B.3 VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST

B.3 VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST

Studie ochrany p ed povodn mi na území Zlínského kraje

Obsah:

strana: B3-

B.3 Vymezení kritických míst.................................................................................3 B.3.1 Vymezení zastav ných území nechrán ných nebo nedostate n chrán ných p ed povodn mi ................................................................................................ 3 B.3.2 Ohrožená území povodn mi uvedená v povod ovém plánu Zlínského kraje..... 3 B.3.3 Nebezpe né objekty nacházející se v ohroženém území .................................. 5 B.3.4 Místa ohrožená ledovými povodn mi ................................................................ 5 B.3.5 Místa, kde dochází k nadm rnému zanášení plaveninami................................. 6

B3 - 2


B.3 Vymezení kritických míst B.3.1 Vymezení zastav ných území nechrán ných nebo nedostate n p ed povodn mi

chrán ných

Metodický návod odboru VH politiky MZe a odboru ochrany vod MŽP, l. 8 ukládá správc m povodí zpracovat ve spolupráci s krajskými ú ady hodnotící zprávu, která bude obsahovat informace o nedostate n chrán ných územích. Hodnotící zprávy v oblastech povodí eky Moravy a Dyje byly zpracovány v roce 2005 firmou Pöyry Environment a.s. (d ive Aquatis a.s.). Ve zprávách jsou p evzaty informace o povodních v lokalitách (sídlech) ležících na vodních tocích ve správ Povodí Moravy, s.p., Zem d lské vodohospodá ské správy a Les R, s.p.. Tyto informace jsou nejd ležit jším podkladem pro stanovení míst ohrožených povodn mi. Povodí Moravy, s.p., se podrobn zabývalo lokalitami z hlediska pr chodu stoleté povodn (Q100) ve vztahu k sou asným kapacitám koryt a vyhodnotilo na svých vodních tocích procento zaplaveného území zastav né ásti sídel, tomu odpovídající po et ohrožených obyvatel a dobu pot ebnou pro jejich p ípadnou evakuaci. Použitá kritéria jsou bezprost edn navázána na ochranu lidského života a zdraví, jako hodnoty nenahraditelné, které je t eba chránit p edevším. P i povod ové situaci totiž nedochází pouze k rozsáhlým materiálním škodám a devastaci kulturní krajiny, ale nelze vylou it ani ohrožení lidského života. Seznam sídel ležících na tocích ve správ ZVHS a Les R, s.p., obsahuje vý et nedostate n chrán ných sídel, u kterých se v posledních letech negativn projevily d sledky povod ových situací. Seznam nedostate n chrán ných území z Hodnotících zpráv o povod ové ochran v oblasti povodí Moravy a Dyje je uveden v p íloze E.1.6. B.3.2 Ohrožená území povodn mi uvedená v povod ovém plánu Zlínského kraje Dalším podkladem vymezujícím území, která jsou ohrožená povodn mi je povod ový plán Zlínského kraje. Krom území ohrožených povodní p irozenou jsou v n m uvedena území ohrožená povodn mi zvláštními a tzv. ledovými povodn mi. V plánu jsou také uvedeny nebezpe né objekty, které se nacházejí v n kterém ze záplavových území ve Zlínském kraji. Tabulka . B3-1: Ohrožená území p irozenou a zvláštní povodní podle Povod ového plánu ZK

druh povodn P irozená povode

vodní tok

ohrožené území

Vsetínská Be va

Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Vsetín, Jabl nka, Byst i ka, Jarcová, Valašské Mezi í í

Rožnovská Be va

Dolní Be va, Rožnov p/R., Zub í, Valašské Mezi í í

Be va

Valašské Mezi í í

B3 - 3

charakteristika ohroženého území údolní tok s velkým osídleným územím, možnost vzniku povodn horského typu s rozléváním v obcích a m stech

nížinný charakter povodn s rozléváním ve Valašském Mezi í í s nebezpe ím zaplavení chemických podnik


Morava

D evnice Mošt nka Rusava Olšava p ehrada Byst i ka

Zvláštní povode

p ehrada Fryšták p ehrada H. Be va p ehrada Karolinka p ehrada Kory any p ehrada Ludkovice p ehrada Luha ovice p ehrada Bojkovice p ehrada Slušovice

Zá i í, Kyselovice, Žalkovice, Chropyn , Skaštice, Plešovec, Hulín, Bezm rov, Postoupky, Krom íž, Bílany, Trávník, Kvasice, Záhlinice, Tluma ov, Otrokovice, Napajedla, Spytihn v, Babice, Topolná, Jarošov, Hušt novice, Staré M sto, Uherské Hradišt , Kunovice, Kostelany, Nedakonice, Uherský Ostroh Kašava, Slušovice, Lípa, Želechovice, Zlín, Otrokovice Žalkovice Brusné, Chomýž, Dobrotice, Holešov, T eb tice, Prav ice, Hulín Pitín, Bojkovice, Šumice, Uherský Brod, Popovice, Kunovice Byst i ka, Podlesí, Valašské Mezi í í

Zlín Horní Be va, Prost ední Be va, Dolní Be va, Rožnov pod Radhošt m Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Hov zí, Vsetín Kory any Ludkovice Luha ovice Bojkovice Slušovice, Lípa, Lužkovice, Zlín

B3 - 4

nížinný charakter povodn s rozsáhlým zaplavovaným územím, v zaplaveném území velký po et obcí a m st

možnost povodn horského typu s rozléváním v obcích, v dolním toku již nížinný charakter s postupným vzestupem hladiny pom rn hust osídlené území pod vodními díly s nejú inn jší možností ochrany okamžitou evakuací obyvatelstva


B.3.3 Nebezpe né objekty nacházející se v ohroženém území V záplavovém území se nacházejí následující objekty skladující nebezpe né látky, které podléhají zákonu . 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií: Tabulka . B3-2: Nebezpe né objekty nacházející se v ohroženém území (zdroj: Povod ový plán ZK)

.

Název objektu

1

Deza, as. Valašské Mezi í í

2

Zeveta Bojkovice, a.s.

sídlo

skupina

Masarykova 753 Valašské Mezi í í Tovární 532 Bojkovice

B A

skladovaná nebezpe ná látka látky škodlivé vodám, toxické a karcinogenní látky toxické látky a látky škodlivé vodám

B.3.4 Místa ohrožená ledovými povodn mi Podkladem pro stanovení míst ohrožených ledovými povodn mi byl Povod ový plán Zlínského kraje. Zúžení pr to ného profilu zp sobuje p i zvýšených vodních stavech vzdutí hladiny vody, v horším p ípad dochází k áste nému nebo úplnému ucpání s následným protržením. Tato místa jsou v tšinou p edstavována mostními objekty, v menší mí e jsou daná morfologií terénu. Omezení pr to nosti vodního toku mohou rovn ž zp sobit ledové náp chy, které se tvo í p i tání ledové celiny, proto byly do této kapitoly zahrnuty i lokality s možným výskytem ledových jev . Tabulka . B3-3: Tabulka výskytu ledových jev (tzv. ledových povodní)

úsek toku ( . km)

vodní tok

lokalita

Be va Vsetínská Be va

Valašské Mezi í í – Ju inka most Valašské Mezi í í – Byst i ka nad silni ním mostem

59,6 1,5, - 7,85

Vsetínská Be va

Vsetín nad jezem

21,8 – 23,09

Vsetínská Be va

Hov zí nad mostem

29,48

Senice

Lískovec

3,5 – 4

Senice

Valašská Polanka

5,74 – 7,08

Morava

Krom íž jez – Bezm rov most

182,87 – 183,69

Morava

B lov jez – Kvasice most

166,77 – 170,89

Rusava

Všetuly odb r – Holešov lávka

12,90 – 13,61

D evnice

P íluky jez – Želechovice silni ní most

16,13 – 19,34

Morava

jezová zdrž Spytihn v

169,73 – 172,6

Morava

místní tra m sta Uherské Hradišt

156,92 – 163,69

Morava

podjezí jezu Nedakonice

148,79 – 150,4

Olšava

jezová zdrž T šov

22,59 – 23,1

Olšava

výústní tra do Moravy

0 – 0,51

P i jarních povodních v roce 2006 došlo k mimo ádným situacím zejména v povodí Be vy. V d sledku silných mraz se na vodních tocích vytvo il souvislý zámrz vodních ploch v tlouš ce 25 až 40 cm. Vlivem oteplení a deš ových srážek, došlo k narušení ledových celin a vzniku ledových bariér. Mimo ádná situace v d sledk ledových zácp a náp ch vznikla ve Zlínském kraji sou asn v Ústí a Jarcové a dále na jezu P erov, Osek, v Lipníku nad Be vou, B3 - 5


na jezu Hranice a v Teplicích nad Be vou. V d sledku ledových jev dokonce dosaženo III. stupn povod ové aktivity.

v profilu Teplice bylo

B.3.5 Místa, kde dochází k nadm rnému zanášení plaveninami Z hlediska plaveninového režimu pat í povodí Moravy mezi nejzatížen jší území v eské republice. Pr m rný ro ní odtok plavenin za období 1985 – 2000 v profilu Morava – Krom íž je více než 450 tisíc tun, což je o více než 10 % vyšší hodnota než odtok plavenin ekou Labe v profilu D ín. Srovnání s dalšími profily uvádí následující tabulka a text, které byly p evzaty z Hydrologické ro enky eské republiky pro rok 2004, kterou vydal HMÚ. Ro ní koncentrace plavenin se v povodí Moravy v roce 2004 pohybovaly v rozmezí 5 až 61 mg.l-1. Celkov šlo o nejvyšší zaznamenané koncentrace v jednotlivých oblastech povodí. Nejnižší hodnoty se nej ast ji vyskytovaly na horní Morav a v ro ním pr m ru jde o republikové minimum. Obsahy plavenin stejn jako odtok se sm rem po toku plynule zvyšovaly a maxima dosahovaly v profilu Lanžhot. Tento trend je v povodí pozorován od povodní v roce 1997, m ní se pouze úsek zvýšeného transportu nebo sedimentace v dolním úseku Moravy. Zvýšený chod plavenin se vyskytl p i zvýšených pr tocích vody v d sledku oteplení a tání sn hu v druhé dekád ledna zejména na st edním a dolním toku Moravy s hodnotami do 430 mg.l-1. V první dekád února, kdy obleva byla provázena deš ovými srážkami byl zvýšený chod pozorován na celém toku Moravy s nejvyššími denními hodnotami od 90 mg.l-1 na horní Morav až po 740 mg.l-1na dolní Morav , kde byla dosažena ro ní maxima. T etí epizoda chodu plavenin spojená s táním sn hu v druhé polovin b ezna znamenala zvýšení koncentrací p edevším na horním toku Moravy a Be v (120 až 600 mg.l1 ). V pr b hu dubna zvýšené hodnoty postupn klesaly a po zbytek roku dosahovaly nej ast ji 20 až 35 mg.l-1. Krátkodobé zvýšené koncentrací v letních m sících souvisely s lokálními intenzivními a místy i p ívalovými srážkami. Na menších tocích byla v této situaci zaznamenány okamžitá i ro ní maxima (D evnice 989 mg.l-1, Olšava 2 600 mg.l-1). Mírné zvýšení koncentrací do 300 mg.l-1 se ješt vyskytlo krátkodob po vydatn jších srážkách v listopadu. Tabulka . B3-4:

Tok

Labe Labe Labe Vltava Odra Morava Morava Morava

Pr m rné ro ní koncentrace plavenin a ro ní odtoky plavenin (zdroj: Hydrologická ro enka eské republiky 2004) 2004

2004

1985-2000

100Gpl / Gpl pr m

c [mg.l-1]

Gpl [t.rok-1]

Gpl pr m [ t.rok-1]

%

77 569 * 406 324 399 844 137 384 ** 287 223 452 683 *** 237 466 -

80 54 48 39 34 25 66 -

Stanice

N m ice Dolní Be kovice D ín Vra any Bohumín Krom iž Strážnice Lanžhot

HMÚ,

37.9 15.8 16.1 11.3 37.7 32.5 48.9 60.5

62 078 219 370 193 595 53 259 98 336 113 009 157 328 227 508

* podle pozorování ve stanici M lník ** stanoveno výpo tem, pozorování od roku 1994 *** stanoveno výpo tem, pozorování od roku 1990

B3 - 6


Absolutn nejvyšší hodnota koncentrace plavenin a dosud zm ená hodnota 104 000 mg.l-1 byla zaznamenána na toku Mošt nky v Prusech dne 19. 6. 2004 p i zv tšeném pr toku vody po lokálních srážkách (ješt p ed kulminací pr toku). Jedná se o opakovaný výskyt extrémních epizod v oblasti s ast jším výskytem erozních jev vlivem geologické stavby území, geomorfologie terénu a zp sobu využití krajiny. Vzhledem k velikosti pr toku vody a faktu, že na toku Moravy nebylo zaznamenáno v uvedeném období zvýšení koncentrací, lze p edpokládat, že v tšina transportovaného materiálu sedimentovala v koryt toku ješt p ed zaúst ním do Moravy a ovlivnila tak jeho pr to nou kapacitu. Ro ní odtok plavenin byl podobn jako koncentrace podpr m rný, pouze na Be v v Dluhonicích se p iblížil dlouhodobému pr m ru. Extrémn nízký odtok mezi 24 až 30 % byl vyhodnocen na st edním úseku Moravy. Podstatnou ást ro ního objemu transportovaných plavenin tvo il odtok v m sících únoru a b eznu reprezentující 70 až 90 % ro ního úhrnu, na p ítocích Moravy, vzhledem k vysokým koncentracím plavenin, to byl také odtok za m síc erven. Minimální m sí ní odtoky plavenin byly vyhodnoceny shodn v srpnu a zá í. Záv rovým profilem Moravy v Lanžhot bylo transportováno z území R 227 500 t nerozpušt ných látek, což z pohledu objemu p edstavuje náklad 23 947 pln naložených Tater T 815. V porovnání s p edcházejícím rokem to je o 30 % více.

B3 - 7

B.3 VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST

Recommend Documents