Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

V olomoucké katedrále sv. Václava přijal 28. 6. svátost kněžství přerovský jáhen Zdeněk Gerhard Klimeš. Den nato slavil ve Svitavách primiční mši svatou v latinském, německém a českém jazyce.

Červenec-Srpen 2008 Číslo 7 Ročník 14 Úvodník

P. Jindřich Peřina

Liturgický kalendář

Ohlédnutí otce Jindřicha… Rozhovory

Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže Sociální učení církve

Pouť přerovských seniorů

Sollicitudo rei socialis

Jen tak ve stručnosti

Stránka pro mládež

Slavností to nekončí…

Dětské okénko

S přerovským jáhnem Miroslavem Jáně

Z Centra pro rodinu Ráj

Střípky ze života papeže Jana Pavla II.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Blazicích

Santo subito!

Víkendové setkání matek

Církevní památky

Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 14, Červenec-Srpen 2008

Slovo z Charity

Pozvánka na poutě

Víra je můj pevný hrad … a mnoho dalšího…

Červenec-Srpen v liturgii Jak to rychle uteklo. Učitelé zdárně uzavřeli klasifikaci a rozdali svým žákům vysvědčení. Děti a mládež pak pospíchaly domů, aby rodičům udělaly velkou nebo místy menší radost. V nejedné domácnosti zazněla nikam nevedoucí otázka: „Po kom to dítě jen může být?“, aby se nakonec přehoupla do vcelku uspokojivého konstatování: „Co naděláme, mohlo to být i horší.“ Přibližně takovým způsobem začíná každým rokem období letních prázdnin. Období, které bývá neodmyslitelně spojováno s odpočinkem, zábavou a poznáváním. Dospělým však přináší i jeden složitý otazník: „Jak bude letos vypadat má dovolená?“ Nevěřící si jistě snadno odpoví, ale člověk věřící by se měl pokusit najít specificky křesťanskou odpověď. A existuje vůbec nějaká taková? Pokusím se společně s Vámi hledat uspokojivou odpověď. Dovolená je dobou, kdy má člověk načerpat zpět tělesnou i duševní sílu. Ale jak na to? Je třeba si přiznat, že neexistuje žádný univerzální recept, který by nám zaručoval splnění těchto požadavků. Tento čas si tedy musí naplánovat každý sám podle svého vkusu. Jsou lidé, kteří během dovolené musí dosáhnout nadlidských výkonů, a tak jezdí na kole, běhají po lesích, šplhají po horách, potápí se do hlubin či provádějí další vrcholové výkony. Jistě to není špatný styl trávení dovolené. Někdo jiný může ale raději upřednostnit dlouhodobější pobyt na rozpálené pláži s občasným ochlazením v křišťálově průzračném moři. Další si zvolí poznávací zájezd po historických skvostech, někdo jiný raději obhospodařuje zahrádku kolem chalupy na Vysočině. Další navštěvuje zámky, hrady, rozhledny, jeskyně, poutní místa a jiné architektonické, přírodní či duchovní skvosty. I to může být způsob jak strávit dovolenou s užitkem. To však ještě stále není nic zvláštního. Jak prožít specificky křesťanskou dovolenou? Prostě a jednoduše. Kromě starostí, práce a dalších nepříjemností nenechávejte doma nikdy Boha a svou víru v něj! Co patří ke specificky křesťanskému trávení volných Strana 2

5. 7. Slavnost Sv. Cyrila, mnicha a Metoděje, biskupa Církev je poslána ke všem národům, k lidem bohatým i chudým, k lidem úspěšným i k lidem na okraji, bez uznání či bez přístřeší, k lidem, kteří propadli slávě, penězům, drogám... Všem těmto lidem máme přinášet Boží slovo, jazykem, kterému jsou schopni porozumět. Musíme chtít pochopit jejich postavení, brát vážně jejich situaci, musíme je milovat. Nemáme jim být kamenem úrazu, máme hledat jejich prospěch, aby byli spaseni. Svobodni ode všech, máme se učinit otroky všech, abychom mnohé získali. (1 Kor 9, 19-23) 11. 7. Sv. Benedikt, opat a patron Evropy 16. 7. Panna Maria Karmelská 22. 7. Sv. Marie Magdaléna 23. 7. Sv. Brigita, řeholnice, patronka Evropy 25. 7. Sv. Jakub, apoštol V průběhu prázdnin si církev připomíná tři apoštoly, Tomáše, Jakuba Staršího a Bartoloměje. Znovu se setkáváme s Kristovými „vyslanci“, čteme příběhy těch, kteří se všeho zřekli pro Pána a položili za něj svůj život. Ve křtu jsme i my získali podíl na Kristově moci a byli povoláni za hlasatele jeho zmrtvýchvstání. Celým svým životem máme o Kristu svědčit: „Pán můj a Bůh můj!“ (Jan 20, 28), máme být první ve službě a nežádat si odměnu (Mt 20, 20-28), sami sebe máme přinášet za oběť Bohu. 26. 7. Sv. Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie 27. 7. Sv. Gorazd a druhové 29. 7. Sv. Marta 31. 7. Sv. Ignác z Loyoly, řeholník 1. 8. Sv. Alfons Maria z Liguori, biskup a učitel církve 4. 8. Sv. Jan Maria Vianney, kněz 6. 8. Svátek Proměnění Páně 8. 8. Sv. Dominik, řeholník Tento světec je jedním z nejkrásnějších květů misijního charakteru církve. Dobře si uvědomoval univerzální, katolický rozměr Kristova těla a byl proniknut žhavou touhou rozšířit ho navenek i do hloubky. Světec je ten, který našel své místo v organismu církve a dokázal ho přijmout a dokonale naplnit. Světec je zdravý fungující úd Kristova tajemného těla, zpřítomňující v dějinách některý aspekt Kristovy osobnosti a poslání. Jednotlivý lidský život nebo společenství nedokáže pojmout bohatství, které skrývá Kristus, proto je nás mnoho údů s rozmanitými dary a úkoly, a teprve v jejich jednotě je zjevován a bude zjeven celý Kristus. Dominik Guzmán byl povolán, aby ukázal své době Krista učícího, obracejícího hříšníky, putujícího bez domova, chudého v očích světa, ale bohatého slávou, kterou má u Otce. Jakého Krista zjevuji světu já? 9. 8. Sv. Terezie Benedikta od Kříže, panna a mučednice, patronka Evropy 10. 8. Sv. Vavřinec, jáhen a mučedník 11. 8. Sv. Klára, panna 14. 8. Sv. Maxmilián Kolbe, kněz a mučedník 15. 8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 19. 8. Sv. Jan Eudes, kněz 20. 8. Sv. Bernard 21. 8 Sv. Pius X., papež Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 14, Červenec-Srpen 2008

chvil je vědomí, že i odpočinek je Božím darem a v rámci zachovávání Božích přikázání je dokonce i povinností. Nebojte se proto využít svůj volný čas také na hlubší rozhovor s Bohem v modlitbě, na rozjímání úryvků z Písma svatého, na duchovní četbu, na rozhovor o víře s druhými lidmi. Bůh je nám stále nablízku a volný čas je nám nabídnut, abychom mohli ujít kus cesty k Pánu. Zkuste prožít svou dovolenou intenzivně s vědomím Boží blízkosti. Ať Vás Bůh chrání na všech cestách a ať se ve zdraví opět vrátíte domů! P. Jindřich Peřina

22. 8. Panna Maria Královna 28. 8. Sv. Augustin, biskup a učitel církve „Miluj, a čiň, co chceš.“ Plnit křesťanské povinnosti, nebo milovat Boha? Počítat si dobré skutky, nebo se stravovat touhou po svém Pánu? Bát se trestu, nebo trpět bolestí z toho, že zraňuji přítele, že se mu hříchem odcizuji? Kéž přetvořeni milostí Boží dokážeme říci se sv. Augustinem: „Dotkl ses mě, Bože, a zahořel jsem touhou po tvém pokoji.“ 29. 8. Umučení sv. Jana Křtitele Prožíváme dobu prázdnin a dovolených. Odpočinek má v životě své nezastupitelné místo. Využijme volných dní k častější četbě Písma svatého, účasti na mši svaté i ve všední den, k pouti na některé poutní místo a také k návštěvě našich blízkých, nebo někoho, kdo je sám, či nemocen. „Volného času je třeba správně využívat k uvolnění ducha a k posílení duševního i tělesného zdraví. Tomu slouží rozmanité záliby a zájmy, např. cestování..., nebo cvičení a sportovní podniky... /Gaudium et spes, 61/“ Podle časopisu Amen z roku 1997 Jaroslav Branžovský

Ohlédnutí otce Jindřicha…

Jedna z největších pěveckých hvězd české populární scény posledních desetiletí Karel Gott začíná svou veleúspěšnou píseň Muzika slovy „Čas letí jako bláznivý.“ V tuto chvíli nemohu učinit nic jiného, než souhlasit. Období mého dvouletého působení v Přerově je u konce, přestože mám pocit, jako bych zde začínal včera. Tímto svým posledním příspěvkem do časopisu Slovo pro každého bych se chtěl rozloučit s Vámi, čtenáři. Jaké bylo mé působení v Přerově? Zkusím to vzít pěkně od začátku. Když jsem se dověděl, kam mě otec arcibiskup posílá, byl jsem dost překvapený. Dostat se na místo, které je tak blízko mému rodišti, to jsem opravdu nečekal. Přicházel jsem do města, které jsem už trochu znal. Přesto jsem nevěděl, co všechno nového mě tu čeká. Bůh mi však nedal příležitost rozptylovat se nepatřičnými otázkami. Na svůj první den v Přerově budu vzpomínat celý život. Ještě jsem se nestihl pořádně představit, natož pak vynosit z auta přivezené věci, a už jsem byl poslán do městské obřadní síně na své první poslední rozloučení. Nikdo se mě na nic neptal a na otázku „jak se to dělá“ nebyl čas. Obřad proběhl důstojně, kritika se nedostavila, ale to byl jen začátek. Druhý den na mě čekala svatba v Troubkách, kterou jsem díky nečekanému úmrtí děkana P. Oldřicha získal jako bonus. Utěšoval jsem se myšlenkou, že jsem na tom stejně jako dotyční snoubenci – taky poprvé. Jako jáhen jsem ve srovnání s farářem a kaplanem neměl moc povinností. To mi umožňovalo sledovat, jak dělají různé věci mí spolubratři v duchovní službě. Jsem moc rád, že jsem byl na faře s P. Pavlem a s P. Tomášem. Od obou jsem mohl načerpat řadu podnětů i přes skutečnost, že mají stejně jako každý člověk i celou řadu svých slabostí a nedokonalostí. Kdo je však nemá? Děkuji za nadšení a zápal, který z přerovského kaplana nakažlivě vyvěral. Mohl jsem tak lépe pochopit, co to znamená žít s lidmi a pro lidi. Myslím, že v tomto otec Tomáš vynikal a jeho obětavost je mi velkým příkladem. Mohu však Bohu děkovat i za otce Pavla, od kterého jsem mohl také celou řadu věcí pochytit. Uvědomil jsem si, že kněz, jakožto hlava celé farnosti, musí při výkonu svého povolání myslet nejen na věci duchovní, ale i na oblast hmotnou. V některých případech musí pak zohlednit zájmy celku nad zájmy jednotlivce. Samozřejmě nemůže chybět dimenze plánování, bez kterého by společné úsilí nemohlo nikdy dojít ke zdárnému cíli. Děkuji Bohu také za dnes již novokněze Zdeňka a za otce děkana, za jejich vstřícný postoj a za všechnu pomoc, kterou poskytovali nejen mně. Jako jáhen a později jako kaplan jsem měl na starosti biblické hodiny, vyučování náboženství, přípravu snoubenců i rodičů před udílením křtu jejich dětem. Ne všechno se setkalo s kýženým výsledkem, a tak jsem si uvědomil, že ne každé semeno padne na úrodnou půdu. Přesto mi však tato práce přinášela radost. Během dvouleté služby ve farnosti jsem rovněž lépe poznal, že každý člověk je originál a že právě naše rozdílnost nám umožňuje vytvářet krásné společenství. Bývá to pro duchovního někdy hodně náročné, přijmout všechny farníky se stejným nadšením, ale cesta růstu je vždy spojena se snahou pochopit a mnohdy i ustoupit. Velikou radost jsem vždy měl z našeho společenství na faře. Připadal jsem si tam jako ve skutečné rodině. Tři duchovní, technický administrátor, děkanátní účetní

Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 14, Červenec - Srpen 2008

a především vždy milá paní kuchařka, dokázali vytvářet atmosféru, ve které jsem mohl rychle zapomenout na chvíle osobních neúspěchů a proher. Na svém prvním jáhenském a kaplanském místě jsem si uvědomil, jak je krásné sloužit Bohu skrze lidi. Nic nemůže předčít radost, kterou zažije kněz, který zprostředkovává lidem Boží milosrdenství a pokrm, který přináší spásu. Děkuji za Vás i za Vaši vděčnost, kterou jste se nebáli dávat najevo. Možná Vás napadne otázka, na co budu z Přerova nejraději vzpomínat. Naprosto bez váhání Vám odpovím, že na letošní měsíc květen. Oněch 31 večerů strávených v rodinách našich dvou farností se mi nesmazatelně vrylo do paměti jako okamžiky společné cesty za Bohem. Upřímně děkuji všem rodinám, se kterými jsem se při modlitbě růžence setkal. Silně jsem si uvědomil, že kněz je nepostradatelnou součástí nejen společenství farní rodiny, ale i rodiny obecně. Má zde své nezastupitelné místo jako duchovní rádce, pomocník a modlitebník. Kněz má od Boha svěřený úkol a to bok po boku obou rodičů i dětí. Společná modlitba za rodiny i za kněze samotného byla pro mě opravdu velkým povzbuzením a radostí. Ne všechno se mi za dva roky v Přerově podařilo. Proto prosím také za prominutí, pokud jsem něco neudělal správně nebo pokud jsem někomu z Vás ukřivdil. Jsme na cestě za Bohem a tato cesta má svůj cíl až v nebeském království. Pevně věřím, že kus cesty, který nám Bůh dopřál společně urazit, nám pomůže k tomu, abychom se jednou sešli v Božím království ve společenství s Pannou Marií, svatým Vavřincem i se všemi svatými. Ať Vás Bůh posiluje. Těším se na další setkání! P. Jindřich Peřina

Strana 3

Dnes Vám, milí čtenáři, chceme představit novéno přerovského jáhna.

Můžete se nám představit? Jmenuji se Miroslav Jáně, letos v květnu jsem oslavil své pětatřicátiny. Oba rodiče jsou v důchodu. Mám o sedm let starší sestru a dva synovce, díky nimž jsme letos byli v rodině tři, kteří končili školu: já teologickou fakultu, starší synovec gymnázium a mladší 9. třídu ZŠ. Já sám jsem absolvoval Gymnázium v Zábřehu, pak následovala Právnická fakulta v Brně. Zajímavou životní zkušeností pro mě byla práce s lidmi na okraji společnosti v charitním azylovém domě v Praze – Karlíně, kde jsem působil v roli sociálního pracovníka (na civilní službě a pak v pracovním poměru). Pocházím z obce Sudkov, která má kolem 1200 obyvatel a leží při soutoku řek Moravy a Desné asi 6 km jižně od Šumperka. Církevně-správně spadáme do zábřežského děkanátu, pod farnost Postřelmov, kde svého času působil i P. Josef Lambor a nyní je zde P. Vladimír Jahn, přerovským farníkům oba nepochybně dobře známí. Zeměpisně leží naše dědina již mimo oblast Hané, nicméně sem ještě dobíhá hanácká rovina, která se postupně začíná vlnit v podhůří Jeseníků, takže z naší zahrady vidíme v dáli majestát hor a za dobré viditelnosti i rozhlednu na Pradědu. Pokud jde o jazyk, pak si „trófám tvrdit, že nejaky zbetke hanáčtěne só v něm patrny a co do mentalite nepochebojo o tym, že so Hanák jak poleno!“ (Protože jsem však měl kvůli civilce nějaký čas trvalé bydliště v Praze, bylo možno v té době na otázku po mém původu pravdivě odpovědět pouze jediné: „Já so z Prahe.“) Kdo nebo co mělo na Vás největší vliv před vstupem do semináře? Za lidskou formaci a předání základních hodnot důležitých pro život vděčím samozřejmě především rodičům, ale také oběma babičkám, které zase zabezpečily můj duchovní vývoj a předaly spoustu pokladů prosté lidové moudrosti a zdravého selského rozumu, jímž se řídily (obě se totiž ve škole ještě učily, že „naší vlastí jest veliká říše rakouská“ a při zpěvu hymny vždy spolu s ostatními vzývaly jméno Hospodinovo). Kromě nich jsem dobře znal ještě dost lidí v jejich věku, k mnohým z nich jsem chodil i se sv. přijímáním. Za tuto zkušenost jsem svému Pánu a Jeho Matce opravdu nesmírně vděčný. Kněžských vzorů by se našlo také mnoho, za všechny bych rád jmenoval našeho bývalého pana faráře P. Bedřicha Jagoše. Nezapomenutelné pro mě zůstanou i po několik let opakované týdenní „Prázdniny se sv. Františkem“, organisované bratry kapucíny.

Jak se rozvíjelo Vaše povolání? Pokřtěn jsem byl přibližně měsíc po narození, nicméně ostatní sv. svátosti jsem přijal až v dospělosti. Přesto se dar víry u mne rozvíjel už od dětství – díky dobrým vlivům, a také díky mému zájmu o historii a umění, který trvá dodnes. Úcta ke Kristovu Srdci, skrytému v Nejsv. svátosti, a k Panně Marii (také díky „fatimskému hnutí“) mě provází celým životem. Vel-

mi mě oslovuje mj. spiritualita mnišství a křesťanský Východ, do jehož hloubky jsem měl možnost pronikat i během studia na teologické fakultě, či účastí na loňském jubilejním Velehradském kongresu. Když se dívám zpátky, pak náznaky mého směřování k službě oltáře jsou patrny už od dětství, v podstatě jasno jsem měl koncem gymnaziálních studií, tehdy však ještě nenastala „plnost času“… Vstupem do konviktu a následně kněžského semináře začala nová životní etapa, završená jáhenským svěcením. Jsem velmi vděčný jak představeným, tak také spolubratřím a sestřičkám, že pobyt v semináři byl opravdu duchovním obohacením a povzbuzením, zkušeností života s Kristem, ale také dobou, kdy bylo možno zažít spoustu smíchu, neboť různé legrácky a vtípky patřily takřka k dennímu řádu (samozřejmě neoficiálně). Přínosné byly i prázdninové praxe a misijní akce „Antiochia“.

Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře? Tak jako všichni svěcenci i já jsem byl zvědav, kam mě Pán skrze církevní představené pošle. Proto rád přicházím do Přerova a těším se na spolupráci jak se svým novým panem farářem, tak i s kaplanem, kterého znám ze semináře, a také se všemi farníky; vždyť máme sice rozdílné dary a služby, ale jediný základní úkol: žít a pracovat k větší cti a slávě Boží a k záchraně nesmrtelných duší. Je krásné, že na to nejsme sami (jenom my zde na zemi), ale že nás provází pomoc a přímluva Matky Boží i naší, sv. Josefa, Vavřince i letošního patrona sv. Pavla. Všem čtenářům ze srdce žehnám!

Blahopřání k životnímu jubileu

Za rozhovor děkuje redakce

Mons. Janu Graubnerovi,

arcibiskupu olomouckému, moravskému metropolitovi a předsedovi ČBK. K jeho 60. narozeninám mu vyprošujeme hojnost Božího požehnání, milostí Ducha Svatého a stálou ochranu Panny Marie. Také mu přejeme pevné zdraví do dalších let naplněných službou Bohu a lidem. Otec arcibiskup poděkuje za milost šedesáti let života a pětatřiceti let kněžství mší svatou ve společenství se spolubratry biskupy, kněžími,jáhny, řeholníky, bohoslovci a s Božím lidem v sobotu dne 30. srpna v 10.30 hod. v olomoucké katedrále svatého Václava.

Strana 4

Otec arcibiskup srdečně zve k této mši svaté všechny kněze své diecéze, řeholníky, jáhny, řeholnice, služebníky Církve, celý Boží lid i představitele veřejného života a institucí.


. . . k východu slunce Svatý otec viděl v mladých lidech budoucnost křesťanství, protože mládí je období, v němž člověk volí svou osobní budoucnost. Proto vyhlásil Květnou neděli 1986 v Římě, kde se sešlo na čtvrt milionu mladých, za první Světový den mládeže a doporučil jej slavit každým druhým rokem na jiném místě v zahraničí. Považoval totiž tato setkání za účinný způsob evangelizace. Podruhé se mládež světa setkala 19. 8. 1989 ve španělském Santiago de Compostela, kde podle tradice z roku 813 spočinuly ostatky apoštola sv. Jakuba Staršího, umučeného v roce 44 v Jeruzalémě při šíření evangelia. Do tohoto ve středověku po Jeruzalémě a Římě třetího nejznámějšího poutního místa na světě se sjelo 600 tisíc mladých lidí. Toto setkání mělo napomoci zformovat duši mladých v nové evangelizaci. Papež se zúčastnil většiny akcí i noci modliteb na hoře Monte de Goro (Hora radosti), kde mladým připomněl, že Ježíš se zeptal apoštolů Jakuba a Jana, zda mohou pít kalich, který pije on. Odpověděli, že mohou (Mt 20, 17-28). Neznali totiž plný smysl toho, co řekli… že to bude znamenat stejně jako u Krista úplné „vylití“ jejich životů. Papež k tomu dodal: „Stejně jako u Jakuba a Jana vyžaduje Kristus od svých následovníků radikální angažování i dnes. Drazí mladí lidé, nechte se jím získat.“ Třetí setkání mladých se sešlo v polské Čenstochové – 14.-15. 8. 1991. Poprvé se Světového setkání mládeže zúčastnilo 70 tisíc mladých ze Sovětského svazu a byla to vůbec první oslava, kde bylo více mladých lidí z východní Evropy. „Není to snad,“ zeptal se papež, „velký dar Ducha svatého?“ „Toto je vaše hodina“, řekl mladým lidem. „Přijměte Ducha svatého a buďte silní!“ Když letěl Jan Pavel II. 12. 8. 1993 na 4. Světový den mládeže, byl plný očekávání. Nevěděl, co ho v Severní Americe, v Denveru, čeká. Požádal tentokrát mladé, aby nepřijeli jako turisté, ale připutovali jako poutníci. Někteří američtí biskupové, skeptici, varovali, že poutní cesta je cizí pojem, který mladé Američany nepřitahuje. Novináři naznačovali, že papež bude mít s mladými „kavárenskými katolíky“ obtíže. Ochránci přírody z klubu Sierra si stěžovali, že setkání bude mít nepříznivý dopad na tamější přírodu, i když se mše uskutečnila na Stadionu High Mille. Nad ním se papeži z okénka přelétávající helikoptéry naskytl nezvyklý pohled. Několik set amerických biskupů v úzkých červených klerikách dělalo s davem shromážděných dole tzv. „vlny“. A nálada? Pilot helikoptéry, válečný veterán, měl co dělat, aby ji udržel pod kontrolou. Nechal se slyšet, že

Střípky ze života papeže Jana Pavla II. (23. pokračování) „turbulence, způsobené společným skandováním Papa, Papa, při přistávání do středu stadionu, cloumaly helikoptérou, že jsem měl co držet“. Americký veterán z vietnamské války řekl papeži, že to bylo jako by se dostal do prudké palby. Po bouřlivém uvítání se stadion ztišil. V odpovědi na přivítání americkým prezidentem Billem Clintonem Jan Pavel II. poznamenal, že USA byly založeny na přijetí samozřejmých pravd o člověku a tyto, že mají smysl pouze tenkrát, když zaručují právo na život a ochranu každého člověka. Poté Svatý otec uvítal v mnoha jazycích příchozí. „Poutníci totiž hledají obraz Boží nejen v kráse přírody, ale i v poznatcích lidstva i každé osoby.“ Ve státním parku Cherry Creek se pak zúčastnil celonočního bdění na modlitbách. 250 tisíc mladých tam připutovalo z centra Denveru, což bylo 25 km. Papež zde poté ve dne hovořil k mladým z pódia o velikosti fotbalového hřiště. Ocenil, že v tomto zvláště horkém dni, kdy davy poutníků zkrápěly hasičské stříkačky, přibylo dalších 250 tisíc lidí. Vyzval přítomné, aby se nebáli vyjít do ulic i na veřejnost, jako to učinili apoštolové. „Teď není čas, abychom se styděli za evangelium …, ale je třeba o něm hovořit ze střech,“ končil ve svém projevu. V lednu 1995 se pátý Světový mezinárodní Den mládeže slavil poprvé v Asii, v Manile – na Filipínách. Těsně před příletem papeže zasahovali hasiči a policie poblíž vatikánského vyslanectví, kde měl papež bydlet. Uvnitř bytu nalezli doutnající chemikálie, počítačovou disketu s plány na zavraždění papeže a plánované výbuchy náloží asi v tuctu dopravních letadel Boeing 747 nad Tichým oceánem, dále materiál k výrobě trubkové bomby, mapy možných papežových tras v Manile a kněžské kolárky (Washington Post, 30. 8. 1996, str. A3 a 22. 8. 1998). Dva muži, kteří si byt pronajali, Ramzi Ahmed Yousef a Wali Khán Šah utekli, ale nakonec byli zatčeni. První z nich byl usvědčen z bombového útoku na World Trade Center v New Yorku 1993. Spolu s druhým byli usvědčeni v jiném procesu ze spiknutí, které hrozilo zabitím až 4000 lidí v oněch letadlech, která chtěli zničit výbuchem náloží na toaletách těchto strojů (a s přihlédnutím k 11. září 2001 o tom nelze pochybovat). Při příletu papeže japonská společnost vyhodnotila počet lidí na 1 akr (0,4 ha) a odhadla celkový počet účastníků na 5 milionů. Nebylo možné použít papamobil, jen helikoptéru. Papež sám prohlásil, že ještě v životě neviděl pohromadě tolik lidí. Bylo to největší shromáždění v lidských dějinách. I v takovém množství mladých lidí si ale dovolil zažertovat. Když se prvního dne po vigilii ozvalo rytmické skandování „Lolek, Lolek“, tedy papežova chlapecká přezdívka, odpověděl tak napůl vyčítavě, že dav nevěděl, na čem je. „Lolek nezní dost seriózně.“ Rozhostilo se ticho, pak údiv. Svatý otec hned pokračoval: „Ale Jan Pavel II. zní zase až moc seriózně. Potřebovali byste něco uprostřed?“ A hned si odpověděl: „Ano, uprostřed je Karol.“ Jan Pavel II. se rozesmál a obrovský dav začal bouřlivě skandovat: „Karol, Karol…“ Rytmus šestých Světových Dnů mládeže – 21.-24. 8. 1997 v Paříži měl také poutní charakter. V mnoha pařížských čtvrtích se konaly křížové cesty a při vigilii se svíčkami byli pokřtěni konvertité ze všech kontinentů. Přes milion zúčastněných i další byli napříště pozváni do Říma na setkání v roce 2000. Mladí věřící lidé, to byl další práh naděje, který papež Jan Pavel II. pevně položil. Obrovské úsilí vyvinul Svatý otec při setkání s biskupy z celého světa, při jejich cestě Ad limina Apostolorum (K prahům apoštolů) do Říma, k papeži. Opakuje se každých 5 let a k setkání patří mše u hrobů apoštolů svatého Petra ve stejnojmenné bazilice a svatého Pavla v bazilice sv. Pavla Za Hradbami. Každý biskup při přípravě na tuto návštěvu vypracuje a zašle na adresu Svatého Stolce zprávu o své di-


Strana 5

ecézi. Přilétají pak do Říma v národních skupinách, u větších zemí v regionálních. Jan Pavel II. upravil setkání tak, aby se mohl s nimi setkat během návštěvy až pětkrát: při ranní koncelebraci v jeho soukromé kapli, při společném obědě či večeři, kde bývali přítomni jeho tajemníci, dvakrát při mších ve výše uvedených bazilikách a při osobní schůzce s každým z nich, která trvala od čtvrt do půl hodiny. Taková audience často začínala nad atlasem otázkou: „A kde je vaše diecéze?“ I když jich v době jeho pontifikátu bylo 2400, každý biskup měl dojem, že papež ví, o čem je řeč. Jen za prvních deset let jeho pontifikátu měl těchto setkání „ad limina“ přes 300, takže byl dokonale informován o stavu církve po celém světě. K tomu přispívaly i pravidelné zprávy z nunciatur Svatého Stolce z celého světa a další, jejichž studium a řešení problémů enormně papeže vytěžovaly. Svatý otec stárnul. Čím více se na jeho zdraví projevovaly následky atentátu, dřívějších úrazů a nemocí, tím více se zamýšlel nad způsobem uspořádání pravidel pro volbu nového papeže. Na svátek Stolce sv. Petra, 22. 2. 1996, podepsal konstituci Universi domini gregis („Pastýř celé-

ho Pánova stáda“), pravidla, jimiž se budou řídit příští konkláve při volbě papežů: odstranil dvě ze tří metod dosavadní volby – inspirací a delegací. Ponechal jen volbu tajným hlasováním, které „poskytuje záruku jasnosti, přímosti, jednoduchosti, otevřenosti a přímé účasti každého kardinála, volitele.“ Tím je ten kardinál, který v den papežovy smrti ještě nedosáhl osmdesáti let. Pro zvolení stanovil potřebnou dvoutřetinovou většinu kardinálů přítomných v konkláve, pokud je počet volitelů beze zbytku dělitelný třemi. Pokud není, je nutná 2/3 většina plus jeden. Pokud ani po 13 dnech, v nichž proběhne 34 volebních kol, se volitelé na osobě papeže neshodnou, postačí ke zvolení prostá většina hlasů. Kandidáti v té chvíli budou dva, kteří při posledním hlasování podle 2/3 většiny obdrželi nejvíce hlasů. Pravidla sepsal Jan Pavel II. proto, aby bylo papežům umožněno zemřít s důstojností, kterou si zasluhuje každá lidská bytost (od roku 1294 žádný papež nerezignoval). Zároveň myslel i na tajemníky a veškerý personál, který může zůstat na místech až do papežova pohřbu. Téměř tisíc let zkušeností, napsal v závěru, potvrdilo moudrost při volbě papežů. Papež Jan Pavel II. stárne, jeho projev i rozhodnutí jsou jednodušší, jsou koncentrací desetiletí modliteb, esencí zkušeností a přemýšlení, napsal světový tisk. 264. římský biskup se blíží osmdesátce. Papežovi hosté v Castel Gandolfu na konci léta 1997, polští manželé Malecki, jejichž ložnice byla přímo nad jeho, každé ráno poznali podle ťukání jeho hole, že už je na nohách. Zeptali se ho tedy, proč tak brzy ráno vstává. „Protože jak stárnu,“ řekl Svatý otec, „se rád dívám na východ slunce.“ (pokračování příště) Rostislav Dočkal

Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže

Tu a tam můžete v přerovských kostelních lavicích narazit na jednu černou ovečku mezi ostatními. Pro lepší orientaci nabízíme menší seznámení s ní. Jmenuje se sestra Ludmila Helena Lukášová, pochází z Radslavic u Přerova a v roce 2000 složila sliby v Kongregaci Milosrdných sester sv. Kříže. Po slibech se starala o staré a nemocné spolusestry: nejdříve v Choryni u Valašského Meziříčí, pak v Kroměříži. Od srpna roku 2007 žije v malé komunitě tří sester v Kosové Hoře a pracuje v nemocnici v Sedlčanech na oddělení ošetřovatelské péče. Kongregaci Milosrdných sester sv. Kříže založil v roce 1856 horlivý kapucín P. Theodosius Florentini (1808-1865) spolu s Marií Terezií Schererovou (1825-1888) ve Švýcarsku. Mladému řeholníkovi záleželo především na člověku, který je stvořený k obrazu Božímu. Chtěl kongregaci sester, která by se snažila všemi prostředky zmírňovat lidskou bídu a dát člověku důstojnost, která mu patří. V té době panovala ve Švýcarsku velká sociální krize. Zemi těžce zpustošila válka a stát neposkytoval veřejnosti služby, jak to známe dnes. Zakladatel byl přesvědčen, že nemoc společnosti je způsobena především nedo-statkem vzdělání. Proto nechal první sestry vystudovat jako učitelky. Později však viděl i naléhavou potřebu péče o chu-dé, opuštěné a nemocné lidi. Proto založil v Churu nemocnici, k jejímuž vedení povolal učitelku sestru Marii Terezii Schererovou. Aby to nebylo málo, pustil se i do továrního podnikání v křesťanském duchu, jímž chtěl získat práci pro nezaměstnané. To se ale nezdařilo, nedostal pro své dílo potřebnou podporu, a tak po sobě zanechal obrovské množství dluhů. Čest zakladatele však zachránila Matka Marie Terezie, která po náhlé otcově smrti tyto dluhy převzala a po nějaké době je spolu se sestrami uhradila. Snad i proto byla roku 1995 papežem Janem Pavlem II. blahořečena. Kongregace se velmi rychle rozrůstala, takže v roce 1872 přišly sestry i na Moravu. Dnes žije v České provincii asi 140 sester, které působí dle možností na poli charity, ve školství i v pastoraci. V sobotu 21. 6. se konaly v katedrále sv. Václava v Olomouci Více se můžete dozvědět na stránkách: Děkanátní modlitby za rodiny a kněžská a řeholní povolání. www.klaster-km.cz

Strana 6


Sociální učení církve SOLLICITUDO REI SOCIALIS Jiným jevem je problém mezinárodního zadlužení. Důvodem zadlužení rozvojových zemí byla naděje, že bude možno tyto prostředky investovat do realizace rozvoje. Když se změnily okolnosti jak v zemích zadlužených, tak na mezinárodním peněžním trhu, změnily se i prostředky určené na podporu rozvoje v mechanismy s opačným účinkem. Nemůžeme mlčet o politické situaci v době po druhé světové válce. Vznikly dva protikladné a vzájemně nepřátelské bloky – Východ a Západ. Pojmenování obou je původu geopolitického. Cílem obou bloků je uchvácení moci nad jinými státy. Na Západě existuje systém, který se řídí zásadami liberálního kapitalismu. Ten se zrodil s procesem industrializace. Na Východě existuje systém, který vzešel z marxistického kolektivismu. Ten se zrodil z postavení pracujících tříd. Každá z těchto ideologií se odvolává na dvě úplně odlišná pojetí člověka, jeho svobody a společenské úlohy. Protikladnost obou filosofií dala vznik nepřátelským systémům. Vyvinula se nutně v rostoucí protikladnost vojenskou. Ta pak dala počátek dvěma blokům ozbrojených velmocí, které si navzájem nedůvěřují a bojí se převahy toho druhého. Soupeření mezi dvěma bloky – mezi dvěma sférami vlivu – po druhé světové válce ovládlo ovzduší celých příštích 40 let. Buď mělo ráz studené války, nebo válek uměle vyvolaných. Tím se zneužívalo místních konfliktů k udržování lidí v nejistotě a neklidu hrozbou otevřené totální války. Je to jeden z důvodů, proč se sociální nauka církve staví kriticky jak vůči liberálnímu kapitalismu, tak marxistickému kolektivismu. Zemím, které nedávno získaly nezávislost a usilují o kulturní svébytnost, je zapotřebí účinného a nezištného přispění zemí bohatších a rozvinutějších. Avšak místo toho jsou zaplétány do ideologických sporů, které často vzplanou v občanské války. Děje se to i proto, že investice a pomoc, určené pro rozvoj, bývají zneužívány k rozdmýchávání sporů a slouží proti jejich zájmům. Sdělovací prostředky většinou bývají řízeny z center severního světa a neberou ohled na přednostní zájmy a problémy těchto zemí a neslouží opravdovému rozvoji. Tvrzení encykliky Populorum progressio, že investice určené na výrobu zbraní mají být použity na to, aby se národům ulehčilo od hladu a bídy, činí ještě naléhavější výzvu k překonání protikladů existujících mezi bloky. Výroba zbraní na úkor skutečných potřeb lidí a žádoucího nasazení vhodných prostředků k jejich uspokojení je těžkým zlořádem. Větším zlořádem je však obchod se zbraněmi.Ten je třeba posuzovat ještě přísněji. Hospodářská pomoc a rozvojové plány narážejí na překážky v podobě ideologických, celních a obchodních přehrad. Naproti tomu zbraně jakéhokoliv původu se prodávají s absolutní svobodou do různých částí světa. A tak půjčky k rozvoji zaostalých států se věnují na nákup zbraní a chudoba a bída rozvojových zemí roste dále. Tak se urychluje cesta ke smrti a zároveň roste počet uprchlíků a lidí bez domova. Teroristické činy nelze schvalovat.Činy odůvodňované ideologiemi nabývají rozměru masakrů, kde se zabíjí jen pro zabíjení. Křesťanské učení zakazuje druhé nenávidět, bezbranné zabíjet, stejně i užívat teroristických metod. Tvrzení, že zvláště v jižní části planety prý stojí demografická otázka v cestě rozvoji, nikdy nebylo prokázáno, naproti tomu nákup zbraní a korupce ano. Na Severu má tato otázka opačné rysy - pokles porodnosti a s tím spojené stárnutí obyvatelstva, které už není schopno se

Encyklika Jana Pavla II.

biologicky obnovovat. Tento převážně záporný obraz skutečné situace rozvoje v současném světě má také kladné stránky. U mnoha lidí se probouzí zájem o respektování lidských práv a co nejrozhodněji se bojuje proti jejich porušování. Deklarace lidských práv, vyhlášená dne 10. prosince 1948 Organizací spojených národů, měla obrovský vliv na její samotné postupné přijímání mezinárodním společenstvím. Zároveň v rozděleném světě roste přesvědčení o všestranné závislosti a v důsledku toho nutnost solidarity. Dnes si lidé uvědomují, že musí jednat společně, jestliže se má předejít všeobecné katastrofě. Známka úcty k životu a současně starost o mír je nedělitelný. Tato starost vyžaduje přísné respektování spravedlnosti, a tím i rovnoměrné rozdělování plodů opravdového rozvoje. Mezi kladné známky lze připočíst ohled na péči o ekologii. Je třeba také uznat úsilí vedoucích činitelů, politiků, národohospodářů, a jiných, z nichž mnozí čerpají inspiraci z náboženské víry. Překonávají zlo ve světě, aby co nejvíce lidí se mohlo těšit z míru a žít životem člověka se vším, co to obnáší. Takže v současném světě není všechno jen záporné. IV. kapitola Opravdový lidský rozvoj Pohled na svět nás vede ke zjištění, že rozvoj není přímočarý. To se zdá zpochybněno existencí již dvou světových válek a po částečně již uskutečněném vyhlazení celých národů. Dnes je možné lépe pochopit, že pouhé hromadění statků a služeb ke štěstí nestačí, ani nepřinese osvobození od všemožného otroctví. Zkušenosti nás učí, že spousta dostupných prostředků a možností se obrací proti člověku a zotročuje ho, není-li řízena mravním smyslem a zaměřena na dobro lidí. Nadměrný rozvoj záležející v přílišné hojnosti hmotných prostředků u některých vrstev obyvatel snadno mění lidi v otroky „vlastnění“ a bezprostřední požívačnosti. Konzumní společnost s sebou nese plýtvání. Pozorujeme důsledky zvrácené vůle, kterou otročíme pouhé spotřebě – to je vulgární materialismus s hlubokou neuspokojeností. Vlivem reklamy člověk chce mít stále víc a hlubší tužby už mnohý z nás nemá. Je rozdíl mezi „mít“ a „být“. Vlastnění věcí a požitků člověka nezdokonalí. Nespravedlivost dneška spočívá v tom, že několik málo lidí vlastní mnoho a mnoho lidí nevlastní téměř nic. Je to nespravedlivost vyplývající ze špatného rozdělování statků a služeb původně určených pro všechny. Člověk potřebuje stvořené statky a výrobky průmyslu. Nebezpečí zvráceného konzumismu a nadbytečně vyumělkované potřeby nesmí překážet uznání a užívání, které máme k dispozici. Člověk je povolán, aby užíval tvorů a plodů přírody, ale také se o ně staral, zemi obdělával a pečoval o ni. Avšak současně má člověk zůstat podřízen vůli Boha. Shodně s tímto učením nemůže rozvoj záležet jen v užívání, ovládání a neohraničeném vlastnění stvořených věcí a produktů lidského umu, ale spíše v tom, že jejich vlastnění a zacházení s nimi je podřízeno podobnosti Bohu a jeho povolání k nesmrtelnosti. Rozvoj, jak ho chápe Písmo svaté, není pojem „laický“ či „světský“, ale jeví se svým těžištěm společensko-hospodářským jako základní vyjádření vlastního povolání člověka. Člověk byl stvořen a jeho biblický popis ho představuje jako „tvora a obraz“, který určuje jeho původ a podobnost. To vše vtiskuje do každého člověka nezbytnost plnit přirozený úkol v poslušnosti vůči Božímu zákonu. (pokrač. příště) František Adamík


Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Nadešel vám vytoužený čas oddechu. Využijte tento čas prázdnin naplno k zotavení těla i ducha. Nezapomeňte však, že „od kostela“ prázdniny neexistují. Buďte vždycky s Bohem, On je s vámi stále. Je ochoten vám naslouchat a má vás rád!

Strana 8


Loučím se s mládeží přerovského děkanátu a děkuji animátorům za spolupráci. Prožili jsme společně spoustu báječných akcí, na které budu rád vzpomínat. Nebojte se být radostnými křesťany! P. Jindřich

13. 6. se v Dřevohosticích konal Děkanátní táborák mládeže – poslední akce v tomto školním roce.

Finále ministrantů malé kopané probíhalo v sobotu 7. 6. v Rajnochovicích. Přerovští ministranti obsadili 3. místo z celkem 4 družstev.

Školní rok skončil nejen ve školách, ale také i v náboženství. Mše svatá s předáváním vysvědčení se v Přerově konala v pátek 20. 6. v kostele sv. Vavřince. Fotbal ministrantů ve Všechovicích se konal v neděli 1. 7. 2008. V odvetě se utkaly domácí Všechovice proti hostům z Přerova. Na rozdíl od minulého utkání, které skončilo nerozhodným výsledkem, nyní zvítězili domácí 3:1a po zásluze postoupili do dalších bojů. Jediným střelcem přerovské branky byl Martin Jurkas. Rozhodčím byl pan J. Punčochář st.

Finálové kolo Ministrantské soutěže ze Skutků apoštolských se konalo na centru Sonus v Přerově 11. května 2008. V I. kat. zvítězil Tadeáš Dostal (Předmostí). Ve II. kat. obsadili 1. místo Michael Kamarád (Kojetín), 2. místo Adam Langer (Kojetín) a 3. místo Václav Punčochář (Předmostí). Ve III. kat. se na 1. místě umístil Pavel Fiala (Dřevohostice), na 2. místě Martin Jurkas (Přerov) a na 3. místě Ondřej Fojtů (Přerov). Vítěze I. a II. kat. čeká tuzemská pouť, první dva ze III. kat. pouť do Říma. Gratulujeme!


Strana 9

Vzpomínka na EXIT DISKO HAWAII Byl pátek 20.6.2008. Sluníčko svítilo o106, ptáci zpívali a den se pomalu chýlil ke konci. Kdyby se po celých Hradčanech nerozléhala hudba a v ulicích byste nepotkávali teenagery se slamákama na hlavách, v žabkách, brýlích a s kytičkama všude, kde se dalo, mohli byste se mylně domnívat, že tento den patří mezi ostatní nudné vesnické pátky. Jenže nepatřil. Totiž - aspoň pro ty, kdo se přišli pobavit na poslední „exiťáckou“ akci v tomto školním roce – HAWAII DISKO! No schválně, už jste to někdy zažili? Když se do malé vesničky poblíž Přerova sjedou civilisti i „havajani“ ,T-devils, břišní tanečnice, pyrotechnik, barmani specializovaní na Havajské pochoutky (a další kapacity) a rozjedou to při skvělé muzice našeho DJ Daweho (David ☺)? No, já jsem tam byla a opravdu to stálo za to. V první hodince se návštěvníci nesměle pohybovali po areálu hradčanského výletiště, okukovali výzdobu, zaplouvali do baru a vycházeli z něj s úsměvem a drinkem s deštníčkem (nejčastěji Hawaian Holiday), nebo se bavili stolním fotbálkem a mezi sebou navzájem. Pak ale vtrhli na parket přerovští tanečníci T-devils a předvedli tak skvělou show, že všechny přítomné dostali do nálady a parket se rázem zaplnil. A pak už se pařilo. Rychle i pomalu, v páru i velkých grupách, hawajsky i po česku. Taneční úseky byly děleny soutěžemi a exhibicemi, přičemž byla možnost vyhrát věcné ceny i něco na zub nebo na žízeň z našeho baru Pod kokosem. Ve 22 hodin středoevropského času se na parketě objevila tajemná, šátkem zahalená břišní tanečnice, která se nám představila se svou úžasnou orientální skladbou a my jsme nemohli než tleskat a tleskat. Po dalším tanečním úseku byla nabídnuta jedinečná příležitost předvést se (tramtadadá) v KARAOKE! A zájemců bylo (k překvapení organizátorů) opravdu dost. Hned 1. vystoupila sedmi (nebo víc???) členná skupina a doslova zařvala klasiku, a to píseň Hrobař. Sklidila velký potlesk a pak už se publikum se zpěváky měnilo velmi rychle. A ti, co zrovna nezpívali, buď tancovali, užasle naslouchali, nebo se smíchy popadali za břicha. Ani jsme si nevšimli, že se blíží půlnoc.…A tu se nám nad hlavami rozprostřel ohňostroj! Taky bylo co slavit, půlnocí totiž Centrum pro rodinu Ráj v Pavlovicích u Přerova začala sobota 21.6. – 1. LETNÍ DEN. S hlavou zakloněnou a Centrum pro rodinu Jitřenka Hranice a blaženým úsměvem na rtech jsme sledovali krásnou zvou všechny manžele, kněze, snoubence, světelnou šou a přemýšleli o prázdninách, které nás čekají svobodné i osamělé na jednodenní duchovní ☺. Za tuto skvělou akci bych chtěla poděkovat lidem, co se obnovu na téma podíleli na organizaci, i všem, kteří přišli a společně jsme „Svým tělem oslavujte Boha“ tak mohli ukázat světu, že to jde i bez alkoholu. Peti Exit club – první setkání po prázdninách bude v pátek 12.9. 2008 – 16:45 – 20 hodin PRÁZDNINY V RÁJI v červenci a srpnu nepoběží pravidelné programy, ale chystáme pro vás několik speciálních akcí:

13.8. - BABIČČINY BUCHTY A DĚDOVY NÁPADY odpolední program pro prarodiče s vnoučaty 15.8. - DEN PRO MAMINKY - Výtvarný program: malování na hedvábí, na trička (bavlněné jednobarevné tričko s sebou). Beseda se zajímavým hostem, společné sdílení radostí i těžkostí života. Přihlaste se předem na tel: 774 984 190 – Hedvika Krejčí nebo e-mail: [email protected] . 18.-26.8.- PRÁZDNINOVÉ POVYRAŽENÍ (pro děti školního věku) - každý všední den super program od 8 do 16 hodin. Je možné se zúčastnit celého programu, nebo i jednotlivých dní. Děti se nemusí přihlašovat předem. Strava: 2 svačiny a oběd. Cena 50 Kč na 1 den. Info: Peťka 776 810 451 24.8. - CESTA POHÁDKOVOU ŘÍŠÍ - odpolední velká dobrodružná akce pro rodiny s dětmi. Začátek mezi 13. až 15. hodinou na faře v Pavlovicích, trasa dlouhá asi 2 km. Pak další zábavný program pro rodiny v areálu. Pohádková tombola, bohaté občerstvení, hudba.

Strana 10

„Manželská čistota a svátostná povaha sexuality“ Karel D. Skočovský, Ph.D.,psycholog, od září student teologie, připravuje se v olomouckém semináři na kněžství „Obraz Boží plodné lásky v nás“ Mudr.Maria Fridrichová, Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava o.s., pracovnice projektu „Vyjmenovaná slova o sexu a manželství“ Termín: sobota 6. 9. 2008

Místo: Centrum pro rodinu Ráj - Pavlovice u Přerova

Program: začátek v 8 hodin mší svatou v kostele sv.Jiljí 9 - 10,30 hod - přednáška Ph.D. Karla Skočovského 11 – 12,00 hod - diskuse ve skupinkách 12 - 13,30 hod - oběd 13,30 - 15 hod - přednáška Mudr. Marie Fridrichové 15,30 - 17 hod - diskuse ve skupinkách, 17,30 - 18,30 hod - adorace 19 hod - zakončení. Po celý den možnost svátosti smíření, rozhovoru s knězem a dle možností i s přednášejícími..... Prosíme o nahlášení účasti nejpozději do 31. 8. 2008 - kvůli počtu obědů. Budeme také rádi, když přivezete s sebou něco ke kávě a čaji. Přihlášky na: [email protected] Tel: 731 604 120 – H.Školoudová [email protected] Tel: 736 239 179 – M.Kaňovská

Těšíme se na vás ☺ Petr a Hana Školoudovi z CPR Ráj Marie Kaňovská z CPR Jitřenka, www.raj-pavlovice.cz


Kostel Povýšení sv. Kříže v Blazicích

Blazický kostel získal svůj dnešní vzhled v roce 2000 po nosti byl zvon z pozemku generální opravě. Proběhla pod záštitou ThDr. Jaroslava p. Jana Hradila vykopán Studeného, který také sehnal podstatnou část potřebných a dne 24. listopadu 1918 peněz. Skončila 23. září 2000 slavnostní bohoslužbou cele- slavnostně opět do věže zavěšen.“ 7. dubna 1942 byl opět odebrán se dvěma dalšími zvony, ale v létě 1945 se jej pobrovanou Mons. Milánem Koubou, generálním vikářem. Interiér kostela prošel největšími změnami v letech 1967 dařilo nalézt v Praze na „hřbitově zvonů“ a vrátit. Roku 1853 „tento chrám Páně Blazický vylicityrován -1983, liturgickou úpravu vedl P. František Pitrun SDB, velmi dobrý výtvarník a organizátor. Spoustu práce odvedli byl v Holešově na hejtmanství skrz pokrytí šifrem neb kaobětaví farníci - brigádníci. V kostele byla udělána nová meněm od pana mistra zednického a spolu tesařského Joelektroinstalace, zapojeno vytápění akumulačními kamny, hanna Maliny z Bystřice pod Hostýnem, kterýžto v sumě 927 rynských stříbra se zavázal docela odstraněna stará kazatelna, křtitelnice ponovou věž jak dříví, desky, šifr, řemeslníky sunuta, sundány obrazy z bočních oltářů atd. panu komissarovi podle obrysu v doa oltáře nahrazeny novými, restaurován brém stavu odvésti a teprv s tú umluvenou a pozlacen hlavní oltář, do kněžiště umísumou zaplacen býti.“ stěn nový obětní stůl „tváří k lidu“, který V roce 1885 byly do kostela opatřeny vyrobil stolařský mistr Stanislav Sehnálek nové varhany od Karla Neussera z Nového ze Sovadiny, a mistr Hasilík v OpatoviJičína, které sloužily až do roku 1940, kdy cích zhotovil nové dubové lavice. byly vyměněny za nové, postavené varhaKostel sám je jedním z nejmladších v nářem Jaroslavem Juříkem z Uherského širokém okolí – byl postaven teprve v roBrodu na novém betonovém kůru, postace 1788. Blazice se sice připomínaly už veném firmou Ing. Matušky z Bystřice. v roce 1380 jako Blažejovice – Blažice, Důkladnou opravu kostela zorganizood roku 1511 patřily k bystřickému panval roku 1898 farář Alois Ficek – v celém ství, přifařeny však byly až do roku 1788 kostele byla položena nová šamotová dlaždo Bystřice pod Hostýnem. (Od r. 1784 se ba, kostel zevně obílen, uvnitř vymalován v Bystřici pro Blazice vedly zvláštní maa vyzlacen malířem Františkem Sklenářem triky a jednalo se o jejich vyfaření forz Přerova, rozšířena sakristie. František mou „josefinské kaplanky“.) Kostel, zasvěcený „Pozdvižení sv. Kříže“, obklopený Němec z Blazic s manželkou Mariannou zaplatili nové sohřbitovem, byl postaven nákladem Religionsfondu („Nábo- chy Panny Marie a sv. Jana na hlavní oltář, dobrodinci uženského fondu“). 20. července 1788 jej benedikoval kelč- hradili nové obrazy Křížové cesty. Oprava stála 5348 zl. Roku 1929 byl kostel elektrifikován a v červenci 1935 ský děkan a soběchlebský farář Matěj Kuntz. Téhož roku byla také postavena fara a první škola a do Blazic byly od byl vymalován malířem J. Pitrunem z Valašského Meziříčí, Soběchleb přefařeny a přeškoleny obce Sovadina, Žákovice fresky namaloval a všechny obrazy obnovil prof. A. Heller. a Radkova Lhota. (Religionsfond kromě výstavby obydlí Také byl vyměněn hlavní oltář za „vzácné dílo dovezené duchovního převzal také jeho vyplácení, na zabezpečení z Domanína u Kyjova, kde si pořídili mramorový“. Od roku 1976 byly Blazice místní částí Bystřice pod provozu kostela přispíval 65 zl. 39 kr. ročně. Mnohé věci, zejména paramenta a prádlo, obdržel nový kostel z tehdy Hostýnem až do roku 1993. zrušeného poutního kostela na Sv. Hostýně.) Prvním lokálP. František Pitrun ještě oslavil s farníky 200. výročí poním kaplanem se stal P. Karel Václav Moser (1788-1801). stavení a benedikce kostela. Dva roky nato 20. listopadu Kostel byl a dodnes je 14 sáhů dlouhý a 5 sáhů široký. Byl 1990 zemřel, v Blazicích působil 26 let. Od té doby je blazická farnost spravována excurrendo, nejprve z Bílavska vydlážděn čtvercovými kamennými dlaždicemi, na dřevěném kůru stál positiv se 7 rejstříky a ve věži nad vchodem a nyní z Dřevohostic. Zdeňka Mollinová visely 2 zvony. Střecha byla krytá šindelem. Strop byl plochý, „palachový“, a už roku 1808 jej dal Religionsfond pro E-pexeso sešlost strhnout a kostel zaklenout. Hlavní oltář byl velice jednoduchý a boční oltáře Panny Marie a sv. Josefa dali te- na webových stránkách www.ado.cz/katechete naleznete prve roku 1825 postavit farníci s podporou majitele bystřic- elektronické pexeso s postavami ze Starého zákona. Hra je kého panství. Při generální visitaci roku 1844 kníže arcibis- určena pro 1 až 6 hráčů a ovládání není vůbec složité! kup Maxmilián Sommerau-Beckh daroval kostelu stříbrnou Pexeso vyšlo i v klasické podobě, a to jako příloha prázdninového čísla časopisu Nezbeda. křestní konvičku, pozlacené nádobky na sv. oleje a velum. Zvon zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl ulit v Olo Velká SMS soutěž mouci r. 1782 a visí na věži dodnes, i když byl dvakrát zabaven k válečným účelům. P. Antonín Sedlář zapsal: Loni mohly děti sbírat do sešitků samolepky s postavami ze „24.listopadu 1918 slavili jsme i povýšení schovaného bla- Starého zákona. Letos budeme pokračovat Novým zákozického kostelního zvonu. Ukryli jej při vojenských rekvizi- nem a sbírání bude doprovázeno SMS soutěží o ceny. Soucích na jaře 1917, když již k odvežení na voze byl naložen, těž bude mít 10 kol - na konci každého školního měsíce buhrdinní 3 hoši vojíni z Blazic a sice: Frant. Nezdařilík, Jo- de vylosování výherců, které bude uváděno na TV Noe. sef Němec a Josef Zobaník. Po prohlášení české samostat- Více na www.ado.cz/katechete. Soutěž není jen pro děti! Slovo pro každého Číslo 7, Ročník 14, Červenec-Srpen 2008 Strana 11

Víkendové setkání matek

Milí čtenáři, ráda bych Vám přiblížila víkendové setkání matek z přerovské farnosti, které se uskutečnilo 6. až 8. června 2008 ve slovácké vesnici Horní Lhota u Luhačovic. Prožily jsme je na zdejší faře v blízkosti kostela, ve kterém působí P. Tomáš Strogan. V pátek navečer jsme se postupně dopravily auty na místo setkání. Nutno vyslovit obdiv Pavlíně Slivkové, která cestu zvládla na kole. Byly jsme velice rády, že nás i letos přijel podpořit a duchovně vést P. Jaroslav Kníchal. Po společné večeři z vlastních zásob nás přivítal otec Tomáš, povyprávěl o své nové farnosti a nabídl možnost svátosti smíření. My jsme si ještě stihly sdělit novinky a přivítat mezi námi novou účastnici Jarku. Sobotu jsme odstartovaly mší svatou a po rychlé snídani jsme si vyslechly promluvu otce Jaroslava o odpuštění a smíření ve vztahu, sama se sebou… Oběd nám připravil místní farník, který nám ve várnicích přivezl vynikající vepřo-knedlo-zelo. Po obědě měla následovat procházka, ale déšť – jak už to tak někdy bývá – naše plány změnil. Auty a s deštníky jsme navštívily lázně Luhačovice. Potom následovala krátká zastávka u Pozlovské přehrady a jely jsme zpět na faru. Někdo se vracel autem, někdo si udělal túru. Vytoužený volejbal se letos bohužel nekonal. Všechny jsme se nakonec sešly na večerní adoraci a zakončily sobotu chválami a díky. V kostele nás mile překvapila návštěva P. Jindřicha Peřiny a tehdy ještě jáhna Zdeňka Klimeše. Následovala večeře, povídání a prohlížení fotek, které jsme přivezly s sebou. Nedělní mši svatou jsme nemohly absolvovat s místními farníky, protože kostelík v Horní Lhotě byl sice krásně opravený a nazdobený, ale 23 maminek by obsadilo skoro všechny lavice. Pobyt proto vyvrcholil soukromou mší svatou, slouženou otcem Jaroslavem. Po výborných řízcích od stejného kuchaře následoval úklid fary a návrat domů. Ještě jednou děkujeme otci Tomášovi za možnost pobytu v jeho farnosti a otci Jaroslavovi za duchovní vedení. Další díky patří Mirce P. za organizaci, Janě N. a Evě B. za příjemný kytarový doprovod, všem matkám za milé setkání, ale hlavně našim manželům a rodinám, kteří nám umožnili příjemně prožít každoroční víkend matek. Petra Ptáčková

Pouť přerovských seniorů

Tradiční květnová pouť se konala v úterý 27. 5. 2008 a cílem byl chrám Zvěstování Páně ve Šternberku. V 8 hodin vyjelo 48 poutníků autobusem přes Olomouc a před devátou hodinou jsme vystupovali před poutním kostelem, zde se k nám přidali další dva „Přerováci“. Ve Šternberku působí naši známí kněží P. Antonín Pechal a P. Jan Franta. Tento den však byla zároveň pouť kněží na Sv. Hostýně, proto zde nemohli zůstat oba. Přivítali jsme se s o. Antonínem, který nás zavedl do „studeného“ poutního kostela. Kvůli většímu počtu kajícníků začala poutní mariánská mše v 10 hodin. Při mši svaté, která byla za nás poutníky, jsme vzpomínali i na naše zemřelé a nemocné seniory, na přerovské kněze i našeho tehdy ještě jáhna Zdeňka, který v červnu přijal kněžské svěcení. Po mši svaté nám otec Antonín pověděl o historii i současnosti chrámu. Barokní kostel pochází z let 1775-1783. Jsou zde rozměrné nástropní malby od F. A. Sebastiho-Šebesty, K. Handka aj. Bohužel v roce 1928 při požáru varhan byly malby a stěny kostela znečištěny kouřem. Dosud byla provedena oprava maleb a stěn v presbytáři, která stála 8 mil. Kč. Oprava celé kostelní lodi by si vyžádala dalších 23 milionů Kč, a na to zatím peníze nejsou. Nejznámější je soška Šternberské Madony ze začátku 15. stol., jejíž kopie je umístěna na hlavním oltáři. P. Antonín nám dojednal prohlídku kláštera augustiniánů. Chůze po starých dřevěných schodech a rozlehlých chodbách byla ale pro hůře chodící seniory „křížovou cestou“. Klášter pochází ze 14. století, ale pozdějšími úpravami byl zbarokizován. Pozoruhodné byly místnosti převora s obrazy J. K. Hankeho. Dnes jsou v klášterních místnostech exponáty starých tkalcovských strojů a další. Vše udržuje Hankeho občanské sdružení, které zajišťuje průvodce a zajistilo nám i varhanici, která nám zahrála na chrámové varhany. Prohlídka však ubrala hodně času z naší pouti. V rychlosti jsme stihli ještě dojít do klášterní kaple Klarisek, kde jsme se pomodlili a s požehnáním otce Antonína spěchali k autobusu. Po 13. hodině jsme vyjížděli ze Šternberka. Chystali jsme se naši pouť ukončit u P. Marie na Svatém Kopečku. Ale protože zde provádí opravy vnitřku chrámu, je kostel kromě sobot, nedělí a času ranních mší, uzavřen. Po předchozí domluvě s představeným premonstrátů na Svatém Kopečku, jsme dohodli otevření a prohlídku kostela v Klášterním Hradisku, který dnes svatokopečtí premonstráti spravují. Vydali jsme se tedy na Klášterní Hradisko v Olomouci. Zde nás již očekával o. Bernard, premonstrát ze Svatého Kopečku. Farní kostel sv. Štěpána, prvomučedníka, je po pravé straně klášterního areálu a jako jediná jeho část nepřísluší vojenské nemocnici. Impozantní areál bývalého benediktinského kláštera pochází z roku 1078. Od 12. století však zde působili premonstráti. Dnešní barokní kostel je z let 1730-1732. V Klášterním Hradisku je od roku 1802 vojenská nemocnice, a proto je celý areál kláštera udržován v dobrém stavu. Prošli jsme i nádvořím a mohutnými prostorami kláštera – nyní vojenské nemocnice. Hlavním cílem byl však farní kostel sv. Štěpána, kde nás o. Bernard seznámil s tisíciletou historií kláštera a současným životem farnosti. V kostele jsme se pomodlili Loretánské litanie a s požehnáním o. Bernarda jsme naši pouť v Klášterním Hradisku ukončili. Většina z nás byla v prostorách Klášterního Hradiska a zejména v kostele sv. Štěpána poprvé, takže jsme nakonec byli rádi, že ke změně našeho poutního zájezdu došlo. Na Svatý Kopeček, kam původně vedla z Klášterního Hradiska přímá cesta, jsme se alespoň z dálky podívali. František Menc Strana 12


Přehled plánovaných farních akcí příštího školního roku 2008-2009 v Přerově V kalendáři najdete hlavně církevní svátky. Ty, které jsou zde vypsány, by neměl nikdo vynechat a jsou základním kamenem života farnosti. U některých akcí jsou uvedena jména organizátorů. Zatím neznáme termíny těchto akcí: S tebou mě baví svět (J.Adamík), Ekumenické modlitby v lednu a v postní a velikonoční době (farnost), Farní ples (J.Punčochář, T.Dostal), Dětský karneval (L.Calábková), Ženy sobě (M.Punčochářová). U dalších nevím, zda se letos uskuteční, protože zatím nemáme organizátory: Svatováclavské pečení hostií, Adventní podvečery, Květnové setkání na farní zahradě, Putování přerovských rodin na Svatý Hostýn, Táborák pro děti po předávání vysvědčení. P. Pavel Hofírek

Září 2008 3. středa - Mše pro děti s žehnáním školních tašek v 18:30 5. pátek - Zpověď na začátek školního roku 16:00-18:00 7. neděle - Mariánská pobožnost pod nemocnicí v 15:00 13.-14. víkend - Dny evropského dědictví, otevření kostelů 14. neděle - Poutní mše svatá v kapli v Dluhonicích v 10:30 21. neděle - Ekumenické setkání na Sonusu v 16:00 22. pondělí - Vzájemné modlitby semináře a farnosti Přerov 28. neděle - Slavnost sv. Václava, nedělní mše, farní setkání na Sonusu s promítáním fotografií v 15:00 29. pondělí - Adorační den a pouť na Šířavě, od 14:00 adorace, v 18:00 zakončení a v 18:30 poutní mše svatá Říjen 2008 5. neděle - Den díků za úrodu v Přerově 12. neděle - Drakiáda, E.Šmídová 19. neděle - Poutní mše svatá v kapli v Kozlovicích v 10:30 25. sobota - Mše s pomazáním nemocných, sv.Vavřinec 9:00 26. neděle - Výročí posvěcení kostela, nedělní mše 31. pátek - Dušičková zpověď, sv. Vavřinec 16:00-18:00 Listopad 2008 1. sobota - Slavnost Všech svatých, mše svaté: Přerov 9:00 a 18:30, Předmostí 8:45 2. neděle - Dušičky, nedělní mše, pobožnost na hřbitově v Předmostí bude po mši v 9:45 a ekumenické modlitby za zemřelé na hřbitově v Přerově budou v 15:30 7.-9. víkend - Duchovní obnova farnosti Přerov na Velehradě 17. pondělí - Ekumenické modlitby 23. neděle - Slavnost Ježíše Krista Krále, nedělní mše, farní setkání na Sonusu v 15:00 Prosinec 2008 5. pátek - Mikulášská besídka, Sonus v 16:30, L.Calábková 8. pondělí - Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00, Předmostí 18:00 19. pátek - Vánoční zpověď, sv. Vavřinec 16:00-18:00 20. sobota - Vánoční zpověď, sv. Vavřinec 8:30-11:00 21. neděle - Živý Betlém, náměstí TGM, L.Calábková 22. pondělí - Vánoční zpověď v Předmostí od 17:00 24. středa - Štědrý den, „půlnoční mše svaté“: Přerov 15:00 a 22:00, Předmostí 21:00 25. čtvrtek - Slavnost Narození Páně, nedělní mše, setkání u betléma v kostele sv. Vavřince v 15:00 L.Calábková 26. pátek - Svátek sv. Štěpána, nedělní mše 28. neděle - Svátek svaté Rodiny, nedělní mše 31. středa - Děkovné mše: Přerov 17:00 a Předmostí 15:00 Leden 2009 1. čtvrtek - Slavnost Matky Boží Panny Marie, nedělní mše 4. neděle - Adorační den v Předmostí 14:00-17:30 6. úterý - Slavnost Zjevení Páně, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00, Předmostí v předvečer v pondělí 18:00 11. neděle - Svátek Křtu Páně, nedělní mše Únor 2009 2. pondělí - Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice), mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00, Předmostí 18:00 9. pondělí - Mše a pomazání nemocných, Předmostí 18:00

25. středa - Popeleční středa, mše s udělováním popelce: Přerov 8:00 a 18:00, Předmostí 18:00 27. pátek - Zpověď na začátku postní doby 16:00-18:00 28. sobota - Celodenní postní duchovní obnova na Sonusu Březen 2009 19. čtvrtek - Sv. Josefa, mše 8:00 a 18:00, Předmostí 18:00 25. středa - Slavnost Zvěstování Páně, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00, Předmostí v pondělí 18:00 Duben 2009 3. pátek - Velikonoční zpověď, sv. Vavřinec 16:00-18:00 4. sobota - Velikonoční zpověď, sv.Vavřinec 8:30-11:00 5. neděle - Květná neděle, nedělní mše 6. pondělí - Velikonoční zpověď v Předmostí od 17:00 9. čtvrtek - Zelený čtvrtek, Přerov 18:30, Předmostí 18:00 10. pátek - Velký pátek, obřady: Přerov 18:30 a Předmostí 18:00, křížové cesty: Přerov 15:00 a Předmostí 17:15 11. sobota - Bílá sobota, celodenní adorace Božího hrobu, obřady vigilie: Přerov 21:00 a Předmostí 20:00 12. neděle - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, nedělní mše 13. pondělí - Pondělí velikonoční, nedělní mše 25. sobota - Poutní mše v kapli sv. Jiří v 16:00 Květen 2009 3. neděle - Poutní mše v kapli v Újezdci v 10:30 16. sobota - Děkanátní modlitby v Kojetíně od 16:00 17. neděle - Den rodin v Čekyni, J.Adamík 21. čtvrtek - Slavnost Nanebevstoupení Páně, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30, Předmostí 18:00 24. neděle - První svaté přijímání v Přerově v 9:00 24. neděle - Mariánská pobožnost pod nemocnicí v 15:00. 26. úterý - Pouť seniorů, F.Menc 29. pátek - Svatodušní zpověď, sv. Vavřinec 16:00-18:00 30. sobota - Svatodušní vigilie, mše v 18:30 a po ní vigilie 31. neděle - Slavnost Seslání Ducha svatého, nedělní mše Červen 2009 7. neděle - Slavnost Nejsvětější Trojice, nedělní mše 11. čtvrtek - Slavnost Těla a Krve Páně, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30, Předmostí 18:00 18. čtvrtek - Mše pro děti s předáváním vysvědčení v 17:00 19. pátek - Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30, Předmostí 18:00 21. neděle - Poutní mše svatá v kapli v Čekyni v 10:30 24. středa - Slavnost Narození sv. Jana Křtitele, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30, Předmostí v pondělí v 18:00 29. pondělí – Slavnost sv. Petra a Pavla, mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30, Předmostí 18:00 Červenec 2009 5. neděle - Slavnost sv. Cyrila a Metoděje, nedělní mše 19. neděle - Hody v Předmostí, mše 8:45, požehnání 15:00 21. úterý - Adorační den v kostele sv. Vavřince od 14:00 Srpen 2009 6. čtvrtek - Svátek Proměnění Páně, mše v Přerově v 8:00 a ve středu v 18:30 a v Předmostí v pondělí v 18:00 9. neděle - Svatovavřinecké hody v Přerově 15. sobota - Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, mše svaté: Přerov 9:00 a 18:30, Předmostí 8:45


Strana 13

Vážení přátelé, bratři a sestry, na počátku června proběhl devátý ročník dvoudenní integrační akce Mosty 2008, kterou pořádá firma Genoservis a nadace Genáček ve spolupráci s organizacemi – Sedmikostkou, APA VČAS, Junákem, Oblastní charitou Přerov, Policií ČR, Městskou policií a vojáky. Akce Mosty se realizuje na výstavišti Přerov. Cílem Mostů je přiblížit dva světy: dospělí a děti s postižením a bez postižení tak, aby se o sobě vzájemně více dozvěděli a poznali, že k životu patří zdraví i nemoc. V letošním roce se akce uskutečnila pod názvem „Pojďme si hrát“. Oblastní charita Přerov zajišťovala v pavilonu „P“ prezentaci charitních zařízení, která provozují chráněné dílny nebo denní stacionáře pro zdravotně postižené. Představilo se zde 11 zařízení, a to: Terapeutická dílna Ludgeřovice,Chráněná dílna ve Vlaštovičkách Opava, Chráněná dílna Charita Hrabyně, Chráněná dílna Uherské Hradiště, Stacionář sv. Ludmily Uherské Hradiště, Chráněné dílny Znojmo, Denní středisko pro lidi s mentálním postižením Třebíč, Chráněná dílna Sdružení Most k životu Přerov, Naděje Zlín, ÚSP Bílsko, ÚSP Víceměřice a Oblastní charita Přerov - Chráněná dílna sv. Terezičky. Návštěvníci pavilonu viděli, jak se vyrábí proutěné košíky, sami si zkoušeli barvení svíček nebo si mohli zakoupit nejrůznější keramické, dřevěné, skleněné, látkové či papírové výrobky z chráněných dílen. Dva světy: děti a dospělí s postižením a bez postižení se na výstavišti při činnostech jako jsou soutěže, canisterapie, divadelní představení, tanec, hudba, ukázky řemesel aj. mohou po tyto dva výjimečné dny vždy více k sobě přiblížit.

Slavností to nekončí…

Tento školní rok se 9 dětí z Vlkoše připravovalo na 1. svaté přijímání. V neděli 1. června poprvé přijaly Pána Ježíše do svých čistých srdcí při slavné mši svaté v krásně vyzdobeném kostele. Během promluvy jim otec Slávek vyprávěl také o svaté Markétě Maria Alacoque, které Pán Ježíš ve zjeveních odkryl milosti a zaslíbení prvních pátků. Otec Slávek pozval děti k čerpání těchto milostí. Pro mě samotnou bylo pak velkým povzbuzením, když na první pátek přišla víc než polovina z těchto dětí do kostela, a to i v doprovodu svých rodičů, sourozenců, prarodičů… Při páteční mši svaté se děti dozvěděly zase něco nového o Nejsvětějším Srdci Pána Ježíše, které jsme pak při adoraci na kolenou uctívali. Otec Slávek připomněl, že milosti prvních pátků můžeme začít čerpat kdykoliv, a povzbudil děti, aby i ostatním prvokomunikantům připomněly, že v červenci se k nim mohou přidat. Nebylo jistě náhodou, že tyto radostné události ze setkání s Pánem Ježíšem se udály právě v červnu, měsíci zasvěcenému Božskému Srdci. Kéž tyto děti, vedené vzorem svých rodičů, vytrvají na cestě za Pánem Ježíšem a dokáží svoji víru žít, prohlubovat a šířit! Strana 14

Markéta Matlochová

Pozvánka na poutě

Eva Tkadlecová

Srdečně Vás všechny zveme do nově požehnaného kostela Božího milosrdenství a sv. Faustyny do Slavkovic, kde budou pravidelně bohoslužby každou třetí sobotu v měsíci: V letním čase bude začínat program v 17 hodin rozjímavým růžencem, po něm bude následovat korunka k Božímu milosrdenství a v 18 hodin mše svatá. Na závěr slavnostní požehnání a uctění ostatků sv. Faustyny. V zimním čase začne program v 16 hodin a mše sv. v 17 hodin. 16. 8. P. ThLic. MUDr. Bogdan Sikora OFMConv 20. 9. R. D. Rudolf Zahálka 5. 10. R. D. Martin Sedloň OMI, poutní mše sv. ke sv. Faustyně v 15.00 18. 10. R. D. Mgr. RNDr. Miroslav Kazík 15. 11. R. D. Pavel Lazárek 20. 12. P. Mgr. Wojciech Zubkowicz SAC Srdečně zvou R. D. Mgr. Ing. Pavel Habrovec a farníci ze Slavkovic

V neděli 22. 6. se v kostele sv. Vavřince v Přerově uskutečnil koncert křesťanské skupiny Paprsky.


Svatý Jindřich

Pocházel z Bavorska, kde se narodil v roce 973. Byl vychován pod dohledem řezenského biskupa sv. Wolfganga. Ve 22 letech se stal vévodou Bavorska. Ve 26 letech si vzal za manželku Kunigundu (Kunhuta), s níž složil celibátní slib. Ve 29 letech se stal německým králem, v 31 letech i italským, ve 41 letech se stal císařem, kterým byl do své smrti v 51 letech. A nejvyššího titulu se mu dostalo roku 1146, kdy byl prohlášen svatým. Cítil odpovědnost za víru svých poddaných, a proto podporoval misijní činnost a reformní hnutí v církvi. Napomáhal zakládání klášterů a nových diecézí, dával velké dary klášterům a na stavbu chrámů. Přitom musel snášet nepochopení a proradnost v příbuzenstvu i mezi údělnými knížaty, dokonce i mezi některými biskupy. Jindřich II. Zemřel 13. července 1024.

Svatá Brigita, řeholnice, patronka Evropy

Narodila se 7. října 1303 ve Švédsku. Ve 13ti letech byla provdána, měla 8 dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářskou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních. Cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného z nich pořídil výběr v českém překladu ( 1391 – 1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde setkala s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V. Snažila se ho přesvědčit, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23. července 1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do Švédska. Za svatou byla prohlášena v roce 1391. Papež Jan Pavel II. ji 1. října 1999 spolu se sv. Kateřinou Sienskou s sv. Terezií Benediktou od Kříže prohlásil za spolupatronku Evropy. Jaroslav Branžovský

Víra je můj pevný hrad

Bohumil Svoboda Bývalý biskup královéhradecký, arcibiskup Karel Otčenášek ( narozen r.1920), je významnou osobností církve a našeho národa minulého století. Do jeho dějin se zapsal jak svou statečností, se kterou čelil v zápase o udržení a prohloubení víry komunistické diktatuře, a po demokratické revoluci též úsilím o znovuvybudování královéhradecké diecéze jak po stránce organizační i duchovní, tak i snahou nově promyslet některé principy katolického učení. Právě vydávané dílo si klade za cíl seznámit širší veřejnost jednak s jeho dramatickým životním během, jednak alespoň v náznaku s výsledky jeho teologického uvažování. Kniha se skládá ze dvou částí. První tvoří rozhovor známého publicisty dr. B. Svobody (mj. autora obdobných knih rozhovorů s biskupem Škarvadou a msgre. Reinsbergem) s K. Otčenáškem, druhý je složen z Otčenáškových proslovů, kázání a pastýřských listů. Život K. Otčenáška představuje poutavý příběh chudého nadaného chlapce, který díky svým intelektuálním a morálním vlohám dospěl až ke stupňům nejvyšším. Po studiu na Arcibiskupském gymnáziu odešel na počátku německé okupace na Lateránskou univerzitu v Římě, již absolvoval těsně před koncem války. Po nastolení komunistické diktatury byl – sotva třicetiletý – tajně vysvěcen na biskupa. To mělo za následek odsouzení k doživotnímu vězení a více než jedenáctiletou, útrapami naplněnou pouť po československých vězeních, ukončenou až amnestií v roce 1962. Poté pro něj zbývala jen manuální zaměstnání; teprve roku 1965 se mohl vrátit do duchovní správy. Po většinu následujících let působil v Trmicích, na chudobném okraji Ústí nad Labem, kde však tamní faru učinil centrem náboženského života celého kraje. Až po listopadu 1989 se mohl ujmout úřadu královéhradeckého biskupa, v němž působil do svého penzionování roku 1998. Otec arcibiskup Karel je znám také svým úsilím o ochranu lidského života od početí do přirozené smrti, podporou Hnutí pro život, a také snahou o uchování svědectví o pronásledování církve za vlády komunistů, z něhož vzešlo 5 dílů knihy „Kamínky“. Jeho teologické uvažování se již po řadu desetiletí soustředí na třetí božskou osobu - Ducha Svatého, jemuž je zasvěcena královéhradecká katedrála. Jeho roli spatřuje v tom, že „spojuje jako vzájemná Láska Boha Otce a Božského Syna a nás všechny – lidi i anděly, a nepřímo vlastně celý vesmír, a v pokoře s Nejsvětější Trojicí chce nás spřátelovat navzájem“. Na toto spřátelování, sbratřování lidí navzájem, klade velký důraz především do budoucna, v nastávající éře všeobecné globalizace, která se může kladně rozvíjet jen v prostředí bratrského lidského společenství. Vydalo nakl. Vyšehrad, cena 248 Kč. Jaroslav Branžovský dokončení ze str.16 Čtvrtek 4.9. 8:45 17:30 20:00 Pátek 5.9. 16:00 Sobota 6.9. 9:00 17:30 Neděle 7.9. 9:45 15:00

Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Předmostí, kostel Fara v Předmostí Přerov u pramene pod nemocnicí 19:30 Centrum Sonus

Úklid kostela – skupina „A“ Liturgika s kaplanem Zdeňkem Modlitby matek Zpověď na začátek školního roku Schůzka ministrantů Mariánské večeřadlo Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Společná mariánská pobožnost u kaple Panny Marie v Přerově pod nemocnicí Setkání mládeže po biřmování


Strana 15

Všechny zveme v neděli 10. srpna 2008 do Přerova. V našem kostele sv. Vavřince slavíme svatovavřinecké hody. Program slavnosti začíná od sobotního večera a najdete jej dále v diáři. Hlavním celebrantem bude P. Bedřich Vymětalík, farář z Prahy-Lhotky. j

Neděle 20.7. Pondělí 21.7. Čtvrtek 24.7. Čtvrtek 31.7. Sobota 2.8. Pondělí 4.8. Středa 6.8. Čtvrtek 7.8. Sobota 9.8. Neděle 10.8.

Pondělí 11.8. Středa 13.8. Čtvrtek 14.8. Pátek 15.8. Úterý 19.8. Středa 20.8. Čtvrtek 21.8. Čtvrtek 28.8. Sobota 30.8. Pondělí 1.9. Středa 3.9.

8:45 Předmostí, kostel 10:30 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Předmostí, kostel 14:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Předmostí, kostel 18:00 Předmostí, kostel Svátek Proměnění Páně 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 10:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Přerov, sv. Vavřinec 10:00 Fara v Přerově 10:30 Přerov, nám. TGM 10:30 Přerov, sv. Vavřinec 14:00 Přerov, sv.Vavřinec 14:30 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Fara v Přerově 15:30 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Centrum Sonus 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Přerov, sv. Vavřinec Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 16:00 Centrum Sonus 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 8:00 Fara v Přerově 10:30 Olomouc, katedrála Přerov a Předmostí 17:30 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Fara v Přerově

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2

Strana 16

telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Hodová mše svatá v Předmostí První mše svatá P. Klimeše v Přerově Adorace a novokněžské požehnání Adorační den v Přerově – Zahájení Společné zakončení adorace Úklid kostela – skupina „A“ Úklid kostela – skupina „B“ Mariánské večeřadlo Mše svatá ze svátku Proměnění Páně Mše svaté v Přerově: 8:00 a 18:30 Schůzka akolytů Úklid kostela – skupina „A“ Křty dětí Mše svatá ze slavnosti sv. Vavřince Adorace a příležitost ke svátosti smíření Hlavní hodová mše svatá – P. Vymětalík Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Zahájení hodů Hodová mše svatá – P. Vymětalík Adorace a svátostné požehnání Novokněžské požehnání – P. Klimeš Prohlídka kostela s výkladem Setkání na farní zahradě a na Sonusu Beseda s P. Bedřichem Vymětalíkem Večerní mše svatá Začátek přípravy rodičů na křty dětí Modlitby Fatimského apoštolátu Úklid kostela – skupina „C“ Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Setkání františkánského společenství Redakční rada časopisu Úklid kostela – skupina „A“ Úklid kostela – skupina „B“ Zapisování úmyslů na mše svaté v Přerově na říjen, listopad a prosinec Slavnostní mše svatá viz str. 4 Začátek vyučování náboženství Besedy nad katechismem na Sonusu Mše pro děti s žehnáním školních tašek Setkání liturgické skupiny dokončení na str.15

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro přerovský děkanát. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Jindřich Peřina, Zdeněk Klimeš, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka zářijového čísla je 20. srpna 2008.

Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents