Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu Březen 2009 Číslo 3 Ročník 15
Úvodník

Jáhen Vlastimil Rudolf


Rosteme ve víře… Hořké Páně umučení


Rosteme ve víře…

Svatý apoštol Pavel a jeho poselství o Kristu


Rozhovory

S P. Jiřím Kvapilem, řeckokatolickým duchovním


Klášter Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie
Dětské okénko


Stránka pro mládež


Z Centra pro rodinu Ráj


Pozvánky na duchovní obnovy

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009


Křesťanská školka
Církevní památky

Kaple Sedmibolestné Panny Marie v H. Moštěnici


Jen tak ve stručnosti
Světec měsíce

Svatá Františka Římská


Bůh v mém životě II.

Příběhy, které se opravdu staly


Pořad velikonočních bohoslužeb

… a mnoho dalšího…

Březen v liturgii Bratři a sestry,

o letošní sedmé neděli v mezidobí (poslední neděli před popeleční středou) jsme měli možnost slyšet při čtení z Markova evangelia (Mk 2, 1-12) o tom, jak k Ježíši přinesli ochrnutého, jak kvůli tomu, aby se k Ježíši dostali, rozebrali střechu, jak dotčeného spustili dolů. A co na to Ježíš? Když viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Odpouštějí se ti hříchy.“ Úžasný dar ochrnutému, který mohl získal díky čtyřem lidem, svým nosičům. Ale nestalo by se tak, kdyby Ježíš nechtěl. Ježíš samozřejmě chce, protože to vychází z jeho lásky. Co nám tento úryvek říká dál: že je velmi důležité mít otevřené srdce pro druhé. Být ochotni jim pomoci v nouzi. Tato ochota vytváří společenství a je jeho pevným základem. Úryvek také říká, že máme naslouchat Ježíši. Mít pevnou víru. Mít pevnou víru, to není setrvalý stav. Není to stav neměnný, a to právě kvůli naší povaze, naší slabosti. Máme sklon pochybovat. Hřešíme. Tím svou víru snižujeme. Umenšujeme, ačkoli máme usilovat o opak, protože naše víra má stále růst. Úryvek nám dále také neříká nic o tom, zda se ochrnutý radoval více z odpuštění hříchů (z duchovního uzdravení), nebo z uzdravení tělesného. Zdá se, že se i ostatní přítomní spíše radovali z uzdravení tělesného („Všichni žasli a velebili Boha“). Uzdravení tělesné je nesporně velmi důležité. Všichni nemocní to nepochybně potvrdí. Je to uzdravení pro život vezdejší. Ale uzdravení duševní (odpuštění hříchů) je uzdravením pro život věčný. Uzdravováním duševním musíme procházet všichni. A právě nyní je nám nabízena šance, jak v tomto uzdravování postupovat. Je nám dána doba postní, abychom dobře zkoumali své nitro, a také, abychom něco obětovali pro Ježíše. Tato doba trvá čtyřicet dní. Zdá se, že je to doba dlouhá, ale délka je pojem relativní. Když nedáme pozor, proteče nám mezi prsty. Tak buďme obezřetní a naložme s ní, tak jak si zaslouží. Vlastimil Rudolf, trvalý jáhen

Strana 2

1. 3. První neděle postní První neděle postní přináší čtení o Ježíšově pokušení na poušti. Preface vyzdvihuje Ježíšův čtyřicetidenní půst, jímž Ježíš tuto dobu pokání posvětil. Preface velebí jeho vítězství nad pokušitelem a děkuje za to, že nám ukázal, jak máme konat pravé pokání, abychom s ním mohli slavit velikonoční vítězství a měli účast na jeho vzkříšení a věčném životě. První postní neděle tak obsahuje poselství o Kristově zápasu (poušť, půst, hlad, pokušení), ale i o jeho vítězství nad protibožskými silami a tušení jeho slávy („Přišli andělé a sloužili mu“.).

8. 3. Druhá neděle postní Když Ježíš svým učedníkům poprvé zvěstoval své utrpení, svou smrt a své vzkříšení, vyvolal tím nesouhlas, zděšení (Mt, 16, 21-23). Na to navázala slova o nutném sebezapření a následování kříže. Proměnění na hoře, o němž slyšíme o druhé postní neděli, je potvrzením toho, že kříž a smrt neznamenají konec, nýbrž průchod ke slávě. 9. 3. Sv. Františka Římská

15. 3. Třetí neděle postní Evangelium dnešní neděle přináší zprávu o vyčištění chrámu. Ježíš zde zřetelně poukazuje na svou smrt a vzkříšení. (J 2, 13-15) 17. 3. Sv. Patrik

18. 3. Sv. Cyril Jeruzalémský 19. 3. Slavnost sv. Josefa

22. 3. Čtvrtá neděle postní Tato neděle se podle vstupního zpěvu nazývá také nedělí „Laetare“, tj. raduj se. Vstupní modlitbu a modlitbu nad dary proniká radost předcházející velikonočním svátkům. V evangeliu dnes nasloucháme rozhovoru Nikodéma s Ježíšem (J 3, 14-21). 29. 3. Pátá neděle postní Pátou nedělí postní začínala dříve doba umučení. Toto označení chtělo vyjádřit, že od této neděle v mešních textech vystupuje více do popředí Kristovo utrpení. Dříve se s touto první nedělí umučení pojil zvyk zahalovat v kostele kříže a obrazy. Důvodem k pozdějšímu zahalování oltáře byla možná sounáležitost věřících s veřejnými kajícníky, kteří byli na začátku postní doby v rámci kajícího rituálu vykázáni z chrámu. Protože si však i ostatní byli vědomi, že jsme hříšníky, jak ukazuje např. i rozšíření obřadu udělování popelce na všechny věřící, měla a chtěla si i celá obec věřících odepřít pohled na oltář, příležitostně se mluvilo i o postu očí. Později se na postní véla (plátna) kreslily obrazy Kristova umučení. Jedno takové postní plátno můžeme vidět i v našem farním kostele. Jaroslav Branžovský Kolegium katolických lékařů v Brně a občanské sdružení Hippokrates pořádají cyklus předníšek 13. 2. 2009

TĚŽCE NEMOCNÝ A ETIKA

Prof. MUDr. Květoslav Šipr, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci Máme říkat nemocnému pravdu? 13. 3. 2009 Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský Těžce nemocný a naděje Přednášky se konají v Centru dětských odborných zdravotnických služeb v Brně na Žerotínově nám. 6 (Bílá poliklinika, VI. poschodí) a začínají vždy v 18 hodin. Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

HOŘKÉ PÁNĚ UMUČENÍ … (úcta k utrpení Páně v našich dějinách)

Posvátná doba postní, do níž jsme vstoupili Popeleční středou, nás vede – mimo jiné – k rozjímání o utrpení Páně. Proč? Proto, abychom prohloubili svůj vztah k Tomu, který „nás miloval a za nás se obětoval“ (srov. Gal 2,20) a zároveň abychom sestoupili k hlubinám tajemství lidského života, utrpení, smrti... Ne nadarmo jsou mnozí světci zobrazováni s křížem; Kristův kříž je pro nás opravdovou knihou - učebnicí života, školou svatosti, žebříkem do nebe. Proto se v následujících řádcích chceme zastavit nad některými způsoby vnímání a zobrazování skutečnosti utrpení „Syna člověka“ v naší minulosti, a tak snad alespoň částečně přispět k rozšíření podnětů pro svatopostní rozjímání každého z nás.

Již od počátku našich křesťanských dějin se setkáváme se znamením kříže, jak to dosvědčují i mnohé archeologické nálezy velkomoravských přívěsků v podobě křížků. Také na přilbě Svatováclavské, která je uchovávána v pokladu pražské katedrály, můžeme spatřit znamení kříže. V této době bývá Kristus zobrazován zpravidla i s odznaky své královské moci (roucho, koruna), jak shlíží s královského trůnu Kříže – jako Vítěz nad hříchem a smrtí. Tento románský většinový způsob zobrazení se však v nastupujícím gotickém slohu, zajisté ne bez vlivu sv. Františka a jím vyvolaného hnutí, mění na soucit vzbuzující zpodobení Ukřižovaného, který umírá ve velkých mukách, avšak v pokoji – u vědomí splněného poslání. Kromě toho vznikají nádherné obrazy Muže bolesti a v četných Pietách se nezapomíná ani na bolest Jeho Matky – nedílné spolupracovnice na díle naší spásy (srov. „nový Adam“ a „nová Eva“). Tato vyobrazení mají vést diváka nejen k soucitu, ale především k lásce k Tomu, který byl ochoten sestoupit z trůnu nebeského, stát se jedním z nás – ba dokonce naším služebníkem (srov. Pavlův hymnus ve Flp 2,6-11 a evangelní zprávu o mytí nohou apoštolům u Jn 13,1-11), vzít na sebe náš hřích a jako „Beránek vedený na porážku“ (Is 53,7) vystoupit na jiný trůn – trůn bolesti, kterým je Kříž. Toto osobní setkání s naším Vysvoboditelem nás přímo vede k adoraci Jeho svátostné přítomnosti (časté zobrazování probodeného boku a z něj tryskající Krve je motivem vysloveně eucharistickým), k důvěrnému setkávání s Ním ve sv. přijímání, jak k tomu vedl své posluchače kupř. Milíč z Kroměříže či Matěj z Janova, a posléze k plnému odevzdání se Jemu v bezmezném následování (viz Kempenského Následování Krista). Středověký člověk si byl plně vědom příčiny utrpení Páně: „Na tě, milý Jezu Kriste, spadly sú mé viny... A to všechno pro mú vinu byl jsi trýzněn, boží synu...“; zároveň však vidí i důsledek Ježíšovy oběti – odpuštění hříchů: „... rač mi odpustiti mé nesličné činy a zbav mě hořě pekelného podlé milosrdenstvie tvého...“ (meditace Ach nastojte na mé hřiechy!, původem ze 14. století). Velmi důležitou roli ve zobrazování pašijových námětů hrála symbolika; kříž někdy býval zobrazován v podobě stromu jako připomínka ráje a zároveň i prvotního hříchu. Krev Kristova mnohdy stéká do skalní rozsedliny pod křížem, aby tak uzdravila celou zemi, ba celé stvoření (= kosmický rozměr Oběti), a zároveň omývá Adamovu lebku. Také z probodeného boku tryská Krev na oči slepého vojína Longina, který je tak uzdraven ze své slepoty fyzické i duchovní (část Longinova kopí patřila k pokladu nejvzácnějších ostatků, shromažďovaných Karlem IV.). Podobně dopadají kapky Krve i na závoj Panny Marie (byl taktéž součástí ostatkové sbírky). Magdalena, obrácená hříšnice – podobně jako kdysi na hostině v domě farizeově (srov. Lk, kap. 7) - stále objímá Ježíšovy nohy, popř. utírá svými vlasy, atd.

Přehoupneme-li se zhruba přes tři staletí, dostaneme se k dalšímu velkému a výraznému období našich duchovních dějin (i když ani doba předchozí není bez významu), k epoše baroka. Zatímco ve výtvarném umění se nám při zpodobení Kristova utrpení – na rozdíl od klidné gotické meditativní atmosféry - odvíjí velkolepé drama, které ani diváka neponechá v klidu, chce i básnické či kazatelské slovo umožnit posluchači, aby se skrze rozjitření citu spojil s dávnými událostmi, zpřítomňovanými liturgií (především oním velkolepým dramatem Nejsvětější Oběti = mše svaté), a tak na nich měl i svou vlastní účast. Krásně to vyjadřuje např. nám všem důvěrně známý A. V. Michna z Otradovic, když v jedné z písní popisuje loučení Krista Pána se svou Matkou (mj. častý barokní motiv): „Hle, poslední pohlazení, má matičko, mé lásky budiž znamení, holubičko! Zvedni dřív, než z světa sejdu, tvé očičko! Což k tomu dí, když odejdu, tvé srdýčko? Měj se dobře, má jedinká, kráso světa, poslední bije hodinka, jižť jest veta!... Duši svou otci poručim nebeskému, s tebou matičko se loučím k konci svému. K tvé ochraně stráž andělskou zanechávám, bych vykonal vůli božskou, rád skonávám.“ (Svatoroční muzika, píseň Poslední rozloučení Syna Božího s Svou nejmilejší Matkou). Také umění kazatelské nezůstává v ničem pozadu za ostatními druhy umění, danými do služeb Pána a Církve katolické, Jím samým před dávnými staletími založené, když popisuje Kristovu rozhodnost ve věcech naší spásy: „Tu Pán Ježíš, celý zemdlený, nicméně láskou rozpálený, jak se mu před oči postavil kříž a na ramena kladl, oběma rameny jej objal a takto radostně pozdravil: Zdráv buď, ó výborný kříži! ó dávno vinšované dřevo! Více si tebe vážím nežli všech perel královských. Tys mi dnes ten vítězný vůz, po kterém se já až k Otci nebeskému povezu a za sebou pokolení lidské potáhnu, tys ten zlatý klíč, s kterým já mému služebníku nebeský ráj otevřu, aby zase měl přístup k dřevu života, tys mi nyní místo stupní, po kterých já a za mnou všickni vyvolení vstupovati budou do nebeských paláců, tys mně královský trůn, na kterém já sobě po tuhé bitvě odpočinu, tys mně dávno žádané lůžko, v kterém já sobě po vykonané práci pospím.“ (Jana Antonína Kelského Na Veliký pátek kázání první ze sbírky Conciones festivales in totius anni festa, vydané 1734). Zároveň se kazatel pln lásky ke Kristu rozplývá již při samotném vyslovení Jeho jména: „A mezitím Ježíš... Ach co jménuji, Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Strana 3

Ježíš! Ó nejsvětější jméno! ó nejsladší jméno! ó jméno nebeským duchům rozkošné, pekelným strašlivé!... Ach, co to dím, Ježíš! Ó nejdražší perlo mého vykoupení! ó nebes kráso a ozdobo! ó rozkoš anjelův! Ježíš, všech zarmoucených obveselení, všech opuštěných potěšení...“ (Kelský, tamtéž). Podobné výlevy citů nejvroucnější lásky k ukřižovanému Spasiteli spatřujeme i u další vzácné osobnosti té doby, muže velké lásky, askese a horlivosti, jezuity P. Antonína Koniáše: „On v největších ouzkostech umírá, a nemám já mé tělo s hříchy a s žádostmi ukřižovati? On, jak dlouho živ byl, své nevinné tělo trápil, já mému hříšnému tělu lahoditi, smyslům a vlastní lásce všecko povolovati budu? On s křivdami a bolestmi obtížený mlčí, já který jsem peklo zasloužil, pro špatnou škodu neb křivdu se zlobiti a uši jiných s naříkáním obtěžovati budu? Ne tak, ne tak, o Lásko má! Tebe, z lásky ke mně umírající Vykupiteli, objímám! Já, já ty bolesti, ouzkosti, rány, trápení a smrt, kterou pro mě snášíš, tisíckrát jsem zasloužil. Ó, kdož mi dá, abych spolu s tebou neb místo tebe zemřel?... Ó můj Spasiteli! Miláčku nejmilejší! Přijmi mé srdce a celý život můj, který nežádám jináče dokonati než v tvém milování...“ (P. Ant. Koniáš SJ: Svaté upamatování na každý den...).

Ve staletích následujících po tomto období (kdysi nazývaném „dobou temna“ - někde toto označení přetrvává doposud; posuďte sami, jestli se Vám to, co bylo uvedeno výše, jeví jako obraz temna), zůstává úcta k utrpení Páně jak součástí výtvarného umění (vzpomeňme na známý Myslbekův krucifix, Bílkův kříž v pražské katedrále či Reynkovy grafiky), tak také jako část pokladu lidové kultury (stačí si prohlédnout kromě oficiálních kancionálových postních písní také nejrůznější drobné poutní tisky - letáčky a obrázky, obsahující často prosté, ale zároveň velmi hluboké texty písňové či modlitební, včetně křížových cest; o mnohém vypovídají i lidové zvyky). Pozadu nezůstává ani literatura: např. v roce 1928 vyšel v Kotrbově pražské Cyrillo-Methodějské knihtiskárně sborník Kalvárie (antologie z legend o utrpení Páně), obsahující četné texty lidového i uměleckého původu, včetně známé Nerudovy Balady horské. Je vidět, že v mnohém se můžeme poučit od našich předků: jak zahlédnout v úctě k utrpení Páně věci podstatné pro náš křesťanský život (láska, odevzdání se, následování), s jakými pohnutkami brát na sebe svůj každodenní kříž, a také jak dobře prožít svatopostní dobu: „Uvaž, duše, v tuto dobu hrozná muka kříže, k němuž Krista pro tvou zlobu ukrutný hřeb víže; odvrhni hříchu okovy, pro něž Pán tvůj zde mře, ať se ti z lásky Kristovy věčný ráj otevře!“ (Boží cesta, píseň č. 86: Hořké Páně umučení). jáhen Miroslav

Svatý apoštol Pavel a jeho poselství o Kristu

„Krista chci zvěstovat. On mne má formovat.“ Přicházet k lidem s jednoznačným poselstvím. Nejenom v reklamách, ale také v politice a Církvi. Kdo si vytváří před lidmi jednoznačnou pozici a vše jednoznačně objasňuje, o tom pak každý ví, o co mu jde, a kam směřuje. I když je to někomu proti srsti, pro mnohé lidi je jednoznačnost a závaznost takovéto srozumitelnosti přece velice ceněná. Takovým mužem, který se snaží pro lidi vše objasnit a jedná přímo, jednoznačně, je svatý Pavel. Neúnavně hlásal všude, kam přišel, evangelium, a tím také poukazoval na zřetelnou pozici, kterou jako dobrý křesťan zastával. Jadrná slova jeho promluv a jeho života jsou vyhraňující a chtějí vyprovokovat. Svatý Pavel píše, že aby poznal Krista a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení, bere na sebe podobu jeho smrti. Podobně píše jinde: „Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“ (Gal 2,19b-20). Neustále opakovaně a při nesčetných příležitostech hlásá Pavel Ježíše Krista a jeho tajemství. Pro své hluboké spojení s Kristem na Něm chápe všechno. To je jeho poselství, které zvěstuje církevním obcím. To je to poselství, které vpisuje do jejich pamětních knih a tvořivě vykládá. Velikost jeho misijních plánů a péče o křesťany se řídí slovy – Krista chci zvěstovat, on mne má utvářet. Apoštol Pavel překládá život, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista ve stále nových obrazech do konkrétních situací. Význam Pána Ježíše převyšuje vše. K Němu pak mají také všichni lidé nakonec dospět. Ve svém Listu Filipanům popisuje jeden z prvních oslavných chvalozpěvů Církve na Pána Ježíše Krista (srov. Filip 2,511). Zde se jednoznačně a jednoduše ukazuje, o jaké poselství Pavlovi jde, když staví Ježíše Krista do středu všeho. Nejprve svatý Pavel mluví o tom, že Ježíš je Bůh a ve všem patří k Bohu. Co nám Ježíš přináší? Pavlova odpověď na tuto otázku je jednoduchá a zřetelná. Ježíš nám přináší Boha. Ježíš Kristus je Bůh. Současně je ale také člověkem, stejně jako my všichni. Ježíš je ovšem bez hříchu. Nic Ho neodlučuje od Boha. Konečně Pavel také otevírá svůj pohled na budoucnost a popisuje význam Ježíše pro svět a vesmír. On je střed a nosný pilíř všeho, takže „aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán“ (srov. Filip 2,10-11), jak to stojí v jeho nádherné modlitbě. Poselství apoštola Pavla je jasné a obrovské. Je vyzývavé a zároveň veřejným vyznáním. U Pavla je jasné, že křesťanům jde především o Ježíše Krista, jehož jméno také nosí. V Ježíši, který je člověkem, je s námi také sám živý Bůh. U svatého Pavla je toto poznání tak silné a výrazné, že sám zažívá velikou touhu po domově. Nejraději už by chtěl být u Krista navždy. Tak také píše v době velké nesnáze. A nakonec prosí všechny věřící, aby žili tak, „jak to odpovídá evangeliu Krista“ (srov. Filip 1,27). Pavel je muž jasných slov a jasných myšlenek. V dnešní době mnoho lidí hledá spolehlivá a jasná poselství, která umožňují žít bez sobectví, egoismu a hledání chamtivého zisku, neboť to začíná mnoho lidí tížit a činí je nešťastnými. Pavel činí pravý opak, když neúnavně hlásá lidem Krista. Pavel svým životem a hlásáním zvěstuje nešťastnému lidstvu, že neznámý Bůh ve svém Synu Ježíši Kristu ukázal světu svoji tvář. Když chceme, můžeme se Jím nechat také přetvářet, jak se nechal i svatý apoštol Pavel. P. Zdeněk Klimeš

Strana 4

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Milí čtenáři, od nového roku slouží v Přerově řeckokatolické svaté liturgie otec Jiří Kvapil z Olomouce. Položili jsme mu několik otázek, které se týkají východního obřadu. Když se řekne v katolickém prostředí řeckokatolická církev nebo východní obřad, někdo trochu tuší, ale řada lidí nemá příliš představu, o co se jedná. Co je to tedy východní obřad? Východní obřad je málo známá záležitost, protože v našem prostředí se děti v náboženství už po řadu generací nedozvídají nic o východním křesťanství, nebo velmi málo. Podle mého soudu je to velmi zvláštní, protože se sice často mluví o sv. Cyrilu a Metoději, kteří k nám přišli a východní obřad přinesli, ale to je tak všechno, co se o tom ví. Většina lidí ví, že přinesli slovanské písmo, ale že přinesli tuto liturgii, nebývá už tak zdůrazňováno. A pak se hlavně neříká, co to východní liturgie je, jak se liší, v čem spočívá.

V čem podle Vás spočívá hodnota východního obřadu? Nejdříve je třeba říci, kdo jsme. Řeckokatolická církev je katolická církev, která používá k bohoslužbám staroslověnštinu (přesněji církevní slovanštinu). Má svou vlastní organizační strukturu. Hlavou celé církve je Svatý otec, římský biskup, který je nazýván Patriarcha Východu i Západu. Z toho vyplývá, že tvoříme spolu se západními (nebo latinskými) katolíky naprostou jednotu. Současný papež Benedikt XVI. (i jeho předchůdce Jan Pavel II.) zdůrazňuje potřebu většího vzájemného přiblížení obou „polovin plic“ jedné církve. Východní bohoslužba má svůj původ v jeruzalémském obřadu, tedy obřadu prvotní církve. Svatý Basil Veliký podle tohoto obřadu liturgii vytvořil a pozděKatolické liturgie v byzantsko ji sv. Jan Zlatoústý ji zjednodušil, a ta se slouží dodnes. V současné době je tato liturslovanském obřadu se konají gie přeložena do českého jazyka a postupně se zavádí bohoslužba v češtině. v kostele sv. Michaela A v čem tedy spočívá hodnota východního obřadu? V zásadě je třeba říci, že není jina Šířavě vždy v neděli ná hodnota východního a západního obřadu. Východní spiritualita však více používá v 9:00 hodin. symboliky, má hluboký smysl pro tajemství, promlouvá k člověku zpěvem a modlitLiturgie jsou slouženy bami uskutečňovanými v dialogu, zapojuje mysl, zrak i sluch a především usiluje v jazyce českém, oslovit srdce člověka, tedy celé lidské nitro. některé zpěvy jsou však A tak si myslím, že východní liturgie, a také spiritualita, má dnešnímu člověku co staroslověnsky, protože říci, měl by se dokonce o toto téma sám zajímat, může ho velmi obohatit právě o tu prozatím k novým překladům krásu východu. nejsou odpovídající nápěvy. Jak vidíte možnost oživovat odkaz Cyrila a Metoděje právě na Moravě, kde svůj Každou první neděli v měsíci odkaz přinesli? je celá liturgie staroslověnsky. Cest je více, je otázka, kterou se vydat. Všeobecná cesta je v uvědomění, co to vlastně znamenalo, když přišli Cyril a Metoděj a přinesli východní spiritualitu. Nemůžeme říct, jak se tradičně uvádí, že přinesli křesťanství, to není pravda, to už tady zčásti bylo. Oni přinesli především slovanskou liturgii a spiritualitu. Tato liturgie nejen že byla srozumitelná, ale dotýkala se srdcí lidí, a proto jejich dílo dobře zapouštělo kořeny. Bylo to tak účinné, že se to z politických důvodů stalo problematické. Jen pro dokreslení, na Moravě mají lidé sklon používat zdrobněliny (broučku, holoubku, apod.). Ježíš měl podobně blízko k duši dítěte. Například při vzkříšení Jairovy dcery doslovně říká „ovečko, vstaň“. V slovanském prostředí je odkaz radostné zvěsti předávaný právě skrze srdce – celé nitro člověka. Když nakonec byli nástupci sv. Cyrila a Metoděje (biskup Gorazd a jeho spolupracovníci) z Velké Moravy vyhnáni, našli nový domov u Bulharů. Bohatství východního obřadu Bulhary zaujalo. Uvědomovali si tu sílu slovanské liturgie. Cesty tehdy vedly kolem řek, vyhnaní Gorazdovci šli kolem Dunaje. Tam na ně čekaly hlídky a odvedly je do Bulharska. Ochrid se stal duchovním centrem, což je Bulharům ke cti a nám ke škodě. Abychom tedy rozvíjeli východní dědictví, co je podle Vás třeba? Již jsem naznačil, že ta cesta by měla vést k tomu, aby se obnovovala paměť národa. V uvědomění, co to znamenalo, že svatí Cyril s Metodějem přinesli písmo a kulturu, abychom také čerpali z jejich odkazu. V tehdejší době to bylo něco tak převratného, že si to ani nedovedeme představit. V Evropě byla liturgickým jazykem především latina, zčásti řečtina. A potom se na roveň těchto jazyků dostala slovanština. Všichni západní křesťané by si měli být vědomi, že pokud neznají východ, něco jim chybí. Samozřejmě to platí i naopak, zatím je ale zřejmé (i proto, že východních křesťanů je na Moravě málo), že spíše západním křesťanům chybí východní pohled. Za rozhovor děkuje Petr Prinz

na téma

Centrum pro rodinný život zve na

Postní rekolekce pro katechety 13. 3. – 15. 3. 2009

Nad myšlenkami apoštola Pavla

přednáší otec biskup Mons. Pavel Posád

Místo konání: Velehrad – poutní dům Stojanov Více info na plakátcích.

SETKÁNÍ LIDÍ V OBTÍŽNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH

v sobotu 14. 3. 2009 od 10:00 do 13:30 hodin do Olomouce, do Sálu arcibiskupské kurie, II. patro, Biskupské nám. 2 Kdo byl apoštol Pavel a v čem může být i dnes aktuální? přednáší Doc. P. Petr Chalupa a PhDr. Marie Klašková

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Strana 5

Milí farníci, přiznám se, že toto je pro mě jeden z nejtěžších příspěvků do Slova pro každého, který jsem kdy psal. Pravděpodobně již víte, že jsem se po Novém roce nevrátil do semináře a přerušil tak svou formaci ke kněžství. Dovolte mi, abych Vám v několika následujících řádcích podal alespoň pár základních informací k tomuto mému rozhodnutí. Do semináře jsem vstupoval po dlouhém rozhodování, s cílem být vysvěcen a působit jako kněz. Snažil jsem se svou formaci prožívat poctivě, upřímně a s otevřeností ke spolubratrům i k Bohu. Z oněch tří a kus roku, které jsem v semináři strávil, byly 2/3 času pro mě velmi přínosné, cítil jsem se spokojený a i přes obvyklé těžkosti se snažil vytrvat. Ovšem v loňském roce jsem začal pociťovat, že můj seminární pobyt možná není tím pravým, tím co mě naplňuje, tím, co poznávám jako správné. Řešil jsem vše se svým duchovním vůdcem, se spirituálem, ale také v kapli na kolenou. Celé letní prázdniny jsem přemýšlel, jestli mám v září opět nastoupit, či nikoliv. Nakonec jsem se rozhodl, že ano, což nyní vnímám jako chybu. Poslední měsíce jsem se v semináři necítil šťastný a silně vnímal, že to není to správné místo, že pokračovat dál ve formaci není tím, co bych chtěl, co shledávám jako správné. Mé vnitřní boje se také odrazily na mém přístupu k řádu a ke školním povinnostem. Proto jsem se, po zralé úvaze a pohovoru s představenými, rozhodl svou formaci ukončit. Poznávám, že mé srdce touží po naplněném vztahu se ženou, že toužím po rodině a po dětech. Ve dvaceti letech bych nad tím možná mávnul rukou, ale když je Vám o deset let víc… Milí farníci, snažil jsem se Vám otevřeně a upřímně sdělit své důvody, jež mě vedly k ukončení mé seminární formace. Jsem si vědom toho, že řada z Vás mě po celou dobu studií podporovala, a to i finančně. Chtěl bych Vám všem alespoň takto za Vaši podporu a modlitby poděkovat, často to pro mě bylo jako ono pověstné světýlko ve tmách. Prosím, neste mě i nadále ve svých modlitbách, možná je nyní potřebuji více, než při svém pobytu v semináři. Váš Richard Vysloužil

Víkendy pro seniory

28. 3. 25. 4. 16. 5. 13. 6.

v roce 2009

Víkendy jsou určeny pro ty, kteří prožívají „třetí věk“ svého života.

Duchovní obnovy v Karmelu na rok 2009 Pro děvčata od 17 do 30 let

Součástí víkendů jsou přednášky zaměřené na „radosti a starosti“ stáří, rodinné vztahy, vztah k Bohu a prohlubování duchovního života.

Hříšnice v domě Šimonově · Lk , 7,36-50 Vstříc zmrtvýchvstání · Jan 20,11-18 Duch prosby a zkroušenosti · Mt 20,20-23 Maria slyší vzdychání světa · Jan 2,1-12

Prosím vezmi si s sebou: • Především otevřené srdce • Písmo svaté • Osobní věci

Víkendová setkání začínají v pátek v 19.00 hod. a končí v neděli ve 13.00 hod. Děvčata, která mají prosím o telefonické písemné skontaktování adresu:

zájem, nebo se na

Klášter sester karmelitánek „Institut Naší Paní z Karmelu“ Mariánské nám. 56 763 14 Zlín-Štípa Telefon: 577 914 262 E-mail: [email protected] Příjezd:

Vlakem nebo autobusem do Zlína. Ze Zlína MHD č. 34, 35, 36 nebo z autobusového nádraží – stanoviště č. 5 směrem na Držkovou.

Strana 6

Během víkendu bude příležitost ke společným modlitbám, rozjímání, adoraci, mši svaté, svátosti smíření, popř. i přijetí svátosti pomazání nemocných a k rozhovoru s knězem a lektorkami. Termíny a místa konání víkendů: Velehrad – 20. až 22. března Svatý Hostýn – 22. až 24. května Svatý Hostýn – 18. až 20. září Velehrad – 23. až 25. října Víkendy pořádá: Centrum pro rodinný život Biskupské náměstí 2 772 00 Olomouc telefon: 587 405 250 – 253 e-mail: [email protected]

Pochod pro život - Praha, 28. březen 2009

Mše svatá 28. března 2009 ve 13.00, kostel sv. Jiljí, Husova 8, Praha 1 Pochod pro život 28. března 2009 ve 14.00 hod. Vnucená volba není nikdy volbou! http://prolife.cz

Hnutí Pro život ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5 e-mail: [email protected] Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

KLÁŠTER KONGREGACE SESTER NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE III. ŘÁDU SVATÉHO FRANTIŠKA Z ASSISI V PŘEROVĚ

(2. část) ŽIVOT MÍSTNÍ KOMUNITY Obě dívky hned v počátku své činnosti vstoupily do světského III. řádu sv. Františka a začaly žít řeholním životem podle pravidel řádu. Terciářskou profesi složily v roce 1851 – Františka Březinová přijala řeholní jméno Hyacinta a Anežka Bezlojová jméno Markéta. Brzy se k nim připojily tři další dívky, jednadvacetiletá sestra Ludmila Františka Hlávková z Dluhonic, třicetiletá sestra Terezie Marie Němcová z Vacenovic a pětadvacetiletá sestra Kapistrána Marie Chlubná z Kněžic. Starost o vedení rodící se přerovské komunity byla svěřena nejprve P. Antonínu Štěpaníkovi a po jeho smrti se veškeré péče ujal tehdejší přerovský farář a děkan P. František Navrátil. Byl to právě P. František Navrátil, který viděl potřebu zřídit v Přerově ústav pro výchovu dívek. Proto se ve vedení komunity odchýlil od původního záměru P. Antonína Štěpaníka, jímž bylo zřízení kontemplativní společnosti s nepatrnou výchovnou činností, a rozhodl se vybudovat v Přerově klášter Školních sester, kterým by časem svěřil všechnu přerovskou dívčí mládež. Jelikož žádná ze sester neměla patřičnou způsobilost k vyučování, ujal se místní podučitel František Lošťák jejich přípravy k učitelské zkoušce. Tu v Olomouci úspěšně složily v roce 1854 sestra Terezie Marie Němcová a sestra Kapistrána Marie Chlubná a téhož roku začaly od 2. října vyučovat první třídu ve farní škole a ve škole na Šířavě za plat 80 zl. Zbývající sestry vyučovaly ručním pracím. PŘIPOJENÍ K MORAVSKÉ TŘEBOVÉ O prázdninách roku 1856 poslal olomoucký světící biskup Rudolf z Thysebaertu sestry Hyacintu Františku Březinovou, Markétu Anežku Bezlojovou a Kapistránu Marii Chlubnou na dva měsíce do Moravské Třebové k tamním Školním sestrám, aby poznaly místní způsob klášterního života. 1. září 1856 se v doprovodu světícího biskupa Rudolfa z Thysebaertu vrátily do Přerova spolu se třemi sestrami. Šlo o sestru Filomenu Haas, která byla ustanovena za místní představenou (tento úřad zastávala až do své smrti 5. března 1857), sestru Hildegardu Zöllner, jež vypomáhala ve škole (stala se nástupkyní sestry Filomeny) a sestru Helenu Sroslíkovou, která vedla kuchyň. Tímto došlo k připojení ke komunitě v Moravské Třebové, kde byl mateřinec kongregace a přerovský dům se stal jeho filiálkou. P. František Navrátil činnost sester popsal následovně: „Pětiletým nepřetržitým snažením v udílení vyučování ženským pracím a literním základům, dále jejich neochvějnou zbožností, skromností a obětavostí, avšak ještě důležitěji svým nábožensky mravním způsobem života

a svou oddaností svému povolání za nejrůznějších potíží a překážek si tyto členky řádu nezískaly pozornost pouze v obci, ale také si získaly okolí. ... Také ze vzdálených německých obcí jsou sem posílány děti, aby se naučily českému jazyku. Protože se toto vyučování dosud koná v místě a soukromě, v omezených učebnách a přeplněných třídách, ... tedy si obec přeje, aby byl Chudým Sestrám zbudován vlastní ústav.“ Na prosbu děkana P. Františka Navrátila přijel 27. května 1857 do Přerova světící biskup Rudolf z Thysebaertu, aby příštího dne v místním farním kostele svatého Vavřince zakladatelky zdejší komunity s. Hyacintu Františku Březinovou a s. Markétu Anežku Bezlojovou oděl do roucha řeholního.

STAVBA NOVÉHO KLÁŠTERA Po čase začal být dům na Horním náměstí pro činnost sester nedostačující. Nutnost docházení na vyučování do vzdálené farní školy a do školy na Šířavě, přeplněnost tříd žáky, ale i chození do farního kostela na bohoslužby činily určité potíže. Proto se P. František Navrátil rozhodl uskutečnit svůj dávný záměr a vybudovat pro klášter novou budovu, kde by se též nacházela škola pro veškerou dívčí mládež.

STAVBA KLÁŠTERA Městská rada poskytla pro vybudování kláštera parcelu bývalého hřbitova, jenž se rozprostíral kolem filiálního kostela svatého Michaela na předměstí Šířava, finanční částku 2000 zl. a stavivo ze zbytku ohradní zdi bývalého chrámu svatého Marka. Dalšími dárci byli císařovna matka Karolina Augusta, jež darovala 300 zl.; císař Ferdinand 400 zl.; hraběnka Oktavia z Magnisu 450 zl.; ředitelství Severní dráhy 200 zl.; kníže arcibiskup olomoucký 2000 zl., atd. K získání dalších prostředků byla P. Františkem Navrátilem uspořádána loterie. Různé hmotné dary byly s povolením úřadů vylosovány 30. června 1857 a výtěžek věnován na stavbu kláštera. (Na 1000 výher v hodnotě 2000 zl. bylo vydáno 30tis. losů po 20 kr.) Plány na stavbu kláštera vypracovala arcibiskupská stavitelská kancelář. Se samotnou stavbou se započalo 20. dubna 1857, kdy byl slavnostně položen základní kámen. Veškerou stavbu vedl P. Arnošt Vychodil, přičemž zednické práce byly svěřeny mistru staviteli Janu Mrkvovi z Přerova. Následujícího roku byla první část klášterní budovy, přiléhající ke kostelu sv. Michaela, hotova. Současně byla postavena i zídka kolem tzv. dolní zahrady, jež byla pro klášter přikoupena za částku 252 zl. 30 kr. Celkové náklady na stavbu této části kláštera činily 13.786 zl. 21 kr. Olomoucký kníže arcibiskup Bedřich Fürstenberg a světící biskup Rudolf z Thysebaertu s radostí nad zdařilým dílem přijeli 18. října 1858 do Přerova a osobně nový klášter posvětili, přičemž patrony domu se stali svatá Markéta Marie Alacoque, svatý Michael archanděl a svatý Jan Nepomucký . Následujícího dne se sestry přestěhovaly z Horního náměstí do šířavského kláštera, v němž ve třech větších místnostech v přízemí zřídily třídy. Od 3. listopadu začaly v nové klášterní škole vyučovat dívky, které sem byly převedeny z farní školy a ze staré školy na Šířavě. Protože sestrám neustále přibývalo žákyň, bylo rozhodnuto o dostavbě kláštera. Ta byla postavena v roce 1865. Celou stavbu řídil opět P. Arnošt Vychodil. Vynaložená částka činila 5.506 zl. 99 kr. Díky nové části kláštera mohly sestry rozšířit školu o čtvrtou a pátou třídu. STAVBA OBECNÉ ŠKOLY Pro stále se zvyšující počet žákyň počaly brzy být učební prostory v klášterním domě na Šířavě nedostačující. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy pro obecnou dívčí školu. Za tímto účelem bylo navrženo místo, nacházející se na části volného prostranství mezi klášterem a sousedním domem číslo 757 na ulici Šířava v přilehlé klášterní zahradě, která byla přikoupena ke klášteru 1. června 1866 od Františka Sekery za cenu 300 zl. a jejíž rozloha činila 358 čtverečních sáhů. Základní kámen, do něhož dal stavitel Žák vytesat heslo „Pro Boha a vlast“, byl posvěcen 9. června 1881 a téhož roku bylo se stavbou započato. Dokončena byla následujícího roku, takže ve školním roce 1882/83 mohla být do této nové budovy přemístěna obecná škola, dosud umístěná v klášterním domě. Náklady na stavbu činily 18.997 zl. 98 kr. a na stolářské práce 4.360 zl. 48 kr. Výňatek z práce P. J. Přibyla (Pokračování příště)

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Prvním dnem naší cesty k Velikonocům byla POPELEČNÍ STŘEDA. Proč má takový název? Kněz nebo jáhen nám udělal posvěceným popelem z kočiček na čele kříž a přitom řekl: „Obrať se a věř evangeliu“, nebo „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš.“ Obě tyto věty nás vybízí, aby Bůh byl středem našeho života. Doma v rodině, ve škole i s kamarády.

POSTNÍ DOBA nám umožňuje, abychom se více přimkli k Bohu a náš křesťanský život se stal opravdový. Je také dobou přípravy na obnovení křestních slibů anebo přípravou na křest. Ve chvíli křtu nás nic neodděluje od Boha. Ale jak člověk roste, dopouští se hříchů. Právě postní doba je časem pokání, vyznání svých hříchů a upřímnou snahou o pevnější vztah k Bohu a k druhým. O Velikonoční noci potom obnovujeme křestní sliby. K tomu nám slouží tři základní pilíře postní doby: Půst není boj proti sobě samému, ale proti nepřátelům duše. Zřeknutí se čehokoli, co je v našem životě překážející, co nás spoutává. Mohou to být např. myšlenky zaměřené jen na sebe, na svůj úspěch, majetek, svůj smutek. Půst může být i zdrženlivost od zlých myšlenek (kolikrát za den nás napadají) třeba vůči druhým. Hlavním cílem postní doby je stále víc se sjednocovat s Panem Ježíšem a s bližními.

Modlitba je chvíle, kdy se naše duše setkává s Bohem. Je to posvátný prostor, kdy můžeme být naprosto pravdiví, protože Bůh ví všechno. Modlitba slouží nám a skrze ni můžeme pomáhat druhým, přibližovat se více a více k Bohu. Modleme se pravidelně ráno, před jídlem a večer. Almužna - tím, čeho se postem vzdáme, můžeme obohatit někoho potřebného. Almužna znamená dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost, finanční přispění všem, kdo to potřebují. Především vlastní rodině - svým rodičům, osamělým, nešťastným, trpícím.

V neděli 22. února jsme prožili dětský karneval na Sonusu.

Strana 8

Svou duši připravíme také upřímným vyznáním svých hříchů ve svátosti smíření. Alena

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

EXIT 316

Co to je? Je to název spolča mládeže z Brodku a okolí převážně středoškoláků☺. Scházíme se pravidelně každou sobotu v šest večer. O tu pravidelnost se snažíme, co to dá, ale stane se, že občas není. Jde o pozměněnou úpravu s použitím televizního cyklu ,,Exit 316 – zprávy ze Země“, dříve vysílaný na ČT 1 nebo ČT 2… (teď na ČT 2 můžete sledovat ,,Exit 316 – MISE“). Vždy se sejdeme, pomodlíme se, zahrajeme hry, zkoukneme díl (který má téma, o kterém se později bavíme, a které je ústředním motivem celého večera). V poslední době jsme se snažili o inovaci☺. Požádali jsme otce Zdeňka o promluvu – přednášku na téma ,,Zodpovědnost vůči sobě“, která byla podána s citem, důležitostí, vtipem a grácií. Zahráli jsme si nějaké hry a odebrali se do kostela na adoraci. Na tento večer hodně z nás vzpomíná a patří k těm povedenějším. Tím ovšem nekončíme. Náš seznam témat, která chceme, a jsou potřeba probrat, je dlouhý a určitě nebudeme váhat oslovit kněze (teď nemám na mysli jen otce Zdeňka), stejně jako doufáme, že on nebude váhat s účastí.☺ Ještě jednou chci poděkovat otci Zdeňkovi za přínos a jeho ochotu ☺. Další zajímavosti příště☺. za exit team Klárka ☺

S. O. S.

Děláte rádi dobré skutky a nevadí vám táborové podmínky? Máte jedinečnou příležitost! Letní tábor ve Dzbelu-Borové (19. 7. – 1. 8. 2009) hledá 2 kuchaře nebo kuchařky. Pokud máte zájem nebo víte o někom, koho by to zajímalo, více info obdržíte na [email protected] nebo na 775 048 038. Opravdu vás prosíme o pomoc, je to moc důležité!!!

Team táborových vedoucích

Březen – ještě si k radiátoru vlezem

…a vezmem si s sebou nějakou super knihu!

Žijeme však v pokrokové době, takže vlézt za kamna, jak správně praví rčení, si dnes už může jen málokdo. Možná u babičky nebo ve skanzenu. Ale na takovou námahu je ještě pořád zima a vládne nečas, tudíž se budeme muset spokojit s radiátorem. Pokud si ale vezmeš knížku s úmyslem věnovat jí trochu opravdového času a pozornosti, je úplně fuk, co je zdrojem tvého zateplení. Přichází totiž naprosto úžasný pocit, kdy se můžeš propadnout do úplně jiného světa a prožít věci, o kterých se obyčejných smrtelníkům ani nesní. Já osobně tyto výpravy zbožňuju. Už jako dítě mě bavilo stát se Rychlým šípem, plížit se na výzvědy do Stínadel, odhalovat záhadu hlavolamu nebo se utábořit u Bobří řeky. Později se ze mě stal neúnavný společník detektivů, který se snaží vypátrat sebemenší detail, jen aby odhalil pravdu. Ať už mi v tom pomáhala chladná Holmesova logika či Poirotovo „Oui, c´est vrai“, vždy to dopadlo dobře. V 16ti mě do svých sítí lapila fantasy a mou jedinou touhou zůstalo najít tu správnou skříň, za níž je svět, kde potkám spravedlivého Aslana a zachráním Narnijany. Jindy mě posedne nezkrotná touha po Prstenu moci, ovšem naštěstí znám hobita, co se ho rozhodl zničit a zachránit tak celou Středozemi i mě. Taky se mi dostalo pocty nakouknout mezi dračí jezdce a jejich draky – Safira je prostě úžasná (a modrá) a Eragonovi je neskonale věrná. No a mluvím-li o fantasy, je ti jasné, že setkání s mladým čarodějem s jizvou ve tvaru blesku mě neminulo. Docela jsme si rozuměli, ale na hobití úroveň je holt Harry krátký. Taky doporučuji seznámení s dívkou jménem Pollyanna, která ve všem hledá to dobré, a jejíž radost rozsvítila nejedno srdce zasmušilých Američanů na konci 19. století. Moje zatím poslední výprava byla jedna z těch nejúžasnějších. Zavedla mě do Říma, který vládne světu, občas potkáš někoho, kdo namaluje do písku rybu, no a když se zrovna nepaktuješ s Neronem a jeho přisluhovači, možná se ti poštěstí potkat apoštola Petra nebo Pavla. Takže až tě potom oslní záře a někdo se zeptá: „Quo vadis?“ budeš vědět, co odpovědět. A ještě jeden skvělý radiátorový tip. Je to bezva kniha, ve které si přijdou na své milovníci krve, poetové, romantici i ti, co mají rádi hádanky, náznaky a podobenství, prostě všichni. Postav je v ní kopec, fandit můžeš všem. Můžeš ji číst po epizodách, stále dokola a vždy tě praští do očí (a hlavně do srdce) něco nového. Je prostě skvělá. Hlavně proto, že se s ní do žádného jiného světa propadat nemusíš. Ona prostě JE. A ty jsi její součástí. Mluví o tobě a zná tě. A její autor tě neskonale miluje. Říká se jí Kniha knih. Nebo taky Bible. Písmo.Žádná fantasy, ale skutečnost. A zažít to všechno na vlastní kůži, o to tady přece jde ☺. Petr Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009 Strana 9

Duchovní obnova pro manželské páry na Velehradě – 17. – 19.dubna 2009

Srdečně zveme manžele k prožití společného víkendu a dovršení velikonoční radosti, ke ztišení i setkání se sebou, s Bohem i s blízkými na místě, kde jsou kořeny křesťanských začátků naší země… Program: Pátek - mše svatá v bazilice, přednáška Zdeňka Babáčka na téma: „RADOST BÝT MUŽEM“, přednáška Blanky Babáčkové na téma: „RADOST BÝT ŽENOU“, večerní modlitba za rodiny Sobota - P. Jan Balík – celý den na téma: „RODINO, STAŇ SE TÍM, ČÍM JSI“ (Jan Pavel II. – MANŽELSKÁ SPIRITUALITA, RADOSTNÁ ZVĚST O LIDSKÉ LÁSCE) dopoledne - mše svatá, 3 přednášky otce Jana odpoledne - diskuse k tématu - pro všechny, pak setkání otce Jana s manžely připravujícími snoubence (ostatní mají volný program – vycházka do okolí apod.) podvečer – možnost osobních rozhovorů s otcem Janem (popř. svátost smíření) večer – téma: „KAŽDÝ DEN ZAČÍNÁME ZNOVU“ přednáška P.a H. Školoudových a diskuse ve skupince, pak adorace se zpěvy z Taize Neděle - Společná reflexe víkendu, mše sv. v bazilice, oběd Cena za 2 osoby a celý víkend (ubytování a strava) dvoulůžkový pokoj s WC a sprchou: 1600.- Kč, dvoulůžkový pokoj bez příslušenství: 1280.- Kč Přihlášky nejpozději do poloviny března na e-mail: [email protected] nebo na tel.:731 604 120

Dovolená 2009 s Centrem pro rodinu Ráj v Krkonoších 11. - 18. července

Penzion MARIANUM, Janské Lázně

Chtěli byste prožít hezký týden v krkonošském lázeňském městečku společně s jinými rodinami? Máte možnost… K dispozici nám je penzion a zároveň Diecézní středisko královéhradecké diecéze - MARIANUM

V roce 2005 prošel dům celkovou rekonstrukcí. Ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích (2 šestilůžkové), které jsou vybavené vlastním sociálním zařízením. K dispozici je jídelna, dobře vybavená kuchyňka, bar a společenská místnost s PC a připojením na internet. Pro malé děti je zde herna s hračkami. V domě je vždy přístupná kaple. Celková kapacita domu je 40 lůžek. Součástí střediska je velká oplocená zahrada s dětským hřištěm a prolézačkami, zahradním bazénem, ohništěm a venkovním posezením. Přímo v oploceném areálu střediska je možné parkovat. 200m do centra na lázeňskou kolonádu i stanici autobusu, 1km k lanové dráze. Více informací o objektu: www.marianum.cz Program: individuální i společné výlety, hry a soutěže nejen pro děti, společné večery na různá témata z rodinného života, duchovní programy, možnost využít každý den mši svatou v domácí kapli, hrané večerníčky pro děti Ceny: dospělá os.: 3.000 (v ceně jsou poplatky městu 15,-Kč/den); student: 2.500; dítě do 12let: 2.000; dítě do 3 let: 390 (bez stravy), pes: 50; parkování zdarma Cena zahrnuje ubytování a plnou penzi s možností balíčků místo oběda. Slevy: rodiny s 2 dětmi (4-15 let) –5% z celého pobytu, rodiny s 3 a více dětmi(4-15 let) –15% z celého pobytu Přihlášku osobně nebo e-mailem nejpozději do konce března, zálohu platby za pobyt (5 000 Kč na rodinu) do konce dubna na účet č. 217173404/0300, variabilní symbol 100200, specifický symbol datum narození jednoho z manželů (např. je-li datum 25.3.1968, bude specifický symbol 250368). Doplatek platby na tentýž účet do 20.června 2009. Případné další dotazy: Hana Školoudová, tel.: 731 604 120; [email protected] Školoudovi

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Strana 10


Zprávy z farní knihovny v Přerově.

Farní knihovna a prodejna v Přerově Vám nabízí na prodej více než 700 různých položek zboží – knihy, medailky, pohlednice, kalendáře, obrázky atp. Sortiment je doplňován. Farní knihovna a prodejna je otevřena vždy ve středu po ranní mši svaté a v neděli po deváté mši. Všechny Vás zveme.

Do knihovny byly v poslední době přidány tyto knihy: * Grün Anselm, Buď dobrý sám k sobě. Karmelitánské nakl. * Ivan Kolman, Stones Erben, Cesta do Fatimy. Karmelitánské nakladatelství. * Rotzetter Anton, Jak František kázal zvířatům. Karmelitánské nakladatelství. * Grün Anselm, Jak zacházet se zlým. Karmelitánské nakl. * Journet Charles, Ohnivý šíp. Karmelitánské nakl. * Věnceslava Fišerová, Mladí jdou za Kristem. Trinitas. * Poselství Nejsvětějšího Srdce. MCM. * Hrdlička Josef, Rodina se modlí. Karmelitánské nakl. * Růženec podle Jana Pavla II. s 20 tajemstvími. Karmelitánské nakladatelství. * Dziwisz Stanislaw, DrąŜek Czesław, Síla v slabosti Jana Pavla II. Karmelitánské nakladatelství. * Trobischová Ingrid, Učím se žít sama. * Dachovský Karel, Umlčený zvon. Paulínky. * Sagardoy Antonio, Vhod či nevhod. * Vella Elias, Zakotvit svůj život v Bohu. MCM. * Bič Miloš, Ze světa Starého zákona. Kalich. * Sprengerová Violová Inge, Život proti bídě a bezpráví. Karmelitánské nakladatelství.


Pozvánky na postní duchovní obnovy.

Zvláště upozorňujeme na tyto tituly. * Gray John, Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Práh. O manželských vztazích a komunikaci s radami pro vytvoření hlubších a uspokojivých vztahů. * Pšenička Oldřich, Sexuální výchova v rodině. Hnutí Rodina, Pardubice 1994. Odborně rozebírá otázku rodičovského poslání, celkové výchovy, sexuální výchovu v rodině v předškolním až pubertálním věku. * Zenon Ziólkowski, Nejtěžší stránky Bible. Karmelitánské nakladatelství, 2001. Přináší odpovědi na nejčastěji kladené otázky, které souvisí s biblickým textem: Potíže s prvotní biblickou historií; Kde byl Ráj?; Vysoký věk patriarchů; Nebezpečnost archy úmluvy; Duch jako holubice; Mluvili cizími jazyky; Antikrist. * Campbell Ross, Potřebuji tvou lásku. Návrat domů. * Lukeš František, Čejka Josef, Takový podraz od Pána Boha jsem nečekal. Zámek, 1999. Příběh o porozumění a potřebné naději v mezních chvílích lidského života. * Lukeš František, Mám tolik práce, že si jdu raději lehnout. Zámek, 2000. Úsměvná i vážnější zamyšlení oblíbeného poděbradského probošta, přítele K. Svolinského a J. Seiferta, známá z rozhlasového vysílání. * Earle Ralph H. Jr., Laaser Mark R., V zajetí pornografie. Karmelitánské nakladatelství, 2006. Odpovídá na otázku, jak zvítězit nad závislostmi, a to nejen sexuálními, ale i takovými jako je závislost na jídle, práci, internetu nebo jakékoliv další aktivitě.

Centrum pro rodinu Ráj o.s. a Římskokatolická farnost Pavlovice u Přerova zve na

POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVU

s MUDr. Jitkou Krausovou pro střední a starší generaci MUDr. Jitka Krausová je původem psychiatr, nyní pracuje v pastorálně terapeutické péči pro Olomouckou arcidiecézi. Termín – sobota 21. března 2009 Místo – Centrum pro rodinu Ráj v Pavlovicích u Přerova Začátek v 9 hodin adorací v kostele sv. Jiljí. Zakončení v 17,30 hodin mší svatou. Příspěvek: 100 Kč – na oběd a občerstvení. Přihlášky telefonicky na č. 731 604 120 (H.Školoudová), nebo emailem: [email protected]

Kurz Filip – Víkendové evangelizační setkání Kurz Filip je určen pro každého, komu se nedaří žít křesťanství, protože postrádá hluboký osobní vztah s Bohem. Zahájení kurzu je v pátek 20. března v 16:00 (prezence od 15:00) v klášteře Milosrdných sester sv. Kříže v Kroměříži, Koperníkova 1446, zakončení v neděli 22. března v 16:00. V rámci kurzu bude sloužena mše svatá. Kurz tvoří tématický celek, proto je nutná účast na celém kurzu.

Informace na telefonním čísle 603 231 601 nebo e-mail [email protected] , uzávěrka přihlášek je v pátek 13. března. Strana 11

Srdečně zveme zejména maminky na POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVU s tématem BŮH V ŽIVOTĚ ŽENY 13. - 14. března 2009 Místo: Centrum pro rodinu Ráj v Pavlovicích u Přerova Začátek v pátek v 18 hodin adorací v kostele, Zakončení v sobotu v 17,30 hodin mší sv. Cena: 350 Kč – platba na místě Přihlášky a bližší informace telefonicky na č. 731 604 120 (H. Školoudová), nebo emailem: [email protected]

ŽENY SOBĚ

„sportovně – duchovně – odpočinkový“ víkend pro všechny maminky KDY: 24. – 26.4. 2009 KDE: klášter Újezd u Uničova (130kč/na noc) Závazné přihlášky buď osobně nebo formou sms nejpozději do 13. dubna u Mirky Punčochářové tel.: 777 332 498

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Kaple Sedmibolestné Panny Marie v Horní Moštěnici

Dnes už neexistující kapli založil se souhlasem obce z 8. září 1722 Václav Nesrsta z čp. 95 za faráře Karla Ignáce Petra. Kaple ve stylu „selského“ baroka byla téhož roku postavena na severním konci městečka při silnici a na její oltářík byla umístěna malá dřevěná Pieta, dílo neznámého lidového řezbáře. V zakládací listině se uvádí: „My Rychtář, Pudmistr, konšelé a celá obec Horní Moštěnice známo činíme, že jest před nás předstoupil poctivý muž a spolusoused náš Václav Nesrsta nás za to žádající ... že svůj úmysl učinil a dokonalou vůlí chce kapličku k větší cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a bolestné Panně Marii nad Moštěnicou vystavěti a s povolením slavného biskupství holomouckého Consistorium ten chvalitebný skutek dokonati. Aby ta kaple k opravě na budoucí časy své ujištění míti mohla, tehdy odporoučí a zanechává své vlastní žádným dluhem neobtížený kus rolí, padělek pod kaplou se jmenující na vysetí tří čtvrtí tvrdého obilí (tj. asi 1500 m2), aby kdožkoliv z ní užitek bráti bude, každoročně při sv. Martinu čtyřiceti pěti krejcarů k rukám panu faráři Moštěnskému nynějšímu i budoucímu odvedeny byly, kteréžto peníze na opravování a zachování tej kaple kdy co potřeba ukazovati bude na budoucí časy býti mají.“ Říkalo se, že tato kaple stojí nad hrobem švédského důstojníka, který v ležení v Horní Moštěnici zemřel na podzim 1643 na mor. Skutečně bylo při její opravě v roce 1902 nalezeno osm lidských koster a stříbrné mince, které si – jak píše ve svých poznámkách očitý svědek – lidé jeden přes druhého uchytovali. Některé peníze pocházely z roku 1622. Podle toho se soudí, že tu byli pochováni vojáci z doby švédského tažení Moravou a na morovou či jinou nákazu ukazuje, že byli pochováni mimo hřbitov se vším, co měli v šatech – padlé vojáky by marodéři bezostyšně obrali. Když 3. září 1922 farář ThDr. Innocenc Obdržálek oslavil s farníky pobožností 200 let kaple, zahájil sbírku na její opravu, a v roce 1926 napsal: „Protože stará kaple byla příliš sešlá a stála u samé silnice, kde vadila komunikaci, chtěl jsem postaviti novou. Místo pro ni vyhlédnuto bylo poněkud níže za obecní studní, sám nakreslil jsem velmi jednoduchý plán na ni ... zamýšlel jsem onu kapli postaviti jako pomník pro padlé vojíny, návrh pěkně nakreslil zdejší sochař Jan Krajča. Práci tuto zadal jsem staviteli Josefu Köhlerovi z Přerova; když začal kapli podezdívati, praskala na všech stranách a hrozila sesutím. Aby se nestalo neštěstí, kázal jsem ji rozebrati... takto změněnou kapli jako pomník válečný dal jsem postaviti do zákonné vzdálenosti od silnice.“ Kaple byla dostavěna 9. října 1926. Sochu Piety do ní zaplatil místní spolek sv. Terezie. Podle modelu sochaře Jana Knébla z Frenštátu pod Radhoštěm (pro kostel v Bílovicích) ji vytesal z hořického pískovce sochař Jan Krajča z Horní Moštěnice, práci začal v prosinci 1926 a skončil v březnu 1927. 18. dubna 1927 v Pondělí velikonoční při obnově sv. misie ji spolu s kaplí farář Inocenc Obdržálek posvětil. (Pole „Padělek pod kaplou“ bylo prodáno v roce 1911 Aloisi Stojanovi z Horní Moštěnice čp. 91 za 550 K. Peníze byly uloženy na vkladní knížku nadačního fondu, z úroků se financovala údržba kaple. Fond byl státem bez náhrady zrušen v roce 1953.) Zdeňka Mollinová


Křesťanská školka.

Milí čtenáři, v tomto pokračování bych se s Vámi chtěla podělit o milý, a také cenný zážitek nás, kteří jsme se sešli ve čtvrtek 26. 2. na Sonusu při setkání předškoláků a jejich rodičů s P. Jiřím Kaňou. Proč cenný? Nevím, jaký užitek si odnesli ostatní rodičové a katechetky, které se na setkání přijeli podívat, ale mě osobně se díky „ukázkové hodině“ P. Jiřího Kani dost zpřesnila představa, jak křesťansky výchovně působit na děti „školkového věku“. „Malé děti tak často zahanbují nás dospělé svou velkou důvěřivostí a schopností žasnout, obdivovat svět. Ne nadarmo je staví před oči každému z nás i Ježíš Kristus, protože důvěra a úžas jsou v životě křesťana nezbytné. Učme se proto od těch nejmenších. Mají nám co dát! A na oplátku posilujme jejich důvěru, pomáhejme jim objevovat svět, žasnout a zamilovat si dobro.“ Toto je myslím ústřední myšlenka, na níž P. Jiří vystavěl metodiku svého SEDMIKRÁSKU aneb S nejmenšími k Pánu. Jeho postup při setkání s dětmi (ať už v homilii při mši svaté pro děti, či při návštěvách mateřských školek, kam se snaží pravidelně docházet) je velmi prostý. Do zcela jednoduchého, dětem srozumitelného všedního příběhu, který jim vypráví skrze maňáska (plyšového medvídka nebo vařečky s nakresleným obličejem a šatičkami z kapesníku apod.) „vsune“ zamýšlený etický obsah nebo pravdu víry, kterou chce dětem sdělit – tak, jako Pán Ježíš skrze podobenství. Umožňuje dětem objevovat a milovat věci prostřednictvím vjemového a pro děti silného zážitku. Pomáhá dětem vidět za věcmi lidi (např. nedělní oběd – maminka ho uvařila pro nás, protože nás má ráda a záleží jí na nás). Cílem těchto příběhů je pomoci dětem, aby si zamilovaly svět a věci kolem sebe a skrze ně i lidi. Jak sám říká - nenechme se od jednoduchých příběhů odradit tím, že se v nich výslovně nehovoří o Bohu. Věřte, že po určitém čase práce s dětmi, budou mít pěkný vztah k Bohu i k Vám, až Vás to překvapí. V jeho příbězích zásadně nevystupují ani víly, ani vodníci, čerti či čarodějnice. Hrdiny jsou obyčejní lidé a příběhy mají vždy dobrý, pozitivní konec, který v sobě skrývá ono chtěné výchovné poučení. Takto by asi mělo vypadat pedagogické působení na děti v křesťanské školce. Nevymýšlet složité fiktivní sci-fi příběhy! Přirozeně, hravě a na reálných příkladech dětem přibližovat bližního, Boha a jím stvořený svět. Alena Pizúrová P.S Jestliže by naše školka takto vychovávala mé děti, pak je do jejího působení svěřím ráda a s čistým svědomím. Strana 12 Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Poděkování Děkuji všem, kdo věnují svůj čas a síly aktivitám v naší farnosti. Zvláště pak chci poděkovat těm, kdo nám pomohli se zajištěním postní duchovní obnovy 28. února na Sonusu a také týden předtím s pohoštěním masopustního průvodu, který se zastavil na faře. V obou případech se jednalo hlavně o přípravu jídla či napečení koblihů apod., s čímž bychom si my, muži na faře, určitě neporadili. Pán Bůh zaplať. Nová ekonomická rada v Předmostí Od 1. února 2009 má farnost Předmostí novou ekonomickou radu. Jejími členy jsou: Pavel Hofírek (farář), Antonie Zichová (podle výsledků voleb), Marcela Berková a František Spáčil (jmenováni farářem). Výhledově plánuji také volby a ustanovení nové pastorační rady farnosti Předmostí, ale do konce školního roku to asi ještě nebude. Pokud to bude vhodné, tak spíše pozvu na pastorační setkání nad konkrétní věcí (např. budoucnost fary v Předmostí) všechny farníky, kteří se budou chtít k danému tématu vyjádřit.

Volby ekonomické rady v Přerově Také v Přerově je čas ustanovit novou ekonomickou radu farnosti. Jak jsem už dříve psal, tak k organizaci voleb použijeme farní adresář. Protože v Předmostí někteří farníci byli formou voleb zaskočeni, přestože jsem o tom předem psal v časopise a opakovaně to také říkal v ohláškách, tak to připomínám ještě jednou: Kdo se chce zúčastnit voleb do ekonomické rady farnosti Přerov a dosud není zapsán ve farním adresáři, tak se zapište nejpozději do neděle 22. března 2009, protože volit budou pouze farníci zapsaní v adresáři farnosti Přerov starší 18 let. Tiskopisy jsou na faře v Přerově a není nutné vyplňovat všechny údaje, stačí jen ty základní. Děkuji. Církevní mateřská škola Příprava křesťanské školky postoupila zase o něco dále a tak je dalším logickým krokem jednání s představiteli města, protože dle mého názoru by měla školka vzniknout v koordinaci s městem a také s podporou magistrátu. Konkrétnější informace se snad objeví už v příštím čísle časopisu. Zároveň pokračujeme v průzkumu předběžného zájmu rodičů dát své dítě do křesťanské školky. Prosím ty, kdo nad tím uvažují a ještě se nepřihlásili, ať se zastaví za mnou nebo se ozvou e-mailem na farní adresu. Zatím se nejedná o žádné závazné přihlášky, ale i tak je pro nás jmenovitý zájem rodičů velmi důležitý a tyto rodiče pak budeme na prvním místě informovat, jak se situace s církevní mateřskou školou v Přerově vyvíjí.

Vybíráme na opravy V Přerově máme letos zaplatit 400.000,- Kč splátek za novou střechu na faře. V této chvíli máme vybráno na tento účel od začátku roku ve sbírkách a darech 59.550,- Kč. Všem dárcům Pán Bůh zaplať. V Předmostí stále vybíráme na opravu fasády kostela. Ještě není jasné, jestli budou práce letos pokračovat a kolik bude třeba tento rok vybrat. K dnešnímu dni máme vybráno ve sbírkách a darech 138.049,- Kč. Také všem dárcům děkuji. Ve farnostech plánujeme další menší práce jako např. výměna aspoň některých oken přerovské fary nebo úpravy farní zahrady v Předmostí či dokončení první etapy výmalby kostela v Předmostí. Pokud někdo chce podpořit svým darem tyto akce, tak budeme také velmi rádi.

Tajemství víry Při mši svaté po proměňování následuje výzva kněze „Tajemství víry.“, na kterou je možná trojí odpověď. Je přerovským zvykem, že během roku se používá první odpověď „Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ a v době postní odpověď třetí „Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.“ V době velikonoční budeme používat odpověď druhou „Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste“. Prosím, abyste na to mysleli a takto odpovídali. Samozřejmě, že když kněz „Tajemství víry.“ zpívá, tak odpovídáme příslušnou odpovědí dle nápěvu a stejně tak se přizpůsobíme, když kněz sám odpověď zvolí a začne. Děkuji. P. Pavel Hofírek Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

Strana 13

Svatá Františka Římská

Narodila se roku 1384 v Římě ve šlechtické rodině. V jedenácti letech chtěla vstoupit do kláštera. Její rodiče jí to zakázali. Brzy byla provdána za Vavřince de Ponzianiho. V příštích letech byla věrnou a pečlivou manželkou a matkou šesti dětí. V posledních dvanácti letech života žila se svým manželem ve zdrženlivém manželství. Když roku 1436 muž zemřel, byla zvolena představenou klášterního společenství „Nobili Oblate di Tor de“Specchi“, které založila roku 1425 a které se věnovalo charitativní činnosti. Až do dne svého definitivního vstupu do řádu patřila k němu jako oblátka. Dospělí obláti jsou lidé, kteří zasvěcují své služby a sebe některému klášteru a skládají slib poslušnosti, který však mohou kdykoli zrušit. Františka byla omilostněna vysokými mystickými stavy a byla v ustavičném spojení se svým andělem strážným. Byla pokládána za mimořádnou osobnost a byla útočištěm těch, kdo hledali pomoc a radu. Zemřela 9. března 1440 v Římě, svatořečil ji roku 1608 papež Pius V. Papež Pius XI. ji roku 1925 jmenoval vedle sv. Kryštofa a Eliáše patronkou automobilistů. Jaroslav Branžovský


Přečetli jsme a doporučujeme

Bůh v mém životě II.

Příběhy, které se opravdu staly

Již mnoho let vycházejí v Katolickém týdeníku příběhy čtenářů, kteří se chtějí s ostatními rozdělit o jejich zážitek s Boží blízkostí, pomocí, ochranou a milosrdenstvím. Podávají svědectví o tom, co na vlastní kůži zažili. Bůh zná i ty naše nejniterněší potřeby a v pravý čas může udělat zázrak. Kniha obsahuje asi 36 příběhů, ve kterých se setkáme s pevnou vírou, vytrvalostí v životě podle křesťanských zásad za všech okolností, nadějí proti všemu očekávání. Vydal Katolický týdeník, s.r.o. v roce 2008, 100 stran, doporučená cena 79,- Kč. Přeji hezké čtení. Jaroslav Branžovský

Arcibiskupství olomoucké Vás zve na

Diecézní pouť po stopách sv. Pavla

Malý okruh: Soluň, Filipy, Trója, Efes, Laodicea, Pamukale, Hierapolis, Kolosy, Antiochie, Lystra, Ikonium, Ankara, Istanbul Termín: 18. 5. – 26. 5. 2009 Cena: 19 700,- Kč Velký okruh: Istanbul, Ankara, Ikonium, Lystra, Antiochie, Kolosy, Hierapolis, Pamukale, Laodicea, Efes, Trója, Filipy, Soluň, klášter Meteora, Atény, Korint, Mykény, Patras, Bari, Řím Termín: 26. 5. – 9. 6. 2009 Cena: 29 700,- Kč Účast na pouti je spojena s možností získat plnomocné odpustky PŘIHLÁŠKY a program pouti s dalšími informacemi u všech kněží olomoucké arcidiecéze Podrobné informace: Arcibiskupství olomoucké, Mgr. Štěpán Sittek, tel.: 587 405 434, mobil: 731 600 020, e-mail: [email protected]

Strana 14

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

POŘAD VELIKONOČNÍCH BOHOSLUŽEB PŘEROVSKÉHO DĚKANÁTU ZELENÝ ČTVRTEK

VELKÝ PÁTEK

VELIKONOČNÍ VIGILIE

18:30 18:00

15:00 ☼, 18:30 17:15 ☼, 18:00

21:00 20:00

17:30 18:30 18:00 17:00 19:00 16:00 18:00 15:30

17:30 18:30 16:00 17:00 19:00 16:00 15:00 ☼, 18:00 15:30

20:00 19:30 18:00 21:00 19:00 20:00 20:30

NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ

PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ

9:00, 10:30, 18:30 8:45 7:30

9:00, 10:30, 18:30 8:45 7:30

10:30 10:30 9:00 10:30 8:50 7:30 9:00, 14:00+ 9:00 10:30 11:00 7:30 7:30 10:30 7:45 7:30 9:00 10:30 9:00 9:00 7:30

10:30 10:30 9:00 10:30 8:50 7:30 9:00 9:00 10:30 11:00

PŘEROV

Sv. Vavřinec Předmostí Šířava

FARNOSTI

DĚKANÁTU

Beňov Bochoř Brodek u Přerova Citov Domaželice Horní Moštěnice Kojetín Kokory Křenovice Lobodice Majetín Měrovice nad H. Penčice Prosenice Rokytnice u Př. Říkovice Stará Ves u Př. Tovačov Troubky Vlkoš ☼ křížová

19:00

17:00 16:00 17:00 18:00 18:00 18:00 19:00

15:00☼,16:30 17:00 15:00 15:00☼ 17:15☼, 18:00 18:00 18:00 15:00 ☼, 19:00

cesta, + velikonoční požehnání

dokončení ze strany 16

Středa 1.4.

Čtvrtek 2.4. Pátek 3.4. Sobota 4.4. Neděle 5.4. Pondělí 6.4. Středa 8.4. Čtvrtek 9.4. Pondělí 13.4. Úterý 14.4. Středa 15.4. Čtvrtek 16.4.

18:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus 20:00 Centrum Sonus 16:00 Přerov, sv. Vavřinec 8:30 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Kostel v Předmostí 9:45 Fara v Předmostí 17:00 Kostel v Předmostí 17:30 Centrum Sonus 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Centrum Sonus Velikonoční triduum 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus 20:00 Centrum Sonus

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009

18:00 21:00 19:00 19:30 21:00 21:00

7:30

7:30 9:00 10:30 9:00 9:00 7:30

Může dojít ke změnám bohoslužeb.

Mše svatá pro školní děti Setkání liturgické skupiny Úklid kostela, skupina „A“ Liturgika s kaplanem Katecheze pro dospělé Modlitby matek Velikonoční svatá zpověď 16:00 – 18:30 Velikonoční svatá zpověď 8:30 – 11:00 Mariánské večeřadlo Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Velikonoční svatá zpověď 17:00 – 18:00 Biblická hodina s jáhnem Úklid kostela, skupina „B“ Kavárna pro seniory Viz tabulka výše Modlitby Fatimského apoštolátu Setkání společenství křesťanských žen Mše svatá pro děti s přípravou na přijímání Setkání dospělých po biřmování Katecheze pro dospělé Modlitby matek Strana 15

Pobožnosti křížové cesty jsou v Přerově v pátek v 17:15 v kostele sv. Vavřince a v neděli ve 14:30 v kostele na Šířavě. Křížové cesty v Předmostí jsou v pondělí v 17:15 a v neděli ve 14:30. j

Sobota 7.3. Neděle 8.3. Pondělí 9.3. Úterý 10.3. Středa 11.3. Čtvrtek 12.3.

Pátek 13.3. Sobota 14.3. Neděle 15.3. Pondělí 16.3. Úterý 17.3. Středa 18.3.

8:00 Fara v Přerově 9:00 16:30 14:30 17:30 17:30 16:00 16:00 15:00 16:30 17:30 19:00 19:00 17:00 9:00 9:45 19:30 16:00 16:00 8:45 18:00

Centrum Sonus Fara v Předmostí Přerov, Šířava Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Fara v Předmostí Fara v Přerově Centrum Sonus Centrum Sonus Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec

Čtvrtek 19.3.

Slavnost sv. Josefa

Sobota 21.3. Pondělí 23.3.

19:00 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus 9:00 Centrum Sonus 17:30 Centrum Sonus 18:45 Fara v Předmostí Slavnost Zvěstování Páně

Středa 25.3. Čtvrtek 26.3.

Neděle 27.3. Pondělí 30.3. Úterý 31.3.

19:00 15:00 17:30 19:00 19:00 19:30 16:00 17:30 16:00

Fara v Přerově Přerov, sv.Vavřinec Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus Centrum Sonus

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2

Strana 16

telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Zapisování úmyslů na mše svaté v Přerově na duben, květen a červen Schůzka ministrantů Mariánské večeřadlo Postní ekumenická modlitba Biblická hodina s jáhnem Svatý Pavel v textech Písma, Sonus Setkání františkánského společenství Kavárna pro seniory Úklid kostela, skupina „B“ Předškoláci Liturgika s kaplanem Zkouška scholy dospělých Adorace za nové aktivity ve farnosti Modlitby Fatimského apoštolátu Duchovní obnova pro mládež Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje U čaje s farářem pro mladé Setkání společenství seniorů Setkání společenství křesťanských žen Úklid kostela, skupina „A“ Mše svatá pro školní děti s přípravou na první svaté přijímání Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00 Předmostí 18:00 Katecheze pro dospělé Modlitby matek Schůzka ministrantů Biblická hodina s jáhnem Svatý Pavel v textech Písma, Předmostí Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00 Předmostí v pondělí 18:00 Redakční rada časopisu Úklid kostela, skupina „C“ Setkání dospělých po biřmování Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání Zkouška scholy dospělých U čaje s farářem pro mladé Začátek přípravy rodičů na křty dětí Svatý Pavel v textech Písma, Sonus Setkání společenství křesťanských žen pokračování na str.15

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro přerovský děkanát. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Zdeněk Klimeš, Miroslav Jáně, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka dubnového čísla je 25. března 2009.

Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.

Slovo pro každého Číslo 3, Ročník 15, Březen 2009