Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

Květen 2010 Číslo 5 Ročník 16 Úvodník P. Miroslav Jáně Liturgický kalendář Rosteme ve víře - Liturgika Teologie liturgického prostoru Rosteme ve víře Kapitolky z dějin naší spirituality Barokní inspirace?! Rosteme ve víře - Rok kněží P. Kajetan Sláma, farář 1882-1901 Pater Cyril Juroška, SBD Dopletná 2010 Víkend – Ženy sobě Dětské okénko Stránka pro mládež Z Centra pro rodinu Ráj Bože, dej mi klid Páté, předposlední setkání a vzpomínání se sestrou Malvínou Jen tak ve stručnosti Informace, plakátky, oznámení Světec měsíce Sv. Izidor z Madridu Přečetli jsme a doporučujeme Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita Slovo z Charity Setkání členů pastoračních rad děkanátu Přerov a zástupců charit Postní almužna … a mnoho dalšího…

Otče, věčná lásko, která jsi nám skrze Marii dala Krista, smiluj se nad námi. Kriste, tělo a krvi Panny Marie, smiluj se nad námi. Duchu svatý, který jsi způsobil v Marii největší dílo milosti, smiluj se nad námi. Maria, plná milosti, oroduj za nás.

Slovo pro každého Číslo 5, Ročník 16, Květen 2010

Litanie Jana Pavla II. (podle encykliky Redemptoris Mater)

Květen v liturgii

Je krásný slunečný den a já sjíždím za Olomoucí dolů k dálnici směřující dále na sever. Jedu z jednoho domova, kterým jsou farnosti, v nichž sloužím, do jiného domova, odkud jsem na této zemi vzešel; tedy od svých ke svým... V autě mi zní krásná hudba geniálního Johanna Sebastiana Bacha, skladatele, který dokázal, jak někteří míní, vystihnout hudbu samotného vesmíru. Snad proto se tolik dotýká lidského srdce. A právě v tomto místě mi na pozdrav kyne Sv. Kopeček, majestátně se tyčící nad Olomoucí, perla baroka, tedy stylu, který se snažil v sobě pojmout všechno, včetně protikladů; duši i tělo, srdce, rozum i cit, čas i věčnost, celou přírodu, celý vesmír. I Bachova hudba je barokní. Také já mávám na pozdrav, nikoli však majestátní budově, ale Paní, která v ní má Svůj trůn. Královna naší Hané je stejnou osobou, jako Vítězná Ochránkyně Moravy, před Níž se tak rádi skláníme na Sv. Hostýně, vyprošujíce si u Ní pomoc, posilu, požehnání, přímluvu u Syna. Ano, Maria je naší Matkou. Kde je maminka, tam je domov; proto se tak rádi vracíme, proto spěcháme domů. Šťastný domov – to je otec a matka, sourozenci, rodinná pohoda. Ne všem je toto štěstí dopřáno v rovině lidské, přirozené; zvláště v dnešní době, kdy je tolik rodin rozbitých neláskou... Ale opravdovou, nadpřirozenou rodinu můžeme zažívat v Církvi, kde spolu se „sourozenci“, našimi bratřími a sestrami, se radujeme ze společenství s našim nebeským Otcem a s Tou, kterou vyvolil za Matku Svého Syna. Ježíš sám ve své závěti na kříži říká (nejen Janovi): „Hle, tvá Matka!“ Ona je nazývána také prvotinou a předobrazem Církve. Jestliže tedy platí od dob starokřesťanských, že „nemá Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku“, nelze pak říci obdobně, že „nemá Boha za Otce, kdo nemá za Matku Marii“? Spěchejme k Ní, Ona na nás čeká. Kde je matka, tam je domov; a proto: „Chválu vzdejme, Moravané, nejsvětější Matce Páně...“ P. Miroslav Jáně

Strana 2

1. 5. 3. 5. 6. 5. 8. 5. 13. 5.

14. 5. 20. 5. 23. 5. 26. 5. 30. 5.

Sv. Josef, Dělník Sv. Filip a Jakub, apoštolové Sv. Jan Sarkander, kněz a mučedník Panna Maria, Prostřednice všech milostí Slavnost Nanebevstoupení Páně V šestém velikonočním týdnu se slaví svátek Kristova nanebevstoupení. Každý den se čte evangelium z Ježíšova loučení. Pán utěšuje své učedníky, že je nezanechá osamocené, ani když půjde na smrt, nebo až vstoupí na nebesa: „Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.“ (Jan 14,18) Není sice už s námi, jako byl s učedníky – hmatatelný, slyšitelný, viditelný, ale je s námi jiným způsobem. Potřebujeme však oči víry, abychom rozeznali jeho přítomnost v nás a u nás. Ježíš vstoupil na nebesa, aby nám mohl být blízko jiným způsobem. Stal se nám vnitřním Mistrem. Je nám blízko. Je v nás. Ježíš praví: „Já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.“ (Jan 14,19) Kristus je stále v nás. To je poselství útěchy, které nám Pán zanechal. Nyní už není vedle nás, nýbrž je v nás a my v něm. Stal se naším nejniternějším základem. Tam ho můžeme plně slyšet v tichých impulsech našeho srdce. Nebe bychom tedy neměli hledat jen kdesi nahoře, nad sebou, ale v sobě (srov. Sk1,10n). Klasickým způsobem to vyjádřil Angelus Silesius ve svých slavných verších: „Zastav se, kam prcháš? Nebe je v tobě! Budeš-li Boha hledat jinde, nenajdeš ho v žádné době.“ Když byl Ježíš vzat na nebesa, vzal s sebou k Otci i svou lidskou stránku. Ve své lidskosti vzal na nebesa zároveň i nás - naši povahu, vitalitu i sexualitu, náš strach, naši sílu i naše slabosti. Jeden žalm praví: „Vystoupil jsi na výšinu a ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl.“ (Žl 68,19) Kristus tak vede s sebou do nebe nás, kteří jsme zajati sami sebou, svými omezeními, strachy, smutky a zraněními. Mnohdy se cítíme jako ve vězení, kde jsme zapleteni do změti svých emocí, sklonů, nejasných vztahů, intrik a přetvařování. Jsme připoutáni ke svému tělu. Ježíš na nás ale při svém nanebevstoupení vložil svou ruku, zajal nás svou láskou, a tak naše vězení proměnil. Ve své lásce nás vzal s sebou na nebesa. (Podle knihy Tajemství velikonoční radosti, Anselm Grün) Sv. Matěj, apoštol Sv. Klement Maria Hofbauer, kněz Slavnost Seslání Ducha Svatého Sv. Filip Neri, kněz Slavnost Nejsvětější Trojice Víra všech křesťanů má svůj základ v Trojici.(Sv. Cesarius z Arles) Tajemství Nejsvětější Trojice je hlavní tajemství víry a křesťanského života. Je to tajemství Boha, jaký je sám o sobě. Toto tajemství je zdrojem všech ostatních tajemství víry. Celé dějiny spásy nejsou ničím jiným, než dějinami různých cest a prostředků, kterými jediný a pravý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý, se zjevuje, smiřuje a spojuje se sebou lidi, kteří se odvracejí od hříchu. Říká se, že tajemství Nejsvětější trojice je nepochopitelné, a snad tomu tak doopravdy je! A přece je tak prosté, když ho žiješ! Když ho zakoušíš, není nic, co by bylo jasnější a pravdivější. Čím by byl Otec bez Ježíše? A čím by byl Ježíš bez Otce? A kde by byla plnost a láska bez Ducha, který je spojuje? Který ze tří činí jedno? Slovo pro každého Číslo 5, Ročník 16, Květen 2010

POUŤ SENIORŮ úterý 25. května 2010 do poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně Doprava individuální mše svatá v 915 a 1100 hodin

Zamysleli jste se někdy nad Ježíšovým výkřikem v noci? Nad jeho modlitbou v poušti či v Getsemanech? Kdyby nebylo Otce, který mu odpovídá, co by mu vlastně zbylo - a co by zbylo nám? Jak hrozná by musela být osamělost Boha uzavřeného do své děsivé jednoty! Avšak Ježíš vykřikl a Otec mu odpověděl. A jejich věčná jednota, to je Láska. Jakou radostí je Duch! Duch je objetí, které činí ze tří jedno a obdarovává tě radostí z této jednoty. (Carlo Carretto) Jaroslav Branžovský

Teologie liturgického prostoru Liturgický prostor nepatří k vlastní podstatě křesťanství, neboť ono není vázáno na místa či nějaké prostory. Prvotní křesťané se ke slavení liturgie scházeli po domech - neměli vlastní kultovní stavby. Chrámem Nové smlouvy je Kristus, jak se sám označuje (Jan 2,13–22). Místem svátostné Boží přítomnosti je Kristus a v něm se inauguruje nový chrámový kult v Duchu a v pravdě (Jan 4, 23). Věřící tvoří v Kristu jeho mystické tělo - přebývá v nich Boží sláva - a proto oni a jejich společenství může být nazváno chrámem živého Boha. Křesťané v obrazu Kristova těla jsou údy a v obrazu chrámu jsou živými kameny. Kristus je pak základním a úhelným kamenem Boží stavby a současně i svorníkem, díky kterému celá stavba drží pohromadě. Ve srovnání s tímto duchovním chrámem má stavba, kde se věřící shromažďují, jen funkční a symbolický význam. Není to budova, ale společenství věřících, které skrze slavení liturgie posvěcuje daný prostor. Tato myšlenka je vyjádřena i v obřadech svěcení kostela. Z hlediska teologie, symboliky a spirituality je třeba, aby chrámová architektura zachovávala následující kritéria. Každý kostel je obrazem místní církve, a tudíž musí dostát jejím požadavkům. Má vyjadřovat jednotu Božího lidu, při jejím hierarchickém členění. Kostel má i funkční hledisko, a tudíž musí dostát požadavkům obnovené liturgie po druhém vatikánském koncilu. Jedná se o správné členění prostoru, umístění jednotlivých liturgických míst – oltář, ambon, sedes, křtitelnice, svatostánek…, které mají umožnit aktivní účast věřících při bohoslužbách. Liturgický prostor je však i znamením, symbolem a má mít i mimo liturgii svoji výmluvnost o základních pravdách křesťanství. Jedná se i o estetickou a uměleckou stránku stavby, jež má hovořit o kráse nejvyšší a umělci největším. Víceúčelové liturgické prostory a jiná řešení (užívání nějakého objektu jako kostela) mají být spíše dočasnou záležitostí. V současné sakrální architektuře se nejedná o setkání a vzájemný dialog mezi architekturou a křesťanskou kulturou, která v sobě nese poznání teologické, liturgické nebo sakramentální. Jedná se o „kvalitativní skok” při kterém církev opouští pozice obav a strachu, směřuje od protireformních postojů k reformě, od liturgie chval a díkůčinění ke komunikační liturgii, od domus Dei k domus ecclesiae. Aby současný architekt dostál výše uvedeným „závazkům“, tak se neobejde bez znalostí faktorů liturgických a teologických, neboť jen na jejich základě může navrhnout prostor, kde věřící mohou zakusit svatost Kristova těla, jehož jsou údy. Sakrální architektura má natolik modelovat prostor, aby se v něm uskutečnilo poznání pravdy o Bohu mezi námi. Dnes v oblasti sakrální architektury se nejedná o to, kolik a jaké kostely byly postaveny a naprojektovány, ani o prezentování nejrůznějších projektů a staveb s mnohdy zavádějícím hodnocením, ale o způsob vnímání sakrální architektury a metodu, s jakou se k dané činnosti přistupuje. Dvě substantiva jasně vymezují to, co by mělo být vnímáno každým, kdo chce hodnotit, anebo projektovat nějakou kultovní stavbu: je to teologie a architektura. Jaká má být teologie toho či onoho „sakrálního prostoru“? Nepochybně se jedná o teologii, jako životní postoj, vztah a život s Bohem, tak jak jej vnímá umělec, věřící či náhodný návštěvník kostela. Takto se v uměleckém díle zjevuje autorovo nitro, jež je mnohdy natolik bohaté, inspirativní a strhující, že člověka pozvedá k Bohu. Tato „teologie duše“ je něčím nedotknutelným, a tudíž posvátným, ale tento subjektivní postoj, byť pro pravé umění nezbytný, není tou teologií, o níž nám v prvé řadě jde. Přicházíme k teologii, jako k objektivní reflexi církve posvátného prostoru, kterou definujeme jako liturgickou. Jak liturgie, tak i posvátný prostor, jsou


pravými „locus theologicus“, místy teologické reflexe, které se rozvíjela a měnila v průběhu staletí v návaznosti na kulturní, umělecké, symbolické a eklesiologické okolnosti. Liturgie, jež je hrou symbolů, lidskou a Boží akcí, hlásáním biblického textu, živou Tradicí církve, teologicky a symbolicky natolik definuje celou architekturu, že její funkční chápání není architektonickým progresem, ale nutností. Liturgický kontext nám ukazuje na spojitost všech výše jmenovaných složek, a na skutečnost, že kostel je obrazem církve, pro níž je určen nejen funkcionálně, ale hlavně symbolicky. Vnitřní spojitost mezi ritem a liturgickým prostorem je výchozím bodem pro symboliku a teologii kostela. Je třeba si uvědomit, že liturgický prostor se svými místy celebrace má být vnímán jako místo, které zobrazuje naše dějiny spásy, které odráží skutečnost posledních věcí člověka. Již od prvních dob křesťanských byl liturgický prostor, chápán jako symbol Krista, který žije ve své církvi. Církev je tím posvátným místem, příbytkem Boha mezi námi v Duchu svatém, je tím novým prostorem a časem. Církve vždy cítila potřebu vymezit a vyjádřit tuto svou vnitřní identitu a přítomnost ve světě tím, že delimitovala daný prostor architektonickou strukturou, jež ji obrazně znázornila. Jestliže Koncilní konstituce Sacrosanctum Concilium definuje liturgii jako centrum veškeré činnosti církve, tak je to právě okamžik liturgického slavení, kdy se zjevuje pravá podstata církve; ji reflektuje a jí slouží celá architektonická struktura. Toto teologické pojetí sakrální architektury je obsaženo v mnoha církevních dokumentech a liturgických knihách a bylo by přínosné studovat tyto dokumenty, ale poukázal bych jen na jednu liturgickou knihu, kde můžeme názorně pozorovat vztah mezi teologií a architekturou. Teologie Obřadu dedikaci kostela popisuje ten okamžik, kdy nějaká architektura se stává „sakrálním prostorem“. Projdeme-li si je, tak si uvědomíme, že ve vztahu církev – kostel – prioritu hraje společenství, architektonický objekt je jen ve službě společenství. Jacek Brończyk, jáhen

Strana 3

Barokní inspirace?! Už kdysi, na počátku našich „Kapitolek“, jsme si řekli, že historie je učitelkou života, a že především proto se k ní obracíme, abychom porozuměli naší době, pochopili význam a zákonitosti dějin alespoň částečně, nakolik je to v chabých lidských silách, a zároveň abychom mohli žasnout, jak veliké věci činí Bůh. Je zvláštní, že existuje jedno dějinné období, které nás ovlivňuje snad více, než si myslíme, na něž jsme již několikrát narazili, a které zmiňuji i v úvodníku tohoto čísla. Jedná se o fenomén, který pojmenováváme jedním slovem baroko. Žádný jiný umělecký sloh ale zároveň také styl života snad neovlivnil podobu našich zemí jako tento. Bez baroka neměli bychom Babičku Boženy Němcové, malíře typu Mikoláše Alše či básníky, jako byli Mácha nebo Holan. Bez baroka neměli bychom většinu poutních míst v té podobě, jak je známe, ani naše kostely městské či nad dědinkami se tyčící cibulovité věžní báně, z nichž hlas zvonu svolává ke „klekání“, čili trojí modlitbě k připomenutí Boží dobroty, jež se nám ukázala v tajemství vtělení věčného Slova či v Jeho slavném zmrtvýchvstání. Kolik by chybělo křížů u cest, božích muk a kapliček v polích, náš život by se odehrával bez „poezie“ v podobě Ladových vánočních motivů nebo rozkvetlého máje v krajině posázené stálými znameními Boží blízkosti. Asi sotva bychom mohli obdivovat pestrou krásu lidových krojů a pokřesťanštěných lidových zvyků, majících původ až kdesi v pradávných dobách před příchodem svatých věrozvěstů. A můžeme jít ještě dál; nebýt baroka, v našich zemích nutně spojeného s návratem k víře předků, a tedy i našich národních patronů (navzdory tomu, že i nekatolík Komenský je výrazně barokním zjevem), nejen že bychom byli ochuzeni o veškerou krásu kostelní výzdoby, ale i o poklady nejvzácnější, které u nás do té doby šířící se protestantismus zavrhl: tedy o fyzickou přítomnost Spasitele mezi námi, ve svatostáncích našich kostelů, a také o mateřskou něhu Naší Paní, kterou bychom vůbec neznali. Neexistovala by ani hloubka mystiky tereziánského Karmelu, na níž vyrostla i svatá Terezka, učitelka „malé cesty“. Jak smutný by byl náš běžný život; nebylo by ani místních poutí-oslav svátků patronů, ani hodů a s nimi spojených veselic, ani modliteb za zemřelé v dušičkovém čase. Šíře katolicity spojená s radostí ze života stejně jako s nutností postů a odříkání byla by pro nás velkou neznámou. Ale díky Bohu, řízení Prozřetelnosti bylo jiné: našimi kraji procházeli mnozí nadšení misionáři, zejména z řad jezuitského řádu (jim bych se rád věnoval, dá-li Pán, v příštím čísle) a získávali pro plnost katolické víry mnohé zbloudilé duše; byli také horlivými kazateli, spisovateli a šiřiteli kvalitní česky psané duchovní literatury. Doba po posvátném tridentském koncilu byla v Evropě velmi úrodnou pro růst ve svatosti a nadšení pro katolickou reformu, jak to dokazují i jména mnohých světců v církevním kalendáři a četné kongregace jimi zakládané pro šíření víry, náboženské osvěty nebo pro charitativní práci. Bohužel má doba barokní, zejména v našich poměrech i četné stíny: kromě pokojné rekatolisace existovala i násilná, válka, neúroda a nemoci zbídačovaly obyvatelstvo atd. Na baroku je podivuhodné, jak v době neklidu a nejistoty, dokáže vstoupit na scénu jako silně nábožensky motivovaná kultura. „Oproti chladnému protestantismu přichází náhle velké citové zvroucnění, vnímání transcendentnosti Boží není nikterak na újmu poznání, že Bůh stále pokračuje ve svém díle, ba že Jeho působení lze zachytit i ve zcela běžných událostech všedního života. Protože hlavním tématem doby barokní je „poznání Boha skrze tento svět“ (motiv tak často zdůrazňovaný Z. Kalistou), dostává i celá krajina posvátný ráz, neboť v ní vše vypovídá o Bohu. Do ní jsou zasazovány kostely, kříže, boží muka i osamělé sochy světců, většinou díla velké umělecké kvality, aby uváděla skrze viditelnou krásu ke Kráse věčné. Baroko je stylem vysloveně syntetickým (syntetizujícím); dokáže v sobě souladně nést různé protiklady (tak blízké i dnešnímu člověku): citovost - pevná potridentská věrouka; útěk ze světa - hledání Boha skrze svět; smyslovost - duchovnost, askezi; uniformitu - nesmírnou pluralitu výrazu (např. liturgie - lidová zbožnost) apod. Zároveň ale v sobě syntetizuje i předchozí vývoj: hlubokou spiritualitu středověku s následným renesančním humanismem. Z obojího pak vytváří nový prvek - humanismus bohostředný. Jen v našich zemích lze hovořit o tzv. „barokní

