Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

Prosinec 2014 Číslo 11 Ročník 20  Úvodník Zdeněk Mlčoch, jáhen  Liturgický kalendář  Světec měsíce Sv. Kateřina Alexandrijská  Rosteme ve víře - Kněžské osobnosti  Rosteme ve víře Desatero a Ježíš  S Marií do Ain-Karim  Toulky přerovským děkanátem  Dětské okénko  Stránka pro mládež Pozdrav ze semináře Výšlap na Radhošť  Z Centra pro rodinu  Víkendovka pro mladé…  Slovo z Charity  Za přátele myslivosti a koní  Duchovní obnova Velehrad  Jen tak ve stručnosti  Pořad vánočních bohoslužeb děkanátu  Přečetli jsme …  Informace …a mnoho dalšího...

Církevní rok začíná adventem, časem radostným, kdy očekáváme narození Spasitele. Přichází sv. Mikuláš, biskup z Myry (na obraze Lusace Cranacha) s berlou a třemi symboly na knize spravedlnosti.

Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosinec 2014

Drazí čtenáři děkanátního časopisu. Čtyři týdny předem nás církev nabádá, abychom se připravili na opětovné slavení Vánoc a zároveň abychom si v období, kdy si připomínáme první příchod vtěleného Krista na svět, uvědomili, že Bůh přijde znovu: na konci života každého z nás i na konci časů. Proto je advent dobou přípravy a naděje. Přijď, Pane, a neprodlévej. Připravme cestu Pánu, který přijde brzy. A pokud zjišťujeme, že je náš pohled zakalený, a že nevidíme jasně světlo, které přichází z Betléma od Ježíše, je čas odstranit překážky. Nastává období, kdy máme zvlášť pečlivě zpytovat svědomí a více se snažit o vnitřní čistotu, abychom přijali Boha. Je čas rozpoznat všechny špatnosti, jež nás od Pána dělí, a odvrhnout je daleko od sebe. Proto je třeba jít ve zpytování svědomí k samým kořenům našich skutků, k samým příčinám jednání. Jestliže se chceme v tomto období více přiblížit Bohu, musíme důkladně zkoumat svou duši. Prosme o přímluvu také Pannu Marii, která je naše naděje a která nám v období adventu pomůže napravit se. Ona sama usebraně očekává narození svého Syna, Mesiáše. Požehnaný adventní a Vánoční čas, přeje Zdeněk Mlčoch, jáhen

Vánoční bohoslužby na Svatém Hostýně Mše svaté budou takto: 24.12. 7:15, 9:15 a 15:30 hod. V noci mše svatá není! 31.12. 7:15, 9:15, 11:00, 24:00 Před půlnoční mši svatou ve 22:30 hod. je modlitba růžence, ve 23:00 adorace a ve 23:45 Te Deum a svátostné požehnání. Strana 2

1. 12. 3. 12. 6. 12. 7. 12. 8. 12.

13. 12. 14. 12. 21. 12. 25. 12. 26. 12. 27. 12. 28. 12.

Prosinec v liturgii Sv. Edmund Kampián, kněz a mučedník Sv. František Xaverský, kněz Sv. Mikuláš, biskup Sv. Ambrož, biskup a učitel církve Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie Dogma o Neposkvrněném početí, vyhlášené 8. prosince 1854 Piem IX., předkládá jako Bohem zjevenou pravdu víry „nauku, která prohlašuje, že blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí zvláštní milostí a výsadou všemohoucího Boha vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského pokolení, uchráněna od jakékoliv poskvrny dědičného hříchu.“ Necelé čtyři roky po vyhlášení tohoto dogmatu, 25. března 1858, prohlásila Panna Maria, když se zjevila v massabielské jeskyni Bernadetě: „Já jsem Neposkvrněné početí.“ Papež sv. Jan Pavel II. v jedné katechezi řekl: „Na Marii, první Kristovu vykoupenou, která měla privilegium, že nebyla ani v nejmenším podrobena moci zla a hříchu, se křesťané dívají jako na dokonalý vzor a obraz svatosti, ke které jsou povoláni, aby jí dosáhli ve svém životě s pomocí Pánovy milosti.“ Sv. Lucie, panna a mučednice Sv. Jan od Kříže, kněz Sv. Petr Kanisius,kněz Slavnost Narození Páně – Hod Boží vánoční Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka Svátek sv. Jana, apoštola a Evangelisty Svátek Svaté rodiny Ježíše, Marie a Josefa Liturgie vánoční doby má jedno ústřední téma - narození Mesiáše, teologicky přesně vyjádřeno - téma vtělení. Tedy skutečnost, že se Bůh stal člověkem a vstoupil natrvalo do lidských dějin. Přesto je liturgie vánoční doby dost členitá a ukazuje tak toto výchozí tajemství Ježíšova života z mnoha úhlů pohledu. Především je to samotný betlémský příběh, příběh Ježíšova narození. Ten se ale v liturgii slavnosti Narození Páně, která má kromě vigilie tři další mešní formuláře (v noci, za svítání a ve dne) ihned prolíná jak s Ježíšovou preexistencí, tedy s jeho bytím u Otce před vtělením, tak s tématem vtělení i s tématem našeho přijetí za syny. V Janově prologu (Jan 1,1-18) máme toto všechno obsaženo a v modlitbách mešní liturgie rozvedeno. Dalšími stěžejními body vánočního okruhu jsou dva svátky, zvýrazňující Ježíšův pozemský život a jeho souvislosti: svátek Svaté rodiny, Ježíše, Marie a Josefa, a slavnost Matky Boží, Panny Marie, 1. ledna. Ten zdůrazňuje Mariino mateřství, a tím jak její roli Bohorodičky, tak Ježíšovo skutečné lidství. Slavnost Zjevení Páně spojuje do velké míry tradici křesťanského Východu a Západu. Tento svátek je ústředním bodem pro liturgii východu, kde nejde zdaleka tak o mudrce, jako o Ježíšovo zjevení, tedy o Boží sebesdělení se člověku. Liturgické texty - na rozdíl od stále přítomné lidové tradice - věnují pozornost právě tomuto zjevení Boha pohanům i Židům. Slavnost Křtu Páně, která vánoční okruh uzavírá, naznačuje zřetelně, kdo je Ježíš - je to Otcův milovaný Syn - a proč přišel - aby naplnil to, co Jan Křtitel ohlašoval. Tedy aby naplnil to, co Starý zákon přislíbil a předpověděl. Zde ovšem definitivně končí jakákoliv vánoční sladkost a začíná někdy dost drsná realita Ježíšova života, který je žit mezi námi hříšníky a ve prospěch nás hříšníků. Realita, končící Ježíšovou smrtí a naším vykoupením. „Člověk touží po stabilitě, aby nepodléhal strachu a nejistotě, a zároveň po novosti a změně, jinak přichází nuda a únava. Obojí splňuje rytmus, všude v přírodě i v životě člověka; např. tep srdce, dýchání, den a noc, roční období s jejich opakující se a přitom stále novou a svěží krásou. Celý rok je protkán rytmem nedělí. Kdo neprožívá neděli jako sváteční den, má život velmi ochuzený a neradostný. A rok má i rytmus krásných, duchovně obohacujících a radostných svátků. Jejich harmonický okruh, nazývaný církevní rok, začíná adventem, přípravou na Vánoce. Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosinec 2014

Prodejna „NA FAŘE“ Milí čtenáři, již v minulém čísle našeho časopisu jsme uvedli, že na faře v Přerově bude 18.11. otevřena prodejna duchovní literatury a náboženských předmětů. Dovoluji si Vás tedy pozvat k nám „NA FARU“ do prodejny, která je otevřena

pondělí až pátek 9 – 12 a 14 – 17 hod. Naleznete zde nabídku Biblí, duchovní literatury naučné i pro oddech, výběr kalendářů, dárkové předměty, růžence, svíčky, pohlednice, blahopřání, Cd i DVD a mnoho dalšího. V nabídce máme i 14 druhů kvalitních mešních vín z Arcibiskupských sklepů Kroměříž. Dále Vám nabízíme, že pokud byste zde nenašli přesně to, co si přejete, je zde možnost, že Vám zboží objednáme a Vy si jej u nás vyzvednete. Neváhejte a přijďte se podívat na naši nabídku. Pevně věříme, že Vás něco zaujme, čím byste potěšili sebe či své blízké – třeba coby dárek pod stromeček. Alena Pizúrová

Atrapa z umělé hmoty může sice vypadat jako lákavé ovoce nebo dort, ale chybí to hlavní: není k jídlu. I Vánoce je možno slavit jako ubohou, falešnou atrapu, s křečovitým úsilím o vánoční náladu, se spoustou blikajících barevných světýlek, s figurami červeně oblečeného dědy, s lákavými reklamami dárků. Do rámusu ulice nebo supermarketu se mísí chraplavý hlas reproduktorů s vánočními písněmi, třeba už od října. Restaurace nabízejí štědrovečerní večeři. Známe nabídky cestovních agentur prožít Vánoce někde mimo domov s draze zaplaceným programem. Ale je to jako s těmi atrapami – to hlavní tam schází: na oslavu Narození Ježíše Krista zapomněli pozvat jeho samého. Vánoce jsou svátky Boží lásky ke každému člověku, neboť „tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna“. (Jan 3, 16) To oslavujeme o Vánocích. Bůh je také dárcem lásky mezi lidmi a přeje si, aby v naší odpovědi na jeho lásku byla i nesobecká a obětavá láska mezi námi. Říká: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“ (Mt, 25-40) Proto jsou Vánoce i svátky vzájemné lásky. Dárky a blahopřání mají být znamením této lásky. I malý dárek nebo jen laskavé slovo může mít větší hodnotu než drahý dar, ve kterém je málo lásky. Co dělat, aby Vánoce byly opravdové, ne náhražkovou atrapou, po které by zůstala v duši spíše trpká pachuť než radost? Jak se připravit? To nám říká advent především náplní svých bohoslužeb se slovy Bible i s krásnými modlitbami: čtyři adventní neděle jako přibývající světlo svící na adventním věnci stále více dávají zářit přípravě na příchod Krista, který je „Světlo světa“, tedy světlo lásky, pravdy, moudrosti, radosti, pokoje a věčného života. Roráty v noční temnotě časných ranních hodin jsou působivé svou osobitou krásou a poezií. Advent je také doba ke chvilkám zamyšlení, např. nad otázkami: Jak dobře znám Ježíše Krista a jeho učení? Znám např. knihu Kompendium katechismu katolické církve? Jak uskutečňuji lásku ke všem lidem, zvlášť k trpícím? Jak to vypadá s mou modlitbou? Co je třeba v mém životě napravit? Ježíš Kristus pomůže i tam, kde by se to zdálo nemožné. Dobře prožitý advent je cestou k tomu, aby Vánoce byly krásné, radostné a požehnané i pro ty, kdo je budou prožívat v bolesti a zármutku, aby světlo Vánoc nepohaslo, ale zářilo v našich srdcích, v našem okolí i ve všech dalších dnech.“ (Mons. Bohumil Kolář) Jaroslav Branžovský

Svatá Kateřina Alexandrijská Mučednice, která vynikala dary ducha, znalostí filosofie, křesťanské nauky, odvahou a statečností. Patří mezi 14 svatých pomocníků. Její životopisná data nejsou historicky podložená, přesto se však řadí mezi významné světce. Pocházela ze vznešeného rodu, byla prý dcerou krále Kosta, měla vzdělání a přitahovala pozornost svou krásou. Její rodiče zemřeli, a tak v paláci žila jen se služebnictvem. Na křest ji připravil poustevník, který jí dal poznat Kristovu nauku a lásku. Před poznáním Krista odmítala prý nápadníky z pýchy a později pak chtěla žít pro Ježíše. V legendě se hovoří o nočním zjevení Panny Marie s dítětem Ježíšem, který se k ní sklonil a navlékl jí na prst zlatý prsten na znamení, že se stává jeho nevěstou. Po probuzení prý Kateřina spatřila na ruce zářící prsten, klekla a božskému Snoubenci slíbila zachování panenské čistoty. Když římský císař pořádal okázalé slavnosti na počest bohům, při kterých všichni pozvaní měli obětovat modlám, předstoupila před něj asi 18letá Kateřina údajně se slovy: „Císaři, pokud bys chtěl, mohl bys poznat, že vaši bohové jsou jen přeludem a pošetilostí. Rozum říká, že jen jedna bytost může být nejvyšší...“ A vytkla mu jeho zaujatost proti křesťanům, které se snaží likvidovat. Císaře od potrestání opovážlivé dívky zdržovala její krása. Byl unesen jejím půvabem, překvapen odvahou a výřečností. Snad ho také napadlo, že oslabí víru křesťanů, když ji veřejně usvědčí z omylů. Povolal proto 50 filozofů, považovaných za mistry řečnictví a ti měli změnit její přesvědčení. Výsledek byl ten, že Kateřininými slovy byli poraženi a někteří se stali křesťany. Císař je prý poslal na hranici, kde měli skončit v plamenech a Kateřinu dal zbít pruty a uvěznit. Později dal připravit čtyři kola s hřeby k pozvolnému drcení Kateřinina těla až do jejího konce. Po spuštění mučícího stroje povolily provazy připoutané mučednice a kola se rozpadla. Legenda říká, že je zničil anděl a císař pak nařídil dívce setnout hlavu. Podle legend se vše odehrálo kolem roku 310. Je patronkou studentů a pedagogů, její přímluva pomáhá vymanit se ze všeho, co náš život vnitřně utiskuje a ztěžuje (vnitřní zranění nebo neosvobození se z Ducha zla). tým spolupracovníků redakce Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosince 2014

Strana 3

Mons. Prof. ThDr. František Cinek Rodák z hanáckých Mostkovic dostal dobrý základ života ve zdravé věřící rodině. Jako začínající bohoslovec poznal na Velehradě probošta Stojana, který ho uchvátil svým příkladem. Toužil ho následovat. Zvláště když se jako novokněz stal prefektem v kroměřížském malém semináři, má k proboštovi kroměřížské kapituly tak blízko. Cyrilometodějská idea unionismu, láska k církvi a touha být lidem blízko jej už neopustí. Chce být stojanovským knězem, plně ve službě, celý patřit Bohu a celý se rozdat lidem. Mnoho prozrazuje jeho heslo: Jsem to, co miluji, a mám to, co jsem dal chudým. Nikdy nebere stipendia k mešním intencím. Často slouží na vlastní úmysl, který je už od primice stejný: Zachovat si kněžskou nevinnost až do konce, denně růst v lásce k duším a ostatní ponechat Boží prozřetelnosti. Při své práci v malém semináři a výuce na gymnáziu se v těžké atmosféře protikatolických bojů po první světové válce angažuje nesčetnými přednáškami po venkovských farnostech. Chodí na přednášky protikatolických agitátorů a v diskuzi vyvrací jejich tvrzení. Je označován za nejaktivnějšího a nejúspěšnějšího oponenta protikatolické agitace v Arcidiecézi olomoucké. Jak to bylo náročné, ukazuje příklad z jednoho dopisu Stojanovi, kde čteme: Onehdy tak tak, že mne Zborovští nezabili. Když se stal Stojan arcibiskupem, povolává Cinka do kněžského semináře za spirituála. V roce 1921, kdy v diecézi odešlo z církve 35 kněží, a byli jen 3 novokněží, jde o těžký úkol. Cinek však zaujme svým vzděláním i opravdovostí. Horlivý apologeta se nevymezuje „proti“, vidí pozitivně, staví a jako spirituál se věnuje hlavně duchovní formaci. Osobní zájem jej vede k církevním dějinám, ale dostává za úkol habilitovat se z dogmatiky, kde se kromě jiného věnuje oblasti teprve vznikající liturgiky. Vydal 15 knih, 15 studií a 125 esejí, k tomu mnoho článků, především z oblasti dogmatiky a apologetiky, liturgiky, ale i historického zaměření. Nejvíce úsilí vložil do životního díla: Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan, život a dílo. Třikrát byl děkanem teologické fakulty, tehdy jediné dědičky staré olomoucké univerzity. V roce 1945 stál v čele těch, kteří dokázali univerzitu v Olomouci obnovit, a stal se jejím prorektorem. Zajímavé je, jak ho charakterizuje první rektor Univerzity Palackého, filosof a sociolog J. L. Fišer: Hanácky bodrý a přitom srdce nejlaskavějšího, přísný k sobě a vždy otcovsky vlídný vůči všem, s nimiž vcházel ve styk. Oddaný, bezelstný, horlivý ve vykonávání všech povinností jemu svěřených, prozíravý rádce a spolupracovník, neselhávající ani v nejtvrdším boji, takového jsem ho poznal jako prvního

(1888 - 1966)

prorektora UP. Tak jsem se ho naučil ctít a milovat. Pro jeho veliké srdce, vždy otevřené, zejména šlo-li o dobro jeho bohoslovců, jeho fakulty a jeho univerzity. Je vidět, že Cinek žil, co říkával bohoslovcům: Nesmíme milovat Boha s neláskou k bližnímu. Neúnavná laskavost je povinnost a je největší mocí… Dobrota a láska dovede dělat zázraky. Dovede zkrotit i nejvzpurnější duši. A to se právě vrátil z válečného vězení a koncentračního tábora, kde byl víc než tři roky. Na smrt nemocen a zcela vyčerpán byl zachráněn Američany, když obsadili Wallbeck a vytáhli ho ze solných dolů, kde pracoval s ostatními vězni. O této těžké kapitole svého života téměř nemluvil, pouze prohlásil: Trpěli jsme jako kněží. Považovali jsme to za příkaz svědomí, abychom se opřeli násilí páchanému na našem národě. Konali jsme svou kněžskou povinnost. Něco víc napsal v dopise prof. Zlámalovi, ale hned v dalším dopise se omlouvá a prosí za odpuštění špatného příkladu, který dal tím, když ve své bolesti povolil nemocným ještě nervům, a žádá o spálení dopisu. Co obětoval Bohu, nechce ukazovat lidem. Jak psal z vězení: Běží mi jen o splnění vůle Boží. Jinak všechen ostatní zájem pro mne vlastně neexistuje… Jsem hotov všecko obětovat za spásu duší. Tichá oběť spojená s pokorou a krajní chudobou je pak jeho nejčastější společnicí od roku 1950, kdy je zrušena jeho fakulta. Kolaborovat s komunismem odmítá. Možnost přednášet v Litoměřicích na fakultě neschválené církví nepřijímá. Papežský prelát a uznávaný profesor žije poslední léta téměř v bídě a hladu a vypomáhá jako neplacený kaplan ve svém rodišti, které se jeví jako farnost mrtvá, přestože tam káže horlivě a za farnost se modlí. Třikrát denně adoruje v kostele. Nezlomný vydává svědectví nejen slovy. On žije, co v deníku rozjímá podle slov svého přítele P. Šuránka: Dnes, kdy se stalo heslem lidstva slovo blahobyt, musí kněz celým svým životem, nitrem i zevnějškem, ukazovat, že jsou vyšší hodnoty než pozemský blahobyt. Se vzrušením vítá II. Vatikánský koncil, od něhož čeká to, po čem toužil: Nový styl církevní aktivity. Ne panovat, ale sloužit, vrátit se k původní čistotě křesťanství, odfeudalizovat církev, sloužit z lásky a v lásce, jak nám ukázal svým životem velký Stojan. Ostatky patera Cinka odpočívají v jezuitské hrobce na Velehradě, který ho přitahoval po celý život. Zdeněk Mlčoch, jáhen

 Přečetli jsme a doporučujeme… . Příprava na Vánoce

Přijď Pane Ježíši

„Období od 17. do 24. prosince je posledním týdnem přípravy na Vánoce. Liturgie těchto dnů nás vybízí, abychom se více soustředili na blízkost Pána, a pomáhá nám v tom výjimečným bohatstvím textů. Z nich připomínáme tzv. Ó antifony z raného středověku. Začínají zvoláním „Ó“ (O Rex Gentium, O Sapienta…). Používají se v tyto dny při nešporách jako antifony k Magnificat, a také při mši sv. jako zpěvy před evangeliem. Vzývají očekávaného Mesiáše a vyjadřují touhu, aby nás příchod Ježíše Krista vysvobodil a spasil.“ Na každý den je připravena antifona a verš z Písma svatého. Následuje krátké zamyšlení a několik otázek k tomu, jak jednáme my v našem životě v souvislosti k předloženému zamyšlení. Např. Cítím Boží přítomnost ve své blízkosti? Jak a kdy? Hledám v Ježíši sílu, abych přemáhal své slabosti? Následuje modlitba pro ten určitý den, a na konec můžeme připojit i další modlitby, které jsou uvedeny na konci knihy. Knihu vydalo nakladatelství Paulínky v roce 2005. Stojí 30 Kč má 32 stran. Je to malá brožurka, která se vejde i do kapsy. Přeji duchovní užitek z této knihy a dobré prožití adventu. Jaroslav Branžovský

Strana 4


Desatero a Ježíš Pomalu končíme vyprávění o Desateru, ale asi nejsmutnější by bylo, kdybychom chápali Desatero jako nějakou historickou událost ze Starého zákona a už se k němu v životě nevraceli. Proto bych chtěl ukázat, jak se ke smlouvě mezi člověkem a Bohem staví sám Ježíš v Novém zákoně. Začnu příkladem: Konalo se v jednom městě setkání rodáků po mnoha letech. A všichni, co byli od mládí ve světě, říkali: „Jak se tu všechno změnilo!“ Ano, všechno se ve světě mění. Jen Bůh a jeho zákony zůstávají bez proměny. Stále stejně, po miliardy let od počátku stvoření světa, platí Boží řád pro hmotný svět - zákony přírodní. Stále stejně, od počátku stvoření člověka, platí Boží řád pro duchovní svět - mravní zákony. Člověk může tyto Boží zákony v nitru přírody a v nitru srdce porušovat, ale pak je zle pro přírodu i pro člověka. Člověk může a má Boží zákony v přírodě i ve svém vědomí stále hlouběji poznávat a stále lépe zachovávat a pak se mu dobře žije a dobře se mu vede na zemi. Starozákonní Desatero je jakési mravní minimum, které může splnit každý člověk. Ježíš toto Desatero nezrušil, ale prohloubil, zvnitřnil. Jeho blahoslavenství vedou člověka dál: otvírají ho pro nekonečnou Boží výzvu k cestě dokonalosti, dokonalosti v lásce. Novozákonní morálka Ježíšova Horského kázání má takovou krásu, že na stupni starozákonního myšlení lidstva mohla být teprve tušena. Sedmkrát opakovaným: „Já však vám říkám“ se Ježíš pozvedá nad normy Starého zákona, které zajišťují základní míru pořádku a spravedlnosti. Měli bychom tedy teď, když jsme si probrali Desatero, základní školu Božího člověčenství, přejít do vyšší školy Horského kázání, Ježíšova evangelia. A také to tak uděláme, jenže zde už se nejedná o pár úvah. Tato škola Nové smlouvy je celoživotní. Neděli co neděli půjdeme do školy Pána Ježíše, který nás vede stále výš, k ideálům křesťanské dokonalosti. Mravní ideály Ježíšových blahoslavenství (Mt 5-7) jsou tak vysoké, že už hned jeho posluchači se ptali, jestli je to vůbec možné podle nich doopravdy žít. Zachovávat Desatero - nezabíjet, nekrást, nelhat, to je v moci každého, kdo má dobrou vůli. Ale blahoslavenství, není to míněno jen pro mnichy a takové lidi, co pěstují hlubokou duchovnost jako svého koníčka, ze záliby? „Morálka blahoslavenství je nereálná a v praxi běžného života neproveditelná. Denní život jde docela jiným směrem.“ - Tak soudí ve své knize o Ježíšovi židovský učenec Klausner, a nejen on - i mnozí křesťané si to tak myslí. Ježíš však volá na tuto cestu každého člověka. Proto je jisté, že morálka jeho evangelia odpovídá silám a možnostem každého člověka, tak jako Desatero. Jde tu o správné pochopení a uskutečňování. Při čtení blahoslavenství musíme mít na mysli, že tu nejde o konkrétní příkazy a zákazy, doslovné návody k použití. Jsou to výpovědi obrazné, příměry, podobenství. Musíme se tedy stále ptát na úmysl Pána Ježíše, co tím chtěl říct. Nastavení pravé tváře, - useknutí ruky, - ucho jehly, kterým projde velbloud, - to jsou výroky obrazné. Nejde tu tedy o doslovné provádění, ale o smysl řečeného: jak se máme v duchu evangelia chovat, jak já, dnes, v mé situaci mám jednat. Příklady takového jednání v duchu evangelia nám dal sám Pán Ježíš svým životem. „Nastavení tváře“ pro něj neznamenalo pasivitu, neodporování zlému. Ježíš odporoval zlu tělesnému - uzdravoval nemocné. Vystupoval proti zlu v lidech, káral je, vyháněl z chrámu. Jde tu tedy o jiné chování, než o pasivitu. Už církevní otcové prvních století zdůrazňovali, že Ježíšova slova jsou osvětlena a vyložena jeho skutky. Jakmile si uvědomíme, že všechny požadavky Horského kázání jsou vlastně obrazné ilustrace jediného přikázání - o lásce, je nám Horské kázání už srozumitelné. Můžeme podle něho vážit svou osobní situaci, hledat správný postoj na životní cestě. O tomto celoživotním usilování píše svatý Pavel: „Neříkám, že jsem to už uchvátil a že jsem už dokonalý, ale běžím k tomu a chci to Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosinec 2014

uchvátit, protože i mne samého uchvátil Ježíš Kristus. Běžím k cíli za vítěznou odměnou.“ (Fil 3,13-15) To je popis celoživotní situace každého opravdového učedníka Kristova. Není nikdy sám se sebou spokojen, ale také se nikdy nepoddává pasivitě a malomyslnosti. I když je ještě daleko od cíle, ale rozhodne se usilovat o ideály Horského kázání, už o něm platí Ježíšovo „blahoslavení jste“, tedy „šťastní jste.“ Jak tedy shrnout poměr Desatera a Ježíšova evangelia? Desatero je zasvitnutím otcovské Boží dobroty, která chce člověka vést z otroctví ke svobodě. Horské kázání je plné světlo, v němž máme Boží vůli naplňovat. Je to radostné poselství, že se přiblížilo Boží království. Že člověk se má obrátit a uvěřit evangeliu. Obrácením se míní radikální změna srdce, která má za cíl, „aby radost, která je ve mně, byla i ve vás a aby se vaše radost dovršila.“ (Jan 15,11) Ježíš hlásá lidem neomezené Boží milosrdenství - a proto také volá k velkodušné odpovědi láskou. Výrok: „Miluj bližního jako sebe sama“ - dává naší lásce křídla. Všechno, co bys v dané situaci učinil pro sebe, musíš udělat i pro bližního! K takovému radikálnímu obrácení srdce sama dobrá vůle nestačí. To dokáže jen láska. Vzpomínám na jednoho mládence. Co chvíli se zapletl do nějakého darebáctví, porval se, opil se, kradl. Potom vždy činil veliká upřímná předsevzetí, že už to nikdy neudělá - ale za chvíli byl zase tam, kde dřív. Až jednou říká knězi: „Otče, já jsem se už změnil, doopravdy. Skrz holku. Ona je moc hodná a má mě ráda. Já si teď na všechny ty klukoviny už ani nevzpomenu!“ Tak je to vždy. To jediné, co dokáže změnit srdce člověka, je poznat, že je milován. Že ho miluje člověk. Že ho miluje Bůh. Svatý Pavel také znal tuto zkušenost. Píše Římanům (8,3): „Na co zákon nestačil, to způsobil Bůh.“ A na rozdíl od lidských zákonů toto břímě Ježíšovy lásky je příjemné a zároveň i lehké. To, čemu se říká „duchovní život“, není nic jiného, než mocné působení Ducha Boží lásky v těch, kteří se mu otvírají. Ten Duch z nás dělá radostné Boží děti, nového člověka. Tento „duchovní život“ se v Novém zákoně také nazývá „život v milosti Boží“. Co je to milost Boží? Máme sklon představovat si, že „být v milosStrana 5

ti“ je něco jako být prozářen jakousi božskou vůní, nadpřirozeným světlem. Ale je to něco krásnějšího a prostšího. Milost je to, co se děje, když se člověk otevře působení Ducha Božího. Když ten Duch začne osvobozovat od bázně, rozvazovat pouta zlých návyků, když člověk začne zvedat hlavu a napřimovat se. Když se na stránkách evangelia začneme poznávat. Když v sobě a kolem sebe začneme objevovat zakopané poklady, hřivny, talenty. Je to největší dobrodružství, které člověk může prožít. Správnost této cesty se pozná podle toho, že vede od nesnášenlivosti k lásce, od horlivosti k jistotě, od prázdnoty k radosti. Že je nesena duchem blahoslavenství. Naše doba je plná nejistoty, závisti, násilí, vzájemného

vykořisťování. Jak to napravit? „Musíme změnit svět“ - říkají revolucionáři. Ale násilí jen boří. „Musíš změnit své srdce“ - říká Ježíš. Jen mírní a pokojní mají budoucnost. Blahoslavení jsou jediným východiskem z krize lidstva. Drazí, dost dlouho se o Desateru a Horské řeči kázalo a mluvilo. Teď je čas, teď je nejvyšší čas, začít podle toho žít! P. Pavel Martinka

S MARIÍ DO AIN-KARIM - NAVŠTÍVENÍ „V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova… Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se radostí dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým a zvolala velikým hlasem: ,… Blahoslavená, která jsi uvěřila…‘“ (Lk 1,39-45) „Když při navštívení Maria nese v lůně Slovo, jež se stalo tělem, stává se jakoby „svatostánkem“ – prvním svatostánkem v dějinách -, kde Syn Boží, lidským očím ještě neviditelný, se nechává zdravit Alžbětou, jako by téměř vyzařoval své světlo skrze Mariiny oči a hlas.“ (Jan Pavel II.: Ecclesia de Eucharistia)

Svatostánek a cesta Maria sotva přijala svého Stvořitele, ještě ponořená do vnitřní adorace, ještě celá přetékající díkůvzdáním, už je svým dítětem rodícím se pod jejím srdcem povzbuzována k cestě. Bůh nezůstává na místě! Už tolik století je očekáván! Nechce ztratit už ani minutu! Nepřišel přece jen pro radost své maminky, ale radostí jeho maminky bude ho přinést a nabídnout všem. Maria se vydává na cestu do Ain-Karim. Pod jejím srdcem je ukrytý Bůh. Její tělo se stalo chrámem Božím, živým svatostánkem, živým oltářem, na němž se Slovo stává skutečností, tělem. Není Marie na cestě do Ain-Karim archou úmluvy, nebo spíše živou monstrancí nesoucí svého Boha - hostii, aniž by to kdo tušil? Není Mariino navštívení Alžběty prvním procesím s Nejsvětější svátostí? V eucharistii vstupuje Bůh do mého těla. Stávám se nositelem Krista, nositelem Boha. Bůh je fyzicky přítomen v mém těle, dokud není vstřebán, potom ve mně zůstává přítomen duchovně. Proměněný chleba se „rozpouští“ do mého těla a do mé krve, v mém těle koluje Krev Kristova! Přebývá ve mně a já přebývám v Něm. Bůh je ve mně přítomný. Teď je řada na mně, abych se stal reálnou přítomností pro druhé. Díky této přítomnosti budu plně přítomný pro toho, kterého mi Bůh dává na moji cestu. A ještě víc: skrze Něj se nechám dát druhým. Stanu se tím, koho přijímám. Stanu se tím, kdo je ve mně. Nechám ho být skrze mě pro druhé to, co je ve mně pro mě. Je pro mě přítomný, jako bych byl jediný na světě: i já budu přítomný pro každého, jako bych neměl dnes nikoho jiného vidět. Maria se vydala na cestu… Alžběta se raduje, když poznává přítomnost svého Pána a Spasitele v Mariině lůně. I já jsem každým přijetím Boha v eucharistii vysílán na cestu, abych se s druhými dělil o přítomnost Pána ve svém životě a rozdával tak radost do jejich životů. Rozšiřuj lásku k tomuto tajemství lásky zjevené ve své plnosti! Láska v eucharistii není dostatečně milována. Misie Strana 6

není nic jiného, než přivádět zástupy dětí Božích, aby poklekli před Božím Tělem. Je to radostná zvěst o Králi, který posílá své služebníky na všechny cesty, na všechna náměstí, ke dveřím kin a k východům z metra, na pláže, lyžařské sjezdovky, na diskotéky, prostě všude! „Pojďte na hostinu, už je vše připraveno! Rodinná slavnost, královská večeře je pro tebe připravena … tvé místo je přichystáno! I když nemáš čím zaplatit: pojď! Pojď a podívej se!“ (viz Lk 14,15-24) K zamyšlení  Jak mohou druzí poznat, že ve mně přebývá Bůh?  Nakolik mi leží na srdci, aby druzí poznali Krista? Co pro to konkrétně ve svém okolí dělám?  Nebojím se vydávat ve škole či v práci svědectví o své víře? Nestydím se za svoji víru?  Jaká jsou má setkání s bližními? Je pro mě v daném okamžiku druhý člověk jediným na světě, pro něhož mám být právě plně přítomen? Modlitba Pane Ježíši, Tvá přítomnost v eucharistii a skrze ni v mém životě mě vybízí, abych se společně s Marií vydal na cestu k druhým, kteří Tě dosud neznají, a zvěstoval jim Tvoji přítomnost v mém životě a dělil se o radost, kterou pro mne Tvá blízkost znamená. Dej, ať jsem v každém okamžiku svého života tím, kdo druhým vydává s odvahou svědectví o Tvé lásce k nám. Přeloženo z knihy Daniela Ange Eucharistie – tělo lásky Petra Pročková Další ročník akce pro tatínky s dětmi se blíží!

„S tebou mě baví svět 2014“ se uskuteční na faře ve Staré Vodě u Bruntálu. Tatínkové a děti udělejte maminkám v adventním čase chvilku pro sebe. Akce proběhne 11. - 14. 12. 2014. Přihlášky přijímá a na všechny se těší zástupce pro propagaci A. Pazdera, mobil 724 053 977.


Farnost Majetín Obec Majetín leží v nejjižnější části olomouckého okresu, vzdálena od Olomouce vzdušnou čarou 12 km. Rozkládá se na pokraji úrodné Hané, nedaleko zvedající se pahorkatiny podhůří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Hranice katastru obce tvoří na jihu říčka Olešnice, na západě rameno řeky Moravy Morávka, na severu les Království a na východě hraničí s katastrálním územím obce Kokory. V současné době má Majetín 1151 obyvatel. První písemná zmínka o Majetíně je z roku 1277, kdy při urovnání sporu mezi kláštery Hradisko a Velehrad o hranici mezi vesnicemi Bystrovany a Chválkovice vystupuje jako jeden z rozhodčích Heřman z Majetína. Tehdejší Majetín se skládal z oválné tvrze – vodního hradu a podhradí – Starého Majetína. Podruhé se setkáváme se jménem Majetín v listině z roku 1306, jíž král Václav daroval Unkovi z Majetína křoviny kolem královského lesa Chlumu. V době husitských válek byla tato tvrz jednou z hlavních husitských pevností v olomouckém kraji. Kolik věřících žije v Majetíně, nevíme, neboť nám nejsou dostupné žádné prameny tohoto druhu. Pro zajímavost můžeme jen uvést srovnání dvou posledních kostel sv. Cyrila a Metoděje (1863) sčítání věřících v kostele: v letošním sčítání byl počet věřících 43, což je úbytek od minulého sčítání o 14 osob. Za posledních šest let byl uzavřen pouze jeden církevní sňatek, křty se pohybují mezi jedním až dvěma za rok. Počet pohřbů činí dva až pět ročně. Náboženství se v Majetíně nevyučuje. Od května 2013 se v úterky začaly setkávat ženy na modlitebním setkání. Farář navrhl ustanovení širšího modlitebního společenství. Toto první setkání se uskutečnilo 9.7. 2013 v 18.30 hod. Farní kostel z roku 1863 je zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. Roku 1872 byla farnost Majetín vyfařena z Kokor. Pravidelné bohoslužby se konají v neděli v 7.30 hod a vždy poslední a první pátek v měsíci - v období letním v 18.00 hod, v zimním 17.00 hod. V letošním roce začaly přípravné práce na opravu dřevěného schodiště na kůr; obecní zastupitelstvo se usneslo přispět finanční částkou 40.000 Kč. Kousek od Majetína se nachází kaplička v Olší, kde se jedenkrát v roce (v neděli po 15.8.) koná pouť k Panně Marii. Pověst vypráví, že v Olší kázali novou víru sv. Metoděj a jeho následovníci. Od té doby tam snad stál dřevěný sloupek s obrazem P. Marie, dalšími generacemi obnovovaný. Stál nad vydatným pramenem, jehož vodu majetínští i lidé z okolí pili, jí se omývali a věřili, že spolu s modlitbou dojdou uzdravení. V roce 1885 – na památku 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje byla v Olší postavena kaplička nad pramenem vody, který byl tehdy tak vydatný, že nejdřív musely být do země zaraženy kůly, na ně dány trámy a fošny a teprve se mohlo stavět. První pouť ke kapličce se konala 15. 8. 1885, kdy byla asi též vysvěcena. Pak se každoročně konala tato pouť vždy 15. 8. nebo první neděli po tomto svátku, jako dík za ukončení žní. Od jara do podzimu hájek Olší - kaple Panny Marie Lourdské každou neděli a svátek se zde konaly odpolední pobožnosti, jichž se (1885) s pramenem léčivé vody zúčastňovali též věřící z okolních vesnic. Nejvíce poutníků – okolo 5000 se dostavilo v srpnu 1939 (první rok Protektorátu). Toto shromáždění připomínalo národní pouť a po kázání zpívali věřící nejen „Svatý Václave, vévodo české země“, ale též hymnu „Kde domov můj“. P. Fr. Prostějovský, který zde působil jako farář od r. 1908, zaznamenal dle vzpomínek občanů a hlavně opatrovnice kapličky Josefy Majecké, velký počet zázračných uzdravení, která se zde udála. P. Stanislav Čevela Milí bratři a sestry! Srdečně Vás zveme na poslední důležitá setkání všech, kdo se chtějí zúčastnit ŽIVÉHO BETLÉMA, který bude na náměstí TGM – 4. adventní neděli. Kdo by se k nám chtěl přidat, bude vítán. Poslední tři zkoušky jsou důležité! v neděli 7. prosince v 17.30 hod. na Sonusu v neděli 14. prosince v 17,30 hod. na Sonusu v sobotu 20. prosince v 16,00 hod. na Sonusu Těšíme se na Vás! Společenství LORENCO

ŽIVÝ BETLÉM srdečně Vás zveme na náměstí TGM v Přerově v neděli 21. prosince 2014 v 16.00 hodin Zveme Vás na společné vánoční zamyšlení a zpívaní koled při svíčkách za doprovodu trubky. Ve středu 24. prosince 2014 před kostelem sv. Vavřince v Přerově po půlnoční mši svaté, která začíná v 21.00 hodin. Srdečně Vás zvou účinkující Společenství LORENCO


Strana 7

Milí chlapci a děvčata. Advent nás pomalu vede k Vánocům. V adventním kalendáři otvíráte okénko za okénkem a na adventním věnci svítí stále více svíček. Doma se vesele peče cukroví a v některých farnostech poctivě přicházíte na roráty i s lampičkami. Ták..., ještě stromeček, a je tady ŠTĚDRÝ DEN! Na nebi vyšla první hvězda, začíná Štědrý večer, a je krásný. Právě teď můžeme začít slavit Narození Ježíše Krista. Hvězdy si šeptají, že se narodil Spasitel. Celé stvoření je podivně rozrušeno, zdá se, že se něco děje. Ne, nepotřebujeme mít technické přístroje, kterými je zahlcen celý svět, stačí se jít podívat na první hvězdu. Nebo se vám nechce? Možná máte strach, že byste neviděli pohádku, nebo… Jednou krásnou zemí protékala řeka. Pramenila v horách, které nebyly moc vysoké, ale lidé tam pěstovali ovečky. O Štědrém večeru se řeka dívala do zářících oken domů mnoha měst a vesnic. Krásné stříbrné vlnky obdivovaly venku stojící ozdobené stromečky, na kterých bylo plno světel a pozorovaly osvětlené kostely a domy. Tu noc zářil nádherný měsíc. Celý stvořený svět slavil narození Ježíše. „Určitě potkáme mnoho lidí, kteří půjdou slavit slavnou půlnoční mši svatou!“, zašuměly vlnky. „Nedejte se vlnky zmýlit“, zahvízdal studený vítr. „A kde jsou všechny děti a jejich rodiče?“, diví se vlnky. Jedna hvězda z nebe zavolala do kraje: „Jsou doma u svých dárků a počítačů. Dívají se na pohádky, a to je pro ně moc těžké opustit teplo a jít do zimy večera.“ „A co ostatní lidé?“, šumí vlnka. „Ti se asi bojí“, zatřpytila se hvězda. „A nikdo je nedoprovodí? Byl by to krásný dárek plný lásky“, tiše šeptají vlnky. „Nevím“, usmála se hvězda, „třeba příště.“ Byla temná hluboká noc, plná zázraků, ale jen pro toho, kdo byl připraven naslouchat Bohu, jenž tak miloval svět, že nám dal svého Syna. Možná i vy, děti, tuto noc uslyšíte z nebe od andělů „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj a mír lidem dobré vůle!“ Potom si to nenechávejte pro sebe, ale zpívejte a volejte tuto velkou novinu těm, kdo to neví. Přeji vám radostné Vánoce. Liba Calábková

SETKÁNÍ U BETLÉMA v den Slavnosti NAROZENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA 25. prosince 2014 v 16,30 hodin v kostele sv. Vavřince. Uslyšíme vánoční příběhy a společně si zazpíváme koledy za doprovodu varhan a trubek. Při tomto setkání bude dobrovolná vánoční sbírka pro charitní zařízení Samaritán, který poskytuje pomoc lidem bez domova. Srdečně Vás zve společenství LORENCO

Strana 8


Pozdrav ze semináře Drazí přátelé, chvála Kristu! Pěkně zdravím v čase adventním, v čase velkého očekávání… Asi to slyšíme často: advenire, adventus, adventura, slova latinská, v překladu „přicházet“. Doba čekání na Jeho příchod. V čekání však hrozí jedno velké nebezpečí – „prošvihnutí“, smím-li to tak nazvat. Je to jako v tom příběhu italského kněze Bruna Ferrera, kdy Bůh oznámí jedné zbožné farnici, že ji dnes navštíví. Ona začne uklízet tak zahleděně, že chlapce z ulice odmítne, pomoc druhému neposkytne a dobrým slovem plačícího neutiší. A když se potom ve večerní modlitbě Boha ptá, kde byl, že nepřišel, dostane odpověď: „Ale já už přeci u tebe dnes byl. Poprvé v podobě chlapce, který byl na ulici a neměl co do úst, ani ne o hodinu později jsi mi odmítla pomoct, když jsem ji potřeboval a naposled jsem plakal v podobě osamoceného člověka a byl jsem ti lhostejný. Byl jsem dnes u tebe třikrát a třikrát jsi mě odmítla.“ Čekáme na příchod Boha, avšak že Bůh k nám promlouvá, přichází každý den, skrze lidi, si kolikrát ani nevšimneme. Advent bývá označován jako čas pokoje. Může ale člověk dojít pokoje, když se pachtí za shonem vánočních nákupů? V říjnu už vidíme čokoládové Mikuláše, když začne advent, hrají nám koledy, jakmile začínají Vánoce, myslíme na silvestra, aby to pořádně práskalo, a na hromnice už můžeme zase vidět čokoládové figurky – ovšem velikonoční zajíčky. Stop už té rychlosti! Musím přestat, zastavit se, ztišit, pak už nemusím projevovat další neklid. Pokoj je pro nás moc důležitý. Z „po – koj“ vzniklo také slovo „kojit“. Matka kojí dítě, konejší ho, když křičí hladem. A také já mám uklidnit hlasitě naříkající duši. Musím se jako starostlivá matka věnovat svému srdci a dopřát mu klidu. Všiml jsem si, že v minulém čísle našeho časopisu byla recenze na knihu otce Františka Lukeše: Důstojný pán si na důstojnost nepotrpěl. Přečetl jsem si ji, a také mě velice nadchla. Rád bych citoval jedno z vánočních přání, kterým bych i Vám chtěl vyprosit pokojné svátky. „Posílám vám svoje novoroční i vánoční přání. A na něm je jen Ježíšek a pak už jen zvířata, ani jeden člověk. Je tam jen vůl a osel, obě zvířata, která tam cele patří. Jsou užitečná, slouží, jsou pokorná a jsou tu pro druhé. K jesličkám patří ten, kdo v sobě dovede najít něco z vola a osla. Jinak by tam nepatřil. Moderní člověk se vyvyšuje, myslím jen na sebe, nechce sloužit, je tu pro sebe a skutečně k jeslím nepatří a ani tam nesměřuje. Jeho bohem jsou moc, sláva, peníze a být u koryta.“ SETKÁNÍ MLÁDEŽE PŘEROVSKÉHO DĚKANÁTU Moc a sláva jsou pokušením člověka, ale asi daAnimátoři přerovského děkanátu zvou na již tradiční modlitby mládeže! leko větším jsou peníze. Jistě, jsou nutné. Ale ve Tentokrát budou 12.12.2014 v 19:30 ve farním kostele v Tovačově. špatném pochopení jejich účelu jsou přítěží. Po duchovním programu následuje malé agapé na faře. Zvou animátoři Znám člověka, který má a může mít všechno. Plat se rovná statisícům, ale když se ho zeptáte, co mu chybí, tak je toho většina. Ten člověk není šťastný. Nemá rodinu, nemá lásku, má jen a jen peníze. Že možná zní tato věta trochu jako paradox? Věcí, které nás spoutávají a uvádějí do neútěchy, se má člověk zbavit, osvobodit. Ruský filozof Nalimov mluvil o třech osvobozujících citoslovcích. Óoo – vyjádření obdivu. Aha – pochopení problému a chacha – osvobodivém smíchu. Přeji do Vašich rodin i do té mé, aby obdiv z narození Božího Syna a pochopení smyslu Vánoce nebylo problémem. Naopak. Aby jejich prožívání bylo skutečnou radostí. Josef Hovád

Výšlap na Radhošť Jindy až monotónně ubíhající dny byly jako každý studijní rok vyrušeny ze svého klidu podzimními prázdninami. Studenti se rozprchli do všech světových stran po návštěvách nebo do sportovních akcí, jiní byli zase rádi, že se mohli věnovat již dlouho odkládaným povinnostem. A v tomto prázdninovém spěchu, který je pro nás často náročnější než dny pracovní, se přerovská mládež rozhodla pro společný výšlap do hor. Předpověď zněla jasně: „Azuro a zima! “ Sešlo se nás asi jedenáct a opravdu jsme nelitovali. Azurové nebe jsme sice s velkou námahou hledali v ranním mlhavém oparu přerovského nádraží, avšak už před konečnou zastávkou našeho vlaku jsme mohli zahlédnout náš cíl, Radhošť. Od tohoto cíle nás v Rožnově p. R. na nádraží dělilo asi 8 kilometrů. Podzim začal v celé své kráse a svým bohatým rozmarem obarvil listí tak, aby si dokázal vybrat i ten nejnáročnější turista. Ve společnosti všech těch barev nebyl tento výstup nikterak náročný ani pro ty nejmenší z nás. Cestou k Radhošti jsme také nezapomněli na modlitbu a při odříkávání vyznání víry v růžencové modlitbě se ve strmém kopci rozkašlal téměř každý z nás. Jen náš milý bratr jáhen, nejspíš tak dobře vytrénovaný z olomouckého semináře, neměl s tímto počinem žádný problém.  Na vrcholu se nám otevřely krásné pohledy na Beskydy v podzimním šatu. Pak byl čas na oběd. Cestu zpátky jsme zvolili přes Dolní Bečvu. Při ní se rozjela spousta her, a tak nám dalších asi 9,5 kilometrů uteklo rychle. Celý den jsme ukončili večeří a večerní mši svatou v Rožnově p. R. a s unavenýma nohama jsme nasedli na zpáteční vlak do Přerova. Na celém dnu jsem nenašel chybičku… snad jen to, že jsme museli často přivírat oči, kvůli slunečním paprskům.  Adam Schön Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosinec 2014 Strana 9

OKÉNKO Z CENTRA PRO RODINU RÁJ, se sídlem v Pavlovicích u Přerova 5

foto - přednáška rodinné psychoterapeutky „Výchovné omyly Pospíšilové Jarmily” – v pátek 14. listopadu měla velký úspěch, rodiče chtějí další témata paní doktorky 

CO PŘIPRAVUJEME V ROCE 2015 v rámci projektu Rodina - bezpečný přístav PŘEDNÁŠKY, BESEDY A KURZY (včetně hlídání a programu pro děti): ❏ DOPOLEDNÍ BESEDY PRO MAMINKY s programem pro děti – každý čtvrtek ❏ PŘEDNÁŠKY PRO RODIČE A PRARODIČE – 1x za měsíc (zajištěno hlídání a program pro děti) ❏ RODIČOVSKÁ SKUPINA – 4 x za rok - pro absolventy kurzů Efektivního rodičovství (KERO) ❏ KURZ EMOCE V NAŠICH ŽIVOTECH A CO S NIMI - jaro 2015 (pokračovací kurz nejen pro účastníky minulých KERO – 3 setkání) ❏ KURZ EFEKTIVNÍHO RODIČOVSTVÍ - říjen – listopad 2015 ❏ KURZ PŘIROZENÉHO PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ – jaro 2015 (3 setkání)

Srdečně Vás zveme do Přerova na MALOU ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVU na téma: O VYTRVALOSTI V MODLITBĚ ve čtvrtek 11.12. od 17 h. Začátek v kostele sv. Vavřince mší sv. s promluvou P. Pavla Hofírka, pak pokračování na centru Sonus přednáškou Františky Böhmové. Využijme čas a zastavme se uprostřed adventu…

NOVINKA: ❏ VĚTŠINU PŘEDNÁŠEK A BESED MŮŽEME USPOŘÁDAT TAKÉ PŘÍMO VE VAŠEM BYDLIŠTI - pokud se vám zalíbí nějaké téma, které uvidíte na stránkách Ráje a sejde se vás minimálně 5 rodičů, přijedeme program zrealizovat k vám do vesnice. Při dopoledních besedách bude také krátký výtvarný program pro maminky a děti a po dobu besedy program pro děti. Bližší informace a přihlášky u koordinátorky J. Skřečkové - tel.: tel. 733 114 747, email: [email protected] nebo na www.raj-pavlovice.cz

ETICKÉ OTÁZKY KAŽDÉHO DNE - interaktivní přednášky pro děti v základních školách s tématy rodina a mezilidské vztahy (pokud ve vaší ZŠ tento program ještě neběží a máte o něj zájem, kontaktujte nás). Součástí jsou i přednášky pro rodiče (např. Bezpečnost dětí na internetu). „Okuste a vizte, jak je Hospodin VÍKENDOVÉ A POBYTOVÉ PROGRAMY: dobrý.” (Žl 34,9) ✓ VÍKEND PRO TÁTY S DĚTMI (jaro a podzim 2015) Zkusme si více všímat drobností, ✓ VÍKEND PRO MANŽELE – s přednáškami a hlídáním kojenců (červen 2015) skrze které se Bůh projevuje v ✓ VÍKEND PRO MATKY A DCERY (podzim 2015) životě každého z nás, a děkujme ✓ LETNÍ POBYT PRO MAMINKY S DĚTMI - hravý a tvořivý program pro mu za ně. Požehnané dny maminky i děti, besedy pro maminky na témata - výchova dětí a vztahy v rodiadventu a vánočních svátků ně (léto 2015) přeje za tým centra pro rodinu ✓ LETNÍ POBYT PRO RODINY – s podvečerním hravým i vzdělávacím programem pro děti i rodiče (léto 2015) Více informací u H.Školoudové - tel.: 731 604 120, email: [email protected]

Hana Školoudová

www.raj-pavlovice.cz

Dovolit Pánu, aby nás potkal Připravit se na Vánoce modlitbou, činorodou láskou a chválou; s otevřeným srdcem se nechat potkat od Pána, který vše obnovuje – vyzval papež František. Papež komentoval čtení z evangelia (Mt 8,5-11), ve kterém římský setník s velkou vírou žádá Ježíše o uzdravení pro svého služebníka., a připomněl, že v těchto dnech „začínáme novou cestu, cestu církve, vstříc Pánovu Narození“. Jdeme na setkání s Pánem, protože Vánoce nejsou pouhým dějinným výročím či vzpomínkou na něco krásného. „Vánoce jsou něčím víc: jdeme na setkání s Pánem. Vánoce jsou setkáním! Jdeme, abychom se setkali, abychom potkali Pána srdcem, životem, abychom ho potkali živého, tak jak je, abychom se s Ním setkali vírou. A není to snadné žít s vírou. Pán se nad setníkem podivil, užasl nad vírou, kterou měl. Ušel kus cesty, aby se setkal s Pánem, ale pocítil radost, že byl potkán Pánem. A právě takové setkání chceme: setkání víry!“ Avšak důležitější než potkat Pána, zdůraznil papež, je „dovolit, aby On potkal nás“: „Když potkáváme Pána my, jsme tak říkajíc pány tohoto setkání. Dovolíme-li však, aby On potkal nás, je On tím, kdo vstupuje do nás, celé nás obnovuje, protože v tom spočívá ten příchod. Přijde-li Kristus, přetváří všechno: srdce, duši, život, naději, cestu. Jsme na cestě víry, jdeme s vírou onoho setníka, abychom se setkali s Pánem a zejména, abychom se od Něho nechali potkat.“ Je však zapotřebí mít otevřené srdce: „Otevřené srdce, aby On potkal mne. A řekl mi to, co On chce, což není vždycky to, co já chci, aby mi řekl! On je Pán a On mi Strana 10 Slovo pro každého Ročník 20, Číslo 11, Prosinec 2014

poví, co pro mne má, protože Pán se na nás nedívá jako na nějakou masu. Nikoli! Dívá se nám každému do tváře, do očí, protože láska není abstraktní, nýbrž konkrétní, osobní. Pán jako osoba hledí na mne jako na osobu. Nechat se potkat Pánem, znamená dovolit Pánu, aby mě měl rád.“ Na této cestě k Narození Páně, končil papež svoji homilii, nám pomáhá následující: „Vytrvalá a intenzivnější modlitba, činorodá bratrská láska, trochu větší přiblížení se těm, kdo jsou v nouzi, a radostná oslava Pána. Tedy „modlitba, činorodá láska a chvála s otevřeným srdcem, aby nás potkal Pán“. Papež František: Dovolit Pánu, aby nás potkal. RADIOVATICANA. Česká sekce Vatikánského rozhlasu. [online]. © 2003-2013, datum publikování 23. 10. 2013, [cit. 2013-12-10], přeložil Milan Glaser. Dostupné z: .

Otázky k zamyšlení Modlitba vlastními slovy: 1) Dovolujeme Pánu, aby On potkal nás? Necháváme ho vstupovat do nás, obnovovat Děkujme Pánu, že On stojí o to, nás? Vím, že přijde-li Kristus, přetváří všechno: srdce, duši, život, naději, cestu? litujme toho, že jsme chtěli řídit 2) Jak přijímám, že mi může říci, co On chce? Nemusí to být vždycky to, co já chci, setkání s ním sami a nedokázali aby mi řekl. jsme mu dostatečně důvěřovat, 3) Jak se mi daří přijímat to, že mne má Bůh rád, můžu se o zkušenosti z toho podělit prosme o dar modlitby a činorodé s ostatními? lásky. Adventní modlitba Pane Ježíši, děkujeme Ti, že nám dáváš příležitost opět prožívat dobu adventní. Kéž je začátek liturgického roku také začátkem změny našeho smýšlení a přípravou na Tvůj příchod. Kéž pochopíme její vážnost a výzvu k obrácení. Kéž nám pomůže odvrátit náš zrak od světských starostí, abychom vzhlíželi k Tobě, Králi nebe i země, který jednou přijde, aby soudil svět - a každého z nás - spravedlivě. Kéž ale také nadějně očekáváme Světlo, které zazářilo na zemi, když jsi před dvěma tisíci let sestoupil ze svého královského trůnu, aby ses člověku podobal. Otevři naše srdce, abychom Ti dovolili vstoupit do naší bídy. Dej, ať uvěříme, že ses právě proto narodil a žes právě proto přišel na svět a nebráníme Ti, abys v našich životech konal zázraky. Zažehni v nás svůj plamen, abychom lidem kolem nás svítili na cestu za Tebou. Kéž lid, který žije v temnotách, opět uvidí Světlo. Chceme naslouchat slovům proroků a spolu s Pannou Marií na Tebe čekat. Maria, Ty nejlépe víš, co znamená očekávat Spasitele. Provázej nás a naše rodiny touto adventní dobou a pomoz nám pečlivě připravit naše srdce na Jeho narození. Amen. Hana Školoudová

Víkendovka pro mladé v Němčicích nad Hanou Čas: pátek 7.11. až neděle 9.11. 2014 Místo: fara v Němčicích nad Hanou Organizátor: Vít Adamík, Barbora Bílková Počet účastníků: 25 mladých a perspektivních farníků Hostitel: P. Mgr. Tomáš Strogan Setkání v Němčicích pro mě bylo hmatatelným důkazem důležitosti společenství. Příležitost trávit čas s lidmi, se kterými mohu sdílet víru, není samozřejmostí a je nenahraditelná. Co se tam dělo tak zvláštního, co na mě zapůsobilo? RADOST z toho, když přijedu na místo, kde jsem ještě nebyl a těším se až ho poznám. Radost někoho jiného z toho, když se vrací na místo, na které má své vzpomínky a může si je připomenout. Radost z toho, že můžu smysluplně trávit čas s někým, koho mám rád a záleží mi na něm. Zažil jsem stav vnitřní naděje a jistoty, který se projevuje velmi jednoduše – upřímným smíchem. PŘIJETÍ sebe sama. Zde si můžu věřit. Tady můžu rozvíjet svoji vyrovnanost. Nejsem nikým souzen. Jsem mezi svými. Mezi těmito lidmi se můžu uvolnit a oddechnout si, nemusím si krýt záda, můžu být prostě jen laskavý a milý. VZTAHY založené na přijetí a postoji k sobě samému. Nepočítám, s kolika lidmi jsem se seznámil a kolik jmen už si teď nepamatuji. Pokud jsem získal jen trochu lepší vztah k sobě, pomohlo mi to ke zlepšení vazby k druhým lidem. ROZVOJ jako proces dospívání od jednoduchosti k plnosti. Hráli jsme stolní hry a zpívali. Bavili jsme se. To mě naplňuje jen částečně. Každý u sebe vnímá různě velkou potřebu rozvíjet se. Mě baví ze všeho nejvíce, když mám šanci se rozvíjet nebo tuto šanci dám někomu jinému. V Němčicích jsem měl příležitost. Víťa zor-

ganizoval hru, která byla vrcholem víkendovky. ODHALENÍ pravidel a vůbec průběhu a náplně hry. Byla to celkem komplikovaná a dosti náročná hra, především na psychiku. Všichni účastníci museli projevit odvahu k poznání pravdy skrze vztahy, které v průběhu hry postupně navazovali. Šli do něčeho neznámého a nového. Nebyli zde vítězové ani poražení. Byli jen ti, které hra vtáhla hlouběji a ti, kteří neměli tolik štěstí a zůstali na povrchu a hru si tak třeba na první pohled moc neužili. ODLIŠNOST přístupu ke své roli ve hře. Hráči vystřídali několik rolí. Přitom museli projevit schopnost v sobě tyto role v krátkém čase odlišit. Objevovali pokaždé jinou individualitu, nacházeli klíčové rozdíly. Pokud se vcítili do své role, byl jen krůček k tomu, aby je hra pohltila. Pokud vás něco pohltí, nevnímáte čas. Tak to bylo i s víkendovkou. Nestačil jsem si ani všimnout a už jsem byl na cestě domů. Na závěr mnohokrát děkuji všem, kteří se víkendovky zúčastnili. Děkuji Víťovi za organizaci celé akce a oné hry. Velké díky patří také otci Stroganovi za duchovní vedení v průběhu víkendu a jeho vstřícnost a pohostinnost. Víkend byl finančně podpořen občanským sdružením Sarkander. Michal Zedek


Strana 11

Milí farníci, bratři a sestry, v brzké době se opět rozběhnou přípravy dalšího ročníku Tříkrálové sbírky. Je tedy ten nejvhodnější čas seznámit Vás s tím, jak jsme využili výtěžek Tříkrálové sbírky 2014. V lednu letošního roku se v Přerově a okolních obcích vybralo celkem 741 817,- Kč. Tato částka byla rozdělena na dvě části. Prvních 313 361,- Kč bylo Charitou České republiky použito na humanitární pomoc u nás i v zahraničí. Druhá část 428 456,- Kč se vrátila zpět do Přerova. Z této částky bylo na přímou pomoc rodinám a lidem v nouzi v Přerově a okolních obcích využito 100 000,- Kč. Jde o pomoc rodinám a lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Za 80 000,- Kč byly pořízeny kompenzační pomůcky pro péči o umírající. Za 100 000,- Kč byl zakoupen automobil pro Charitní ošetřovatelskou službu, pro zvýšení dostupnosti této služby pro klienty ve vzdálenějších obcích našeho děkanátu. Dále byla podpořena činnost Setkávání seniorů SPOLU, a to částkou 50 000,- Kč, činnost Občanské poradny a poradny pro dlužníky částkou 63 000,- Kč a činnost Charitní pečovatelské služby částkou 30 000,- Kč. Dalších 5 000,- Kč jsme odeslali na fond pomoci obětem válečného konfliktu na Ukrajině. Tříkrálová sbírka 2015 se bude konat ve dnech od 1. do 12. ledna 2015. V samotném Přerově vyjdou koledníci do ulic v neděli 4. 1. a v úterý 6. 1. 2015. V okolních obcích se bude koledovat od pátku 3. 1. do neděle 12. 1. 2015. Protože je organizace sbírky náročná, hledáme jako každý rok spolupracovníky. Prosíme tedy rodiny z farnosti, aby se nebály vyslat malé děti jako malé koledníky, velké děti (starší 15 let) a rodiče jako vedoucí skupinek. Hledáme také ženy ochotné pomoci s přípravou občerstvení. Pomůžete tak dobré věci. Zájemci se mohou hlásit do 12. 12. 2014 u Martiny Krejčířové, tel. 777 729 521 nebo 581 209 298. Děkujeme všem, kteří svými příspěvky podporují Tříkrálovou sbírku a vyjadřují tak svou solidaritu s potřebnými a trpícími a všem přejeme krásné, požehnané a pokojné svátky vánoční a šťastné vykročení do nového roku. Za Oblastní charitu Přerov Martina Krejčířová

 Za přátele myslivosti a koní .

 Duchovní obnova – Velehrad 2014 .

„Náš pan farář dp. P. Mgr. Radek Sedlák každým rokem zajišťuje ve své farnosti v TroubkáchHenčlově a Bochoři tradiční svatohubertské slavnostní bohoslužby „Za přátele myslivosti a koní“ – konané ve farním kostele, zasvěceném sv. Markétě. O letošní – 33. neděli v mezidobí (16. 11. 2014) – reprezentovalo Místní myslivecké sdružení v Troubkách kolem třiceti uniformovaných myslivců, včetně jejich manželek, chovatelů ušlechtilých plemen koní a devítičlenného sboru trubačů (oktetu) – kteří doprovázeli bohoslužbu překrásnými intrádami v interiéru kostela, ale také po mši svaté v parčíku vedle chrámu Božího. Po hubertské bohoslužbě požehnal pan farář sedmero koním i žokejům, shromážděným před památníkem, zbudovaným v sousedství farního kostela místním občanům – vojákům, padlým na všech frontách 1. světové války. I zde jim trubači vzdali čest a uctili tak památku svých někdejších spoluobčanů. Díky iniciativě místního duchovního – patera Radka Sedláka – připravuje se „malá“ i „velká“ kostelní schola vystoupit v hereckém i verbálním programu na Štědrý den t. r. – na „Vánoční dětské bohoslužbě“ – v interiéru místního kostelíčku, ale též na tradičním „Živém Betlému“, uvedeném na vánoční scénce v rámci misijní činnosti troubeckých farníků. Autor této noticky vzdává vřelé díky všem zainteresovaným na shora zmiňovaných akcích, a těší se na své první Vánoce, strávené letos již jako řádný občan této hanácké dědiny…“ Po skautsky „Vždy jen s modrou oblohou!“ zdraví oldskaut ALBI z „Jižního Klondajku II Troubek“ a terciář SFŘ Přerov František Cigánek

Nikoho už asi nepřekvapí zmínka o tom, že se opět, jak je již po několik let milou tradicí, konala na začátku listopadu duchovní obnova na Velehradě. Pod vedením pana děkana jsme se mohli od 7. do 9. listopadu zamýšlet nad dle mého názoru nelehkým tématem „Abrahám - Na cestě víry.“ Jako každý rok se nás sešla docela velká skupinka, a to nejen z přerovské farnosti, ale i z blízkého okolí. Zaplnili jsme celou polovinu rozlehlé Stojanovské jídelny. Pravda, v kapli už jsme tak hojným počtem nepůsobili, ale to bylo zřejmě tím, že několik z nás se při přednáškách uchýlilo do intimního prostředí kůru. Aspoň tam Panna Maria La Salettská nebyla tak sama (její krásná socha je tam umístěna již řadu let). Program duchovní obnovy byl již tradičně rozložen od páteční večeře do nedělního oběda. Krátké, ale nosné přednášky střídaly chvíle pro odpočinek a rozjímání. Celý den pak vyvrcholil společnou adorací. V sobotu měl každý dostatek příležitostí k individuálnímu duchovnímu rozhovoru či svátosti smíření. K dispozici bylo více kněží (samozřejmě nechyběl ani bratr pana děkana). Přestože letošní téma zní příliš biblicky, nemuseli jsme se zaleknout nějakých teologických složitostí a učených úvah. Otec Pavel nám dokázal vše „polopaticky“ vysvětlit a na Abrahámových zkušenostech s Bohem ukázat souvislost s námi a naším každodenním bojem o svatost. Díky zpracovaným textům (doprovázeným mnoha doplňujícími otázkami) se k jednotlivým částem můžeme doma kdykoliv během roku vrátit a aspoň na chvíli se zastavit a připomenout si onen požehnaný čas, který jsme na Velehradě společně strávili. Díky patří otci Pavlovi, pracovníkům Stojanova, ale hlavně všem, kteří si našli čas a duchovní obnovy se zúčastnili. Bohu díky + Simona Vondráková

Strana 12

Den rodin v Čekyni Vážení farníci, Den rodin v Čekyni, který bývá na konci května, se stal již tradiční akcí děkanátu Přerov a má za sebou několik úspěšných ročníků. V následujícím roce jej však z osobních důvodů nemůžu organizovat. Pokud by se našel ochotný dobrovolník, který by si akci vzal na starosti, může probíhat i v následujících letech, jinak bude muset být s velkou lítostí zrušena. Kontaktujte mě na tel. 721 039 226 Jiří Sýkora


Advent a Vánoce Přestože je v předvánočním čase většinou ještě více úkolů a starostí než v ostatních dobách roku, tak se jistě dá večer najít chvíle, kdy se může celá rodina sejít ke kratičké modlitbě u adventního věnce. Podobně v době vánoční se může rodina setkat u stromečku a betléma. Takové chvíle jsou důležité, protože společná modlitba upevňuje rodinné společenství. Otevření kostelů k jesličkám Kostel sv. Vavřince bude otevřený od 25. prosince do 1. ledna vždy od 14:00 do 17:00. Kostel sv. Michala na Šířavě 25. a 26. prosince také od 14:00 do 17:00. Vzadu v kostele bude rozpis služeb a opět prosíme ochotné farníky, aby se zapsali. Děkujeme. Evangelizace Na posledním setkání pro evangelizaci zazněl také návrh oslovit farníky, zda by se někdo chtěl podělit o svou osobní zkušenost s Bohem a napsat své svědectví víry a to třeba i anonymně. V lednovém čísle časopisu budou přesnější informace, kde a jak své příspěvky odevzdat. Zatím můžeme všichni přemýšlet, jestli jsme ve svém životě nějakým způsobem pocítili Boží blízkost nebo jsme u sebe či svých blízkých zažili, jak se díky Boží milosti naše životy proměnily k lepšímu. Doporučuji si tyto důležité momenty Božího působení v našich životech zapsat aspoň pro sebe, abychom se k nim mohli vracet a to pěkné si připomínat. Příští setkání pro evangelizaci bude v pondělí 8. prosince 2014. Nejdříve bude v 18:00 v kostele sv. Vavřince mše svatá ze slavnosti Panny Marie a po ní asi v 19:00 bude následovat setkání v sále na faře. Všechny zveme. Děkuji také všem, kdo se modlí na úmysl: Za růst evangelizace a služby v naší farnosti. Klub přátel Charity V neděli o slavnosti Ježíše Krista Krále jsem se zmiňoval v kázání, že v našem děkanátu zakládáme Klub přátel Charity. Toto neformální společenství věřících má umožnit lidem více se podílet na charitativní práci církve. Podrobnější informace najdete na plakátcích a také v příštím čísle časopisu. Zájemci o bližší informace nebo o přihlášky se mohou obracet na pastorační asistentku naší Charity, která má na starosti činnost Klubu: Emilie Šmídová, telefon 731 914 944, e-mail: [email protected] Každý křesťan by měl cítit potřebu a touhu pomáhat druhým, zvláště lidem v nouzi. Služba druhým, žít pro druhé, patří k podstatě křesťanství. Většinou na prvním místě žijeme pro druhé ve své vlastní rodině a mezi svými blízkými. Kromě toho křesťané vždy pomáhali také všem lidem v nouzi. Jedním ze způsobů, jak pomáhat, je také zapojení se do Klubu přátel Charity. Každá služba (a každý vztah k) druhému člověku by měla vyrůstat z modlitby. Pak bude Bohem požehnaná. Den rodin v Čekyni Jak jste se mohli dočíst na straně dvanáct, tak hledáme organizátora či organizátory tradiční akce pro rodiny, která bývá v táborovém areálu v Čekyni. Přál bych si, aby tato aktivita nezanikla, ale pokračovala dál. Myslím si, že je to vždy pěkné setkání rodin farnosti, které nemůže pokazit ani špatné počasí. Kdo uvažuje, že by si mohl vzít organizaci této akce na starost, tak se může obrátit na Jiřího Sýkoru, který rád podá bližší informace. Nebo se můžete přihlásit také přímo u mne. Docela to spěchá, protože musíme stanovit termín akce a rezervovat táborový areál. Nová kniha Do písemné podoby jsem dopracoval téma jedné z mých přednášek. Kniha má také shodný název: Zamilovanost jako duchovní zkušenost. A doplňující podtitul: „Jsem zamilovaná. Je to úžasné. Ale co s manželem a dětmi?“ Kdo na přednášce byl, tak má představu, co asi v knize najde. Zjednodušeně řečeno je o zamilovanosti, lásce, jak je to někdy ve vztazích a životě složité, a jak je právě v tom všem důležitá víra v Boha. Podtitul prozrazuje, že kniha je určena pro dospělé. A to nejen pro ženy, ale samozřejmě i pro muže. Nejen pro ty, kteří právě teď nějak zápasí se zamilovaností u sebe nebo svých blízkých, ale pro všechny, kteří nad smyslem života přemýšlejí a cíl života hledají. Děkuji všem, kdo mi s vydáním knihy pomohli. Teď už je text v tiskárně a během měsíce prosince by měla kniha vyjít. Pak bude k zakoupení v naší farní prodejně. Plánujeme ji také nabídnout k distribuci do dalších knihkupectví. Doufám, že si v knize každý čtenář najde něco užitečného pro sebe. Snad některým pomůže nejen se lépe zorientovat v lidských vztazích, ale bude pro ně i povzbuzením k duchovnímu pohledu na život. P. Pavel Hofírek


Strana 13

POŘAD VÁNOČNÍCH BOHOSLUŽEB ŠTĚDRÝ DEN 24. 12 2014 STŘEDA

PŘEROV sv. Vavřinec 15:00* 21:00 Přerov Předmostí 21:00 Šířava FARNOSTI DĚKANÁTU Beňov Bochoř 20:00 Brodek u Př. 19:00 Citov 18:00 Domaželice 18:30 Dřevohostice 20:00 Horní Moštěnice 23:00 Kojetín 15:00*, 22:00 Kokory Křenovice Lobodice Majetín Měrovice Pavlovice u Př. Penčice Polkovice Prosenice Přestavlky Rokytnice u Př. Říkovice Stará Ves Suchonice Tovačov Troubky n. B.

22:00 20:00 20:00 20:00

SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ 25. 12 2014 ČTVRTEK

SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA 26. 12 2014 PÁTEK

SVÁTEK SVATÉ RODINY 28. 12 2014 NEDĚLE

SILVESTR 31. 12 2014 STŘEDA

MATKY BOŽÍ PANNY MARIE 1. 1 2015 ČTVRTEK

9:00,10:30 18:30 8:45 7:30

9:00,10:30 18:30 8:45 7:30

9:00,10:30 18:30 8:45 7:30

8:00, 17:00

9:00,10:30 18:30 8:45 7:30

7:30 10:30 9:00 10:30 10:20 7:30 10:30 9:00, 14:00 adorace 9:00

7:30 10:30 9:00 10:00 10:20 7:30 10:30 9:00

7:30 10:30 09:00 10:30 10:20 7:30 10:30 9:00

9:00 10:30 10:30 7:30 7:30 8:50

9:00 10:30 10:30 7:30 7:30 8:50 10:30

7:45 9:00 8:00 8:00

7:45

19:30

10:30 7:30 7:30 8:50 10:30 10:30 7:45

20:00 20:00 21:00

7:30 8:00 9:00

22:00 15:00* 21:00

8:30 8:30

21:30

10:30 8:30 8:30

7:30 8:00 9:00 8:30 8:30

15:00

17:00 s † 17:00, 23:00, 24:00 adorace 17:00

7:30 10:30 9:00 10:30 10:20 7:30 10:30 9:00 9:00 10:30 10:30 7:30 7:30 8:50 10:30 7:45

16:00 15:30 s † 15:00 16:00 17:00, 23:00

7:30 8:00 9:00 8:30 8:30

adorace

Vlkoš Žalkovice † děkovná pobožnost

23:00 9:30 21:30 11:00 * bohoslužba slova

9:30 9:30 18:00 9:30 11:00 11:00 17:00 11:00 Uvedené termíny mohou být aktuálně změněny dle situace ve farnosti.

 Představujeme přerovská společenství . Společenství křesťanských žen Naše společenství vzniklo po otevření centra Sonus v roce 1997. Na výzvu tehdejšího otce děkana p. Josefa Lambora se tehdy přihlásilo několik žen, v čele s dnes již zemřelou paní Františkou Hradílkovou. Začaly jsme se scházet každých 14 dní vždy v sudé úterky od 16 do 18 hodin na Sonusu. Oprášily jsme své dovednosti ručních prací, kuchařské a podle potřeby i jiné, abychom se spojily v činnostech pro potřeby farnosti. Během let se vystřídalo mnoho žen, některé nás již opustily navždy, jiné odešly z různých osobních důvodů, ale přišly zase nové. Myslím, že naše práce pro farnost je vidět. Pečeme perníčky na Mikulášskou nadílku, koláčky na primiční mši svatou našich novokněží a na hody. Háčkované ozdoby, které naleznete na stromečcích u Betléma, ty jsou také našim dílem. Jedna sestra šije křestní dečky, jiné zase vykonávají různé práce aktuálně potřebné pro farnost nebo Charitu. Staráme se i kapli sv. Jiří (která je v současné době uzavřená z důvodu celkové opravy), vedeme zde Májové pobožnosti, modlíme se svatý růženec a v postní době i jednu křížovou cestu. Nezapomínáme ani na narozeniny a jmeniny našich kněží a na Vánoce a Velikonoce posíláme blahopřání jejich rodičům. Je toho ještě více, co je třeba udělat pro farnost. Jsme společenství otevřené, kdo by se k nám chtěl přidat, rády Vás uvítáme v sudé úterky na našich pravidelných schůzkách. Žofie Kornelová Strana 14


 Přečetli jsme a doporučujeme… . Připravte cestu Pánu

Milan Hromník Úvahy nad liturgickými čteními v adventní době Doba adventní je v naší době většinou narušena dotěrnou reklamní kampaní s cílem vytáhnout co nejvíce peněz od zákazníků, aby Vánoce byly co nejvíce bohaté a krásné. Při tom nám často utíká smysl adventu, kterým je vzbudit touhu po Kristu a s radostí ho očekávat a prohloubit v sobě ducha pokání. Autor ve své knize se na úvod zamýšlí nad charakterem adventní doby a její liturgie. Nabízí také jak prožít advent v osobním životě. Např. jak jsem již uvedl v úvodu: „ Tato touha po Ježíšovi najde konkrétní vyjádření zahloubáním se do adventních textů Písma svatého, v častější a pozornější účasti na mši sv., ranním, poledním i večerním soustředění při modlitbě Anděl Páně, v němž se člověk nechá oslovit Marií jako svým vzorem a orodovnicí.“ Také nabízí některé praktické rady, jak prohloubit v sobě ducha pokání. „ V tomto duchu vykonat svatou zpověď. A v duchu pokání, čili lítosti nad svým odklonem od Ježíšova evangelia kvůli vlastní nedbalosti a lenivosti, začít důsledně uplatňovat sebeovládání a sebezápor v osobním i společenském životě. Nabízí se mnoho příležitostí, například hned po probuzení vstát, najít si čas na rozjímání adventních úvah, večer chodit včas spát, snášet bez stěžování zimu, teplo, výkyvy počasí, trpělivě čekat, nepředávat novinky rychle dál, přemáhat zvědavost, atd. Tak se advent stane časem očekávání a přípravy na plné duchovní zrození Ježíše v lidských srdcích.“ Autor nám dále nabízí na každý den adventu úvahy nad liturgickými čteními. Ty jsou zde uvedeny nadpisem a biblickými souřadnicemi, proto si k rozjímání připravíme i Bibli. Knihu vydala Matice Cyrilometodějská v roce 2010. Má 87 stran, doporučená cena 119 Kč. Přeji duchovní užitek z této knihy a dobré prožití adventu. Jaroslav Branžovský

Čtvrtek 25.12. 16:30 Přerov, sv. Vavřinec Pátek 26.12. 16:00 Přerov, sv. Vavřinec Pondělí 29.12. 9:00 Fara v Přerově Středa 31.12. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Předmostí, kostel 17:00 Přerov, sv. Vavřinec Čtvrtek 1.1. Slavnost Matky Boží Sobota 3.1. 8:00 Přerov, sv. Vavřinec 16:30 Předmostí, fara Neděle 4.1. Přerov a Předmostí 15:00 Předmostí, kostel Pondělí 5.1. Úterý 6.1.

Středa 7.1. Čtvrtek 8.1. Pátek 9.1. Sobota 10.1. Neděle 11.1. Pondělí 12.1. Úterý 13.1. Středa 14.1. Čtvrtek 15.1. Sobota 24.1.

16:00 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara Přerov a Předmostí Slavnost Zjevení Páně 16:00 18:00 15:00 17:30 19:00 19:30 9:00 19:30 17:00 17:00 16:00 17:00 17:00 19:00 20:00

Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Prosenice Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov Přerov Centrum Sonus Přerov Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Přerov, MD


Setkání u betléma, viz str. 8 Koncert duchovní hudby: Vokál Redakční rada časopisu Úklid kostela, skupina „A“ Mše svatá na poděkování za rok 2014 Mše svatá na poděkování za rok 2014 Mše svaté v Přerově jsou jako v neděli Ranní mše svatá Mariánské večeřadlo Tříkrálová sbírka Adorační den farnosti: tichá adorace od 15:00 se společným zakončením v 16:00 Začátek přípravy rodičů na křty dětí Encykliky s kaplanem Tříkrálová sbírka Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00 Předmostí v předvečer v pondělí 18:00 Setkání společenství křesťanských žen Mše pro děti s přípravou na první přijímání Úklid kostela, skupina „B“ Příprava dospělých na biřmování Zkouška scholy dospělých Děkanátní modlitby mládeže Akce pro ministranty Příprava mládeže na biřmování Ekumenická bohoslužba, není večerní mše Ekumenická bohoslužba Kavárna pro seniory Ekumenická bohoslužba, není večerní mše Setkání pro evangelizaci Setkání s rodiči přípravy na první přijímání 20. farní ples, viz str. 11

Strana 15

Sob

n

Vánoční svatá zpověď v Přerově v kostele sv. Vavřince je takto: Pátek 19. 12. 2014 od 16:00 do 18:00. Sobota 20. 12. 2014 od 8:30 do 11:00. Každý všední den od 11. 12. do 23. 12. se zpovídá ráno od 7:30.

Sobota 6.12. Neděle 7.12. Pondělí 8.12.

Úterý 9.12. Středa 10.12.

8:00 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Centrum Sonus 16:30 Předmostí, fara 14:30 Pavlovice, kostel Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie 19:00 Fara v Přerově 18:45 Fara v Předmostí 16:00 Centrum Sonus 17:00 Centrum Sonus 16:00 Centrum Sonus 18:00 Přerov, sv. Vavřinec

Čtvrtek 11.12.

10:00 Pavlovice, fara 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Fara v Přerově 17:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:00 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus Stará Voda u Bruntálu Pátek 12.12. 19:30 Tovačov 19:30 Přerov, sv. Vavřinec Sobota 13.12. 17:30 Přerov, sv. Vavřinec Neděle 14.12. 19:30 Centrum Sonus Pondělí 15.12. 17:30 Centrum Sonus 18:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:45 Předmostí, fara Středa 17.12. 18:00 Přerov, sv. Vavřinec Čtvrtek 18.12. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus 19:30 Fara v Přerově Pátek 19.12. 16:00 Přerov, sv. Vavřinec Sobota 20.12. 8:30 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Centrum Sonus 18:00 Centrum Sonus Neděle 21.12. 16:00 Přerov, Nám. TGM Pondělí 22.12. 17:00 Předmostí, kostel 17:30 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara Úterý 23.12. 15:00 Přerov, sv. Vavřinec Vánoční bohoslužby:

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 02 Přerov telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Strana 16

Ranní mše svatá Akce pro ministranty Mariánské večeřadlo Koncert duchovní hudby Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00 Předmostí 18:00 Setkání pro evangelizaci Náboženství pro dospělé s kaplanem Setkání společenství křesťanských žen Literární advent Křesťanské akademie Kavárna pro seniory Mše svatá pro děti s lampičkami a přípravou na první svaté přijímání Beseda Centra pro rodinu Úklid kostela, skupina „B“ Setkání františkánského společenství Adventní duchovní obnova: mše svatá a přednáška Fr. Böhmové o modlitbě, str.10 Zkouška scholy dospělých Víkend pro táty s dětmi, viz str. 6 Děkanátní modlitby mládeže, viz str. 9 Koncert duchovní hudby Modlitby Fatimského apoštolátu Příprava mládeže na biřmování Katecheze pro dospělé Koncert duchovní hudby Encykliky s kaplanem Mše svatá pro děti s lampičkami Úklid kostela, skupina „A“ Příprava dospělých na biřmování Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání Modlitby matek Vánoční svatá zpověď 16:00 – 18:00 Vánoční svatá zpověď 8:30 – 11:00 Schůzka ministrantů Schůzka animátorů mládeže děkanátu Živý Betlém Vánoční svatá zpověď v Předmostí Biblická hodina s jáhnem Náboženství pro dospělé s kaplanem Úklid kostela, skupina „C“ Viz přehled na straně 14

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro vnitřní potřebu děkanátu Přerov. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Pavel Martinka, Zdeněk Mlčoch, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka lednového čísla je 29. prosince 2014. Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents