Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

Před 150 lety – 11. února 1858 se čtrnáctileté dívce Bernardettě Soubirousové poprvé zjevila Panna Maria Lurdská v jeskyni Massabille u Lurd ve Francii.

Únor 2008 Číslo 2 Ročník 14

liturgika

Druhý vatikánský koncil a Konstituce o liturgii

Santo subito!

Střípky ze života papeže Jana Pavla II.

Sociální učení církve

Úvodník

Laborem Exercens

P. Pavel Ryšavý

Liturgický kalendář Rosteme…

Rosteme…

biblistika

Slovo Boha živého v lidském životě

. Dětské okénko

Stránka pro mládež

Pozdrav ze semináře Mobilizace sherwoodských sil

Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008

Z Centra pro rodinu Ráj Rozhovory

s jubilantkou paní Wonischovou

Jen tak ve stručnosti Slovo z Charity

Tříkrálová sbírka 2008

Světec měsíce Informace

… a mnoho dalšího…

Únor v liturgii Boží vůle Jak často se slyší a mluví v křesťanských kruzích: Je to Boží vůle. Nesmíme nic dělat proti Boží vůli. Jaká je Boží vůle? Co je Boží vůle? V prvé řadě si znovu musím připomenout, že Bůh je náš Otec a chce vždy pro nás to nejlepší. Tak musíme pohlížet na celý život našeho Pána Ježíše Krista, který přišel, aby konal vůli Otce – „tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli“ (Žid 10,7). Proto jen Ježíš může tvrdit: „Já stále konám to, co se mu líbí“ (Jan 8,29). Ježíš Kristus se zříká své vůle a koná vše, co chce Otec. To je dokonale projevená poslušnost, to je výraz naprosté důvěry, a to nejdokonalejší oběť. Ježíš se vzdal své vůle. On ví, že ho Otec miluje, a proto chce odpovědět na tuto lásku Otce láskou, která se zříká sama sebe, zříká se vlastní vůle. Proto jeho poslušnost je obětí jeho vůle Otci. Může být větší důkaz lásky Syna k Otci? Takže víme, že Bůh je náš Otec. Toto synovství si uvědomujeme a z toho synovství zároveň plynou závazky. Nedělat nic, co se Otci nelíbí. V těch hrubých konturách to znamená, žít důsledně Desatero Božích přikázání. Ten, kdo je žije, plní Boží vůli. Boží přikázání jsou sdělenou Boží vůlí lidu. Ten, kdo dodržuje tyto Boží příkazy či zákazy, však omezil Boží vůli jen na tu skutečnost, co Boha zarmucuje. Ale naší úkolem je dělat Bohu to, co se mu líbí. Nejen se tedy vystříhat zla, které Boha zarmucuje, ale také konat ve svém životě dobro, z kterého se Bůh raduje. Ježíš Kristus nám sděluje, nejenom jak Boha nezarmucovat, ale jak mu také dělat radost. Tou největší radostí, kterou člověk může Bohu udělat, je vzdát se své vlastní vůle a uvěřit, být poslušný, žít podobný život jako Ježíš Kristus. Jak je však těžké se vzdát vlastní vůle. Podřídit svou vůli Boží. Vzdát se svého já, to může jen ten, kdo skutečně věří, kdo důvěřuje… Potom plnit Boží vůli neznamená jenom být Bohu poslušný ke všemu, co se v mém životě i okolí děje (úmrtí

Strana 2

Začátkem měsíce února prožíváme letos první část liturgického mezidobí a vstupujeme do doby postní. 2. 2.

5. 2. 6. 2.

Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice) „Před čtyřiceti dny jsme slavili slavnost Narození Páně. Dnes si připomínáme den, kdy Josef a Maria přinesli dítě do chrámu, aby ho podle Mojžíšova zákona obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše.“ (podle Misálu na každý den liturgického roku) Symbolika světla vévodící dnešní liturgii, je inspirována Simeonovým chvalozpěvem: světlo je středem hymnu. Kristus je světlo, jež nezáří jen tehdy Izraeli, ale všemu lidstvu.

Památka sv. Agáty, panny a mučednice

Popeleční středa, den přísného postu, začátek doby postní

Postní doba je od nejstarších dob chápána jako příprava na velikonoční tajemství. Po celou postní dobu se katechumeni připravovali na přijetí křtu, kterého se jim dostalo o Velikonocích, a celá obec věřících prožívala s nimi tuto přípravu. (Podle R. Dacíka OP) Doba postní začíná Popeleční středou a končí Velikonočními svátky. Na Popeleční středu a na Velký pátek platí přísný půst. (Půst od masa a újma v jídle). Postní doba je výzvou a příležitostí k obnově našeho života. Je to čas pro uvědomování si a přiznání Boží velikosti, krásy a dokonalosti. Uvědomění si toho, že jsme stvořeni a obnovováni k tomuto Božímu obrazu. A proto je tato doba příležitostí k uvědomování si i naší velikosti, krásy a dokonalosti - v závislosti na Bohu, ale i vlastní hříšnosti, slabosti a nedokonalosti - v životě bez Boha. Postní doba je revizí stavby našeho života - zda stavíme na jediném pevném základu, či na nejrůznějších písčitých podložích. Tyto kroky jsou důležité pro otevření srdce Pánu, našemu Spasiteli a Zachránci: „Nedoufejte v člověka, u něhož není záchrany. Vrací se do země, když vyjde jeho dech, tehdy se zhatí všechny jeho plány. Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha...“(Žl 146,2-5) Křesťanská tradice vyzývá ke čtyřicetidenní postní přípravě na Velikonoce, ve kterých je obnovováno křestní vyznání. V postní době jsme odpradávna zváni k „postu, almužně a modlitbě“, ke skutkům pokání. Postem se nemíní jen zdrženlivost v jídle, zřeknutí se zábav a jiné projevy „sebekázně“, ale hlavně zřeknutí se všeho toho, co je v našem životě zbytečné, postradatelné a překážející, zatěžující. „Podstatou postu není zdrženlivost od jídla. Protože neodvracíme-li se od nepravostí a nedržíme-li na uzdě svůj jazyk před pomlouváním a zlehčováním svých bližních, pak upíráme svému tělu jídlo nadarmo.“ (sv. Lev Veliký) Almužnou se nemíní jen případná finanční pomoc těm, kdo ji potřebují, ale míní se pomoc nejrůznějšího druhu všem potřebným. A to nejen ze svého majetku! Třeba nebude mít někdo chleba, aby dal potřebným almužnu, ale větší je to, co může udělat ten, kdo má jazyk. Proto neodpírejte těm, kdo to potřebují „almužnu slova“. (Sv. Řehoř Veliký) Modlitbou člověk přebývá s Bohem. Modlitba je audiencí u Nejvyššího. U Toho, kterému záleží na zdárném životě každého z nás. V modlitbě a v Božím slově může člověk hledat zacílení svého života. „Člověk je stvořen k tomu, aby Boha, svého Pána chválil, prokazoval mu úctu, sloužil mu, a tím aby zachránil svou duši. Vše co je na zemi, bylo stvořeno kvůli člověku. Toto všechno mu má pomáhat, aby dosáhl svého cíle. Z toho vyplývá, že člověk má všeho užívat potud, pokud mu to pomáhá při cestě k cíli, a že se toho má zříkat, pokud by se mu to do cesty k cíli stavělo.“ (Sv. Ignác z Loyoly) Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008

mého bližního, nemoc, …). To je víra, že svět není ovládán náhodou, ale je Bohem řízen, a to vždy k našemu dobru. Měli bychom však Bohu věřit obětovat svou vůli, jako projev naší oddanosti, důvěry i lásky, že jsme ochotni se vzdát své vůle z poslušnosti k autoritě (biskupovi, představenému kláštera, zpovědníkovi, duchovnímu otci). To není záležitost jen řeholníků a kněží, ale každého křesťana. Na hrobech bývá napsáno často „Buď vůle Tvá…“, ale jak dlouho však trvá i nám, věřícím, podřídit svou vůli té Boží. Učme se to už nyní. Věřím, že brzy objevíme důležitý rozměr naší víry, který plyne z vědomí, že Bůh to s námi myslí nejlépe, chce naše dobro, a to nejen skrze události, které se dějí kolem nás, ale také skrze ty, kteří jsou našimi duchovními autoritami. Ochotně tedy žijme podle Božích přikázání a učení našeho Pána Ježíše Krista a zkusme už dnes, každé ráno, každou hodinu říkat ochotně ke všemu, být poslušný k tomu, co pro nás Bůh připravil „buď vůle Tvá“. Pokorně prosme v modlitbě, abychom uměli splnit Boží vůli každého dne, tj. to, co nám Boží prozřetelnost připravila. P. Pavel Ryšavý

„Nikdy nemůže být naším pravým úkolem ve světě, do kterého jsme postaveni, odvrátit se od věcí a bytostí, které nás potkávají a strhují na sebe naše srdce, nýbrž právě skrze posvěcení našeho vzájemného spojení se máme dotknout toho, co se v nich projevuje jako krása.... Půst může někdy pro člověka znamenat nutný počátek cesty, a taky izolaci nevyhnutelnou někdy na křižovatkách života, ne však cestu celou. Mnozí musí začínat postem a začínat stále znovu, protože je pro ně charakteristické, že právě askezí mohou dojít k osvobození z otroctví světa, k nejhlubšímu sebepoznání a odtud ke spojení s Absolutnem. Nikdy si však nesmí tato askeze osobovat panství nad životem člověka. Ten se má vzdálit přirozenosti jen proto, aby se obnoven k ní vrátil a skrze posvěcený kontakt s ní našel cestu k Bohu.“ (Podle M. Bubera) Modlitba a půst jsou důležitým prostředkem zbožnosti. Jsou však jen prostředkem a cestou, nikoliv cílem! Někteří lidé zaměňují pravou zbožnost, kterou je osobní vztah s Bohem, za pouhé zbožné úkony. Pravá zbožnost však nespočívá (jen) v lidských úkonech, ale v osobním spojení, v setkání s Bohem, který jediný je Spasitelem a Zachráncem. Lidské projevy zbožnosti jsou nutné a užitečné, neboť člověka disponují k spojení s Bohem a toto též vyjadřují, ale „hlavní slovo“ zde má Bůh sám. (Podle J. Hrbaty)

Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, jako již u proroků, nemíří především na vnější skutky, „žíněné roucho a popel“, posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání. Bez něho zůstávají kající skutky neplodné a lživé; vnitřní obrácení naopak umožňuje, aby se tento postoj projevil navenek. (Podle Katechismu, §1430)

10. 2. Sv. Scholastiky, panny

11. 2. Památka Panny Marie Lurdské ( Světový den nemocných) 22. 2. Svátek Stolce sv. apoštola Petra

23. 2. Sv. Polykarpa, biskupa a mučedníka

Bible – Slovo Boha živého v lidském životě

Jaroslav Branžovský

Když čteme Bibli, měli bychom si neustále uvědomovat, že Písmo svaté je Slovem samotného Boha vyjádřené slovem lidským. Nejstarší částí Nového zákona je První list Soluňanům, V Písmu svatém mluvil který napsal svatý apoštol Pavel kolem roku 51 po Kristu. Bůh skrze lidi po lidském způsobu: „V Písmu svatém se V tomto nejstarším písemném celku jde o zvěstování Slo- tedy projevuje, vždy bez porušení Boží pravdy a svatosti, va živého Boha, které je skrze lidi přinášeno lidem. A prá- podivuhodná ,blahosklonnost‘ věčné Moudrosti, abychom vě zde tedy popisuje svatý Pavel docela jednoduchými slo- poznali nevýslovnou Boží dobrotivost, a jak Bůh přizpůsobil vy, co je to Boží Slovo: „A proto i my bez ustání děkujeme svou řeč z ohledu na naši přirozenost. Boží slova totiž, Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží Slovo, vzali vyjádřená lidskými jazyky, se připodobnila lidské mluvě, jste ho ne jako slovo lidské, ale jako Slovo Boží - vždyť jím jako se kdysi Slovo věčného Otce stalo podobným lidem, skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho když na sebe vzalo slabé lidské tělo.“ (viz. Konstituce Dei účinky.“ (1Sol 2,13). Verbum 13). Pro dobré porozumění Bibli je tedy nutné mít na zřeteli obojí: Písmo svaté je Slovo Boží, které k nám přichází v lidské řeči skrze od Boha vyvolené lidi. Dlouhý vznik Bible – Kdo zná dějiny vzniku Bible, ten pak rozumí mnohému lépe. Pro sepsání evangelií bylo potřeba časové období mezi čtyřiceti a padesáti lety. Křesťané si předávali nejprve onu radostnou zvěst o Ježíši Kristu a své zkušenosti s Ježíšem pouze ústně; postupně však byla tato radostná zvěst přetvořena do písemné podoby. Nejsou to však spisy o projevech života jednoho celého národa, ale spisy jedné malé a velmi často pronásledované skupiny, která žila v prvním století po Kristu. Podobně jako evangelia, vznikla i Bible samotná. V průběhu více než tisíce let vznikly texty, které byly nejprve předávány ústně a teprve později byly upraveny do písemné podoby. Pak byly sepsány celé spisy a nakonec i sbírky spisů. Tak vznikla jedna malá knihovna: Starý zákon - sbírka spisů židovského národa – část Bible. Zapsány skrze inspirované lidi – Knihy Písma svatého jsou sepsány lidmi, kteří v nejpravdivějším slova smyslu byli inspirování od Boha a Krista Ježíše, ale přece také byli spoutáni časem: „K sepsání posvátných knih si však Bůh vybral lidi a použil jich s jejich schopnostmi a silami, působil v nich a skrze ně, aby jako praví autoři zapsali všechno to a pouze to, co on chtěl.“ (viz. Konstituce Dei Verbum 11). Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008 Strana 3

Boží srozumitelné Slovo – Bůh si posluhuje lidskými slovy. Řeč Slova Božího v Bibli je řečí jednoho určitého lidu v jednom plně konkrétním čase a kultuře. Proto je původně Starý zákon napsán v hebrejské řeči starého Izraele. Protože se musel Izrael v posledních stoletích před Kristem intenzívně vypořádat s kulturou jiných národů, nacházíme také úseky v perské říšské řeči, aramejštině a v řečtině. Řečtina byla řečí, která se od třetího století před Kristem rozšířila po celé oblasti Středozemního moře. V této řeči je také sepsán Nový zákon. Když chtěl Bůh mluvit „lidsky“, musel zvolit jednu konkrétní řeč. Pro dnešního čtenáře, který žije v jiném čase a jiné kultuře, tímto se stalo samotné čtení Písma ovšem v něčem těžké. Musíme mít však také na paměti: právě v těch starých jazycích bylo Boží Slovo lidem tehdejší doby bezprostředně srozumitelné. Skrze dobré překlady a skrze snahu mnoha vědců v oblasti biblistiky je také nám i dnes zprostředkováváno Boží slovo v Církvi a kostelech. Zde můžeme také vidět obrovskou důstojnost a zároveň velikou pokoru Boha, který se sklání k lidem mluví, k nim způsobem lidem srozumitelným. jáhen Zdeněk

Druhý vatikánský koncil

a Konstituce o liturgii (Sacrosanctum Concilium)

Veškerá pokoncilní změna liturgie v římskokatolické církvi vyplývá z dokumentu Kontituce o liturgii, který byl schválen dne 4. prosince 1963 a byl prvním koncilním dokumenem. Tento dokument však nelze chápat jen jako důležitý okamžik v dějinách liturgie, ale má i obrovský význam pro církev v oblasti nauky. Konstituce totiž přináší jasnou teologickou rovinu, nejedná se jen o rity, ale o obsah víry, již mají vyjadřovat. Je to první koncil, který vnímá liturgii jednoznačně teologicky, nejedná se již o nějaký ritualismus a nebo rubricistiku. Cíl konstituce Sacrosanctum Concilium i celého koncilu je praktický – pastorační, ale jeho nutným základem je dobrá „teorie“ – teologické poznání, které jej charakterizuje a ospravedlňuje učiněné kroky. Celá první kapitola Konstituce o liturgii, zvláště články 5-13, mluví o teologii liturgie a odráží výsledky liturgického hnutí. Předkoncilní pojetí liturgie nám podává dva obrazy: tradice a právní aspekt. Již encyklika Mediator Dei papeže Pia XII. je odmítá, jako velmi omezující pojetí podstaty liturgie. Estetické pojetí chápe liturgii jako vnější a smyslovou podobu kultu, jako souhrn ceremonií a ritů církve. Právní pojetí vnímá liturgii jako veřejný a obecný kult církve, který je řízen církevní autoritou. Na rozdíl od těchto předkoncilních pojetí, konstituce vnímá liturgii ne jako otázku po podstatě kultu, ale v kontextu božího zjevení jako „dějin spásy“. Dílo spásy pokračuje v církvi a uskutečňuje se v liturgii. Liturgie je pravou tradicí skrze pokračování spásonosného Kristova tajemství, jež se uskutečňuje v liturgickém slavení způsobem stále novým a odpovídajícím dané době a danému místu. Odtud pramení i nutnost přizpůsobení se liturgie – aggiornamento (tento termín charakterizoval celou koncilní snahu). Jestliže církev má úkol přivést všechny lidi všech dob ke spáse, to vyžaduje schopnost církve přijmout a přizpůsobit se daným historickým změnám. Konstituce překonává „staticko – právní“ pojetí, snaží se o jistou teologickou dynamiku v chápání liturgie, což vede k chápání liturgie jako činnosti církve a Krista. Dějiny spásy jsou soustředěny na Kristovo tajemství, které je ohniskem a smyslem dějin spásy každého člověka. Doktrinální prvky konstituce: Chápání tajemství – mystérion: liturgie představuje Boží ekonomii spásy jež se uskutečňuje ve svátostech. V liturgii se vždy slaví jediné tajemství – Kristovo velikonoční tajemství. Liturgie je činností církve – culmen et fons, církev je svátostí jednoty. Liturgie má eschatologickou dimensi, je orientovaná k eschatologické plnosti a Kristově paruzii Je třeba i tento dokument číst ve světle ostatních koncilních dokumentů a hlavně zbývajících konstitucí, protože se vzájemně doplňují a tvoří jistou jednotu. Aby se nové pojetí liturgie dostalo do života církve, tak jistě nestačí publikovat nějaký dokument. Proto byla ustavena komise, která měla v následném období přijít s aplikací postupů, jak dostat teorii do praxe.

Aplikace závěru koncilu se měla řídit těmito kriterii: texty a rity musí být pochopitelné pro věřící (jednoduchost, lidový jazyk, více textů z Písma, vedení ke správnému chápání liturgických znamení) vztah mezi tradicí a pokrokem (vztah s tradicí je nutný, církev nezavádí kompletně nové formy, jestli obnovuje rity a liturgické formy, tak vždy vychází z životodárné tradice eklesiální dimense liturgického slavení (církev je svátostí jednoty a liturgie má charakter společensko – hierarchický, plná, vědomá a aktivní účast věřících, liturgické přizpůsobení se potřebám a inkulturace kompetence hierarchie při liturgických reformách (zachován princip jednoty a centralizace) Liturgická reforma se uskutečnila ve třech etapách: ♦ postupný přechod od latiny k živým jazykům ♦ revize liturgických knih a vydání nových – jejich překlad do lidových jazyků ♦ v poslední etapě se jedná o přizpůsobení všech ritů a jejich liturgické překlady (rituály a pontifikály)

Duchovní obnova pro mládež pod vedením P. Františka se uskuteční v sobotu 23. února 2008 na centru Sonus v Přerově.

Petríka,

kaplan Jindřich

Příspěvek 30 Kč, oběd zajištěn. Začátek programu bude v 9 hodin, předpokládaný konec v 17 hodin. Máš-li zájem, přihlas se co nejdříve buď u svého faráře, nebo u kaplana pro mládež. Všechny zve P. Jindřich Peřina, tel. 604 980 955; E-mail: [email protected]

Strana 4


Za křesťanskou duší Druhý nejdéle „sloužící“ pontifik vykonal během svého úřadu (1978-2004) celkem 104 zahraničních cest, při nichž navštívil 129 států světa a absolvoval více jak milion kilometrů. Cílem bylo jeho úsilí o mír mezi znepřátelenými stranami, dalším pak snaha o smíření mezi křesťanskými církvemi. Pronesl řadu vstřícných prohlášení a omluv. U paty kříže v Colomberyles-Deux-Eglises v Lotrinsku čteme: „Jediný spor, který má cenu, je spor o člověka.“ To pojal Jan Pavel II – totiž osvobození člověka – jako svůj třetí cíl během svých poutních a apoštolských cest. Pracoval na úloze stát se univerzálním pastýřem. Novináři mu často předhazovali: „Tolik cest, takové zbytečné výlohy!“ Ani je nenapadlo tohle vyčítat politikům, i kdyby se sešli na jižním pólu, aby si se širokými úsměvy nic neřekli a mohutným potřásáním pravicemi zakryli zjevnou neupřímnost. Těm v komentářích nic nevyčítali, papeži ano. Nenapadl je ani onen příběh apoštola, který vyčítal Maří Magdaleně, že hodně utratila za vonné masti, kterými ošetřila Kristovy nohy. Ti novináři se jmenovali různě – onen „starostlivý“ apoštol se jmenoval Jidáš. V rámci našich střípků nelze ani jen chronologicky sledovat papežovy cesty, ale je možno z nich vybrat krátce to nejzajímavější, co mnohým zůstalo skryto. Například z asijských cest, kde tvoří katolíci 2,6% celkové populace Asie, jejíž obyvatelé jsou silně vázáni na své tradiční náboženství. Z křesťanských konfesí zde žijí např. luteráni, baptisté, anglikáni, metodisté, pravoslavní a katolíci. V Oceánii tvoří katolíci 27% obyvatel. Svatého otce potkáváme v Pákistánu, na Filipínách, v Guamu, v Japonsku i na Aljašce. Proč? Východní Asie (mimo Filipíny) patřila k velikým problémům církve v celé dvoutisícileté historii. Například Japonsko i přes obrovský nárůst obyvatel po válce mělo stále stejné procento katolíků. Řada lidí si ovšem představovala, že papežova cesta, to je nasednout do letadla Luigi Pirandello společnosti Alitalia, ale to byl omyl. Papež se před každou cestou připravoval, teď také. Denně chodil na intenzivní kursy japonštiny a rodného jazyku Filipínců tagalog. Dopředu připravoval poselství, které zasílal den před příletem do té které země. A program cest? Byl vždy nemilosrdný, běžel 16 hodin denně bez přestávky. Na Filipínách vládl v roce 1981 prezident, generál a diktátor Ferdinand Marcos. Už osmkrát byl „demokraticky“ zvolen prezidentem, za pomoci armády a své ženy Imeldy. Oba předvedli Svatému otci Potěmkinovu vesnici. Diktátor těs-

Střípky ze života papeže Jana Pavla II. (20. pokračování) ně před jeho příletem zrušil po devíti létech stanné právo. Proběhlo grandiózní přivítání na letišti, pětkrát čestná stráž, svištící stíhačky nad hlavami, nekonečné salvy výstřelů, přehlídka dětí v polovojenských uniformách, prezidentský palác přeměněný ve filipínskou vesnici, všichni pozvaní v domorodých krojích. Papež to vše ustál svou trpělivostí, úsměvem, galantností. Když měl té „šarády“ dost, otočil se a odešel se přivítat s místními církevními hodnostáři a diplomaty. Imelda Marcosová mezi tím tvrdila do televizních kamer, že papeže pozvali sami. Ustoupila až tehdy, když ji manilský kardinál s těžko uvěřitelným příjmením Jaime Sin (angl. Hřích), etnický Číňan, pohrozil, že nechá ihned, ještě za papežovy přítomnosti přečíst ve všech kostelích země pastýřský list s tím, že Marcosovi opět lžou. Papež totiž vždy přilétal a byl hostem biskupské konference. Na recepci pak papež ostře napadl státy, v nichž se věci řeší Angola, Huambo – červen 1992 stanným právem, které sice zde právě bylo zrušeno, ale nezměněno bylo chování státu vůči lidem. Řekl doslova: „Stát existuje proto, aby sloužil lidem a jejich právům. Jestliže stát práva porušuje, neslouží společnému dobru.“ Na Filipínách Jan Pavel II., blahořečil laického misionáře Lorenza Ruize, umučeného v japonském Nagasaki v 17. století. V Manile se sešlo přes milion Filipínců, biskupové z Austrálie, Bangladéše, Hongkongu, Indie, Indonésie, Japonska, Jižní Koreje, Macaa, Srí Lanky a Tchajwanu. Když při proslovu přešel papež z angličtiny do jazyka tagalog a v něm řekl mučedníkova slova před soudem: „I kdyby toto tělo mělo tisíc životů, všechny bych nechal zabít, než mě přinutíte obrátit se ke Kristu zády“, tekl Marcasovým po zádech studený pot. Po zastávce na ostrově Guam přivítal papeže v Japonsku císař Hirohito jako v historii prvního představitele jiného vyznání. 25. února v Hirošimě pronesl Jan Pavel II. projev v osmi světových jazycích. Ukončil ho modlitbou v japonštině a poprosil Stvořitele, aby vlil do srdcí všech lidí moudrost míru, sílu spravedlnosti a radost přátelství. Při zpáteční cestě přes severní pól přistálo letadlo na Aljašce. I přes mrazivé počasí se sešlo v Delaney Park Strip pod širým nebem na mši největší shromáždění této řídce osídlené země – 50 tisíc. Někteří přijeli až tisíc kilometrů na saních se svými psy husky, a tak Jan Pavel II. byl také originální. Zpáteční cestu k letadlu absolvoval se psím spřežením s devíti husky. Arcibiskup T. Hurley papeži řekl, že žádný papež se už od Říma dál nedostane, „ledaže by si vybral cestu raketou na Měsíc, což jak mnozí věří, bude i pokušením pro Vaši Svatost.“ Svatý otec se čtverácky usmál, a protože letoun cestou přes Aljašku překročil tzv. datovou mez, získal tím jeden kalendářní den navíc, obrátil se ke svému vyčerpanému doprovodu a novinářům s dotazem: „Nyní se musíme rozhodnout co uděláme s tím dnem, který jsme získali navíc.“ Vesele si vykročil k letadlu a ostatní zkoprnělí za ním. On sám dobře věděl, že neméně práce má na svém domovském kontinentě – v Evropě. Svatý otec byl vůbec prvním papežem, který navštívil Skandinávii. Nejdelší cesta po Evropě měřila 12 tisíc kilometrů a zavedla ho do Norska, na Island, do Finska, Dánska, a Švédska. Právě v těchto ze-


Strana 5

mích, protože zde žije málo katolíků, byl námětem cest v červnu 1989 ekumenismus. Papež kázal za polárním kruhem v Norsku v Tromso, přijali ho král Olaf V., stejně jako v Kodani královna Markéta II. Nejvíce lidí, 10 000, se shromáždilo v Uppsale, zato v Dánsku mu při mši neumožnili promluvit v katedrále v Roskilde. A přece z cesty zůstaly plody ekumenické. 5. října 1991 došlo v basilice sv. Petra v Římě k první ekumenické bohoslužbě s luterány při příležitosti 600. výročí svatořečení sv. Brigity Švédské, kterou uctívali i katolíci. První nešpory vedli Jan Pavel II., arcibiskup Werkström, luteránský švédský primas, a arcibiskup Jan Wikström, finský luteránský primas. Přítomni vedle biskupů Helsinek a Stockholmu byli i král Karel Gustav a královna Silvie ze Švédska dokonce během bohoslužby četla z Bible. Přímluvy byla ve skandinávských jazycích, papež měl kázání a oba primasové své projevy. Země Luthera – Německo – bylo tvrdým oříškem. Svoji první pastorační cestu zde Svatý otec vykonal již 15.-19. listopadu 1980. Tehdejší situaci v Západním Německu charakterizovalo to, že málo německých katolíků navštěvovalo pravidelně bohoslužby. Stát vybíral církevní daň a církev zde měla slušné finanční zdroje. Navíc finanční organizace Adveniant a Meserior ovlivňovaly programy biskupů v tzv. třetím světě. Mnozí očekávali od papežovy cesty chlad a katastrofu. Nekonala se. Nakonec se Němci, pokud se přímo akcí nezúčastnili, „přilepili“ na televizní obrazovky a byli hypnotizováni osobností papeže, který na úvod řekl, že svou poutí vyjadřuje úctu k velkému německému národu. Potěšil je zmínkou o 450. výročí augspurského vyznání a zmínil nauky o zásadách luteránské reformace. Papežo-

Strana 6

V sobotu 5.1. 08 se v klubu SME Přerov konal již potřinácté tradiční ples pořádaný farností Přerov.

va etika a obrana manželství, jeho vyjádření, že neexistuje láska či manželství na zkoušku, stejně jako život a smrt na zkoušku (Jan Pavel II. Germany str. 29), jelikož člověk nemůže ani milovat, ani žít na zkoušku na omezenou dobu, je uspokojila. Byl jejich. 6 000 profesorů a studentů v Kolíně nad Rýnem požádal, aby pochopili, že církev I. a II. vatikánského koncilu, Tridentského koncilu i oněch prvních je stále táž církev. V očích Němců se Jan Pavel II. proměnil v člověka čisté víry, stal se univerzálním pastýřem uprostřed bolavých vzpomínek na historii. Před cestou do Anglie papeže mnozí zrazovali. „Angličané jsou studení, odměření, čiší z nich odstup.“ Byly i názory opačné. Například André Frossard se domníval, že Angličané nejsou všichni stejní. Jedni tíhnou k protestantismu, druzí ke katolicismu. Papež nedbal těch moudrých rad. Odjel tam a byl nadšeně přijat. Až tak, že si člověk myslel, že v Anglii žijí sami Italové. V nečekaně vřelé atmosféře kráčel zvolna mezi zástupy, žehnal obvyklým gestem, až se zdálo, že „klid Angličana“ zachoval jen on sám. Také africký kontinent nedal Svatému otci spát. Obyvatelstvo Afriky čítalo v té době 550 milionů, z nich bylo 90 milionů katolíků, což je asi 14% obyvatel. Devadesát procent z nich žije v Zaire, Angole, Burundi, v Gabunu a Rovníkové Guineji. V Africe působí přes 900 misií s 200 tisíci misionáři, z toho je asi 150 tisíc žen, 48 tisíc kněží a řeholníků zahraničních či domorodých. Ze 400 tisíc katechetů je asi polovina Afričanů. Na své páté cestě do Afriky, desetidenní, navštívil Svatý otec Madagaskar, svatořečil „Matku madagaskarského křesťanství“ Viktorii Rasoamanarivovou (1848-1894), v Zambii se účastnil stoletého výročí evangelizace země. Evangelizoval na Réunionu, v Malawi, Senegalu, Angole a v keňském Nairobi se sešel s preláty. (pokračování 20. kapitoly příště) Připravil Rostislav Dočkal

Půlnoční mši svatou na Svatém Hostýně 31. 12. 2007 celebroval Mons. Jan Graubner. Mezi věřícími, kteří se jí zúčastnili, byli i mládežníci přerovských farností společně s P. Tomášem Stroganem a P. Jindřichem Peřinou. Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008

Sociální učení církve LABOREM EXERCENS IV. kapitola Práva pracujících V širokém rámci práv člověka Je-li práce povinností, je současně i zdrojem práv pracujícího, jejichž respektování je základní podmínkou míru ve světě – jak uvnitř státu a společnosti, tak i v mezinárodních vztazích. Člověk je povinen pracovat jak z příkazu Stvořitele, tak s ohledem na svou lidskou přirozenost, neboť její udržování a rozvoj vyžadují práci. Člověk musí pracovat pro bližní, zejména pro svou rodinu, ale také pro společnost, ke které patří. Když mluvíme o povinnosti práce a o právech pracujícího, máme na mysli především vztah, jaký existuje mezi zaměstnavatelem a samotným pracovníkem. Zaměstnavatel přímý a nepřímý Přímý zaměstnavatel je osoba nebo též instituce, se kterou uzavírá pracovník bezprostřední smlouvu o práci za určených podmínek. Nepřímým zaměstnavatelem je mnoho různých činitelů, kteří kromě přímého zaměstnavatele mají určitou pravomoc co do způsobu, jakým se uzavírá pracovní smlouva, a kteří ovlivňují vytváření více nebo méně spravedlivých vztahů v oblasti lidské práce. Nepřímý zaměstnavatel zahrnuje jak osoby, tak instituce různého druhu, kolektivní smlouvy o práci, zásady dohodnutých postupů určující celé zřízení společensko-hospodářské a zásady z něho plynoucí. Jeho odpovědnost je méně přímá, ale pořád je to závazek v širokém pojetí. Pojem nepřímého zaměstnavatele lze vztáhnout na každé společenství a především na stát. Ten je povinen provádět spravedlivou pracovní politiku. V nynějším systému hospodářských vztahů vznikají mnohostranné vazby, které se projevují například dovozem a vývozem surovin a výrobků, proto je obtížné hovořit o plné samostatnosti a soběstačnosti. Tento systém je v zásadě normální, ale může vést k různým formám vykořisťování a nespravedlnostem zvláště ze strany vysoce průmyslových států v mezinárodním měřítku. Diktují si co nejvyšší ceny za své výrobky a současně se snaží udržovat co nejnižší ceny za suroviny a polotovary. Tak roste stále větší nepoměr mezi národními důchody dotyčných zemí, bohatí více bohatnou a chudí stále více chudnou. Přímý zaměstnavatel v takovém systému podmíněnosti určuje pracovní podmínky horší, než jsou oprávněné požadavky. Uskutečňování práv pracujícího člověka nemůže být odkázáno na hospodářský systém, který se řídí kriteriem maximálního zisku bez ohledu na spravedlivou odměnu. Zde musí působit mezinárodní organizace – OSN s jeho podřízenými organizacemi jednotlivých oborů. To vše dokazuje význam nepřímého zaměstnavatele pro skutečně plné respektování práv pracujících v celém společensko-mravním řádu. Problém zaměstnanosti Nepřímý zaměstnavatel má povinnost starat se o pracující jak v rámci státu, tak i v měřítku mezinárodním. Je zde také problém mít práci, neboli problém mít vhodné zaměstnání všech práceschopných osob za spravedlivou mzdu. Opakem tohoto je nedostatek zaměstnání pro práceschopné osoby. Nezaměstnanost je v každém případě zlo a v jistém stupni se může stát společenskou pohromou. Nezaměstnanost je zvláště bolestná pro mladé lidi, kteří po získání vzdělání a odborných znalostí nemají pracovní uplatnění. Povinnost vyplácení příspěvků v nezaměstnanosti vyplývá z práva na život a jeho udržování. Vzájemná závislost společností a států a nutnost spolupráce


Encyklika Jana Pavla II.

vyžaduje zachovávání práv každého z nich. Tím způsobem se může uskutečnit plán všeobecného rozvoje v duchu spravedlnosti a míru – neustále se zvyšující oceňování lidské práce jak z hlediska účelnosti, tak z hlediska důstojnosti subjektu každé práce, kterým je člověk. Přiměřená organizace práce musí nalézt správný poměr mezi různými druhy práce – prací zemědělskou, v průmyslu, ve službách, duševní i vědecké a umělecké práce podle schopností jednotlivců pro obecné dobro. Existují rozdíly a rozpory. Zatímco na jedné straně zůstávají přírodní zdroje nevyužity, na druhé straně existují celé zástupy nezaměstnaných a hladovějících lidí nebo snad jen částečně zaměstnaných odborníků toužících po svém uplatnění. Mzda a jiné sociální příspěvky Problémem společenské morálky je otázka spravedlivé odměny za vykonanou práci. V dnešních podmínkách nelze nalézt důstojnější způsob, jak uskutečnit spravedlivost ve vztahu mezi pracovníkem a zaměstnavatelem, než je mzda za práci. V každém zřízení, bez ohledu na to, jaké v něm vládnou základní vztahy mezi kapitálem a prací, je odměna za práci konkrétní prostředek, který většině lidí umožňuje získávat přístup k bohatství přírody a jiným výhodám pocházející z lidské práce. Proto je spravedlivá mzda konkrétním měřítkem spravedlnosti celého společensko-hospodářského zřízení. Toto měřítko se dotýká především rodiny. Pokud jde o dospělého pracovníka, který má odpovědnost za rodinu, pokládá se za spravedlivou mzdu taková, která stačí k založení a slušnému vydržování rodiny i k zajištění její budoucnosti. Tato mzda se může řešit buď tak zvaným rodinným platem, tj. odměnou, kterou hlava rodiny dostává v takové výši, aby pokrývala rodinné potřeby, a aby manželka nemusela vykonávat výdělečnou práci mimo domov. Může se tento stav řešit také jinými sociálními příspěvky, jako jsou rodinné přídavky nebo přídavky mateřské pro ženu, která se věnuje výhradně rodině. Dávky musí odpovídat skutečným potřebám, tzn. musí brát v úvahu počet osob, jež jsou na rodině závislé po celou dobu, kdy nejsou s to důstojně převzít odpovědnost za svůj život. Je nutné snažit se o celkové společenské zhodnocení mateřských úkolů, námahy s nimi spojené, láskyplné péče, kterou děti nevyhnutelně potřebují, aby se mohly rozvinout v osoby vědomé si svých práv a povinností, v osoby v mravně a nábožensky zralé a psychicky vyrovnané. Nucené opuštění těchto povinností kvůli výdělečné činnosti mimo domov je v rozporu se zájmy společnosti i rodiny, pokud to znemožňuje nebo ztěžuje plnění mateřského poslání. Ženy pracují skoro ve všech oblastech života. Musí však mít možnost vykonávat plně své úkoly v souladu se svou přirozeností, nesmí být diskriminovány a vyloučeny z profesí, ke kterým mají schopnosti. Povznesení ženy vyžaduje takovou dělbu práce, aby nemusela za emancipaci doplácet tím, že se zřekne své přirozenosti ke škodě rodiny. Vedle mzdy zde přicházejí v úvahu ještě různé sociální příspěvky, jejichž cílem je zabezpečit život a zdraví pracujících a jejich rodin. Patří sem výdaje na zdravotní péči, právo na zotavení, právo na důchod ve stáří a pro případ úrazu při práci. K těmto právům je třeba počítat i právo pracovat v přiměřených pracovních podmínkách a tak, aby vykonávání práce nepoškozovalo tělesné zdraví pracovníků, ani neškodilo jejich zdraví mravnímu. (pokračování příště) Připravil František Adamík

Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Tento rok budou Velikonoce již začátkem března, a tak postní doba je již tady. Popeleční středou jsme vstoupili do čtyřicetidenní postní doby. Čas karnevalů, tanců a dalších radovánek skončil a my začneme společně s kamarády a rodiči v kostele procházet křížovou cestu. Co to je křížová cesta? Pán Ježíš, když byl odsouzen na smrt, procházel uličkami Jeruzaléma a nesl si svůj kříž až na Golgotu, kde byl ukřižován. Tato cesta se nazývá KŘÍŽOVÁ CESTA –Via Crucis. Dnes je to modlitba, při níž doprovázíme kroky Ježíše. Při modlitbě se zamýšlíme nad utrpením Božího Syna.

Strana 8


Milí farníci, milí přátelé, POZDRAV ZE SEMINÁŘE je mou milou povinností přihlásit se Vám alespoň s několika řádky ze života v semináři v tomto zimním období. Vnějšímu pozorovateli by se možná mohlo zdát, že se seminář po „krátkém vánočním spánku“ teprve zvolna probouzí, ale není tomu tak. Sice v současné době nechodíme na přednášky, ale zkouškové období už v plném proudu zaměstnává naše hlavy a hrnky s kafem. Je to celkem zajímavý čas v životě bohoslovce – ono zkouškové. Na jednu stranu se těšíte, že si o něco déle pospíte (pro bohoslovce je i ta čtvrthodina poklad), na chodbách je klid, nejsou žádné velké akce, ovšem na straně druhé vás čeká několik více či méně příjemných „posezení“ s kantory, kdy je třeba prokázat, že se jejich přednášková snaha neminula účinkem. Takže se o to nyní v různé míře pokoušíme ☺. Aby život bohoslovce ve zkouškovém nebyl příliš fádní, zpestřujeme si ho různými způsoby. Krátce po Vánocích jsou to různé typy cukroví a dobrot, v rychlém sledu následovány novými kusy oblečení (od triček až po pyžama). Když se to vše dojí (a okouká), přichází na řadu sport a kultura. Honíme se v tělocvičně, zvedáme činky v posilovně, trháme rekordy v počtu ušlých kilometrů během nedělní vycházky...☺ Do toho občas vsuneme kino, divadlo, zpívané nešpory, legrácky spolubratrům nebo třeba přednášku zajímavého hosta. Naposledy tu u nás byl P. Huvar, který ve svém pokročilém věku dokázal mluvit nepřetržitě přes dvě hodiny v kuse, a to tak zajímavě, že ho sedmdesát kluků poslouchalo s otevřenou pusou, pokud se zrovna neváleli smíchem. Museli jsme ho zastavit skoro násilím... jinak by povídal ještě teď ☺. Když k tomu všemu přidáte také onen duchovní rozměr formace, je jasné, co z toho celého nakonec musí vyjít. Život v semináři, i když je občas docela těžký, je především krásný a stojí za to tu být. Kde jinde byste přeci měli sedmdesát fajn bráchů a jednoho skvělýho Tátu? ☺ Milí přátelé, přeji Vám všem ze srdce krásné a pohodové dny, pamatuji na Vás v modlitbě a děkuji za Vaši podporu. Budu se těšit na další setkání s Vámi na stránkách Slova nebo doma v Přerově. Ríša Vysloužil

Mobilizace sherwoodských sil

Na základě vyhlášení mobilizace sherwoodských sil kvůli znovuočištění jména Robina Hooda i naší cti se 14. – 16. prosince 2007 sjeli ti nejodvážnější na místo činu – do Potštátu. I přes důkladnou výzvu hlavního velitele se nás sešlo jen 14, což však vůbec nebránilo plnému nasazení. Po prvním pátečním překvapení, kdy nám autobus odjíždějící o dvě hodiny později poskytl možnost procvičit si naše nohy při „hoňkách a babách“ na sto způsobů, jsme se statečně ubytovali na vymrzlé faře a čelili jak mrazu, tak i bezva programu ☺. V podobě velmi nadějných hereckých výkonů jsme si oživili nejvydařenější okamžiky tábora. Po nočním osvěžujícím (doslova, neboť teplota fary se pohybovala velmi nízko) spánku, jsme sobotu zahájili hrou Sherwoodský nářez. Podstatou bylo nošení dřeva a topení. Hra měla velký ohlas a několikrát během dne se opakovala, a hlavně díky ní jsme o víkendu nezmrzli ☺. Dopoledne se děti vydaly hledat informace o tom, že Hood je opravdu nevinný, a také o tom drzém novináři, který napsal již zmíněný bulvární článek. Zjištěná data jsme nechali uležet a po obědě jsme usoudili, že už jsme suší až dost a je třeba s tím něco udělat. A tak jsme vyběhli ven a zlikvidovali všechen sníh v našem dosahu, že zbyl jen zválený bílý posyp. Naším hlavním úkolem však bylo přesvědčit drzou novinářku (Borisu Sobovou), že vůbec nejsme takoví, jak píše. Našli jsme ji na hřbitově, jak očekává svého infromátora a odvedli ji na faru, kde jsme podali nezvratný důkaz naší čestnosti v podobě fotek a sherwoodského filmu. Paní Sobová svou chybu uznala, omluvila se a my jsme ji tak mohli zahrnout do dalšího programu, který si pro nás připravily děti (pardon, pro ten večer vlastně vedoucí). Měli jsme tak možnost zúčastnit se opravdové StarDance, které ta televizní show nesahá ani po kotníky. Vykoulovaní, vytancovaní, ale jaksepatří spokojení, jsme se uložili ke spánku, abychom v neděli mohli dojet do vedlejší vesnice na mši. Následně jsme se s plnou vervou vrhli na úklid a cpaní všech těch krosen a dětí do jednoho (sice většího, ale přesto jen jednoho) auta. Všechno dopadlo dobře, nikdo nezmrzl, čest naše i Hoodova byla očištěna, můžeme tedy v klidu a pohodě vzpomínat na historickou mobilizaci nenahraditelné sherwoodské skupiny ☺. Twixik Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008

Strana 9

„ČAJOVNA pod kokosem“ „No téda,“ vydechli jsme s úžasem, když bylo vše připraveno… polštářky lemovaly nízké stolky, plamínky svíček matně prozařovaly prostor, kterým se linula tlumená orientální hudba a varná konvice byla v plné pohotovosti ☺ Odbila šestnáctá hodina v sobo-tu 12.1.2008, a to neznamenalo nic jiného, než že se v pavlovickém Centru pro rodinu Ráj otevřela (tramtadadáá) „Čajovna pod kokosem“ – v pořadí už třetí EXIT akce ☺. Atmosféra byla úžasná, a tak jsme objednávali čajíky, popíjeli, pojídali, povídali, čas plynul jako voda a najednou už tu byl čas na zlatý hřeb večera – klubo-vý koncert Evy Henychové – neobyčejně nadané kytaristky a písničkářky. „Bylo to velmi oslovující, působivé, upřímné a nezapomenutelné,“ potvrdili účastníci. Kromě skvělých písniček nám Eva nabídla i prostor pro naše otázky, a tak jsme se dozvěděli třeba o tom, jaké pro ni bylo natáčení seriálu „My, holky z městečka“ o jejím vztahu s Ježíšem, nebo o kon-certování ve věznicích. Byli jsme nadšení a tleskali jako o život, takže se znovu vrátila ze dveří a její pronikavý hlas za-zněl ještě v písni „Neodcházej“ – skladbě bez kytary i rýmů. Ale potom už natvrdo odešla ☺. A my jsme dopili a pomalu šli taky. S úsměvem a takovým nějakým nepopsatelně fajnovým pocitem v hrudi ☺. Díky všem. Pár slov o EXITU Nenechte se zmást, naše páteční setkávání v Ráji není křesťanské spolčo pavlovické mládeže. To by byla trochu osekaná definice. Exit jsou dveře otevřené pro TEBE, ať už jsi křesťan, ateista, evangelík či hinduista, zblízka či zdáli, ať posloucháš heavymetal nebo dechovku, … Prostě tu nezáleží na tom, do jakých škatulek patříš…ON tě stvořil jako ORIGINÁL nesmírné ceny a právě tak tě tu chce mít… Zajímá nás i tvůj názor. Láska, strach, přátelství, radost, sex, zklamání… Přijď to probrat s lidmi tvé věkové kategorie a ještě si u toho užít spoustu legrace! Neboj se to zkusit! Každý pátek od 16:45 do 19 hod v Pavlovicích na Centru pro rodinu Ráj. Peťul Co chystáme v nejbližší době:

Manželské večery - kurz pro všechny manželské páry, kteří chtějí pracovat na svém vztahu - od 15.února 2008 - osm pátečních večerů - bližší informace pro zájemce na tel. 731 604 120 nebo na www.raj-pavlovice.unas.cz. Mateřské centrum Ráj ZMĚNY OD ÚNORA: Klub maminek s dětmi bude místo středy v úterý dopoledne od 8,30 do 12 hodin. 9:00 Cvičení s dětmi; 9:15 – 9:45 cvičení maminek; 9:45 Kašpárek si hraje s dětmi; 10:00 společné čtení pro maminky z knihy „Děti a pět jazyků lásky“ Možnost objednání oběda! Těšíme se na nové maminky i děti ☺

Grupové foto z „Rajského silvestru“ (všichni kromě těch, co se schovávají, nebo fotí ☺) Touto cestou chci vzdát hold všem těmto úžasným lidičkám, kteří se podíleli na nejlepším silvestru mého života.

Zrcadlo – odpoledne pro krásu a pohodu všech maminek – kadeřnice, pedikúra, manikúra, masér – ve čtvrtek 21. února od 16 do 18 hodin, objednejte se týden předem na tel 731 604 120 Úterý: 16:00 – 18:00 – Tvořivá dílna nutno se vždy předem přihlásit, kapacita omezená 5.2. – keramika, 12.2. – keramika, 19.2. – malování na hedvábí 18:00 – 19:00 – Břišní tance – začátečnice

Dovolená 2008 s Centrem pro rodinu Ráj Penzion MARIANUM, Janské Lázně

5.-12. července

Manželé, rodiny s dětmi, příznivci centra pro rodinu … chtěli byste společně prožít hezký týden v krkonošském lázeňském městečku? Tak máte možnost… K dispozici nám je penzion a zároveň Diecézní středisko královéhradecké diecéze – MARIANUM. V r. 2005 prošel dům celkovou rekonstrukcí a nabízí tak zcela nové interiéry. Ubytování poskytuje ve 2-4 lůžkových pokojích, které jsou vybavené vlastním sociálním zařízením. Nově je v nabídce i šestilůžkový apartmán se dvěma pokoji a kuchyňkou. Zrenovovaný objekt nabízí též pokoje bezbariérové. K dispozici je prostorná jídelna, dobře vybavená kuchyňka, bar a společenská místnost s PC a připojením na internet. Pro malé děti nabízí 2 postýlky, sedačky ke stolu a hernu s hračkami. V domě je vždy přístupná kaple. Celková kapacita domu je 40 lůžek (11 pokojů). Součástí střediska je velká oplocená zahrada s dětským hřištěm, zahradním bazénem, ohništěm a venkovním posezením. Přímo v oploceném areálu střediska je možné parkovat. 200m do centra na lázeňskou kolonádu i stanici autobusu, 1km k lanové dráze do hor.

Strana 10

Program: dle zájmu výlety, hry a soutěže nejen pro děti, společné večery na různá témata z rodinného života, modlitby, mše sv. v domácí kapli Ceny: dospělí: 2.700; student: 2.500; dítě do 12let: 2.000; dítě do 3 let: 390 (bez stravy), pes: 50; parkování zdarma Cena zahrnuje ubytování a plnou penzi s možností balíčků místo oběda. Slevy: rodiny s 2 dětmi – 5% z celého pobytu, rodiny s 3 a více dětmi – 15% z celého pobytu Více informací o objektu: www.marianum.cz Informace a předběžné přihlášky na tel. 731 604 120. Přihlášky vám pošleme e-mailem k vyplnění. Kapacita omezená. Rozhoduje pořadí zaslaných přihlášek.


Milí čtenáři, před několika dny oslavila přerovská farnice, bydlící v DPS Trávník, Anežka Wonischová významné životní jubileum. A protože oslavit sté narozeniny se nepodaří každému, přinášíme Vám v tomto čísle rozhovor s naší oslavenkyní.

Termín Vašich kulatých narozenin připadl na čtvrtek 17. ledna. Kdo všechno Vám přišel k těmto krásným narozeninám popřát? Měla jsem tady velkou skupinu lidí, kteří mi přišli blahopřát. Už si na všechny ani nevzpomenu. Ale mám tady od nich krásná blahopřání. Hned to největší je od otce arcibiskupa Jana Graubnera, které mi osobně přišel předat světící biskup Josef Hrdlička. Další blahopřání jsem dostala od ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Toto jsem však nedostala osobně, ale přinesli mi jej zaměstnanci příslušného úřadu. Ke gratulantům se připojil i primátor města Přerova, senátor Jiří Lajtoch. Ten se mnou poseděl i na pokoji, mělo to být rychlé, ale nakonec jsme si povídali skoro celou hodinu. Bylo tu s ním hodně lidí, paní Ludmila Tomaníková, ředitelka sociální služeb města Přerova Marta Vanišová a další. Během několika dní se zde prostřídalo velké množství přátel a známých. Která návštěva Vám udělala největší radost? Myslím, že nejkrásnější byla návštěva otce biskupa Josefa, protože pan biskup se o mě tak hezky staral, on je tak společenský, že jsem až žasla. Mohla jsem se s ním pobavit, a také pomodlit. Bylo to takové důstojné, to se mi moc líbilo. Už jste se někdy dříve setkala osobně s otcem biskupem? Já jsem ho neznala a protože televizi nemám, tak jsem ho slyšela jen v rozhlase. Toto setkání mě velice obohatilo. Kde jste se narodila a v jaké rodině vyrůstala? Narodila jsem se v Tršicích u Olomouce. Moje matka se jmenovala Marie Zatloukalová, rozená Lepařová, a otec Matouš Zatloukal. Maminka měla dům, malé hospodářství a pak se tam přistěhoval tatínek, který byl před tím čtyři roky u vídeňského dvora. Tatínek byl výborný hudebník a byl vyučený u jednoho profesora pocházejícího z Tršic. Po celém okolí se vědělo o jeho hudebním nadání. Kromě mě měli rodiče ještě devět dětí, takže nás bylo dohromady deset. Celkem bylo šest chlapců a čtyři děvčata. Já jsem se narodila v pořadí šestá. Napřed jsem si udělala obchodní školu a pak jsem pracovala v Tršicích v Hospodářsko-chmelařském družstvu. Co Vás jako mladé děvče nejvíce bavilo? Když jsem se dostala na nějakou dobu ke známým do Olomouce, tak jsem tam strašně ráda chodila do divadla. Nejvíce mne z divadelních představení bavila opera. Jak jste se seznámila s manželem? Manžela jsem potkala v podniku, když jsem byla zaměstnána v Opavě, kde jsem pracovala od konce války až do důchodu. Manžel byl ve svém oboru velice talentovaný. Pocházel se smíšeného manželství, a proto uměl dokonale česky, německy i francouzsky, a také částečně ovládal angličtinu. Od manžela jsem načerpala spoustu zkušeností. Společně s manželem jsme z Opavy dělali výlety a dostali jsme se i do Kružberku. Tam se nám zalíbila jedna usedlost po Němcích, kterou později manžel koupil, abychom mohli žít v krásné přírodě. Věnovala jste se někdy nějaké pohybové aktivitě? V Tršicích to bylo dobré. Měli jsme tam Sokol a každý týden tam bylo cvičení na nářadí. Měli jsme tam dobrou cvičitelku. Cvičení jsem měla tak strašně ráda. Říkala jsem si: „Kdybych byla bohatá, pořídila bych si domů bradla a koňa na cvičení.“ Můžete nám prozradit, jak si udržet i ve stáří životní optimismus a smysl pro humor? Myslíte? Ale já to nemám! (překvapeně se na mě podívala se svým typickým úsměvem) Jakým způsobem jste pociťovala Boží vedení ve svém životě? Častokrát jsem zakoušela Boží blízkost zvláště v těžkých životních situacích. Bůh přispěchal na pomoc, přestože už se nenabízelo žádné lidské řešení. Také mi dal jednou zakusit hluboký zážitek, při kterém jsem pochopila, že jej máme hledat i v té nejmenší drobnosti kolem sebe. Děkuji Vám za rozhovor a jménem všech čtenářů našeho časopisu Vám přeji do dalšího života hojnost Božích milostí a mocnou ochranu Panny Marie. P. Jindřich Peřina Slovo pro každého Číslo 2, Ročník 14, Únor 2008

Strana 11

Rok 2007

Přehled pastoračních údajů a financí za rok 2007 vidíte v tabulkách. K některým údajům dále uvádím hlavní položky. Částky jsou zaokrouhleny a uvedeny v tisících korun. Rok 2007 Celkový stav na začátku roku 2007 Stav účtu na začátku roku Dluhy k 1. lednu 2007

Příjmy roku 2007 Sbírky Dary Příjmy za církevní činnosti Příspěvek státu či obce Nájmy a ostatní příjmy Přijaté půjčky Výdaje roku 2007 Bohoslužebné výdaje Mzdové výdaje Režijní výdaje Opravy Odeslané sbírky

Na potřeby diecéze Havarijní fond Na seminář Na církevní školství Na charitu Svatopetrský haléř Na misie Na Svatou zem Misijní koláč Na televizi Noe Na přerovskou charitu

Dary a charitativní výdaje Nákup majetku a ostatní výdaje Vrácené půjčky Celkový stav na konci roku 2007 Stav účtu na konci roku Dluhy k 31. prosinci 2007

Přerov

Předmostí

- 191

+ 118

1.757 1.051 400 11 0 160 135

265 182 82 0 0 1 0

226 417

1.530 38 105 362 474 298

326 208

366 2 0 45 92 57

70.200,14.900,27.283,22.198,21.922,42.167,43.143,2.866,23.660,29.418,-

11.400,1.500,6.043,5.201,3.792,4.500,9.324,777,2.400,6.461,6.364,-

+ 328

+ 225

14 114 125

1 39 130

Přerov

Rok 2007

Křty Svatby Pohřby Náboženství

Přerov 71 15 65 120

Předmostí 3 1 4 16

Nájmy a ostatní příjmy: nájmy 59, na režijní výdaje fary 40, za reklamu 40. Režijní výdaje: topení 126, vodné-stočné-dešťová voda 49, tisk časopisu 71, elektřina 39, telefon a internet 31, katolický týdeník 22, poplatky bance 3. Opravy: splátky oprav na faře 371, oprava topení 32, úprava dláždění před Sonusem 20, dokončení oprav místnosti na setkání u kávy a čaje 9, dláždění farního dvora 8, výškové práce na kostele 6, zábrany proti holubům 5, opravy varhan 5, elektrikářské opravy 5, oprava kopírky 4. Nákup majetku a ostatní výdaje: knihy, učebnice a samolepky 23, doplnění ozvučení sv. Vavřince 21, lavičky pro scholu 20, náklady s plesem 19, zámky 5, katechetické pomůcky 4, pracovní pomůcky a potřeby 8. Dary a charitativní výdaje: dary našim bohoslovcům 14, dar Centru pro rodinu děkanátu Přerov v Pavlovicích 1. Dluhy: půjčky od farníků 115. Stav účtu na konci roku: sbírky, dary a půjčky na opravy fary 290, dary na bohoslovce 3.

Předmostí

Dary: na kapli v Dluhonicích 50, na ornáty 8. Režijní výdaje: plyn 17, elektřina 18, vodné-stočné-dešťová voda 6, poplatky bance 2. Opravy: archeologický průzkum 49, projekt opravy fasády kostela 25, zábradlí u kostela 14, oprava varhan 4. Dary a charitativní výdaje: dar Centru pro rodinu děkanátu Přerov v Pavlovicích 1. Nákup majetku a ostatní výdaje: vybavení kaple v Dluhonicích 23, ornáty a vélum 9, mikrofonní stojan 3, knihy a zpěvníky 3, katechetické materiály 1. Stav účtu na konci roku: sbírky, dary a půjčky na opravy kostela 36, dary na kapli v Dluhonicích 27, dary na nové ornáty 4.

Plány na rok 2008

Minulý rok byl v obou našich farnostech ve znamení splácení dluhů za provedené práce roku 2006 a zároveň sbíráním peněz na akce plánované pro rok 2008. V Předmostí připravujeme opravu fasády kostela sv. Magdalény s přibližnými náklady jeden milion korun. Plánujeme znovu žádat o dotaci Olomoucký kraj, protože bez dotací takovou akci nezvládneme. I tak by na nás zůstalo zaplatit polovinu - tedy 500.000,- Kč. Uvažujeme také o možnosti některé práce udělat brigádně. V této chvíli máme ve sbírkách a darech na fasádu vybráno 46.239,- Kč. V Přerově chceme udělat novou střechu na farní budově. Předpokládaná cena je kolem dvou milionů korun. Máme přislíbený příspěvek z města 200.000,- Kč. Dále ve sbírkách, darech a půjčkách máme připraveno 317.938,- Kč. Prosíme proto o další dary a půjčky. Střechu chceme dělat co nejdříve, protože ceny stále rostou, i s tím, že pak nějakou dobu budeme muset splácet půjčky či splátky stavební firmě. 453 125

225 0

Ekumena v Přerově

Na schůzkách se zástupci ostatních církví domlouváme program ekumenických modliteb a setkání pro letošní rok. Chceme společné akce více roztáhnout do celého roku. Proto v lednu byla jen tři modlitební setkání a dále plánujeme na neděli 9. března ve 14:30 v kostele sv. Michaela na Šířavě ekumenickou postní pobožnost. Velikonoční ekumenické setkání nebude v pondělí po Velikonocích, ale hledáme termín, kdy budou velikonoční dobou slavit také pravoslavní, a tak předběžně počítáme s ekumenickou velikonoční modlitbou v neděli 4. května v pravoslavném kostele. Dále chceme pozvat všechny na oslavy Svatovavřineckých hodů zvláště na odpolední program na Sonusu a farní zahradě k „neformální ekumeně“. Strana 12


Také uvažujeme o společném setkání volnějšího charakteru v červnu či září, ale formu a termín teprve hledáme. Chceme pokračovat i ve spíše přednáškovém setkání o čtvrté neděli v září, které by mohlo mít formu panelové diskuse. Stejně tak by pokračovala již tradiční společná modlitba za zemřelé na přerovském hřbitově v dušičkovém období. A jako poslední společná aktivita v tomto roce by byla ekumenická bohoslužba za město a stát o státním svátku 17. listopadu v kostele sv. Vavřince. Tolik plány. Přál bych si, aby všichni vnímali, že jako křesťané v Přerově, byť z různých církví, máme k sobě blízko a víra v Krista nás spojuje.

Pastorační rady

Postní duchovní obnova

s P. Benediktem Križanem O.Carm.

Centrum Sonus a kostel sv. Vavřince v Přerově Sobota 9. února 2008

Téma: Otevřít se Bohu

Křesťanství jako cesta k plnosti života. 9:00 9:45 10:30 11:15

První postní promluva v sále Tichá eucharistická adorace v kostele a příležitost ke svaté zpovědi nebo rozhovoru s knězem Druhá postní promluva v sále Tichá eucharistická adorace v kostele a příležitost ke svaté zpovědi nebo rozhovoru s knězem Jednoduchý oběd na Sonusu Křížová cesta v kostele Třetí promluva v sále a prostor na dotazy a diskusi. Mše svatá Malé pohoštění a posezení na závěr obnovy

Chci poděkovat členům pastoračních rad v Přerově i v Předmostí za jejich spolupráci. Čtyřleté funkční období 12:00 vypršelo, a tak jsme na lednových setkáních činnost 13:30 pastoračních rad obou farností ukončili. Uvažoval jsem, 14:00 jestli ihned udělat volby nové, ale nakonec jsem se rozhodl ustavení nových pastoračních rad odložit. Jako 16:00 volební seznam chci totiž použít vznikající adresář 17:00 farnosti a počet zapsaných farníků se mi zatím pro volby zdá příliš malý. Možná v Předmostí těch 50% Přihlásit se můžete v Přerově na faře nebo v zákristiích přihlášených v adresáři by mohlo stačit, ale počkáme na přerovských kostelů. Příspěvek na občerstvení: 50,- Kč. případné volby společné, až i v Přerově bude v adresáři zapsáno farníků více. Navíc na arcibiskupství v Olomouci připravují nové stanovy pastoračních rad farností, a tak bude asi rozumné na vydání těchto nových stanov počkat. Přemýšlím, jaké mám možnosti slyšet rady a názory farníků v mezidobí do ustavení nových pastoračních rad. Kromě osobních setkání, třeba nad zápisy do farního adresáře, či při přípravě různých farních akcí, jsou to také stávající společná setkání s farníky v rámci setkání liturgické skupiny a akolytů, dále besedy nad katechismem či přípravy na biřmování. Po skončení bohoslužeb nebývá vždycky dost času a klidu věci probrat, a tak doporučuji také využívat email, který je výhodnější než telefon v tom, že odpověď si mohu více promyslet či věci zjistit, a také je menší pravděpodobnost, že na vše zapomenu. Uvažoval jsem také, že místo setkávání pastoračních rad, by mohla být setkání nad konkrétními problémy, úkoly či záměry ve farnosti. Na tato setkání by byli zváni všichni, kdo chtějí přijít, všichni, kterých se bude téma týkat, a všichni, kdo jsou ochotni se v dané věci aktivně zapojit. Zatím mne ale žádné naléhavé téma k takovému setkání nenapadlo. Můžete mi říct či poslat náměty na věci, u kterých by takové otevřené pracovní setkání bylo vhodné. Také vím, že v některých farnostech bývají skupiny farníků, které se společně zamýšlejí nad budoucností farnosti, hledají nové cesty pastorace a snaží se dívat na farní život s určitým nadhledem. Není to řešení akutních problémů ani zajišťování konkrétních akcí či aktivit. Spíše jde, vznešeně řečeno, o hledání Boží vůle pro naši farnost. Pokud by někdo chtěl takovému úkolu věnovat svůj čas, tak se mi přihlaste a budeme společně hledat, jak tuto věc uchopit. P. Pavel Hofírek

Fotografie účastníků vánočního turnaje v ping-pongu. Dětský karneval v Přerově se konal 27. 1. 2008 na Sonusu.


Strana 13

Zúčastněná obec / Částka město Beňov 14 215,Bochoř 26 559,50 Brodek u Přerova 20 410,Buk 5 338,Císařov 8 817,Citov 13 236,50 Čechy 5 745,Domaželice 6 259,Dřevohostice 22 235,50 Hradčany 7 825,50 Horní Moštěnice 39 729,Kokory 19 751,50 Křtomil 11 165,00 Lipová 8 057,Líšná 5 610,Nahošovice 5 320,Pavlovice u Přerova 14 225,50 Prosenice 15 586,107 230,50 Přerov 5 532,50 Dluhonice Žeravice 7 937,Henčlov 9 669,50 Lověšiče 5 189,50 Předmostí 17 290,Přestavlky 6 713,50 Radkovy 3 170,Radkova Lhota 2 320,Radslavice 22 396,Radvanice 6 941,50 Říkovice 10 610,Stará Ves 11 406,Sušice 7 900,Tovačov 3 1948,Troubky n. Bečvou 5 0849,Tučín 9 105,Turovice 4 119,Věžky 6 465,Vlkoš 28 770,Želatovice 8 000,Celkem 568 028,50

Tříkrálová sbírka 2008

Milí bratři a sestry, Tříkrálová sbírka 2008 skončila a právě teď je ten správný čas seznámit vás s jejími výsledky. Sbírka se konala ve dnech 2.-14. ledna 2008 a kromě Přerova se do ní zapojilo dalších 33 obcí. Letos koledovalo 128 skupinek. Celkem jsme vykoledovali 568 028,50 Kč. Vybraná částka byla odeslána na konto Charity Česká republika a po jejím přerozdělení se zpět do Přerova vrátí 65%. Oblastní charita Přerov chce finanční prostředky získané ze sbírky využít na pomoc pro rodiny s dětmi, které se během roku dostanou do tíživé životní situace. Dále na koupi kompenzačních pomůcek pro imobilní a částečně mobilní klienty Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby. Na humanitární pomoc České katolické charity v zahraničí je určeno 10% z celkové částky. Česká katolická charita pomáhá v zemích jako je Pákistán, Rumunsko, Etiopie i v jiných zemích podle aktuální potřeby. Náš velký dík patří všem, kteří pomohli s realizací sbírky, především koledníkům - dětem z farností a vedoucím skupinek, studentům, pedagogům a ředitelům středních škol, které se do sbírky zapojily – Střední zdravotnické školy a SOŠ a SOU Šířava. Děkujeme také otci Pavlu Hofírkovi a všem kněžím přerovského děkanátu, primátorovi města Přerova, pracovníkům Magistrátu města Přerova a starostům okolních obcí, řediteli a pracovníkům Policie ČR a Městské policie Přerov, bez jejichž podpory a spolupráce by sbírka nebyla možná. Děkujeme také všem, kdo nepřehlédli naši výzvu, neváhali otevřít svá srdce a přispěli do kasiček koledníků. Martina Krejčířová

Drazí přerovští farníci, v době adventní jsme se na Vás obrátili s prosbou o podporu Občanské poradny, kterou provozuje Oblastní charita Přerov. Možná, že tato prosba přišla dost pozdě a společně s organizací Tříkrálové sbírky se mohlo zdát, že charita jen natahuje ruce. Chtěli jsme Vás požádat o pomoc až po vyčerpání všech dostupných zdrojů a možností. Děkujeme otci Pavlovi, který umožnil, aby sbírky v kostele ve dnech 22. - 23. 12. 2007 byly věnovány na podporu ohroženého projektu. Děkujeme Vám, že jste vyslyšeli naše volání a podpořili jste Občanskou poradnu, která slouží potřebným v nouzi a nesnázích. Vybraná částka činila 36 000 Kč a byla doprovázená i dary neznámých dárců. Všem Vám moc děkujeme a vyprošujeme Vám Boží požehnání. Těší nás, že pracovníci mohou i nadále pomáhat radou i skutkem. Výše vybrané částky nás přesvědčila, že Vám charitní činnost není lhostejná. Pro charitní práci je moc důležité a podstatné vědět, že pomáháme společně s Vámi, že konkrétní pomoc křesťanů má v naši službě prostor a místo. Vám všem, kteří se chcete zapojit a projevit svůj život s Pánem službou potřebným prostřednictvím charity, určitě pomůžeme nalézt cestu. Nabízíme prostor pro dobrovolnictví, spolupráci a jsme vděčni i za pomoc finanční. Velkým darem jsou Vaše modlitby. Děkuji Vám všem za naději, že ve spolupráci s farností bude charitní dílo žít a růst pod Boží ochanou, o kterou chceme společně s Vámi prosit. S přáním pokoje za kolektiv Občanské poradny děkuje Ing. Marta Valenčíková, ředitelka Oblastní charity Přerov Milí farníci, ráda doplňuji svůj příspěvek z minulého čísla Slovo pro každého, který byl adresován všem, kteří naší farnosti a nám farníkům věnují svůj čas, ochotu a obětavost. Připojuji svá poděkování paní Mgr. Mrázové za její každodenní hudební doprovod na varhany a celému kůrovému pěveckému sboru pod vedením sbormistra pana Černocha. Vstupní sborový zpěv chvály Sláva na Výsostech a Vyznání víry přispívá k důstojnosti nedělní a sváteční mše svaté. Sbor svým zpěvem zejména o Zmrtvýchvstání Páně – Ježíšově vzkříšení - největším svátku v roce, zdůrazňuje hloubku a vyvyšuje velikost tohoto neopakovatelného Božího tajemství. Písně sboru slýcháme i o jiných velkých církevních svátcích, výročích a událostech - Narození Páně, Panny Marie – Matky Boží i o primicích. Přeji nám, ať hlas sboru ještě dlouho a často zaznívá naším chrámem. Děkujeme Vám. Za zmínku stojí i pěvecká mládežnická schola - Boží Bang. Její moderní písně a barevnost žánru posilují u mladých farníků vztah a víru v Boha a zvýrazňují „Boží prozřetelnost“. I Vám patří srdečné poděkování. Rok 2008 už prostírá svůj stůl a čím nás postupně uhostí? Stůl Páně je trvale plný darů, jsme ochotni je přijímat a za ně děkovat? Neotálejme, otevřete svá srdce, buďme pokorní a vděční. M. Dostalíková Strana 14


Svatá Apolonie, panna a mučednice

Narodila se ve 2. století v Alexandrii v Egyptě. Dosáhla už vysokého věku, když začala její bolestná cesta. Roku 249 byla společně s několika křesťany zatčena a mučena. V jednom dopise Fabiánovi z Antiochie psal biskup Dionýsius, že pohané Apolonii vyrazili všechny zuby a pak jí rozbili čelisti. Potom byla upálena. Brzy po smrti se úcta k Apolonii rozšířila po celém Východě a později i v Evropě. Bývá uctívána jako patronka zubních lékařů a proti bolestem zubů.

Informace z jednání přerovské pastorační rady

Zasedání Pastorační rady se konalo 24. ledna 2008. Přítomno bylo 6 členů; pan kaplan, jáhen a 2 členové byli omluveni. Předseda PR P. Hofírek uvedl, že končí 4leté volební období činnosti PR. Poděkoval členům PR za jejich práci pro farnost. Olomoucká arcidiecéze připravuje vydání nových stanov. V Přerově se doplňuje adresář farnosti. P. Hofírek informoval o udělených svátostech v roce 2007, činnosti a finančním hospodaření farnosti. Přehled je uveden v samostatné stati časopisu. O velikonoční vigilii budou pokřtěni 2 dospělí. Dále informoval o organizaci ekumenických akcí v roce 2008. V lednu se konala již 3 ekumenická modlitební setkání. Připravuje se dalších 6 ekumenických setkání. Dočtete se o nich v samostatné stati časopisu. Je potvrzen termín udílení svátosti biřmování 5. dubna 2008. Dostali jsme nabídku na koncert křesťanského sboru „Paprsky“. Možný termín je 20.4. nebo 11.5.2008. Projednali a diskutovali jsme návrh na přípravu vánočních pohledů s tématem betlémů, vánoční výzdoby v přerovských kostelích. Možnou realizaci prověří pan Rychta. František Menc dokončení ze str.16 Sobota 23.2. 9:00 19:00 Neděle 24.2. 9:45 14:30 19:30 Středa 27.2. 18:00 19:00 Čtvrtek 28.2. 8:45 17:30 Sobota 1.3. 8:00 9:00 Neděle 2.3. Pondělí 3.3. Úterý 4.3. Středa 5.3. Čtvrtek 6.3.

Sobota 8.3. Neděle 9.3.

Centrum Sonus Přerov, U Tenisu Fara v Předmostí Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Fara v Přerově Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Fara v Přerově

9:00 16:30 19:30 17:30 17:30 16:00 17:00

Sonus a Předmostí Fara v Předmostí Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus

19:00 8:45 17:30 19:00 20:00 19:00 14:30

Fara v Přerově Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, U Tenisu Přerov, Šířava


Jaroslav Branžovský

Ženy a dívky,

obracím se opět na Vás na začátku nového roku. V září jsem odeslala 165 obvazů. V loňském roce jste upletly celkem 313 obvazů, které byly odeslány do leprosálií v Africe. Nyní mám již připraveno 141 obvazů k odeslání. O pletení je stále zájem, proto se obracím na Vás s prosbou o sebemenší příspěvek na přízi. Předem Vám všem moc děkuji. Přeji Vám pevné zdraví, štěstí a Boží požehnání v tomto roce 2008.

Žofie Kornelová, Přerov

Duchovní obnova pro mládež viz str. 4 Florbal – Muži Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Setkání tříkrálových koledníků Setkání mládeže Mše svatá pro děti s přípravou na přijímání Redakční rada časopisu Úklid kostela – skupina „A“ Příprava na biřmování dospělých Mše svatá v latině Zapisování úmyslů na mše svaté v Přerově na duben, květen a červen Schůzky ministrantů v Přerově a Předmostí Mariánské večeřadlo Příprava na biřmování mládeže Liturgika s jáhnem Besedy nad katechismem na Sonusu Setkání společenství křesťanských žen Přednáška Křesťanské akademie: PhDr. Josef Zeman CSc. - Těžkosti v manželství Schůzka liturgické skupiny Úklid kostela – skupina „A“ Biblická hodina s kaplanem Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání Modlitby matek Florbal – Ženy Ekumenická postní modlitba Strana 15

Křížové cesty v postní době budou bývat takto: V kostele sv. Magdalény v Předmostí v pondělí v 17:15 a v neděli ve 14:30. V kostele sv. Vavřince v pátek v 17:15. V kostele sv. Michaela na Šířavě v neděli ve 14:30. j

Sobota 2.2.

Neděle 3.2. Pondělí 4.2. Úterý 5.2. Středa 6.2. Čtvrtek 7.2.

Sobota 9.2. Neděle 10.2. Pondělí 11.2. Středa 13.2. Čtvrtek 14.2. Sobota 16.2.

Neděle 17.2. Pondělí 18.2.

Úterý 19.2. Čtvrtek 21.2.

Svátek Uvedení Páně do chrámu – Hromnice Sonus a Předmostí 16:30 Fara v Předmostí 19:00 Přerov, U Tenisu 20:00 Tovačov 9:45 Fara v Předmostí 19:30 Centrum Sonus 17:30 Centrum Sonus 16:00 Centrum Sonus Popeleční středa 19:00 8:45 17:30 19:00 20:00 9:00 19:00 8:45 19:30 17:30 18:00

Fara v Přerově Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, U Tenisu Předmostí Centrum Sonus Centrum Sonus Předmostí

16:00 18:00 15:00 17:30 9:00 9:00 10:00 19:00 19:30 16:00 16:00 17:30 18:45 16:00 15:00 17:30 20:00

Centrum Sonus Přerov, sv.Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Sonus a Předmostí Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Přerov, U Tenisu Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Fara v Předmostí Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2

Strana 16

telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Mše svaté: Přerov 8:00 (latinsky) a 18:30 Předmostí 8:45 Schůzky ministrantů v Přerově a Předmostí Mariánské večeřadlo Florbal – Ženy Farní ples v Tovačově Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Příprava na biřmování mládeže Liturgika s jáhnem Setkání společenství křesťanských žen Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00 Předmostí 18:0 Schůzka akolytů Úklid kostela – skupina „A“ Biblická hodina s kaplanem Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání Modlitby matek Postní duchovní obnova viz str. 13 Florbal – Muži Mše svatá pro děti Setkání mládeže Besedy nad katechismem na Sonusu Mše svatá se společným udělováním svátosti pomazání nemocných Kavárna pro seniory Mše svatá pro děti Úklid kostela – skupina „B“ Příprava na biřmování dospělých Schůzky ministrantů v Přerově a Předmostí Bohoslužba slova – Františkáni Setkání františkánského společenství Florbal – Děti Příprava na biřmování mládeže Začátek přípravy rodičů na křty dětí Setkání společenství seniorů Liturgika s jáhnem Besedy nad katechismem v Předmostí Setkání společenství křesťanských žen Úklid kostela – skupina „C“ Biblická hodina s kaplanem Modlitby matek dokončení na str.15

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro přerovský děkanát. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Jindřich Peřina, Zdeněk Klimeš, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka březnového čísla je 27. února 2008.

Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents