Kaple svatého Ivana v Sedlci OBEC SVATÝ JAN POD SKALOU
na počátku byly plány, náčrty, makety...
Kaple svatého Ivana v Sedlci
„Zjevil ses v pustině jako anděl Boží, září života svého naplnil jsi zemi, příkladem svým učíš poznávat Boží cesty, ctihodný poustevníku Ivane Český, pros Krista Boha, aby upevnil dědictví otců a spasil duše naše…“
Vydala Svatojánská společnost u příležitosti požehnání kaple sv. Ivana v Sedlci 24. června 2007
2
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
O poustevníku Ivanu, kralevici korvatském
B
ořivoj, kníže moravský, křesťan vyznání řeckého, událo se mu jíti na lov, i uviděl laň, i zabil ji z luka. Ona pak postřelená běžela i přiběhla pod hory k velikému hustému lesu, a z těch hor voda teče čistá, a laň tuto lehla. I vyšlo z ní mléka tolik, že lidé Bořivojovi všichni mléka toho dosyta pili. Po malém čase vyšel z hor těch muž hrozný, kosmatý, i jal se mluviti k Bořivoji, nazývaje jej jménem: „Proč jsi laň mou zabil?“ Kníže pak i všichni jeho lidé dobře se ho ulekli. Tázal se ho kníže: „Kdo jsi a co zde děláš?“ On pak řekl: „Já jsem Ivan korvatský, žiji v poustevně této, sloužeje Bohu po 42 let; nikdo nespatřil mě do tohoto dne, kromě tebe. A toto zvíře mi dáno od Boha k uživení.“ A Bořivoj zval ho sebou, aby okusil pokrmu. On pak odvětil: „Pošli mi kněze.“ Bořivoj pak poslal k němu kněze i koně. On nevsed na kůň, pěšky šel do chrámu, i přijav svátosti, jiného ničeho nejedl ani pil. I pak vrátil se na poušť, kdež byl živ. I vzav papír i černidlo, psal jím, vyznávaje sebe, syna krále korvatského. I umřel i pochován Bořivojem čestně. Po pohřbu pak jeho mnoho daroval Bůh uzdravení lidem.
Svatoivanská legenda – Doslovný přepis nejstarší dochované staroslověnské legendy z 10.–11. století. Jeden z opisů chronografu byl nalezen v Rumjancovském muzeu v Moskvě, společně se dvěma nejstaršími legendami o sv. Václavu a o sv. Ludmile. Rukopis byl u nás poprvé publikován v „Časopise vlasteneckého museum Českého“ (ročník 1862, str. 318–322).
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Tolik praví překlad nejstarší dochované svatoivanské legendy. Originální staroslověnská verze legendy pochází podle jazykových a historických rozborů z počátku 10. století a dochovala se pouze ve čtyřech barokních opisech v zahraničí. Kromě ní se dochovaly další dvě podstatně obsáhlejší verze legendy z 15. a 16. století. O svatoivanských legendách i samotné postavě poustevníka Ivana vedli historikové letité spory. Svatoivanské problematice a postavě tohoto prvního českého poustevníka se podrobně věnuje kniha Jiřího Ševčíka ml. „Album svatoivanské“, vydaná Svatojánskou společností v roce 2002. Svatojánští benediktýni se již od 17. století snažili dosáhnout svatořečení poustevníka Ivana. Proces svatořečení však nebyl z různých důvodů nikdy dokončen. Naděje na Ivanovo svatořečení, které v téže době úspěšně proběhlo pouze u sv. Jana Nepomuckého, zanikla spolu se změnou politického klimatu a následným zrušením kláštera v roce 1785. Někdejší svatojánský opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka, který se později stal pražským arcibiskupem, alespoň udělil svatojánskému kostelu církevní dispens, podle něhož se poustevník Ivan smí v tomto místě nazývat svatým a může mu být projevována odpovídající úcta. Od těch dob můžeme ve svatojánském kostele slýchat u Ivanova jména přídomek „svatý“. Také někdejší pražský arcibiskup kardinál František Tomášek tento dispens v 80. letech 20. století znovu potvrdil. Od té doby prožívá svatoivanský kult jakési období renesance. Kdysi zcela zapomenutý světec je nyní znovu objevován tisíci lidmi a jeho kult vzrůstá úměrně s věhlasem celého Sv. Jana pod Skalou. Svatý Ivan je vedle Panny Marie a sv. Jana Křtitele třetím spolupatronem tohoto místa, ale v samotném svatojánském údolí Ivanova kaplička doposud chyběla. Také u věřících pravoslavné církve se Svatý Ivan těší velké úctě , kterou pravoslavní křesťané projevují mj. každoroční poutí do Sv. Jana pod Skalou, kde v Ivanově jeskyni slouží slavnostní bohoslužby. Na začátku nového tisíciletí dokonce sv. Ivanovi poustevníkovi zasvětili novou kapli ve Zlíně.
3
4
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
KAPLE SVATÉHO IVANA Myšlenka na postavení kaple v Sedlci V roce 2004 se několik dobrovolníků rozhodlo, že slavný svatojánský poustevník z 9. století by mohl mít vlastní kapli také ve svém údolí. Je vhodné zaznamenat, že s prvotní myšlenkou na výstavbu malé kapličky přišli bratři Václav, Jan a Bohumil Ševčíkovi, někdejší obyvatelé a velcí milovníci Sv. Jana pod Skalou. Nejprve bylo pro kapli vybráno místo na soukromé zahradě v místě nové zástavby v Sedlci. Malá roubená kaplička měla být z jedné strany otevřena také pro veřejnost a sloužit lidem jako místo rozjímání, modlitby a oddechu. O původní čistě soukromé iniciativě se dozvědělo svatojánské obecní zastupitelstvo, které se začalo o stavbu kaple zajímat a nabídlo svou spolupráci. Obec pro novou kapli sv. Ivana věnovala vhodnější pozemek a stavbu zaštítila jako hlavní investor. Kaple byla zakomponována do architektonického plánu zde vznikající výstavby odpočinkového areálu a rodinných domů.
Místo „Na seníku“ před započetím stavby
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Truhlář Václav Šalda a architekt Milan Míšek
Příprava výstavby První pracovní schůzka řešící výstavbu kaple se konala přímo na místě výstavby 1. června 2005. Architekt Milan Míšek zde představil projekt kaple a její začlenění do krajiny. Obecní zastupitelé na místě vznesli své doplňující požadavky. Výstavba kaple a její umělecká výzdoba měla být financována výhradně ze soukromých zdrojů, výstavbu parku a cest měla podle dohody hradit obec za pomoci evropských dotačních fondů. Obec dále odsouhlasila připojení objektu kaple na veřejné osvětlení, které by tuto novou dominantu obce zvnějšku i zevnitř vhodně nasvítilo. Poté byl poprvé veřejnosti představen projekt obce Svatý Jan pod Skalou na využití celého prostranství, které spojuje starou a novou zástavbu v místní části obce v Sedlci. Spodní část louky, kdysi zvané „Na seníku“, nemohla být využita k výstavbě obytných domů, neboť jde o zátopové území. Na základě podnětů a připomínek občanů i odborníků byl vyhotoven víceúčelový projekt na využití tohoto místa, podle kterého zde má být oddechová zóna pro občany Sedlce i Svatého Jana pod Skalou. Součástí projektovaného parku bude dětské hřiště, větší sportovní hřiště, malá fontánka a nejnověji také kaple sv. Ivana.
5
6
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Výstavba kaple Po schválení projektu a po získání patřičných povolení bylo na podzim 2005 započato s výstavbou nové dominanty budoucího parku. Je na místě připomenout, co všechno bylo nezbytné vykonat, aby se celé dílo zdařilo. Kromě nezbytných administrativních kroků a výše popsaných projektových prací bylo zapotřebí v prvé řadě zajistit a dopravit základní stavební materiál. Jednou z podmínek povolení stavby bylo navýšení terénu nad hranici stoleté vody. Na to bylo použito cca 400 m3 kamene a zeminy. Základy kaple musely být vybudovány ještě pod úrovní původního terénu. V hloubce téměř 3 metry pod vrcholem umělého návrší, na kterém dnes kaple stojí, bylo postaveno šest vysokých armovaných sloupů. Po usazení zeminy se na nich ukotvily základové pasy a teprve na nich mohla být stavěna kamenná podezdívka kaple. Byla zhotovena ze starých opracovaných vápencových kamenů. Plášť kaple je roubený ze starobylých masivních trámů. Téměř 200 let staré trámy byly získány z rekonstrukce jedné pražské školy. Dřevo i kámen musely být odborně ošetřeny, obroušeny a natřeny ochrannými prostředky. Následovala výstavba zděných částí se zabudováním masivního okenního rámu pro mříž. Po natření omítek v červnu téhož roku pracovali na kapli tesaři, po nich přišel klempíř a šindelář. Speciální dřevěný šindel byl vyroben, impregnován a položen firmou Jan Pilný z Hlinska a byl ošetřen proti plísním. Stavitel Václav Ševčík s truhlářem Václavem Šaldou
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Zemní úpravy Dominantou kaple je vysoká umělecky kovaná ocelová mříž s vyobrazením poustevníka Ivana dosahující výšky téměř 6 metrů. Její usazení bylo samostatným a velmi náročným krokem, stejně tak jako umístění olšového kříže v osmimetrové výšce. Výroba mříže byla vzhledem k její náročnosti zadána již rok před zahájením samotné stavby kaple. Mříž byla vykována a svařena podle návrhu akad. malíře Zdeňka Veselého z Teplic. Povrch mříže byl ošetřen proti korozi pískováním, hliníkováním, elektrostatickým nanesením dvou vrstev speciální práškové barvy a stabilizován vypálením při teplotě 120°C. Po dokončení hrubé stavby kaple následovaly práce na interiéru: Byla usazena parapetní deska rozšířená do podoby obětního stolu. Na čelní stěně kaple jsou umístěny dvě kobaltem malované kachle s českým a latinským nápisem: SVATÝ IVAN KRALEVIC CHORVATSKÝ A PRVNÍ POUSTEVNÍK ČESKÝ (S. IVANUS PRINCEPS CROATICE ET PRIMUS EREMITA BOHEMICE). Na dalších šesti kachlích malovaných kobaltem pod glazurou je umělecky vyvedená píseň (nápěv i text) ke sv. Ivanovi „S láskou a vděčností...“. Zlomkovým mramorem byla vydlážděna „mozaiková“ podlaha a po stranách byly usazeny dřevěné lavice. Poslední prací na interiéru kaple byly pozlacovačské práce Zednické práce na umělecké mříži.
7
8
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Výroba okenní mříže – uprostřed autor Zdeněk Veselý Závěrečnou fází výstavby kaple byla úprava okolí kaple – plocha před kaplí byla vydlážděna rovněž úlomky mramoru, bylo vystavěno devítistupňové kamenné schodiště, bezbariérový chodník a okrasný kamenný taras kolem celé kaple. Samozřejmostí byla rovněž instalace elektrického osvětlení, které v rámci celého projektu zadala a financovala obec. Výsadba okrasné zeleně a její údržba byla provedena zdarma jako dar obci. Posledními úpravami byla celá výstavba kaple sv. Ivana v Sedlci na jaře roku 2007 dokončena. Slavnostní požehnání kaple bylo naplánováno jako součást svatojánské poutní slavnosti na neděli 24. června 2007.
Tvůrci, umělci, stavitelé a dárci… (aneb lidé kolem kaple a finanční zajištění stavby) Stavba kaple je v dnešním ateistickém světě vzácná a jedinečná věc. Naštěstí se našli nejen dobří a pracovití lidé, ochotní zastupitelé obce, ale také ochotní odborníci: Ing. arch. Milan Míšek z Teplic projektující novou kapli a navrhující její dveřní mříž; akademický malíř Zdeněk Veselý z Teplic navrhující umělecky kovanou mříž s postavami Ivana a jeho laně se siluetou svatojánské skály; zámečník a kovář František Burian z Úpořin u Teplic a jeho pomocník Václav Přívora z Krupky; pracovnice odborné firmy MENHIR z Ústí nad Labem Ludmila Vrábelová se svými spolupracovníky, kteří prováděli povrchovou úpravu mříže; mistr truhlář Ing. Václav Šalda ze Sedlce, vyrábějící všechny truhlářské prvky a především těžký olšový rám na vysokou okenní mříž. Pozlacení a postříbření okrasných prvků mříže
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
se sv. Ivanem provedla paní Ivana Rašpličková z Braškova. Celkový rozpočet na výstavbu kaple čítal 740 000 Kč. V této ceně ovšem není zahrnuta všechna dobrovolná práce uměleckého kováře, truhláře, architekta, zedníků, mnoha brigádníků či materiální dary sponzorů. Ostatní součásti areálu jako hřiště, cesty, parkové úpravy či veřejné osvětlení bude v budoucnu hradit obec ze svého rozpočtu a z dotací, o které požádala. Práce na Kromě nezištné práce uvedeokenní mříži ných řemeslníků a sponzorů se našli i příznivci obce Svatý Jan pod Skalou se svými finančními dary, kterými stavbu nové kaple z větší části zajistili. S nemalým příspěvkem přišla také Svatojánská společnost, která přispěla na zvláštní konto obecního úřadu částkou 40.000 korun. Členové společnosti rovněž pomohli zajistit financování výstavby kaple sv. Ivana osobními dary ve výši téměř 300.000 korun. Ale i přes velké množství materiálních darů a dobrovolné práce si rozpočet na dostavbu kaple vyžadoval více peněz, než bylo obci darováno. Starosta obce proto dopisem oslovil veřejnost. V rámci obecní sbírky lidé zaslali na zvláštní obecní účet téměř 150 000 Kč.
Usazení spodní části mříže
9
10
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
11
12
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Malý pohled do historie Z historického hlediska není kaple sv. Ivana pro Sedlec kupodivu žádnou novinkou ! Podle vyprávění nejstaršího rodáka ze Sedlce pana Stanislava Rady (1924–2006) stávala na okraji obce v oblasti dnešní haly „drůbežárny před Zemanovým statkem“ malá kaplička. Ta byla kdysi dávno před více než sto lety zbouraná. Z ní byly zachráněny dva asi 1,5 metru vysoké sloupy z červeného Starý kamenný kříž vápence. Ty byly přeneseny spolu se starým kamenným křížkem k současné starobylé zvoničce. Kámen pod křížkem prý kdysi sloužil v kapli jako oltářík. Sloupy z kaple byly zakopány do země před zvoničkou a křížkem. Někdy v 60. letech je – snad ve snaze o jejich záchranu – vykopal pan Ženíšek ze Sedlce a nad svým domem ve stráni z nich udělal jakýsi portál pro branku. Tyto sloupy z červeného mramoru tam stojí dodnes! Podle vzpomínek a mínění starých obyvatel Sedlce se u staré kapličky, vždy v květnu ve svátek sv. Maxmiliána, konala malá slavnost. Ještě asi do roku 1970 prý byly v místním hostinci „U Radů“ drženy v tento den posvícenské zábavy. Ty skončily s uzavřením této restaurace. Existenci staré sedlecké kapličky se nám zatím nepodařilo doložit žádným písemným pramenem. O dávné kapličce mlčí staré církevní záznamy i oficiální soupisy památek. Do dnešních dnů je existence dávné venkovské kapličky doložitelná pouze zmíněnými zbytky vysokých mramorových sloupů, patrně i kamenným křížkem od zvoničky v Sedlci. Zasvěcení kaple svatému Maxmiliánovi je tedy doloženo pouze ústní tradicí. Podle farní kroniky na podstavci u zvoničky stávala socha sv. Ivana. Není tedy rovněž vyloučeno, že kaple mohla být zasvěcena Ivanovi. Stará zvonička je v současnosti nejstarší dochovanou památkou v Sedlci. Téměř sto let starý záznam ve farní kronice nám prozrazuje její stáří: „Dne 3. prosince 1911 postavena byla nová zvonička v Sedlci, kde již od nepaměti vždy stávala u starobylého kameného křížku, na němž bývala dříve socha sv. Ivana, poustevníka. Poslední (sešlá) zvonička zřízena byla L. P. 1830, vydržela po 80 let! Na novou zvoničku daroval dříví p. Fr. Dopita, toho času majitel statku u Sv. Jana pod Skalou – na žádost
13
14
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
faráře Jakuba Duffka. Zvoničku postavili tesaři p. Šurda senior a junior ze Sedlce – zdarma!“ Je potřeba podotknout, že zvoničky si sedlečtí občané vážili. Pravidelně se o ni starali a udržovali ji. Pamětníci dokládají, že se na zvoničku ještě v době nedávné pravidelně zvonívalo. Zajímavé tajemství nám dále prozradilo pouhých 6 znaků, vytesaných na kamenném křížku vedle zvoničky. Pochází-li křížek skutečně ze staré Sedlecké kaple, prozrazuje nám stáří i zakladatele někdejší kaple. Křížek je vytesán v barokním rustikálním stylu, tehdy v Čechách hojně rozšířeném. Nápis na něm prozrazuje, že stavitelem kapličky byl opat Æmilián Kotterovský ( ? · I · 1 7 4 1 = Opat Imilián 1741), velmi významný hospodář, stavitel kaple sv. Kříže a kaple sv. Vojtěcha v Bubovicích. Ačkoli se historické prameny o žádné kapli v Sedlci nezmiňují, je velmi pravděpodobné, že zaStará zvonička v Sedlci niklou kapličku nechal postavit rok před svou smrtí stařičký a všemi milovaný svatojánský opat. Nabízí se zde i jediná možná souvislost s patronem sv. Maxmiliánem. Tento světec samozřejmě neměl s tradičními benediktýnskými světci nic společného, ale se zmíněným opatem ano! Podle starých rukopisů opat Kotterovský přijal řádové jméno Maxmilián (byl zvolen svatojánským opatem na svátek sv. Maxmiliána 29. května 1695). Je tedy velmi pravděpodobné, že kaplička v Sedlci byla postavena na jeho počest a po něm také pojmenována. Ze starých pramenů víme, že v polovině 18. století již měl Sedlec přibližně 70 obyvatel a tři hospodářské dvory. Výstavba kapličky v takto zemědělsky vyspělé vesnici by tedy byla přirozenou událostí, zejména v době barokní.
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
„Zbytečná“ investice? V dnešní době vyrůstá kolem Prahy a dalších velkých měst mnoho „zelených“ sídlišť, kolonií rodinných domků. Tato sídliště jsou koncipována jako místa pro bydlení v přírodě, dál od hluku velkoměsta. Jsou však stavěna jen jako uskupení rodinných domků se zahrádkami a bazény, avšak bez jakéhokoli občanského vybavení. A najednou zde ve Svatém Janě – Sedlci vzniká nová obytná část obce, jejíž součástí je oddychová zóna pro občany, s hříštěm pro děti i pro dospělé, fontánou, lavičkami a kaplí. Toto místo by mělo vybízet místní občany, maminky s kočárky, kolemjdoucí – „Pojď, poseď tu, zastav se, pokochej se zdejší přírodou i prostou krásou Ivanovy kaple, zbav se na chvíli svých starostí a podívej, jak je zde hezky!“ Svatý Ivan byl synem knížete. Mohl žít v blahobytu, ale zřekl se jej a žil jako poustevník. Zkusme na chvíli zapřemýšlet jako Ivan a podívat se na dnešní svět jeho očima. Kdyby se peníze, které si vyžádalo zbudování kaple, investovaly do bydlení, mohl by zde stát menší rodinný domek nebo by se mohlo postavit deset garáží pro auta nebo deset zahradních bazénů s filtrací vody a solárním ohřevem nebo… Nebyla to zbytečná investice ?
VYDALA SVATOJÁNSKÁ SPOLEČNOST, 2007 Fotografie: Jan Ševčík, Jiří Ševčík a Václav Ševčík Texty: Jiří Ševčík, Jan Ševčík, Bohumil Ševčík Grafická úprava: Josef Karhan • Náklad 300 ks
15
16
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Architekt Milan Míšek KAPLE SV. IVANA • Svatý Jan pod Skalou – Sedlec Postavena: Investor: Architekt stavby: Návrhy mříží: Výroba mříží: Úprava mříží: Pozlacení: Truhlářské práce: Sedací nábytek: Model kaple: Položení šindele: Stavební práce: Zemní práce: Stavební dozor:
svépomocí v letech 2004–2007 Obec Svatý Jan pod Skalou Milan Míšek – Teplice Zdeněk Veselý – Teplice, Milan Míšek – Teplice František Burian – Úpořiny u Teplic, Václav Přívora – Krupka Ludmila Vrábelová – Ústí nad Labem Ivana Rašpličková – Braškov Václav Šalda – Sedlec Václav Limberk – Sv. Jan pod Skalou Dita Radová – Sedlec Jan Pilný – Hlinsko Karel Souček – Hostím Ivan Rada – Sedlec Václav Ševčík – Sedlec
Kaple byla postavena z finančních darů občanů s majetkovou účastí obce Svatý Jan pod Skalou a za přispění těchto sponzorů: TEVIS – Ústí nad Labem, Zemědělské družstvo Mořina, Lomy Mořina, MISE – Teplice, JEŽ – Loděnice, Českomoravský beton – Beroun, ALWAC – Teplice.
... a nakonec zde stojí krásná kaplička
OBEC SVATÝ JAN POD SKALOU
www.svatyjan.cz