Strana 4

gotice“, J. B. Santinim přivedené k dokonalosti. A tak zatímco ze středověku přebírá různé asketicko-mystické prvky (odchod ze světa a pohrdání časnými věcmi, důraz na askezi, sv. svátosti, bernardovskou snubní mystiku, prostotu a chudobu sv. Františka apod.), z renesance si zase ponechává obdiv ke kráse stvoření, smyslovost, využití „christianizované“ antické mytologie, snahy o širší vzdělání (zejména lidových vrstev) atd. Přijímání podnětů z předešlých epoch lze spatřovat také v obnoveném a dále rozvíjeném kultu českých patronů, tedy i poustevníků Ivana, Prokopa a Vintíře, které souvisí se systematickým počešťováním, s nímž v reakci na šíření germanofilního protestantství začali jezuité již před Bílou horou, a které je zajímavým projevem barokního vlastenectví. Díky tomu se legenda stává opět samostatným a žádaným literárním útvarem, předkládajícím vzory k následování. Do popředí zájmu se dostává kult Krista, vnímaného zejména skrze Jeho lidství (bez újmy božství), tedy především v Jeho dětství, utrpení či reálné přítomnosti v Eucharistii. K tomu přistupuje také kult Matky Boží, andělů a svatých (zejména patronů šťastné smrti, ochránců proti moru, pomocníků v různých životních potřebách), nezapomíná se ani na duše v očistci. Literaturu, umění, homiletiku, náboženský život i těch nejprostších věřících zaplavuje „vlna kontemplace a mystiky“ (je známo, jaký vliv měla na naše prostředí zejména španělská mystika). Baroku prodchnutému emocionalitou, citovou vroucností, však není vůbec cizí opravdovost života, vedoucí často až k heroismu. K tomu také směřoval dalekosáhle rozvíjený kult mučedníků i asketů (tedy včetně starověkých poustevníků), který zdaleka nevedl jen k jejich uctívání, ale také k následování jejich ctností. Vždyť sami hlasatelé pravé víry, barokní misionáři a kazatelé, byli vzorem opravdového křesťanského života, zbožnosti i askeze... Obdivujeme dodnes jejich zapálenost ani ne tak pro nějakou ideologii, jako spíše pro osobu samotného Krista, kterého upřímně a z celého srdce milovali. Bylo by možno připomenout ještě mnoho dalších barokních fenoménů, jako byly poutě a s nimi související poutní místa, často obsazovaná řeholníky nebo poustevníky, záliba ve slavnostnosti a teatralitě a mnoho dalších. Důležité je však si uvědomit, že snad žádná jiná epocha nebyla schopna do sebe pojmout tolik různých vlivů, mnohdy i protichůdných, utvořit z nich tak podivuhodnou syntézu, a zároveň natolik ovlivnit staletí následující.“ (Citováno z mé diplom. práce na CMTF UP Olomouc). Nelze snad právě v této schopnosti spatřovat zdroj inspirace pro tuto dobu? Co se můžeme od baroka naučit a jak se bude vyvíjet křesťanská kultura ve 21. století? Právě na tyto otázky je dnes nutné hledat odpověď. P. Miroslav Jáně


Pater Kajetan Sláma, farář 1882 - 1901 P. Kajetán Sláma se narodil roku 1830 v Dolním Štěpánově (dnes Štěpánov u Olomouce) v rodině rolnické. Do hlavní školy chodil v Olomouci a tam také vystudoval na gymnáziu, vstoupil do bohosloví a byl roku 1857 na kněze vysvěcen. Byl poslán za kooperátora do Velké u Strážnice. Potom administroval Lhotku a dostal se odtud za kaplana do Strážnice na týž patronát hraběte z Magnisu. Učil i zpěvu na tehdejším nižším gymnáziu ve Strážnici. Stal se pak farářem v Kněždubu u Strážnice. Když uprázdněn byl úmrtím faráře Arnošta Vychodila Přerov, Jeho Eminence arcibiskup Fürstenberg nabídl Přerov děkanu Martinu Novotnému, jenž v letech 1846 – 1853 byl v Přerově kaplanem, ale děkan, jenž nedávno přišel do Strážnice, poděkoval se a navrhl kněždubského faráře Kajetána Slámu. Ten presentován byl od vysoce urozeného patrona hraběte Antonína z Magnisu st. a byl na Přerov investován. 15. 11. 1882 slavil příchod svůj do Přerova – průvod od c. k. gymnázia – veliká byla nepohoda – sníh s deštěm – s velkou slávou byl přijat. Slavil v srpnu právě 25. památku svého kněžství – měl 52 let, když obdržel Přerov. Brzy dal se do oprav v kostele – nová střecha a dlažba, dány nové báně a krytba na věži sv. Vavřince. Roku 1898 byl opraven vnějšek farního kostela a vyměněny věžní helmice, následující rok byl kostel opravován zevnitř. Roku 1899 byl vnitřek farního kostela vymalován. Za něho pořízena socha sv. Františka Xaverského na Šířavě, socha Bl. P. Marie Svatohostýnské ve výklenku kostelíka sv. Jiří na Horním náměstí, kříž u kaple Bol. P. Marie v poli, kříž poblíž vápenky v Přerově, renovována socha Matky Boží Frýdecké a posvěcen prapor škol obecných. Farní budova též opravena. Za něho zřízena v Želatovicích dvoutřídní škola z jednotřídky, budova nová postavena a jím svěcena. Když děkan Dolina v Předmostí 14. února 1884 vážně ochuravěl, jmenován farář 5. března 1883 místoděkanem a správcem zatímním – pak zas ozdravěl vldp. děkan a vedl děkanský úřad do 4. března 1886, kdy byl raněn mrtvicí, ale farářem zůstal i děkanem. Správu děkanátu zas vedl P. Sláma. (Děkan Dolina zemřel 23. září 1887.) 2. dubna 1888 stal se K. Sláma skutečným děkanem a v roku 1895 konsistoriálním asesorem. Byl i knížecím arcibiskupským komisařem pro vyučování náboženství na c. k. gymnáziu Přerovském a na měšťanských školách veřejných i klášterních, a členem c. k. okresní školní rady a po několik let i členem obecního zastupitelstva města Přerova. Když 13. července 1895 končil slavným Te Deum 25. školní rok přerovského gymnázia, sloužil za studenty i profesory zpívanou mši svatou. Za časů děkana Slámy založen roku 1892 spolek Katolických tovaryšů, taktéž založena Jednota sv. Josefa. 15. srpna 1886 posvětil prapor dělnického vzdělávacího spolku „Svornost“, založeného v roce 1882. Když založena byla měšťanská škola v Přerově, první rok v I. měšťanské byl katechetou P. Kajetán Sláma, druhý rok v I. a II. měšťanské byl katechetou P. Ignác Zavřel, druhý kooperátor. V šířavském kostele byl postaven zcela nový hlavní oltář. 15. října Slovo pro každého Číslo 5, Ročník 16, Květen 2010

1890 dovolila konsistoř děkanovi posvětit jeho svatostánek, kříž se sochou Bolestné P. Marie a sv. Jana, novou sochu sv. Michaela archanděla a sochy sv. apoštolů Petra a Pavla. Roku 1900 opravil místní řezbář Antonín Čuba všechny oltáře ve farním kostele, kazatelnu a křtitelnici. P. Sláma pro ně zakoupil v Grödenu (dnes Val Gardena, Jižní Tyroly) sochy Božského Srdce Páně, Neposkvrněného srdce Panny Marie a sv. Anny. V roce 1892 vznikla v Přerově Katolická politická jednota pro okres Přerovský. Zakládajícími členy a členy výboru byli děkan Kajetán Sláma a profesor Hospodářské školy Dr. Kahovec. 14. září 1896 se odbýval v Přerově valný sjezd Katolické strany národní, jímž bylo dovršeno založení nové politické strany z Katolických politických jednot, činných v Národní straně (Staročeši), jejímiž poslanci byli také P. Ignát Wurm a P. František Weber. Na další schůzce 24. června 1896 v Přerově byl stanoven a přijat program nové strany a zvolen výkonný výbor; programové prohlášení bylo dílem redaktora „Našince“ Alexandra Jiříčka, bylo uveřejněno v olomouckém „Našinci“ a brněnském „Hlasu“ 29. června 1896. Sjezd byl zahájen slavnou mší svatou, již celenoval děkan Kajetán Sláma, současně sloužil tichou mši svatou P. Josef Pospíšil, přední budovatel nové strany. Vlastní sjezd byl uspořádán v sále Akciového pivovaru, zahájil jej předseda výkonného výboru JUDr. Mořic Hruban. Sjezdu předsedal předseda Katolické politické jednoty přerovské Dr. Kahovec, místopředsedy byli hrabě K. Seilern (mecenáš vídeňských Čechů, pozdější zemský poslanec) a rolník Josef Sládeček z Říkovic. Rezoluci sjezdu navrhl P. Karel Bilčík, tehdy farář v Rokytnici u Přerova. (Z této strany se stala v roce 1919 sloučením se stranou křesťansko-sociální Československá strana lidová.) V roce 1899 složil děkan Sláma děkanský úřad a komisařství při školách, zůstal jen členem okresní školní rady. (20. ledna 1900 byl pověřen vedením děkanátu dosavadní viceděkan P. Josefa Sebastian Vyhnánek, farář v Pavlovicích u Přerova, který byl 30. března 1900 také jmenován školním komisařem.) P. Sláma chystal se pak k odejití na odpočinek dnem 1. ledna 1902. Zatím Pán Bůh jej povolal po krátké nemoci – slabost srdce – ve čtvrtek dne 21. listopadu 1901 ku věčnému odpočinku. Obdržel v náhlosti jen poslední svaté pomazání. Byl pak v sobotu dne 23. listopadu za velkého účastenství kněží pochován. V Přerově právě dovršil 19 let svého působení – 15. listopadu 1882 – 21. listopadu 1901. Pochován v hrobce poblíž hlavního kříže. Dodati dlužno, že za živobytí daroval více tisíc zlatých na vystavění nového kostela v Kněždubu, kdež dřív byl několik roků farářem. Byl čestným občanem Strážnice a Kněždubu. Též rodnému Štěpánovu přispěl k výzdobě farního kostela. (Pamětní kniha farnosti přerovské, napsal P. Ignác Zavřel) Zdeňka Mollinová Strana 5

Pater Cyril Juroška, SBD v Bystřici pod Host.

dva měsíce v Thonetu P. Cyril Juroška se narodil se 29. a pak 9 let v místním června 1921 na Prostřední Beč- Okresním stavebním vě, patřící k farnosti Hutisko. podniku, než se odstěMěl jedenáct sourozenců – čtyři zemřeli ještě v dětství, čtyři v dos- hoval k bratrovi do Dopělém věku a v roce 2004 ještě žili dva jeho bratři a sestra. Sám bešova a dalších šest napsal: „Neradostné mládí jsem prožil doma i u cizích lidí. Když let pracoval v ROMO přišel čas se rozhodnout, co budu dělat, požádal jsem o přijetí k Fulnek „na strojích, Baťovi do Zlína. Tehdy se do jeho Školy mladých mužů přijímali hlavně na vrtačkách.“ jen ti, kdo měli měšťanskou školu. V sousední Horní Bečvě byla (Později to ohodnotil, že ho obě totality, nacistická právě taková postavena, a tak jsem ve svých patnácti letech udělal i komunistická, připravily o 16 let kněžství.) zkoušky do druhé třídy a dva roky jsem chodil do školy vzdálené Tajně byl vysvěcen na kněze litoměřickým biskuosm kilometrů. Za ty dva roky jsem byl pro Baťu starý. Mezitím pem ThDr. Štěpánem Trochtou SDB kdesi v Praze moje sestra Anna dostala místo služebné u učitelky ve výslužbě 20. 9. 1966. V roce 1968 v době uvolnění „pražFrantišky Jadrníčkové - Burianové ve Fryštáku – Horní Vsi. Vodí- ského jara“ zažádal o návrat do duchovní služby vala ji na mši svatou do kaple salesiánského ústavu, v té době k v litoměřické diecézi. Aby se tajné svěcení nepronim také občas chodíval „staříček“ P. Ignác Stuchlý, a paní učitel- zradilo, uvedl se souhlasem biskupa Trochty jako ka mu ze svého důchodu dávala nějaké peníze pro chlapce. Když datum a místo ordinace 5. 4. 1950 a Litoměřice. sestra přijela na dovolenou, řekla mi o ústavu ve Fryštáku. Pak Protože v litoměřické diecézi pro něho volné místo zašla za jeho ředitelem P. Václavem Mrtvým a on slíbil, že mne nebylo, požádal o exkardinaci do olomoucké arcipřijme. Tak jsem v roce 1938 v srpnu nastoupil do Fryštáku do 3. diecéze. První veřejnou slavnou mši sv. sloužil 20. třídy gymnázia a byl jsem zde tři roky. Po 5. třídě se nastupovalo 7. 1969 v kostele sv. Markéty v Mošnově. Od 21. 9. do noviciátu, který trval jeden rok.“ 1969 do 31. 7. 1973 byl kooperátorem v Přerově, Po absolvování 5. třídy studentátu ve Fryštáku u Holešova vstoupil v roce 1971 byl k padesátinám Limbo ornatus, tj. P. Cyril do řádu. Noviciát v Ořechově u Polešovic ukončil 25. srp- vyznamenán děkanským límcem na klerice. K 1. 8. na 1942. Po prázdninách zase přijel do Fryštáku k dalším studiím. 1973 byl poslán jako administrátor do Domaželic „Po noviciátě jsem měl studovat další třídy gymnázia, ale protože aexc. Beňov. Za zásluhy o udržení památky Služebjsem měl věk vojenské služby, byl jsem poslán na nucené práce do níka Božího A.C. Stojana v Beňově byl v roce 1986 Německa.“ Už od října 1942 až do roku 1945 byl s ostatními fryš- jmenován čestným kanovníkem kroměřížským. táckými mladíky totálně nasazen v Reichu v Kruppových závo- Drobný starý pán, neuvěřitelně duševně svěží, vitáldech, nejprve půl roku v Essenu. Po rozbombardování essenského ní a nezdolný, stále plný humoru a radosti, onemockomplexu Spojenci byl závod přestěhován do Herthy v Horním něl v devadesátých letech diabetem a jeho zdravotní Slezsku u Vratislavi. V lednu 1945 P. Cyril s dalšími utekl před stav se začal zhoršovat. Musel brát inzulin a hrozily frontou pěšky domů na Moravu. diabetické komplikace. Když po smrti své věrné „Naložili jsme těch pár svých věcí na sáňky a přes zamrzlou Odru hospodyně zůstal na faře v Domaželicích sám, jsme šli k českým hranicím. Byla to cesta plná utrpení a přímého objevovaly se stále častěji hypoglykemické stavy ohrožení života. Po dvou dnech a nocích cesty jsme dorazili na a přes všechnu péči milujících farníků bylo čím dál naše území a vlakem mohli jet dále. Zůstal jsem v Pardubicích, ale jasnější, že sám bydlet nemůže. Odmítl jít do Kněžbrzy jsem byl poslán do Ořechova, kde jsem dělal další třídy gy- ského domova – snad prý není takový hříšník, aby mnázia. Pak jsem jel zpátky na dva roky do Pardubic do salesián- musel do očistce už za živa – a raději se na jaře ského ústavu pro chlapce.“ Začal studovat v salesiánském boho- 2004 dohodl se salesiány, že se vrátí k nim do obvědném učilišti v Oseku u Duchcova filozofii a pedagogiku, po- noveného salesiánského Domu Ignáce Stuchlého ve kračoval v přípravě na kněžství. V roce 1950 měl být vysvěcen na Fryštáku. S farníky se rozloučil 1. srpna 2004 po 31 kněze. Jenže „13. dubna 1950 o 22. hodině přepadla klášter tajná i letech duchovního působení. uniformovaná policie, milice a další zastrašovací složky tehdejšího „Po 66 letech jsem se vrátil do Fryštáku. Jsem porežimu. Vysvlekli nás do naha a podrobili sprosté ponižující pro- těšen, že jsem tu našel mladé spolubratry, které si hlídce. Z kláštera se stalo vězení. Ti, kdo neměli za sebou vojen- vybral Don Bosco a přitáhla je Panna Maria Poskou službu, byli povoláni k pověstným pracovním jednotkám mocnice. Žasnu nad dílem, které ke slávě Boží vyPTP.“ Kvůli studiu měl P. Juroška povolen odklad vojenské pre- konali a ještě vykonají. Na konec nějakou myšlenzenční služby, ten mu byl zrušen, po likvidaci řádu státem v „Akci ku. Když se ptali dr. Antonína Šuránka, jak se má, K“ byl pět měsíců internován, pak poslán na tři a půl roku do PTP odpovídal slovy: „Díky Pánu Bohu, mám se lépe, a „postaven mimo službu“. Vystřídal 12 různých pracovních tábo- než si zasloužím.“ Když se ptali prof. Dominika rů, pracoval v kamenolomu, stavěl kasárny v Brně... Pecky, jak se má, odpovídal: „Mám se, ještě mě „Na Silvestra v roce 1953 nás propustili a museli jsme si hledat ci- nemají!“ A ještě nějakou použitelnou radu? Chcešvilní zaměstnání. Studovat bohosloví bylo trestné. Každý z nás li radu, máš ji míti! Pamatuj však především: hledal nějaké místo u známých nebo u příbuzných. Když už vši- Čím těžší je naše žití, tím potřebnější je šprým!“ chni moji spolubratři byli ve vězení, byl jsem pozván na pětihodi- P. Cyril Juroška zemřel 4. října 2008 ve zlínské nenový výslech do Holešova. Bydlel jsem tehdy v Bystřici pod Hos- mocnici, pochován byl mezi svými spolubratřími ve týnem. Nakonec mne nezavřeli. Pracoval jsem jako dělník ve skla- Fryštáku. Zdeňka Mollinová dě OSP Holešov.“ 18 let směl pracovat pouze jako dělník – nejprve Strana 6 Slovo pro každého Číslo 5 Ročník 16, Květen 2010

Dopletná 2010. V sobotu 24. dubna 2010 se konalo v Přerově, v restauraci Pegas u nádraží, setkání pletařek obvazů pro malomocné v Africe a Indii – „III. dopletná 2010“. Za Přerov a okolí se zúčastnilo 7 žen. Setkání zahájil po 10 hodině pan Ing. Vladimír Výleta uvítáním pletařek z celé Moravy, oznámením programu, a také přednesl informaci o činnosti za rok 2009. Dopoledne přišel naše setkání pozdravit Msgr. P. Josef Nuzík, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Poděkoval všem pletařkám za jejich nezištnou pomoc při ručním pletení obvazů pro nemocné v dalekých zemích. Po jeho vystoupení následoval společný oběd. Po obědě mezi nás zavítal člen KDU-ČSL Marian Jurečka z Rokytnice, který kandiduje na 2. místě za KDU-ČSL a pozval všechny ke květnovým volbám. Následovala výměna zkušeností s pletením obvazů, diskuze a beseda mezi pletařkami při kávě a různých dobrotách, které skupinky žen přinesly. Také byla možnost předání upletených obvazů a nákup příze. Před koncem setkání proběhla tombola (1 los za 50,- Kč jako příspěvek na oběd), předání výher – knihy, různé drobné dárky od sponzorů, a kdo nevyhrál, dostal cenu útěchy – prupisku a malý balíček. Na závěr jsme si společně zazpívali „V dobrém jsme se sešli… a S Pánem Bohem, idem od vás…“ Pro Vaši orientaci: obvazy v Přerově pleteme od roku 2003 a do konce roku 2009 jsme upletly a odeslaly celkem 3609 ks obvazů. Od ledna 2010 bylo upleteno a předáno 502 ks obvazů. Dík všem ženám, které se do této práce zapojily, a také všem, kteří přispěli a přispívají na koupi příze. Všem upřímné Pán Bůh zaplať! Žofie Kornelová

Víkend - Ženy sobě. V posledním dubnovém víkendu se některé ženy našeho děkanátu zúčastnily víkendu matek v Újezdě u Uničova. Letos nás byl rekordní počet 25. Pátek večer některé z nás začaly mší svatou v kapli, kterou sloužil otec Zdeněk Klimeš. Potom následovalo ubytování, večeře a posezení u krbu s kytarou. V sobotu za námi přijel náš děkan otec Pavel a zpestřil dopoledne úžasnou přednáškou. Na filmu Rabín, kněz a krásná blondýnka ukázal, jak řešit problémy puberťáků, celibátu a milostného trojúhelníku. Díky slunečnému počasí po obědě nechyběla procházka a volejbal. Večer jsme se pomodlily modlitbu matek, a potom seděly a povídaly. V neděli následoval úklid a mše svatá v kostele, kterou pro nás i místní sloužil otec Jaroslav Knichal. Po společném vyfotografování již následoval odjezd k našim nejbližším. Mirka Punčochářová


Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Letošní rok budeme v měsíci květnu slavit nejen svátek Matky Boží Panny Marie - jej jí zasvěcen celý tento měsíc, ale také svátek Seslání Ducha Svatého.

OVOCE DUCHA SVATÉHO Stromy poznáme nejlépe po ovoci nebo podle plodů, které přinášejí. Působení Ducha Svatého poznáme podle skutků a vlastností člověka. Když z písmen v obrázcích složíš slova, dozvíš se, o jakém ovoci Ducha Svatého hovoří sv. Pavel v listu Gal. 5,22-23.

Strana 8


Ministrantský víkend - Maria, Královno ministrantů, oroduj za nás Jako každým rokem, i letos se naši ministranti vydali na víkendový výlet. Letos jsme jeli do Horní Lhoty u Luhačovic, bývalého působiště bývalého přerovského kaplana otce Tomáše Strogana. Horní Lhota leží nedaleko Luhačovic v nádherné krajině Vizovických vrchů. Na výlet se vydalo přes dvacet odvážných ministrantů z Přerova, Předmostí, Vlkoše a Říkovic, pod vedením přerovského jáhna Jacka a otce Miroslava. První větší skupina jela v pátek odpoledne vlakem do Luhačovic a odtud pak autobusem do Horní Lhoty. Večer ještě dojel zbytek ministrantů a otec Miroslav. Ubytovali jsme se na momentálně opuštěné faře, která tvořila základnu našeho pobytu. V sobotu jsme se rozhodli prozkoumat krásy okolní přírody a vydali se na výlet směrem k poutnímu místu Malenisko nedaleko Provodova. Ovšem sotva jsme odešli od fary, začalo pršet a dokonce padaly i kroupy. Na déšť jsme byli připraveni, vytáhli jsme pláštěnky a pokračovali v cestě. Když jsme konečně po několika kilometrové túře vyšli z lesa, zjistili jsme, že jsme si udělali zacházku asi 2 km zcela špatným směrem. Říká se, že cesty Boží jsou nevyzpytatelné, a my můžeme jen dodat, že ty lidské zrovna tak. Ale nepropadli jsme zoufalství a šli jsme dále, teď již správným směrem. Počasí bylo jak na kolovrátku, chvíli pršelo, chvíli svítilo slunce. Po cestě delší a namáhavější, než jsme čekali, se před námi objevil cíl naší cesty. Ještě, než jsme došli k samotnému poutnímu místu, vysíleni náročnou cestou, jsme se uchýlili do hospůdky stojící u cesty, kde jsme potěšili naše žaludky párkem či klobáskou. Posíleni tímto pokrmem jsme konečně došli do poutního kostela Panny Marie Sněžné, abychom zde uctili krátkou modlitbou naši nebeskou Matku a poprosili ji o ochranu pro naši cestu zpět. Po této duchovní posile jsme se vydali na cestu. Šli jsme okolo zříceniny Starý Světlov a pak již přímo domů. Dorazili jsme živi, zdrávi a v plném počtu. Po návratu jsme konečně obědvali a v podvečer jsme v kostele svatého Diviše slavili společně mši svatou. Po večeři jsme chvíli hráli hry a potom se společně dívali na film Quo Vadis. V neděli jsme šli dopoledne na mši a po obědě jsme se balili a uklízeli. Domů jsme dojeli snad všichni a určitě si dovezli pěkné vzpomínky. Jenda Berka

Milostný obraz Panny Marie z kostela na Malenisku Tento víkend byl však něčím zvláštní - byl to výlet pro ministranty z celého našeho děkanátu. Tentokrát se na společný víkend vydalo sedmnáct mladých ministrantů, které doprovázel bratr jáhen Jacek a otec Miroslav. Vaření bylo svěřeno jak jinak než ministrantům samotným, neboť si musí umět poradit ve všech situacích. V pátek odpoledne se vydává 17 odvážlivců s jáhnem na cestu do Luhačovic, odkud se poté dopraví do samotné Horní Lhoty na místní faru. S jistým zpožděním dojíždí také otec Miroslav s našim jídlem na celý víkend. Během čekání na otce Miroslava se hrají různé hry jako například židličkovaná a jiné zábavy. Po příjezdu pana kaplana se dává kuchařská četa do pohybu a chystá tak vytouženou večeři, po níž následuje individuální program, modlitba a spánek. Druhý den jsme začali jak jinak než chystáním snídaně a modlitbou. Po vydatné snídani následovalo chystání na výlet, který byl zároveň taková malá pouť, jelikož jsme mířili do Provodova. Již od počátku výletu se projevovalo aprílové počasí, což nám nevadilo. Nebyl by to správný výlet, kdybychom se neztratili, ale i tento problém se po kratší poradě vyřešil a my jsme zdárně pokračovali do Provodova. Před tím, než jsme došli až do kostela, posilnili jsme se v místní restauraci a vyzvedli si klíče od kostela, do kterého jsme putovali. Cestu nazpět jsme také zvládli zdárně. Poté, co jsme došli na faru, následovala večeře a soukromá mše svatá v místním kostelíku těsně vedle fary, při které zahrál na varhany jeden z ministrantů. Po mši následovala krátká adorace, a pak se s námi rozloučil otec Miroslav a Filip Stružka, kteří již museli odjet do Přerova. Večer následoval film, promítaný v místnosti, kde jsme spali. Den jsme zakončili společnou modlitbou a pak spánek. Ráno se dva ministranti obětovali a šli na 6:55 na mši, aby nám poté vařili. Ostatní jdou na mši po snídani. Pak následuje oběd, balení a uklízení. Po předání fary nás čekal už jen odjezd do našich domovů. Tímto bych chtěl poděkovat za všechny účastníky otci Mirkovi a jáhnu Jackovi za krásně vybrané místo ministrantského víkendu a pěkný program. Zvláštní dík patří Josefu Hovádovi, který zahrál na varhany při mši, která tak byla slavnostnější. Musíme poděkovat Pánu Bohu za to, že nám vyšel celý víkend, za pěkně strávené chvíle s přáteli, a také za to, že se nikomu nic nestalo a všichni jsme byli Každý čtvrtek od 19 hodin je možnost spokojeni. Václav Slivka zahrát si florbal v tělocvičně ZŠ Kopaniny. Slovo pro každého Číslo 5, Ročník 16, Květen 2010

Strana 9

Ohlasy: - 13. 4. v Oáze v Předmostí proběhla první lekce kurzu „Mateřství jako životní šance“. Kurz má pomoci maminkám rozpoznat, zda zůstat „doma“ k dispozici rodině, jak se začlenit po dlouhé době zpět do pracovního procesu, kdy je vhodné nastoupit do práce, jak komunikovat při hledání zaměstnání, jak na sobě pracovat apod.. Maminky si ovšem zároveň mohou uvědomit, jak moc důležitou „službu“ vykonávají, když zůstávají s dětmi doma, co jim jejich mateřství přináší, jak je rozvíjí, jaké hodnoty tím předávají dětem. Můžeme si pak tedy hrdě říci: „Jsme profesionálky na pracovišti domácnost a máme spoustu praxe ve výchově dětí, spoustu schopností potřebných ke koordinaci takového kolosu jako je rodina s malými či více dětmi.“ Zatím proběhly dvě lekce, kurz jich má celkem osm. Jedna lekce trvá tři hodiny a provází nás jimi vyškolené lektorky. Kurz je spolufinacován nadací Renovabis, stává se tak tedy přístupný všem maminkám, které mají zájem někam se posunout, lépe se poznat, ujasnit si své postoje, nechat se povzbudit ve svém mateřství, sdílet se s dalšími maminkami. Těším na další lekce a doufám, že u nás tento kurz neběží naposledy. Lenka Pchálková - Ples po Velikonocích? Tak s tímto originálním nápadem přišlo Pavlovické Centrum pro rodinu. Prvotní nedůvěra v něco tak neobvyklého se změnila v hon o poslední lístky a zaplněný sál se radostně protancovával k poslednímu tanci této sezony. Dvacetisedmičlenné dechové těleso uchvátilo tanečníky svým hudebním uměním a bylo propuštěno po několika přídavcích až okolo 3 hodiny ranní… Mluvím za všechny, ptám-li se, je založena nová tradice? Takže příští rok opět? A ve stejný termín? Petr Tobolík

Pozvánky: Zapojujeme se do celostátní kampaně na podporu rodin

těmito akcemi:

- v sobotu 8. května 2010. Start v 5 h. ve Vlkoši a Oseku n B. Od 12 h. budou za pěkného počasí na louce u pódia hry a soutěže pro děti. Ve 14 h. oslavíme mši sv. Kontakt a bližší info – P. Školoud - 739 245 905.

12.5. –

- 8 – 22 hod.

8,00 – 11,30 - slavnostní pohádkové dopoledne pro děti, 9,00 – 11,30 - beseda na téma: „Rodinné oslavy“, 11,30 – 12,30 hudební okénko pro rodiče s dětmi, 12,00 – 13,30 – oběd (nutno předem objednat), 13,30 – 19,00 – vyrábíme dárky: fotorámeček, šperky, drátkované berušky a kytičky, keramika, kytka z pedigu, herna pro děti, 15,30 – 17,30 – Klubko – tvořivý ekoklub pro mladší děti – téma: žáby, 16,00 – 16,30 – okénko břišních tanců, 17,00 – 17,30 – okénko cvičení Fitness, 18,00 – 18,30 – okénko břišních tanců, 20,00 – 22,00 - Chlapi sobě –setkání otců– táborák, bubnování. Dveře budou celý den otevřené - přijďte se podívat!!!

13.5. –

- 8 - 18 hod.

8,00 – 12,00 - herna pro maminky s batolaty, 9,00 – 10,00 - beseda s alergoložkou – MUDr. M. Dostalovou, hlídání dětí, 10,00 – 12,00 – občerstvení, divadélko, cvičení na overbalech pro maminky s dětmi, 14,00 - 16,00 - výtvarné dílničky: drátkované berušky a kytičky, šperky, kytka z pedigu, keramika, 16,00 – 18,00 - Klubko – ekoklub pro děti – téma žáby – vycházka, 16,00 – 18,00 - pro rodiče, přednáška Mgr. P. Kolaříkové - Šetrná domácnost. Přijďte se podívat!!! 15.5. – Děkanátní modlitby za obnovu rodin a nová kněžská a řeholní povolání – v Katedrále v Olomouci 16.5. – Den rodin na Flóře v Olomouci – CPRŽ Olomouc - poskytuje Bc. M. Řezníčková z Olomouce v CPR Ráj v Pavlovicích posl. středu v měs. – v květnu - 26. 5. od 10 do 17 h. Hlídání dětí zajistíme. Je nutné se objednat u koordinátorky na tel.: 775 153 652.

- ještě nemáte plány na prázdniny? Pojeďte s námi! 24. – 30. července na Velehrad! Můžete strávit týden v kolébce naší kulturní historie společně s jinými rodinami. Ubytování v domově mládeže A. G. Velehrad. Bohatý program pro děti i rodiče. Přihlášky a info - Z. Babáček – 733 114 747, email: [email protected] - Přihlášky jsou k vyzvednutí v CPR RÁJ nebo je zašleme e-mailem.

Pravidelné programy: pondělí, úterý, čtvrtek, sobota; informace na nástěnkách a webu – www.raj-pavlovice.cz, další info a přihlášky – Veronika Zapletalová, tel. 774 523 522, [email protected] TVOŘIVÉ ODPOLEDNE PRO RODINY - 15. 5. Vitráže technikou tiffany - 9–12 h., větší i menší projekty dle vl. výběru, cena dle použitého materiálu 100-250 Kč, 29. 5. Budík – smalt na vařiči –14–16 h.– zvládnou i děti, cena za jeden vyrob. budík je 110 Kč RADOVÁNEK – DOPOLEDNE PRO MAMINKY S DĚTMI – každý čtvrtek -8-12 h.- divadélko, cvičení na overbalech, besedy... Hana Školoudová

Strana 10


Bože, dej mi klid. Přijmout to, co změnit nemohu, odvahu změnit to, co změnit mohu a moudrost jedno od druhého rozpoznat. Nastal prosinec. Ani netuším, že to není jen poslední měsíc v roce 2008, ale také poslední měsíc našeho vzájemného povídání a zpívání. Čím udělám Malvínce radost? Vánočním stromečkem. Takovým, který neopadá. Manžel uřezal vršek túje. Posadila jsem ho do sklenice a jednoduše nazdobila. Pod něj umístila jesličky. „To je krása!“ A s. Malvínka vzpomíná na Vánoce zaváté sněhem času. Vzpomíná na dětství, kdy svět byl ještě plný kouzel a vše vždy dopadlo dobře. Byla bída. Na Štědrý večer všichni před večeří klekli na dřevěnou zem a modlili se za zemřelé předky, přátele, dobrodince i vojáky. „K večeři jsme měli hrachovou polévku s krupicí, omaštěnou máslem a medem.

(Páté, předposlední setkání a vzpomínání se s. Malvínou)

Dárky pod stromečkem nebyly. Po večeři jsme se vydali koledovat. Při tom jsme zpívali. Dostávali jsme jablíčka, cukroví a nějaké „hadříky“. Byly to nejkrásnější Vánoce, které jsem kdy zažila.“ Třesoucí se rukou žmoulá hábit. „V dospělosti jsem prožívala Vánoce v nemocnici, která sloužila celému ostravskému kraji. Tam bylo práce! Sloužila jsem na infekčním oddělení a nesměla jsem mezi ostatní. Bylo tam moc nemocných dětí s obrnou a různými infekcemi. Tehdy se ještě nedaly léčit, a tak jich mnoho umíralo. Všechen čas sestřičky věnovaly jim. Byly to smutné Vánoce.“ „A jak se slaví Vánoce v Kroměříži? Tento klášter slouží nám i jako nemocnice. Sejdeme se v kapli a u jesliček zpíváme, Narodil se Kristus

Farnost Rokytnice u Přerova zve všechny na

POBYT PRO SENIORY V DOLOMITECH V ITÁLII S POUTÍ DO MARIAZELL V RAKOUSKU 12. 6. - 19. 6. 2010

Pouť k Pražskému Jezulátku v sobotu 29. května 2010 Odjezd bude: z Přerova ve 3:40 hodin z parkoviště u kina Hvězdy na Šířavě a z Rokytnice ve 4:00 od rybníčka. Po příjezdu do Prahy bude mše svatá v kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně, pak prohlídka Pražského hradu, zahrad a Lorety. Cena 500 Kč Přihlásit se můžete v Rokytnici p. Dvořáková tel: 739 430 661 nebo v Přerově p. Pizúrová tel.:605 441 670 Přihlaste se prosím do 15. května 2010

Pán. Pak jdeme k nemocným, zpíváme jim koledy a popřejeme jim. Po společné večeři se přesuneme ke stromečku, který je nazdobený slaměnými ozdobami a ovocem, které krásně voní. Všechny dostaneme stejné dárky. Další dárky si dáváme mezi sebou navzájem.“ I když Malvínka prožila většinu Vánoc v nemocnicích mezi trpícími, přeje všem hlavně trpělivost při všem, co je potká. Aby všichni byli šťastni a zdraví. „Sestro Malvínko, nevím, kdy se zase uvidíme. Manžel jde na operaci. S Pánem Bohem. A do nového roku hlavně dny i noci bez bolesti.“ Netuším, že se již naposledy vzájemně díváme do očí. Hluboce se skláním ke stařičkým rukám, které rozdávaly pohlazení. S úctou nad dobrotou jejího srdce. Nad osobností, která neznala nudu a zahálku. Emilie Charbutová – Vaško

Cena pobytu: 6 930Kč (7x ubytování a plná penze + doprava + cestovní pojištění) Odjezd z Olomouce s možností přistoupit i v Přerově. Délka cesty přibližně 11 hod. Luxusní autobus Mercedes vybavený toaletou (3x zastávka během cesty). Během dopravy i pobytu je přítomen lékař a kněz. Ubytování v 5 – 6 lůžkových pokojích. Připravený turistický program - vzhledem k fyzickým možnostem třetího věku. Možnost účastnit se duchovního programu - jednodenní duchovní obnova v nádherném prostředí, možnost duchovních pohovorů, svátosti smíření. Při zpáteční cestě návštěva Mariazell. Na své si přijdou i zájemci o poznání bohatých památek a kulturních zvyklostí Jižního Tyrolska. Také je možná návštěva města Brixen. Možnost relaxu v nedalekém Aquaparku a wellnes centru. Informace a přihlášení: Magdaléna Solárová, , mobil 733 755 955, [email protected] www.rodinnyzivot.cz

Centrum pro školy Arcibiskupství olomouckého zve na

Inkvizice a čarodějnické procesy

Dne 7. května 2010 oslaví své životní jubileum

40 let

Přednáší: Mgr. Richard Jašš, Ph.D.

přerovský pan děkan

29. 5. 2010 od 9 do 15 hod. ve Velkém sále arcibiskupské kurie, Seminář je akreditován MŠMT v programu Dalšího vzdělávání pedagogů. Účastníci, kteří splňují podmínky (VŠ učitelského směru) a požádají o to, obdrží potvrzení o účasti. Poplatek za osvědčení je 200 Kč, platba při prezentaci. Přihlášky a info: Helena Polcrová, Arcibiskupství olomoucké, Centrum pro školy, Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel. 587 405 219, email: [email protected]

P. Pavel Hofírek


Za vše dobré, co pro nás koná, mu děkují a do dalších let srdečně přejí a vyprošují pevné zdraví, Boží požehnání a stálou ochranu Panny Marie vděční farníci. Strana 11

POBYT PRO PRARODIČE S VNOUČATY KRKONOŠE, penzion Marianum, Janské Lázně 31.7. – 7. 8. 2010 Penzion Marianum se nachází 250 metrů od centra Janských Lázní, 1km od stanice kabinové lanové dráhy na Černou horu (1299 m. n.m.). V domě je k dispozici kaple, prostorná jídelna, dobře vybavená kuchyňka, bar a společenská místnost s PC a internetem. Pro malé děti nabízíme 2 postýlky a sedačky ke stolu, také malou hernu s hračkami. Celková kapacita domu je 40 lůžek. Součástí střediska je velká zahrada s dětským hřištěm a prolézačkami, ohništěm a venkovním posezením. Přímo v oploceném areálu je možné parkování. Ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. V nabídce i šestilůžkový apartmán se dvěma pokoji a kuchyňkou. Cena pobytu (ubytování + plná penze) dospělá osoba 3 360 Kč, studenti od 18 let 3 150 Kč, dítě 4 -17 let 2 695 Kč, dítě do 3 let 385 Kč (bez nároku na stravu) V případě zájmu o pobyt se přihlaste do konce května. Informace: 733 755 955, [email protected]

Pouť rodin

neděle 16. května 2010 Na Svatém Kopečku mši svatou v 10:30 hodin celebruje arcibiskup Mons. Jan Graubner. Po mši svaté bude připraveno občerstvení a bohatý program pro děti a rodiče. Zve Centrum pro rodinu Olomouc.

Katolická charismatická konference

Rekreačně - vzdělávací pobyt pro osamělé maminky s dětmi. Termín 24. – 31.7. 2010 Místo: Velké Opatovice Setkání je vhodné i pro maminky, které se zúčastní pobytu bez svých dětí. Pokud s sebou budete chtít vzít dítě mladší 3 let, spojte se nejdříve s organizátory a předem zvažte, zda dítě bude schopné zvládat 3 hodiny odloučení od maminky. Pečovatelé se budou o děti starat v době programu pro maminky. CENA POBYTU: plná penze, ubytování, Dospělí a děti od 12 let: 2 700,- Kč Děti do 12 let 2 300,- Kč Prosíme, abyste se přihlásily a uhradily alespoň polovinu ceny pobytu nejpozději do 15. 6. 2010. č. účtu: 1804566389/0800 var. symb. 103. Aresa: CPR, Biskupské nám 2 772 00 Olomouc tel: 587 405 250-3, 605 274 915 e-mail: [email protected]

Brno, výstaviště 7.-11. července 2010

Motto: „Uviděl ho a byl pohnut soucitem.“ Přednášející: P. Jacques Philippe, P. Vojtěch Kodet, P. Bogdan Stepien, P. Tomáš holub, Jiří Komorous, Marie Svatošová, Josef Zeman, Kateřina Lachmanová, P. Aleš Opatrný a další Aktuální program najdete na http://konference.cho.cz Mistře dobrý, co musím udělat, abych měl život věčný? Mk10,17

ARCIDIECEZNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 22. – 25. ČERVENCE 2010 Více info a přihlášky na: www.ado.cz/mtrebova2010

Strana 12

CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ ANIMÁTORŮ KROMĚŘÍŽ 15. – 21. SRPNA 2010 téma: DUCHOVNÍ ŽIVOT Přihlášku zašli na své diecézní centrum pro mládež. Při úhradě do 15.5. je cena 1 600,- Kč, později 2 000,- Kč. Info poskytnou jednotlivá centra pro mládež a www.csa2010.signaly.cz


Církevní mateřská škola v Přerově Pokračují přípravy na zahájení provozu Církevní mateřské školy v Přerově. Spolu s odborem školství a s odborem majetku města Přerova připravujeme podklady pro zasedání rady města a pro zasedání zastupitelstva, které budou rozhodovat o pronájmu prostor pro naši školku a o míře a způsobu podpory ze strany města. V minulém týdnu přišlo vyjádření ministerstva školství, které souhlasí se zřízením naší školky a zařadilo ji do sítě škol. V tomto týdnu Arcibiskupství olomoucké jmenuje ředitelku školy. Na rozhodnutí ministerstva jsme čekali. Ihned vyhlašujeme zápis do mateřské školy, čímž sice předbíháme rozhodnutí městského zastupitelstva, ale konkrétní počty dětí jsou právě pro rozhodnutí města velmi podstatné. Představitelé města se budou jistě zajímat, jak velký je skutečný zájem o církevní mateřskou školu mezi rodiči. Také pro nás je velmi důležité vědět, s jakým počtem děti máme počítat a jak asi bude vypadat rozpočet provozních nákladů školky. Proto k zápisu zveme nejen rodiče dětí, které nastoupí do školky od září 2010, ale také rodiče dětí, které by nastoupily do školky později. Školka je otevřena též pro děti z okolí Přerova a je určena nejen pro věřící, ale pro všechny děti, jejichž rodiče jsou ochotni akceptovat křesťanské zaměření školky. Termíny zápisu a další informace jsou v rámečku. Září se kvapem blíží a s postupem jednání se ukazuje čím dál více konkrétních technických a organizačních věcí, které je ještě třeba vyřešit. Všechno zvládnout a stihnout bude hodně náročné. Prosíme tedy na prvním místě o podporu v modlitbě. Na druhém místě pak prosíme o finanční dary či půjčky, jak píši dále. Prosíme o finanční pomoc V Předmostí jsme již Zápis do církevní mateřské školy v Přerově dokončili vybírání peněz na splacení loňské opravy fasády. Všem dárcům děkuji. Místo: Fara v Přerově, Kratochvílova ulice č. 6 Letos plánujeme opravu Termíny: Pátek 7. května 2010 kamenných portálů na kostele Středa 12. května 2010 sv. Máří Magdalény. Na tuto Čas: od 13:00 do 16:00 hod. akci budeme žádat o dotaci ministerstvo kultury a • Církevní mateřská škola je určena nejen pro děti z věřících rodin, ale také v případě kladného výsledku pro všechny děti, jejichž rodiče jsou ochotni respektovat křesťanské pak bude úkolem farnosti zaměření mateřské školy. přispět svým dílem, což činí • K zápisu mohou přijít rodiče dětí, které by nastoupily do školky v září asi 15.000,- Kč. Dále ve farnosti Předmostí 2010, ale také případně v průběhu celého školního roku 2010-2011. uvažujeme také o výmalbě • Církevní mateřská škola je otevřena také pro děti z okolí Přerova. presbytáře kostela, opravě • Církevní mateřská škola v Přerově bude v nevyužívaných prostorách varhan a opravách fary, ale to Základní školy Boženy Němcové na ulici Bratrská. vše je zatím teprve ve fázi • Více informací při zápisu. příprav a zjišťování. Ve farnosti Přerov máme Telefon a e-mail na faru v Přerově: 581217079 [email protected] v této chvíli vybráno ve sbírkách a darech na střechu fary 115.545,- Kč a k zaplacení letošních splátek nám zbývá vybrat tento rok ještě 284.455,- Kč. Všem dárcům Pán Bůh zaplať. Věřím, že budeme schopni splátky v řádném termínu uhradit. Připravujeme smlouvu s firmou na dodání nových oken na faru. Celková cena činí 800.000,- Kč. Pokud vše vyjde, tak se bude výměna oken realizovat asi do dvou měsíců. Určitě pak budeme potřebovat pomoci s úklidem a pravděpodobně se objeví ještě další nutné výdaje, např. potřeba po pracích vše vymalovat… Dále je velmi pravděpodobné, že bude potřeba finančně pomoci také při vzniku církevní mateřské školy. Doufáme sice v částečnou pomoc ze strany města a počítáme s příspěvkem zřizovatele, tedy arcibiskupství, ale je prakticky jisté, že se hlavně v začátcích církevní školka bez finanční pomoci farnosti neobejde. Proto prosím v Přerově o dary hlavně na tři výše zmíněné účely: 1. na pořízení nových oken na faru, 2. na církevní mateřskou školu a 3. na splátky střechy fary. Je toho teď nějak moc naráz, ale věřím, že to opět zvládneme. Jistě nebudeme mít hned peníze na zaplacení všeho a tak velmi prosím ochotné farníky o bezúročné půjčky, které by nám pomohli vše uhradit, a během doby pak peníze jistě vybereme a půjčky vrátíme. Také dary a půjčky určené pro církevní mateřskou školu můžete předat na faře či poslat na farní účet. Je to poněkud zvláštní situace, že hlavní práce a nákupy musí školka udělat během letních prázdnin, ale oficiálně začíná existovat až od 1. září 2010. Proto zatím všechny dary a půjčky směřujte na farnost Přerov a my zajistíme předání na daný účel. Jak bude příprava vzniku církevní školy pokračovat, tak se postupně upřesní, kolik peněz bude nutných na počáteční opravy a investice a kolik bude třeba na její provoz. Investice se jistě budou počítat v řádu statisíců korun a nejspíš i více než milionu, což jsou částky, které v darech asi těžko během prázdnin vybereme, a proto jsou půjčky nezbytné. Předem všem za pomoc a podporu děkuji. P. Pavel Hofírek Slovo pro každého Číslo 5, Ročník 16, Květen 2010

Strana 13

Sv. Izidor z Madridu Narodil se kolem roku 1070 v Madridu. Už jako mladík opustil rodný dům a vydělával na živobytí u barona jako čeledín. Baronův statek začal vzkvétat, proto pán povýšil Izidora na vrchního čeledína. To vzbudilo u spolupracovníků závist a pomluvili ho, že zanedbává práci na poli tím, že ráno chodí do kostela. Majitel si ho šel tedy ráno zkontrolovat a zjistil, že místo Izidora ořou dva mladí muži, kteří vypadali jako andělé. Poznal, že se tu děje cosi zázračného a netrestal ho. Izidor zemřel v Madridu 15. května 1130 ten den má svátek a bývá zobrazován právě při zázraku s oráním. Je patronem Madridu, rolníků a bývá vzýván při suchu. Může nám být vzorem v tom, že začínal den účastí na mši svaté a každou práci začínal a končil modlitbou. Jaroslav Branžovský

Přečetli jsme a doporučujeme. Ve zpětném zrcátku Jidřicha Štreita

Max Kašparů

Želivský premonstrátský diakon a psychiatr Max Kašparů je autorem mnoha publikací, můžeme jej slyšet v rozhlase i televizi. V knize „Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita“, která obsahuje dosud nezveřejněné fotografie tohoto pedagoga a fotografa, se věnuje tentokráte pohledu zpět. Nikoli proto, aby vzpomínal na staré a zašlé, ale aby ze zpětného zrcátka svých lékařských a duchovních zkušeností nabídl čtenářům krátký pohled do obou jmenovaných světů. Máme před sebou drobná svědectví odposlouchaná a odpozorovaná v ordinaci i jinde. Autor je vtipně domýšlí a naznačuje, před čím varují, a co naopak doporučují. Jeho postřehy nastavují zrcadlo, když nabízejí pohled na zdánlivě bezvýznamné události, které mohou mít velké následky. Kniha vyšla v nakladatelství Cesta v roce 2009, má 70 stran a stojí 248 Kč. Přeji hezké čtení. Jaroslav Branžovský

Setkání členů pastoračních rad děkanátu Přerov a zástupců charit Ve středu 7.dubna 2010 proběhlo na centru SONUS setkání členů pastoračních rad a zástupců Arcidiecézní charity Olomouc, Oblastní charity Přerov a Charity Kojetín. V první části setkání představil Mons. Josef Šich křesťanské prameny charitní práce a pan Václav Keprt, ředitel Arcidiecézní charity Olomouc, pak přiblížil činnost Arcidiecézní charity zejména na poli humanitární pomoci. Ve druhé části představily Charita Kojetín a Oblastní charita Přerov své služby. Ředitelka Charity Kojetín pí Helena Gračková představila zejména ošetřovatelskou službu, azylový dům pro matky s dětmi v tísni, dům sv. Josefa, kde funguje centrum denních služeb pro seniory a rodinný klub Maria, který je určen dospělým a dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Za OCH Přerov představila paní ředitelka Výtěžek Ing. Marta Šťastná Charitní ošetřovatel- Farnost Beňov 925,skou a charitní pečovatelskou službu, 3 019,Romské komunitní centrum, Občanskou poradnu, sociálně aktivizační službu pro seni- Bochoř Brodek u Přerova 767,ory Setkávání seniorů SPOLU a Chráněnou dílnu sv. Terezičky pro duševně nemocné. Citov 2 300,Na závěr setkání krátce promluvil také ředitel Církevního dětského domova Emanuel, Domaželice 800,Mgr. Jan Tomiga, který přiblížil církevní život dětského domova ve Staré Vsi. Dřevohostice 3 150,Martina Krejčířová Horní Moštěnice 3 010,Postní almužna Kokory 2 304,Již 2. rokem se konala v postní době akce „Postní almužna“, která probíhala ve spolu- Pavlovice u Přerova 2 050,práci s kněžími a farníky v celém přerovském děkanátu. Farníci po celou postní dobu Penčice 1 611,dobrovolně vkládali do papírových schránek, které si mohli vyzvednout v kostele na Prosenice 1 080,Popeleční středu, svou almužnu a tyto schránky pak přinášeli zpět na Květnou neděli. Přerov 10 930,V jednotlivých farnostech poté proběhlo sečtení výtěžku všech schránek. Jednotlivé Rokytnice u Přerova 1 000,částky z farností převzala Oblastní charity Přerov, jejímž prostřednictvím bude výtěžek Říkovice 2 169,z Postní almužny přerozdělen mezi potřebné, a to ve spolupráci s děkanem a kněžími Stará Ves 2 061,z přerovského děkanátu. Postní almužna v přerovském děkanátu činí 56 069,- Kč. Tovačov 7 677,Náš velký dík patří všem, kteří pomohli s realizací Postní almužny a především těm, Troubky 6 900,kteří se zúčastnili. Eva Tkadlecová Vlkoš 4 316,Strana 14


dokončení ze str.16 Sobota 22.5.

Přerov, sv. Vavřinec

Neděle 23.5.

9:45 Fara v Předmostí 15:00 Beňov, kostel

Pondělí 24.5.

16:00 Centrum Sonus 17:30 Centrum Sonus Svatý Hostýn 9:00 Fara v Přerově 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Fara v Předmostí 17:30 Centrum Sonus 19:45 Centrum Sonus Praha 8:00 Fara v Přerově

Úterý 25.5. Středa 26.5. Čtvrtek 27.5.

Sobota 29.5.

Neděle 30.5. Pondělí 31.5. Středa 2.6. Čtvrtek 3.6. Sobota 5.6. Pondělí 7.6. Úterý 8.6. Středa 9.6. Čtvrtek 10.6. Pátek 11.6. Sobota 12.6. Neděle 13.6. Čtvrtek 17.6.

9:00 Centrum Sonus 14:00 Fara v Předmostí 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Přerov, sv. Vavřinec 14:30 U Staré Vsi 18:00 Přerov, sv. Jiří 18:45 Fara v Předmostí 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Fara v Přerově Slavnost Těla a Krve Páně 19:30 Centrum Sonus 17:30 Předmostí, kostel 17:30 Centrum Sonus 16:00 Centrum Sonus 16:00 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Fara v Přerově 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:45 Centrum Sonus Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Svatý Hostýn 9:45 Fara v Předmostí 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus


Svatodušní vigilie: 18:30 mše svatá 19:15 modlitby vigilie Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Koncert u příležitosti výročí narození arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana 14:00 otevření muzea A.C.Stojana 15:00 začátek koncertu: chrámové varhany, vystoupení MŠ a ZŠ Beňov, sbor Primavera ZUŠ B.Kozánka Přerov, schola zábřežského děkanátu Začátek přípravy rodičů na křty děti Liturgika s jáhnem Pouť seniorů na Hostýn viz str. 3 Redakční rada časopisu Mše pro děti s přípravou na přijímání Úklid kostela, skupina „A“ Lekce břišních tanců CPR Ráj Biblická hodina s kaplanem Modlitby matek Pouť k Pražskému Jezulátku viz str. 11 Zapisování úmyslů na mše svaté v Přerově na červenec, srpen a září Schůzka ministrantů Budík, smalt na vařiči Nácvik prvního sv. příjímání, zpověď První svaté přijímání v Přerově Pouť u studánky u Staré Vsi Poslední májová pobožnost v Přerově Katecheze pro dospělé v Předmostí Úklid kostela, skupina „B“ Setkání liturgické skupiny Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Zkouška scholy dospělých Mariánské večeřadlo Liturgika s jáhnem Setkání společenství křesťanských žen Kavárna pro seniory Mše svatá pro školní děti Schůzka katechetů děkanátu Přerov Úklid kostela, skupina „A“ Katecheze pro dospělé Modlitby matek Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Putování přerovských rodin na Hostýn Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje Modlitby Fatimského apoštolátu Úklid kostela, skupina „C“ Biblická hodina s kaplanem Zkouška scholy dospělých

Strana 15

Májové pobožnosti v Přerově jsou každý květnový den vždy v 18:00 hod. v pondělí a čtvrtek v kapli sv. Jiří, v úterý v kostele sv. Michala a ve středu, pátek, sobotu a neděli v kostele sv. Vavřince.

Pátek 7.5.

13:00 Fara v Přerově 15:00 Fara v Předmostí

Sobota 8.5. 10:00 10:30 15:00 17:30 18:45 16:00 16:00

Neděle 9.5. Pondělí 10.5. Úterý 11.5. Středa 12.5.

Svatý Hostýn Olomouc, katedrála Újezdec, kaple Fara v Přerově Centrum Sonus Fara v Předmostí Centrum Sonus Centrum Sonus Fara v Pavlovicích

8:45 Přerov, sv. Vavřinec 13:00 Fara v Přerově

Čtvrtek 13.5.

Pátek 14.5. Sobota 15.5.

Neděle 16.5. Pondělí 17.5. Čtvrtek 20.5. Pátek 21.5. Sobota 22.5.

16:00 Centrum Sonus 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Fara v Předmostí Slavnost Nanebevstoupení Páně 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:45 Centrum Sonus 19:30 Centrum Sonus 9:00 Olomoucký seminář 9:00 Fara v Předmostí 16:00 Olomouc, katedrála 8:45 Předmostí, kostel 10:30 Kozlovice, kaple 14:00 Čekyně, areál 16:00 Centrum Sonus 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus 16:00 Přerov, sv. Vavřinec Štípa, Vizovice, Blatnice

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2 telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Strana 16

Zápis do církevní mateřské školy v Přerově od 13:00 do 16:00 viz str. 13 Záchrana království zlaté víly CPR Ráj pro děti od 3 do 12 let a jejich rodiče 15:00 na faře a 16:30 na Čekyňském kopci Pěší pouť na Svatý Hostýn viz str. 10 Diecézní pouť ke sv. Janu Sarkanderovi Poutní mše svatá v kapli v Újezdci Neformální setkání na farní zahradě Liturgika s jáhnem Katecheze pro dospělé s kaplanem Setkání společenství křesťanských žen Setkání františkánského společenství Den otevřených dveří CPR Ráj v Pavlovicích viz str. 10 Úklid kostela, skupina „A“ Zápis do církevní mateřské školy v Přerově od 13:00 do 16:00 viz str. 13 Kavárna pro seniory Mše pro děti s přípravou na přijímání Den otevřených dveří CPR Ráj v Předmostí viz str. 10 Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Modlitby Fatimského apoštolátu Modlitby matek Školení táborových vedoucích Den pro ministranty v kněžském semináři Vitráže technikou tiffany CPR Ráj Děkanátní modlitby za duchovní povolání a rodiny v olomoucké katedrále 16:00 růženec, 17:00 adorace a 18:00 mše Mše svatá zvláště pro děti Mše svatá v kapli v Kozlovicích Den rodin v Čekyni Setkání společenství seniorů Úklid kostela, skupina „C“ Katecheze pro dospělé Zkouška scholy dospělých Svatodušní svatá zpověď 16:00 – 18:00 Poutní výlet sboru v Předmostí dokončení na str. 15

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro vnitřní potřebu děkanátu Přerov. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Miroslav Jáně, J. Brończyk, jáhen, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka červnového čísla je 26. května 2010. Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents