audiovizuální výchovy 2016

Festival Animánie: Kolokvium filmové/audiovizuální výchovy 2016 DOPROVODNÝ MATERIÁL

S PODPOROU

1

Festival Animánie 2016: Kolokvium F/AV 18.-19. listopadu 2016 Úvod Vážení a milí hosté, srdečně vás vítáme v Plzni na 11. ročníku Mezinárodního festivalu animovaných filmů Animánie, který se koná ve dnech 17. až 20. listopadu 2016. V rámci festivalu proběhne již 3. ročník Kolokvia k filmové a audiovizuální výchově, jež v roce 2014 stálo u zrodu systematické spolupráce většiny českých subjektů věnujících se této oblasti. Během roku 2016 se uskutečnilo několik důležitých setkání o filmové a audiovizuální výchově na různých místech České republiky a pod záštitou různých institucí (Praha, MFF Zlín, MFF Karlovy Vary, LFŠ Uherské Hradiště aj.). A právě na červnovém setkání k oboru F/AV, které proběhlo pod záštitou Národního filmového archivu v Praze, se podařilo ustálit již delší dobu připravovanou Pracovní skupinu pro podporu filmové a audiovizuální výchovy. Pracovní skupina vznikla jako neformální sdružení odborníků z celé České republiky s oficiálně definovanými cíli a pravidly pro další jednání. Zde byla také představena brožura Filmová/audiovizuální výchova v ČR 2016, již vydala česká Kancelář Kreativní Evropa/Media, která se postupně stala důležitým propagátorem a podporovatelem práce s dětským a mladým publikem u nás. Systematizuje se totiž také podpora oblasti FAV ze strany veřejného sektoru. Filmová výchova, zvyšování filmové gramotnosti a podpora práce s publikem je již několik let podporována programem EU Kreativní Evropa MEDIA, ale také grantovými programy na národní úrovni, především odboru médií a audiovize Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kinematografie. Za tuto podporu děkujeme! Na programu letošního Kolokvia naleznete v pátek 18. listopadu skutečně praktické příklady dobré praxe (dílny Davida Čeňka a společnosti Free Cinema POFIV), jež budou v sobotu 19. listopadu následovat workshopy a diskuze nad prezentovanými i jinými existujícími metodami práce ve F/AV. Součástí Kolokvia je také jednání Pracovní skupiny, na kterém budeme v sobotu dopoledne mj. diskutovat o smysluplnosti institucionalizace Skupiny nebo se pokusíme shodnout na definici F/AV pro Českou republiku. V odpoledních hodinách zkusíme pracovat ve skupinách na analýze současného stavu české filmové/audiovizuální výchovy. Dejme našemu setkání společný smysl. Děkujeme, že jste s námi. Martina Voráčková Tereza Czesany Dvořáková Karolína Pojarová

Animánie o.s., z.s.

Úslavská 437/9, 326 00 Plzeň IČ: 02157306 www.animanie.cz

2

Kolokvium k filmové a audiovizuální výchově 18.-19. listopadu 2016 Program Místo konání: Moving Station, Koperníkova 56, Plzeň

Pátek 18. listopadu 2016 WORKSHOPY JAKO PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE F/AV Program otevřený pro členy Pracovní skupiny (zdarma) a pro veřejnost.

9:00 Střih filmu s Davidem Čeňkem (uzavřená dílna pro přihlášené) 14:00 Filmová analýza s Davidem Čeňkem (uzavřená dílna pro přihlášené) 19:00 Lunapark filmových vynálezů (otevřený workshop) Více dále v brožuře a na: http://animanie.cz/festival2016/kolokvia/ 20:30 neformální setkání členů Pracovní skupiny – restaurace v bezprostřední blízkosti Plzeňský trpaslík, Hálkova 34, Plzeň.

Sobota 19. listopadu 2016 Program Pracovní skupiny pro podporu F/AV Jednání Pracovní skupiny pro podporu filmové/audiovizuální výchovy navazuje na její setkání na Festivalu Animánie v letech 2014 a 2015 a v kině Ponrepo v lednu 2015 a v červnu 2016. Rozvíjí témata a problémy, které zde byly diskutovány. Idea Pracovní skupiny vznikla v roce 2014 a do jisté míry obsahově navazuje na činnost zaniklé meziresortní pracovní skupiny MKČR a MŠMT. Jejím cílem je sdružovat zájemce o filmovou a audiovizuální výchovu, diskutovat problémy související s rozvojem oboru a propojovat aktivity a iniciativy v této oblasti. Pracovní skupina má prozatím neformální charakter a je částečně otevřená všem zájemcům dle jejího statutu. Z jednání skupiny vždy vzniká zápis, který je zveřejněn na webu filmvychova.cz. Veškeré informace o PS naleznete v současné době na webu filmvýchova.cz zde: http://filmvychova.cz/cz/kdo-jekdo/pracovni-skupina-pro-podporu-filmove-a-audiovizualni-vychovy/ 8:30-9:00 REGISTRACE NA JEDNÁNÍ PS FAV 9:00-10:30 JEDNÁNÍ PS FAV I – ORGANIZACE o uvítání členů a hostů; o novinky v oblasti F/AV; o volba nových členů; o diskuze o institucionalizaci PS FAV; o další témata dle návrhu členů PS (odborový čtvrtletník PS FAV); o různé; o diskuze. Animánie o.s., z.s.


3 10:45-12:15 UZAVŘENÉ JEDNÁNÍ PS FAV II – KONCEPČNÍ OTÁZKY diskuze na téma: 1. co znamená F/AV pro PS 2. cíle PS: o krátkodobé cíle (budoucí zaměření pracovních skupin, proklamace F/AV, media plán a komunikační kanály PS aj.); o střednědobé cíle (ideální struktura a komunikace F/AV v ČR, koncepce F/AV v ČR, zahraniční spolupráce aj.); o dlouhodobé cíle (Kam chceme dojít? Jakou formou toho dosáhnout? aj.).

Kolokvium F/AV: 13:30-15:30 JAK UČIT FILM? METODIKY – TEORIE – PRAXE VÝUKY F/AV Program otevřený pro členy Pracovní skupiny (zdarma) a též pro veřejnost.

Práce ve dvou skupinách pod vedením facilitátora. V pátek prezentované příklady dobré praxe jako základ pro diskuzi nad otázkami metodologie F/AV ve vztahu k rozdílným cílům a cílovým skupinám (formální a neformální vzdělávání). Prezentace výstupů jednotlivých skupin před společným plénem.

www.animanie.cz www.filmvychova.cz



4

Podklady pro PS FAV: Co znamená filmová/audiovizuální výchova pro Skupinu? Otázka, co je filmová audiovizuální výchova, a zda se pro pojmenování stávajících aktivit v ČR hodí právě tento termín, by nás měla vést k aktuálnímu zamyšlení a diskuzi o pojmech: co je výchova, co je filmová, audiovizuální a mediální výchova, komu je určena - jaká je cílová skupina, a co je jejím cílem. Z toho dále vyplývá, zda-li zahrnuje formální i neformální vzdělávání, zda-li je možná jednotná koncepce, strategie, metodologie a tudíž se obloukem vracíme k otázce, je-li možná jednotná oficiální verze definice. A co je filmová a audiovizuální výchova pro PS? To bude předmětem diskuze koncepční části jednání PS FAV v sobotu 19.11.v 10:45 hod M. Voráčková Definice filmové/audiovizuální výchovy (pracovní materiál pro pracovní skupinu) Vyjasnění definice oblasti, kterou se zabývá Pracovní skupina pro podporu filmové a audiovizuální výchovy se zdá být zdánlivě triviálním úkolem. Jasné stanovení mantinelů, ve kterých se pohybujeme, se však ukazuje jako naprosto nezbytné, ne-li klíčové pro další postup a stanovení priorit a dlouhodobých cílů. Přestože proběhlo několik pokusů o definici filmové, audiovizuální i mediální výchovy (např. zde: http://filmvychova.cz/cz/metodika/slovnik/), neexistuje žádná oficiální verze schválená institucí v oblasti kultury či vzdělávání. A právě schválená a kodifikovaná definice je to, o co by nám mělo jít především. Při hledání shody nad definicí oblasti si musíme zodpovědět jednu základní otázku - jakou definici FAV (AV, MV) a pro jaký účel potřebujeme? Jedna rovina je řekněme akademická – pro odborné účely je potřeba mít jasné definice, kodifikovat je a od toho se pak odvíjí celá oblast bádání, terminologie, metodika. Druhá rovina je pak pragmaticko-politická, kdy musíme mít jasno v kolonkách (zejména je to otázka zdrojů: dotace, podpory, záštity, spolupráce ministerstev), abychom následně mohli pracovat na osvětě a rozvoji a případně i vytvoření oficiální strategie. V České republice, ale ani na evropské úrovni doposud neexistuje jednotná a obecně uznávaná definice filmové/audiovizuální výchovy. V Čechách existuje pouze doplňkový obor filmová/audiovizuální výchova, ten však jasněji nedefinuje celkový rámec, zabývá se pouze stručnou charakteristikou a vzdělávacím obsahem v rámci RVP. Na evropské úrovni vznikla jediná oficiálně schválená definice v rámci výzkumu Screening literacy, kde je definována filmová gramotnost takto: „Je to úroveň porozumění filmu, schopnost vědomého a zvídavého výběru filmových děl, schopnost kritického sledování a analýzy jejich obsahu, kinematografických kvalit a technických aspektů; a schopnost zacházet s jejich jazykem a technickými prostředky při samotné tvorbě pohyblivých obrazů.“ Pojem filmová výchova je termínem, který vyplývá z kontextu diskusí i oficiálních dokumentů. Je to termín, který v českém odborném diskurzu z pochopitelných důvodů převládá. Na evropské úrovni bývá v souvislosti s výchovně-vzdělávacím procesem a zapojením filmu do školních osnov a kurikulí daleko častěji používán termín filmová gramotnost (film/screen literacy). Při snaze tyto dva termíny srovnat či definičně vymezit je nesmírně důležité si uvědomit jejich vzájemný sémantický vztah: filmová výchova je procesem, který vede k osvojení konkrétních znalostí Animánie o.s., z.s.


5 a dovedností, zatímco filmová gramotnost je cílem tohoto procesu. Oba termíny jsou občas používány volně, jejich význam není nikde kodifikován a jejich užití je závislé na kontextu a vzdělávacím rámci dané země. V anglosaském prostředí se v 60. letech začal vydělovat společně s rozvojem filmové výchovy širší koncept, který bývá zastřešen termínem „screen“. Pro účely definování celkové oblasti audiovize je anglický termín screen ideální, neboť zastřešuje veškeré audiovizuální obsahy (tradiční film, televizní vysílání, online videa). Později k němu byly přiřazeny také nová média a technologie, která tyto obsahy zprostředkovávají (internet, veškerá počítačová zařízení, smartphony, tablety). V jiných evropských zemích najdeme výraznější rozdíly. Polsko používá klasický termín filmová výchova (edukacja filmowa), což vychází z národního kulturního kontextu a vztahu k umění. Příbuzný termín „moving image“ (pohyblivý obraz) používají osnovy škol a kurikulární dokumenty např. v Maďarsku. Jejich akreditovaný a v osnovách schválený předmět se dokonce jmenuje Kultura pohyblivého obrazu a mediální edukace (Culture of the Moving Image and Media Education). Vidíme zde netradiční propojení širšího termínu zahrnujícího také film (moving image) a mediální výchovu. Ve Velké Británii je obvyklý termín screen literacy asi nejpříbuznější s pojmem audiovizuální výchova, nicméně např. v Severním Irsku existuje schválený povinně volitelný předmět, který opět odkazuje k pohyblivému obrazu (Moving Image Arts) a zachovává si širší aspekt výchovy k porozumění audiovizuálnímu prostředí (ačkoliv hlavní instituce Northern Ireland Screen používá pro své aktivity termín film education). Z pragmatického hlediska doporučuji pracovní skupině uchopit celou oblast audiovizuální výchovy (vymezit tak rozdíly a spojnice s výchovou mediální a estetickou, stejně jako ostatními obory) a s tímto pojmem i operovat. Stejně tak bychom však v rámci tohoto širokého pole měli jasně definovat, co v této oblasti spadá do filmové výchovy jako takové, co je a co není filmová výchova. Nejde ale o dogmatické určování a pojmosloví. Důležité je shodnout se na „slovníku“, který budeme používat a který nám umožní zpracovat strategii, dlouhodobé plány a komunikovat naše úsilí s politiky, úředníky, veřejností. Pavel Bednařík



6

Jak učit film? Ukázkové workshopy jako příklady dobré praxe Pátek 18. listopadu 2016 9:00-13:00 Střih filmu lektor: David Čeněk anotace: Střih je považován za výsostně filmový postup a řada režisérů jej považuje za to nejdůležitější. Většinový divák není zvyklý o střihu přemýšlet, ani ho často neumí identifikovat. Jaký je vlastně rozdíl mezi střihem a montáží? Je nutné být filmovým tvůrcem, aby nám znalosti o střihu byly přínosné? Tato dílna poskytne vhled do dějin střihu, ukázky analýzy různých druhů montáže a účastníci budou mít možnost aktivně přemýšlet o nejspecifičtějším filmovém vyjadřovacím prostředku a učit se vnímat jeho význam. komentář lektora: Dílna je koncipována jako příklad seznámení se střihem v rámci výuky oboru F/AV. Cílem je, aby studenti pochopili základní principy střihu na teoretické úrovni (z pozice diváka) a následně byli schopni jednoduchých analytických úvah. Didakticky se bude vycházet z principu metodiky založené na třech základních dovednostech: 1) popsat 2) interpretovat/analyzovat 3) posoudit.

14:00-18:00 Filmová analýza lektor: David Čeněk anotace: Hlavním cílem je úvod do filmové analýzy jako nástroje k snadnějšímu a důkladnějšímu pochopení filmového díla. Na konkrétních ukázkách si ukážeme, k čemu může filmová analýza posloužit vnímavému divákovi, aniž by se musel pouštět do komplikovaných interpretací. Součástí dílny bude praktická část, během níž si každý účastník vyzkouší rozbor filmové ukázky. Hlavním cílem je úvod do filmové analýzy jako nástroje k snadnějšímu a důkladnějšímu pochopení filmového díla. Na konkrétních ukázkách si ukážeme, k čemu může filmová analýza posloužit vnímavému divákovi, aniž by se musel pouštět do komplikovaných interpretací. Součástí dílny bude praktická část, během níž si každý účastník vyzkouší rozbor filmové ukázky. komentář lektora: Tato dílna je koncipována jako praktická realizace RVP oboru F/AV a vychází z praktických zkušeností se středoškolskými studenty v rámci "projektových dnů" NFA. Cílem je vysvětlit, k čemu může sloužit divákovi filmová analýza, přičemž vycházíme z předpokladu, že realita vytržena ze souboru souvislostí je pouhou iluzí. Nestačí tedy pouhý popis viděného, přepis optické stránky věci, nýbrž souhrn všech poznatků, které o věci máme, nejen o věci zobrazené, ale i o všem, co přispělo k našemu zážitku, třeba zůstalo nezobrazeno.



7

19:00-21:00 Lunapark filmových vynálezů naučná klauniáda o filmových principech / filmové pásmo / dílna lektoři: Free Cinema POFIV - Jiří Forejt, Kateřina Bílková anotace: Víte, jak lidé přišli na to, že se můžou na pohádky také dívat, a ne je jen číst nebo poslouchat? Zjistili, že oči jsou schopné si „zapamatovat“, co viděli před krátkým okamžikem. Díky tomu se před více než sto lety zrodil film. Vedla k tomu ale dlouhá cesta, při které vznikla spousta zajímavostí. V lunaparku filmových vynálezů se s nimi seznámíme a také si vytvoříme vlastní krátké filmové příběhy. Ty budeme sledovat v přístrojích, jako je praxinoskop, ale i na plátně za pomoci laterny magiky. Aby filmy byly dokonalé, doprovodíme je společně živou hudbou. Komentář lektorů: Lunapark filmových vynálezů je jednou z didaktických inscenací projektu Divadlo Činema. Ten čerpá inspiraci ze způsobů uvádění filmů v období raného filmu, progresivních forem dětského divadla a nového cirkusu. Inscenace vyvíjí Free Cinema jako součást svých aktivit na poli Filmové/Audiovizuální výchovy. Divadlo Činema se soustředí na rehabilitaci prostoru kina jako výsostné formy percepce audiovizuálního díla ve vztahu k dětskému publiku.



8

Sobota 19. listopadu 2016,13:30-15:30 JAK UČIT FILM? METODIKY – TEORIE – PRAXE VÝUKY FAV Kulaté stoly pedagogů, odborníků FAV a všech zájemců anotace: Na základě vlastní zkušenosti z prezentovaných příkladů dobré praxe v předchozím dni a dostupných a známých metodik a postupů se budeme věnovat ve dvou skupinách tématu Jaký je funkční způsob výuky FAV. Pod vedením facilitátorů se pokusíme v jednotlivých skupinách formulovat priority pro další práci. Témata pro práci ve skupinách 1. Jaký je funkční způsob výuky filmové výchovy ve formálním vzdělávání a co je jejím cílem? Realizátoři oblasti dnes: základní školy – 1., 2. stupeň, střední školy a střední odborné školy, gymnázia. Téma souvisí s definicí cílů FAV v rámci formálního vzdělávání. Zároveň musíme rozlišovat základní vzdělávání, které má v rámci RVP svůj doplňkový obor a základní umělecké vzdělávání, kde je zcela nejasný rámec pod pojmem Multimediální tvorba. Pomocné otázky: Jaký by měl být obsah výuky v jednotlivých ročnících 1., 2.a 3.stupně ZŠ a její výstupy - OBSAH A VÝSTUPY VÝUKY. Co by podle vás měla obsahovat koncepce F/AV – KONCEPCE F/AV. Co by podle vás měla metodika F/AV určitě obsahovat – METODIKA F/AV. základní materiál: F/AV pro základní vzdělávání 2. Jak by měla vypadat filmová výchova a jaké jsou její cíle v rámci neformálního vzdělávání? Realizátoři oblasti dnes: veřejné neškolské instituce (kina, knihovny, DDM, školní kroužky, veřejnoprávní média), nestátní neziskový sektor (spolky, ústavy, soukromá kina, média…). Možné formy: kroužky, kurzy, dílny, workshopy, semináře, projekce, mediální programy, písemné a obrazové materiály „do ruky“, festivaly,... Pomocné otázky: Jaké jsou podle vás obsahy a výstupy FAV v neformálním vzdělávání OBSAH A VÝSTUPY. Jaká by podle vás měla být koncepce v neformálním vzdělávání - KONCEPCE FAV. Co by podle vás měla metodika v neformálním vzdělávání určitě obsahovat – METODIKA FAV.

Závěrem budou výstupy jednotlivých skupin prezentovány před plénem účastníků programu. Výstup mohou ideálně sloužit jako podklad pro další práci PS FAV.



9

JAK UČIT FILM? METODIKY – TEORIE – PRAXE VÝUKY FAV Kulaté stoly pedagogů, odborníků FAV a všech zájemců anotace: Na základě vlastní zkušenosti z prezentovaných příkladů dobré praxe v předchozím dni a dostupných a známých metodik a postupů se budeme věnovat ve dvou skupinách tématu Jaký je funkční způsob výuky FAV. Pod vedením facilitátorů se pokusíme v jednotlivých skupinách formulovat priority pro další práci. Přítomni a rozdělení do dvou skupin: 1. Formální: David Čeněk, Martin Pošta, Bára Holubová, Ester Pěkná, Pavlína Kalandrová, Linda Arbanová, Martina Voráčková 2. Neformální: Zuzana Bukovinská, Hana Dočkalová, Kamila Šilhánová (lektorka DDM Praha), Klára Marešová, Tereza Cz. Dvořáková, Pavla Baštanová, Magdaléna Kvasničková, Tereza Peroutková Skupiny vedly dvě nezávislé moderátorky - facilitátorky: Dana Šedivá a Helena Šimicová.

Témata pro práci ve skupinách 1. skupina Jaký je funkční způsob výuky filmové výchovy ve formálním vzdělávání a co je jejím cílem? (realizátory v současné době jsou základní školy – 1., 2. stupeň a gymnázia). Téma souvisí s definicí cílů FAV v rámci formálního vzdělávání. Zároveň musíme rozlišovat základní vzdělávání, které má v rámci RVP svůj doplňkový obor a základní umělecké vzdělávání, kde je zcela nejasný rámec pod pojmem Multimediální tvorba. (pomocné otázky: Jaký by měl být obsah výuky v jednotlivých ročnících 1., 2.a 3.stupně ZŠ a její výstupy - OBSAH A VÝSTUPY VÝUKY. Co by podle vás měla obsahovat koncepce FAV – KONCEPCE FAV. Co by podle vás měla metodika FAV určitě obsahovat – METODIKA FAV 2. skupina Jaký je funkční způsob výuky filmové výchovy v neformálním vzdělávání a co je jejím cílem? (v současné době jsou realizátoři veřejné neškolské instituce (kina, knihovny, DDM, školní kroužky, veřejnoprávní média, archivy), nestátní neziskový sektor (občanské sdružení, spolky, ústavy, soukromá kina, média…;možné formy: kroužky, kurzy, dílny, workshopy, semináře, projekce, mediální programy, písemné a obrazové materiály „do ruky“, festivaly...) (pomocné otázky: Jaké jsou podle vás obsahy a výstupy FAV v neformálním vzdělávání OBSAH A VÝSTUPY. Jaká by podle vás měla být koncepce v neformálním vzdělávání KONCEPCE FAV. Co by podle vás měla metodika v neformálním vzdělávání určitě obsahovat – METODIKA FAV.



10 Zápis z průběhu programu

Obě skupiny dostaly 4 archy papíru nadepsané jednotlivými podtématy viz výše: KONCEPCE/METODIKA /OBSAH VÝUKY A VÝSTUPY/ CO SE NEVEŠLO Skupina rozdělena na 4 menší (1-3 lidé), kteří se věnovali postupně jednotlivým tématům s využitím formy brainstormingu, kdy každý postupně navazoval nebo reagoval na to, co papír již obsahoval. 4x10min Následovala společná diskuze celé skupiny nad jednotlivými body na papíře a nad jednotlivými papíry s tématy. Posléze byla společná prezentace obou skupin, kdy jednotlivá témata na papírech byla vyvěšena vedle sebe, mluvčí se snažili shrnout k čemu skupina došla.

Výstup práce skupin KONCEPCE Skupina Neformální vzdělávání (NV) ZB:„Zatímco vidíme, že zástupci FV má velké plány, velké koncepce, my jsem začali tím, jak k tomu přistupujeme. Zda-li je lepší účastníkům workshopů zadávat volná témata, anebo konkretizovat zadání. Diskuze nad oběma přístupy. Formu a obsah je potřeba držet pohromadě - děti samy si nedokážou zvolit formu i obsah. Srovnej např. Aeroškola abstraktnější tvorba, volnější postup, Ultrafun - preferuje přípravu – základem je scénář. Záleží na tom, jak staré jsou děti a kolik času mají.“ Skupina Formální vzdělávání (FV) BH: “Pokusím se ve dvou větách shrnout všechna tři témata - řešíme tři věci: předmět v podobě kurikula, obor, a co my budeme dělat. Předmět závisí na oboru (do velké míry). Obor má dva pilíře - problémy, které je třeba řešit - didaktiku oboru a vzdělávání pedagogů. Didaktika FAV – inspirace dvěma obory – pedagogika a do jisté míry RVP (Rámcové vzdělávací Animánie o.s., z.s.


11 programy). V rámci RVP existuje třístránkový dokument (pozn. 3 stránky F/AV pro základní vzdělávání a 3 stránky F/AV pro gymnázia). Představa, že podle tohoto dokumentu se má učit dva roky (pozn. Studium je možné na ZŠ na 1. i 2. stupni tj. 9 let, na gymnáziích čtyřleté), není tam toho moc, zároveň se ani my neshodneme, jestli má mít takovou podobu. Klade velký důraz na tvořivost, malá část se věnuje recepci, a nejsou tam skoro vůbec dějiny filmu atp., které zástupci filmových studií na VŠ propagují více. Skupina NV KŠ: Např. koncepce výtvarného oboru před vznikem RVP – poslední osnovy ve formě tematických celků z různého pohledu (artefiletika, studijní kresba a malba apod). Možná inspirace pro pojmenování F/AV obsahů – vydefinování na celky z různých pohledů, např. – historické, umělecké,… Shrnutí: DŠ: NV skupina dochází k potřebě volnější využitelné metodiky, propedeutiky , to co může učitel, lektor využít, z čeho čerpat. FV toto potvrzuje, a k tomu vnímá potřebu vytvořit studijní, vzdělávací programy, kde by učitel a lektoři získali příslušnou kvalifikaci, průpravu. V tomto se tedy obě skupiny potkávají - jinými slovy. Neformální skupina cítí potřebu sdílet , netouží po vzdělání, ale po spolupráci. METODIKA Skupina NV H D.: Přístup vychází z každého jednotlivce – lektora- autorská metodika. Většina lektorů nejsou pedagogové, nedokážeme si představit, jak se učitelé budou učit dělat film. MP: Když vidím papíry vedle sebe, je viditelné, jak FV. dává hranice a jak je mnohdy svazující. Na rozdíl od NV, kteří řeší jen tu svobodu tvorby, FV řeší, že je zde daná příručka a zde jsou mantinely, které dává stát, podle kterých se učí a nic jiného není. V NV se vůbec neřeší teorie, historie, pouze tvorba a jak to udělat a ukočírovat. LA: I v neformálním vzdělávání se vyskytují programy a akce, které se zabývají i teorií. BH: Lobbing za použití pojmu DIDAKTIKA (proč to učit, co učit a jak to učit), metodika je pouze část didaktiky. Diskuze nad pojmy a nad tím, zda v rámci NV očekávat didaktické postupy - výstup: Je potřeba sjednotit pojmy, možná je problém v chápání odlišných obsahů pojmů v jednotlivých řešitelských skupinách. OBSAHY A VÝSTUPY Skupina NV HD: Proces samotné tvorby je podstatnější než finální výstup. Filmové medium je propojení výtvarného, literárního, divadelního, hudebního umění. A také podle toho, co akcentuje lektor, je veden obsah a to se objevuje ve výstupech dětí. Jeden z cílů je, aby dítě bylo schopno číst ten film rozdílně, poté co si projde praktickým workshopem Animánie o.s., z.s.


12 Skupina FV LA: „Přišli jsme nakonec na to, že se neshodneme, zda obsahy v rámci RVP jsou dobré tak, jak jsou napsány a zda by nebylo potřeba revidovat. Tím, že nemáme didaktiku, nemáme akademický obor vydefinovaný, tím pádem nemáme jasno v obsahu a výstupech.“ Skupina NV ZB: “Obsahy a výstupy by nás v rámci neformálního vzdělávání zajímaly, záleží na tom, kdo to bude dávat dohromady (zda i pedagog), ale nevím, zda bychom se tím vždycky řídili.“ MV: Jak chápat slovo výstup - nemusí být vždycky film, výstupem může být právě ten proces. Výstupem může být i schopnost spolupráce. DŠ: I v tomto je shoda s formální skupinou, kde se s výstupy pracuje v tomto širším kontextu. ZB: „Zároveň myslím, že celá audiovizuální výchova souvisí i s mediální výchovou. Je strašně důležité, aby se účastníci naučili, jak vnímat média a čemu mohou věřit a čemu ne.“ DH: „Ještě chci doplnit, vzhledem k tomu, že jsme teď obklopení vizuální kulturou, tak teď ten „ vizuální smog“, ve kterém děti vyrůstají na ně působí a měli by se s nim nějakým způsobem být schopni poprat a rozumět mu a to je vlastně záměr naší práce.“

CO SE NEVEŠLO Skupina NV KM: Téma sdílení, praktické, nejen didaktika a sdílení materiálů, ale i dobrých filmových ukázek, také ta praxe. KŠ: popisuje situaci v DDM s nevzdělanými lektory a podmínkami HD: DDM (Dům dětí a mládeže) má v koncepci výplň volného času, tedy nemusí být nutný ten pedagogický přesah Skupina FV BH: „Téma filmová a mediální výchova spolu souvisí v tom smyslu, že všechno souvisí se vším. Oddělila bych filmovou výchovu jako uměnovědní.“ Téma: Je možné zařadit programy neformálních institucí jako formální vzdělávání na školách - měly by být něco jako standardy. Jak lze chápat tyto programy? Měly by to být programy s obsahy a výstupy adekvátní věku. MP: V současné době překlenovací období, kdy nejsou pedagogové filmové výchovy, a tak neformální oblast supluje. ZB: „Jsem dost skeptická, že se vychovají pedagogové F/AV. Třeba zvládnou techniku, ale filmaři z nich být nemohou.“ DŠ: „Mně to přijde, že to je stejný rozdíl jako mezi spisovatelem a učitelem češtiny - s tím, že to jsou ale opravdu různé disciplíny.“ Animánie o.s., z.s.


13 BH: Výstupy neformálního mohou být jiné než u toho formálního, protože cílem formálního vzdělávání není, aby účastníci byli filmaři, ale aby rozuměli filmu a měli ho rádi. MP: „A v tom se skvěle doplňují, jak to tak vidím na té stěně…“ (pozn. Archy papíru – výstupy jednotlivých prac. skupin) DŠ: „Určitě je stále mnoho o čem diskutovat, zde se mohlo objevit jaké máte přesahy, spojovací témata a že možná je důležité spolu vést v rámci minimálně skupiny větší diskuzi, aby se ujasnilo, co kdo míní tím, co říká. Přijde mi, že máte hodně shodná přání, představy.“ Poslední otázka: Jakým způsobem chcete na tématech, která z toho setkání vzešla, pracovat, zda-li by vám forma takovéhoto moderovaného setkání vyhovovala? Zůstává nezodpovězena v hlavách všech účastníků, dodatek KŠ: Mám dobré zkušenosti se setkáními odborníků, akademiků s učiteli - konference (např. Insea).



14

Texty k inspiraci pro další uvažování o směrování F/AV v České republice Ideální model filmové výchovy Po prozkoumání třiceti evropských zemí zařazených do studie jsme schopni rozhodnout, které faktory podporují a které znaky doprovázejí silné národní modely filmové výchovy. Typicky se ve filmové kultuře těchto zemí setkáváme s vysokým stupněm koordinace mezi jednotlivými sektory (vzdělávací a kulturní instituce, neziskový sektor, filmové společnosti a veřejnoprávní média), podpořeným národním strategickým plánem. Vždy zde nalezneme řadu důvodů pro podporu filmové výchovy a vzdělávání, např. zájmy filmového průmyslu (odvážnější publikum, vzdělanější filmové profese), ale vždy je spojujícím faktorem obecný požadavek na filmovou gramotnost všech bez rozdílu. Tyto cíle jsou explicitní, sdílené a vysoce hodnocené svorně všemi zainteresovanými, aniž by kdokoliv zásadně prosazoval potřebu jiného přístupu. Je pochopitelné, že silné zázemí filmové výchovy je součástí rozvinuté filmové kultury, která podporuje vzdělávání a přístup k filmům pro široké spektrum lidí – děti, seniory, rozmanité a znevýhodněné skupiny – a podpora filmové kultury z veřejných zdrojů tento závazek doplňuje. „Výuka“ v neformálním sektoru zde má stejnou úroveň jako formální vzdělání a je uznávána pro svůj odlišný přístup. Na tomto uznání se podílí i závazek provádění komplexního vyhodnocení výsledků, aktéři neformálního vzdělávaná se musejí i na národní úrovni zavázat k provádění evaluací, aby zlepšovali své zapojení do celkového systému filmové výchovy. Země s velkou mírou integrace vykazují vysoký podíl zapojení jednotlivých subjektů do filmové výchovy, zejména v aktivitách, které jsou dlouhodobě udržitelné a mají jasné měřitelné a zaznamenatelné výsledky. Finanční podpora je rozložena mezi veřejný, komerční, vzdělávací a kulturní sektor a je poskytována v souladu s národním strategickým plánem. Pracovní síla pro filmovou výchovu, od proškolených učitelů filmu, přes učitele jiných předmětů se zájmem o film, až po pomocné pracovníky ve školství a vzdělavatele v mimoškolním vzdělávání (lektoři na volné noze, volnočasoví pracovníci, kulturní pracovníci) mají zřetelné a finančně zajištěné možnosti profesního rozvoje, které jsou jim nabízeny od vstupní úrovně až po úroveň expertní. Profesionální rozvoj rovněž předpokládá možnost akreditace jejich dalšího vzdělávání. (Kapitola je výtahem z publikace Screen Literacy: Final Report vydané Britským filmovým institutem v roce 2012.)



15

Souhrn doporučení pro Evropskou komisi 1. Vytvořit model filmové výchovy/vzdělávání v Evropě, včetně hodnocení filmu jako umělecké formy, kritického porozumění, přístupu k národnímu dědictví, světovému uměleckému i populárnímu filmu a tvůrčích schopností. Zároveň doporučujeme Evropské komisi (dále jen EC) adoptovat revidovanou definici filmové výchovy navrženou v této zprávě: „Je to úroveň porozumění filmu, schopnost vědomého a zvídavého vybírání filmových děl, kompetence ke kritickému sledování a analýze jejich obsahu, kinematografických kvalit a technických aspektů; a schopnost zacházet s jejich jazykem a technickými prostředky při tvorbě pohyblivých obrazů.“ 2. Evropská komise by měla podporovat orgán Expertní skupiny pro filmovou výchovu (Film Literacy Advisory Group, FLAG) a podnítit ji, aby navrhla takový model a aby sloužila jako poradní orgán v dalších krocích jednotlivých doporučení. 3. Nalezli jsme řadu hodnotných strategických přístupů a nástrojů, které by mohli zástupci jednotlivých zemí zdárně využívat, těžit z nich a přiučit se jim. Navrhujeme zřízení samostatného fondu, který pomáhá národním institucím a organizacím adaptovat strategické přístupy z jiných zemí a teritorií a podporovat profesionální rozvoj klíčových pracovníků, jejich setkávání a další vzdělávání. 4. Členské státy by se měly utvrdit v tom, že klíčové programy a předměty mediální výchovy (s výraznou složkou výchovy filmové) jsou uplatňovány na primárním i sekundárním stupni škol; a také by měly zajišťovat přehledy a statistiky vývoje ve volitelné filmové výchově a mapovat vývoj v této oblasti. 5. Evropská komise by měla zajistit poradenství pro efektivní zapojování filmu do národních kurikul a vznik pedagogických metodických přístupů, které dopomohou k zapojení do výuky mateřského jazyka, umění nebo nových médií/ICT. 6. Evropská komise by měla zvážit rámce podpory pro nové členské státy založené na příkladech úspěšných evropských vzdělavatelů v oblasti neformálního vzdělávání. 7. Členské státy by měly propagovat partnerství napříč sektory průmyslu, vzdělávání, národních agentur a orgánů státní správy. Tato partnerství by měla hledat způsoby garance vzdělávacích přínosů z jakékoliv investice veřejných peněz ve filmových produkcích. Podpora by měla zahrnovat zajištění materiálů obohacujících výuku a konkrétně: přístup k produkčním materiálům, zapojení filmařů do vzdělávacích akcí, snížení poplatků za vzdělávací projekce apod.) 8. Evropská komise by měla vytvořit směrnice pro využití materiálů z národních a regionálních filmových archívů a ošetření autorských práv na jejich užití ve školách, včetně jasných pravidel a instrukcí v oblasti poplatků a autorského práva. 9. Doporučujeme zvážit podporu vzdělávacích komunitních programů pro dospělé, zaměřených na rozmanité skupiny, seniory, migranty a etnika, například formou překladů titulků.



16 10. Evropská komise by měla sponzorovat společně s filmovým průmyslem Evropskou banku online zdrojů a materiálů vycházejících z příkladů dobré praxe. 11. Členské státy by měly zahrnout mediální výchovu (s významným podílem výchovy filmové) do programů vzdělávání učitelů. 12. Evropská komise by měla zajistit poradenství v oblasti doškolování profesionálů v celé EU. 13. Evropská komise by měla prozkoumat modely spolupráce akreditovaného doškolování a tréninku ve spolupráci s programem Media Mundus. 14. Evropská komise by měla financovat výzkum v oblasti finančních zdrojů pro filmovou a mediální výchovu pro zajištění podílu z celkového objemu, modelů kofinancování a strategií pro efektivní řízení finančních zdrojů. (Kapitola je výtahem z publikace Screen Literacy Report vydané Britským filmovým institutem v roce 2012.)



17

Podpora projektů filmové výchovy z programu Kreativní Evropa – MEDIA Finanční podpora je určena pro evropské projekty filmové výchovy v rámci výzvy Práce s publikem a od roku 2017 nově v rámci specializované výzvy na Filmovou výchovu. Podmínkou je spolupráce alespoň 3 partnerů, kteří pocházejí z 3 různých zemí MEDIA a pokrývají 3 různé jazyky. Celkem je možné získat max. 60 % celkových uznatelných nákladů. V žádosti se hodnotí: •

evropská dimenze programu

•

počet, rozmanitost, kvalita zahrnutých filmů, zemí a publika

•

inovativnost projektu

•

kvalita metodologie pro sbírání a analýzu výsledků

•

počet diváků, vliv na propagaci, šíření a zájem o evropská audiovizuální díla

•

kvalita a zkušenosti organizačního týmu

V poslední výzvě byl podpořen 1 projekt s partnerem z ČR: • CinEd, European Cinema Education for Youth (Institut Francais + partneři z IT, FR, BG, ES, 2x RO, IT, CZ, FI, PT) – sdílení a distribuce významných filmů národních kinematografií vhodných pro děti a mládež, titulkování a sdílení metodických materiálů Do konce roku 2016 ještě dobíhá projekt iniciovaný z ČR, pro další rok bohužel již nepodpořený • Doc Alliance Academy (Doc Air, z. s. + DK, DE, CH, FR, PL, PT) – online distribuce vybraných dokumentárních filmů z různých zemí s překladovými titulky a metodických materiálů k nim pro školy http://www.daacademy.org/ Menším iniciativám národního charakteru doporučujeme čerpat z nabídky podpořených projektů. Další podpořené mezinárodní projekty je možné najít zde: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/, nejlépe s nasazením filtrů Programme “Creative Europe” / Subprogrammes - “Media” / Actions - “Audience Development” V případě, že se vám nějaký bude zdát příbuzný vašim aktivitám, existuje možnost, že byste se pro příští rok stali jeho českým partnerem. Zde je přehled projektů podpořených pro rok 2017: -

THE FILM CORNER. New On and Off Activities for Film Literacy (2x IT, 2x UK, RS)

-

European Films for Innovative Audience Development (GR, HU, PL)

-

Les Petites leçons de cinéma (FR, ES, GE, PL, UK, DE)

-

Action!Research: a new European Methodology for Film Literacy (IT, HR, RO, SI)

-

Wrap! Must see European cinema for Young People (NL, PL, SE, UK, PT, NO, FI) Animánie o.s., z.s.


18 Moving Cinema. Methodologies, Strategies and Tools for Children and Young People to Appreciate European Films and Become an Active Audience (ES, 2x UK, DE, LT, PT)Další podpořené projekty je možné najít zde: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ Menším iniciativám národního charakteru doporučujeme čerpat z nabídky podpořených projektů.



19

Portál filmvychova.cz Chcete začít využívat filmový obsah ve výuce nebo si připravit volitelný seminář Filmové/Audiovizuální výchovy (F/AV)? Potřebujete zjistit, kde sehnat filmy pro výuku nebo jaké vhodné filmy použít v hodinách občanské nauky, dějepisu nebo výtvarné výchovy? Nevíte si rady s přípravou sylabu? Chcete ve svém kině připravovat programy pro školy? Národní filmový archiv (NFA) společně s Free Cinema o.p.s. iniciovaly v roce 2014 vznik portálu filmvychova.cz, jehož cílem je shromažďovat a sdílet veškeré podstatné informace o oblasti filmové a audiovizuální výchovy v České republice i ve světě. Chceme aktivně podporovat všechny snahy o filmovou výuku na českých školách i mimo ně. Jedinečnost portálu spočívá především v tom, že do něj přispívá obsahem většina organizací, které se rozvojem tohoto oboru v ČR dlouhodobě zabývají. Pedagog, dramaturg kina, lektor i rodič tak mohou čerpat informace i podklady v několika uživatelských úrovních. Na stránkách naleznete mimo jiné slovník pojmů v oblasti filmové/audiovizuální výchovy, právní poradnu pro využití filmu ve výuce a natáčení na školách, databázi organizací, které se FAV věnují nebo kalendář plánovaných a konaných akcí. Hlavní součástí jsou aktuality a články z dění v oblasti FAV, původní rozhovory s iniciátory zajímavých projektů nebo odborné studie o filmové výchově v Evropě, případně učební materiály k jednotlivým filmům a tématům. Nechybí ani nabídka distribučních filmů vhodných pro využití ve výuce nebo v rámci školních projekcí a další metodické materiály k usnadnění přípravy na výuku. Připojte se k nám! Pokud již pravidelně pořádáte filmově výchovné akce, můžete se zaregistrovat do naší databáze organizací věnujících se FAV. Povědomí o Vašich snahách se tak dostane ještě dál, protože je budete mít možnost vkládat přímo do kalendáře akcí na našem portálu a pokud nás Vaše činnost zaujme, můžeme pak o ní psát v našem pravidelném newsletteru, nebo přímo na filmvychova.cz. Pokud žádné akce nepořádáte, ale rádi byste sledovali dění v oblasti FAV přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru a my Vás budeme zásobovat informacemi. www.filmvychova.cz Kontakt Nelly Čada Wernischová šéfredaktorka portálu [email protected], 778 487 951



20

PROFILY ÚČASTNÍKŮ Tereza Czesany Dvořáková – je předsedkyní Pracovní skupiny pro filmovou výchovu. Vystudovala katedru filmových studií na FF UK. Věnuje se pedagogické činnosti na VŠ, historii filmu, lektorské a publicistické činnosti. Martina Voráčková – místopředsedkyně PSFAV. Je pedagožkou na ZUŠ v Plzni, spoluzakladatelkou, lektorkou a metodičkou projektu a festivalu Animánie. Věnuje se popularizaci a výuce animace na školách a v rámci volnočasových aktivit. Linda Arbanová – metodička, lektorka a vedoucí projektu Aeroškola spadající pod distribuční společnost Aerofilms. Vystudovala doktorské studium na Pedagogické fakultě UK, kde se také věnovala pedagogice filmu. Pavel Bednařík - lektor, pedagog, odborný konzultant filmové výchovy. Filmové výchově se věnuje jako člen evropské poradní skupiny FLAG (pod patronací Britského filmového institutu) a také odborně v rámci svého doktorského studia na CAS FAMU. Zuzana Bukovinská - animátorka, dlouholetá pedagožka Ateliéru filmové a televizní grafiky, VŠUP, hlava organizace Ultrafun zabývající se animačními workshopy a školami animace. Čestmír Církva – profesí filmový střihač a režisér, absolvent FAMU. Usadil se jako koordinátor audiovizuálních aktivit v rámci střediska volného času v Poděbradech a organizátor akcí k F/AV v městě Poděbrady. David Čeněk – festivalový dramaturg, filmový historik a pedagog na Katedře filmových studií FF UK. Věnuje se dějinám latinskoamerického, francouzského a španělského filmu i afrických či arabských kinematografií. Věnuje se didaktice a metodice filmové výchovy. Jiří Forejt – vystudoval Katedru produkce na FAMU, od roku 2013 pracuje v obchodním oddělení Národního filmového archivu. V rámci NFA se věnuje také filmově-výchovným aktivitám, které realizuje také v rámci spolku Free Cinema o.p.s. Lucie Harapátová – studentka doktorského studijního programu Divadelní fakulty JAMU. Pedagožka a lektorka dílen filmové výchovy. Iva Honsová - koordinátorka vzdělávacích aktivit CDF Jihlava, externí dramaturgyně ČT a překladatelka na volné jogínské noze. Barbora Holubová – doktorandka na Pedagogické fakultě UK, zaměřuje se na didaktiku Filmové a audiovizuální výchovy. Ariana Horáčková - je absolventkou oboru Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2013 působí v Národním filmovém archivu (NFA). Podílí se například na projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví. Od října 2016 pracuje v NFA jako koordinátorka oddělení Filmová výchova.



21 Pavlína Kalandrová – vystudovala divadelní vědu a bohemistiku na FF UP v Olomouci a produkci na FAMU. V roce 2003 založila produkční společnost Duracfilm, věnovala se také natáčení zpravodajství z filmových festivalů. Od roku 2014 vede kancelář programu Kreativní Evropa – MEDIA. Alexandra F. Lipovská – organizuje řadu aktivit filmové výchovy (Ponrepo dětem, projekce pro školy, ad.) pro Národní filmový archiv a je koordinátorkou společnosti Free Cinema. Miroslav Maixner – vystudoval etnologii a archeologii na FF MU v Brně, později doktorát na Fakultě Klára Marešová – animátorka a zkušená lektorka animovaného filmu i ostatních multimediálních technik, členka sdružení Ultrafun. Ester Pěkná - je projektovou koordinátorkou vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni. Vede projekty Filmová výchova, Globální rozvojové vzdělávání, Studentské volby a semináře o možnostech práce s dokumentárním filmem ve výuce pro studenty VŠ. Karolína Pojarová – je tajemnicí PS FAV. Studuje na Katedře produkce FAMU, občasně působí v Animánii jako lektorka animačních workshopů, mimo Animánii spolupracuje s filmovou produkcí První veřejnoprávní. Martin Pošta – provozovatel kina a v současné době předseda Asociace provozovatelů kin, stálý člen PS FAV Michal Surma - je produkčním Asociace českých filmových klubů a řídí mezinárodní vzdělávací projekt CinEd v rámci České republiky, jehož je AČFK partnerem. Diana Tabakov –iniciovala a vede projekt My Street Films. Studovala na Fakultě humanitních studií, Karlovy univerzity v Praze a londýnské University of the Arts, College of Communication in Documentary Research for Film and TV. František Topinka – výtvarný pedagog a lektor filmové výchovy, krom práce ve školství působí mj. v organizaci Aeroškola a Studio Scala při Univerzitním kině Scala.

Máte jakékoliv nápady, podněty a připomínky ke kolokviu? Nebo máte návrhy, čemu se věnovat na příštím ročníku, případně podněty pro pracovní skupinu? Prosíme, nám vědět: Karolína Pojarová [email protected]



22

Poznámky



audiovizuální výchovy 2016

Recommend Documents