Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

Duchovní přerovského děkanátu

Zleva: jáhen Mariusz Karkoszka, jáhen Miroslav Jáně, P. Pavel Hofírek, P. Bedřich Horák, P. Zdeněk Gerhard Klimeš, P. Pavel Šíra, P. Sławomir Sułowski, P. Dušan Argaláš, P. Pawel Bilinski, P. Milan Mičo, P. Pavel Ryšavý, P. Artur Górka. Snímek z kněžské schůze konané dne 23. dubna 2009.

Červenec-Srpen 2009 Číslo 7 Ročník 15 Úvodník

S účinností od 1. července byl P. Sławomir Sułowski jmenován děkanem šumperského děkanátu. Novým děkanem v Přerově byl jmenován P. Pavel Hofírek. Srdečně blahopřejeme. Rosteme ve víře… Cyril a Metoděj

Písně a modlitby ke sv. Vavřinci

Program návštěvy Svatého otce

Aktuality z Prosenic

P. Miroslav Jáně

Primiční mše svatá P. Miroslava

Urbis et Orbis Decretum

Dětské okénko

Liturgický kalendář Rosteme ve víře… Vítejte v pustiny

Rozhovory

Ohlédnutí se P. Zdeňka Klimeše

Stránka pro mládež

Z Centra pro rodinu Ráj Rozhovory

Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 15, Červenec-Srpen 2009

Jen tak ve stručnosti Postřehy z pouti seniorů Světec měsíce

Svatý Gorazd, svatý Petr Eymard

Cesta do Říma

... a mnoho dalšího...

Červenec-Srpen v liturgii ¨

Ani se nechce věřit, že je tomu už rok od doby, kdy jsem dostal za úkol představit se čtenářům „Slova pro každého“ v roli nového přerovského jáhna. Učinil jsem tak s radostí a zároveň s jakousi obavou, kterou člověk pociťuje před věcmi novými a neznámými... Nevím, jak se daří Vám vždy na konci kalendářního roku bilancovat uplynulé období, ale rozhodně každý přelom či přechod je podobnou šancí k ohlédnutí se zpět. Jáhenská služba je krásná v tom, že člověk, který ví, že je Bohem povolán do Jeho služeb, začíná žít opravdovým zasvěceným životem (vždyť právě při jáhenském svěcení slibuje svou věrnost Bohu v poslušnosti k biskupovi, v závazku celibátu i denní modlitbě Církve) a může dělat jménem Církve spoustu věcí, které jsou mu blízké, a toto celoživotní zasvěcení nějakým způsobem vyjadřují a konkretizují: služba u oltáře i u „stolu“ Božího slova, křty, pohřby, svatby, vyučování náboženství a různé přípravy – to vše patří k této krásné službě. A přesto přes všechno člověk ví, že nějakým způsobem to „jaksi ještě není ono“, protože Bůh volá a vede dál... A když nazraje čas a touha srdce se setká s kladným rozhodnutím biskupa, skrze vkládání jeho rukou a konsekrační modlitbu obdrží jáhen veliký Dar, který se nezrušitelným znamením vtiskne do jeho duše, a který z něj učiní Kristova kněze. Je to Dar, který nás opravdu převyšuje a přesahuje, protože ze slabého člověka, té „nádoby hliněné“, činí správce Božích Tajemství, především ve zpřítomňování Ježíšovy kalvarské Oběti na oltáři a ve zprostředkování Božího odpuštění ve svátosti pokání. Měsíc červenec býval tradičně zasvěcen obzvláštní úctě Nejdražší Krve Páně – ceny naší spásy. Uvědomujeme si opravdu, že z oltáře nám doslova „tryská“ Ježíšova Krev, kterou požíváme jako občerstvení na naší cestě a která je zároveň zárukou věčného života? A že stejná Krev, symbolicky řečeno, stéká z oltáře do zpovědnice, protože každé rozhřešení má cenu Kristovy Krve – vždyť bez Jeho Oběti

Strana 2

3. 7. 5. 7. 11. 7. 15. 7. 16. 7.

22. 7. 23. 7. 26. 7. 31. 7.

Sv. Tomáš, apoštol Sv. Cyril a Metoděj, patroni Evropy Sv. Benedikt, patron Evropy Sv. Bonaventura, biskup a učitel církve Panna Maria Karmelská Karmel je hora ve stejnojmenném pohoří v Izraeli, zdvihajícím se na břehu Středozemního moře, poblíž dnešního přístavu Haifa. Biblické texty oslavují Karmel jako symbol krásy a kypícího života. Nejznámější událostí, která se s touto horou v Bibli pojí, je zápas proroka Eliáše o pravou víru izraelského národa. Bůh bez lidského přičinění před očima Izraelitů zapálil ohněm z nebe oběť připravenou pro něj Eliášem. Eliáš tak nad Baalovými kněžími zvítězil a dokázal, že jen Hospodin je jediným a pravým Bohem Izraele. V závěru 12. století po Kristu se v jednom z údolí Karmelu usadil hlouček křesťanských poutníků, kteří pocházeli z Evropy a připutovali do Svaté země spolu se zástupy třetí křížové výpravy. Z této malé skupinky se postupně vytvořilo nové řeholní společenství: řád karmelitánů (bratři Panny Marie Karmelské). Jejich spiritualita vycházela z biblického textu 1.Král 18,44 - a v obláčku, který vystupoval z moře a přinášel déšť, viděli předobraz Matky Boží. Své řeholní společenství svěřili pod její ochranu. Zeměpisný název Karmel se tak přenesl na široký okruh Těch, kteří jsou povoláni k životu „před Boží tváří“ po vzoru proroka Eliáše a ctí Matku Boží. Řeholní pravidla pro první bratry napsal kolem roku 1209 jeruzalémský biskup sv. Albert a roku 1224 dosáhli karmelitáni jejich oficiálního schválení papežem Honoriem III: Řehole předepisovala bratřím úctu k Panně Marii, úplnou chudobu, přebývání v poustevnách, zdrženlivost od masitých pokrmů, přísné posty, mlčenlivost a ruční práci. Sv. Marie Magdaléna Sv. Brigita, patronka Evropy Sv. Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie Sv. Ignác z Loyoly, kněz

1. 8. Sv. Alfons z Liguori, biskup 4. 8. Sv. Jan Maria Vianney, kněz 6. 8. Svátek Proměnění Páně Svátek soustřeďuje pozornost na událost, kterou připomíná v liturgii evangelium o druhé neděli postní. Klade před nás Kristův královský majestát a naše budoucí oslavení. Na východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako všeobecně závazný byl zaveden v roce 1457 po odražení tureckých vojsk u Bělehradu. 8. 8. Sv. Dominik, kněz 10. 8. Sv. Vavřinec, jáhen a mučedník 14. 8. Sv. Maxmilián Kolbe, kněz a mučedník 15. 8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 20. 8. Sv. Bernard, opat a učitel církve 21. 8. Sv. Pius X., papež 22. 8. Panny Marie Královny 24. 8. Sv. Bartoloměj, apoštol 27. 8. Sv. Monika 28. 8. Sv. Augustin, biskup a učitel církve Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 15, Červenec-Srpen 2009

nebylo by možné odpuštění, ospravedl- 29. 8. Umučení sv. Jana Křtitele Letos o nedělích během roku nasloucháme evangeliu sv. Marka. O pránění. A právě kněz – slabý a nehodný zdninách pak zvláště v měsíci srpnu čteme z evangelia sv. Jana 6. kapičlověk – stojí ve službě těchto pramenů tolu o zázračném nasycení lidí a o Eucharistii. Prožíváme nyní dobu Božího Milosrdenství. Je to nádherná prázdnin a dovolených. Udělejme si také čas na intenzivnější duchovní služba, kterou zesnulý papež Jan Pavel život, na návštěvu mše sv. i ve všední den, návštěvu poutního místa i II. nazval jako „dar a tajemství“. A protěch našich blízkých, které jsme již dlouho nenavštívili. tože, jak už bylo řečeno, přesahuje síly jednotlivce, spoléhá kněz na pomoc Jaroslav Branžovský Matky Boží, andělů a svatých, ale také na modlitbu těch, ke kterým je poslán, a která má tak velkou moc a hodnotu. Snad právě v „kněžském roce“, vyhlášeném naším drahým Svatým otcem Benediktem XVI., si to můžeme více než kdy jindy uvědomovat. Proto upřímné Pán Bůh zaplať za všechny Vaše modlitby a oběti, které za kněze přinášíte, vždyť nic z toho nebude ztraceno... A díky za svědectví Vašeho křesťanského života, které je opravdu velkou posilou a povzbuzením. Všem Vám ze srdce žehná novokněz P. Miroslav Jáně V sobotu 6. června se uskutečnila Pouť rodin přerovské farnosti na sv. Hostýn.

Urbis et Orbis Decretum. Jak je již známo, Svatý otec Benedikt XVI. letos vyhlásil zvláštní „Rok kněží“. Během tohoto roku se bude udělovat dar zvláštních odpustků podle Dekretu Apoštolské penitenciárie zveřejněného12. května 2009. Z jeho znění jsme vybrali:

Den, v němž si připomeneme 150 let od zbožného odchodu do nebe sv. Jana Marie Vianneye, faráře z Arsu, je významný. Sv. Jan Maria Vianney byl zde na zemi obdivuhodným příkladem pravého pastýře ve službě Kristova stádce. Jeho příklad je vhodný k tomu, aby povzbuzoval věřící a zejména kněze k napodobování jeho ctností, proto Svatý otec Benedikt XVI. ustanovil, že se při této příležitosti bude slavit od 19. června 2009 do 19. června 2010 v celé církvi zvláštní Rok kněží, během něhož se budou kněží stále více upevňovat ve věrnosti Kristu zbožnými meditacemi, posvátnými úkony a dalšími skutky. Toto posvátné období bude zahájeno o slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, v den posvěcení kněží, kdy bude papež slavit nešpory před posvátnými relikviemi sv. Jana Marie Vianneye, které do Říma přiveze biskup z Belley-Arsu. Svatý otec zakončí Rok kněží na náměstí Sv. Petra v přítomnosti kněží z celého světa, kteří obnoví věrnost Kristu a pouto bratrství. Kněží budou modlitbami a dobrými skutky usilovat o získání milosti od Nejvyššího a Věčného kněze Krista k tomu, aby vyzařovali víru, naději a lásku i další ctnosti a ukazovali způsobem života i navenek, že se plně věnují duchovnímu dobru lidu; to církvi vždy velmi leželo na srdci. K lepšímu dosažení vytouženého cíle velmi poslouží dar posvátných odpustků, který Apoštolská penitenciárie tímto Dekretem, vydaným v souladu s přáním papeže, laskavě uděluje během Roku kněží: A Kněžím, kteří opravdově litují svých hříchů a kteří se v kterýkoliv den budou zbožně modlit alespoň ranní chvály nebo nešpory před Nejsvětější svátostí, vystavenou k veřejné úctě nebo ve svatostánku a po příkladu sv. Jana Marie Vianneye, se budou ochotně a velkoryse věnovat slavení svátostí, zejména svátosti smíření, budou v Bohu milostivě uděleny plnomocné odpustky, které budou moci získat i pro zemřelé spolubratry formou přímluvné modlitby... B Všem věřícím, kteří opravdově litují svých hříchů, v kostele nebo kapli se zbožně účastní mše svaté a obětují za kněze církve modlitby Ježíši Kristu, Nejvyššímu a Věčnému knězi, a plnomocné odpustky, pokud se vyznali ze svých hříchů ve svátosti smíření a pomodlili se na úmysl Svatého otce: v den zahájení a zakončení Roku kněží, v den 150. výročí zbožného odchodu sv. Jana Marie Vianneye a dále pak každý čtvrtek před prvním pátkem v měsíci. Starým a nemocným lidem a všem, kteří z oprávněných důvodů nemohou vycházet z domova, s duší zbavenou jakéhokoliv hříchu a s úmyslem splnit tři obvyklé podmínky, jakmile to bude možné, budou rovněž uděleny plnomocné odpustky v jejich vlastním domě nebo tam, kde kvůli okolnostem budou, ve výše uvedených dnech, pokud se pomodlí za posvěcení kněží a v důvěře obětují své nemoci a životní obtíže Bohu skrze Marii, Královnu apoštolů. Konečně částečné odpustky budou uděleny všem věřícím, kdykoli se zbožně pomodlí pětkrát Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci nebo jinou schválenou modlitbu ke cti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova za to, aby byli kněží zachováni v čistotě a svatosti života.

Tento rok budou každý čtvrtek před prvním pátkem v kostele sv.Vavřince v 19:00 hodin společné modlitby za kněze. Alena Pizúrová


Strana 3

Vítejte v pustiny...

aneb poustevny a poustevníci u nás

K prázdninovému období patří zajisté i možnost odpočinku, výletů do přírody či po krásách naší vlasti. Snad trochu exoticky bude působit informace, že jednou z šancí, jak lépe poznat zemi, v níž jsme se narodili, je kupříkladu vydat se na putování po místech, kde kdysi stávaly, popř. ještě stojí skromné příbytky Bohu zasvěcených osob, žijících v samotě – ke chvále Páně a spáse světa, našich poustevníků. Asi jen málokdo tuší, že právě současná doba je velmi příznivá pro rozvoj tohoto stylu života, že s poustevníky a poustevnicemi se můžeme setkat nejen v okolních zemích (Polsko, Německo, Slovensko – zde je i celá poustevnická kolonie), ale také u nás! S jejich existencí počítá jak platný Kodex kanonického práva z r. 1983, jímž se řídí celá římskokatolická církev, tak také např. závěrečný dokument Plenárního sněmu katolické církve v ČR, vydaný v r. 1997. Má-li totiž žít Církev na určitém území plnohodnotným životem, pak je třeba, aby se zde rozvíjely i všechny možné způsoby následování Krista, k nimž poustevnický život bezpochyby patří. Zkusme se tedy vydat proti proudu času a zamířit k počátkům. Inspirací pro všechny poustevníky je prorok Eliáš, sv. Jan Křtitel, Maří Magdalena, ale především samotný Spasitel během jeho čtyřicetidenního pobytu na poušti a četných odchodů do samoty modlitby. Za samotné zakladatelské osobnosti křesťanského poustevnictví bývají považováni sv. Pavel Poustevník a sv. Antonín Veliký; životopis posledně jmenovaného, sepsaný sv. Atanášem, je opravdovou perlou duchovní literatury. Není pochyb o tom, že tito „zakladatelé“ měli však i své předchůdce, snad již od prvokřesťanských dob. Podobně i sv. Ivan, žijící v 9. století, „první v Čechách poustevník“, jak jej nazývá známý barokní misionář a básník, P. Bedřich Bridel S.I., měl zřejmě na území Čech, ale i Moravy a Slovenska (tehdy v rámci Velkomoravské říše) své předchůdce v benediktinských misionářích z okolních zemí, kteří přicházejíce na naše území, zakládali s největší pravděpodobností samostatné celly, odkud se potom šířilo světlo Kristovo mezi okolní obyvatelstvo. Tyto skutečnosti však nejsou prozatím dostatečně doloženy a zpracovány. Někdy bývá dokonce zpochybňována i samotná existence sv. Ivana; ten žil nedaleko Berouna v jeskyni, která je nyní součástí překrásného poutního místa ve Sv. Janu pod Skalou, kde se také uchovává část Ivanových ostatků. Tento světec byl velmi uctíván v době barokní a naši pravoslavní bratři, sdlející s námi poklady víry, sv. svátostí a Tradice, mají k němu velkou úctu podnes. Pro případné zájemce o Ivanovu osobnost lze doporučit knihu „Album svatoivanské“, kterou lze stále získat na některých knižních pultech. Dalšími výraznými poustevníky v našich dějinách byli sv. Prokop a sv. Vintíř. O Prokopovi (+1053) se snad není třeba ani příliš rozepisovat; život tohoto původně diecézního kněze, později řeholníka, pak poustevníka a nakonec zakladatele a prvního opata slovanského benediktinského kláštera na Sázavě je dostatečně znám. Německého původu byl řeholník Gunther (též Günter, česky Vintíř), který se usadil jako poustevník na české straně Šumavy, kde také v roce 1045 zemřel. S jeho působením je spjat jak Mouřenec u Annína, tak především Dobrá Voda u Hartmanic, kde se nachází i kostel jemu Strana 4

zasvěcený. Ostatky světce jsou uloženy v klášterním kostele benediktinů v Praze na Břevnově. Jako dříve, tak i dnes spojuje národy: z duchovního pohledu je uctíván na obou stranách Šumavy a tzv. Vintířova stezka propojuje obě země i fyzicky. V pověsti svatosti žil zase na Domažlicku poustevník Koloman (+ kolem r. 1000). Spolu s ostatky k nám byla přenesena také úcta polských kamaldulských mnichůpoustevníků, kteří zemřeli mučednickou smrtí a jsou známi pod označením Pět svatých bratří (+ 1003). Kompletní ostatky jednoho z nich, sv. Kristina, se dostaly do olomoucké katedrály; díky tomu se stal spolupatronem naší arcidiecéze. V době středověku se na našem území vyskytovalo mnoho pousteven, zejména u osamělých kostelů, ale také nedaleko důležitých cest a stezek, kde poustevníci mj. v případě značně nepříznivého počasí vyzváněním upozorňovali pocestné na blízkost lidského obydlí, kam se mohli pro případ potřeby uchýlit. Instituce poustevnictví v našich zemích přetrvala, ač ve značně omezené míře, i nešťastné období husitských válek a šíření protestantismu. „Zlatým obdobím“ pro tento specifický styl života se však stala až doba pobělohorská, tak úzce propojená s uměleckým i duchovním cítěním baroka. Počet poustevníků se nebývale zvýšil; jednalo se zejména o terciáře a pak také neorganizované a nikam nezačleněné jednotlivce. Kvůli zajištění pořádku a prospěchu pro duchovní život vznikla po vzoru okolních zemí a z nařízení Říma poustevnická kongregace, nazývaná po svém hlavním patronovi ivanité, kterou založil učitel Antonín Dominik Stey z Jablonného, a sám se stal jejím představeným. Pravidla této kongregace, známá pod názvem sestávajícím z prvních slov jako Lilium Convallium, byla schválena v roce 1732. Mnozí poustevníci byli v té době podporováni a vydržováni světskou vrchností či obcemi, na jejichž území žili. Pohromou se stal reskript císaře Josefa II. z počátku r. 1782, který instituci poustevnictví jako takové zrušil. Četní eremité se pak stali kostelníky a učiteli. Ani zrušení instituce však nemohlo přehlušit Boží volání, které mnozí zaslechli, a rozhodli se je následovat. Byli to sice jednotlivci, ale díky nim touha po životě v samotě s Bohem a pouze pro Boha mohla stále růst... 23. června roku 2005 mohl pak brněnský biskup požehnat první poustevnu nově vznikající poustevnické kolonie na Jimramovsku.


Je potěšitelné, že i v dnešní době jsou lidé, kteří chtějí žít pouze pro Boha a poukazovat tak na jediné potřebné... Kéž by se i pro nás staly prázdniny dobou setkání s naším Pánem – v tichu, beze spěchu, v důvěrném rozhovoru od srdce k Srdci... Pro ty, kteří by se snad chtěli vydat po stopách našich někdejších poustevníků, doporučuji návštěvu jednoho z nejkrásnějších koutů naší republiky, obce Svatý Jan pod Skalou, kde je během prázdnin přístupný kostel s jeskyní a ostatky sv. Ivana, a z vysoké skály nad ním je nádherný rozhled po okolní krajině; jsem vděčný Pánu Bohu, že právě na „hrobě“ sv. Ivana jsem mohl mít již v prvním týdnu po kněžském svěcení mši svatou. Odtud pak vede 8 km dlouhá značená turistická trasa (nejstarší v Čechách) na Karlštejn. Posázavským pacifikem se lze zase pohodlně dopravit do blízkosti svatoprokopského Sázavského kláštera; tajemně krásná Šumava nám pak může pro změnu vyprávět příběh o svatém Vintířovi. O mnoho staletí později vznikla zase dřevěná eremitáž v Česticích u Volyně na Strakonicku. Přístupná je také poustevna ve Vraclavi-Svatém Mikuláši u Vysokého Mýta. Velmi svérázné a tu-

Bratři a sestry! Dva roky mého pobytu v krásném Přerově uplynuly jako voda v řece Bečvě a nastal čas mého odchodu. Proto bych se chtěl krátce ohlédnout zpět na dobu strávenou ve farnostech Přerov a Předmostí. Po jáhenském svěcení v roce 2007 jsem se dověděl, že mám svou jáhenskou službu vykonávat v nedalekém Přerově. Nebyl jsem z toho úplně nadšený, z více důvodů. Když jsem přijížděl do Olomouce před jáhenským svěcením, neustále jsem měl před sebou pohled na „to rovnó órodnó hanáckó zem“. Když se přijíždí do Olomouce od Svitav, člověk vidí placku. Svitavy jsou obklopeny lesy a začínající Vysočinou. Ale poslušně jsem samozřejmě přijal Boží vůli. Do Přerova jsem nastoupil ke konci srpna po návratu z USA. Absolutně jsem nevěděl, do čeho přicházím. Zaučoval mne tam a do tajů farnosti mne uváděl otec Jindřich Peřina, kterého jsem znal velmi dobře již z Kněžského semináře v Olomouci. On mi velmi pomohl, neboť jsme blízcí přátelé a on mne dobře zná. Postupně jsem se začal seznamovat s životem ve farnostech, poznával jsem farníky, farní rodiny. Takovým malým oboustranným šokem byly první hodiny náboženství pro středoškoláky. Neznal jsem poměry ani styl vyučování otce Tomáše Strogana, po kterém jsem středoškoláky přebíral. Jelikož jsem byl čerstvě po státní

zkoušce z pedagogiky, začal jsem od první hodiny uplatňovat předepsané pedagogické postupy, které byly ovšem značně rozdílné od postupů užívaných mým předchůdcem. Proto také atmosféra v prvních hodinách v této skupině náboženství byla trochu hustší, ale domnívám se, že postupem času tito studenti poznali, že to s nimi myslím skutečně dobře. Chtěl jsem jim předat co nejvíce, aby byli na duchovní život a život v našem nevěřícím prostředí dobře připravení. V Přerově jsem pak prožil první Vánoce mimo rodinu, ale byl jsem v naší farní rodině také šťastný. Po skončení doby vánoční čas začal velmi rychle utíkat. Stále více na mne doléhaly starosti s přípravou na kněžské svěcení a mou primiční mši svatou. Bohu díky se o všechno také postarali Svitavští. Po celý svůj jáhenský rok za mnohé vděčím otci Jindřichovi, který mi velmi pomáhal a byl mojí oporou. Po kněžském svěcení a dovolené jsem se vrátil do Přerova a Předmostí jako kaplan. Byla to již jiná pozice s daleko více starostmi, než jsem míval jako jáhen. Mohl jsem již udělovat ostatní svátosti. Setkávání s různými lidmi, přípravy a služba lidem a Bohu mne v Přerově a Předmostí naplňovaly radostí. Jako kaplan pro mládež jsem měl kolem sebe vynikající sestavu animátorů děkanátu Přerov. Za ně jsem Bohu také velmi vděčný. Jako kaplan jsem poprvé vedl vánoční a velikonoční obřady. Byla to pro mne obohacující zkušenost. Jsem také velmi rád, že jsem za tyto dva roky na Přerovsku mohl poznat takové množství výborných, poctivých a zbožných lidí v našich farnostech a dobré kněze přerovského děkanátu.


risty hojně navštěvované je poustevnické sídlo vytesané ve skalním bloku na okraji obce Sloup, poblíž Nového Boru v severních Čechách; přímo naproti této romantické scenerii je ve skalách neméně romanticky vyhlížející obydlí Samuela Görnera. Zachovanou poustevnu někdejšího pražského lékaře Peytesberga lze spatřit např. u kostela Panny Marie Pomocné v Dolních Teplicích na Broumovsku. Je opravdu mnoho míst, kam by bylo možno putovat: někdo kolem nich může projít bez povšimnutí, někdo s pouze povrchním zájmem, někoho mohou oslovit a vést k zamyšlení...

P. Miroslav Jáně

Jsem Bohu vděčný, že mne poslal právě do Přerova a Předmostí, kde jsem získal mnohem více zkušeností, než, jak vím, bych mohl získat v jiných farnostech. Novému panu jáhnovi přeji, aby jednou odcházel z Přerovska také tak naplněný nádhernými chvílemi. Přerov a Předmostí byly moje první farnosti, kde jsem vykonával službu duchovního. Také proto získaly v mém srdci zvláštní postavení. Za tyto „mé“ farnosti se budu i nadále modlit a vzpomínat na „mé“ farníky. Bůh Vám všem žehnej! Zdraví a ze srdce žehná Váš

P. Zdeněk G. Klimeš

Strana 5

Rok kněží, iniciovaný papežem Benediktem XVI. při příležitosti 150. výročí smrti svatého Jana Marie Vianneye, svatého faráře arského, je zde. Svatý otec jej zahájil 19. června, o Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a zároveň Mezinárodního dne

modliteb za posvěcení kněží. Je to období příhodné pro větší prohloubení kněžské identity, teologie katolického kněžství a jedinečného smyslu povolání a poslání kněží v Církvi a ve společnosti. Ať k tomu úmyslu poslouží i tato série článků o významných kněžích působících v minulosti v naší zemi.

Významné osobnosti Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj, to jsou dvě jména, která zosobňují první generaci slovanských kněží v našem národě. Oba bratři pocházeli ze Soluně a dříve než roku 863 přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu, působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtud přinesli ostatky svatého papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma. Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. 31.12. 1980 je papež Jan Pavel II. vyhlásil za spolupatrony Evropy. V době, kdy žili sv. Cyril a Metoděj, pronikalo na povrch to, co zatím jen doutnalo. Kdysi velké římské impérium bylo od dob Konstantinových rozpolcené. Myšlení i mentalita širokých vrstev se ubírala dvěma různými směry, nebylo síly, která by udržela východ a západ v jakési ideologické jednotě. Byly zde rozdíly v povaze člověka Západu a Východu. Lid na Východě byl hloubavější, diskutoval i o těch nejtemnějších tajemstvích víry. Na Západě křesťané byli více zaměřeni k praktickému životu. Na Východě byla jakási pýcha kulturní nadřazenosti, považující západní civilizaci za téměř barbarskou. Převládl zde cesaropapismus; císař se pokládal oprávněn zasahovat do církevní správy, dosazovat a sesazovat cařihradské patriarchy, chtěl být hlavou nejen světskou, ale i duchovní.

Na západě však byli velmi citliví vůči mocenským zásahům panovníků. Na troskách západořímského impéria, které se octlo v rozkladu, krystalizoval církevní stát a římský biskup bedlivě střežil svou nezávislost. K tomu ještě přistupovala pýcha a ješitnost cařihradských patriarchů, kteří chtěli být považováni za hlavu východní církve. Právě za života sv. Cyrila a Metoděje došlo k jakémusi duchovnímu zemětřesení. Objevily se trhliny, kdy již se zdálo, že obecná Církev se rozpoltí. K výbuchu došlo v druhé polovině devátého století za patriarchy Fotia. Dějepisci o něm říkají, že to byl nejmocnější, nejučenější, ale i nejpyšnější ze všech patriarchů, slavený na Východě jako hrdina proto, že se postavil proti Římu. Bohužel vliv Fotiův byl velký a jeho myšlenky i názory doznívají až do současné doby. Zde musíme ocenit velikost našich věrozvěstů. Dokázali se oprostit od jakékoliv dobové nevraživosti! Šli ve stopách sv. Pavla, který píše v listu k Římanům: „Mám závazky k Řekům i Neřekům, ke vzdělaným i nevzdělaným.“ (Řím 1,14). Sv. Pavel se snažil překlenout všechny přehrady národnostní, stavovské, vše sblížit v Kristu. Pročítám-li epištoly sv. Pavla a srovnávám se životopisy našich věrozvěstů, zjišťuji, že byli zcela proniknuti duchem Pavlovým. Oni se dokázali také oprostit od jakékoliv pýchy a snahy uplatnit se a vyžívat se v církevních hodnostech. Za Fotia jim byly nabízeny úřady i biskupské stolce. Nepřijali je! To je také jejich odkaz nám, lidem XXI. století. Osobní zájmy podřídit zájmům velkého křesťanského společenství. To neudělal v jedenáctém století cařihradský patriarcha, za něhož se trhliny mezi Východem a Západem změnily v propast. Došlo k tisíciletému rozkolu, i když si musíme přiznat, že ne vždy bez viny strohého jednání zástupců římské církve, jimž také v jednání chyběla pokora, základ ctností. Máme teď jedno přání, aby prvý krok ke smíru, který byl učiněn v okamžiku, kdy v Jeruzalémě si padli do objetí Pavel VI. a patriarcha cařihradský Athenagoras, nezůstal pouze symbolem touhy po sblížení, ale v dalším dějinném toku docházelo k stále většímu porozumění. Svatí Cyril a Metoděj, tolik uctívaní na Východě i Západě, kéž jsou v tom směru před Bohem velkými přímluvci! jáhen Jacek

CVRČEK - nový křesťanský časopis pro předškolní děti

bude vycházet jako příloha Nezbedy v rozsahu osmi stran na pevnějším papíru tak, aby byli malí čtenáři schopni „číst“ a vymalovávat obrázky a rodiče jim pomáhali s textem. Jeho obsah bude spojen s liturgickou dobou, ve které bude vydáván. Každé číslo bude mít jednotné téma. Koncepce časopisu vychází z myšlenky, aby rodiče se svými předškoláky mohli prožívat vztah s Bohem také prostřednictvím pravidelného čtení, zábavy i různých her. Nulté číslo vyjde v zářijovém Nezbedovi jako samostatná příloha celého nákladu. Na požádání bude toto číslo Nezbedy i s Cvrčkem zasláno zdarma na ukázku. Ke zhlédnutí bude na vybraných webových stránkách. První číslo vyjde v prosinci 2009 jako příloha Nezbedy. Jak si Cvrčka objednat? Pokud se podaří nashromáždit dostatek předplatitelů, bude Cvrček distribuován spolu s Nezbedou na adresy čtenářů, kteří o něj projeví zájem. Cena bude koncem letošního roku stanovena tak, aby Cvrček s Nezbedou byl dostupným časopisem. Předpokládáme, že roční předplatné Cvrčka s Nezbedou nepřekročí 300 Kč. Adresa redakce: Nezbeda, Divadelní 6, 760 01 Zlín, tel. 577 218 266 (+ záznamník), 739 344 031, e-mail: [email protected], web: www.volny.cz/nezbeda.zlin/cvrcek

Strana 6


Primiční mše svatá P. Miroslava Jáně.

V sobotu 27. června 2009 přijal v olomoucké katedrále spolu s ostatními jáhny kněžské svěcení i přerovský jáhen Miroslav Jáně. Již následující den, tj. v neděli 28. června, slavil svou první mši svatou – primici - ve své rodné farnosti v Postřelmově. Z rozhodnutí otce arcibiskupa Graubnera byl jmenován kaplanem v Přerově. Zde v kostele sv. Vavřince jsme společně s ním slavili jeho první mši svatou v neděli 12. července. Jsme rádi, že s námi v Přerově otec Miroslav nadále zůstává a vyprošujeme mu hojnost Boží milosti, darů Ducha svatého a stálou ochranu Matky Panny Marie.

Program návštěvy Svatého otce Benedikta XVI.. Sobota 26. 9. 2009 PRAHA 11.30 Uvítací ceremoniál na Ruzyňském letišti v Praze; promluva Svatého otce 12.30 Návštěva kostela Panny Marie Vítězné (Pražské Jezulátko); pozdrav Svatého otce 16.30 Zdvořilostní návštěva u prezidenta republiky na Pražském hradě 17.00 Setkání s představiteli politického a společenského života a s diplomatickým sborem ve Španělském sále Pražského hradu; promluva Svatého otce 18.00 Modlitba nešpor s kněžími, řeholníky, bohoslovci a zástupci církevních hnutí v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha; promluva Svatého otce Neděle 27.9.2009 BRNO 9.20 Přistání na letišti v Brně-Tuřanech 10.00 Mše svatá na letišti; homilie Svatého otce, po mši svaté polední modlitba Anděl Páně; promluva Svatého otce 12.45 Odlet zpět do Prahy PRAHA 17.15 Setkání s představiteli Ekumenické rady církví v ČR v Arcibiskupském paláci; promluva Svatého otce 18.00 Setkání s akademickou obcí ve Vladislavském sále Pražského hradu; promluva Svatého otce

Pondělí 28.9.2009 STARÁ BOLESLAV 8.50 Návštěva baziliky sv. Václava 9.45 Mše svatá u příležitostí Národní svatováclavské pouti; homilie Svatého otce, po mši svaté: Poselství Svatého otce mládeži PRAHA 13.15 Oběd s biskupy v prostorách Arcibiskupského paláce 16.45 Rozloučení s Apoštolskou nunciaturou 17.15 Závěrečný ceremoniál na Ruzyňském letišti; promluva Svatého otce 17.45 Odlet do Říma

S podrobnějšími informacemi o pouti jednotlivých farností na setkání se Svatým otcem Benediktem XVI. vás seznámí vaši duchovní otcové ve svých farnosech.


Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Prožíváte krásné chvíle volna! Prázdniny však nejsou o tom, že nevnímáte, nevidíte a neslyšíte. Naopak, o prázdninách se nejvíce učíte, neboť mnoho z věcí, které znáte jen z učebnic, máte živě před sebou. Podívejte se kolem sebe, vždyť celá příroda a všechno, co vás obklopuje, je krásný přírodopis, zeměpis, dějepis, fyzika, chemie... A za všechno můžete chválit Pána - a tím se vracíte i do hodin náboženství. Přeji Vám, ať o prázdninách potkáte i mnoho dobrých kamarádů. Liba Osmisměrka Tajenka: moravský hrad Použitá slova: amortizace, butan, čas, drát, echo, fík, hať,hermelín, hlava, hloh, jubilant, káro, kontura, kožešnice, lať, léno, lis, mikádo, mléko, mlha, nosnost, novátor, rak Vtipy

Maminka u oběda: Helenko, proč si utíráš pusu hřbetem ruky? Ale mami, vždyť dlaně mám ještě špinavější! Otec fotí rodinu: Prosím, teď se všichni tvařte příjemně a vesele. Cvak! A teď se zas můžete tvářit normálně.

Strana 8


Drazí čtenáři, POZDRAVY ZE SEMINÁŘE přeji vám příjemné prázdninové dny. Rok uplynul jako voda a měl by nastat čas jakéhosi hodnocení mého pobytu v semináři. Jako i ve vašem životě, tak i v tom našem, seminárním, si s námi čas pouze hrál. Když člověk potřeboval, aby utíkal pomaleji, hlavně ve zkouškovém období, utíkal jeden týden za druhým, a když už se člověk po delší době těšil domů a hlavně do své farnosti, tak se dny před odjezdem jen pomalu přibližovaly. Musím říci, že seminář mě mnohému naučil a jsem za to všechno rád. Jsem rád za to, kolik jsem díky semináři potkal lidí a jsem také vděčný za nové kamarády. Jedním z nich je i náš nový jáhen. Mimo jiné jsem dospěl k tomu, že bych si následující rok chtěl ujasnit, zdali mám opravdu povolání ke kněžství. Domluvil jsem se s představenými, že příští rok nebudu bydlet v semináři. Na fakultě zatím budu dále pokračovat ve studiu teologie. Chtěl bych Vám všem poděkovat také za modlitby a podporu, které se mi během mé formace dostávalo. Lukáš Urban

Milí čtenáři Slova, všechny Vás srdečně zdravím „ze semináře“. Teď, když píšu tento pozdrav, mám několik dní po jáhenském svěcení, jemuž bezprostředně předcházely exercicie na Velehradě, které nám dával bývalý spirituál semináře P. Adam Rucki. Svojí živou vírou a zapálením pro Boha na nás přenášel své nadšení a dodával nám odvahu v posledních dnech před svěcením. Takto v usebrání jsme prožili týden před jáhenským svěcením. Abychom však mohli s klidnou myslí odjet na Velehrad, museli jsme se předcházející měsíce pořádně „zapotit“. I když byl náš poslední letní semestr velmi krátký, spíše jen symbolický (od poloviny února do poloviny března), bylo během jara potřeba dokončit diplomové práce. Někomu se to podařilo už začátkem letního semestru, ale někteří jsme je dopisovali hodně natěsno, nicméně všichni jsme stihli obhajobu v řádném termínu. A alespoň za sebe musím říct, že to množství času věnovaného diplomce nebylo ztraceným časem. Kromě diplomových prací bylo nutné věnovat čas také přípravě ke státnicím. První státnici, z pedagogické způsobilosti, jsme měli koncem dubna. Pak následovaly obhajoby našich výtvorů (diplomových prací) a studium na teologické fakultě jsme uzavřeli koncem května státními zkouškami z teologických předmětů (z morálky, dogmatiky a biblistiky), které jsme všichni úspěšně složili. Abychom si pročistili hlavy, využili jsme pastoračního domu naší diecéze ve Sv. Martinu v jižním Tyrolsku, kde jsme strávili týden po státnicích (snad nám v hlavách přece jen nějaké vědomosti zůstaly). I když jsem se prakticky se seminářem už rozloučil (proto spojení „ze semináře“ v uvozovkách), jsem ještě v semináři, odkud se v těchto dnech stěhuji. Když jsem se začínal balit a viděl, co všechno musím přetřídit a uklidit, říkal jsem si, že by možná bylo jednodušší absolvovat ještě jednou státnice :-). Ale teď, kdy se úklid chýlí ke konci, musím konstatovat, že stěhování je přece jen klidnější, rychlejší a méně vypjaté. Protože od července nastupuji do farnosti Bánov u Uherského Brodu, kde strávím rok jáhenské služby, loučím se tímto článkem také s přerovským děkanátem. Děkuji Vám za modlitby, kterými mě při přípravě na kněžství provázíte a všem čtenářům Slova žehnám. jáhen Jan Šimoník

V červnu se mládež a děti rozloučily nejen se školními lavicemi, ale rozdávalo se vysvědčení i v kostele – z nepovinného předmětu Náboženství. Po mši svaté následoval na zahradě fary táborák. Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 15, Červenec-Srpen 2009 Strana 9

Milí přátelé, zdravíme Vás uprostřed léta a zveme Vás zejména na tyto vzdělávací programy:

31.7. – DEN PRO MAMINKY S DĚTMI – v Centru pro rodinu Ráj v Pavlovicích u Př. Začátek v 8:30 hodin. Dopoledne přednáška Bc. Marcely Řezníčkové (od září bude psychoterapeutkou v nové poradně pro rodiny v CPRŽ v Olomouci) na téma: „BÝT ŽENOU JE DAR – ČASTO NEROZBALENÝ“. Pak bude sdílení k tématu ve skupinkách. Po společném obědě bude pro zájemce výtvarná dílna Lenky Mrázkové – tentokrát výroba šperků. Můžete využít služeb kadeřnice a maséra. Pro děti přihlášených maminek zajistíme program a hlídání. Zakončení okolo 17 hodin. S sebou: Příspěvek 160 Kč/maminka (oběd, nápoje, výtvarné potřeby, pomůcky) a 80 Kč/dítě (oběd, nápoje, příspěvek na stravu pečovatele, výtvarné potřeby), také vezměte něco dobrého ke kávě a čaji. JE MOŽNÉ SE ZÚČASTNIT JEN DOPOLEDNÍ ČI ODPOLEDNÍ ČÁSTI PROGRAMU. Těší se na Vás tým maminek z Ráje:-) Účast je nutné nahlásit do 27.7.2009 na telefon: 774 984 190 - Hedvika Krejčí

PODZIMNÍ KURZY: Pokud patříte k manželům, kteří chtějí budovat pěkný a trvalý vztah, pak je tu pro vás opět kurz MANŽELSKÉ VEČERY, tentokrát znovu v Přerově – v sále Centra SONUS na Palackého ul. Rezervujte si 9 pondělních večerů – od 18 do 21 hodin v termínu 5. října až 30. listopadu 2009. Rodičům malých dětí po dohodě zajistíme hlídání dětí. Cílem kurzu je poskytnout manželům v příjemném prostředí nové informace a podněty, aby spolu mohli diskutovat o všech důležitých oblastech vztahu muže a ženy. Kurz vznikl v Anglii v r.1996 a u nás se pořádá na různých místech od r. 2004 (www.manzelskevecery.cz). Každý večer manželé shlédnou promítanou přednášku se svědectvím, po které si spolu v soukromí povídají o tomto tématu i o dalších otázkách, na které ve spěchu všedního dne často nenacházíme čas. Soukromí každého páru je respektováno, skupinová diskuse není součástí kurzu. Součástí večera je občerstvení a nápoje pro každého účastníka. Témata jednotlivých večerů jsou: Vybudovat pevné základy, Umění komunikace, Řešení konfliktů, společenský taneční večer, Síla odpuštění, Rodiče a rodiče partnera, Dobrý sex, Láska v akci, Slavnostní závěrečný večer. Cena kurzu 1400,- Kč za pár (zahrnuje příspěvek na dvě příručky účastníka, občerstvení a nápoje na každý večer a slavnostní závěrečnou večeři). Další výdaje spojené s kurzem hradíme z dotace MPSV. Můžete se přihlásit na tel.: 731 604 120 (732 550 219) nebo na e-mail: [email protected] - nejpozději do 9.9.2009. Při přihlášení do 8.8. sleva 200 Kč. Kurzem Vás budou provázet manželé Zdeněk a Veronika Rychtovi

Zveme vás na vzdělávací cyklus - ODPOVĚDNÉ PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ – SYMPTOTERMÁLNÍ METODA Cyklus je určen pro širokou veřejnost, pro všechny, kdo chtějí informovaně plánovat. Zvláště jsou zváni: mladí manželé, dvojice v období známosti, snoubenci, ale také studenti, mládež i učitelé a vychovatelé, rodiče, kteří vedou k odpovědnosti své děti Místo konání: Centrum pro rodinu Ráj o.s., Pavlovice u Přerova 5 Lektorka: Mudr. Maria Fridrichová z Poradny pro ženy a dívky v Ostravě Přihlašujte se e-mailem na adresu: Termíny setkání: pátek 4. září 2009 17.30 – 21.30 hodin [email protected], sobota 5. září 2009 9.00 – 16.00 hodin telefonicky +420 731 604 120 pátek 2. října 2009 17.30 – 20.30 hodin nebo na adresu: Centrum pro rodinu Ráj o.s. sobota 3. října 2009 9.00 – 16.00 hodin Pavlovice u Přerova 5, 751 11 pátek 6. listopadu 2009 17.30 – 20.30 hodin sobota 7. listopadu 2009 9.00 – 16.00 hodin Děkujeme za podporu organizacím: CENAP, která poskytuje školení instruktorů, Celková doba školení je 30 hodin. Zahrnuje: MPSV a farnostem děkanátu Přerov témata z anatomie a fyziologie, která se vztahují k plodnosti metodiku sledování příznaků plodnosti, využití i při neplodnosti výuku pravidel určování plodných a neplodných období pravidla pro sledování v období kojení spolehlivou aplikaci metody u nepravidelných cyklů použití metody ve zvláštních situacích (nemoc, práce na směny, přechod) základní informace o jiných metodách regulace porodnosti, antikoncepci apod. seznámení s odbornými výzkumy, studiemi, ověřením výsledků spolehlivosti Účastnický poplatek: 300 Kč + strava, po dohodě možnost ubytování vždy z pátku na sobotu Foto ze Setkání farností – Poznejme se navzájem.

Strana 10


Jmenuji se Jacek (český Hyacint) Bronczyk. Jsem z tradičně věřící rodiny, jedináček. Narodil jsem se v červnu 1981 v Tarnově. Tarnov je město v severovýchodní části Malopolského vojvodství. Leží na řece Biała přibližně na půli cesty mezi Krakovem a Řešovem. Městská práva mu v roce 1330 udělil král Vladislav I. Lokýtek, v současné době má 120 tisíc obyvatel. Význam města spočívá v průmyslových závodech, které se nacházejí na západní straně. Centrum města je samo o sobě turisticky atraktivní. Ve městě sídlí biskup tarnovské diecéze. Na území města máme 3 děkanáty, 15 farností, 20 kostelů a několik desítek kaplí. Pocházím s farnosti Krista Dobrého Pastýře v severním Tarnově. Má 9 tisíc obyvatel, z toho polovina navštěvuje nedělní bohoslužby. V současné době působí v mojí farnosti 9 hodných kněží. V tomto prostředí jsem vyrůstal až do maturity na jazykovém gymnáziu. Poprvé mě myšlenka stát se knězem napadla asi tak ve pěti letech, kdy jsem se při mši svaté zamyslel nad tím, co to tam ten pan farář s tou bílou oplatkou vlastně dělá. Začal jsem mít takový vnitřní pocit jako: „Co kdybys to jednou dělal i ty?“ Nevím, ale ta bílá oplatka jakoby mne něčím přitahovala. Dnes vím, že to byl Pán, který si mne volal. Tu myšlenku jsem nakonec zavrhl. Proč? Řekl jsem si, že nevydržím tak dlouho stát u ambonu při kázání. A už jsem se tím nezabýval. Ale bylo to ve mně a začalo to pomalu klíčit. Z náboženství jsem teorii sice znal, ale až u oltáře mi to konečně docvaklo. Začalo se to projevovat pomalu, v poklidu na střední škole. Tou dobou totiž přišel do farnosti nový kaplan, P. Andrzej Romanowski. I když trochu charismatický a bláznivý, ukázal mi, že život kněze nemusí být jen mše svatá jako kněžská povinnost, farní starosti a modlitba na zavřené faře (což jsem do té doby znal od mnoha kněží), ale i společenství mladých a hlavně normální život. I když mě později kaplanova přílišná hyperaktivita mírně ubíjela, mého povolání ke Kristu se to už nedotklo. Zprvu jsem odmítal, ale nakonec… Vydal jsem se do světa: nejprve 4 roky v Krakovském semináři, kde jsem studoval teologii, a pak do Olomouce, abych dokončil svoji přípravu na duchovní povolání. Jáhenské svěcení jsem přijal 21. června 2008 v Olomouci. Na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci jsem v letech 2007-2009 absolvoval magisterské studium, s magisterskou prací z liturgiky na téma: Symbol and Services of the Light in the Liturgy. Rád jezdím za poznáváním do cizích zemí, oslavuji Pána v liturgických úkonech a zajímám se o liturgii. Miluji město, jeho kulturu, a také přírodu, les, hory, všechno krásné, co mně Pán posílá do cesty. Moje životní motto zní: Ježíši tichý, srdce pokorného – přetvoř naše srdce podle Srdce svého! Milovaní v Kristu farníci. Těším se na Vás a na Přerov! Na svém prvním jáhenském místě v Dolním Němčí jsem si uvědomil, jak je krásné sloužit Bohu skrze lidi. Jsme na cestě za Bohem a tato cesta má svůj cíl až v nebeském království. Nic nemůže předčit radost, kterou zažívá jáhen, který zprostředkovává lidem Ježíše, jenž přináší spásu. Pevně věřím, že kus cesty, který nám Bůh dopřál společně prožít v Přerově, nám pomůže k tomu, abychom se jednou sešli ve věčné blaženosti se všemi svatými v nebi. Ať nás Bůh posiluje! Těším se na setkání s Vámi! Váš přerovský jáhen Jacek Bronczyk

Několik slov o mně... Narodil jsem se 23. září roku 1981 rodičům Jiřímu a Jiřině Glacovým v Holýšově, kteří mi při křtu dali jméno Marek František. Dětství a mládí jsem tedy prožil spolu se svými 6 sourozenci (4 kluci a 3 holky) v západních Čechách v nádherném předhůří Šumavy, v povodí řeky Radbuzy. A stalo se to, když mi bylo asi 17 roků – naši se rozhodli, že se přestěhujeme do Chvalnova-Lísky (okr. Kroměříž). V Kroměříži jsem tedy dokončil SOU - mechatronik na COPT (Centrum odborné přípravy technické) a poté, co jsem si na Arcibiskupském gymnáziu vykonal náhradní vojenskou službu, jsem se při pobytu na faře již intenzivněji rozhodoval a připravoval na své povolání. Po teologickém studiu a jáhenském svěcení jsem se najednou ocitl zde, v Kojetíně. A protože si právě chystám kázání na neděli, přicházejí mi na mysl slova proroka Amosa, který odpovídá v závěru 1.čtení (15. Ne v mezidobí - B) Amasiáhovi: „Nejsem prorok ani prorocký učedník, jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: ‚Jdi a prorokuj mému izra-elskému lidu!‘“ A Hospodin mě tedy poslal do Kojetína (a okolí), abych byl zde jeho nástrojem. Dostalo se mi zde milého přivítání, a tak jsem plný očekávání a moc se těším na tento jáhenský rok.

• •

•

• • • •

Co můžu a co nemusím: Mám rád LIDI – chci jim naslouchat. SPORT: Mám celkově rád pohyb, ale především týmové sporty – fotbal, hokej, ... dále si rád zahraji ping-pong, tenis, ale když už moc „blbnu“, většinou sednu na svého věrného oře - kolo - a dám si pořádně „do těla“. JÍDLO: Myslím, že jsem se už vypracoval a zbaštím skoro každé normální jídlo, ale více preferuji brambory, čerstvou zeleninu a ovoce. (Samozřejmě že řízeček taky – jsem přece Čech)! PITÍ: Nemám rád čaj – ten piji, jen když musím – když jsem nemocný, anebo když nechci na faře v Kojetíně trhat partu :-). HUDBA: Pohodová, melodická, s výstižným textem, ... Trochu brnkám i na kytaru. FILMY: Vojenské, westerny, ... ale i jiné musí mít „šťávu“ a kvalitní myšlenku. BARVA: Tmavě modrá, černá, stříbrná.

kojetínský jáhen Marek František Glac

„I tak tady žijem!“ To byly jedny z prvních slov, které se pak během roku několikrát opakovaly. Jeden kamarád a farník je dost často říkával. Zrovna teď, kdy se mám stěhovat do Rožnova pod Radhoštěm, opět získávají svou kvalitu. Asi to tak je, že je potřeba změnit místo působení. Pro mne uplynul hezký rok jáhenské služby v Kojetíně. Služby, které si vážím, služby, za kterou chci poděkovat v první řadě Bohu a Vám všem spolubratrům v kněžské a jáhenské službě a konečně všem, ke kterým jsem byl poslán a se kterými jsem spolupracoval. Děkuji rovněž všem, kteří se modlí za nová kněžská a řeholní povolání. 27 června 2009 jsem byl vysvěcen na kněze v olomoucké katedrále. Už teď prožívám radost z kněžství, i když nám otec rektor semináře již před svěcením říkal, že je to cesta, která teprve začíná. Proto svěřuji kněžskou službu do rukou Matky Boží a Vás prosím o modlitby, abychom mohli spolu dojet vlakem do stanice, která se jmenuje NEBE. „Tak tady žijem!“ P. Mariusz Karkoszka

Strana 11


Písně a modlitby ke sv. Vavřinci.

Paní Jarmila Grünfeldová, velká ctitelka sv. Vavřince, už řadu let sbírá modlitby, různé písně a liturgické texty, věnované úctě tohoto světce. Řadu z nich získala ve farnostech, jimž je sv. Vavřinec patronem. O některé z nich se s námi podělila.

Ve starém kancionálu (pokud jej ještě máte), najdete píseň „Otče náš, vyslyš nás, zachovej nám národ náš…“ Vkládala se do ní sloka: „Vavřinče, svatý náš, / ochraňuj vždy domov náš, / v těžké chvíli dodej síly, neopouštěj nás. / Tebe ctili otec, matka má, / nad dědinou bděla ruka tvá, / prostý lid tě povždy v úctě měl, k slávě tvé chrám vystavěl. Vavřinče, svatý náš…“ Dodnes se tak zpívá v Putimi. Na Moravě byla rozšířená píseň Tomáše Sece „Chlouba křesťanského Říma“, naposledy vydaná v Olomouci v roce 1948. Protože se zpívala v průběhu tradiční mše svaté, měla původně šestnáct slok. Pak byla zkrácena na polovinu a v současném kancionálu už není. Jen o málo kratší byla píseň neznámého autora „Naše duše k Bohu touží“, složená na nápěv „Bože, před Tvou velebností“, jak se zpívala ve středních Čechách. 1. Naše duše k Bohu touží / s prosbou vroucí přikročit, / pro viny však nezaslouží / na tvář Boží popatřit. / Tě, Vavřinče mučedníku, / vzývá duše ubohá, / přistup k Kristu prostředníku, / vypros milost u Boha. 2. Že´s na zemi rozšiřoval / Boží slávu, Boží čest, / Bůh Tě za to korunoval / věncem věčně skvoucích hvězd, / a že´s hájil pravou víru, / bránil Církve poklady, / Bůh tě vedl z boje víru / míru svého ve stany. 3. Vavřinče, tys stále horlil / konat Páně příkazů, / co jsi kázal, to´s vysvětlil / v skutcích svých jak v obrazu. / Srdce tvé hořelo vřelou / k Pánu Bohu milostí / a z té lásky s duší celou / zhrdal´s světa marností. 4. Plamen ohně, muži Boží, / nemohl tě donutit, / abys zradil Církve zboží, / jež chtěl vladař uloupit. / Víru v Božství Krista Pána / na roštu jsi nezapřel, / ničím nebyla zviklána, / až tvůj duch na Boha zřel. 5. Když jsi na posvátném místě / při mši službu konával, / vždy jsi spolu srdce čisté / Bohu v oběť podával. / I my Bohu věnujeme / srdcí našich žádosti / a odstranit slibujeme / všechny hříchu podlosti. 6. Vezmi v srdce harfu zlatou, / vkroč andělů do sboru, / s nimi zpívej píseň svatou / Pánu světa oboru. / Sláva Bohu Stvořiteli, / moc a sláva na věky! / Sláva světa Spasiteli, Duchu sláva na věky! 7. Požehnání Beránkovi, / požehnání, sláva, čest, / jenž se snížil k člověkovi, / hříchů trest zaň volil nést. / Díky Kristu s Otcem v záři / trůnu věčné jasnosti, / jenž za pokrm na oltáři / nám se dává v Svátosti. 8. Vavřinče, svých povinností / plniteli horlivý, / svaté Církve ve věrnosti / služebníku bedlivý. / Buď nám štítem, buď nám radou, / mocnou vypros přímluvu, / bychom těla, světa vnadou / neklesli v síť ďáblovu. 9. U Beránka slitovníka / za nás, jáhne, oroduj: / „Beránku, jenž za hříšníka / obětoval´s život svůj, / ustrň se nad bratry svými, / přijmi všechny na milost, / smiluj se nad syny svými, / uveď je ve svou milost.“ 10. Přijal Kristus milostivý, / přijal všechny na milost, / tělem Pán náš dobrotivý / v srdce vchází vzácný host. / Vítej, vítej, vzácný hosti, / a v nás stále přebývej, / a ty, duše, s blažeností / Boha svého požívej. 11. Požehnání Otce vypros, / ať dá sílu ku práci, / požehnání Syna vypros, / ať hřích od nás odvrací. / Požehnání Ducha vypros, / ať dá v dobrém horlivost. / To nám, Patrone náš, vypros, ať vejdeme v blaženost.

V litoměřické diecézi se zpívala mešní píseň, připisovaná Adamu Michnovi z Otradovic, v Mrákově na Plzeňsku složil jinou píseň nejspíše místní kantor. V Jilemnici věřící zpívali svou oslavnou píseň zcela jinou, než zněla o kousek dál v Náchodě. Ale vraťme se do olomoucké arcidiecéze. I v Nové Hradečné se dodnes při pobožnosti k sv. Vavřinci zpívá jejich jedinečná píseň, a ve Štáblovicích u Opavy zase místní řídící učitel a varhaník Rudolf Greipl složil někdy v polovině 19. st. například tuto invokaci: Svatý Vavřinče, oroduj za nás! / Ty náš ochránče a patrone, / ty pros za nás, ach, pros za nás! / Ty pros za nás, ach, pros za nás! Přimlouvej se za nás/ a neopouštěj nás / u Krista Ježíše, / tam v slávě nebeské / ty pros za nás, oroduj za nás! 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Také Přerov měl vlastní píseň k oslavě svého nebeského patrona. Text i melodie se zachovaly, bohužel bez udání autora: Zněte k nebi slavné písně, / Vavřincovy pějte tísně, / obdivujte tuhé boje, / v něž Bůh vodí věrné svoje. Vavřinec, jsa jáhen v Římě, / dne a horka nesl břímě, / ve své správě maje zboží / a poklady Církve Boží. Tehdy vladař zhubit velí / kdož se znají k Spasiteli; / žádá míti věci zlaté / a vše statky Církve svaté. Vavřinec dát zboží nechce, / ač by získal milost lehce, / onť se bojí Církev zloupit, / hříchem si život zakoupit. Vladař opět bez odkladu / jáhnu káže spáchat zradu, / tu on v chudých poklad skrývá, / krmí je a přiodívá. Když se vladař k chrámu béře / vypáčit k pokladu dvéře, / Vavřinec tam chudé staví: / „Hle, tu poklad Církve!“ praví. Za tu věrnost mnoho zkusil, / dlouhé muky snášet musil, / na železném roštu v smahu / nastupuje k nebi dráhu. Tož mučedník věrně stálý / nenaříká, Boha chválí, / jestiť větší lásky blaho, nežli žáha ohně toho. Pros, Vavřinče, svatý jáhne, / kdykoli nás bol zasáhne / a se nám zle v světě děje, / ať nás láska k Bohu hřeje. Řiď k nám stále svoje hledy, / roztaj v srdci našem ledy, / spal v nás všechen cit všetečný, / ať nás mine oheň věčný.

Mše svaté k poctě sv. Vavřince, pobožnosti, různé slavnosti, litanie a modlitby zpravidla končily prosbou: Popřej nám, prosíme, Všemohoucí Bože, abychom pomocí Tvou plamen nezřízených žádostí svých uhasili, jenž jsi svatému Vavřinci pomohl plamen ohnivých muk přemoci. Skrze Pána našeho Ježíše Krista … Zdeňka Mollinová

Strana 12


Svatovavřinecké hody Všechny srdečně zveme na hody do Přerova. Program letošních hodových oslav najdete v kalendáři na poslední straně časopisu. Letos přijede P. Vít Zatloukal, kterého si jistě mnozí pamatujete z doby jeho jáhenské služby v naší farnosti. Již několik let je ředitelem sekce pro mládež České biskupské konference a v současné době se podílí také na zajištění papežské návštěvy u nás. Bude hlavním celebrantem hodových mší svatých a odpoledne se jako téma pro besedu s ním nabízí jak blížící se papežská návštěva tak téma křesťanské mládeže v České republice. Při odpoledním neformálním programu na farní zahradě se budete moci setkat také s některými dalšími duchovními, kteří v naší farnosti působili. Plánují přijet P. Martin Kubeš, P. Ryszard Turko, P. Ondřej Jirout a P. Tomáš Strogan. Jako každý rok i letos prosím ochotné farníky o pomoc se zajištěním hodového programu. Poděkování Práce na fasádě kostela sv. Marie Magdalény v Předmostí jsou v plném proudu. Počítáme sice s dotacemi, ale ty mohou přijít až koncem kalendářního roku, takže potřebujeme peníze na zaplacení prací v době dokončení celé akce, které je plánováno na konec měsíce září či během října. Předpokládaná částka je více než 1.160.000,- Kč. Zatím máme ve sbírkách a darech vybráno 213.624,- Kč a v půjčkách od farníků máme 410.000,- Kč. Chybí nám tedy zhruba ještě 536.000,- Kč. Všem, kdo přispěli ať už darem či půjčkou, děkuji. V Přerově splácíme novou střechu na faře a letošní splátka je 400.000,- Kč. Ve sbírkách a darech máme zatím vybráno 267.061,- Kč. Všem dárcům děkuji. Další větší plánovanou akcí v Přerově je výměna oken farní budovy, ale tu teprve připravujeme, takže ještě nevíme, kolik budou nová okna na faře stát. Podle ceny a finančních možností se pak rozhodneme o dalším postupu. Zvláště chci, také jménem P. Jana Franty, poděkovat všem, kdo přinesli své finanční dary na pomoc postiženým povodní v Hustopečích nad Bečvou a v Bělotíně. Celkem jsme z Přerova i Předmostí na účet farnosti Hustopeče poslali 82.330,- Kč. Vážím si všech, kdo neváhali a přispěli na pomoc lidem v nouzi. Všem Pán Bůh zaplať. Setkání s papežem Program návštěvy papeže Benedikta XVI. v České Republice v září tohoto roku najdete na sedmé straně časopisu. Všechny věřící zveme především na mši svatou s papežem v Brně v neděli 27. září 2009 v 10:00 hod. Pro mládež je určena Stará Boleslav v pondělí 28. září 2009. Původně jsme počítali s tím, že se na setkání pojede autobusy, ale podle posledních zpráv bude výhodnější jet z Přerova do Brna vlakem. To ještě upřesníme. V této chvíli je aktuální objednávka místenek. S těmi, kdo se v Přerově a Předmostí přihlásili do autobusů, počítáme a místenky pro ně objednáme. Kdokoliv další má zájem o místenky, tak se co nejdříve přihlaste v zákristiích, na faře nebo e-mailem na farní adrese: [email protected] Výše zmíněné místenky jsou určeny do sektorů pro „ostatní věřící“. Dále je možné objednat místenky do sektorů „pro ministranty“ nebo „pro mládež“. Kdo má zájem o tyto místenky, tak se také přihlaste ještě zvlášť. Dále je možnost objednat místenky pro handicapované (vozíčkář s doprovodem), které jsou ale vydávány na jméno a tak k jejich objednání je třeba zaslat více údajů. Všechny objednávky místenek je třeba udělat nejpozději do středy 5. srpna 2009, abychom je stihli včas poslat organizátorům. Řadu informací k papežská návštěvě najdete také na internetu: www.navstevapapeze.cz Změny v děkanátu Přerov Z našeho děkanátu odešel P. Slawomir Sulowski, který byl jmenován děkanem v Šumperku. Z děkanátu odešel také P. Dušan Argaláš, který několik měsíců vypomáhal ve Vlkoši se správou farností Kyselovice a Bochoř. Novým přerovským děkanem jsem byl jmenován já a do farnosti Vlkoš přišel nový farář P. Piotr Wardecki, který bude mít na starosti také farnosti Bochoř a Říkovice. Do farnosti Stará Ves teď bude jezdit P. Bedřich Horák z Horní Moštěnice a farnost Domaželice bude spravovat P. Artur Górka z Dřevohostic. Z Přerova odešel kaplan P. Zdeněk Klimeš do Šternberka a jáhen Miroslav Jáně po kněžském svěcení v Přerově dále zůstává jako nový kaplan. Novým jáhnem Přerově je Jacek Bronczyk. Z Kojetína odešel jáhen Mariusz Karkoszka, který byl po kněžském svěcení ustanoven kaplanem v Rožnově pod Radhoštěm. Novým jáhnem v Kojetíně je Marek Glac. Novým kaplanem pro mládež našeho děkanátu byl ustanoven P. Miroslav Jáně. Bohoslovec Jan Šimoník z Tovačova byl vysvěcen na jáhna a nastoupil jáhenskou službu v Bánově. Duchovní správce farnosti Prosenice P. Pawel Bilinski, dosud administrátor v Oseku, byl jmenován farářem v Oseku. P. Ryszard Turko, bývalý přerovský kaplan, byl jmenován farářem v Napajedlích. P. Jindřich Peřina, bývalý přerovský kaplan, byl jmenován kaplanem ve Vizovicích. Těch změn a stěhování je letos v arcidiecézi celá řada. Každá změna je náročná jak pro věřící tak pro kněze. Poznávat nové lidi, vzájemně se pochopit a najít společnou řeč není vždycky snadné. Prosím, provázejte nás v naší kněžské službě svými modlitbami. Děkujeme. P. Pavel Hofírek


Strana 13

Aktuality z Prosenic.

V neděli 7.6.2009 se v kostele sv. Jana Křtitele v Prosenicích konalo slavnostní První přijímání, ke kterému přistoupilo 7 dětí. Svátost udílel duchovní správce farnosti P. Pawel Bilinski. Poté následovalo pohoštění pro děti, rodiče, příbuzné a známé na farní zahradě.

V neděli 28.6.2009 se v Prosenicích na obecním dvoře konal Farní den. K tanci a poslechu znamenitě hrála hudba Fata Morgána z Drahotuš. Pro děti byly připraveny zábavné hry a soutěže, za které byly odměněny cenami. Pro účastníky bylo připraveno bohaté občerstvení. Přes zataženou oblohu se akce vydařila a návštěvníci byli spokojeni. Při akci bylo vybráno 1.600 Kč na pomoc lidem postiženým povodněmi. Ing. Milan Pospíšilík

Postřehy z pouti seniorů.

Že jsme 26. května prožili tradiční pouť seniorů, jste četli již v červnovém čísle. Z Přerova jsme v pohodlném klimatizovaném autobusu, s modlitbou za šťastnou cestu, vyjeli v 8 hodin. Letos nám však zůstalo několik míst neobsazených. V 9:30 hodin jsme přijeli do Uherského Brodu k poutnímu dominikánskému klášteru a kostelu Nanebevzetí P. Marie. Zde jsme se po předešlé dohodě setkali i s poutníky z Kyjova. V 10 hodin sloužil za poutníky a naše farníky mši svatou otec Savio. Náš zpěv přišla doprovodit i místní varhanice. Po mši nám bratr Jindřich pověděl o dějinách i současnosti chrámu. Podle legendy zde byla založena kaple zemankou z Velenova jako díkuvzdání za početí syna na místě, které jí Panna Marie označila růží kvetoucí na sněhu. Historické prameny kladou založení kláštera a kostela do roku 1262. Nynější barokní kostel byl vystavěn mezi léty 1636-1670. V pravé boční lodi na Růžencovém oltáři je kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské. Dominikáni museli klášter několikrát opustit, naposledy v letech 1950-1990. Dnes tu žijí tři řeholníci. Kolem kostela a kláštera je upravená, přístupná zahrada. Někteří navštívili i farní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie na blízkém náměstí. Ve 12:40 hodin jsme vyjeli do Luhačovic a po 13. hodině jsme již vystupovali u nového kostela sv. Rodiny, který jste již viděli v minulém čísle časopisu. Zde se nás ujal kaplan P. Ondřej Horáček, náš krajan, rodák z Majetína, a o kostele nám pověděl. Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. v dubnu 1990 na Velehradě. Stavba byla zahájena roku 1996 a 12.7.1997 byl již kostel vysvěcen. Je 28 metrů dlouhý i široký, výška lodi je 12 m a výška věže je 22 metrů. Kostel má 3 zvony, je zde 450 míst k sezení a 400 míst k stání. Prošli jsme i přilehlé sálky a místnosti, které slouží pro potřeby farnosti jako náš Sonus. V kostele jsme se pomodlili Loretánské litanie, poprosili za naši farnost, naše rodiny, za nemocné, děti a mládež, za naše kněze, jáhna i za bu-doucí novokněze. Ve 14:15 hodin jsme se přes Zlín vydali na cestu k domovu. Pouť nám přinesla nejen duchovní posilu, ale i radost z viděného, slyšeného a prožitého. Na obrázku vidíte průčelí Kláštera dominikánů v Uherském Brodě. František Menc

Rozloučení s P. Zdeňkem.

V pondělí, 29. června, při slavnosti apoštolů Petra a Pavla jsme se v Předmostí rozloučili s kaplanem P. Zdeňkem Gerhardem Klimešem. Děkovali jsme za nezapomenutelné okamžiky při proměňování, které vždy sloužil s tak velkou zbožností a důstojností. Obrázek kostela sv. Maří Magdalény v Předmostí a naše vroucí modlitby ať otce Zdeňka provází na jeho dalším kněžském působení. farníci z Předmostí S otcem Zdeňkem jsme se slavnostně rozloučili také v Přerově v neděli 5. července v kostele sv. Vavřince.

Strana 14


Svatý Gorazd a druhové

Žáci sv.Cyrila a Metoděje: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva jsou ve východní církvi uctíváni spolu se svými učiteli jako svatí „sedmipočetníci“. Gorazd pocházel z Moravy, a proto ho svatý Metoděj určil za svého nástupce. O jeho další činnosti nemáme žádné věrohodné zprávy. Ostatní se po vyhnání z Velké Moravy uchýlili do Bulharska, kde v dnešní západní Makedonii založili na území kolem Ochridu středisko slovanské bohoslužby. Sv. Kliment se tam stal biskupem, zemřel 27. 7. 916 a byl pohřben v ochridském klášteře.

Svatý Petr Julián Eymard, kněz

Narodil se roku 1811 ve Francii. Již od dětství jej mocně přitahovalo tajemství eucharistie. Vstoupil do noviciátu Oblátů Neposkvrněného Početí Panny Marie, ale pro nemoc se musel brzy vrátit domů. Stal se diecézním knězem a působil jako kaplan a farář ve více farnostech. Později se stal členem kongregace maristů. 2. února 1851 se mu dostalo osvícení, aby založil novou řeholi, která by byla zasvěcena tajemství eucharistie. Od slavení mše svaté, od svatého přijímání a od klanění Nejsvětější svátosti očekával záchranu a východisko z bezútěšné náboženské i sociální nouze své země. Kongregace, kterou založil, se nazývá Kongregace Nejsvětější svátosti (eucharistiáni) a Kongregace Služebnic Nejsvětější svátosti. Zemřel r. 1868, jeho památku slavíme 2. srpna. Jaroslav Branžovský

Přečetli jsme a doporučujeme. Cesta do Říma

Pěší ekumena Ivan Kolman, Petr Nobilis Jistě znáte známé rčení, že „všechny cesty vedou do Říma.“ Cestovat tam můžeme různě autem, vlakem, letadlem, ale pěšky? To bychom si velmi rozmysleli. Výtvarník Ivan Kolman, katolík a Petr Nobilis, stavební technik a protestant, se rozhodli v roce 1999 podniknout pěší pouť z jihočeského Husince do Říma. „Řím byl dlouho středem viditelného křesťanstva, dokud velcí reformátoři nepřesvědčili některé křesťany, že pravá církev je vlastně neviditelná.“ (I. Kolman) 15. února 2000 začala jejich pouť, na které si, i když zvyklí na turistiku, často sáhli na dno svých sil. Seznámili se s mnoha lidmi a poznali pohostinnost řeholníků, kněží i obyčejných lidí, setkali se i s nedůvěrou a neochotou, podobně jak je tomu i v životě. Nejsou jen dny jasné a slunné, ale i deštivé a nevlídné. Ve své knize Cesta do Říma, se s námi o své zážitky rozdělili. Vedle postřehů z cesty nabízí i zamyšlení nad naší i církevní historií a životem z víry. Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2002, má 171 stran, cena 149 Kč. Je možné si ji zapůjčit ve farní knihovně. Přeji hezké čtení. dokončení ze str.16 Sobota 29.8. 8:00 Fara v Přerově Úterý 1.9. Středa 2.9. Čtvrtek 3.9.

Pátek 4.9. Sobota 5.9.

17:30 Podolí Přerov 16:00 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Centrum Sonus 16:00 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Centrum Sonus 17:30 Kostel v Předmostí 17:30 Újezdec

Jaroslav Branžovský

Zapisování úmyslů na mše svaté v Přerově na říjen, listopad a prosinec Mše svatá v kapli v Podolí Začátek vyučování náboženství v Přerově Setkání společenství křesťanských žen Mše pro děti s žehnáním školních tašek Setkání liturgické skupiny Úklid kostela, skupina „A“ Biblická hodina s kaplanem Společná modlitba za kněze Modlitby matek Svatá zpověď na začátek školního roku Schůzka ministrantů Mariánské večeřadlo Mše svatá v kapli v Újezdci


Strana 15

Všechny zveme na Svatovavřinecké hody v Přerově v neděli 9. srpna 2009. Hlavním hostem farních hodů je P. Vít Zatloukal, ředitel sekce pro mládež České biskupské konference. Program farních oslav najdete dole v kalendáři. Městský program na plakátech. Čtvrtek 30.7. Sobota 1.8. Středa 5.8. Čtvrtek 6.8. Sobota 8.8.

15:00 17:30 17:30 8:45 18:30 19:30 8:00 18:00 19:00 17:30

Přerov, sv. Vavřinec Kostel v Předmostí Podolí Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Fara v Přerově Přerov, sv. Vavřinec Kostel v Předmostí Přerov, sv. Vavřinec Újezdec Přerov

Sobota 8.8.

18:30 Kostel sv. Vavřince 19:30 Kostel sv. Vavřince

Neděle 9.8.

9:00 Kostel sv. Vavřince 10:15 Náměstí TGM 10:00 10:30 14:00 14:30

Boční křídlo fary Kostel sv. Vavřince Kostel sv. Vavřince Kostel sv. Vavřince

15:00 Kostel sv. Vavřince 15:00 Farní zahrada 15:30 Centrum Sonus 18:30 Kostel sv. Vavřince Pondělí 10.8. Čtvrtek 13.8. Sobota 15.8. Středa 19.8. Čtvrtek 20.8. Sobota 22.8. Čtvrtek 27.8.

16:00 Centrum Sonus 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Přerov, sv. Vavřinec Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 17:30 Čekyně 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Dluhonice 15:00 Přerov, sv. Vavřinec

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2

telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Strana 16

Úklid kostela, skupina „B“ Mariánské večeřadlo Mše svatá v kapli v Podolí Úklid kostela, skupina „A“ Mše svatá – Svátek Proměnění Páně Schůzka akolytů Mše svatá – Svátek Proměnění Páně Mše svatá – Svátek Proměnění Páně Společné modlitby za kněze Mše svatá v kapli v Újezdci Svatovavřinecké hody

Mše svatá v předvečer slavnosti Slavnostní nešpory a příležitost ke svátosti smíření Hlavní hodová mše – P. Vít Zatloukal Zahájení hodů na náměstí – primátor Ing. Lajtoch a děkan P. Hofírek Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Hodová mše svatá – P. Vít Zatloukal Adorace a svátostné požehnání Novokněžské požehnání – P. Miroslav Jáně Prohlídka kostela s výkladem – Zdeňka Mollinová Neformální setkání na farní zahradě Beseda s P. Vítem Zatloukalem Témata: Blížící se papežská návštěva Křesťanská mládež v ČR Večerní mše svatá Začátek přípravy rodičů na křty dětí Úklid kostela, skupina „C“ Modlitby Fatimského apoštolátu Mše svaté: Přerov 9:00 a 18:30 Předmostí 8:45 Mše svatá v kapli v Čekyni Redakční rada časopisu Úklid kostela, skupina „A“ Mše svatá v kapli v Dluhonicích Úklid kostela, skupina „B“ dokončení na str. 15

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro přerovský děkanát. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Miroslav Jáně, jáhen J. Bronczyk, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka zářijového čísla je 19. srpna 2009.

Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents