Časopis svazu strojírenské technologie Svět strojírenské techniky

Časopis svazu strojírenské technologie

Svět strojírenské techniky září 2012  w w w.sst.cz

SmĚR/dIREcTION: cENTRum

SmĚR/dIREcTION: BRATISLAVA, VIENNA, OLOmOuc

BVV OffIcE cENTRE Výstaviště, hlavní vstup

P

trolEj

KONGRESOVÉ cENTRum cONGRESS cENTRE

REGIONÁLNí HOSPOdÁŘSKÁ KOmORA BRNO BRNO REGIONAL cHAmBER Of cOmmERcE

BuSINESS cLuB

G1

F

SmĚR/dIREcTION: SVITAVy, HRAdEc KRÁLOVÉ, wROcLAw

P

HOTEL VORONĚŽ I

HOTEL VORONĚŽ II

B

Y

M

4 E

C E

PRESS cENTRE BuSINESS cENTRE BANK

P EXPOPARKING

HOLIdAy INN BRNO KONGRESOVÁ HALA cONGRESS HALL

RÁdIO VELETRH EXHIBITION cENTRE RAdIO

P

POLIcIE POLIcE

HASIčI fIREmEN

P STAVEBNí cENTRum EdEN 3000 BuILdING cENTRE EdEN 3000

Bus

NONSTOP

5

Velodrom

P

P P

10

Bus

cELNí A SPEdIčNí TERmINÁL cuSTOmS ANd HAuLAGE TERmINAL

9

P

A1

K Z

P

Křížkovského

D

A

V

G2 P

mORAVA

BVV OffIcE

BVV OffIcE

G2

Výstaviště, vstup G2

Bus

BRNO PROTOcOL, mANAGEmENT

TELEVIzNí STudIO TV STudIO

A2

H

BVV fAIR TRAVEL BVV BANK

1

P

Bauerova

7 7 P

8

Bus

Riviéra

VSTuP, PEdESTRIAN ENTRy SmĚR/dIREcTION: PRAGuE, OLOmOuc, BRATISLAVA, VIENNA

VjEzd, dRIVE wAy

8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů

54. mezinárodní strojírenský veletrh

IMT 2012

MSV 2012

Spolupořadatel Svaz strojírenské technologie

MSV 2012

10.–14. 9. 2012

INDiE

Partnerská zeME MSV

Brno – Výstaviště www.bvv.cz/imt

INDiE

Partnerská zeME MSV

Obsah Úvodní blok Nová proexportní politika ČR – MUDr. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 TOS VARNSDORF, a. s., na MSV Brno 2012 – Ing. Jan Rýdl, předseda představenstva TOS Vansdorf, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Mezinárodní strojírenský veletrh Brno otevírá své brány – Ing. Petr Zemánek, ředitel SST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Pozvání na MSV Brno 2012 – Ing. Vladimír Novák, generální ředitel Šmeral Brno, a.s.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 TOSHULIN, a. s., zve na MSV Brno 2012 – Miroslav Otépka, předseda představenstva TOSHULIN, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 MSV-IMT ante portas 8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů pořádaný souběžně s 54. mezinárodním strojírenským veletrhem . . . . . . . 10 Podpora českého exportu do zemí SNS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Rozhovor s Ing. Pavlem Čápem, garantem účasti SST na MSV Brno 2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 K sepětí vědy a praxe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Aktuality Slavnostní akt podpisu sponzorské smlouvy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Petr Zemánek se zúčastnil setkání firemních poradců České spořitelny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Evropské fondy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Dvojnásobná oslava v prostorách Technického muzea v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Statistika sektoru Výsledky oboru obráběcích a tvářecích strojů v ČR za 1. pololetí roku 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 CECIMO Statistika – CECIMO TOOL BOX (červenec 2012). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Konkurenceschopnost evropského strojírenství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Evropský průmysl obráběcích strojů volá po společné vizi a spolehlivé finanční základně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Nový přístup k dohledu nad trhem EU – může EU v této oblasti pomoci?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Na půdě Svazu strojírenské technologie se uskutečnilo setkání významných odborníků na Samoregulaci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Účast na zahraničních veletrzích Veletrh Mecânica v brazilském São Paolo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Mezinárodní strojírenský veletrh METALLOOBRABOTKA 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Veletrh FIMAQH Buenos Aires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Mechanical Engineering & Metalworking Kazaň. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Vydává Svaz strojírenské technologie, zdarma pro potřeby členů SST a odborné veřejnosti l evid. číslo MK ČR 15126, ISSN 1803-5736 Redakce: PhDr. Blanka Markovičová, CSc., [email protected] l Adresa redakce: SST, Politických vězňů 1419/11, P.O.Box 837, 113 42 Praha 1 tel.: +420 234 698 441, mobil: 602 245 616, fax: +420 224 214 789 Sazba: SV, spol. s r. o., pobočka P5-Smíchov, Nádražní 32 Tisk: Grafotechna Print, s.r.o.

www.sst.cz3

Úvodní blok

Nová proexportní politika ČR MUDr. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu České republiky

Letos v březnu schválila vláda novou Exportní strategii České republiky pro období 2012–2020, jejíž hlavním cílem je podpořit především vývoz s vysokou přidanou hodnotou. Strategie má také změnit mimořádně vysokou závislost českého exportu na hospodářském cyklu Evropské unie, pomoci českým vývozcům otevřít nové trhy a posunout je v  hodnotovém řetězci směrem ke konečným zákazníkům. Strategie vznikala v  úzké spolupráci s  největšími podnikatelskými reprezentacemi, jimiž jsou Hospodářská komora České republiky a Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Strategie oslovuje nejen domácí firmy, ale i zahraniční partnery, kterým dává česká vláda signál, že má zájem rozvíjet vzájemně výhodné hospodářské vztahy.

Export je motorem české ekonomiky

Prosperita České republiky závisí na schopnosti tuzemských firem prosadit se na zahraničních trzích. Otevřenost české ekonomiky, měřená poměrem vývozu zboží a služeb k hrubému domácímu produktu, je mimořádně vysoká a s více než 80 procenty patří k největším na světě. Právě díky exportu zaznamenala česká ekonomika vysoká tempa růstu v  období předcházejícím světové ekonomické krizi. A je to opět export, který pomáhá české ekonomice vyrovnat se s důsledky globálního ekonomického útlumu a nastartovat nové období dynamického růstu. Na trhy Evropské unie nyní ale směřuje nepřiměřeně vysoká část českého vývozu. V  roce 2011 to bylo 83 procent, což řadilo Česko k zemím s nejvyšším podílem unijního trhu na celkovém vývozu. Jakkoli je pro Českou republiku mimořádně výhodné, že má ve své bezprostřední blízkosti bonitní trhy s  vysokou absorpční schopností, takto vysoká jednostranná závislost ji činí zároveň zranitelnější. Tato skutečnost se jeví jako přitěžující zejména dnes, kdy se Evropská unie potýká s dluhovou krizí, která je vnímána jako jeden z klíčových faktorů nejistoty vývoje světové ekonomiky.

Hledání nových trhů a diversifikace obchodu České republiky

Strategie přichází s konceptem diversifikace českého exportu a potřebou vstoupit na nové trhy. Stát chce proto pomoci firmám otevřít cestu na perspektivní světové trhy. K naplnění tohoto cíle definuje Strategie 12 prioritních zemí a 25 zemí zájmu České republiky. Jedná se o země, v  nichž podnikatelské subjekty vidí značný růstový potenciál pro zvýšení své přítomnosti a rozvoj hospodářské spolupráce. Do prioritních zemí a zemí prioritního zájmu bude primárně soustředěno využití nástrojů proexportní politiky, mezi něž patří státem

4

podpořené financování a pojišťování vývozu, prezentace na mezinárodních výstavách a veletrzích a nejrůznější formy matchmakingových aktivit zaměřených na propojování příležitostí zahraničních trhů a možností českých firem. Posoudíme rovněž, zdali jsou ve vztahu k  prioritním zemím a zemím zájmu vytvořeny odpovídající rámcové podmínky pro rozvoj obchodních a investičních vztahů ve formě mezivládních smluv o hospodářské spolupráci, podpoře a ochraně investic a zamezení dvojímu zdanění. V  neposlední řadě diversifikace znamená, že v prioritních zemích a v zemích zájmu Česko posílí síť svých obchodních představitelů. Zjednodušeně řečeno, půjde nám o to, abychom tam, kde jsou zajímavé obchodní a investiční příležitosti, měli jazykově a odborně erudované lidi, kteří budou schopni tyto příležitosti pro české firmy zprostředkovat a pomoci jim přeměnit je do konkrétních uzavřených kontraktů. Koncept diversifikace ale neznamená, že by Česká republika snižovala své unijní ambice. Rozhodně počítáme s tím, že Evropská unie bude i nadále představovat nejdůležitější odbytiště českého exportu. Na trzích členských států se zaměříme na zachování stávajících pozic a jejich další rozvoj, a to především ve prospěch malých a středních podniků. Ještě zintenzivníme úsilí o odstranění překážek bránících využití výhod jednotného vnitřního trhu. Stejně tak je třeba upřesnit, že orientace proexportní politiky na prioritní země a země zájmu neznamená, že nebudeme registrovat příležitosti v  jiných zemích. Česko má zájem o rozvoj vzájemně výhodných vztahů se všemi zeměmi, které o to projeví zájem a budou s námi chtít obchodní spolupráci rozvíjet.

Přidaná hodnota jako měřítko

Spolu s  teritoriální diversifikací nám jde i o produktovou diversifikaci. Proto bude kladen důraz zejména na procesy s vysokou přidanou hodnotou a s větší podporou se setkají ty firmy, které přijdou s  novými originálními nápady, jež budou výsledkem výzkumu a inovací. Budeme hledat cesty, jak spojit české inovační firmy s  jejich zahraničními partnery a jak jim pomoci v  komercializaci výsledků vědy a výzkumu, a to i prostřednictvím paralelního financování společně realizovaných vědecko-výzkumných projektů.

Proexportní politika se bude perspektivně více orientovat na obory a činnosti, v  nichž existuje značný potenciál pro českou ekonomiku a jež budou garantovat perspektivu jejího růstu a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Strategie by měla také změnit dosavadní praxi, kdy čeští vývozci vystupují velmi často v  roli subdodavatelů, respektive dodavatelů menších investičních celků. Nezřídka naše firmy nemají přímý kontakt na konečné zákazníky a připravují se tak o nejzajímavější část obchodní marže. Potvrzují to statistiky zahraničního obchodu, jež se velmi často neshodují s daty našich partnerů vzhledem k odlišné metodologii země původu. V  rámci Strategie počítáme s opatřeními, která umožní napřímit obchodní vztahy českých firem, posunout je v hodnotovém řetězci a vystupovat v roli generálních dodavatelů velkých investičních celků, lídrů konsorcií schopných nabídnout zákazníkovi řešení na klíč. Klíčovou roli mezi těmito opatřeními bude mít státem podpořené financování a pojišťování vývozu. Nejde přitom pouze o vybavenost finančními zdroji České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, jejichž prostřednictvím je v  České republice poskytováno státem podpořené pojišťování a financování vývozu. Jde o celý komplex opatření, která směřují k  novým úvěrovým a pojišťovacím produktům, ke snížení nákladů vývozního financování a ke zvýšení obslužnosti českého exportu. V rámci Strategie připravíme procesní model, který umožní financování skutečně velkých projektů realizovaných českými firmami v zahraničí. Dobrou zprávou je, že takové projekty jsou na stole a že české firmy mají šance je realizovat. Pro zahraniční odběratele je tak mimořádně atraktivní, že české firmy nabízejí nejen technologicky vyspělá řešení, ale také výhodné financování. Při plnění nové strategie spoléháme na tradiční invenci českých firem a schopnost hledat a nalézat nové obchodní a investiční příležitosti, a to i ve vzdálených teritoriích. Naše firmy disponují moderními technologiemi v  celé řadě oborů, jež perfektně odpovídají záměrům zahraničních partnerů, a to zejména pokud jde o modernizaci výrobních odvětví, konkrétně strojírenství, budování dopravní infrastruktury a informační společnosti, rozvoj komunálního hospodářství, ochranu životního prostředí a vybavení zdravotnických zařízení.

www.sst.cz

Úvodní blok

TOS VARNSDORF, a. s., na MSV Brno 2012 Ing. Jan Rýdl, předseda představenstva Vážení kolegové, vážení obchodní partneři, dovolte mi, abych Vás pozval k  návštěvě stánku společnosti TOS VARNSDORF a.s., která v duchu své tradice bude opět přítomna na letošním MSV v Brně. Na rozdíl od minulých let, kdy jsme přicházeli na veletrh IMT, který je již poosmé součástí této akce, s exponátem stroje demonstrujícím nová technická řešení v konstrukci a technologii, je tentokrát naše expozice zaměřena na oblast služeb a komu-

nikace se zákazníkem. Je naší snahou odlišit se od konkurence právě vysokou úrovní těchto aktivit a nabízet zákazníkům nejen kvalitní operativní servis, ale celou škálu předprodejních služeb, jakož i komfort a podporu při následném užívání stroje. Součástí naší expozice bude i stánek dceřiné společnosti TOS OLOMOUC s.r.o., která vedle rozsáhlé kooperační spolupráce se světovou jedničkou v oblasti výroby strojů na ozubení, firmou Gleason nabízí i vlastní finální produkci širokého sortimentu frézek a malých obráběcích center. Přítomnost našich specialistů bude  zá­ rukou, že každý  ná­ vštěvník stánku získá vyčerpávající informace nejen o současném výrobním programu, který na­­bízí různá řešení technologií pro přesné obrábění součástí vyžadujících obráběcí prostor větší než 1  m³, ale také o nových produk-

tech, které v  současné době ve vývojových pracovištích firmy vznikají. Zajímavé budou jistě i referenční ukázky obrábění speciálních součástí v různých strojírenských oborech, od výroby dopravních prostředků, přes stavební techniku a energetiku, až po nejnáročnější technologie pro letecký průmysl. Je na místě připomenout, že se díky spolupráci SST s pořadatelem veletrhu v Brně podařilo obstát v konkurenci srovnatelných akcí pořádaných každoročně po celé Evropě. Mezinárodní strojírenský veletrh a současně probíhající IMT jsou odbornou veřejností vnímány jako celoevropsky významná prezentace oboru obráběcích a tvářecích strojů, která v době mezi dvěma ročníky Evropské výstavy obráběcích strojů EMO Hannover nabízí vhodnou příležitost pro setkání odborníků a výrobců s potenciálními zákazníky a možnosti pro navazování nových kontaktů. Věřím, že rovněž expozice TOS VARNSDORF, a.s., je v tomto smyslu vhodným místem pro naplnění těchto očekávání. Navštivte nás na tradičním místě v  pavilonu P, pozice 104.

www.sst.cz5

Úvodní blok

Mezinárodní strojírenský veletrh Brno otevírá své brány Ing. Petr Zemánek, ředitel Svazu strojírenské technologie, Praha 8. Mezinárodní veletrh obráběcích strojů pořádaný souběžně s 54. ročníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu bude slavnostně zahájen 10. září 2012 na brněnském výstavišti. Připadá mi dnes už téměř nadbytečné hovořit o dlouhé tradici českého strojírenství a výrobních značkách, které proslavily naši malou republiku doslova po celém světě - i když více než sto padesát let nepřetržitého rozvoje tohoto průmyslového oboru stále ještě dokáže uvést v úžas především naše americké kolegy. Jistě také nemusím zdůrazňovat ani skutečnost, že v létech, kdy neprobíhá veletrh EMO, se jedná o nejvýznamnější veletržní akci tohoto druhu ve střední a východní Evropě, o akci, která trvale přitahuje pozornost nejen odborné a laické veřejnosti, studentů, novinářů, ale i politické reprezentace. Všichni, kdo se k návštěvě brněnského veletrhu chystají, k  tomu nepochybně mají své důvody, neboť veletrh je platformou, která nabízí nejen odbornou návštěvu veletržních pavilonů, setkání se špičkovou výrobní technikou a reprezentanty nejvýznamnějších českých strojírenských firem, ale skýtá možnost zúčastnit se akce, která má rozhodně také dimenzi mezinárodněpolitickou a multikulturní. Považuji za užitečné uvést na tomto místě několik nevyvratitelných důkazů pro svá předchozí tvrzení. Současné vývojové trendy v  oboru obráběcích a tvářecích strojů jsou totiž pozoruhodné především svou výraznou nerovnoměrností. Asie dnes spotřebovává 60 % celosvětové produkce oboru. Dopady finanční krize v  Evropě vedly k  výrazné restrukturalizaci výroby. V  současné době je příznačné, že poměrně velké problémy s  výrobou a exportem má jih Evropy (Itálie, Španělsko) a naopak svým způsobem ze situace profitují tak velikostně odlišné země, jakými jsou například Německo a Česká republika, kde statistické výsledky dosud stále ukazují na růst výroby. Konání mezinárodní veletržní akce právě v Brně je tudíž za této situace potenciální „konkurenční výhodou“. Tuto skutečnost si překvapivě uvědomují i mimoevropští partneři a neváhají ji plně využít. Jeví se jako příznačné, že letos v Brně přivítáme reprezentanty strojírenských oborů prakticky ze všech zemí dynamicky se rozvíjející skupiny BRIC. Oficiálním partnerem 54. ročníku MSV bude Indie, země, která se v řadě především technických oborů dostává na skutečnou špičku, co se týče výsledků vědy a výzkumu, inovací a IT. Česká republika má to privilegium, že během brněnského veletrhu proběhne tzv. India Show, jež tuto dynamickou zemi představí nejen prostřednictvím

6

technických exponátů vystavujících firem, ale i po stránce kulturní, turistické a třeba i kulinářské. Význam této akce bude podtržen i přítomností indického ministra obchodu Ánanda Sharmy. Ani Svaz strojírenské technologie nechce zůstat pozadu a proto v  rámci veletržního týdne proběhne tematicky zaměřené „Indicko-české fórum“, které se má stát platformou pro výměnu informací o aktuálních možnostech obchodních kontaktů mezi českými a indickými strojírenskými firmami. Obdobné poslání má i incomingová mise, v jejímž rámci přicestuje do Brna tříčlenná delegace vedená prezidentem Indické strojírenské asociace.

Mezi nejvýznamnější obchodní partnery českých strojírenských firem patří bezesporu Ruská federace, ostatní země Sdružení nezávislých států a další státy bývalého Sovětského svazu. Význam návštěvy mimořádně početné delegace ruských podnikatelů bude mimo jiné podtržen účastí politických představitelů na úrovni ruského ministerstva průmyslu a vedení partnerské asociace STANKOINSTRUMENT v čele s  jejím prezidentem, členem-korespondentem Ruské inženýrské akademie, panem Georgiem Samodurovem. Mezi firmami, které potvrdily účast svých zástupců, figurují například významní dodavatelé strojních zařízení pro železniční průmysl a energetiku, včetně atomových elektráren. Ve spolupráci s  ruskou realizační kanceláří

INNCONECT a s  obchodním radou a ředitelem Obchodního zastoupení Ruské federace v  České republice ing. Alexandrem Turovem připravili pracovníci Svazu strojírenské technologie „Česko-ruskou podnikatelskou konferenci“. SST bude rovněž garantem další části odborného programu, která bude zahrnovat návštěvu vybraných členských podniků svazu sídlících v dostupném okolí Brna. Členové zmíněné ruské delegace se rovněž zúčastní programu oficiálního ruského Business dne, který každoročně připravuje Komora pro hospodářské styky se zeměmi Sdružení nezávislých států. Dalším významným partnerem českých strojírenských firem je dnes bezesporu Čína, jejíž lokální výrobci ovlivňují situaci na trhu nejen v rámci Asie, ale přímo v  celosvětovém měřítku. Čínská strojírenská výroba byla dlouho považována za méně hodnotnou, technicky a technologicky poměrně zaostalou a schopnou tudíž konkurovat pouze nízkými cenami. Od devadesátých let se ovšem mnohé změnilo a nyní už tomu tak zdaleka není – povšimněme si jen, jak vysoké procento HDP investuje Čína do podpory školství, vědy, výzkumu a inovací. Z hlediska českých exportérů je Čína vrcholně zajímavým teritoriem, což dokládají i statistiky. V 1. čtvrtletí roku 2012 se dostala se 7% podílem na třetí příčku žebříčku vývozních destinací hned za Německo (33 %) a Rusko (16 %). Představitelé SST přijmou v rámci brněnského veletrhu oficiální delegaci Čínského svazu výrobců a uživatelů obráběcích a tvářecích strojů CMTBA. Návštěva byla předběžně dohodnuta na dubnovém veletrhu CIMT, který za mimořádného zájmu členských subjektů SST proběhl na výstavišti v Pekingu a po němž následovala velice zajímavá a úspěšná mise představitelů SST a zástupců členských firem do pozoruhodným způsobem se rozvíjející provincie Jünnan. Skutečnost, že se představitelé partnerské čínské asociace vyjádřili v tom smyslu, že v zářijovém termínu dávají jednoznačně přednost účasti na brněnském MSV před prestižním veletrhem v  Chicagu, také hovoří sama za sebe. Ani aktivity směřující do poslední země již zmíněné skupiny BRIC, kterou je Brazílie, nejsou zdaleka zanedbatelné. V Latinské Americe zájem o kvalitní obráběcí stroje evropské provenience roste – teď hovořím především o Brazílii a Argentině. Problémem však prozatím zůstává, že místní vlády, ve snaze získat politické body ochranou vnitřního trhu a podporou lokální výroby, aplikují restriktivní opatření omezující dovoz a vytvářejí často

www.sst.cz

Úvodní blok až nepřekonatelné bariéry celní a daňové. Při jejich respektování se stroje z dovozu stáva­ jí cenově naprosto nekonkurenceschopný­ mi. Přesto se o uplatnění českých strojů i na těchto trzích trvale snažíme a svědčí o tom i účast zástupců členských firem SST na ne­ dávných mezinárodních strojírenských vele­ trzích Mecânica v brazilském São Paolu, nebo FIMAQH v  hlavním městě Argentiny Buenos Aires. Tyto tendence jen dokresluje incomin­ gová mise z  Brazílie, která v  letošním roce směřuje na brněnský veletrh. Na této misi je zajímavé, že z brazilské strany nepůjde pou­ ze o formální oficiální delegaci, ale že se jí budou účastnit zástupci firem, které mají se spoluprací s  členskými podniky SST už jisté pozitivní zkušenosti. Na dokreslení celkového obrazu aktivit, kte­ ré Svaz strojírenské technologie připravuje pro MSV Brno, nemohu opomenout letos už čtvrtý ročník populární soutěže mladých strojařů v  programování CNC obráběcích strojů, která proběhne ve výukovém středisku pa­ vilonu „A“ v  hale 1 a je určena pro studenty středních technických škol a učilišť. Účastníci si zvolí technologii frézování nebo soustružení, vytvoří si vlastní počítačový program a podle něho pak vyrobí konkrétní obrobek. Mezi další významné doprovodné programy bude beze­ sporu patřit tisková konference SST, pro jejíž účastníky jsme mimo jiné připravili „veletrž­ ní“ číslo svazového časopisu Svět strojírenské techniky, jehož přílohu bude tvořit obsáhlá výroční zpráva SST v  česko-anglické jazykové mutaci. SST rovněž spolupracuje na přípravě Mezinárodní konference Ústavu řízení a ekonomiky podniku Fakulty strojní ČVUT Praha z cyklu „Integrované inženýrství“ na téma „Předpoklady úspěchu na trzích v globalizovaném světě“. Jak vyplývá z  předchozích in­ formací, právě toto letošní téma je pro většinu členských firem SST, orientovaných především na export, mimořádně zajímavé. Zástupci členských podniků SST jsou si plně vědomi významu účasti na MSV v Brně, kte­ rý se každoročně stává platformou pro jejich setkávání se zahraničními partnery a klienty, přehlídkou inovací v oboru, ale kde také pro­ běhne za účasti nejvyšších vládních představi­ telů kupříkladu sněm Svazu průmyslu a dopra­ vy České republiky, kde jistě kromě kritických tónů glosujících aktuální situaci v resortu prů­ myslu zaznějí i konkrétní návrhy na podporu českých exportérů, na zlepšení podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti i na kultivaci podnikatelského prostředí. Takže na závěr – co nejsrdečněji zvu všech­ ny zájemce o moderní strojírenskou výrobní techniku a nové technologie do pavilonu „P“ brněnského výstaviště. Rozhodně se zde za­ stavte u expozic takových firem, jakými jsou TOS VARNSDORF, TOS KUŘIM – OS, ŠKODA MACHINE TOOL, KOVOSVIT MAS, TOSHULIN, STROJÍRNA TYC a řada dalších, které se v Brně hodlají pochlubit svými novinkami a já pevně věřím, že návštěvníci budou odcházet spoko­ jeni.

Pozvání na MSV Brno 2012 Ing. Vladimír Novák, generální ředitel Šmeral Brno, a.s.

Mezinárodní strojírenský veletrh Brno patří mezi velmi významné světové technické veletrhy. Již po čtyřiapadesáté se zde letos setkáme s přehlídkou vysoce kvalitních výrobků strojírenského charakteru a poosmé i s výstavou speciálně zaměřenou na obráběcí a tvářecí stroje s označením IMT 2012. Šmeral Brno a.s. je již tradičním účastníkem této přehlídky strojírenských výrobků, neboť se doposud zúčastnil naprosto všech jejích ročníků. Z pohledu naší společnosti pokládáme kaž­ dý veletrh za místo setkání nejen s  našimi dlouholetými klienty, ale také za významnou příležitost pro navázání nových obchodních vztahů a získání nových uživatelů našich vý­ robků. Zájemci o naše produkty nás najdou jako vždy v pavilonu B. Co nového můžeme letos nabídnout? Nutno říci, že na straně jedné podnikáme inovativní kroky u našich tradičních výrobků, k  čemuž máme vlastní vývojovou základnu, a na straně druhé hledáme nové možnosti pro diverzifika­ ci stávajícího výrobního programu. Předpokla­ dy nám pro to poskytuje rozvoj naší současné výrobní základny, kterou vybavujeme novými vysoce produktivními a přesnými zařízeními. Na veletrhu chceme představit nový svislý kovací lis LZK 5000 S/K. Vývoj proběhl v po­ sledních 3 letech v  rámci programu TIP se spolufinancováním z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Spolupracovaly rov­ něž vysoké školy – ZČU Plzeň, fakulta strojní, a FSI VUT Brno. Jsem přesvědčen, že navržené parametry a koncepční řešení tohoto stroje jsou na vysoké technické úrovni a jsou srov­ natelné se světovými konkurenčními výrobky.

www.sst.cz7

Úvodní blok Tento závěr ostatně přineslo i oponentní řízení za účasti zástupců uživatelů, vysokých škol a MPO ČR. Na veletrhu chceme rovněž potvrdit postavení firmy Šmeral Brno a.s. jako společnosti nabízející kompletní technologické linky. Prakticky po dvou desetiletích absence se nám podařilo vrátit se na dříve tradiční ruský trh s inovovanými výrobky. V září loňského roku jsme uzavřeli kontrakt na komplex zařízení „poloautomatizované“ linky s  označením TWM 1000 pro objemové tváření za tepla a v současné době zahajujeme její montáž u ruského zákazníka. Při technickém řešení bylo využito veškerých nejnovějších poznatků v  oblasti tvářecí techniky, včetně vysoké diagnostiky, teleservisu, robotizace, předehřevu nástrojů apod. Díky této realizaci se jeví jako nadějné i další projekty s lisy vyšší tonáže. Rád bych se zmínil ještě o jednom záměru, který přesahuje okruh dosud známých výrobků naší společnosti. Náš současný výrobní program totiž hodláme diverzifikovat do zcela nového oboru. Spolu s německým partnerem jsme dospěli do závěrečné fáze vývoje zařízení, které pomocí mikrovlnné technologie dokáže zpracovat biomasu, odpad, kontaminované látky po ropných haváriích a další.

8

Ing. Vladimír Novák, viceprezident SST a generální ředitel Šmeral Brno a.s. Výrobkem je zjednodušeně řečeno olej blížící se naftě, u některých druhů biomasy přímo motorové, a uhlík. Pozoruhodné je, že například uhlík vyrobený z biomasy, případně obdobných surovin, má při použití jako hnojivo dlouhodobě velmi příznivý vliv na růst rostlin. Pro některá teritoria by bylo možno využít tuto novou technologii na výrobu paliva pro špičkové zdroje energie. Společnost Šmeral Brno a.s. je výrazně exportně orientovanou firmou a tuto devizu si chceme zachovat i do budoucna. Proto klademe na účast na veletrzích dlouhodobě velký důraz.

www.sst.cz

Úvodní blok

TOSHULIN, a. s., zve na MSV Brno 2012 Miroslav Otépka, předseda představenstva Naše společnost TOSHULIN, a.s. se již delší dobu účastní brněnského mezinárodního strojírenského veletrhu v  dvouleté periodě, tedy vždy v  letech, kdy se nekoná veletrh EMO. Přestože se na trhu  České Republiky dlouhodobě uplatňuje jen cca 12 % naší produkce, považujeme tento trh za velmi důležitý. Nejen proto, že se jedná o trh domácí, ale především proto, že zákazníci, které na českém a slovenském trhu máme, jsou klíčoví a referenční. MSV je jednoznačně nejvýznamnější regionální akcí a je ideálním prostorem pro navázání kontaktů s novými partnery, ale je také příležitostí pro setkání se stávajícími obchodními partnery. V  našem případě jsou

Vřeteník soustružnického centra, TOSHULIN, a. s.

to partneři nejen z  řad zákazníků, ale také z řad dodavatelů a ostatních firem z oboru. Letošní strojírenský veletrh jsme zvolili jako okamžik, kdy v premiéře uvedeme kompletně novou strukturu produktových řad TOSHULIN. „Re-branding“ našich produktů byl připravován více než půl roku a zahrnuje kompletní sortiment vyráběných strojů. Jedná se o inovaci zásadního rozsahu, která komplexně mění nejen pojmenování jednotlivých produktů a jejich design, ale také přístup k začlenění jednotlivých produktů do skupin. Cílem je zjednodušit a zpřehlednit portfolio našich produktů z pohledu zákazníků a obchodních partnerů. Chceme klást větší důraz na aplikační určení našich strojů, chceme odstranit nejednoznačnost označení našich strojů a překrývání možností užití jednotlivých produktových řad. Na veletrhu v Brně budou mít tedy naši zákazníci a partneři poprvé možnost posoudit, jak se nám tento projekt zdařil. Současně budeme prezentovat novou grafickou tvář firmy a nové katalogy. Dalším, jak se domnívám i zajímavým prvkem naší letošní prezentace na MSV, bude skutečnost, že jsme se rozhodli neprezentovat naše produkty tradičním osvědčeným způsobem, tedy fyzicky umístněným exponátem

přímo na stánku, ale virtuálně. Součástí naší expozice bude velkoplošná 3D projekce našich strojů. Jedná se o jednu z nejvyspělejších technologií použití 3D virtuální reality a modelování. Na velkoplošné projekci budou mít zájemci možnost absolvovat „virtuální procházku“ po „útrobách“ našich strojů. Na stánku TOSHULIN tak bude možné vidět ojedinělý projekt vizualizace návrhových sestav, které vznikly v rámci zakázkového a vývojového konstrukčního procesu. Zobrazovací zařízení pro 3D objekty v imersní virtuální realitě Powerwall bylo připraveno doc. Blechou z ÚVSSaR (VUT Brno) a Netme Centrem, divize mechatroniky. Pomocí této nejmodernější techniky může konstruktér odhalit v  realitě vnímání „skutečného stroje“ velké množství rizik spojených s provozem a obsluhou stroje. Všechny návštěvníky veletrhu tímto srdečně zveme k návštěvě našeho stánku, který se nachází v pavilonu P-047.

Soustružnické centrum z produkce TOSHULIN, a. s.

www.sst.cz9

MSV-IMT ante portas

8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů pořádaný souběžně s 54. mezinárodním strojírenským veletrhem Místo konání: Brno – Výstaviště; termín konání: 10.– 14. 9. 2012 Ing. Pavel Čáp Už za pár dní se otevřou brány brněnského výstaviště a bude slavnostně zahájen 54. mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), se kterým souběžně proběhne 8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů (IMT). Přípravy na veletrh jsou již ve své závěrečné fázi, nervozita zodpovědných manažerů firem rychle stoupá, ve firmách se usilovně přemýšlí, na co se ještě v žádném případě nesmí zapomenout! A to je ta pravá chvíle, abychom Vás prostřednictvím našeho časopisu pomyslně provedli po výstavišti, seznámili Vás s nejvýznamnějšími expozicemi členských podniků našeho Svazu a podrobněji Vám přiblížili doprovodné programy, které Svaz strojírenské technologie letos připravil. Jak jsme Vás informovali v  minulém čísle našeho časopisu, vedle již zmíněného 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů IMT se v  Brně představí dalších pět specializovaných veletrhů, a to 14. mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, 21. mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING, 4. mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH, 3. mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX a 11. mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC. Pořadatelé si od spojení uvedených veletrhů do společného termínu slibují vyšší počet komplexně prezentovaných oborů a přínos nových synergických efektů. Hlavním tématem MSV 2012 je průmyslová automatizace, prezentace měřicí, řídicí, automatizační a regulační techniky zahrnují-

Stroj SBL 300 CNC firmy TRENS SK, a.s.

10

Stroj SE 320 numeric firmy TRENS SK, a.s cí všechny obory veletrhu. Obor elektronika, automatizace a měřicí technika je po oboru obráběcích strojů, materiálech a komponentech ve strojírenství třetím nejobsazenějším specializovaným celkem letošního MSV. Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT představí návštěvníkům kovoobráběcí stroje, tvářecí stroje, vybavení a příslušenství pro kovoobráběcí a tvářecí stroje, pružné výrobní systémy, přesné nástroje, měřicí a zkušební přístroje pro oblast obrábění a tváření, repasované obráběcí a tvářecí stroje, ruční nářadí a nabídne také odbornou literaturu a služby v oblasti kovoobrábění a tváření.

MSV v Brně je tradičně věnována velká mediální pozornost. Také letos se akredituje přes čtyři sta novinářů. Letošnímu MSV dodá mezinárodní rozměr zejména skutečnost, že partnerskou zemí veletrhu bude Indie jako exportně mimořádně atraktivní teritorium s  dynamicky rostoucí ekonomikou. V rámci projektu „Indie – partnerská země MSV 2012“ proběhne v Brně indická národní výstava „India Show“. Jde o nejvyšší formu oficiální obchodní a ekonomické prezentace Indie na zahraničních veletržních akcích. Na veletrhu je očekáváno až 150 indických firem. Význam indické účasti bude ještě podtržen osobní přítomností indického ministra obchodu a průmyslu pana Ananda Sharmy, který bude také jednou z hlavních osobností při slavnostním zahájení letošního ročníku MSV. Hlavní expozice SST bude umístěna opět v  nejmodernějším pavilonu brněnského výstaviště, tzn. v  pavilonu P. Patrová expozice bude postavena na ploše 101 m2 a bude členěna na několik částí, které se stanou po celý veletržní týden domovskou základnou pro SST, MPO ČR a vládní agentury CzechTrade a CzechInvest. Své zázemí zde ale naleznou i partnerské svazy SST, a to indický svaz IMTMA (Indian Machine Tool Manufacturers´ Association) a čínský svaz CMTBA (China Machine Tool & Tool Builders´ Association). Součástí veletrhu je i letos špičkový doprovodný program odborných konferencí, seminářů a workshopů na aktuální technická, obchodní a ekonomická témata. Ani Svaz strojírenské

www.sst.cz

MSV-IMT ante portas technologie nezůstává pozadu a připravuje řadu doprovodných akcí. Stěžejním doprovodným programem SST bude opět „Výukové centrum – soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů“. Soutěž je jako v  minulých letech určena pro žáky středních technických škol a učilišť. Věříme, že si soutěž ani letos nenecháte ujít a přijdete zúčastněné žáky povzbudit do haly A1 pavilonu A. Letošní rozsah soutěže bude velmi podobný tomu loňskému. Žáci si budou moci opět vybrat ze tří řídicích systémů, a to buď HEIDENHAIN, SIEMENS nebo FANUC. Obráběcí stroje pro účely soutěže letos poskytnou společnosti KOVOSVIT MAS, a.s. a AXA CNC stroje, s.r.o. Nástroje pro obrobení komponentů dle vítězných NC programů dodá společnost PRAMET TOOLS, s.r.o. a mediálním partnerem soutěže bude již tradičně Technický týdeník. Svaz strojírenské technologie by chtěl touto cestou pozvat čtenáře časopisu Svět strojírenské techniky, kteří si najdou cestu na MSV/IMT 2012, na doprovodné akce, které v rámci veletrhu pořádá. Jejich program je následující: 1. Výukové centrum – soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, pondělí 10.  9. od 14:00 hod. až pátek 14.9. do 12:30 hod., hala A1, pavilon A. 2. Indicko-české technologické fórum, úterý 11. 9. od 14:30 do 16:30 hodin, sál E2, 1. poschodí, pavilon E. 3. Tisková konference Svazu strojírenské technologie, úterý 11. 9. od 17:00 do 18:00 hodin, sál E2, 1. poschodí, pavilon E. 4. Mezinárodní konference ÚŘEP FS ČVUT Praha. Téma: Předpoklady úspěchu na trzích v globalizovaném světě, úterý 11. 9. od 13:00 do 17:30 hodin, sál B, Kongresové centrum.

Stroj Helitronic Power firmy Walter, s.r.o. 5. Česko-ruská podnikatelská konference, čtvrtek 13.  9. od 14:00 do 16:30 hodin, sál P1, pavilon P. Vedle výše uvedených doprovodných programů se SST angažuje také v „Incomingovém programu“ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Pro letošní „Incomingový program“ byly Svazem strojírenské technologie zvoleny dvě země, a to Indie a Brazílie. Obě vybrané země jsou velmi atraktivními trhy pro české výrobce obráběcích a tvářecích strojů a SST bude během probíhajícího MSV hostit významné delegace z těchto zemí. Členské podniky Svazu strojírenské technologie se letošního ročníku MSV/IMT zúčastní ve velkém počtu a o jejich zájmu o tento tradiční strojírenský veletrh svědčí především skutečnost, že si letos pro své expozice objednaly o více než 500 m2 výstavní plochy více než loni.

Členské podniky Svazu budou mít své expozice umístěny celkem ve čtyřech pavilonech brněnského výstaviště. V  pavilonu B se svým hostům a návštěvníkům veletrhu představí společnosti Dieffenbacher-CZ, Metalpres a Šmeral Brno, a.s. V  pavilonu V  najdou své zázemí expozice firem Argo-Hytos a ŽĎAS. V pavilonu F budete moci navštívit stánky společností LAPP Kabel, Pilous-TMJ, Pramet Tools a TOS Svitavy. Nejvíce našich svazových podniků ale bude vystavovat své produkty v pavilonu P. Naleznete tam stánky společností ALTA, Astos Aš, AXA CNC stroje, EMP, Heltos, Hestego, Kovosvit MAS, Kuličkové šrouby Kuřim, Mikronex, Renishaw, Retos Varnsdorf, Slovácké strojírny, Strojírna TYC, Tajmac-ZPS, TOS Varnsdorf, TOSHULIN, TRENS SK a Walter. Expozice členských podniků budou nepochybně velmi zajímavé a zaujmou mnohé návštěvníky veletrhu. Fanoušci obráběcích stro-

PO ZVÁNKA Vedení Svazu strojírenské technologie si Vás při příležitosti 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a 54. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dovoluje pozvat na INDICKO-ČESKÉ TECHNOLOGICKÉ FÓRUM, které se bude konat v úterý 11. září od 14:30 do 16:30 hodin v sále E2 pavilonu E (1. poschodí) brněnského výstaviště. V rámci programu fóra, které bude probíhat výhradně v anglickém jazyce, vystoupí se svými prezentacemi představitelé významných indických a českých výrobních podniků. Těšíme se na Vaši účast. Ing. Jan Rýdl

Ing. Petr Zemánek

prezident

ředitel

www.sst.cz11

MSV-IMT ante portas jů budou moci obdivovat nejen rozmanitost architektonického a grafického provedení jednotlivých veletržních stánků, ale především množství různých typů vystavených strojů. Nepřehlédnutelnou expozicí se letos pochlubí například společnost Tajmac-ZPS, která bude vystavovat hned pět strojů, a to multifunkční obráběcí centrum MCV 1800 MULTI, dvě portálová obráběcí centra typu MCV a dva dlouhotočné CNC automaty MANURHIN. Ještě o jeden stroj více, celkem tedy šest strojů, představí ve své expozici společnost Kovosvit

MAS. Nejtěžším strojem expozice bude pěti­ osé vertikální obráběcí centrum MCU 630VT. Hned čtyřmi soustruhy se ve své expozici pochlubí trenčínská společnost TRENS SK. Společnost Pilous-TMJ bude vystavovat šest pásových pil, z  nichž dva typy, ARG 330 Plus a ARG 330 CF-NC Automat, jsou žhavými novinkami. Ze své loňské slávy nechce slevit ani Strojírna TYC a vystaví skelet stroje FPPC 250/2,5 s otočným stolem. Zajímavou expozici slibuje i společnost Walter, která bude vystavovat svůj Helitronic Power.

Podpora českého exportu do zemí SNS Ing. František Masopust, Komora pro hospodářské styky se SNS

V rámci Exportní strategie schválené českou vládou na následující léta je mezi prioritní destinace českého exportu zařazena Ruská federace. Objemy českého exportu do země tohoto „tradičního“ odběratele českých obráběcích strojů, ale i dalších zařízení a technologických celků, každoročně narůstají po desítkách procent a již v roce 2011 překonaly objem, na který se vyšplhaly před finanční a ekonomickou krizí. Význam východního trhu ještě umocňuje společná ekonomická zóna, podpořená existencí „jednotného celního prostoru“, k  jejímuž uvedení do života se zavázalo Bělorusko, Kazachstán a Rusko. Nejen proto, ale také proto Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k., jež pomáhá českým firmám vyhledávat partnery v postsovětských zemích patřících do Společenství nezávislých států (SNS), i v letošním roce připravila v rámci doprovodného programu MSV

v Brně dvě tradiční akce – Business den Ruské federace (11. 9. 2012) a Business den Běloruska (12. 9. 2012). Úkolem a posláním obou konferencí je nabídnout českým firmám konkrétní informace o investičních a exportních možnostech v různých regionech těchto zemí. Do Brna přijedou představitelé průmyslových regionů, aby se zde ucházeli o přízeň českých partnerů. Připravena jsou také odborná vystoupení specialistů z Ruska i Běloruska zaměřená na proble-

K  vidění toho letos bude hodně a není v  našich silách uvést všechny exponáty a popsat všechny stánky. Každý si ostatně atmosféru veletrhu prožije svým specifickým způsobem a my věříme, že letošní ročník své návštěvníky nezklame. Všechny čtenáře našeho svazového časopisu Svět strojírenské techniky bychom proto chtěli co nejsrdečněji pozvat do Brna na MSV/IMT 2012 a přejeme si, aby z  výstaviště odcházeli spokojeni a plni nových odborných poznatků a dojmů. matiku spojenou s  exportem (právní otázky, exportní financování apod.). Kromě toho se zde tentokrát představí i řada konkrétních firem, jejichž stánky budou součástí společných národních bloků – jak ruského, tak i běloruského. Účast na výstavě je podporována Ministerstvem ekonomického rozvoje Ruské federace a Ministerstvem průmyslu Běloruska. Business dnu Ruské federace, jako již tradičně, poskytl záštitu MUDr. Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR, který konferenci zahájí za účasti mimořádného a zplnomocněného velvyslance RF v ČR Sergeje Kiseleva, ministra průmyslu a obchodu ČR MUDr. Martina Kuby a dalších významných osobností české politické a ekonomické scény. Ze strany partnerů se očekává zastoupení na úrovni náměstků ministrů centrálních vlád, gubernátorů a jejich náměstků z celé řady regionů. Obě konference by měly nabídnout českým firmám cenné aktuální informace, jež jim umožní nadále rozšiřovat a zkvalitňovat jejich exportní aktivity v Ruské federaci a Bělorusku. [email protected]

PO ZVÁNKA Vedení Svazu strojírenské technologie si Vás při příležitosti 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a 54. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dovoluje pozvat na ČESKO-RUSKOU PODNIKATELSKOU KONFERENCI, která se bude konat ve čtvrtek 13. září od 14:00 do 16:30 hodin v sále P1 pavilonu P brněnského výstaviště. V rámci programu konference, která bude probíhat výhradně v ruském jazyce, vystoupí se svými prezentacemi představitelé významných českých a ruských výrobních podniků. Těšíme se na Vaši účast.

12

Ing. Jan Rýdl

Ing. Petr Zemánek

prezident

ředitel

www.sst.cz

MSV-IMT ante portas ROZHOVOR s Ing. Pavlem Čápem, garantem účasti SST na MSV Brno 2012 V expertním týmu Svazu strojírenské technologie pracujete už několik let jako teritorialista se zaměřením na Indii. Současně jste garantem účasti SST na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Oficiálním partnerem letošního ročníku MSV je právě Indie. Umožní Vám toto šťastné spojení uplatnit Vaše dlouholeté zkušenosti s indickým trhem a indickými obchodními partnery? Především bych chtěl říci, že sama skutečnost, že se v Brně uskuteční „India Show“, je obrovský úspěch pro celý český průmysl a vyznamenání pro Českou republiku. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným, kteří se o tento úspěch zasloužili. Není právě běžné, aby Indie pořádala tak významnou akci v malé zemi, jako je ta naše. Domnívám se, že k tomuto úspěchu nás předurčila zejména naše slavná strojírenská minulost. České strojírenství má v Indii stále dobrý zvuk, přestože své pozice bohužel postupně ztrácíme. Samozřejmě, každý Ind dnes zná automobily Škoda, které si v Indii vydobyly velké renomé, ale v oboru obráběcích a tvářecích strojů bychom se na indickém trhu měli prosazovat mnohem více a být mnohem aktivnější. Možná ale, že právě nadcházející „India Show“ nám

v našem úsilí významně pomůže. A zda mi mé „indické zkušenosti“ v Brně pomohou? Tak samozřejmě vím, co mohu od indických obchodních partnerů očekávat, ale Indie je tak obrovská a rozmanitá země, že žádné jednání s indickými partnery není nikdy stejné. Vždy je však nutno počítat s tím, že Indové jsou vynikající obchodníci a na jednání chodí výborně připraveni. „„ Na které doprovodné programy organizované SST byste letos návštěvníky brněnského veletrhu pozval především a proč? Já věřím, že všechny naše doprovodné programy budou mít svou kvalitu, a že dokážou návštěvníky veletrhu zaujmout. Nicméně, dvě akce letos vidím jako stěžejní. První z nich je bezesporu „Výukové centrum – soutěž mladých

strojařů v  programování CNC obráběcích strojů“, kterou letos pořádáme už počtvrté a jež nachází u naší mladé strojařské generace velkou odezvu. Do „Výukové­ ho  centra“ každoroč­ ně  investujeme velké fi­nanční prostředky, ale jedná se o investici určenou mladé generaci, která určitě prospěje budoucnosti českého strojírenství. Druhou akcí, kterou bych chtěl vyzvednout, je „Indicko-české technologické fórum“, na kterém vystoupí přední čeští, slovenští a indičtí výrobci obráběcích strojů. Fórum bude mít vedle odborné náplně také významnou společenskou stránku. Doufáme, že pořádaného fóra se skutečně zúčastní ministr indického průmyslu a obchodu pan Anand Sharma, ministr průmyslu a obchodu ČR pan Martin Kuba, indický velvyslanec v Praze pan Venkatesan Ashok, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR pan Milan Hovorka a další významní hosté, jak bylo přislíbeno. Organizace těchto akcí je poměrně náročná, ale chtěl bych čtenáře ujistit, že pro výsledný úspěch uděláme ze strany SST vše, co je v našich silách. -bm-

K sepětí vědy a praxe Ústav řízení a ekonomiky podniku Fakulty strojní ČVUT v Praze pořádá při příležitosti 54. Mezinárodního strojírenského veletrhu v  Brně v  pořadí již 13. odbornou konferenci, tentokrát na téma Předpoklady úspěchu na trzích v  globalizovaném světě. Konference se uskuteční v rámci cyklu Integrované inženýrství v řízení průmyslových podniků dne 11.  9.  2012 v  Kongresovém centru brněnského výstaviště. I tato konference je tématicky a obsahově zaměřena na problematiku velice aktuální, která bytostně zajímá producenty i exportéry strojírenských výrobků. Všichni spoluorganizátoři konference sledují společný cíl, kterým je atraktivní a přitažlivou formou předat odborné i praktické poznatky a zkušenosti jejím účastníkům. S příspěvky zde vystoupí vrcholoví manažeři z praxe i odborníci z vědeckovýzkumné oblasti. V  kontextu Mezinárodního strojírenského veletrhu se jedná o konferenci tématicky ojedinělou a výjimečnou také proto, že není komerčně zaměřena. Konference se zaměřuje na nutné propojení technických a ekonomických faktorů produktů (výrobků a služeb) a manažerských a obchodních schopností prodejců, které jsou společnou podmínkou úspěchu na světových trzích v podmínkách globální konkurence. Na realizaci konference se tradičně podílejí Ústav řízení a ekonomiky podniku a Svaz strojírenské technologie, který na zabezpečení konference přispívá rovněž finančně. Novým spoluorganizátorem letošního ročníku je Asociace exportérů ČR. Konference je otevřena širšímu okruhu zájemců z praxe i teoretické sféry. Právě spolupráce tří výše uvedených odborných institucí je příkladem ideálního vzájemného propojení praxe a ekonomické a manažerské vědy, které slouží společnému cíli – výměně aktuálních informací potřebných pro profesionální působení všech zúčastněných institucí. Všechny pak spojuje jedna základní myšlenka - aby technické a ekonomické aspekty českého strojírenského průmyslu vytvořily ve vzájemné synergii podmínky pro co nejširší uplatnění českých výrobků na světových trzích. ÚŘEP

www.sst.cz13

Aktuality

Slavnostní akt podpisu sponzorské smlouvy Dne 29. června 2012 proběhl na půdě Svazu strojírenské technologie slavnostní akt podpisu Smlouvy o partnerské spolupráci mezi Svazem strojírenské technologie a Českou spořitelnou a.s., o jejíž přípravě jsme již informovali v minulém čísle našeho časopisu. Konkrétní náplň smlouvy se týká především sféry reklamy a propagace. Signatář smlouvy ze strany SST, ředitel ing. Petr Zemánek, se ve svém projevu zmínil především o tom, že text smlouvy je koncipován tak, aby byla zajištěna vzájemná výhodnost realizace jejích jednotlivých ustanovení pro oba signatářské subjekty. Zúčastnění pracovníci České spořitelny, pánové Mgr. Tomáš Kolář, ředitel odboru korporátního marketingu a sponzoringu, Jan Jeřábek, ředitel úseku Corporate Cash Management a podpory prodeje, Ing. Pa-

vel Průšek, vedoucí oddělení řízení klientských segmentů, paní Zuzana Vaněčková, specialistka marketingu a paní Lucie Švigárová, pracovnice oddělení segmentového a odvětvového řízení, zdůrazňovali možné přínosy spolupráce s SST při dalším zdokonalování přístupu ke klientům z oboru strojírenství v rámci přizpůsobování nabídky služeb České spořitelny jejich specifickým požadavkům. Ze strany SST se jednání kromě ředitele Ing. Petra Zemánka zúčastnil také náměstek ředitele ing. Leoš Mačák a tisková mluvčí SST PhDr. Blanka Markovičová, CSc. Po slavnostním podpisu smlouvy, jehož atmosféru přibližují fotografie, proběhlo jednání zaměřené na první společné kroky vzájemné spolupráce. Bylo dohodnuto, že specialista SST na strojírenské normy ing. Jan Kočí poskytne ČS, a.s. odborný výklad obsahu

a významu norem ISO a vypracuje základní česko-anglický slovníček strojírenských výrazů oboru obráběcích a tvářecích strojů pro potřeby pracovníků klientských segmentů České spořitelny, a.s. V rámci akcí připravovaných pro Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2012 je ing. Zemánek pozván na pracovní snídani s vedoucími pracovníky České spořitelny. Snídaně se uskuteční ve čtvrtek, dne 13. září 2012 od 9 hodin v prostorách pavilonu A brněnského výstaviště. Na závěr jednání byla dohodnuta pravidelná výměna propagačních a informačních materiálů, které budou uveřejňovány v externím a interním bulletinu České spořitelny a na stránkách časopisu Svět strojírenské techniky. Blanka Markovičová, SST

Petr Zemánek se zúčastnil setkání firemních poradců České spořitelny Dne 13. srpna 2012 se konalo setkání vybraných firemních poradců z  Regionálních korporátních center České spořitelny. Hlavním tématem byla komplexní produktová nabídka zaměřená na firmy ze strojírenského sektoru a také účast České spořitelny na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde bude banka mít svůj vlastní prezentační stánek. Setkání se zúčastnil ředitel Svazu strojírenské technologie (SST) Ing. Petr Zemánek, který poskytl základní in-

14

Ing. Zemánek hovoří na setkání s pracovníky České spořitelny

www.sst.cz

Aktuality formaci o Svazu strojírenské technologie jako profesní organizaci nejvýznamnějších výrobců oboru obráběcích a tvářecích strojů v České republice. Ing. Zemánek dále hovořil o dlouhé tradici a současných výsledcích českého strojírenství, o účasti členských firem na mezinárodních veletrzích a v neposlední řadě také o smyslu smlouvy o partnerské spolupráci podepsané mezi SST a Českou spořitelnou a o možnostech jejího dalšího využití. Lucie Švigárová  Česká spořitelna, a. s., oddělení 4701 – segmentové a odvětvové řízení

Ing. Zemánek informuje o přípravách SST na MSV v Brně

Evropské fondy Popis aktuální situace a stanovisko Svazu průmyslu a dopravy České republiky Miloš Rathouský, Svaz průmyslu a dopravy České republiky

Evropská úroveň:

zzprobíhá projednávání návrhů nařízení pro

budoucí období 2014+ (od 1. 7. je vede Kypr, jako předsednická země); zznepodařilo se na vládní úrovni získat širší podporu členských států pro rozšíření možnosti čerpání fondů velkými podniky na všechny typy investic (ve fondu ERDF zůstávají jen investice do V+V nízkouhlíkové ekonomiky); zzpřes CEBRE a BUSINESSEUROPE bude vyvíjena snaha, aby europoslanci prostřednictvím pozměňovacích návrhů při projednávání v EP usilovali o nevylučování velkých podniků.

Národní úroveň:

zzMinisterstvo pro místní rozvoj připravilo

návrh struktury a rozdělení budoucích Operačních programů (OP):

– OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (vč. Vědy a výzkumu, řízeno Ministerstvem průmyslu a obchodu); – OP Páteřní infrastruktura (vč. environmentální infrastruktury, řízeno Ministerstvem dopravy); – OP Zaměstnanost a vzdělávání (řízeno Ministerstvem práce a sociálních věcí); – Integrovaný regionální operační program (řízeno Ministerstvem pro místní rozvoj); – OP Praha – pól růstu ČR (řízeno Magistrátem Hlavního města Prahy); – OP Technická pomoc (řízeno Ministerstvem pro místní rozvoj). zzNávrh byl již dvakrát vládou projednán bez rozhodnutí, navíc byla předložena další variantní řešení, spočívající: – ve vyčlenění a doplnění samostatných OP pro vzdělávání a Vědu a výzkum (řízeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) a OP pro životní prostředí (řízeno Ministerstvem životního prostředí); – v redukci na 4 OP (Hospodářský rozvoj, Znalostní ekonomika, Zaměstnanost a vzdělá-

Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci Věra Venclíková, výkonná ředitelka

Svaz strojírenské technologie spolu se Svazem průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) a ACRI – Asociací podniků železničního průmyslu založil v  roce 2008 neziskové sdružení firem, Platformu podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS). Účelem bylo podpořit zapojení soukromého sektoru do rozvojových projektů.

Sdružení vzniklo částečně na popud ministerstev angažovaných v  rozvojové politice – Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí, která v  přípravné fázi transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce postrádala partnera na straně soukromého sektoru zasvěceného do této problematiky po stránce teoretické i praktické.

vání, Integrovaný regionální OP, případně 2 OP (pro růst a pro zaměstnanost), řízené centrálně Úřadem vlády České republiky. – SP ČR podporuje původní návrh Ministerstva pro místní rozvoj a požaduje jeho rychlé schválení, protože do konce roku musí již být hotovy hrubé texty jednotlivých OP. – Usnesení Představenstva SP ČR ze dne 28. června 2012: S ohledem na stávající problémy při čerpání Evropských fondů Svaz apeluje na vládu, aby věnovala zvýšenou pozornost vypořádání všech připomínek Evropské komise (vč. posílení administrativní kapacity certifikačních orgánů) tak, aby mohlo být co nejdříve obnoveno čerpání. Zároveň souhlasí s  návrhem realokací prostředků mezi OP podle návrhu Ministerstva pro místní rozvoj. Dále Svaz souhlasí s návrhem vymezení budoucích OP tak, jak jej předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (6 OP, vč. zřízení jednoho OP pro regiony). Požadujeme také, aby Ministerstvo pro místní rozvoj získalo od vlády silnou pozici k vyjednávání budoucích OP a aby byly posíleny jeho kompetence k účinnému řízení celého systému.

Posláním PPZRS je prosazovat zájmy soukromého sektoru v zahraniční rozvojové politice České republiky při dodržení mezinárodně uznávaných principů a zásad rozvojové pomoci, zejména v oblasti podpory podnikání. Sdružení se stalo mluvčím soukromého sektoru angažovaného v  rozvojových zemích a prostředníkem mezi ním a veřejnou správou jak v  rovině české zahraniční rozvojové politiky, tak i na úrovni Evropské unie, včetně důrazu na efektivnost, hospodárnost a transparentnost vynakládání veřejných prostředků na rozvojovou pomoc. „Platforma zajišťuje pro své členy konzultace a konkrétní informace k obchodním příležitostem a zároveň využívá zkušeností všech

www.sst.cz15

Aktuality svých členů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR, k vytváření fundovaných expertíz,“ uvádí předsedkyně výkonného výboru PPZRS, Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele SP ČR, a dodává: „PPZRS, jako přidružený člen Rady pro zahraniční rozvojovou pomoc, může v  případě potřeby veřejného sektoru zprostředkovat postoje podnikatelů k politice rozvojové spolupráce a jejich jménem klást dotazy zainteresovaným stranám. Ve hře je více než 1600 podnikatelských subjektů, počítáme-li i členské firmy zakladatelů a klastru CREA.“ PPZRS se stala nejen sdružením firem sdílejících své zkušenosti z rozvojové problematiky, ale také důležitým informačním místem i pro ostatní nečlenské podniky hledající odbyt svých produktů nebo investiční příležitosti ve  třetím světě. Tato skutečnost se odrazila také v široké účasti podnikatelských subjektů na vzdělávacích a konferenčních akcích, které PPZRS na toto téma každý rok pořádá s podporou MZV pro veřejnost. Sdružení se navíc stalo významným účastníkem veřejné diskuse o smyslu a dopadech rozvojové pomoci ČR a hlavně o smyslu a významu účasti soukromých podniků na rozvojových projektech. PPZRS obhajuje názor, že zpětným dopadem ZRS ČR na její vlastní ekonomiku jsou daně z příjmů plynoucích ze za-

kázek určených pro rozvojové projekty. K nim mohou patřit i další obchodní případy navazující na tyto rozvojové projekty. Kromě osvětových aktivit zahrnujících semináře, kulaté stoly a celonárodní konference, informuje PPZRS ve vlastním zpravodaji širokou odbornou veřejnost o programech vnější pomoci EU rozvojovým zemím. Na webových stránkách (www.ppzrs.org) jsou pravidelně uváděny informace o aktivitách platformy a jsou zde rovněž prezentovány akce jejích členů v zahraničí. Prostřednictvím sdílení informačních zdrojů s různými partnery PPZRS zkoumá a vyhodnocuje informace o obchodních příležitostech a zajišťuje pro svou členskou základnu konzultace k působení svých členů v rozvojových zemích, ať už v projektech dárců či svých vlastních. Jednou z oblíbených marketingových publikací Platformy je čtrnáctidenní přehled článků z  rozvojových zemí. Tyto informace jsou obvykle členskými firmami využívány k doplnění vlastního průzkumu trhu a podnikatelských podmínek v  souvislosti s  obchodní a marketingovou strategií. Platforma pro zahraniční rozvojovou spolupráci od svého založení implementuje každý rok jeden projekt budování kapacit členské základny a jejích spolupracovníků, dotovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

Dvojnásobná oslava v prostorách Technického muzea v Praze V podvečer, dne 28. června 2012, se pražské Technické muzeum naplnilo gratulanty, kteří přišli poblahopřát k  patnáctým narozeninám prestižnímu technickému tiskovému médiu – časopisu M+M Průmyslové spektrum. Náhoda tomu chtěla, že současně oslavil mladistvé čtyřicátiny také sympatický šéfredaktor to-

Ing. Roman Dvořák při slavnostním projevu

16

hoto magazínu, pan ing. Roman Dvořák. SST pravidelně s  časopisem M+M spolupracuje, vycházejí zde analytické materiály týkající se oboru obráběcích a tvářecích strojů připravované v rámci odborných útvarů SST a také články věnované jednotlivým členským podnikům, technickým inovacím a účasti čes-

Výstupy projektů ovlivnily další činnost PPZRS a přinesly zlepšení přístupu podniků k  projektům ZRS. Členská základna navíc získala několik významných nástrojů pro své strategické a marketingové činnosti. Pokud byla výstupem projektu také studie či obecně využitelná praktická příručka, lze ji najít na stránkách PPZRS, nebo si ji zájemci mohou vyžádat v sekretariátu sdružení. Za významný úspěch považuje PPZRS rozhodnutí vlády ČR založit rozvojově finanční instituci, která by měla efektivně podpořit české investory směřující do rozvojových zemí s vlastními podnikatelskými záměry. „Projekt založení rozvojové finanční instituce se i díky iniciativě PPZRS stal součástí Exportní strategie ČR na období 2012–2020,“ uvádí výkonná ředitelka PPZRS, Věra Venclíková. „Tato nová instituce bude moci vstoupit do již existující struktury podobných institucí starých členských zemí EU a přinese českým podnikům příležitosti k přístupu na třetí trhy“, zdůrazňuje. Dagmar Kuchtová k tomu dodává: „Platforma se výrazně podílela na prosazování myšlenky podpory investic v třetím světě. Uvědomujeme si, že vše je na začátku, ale pro nás je prosazení záměru založení této instituce velmi významné. Sdružení je připraveno dále pomáhat a propagovat výhody investičních aktivit v zahraničí.“ kých výrobců na mezinárodních výstavách a veletrzích. Také proto se na oslavě sešla nejen řada současných pracovníků SST, ale i celá plejáda bývalých ředitelů: pánové ing. Antonín Kyncl, ing. Zdeněk Holý a ing. Ivan Čapek. S gratulací samozřejmě přispěchal také ing. Petr Zemánek, který popřál časopisu M+M Průmyslové spektrum spoustu zajímavých a hodnotných příspěvků a panu šéfredaktorovi hodně pracovních úspěchů, ale i zdraví štěstí dlouhá léta. Příjemné setkání lidí, kteří měli a mají co říci k rozvoji strojírenství a techniky vůbec, bylo zasazeno do stylového prostředí Technického muzea, což zážitek účastníků z  tohoto letního večera ještě znásobilo. BM/SST

Ing. Zemánek blahopřeje ing. Romanu Dvořákovi

www.sst.cz

Statistika sektoru Výsledky oboru obráběcích a tvářecích strojů v ČR za 1. pololetí roku 2012 Vývoz a dovoz obráběcích a tvářecích strojů – Česká republika, 1. pololetí 2012

Porovnání výsledků za 1. pololetí let 2012 a 2011 v oboru obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku mil. CZK 8456 8457 8458 8459 8460 8461   8462 8463  

Vývoz leden-červen 2012 224,467 Fyzikálně-chemické stroje Obráběcí centra 1200,941 Soustruhy 1059,116 Stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování a řezání závitů 1108,913 Stroje pro broušení, ostření, honování a lapování 2657,451 Stroje pro hoblování, obrážení, protahování, ozubá330,264 renské stroje a pily 6581,154 Celkem obráběcí stroje Tvářecí stroje včetně lisů 489,598 Ostatní tvářecí stroje 22,514 Celkem tvářecí stroje 512,112 Celkem obráběcí a tvářecí stroje 7093,266

Vývoz leden-červen 2011 171,679 1045,554 811,695 804,729 2116,793 315,995

Podíl   % 130,7% 114,9% 130,5% 137,8% 125,5% 104,5%

Dovoz leden-červen 2012 409,763 828,024 713,765 390,673 381,976 100,857

Dovoz leden-červen 2011 531,806 539,927 734,777 251,839 230,961 162,832

Podíl   % 77,1% 153,4% 97,1% 155,1% 165,4% 61,9%

5266,448 326,102 44,704 370,806 5637,265

125,0% 150,1% 50,4% 138,1% 125,8%

2825,057 877,710 283,240 1160,949 3986,007

2452,141 1294,359 194,457 1488,816 3940,957

115,2% 67,8% 145,7% 78,0% 101,1%

Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z České republiky za 1. pololetí 2012

Vývoz obráběcích a tvářecích strojů za 1. pololetí roku 2012 z České republiky dosáhl hodnoty 7.093,266 mil. Kč. Tento výsledek znamená expanzi oboru obráběcích a tvářecích strojů, nárůst vývozu ve srovnání s 1. pololetím roku 2011 činí 25,8 %. Při analýze výsledků podle celní nomenklatury došlo k nárůstu vývozů ve skupině HS 8462 (50,1 %), HS 8459 (37,8 %), HS 8456 (30,7 %), HS 8458 (30,5 %), 8460 (25,5 %), HS 8457 (14,9 %) a ve skupině HS 8461 (4,5 %). Ve skupině HS 8463 došlo k propadu vývozu (-49,6 %).

Název skupin HS : 8456 – Fyzikálně-chemické stroje; 8457 – Obráběcí centra, jednoúčelové stroje a linky; 8458 – Soustruhy; 8459 – Stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování a řezání závitů; 8460 – Stroje pro broušení, ostření, honování, lapování; 8461 – Stroje pro hoblování, obrážení, protahování, ozubárenské stroje a pily; 8462 – Tvářecí stroje; 8463 – Ostatní tvářecí stroje.

Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z České republiky dle teritorií za 1. pololetí 2012

www.sst.cz17

Statistika sektoru Dovoz obráběcích a tvářecích strojů do České republiky za 1. pololetí 2012

Dovoz obráběcích a tvářecích strojů za 1. pololetí roku 2012 do České republiky dosáhl hodnoty 3.986,007 mil. Kč, což je v meziročním srovnání nárůst o 1,1 %. K objemově nejvyššímu nárůstu došlo u HS 8460 (65,4 %), HS 8459 (55,1 %), HS 8457 (53,4 %) a HS 8463 (45,7 %). Propad importu zaznamenaly nomenklatury HS 8461 (-38,1 %), HS 8462 (-32,2 %), HS 8456 (-22,9 %) a HS 8458 (-2,9 %).

Dovoz obráběcích a tvářecích strojů do České republiky dle teritorií za 1. pololetí 2012

Vývoz a dovoz obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku za 1. pololetí 2012 – shrnutí

Vývozy a dovozy obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku podle celní nomenklatury za 1. pololetí 2012, 2011 a 2010

18

www.sst.cz

Statistika sektoru / Cecimo

Statistika – CECIMO TOOL BOX (červenec 2012) Úvod:

Počty objednávek za první čtvrtletí 2012 dokazují, že průmysl obráběcích strojů je v Evropě i v jiných zemích v dobrém stavu. Současně je však krize v eurozóně námětem světových agentur. Zejména poslední vývoj ve Španělsku a Řecku klade otázku, jaká bude budoucnost společné měny, a zejména, jaké další dopady bude mít krize v reálné ekonomice a ve společnosti. Za této situace opravil Mezinárodní měnový fond svou předpověď růstu světové ekonomiky. MMF ve své poslední prognóze tvrdí, že světový hrubý domácí produkt se v tomto roce zvýší jen o 3,5 %, místo 3,6 %, jak zněla jeho poslední předpověď. Důležitější však je, že předpověď růstu je založena na předpo-

kladu, že existující problémy, zejména krize v  eurozóně, budou řešeny správným způsobem. MMF schvaluje akce podniknuté orgány EU a Evropskou centrální bankou. Ty zahrnují kroky k větší integraci a omezení schodků národních rozpočtů na udržitelnou úroveň. Oblastí, která by měla být integrována nejdříve, je bankovní sektor. Krize ve Španělsku, která má kořeny výhradně v  bankovní sféře, přiměla rozhodující činitele k rychlejší reakci. Jedním z úkolů je obnovit pro evropský průmysl přístup k financím. Opatření ke zlepšení likvidity, k  nimž přikročila Evropská centrální banka, přinesla předpokládanou úlevu. Jak vysvětluje president ECB, existují tři důvody, proč banky nepůjčují: obava z rizik, nedostatek kapitálu a nedostatek financí. Opatření

ECB však zlepšila pouze posledně jmenovaný faktor. Doba, kdy existoval zásadní rozdíl mezi ukazateli průmyslu obráběcích strojů a celkovou náladou trhů již patří minulosti. Pokračující zhoršování důvěry na trhu a rostoucí problémy v přístupu k financím začaly od jisté doby ovlivňovat i evropský průmysl obráběcích strojů. Silná poptávka byla dříve imunní vůči finančním turbulencím, ale nyní začala finanční opatření postihovat výrobní dodavatelské řetězce a zasahovat firmy a v nich zaměstnané pracovníky. Přivedení evropské ekonomiky a důvěry zpět na správnou cestu vyžaduje komplexní aktivity. Pozornost by se měla upřít nejen na současné rozhodující překážky, ale také na dlouhodobý vizionářský přístup. Výsledkem by mělo být, že Evropa znovu získá své staré „korunovační klenoty“, které ztratila nebo jí byly v minulosti odcizeny. Rozhodně bychom se neměli smířit s jejich definitivní ztrátou.

www.sst.cz19

Cecimo 1.1 Zakázky – objednávky

Jedná se o index nových objednávek ukazující vývoj poptávky po výrobcích a službách, který funguje jako indikátor budoucí výroby. Je též vhodný k  určování toho, zda poptávka pochází z  domácího či cizího trhu. Objednávka je definována jako hodnota kontraktu, spojujícího výrobce a třetí stranu, při respektování provize výrobce zboží a poskytovatele služeb. Objednávka je akceptována, když výrobce usoudí, že je dostačující pro uzavření smlouvy. Nové objednávky se vztahují na zboží a služby poskytované referenční jednotkou, včetně zboží a služeb dodávaných subdodavateli. Objednávky z předchozích období, které byly zrušeny během referenčního období, nemají být odečítány od nových obdržených objednávek ani nemá být index za předchozí období revidován. Indikace domácích a cizích obdržených objednávek vyžaduje rozdělení podle původu na základě změny vlastnictví. Původ je určen podle země, kde je registrována třetí strana, jež vystavila objednávku. Cizí objednávky jsou dále děleny na objednávky obdržené ze zemí eurozony a ostatní, „cizí“ nové objednávky. Celkový index objednávek CECIMO ukazuje na pokračující růst v první čtvrtině roku 2012. Dynamika je hnána mohutnou výkonností, která je v  protikladu k  nevýrazným domácím objednávkám. Španělsko, Itálie a Velká Británie vykazují silnější růst celkových zakázek ve srovnání s předchozími kvartály. V Německu se index stabilizoval na nejvyšší úrovni ze všech členských zemí zahrnutých ve statistice CECIMO.

1.2 Prognóza

Ukazatele důvěry na trhu vydané OECD pro Evropu vykazovaly v dubnu a květnu pokles a nyní zůstávají na 99,5 bodech (viz tenká modrá křivka). Index 8 CECIMO se během první čtvrtiny roku 2012 zvýšil (tenká černá křivka). Vývoj v jižní Evropě může být pro ukazatele nálady depresivní, zatímco současná poptávka po obráběcích strojích zůstává zdravá. Proto očekáváme, že se důvěra evropských podnikatelů v nadcházejících měsících poněkud zlepší. Poptávka po obráběcích strojích se v 1. čtvrtletí roku 2012 ve srovnání se 4. kvartálem roku 2011 zvyšovala a je nad očekávání dobrá. Nárůst nových objednávek je zaznamenáván shodně ve většině zemí CECIMO-8. Poslední ukazatele zlepšily krátkodobou předpověď ve srovnání s předchozí předpovědí, ale výhled zůstává stále opatrný. Pro následující dva kvartály je stále předpovídáno zpomalování poptávky. Rekonvalescence tedy může být pomalejší, než bylo předpovídáno v poslední kvartální prognóze.

2.2 Úrokové sazby – EURIBOR

Euribor (Euro Interbank Offered Rate) je poměr, za který jsou centrální bankou v rámci EMU zony nabízeny termínované vklady eura. Mezibankovní úrokové sazby již po několik čtvrtletí klesají. Nedávné rozhodnutí ECB snížit sazbu pro hlavní refinanční operace na 0,75 %, stejně jako redukce úroků bankovních vkladů k nule, poslaly tržní úrokové sazby ještě níže. V době, kdy byl tento článek psán, činila tříměsíční sazba 0,44 % a roční 1 %. Vezmeme-li v úvahu, že inflace v eurozóně je vyšší než 2 % (v červnu činila 2,4 %), jsou nabízené úrokové sazby fakticky záporné. To ovlivňuje také trh s dluhopisy. Některé nejsilnější země eurozóny uplatňují u prodávaných obligací záporné úrokové sazby. Jinými slovy, prodej státních obligací se stává zdrojem důchodu těchto zemí. Na druhé straně ostatní ekonomiky tohoto seskupení platí rekordně vysoké úrokové sazby, na což si musí půjčovat na trhu. Obrovská divergence mezi jednotlivými sousedícími evropskými státy může být proto interpretována jako rostoucí averze finančních trhů vůči rizikovým operacím.

20

www.sst.cz

Cecimo 2.4 Průmyslová výroba

Jedná se o index výroby měřící změnu objemu výstupu v uzavřeném pravidelném intervalu, zpravidla měsíčním. Vyjadřuje trend přidané hodnoty v  průběhu referenčního období. Výrobní index je teoretická míra, která musí být aproximována z praktických hodnot. Přidaná hodnota je vypočtena z obratu (po vyloučení daně z přidané hodnoty a dalších obdobných daní odvozených z  obratu), plus aktivovaná výroba, plus jiné výnosy plus či minus změna zásob, minus nakupované zboží a služby, minus daně z produktů, stanovené podle obratu ale neodečitatelné, plus obdržené subdodávky. Rozdělení stavební produkce mezi stavbu budovy a stavební inženýrství je založeno na klasifikaci typů staveb (CC). Sekce B, C, D NACE (kromě D353); Základní perioda: Rok 2005 = 100. V květnu 2012 ve srovnání s dubnem 2012 rostla sezónně upravená průmyslová výroba v eurozóně o 0,6 % a v EU 27 o 0,5 %, zatímco v dubnu klesala o 1,1 % respektive 0,7 %. Investiční statky rostly v obou oblastech o 0,9 %. Spotřební zboží dlouhodobé spotřeby rostlo o 0,5 % v  eurozóně a o 0,8 % v  EU 27. Zboží střednědobé spotřeby získalo v obou oblastech 0,3 %. V  květnu 2012 ve srovnání s  květnem 2011 se průmyslová výroba propadla o 2,8 % v eurozóně a o 2,3 % v EU 27. Výroba dlouhodobého spotřebního zboží se snížila o 6,4 % v eurozóně a o 4,4 % v EU 27. Investiční zboží pokleslo o 1,9 % resp. 1,4 %, zatímco střednědobé zboží spadlo o 3,9 % resp. 3,3 %.

2.8 Kursy zahraničních měn

Euro nadále oslabuje vůči hlavním světovým měnám. Pouze švýcarský frank vůči euru nezhodnocuje, což je přičítáno intervenci Švýcarské národní banky. USD a japonský jen zhodnocují v důsledku zhoršující se situace v eurozóně. Investoři se hlavně obávají situace ve Španělsku a Řecku. První jmenovaná země je příštím potenciálním žadatelem o externí pomoc pro svůj bankovní sektor potýkající se s problémy, což, jak mnozí předpovídají, může vést k tomu, že taková finanční pomoc bude shledána nezbytnou stejně, jako tomu bylo v  případě Řecka. V  Řecku, navzdory několika kolům jednání a pozitivním výsledkům nedávných voleb, je stále nejasné, zda země bude plnit mezinárodní doporučení nebo vytvoří nežádoucí precedent tím, že eurozónu opustí.

3.1 Index důvěry v trh (BCI)

Poslední výsledky BCI ukazují zmírnění ekonomické aktivity ve většině hlavních ekonomik OECD a výraznější zpomalení v hlavních ekonomikách mimo OECD. Index Japonska, USA a Ruska zůstává nad dlouhodobým trendem, ale nadále naznačuje, že se hnací moment vytrácí, zejména pokud jde o Rusko. OECD hlásí: BCI pro Francii, Německo, Velkou Británii a eurozónu jako celek nadále naznačuje, že ekonomická aktivita se nachází pod dlouhodobým trendem. V Itálii signalizuje index stále silnější zpomalování. Indikátory pro Čínu a Indii též nasvědčují zpomalování, s ekonomickou aktivitou pod dlouhodobým trendem. V Brazílii CLI nadále signalizuje, že ekonomická aktivita se vrací k dlouhodobému trendu, ale se slabší intenzitou, než vykazovalo hodnocení z minulého měsíce.

3.2 PMI Index

Markit Economics píše: PMI výroby eurozóny svědčí o tom, že sektor výroby zboží klesl ve druhém čtvrtletí o přibližně 1 %, při vyhlídce na další urychlení poklesu ve druhé polovině roku. Společnosti se jasně připravují na to, že přijde zhoršení. Snižují jak stavy zaměstnanců, tak zásoby surovin, a to nejrychleji za poslední dva a půl roku. Náklady na výrobní vstupy nyní klesají nejrychleji za téměř tři roky, což by mělo urychlit růst ziskovosti a vést k nižší inflaci. Obavy však lze v současnosti mít z propadu poptávky, spíše než z rostoucích cen, protože poptávka na domácích i vzdálenějších trzích je zasažena rostoucí nejistotou, pokud jde o vyhlídky ekonomiky, bude-li ekonomická krize regionu pokračovat.

www.sst.cz21

Cecimo Markit Economics dále uvádí: Světový výrobní PMI spadl pod 50 poprvé od loňského listopadu a pouze podruhé za období jeho sledování. Obnova stavu zásob ukazuje na intenzivní kontraktaci ve výrobní sféře, přičemž PMI naznačuje, že tempo tvorby zásob (hotových výrobků) zůstává dosti vysoké při malém zisku z konečného užití.

4. MTIX

Akcie firem vyrábějících obráběcí stroje, zejména v Asii, koncem června oslabovaly, což poslalo měsíční MTIX dolů, stejně jako jeho dvanáctiměsíční klouzavý průměr. Nálada na akciových trzích je v rostoucí míře ovlivněna nejistou situací v zemích eurozóny. Akcie kotované v eurech jsou vystaveny dodatečnému tlaku oslabujícího eura. Nižší kapitalizace společností vyrábějících obráběcí stroje kontrastuje s relativně silnými objednávkami, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Konkurenceschopnost evropského strojírenství

Alberto Tacchella, předseda výboru CECIMO pro komunikaci a viceprezident IMT S.p.A.-Tacchella Machina Plant. Konkurenceschopnost evropského strojírenství je předmětem souborné studie Evropské komise. Studie byla zpracována IFO Institutem a práce na ní koordinoval Dr. Hans Günther Vieweg. Zpráva potvrzuje, že strojírenství, díky své schopnosti vytvářet vysokou přidanou hodnotu a také díky své exportní výkonnosti, je hlavním tvůrcem hrubého domácího produktu a obchodní bilance Evropské unie. Nicméně, zejména od vypuknutí nedávné globální ekono-

22

mické krize, trpí tento sektor ztrátou produktivity a zhoršováním cenové konkurenceschopnosti ve vztahu k hlavním světovým konkurentům. Strojírenství je hlavním dodavatelem investičního zboží včetně vybavení a strojního zařízení do mnoha dalších odvětví průmyslu, pro které má význam jako podmiňující faktor inovačních procesů. Bude hrát zásadní roli při dosažení cílů, které stanoví koncepce Evropa 2020 v  oblasti klimatu a energetiky, neboť umožňuje realizo-

www.sst.cz

Cecimo Tab. I: Klíčové ukazatele strojírenské výroby a produkce obráběcích strojů Sektor

Ukazatel

Jednotka

2008

Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841 Strojírenství C2841

Výroba v běžných cenách

mld. Eur

Výroba v cenách 2005

mld. Eur

598 29 561 27 176 9 3201 159 14,2 13,3 55 55 32 34 0,582 0,625

Hrubá přidaná hodnota ve mld. Eur stálých cenách Zaměstnanci

tis.

Hrubé výrobní rozpětí 1) % Produktivita 2)

tis. Eur

Mzdy na zaměstnance

tis. Eur

Jednotkové náklady práce 3)

Eur/Eur

(Přidaná hodnota-mzdy)/výroba Přidaná hodnota na hlavu v cenách 2005 3) Mzdy na 1 Eur přidané hodnoty na hlavu 1) 2)

2005–2008 10,4 16,9 8,0 14,7 6,0 7,7 1,8 3,1 1,5 −2,5 4,1 4,4 3,7 3,9 −0,5 −0,5

2008–2010 −8,4 −14,9 −9,3 −16,2

−4,8

Zdroj: Eurostat; Cambridge Econometrics; IFO Institut

vat energeticky a zdrojově efektivní technologie a výrobky. Toto strategicky významné evropské odvětví průmyslu dosahuje v celosvětovém měřítku překvapivých ekonomických výsledků. Bez komplexní evropské strategie nicméně průmysl riskuje, že nenaplní požadavky, které na něj kladou globální výzvy a neudrží si svou vůdčí pozici.

Exportní šampion

Průměrný roční růst v % 1995–2000 2000–2005 4,0 2,3 3,6 3,5 3,4 1,3 3,0 2,3 2,4 0,3 1,8 0,7 −1,6 −2,2 −3,0 −2,6 0,2 −0,2 −0,7 1,6 4,0 2,6 5,0 3,5 3,7 3,1 5,3 3,0 −0,3 0,5 0,4 −0,4

Studie EU dokládá, že strojírenství v Evropě je jediným sektorem, který vykazuje přebytek z  obchodování se zbytkem světa. Za posledních deset let byla průměrná produktivita evropského strojírenství mnohem vyšší než výrobního sektoru jako celku, přičemž i mzdová úroveň byla nad průměrem průmyslu. Růst produkce strojírenství byl navíc rychlejší než celkový růst výrobního sektoru a hrubá přidaná hodnota (příspěvek k  HDP) vytvářená

tímto sektorem zaznamenala nárůst navzdory ekonomickým turbulencím roku 2009. Exportní potenciál strojírenství umožnila hlavně expanze na trzích mimo EU. To lze doložit rostoucím obchodním přebytkem tohoto sektoru, který se zvýšil z 49,4 mld. Eur v roce 2000 na 119,3 mld. Eur v roce 2010. Během uplynulé dekády strojírenský export rostl ročně v  průměru o 5,8 %, zatímco dovoz pouze o 2,3 %. Ve sledovaném období vzrostl podíl exportu na celkové strojírenské produkci o 15 % navzdory skutečnosti, že výroba investičního zboží byla v krizovém roce 2009 zasažena více než jiné sektory. Celkový zpracovatelský průmysl EU má deficit 157 mld. Eur. Tento deficit by byl mnohem vyšší bez pozitivního příspěvku strojírenství k obchodní bilanci. EU je méně závislá na dovozu strojírenských výrobků než na dovozu jiného zboží.

Obráběcí stroje předčí ostatní sektory

Zpráva též ukazuje, že obor obráběcích strojů vytváří téměř 5 % celkové strojírenské produkce v Evropě. Mezi roky 2000 a 2008 tento sektor rostl ročně téměř dvakrát rychleji než evropské strojírenství jako celek. Navíc jasně předčil ostatní subodvětví v ukazatelích růstu produktivity měřené jako přidaná hodnota na hlavu a rok v cenách roku 2005. Přesto pokles výroby obráběcích strojů způsobený ekonomickou krizí byl mnohem větší. Sektor je vystaven cyklu s mnohem vyšší amplitudou, než je průměr ostatních sektorů (Tab. I).

Mezinárodní výkonnost Evropy

Strojírenství vykazuje mezi rokem 2000 a 2010 v  porovnání s  celým evropským průmyslem lepší výkonnost jak v růstu produktivity, tak i cenové konkurenceschopnosti. Vyšší míra růstu produktivity práce byla dosažena upgradováním produktivity, jinými slovy zvýšením úrovně technologie a dovedností ve firmách. Jednotkové náklady práce ve strojírenství se nezvyšovaly na rozdíl od produktivity práce, která rostla. To se pozitivně odrazilo v růstu cenové konkurenceschopnosti. Pokud jde o výkonnost evropského strojírenství na mezinárodní scéně, Evropa vychází ve zkoumaném období velmi dobře ze srovnání s hlavními konkurenty, zejména s USA a Japonskem. Po období turbulencí roku 2009 dosáhlo evropské strojírenství v roce 2010 úrovně hrubé přidané hodnoty (HPH) roku 2000, zatímco HPH v USA a Japonsku byla o 35 %, resp. 57 % nižší. Pouze Čína byla schopna soutěžit s EU v objemu HPH (viz Graf I). Když se podíváme na ukazatele zaměstnanosti, všechny hlavní ekonomicky rozvinuté země utrpěly ztrátu pracovních míst (EU o 14 %, USA o 23 % a Japonsko o 27 %). V  porovnání s  USA a Japonskem ale evropské strojírenství svou cenovou konkurenceschopnost zhoršilo. I přes skutečnost, že náklady práce zůstaly v  EU na srovnatelné

Graf II: Produktivita práce

Graf I: Hrubá přidaná hodnota

Graf III: Pracovní náklady na zaměstnance

www.sst.cz23

Cecimo úrovni s USA a Japonskem, zaostává EU v produktivitě práce (viz Graf II). Jedním z důvodů tohoto trendu je tržní rigidita vyplývající z  pracovního zákonodárství členských států EU. Ještě významnější důvod spočívá v  rozdílu mezi pracovními náklady v EU a v konkurenčních ekonomikách. Pracovní náklady v EU nebyly přizpůsobeny podmínkám krize roku 2009 (viz Graf III). Konečně poslední dvě rozšíření EU o země s  nižší pracovní produktivitou srazila průměr EU směrem dolů. Pracovní produktivita většiny nových členských států je na podobné úrovni jako v Číně, ale pracovní náklady jsou mnohem vyšší. To indikuje neuspokojivou cenovou konkurenceschopnost.

Rozvinuté země mají konkurenční výhodu

Navzdory zhoršené cenové konkurenceschopnosti dokázalo evropské strojírenství v  období let 2000 – 2010 zvýšit svůj exportní podíl mezi hlavními ekonomikami světa. Podíl strojírenství EU na celkovém strojírenském dovozu do USA dosáhl 34,2 %, do Číny 37,2 % a do Japonska 22 %. Mezitím podíl dovozu ostatních produktů výrobního sektoru do těchto zemí klesl. USA a Japonsko též zaznamenaly růst strojírenství cestou vyšší specializace. V  Číně lze pozorovat rostoucí podíl obchodu se strojírenskými výrobky na celkovém obratu zboží. Strojírenská produkce je v rozvíjejících se ekonomikách žádána. Evropské strojírenství je charakteristické sofistikovanou vnitrooborovou a mezioborovou dělbou práce, která podporuje specializaci. Existence dodavatelů high-tech dílů a komponent v  Evropě je hlavním faktorem umožňujícím společnostem dosažení sofistikované konstrukce, vynikající kvality a výkonnosti finálních produktů. Propojení na dodavatele hutních, elektrických a elektronických výrobků je též významné. Těsné vazby na odběratelské obory a jejich specifické potřeby navíc umožňují Evropě stát se globálním leaderem ve výrobních technologiích. Strojírenství profituje zejména z rozvinuté průmyslové infrastruktury v Evropě. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla, pokrokové technologie a silní subdodavatelé tvoří základ jeho konkurenceschopnosti. Proto, na rozdíl od ostatních odvětví průmyslu, je strojírenství méně citlivé na realokační tlaky ze strany zemí s nízkými mzdami a je silně zakotveno v evropské produkční síti. To pomáhá udržovat pracovní místa během ekonomických turbulencí a sektor v době nastartování konjunktury rychle znovu nabývá na konkurenceschopnosti.

Výzvy evropskému strojírenství

Hlavní výzva tomuto sektoru přichází z  rozvíjejících se zemí, které vykazují působivý ekonomický výkon doprovázený rychlým rozvojem průmyslu. Čína se stává silným hráčem na trhu a velké čínské firmy využívají na domácím trhu výhody z rozměrů ekonomiky. Čínská vláda nadto pomocí ambiciózní průmyslové politiky vlévá obrovské finanční prostředky do výstavby kon-

24

kurenceschopné výzkumné základny, která podporuje průmyslové inovace. Zejména firmy v nových členských státech EU, které vyrábějí hlavně medium-tech výrobky, jsou vystaveny výzvě čínských firem, jež jim konkurují ve stejné kategorii výrobků, neboť využívají vysoké pracovní produktivity a mnohem nižších pracovních nákladů. Evropské malé a střední firmy (SME) čelí výzvě asijských firem, zejména čínských, zaměřujících se na objem produkce, což jim umožňuje snížit ziskové rozpětí. Mají komparativní výhodu ve velkém asijském trhu a investují do rozsáhlé sítě distributorů a servisu. Střední a velké evropské firmy s vysoce intenzivními technologiemi jsou zase konfrontovány s nelítostnou technologickou konkurencí ze strany konkurenčních výrobců z  Japonska a Koreje. Výhledy pro základnu kvalifikované pracovní síly, což byla tradiční evropská komparativní výhoda, nejsou příliš pozitivní, protože nedostatek schopných inženýrů a techniků je pro firmy stále rostoucím problémem. Nedostatky se objevují i v  oblasti osvojených dovedností, včetně schopného managementu, což je zvláště důležité pro zvládnutí procesu internacionalizace, neboť trh strojírenských výrobků se posouvá směrem k rozvíjejícím se zemím. Mimořádný význam aplikace nových technologií a nutnost rozšiřovat nabídku v oblasti servisu a konkurenčních informací o produktu podtrhují důležitost výchovy technického personálu se střední úrovní kvalifikace a pracovních dovedností.

Jak udržet evropskou konkurenceschopnost ve strojírenství?

Studie navrhuje pro tvůrce průmyslové politiky řadu doporučení. „„ Společnosti Hlavním doporučením pro firmy je přezkoumat jejich organizaci a obchodní model. Evropským strojírenským firmám se doporučuje zvýšit podíl servisních služeb v rámci jejich podnikání, aby se tak staly komplexním dodavatelem zboží a servisu. Protože konkurenti z jiných zemí dohánějí evropské firmy v  technologii, doporučuje se vlastníkům firem a manažerské exekutivě klást silnější důraz na necenové faktory, např. na servis v průběhu celého životního cyklu jejich výrobků. Vzhledem k tomu, že evropští zákazníci se v  rostoucí míře zajímají o outsourcování části produkce strojírenských výrobců, měly by firmy vyjít této poptávce vstříc a udělat z nich své subdodavatele. To jim zajistí příležitost lépe se integrovat do zhodnocovacích řetězců svých zákazníků a prezentovat se jako jejich dlouhodobí partneři. „„ Průmyslové asociace Průmyslové asociace jsou vyzývány k zahájení kampaní za zlepšení image strojírenství, zejména zdůrazněním jeho příspěvku k řešení celospolečenských výzev, jako je energetická a zdrojová efektivnost a omezení odpadů. Co se týče pracovního trhu, zůstává důležitým pravidelný dialog s odbory v zájmu lepšího přizpůsobení se stá-

le častějším cyklickým výkyvům. Udržení vysoce kvalifikované pracovní síly během období krize je pro konkurenceschopnost průmyslu maximálně důležité. Konečně, Asociacím se doporučuje publikovat zprávy a statistiky za účelem informování finančních hráčů o ekonomickém klimatu v průmyslu, aby se tak usnadnil přístup strojírenských firem k finančním zdrojům. „„ Tvůrci politiky Životní cyklus mnoha výrobků včetně investičního zboží se s rostoucí globální konkurencí zrychluje. To vyžaduje stále větší investice do výzkumu a inovací. Studie doporučuje zavést komplexní politiku, která by malé a střední podniky pomohla integrovat do zhodnocovacích řetězců jejich zákazníků a umožnit jim, aby se mohly pustit do společného vývoje technologií. Studie dále zdůrazňuje význam dohledu nad trhem, jako klíčového prvku při ochraně vnitřního trhu před nefér výhodami pro nepřizpůsobivé výrobce. Je vyžadována férová soutěž s  cílem zajistit kvalitním výrobcům posílení jejich tržní pozice, což pomůže udržet Evropu jako místo atraktivní pro výrobu. Mimo Evropu se doporučuje zaměřit se na přístup k nadějným trhům. Je nutné dále pravidelně sledovat poptávku po pracovních silách a jejich nabídku, aby byly volné kvalifikované pracovní síly získány pro výrobní účely. Efektivní kooperace v trojúhelníku vláda – průmysl - akademická sféra je nutná k urychlení spolupráce na inovacích a k zajištění poptávky průmyslu po multidisciplinárních dovednostech. Podle studie je třeba nasměrovat veřejné fondy do podpory výzkumu a vývoje, a to na nejslibnější oblasti, které podporují konkurenceschopnost průmyslu. Mezi ně patří výroba energií, nauka o materiálech a výrobní technologie. EU se musí zasadit o to, aby byla věnována zvláštní pozornost technologiím, které napomáhají dosažení klimatických cílů – to znamená najít technologie se sníženou produkcí CO2. Evropská komise je konečně vyzývána, aby prozkoumala přístupy některých rozvinutých zemích, které jsou úspěšnější v získávání soukromých investic pro sféru výzkumu a vývoje, než je tomu v zemích EU. V tomto směru Evropa potřebuje obnovit svou atraktivitu. Alberto Tacchella na závěr shrnuje: „Tato studie potvrzuje, že strojírenství je podmiňující průmyslové odvětví, které je klíčové pro modernizaci evropské průmyslové základny a pro dosažení cílů programu Evropa 2020 v oblasti klimatu a energií. Zatím se však nalézá v situaci, kdy je předmětem urputné globální konkurence a kladení překážek ve zhodnocovacích řetězcích. Vysoce integrované výrobní zhodnocovací řetězce napříč členskými státy nám připomínají, že potřebujeme jednotný evropský přístup k průmyslové politice. Doufáme, že EU bude tuto zprávu interpretovat správně a zavede integrovanou, dlouhodobou a visionářskou průmyslovou politiku.“ Článek převzatý z magazínu CECIMO Issue 6 / Spring 2012 přeložila dr. Blanka Markovičová

www.sst.cz

Cecimo

Evropský průmysl obráběcích strojů volá po společné vizi a spolehlivé finanční základně Ekonomický výbor CECIMO na svém zasedání konaném 12. června 2012 v Gentu při příležitosti valného shromáždění CECIMO oznámil: zzVýstup evropského průmyslu obráběcích strojů v roce 2011 vzrostl o 26 % a dosáhl téměř 21 mld. Eur. Pro rok 2012 je předpokládána stabilizace. zzZatímco export CECIMO dosáhl téměř úrovně roku 2008, domácí poptávka v  Evropě zůstává slabá. zzProblémy v  přístupu k  financím v  mnoha evropských zemích výrazně brání podnikání a investování, navzdory reálné poptávce odběratelů. Výroba s objemem téměř 21 mld. Eur v roce 2011 je přibližně o 15 % nižší než v rekordním roce 2008. V roce 2011 vyvezli členové CECIMO produkci v hodnotě 16,5 mld. Eur, což je téměř tolik jako v roce 2008. Dovoz a spotřeba, které odrážejí náladu na evropském trhu, přesto zdaleka nedosáhly hodnot roku 2008, navzdory silnému růstu ve srovnání s  rokem 2010. Dovoz se v roce 2011 zvýšil o 37 % na 7,9 mld. Eur a spotřeba o 29 % na 12,2 mld. Eur a to je stále hluboko pod úrovní výsledků roku 2008. Evropští výrobci obráběcích strojů prodávají svou produkci téměř do všech zemí světa. Na klíčových trzích obráběcích strojů je CECIMO

hlavním dodavatelem výrobních řešení. To ukazuje, že naše nabídka je nejen maximálně konkurenceschopná, ale často dokonce nezastupitelná. Na vnější trhy vyvezli evropští výrobci obráběcích strojů techniku za více než 10 mld. Eur, což představuje růst o 27 % oproti předešlému roku. Martin Kapp, prezident CECIMO, říká: „Průmysl obráběcích strojů není projekt, který může vzniknout přes noc a začít fungovat bez zaměstnanců. Evropa rozvíjela svou strojírenskou základnu po mnoho generací a nyní je tento průmysl s  vysokou přidanou hodnotou a zkušeným kádrem pracovníků páteří moderní evropské ekonomiky.“ A dále dodává: „ Naši zámořští konkurenti si velmi dobře uvědomují, že tento průmysl je jádrem budoucí průmyslové revoluce a dlouhodobě se věnují proaktivní politice s cílem posílit svou pozici a rychle získat potřebné know-how.“ Evropa jako celek zjevně postrádá průmyslovou strategii. Na pozadí proaktivní politiky zavedené v jiných částech světa je Evropa svědkem toho, jak se její průmyslová základna zhoršuje, což vyvolává rostoucí nezaměstnanost a riziko ztráty nezávislosti na třetích zemích, a to v mnoha směrech. Deindustrializace Evropy spolu s rostoucím protekcionismem v rychle se industrializujících zemích znamená vážné riziko pro Evropu, pokud jde o zabezpečení

Nový přístup k dohledu nad trhem. Může EU v této oblasti pomoci? V  podmínkách ostré globální konkurence vyjadřuje evropské strojírenství znepokojení nad neschopností Evropy prosadit legislativu zajišťující harmonizaci technických norem. Výrobky, ať již z  evropských zemí nebo ze zahraničí, které neodpovídají základním normám na ochranu zdraví, bezpečnosti, životního prostředí atd., požadovaným evropskými předpisy, narušují podmínky konkurence. Existuje široký konsensus jak v  politické, tak i v obchodní sféře, že dohled nad trhem je klíčový pro zajištění rovných pravidel hry a k realizaci cílů strategie Evropa 2020, tj. vytvoření „silné evropské průmyslové základny, jež bude globálně konkurenceschopná“. Dohled nad trhem má zajistit, aby na vnitřní trh EU měly přístup pouze bezpečné produkty. Tím by v celé Evropě měla být garantována vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, včetně zdraví spotřebitelů. Nedostatečná úroveň

dohledu nad trhem v různých členských státech a nestejná úroveň zdrojů alokovaných do této oblasti v  EU však snižují důvěru spotřebitelů i podnikatelů v  adekvátnost systému a fungování vnitřního trhu vůbec. Dohled nad trhem se v  EU vždy zaměřoval spíše na ochranu spotřebitelů, zatímco investičním produktům se nevěnovala dostatečná pozornost. Strojírenství, které je jedním z maximálně konkurenceschopných sektorů v  EU, je v  rostoucí míře vystaveno nekalé soutěži ze strany výrobců, kteří nesplňují základní požadavky společné legislativy EU. V posledních letech tento problém ještě narůstá v důsledku globalizace obchodu, rostoucího outsourcingu a růstu dovozů do EU, zejména z Asie. Dohled nad trhem se tradičně zaměřuje na zabezpečení volného pohybu zboží v EU prostřednictvím harmonizované legislativy. Dnes

dodávek ve strategických oblastech. „Evropa naléhavě potřebuje pro svá výrobní odvětví jasnou vizi podporovanou cílenou politikou. Současný přístup založený na fragmentárních a selektivních akcích se ukazuje jako nákladný a neefektivní. Akce jsou potřebné, než bude příliš pozdě a my ztratíme kapacity nutné k osvojení high-tech produktů, které představují nezbytný základ pro výstavbu budoucí evropské ekonomiky“, podtrhuje pan Martin Kapp. CECIMO vítá ambiciózní strategii EU, jak do budoucna ulehčit firmám vstup na trhy rozvíjejících se zemí. Přestože obchodní politika EU napomáhá našemu usilování, má také svá omezení. Důkazem je pomalé tempo bilaterálních obchodních jednání a dosavadní neschopnost EU usnadnit obchodování na klíčových exportních trzích. Tato situace představuje další argument pro tvůrce společné evropské politiky, aby zrevidovali průmyslovou strategii a formulovali její jednotlivá opatření, která by napomohla oživení konkurenceschopnosti evropských výrobců na světovém trhu. Akce je potřebná zejména v oblasti možnosti uplatnění malých a středních podniků, inovací a zvyšování kvalifikace. Úspory vynucené krizí v  eurozoně zvyšují vážnost situace v  Evropě i v  celosvětovém měřítku. Polovičatá opatření diktovaná politiky představují jen další odsouvání reálného řešení problémů. Výsledkem je, že přístup k finančním zdrojům v mnoha evropských zemích je stále velice omezený, což vážně ohrožuje podnikání a investování, a to i přes existenci reálné poptávky ze strany zákazníků. „Důrazně vybízíme politiky, aby podnikli rozhodující kroky a konečně řešili problémy, které již způsobily krizi roku 2008 a 2009“, říká Martin Kapp. Z podkladů CECIMO připravila dr. Blanka Markovičová se však centrum pozornosti přesunulo k zajištění čestné soutěže na vnitřním trhu.

Nedostatečně důrazné vymáhání dohledu podkopává vnitřní trh

Takzvaný Nový přístup formulovaný počátkem 80. let poskytoval značnou volnost legislativnímu procesu EU při postupné legislativní harmonizaci a řešení jejích důsledků. Požadavky na postupy při jejím vymáhání byly v  Novém přístupu formulovány vágně a většina praktických detailů vztahujících se k metodám dohledu byla ponechána na uvážení jednotlivých členských států. Evropská komise na svých webových stránkách uvádí, že „v důsledku toho Nový přístup nezaručoval dostatečně pevná pravidla, ať již pro zboží vyráběné v EU nebo dovážené ze třetích zemí.“ A dodává: „To vedlo k  nevyrovnané implementaci v  jednotlivých členských státech, nestejným praktikám dohledu a ke zneužívání ochranných mechanismů.“ Nedávná zpráva Evropského parlamentu navíc zdůrazňuje, že celkově špatné fungování dohledu nad trhem bránilo volnému pohybu

www.sst.cz25

Cecimo zboží, zkreslovalo soutěž, ohrožovalo bezpečnost spotřebitelů a podkopávalo důvěru obyvatelstva ve fungování vnitřního trhu. V  důsledku toho postupně slábla důvěra ve značku CE, což je vnější symbol potvrzující soulad produktu s platnými nařízeními harmonizované legislativy EU.

Jaké rozdíly přináší nový legislativní rámec?

Nový legislativní rámec (NLF), který vstoupil v platnost v lednu 2010, poprvé vytváří společný rámec dohledu nad trhem, jenž požaduje stejné zacházení se všemi výrobky, které pokrývá legislativa EU. NLF, jenž zahrnuje dva zákonné texty přijaté v roce 2008 a účinné od 1. ledna 2010, vnáší do Nového přístupu změny s cílem odstranit nedostatky v dohledu nad trhem i v akreditačním systému. Nařízení Evropské komise č. 765/2008/EC formuluje poprvé společné minimální požadavky na autority národních systémů tržního dohledu a jejich aktivity, aby byl zajištěn konzistentní přístup EU k nevyhovujícím výrobkům. Nařízení č. 768/2008/EC určuje společný rámec a pravidla pro sjednocení posudků a zavádí nové zásady nejen pro výrobce, ale i pro dovozce a distributory. Rámcová legislativa také usiluje o obnovu důvěry ve značku CE, a to cestou vysvětlování jejího významu a využití, jakož i pravidel a podmínek pro její udělování.

Jasná pravidla dohledu nad trhem pro členské státy

Pokud jde o dohled nad trhem obsahuje Nařízení č. 765/2008/EC výslovný závazek pro členské státy, aby plnily příkazy kontrolovat a odstraňovat výrobky, které neodpovídají předpisům. Cílem je zajistit účinné a vzájemně sladěné prosazování tohoto Nařízení v celé EU. Podle toho by měly členské státy monitorovat dodržování požadavků na bezpečnost výrobků a přijímat adekvátní postupy k řešení stížností na rizika spojená s výrobky, monitorovat nehody, ověřovat, zda byly uskutečněny nápravné kroky a doplňovat a aktualizovat vědecké a technické poznatky vztahující se k otázkám bezpečnosti. Dalším důležitým opatřením je povinnost členských států zavádět kontroly na vnějších hranicích EU před tím, než vpustí výrobek volně do prodeje. Za účelem zefektivnění těchto kroků a zvýšení jejich úspěšnosti požaduje Nařízení od členských států, aby zlepšily spolupráci a výměnu informací mezi orgány dohledu nad trhem. V novém Rámci je od členských států požadováno, aby poskytly orgánům dohledu nad trhem pravomoci, zdroje a poznatky, jež jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Musí vytvořit, implementovat a pravidelně aktualizovat programy dohledu nad trhem, které budou sdílet s  Evropskou komisí a dalšími členskými státy. Výsledky pravidelných vyhodnocení účinnosti těchto programů budou též sdíleny s Evropskou komisí a ostatními členskými státy a budou rovněž veřejně publikovány.

26

Roste sdílení informací a zdrojů

NLF usiluje o zajištění účinné výměny informací, sdílení zdrojů a efektivní přeshraniční spolupráci mezi orgány dozoru s  cílem efektivního a konzistentního tržního dohledu v  celé EU. Důležitou úlohu budou hrát elektronické prostředky. Například systém RAPEX, navržený původně pro rychlou výměnu informací o nebezpečných spotřebních výrobcích mezi členskými státy a Evropskou komisí, je nyní rozšiřován i na mimospotřební výrobky. Kromě toho budou vytvořeny databáze pro výměnu informací, které umožní sdílení nejlepších postupů, společné akce a detailní informace o nevyhovujících výrobcích. Evropská komise pravděpodobně pro tento účel využije existující databázi ICSMS (Evropského systému dohledu nad trhem), rezervovanou hlavně pro potřeby orgánů dohledu nad trhem. Rozšíření záběru této databáze skýtá šanci umožnit dalším zainteresovaným subjektům, disponujícím cennými znalostmi o fungování trhu a situaci na něm, elektronicky informovat kompetentní orgány o nebezpečných produktech. Archivování informací o bezpečnosti výrobků v této databázi také může napomoci přeshraničnímu šíření povědomí o nebezpečných výrobcích.

Pokračují tyto kroky dostatečně rychle?

Nařízení č. 765/2008/EC vstoupilo v  platnost v  lednu 2010. Od té doby byly členské státy EU vyzývány, aby formulovaly národní programy spadající pod Evropskou komisi. Členské státy potřebují uvést do života potřebnou legislativu a nařízení, jakož i infrastrukturu a mechanismus koordinace. Zatím se nicméně ukazuje, že jsou v  plnění požadavků vycházejících z  Nařízení příliš pomalé. Státní rozpočty nesou břemeno dluhové krize, což lze považovat za hlavní důvod nečinnosti států v tomto směru. To by ale neměla být omluva. Zisk ze zajištění společného přístupu evropských výrobců vůči vnějším útokům na trh bude daleko větší nejen v  ekonomických ukazatelích, ale také v iniciaci inovačních procesů v důsledku správně fungujících pravidel vnitřního trhu. Evropská komise konečně podnikla některé důležité kroky k  implementaci Nařízení. Vytvořila zvláštní skupinu expertů pro dohled nad trhem (SOGS MSG) jako podskupinu Vrchní úřední skupiny pro standardizaci (SOGS). Další vývoj vedl dne 21. listopadu 2011 k  přijetí ´Podpůrného balíčku´ s  cílem napomoci technické harmonizaci dílčích pokynů k  Nařízení 768/2008/EC. Evropská komise navíc v  současné době připravuje jednoduchý legislativní rámec k  prosazení Všeobecných pokynů k zajištění bezpečnosti výrobků (GPSD) spolu s Novým legislativním rámcem. Nařízením 765/2008/EC a GPSD stanovené požadavky harmonizované komunitární legislativy se částečně překrývají s  neharmonizovanými předpisy. Podpůrný balíček je proto potřebný, aby odstranil po-

chybnosti, jež mohou vznikat, pokud jde o dohled nad trhem. Dále je zamýšleno zpracovat víceletý plán, který by hledal a formuloval vhodné koordinační mechanismy, prostředky, aktivity a metody pro vývoj a implementaci rámce EU pro dohled nad trhem. Pokud jde o kontrolu vnějších hranic EU, vydala Evropská komise směrnici pro kontrolu v  oblasti bezpečnosti výrobků a jejího dodržování, která ulehčí spolupráci mezi orgány komise a orgány dohledu nad trhem.

Průmyslový manifest

Současná pozice evropského strojírenství vůči dohledu nad trhem je prezentována v  manifestu nazvaném ´Deset klíčových aktivit pro efektivní dohled nad trhem´, který podepsalo sedm evropských asociací včetně CECIMO. Manifest volá po lepším prosazování legislativy EU a po harmonizaci postupů jejího vymáhání napříč členskými státy EU. Průmysl požaduje, aby Evropská komise převzala větší část úkolů souvisejících s koordinací. Existuje riziko, že když určitému výrobku bude na jednom místě zakázán vstup, nalezne jinde slabé místo a stejně se mu podaří na vnitřní trh EU proklouznout. Důvody se mohou skrývat v rozdílných pravidlech ochrany vnějších hranic i v nedostatku vzájemného porozumění pokud jde o vyhodnocení rizik a také ve slabé komunikaci mezi zodpovědnými orgány jednotlivých členských států. Ty navíc aplikují rozdílně vysoké pokuty a sankce vůči nekorektním výrobcům nebo obchodníkům, což omezuje šanci na zastrašení narušitelů. Proti tomuto nebezpečí jsou průmyslem navrhovány následující aktivity:

Harmonizace pravidel a postupů jejich vymáhání

Manifest vyzývá Komisi, aby iniciovala uzavření dohody mezi členskými státy, která by stanovila základní požadavky na účinný celoevropský dohled nad trhem. Ta by měla zahrnovat přijetí jednotných metod hodnocení rizik a společně odsouhlasených sankčních opatření na zastrašení „zločinných“ obchodníků (např. pokuty, odstranění nebo zničení nevyhovujícího zboží na náklady odpovědného tržního operátora).

Posílení ochrany vnějších hranic

Průmysl naléhavě žádá, aby EU věnovala zvláštní pozornost kontrole vnějších hranic. Až do přijetí Nařízení č. 765/2008/EC obsahujícího závazné pokyny pro členské státy neexistoval systém kontroly, na kterém by se všichni shodli. Členské státy jsou ale velmi pomalé v implementaci tohoto nařízení a neexistuje standardní rámec pro koordinaci aktivit v členských státech. EU je též vyzývána, aby poskytla finanční pomoc pro členské státy, které leží na hlavních vstupních bodech ilegálního importu. Průprava úřednického personálu pro identifikaci nevyhovujících výrobků by navíc měla na-

www.sst.cz

Cecimo / účast na zahraničních veletrzích pomoci zvýšení jejich kapacity. Průmysl chce dohlížet na to, jak Komise koordinuje a zřizuje strategické body a ustavuje orgány vykonávající dohled nad trhem.

Partnerství s průmyslem

Průmysl vyzývá EU, aby aktivizovala jak dohled nad trhem, tak existující orgány (jakož i evropské struktury, jako je Skupina ADCO), aby byly vstřícnější ke kooperaci s  vlastníky průmyslových podniků. Otevření kanálů pro

výměnu informací a nástrojů, jimiž orgány disponují (např. ICSMS), sloužících k přijímání podnětů ze sféry průmyslu může napomoci diverzifikaci zdrojů informací. Některé evropské průmyslové asociace, včetně CECIMO, nedávno vytvořily ‚Platformu pro podporu dohledu nad trhem‘, která je zdrojovou databází zajišťující výrobkově specifikovanou technickou dokumentaci pro kontrolní orgány. Průmysl vyzývá tyto orgány, aby tuto databázi využívaly.

Průmysl dále hodlá nastartovat těsnou spolupráci s  EU a s  členskými státy v oblasti vymáhání litery Nařízení. Manifest navrhuje vytvořit společnou kooperační platformu, která by rozběhla kampaň zaměřenou na určité výrobky a výrobkové kategorie s cílem dosáhnout maximálního účinku v podmínkách omezených zdrojů. Na základě podkladů CECIMO zpracovala dr. Blanka Markovičová

Na půdě Svazu strojírenské technologie se uskutečnilo setkání významných odborníků na Samoregulaci CECIMO Energy Efficiency Working Group (EEWG) oceňuje mandát na pokračování ve vývoji konceptu samoregulační iniciativy SRI v rámci směrnice ErP 2009/125 EC. Tento mandát byl udělen technickou komisí CECIMO během zasedání valné hroma-

dy CECIMO v Gentu (Belgie), dne 12. června 2012. Na základě této skutečnosti zorganizoval dne 18. června 2012 pracovník expertního úseku Svazu strojírenské technologie Ing. Jiří Vrhel na půdě SST mítink EEWG.

Základním diskutovaným tématem byly možnosti dalšího vývoje SRI. Mítinku se zúčastnili zástupci z  partnerských asociací Německa, Švýcarska, Španělska, Rakouska, Portugalska a Itálie. Ing. Jiří Vrhel

Veletrh Mecânica v brazilském São Paolo Mgr. Hana Matochová, SST

Ve dnech 22.–26. května 2012 proběhl v brazilském São Paulo strojírenský veletrh Mecânica, na kterém se Česká republika za finanční podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR prezentovala svým oficiálním stánkem. Základní statistické údaje hovoří o 85 tisících m² zastavěné výstavní plochy, 2100 mezinárodních i brazilských značek a 108 759 návštěvnících. Na veletrhu Mecânica (http://www.mecanica.com.br/) vystavovaly na stánku ČR následující firmy: Škoda Machine Tool a.s., Plzeň (těžké horizontální frézovací a vyvrtávací stroje), Bomar s.r.o., Brno (automatické a poloautomatické pásové pily na kov), ČKD Blansko-OS, Kuřim (těžké svislé soustruhy – karusely), NKO s.r.o., Mladá Boleslav (ukosovací systémy), Šmeral a.s., Brno (tvářecí stroje), TOS Hulín a.s., Hulín (svislé soustruhy a obráběcí centra), TOS Kuřim a.s., Kuřim (přesné obráběcí stroje), Žďas a.s., Ždár nad Sázavou (tvářecí stroje, kovací lisy), Strojimport a.s., Praha (soustruhy, obráběcí centra, lisy tvářecí stroje). Dále pak byly české firmy přítomny i na stáncích svých místních zástupců: Total, São Bernardo do Campo (kde se podařilo vystavit horizontální frézovací stroj společnosti TOS Varnsdorf, který bude následně expedován brazilskému zákazníkovi) a Panambra Zwick, São Bernardo do Campo. Českou oficiální účast zastřešoval kromě pracovnice odboru podpory exportu MPO ing. Michaely Losenické rovněž ředitel Svazu strojírenské technologie ing. Petr Zemánek.

Za českou stranu se veletrhu dále zúčastnili zástupci České exportní banky a vládních agentur CzechInvest a CzechTrade. Stánek navštívil rovněž velvyslanec ČR v Brazílii JUDr. Ivan Jančárek, obchodní rada Ing. Petr Kvaček a generální konzul ČR v São Paulo. Druhý den veletrhu se uskutečnila prezentace jednotlivých firem. V rámci výstavy proběhla také jednání SST s představiteli brazilské asociace strojírenského průmyslu a zařízení ABIMAQ (www.abimaq.org.br: Luiz Aubert Neto, prezident, Carlos Buch Pastoriza, generální tajemník, André Luis Romi, prezident oborové komory obráběcích strojů a Alfredo Ferrari, viceprezident oborové komory). Uskutečnilo se také jednání s  prezidentem dovozní asociace ABIMEI panem Enniem Crispinem. V  rámci uskutečněných jednání byly shromážděny konkrétní poptávky a návrhy na dlouhodobější spolupráci, které byly předány jednotlivým firmám. Informace o české účasti v Brazílii proběhla i v českých médiích: ČT 24, Ekonomika a Studio burza 25.5. minuta 10:37 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24-a-studio-burza/212411058020525/

Aktuální makroekonomické informace o Brazílii

Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 brazilská ekonomika vzrostla oproti předcházejícímu čtvrtletí o 0,3 % (ve třetím čtvrtletí vykázala nulový růst). Růstu bylo dosaženo díky spotřebě domácností (růst 1,1 %). Tvorba fixního kapitálu vzrostla pouze o 0,2 %. Jednotlivé sektory ekonomiky vykázaly následující hodnoty: zemědělství – růst 0,9 %, služby – růst 0,6 % a průmysl – pokles 0,5 %. Výsledek čtvrtého čtvrtletí tak uzavřel celoroční bilanci růstu hrubého domácího produktu uplynulého roku 2011 na úrovni 2,7 %. To ovšem představuje citelný pokles ve srovnání s rokem 2010, kdy brazilská ekonomika vykázala růst 7,5 %. Tento výsledek zůstal rovněž pod úrovní vládního

www.sst.cz27

účast na zahraničních veletrzích Mezinárodní strojírenský veletrh METALLOOBRABOTKA 2012 PhDr. Zdeněk Cvrkal, PhD., SST

odhadu (který byl v průběhu roku postupně snižován ze 4 % na 3 %). V celoročním vyjádření byl vykázán růst spotřeby domácností 4,7 %, tvorba fixního kapitálu 4,7 % a vládní výdaje 1,9 %. Na straně nabídky byl přírůstek zemědělství 3,9 %, služeb 2,7 % a průmyslu 1,6 %. V rámci států BRICS tak hospodářství Brazílie rostlo v loňském roce nejnižším tempem. Ve snaze čelit nepříznivému vývoji ekonomiky pokračovala centrální banka ve snižování základní úrokové míry Selic z 11 % na konci prosince 2011 na květnových 9,0 %. Po téměř dvou letech tak došlo k návratu na jednocifernou hodnotu. Při současné míře inflace 5,25 % je tak reálná úroková míra Brazílie na rekordně nízké úrovni. Z dalších makroekonomických ukazatelů stojí za zmínku míra nezaměstnanosti, která přes nepatrné zvýšení zůstává na velmi nízké úrovni 5,7 %. Přebytek obchodní bilance prvního čtvrtletí 2012 je 2,4 mld. USD (do konce roku se předpokládá přebytek 14,3 mld. USD, při podílu zahraničního obchodu na HDP ve výši 20 %). Celoroční odhad růstu HDP pro rok 2012 se pak pohybuje v rozmezí od 3,0 % (MMF) přes 3,2 % (trh) až po 4,0 % (vládní odhad). Brazilský růst bude dle Mezinárodního měnového fondu opět pod průměrem zemí Latinské Ameriky (3,6 %), nemluvě o průměru rozvíjejících se zemí (5,4 %). Jako hlavní důvody tohoto stavu bývají uváděny nízká konkurenceschopnost brazilského průmyslu (vysoké

28

náklady na pracovní sílu spolu s rigidním pracovním trhem, vysoká míra byrokracie, nízká míra investic), vysoký kurz domácí měny a nepříznivé vnější podmínky. Počátkem srpna 2011 vyhlásila vláda soubor opatření (Plano Brasil Maior) na podporu domácího průmyslu. Sestává ze tří složek: přímá podpora ohroženým sektorům, tarifní a  antidumpingová opatření a zvýhodněné úvěry. Plán je reakcí vlády na tlak podnikatelské sféry na vyšší angažovanost při ochraně domácích výrobců. Nástroje k  zavádění vládních opatření jsou však nedostatečné a nekonsistentní, často až protichůdné. Došlo nicméně k vytvoření nové situace, která znamená obrat od prosazování volného obchodu k  protekcionismu, jež v praxi vede k uzavírání se před vnější konkurencí (reakce brazilské vlády na počátek krize v roce 2008 byla ovšem přesně opačná). Koncem března 2012 přijala vláda další balíček opatření na stimulaci ekonomiky. Jeho hlavními součástmi jsou daňové úlevy pro vybraná odvětví a levné úvěry zprostředkovávané státní Bankou národního rozvoje. Podle kritiků z podnikatelské sféry však balíček neřeší takové problémy, jakými jsou například vysoké ceny energií či nízké státní investice do infrastruktury. Na mezinárodním poli pokračuje Brazílie v tažení proti vyspělým zemím v oblasti měnové. Obviňuje rozvinuté země z  nekontrolovaného uvolňování peněz, které si následně hledají cestu do Brazílie a posilují místní měnu reál na úroveň, kdy se zboží brazilské provenience stává nekonkurenceschopným. Prezidentka D. Rousseff mluví o „měnové tsunami“ a ministr financí o „měnové válce“. Snahou vlády je rétorikou, navyšováním devizových rezerv a intervencemi centrální banky zmírňovat posilování reálu vůči USD. V květnu byl kurs 1,90 BRL k 1 USD, což již představuje adekvátní poměr. Zpracováno z podkladů agentury CzechTrade

Neustálý zájem českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů o ruský trh se opět potvrdil vysokou účastí vystavovatelů a návštěvníků na nejvýznamnějším strojírenském veletrhu na území bývalého Sovětského svazu, kterým je Metalloobrabotka. Veletrh se uskutečnil ve dnech 28. května – 1. června 2012 v Moskvě. Význam veletrhu dokládá i fakt, že byl zařazen do plánu podpory Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Spolupořadatelem akce byla již tradičně ruská asociace „Stankoinstrument“ v  čele s  jejím prezidentem Georgijem V. Samodurovem, s  nímž zástupci SST vedli jednání ve věci strategických plánů ruského strojírenského průmyslu, zvláště pak o plánované modernizaci a obměně stávajícího strojového parku. Výstavní plocha zaujímala letos více než 29.116 m² a veletrhu se zúčastnilo přes 779 vystavovatelů ze 30 zemí světa. Bylo mezi nimi i více než 40 českých firem, které vystavovaly na celkové výstavní ploše 476 m². V rámci oficiální účasti se prezentovalo 30 firem. Kompletní česká expozice byla umístěna v pavilonu FORUM. Účast předních světových výrobců, např. DMG, MORI SEIKI, MAZAK, CHIRON, LIEBHERR, GALIKA, GLEASON, SCHAUBLIN, DANOBAT, TORNOS nebo SANDVIK, potvrzuje trvalý zájem o toto perspektivní teritorium. Rozsáhlá byla rovněž přítomnost ruských, ukrajinských a běloruských firem jako IVANOVO, Krasnyj proletarij, SAVELOVO, Krasnyj borec, AMADA, Tomskij Instrumentalnyj Zavod, Rjazanskij Stankostroitelnyj Zavod, Kharkovskij Stankostroitelnyj Zavod, Baranovitchskiy Zavod Stankoprinadleznostej a další. SST mohl kromě oficiální české expozice využívat i prostory dalšího stánku, který obdržel od partnerské asociace Stankoinstrument v  rámci expozice národních svazů, kde byly zastoupeny také svazy z  USA, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Číny, Tchaj-wanu, Indie, Ukrajiny a Běloruska. Na stánku SST byly průběžně distribuovány svazové propagační a prezentační materiály: tištěná brožura – katalog, svazový katalog na CD a prezentace SST v ruštině. Na základě sdělení vystavovatelů a přímých jednání se zákazníky lze konstatovat, že návštěvnost a obsazenost veletrhu byla ve srovnání s rokem 2011 nesrovnatelně vyšší, což potvrzuje hospodářské oživení a zvyšující se investice plynoucí do ruské ekonomiky. Rovněž byl potvrzen nárůst poptávek ze strany ruských podniků. Tento veletrh lze charakterizovat jako vysoce přínosný pro zviditelnění

www.sst.cz

účast na zahraničních veletrzích

Ing. Zemánek v rozhovoru s českým velvyslancem v RF Petrem Kolářem

Stánek českých strojírenských firem na veletrhu v Moskvě

českých firem a upevnění jejich pozic nejen na ruském trhu, ale i na dalších trzích bývalého SSSR. Ruský trh se trvale jeví jako velmi perspektivní, což dokazují statistiky vývozu českých strojů (2. místo co do objemu exportu za rok 2011, což představuje celkem 14 % celkového exportu strojů z České republiky). Velikost německé a švýcarské expozice v letošním roce

jen potvrdila, že tento trh je vrcholně zajímavý i pro ty nejvýznamnější evropské producenty obráběcích strojů a situaci na něm je třeba průběžně a velice pečlivě monitorovat. U příležitosti oficiální účasti České republiky na veletrhu METALLOOBRABOTKA MOSKVA 2012 se v rámci doprovodné propagace dne 30. 5. 2012 uskutečnilo „Setkání podnikatelů na lodi AURORA“. V průběhu slavnostního za-

Veletrh FIMAQH Buenos Aires Výstava organizovaná argentinským svazem výrobců obráběcích a tvářecích strojů CARMAHE byla oborově zaměřená na obráběcí a tvářecí stroje a příslušenství. Převážně zde vystavovali místní argentinští zástupci světových výrobců strojů. Samostatně se zde prezentovaly jen některé společnosti, jako například firma Haas, která má v Argentině montážní závod, nebo italská firma Gasparini. Argentinské firmy zastupující zahraniční výrobce vystavovaly stroje japonské (Mazak, Okuma, Mori Seiky, Mitsubishi, Kitamura), korejské (Doosan, Hyundai), tchajwanské (Leadwell, Hwacheon, Feeler), italské a další. Největší za-

stoupení měly stroje čínské výroby starší konstrukce (výjimkou bylo pouze pětiosé vertikální centrum společnosti Jingdiao). Zastoupeny nebyly vůbec stroje německé a v  minimální míře španělské. Vystavené stroje byly většinou osazeny systémy SIEMENS nebo FANUC a ve většině případů se jednalo o menší a střední stroje. Z nejdůležitějších argentinských firem zaměřených na dovoz strojů byly na výstavě zastoupeny společnosti: DEFANTE, ALTEMAX, ABD, DAVONIS, DW Maquinaria CIMHSA a CNC Service. Z výše uvedených firem se jako nejaktivnější

Veletržní areál, koktejl po oficiálním zahájení veletrhu, zleva: Ing. Otakar Quadrat (obchodní ředitel společnosti Škoda Machine Tools), Ing. Bedřich Musil (SST), Pedro Cascales, prezident Argentinské komory obráběcích strojů

hájení této společenské akce vystoupil za SST ing. Petr Zemánek, za ZÚ Moskva ing. Jan Krs, za radu ředitelů ruského strojírenského svazu pan Nikolaj A. Paničov, bývalý ministr průmyslu a obchodu, za asociaci STANKOINSTRUMENT její prezident Georgij V. Samodurov a za Komoru pro hospodářské styky se zeměmi SNS ing. František Masopust. V  průběhu plavby probíhala přátelská bilaterální jednání. V Rusku patří setkání tohoto typu mezi prestižní záležitosti, jsou velice oblíbená a mezi podnikateli zcela běžná. Setkání na lodi se zúčastnila rovněž ing. Michaela Losenická, pracovnice odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a ředitel zastoupení agentury CzechTrade v Moskvě ing. Štěpán Jílek. Letošní ročník lze vzhledem k silnému obsazení expozic a především pak z hlediska množství poptávek hodnotit velmi pozitivně. Veletrh se už tradičně řadí mezi nejvýznamnější mezinárodní akce v rámci oboru obráběcích a tvářecích strojů, a bude tudíž i nadále patřit k prioritám SST. projevovali zástupci firmy Altemax. Jejich firmu také doporučili k jednání zástupci argentinského Svazu. Na svém stánku vystavovali stroje japonského Mazaku a jako zajímavost lze uvést, že na velkoplošné obrazovce promítali video s výrobním programem společnosti TOS VARNSDORF. Pracovníci firmy Altemax nabídli možnost zastupování na argentinském trhu rovněž při prodeji tvářecích strojů. Firma Davonis inzerovala seznam zastoupení českých výrobců, který však nebyl aktualizovaný. Od prvního až do posledního dne byl zájem o výstavu mimořádný. Potenciální zákazníci české stroje znají a mají s  nimi bohaté zkušenosti. Více než sedmdesátiletá tradice obchodních kontaktů zde sehrá-

Prezentace SST v rámci setkání s argentinskými partnery na velvyslanectví České republiky v Buenos Aires

www.sst.cz29

účast na zahraničních veletrzích la pozitivní roli. V mnoha případech proto zástupci místních firem požádali o přesnou specifikaci a parametry jednotlivých vystavovaných strojů, které vzbudily jejich zájem. Pozitivním momentem výstavy byla i skutečnost, že se zde zástupci českých firem mohli kontaktovat i se zákazníky z Chile, Peru a Uruguaje. Konkrétní požadavky na stroje a technologie byly operativně zaslány na výrobní podniky. Na výsledcích účasti na této výstavě se negativně odrazily důsledky restriktivní hospodářské politiky současné argentinské vlády, která se snaží omezovat dovozy a chránit tak vnitřní trh. Tato omezení jsou uplatňována formou přísné devizové regulace, licenčními opatřeními a neúnosně vysokými cly. Je všeobecně známo, že řada zahraničních obchodníků řeší tuto situaci na radu znalců místních poměrů formou úplatků. Zpracoval ing. Bedřich Musil, SST

Veletržní areál, koktejl po oficiálním zahájení veletrhu. Zleva: Gregorio Hernández, výkoný ředitel CARMAHE, Ing. Otakar Quadrat (obchodní ředitel společnosti Škoda Machine Tools), Ing. Bedřich Musil (SST), Tibor Chochula, vedoucí obchodně-ekonomického oddělení ZÚ ČR Buenos Aires, Pedro Cascales, prezident Argentinské komory obráběcích strojů CARMAHE, Ing. Ivo Červenka, generální ředitel společnosti Strojimport

Mechanical Engineering & Metalworking Kazaň

tržní pavilony a současně byly k vidění i rozměrné exponáty umístěné na otevřené ploše výstavního centra. Ze statistiky vyplývá, že se výstavy zúčastnilo 135 společností z  Ruské federace, dále pak zahraniční společnosti z Běloruska, Španělska, Ukrajiny, České republiky a také zástupci firem z 16 dalších zemí světa. Českou republiku reprezentovalo 16 firem. V rámci společné expozice se představily následující společnosti: TOS VARNSDORF, a.s., TOS Kuřim, a.s., ŠMERAL Brno a.s., TOSHULIN, a.s., STROJÍRNA TYC s.r.o., Pilous – pásové

pily, s.r.o., Gearspect, a.s., KOVOSVIT MAS, a.s., ARMATURY KLAD spol. s r.o., CVP Galvanika s.r.o., SIGMA GROUP a.s. a ZVVZ-Enven Engineering, a.s. První den navštívil veletrh ministr průmyslu Republiky Tatarstán pan Ravil Zaripov, kterého během prohlídky expozic jednotlivých českých vystavovatelů doprovázeli generální ředitel společnosti ŠMERAL Brno a.s. a místopředseda SST ing. Vladimír Novák a ředitel SST ing. Petr Zemánek. Na stánku České republiky proběhla s panem ministrem Ravilem Zaripovem tisková konference, jež byla přenášena tatarstánskou televizí v  rámci hlavního zpravodajství a následně byla převzata i televizí regionální. Česká expozice i vystoupení čelných představitelů oboru obráběcích a tvářecích strojů byly důstojnou prezentací našich strojírenských společností a  České republiky vůbec na tomto velice zajímavém, rychle se rozvíjejícím trhu. Při příležitosti společné účasti České republiky na veletrhu Mechanical Enginnering & Metalworking KAZAŇ 2012 se dne 20. června 2012 uskutečnila propagační akce „Setkání podnikatelů v restauraci KRUIZ“. Po úvodním slově z české i ruské strany proběhla jednání se zástupci kanceláře ministerského předsedy Tatarstánu.

Stánek společnosti TOS VARNSDORF na veletrhu v Kazani

Generální ředitel společnosti Šmeral Brno při jednání na stánku své firmy

PhDr. Zdeněk Cvrkal PhD., SST

Mezinárodní specializovaný veletrh Mechanical Engineering & Metalworking se zaměřením na strojní zařízení a kovoobrábění proběhl v  termínu 19.–21. června 2012 v Kazani. Jedná se o nejvýznamnější specializovanou výstavu tohoto druhu v Tatarstánu, jež se těšila podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu Republiky Tatarstán, Asociace podniků a podnikatelů Republiky Tatarstán a v neposlední řadě i Magistrátu města Kazaně. Tatarstán je jedna z ekonomicky nejrozvinutějších republik Ruské federace. Životní úroveň je zde zhruba čtyřikrát vyšší, než je ruský průměr. Republika disponuje mimořádným vědeckým a intelektuálním potenciálem a prosperuje zde řada klíčových průmyslových odvětví – petrochemie, strojírenství, automobilový (nákladní vozy KAMAZ) a letecký průmysl (civilní letadla Tu-214, vrtulníky Mi-17 a nadzvukové bombardéry Tu-22 Backfire). Největší podíl na objemu produkce má těžba nerostných surovin – 33,1 %, dále výroba dopravních prostředků a zařízení – 12,3 %, výroba chemikálií – 11,9 %, výroba ropných produktů – 9,4 %, výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody – 9 %. Průmyslový profil republiky určují především palivová a petrochemická odvětví, výroba polystyrénu (60 % celkové ruské výroby), polyetylénu (50 % ruské výroby), syntetického kaučuku (více než 40 % ruské výroby) a pneumatik (30 % ruské výroby). K další konkurenceschopné produkci velkých podniků patří přečerpávací stanice na ropu a plyn, konstrukce a výroba radiových přístrojů a elektropřístrojů. V republice se těží přibližně 32 miliony tun ropy ročně. Jednotlivé expozice na veletrhu v  Kazani naplnily v  letošním roce dva rozlehlé vele-

30

www.sst.cz

PO ZVÁNKA Vedení Svazu strojírenské technologie si Vás při příležitosti 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a 54. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dovoluje pozvat K NÁVŠTĚVĚ STÁNKU SST (č. 080) v pavilonu „P“ brněnského výstaviště. Pracovníci Svazu Vám zde ochotně poskytnou veškeré informace týkající se činnosti Svazu, doprovodných programů Svazu na probíhajícím veletrhu a také Vám podají informace o expozicích všech vystavujících členských podniků Svazu. Těšíme se na Vaši návštěvu. Ing. Jan Rýdl prezident

Ing. Petr Zemánek ředitel

PO ZVÁNKA Vedení Svazu strojírenské technologie si Vás při příležitosti 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a 54. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dovoluje pozvat k návštěvě expozice „VÝUKOVÉ CENTRUM – SOUTĚŽ MLADÝCH STROJAŘŮ V PROGRAMOVÁNÍ CNC OBRÁBĚCÍCH STROJŮ“. Expozici naleznete v pavilonu „A1“ brněnského výstaviště. Soutěže se zúčastní více než 130 studentů středních technických škol a učilišť z celé ČR. Těšíme se na Vaši návštěvu. Ing. Jan Rýdl prezident

Ing. Petr Zemánek ředitel

PO ZVÁNKA Vedení Svazu strojírenské technologie si Vás při příležitosti 8. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a 54. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dovoluje pozvat na TISKOVOU KONFERENCI, která se bude konat v úterý 11. září od 17:00 do 18:00 hodin v sále E2 pavilonu E (1. poschodí) brněnského výstaviště. V rámci programu budou účastníci seznámeni s novinkami v oboru obráběcích a tvářecích strojů a se strategií Svazu pro příští období. Těšíme se na Vaši účast. Ing. Jan Rýdl prezident

Ing. Petr Zemánek ředitel

Seznam členských společností