Bakalářská práce. Hodnocení finančního zdraví společnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Bakalářská práce – Hodnocení finančního zdraví společnosti

Vedoucí práce: Řešitel: Studijní program: Obor:

Ing. Hana Meitnerová Simona Huslíková Ekonomika a management Manažersko-ekonomický

Brno 2010

Zde bych ráda poděkovala Ing. Haně Meitnerové za její odborné vedení a vstřícný přístup a také panu Miroslavu Hanákovi, jednateli společnosti Authentica, s.r.o., za poskytnutí cenných informací a materiálů o společnosti.

Tímto čestně prohlašuji, že bakalářskou práci „Hodnocení finančního zdraví společnosti“ jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu, zdroje a materiály použité k vypracování této práce uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 25.5.2010

__________________

Abstract Huslíková S., The evaluation of the financial health of the company. Bachelor thesis. Brno, 2010. The aim of this bachelor thesis is, firstly, the evaluation of the financial situation of the company Authentica, s.r.o. based on the accounts and secondly, to determine the main influential factors playing the most influential role in the company running in the years studied. The first part of the thesis – the theoretical part – deals with the key expressions connected to the financial analysis. The second part of the thesis – the practical part – describes the financial analysis methods used – such as the horizontal and vertical analysis, ratio index analysis, pyramid index analysis and models of possible financial stringency prediction. The final solutions and recommendations resulting from the calculated results are discussed in the final section of this thesis.

Keywords Evaluation of the financial health, the accounts, methods of the financial analysis.

Abstrakt Huslíková S., Hodnocení finančního zdraví společnosti. Bakalářská práce. Brno, 2010. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci společnosti Authentica, s.r.o. na základě účetních výkazů a určit hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření společnosti ve sledovaných letech. V první části práce – části teoretické – jsou popsány a vysvětleny pojmy související s finanční analýzou. V druhé části práce – části praktické – jsou pro zhodnocení finančního zdraví společnosti použity popsané metody finanční analýzy - horizontální, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Z vypočtených výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení, které tvoří závěr práce.

Klíčová slova Zhodnocení finančního zdraví, účetní výkazy, metody finanční analýzy.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl a metodika práce

8

3

2.1

Cíl práce.....................................................................................................8

2.2

Metodika práce..........................................................................................8

Literární rešerše

9

3.1

Úloha finanční analýzy.............................................................................. 9

3.2

Uživatelé finanční analýzy ...................................................................... 10

3.2.1

Externí uživatelé.............................................................................. 10

3.2.2

Interní uživatelé ...............................................................................11

3.3

Zdroje vstupních dat ................................................................................11

3.3.1

Rozvaha ........................................................................................... 12

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty ......................................................................... 14

3.3.3

Další zdroje...................................................................................... 16

3.4

Základní přístupy k finanční analýze.......................................................17

3.5

Členění finanční analýzy ..........................................................................17

3.5.1

Horizontální analýza ....................................................................... 18

3.5.2

Vertikální analýza............................................................................ 18

3.5.3

Analýza poměrových ukazatelů....................................................... 19

3.5.4

Analýza rozdílových ukazatelů........................................................ 25

3.5.5

Analýza pyramidových soustav ukazatelů ...................................... 25

3.5.6

Predikce finanční tísně podniku .....................................................26

3.6

Etapy finanční analýzy ............................................................................29

4

Charakteristika společnosti

30

5

Analýza finančního zdraví společnosti

32

5.1

Postup finanční analýzy .......................................................................... 32

5.2

Analýza absolutních ukazatelů................................................................ 32

5.2.1

Horizontální analýza ....................................................................... 32

5.2.2

Vertikální analýza............................................................................38

5.3

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................. 41

Obsah

6

5.3.1

Ukazatele zadluženosti.................................................................... 41

5.3.2

Ukazatele platební schopnosti (likvidity) ....................................... 43

5.3.3

Ukazatele aktivity (obratu).............................................................. 43

5.3.4

Ukazatele rentability ....................................................................... 44

5.4

Analýza rozdílových ukazatelů................................................................ 45

5.4.1 5.5

Analýza čistého pracovního kapitálu .............................................. 45

Analýza pyramidových soustav ukazatelů ..............................................46

5.5.1

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu .........................46

5.5.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu............................................46

5.5.3

Ziskový účinek finanční páky .......................................................... 47

5.6

Modely predikce finanční tísně podniku ................................................48

5.6.1

Altmanův Z – scóre model ..............................................................48

5.6.2

Index důvěryhodnosti IN 95.............................................................48

5.6.3

Index důvěryhodnosti IN 99 (EVA) .................................................49

6

Diskuse

51

7

Závěr

53

8

Literatura

55

9

Přílohy

56

10 Seznam tabulkových a grafických příloh

68

10.1 Seznam tabulkových příloh.....................................................................68 10.2 Seznam grafických příloh........................................................................69

Úvod

7

1 Úvod Obecným cílem podnikání je schopnost podniku udržet se na trhu, stabilizovat své postavení, dosáhnout prosperity a tím postupně zvyšovat hodnotu své firmy. Přestože zisk není hlavním cílem podnikání, je významným a neodmyslitelným prostředkem k jeho naplňování. Současná ekonomická situace v celosvětovém hospodářství nutí vedení firem k hlubšímu zamyšlení nad jejich finančním stavem a problémy. Pro firmy je nezbytné hledat metody k nalezení optimálních řešení nejrůznějších problémů, které jsou s finančním hospodařením společnosti spjaty. Požadované odpovědi na otázky spojené s výnosností, aktivitou, platební schopností, hospodářskou a finanční spolehlivostí podniku přináší účastníkům finančního řízení podniku právě finanční analýza. Finanční řízení a rozhodování užívá k naplnění svého věcného obsahu údaje z vnitropodnikového účetnictví. Souhrnné výstupy ale samy o sobě neposkytují úplný obraz o finanční situaci firmy, jejích silných a slabých stránkách, celkové kvalitě hospodaření a zaměřují se pouze na momentální období. K překonání těchto nedostatků používají finanční manažeři firem finanční analýzu, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem, tím rozšiřuje jejich vypovídací schopnost a představuje ohodnocení minulosti, současnosti a přepokládané budoucnosti. Jako nástroj ohodnocení finančního zdraví firmy je finanční analýza používána mnoha různými ekonomickými subjekty, které mají zájem dozvědět se více o jejím hospodaření, jak uvnitř firmy tak i zvenčí. Vnitřní finanční analýza slouží pro potřeby podniku a je zaměřena především na zjištění likvidity firmy či na zhodnocení dosažených výsledků v minulosti. Analýza iniciovaná zvenčí může mít za cíl určení a ohodnocení kredibility či investičního potenciálu firmy. Ať už počáteční impuls k analýze vychází od jakéhokoli subjektu, jsou její nástroje v podstatě stejné. Základ tvoří výpočet a interpretace finančních poměrových ukazatelů, které, jsou-li správně použity, mohou odpovědět na mnoho otázek ohledně finančního zdraví firmy.

Cíl a metodika práce

8

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení finanční situace společnosti Authentica, s.r.o., na základě účetních výkazů za období let 2004 až 2008. K tomuto budou postupně použity metody finanční analýzy – horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Na základě takto získaných výsledků bude podán ucelený přehled o dosavadním finančním hospodaření společnosti. Vývoj a působení jednotlivých ukazatelů budou vysvětleny a meziročně srovnávány. V práci budou zdůrazněny znaky pozitivního vývoje společnosti, které mohou být použity pro další zlepšení její finanční situace. Stejně tak bude pozornost věnována faktorům, které společnost přímo ohrožují, působí na ni negativně, nebo by ji v budoucnu ohrozit mohly. Dle těchto výsledků budou navržena opatření a doporučení, kterými by se společnost v rámci svého hospodaření měla zabývat.

2.2 Metodika práce S ohledem na hlavní cíl bakalářské práce a zdrojů, ze kterých čerpá, je práce rozdělena do dvou částí. V první části, části teoretické, je popsán obecný přínos finanční analýzy a informace nutné k jejímu provedení. Dále jsou, dle dostupných literárních zdrojů, na které se v práci odkazuji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury, stanoveny metody finanční analýzy, které budou ve vlastní práci k zhodnocení finančního zdraví společnosti použity. Před vypracování druhé části, části praktické, bylo nutné shromáždit vhodná data a připravit účetní výkazy společnosti. V samotné práci je provedena horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových a rozdílových ukazatelů, analýza pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Jednotlivé výsledky výpočtů jsou meziročně srovnávány a je hodnocen jejich vliv na společnost. Závěr práce tvoří shrnutí výsledků, které nejvíce ovlivňovaly vývoj společnosti v letech 2004 až 2008 a vlastní doporučení na řešení případných finančních potíží.


9

3 Literární rešerše 3.1 Úloha finanční analýzy Obecně je cílem finanční analýzy provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. [5] Uspokojivá finanční situace podniku se v anglosaské literatuře často označuje pojmem „finanční zdraví“ podniku (financial health). Za finančně zdravý podnik je možné považovat takový podnik, který je v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. [4] Finanční řízení se opírá o výsledky finančních analýz, neboť teprve podrobné ověření dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které tyto výsledky podmínily a jejich systematické hodnocení ve vzájemných souvislostech může odhalit reálné finanční postavení a může sloužit pro konkrétní rozhodování jak v oblasti podnikových financí, tak v oblasti věcného rozhodování. Postup jakým lze uvedených cílů dosáhnout, je možno rozdělit do tří základních kroků: • zobrazení minulého vývoje finanční situace a finančního hospodaření podniku, • určení příčin pozitivních či negativních vývojových trendů, • návrh opatření pro další vývoj a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik. Finanční analýza je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Tyto záměry jsou pak dále rozpracovávány ve finančních plánech. Z hlediska řídícího cyklu je finanční analýza spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, ze kterého přebírá potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku. Pravidelné provádění finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály nastupující finanční krize, která je mnohdy provázena problémy výrobními a odbytovými, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky. Je však třeba vzít v úvahu, že finanční analýza je pouze prostředkem k poznání stavu podniku, není prostředkem ke změně tohoto stavu. Bez kvalifikovaného a komplexního ekonomického posouzení a správné interpretace jsou výsledky finanční analýzy bezcenné. [5]


10

3.2 Uživatelé finanční analýzy Z pohledu uživatelů výsledků finanční analýzy je ji možno rozdělit do dvou oblastí: • externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací, • interní finanční analýza, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Podle názvů oblastí můžeme rozdělit i uživatele finanční analýzy na externí a interní. [5]

3.2.1 Externí uživatelé Podle Živělové mezi externí uživatele patří: • Obchodní partneři firmy – odběratelé, tzn. zákazníci, kteří mají zájem především na dlouhé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. • Obchodní partneři firmy – dodavatelé, kteří si na základě znalosti finanční situace potencionálních zákazníků vybírají nejvhodnější odběratele. Zajímají se především o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i o průběh peněžních toků. • Banky, příp. jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. • Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. • Investoři, kteří se rozhodují, do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. • Burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniků obchodovaných na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. • Konkurenční firmy, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu. • Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě i pro statistické účely. • Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.


11

Podnik není povinen poskytovat externím uživatelům všechny požadované informace. Ovšem ve fungujícím tržním prostředí se firma, odmítající informace poskytnout, sama staví do nevýhodného postavení a vzbuzuje podezření, že záměrně zatajuje či zkresluje svou špatnou finanční situaci. Vystavuje se tak riziku ztráty dobré pověsti a tím i konkurenceschopnosti. [5]

3.2.2 Interní uživatelé Podle Živělové mezi interní uživatele patří: • Majitelé firmy, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují rovněž vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů také hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. • Manažeři firmy, kteří informací užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj podniku, který řídí, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů i konkurenčních podniků. • Zaměstnanci podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením.

3.3 Zdroje vstupních dat Informace, ze kterých čerpá finanční analýza, je možno rozčlenit na: • finanční informace z vlastního podnikového informačního systému, • vnější finanční informace (údaje státní statistiky o vývoji národního i světového hospodářství, měnových kurzů, míry inflace, aj.), • kvantifikovatelné nefinanční informace (demografické studie, prognózy vývoje techniky a technologie, aj.), • nekvantifikovatelné ostatní informace (zprávy a komentáře manažerů, nezávislá hodnocení, ratingy, osobní kontakty, aj.). [5] Účetní závěrka Roční účetní závěrku tvoří: • rozvaha (bilance), • výkaz zisku a ztráty (výsledovka), • příloha. Protože je účetní závěrka určena nejen manažerům firmy, ale i státním orgánům (finančnímu a statistickému úřadu) a, v případě povinnosti zveřejnit z ní


12

stanovený rozsah údajů, i širokému okruhu externích uživatelů, je její obsah a zčásti i forma upravena ministerstvem financí ČR. Oba základní účetní výkazy, Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty, se vyhotovují do oficiálně schválených tiskopisů se závazným obsahem i formou. Naproti tomu Příloha je upravena jen co do obsahu, nikoli do formy. Lze ji sestavit popisným způsobem či ve formě tabulek. [2] Podle § 21 Zákona o účetnictví1 musí podniky (právnické osoby) a podnikatelé (fyzické osoby), kteří podléhají povinnosti zápisu do obchodního rejstříku, účetní závěrku zveřejnit ve sbírce listin obchodního rejstříku.

3.3.1 Rozvaha Rozvaha neboli bilance ukazuje finanční situaci firmy – stav jejího majetku a závazků ke konci účetního období. Účetním obdobím se rozumí období nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Toto období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem, což je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. • Levá strana ukazuje aktiva společnosti, uvádí přehled toho, co podnik vlastní (např. hotovost, zásoby) a co mu dluží další ekonomické subjekty (pohledávky, majetkové účasti). • Pravá strana rozvahy ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována. Jde o pasiva společnosti, tzn. co firma dluží jiným ekonomickým subjektům (bankovní půjčky, obligace, závazky vůči dodavatelům), a vlastní jmění (majetek akcionářů, akcionářský kapitál). Vlastní jmění = Aktiva společnosti – Pasiva společnosti Celková aktiva = Celková pasiva + Vlastní jmění [1] Všeobecně se požaduje, aby rozvaha podávala informace o: 1. 2.

