Oponentský posudek Předložená práce: Ekologické nároky šťovíku (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A. Los.) a jeho potenciál jako plevelné rostliny ve srovnání s nejčastěji se vyskytujícími širokolistými šťovíky (Rumex crispus L. a Rumex obtusifolius L.) Autorka: Renata Hujerová Disertační práce se věnuje problematice ekologických vlastností hybridního šťovíku Rumex OK2 s ohledem na jeho potenciál jako nového invazního plevele. Jednotlivá okruhy rešené problematiky jsou logicky uspořádány od monitoringu šíření druhu z obhospodařovaných polí, vzcházení a přežívání rostlin v travních porostech s různým managementem, včetně detailní studie rozvoje jeho kořenového systému až po možnosti eliminace rostlin druhu R. obtusifolius v podhorských travních společenstvech. Všechna tato témata jsou zasazena do vzájemně navazujícího kontextu posouzení invazního plevelného potenciálu šťovíku Rumex OK-2 a vytipování vhodných metod regulace. Zvolené téma výzkumu je aktuální s ohledem na současnou propagaci biomasy jako obnovitelného zdroje energie a zároveň originální, což skýtá dobré publikační možnosti. Ačkoliv výsledky jsou často úzce vázány na charakter nádobových pokusů či na specifické podmínky konkrétních stanovišť, lze je jistě využít i v širším kontextu. Úvodní kapitola obsahuje sice velmi stručnou, zároveň však výstižnou, zdařilou a konkrétní charakteristiku plevelných šťovíků a hybridu Rumex OK-2 z pohledu biologických vlastností, růstu, kvality píce a metod regulace zaplevelení. Následují vědecké hypotézy/otázky, které jsou jasně formulovány a v následujících kapitolách postupně zodpovězeny. Nicméně, otázky 3 až 5 jsou položeny příliš obecně, neboť pokusy poskytují odpověď pouze z pohledu roku výsevu/vzejití rostliny. Z metodického pohledu jsou používány standardní postupy a metody, testované hypotézy jsou podrobeny relevantním statistickým hodnocením, interpretace výsledků je přiměřená charakteru pokusů, závěry jsou dobře formulovány. Doporučení pro další výzkum je smysluplné a inspirativní. Kapitolu výsledků představuje 6 vyšlých či k tisku přijatých publikací (z toho 3 s IF s autorkou na prvním místě), což splňuje základní požadavky na dizertační práci předloženou ve formě článků. K práci mám následující otázky a komentáře: 1) Na str. 21 uvádíte, že některé rostliny Rumex OK-2 přežily až do podzimu 2013, a že tyto rostliny mohou přežívat a potenciálně se vysemeňovat v dalších letech. Sledovali jste pokus i v roce 2014? Byla tato Vaše domněnka potvrzena? 2) Povšimla jste si při práci s těmito druhy nějakých rozdílů v ranosti – především ve vztahu ke generativnímu rozmnožování? Při energetickém využití (= pozdní seč) je tvorba semenných lodyh v dalších sečích již značně omezena. 3) Pokusy popsané v kapitolách 4 – 5 popisují velmi zajímavé výsledky tvorby nadzemní a podzemní biomasy u různých druhů šťovíků, ovšem pouze v roce výsevu. Dá se z toho usoudit i chování druhů v dalších letech? Rumex OK-2 je pravděpodobně výrazně výnosnější druh než srovnávané plevelné druhy šťovíků, což se může odrazit i na mohutnosti kořenového systému v dalších letech.
4) Hlavní připomínka k práci se týká pojmu plevelné rostliny. Prokázala jste značnou podobnost v chování šťovíku OK-2 s ostatními šťovíky, především R. crispus. V závěrečných shrnutích však zcela opomíjíte zcela zásadní rozdíl mezi těmito druhy, a to vysokou nutriční hodnotu šťovíku OK-2. V rešerši je tento fakt zmíněn jen letmo. Tento druh však v lučních porostech rozhodně nebude snižovat výnos či zhoršovat kvalitu sklízené píce, spíše naopak. Při pastevním využití je zvířaty velmi ochotně spásán, takže nehrozí jeho opomíjení zvířaty a intenzivní vysemeňování. Tím nechci narušovat váš ekologický pohled na věc, spíše bych jen chtěl slyšet Váš názor na to, zda tento výnosný a kvalitní druh bude pro zemědělce plevelná rostlina? 5) Studovali jste nějakým způsobem i kvalitu OK-2? Nezhoršuje se postupným „zplaňováním“? Jaká je hlavní antinutriční látka u plevelných šťovíků? 6) Ke zhoršení kvality by mohlo dojít třeba i v důsledku spontánního křížení s plevelnými šťovíky, na které správně poukazujete v námětech k dalšímu výzkumu. Může toto křížení teoreticky probíhat? Pokud ano, pak by kříženec mohl být opravdu plnohodnotný plevel i ze zemědělského pohledu. V celkovém hodnocení má disertační práce přes uvedené připomínky velmi dobrou vědeckou a odbornou úroveň a má tak všechny náležitosti požadované pro tento typ prací. Souhlasím, aby práce v předloženém znění byla přijata k obhajobě a po jejím úspěšném průběhu byl jmenované udělen akademický titul „doktor“.
v Praze dne 23. ledna 2015
doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D. Katedra pícninářství a trávníkářství FAPPZ ČZU v Praze