3. 4.

funkční skladbě aktiv, což vyžaduje odlišit stálá (dlouhodobá) aktiva od oběžných aktiv, likviditě podniku, jež vypovídá o schopnosti podniku hradit své závazky; to vyžaduje vykazovat pohledávky a závazky podle zůstatkové doby jejich splatnosti, finanční struktuře, tj. o velikosti vlastních a cizích zdrojů, struktuře vlastního kapitálu v rozčlenění na interní zdroje financování, jejichž původ spočívá v tvorbě zisku (fondy tvořené ze zisku, hospodářský výsledek minulých let, zisk / ztráta běžného roku) a na externí zdroje vlastního financování (základní kapitál a ostatní kapitálové fondy).

Aktiva se v rozvaze třídí důsledně podle likvidnosti jednotlivých složek majetku, pasiva podle původů zdrojů (vlastní a cizí). 1

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (Zákon o účetnictví).


13

U jednotlivých položek se vykazuje stav ke konci běžného (vykazovaného) účetního období a stav ke konci minulého období. Stav aktiv za vykazované (běžné) období se člení do tří sloupců (viz. Tab. 1). 1. 2.

Sl. 1 „Brutto“ uvádí stav aktiva v ocenění na jemu odpovídajícím účtu. Sl. 2 „Korekce“ zahrnuje jednak dosud zaúčtované oprávky (k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku), jednak stav opravné položky k dané rozvahové položce aktiv.

3.

Sl. 3 „Netto“ stav majetkové složky za běžné období (sl. 1 – sl. 2)

Tab. 1 Základní struktura Rozvahy - aktiva běžné účetní období

AKTIVA

min.úč.

brutto

korekce

netto

období

1

2

3

4

AKTIVA CELKEM A Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B Dlouhodobá aktiva I Dlouhodobý nehmotný majetek II Dlouhodobý hmotný majetek III Dlouhodobý finanční majetek C Oběžná aktiva I Zásoby II Dlouhodobé pohledávky III Krátkodobé pohledávky IV Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva (přechodná aktiva) I Časové rozlišení D II Dohadné položky aktivní zdroj: Kovanicová (2001)

Stav pasiv za běžné účetní období se vykazuje pouze v jediném sloupci, protože korekce ocenění formou opravných položek není přípustné. 1. Sl. 5 uvádí stav pasiv v běžném účetním období. 2.

Sl. 6 uvádí stav pasiv v minulém účetním období. [2]


14

Tab. 2 Základní struktura Rozvahy – pasiva

PASIVA

Stav v běž.

Stav v min.

úč. období

úč. období

5

6

PASIVA CELKEM A Vlastní kapitál I Základní kapitál II Kapitálové fondy III Fondy ze zisku IV Hosp. výsledek minulých let V Hosp. výsledek běžného období B Cizí zdroje I Rezervy II Dlouhodobé závazky III Krátkodobé závazky IV Bankovní úvěry a výpomoci C Ostatní pasiva (přechodná pasiva) I Časové rozlišení II Dohodné položky pasivní zdroj: Kovanicová (2001)

Při provádění finanční analýzy je třeba vzít v úvahu i slabé stránky rozvahy, ke kterým patří především, že: 1. rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu podniku jelikož jako základ pro ocenění aktiv se používá původní pořizovací cena, která, i když je pravidelně upravována odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku. 2. Odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k jeho opotřebení jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. 3. Snižování hodnoty odepisovaného investičního majetku je zachyceno nepřesně. Důležitým prvkem pro rozhodování, může být i to, že dlouhodobý majetek nesnižuje, ale zachovává, či naopak zvyšuje svou hodnotu v čase. 4. Zásoby jako součást oběžného majetku podniku rovněž nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti a tím celkové aktuální hodnotě majetku podniku. 5. Majetek podniku naproti tomu vůbec nezahrnuje taková aktiva, která na efektivní fungování podniku mohou mít podstatný vliv. Jsou to především pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti. [5] Rozvaha je výkaz o stavu majetku a neukazuje tok peněz ve firmě během finančního roku. Tato informace je obsažena ve výkaze zisku a ztráty. [1]

3.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty též výsledovka je výkaz o pohybu peněz za určité období (finanční rok) a podává přehled o :


15

• nákladech - tj. kolik peněz firma vydala během určitého období (za platy zaměstnanců, za materiál, režii, daně) a • výnosech - tj. kolik peněz firma získala během určitého období z prodeje svých výrobků a služeb. Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk, resp. ztrátu za běžné finanční období. [1]

Úkolem Výkazu zisku a ztráty je informovat o finanční výkonnosti podniku. Výkaz má vertikální podobu a je uspořádán stupňovitě - tak, aby umožnil vyčíslit: 1.

provozní hospodářský výsledek (před zdaněním),

2. 3. 4. 5.

hospodářský výsledek z finančních operací před zdaněním, hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění daní z příjmů, mimořádný hospodářský výsledek po zdanění, celkový hospodářský výsledek za účetní období před zdaněním i po zdanění daní z příjmů.

Hodnotové údaje se uvádějí za běžné účetní období (sl. 1) a za předchozí rok (sl. 2), viz. Tab. 3. Náklady se člení, ve shodě s účtovou třídou 5, podle druhů. Uspořádání položek nákladů a výnosů v rámci provozního výsledku umožňuje vykázat obchodní marži a přidanou hodnotu. [1] K hlavním nedostatkům účetního Výkazu zisku a ztráty patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: 1.

2.

3.

4.

Výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Zisk však není roven hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období. Je pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. Výkaz je sestavován na akruální bázi, tzn. že tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej odběratelům na úvěr. Naopak do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích obdobích. Také náklady běžného účetního období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, když s běžným účetním obdobím souvisejí. Vedle toho některé nákladové položky vůbec nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků, např. odpisy, tvorba rezerv apod. Mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisku a ztráty nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování, zkreslit. [5]


16

Tab. 3 Základní struktura Výkazu zisku a ztráty

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Stav v běž.

Stav v min.

úč. období

úč. období

1

2

tržby z prodeje zboží - náklady vynalož. na prodané zboží Obchodní marže tržby z prodeje vl. výrobků a služeb - náklady na provozní činnost *

Provozní hospodářský výsledek výnosy z finanční činnosti - náklady na finanční činnost

**

Finanční hospodářský výsledek

***

Hospodářský výsledek za běžnou činnost

- daň z příjmů za běžnou činnost

mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti **** Mimořádný hospodářský výsledek ***** Hospodářský výsledek za účetní období zdroj: Kovanicová (2001)

3.3.3 Další zdroje K informacím z podnikového informačního systému je možno přiřadit i různé vnitropodnikové účetní přehledy, interní směrnice podniku, předpovědi vlastních finančních analytiků, závěry z kontrol plnění rozpočtu apod. Velmi obtížné postavení mají při provádění finančních analýz externí uživatelé, kteří zpravidla nemají přístup k vnitropodnikovému účetnictví a k plným účetním výkazům. Proto zpravidla vycházejí z dostupných informací, ke kterým patří zejména Výroční zpráva podniku či Příloha k účetní závěrce. [5] Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce slouží jako prostředek k objasnění každé skutečnosti, která by mohla mít vliv na úsudek oprávněných uživatelů, kteří čerpají informace z účetních výkazů společnosti. Obecně se v příloze uvádí zejména: • způsob jakým podnik oceňuje jednotlivé složky majetku, • způsob jakým podnik stanovuje opravné položky k majetku,


17

• způsob jakým podnik sestavuje odpisové plány pro dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a jaké používá odpisové metody, • členění závazků a pohledávek ve lhůtě a po lhůtě splatnosti, • přehled změn, ke kterým v průběhu roku došlo, ve vztahu k vlastnímu kapitálu, např. rozdělení zisku, či úhrada ztráty, • způsob jakým podnik tvoří a čerpá jednotlivé zákonné a ostatní rezervy, • rozčlenění výnosů podle hlavních činností podniku.

3.4 Základní přístupy k finanční analýze Základní členění rozlišuje dva odlišné přístupy k užití metod finanční analýzy: • Finanční analýza fundamentální, která se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaných matematických metod. • Finanční analýza technická, která představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně. Z výše uvedeného vyplývá, že ve finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy. [5] Je důležité zdůraznit, že obě metody se vzájemně podmiňují a doplňují. Technická analýza pomáhá včas vyhledávat a formulovat úlohy pro fundamentální analýzu, ta je pak ale nezbytná i pro interpretaci výsledků, k nimž technická analýza dospěla. [2] Ve finanční analýze se můžeme setkat se dvěma stupni analýz: • Elementární metody technické analýzy – analýza stavových (absolutních) ukazatelů, analýza rozdílových a tokových ukazatelů, přímá analýza intenzivních ukazatelů, analýza soustavy ukazatelů. • Vyšší metody finanční analýzy – matematicko-statistické metody, nestatistické metody finanční analýzy.

3.5 Členění finanční analýzy V dostupných zdrojích můžeme najít několik způsobů členění finanční analýzy. Pro praktické užití je však nejdůležitějším hlediskem členění metod technické analýzy dle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace na:


18

• Horizontální analýzu • Vertikální analýzu • Analýzu poměrových ukazatelů • Analýzu pyramidových soustav ukazatelů • Predikci finanční tísně podniku

3.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů k určení změn jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Je však třeba mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu a v časové řadě zajistit srovnatelnost údajů. Do odhadu budoucího vývoje je třeba zahrnout předpokládané změny jak uvnitř podniku, tak změny ve vnějším ekonomickém prostředí. Procentní změny jednotlivých položek zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase:

vycházejí

z absolutních změn,

absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1 , kde t = příslušný rok procentní změna = (absolutní změna / ukazatel t-1)

*

100

Výstupy z horizontální analýzy lze vyjádřit i ve formě bazických či řetězových indexů. [5]

3.5.2 Vertikální analýza Podle Kovanicové, která označuje vertikální analýzu i jako procentní rozbor komponent, se jedná o rozbor účetních výkazů pomocí procentního vyjádření. Její použití je vhodné pro srovnání údajů v účetních výkazech v delším časovém horizontu, i pro srovnání s jinými podniky v daném oboru či pro srovnání s odvětvovými průměry. Vzhledem k postupu výpočtu ukazatelů při horizontální a vertikální analýze, bývají někdy obě metody označovány souhrnným názvem procentní rozbor. Převádějí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní, tedy procentní vyjádření. K výhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru lze přiřadit: • Je výhodný pro porovnání výkazů podniku v delším časovém období.


19

• Slouží pro porovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku. • Slouží pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů. • Je východiskem pro komparaci podniku se srovnatelnými podniky oboru. Naproti tomu k nevýhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru patří: • Neodhaluje příčiny změn. • Absolutní základna pro výpočet ukazatelů se mění. • Vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné. [5]

3.5.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejužívanější metodou finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, které jsou sdružovány do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Členění ukazatelů je odvozeno od cílů finanční analýzy, která by měla posoudit globální finanční pozici podniku, odhalit případné poruchy ve finančním hospodaření a ukázat naopak na silné stránky podniku z tohoto pohledu. [5] Obecně je uznáváno, že dobrá finanční pozice podniku je dána jeho finanční stabilitou a dostatečným výnosem z provozované činnosti. Finanční analýzu podniku pak můžeme rozdělit do tří základních oblastí: • Analýzu finanční stability podniku • Analýzu výnosnosti podniku • Analýzu kapitálového potenciálu podniku. Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které, podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniku vypovídají, jsou rozčleněny do pěti základních skupin: • Ukazatele zadluženosti • Ukazatele platební schopnosti • Ukazatele aktivity • Ukazatele rentability • Ukazatele tržní hodnoty firmy

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik využívá k financování svých aktiv a činností cizí zdroje (dluh). V praxi nepřichází v úvahu, že by podnik financoval veškerá svá aktiva z kapitálu vlastního nebo naopak jen z kapitálu cizího. Použití pouze vlastního


20

kapitálu by znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé straně financování všech podnikových aktiv jen z kapitálu cizího by bylo spojeno s obtížemi při jeho získávání, nehledě na to, že právní předpisy určitou výši vlastního kapitálu vyžadují. [4] Poměr vlastních a cizích zdrojů je různý v různých oborech činnosti podniků. Podnik se úvahami o tomto podílu zabývá v rámci formulování své dluhové politiky, při čemž může použít dvě nejčastěji uváděná pravidla: • pravidlo vertikální kapitálové struktury, které uvádí, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být 1 : 1, neboť vlastníci podniku by měli přispívat alespoň stejným dílem k financování jako věřitelé, • zásada, že podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být pokud možno vyšší než podíl dluhového financování, neboť cizí kapitál je nutno splatit. Nízký poměr vlastního kapitálu k cizímu je považován za určitý finanční nedostatek podniku a ohrožení jeho stability. [5] celková zadluženost (debt ratio) = celkové závazky / aktiva celkem * 100 Tento ukazatel bývá též označován jako „ukazatel věřitelského rizika“. Celkové závazky zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost ovlivňuje nejen riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku neboť použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou: dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem * 100 krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem * 100 Doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti je: míra samofinancování (equity ratio) = vlastní jmění / aktiva celkem * 100 Tento ukazatel vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Vzhledem k tomu, že majetek podniku je financován vlastními a cizími finančními zdroji, je součet hodnot ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování roven 100 %. dluh na vlastní jmění (dept-equity ratio) = celkové závazky / vlastní jmění


21

Tento ukazatel stejně jako ukazatel zadluženosti roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. finanční páka (financial leverage) = aktiva celkem / vlastní jmění Převrácená hodnota míry samofinancování má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. úrokové krytí (interest coverage) = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím pro podnik lépe. Za problémový podnik se považuje ten, u něhož se hodnota pohybuje okolo 3, za bezproblémový okolo 8. podkapitalizování = dlouhodobé závazky + vlastní jmění / stálá aktiva K podkapitalizování dochází tehdy je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního jmění je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu zpravidla v období prosperity firmy, která zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1, tak aby byly splněny zásady správného financování, tzn. že by firma měla krýt dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem, což umožní financování stálých aktiv i vytváření dostatečného pracovního kapitálu. [5]

UKAZATELE PLATEBNÍ SCHOPNOSTI (LIKVIDITY) V souvislosti s platební schopností se setkáváme s následujícími pojmy: • Solventnost – obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků, je to relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. • Likvidita – momentální schopnost uhradit splatné závazky. • Likvidnost – označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy. Poměrové ukazatele platební schopnosti odvozují likviditu podniku od poměru mezi oběžnými aktivy jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti (obvykle do 1 roku). [4] běžná likvidita (current ratio) = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Tento ukazatel vyjadřuje kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků, tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele,


22

pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Jelikož je však ukazatel likvidity velmi citlivý na velikost jednotlivých položek aktiv a na dobu obratu jednotlivých druhů aktiv, rozlišujeme další dva ukazatele: pohotová likvidita (quick ratio) = oběžná aktiva – zásoby / krátkodobé závazky Tento ukazatel zahrnuje do pohotových aktiv pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky, které je vhodné upravit o nedobytné pohledávky, případně o pohledávky po lhůtě splatnosti, čímž se zvyšuje vypovídací schopnost tohoto ukazatele. Pro vlastníky podniku není vyšší hodnota pohotové likvidity oproti běžné tak výhodná jako pro věřitele, jelikož vyšší hodnota znamená vyšší objem pohotových peněžních prostředků, kterých by mohlo být využito produktivněji. hotovostní likvidita (cash ratio) = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky Do tohoto ukazatele se zahrnují peníze v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. Když tento ukazatel nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku, nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti, proto je vhodné nahradit krátkodobé závazky okamžitě splatnými závazky. [5]

UKAZATELE AKTIVITY (OBRATU) Ukazatelé aktivity, nebo-li vázanosti kapitálu, mají podobu rychlosti obratu nebo doby obratu. Nejčastěji se sleduje obrat zásob, obrat pohledávek a obrat stálých aktiv, především hmotného investičního majetku (HIM), které jsou příčinnými ukazateli obratu celkového majetku. [4] obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Tento ukazatel měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku a ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Nevýhodou tohoto i dalších ukazatelů je to, že tržby jsou veličinou tokovou, zatímco stav aktiv se může během roku měnit a v ukazateli je zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. Proto by bylo pro objektivnější výsledek vhodnější vyjádřit aktiva průměrným stavem vypočteným ze stavu na začátku a konci sledovaného období. Pro posouzení stálých aktiv stojí v popředí ukazatel:


23

obrat HIM (capital intensity) = tržby / HIM v zůstatkových cenách Tento ukazatel je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího hmotného investičního majetku a jeho hodnota bývá obvykle srovnávána s odvětvovými průměry. Nižší hodnota než je odvětvový průměr signalizuje nízké využití, což by mělo vést ke zvýšení využití výrobních kapacit ve výrobě a ke snížení podnikových investic. Velkou nevýhodou je i fakt, že vliv inflace způsobuje podhodnocení ceny aktiv pořízených v minulosti. Jelikož aktiva zahrnují naprosto různorodý majetek je účinné sledovat obratovost podle skupin oběžného majetku. obrat zásob (inventory turnover) = tržby / zásoby Tento ukazatel udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Je-li tento ukazatel vyšší než odvětvový průměr, znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Nadbytečné zásoby jsou samozřejmě neproduktivní a představují investici s nízkým či dokonce nulovým výnosem. doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Tento ukazatel udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Obecně platí čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. Musí však být zajištěna plynulá výroba a dostatečná zásoba hotových výrobků. obrat pohledávek (accounts receivable turnover) = tržby / průměrný stav pohledávek Tento ukazatel udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. Přesnější by bylo, kdyby tržby nezahrnovaly prodej za hotové, neboť z něho nevznikají pohledávky. doba obratu pohledávek (average collection period) = 365 / obrat pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. Tato doba by měla odpovídat průměrné době splatnosti uváděné na fakturách. obrat závazků = tržby / závazky z obchodního styku Tento ukazatel udává jak dlouho podnik odkládá platby svých dodavatelům.


24

doba obratu závazků = 365 / obrat závazků Hodnoty ukazatelů doba obratu pohledávek a doba obratu závazků vypovídají o tom, zda se podniku daří dodržovat stanovenou obchodně úvěrovou politiku. Všeobecně by doba obratu závazků měla být delší než doba obratu pohledávek, tak aby byla zachována finanční rovnováha ve firmě. [5]

UKAZATELE RENTABILITY Rentabilita, výnosnost vloženého kapitálu měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. [4] rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA = zisk po zdanění + úrok z použitých úvěrů * (1 – sazba daní z příjmů) / celková aktiva * 100 Tímto ukazatelem je vyjádřena celková efektivnost podnikání. Ukazatel udává kolik Kč zisku přinese 1 Kč vloženého kapitálu. rentabilita vlastního kapitálu ROE = zisk po zdanění / vlastní jmění * 100 Tento ukazatel je pro vlastníky podniku měřítkem toho, jak byly prostředky, které do podniku vložili, zhodnoceny. Je-li hodnota ukazatele ROE trvale nižší, případně stejná, jako výnosy ze státem garantovaných dluhopisů (ty jsou považovány za nejméně rizikovou investici, na rozdíl od vysoce rizikové investice – vkladu do podniku), budou chtít investoři zhodnotit svůj kapitál výhodnějším způsobem. [5] Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE = zisk po zdanění + úrok z použitých úvěrů * (1 – sazba daní z příjmů) / dlouhodobé závazky vč. bankovních úvěrů + vlastí jmění * 100 Tento ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů a představuje široce používané měřítko výnosnosti, velmi často pro mezipodnikové srovnání. Vyjadřuje schopnost podniku odměnit ty, kdo poskytli prostředky či schopnost přilákat nové investory. [4]

UKAZATELE TRŽNÍ HODNOTY FIRMY Ukazatele tržní hodnoty firmy vycházejí z údajů o kapitálovém trhu, mají tedy charakter mimoúčetní, tržní. Slouží především pro rozhodování investorů o tom, kam vložit svůj přebytečný kapitál, neboť vypovídají o návratnosti vloženého kapitálu. Z pohledu podnikového rozhodování mohou být používány jen u podniků, se kterými se na kapitálovém trhu obchoduje.


25

3.5.4 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace podniku a výrazně se orientují na jeho likviditu. ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL Tento ukazatel bezprostředně souvisí s běžným, krátkodobým financováním a jeho řízení zahrnuje dvě základní úlohy: • určení optimální výše každé položky oběžných aktiv (jejich vhodné struktury) a stanovení jejich celkové (přiměřené, potřebné) sumy, • výběr vhodného způsobu financování oběžných aktiv. Čistý pracovní kapitál (net working capital) představuje relativně volný kapitál využívaný k zajištění hladkého průběhu činnosti podniku. ČPK = (zásoby + pohledávky + finanční majetek) – krátkodobé závazky Tento ukazatel umožňuje v oběžných aktivech oddělit tu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků, od té části, která je relativně volná, a kterou chápeme jako určitý „finanční fond“. [3]

3.5.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Analýza pyramidových soustav ukazatelů umožňuje vyjádřit vzájemné souvislosti mezi ukazateli. Jednotlivé ukazatele jsou seskupovány do soustav, nazývaných pyramidové soustavy. Pyramidové soustavy jsou založeny na rozkladu vrcholových ukazatelů, synteticky odrážejících zkoumané procesy, na ukazatele vysvětlující příčinné souvislosti těchto procesů. Předpokladem využití pyramidové soustavy je existence syntetického ukazatele, zobrazujícího komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Všeobecně jsou akceptovány ukazatele rentability. DU PONTOVA ROVNICE / DU PONTŮV DIAGRAM Analýza rentability celkového vloženého kapitálu je vyjádřena jako funkce dvou základních faktorů: - ziskovosti tržeb - obratu celkových aktiv.


26

Rentabilita vlastního kapitálu

ROA

Aktiva celkem/vlastní kapitál

*

Rentabilita tržeb

ZUD Obr. 1

Obrat celkových aktiv

Tržby

Tržby

Celková aktiva

Du Pontův diagram, zdroj: Kovanicová, Kovanic ( 1997)

Uvedený rozklad je zpravidla základem všech běžně užívaných pyramidových soustav ukazatelů. [5] ZISKOVÝ ÚČINEK FINANČNÍ PÁKY Tento ukazatel vyjadřuje, jak se projeví zvýšení podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku na rentabilitě vlastního kapitálu. (ZD / ZUD) . (CA / VJ) , kde ZD – zisk před zdaněním CA – celková aktiva

ZUD – zisk před zdaněním a úroky VJ – vlastní jmění

Pokud je hodnota ukazatele větší jak 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně. [5]

3.5.6 Predikce finanční tísně podniku Rozhodování v oblasti dluhové politiky podniku souvisí i s možnými budoucími finančními problémy podniku, které se v míře zadluženosti odrážejí. Proto je pro bezporuchový chod podniku třeba neustále finanční situaci sledovat a vyhodnocovat a ze zjištěných výsledků iniciovat následná opatření. K signalizaci budoucích problémů v oblasti finančního hospodaření patří tzv. systémy včasného varování. Nejpoužívanější modely se dělí do dvou základních skupin a to: • Bonitní (diagnostické) modely -

Kralickův quicktest Tamariho model Argentiniho model a další


27

• Bankrotní (predikční) modely -

Altmanův model Model ZETA IN model (1)

ALTMANŮV MODEL Vícerozměrné modely, mezi něž Altmanův model patří, jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. Altmanův Z – scóre model (pro jiné typy firem než akciové společnosti) Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5 x1 = pracovní kapitál / aktiva celkem = (oběžná aktiva - krátkodobé závazky (vč. bankovních úvěrů)) / aktiva celkem x2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem = (zisk po zdanění - dividendy / aktiva celkem) x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního jmění / účetní hodnota cizího kapitálu = vlastní kapitál / (krátkodobé + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) x5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / celková aktiva Hodnocení Z - scóre: Z > 4,14 Z = 1,23 - 4,14 Z < 1,23

finančně pevný podnik podnik s nevyhraněnou finanční situací podnik směřující k bankrotu

IN MODEL – INDEX DŮVĚRYHODNOSTI Model obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou, obdobně jako u Altmanova modelu, přiřazeny váhy. Tyto váhy jsou stanoveny váženým aritmetickým průměrem hodnot ukazatelů v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. IN 95 = v 1 . x1 + v 2 . x 2 + v 3 . x 3 + v 4 . x 4 + v 5 . x 5 - v 6 . x 6 v 1-6 x1 = x2 = x3 = x4 =

- váhy aktiva celkem / cizí zdroje zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem výnosy celkem / aktiva celkem


28

x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Hodnocení indexu IN: IN > 2 IN = 1 - 2 IN < 1

podnik finančně zdravý podnik s neurčitou finanční situací podnik finančně neduživý

Index IN 99 Index IN 99 posuzuje zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu pro své majitele. Je vhodný pro použití v případě, že je obtížné odhadnout alternativní náklady na vlastní kapitál, což je základní předpoklad pro propočet ekonomické přidané hodnoty (EVA). IN 99 = 0,017 x1 + 4,573 x3 + 0,481 x4 + 0,015 x5 Hodnocení indexu IN 99: IN > 2,070 1,420 < IN < 2,070 1,089 < IN < 1,420 0,684 < IN < 1,089 IN < 0,684

podnik tvoří hodnotu podnik spíše tvoří hodnotu nelze určit ( šedá zóna ) podnik spíše netvoří hodnotu podnik netvoří hodnotu

Z výše uvedeného vyplývá, že index IN (později označovaný jako IN95) má velkou vypovídací schopnost zejména pro věřitele podniku a index IN 99 především pro vlastníky podniku. [5]


29

3.6 Etapy finanční analýzy Historický rozvoj civilizací a výrobních technologií byl doprovázen vývojem účetnictví i metod analýzy účetních výkazů. Dnes dosažená úroveň je k mnohým účelům postačující, ale není ani dokonalá, ani definitivní a postupy analýzy se stále vyvíjí. Níže uvedená tabulka (Tab. 4) zdůrazňuje rozdíly mezi dosavadním „školním“ pojetím finanční analýzy s obecnějším pojetím, které si vynucuje sama doba. [3]

Tab. 4 Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích

DVĚ POJETÍ HLAVNÍCH ETAP FINANČÍ ANALÝZY Dosavadní "školní" pojetí 1.

Širší pojetí

Výpočet ukazatelů zkoumaného

1. a Výběr srovnatelných podniků

podniku

1. b Příprava dat a ukazatelů 1. c Ověření předpokladů o ukazatelích

2.

Srovnání hodnot ukazatelů

2. a Výběr vhodné metody pro analýzu

s odvětvovými průměry

a pro hodnocení ukazatelů 2. b Zpracování vybraných ukazatelů 2. c Hodnocení relativní pozice podniku

3.

Analýza časových trendů

4.

5.

3.

Identifikace modelu dynamiky

Hodnocení vzájemných vtahů

4.

Analýza vztahů mezi ukazateli:

ukazatelů pomocí pyramidové

4. a

Pyramidové funkční vazby

soustavy

4. b

Vzájemné korelace ukazatelů

4. c

Identifikace modelu vztahů

Návrh opatření ve

5. a Variantní návrhy na opatření

finančním řízení a plánování

5. b Odhady rizik možných variant

zdroj: Kovanicová, Kovanic (1997)


30

4 Charakteristika společnosti Představení společnosti Společnost Authentica s.r.o. byla založena dne 26. února 2003 v Brně jako společnost s ručením omezeným. Od začátku své činnosti se společnost zaměřila na vývoj a výrobu reklamních nosičů na podporu prodeje ve standardních i atypických provedeních, které vyvíjí dle požadavků svých klientů. Sama společnost se nepovažuje za standardní reklamní agenturu a reprezentuje se jako společnost, která „mluví srozumitelně, rozumí tomu, co klient říká a produkuje to, co klient skutečně požaduje“. Organizační struktura společnosti Společnost má čtyři společníky, dva z nich jsou jednateli a také přímo zaměstnanci firmy. Společnost zaměstnává 17 stálých zaměstnanců na těchto pozicích: • vedení společnosti – jeden ředitel, dva vedoucí zahraničního obchodu a jeden vedoucí produkčního oddělení, • obchodní oddělení- čtyři obchodní zástupci na pozici „senior“ a 2 obchodní zástupci na pozici „junior sales manager“, • produkční oddělní – tři pracovníci na pozici „produkční“, • grafické oddělení – dva grafiky / designéry, • administrativní oddělení – dvě office managerky. Společnost Authentica, s.r.o. sídlí v Brně a svůj provoz a výrobu zajišťuje v pronajatých prostorách brněnského areálu. Výrobky a služby společnosti Mezi hlavní produkty, na které se specializuje výroba společnosti, se řadí: • interiérové reklamní nosiče, • exteriérové reklamní nosiče, • podpora prodeje v místě nákupu, • stojany, • displaye, • cenovkové lišty • světelné reklamy, • panely, • paletové dekorace,


31

• reklamní zásobníky, • dekorace & shop in shop, • dekorativní doplňky, • koncepční vybavení prodejen • prodejní, prémiové, akční a dárkové obaly, • jejich hromadné přebalování, • drobné kartonážní výrobky - krabičky, odnosky, multipacky. Tyto výrobky jsou vyráběny převážně z různých druhů hladkých a vlnitých lepenek, z plastů, železa, dřeva a v jejich vzájemných kombinacích. Odběratelé společnosti Typickými klienty jsou nadnárodní společnosti převážně v sektoru rychloobrátkového zboží a významné obchodní domy a řetězce po celé Evropě. V prvních letech své podnikatelské činnosti působila společnost především na trzích v České republice, Německu a na Slovensku. Od roku 2007 rozšířila své portfolio o klienty v Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Beneluxu, Velké Británii, Polsku a Maďarsku. Pozice na trhu Od svého vzniku se společnost prosadila a vybudovala si pevnou pozici na trhu, jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. V oblasti vývoje a výroby reklamních stojanů a dekorací patří v současnosti k předním společnostem v tomto oboru. Toto své postavení společnost systematicky posiluje a to především díky novým výrobním a technologickým možnostem a postupům ve zpracování lepenek a plastů.


32

5 Analýza finančního zdraví společnosti 5.1 Postup finanční analýzy Postup provádění finanční analýzy lze rozdělit do následujících kroků: 1. výpočet ukazatelů zkoumaného souboru 2. 3.

hodnocení ukazatelů hodnocení vzájemných souvislostí mezi ukazateli

4.

návrh opatření v podniku

5.2 Analýza absolutních ukazatelů 5.2.1 Horizontální analýza Při provádění horizontální analýzy je využíváno absolutních a rozdílových ukazatelů a jsou zjišťovány změny jednotlivých položek účetních výkazů v porovnání s předcházejícím obdobím. Tab. 5 Absolutní změny jednotlivých položek v aktivech společnosti (v tis. Kč) ROZVAHA - AKTIVA (v tis. Kč) Horizontální analýza - absolutní hodnoty 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 AKTIVA CELKEM 4 206 16 048 5 744 -519 Stálá aktiva -57 5 815 -1 334 -996 Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 119 36 Dlouhodobý hmotný majetek -57 5 815 -1 453 -1 032 Oběžná aktiva 3 838 7 986 5 135 2 351 Zásoby 0 0 0 0 Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 Krátkodobé pohledávky 3 096 8 471 6 547 -3 107 Finanční majetek 742 -485 -1 412 5 458 Ostatní aktiva - přechodná aktiva 425 2 247 1 943 -1 874 Časové rozlišení 425 2 247 1 943 -1 874 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

V uvedených tabulkách (Tab.5 a Tab.6) je sledován vývoj jednotlivých složek celkových aktiv společnosti v absolutních i procentuálních hodnotách.


33

Tab. 6 Relativní změny jednotlivých položek v aktivech společnosti (v %) ROZVAHA - AKTIVA Horizontální analýza - relativní hodnoty 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 AKTIVA CELKEM 41,89 112,65 18,96 -1,44 Stálá aktiva -8,30 923,02 -20,70 -19,49 Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 0,00 0,00 30,25 Dlouhodobý hmotný majetek -8,30 923,02 -22,54 -20,67 Oběžná aktiva 44,04 63,62 25,00 9,16 Zásoby 0,00 0,00 0,00 0,00 Dlouhodobé pohledávky 0,00 0,00 0,00 0,00 Krátkodobé pohledávky 52,74 94,48 37,55 -12,95 Finanční majetek 26,08 -13,52 -45,52 322,96 Ostatní aktiva - přechodná aktiva 66,61 211,38 58,70 -35,67 Časové rozlišení 66,61 211,38 58,70 -35,67 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

Z výše uvedených tabulek je patrné, že aktiva společnosti mají v letech 2004 až 2007 rostoucí tendenci, až v roce 2008 dochází k zastavení tohoto růstu a k mírnému poklesu. V prvním sledovaném období (2005/2004) došlo ke zvýšení celkových aktiv nárůstem oběžných aktiv. Stálá aktiva zvýšena nebyla, naopak došlo k jejich poklesu z důvodu opotřebení a účetních odpisů majetku stávajícího. Společnost tedy nenakupovala žádný dlouhodobý majetek, zato zvýšila své krátkodobé pohledávky a procentuálně nejvíce hodnotu ostatních aktiv (66,61 %). V druhém sledovaném období (2006/2005) je možno sledovat markantní nárůst všech složek celkových aktiv, která se zvýšila o 112,65 %. Společnost především téměř zdesetinásobila hodnotu svých stálých aktiv pořízením dlouhodobého hmotného majetku a to o 5815 tis. Kč (923,02 %). Ve struktuře oběžných aktiv došlo k výraznému navýšení krátkodobých pohledávek a to o 94,98 %. Vzhledem ke stálému zvyšování pohledávek z obchodních vztahů ve struktuře oběžných aktiv je nutná opatrnost a kontrola inkasa pohledávek ze strany společnosti, tak aby nedocházelo k její „druhotné“ platební neschopnosti. Ve třetím sledovaném období (2007/2006), stejně jako v prvním, vzrostla celková aktiva zvýšením oběžných aktiv a ostatních aktiv. Společnost nezvyšovala svá stálá aktiva, naopak korekcí dochází k poklesu jejich hodnoty. Ve čtvrtém sledovaném období (2008/2007) je možno, jako v jediném, sledovat pokles celkových aktiv. Hodnota stálých aktiv se od roku 2006 průběžně snižuje o účetní odpisy. Ve struktuře oběžných aktiv došlo ke snížení krátkodobých pohledávek, který byl ale převýšen nárůstem krátkodobého finančního majetku a oběžná aktiva si zachovala rostoucí tendenci.


34

Graf 1 Vývoj oběžných aktiv v letech 2004 - 2008 30 25

miliony Kč

20 Oběžná aktiv a Krátkodobé pohledáv ky

15

Finanční majetek 10 5 0 2004

2005

2006

2007

2008

roky zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

Graf 1 zobrazuje vývoj oběžných aktiv a jejich složek ve sledovaných letech. Je z něj zřejmé, že rostoucí vývoj oběžných aktiv je v letech 2004 až 2007 určován rostoucím tempem krátkodobých pohledávek. V posledním období pohledávky společnosti klesly, ale výrazný nárůst finančního majetku, způsobený vysokou hodnotou volných prostředků na bankovních účtech, udržel růstovou tendenci oběžných aktiv. Tab. 7 Absolutní změny jednotlivých položek v pasivech společnosti (v tis. Kč) ROZVAHA - PASIVA (v tis. Kč) Horizontální analýza - absolutní hodnoty 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 PASIVA CELKEM 4 206 16 048 5 744 -519 Vlastní kapitál 2 255 253 6 405 47 Základní kapitál 0 0 0 0 Výsledek hospodaření minulých let 2 279 2 495 135 6 523 Nerozdělený zisk minulých let 2 279 2 495 135 6 523 Výsledek hospodaření běž. úč. období -24 -2 242 6 270 -6 476 Cizí zdroje 1 926 15 737 -886 -279 Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 Krátkodobé závazky 1 667 11 113 -2 596 2 453 Bankovní úvěry a výpomoci - krátkodobé 259 -344 2 151 -1 796 Bankovní úvěry a výpomoci - dlouhodobé 0 4 968 -441 -936 Ostatní pasiva - přechodná pasiva 25 58 225 -287 Časové rozlišení 25 58 225 -287 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti


35

Tab. 8 Relativní změny jednotlivých položek v pasivech společnosti (v %) ROZVAHA - PASIVA Horizontální analýza - relativní hodnoty 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 PASIVA CELKEM 41,89 112,65 18,96 -1,44 Vlastní kapitál 65,90 4,46 108,01 0,38 Základní kapitál 0,00 0,00 0,00 0,00 Výsledek hospodaření minulých let 324,18 83,67 2,46 116,23 Nerozdělený zisk minulých let 324,18 83,67 2,46 116,23 Výsledek hospodaření běž. úč. období -0,95 -89,86 2 478,26 -99,28 Cizí zdroje 29,16 184,45 -3,65 -1,19 Dlouhodobé závazky 0,00 0,00 0,00 0,00 Krátkodobé závazky 25,56 135,72 -13,45 14,68 Bankovní úvěry a výpomoci - krátkodobé 304,71 -100,00 x -83,50 Bankovní úvěry a výpomoci - dlouhodobé x x -8,88 -20,68 Ostatní pasiva - přechodná pasiva 208,33 156,76 236,84 -89,69 Časové rozlišení 208,33 156,76 236,84 -89,69 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

Stejně jako aktiva společnosti, i celková pasiva zaznamenávají v letech 2004 až 2007 růstovou tendenci a v roce 2008 dochází k jejich poklesu, viz. Tab.7 a Tab.8. V prvním sledovaném období (2005/2004) je možno zaznamenat nárůst celkových pasiv především v položce vlastního kapitálu. Na jeho růstu se podílel převážně nerozdělený zisk minulých let, který zůstává ve společnosti a výsledkem hospodaření z roku 2004 došlo k jeho zvýšení. I cizí zdroje vykazují zvýšení hodnoty a to hlavně čerpáním krátkodobých bankovních úvěrů (změna o 304,71 %), které nebyly v minulých obdobích využívány v takové míře. Ve druhém sledovaném období (2006/2005) došlo k výraznému zvýšení cizích zdrojů a to o 184,45 %. Na této změně se značnou měrou podílelo využití dlouhodobých bankovních úvěrů a také zvýšení položky krátkodobých závazků. Na hodnotu vlastního kapitálu měla vliv dosažená výše hospodářského výsledku za rok 2006, která byla v porovnání s rokem 2005 mnohem nižší. Ve třetím sledovaném období (2007/2006) naopak došlo ke zvýšení vlastního kapitálu díky vysokému výsledku hospodaření z roku 2007. Ve struktuře cizích zdrojů došlo k mírnému poklesu, celkově o 3,65 %. Společnost v tomto období sice snížila své krátkodobé závazky, ale vyčerpala ve větší míře bankovní úvěry, které právě k těmto účelům slouží. Ve čtvrtém sledovaném období (2008/2007) došlo k mírnému poklesu celkových pasiv. Vzhledem k nízkému zisku z roku 2008 se vlastní kapitál udržel na téměř stejné hodnotě (změna o 0,38 %). Ve struktuře cizích zdrojů se společnosti podařilo snížit využívání bankovních úvěrů. Z následujícího Grafu 2 je patrná struktura vývoje pasiv a jeho složek ve sledovaných letech.


36

Graf 2 Vývoj pasiv v letech 2004 – 2008 40 35

miliony Kč

30 Pasiv a

25

V lastní kapitál

20

Cizí zdroje

15

Ostatní pasiv a

10 5 0 2004

2005

2006

2007

2008


Do roku 2006 vývoj cizích zdrojů téměř kopíroval vývoj celkových pasiv. Využívání cizích zdrojů může být pro společnost výhodné, jelikož je levnější než využívání zdrojů vlastních. Tab. 9 Absolutní změny jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč.) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Horizontální analýza - absolutní hodnoty Výnosy celkem v tom: Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Náklady celkem v tom: Náklady na prodané zboží a výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy DHM a DHM Zůstatková cena dl. majetku a materiálu Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady Nákladové úroky Mimořádné náklady Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+ / -) Výsledek hospodaření před zdaněním (+ / -) Daň z příjmů za běžnou činnost Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

17 937

26 497

37 544

-1 056

17 448 80 -46 455 18 012

26 267 -80 642 -332 29 341

29 700 1 992 5 723 129 29 173

-791 -1 662 122 1 275 7 536

12 263 4 492 247 347 72 591 0 -4 -28 -24 -71 -47 61

28 519 633 -110 -347 206 440 0 0 -2 242 -2 242 -2 844 -602 -2 072

20 771 2 857 1 241 2 047 1 010 996 251 0 6 270 6 270 8 371 2 101 9 489

11 548 -1 491 -345 -1 941 -867 583 49 0 -6 476 -6 476 -8 592 -2 116 -9 235

-136 4

-772 0

-1 118 0

643 0

zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti


37

Stejně jako v rozvaze, i ve výkazu zisku a ztráty jsou sledovány meziroční změny vývoje jednotlivých položek jak v absolutní tak procentuální výši, viz. Tab.9 a Tab.10. V prvním sledovaném období (2005/2004) sice vzrostly tržby společnosti o 55,84 %, ale zároveň došlo k výraznému navýšení osobních nákladů (z 1233 na 5725 tis. Kč) a celková změna nákladů převýšila hodnotu výnosů. Stejně tak i v druhém sledovaném období (2006/2005) došlo ke zvýšení tržeb, ovšem nárůst složek nákladů způsobil finální snížení hospodářského výsledku. Naopak ve třetím sledovaném období (2007/2006) dosáhla společnost vyšších tržeb s využitím nižších nákladů. Toto vedlo sice k výraznému nárůstu výsledku hospodaření, na druhou stranu byla společnost zatížena vysokou daňovou povinností. V posledním sledovaném období (2008/2007) nedošlo k udržení růstové tendence obratu, a celkové výnosy společnosti poprvé poklesly.

Tab. 10 Relativní změny jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty (v %) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Horizontální analýza - relativní hodnoty Výnosy celkem

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

56,70

53,45

49,36

-0,93

55,84 x -60,53 146,77 64,13

53,94 -100,00 2 140,00 -43,40 63,65

39,62 x 851,64 29,79 38,67

-0,76 -83,43 1,91 226,87 7,20

47,42 364,31 106,93 x 133,33 84,07 0,00 -100,00 -1,11 -0,95 -2,00 -4,58 1,55 34,52 -100,00

74,80 11,06 -23,01 -100,00 163,49 34,00 0,00 ---89,86 -89,86 -81,84 -61,43 -51,74 145,66 ---

31,17 44,94 337,23 x 304,22 57,44 25 100,00 --2 478,26 2 478,26 1 326,62 555,82 490,89 85,87 ---

13,21 -16,18 -21,44 -94,82 -64,61 21,36 19,44 ---99,28 -99,28 -95,45 -85,36 -80,85 -26,57 ---

v tom: Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Náklady celkem v tom: Náklady na prodané zboží a výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy DHM a DHM Zůstatková cena dl. majetku a materiálu Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady Nákladové úroky Mimořádné náklady Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+ / -) Výsledek hospodaření před zdaněním (+ / -) Daň z příjmů za běžnou činnost Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření



38

Níže uvedený Graf 3 sleduje vývoj jednotlivých hospodářských výsledků. Jak již bylo popsáno největšího nárůstu dosáhl hospodářský výsledek v roce 2007. Trvale zápornou složkou hospodářského výsledku je finanční hospodářský výsledek, jehož záporná hodnota je ovlivňována čerpáním bankovních úvěrů a placením nákladových úroků za jejich využívání. Graf 3 Vývoj jednotlivých složek hospodářského výsledku 14 12 10

tisíce Kč

8 Prov ozní HV

6

Finanční HV

4

Mimořádný HV

2

HV před zdaněním

0 -2

2004

2005

2006

2007

2008

-4 roky zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

5.2.2 Vertikální analýza Při provádění vertikální analýzy se vyjadřuje procentní podíl vybrané položky účetního výkazu ze stanoveného základu a údaje se srovnávají za delší časový horizont. Jedná se o srovnání struktury aktiv a pasiv a rozbor Výkazu zisku a ztráty. Tab. 11 Podíl jednotlivých položek aktiv vzhledem k hodnotě celkových aktiv (v %) ROZVAHA - AKTIVA Vertikální analýza 2004 2005 2006 2007 2008 AKTIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Stálá aktiva 6,84 4,42 21,27 14,18 11,59 DNM 0,00 0,00 0,00 0,33 0,44 DHM 6,84 4,42 21,27 13,85 11,15 Oběžná aktiva 86,80 88,12 67,80 71,24 78,90 Zásoby 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dlouhodobé pohledávky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Krátkodobé pohledávky 58,47 62,94 57,56 66,55 58,78 Finanční majetek 28,34 25,18 10,24 4,69 20,12 Ostatní aktiva - přechodná aktiva 6,35 7,46 10,93 14,58 9,51 Časové rozlišení 6,35 7,46 10,93 14,58 9,51 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti


39

Hlavními složkami celkových aktiv společnosti jsou aktiva stálá, oběžná a přechodná. Výše uvedená tabulka Tab.11 uvádí procentuální podíly jednotlivých složek aktiv na aktivech celkových. Z tabulky i Grafu 4 je zřejmé, že hlavní podíl zaujímají aktiva oběžná. V letech 2004 a 2005 tvoří bezmála 90 % celkových aktiv a jelikož společnost nevykazuje žádné zásoby ani dlouhodobé pohledávky, jsou tvořena zejména krátkodobými pohledávkami a poté finančním majetkem. K navýšení stálých aktiv výraznějším způsobem došlo jen v roce 2006, kdy společnost nakoupila vyšší objem dlouhodobého hmotného majetku a zároveň snížila hodnotu krátkodobých pohledávek.

Graf 4 Struktura aktiv v letech 2004 - 2008 100% 80% Časov é rozlišení

60%

Finanční majetek Krátkodobé pohledáv ky

40%

DHM DNM

20% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

roky


Hlavními složkami pasiv společnosti je vlastní kapitál, cizí zdroje a pasiva přechodná. V tabulce Tab.12 lze sledovat poměr těchto složek. Cizí zdroje se trvale podílí na celkových aktivech více jak 60 % a jsou tvořena především krátkodobými závazky, kde hlavní podíl zaujímají závazky z obchodních vztahů. Největšího podílu na celkových pasivech dosáhly cizí zdroje v roce 2006 (80,11 %), což zapříčinil nárůst závazků a také využití bankovních úvěrů, které společnost dříve nečerpala.


40

Tab. 12 Podíl jednotlivých položek pasiv vzhledem k hodnotě celkových pasiv (v %) ROZVAHA - PASIVA Vertikální analýza 2004 2005 2006 2007 2008 PASIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Vlastní kapitál 34,08 39,85 19,57 34,23 34,86 Základní kapitál 1,99 1,40 0,66 0,55 0,56 Výsledek hospodaření minulých let 7,00 20,93 18,08 15,57 34,16 Nerozdělený zisk minulých let 7,00 20,93 18,08 15,57 34,16 Výsledek hospodaření běžného účetního období 25,09 17,51 0,84 18,10 0,13 Cizí zdroje 65,80 59,89 80,11 64,88 65,05 Dlouhodobé závazky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Krátkodobé závazky 64,95 57,48 63,71 46,35 53,94 Bankovní úvěry a výpomoci - krátkodobé 0,85 2,41 0,00 5,97 1,00 Bankovní úvěry a výpomoci - dlouhodobé 0,00 0,00 16,40 12,56 10,11 Ostatní pasiva - přechodná pasiva 0,12 0,26 0,31 0,89 0,09 Časové rozlišení 0,12 0,26 0,31 0,89 0,09 zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

V Grafu 5 můžeme sledovat nárůst podílu hospodářského výsledku minulých let v posledním roce, který byl způsobem dosažením vysokého HV z roku 2007, jenž byl ponechán ve společnosti. Graf 5 Struktura pasiv v letech 2004 - 2008 Časov é rozlišení

100%

Dlouhodobé bankov ní úv ěry

80%

Krátkodobé bankov ní úv ěry

60%

Krátkodobé záv azky 40% V ý sledek hospodaření běžného účetního období

20%

V ý sledek hospodaření minulý ch let

0% 2004

2005

2006

2007

2008

Základní kapitál

roky



41

Tab. 13 Podíl jednotlivých položek VZZ k hodnotě celkových výnosů, celkových nákladů a hospodářského výsledku před zdaněním (v %) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 2004 2005 2006 2007 2008 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Vertikální analýza Výnosy celkem v tom: Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Náklady celkem v tom: Náklady na prodané zboží a výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy DHM a DHM Zůstatková cena dl. majetku a materiálu Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady Nákladové úroky Mimořádné náklady Výsledek hospodaření za účetní období (+ / -) Výsledek hospodaření před zdaněním (+ / -) Daň z příjmů za běžnou činnost Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření

98,78 98,23 98,55 92,12 92,28 0,00 0,16 0,00 1,75 0,29 0,24 0,06 0,88 5,63 5,79 0,98 1,54 0,57 0,49 1,63 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 92,09 82,71 88,34 83,56 88,24 4,39 12,42 8,43 8,81 6,89 0,82 1,04 0,49 1,54 1,13 0,00 0,75 0,00 1,96 0,09 0,19 0,27 0,44 1,28 0,42 2,50 2,81 2,30 2,61 2,95 0,00 0,00 0,00 0,24 0,27 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 71,04 71,80 40,10 72,46 11,46 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 28,96 28,20 59,90 27,54 88,54 111,22 115,25 306,34 126,88 533,41 -11,11 -15,25 -206,34 -26,88 -433,41 -0,11 0,00 0,00 0,00 0,00


Výše uvedená tabulka Tab.13 udává podíl jednotlivých složek Výkazu zisku ztráty na celkových výnosech, celkových nákladech, hospodářském výsledku před zdaněním a podíl jednotlivých druhů výsledků hospodaření. Většina výnosů je tvořena tržbami z hlavní podnikatelské činnosti společnosti. Ostatní druhy tržeb mají jen velmi malý podíl na celkových výnosech. Proto i celkové náklady jsou tvořeny z více jak 80 % náklady na prodané zboží a výkonovou spotřebou. Jediná výrazná změna v položkách nákladů nastala v roce 2005 u osobních nákladů a byla způsobena přijetím většího počtu nových zaměstnanců, s čímž je spjata výplata mezd, odvody sociálního, zdravotního a zákonného pojištění apod. Převažující provozní činnost se odráží i ve struktuře hospodářského výsledku.

5.3 Analýza poměrových ukazatelů 5.3.1 Ukazatele zadluženosti Pomocí ukazatelů zadluženosti lze měřit rozsah, v jakém je společnost financována cizími zdroji.


42

Tab. 14 Ukazatele zadluženosti – řízení dluhu

Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastním jmění Finanční páka Úrokové krytí Podkapitalizování

2004 65,80 0,00 65,80 34,08 1,93 2,93 3547,00 4,98

2005 59,89 0,00 59,89 39,85 1,50 2,51 3476,00 9,01

2006 80,11 16,40 63,71 19,58 4,09 5,11 632,00 1,69

2007 64,88 12,56 52,32 34,23 1,90 2,92 36,72 3,30

2008 65,05 10,11 54,94 34,86 1,87 2,87 2,36 3,88


Ukazatele zadluženosti mají ve sledovaných letech kolísavou tendenci. Celková zadluženost odpovídá součtu analytických ukazatelů dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti. Trvale vysoké hodnoty celkové zadluženosti svědčí o tom, že společnost je financována převážně cizím kapitálem. Nulové hodnoty dlouhodobé zadluženosti v letech 2004 a 2005 byly způsobeny faktem, že společnost nečerpala žádné dlouhodobé bankovní úvěry, pouze krátkodobé. Vysoká míra zadluženosti podniku je rizikem nejen pro věřitele, ale i bankovní ústavy. Při posuzování žádostí o bankovní úvěry nemusí být ochotni společnosti další úvěry poskytnout, či navýšit stávající, nebo jen za cenu vyšší úrokové sazby. Ukazatel míra samofinancování uvádí kolika procenty vlastního jmění kryje společnost svou podnikatelskou činnost. Jak již bylo řečeno, společnost je financována především zdroji cizími a rozdíl mezi 100 % a celkovou zadlužeností odpovídá právě míře samofinancování. Odchýlení od této rovnice způsobuje nezahrnutí položky ostatních pasiv do výpočtu ukazatele. Z výsledku lze tedy komentovat, že např. v roce 2006 (kdy zadluženost dosahovala nejvyšší hodnoty) kryje společnost své podnikání pouze z necelých 16-ti % vlastními zdroji. Ukazatel dluh na vlastí jmění dosahuje ve sledovaných letech hodnot do 2. Výjimkou je rok 2006, kdy dluh dosáhl 4,09 Kč na 1 Kč vlastního kapitálu. Tento nárůst je způsoben zvýšením podílu závazků ve finanční struktuře společnosti. Vysoké hodnoty ukazatele úrokové krytí v prvních letech jsou způsobeny nízkým, v prvních dvou letech žádným, využíváním bankovních úvěrů a za ně zaplacených nákladových úroků. V roce 2008, kdy už úvěry byly využívány značně, dosáhl ukazatel hodnoty 2,36, což je pod kritickou hodnotou 3, označující problémový podnik. Z výpočtu ukazatele podkapitalizování je zřejmé, že společnost ani v jednom ze sledovaných období neporušila „zlaté bilanční pravidlo“ a hodnota ukazatele neklesla pod minimální hodnotu 1. Dá se tedy konstatovat, že společnost není podkapitalizovaná a svůj dlouhodobý majetek kryje dlouhodobým kapitálem.


43

5.3.2 Ukazatele platební schopnosti (likvidity) Pomocí ukazatelů likvidity lze sledovat celkovou míru zadlužení podniku. Tab. 15 Ukazatele platební schopnosti - likvidity 2004 1,34 1,34 0,44

Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2005 1,53 1,53 0,44

2006 1,06 1,06 0,16

2007 1,54 1,54 0,10

2008 1,44 1,44 0,37


Optimální hodnota ukazatele běžná likvidita se pohybuje v rozpětí od 1,6 do 2,5. V tabulce Tab.15 je vidět, že se jí nepodařilo ani v jednom ze sledovaných let dosáhnout. Nejvíce se dolní hranici přiblížila společnost v roce 2007, kdy 1 Kč krátkodobých závazků kryla 1,54 Kč oběžného majetku. Pozitivně je možné hodnotit, že v žádném roce neklesla hodnota běžné likvidity pod problematickou hodnotu 1. V takovém případě není možné krátkodobé závazky uhradit z oběžných aktiv a musí být kryta z dlouhodobých zdrojů financování, např. prodeje majetku. Optimální hodnota ukazatele pohotová likvidita se pohybuje v rozpětí od 1 do 1,5 a oproti běžné likviditě nezahrnuje do oběžných aktiv zásoby, jelikož jsou vázány v majetku společnosti a není je možno pohotově přeměnit na finanční zdroje. Stejné hodnoty běžné a pohotové likvidity v tomto případě, jsou způsobeny faktem, že společnost se zaměřuje více na obchod a neudržuje ke konci účetního období na skladě žádné zásoby materiálu či zboží. Optimální rozpětí hodnot pro ukazatele hotovostní likvidity se pohybuje od 0,2 do 0,5. Tento požadavek společnost nesplnila v letech 2006 a 2007, jelikož oproti ostatním obdobím se jí snížil poměr pohotového finančního majetku ke krátkodobým závazkům.

5.3.3 Ukazatele aktivity (obratu) Pomocí ukazatelů aktivity lze měřit jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Tab. 16 Ukazatele aktivity – obratu Obrat celkových aktiv Obrat HIM Obrat zásob Doba obratu zásob Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek Obrat závazků Doba obratu závazků

2004 3,11 45,49

2005 3,42 77,42

2006 2,48 11,63

2007 2,96 21,37

2008 2,93 26,31

5,32 68,61 4,79 76,20

5,44 67,10 5,96 61,24

4,30 84,88 3,88 94,07

4,45 82,02 6,39 57,12

4,99 73,15 5,44 67,10



44

Jelikož tržby společnosti mají obecně rostoucí trend, jsou komentáře výsledků zaměřeny na velikost jednotlivých druhů aktiv. Ukazatel obrat celkových aktiv neklesl v žádném roce pod doporučenou hodnotu 1. V letech 2004 a 2005 přesáhl hodnotu 3, dokonce až 3,42. Propad nastal v roce 2006, kdy také došlo oproti předcházejícímu období k největšímu nárůstu celkových aktiv. Ukazatel obrat hmotného investičního majetku je v prvních dvou letech ovlivněn poměrně nízkou hodnotou dlouhodobého majetku ve struktuře aktiv společnosti. V roce 2006 ukazatel klesl na hodnotu 11,63 a to proto, že společnost pořídila větší množství technologického vybavení pro svou podnikatelskou činnost. Vzhledem k tomu, že společnost je společností spíše obchodní a ke konci účetního období neudržuje žádný stav zásob na skladech není možné spočítat ukazatele obrat zásob a doba obratu zásob. Ukazatel obrat pohledávek vyjadřuje, kolikrát společnost dokáže transformovat pohledávky v hotové peníze. Ukazatel se pohybuje v rozmezí hodnot od 4,3 až 5,3 obrátek. Z pohledu ukazatele doba obratu pohledávek, je zajímavé sledovat rozdíl v letech 2005 a 2006, kdy hodnota pohledávek byla téměř stejná (2005 – 17765 tis. Kč, 2006 – 17437 tis. Kč), ale na jejich splacení se muselo v roce 2006 čekat o necelých 18 dní déle. Za důvod poklesu obratu pohledávek v tomto roce na výsledek 4,30 oproti 5,44 můžeme považovat dvojnásobné zvýšení tržeb společnosti při téměř stejné výši krátkodobých pohledávek. Tabulku efektivnosti hospodaření s jednotlivými aktivy uzavírá doplňkový ukazatel obrat závazků, který slouží k posouzení vlastní platební morálky společnosti. I tento ukazatel dosáhl nejhoršího výsledku v roce 2006, kdy byla společnost schopná uhradit své závazky pouze 4krát a navíc za nejdelších dobu 94 dní. 5.3.4 Ukazatele rentability Pomocí ukazatelů rentability lze měřit schopnost podniku vytvářet nové zdroje, vytvářet zisk použitím investovaného kapitálu. Tab. 17 Ukazatele rentability – výnosnosti

ROA - zdaněná ROA - nezdaněná ROE ROCE

2004 25,18 35,33 73,85 73,87

2005 17,52 24,40 43,95 43,96

2006 0,84 2,09 4,27 2,33

2007 18,63 25,68 52,88 39,82

2008 0,80 2,00 0,38 1,78


U ukazatele rentability celkového vloženého kapitálu ROA má větší vypovídací schopnost jeho nezdaněná verze, jelikož není ovlivněna mírou zdanění v daném roce. Nejvyšší hodnoty dosáhla ROA nezdaněná hned v prvním


45

roce, kdy společnost dosáhla poměrně vysokého hospodářského výsledku k nižší hodnotě celkových aktiv oproti ostatním rokům. K výraznému propadu došlo v letech 2005 (2,09) a 2008 (2,00), kdy výrazně poklesl hospodářský výsledek. Daně jsou však přirozenou součástí podnikání a ukazatel zdaněná rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA zohledňuje jak daňové zatížení tak i zaplacené úroky z použitých úvěrů. I u tohoto ukazatele bylo dosaženo nejvyššího výsledku v prvním sledovaném roce a nejnižší hodnoty ROA zdaněné byly v letech 2006 (0,84) a 2008 (0,80). U ukazatele rentabilita vlastního kapitálu ROE se zjišťuje jak, byly prostředky, vložené do podnikání vlastníky společnosti, zhodnoceny. Ve všech letech má na výsledky ukazatele podstatný vliv zvyšující se vlastní kapitál, kde je podstatnou složkou nerozdělený zisk minulých let, ponechaný v hospodaření společnosti. Výrazné propady v letech 2006 a 2008 byly opět způsobeny nízkou hodnotou dosaženého zisku po zdanění oproti ostatním rokům. U ukazatele rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE je dán do poměru zisk po zdanění a zdaněné úroky s vlastním kapitálem a dlouhodobými závazky. V prvních dvou sledovaných letech jsou hodnoty téměř totožné s vypočtenými hodnotami ROE, což je způsobeno tím, že společnost nevyužívala žádné dlouhodobé bankovní úvěry a neměla jiné dlouhodobé závazky. Ke snížení tohoto ukazatele došlo v letech 2006 a 2008, kdy společnost využívala ke svému financování ve větší míře právě dlouhodobé bankovní úvěry.

5.4 Analýza rozdílových ukazatelů 5.4.1 Analýza čistého pracovního kapitálu Pomocí ukazatele čistého pracovního kapitálu lze určit tu část oběžných aktiv, která jsou kryta dlouhodobými finančními zdroji a je možno je použít na financování běžného provozu. Tab. 18 Vývoj čistého pracovního kapitálu – finančního fondu Oběžná aktiva v tis. Kč Krátkobodé závazky v tis. Kč Čistý prac. kapitál v tis. Kč

Změna ČPK v tis. Kč Změna ČPK v %

2004 8715 6606 2109

2005 12553 8188 4365 2256 106,97

2006 20539 19301 1238 -3127 -71,64

2007 25674 16705 8969 7731 624,47

2008 28025 19158 8867 -102 -1,14


Z tabulky Tab.18 je patrné, že i když byl vývoj čistého pracovního kapitálu kolísavý, společnost jej ve všech sledovaných letech vytvořila a tuto část svých oběžných aktiv mohla použít na financování své provozní činnosti.


46

5.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pomocné výpočty k jednotlivým rozkladům níže uvedených ukazatelů jsou uvedeny v Příloze č. 7 této práce. 5.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Jako první krok analýzy pyramidových soustav ukazatelů je proveden rozklad rentability celkového vloženého kapitálu, který je vyjádřen jako funkce dvou základních faktorů a to ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. Tab. 19 Vliv dílčích ukazatelů na rentabilitu celkového vloženého kapitálu ROA Rozklad ROA Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv ROA

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 126,61 89,31 94,22 99,72 -26,61 10,69 5,78 0,28 100,00 100,00 100,00 100,00


Výše uvedená tabulka Tab.19 uvádí jaký vliv měly dílčí ukazatelé na rentabilitu celkového vloženého kapitálu ve sledovaném období. Ziskovost tržeb dosáhla ve všech letech kladných hodnot, lze tedy říci, že měla vliv pozitivní. U obratu celkových aktiv došlo k výsledné záporné hodnotě pouze v období 2005/2004, jeho působení bylo tedy negativní.

5.5.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Jako druhý krok analýzy pyramidových soustav ukazatelů je proveden rozklad rentability vlastního kapitálu, který je vyjádřen jako výsledek působení tří faktorů a to čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. Tab. 20

Vliv dílčích ukazatelů na rentabilitu vlastního kapitálu ROE

Rozklad ROE Čistá ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv Finanční páka ROE

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 88,15 116,60 115,13 99,44 -18,52 13,96 7,13 0,18 30,37 -30,56 -22,26 0,38 100,00 100,00 100,00 100,00


Stejně jako v předchozím případě je z tabulky Tab.20 zřejmé, že dílčí ukazatel čistá ziskovost tržeb dosáhl trvale kladných hodnot a obrat celkových aktiv vykázal zápornou hodnotu pouze v prvním sledovaném období. Ukazatel finanční páka, tedy poměr celkových aktiv k vlastnímu jmění, působil na rentabilitu vlastního kapitálu negativně v letech 2006/2005 a 2007/2006.


47

5.5.3 Ziskový účinek finanční páky Ziskový účinek finanční páky je možno vypočítat z následujícího vztahu: rentabilita vlastního jmění / rentabilita celkového kapitálu, jehož výsledky jsou zaznamenány v níže uvedené tabulce Tab. 21.

Tab. 21 Ziskový účinek finanční páky 2004 Ziskový účinek finanční páky

2,93

2005

2006

2,51

5,09

2007

2008

2,84

0,47


Z výše uvedené tabulky je vidět, že v letech 2004 až 2007 byl ukazatel vyšší než 1, což znamená, že podíl cizích zdrojů ve finanční struktuře společnosti má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Naopak v roce 2008 byla hodnota rentability vlastního jmění nižší než rentabilita celkového kapitálu a výsledek 0,47, nedosahující potřebné hodnoty min. 1, znamená, že v tomto případě šlo o vliv negativní. Grafické znázornění vývoje tohoto ukazatele je zachyceno v Grafu 6.

Graf 6 Vývoj ukazatele ziskový účinek finanční páky 6,00 5,00 4,00 Ziskov ý účinek finanční páky

3,00 2,00 1,00 0,00 2004

2005

2006

2007

2008



48

5.6 Modely predikce finanční tísně podniku U níže uvedených vícerozměrných modelů predikce finanční tísně jsou zobrazeny výsledné grafy, jednotlivé výpočty hodnot a indexů jsou uvedeny v příloze, Příloha č. 8, této práce. 5.6.1 Altmanův Z – scóre model Následující graf zobrazuje výsledek rovnice důvěryhodnosti, tzv. Z-score model, pro jednotlivé roky. Graf 7 Vývoj Altmanova Z-score modelu 5,5 5,0 4,5

4,823 4,7 85

4,305

4,0

3,395

3,5 3,0

Z-skóre

2,67 3 Stabilní podnik

2,5 2,0

Krachující podnik

1,5 1,0 0,5 0,0 2004

2005

2006

2007

2008


Z výše uvedeného grafu Graf 7 je možno konstatovat, že v roce 2004 a 2005 dosahuje hodnota Z-score uspokojivých výsledků, jelikož převyšuje hranici 4,14 pro stabilní podnik. Propad v roce 2006 do oblasti nevyhraněné finančněekonomické situace byl způsoben především poklesem pracovního kapitálu a nižšími tržbami a ziskem v poměru k celkovým aktivům. Pozitivní je, že ani v jednom roce se Z-score nedostalo pod kritickou hodnotu 1,2 určující společnosti směřující k bankrotu.

5.6.2 Index důvěryhodnosti IN 95 Váhy pro výpočet indexu důvěryhodnosti IN95 byly vybrány dle zařazení společnosti do odvětví obchodu. Při výpočtu indexu x2 byla zaměněna hodnota nákladových úroků z Výkazu zisku ztráty z min. hodnoty 1 na 0, aby se předešlo neúměrně vysokému výsledku a celkovému zkreslení indexu při dělení položky zisk před zdaněním a úroky hodnotou 1 (výše nákladových úroků).


49

Při výpočtu indexu x6 byla hodnota závazků po lhůtě splatnosti stanovena jako 30 % celkových závazků, které jsou dostupné v účetních výkazech společnosti.

Graf 8 Vývoj indexu důvěryhodnosti IN95 8,0 7 ,0

6,7 60

6,0

Index IN

5,0 4,0

3,1 65

Finančně zdrav ý a stabilní podnik

2,595

3,0

Finančně neduživ ý podnik

2,0 1,0

0,501

0,0 -1,0

2004

2005

-0,7 48 2006 2007

2008

-2,0 roky zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

V roce 2006 nastal viditelný propad indexu IN95 na zápornou hodnotu -0,748 a tudíž pod hranici finančně neduživého podniku. Tento výsledek byl způsoben především nízkou hodnotou poměru zisku před zdaněním a úroky, který v tomto roce zaznamenal pokles, k celkovým aktivům a také nárůstem hodnoty poměru závazků po lhůtě splatnosti vůči výnosům, jelikož závazky zaznamenané v rozvaze byly v tomto roce nejvyšší. Oproti tomu v roce 2007 dosáhl index nejvyšší hodnoty 6,76, což bylo způsobeno především vysokým dosaženým ziskem před zdaněním a úroky.

5.6.3 Index důvěryhodnosti IN 99 (EVA) Index důvěryhodnosti INEVA poskytuje pohled na hospodaření společnosti podle výše vytvořené ekonomické přidané hodnoty. Stejně jako u indexu IN95 i index INEVA zaznamenal největší propad v roce 2006, na což měl opět vliv především výsledek hospodaření před zdaněním a úroky tohoto roku a výše krátkodobých závazků, dosazené do výpočtů. V tomto roce, jako jediném, se index dostal do tzv. „šedé zóny“, kde nelze jednoznačně určit zda tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Pozitivně lze hodnotit rok 2007, kdy se společnost z „šedé zóny“ vrátila zpět do pásma firem tvořících hodnotu.


50

Graf 9 Vývoj indexu INEVA 3,500 3,000

2,81 2 3,1 62

2,7 06

2,500 Index EV A 2,000 1 ,334

1 ,635

1,500

Podnik tv ořící hodnotu Spíše tv ořící hodnotu Nelze určit (šedá zóna)

1,000

Spíše netv oří hodnotu

0,500 0,000 2004

2005

2006

2007

2008


Diskuse

51

6 Diskuse Provedená finanční analýza zhodnotila finanční situaci společnosti za období let 2004 až 2008 a z výsledků jednotlivých metod lze shrnout nejvýraznější faktory vývoje. Horizontální analýza aktiv společnosti prokázala rostoucí tendenci celkových aktiv společnosti. Aktiva společnosti od prvního sledovaného roku více než ztrojnásobila svoji hodnotu a jejich růst byl zapříčiněn především stále se zvyšující hodnotou oběžných aktiv, konkrétně pohledávkami z obchodního styku. Rostoucí hodnota krátkodobých pohledávek má logický původ ve zvyšujících se tržbách společnosti. I pasiva společnosti zaznamenala růst hodnot. Jejich vývoj se dá odvodit od skutečnosti, že společnost svoji činnost zahájila v roce 2003. Jelikož společnost nedělila svůj zisk mezi společníky, a ponechala ho ve všech letech nerozdělený v hospodaření společnosti, byl trvale narůstající složkou pasiv v průběhu let vlastní kapitál. Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty ukázala, že celkové tržby společnosti se kromě roku 2008, kdy meziročně poklesly o 0,93 %, vyvíjely kladně. Společnost tedy dokázala zvyšovat objem provedených zakázek. Náklady, v meziročním porovnání, neklesly ani jednou a pouze v období 2007/2006 byla jejich procentuální změna nižší než změna u tržeb. Vertikální analýza aktiv jednoznačně odpovídá obchodnímu charakteru společnosti. Do roku 2006 byla celková aktiva společnosti tvořena téměř z 90 % aktivy oběžnými. V roce 2006 společnost nakoupila výrobní technologie a tím zvýšila podíl stálých aktiv. Jelikož ale v nákupu dlouhodobého majetku nepokračovala, jeho hodnota se vlivem opotřebení v posledních dvou letech opět snižovala. Zvyšující se podíl přechodných aktiv lze přisoudit nákupu majetku na leasing, jelikož budoucí, doposud nezaplacené, leasingové splátky, které tvoří cenu takto pořízeného majetku, se účtují právě do nákladů příštích období. Čím větší část je splacena, tím nižší je hodnota přechodných aktiv. Pasiva společnosti jsou tvořena především cizími zdroji. V roce 2006 tvořily cizí zdroje dokonce více jak 80 % celkových pasiv, což bylo způsobeno především vysokou hodnotou krátkodobých závazků z obchodního styku a také vyčerpáním bankovních úvěrů k rozvahovému dni. V souboru ukazatelů zadluženosti je možné pozitivně hodnotit, že se společnosti podařilo od roku 2006 snižovat analytický ukazatel dlouhodobé zadluženosti. Celková zadluženost, ale dosahovala trvale vysokých hodnot, což může mít negativní vliv např. na posouzení společnosti potencionálními věřiteli.

Diskuse

52

Hodnoty ukazatelů platební schopnosti spíše nedosáhly obecně optimálních výsledků, což je zapříčiněno vysokými závazky společnosti. Důležité ale je, že se běžná likvidita v žádném roce nepohybovaly pod kritickou hranicí 1. V souboru ukazatelů aktivity bych zdůraznila skutečnost, že v letech 2005, 2007 a 2008 byla doba obratu pohledávek delší než doba obratu závazků. Z toho plyne, že společnost nebyla schopná hradit své závazky z došlých plateb od odběratelů, ale musela k jejich úhradě využívat bankovní úvěry. Výsledky ukazatelů rentability se odvíjely od vykázané výše zisku po zdanění za dané období. Propady všech ukazatelů tedy nastaly v letech 2006 a 2008, kdy zisk společnosti dosáhl nejnižších hodnot. Rozdílový ukazatel, analýza čistého pracovního kapitálu, lze zhodnotit kladně. Tzv. finanční fond byl tvořen ve všech sledovaných letech a v posledních dvou letech se rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků ustálil na téměř 9 milionech Kč. Modely predikce finanční tísně jasně poukázaly na kritický rok 2006, ve kterém byl zaznamenán propad Z-score i indexů IN95 a INEVA pod přípustné hranice pro zdravě hospodařící podnik. Na hraně těchto ukazatelů se společnost pohybovala i v roce 2008, kdy stejně jako v roce 2006 došlo k výraznému snížení hospodářského výsledku.

Závěr

53

7 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo pomocí metod finanční analýzy zhodnotit finanční zdraví společnosti Authentica, s.r.o. v letech 2004 až 2008. Společnost byla založena v roce 2003, práce byla tedy zaměřena na první roky jejího podnikatelského působení a můžeme proto sledovat vývoj jednotlivých ukazatelů téměř od počátku. Authentica, s.r.o. pro své odběratele zajišťuje vývoj a výrobu reklamních nosičů na podporu prodeje a nesoustředí se pouze na trh tuzemský, ale aktivně již několik let působí i na trzích zahraničních. Úkolem teoretické části bylo přiblížit a objasnit pojmy finanční analýzy. Z dostupných literárních zdrojů byla popsána obecná úloha finanční analýzy, její uživatelé, nutné zdroje vstupních dat a v neposlední řadě její členění a metody. Praktická část se zaměřila na výpočty jednotlivých, v teoretické části popsaných, ukazatelů hlavních metod finanční analýzy. Byla provedena horizontální i vertikální analýza účetních výkazů, dále analýza poměrových ukazatelů, analýza rozdílového ukazatele, syntetické posouzení finanční situace společnosti pomocí rozkladů rentabilit a zhodnocení finančních problémů pomocí modelů predikce finanční tísně. V závěrečné kapitole byly výsledky výpočtů shrnuty a bylo poukázáno na nejdůležitější faktory celého vývoje. Vstupní data byla čerpána z účetních výkazů Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty (Přílohy č. 1, 2 a 3), které byly k tomuto účelu společností poskytnuty. Ze shrnutí finanční situace společnosti jasně vyplývá, že aktiva společnosti se vyvíjela kladně a byla tvořena převážně oběžnou složkou. Vzhledem k obchodnímu charakteru společnosti se dá usoudit, že tento vývoj se v blízkých letech nezmění. Stejně tak pasiva ve sledovaných letech rostla a vzhledem k vysokému podílu cizích zdrojů na celkových pasivech můžeme finanční politiku společnosti formulovat jako dluhovou. Jelikož úroky placené za využívání cizích zdrojů si může společnost zahrnout do daňově uznatelných nákladů a snížit si tak základ daně a obecně se financování krátkodobými cizími zdroji považuje za levnější variantu než využívání zdrojů vlastních, nelze tento přístup podniku hodnotit ryze negativně. Důležité je, aby společnost byla schopná dostát svým závazkům a svoje dluhy splácela včas. K dalším kladným faktorům vývoje společnosti určitě patří, že se společnosti od prvního roku činnosti podařilo tvořit zisk, a že od počátku trvale zvyšuje svoje tržby. Stagnace vývoje ke konci roku 2008 se dá přisoudit zásahu finanční krize do celosvětového hospodářství. Za hlavní problém plynoucí z provedené analýzy považuji průměrně delší dobu obratu pohledávek než závazků. V dnešní době je v podnikatelském prostředí nastaven trend prodlužovat dobu splatnosti pohledávek na maximu a platit po lhůtě splatnosti. I přesto je nutné, aby se společnost zaměřila na včasné inkaso svých pohledávek a druhotnou platební neschopností si nesnižovala kredit u vlastních dodavatelů a věřitelů. K vyrovnání propasti mezi došlými a odchozími platbami společnost momentálně využívá dlouhodobých bankovních úvěrů.

Závěr

54

Vzhledem k ročnímu objemu tržeb, navrhuji ke zvážení uzavření faktoringové smlouvy s některým z peněžních ústavů. Do této smlouvy by byli zahrnuti stálí a obratově významní klienti, u kterých má společnost nastavenou dlouhou dobu splatnosti. Tím by měla společnost značnou část faktur, vystavených těmto odběratelům, zaplacenou dříve přímo od faktoringové společnosti. Další možností je motivace dlužníků poskytnutím skonta při zaplacení před lhůtou splatnosti. Opět je nutný výběr klientů, pro které by tento způsob mohl být zajímavý. Důležitá je i prevence ze strany společnosti, pod kterou si představuji především prověřování nových klientů a nastavení přísnějších podmínek u menších a jednorázových zakázek, jako např. 50 % zálohové platby inkasované před zahájením realizace zakázky. Další problém, který se může společnosti týkat, ale nelze ho z účetních výkazů rozeznat, se odvíjí od jejího působení na zahraničních trzích a rostoucím portfoliu zahraničních odběratelů. Jelikož česká měna v posledních letech vůči euru posiluje, měla by se společnost zaměřit na zkoumání faktu, zda posilující koruna působí na její tržby pozitivně či negativně. Od těchto výsledků může stanovit svoji cenovou strategii pro další plánovaný rozvoj na zahraničních trzích. Dále může společnost uvažovat o zajištění se proti devizovým výkyvům. Budeli uzavírat velkou zakázku se zahraničním klientem, může se zajistit například FX měnovou opcí. Vzhledem ke stále trvající ekonomické krizi českého hospodářství jsou společnosti nucené k opatrnosti a šetření. Přestože právě náklady vynaložené na reklamu a propagaci mohou být u řady podniků jedny z prvních, kterých se v rámci úsporných opatření vzdají, považuji specializaci společnosti Authentica, s.r.o. za konkurenceschopnou. Výrobou rychlobrátkového zboží a využíváním lepenek a plastů jako hlavního materiálu může zaujmout klienty, kteří sice na reklamních produktech šetřit chtějí, ale nechtějí se své propagace vzdát úplně a proto hledají levnější varianty. Akviziční činnost je zajišťována silným a profesionálním obchodním zastoupením společnosti. Ze 17 stálých zaměstnanců se právě obchodu a reprezentaci společnosti věnuje 9 z nich. I přesto doporučuji, aby se zaměřila na svoji prezentaci na internetových stránkách, které jsou v dnešní době důležitou vizitkou společnosti a významným propagačním nástrojem. Jelikož společnost má účetní závěrku za rok 2009 ověřenou auditorem a je povinna ji odevzdat k 30.6. 2010, nebylo možné do této práce hospodářský rok 2009 zahrnout. S ohledem na celosvětovou hospodářskou krizi by určitě bylo zajímavé sledovat její vliv na hospodaření společnosti a zhodnotit zda se společnosti podařilo udržet doposud trvalý růst, případně které složky finančního hospodaření byly krizí zasaženy nejvíce.

Literatura

55

8 Literatura [1] Blaha, Z. S. – Jindřichovská I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vydání. Praha: Management press, 1996. 160 s. ISBN 80-85603-80-2. [2] Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. XI. Vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001. 414 s. ISBN 80-7273-036-3. [3] Kovanicová, D.; Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II: Finanční analýza účetních výkazů. III. Vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 1997. 288 s. ISBN 80-85967-56-1. [4] Valach, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku. I. Vydání. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. [5] Živělová, I. Finanční řízení podniku I.. 1. vydání. Brno: MZLU, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. [6] Živělová, I. Finanční řízení podniku II.. 1. vydání. Brno: MZLU, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8.

Internetové zdroje: [7] Altman, E. I. Predicting Financial Mistress of Companies: Revisting the Zscore and Zeta Models, 2000. Dostupný z: <pages.stern.nyu.edu/~ealtman/zscores.pdf> [8] Zákon o účetnictví [on-line]. Business center.cz, 2010. Dostupný z:

Přílohy

56

9 Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Authentica, s.r.o. – aktiva ROZVAHA

řádek

( v tis. Kč)

č.

a

b AKTIVA CELKEM

2004 brutto

c

1

001

10 323 970

2005

korekce

netto

brutto

2

3

1

2006

korekce

netto

2

3

brutto 1

-283 10 040 14 509

-263 14 246

-283

-263

687

893

630

30 925 7 076

2007

korekce

netto

brutto

2

3

1

2008

korekce

netto

brutto

2

3

1

korekce

netto

2

3

-631 30 294 38 164

-2 126 36 038 38 901

-631

7 237

-2 126

36 038

7 497

-3 382

4 115

119

0

119

213

-58

155

6 445

-3 382 35 519

B.

Dlouhodobý majetek

003

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

3.

Software

007

119

0

119

213

-58

155

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

013

970

-283

687

893

-263

630

7 076

-631

6 445

7 118

-2 126

4 992

7 284

-3 324

3 960

3.

Samostatné movité věci a

016

970

-283

687

893

-263

630

7 076

-631

6 445

7 118

-2 126

4 992

7 284

-3 324

3 960

soubory movitých věcí C.

Oběžná aktiva

031

8 715

0

8 715

12 553

0

12 553

20 539

0

20 539

25 674

0

25 674

28 025

0

28 025

C.III.

Krátkodobé pohledávky

048

5 870

0

5 870

8 966

0

8 966

17 437

0

17 437

23 984

0

23 984

20 877

0

20 877

C.III.1.

Pohledávky z obchod.vztahů

049

5 217

0

5 217

7 909

0

7 909

14 094

0

14 094

22 270

0

22 270

17 272

0

17 272

6.

Stát - daňové pohledávky

054

653

0

653

740

0

740

3 055

0

3 055

1 314

0

1 314

3 419

0

3 419

7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

055

317

0

317

274

0

274

400

0

400

186

0

186

9.

Jiné pohledávky

057

14

0

14

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

058

3 587

0

3 587

3 102

0

3 102

1 690

0

1 690

7 148

0

7 148

C.IV.1.

Peníze

059

1

0

1

1

0

1

614

0

614

75

0

75

2.

Účty v bankách

060

2 845

0

2 845

3 586

0

3 586

3 101

0

3 101

1 076

0

1 076

7 073

0

7 073

D.I.

Časové rozlišení

063

638

0

638

1 063

0

1 063

3 310

0

3 310

5 253

0

5 253

3 379

0

3 379

D.I.1.

Náklady příštích období

064

638

0

638

1 063

0

1 063

3 310

0

3 310

5 253

0

5 253

3 379

0

3 379

2 845

0

2 845

zdroj: účetní výkazy společnosti

Přílohy

57

Příloha č. 2: Rozvaha společnosti Authentica, s.r.o. – pasiva ROZVAHA

řádek

( v tis. Kč)

č.

běžné obd.

minulé obd.

běžné obd.

minulé obd.

běžné obd.

minulé obd.

běžné obd.

minulé obd.

běžné obd.

b

c

5

6

5

6

5

6

5

6

5

a

2004

2005

2006

2007

2008 minulé obd. 6

PASIVA CELKEM

067

10 040

2 743

14 246

10 040

30 294

14 246

36 038

30 294

35 519

36 038

A.

Vlastní kapitál

068

3 422

903

5 677

3 422

5 930

5 677

12 335

5 930

12 382

12 335

A.I.

Základní kapitál

069

200

200

200

200

200

200

200

200

200

200

A.I.1.

Základní kapitál

080

200

200

200

200

200

200

200

200

200

200

A.IV.

Výsledek hospodaření min. let

081

703

0

2 982

703

5 477

2 982

5 612

5 477

12 135

5 612

A.IV.1.

Nerozdělený zisk min. let

083

703

0

2 982

703

5 477

2 982

5 612

5 477

12 135

5 612

A.V.

Výsledek hospodaření běžného

084

2 519

703

2 495

2 519

253

2 495

6 523

253

47

6 523 23 383

účetního období (+/-) B.

Cizí zdroje

085

6 606

1 683

8 532

6 606

24 269

8 532

23 383

24 269

23 104

B.III.

Krátkodobé závazky

102

6 521

1 451

8 188

6 521

19 301

8 188

16 705

19 301

19 158

16 705

B.III.1.

Závazky z obchodních vztahů

106

3 841

820

6 326

3 841

13 869

6 326

10 084

13 869

15 955

10 084

5.

Závzaky k zaměstnancům

107

178

78

2

178

89

2

595

89

19

595

6.

Závazky ze soc.zab. a zdrav.poj.

108

118

48

203

118

231

203

191

231

200

191

7.

Stát - daňové závazky a dotace

109

921

504

335

921

123

335

1 234

123

79

1 234

8.

Krátkodobé přijaté zálohy

112

1 322

0

542

1 322

1 787

542

70

1 787

0

70

11.

Jiné závazky

113

141

1

780

141

3 202

780

4 531

3 202

2 905

4 531

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

114

85

232

344

85

4 968

344

6 678

4 968

3 964

6 678

B.IV.1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

115

4 968

0

4 527

4 968

3 591

4 527

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

116

85

0

0

85

0

0

3.

Krátkodobé finanční výpomoci

117

0

232

344

0

0

344

2 151

0

355

2 151

C.I.

Časové rozlišení

118

12

157

37

12

95

37

320

95

33

320

C.I.1.

Výdaje příštích období

119

12

157

37

12

80

37

320

80

33

320

2.

Výnosy příštích období

120

15

0

0

15

0

0


Přílohy

58

Příloha č. 3: Výkaz zisku ztráty společnosti Authentica, s.r.o. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč) č. řádku

2004

2005

30 564

47 276

002

6 131

003

24 433

Výkony

004

II.1.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

B. B.1. 2.

I.

Tržby za prodej zboží

001

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

+

Obchodní marže

II.

2006

2007

2008

73 416

101 072

1 108

29 315

54 719

65 950

0

17 961

18 697

35 122

685

1 421

1 548

3 592

005

685

1 421

1 548

3 592

1 108 102 765 102 765

Výkonová spotřeba

008

19 732

8 811

11 926

21 466

98 964

Spotřeba materiálu a energie

009

15 618

850

757

1 541

79 034

Služby

010

4 114

7 961

11 169

19 925

19 930 4 909

Přidaná hodnota

011

5 386

10 571

8 319

17 248

C.

Osobní náklady

012

1 233

5 725

6 358

9 215

7 724

C.1.

Mzdové náklady

013

927

5 230

5 307

7 853

6 023

3.

Náklady na sociální zabezpečení

015

306

495

1 051

1 362

1 701

D.

Daně a poplatky

017

18

20

32

59

27

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

018

231

478

368

1 609

1 264

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

019

0

80

0

1 992

330

020

0

80

0

1 992

330 106

III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku F.

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

022

0

347

0

2 047

F.1.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

023

0

347

0

2 047

106

IV.

Ostatní provozní výnosy

026

76

30

672

6 395

6 517

H.

Ostatní provozní náklady

027

36

106

300

1 283

448

*

Provozní výsledek hospodaření

030

3 944

4 005

1 933

11 422

2 187

X.

Výnosové úroky

042

7

6

1

3

22

N

Nákladové úroky

043

1

1

1

252

301

XI.

Ostatní finanční výnosy

044

303

759

432

559

1 815

O.

Ostatní finanční náklady

045

703

1 294

1 734

2 730

3 313

*

Finanční výsledek hospodaření

048

-394

-530

-1 302

-2 420

-1 777

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

049

1 027

980

378

2 479

363

Q.1.

Splatná

050

1 027

980

378

2 479

363

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

052

2 523

2 495

253

6 523

47

XIII. Mimořádné výnosy

053

0

0

0

0

0

R.

Mimořádné náklady

054

4

0

0

0

0

*

Mimořádný výsledek hospodaření

058

-4

0

0

0

0

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

060

2 519

2 495

253

6 523

47

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

061

3 546

3 475

631

9 002

410


Přílohy

59

Příloha č. 4: Grafické znázornění struktury Rozvahy Graf 10 Hodnoty položek oběžných aktiv Struktura oběžný ch aktiv 30 000 25 000 tisíce Kč

20 000 15 000

Krátkodobé pohledáv ky

10 000

Finanční majetek

5 000 0 2004

2005

2006

2007

2008


Graf 11 Hodnoty položek cizích zdrojů Struktura cizích zdrojů 25 000 20 000 tisice Kč

Krátkodobé závazky 15 000 Krátkodobé bankovní úvěry Dlouhodobé bankovní úvěry

10 000 5 000 0 2004

2005

2006

2007

2008


Přílohy

60

Graf 12 Struktura celkových aktiv

Struktura pasiv 100% 80% 60% Ostatní pasiv a 40%

Cizí zdroje V lastní kapitál

20% 0% 2004

2005

2006

2007

2008


Graf 13 Struktura celkových pasiv

Struktura pasiv 100% 80% 60% Ostatní pasiv a 40%

Cizí zdroje V lastní kapitál

20% 0% 2004

2005

2006

2007

2008


Přílohy

61

Příloha č. 5: Grafické znázornění poměrových ukazatelů Graf 14 Složky celkové zadluženosti Celkov á zadluženost 100% 80% 60% Míra samofinancov ání 40%

Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost

20% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

roky


Graf 15 Vývoj doby obratu pohledávek a závazků

dn y

Doba obratu pohledávek a závazků 100,000 90,000 80,000 7 0,000 60,000 50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 0,000

Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2004

2005

2006

2007

2008


Přílohy

62

Graf 16 Vývoj ukazatelů likvidity

Ukazatele likv idity 1,8000 1,6000 1,4000 1,2000 Běžná likv idita

1,0000 0,8000

Hotov ostní likv idita

0,6000 0,4000 0,2000 0,0000 2004

2005

2006

2007

2008


Graf 17 Vývoj ukazatelů aktivity Ukazatele aktiv ity 90,000 80,000 7 0,000 60,000

Obrat celkový ch aktiv

50,000 40,000

Obrat HIM Obrat zásob

30,000 20,000 10,000 0,000 2004

2005

2006

2007

2008


Přílohy

63

Příloha č. 6: Grafické znázornění rozdílových ukazatelů Graf 18 Hodnoty krátkodobých závazků a oběžných aktiv Hodnoty složek čistéh o pracov ního kapitálu

2008

roky

2007 Krátkodobé záv azky

2006

Oběžná aktiv a

2005 2004 0

10000

20000

30000

miliony Kč zdroj: vlastní výpočty z účetních výkazů společnosti

Příloha č. 7: Pomocné výpočty k ukazatelům pyramidových soustav

Tab. 22

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu

Rozklad ROA Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv ROA

2004 0,0806 3,1125 25,0868

2005 0,0512 3,4239 17,5304

2006 0,0034 2,4745 0,8413

2007 0,0630 2,9595 18,6449

2008 0,0027 2,9337 0,7921


Tab. 23

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – pomocný výpočet

Meziroční změna Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv ROA

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 0,635236 0,066406 18,529412 0,042857 1,100048 0,722714 1,195999 0,991282 0,698790 0,047993 22,161161 0,042484


Přílohy

64

Tab. 24

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – pomocný výpočet

Logartimus změny Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv ROA

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 -0,197065 -1,177791 1,267862 -1,367977 0,041412 -0,141034 0,077731 -0,003803 -0,155653 -1,318825 1,345593 -1,371779


Tab. 25

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – podíl složek v %

Rozklad ROA Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv ROA

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 126,61 89,31 94,22 99,72 -26,61 10,69 5,78 0,28 100,00 100,00 100,00 100,00


Graf 19 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu

Podíl ziskov osti tržeb a obratu celkov ý ch aktiv na ROA 140,00 120,00 100,00 Ziskov ost tržeb

%

80,00 60,00 40,00

Obrat celkový ch aktiv

20,00 -

07

6 20

20

07

08

/2

/2

0

00

00 20

20

05

06

/2

/2

0

-40,00

5

04

-20,00


Tab. 26

Rozklad rentability vlastního kapitálu


2004 0,0806 3,1125 2,9340 73,6045

2005 0,0512 3,4239 2,5094 43,9907

2006 0,0034 2,4745 5,1086 4,2980


2007 0,0612 2,9595 2,9216 52,9164

2008 0,0005 2,9337 2,8686 0,4208

Přílohy

65

Tab. 27

Rozklad rentability vlastního kapitálu – pomocný výpočet

Meziroční změna Čistá ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv Finanční páka ROE

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 0,635236 0,066406 18,000000 0,008170 1,100048 0,722714 1,195999 0,991282 0,855283 2,035785 0,571898 0,981859 0,597663 0,097703 12,311820 0,007952


Tab. 28

Rozklad rentability vlastního kapitálu – pomocný výpočet

Logaritmus změny Čistá ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv Finanční páka ROE

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 -0,197065 -1,177791 1,255273 -2,087781 0,041412 -0,141034 0,077731 -0,003803 -0,067890 0,308732 -0,242681 -0,007951 -0,223544 -1,010093 1,090322 -2,099535


Tab. 29

Rozklad rentability vlastního kapitálu – podíl složek v %


2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 88,15 116,60 115,13 99,44 -18,52 13,96 7,13 0,18 30,37 -30,56 -22,26 0,38 100,00 100,00 100,00 100,00


Graf 20 Rozklad rentability vlastního kapitálu Podíl jednot liv ý ch ukazat elů na ROE

140,00 120,00

Čistá ziskov ost tržeb

100,00

Obrat celkov ý ch aktiv

60,00 40,00

Finanční páka

20,00

0 7 20 0 8 /2 0

20 0 7/ 20 0 6

/2 0 05

-40,00

20 0 6

-20,00

0 4

0,00

20 0 5/ 20

%

80,00


Přílohy

66

Příloha č. 8: Pomocné výpočty k ukazatelům predikce finanční tísně Tab. 30

Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet Z-score 2004 0,151 0,213 1,098 0,218 3,105 4,785

Ukazatel x1 Ukazatel x2 Ukazatel x3 Ukazatel x4 Ukazatel x5 Altmanovo Z-score

2005 0,220 0,148 0,758 0,279 3,418 4,823

2006 0,029 0,007 0,065 0,102 2,470 2,673

2007 0,178 0,153 0,798 0,222 2,954 4,305

2008 0,179 0,001 0,062 0,225 2,928 3,395


Tab. 31

Hodnoty vah pro výpočet Z-score v1

v2

0,717

Váhy přiřazené Z-score

v3

0,847

v4

3,107

v5

0,420

0,998

2007 0,509 4,039 2,491 0,863 0,136 1,278 6,760

2008 0,507 0,260 0,194 0,870 0,144 1,474 0,501


Tab. 32

Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet indexu IN95 2004 0,502 0,000 3,427 0,873 0,132 1,769 3,165

Ukazatel x1 Ukazatel x2 Ukazatel x3 Ukazatel x4 Ukazatel x5 Ukazatel x6 Index IN95

2005 0,551 0,000 2,367 0,958 0,147 1,428 2,595

2006 0,412 0,000 0,202 0,699 0,106 2,167 -0,748


Tab. 33

Hodnoty vah pro výpočet IN95

Váhy přiřazené IN95

v1 0,33

v2 0,11

v3 9,70

v4 0,28


v5 0,10

v6 28,32

Přílohy Tab. 34

67 Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet indexu INEVA 2004 0,026 1,615 1,501 0,020 3,162

Ukazatel x1 Ukazatel x2 Ukazatel x3 Ukazatel x4 Inex EVA

2005 0,028 1,116 1,645 0,023 2,812

2006 0,022 0,095 1,201 0,016 1,334

2007 0,026 1,174 1,483 0,023 2,706

2008 0,026 0,092 1,495 0,022 1,635


Tab. 35

Hodnoty vah pro výpočet INEVA v1

Váhy přiřazené indexu EVA

v2 0,017

4,573


v3 0,481

v4 0,015

Seznam tabulkových a grafických příloh

68

10 Seznam tabulkových a grafických příloh 10.1 Seznam tabulkových příloh Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12: Tabulka č. 13:

Tabulka č. 14: Tabulka č. 15: Tabulka č. 16: Tabulka č. 17: Tabulka č. 18: Tabulka č. 19: Tabulka č. 20: Tabulka č. 21: Tabulka č. 22: Tabulka č. 23: Tabulka č. 24: Tabulka č. 25:

Základní struktura Rozvahy – aktiva Základní struktura Rozvahy – pasiva Základní struktura Výkazu zisků a ztráty Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích Absolutní změny jednotlivých položek v aktivech společnosti (v tis. Kč) Relativní změny jednotlivých položek v aktivech společnosti (v %) Absolutní změny jednotlivých položek v pasivech společnosti (v tis. Kč) Relativní změny jednotlivých položek v pasivech společnosti (v %) Absolutní změny jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) Relativní změny jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty (v %) Podíl jednotlivých položek aktiv vzhledem k hodnotě celkových aktiv (v %) Podíl jednotlivých položek pasiv vzhledem k hodnotě celkových pasiv (v %) Podíl jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty k hodnotě celkových výnosů, celkových nákladů a hospodářského výsledku před zdaněním (v %) Ukazatele zadluženosti – řízení dluhu Ukazatele platební schopnosti – likvidity Ukazatele aktivity – obratu Ukazatele rentability – výnosnosti Vývoj čistého pracovního kapitálu – finančního fondu Vliv dílčích ukazatelů na rentabilitu celkového vloženého kapitálu Vliv dílčích ukazatelů na rentabilitu vlastního kapitálu Ziskový účinek finanční páky Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – pomocný výpočet Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – pomocný výpočet Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu – podíl složek v %

Seznam tabulkových a grafických příloh Tabulka č. 26: Tabulka č. 27: Tabulka č. 28: Tabulka č. 29: Tabulka č. 30: Tabulka č. 31: Tabulka č. 32: Tabulka č. 33: Tabulka č. 34: Tabulka č. 35:

Rozklad rentability vlastního kapitálu Rozklad rentability vlastního kapitálu – pomocný výpočet Rozklad rentability vlastního kapitálu – pomocný výpočet Rozklad rentability vlastního kapitálu – podíl složek v % Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet Z-score Hodnoty vah pro výpočet Z-score Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet indexu IN95 Hodnoty vah pro výpočet IN95 Hodnoty dílčích ukazatelů pro výpočet indexu INEVA Hodnoty vah pro výpočet INEVA

10.2 Seznam grafických příloh Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6: Graf č. 7: Graf č. 8: Graf č. 9: Graf č. 10: Graf č. 11: Graf č. 12: Graf č. 13: Graf č. 14: Graf č. 15: Graf č. 16: Graf č. 17: Graf č. 18: Graf č. 19: Graf č. 20:

Vývoj oběžných aktiv v letech 2004 – 2008 Vývoj pasiv v letech 2004 – 2008 Vývoj jednotlivých složek hospodářského výsledku Struktura aktiv v letech 2004 – 2008 Struktura pasiv v letech 2004 – 2008 Vývoj ukazatele ziskový účinek finanční páky Vývoj Altmanova Z-score modelu Vývoj indexu důvěryhodnosti IN95 Vývoj indexu INEVA Hodnoty položek oběžných aktiv Hodnoty položek cizích zdrojů Struktura celkových aktiv Struktura celkových pasiv Složky celkové zadluženosti Vývoj doby obratu pohledávek a závazků Vývoj ukazatelů likvidity Vývoj ukazatelů aktivity Hodnoty krátkodobých závazků a oběžných aktiv Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Rozklad rentability vlastního kapitálu

69

Bakalářská práce. Hodnocení finančního zdraví společnosti

Recommend Documents