Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu

Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ (Jan 2,5) Maria nám znovu připomíná, že život z eucharistie znamená jednat podle Ježíšova učení.

Květen 2015 Číslo 5 Ročník 21

 2015 Rok zasvěceného života

 Přerovská mateřinka…

 Rosteme ve víře - Desatero

 Jen tak ve stručnosti

 NEK 2015 - Dílo Ducha svatého

 Rosteme ve víře - Kněžské osobnosti

 Dětské okénko

 Toulky přerovským děkanátem  Slovo z Charity

 Liturgický kalendář

 Stránka pro mládež Arcidiecézní setkání mládeže Pozdrav ze semináře

 Světec měsíce

 Z Centra pro rodinu Ráj

 Úvodník P. Pawel Biłinski

Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

 Přečetli jsme a doporučujeme…  Informace

…a mnoho dalšího...

Pokladnice božských milostí Drazí ctitelé Panny Marie! Po celý měsíc máj uctíváme v našich chrámech, kostelích, ale i vesnických kapličkách, či domácnostech, blahoslavenou Pannu Marii při májových pobožnostech. Máj - měsíc lásky a květů, je pro nás výzvou a důkladným pobídnutím, abychom spěchali k naší přečisté Matičce a ozdobili její sochy či obrazy květy našich zahrádek, luk či polí. A nejenom kvítím skutečným, nýbrž i kvítím duchovním ozdobíme tu, která nás miluje nade všechny, která je stále s námi, a která nás nikdy neopouští v našich nesnázích, bolestech a trápeních. Proto 8. května uctíváme a oslavujeme Pannu Marii jako Prostřednici všech milostí. Je to první mariánský svátek v mariánském měsíci máji. Apoštol národů, svatý Pavel, píše křesťanům do Korinta v jednom ze svých listů tato slova: „Milostí Boží jsem to, co jsem.“ Chtěl tím zdůraznit, že bez Boží milosti by se nebyl nikdy stal tím, čím byl – horlivým křesťanem a hlasatelem radostné zvěsti – evangelia. Pramenem všech milostí je nám Pán Ježíš, náš Spasitel a Vykupitel. Svou smrtí na kříži je pro nás získal a z něho pak všechny milosti proudí k nám jako životodárná míza. Ostatně tuto skutečnost nám připomíná i podobenství Pána Ježíše o vinném kmenu a jeho ratolestech. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti, praví Pán. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten přináší hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Máme-li tedy vůbec něco v životě dokázat, musíme být spojeni s Ježíšem, jako jsou spojeny větve s kmenem. A z tohoto spojení s Kristem pak můžeme čerpat duchovní mízu - a to jsou Boží milosti. Ale Bůh ve svém tajemném úradku ustanovil, že tak jako naše pramáti Eva spolupůsoStrana 2

Květen v liturgii Letos v květnu prožíváme dobu velikonoční. Evangelia 2. a 3. neděle velikonoční hovoří o zjevování vzkříšeného Krista. Čtvrtá neděle se nazývá nedělí Dobrého pastýře, čte se evangelium o Kristu, Dobrém pastýři. Tento den je také dnem modliteb za povolání k duchovnímu stavu. Tyto neděle jsme letos prožívali v dubnu. Evangelia 5., 6. a 7 neděle přinášejí úryvky z Ježíšovy řeči a modlitby při poslední večeři Páně. První čtení jsou vybrány ze Skutků apoštolů. Sledujeme život, svědectví a růst první církve. Během druhého čtení nasloucháme v 1. listě Petrově povzbuzení a katechezi pro nově pokřtěné. 1. list Janův byl vybrán pro svůj radostný charakter. Zjevení apoštola Jana předjímá proměnu světa na základě Kristovy smrti a vzkříšení. Měsíc květen je také zasvěcen Panně Marii. Scházíme se na májových pobožnostech, kde rozjímáme o Panně Marii a prosíme ji o přímluvu, například při Loretánských litaniích. 1. 5. Sv. Josef Dělník 3. 5. Sv. Filip a Jakub, apoštolové 4. 5. Sv. Florián, mučedník 6. 5. Sv. Jan Sarkander, kněz a mučedník 8. 5. Panna Maria, Prostřednice všech milostí 10. 5. Šestá neděle velikonoční, Den modliteb za pronásledované křesťany 14. 5. Slavnost Nanebevstoupení Páně Lidstvo ponechané svým přirozeným silám nemá přístup do „Otcova domu“, do Božího života a jeho blaženosti. Jedině Kristus mohl otevřít člověku tento přístup, aby nám dal naději, že i my, jeho údy, budeme spojeni v téže slávě tam, kam nás předešel On, jako naše Hlava a jako Prvorozený. (KKC 661) Když Bůh vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. (Ef 2,4-6) Co znamená, že Ježíš sedí po pravici Otcově, jak si to máme představovat? Symbolika tohoto sdělení je jasná. Místo po pravici je nejčestnější, nejvýraznější a jedinečné. A to je pro nás velice důležité: Jeden z nás je proměněn a je u Boha Otce. V Janově evangeliu Ježíš říká: „Jdu, abych vám připravil místo.“ Ježíš s námi tedy počítá. Jestliže k němu patříme, připravuje toto místo i nám! Vždyť přece „máme své občanství v nebesích, odkud očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy...“ (Flp 3,20-21). My máme svou vlast v nebi, v bezprostřední blízkosti Boží, protože jsme Kristovými bratry a sestrami. Svatý Pavel říká, že Kristus je hlava a my jsme údy jeho těla. My jako církev ke Kristu tedy neoddělitelně patříme... Kristus, ačkoliv odešel k Otci, zůstává stále mezi námi v církvi, která je zde jako zamlžené a současně zářivé znamení nové Kristovy přítomnosti. Jako Ježíš vystoupil na nebesa, a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, ačkoliv se s naším tělem ještě nestalo to, co máme slíbeno. On je již vyvýšen nad nebesa, a přece v nás na zemi trpí každou bolestí, kterou jako jeho údy zakoušíme. Sám to dosvědčil, když shůry volal: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?!“, anebo když řekl: „Měl jsem hlad a dali jste mi najíst...“ On neopustil nebe, když k nám odtamtud sestoupil; a stejně neopustil ani žádného z nás, když znovu vstoupil na nebesa. Poněvadž on je naše hlava a my jsme jeho tělo. On, jako Syn Boží, se stal jedním z nás a my jsme se stali skrze něho dětmi Božími. (Svatý Augustin) Osud našeho světa není s konečnou platností ponechán v rukách žádných armád, ani vládců, ani žádné slepé náhody nebo zákonitosti, ale je v rukách dobrého Otce a Ježíše Krista - Pána nade vším, který před svým nanebevstoupením řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi... Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28,18.20). (www.pastorace.cz) 16. 5. Sv. Jan Nepomucký, kněz a mučedník, hlavní patron Čech 24. 5. Slavnost Seslání Ducha Svatého „Bůh nás čirou milostí přitahuje, aby nás se sebou sjednotil. On sesílá svého Ducha do našich srdcí, aby z nás učinil své děti, proměnil nás a dal nám schopnost odpovědět svým životem na jeho lásku.“ (Radost evangelia) Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

bila při pádu lidstva, tak blahoslavená Panna Maria spolupůsobila na vykoupení padlého lidstva. A my se můžeme ptát: Jakým způsobem Panna Maria na našem vykoupení spolupůsobila? Nejprve tak, že se zavázala slibem ustavičného panenství, aby ve svém nitru přichystala důstojný příbytek pro Božího Syna. Dále spolupůsobila tak, že dává archandělu Gabrielovi při Zvěstování zcela svobodně své ANO k úkolu být Matkou Boží. A potom po celý svůj další život spolupůsobila s milostmi, které jí Bůh udělil, a tak brala účast na všem, co směřovalo k vykoupení a spáse lidstva. A toto spolupůsobení se završilo na Kalvárii, když stála pod křížem svého milovaného Syna, kde celou svou bytostí - každou myšlenkou, každým pocitem, každým bolem - byla sjednocena se svým božským Synem, umírajícím za hříchy lidstva. Tímto sjednocením v určitém smyslu slova spolupůsobila při Kristově vykupitelském díle spásy. Tak jako se Eva stala matkou hříchu, blahoslavená Panna se stala matkou spásy, matkou milosti. Kristus Pán všechny milosti, které na kříži svou smrtí zasloužil, vložil do rukou své panenské Matky Marie jako do nějaké pokladnice, a učinil ji správkyní těchto milostí, aby je podle jeho nejsvětější vůle věřícím a všem prosícím rozdávala. Co z toho pro nás vyplývá? Znamená to, že se všem věřícím dostává milostí právě prostřednictvím Nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. P. Pawel Biłinski

„Svátky Letnic jsou starobylé. Dokazují to starozákonní knihy Leviticus a Deuteronomium. Byl to vlastně padesátý den po židovských velikonocích. Původně se jím oslavovalo uzavření Sinajské smlouvy, Desatera. Zjevným způsobem se plnění této smlouvy projevovalo sklizní v „zemi oplývající medem a mlékem“. Proto se v tento den slavnostně ukončovala sklizeň a děkovalo se za nový chléb. V době novozákonní sestoupil padesátého dne po Velikonocích na apoštoly Duch svatý a mnozí pak jejich prostřednictvím uvěřili v Ježíše. Byl to slibný začátek mesiášské sklizně, která má trvat až do konce světa. Každoroční slavení této významné události je vhodnou příležitostí k tomu, abychom si připomenuli nekonečnou lásku Boha k nám, která se završila sesláním Ducha svatého. Zároveň si v této chvíli můžeme uvědomit Boží přítomnost a působení Ducha svatého ve světě, které lze i dnes pozorovat na každém kroku. Svatý Lev Veliký píše o síle působení Ducha svatého mezi prvními křesťany: „Tuto víru, Duchem svatým posílenou, nezastrašily ani okovy, ani žaláře, ani vyhnanství ani hlad, ani oheň, ani zuření šelem, ani ukrutná muka pronásledovaných.“ I společenství církve přes nepřejícnost světa je důkazem působení Božího ducha. Je to vidět především na jednotlivcích. Vždyť ovocem Ducha je „ láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost“ (Gal 5, 22-23), tedy kvalitní, plnohodnotný život. Úžasné na tom je, že Duch svatý nevytváří žádné kopie ani uniformní sériové výrobky. Každý, kdo se jím nechá vést, vyzrává v jedinečné dílo Boží milosti. Připomeňme si jen některé velké osobnosti církve: sv. Petra, Pavla, Augustina, Ignáce z Loyoly, ale i Editu Steinovou, Alberta Schweitzera, Matku Terezu… a nechme se jejich příkladem inspirovat.“ (Viliam Judák, Postní a velikonoční zamyšlení) 31. 5. Slavnost Nejsvětější Trojice Víra v jednoho Boha ve třech osobách je jedním z nejzvláštnějších prvků křesťanství. Žádné jiné náboženství toto tajemství nepředkládá k věření. Existence Nejsvětější Trojice je dogmatem naší víry. Pouhým lidským rozumem bychom nedošli k této pravdě, zjevil nám ji Kristus. Je mnoho míst, na kterých Pán Ježíš hovoří o svém Otci jako o odlišné Osobě-Bohu. Je také možné citovat několik desítek míst v Evangeliích, v nichž je řeč o Duchu svatém jako o rovném Otci i Synu a jako o Osobě, která je od nich odlišná. Když archanděl zvěstuje Marii, že se stane matkou, evangelista výrazně poznamenává, že právě Bůh ho posílá, aby jí zvěstoval, že porodí Syna Božího - a že se to stane působením Ducha svatého (Lk 1,30-35). Při křtu Pána Ježíše se zjevila celá Nejsvětější Trojice: Syn Boží stojí na břehu, Bůh Otec o něm vydává svědectví svým hlasem a Duch svatý se ukazuje nad Ježíšem v podobě holubice (Lk 3,22-23). Dříve, než Pán Ježíš vstoupil na nebesa, řekl apoštolům tato příznačná slova: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého." (Mt 28, 19) Když Kristus oznamuje seslání Ducha svatého na apoštoly, říká: „A já požádám Otce a on vám dá jiného Utěšitele." (Jan 14,16) „Utěšitel, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu." (Jan 14,26) „Až přijde Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví." (Jan 15,26) Již apoštolové předkládali tajemství Nejsvětější Trojice: „Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a společenství Ducha svatého se všemi vámi." (2 Kor 13,13) „Ten, kdo nás spolu s vámi postaví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh. On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil." (2Kor 1,21-22) „Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří ... byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem.“ (1Petr 1,1-2) Tajemství Nejsvětější Trojice převyšuje možnosti našeho chápání. Proto není divné, že právě na tuto pravdu byly od samého počátku existence Církve namířeny nejpočetnější útoky heretiků, charakterizované společným pojmenováním antitrinitarismus. Již první ekumenické koncily Církve rozhodným způsobem odsoudily tyto bludy a ve svých vyznáních víry podaly jasný výklad křesťanské nauky. Podobně i první církevní spisovatelé chápali toto tajemství jako základ víry. Papež sv. Klement Římský (+ okolo 97) píše v Listu Korintským: „Copak nemáme jednoho Boha (Otce) a jednoho Krista a jedSlovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015 Strana 3

Letní pořad bohoslužeb od pondělí 20. dubna do neděle 18. října 2015 Mše svatá všední dny - 7:15; 9:15; 11:15 h. soboty - 7:15; 9:00; 10:15; 11:30 neděle - 7:15; 9:00; 10:15; 11:30; 15:00 hod. Svátostné požehnání sobota, neděle 13:00hod. Modlitba sv. růžence denně 18:45 hod. V letním období je každou první sobotu v měsíci ve 14:00 u Vodní kaple (pod hlavním schodištěm) Mariánské večeřadlo. Každou sobotu a každý první pátek v měsíci je v kapli sv. Josefa adorace Nejsvětější svátosti oltářní v době od 10:30 do 12:45. www.hostyn.cz

noho Ducha milosti, vylitého na nás?“ Mučedník sv. Ignác (+ okolo 117) píše v Listu Magnesijským: „Jako je Kristus podřízen Otci podle těla, tak i apoštolové Kristu, Otci i Duchu.“ Ve vyznání víry ze 3. století nacházíme tato slova: „Věřím v Boha, Otce všemohoucího, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, který se narodil z Marie skrze Ducha svatého.“ V té samé době sv. Dionýsius z Alexandrie (+265) již přímo píše o existenci Trojice v jednom Bohu. Vyznání víry, které nám odevzdal první ekumenický koncil v Niceji roku 325, nerozlišuje pouze rozdílnost Osob v Bohu, nýbrž s veškerou silou rovněž zdůrazňuje jejich jednotu v přirozenosti. Ještě obšírněji tuto pravdu rozvinuly následující koncily: 1. Konstantinopolský (381), Efezský (431) a Chalcedonský (451). Na téma tajemství Nejsvětější Trojice napsali celé traktáty sv. Athanasius (+373), sv. Řehoř z Naziánu (+390), sv. Cyril Alexandrijský (+444) a sv. Augustin (+430). Ukazovali (a také mnozí po nich) nejen existenci této pravdy, ale usilovali rovněž stanovit její povahu, samozřejmě v mezích dostupných rozumu. Pravda o tajemství Nejsvětější Trojice je pro nás natolik podstatná proto, že ukazuje Boha, jaký je sám v sobě. Pán Bůh je jeden ve své přirozenosti, avšak ve třech Osobách. Osoby Boží se mezi sebou odlišují reálně tak, že jedna Osoba není druhou. Neodlišují se ale přirozeností, ani vlastnostmi a ani činností, která je společná. Mají společnou božskou přirozenost, všechny vlastnosti i Boží činnost. Osoby se od sebe odlišují pouze původem: Bůh Otec nemá původ v nikom, Boží Syn má původ skrze odvěké a duchové zrození z Otce, Duch svatý má původ ze společného dýchání lásky Otce a Syna. První Osobu odlišuje otcovství, druhou Osobu synovství a třetí Osobu původ od Otce a Syna. Tolik byla katolická teologie schopná definovat na základě textů Písma svatého a děl církevních otců. Jaroslav Branžovský

Svatá Marie Markéta Alacoque Sestra salesiánské kongregace, šiřitelka úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu Markéta Marie se narodila 22. července 1647 v burgundském Lauthecouru, ve šlechtické, ale zchudlé rodině. Její šťastné dětství však bylo narušeno nejen v osmi letech smrtí otce, který byl soudcem, ale také v deseti letech těžkou dětskou obrnou, ze které však byla později náhle vyléčena. Už záhy pocítila volání po zasvěceném životě, které bylo posíleno ještě před vstupem do kláštera různými zjeveními. Ve svých 24 letech vstupuje do salesiánské kongregace sester Navštívení Panny Marie v Paray-le-Monial, známé svou horlivostí a přísností života. Pro domácí práce byla málo vhodná, zato na sebe upozornila mimořádnými dary Boží milosti, které ovšem vzbuzovaly u představených nedůvěru, a proto jí byly stále znovu ukládány různé zkoušky. Přes odpor sester a pokořování zůstala pevná ve víře a všechno snášela s příkladnou pokorou. Ve třech velkých zjeveních poznává význam úcty k Ježíšovu Srdci, zvláště když ji Pán nazval milovanou žačkou svého Srdce. Když jednou klečela před vystavenou Nejsvětější svátostí, opět se jí zjevil, tentokrát se zářícími pěti ranami a planoucím Srdcem; stěžoval si přitom na nevděk lidí a požádal ji: „Učiň mi alespoň tu radost, že nahradíš jejich nevděk, nakolik toho jen budeš schopna.“ Bylo to v oktávu Božího Těla, kdy v kapli Navštívení spatřila ve vidění Ježíše Krista; opět zdůraznil lidský nevděk, který působí nesmírné bolesti zvláště jeho Srdci, a žádal odčinění: „Proto tě žádám, aby pátek po oktávu Božího Těla byl vyhrazen pro zvláštní svátek ke cti mého Srdce. V ten den se má přistoupit k svatému přijímání a konat odčinění slavnostním aktem, aby se napravilo špatné zacházení, které se mi dostalo na oltářích.“ Boží služebnice se od té chvíle stala vědomou smírnou obětí, aby nahrazovala nevděk těch, pro které se Ježíš obětoval do krajnosti. Po šestnáct let každý čtvrtek a nakonec při své vlastní agonii doplňovala na svém těle míru Kristova utrpení. Sestře Markétě se Nejsvětější Srdce Ježíšovo zjevilo poprvé v roce 1673 jako živé Srdce v Ježíšově těle a symbolizovalo Ježíšovu lásku k lidem. Dne 16. června 1675 se jí zjevilo Srdce Ježíšovo hořící láskou, lásku zneuznanou, která žádá opětování. Poslední velké zjevení proběhlo 2. července 1688. Zjevení v Paray-le-Monial vtiskla pobožnosti k Božskému Srdci specifický ráz smírného uctívání, zvláště v pátek na konci oktávu po slavnosti Těla a krve Páně (po druhé neděli po Seslání Ducha svatého). Svatá Markéta s pomocí svého duchovního vůdce jezuity Claude La Colombiera se věnovala šíření úcty k Božskému Srdci. Sestra Markéta Marie zemřela v pověsti svatosti 16. října 1690. Beatifikována byla 18. 9. 1864 papežem Piem IX. a svatořečena 13. 5. 1920 papežem Benediktem XV. Úryvky jsou citací z dopisů této světice: „Ježíšovo svaté Srdce je nevyčerpatelný pramen a netouží po ničem jiném než se rozlévat do pokorných srdcí a způsobit, aby na ničem nelpěla a byla připravena se vydávat podle jeho přání.“ „Z tohoto božského Srdce neustále vytékají tři proudy milosti. Prvním se vylévá milosrdenství na hříšníky a dává jim ducha lítosti a pokání. Druhým je láska, přinášející pomoc všem, kdo se lopotí, a zvláště těm, kdo musí překonávat překážky na cestě k dokonalosti. A třetím se rozlévá láska a světlo na Ježíšovy dokonalé přátele, s nimiž chce být v nejužším spojení a dávat jim účast na svém poznání a na svých úmyslech, aby se, každý svým způsobem, úplně zasvětili šíření jeho slávy.“ Strana 4 Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

Zaslíbení Pána Ježíše ctitelům Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 1. Dám jim všechny milosti potřebné pro jejich stav. 9. Požehnám také domům, kde bude vystaven a uctíván 2. Vnesu pokoj do jejich rodin. obraz mého Nejsvětějšího Srdce. 3. Potěším je v jejich trápeních. 10. Kněžím dám dar, že obrátí i nejzatvrzelejšího člověka. 4. Budu jim v životě bezpečným útočištěm, zvláště 11. Jména těch, kteří tuto úctu šíří, budou zapsána v mém v hodině smrti. Srdci a nikdy z něj nebudou vymazána. 5. Vyleji hojnost požehnání na všechno jejich konání. 12. Všem, kteří budou přijímat svaté přijímání na první 6. Hříšníci najdou v mém Srdci zdroj milosti a nekonečné pátek v měsíci nepřetržitě po devět měsíců, slibuji milost moře milosrdenství. pokání při umírání: nezemřou v nemilosti ani bez 7. Lhostejné duše se stanou horlivými. svátosti. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm 8. Horlivé duše dosáhnou velké dokonalosti. v posledních chvílích života. Zaslíbení, především poslední z nich, nelze chápat jako pověru či jako laciný recept, jak „spolehlivě“ dosáhnout nebe. Máme je chápat a vykládat na základě Písma svatého a učení církve. Zaslíbení jsou součástí božské pedagogiky: Ježíš chce tímto způsobem k sobě přitahovat lidská srdce. To, co Pán žádá, je naše láska, celý náš život, naše předsevzetí k hlubokému křesťanskému životu. Proto církev úctu k Srdci Ježíšovu vždy doporučovala. tým spolupracovníků redakce Milí čtenáři, v tomto čísle časopisu si můžete přečíst rozhovor s přerovskou nemocniční kaplankou, sestrou Marií Goretti Dřímalovou, CSCS. Jak dlouho jste v řádu a o jaký řád se jedná? Patřím do Kongregace milosrdných sester svatého Kříže, což je mladší větev františkánského řádu. Společnou s františkány máme Řeholi. Do společenství jsem vstoupila již za totality v roce 1974 a první sliby jsem složila v roce 1977. Takže od prvních slibů to je 38 let. Řeholní oděv jsem oblékla až ve 33 letech – po totalitě, v roce 1989 a nastoupila do kláštera v Choryni u Valašského Meziříčí, kde byl tehdy náš provinční dům. Do té doby jsem pracovala v civilu v různých zdravotnických zařízeních – domově důchodců, Ústavu sociální péče na Sv. Hostýně a ve vojenské nemocnici v Olomouci. Žily jsme tehdy v malých komunitách společně 2 až 3 sestry a dojížděly do provinčního domu na formaci. Nyní naše Kongregace milosrdných sester svatého Kříže (SCSC) – česká provincie má provinční dům v Kroměříži. Naše sestry působí jak na Moravě, tak v Čechách. Také na Slovensku máme spolusestry, tj. slovenská provincie a pak všude na celém světě. Kongregace vznikla ve Švýcarsku, založil ji kapucín P. Theodosius Florentini se spoluzakladatelkou, naší již blahoslavenou Matkou Marií Terezií Schererovou. Snažil se odpovědět na potřebu doby, kdy celý svět žil v mravní, sociální i tělesné bídě, a proto zakládal ústavy, sirotčince, chudobince, nemocnice, ale i školy a instituty na vzdělávání a později také továrny, aby lidé měli zaměstnání. Cestoval po celém světě. K tomu potřeboval sestry, které by se všude hodily. Tak byla založena v 19. století Kongregace a její první představenou se stala Matka Marie Terezie Schererová. Po namáhavých cestách velkým vyčerpáním zakladatel náhle zemřel a Matka Marie Terezie po něm převzala veškeré vedení, ale také obrovské dluhy. S velikou důvěrou v Boží pomoc a zásluhou naší zakladatelky a také sester se podařilo všechno splatit a Kongregace se rozrostla po celém světě. Generální vedení sídlí ve Švýcarsku v Ingenbohlu, kde se nachází náš mateřský dům. Co je to zasvěcený život, co přináší Vám osobně, církvi a celé společnosti? Zasvěcený život je život výlučně s Bohem a pro Boha, tzn., že jsme se celí dali Bohu k dispozici. Odevzdali jsme se mu třemi sliby: chudoby, čistoty a poslušnosti. Osobně je to pro mne velké vyznamenání, milost, že si mě Bůh vybral z tolika lidí pro svoji službu. Pro církev a společnost to má jistě také význam. Máme svědčit o Boží lásce, o jeho dobrotě, o jeho milosrdenství mezi lidmi. Ukazovat na věčné hodnoty. Kdo Vás přivedl (nasměroval) do řeholního společenství, ve kterém nyní žijete a sloužíte? Co Vás na něm nejvíce oslovuje? Od malička jsem byla vychovávána ve víře. Na jedné duchovní obnově pro středoškolačky na Svatém Hostýně jsem měla možnost se setkat s nynějšími spolusestrami. Přitahoval mě jejich obětavý život pro druhé. Zde, u Panny Marie na Svatém Hostýně, jsem pocítila první impuls následovat Pána a sloužit mu v bližních. V Kongregaci mě nejvíc oslovuje spiritualita kříže. Kříž a Kristus na něm mě zaujal, protože Ježíš zde projevil tu největší lásku k nám. Tajemství kříže a zmrtSlovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

výchvstání poznamenává náš způsob života jako Milosrdných sester svatého Kříže. Mě osobně nejvíce oslovilo motto: „Zcela Ukřižovanému, proto zcela Bližnímu, zástupkyně lásky Kristovy.“ To byl nápis na náhrobku prvních našich sester, které v Římě podlehly tyfu při ošetřování nemocných. Rok zasvěceného života si dává za úkol „probudit svět“. V čem vidíte největší potřebu tohoto úkolu a máte, prosím, pro nás nějaké praktické rady, jak ho naplnit? Myslím si, že dnes je nejdůležitější ukazovat lidem radost našeho života s Bohem. Zasvěcený člověk má být Boží připomínkou, že Bůh je zde mezi námi a působí, žije s námi. Mělo by to na nás být vidět, že jsem šťastni s Bohem! To ale předpokládá bdělost, vytrvalost a věrnost. Stalo se Vám v posledních dnech něco, co Vás potěšilo, udělalo radost, nebo překvapilo? Nechtěla byste se s námi, prosím, o to podělit? Vždycky mě potěší, když se lidé ke mně hlásí, například v nemocnici a rádi vzpomínají na obětavou službu našich sester v dřívější době. Mám z toho radost, že jsou vděčni a také mě to povzbudí k horlivosti. Raduji se také z toho, když lidé – zvláště nemocní – mají zájem nejen o naši duchovní službu v nemocnici, ale také o náš život. A zase naopak jsem někdy smutná z toho, že tolik lidí je tak lhostejných vůči nám, i vůči Bohu, který má každého z nás tolik rád. Váš rozhovor se objeví v květnovém čísle našeho časopisu - co byste vzkázala farníkům našeho děkanátu? Na prahu krásného měsíce máje nám všem přeji, abychom nešli sami tou cestou následování Pána, ale vždy s Pannou Marií a osvojovali si její postoj víry, pokory a lásky. sestra Marie Goretti Dřímalová Strana 5

Rozdíl mezi antikoncepcí a Přirozeným plánováním rodičovství Ve svém minulém článku jsem nastínil ani chvilku soukromí (jejich dům je plný první kroky k vysvětlení morálního rozhostů, kteří s nimi spí v jedné místnosti), dílu mezi antikoncepcí a přirozeným plázdržují se sexu, aby nevyvolali pohoršení. nováním rodičovství. Konkrétně jsem: Dokud nemají soukromí, abstinují. Jiný 1. ukázal, že to, jestli je skutek špatný, nebo dobrý, nezávisí pouze na příklad: jeden z manželů je vážně nemocný. úmyslu konajícího, ale i na zvolených použitých prostředcích, tedy že „účel Dokud se neuzdraví, manželé abstinují. Není nesvětí prostředky“, a okolnostech (následcích atp.) na tom nic špatného. Naopak. Je to důkaz 2. ukázal, že rozdíl mezi PPR nespočívá v úmyslu konajících, ten je v obou lásky a odpovědnosti. případech stejný (tj. „vyhnout se početí při pohlavním styku“); stejný úmysl 3) Manželé mohou mít spravedlivý (nesoale nezpůsobuje, že je jedno, jaký prostředek k jeho dosažení použijeme. Je becký) důvod vyhnout se početí dalšího dítřeba ještě posoudit morálnost samotných prostředků. těte. Vědí, že styk v plodném období cyklu 3. ukázal, že mezi antikoncepcí je rozdíl v principu (prostředcích), jak je vede k početí. Proto dokud mají důvod vyonoho cíle („vyhnout se početí při pohlavním styku“) dosaženo: principem hnout se početí, abstinují od pohlavního antikoncepce je úmyslné zneplodnění pohlavního styku, principem PPR je styku v plodném období (tj. praktikují PPR). abstinence od pohlavního styku v plodném období. Antikoncepce neplodnost Není na tom nic špatného. Naopak. Je to způsobuje, PPR neplodnost nezpůsobuje. důkaz lásky a odpovědnosti. 4. Naznačil jsem, že tento rozdíl má své důsledky i v pohledu na člověka 6. Používat antikoncepci jako antikoncepci (antropologii): antikoncepce předpokládá, že plodnost je pouhá volně mani- (ne jako lék!), tj. abych učinil neplodným populovatelná věc oddělitelná od osoby (tento přístup je dualistický, tedy po- hlavní styk, o kterém si myslím, že by mohl hanský), PPR vnímá plodnost jako součást osoby; akceptace plodnosti a ne- vést k početí, je vždy morálně špatné, a to i když manželé mají k vyhnutí se početí spraplodnosti znamená přijetí ženy a muže takových, jak byli stvořeni. Teď bych chtěl ukázat, že zdržovat se pohlavního styku v plodném období vedlivé důvody. (tj. mít ho pouze v neplodném období) proto, abychom se vyhnuli početí, A. Je potřeba odlišit „antikoncepci“ a „léčbu s vedlejším předvídaným antikoncepčmůže být morálně správné: 1) sám se úmyslně učinit neplodným (tj. používat antikoncepci jako ním účinkem“. V tom JE morální rozdíl. antikoncepci (ne jako lék!), tj. abych učinil neplodným pohlavní styk, o V prvním případě je způsobená neplodnost kterém si myslím, že by mohl vést k početí), je vždy morálně špatné; týká přímo chtěná jako cíl, anebo prostředek k dosažení jiného cíle (třeba rozkoše). V druhém se to i neabortivní antikoncepce (nezpůsobuje potrat – medic.). případě se jedná snahu vyléčit nemoc prostřed2) k používání PPR musí mít manželé spravedlivé důvody. Z výše uvedeného plyne, že k morálně dobré kontrole početí musíme mít kem, o kterém víme, že zároveň způsobuje nev pořádku dvě věci: (1) důvod, proč se početí chceme vyhnout; (2) pro- plodnost. Tato neplodnost ale není přímo chtěstředky, jak vyhnutí se početí dosáhneme. Můžete mít dobrý důvod (např. ná, není to ani cíl, ani prostředek k dosažení zdravotní), ale špatný prostředek (antikoncepci). A můžete mít špatný důvod zdraví. Žena tento lék nebere proto, že má an(sobectví) a dobrý prostředek (PPR). Dobrý účel nesvětí špatné prostředky. tikoncepční účinek, ale proto, že se chce léčit. Použila by i jiný prostředek, kdyby existoval. Špatný důvod znehodnocuje i dobré prostředky. A také z toho plyne, že církev neučí, že můžete mít pohlavní styk pouze Může být zároveň sexuálně neaktivní. Nepoua jen za účelem početí, nebo že nemůžete mít pohlavní styk v neplodném žívá „antikoncepci“, ale lék s antikoncepčním období (v cyklu, v těhotenství, po menopauze, při neplodnosti páru). Církev účinkem. Někdy v praxi hrozí zneužití, ale to učí, že nesmíme pohlavní styk zbavit jeho plodivého potenciálu = nesmíme nic nemění na morálním principu, který tu se úmyslně a vědomě učinit neplodnými. Učí, že je morální rozdíl mezi „ne- používám - „princip dvojího účinku“. plodnost způsobit“ a „přijmout přirozenou neplodnost. To první je skutek B. Proč je antikoncepce špatná? Argumenty proti dobru schopnosti předávat život – je to zlo. To druhé zlo není. Přiro- proti antikoncepci mají různou úroveň složitosti, některé jsou filosofické, jiné teologické zená neplodnost není zlo, je to období, kdy tělo odpočívá. Dále je třeba říct, že církev nedělí antikoncepční prostředky na „přiroze- atp. Nejdříve některé z nich vyjmenuji, abych né/přírodní“ (povolené) a „nepřirozené/umělé“ (zakázané). Ta „vyrobe- je později rozvedl a odůvodnil. nost“ je morálně nepodstatná. Církev odsuzuje každou antikoncepci, ať Antikoncepce je skutek namířený proti do„přírodní“ (přerušovanou soulož, bylinné přípravky atp.) nebo „vyrobenou“ bru plodnosti, tj. schopnosti spolupracovat (všecky ostatní). Církev klade čáru mezi antikoncepci a abstinenci. PPR s Bohem na předávání lidského života. Lidé není podle výše uvedené definice antikoncepce (podle jiné třeba ano, ale to je používající antikoncepci považují plodnost mimo rámec diskuse), je to metoda periodické abstinence. Teploměr nebo přinejmenším v nějakém období za něco špattabulka (v PPR) neplodnost pohlavního styku nezpůsobí. Kondom ano. ného, nežádoucího, obtížného, čeho je třeba se zbavit, co je třeba potlačit, zničit, zmrzačit, zaAbstinence není zneplodnění pohlavního styku. hodit, manipulovat atp. Lidé používající PPR Takže teď je třeba se věnovat bodu 4 a 5: 5. Zdržovat se pohlavního styku v plodném období (tj. mít ho pouze v ne- považují schopnost předávat život za něco tak dobrého a vzácného, že je to třeba chránit, plodném), může být morálně správný prostředek k vyhnutí se početí. poznávat, respektovat, nemanipulovat, přijNeexistuje žádná morální povinnost mít pohlavní styk v plodném období. 1) Manželé mohou mít pohlavní styk, kdykoliv se na něm dohodnou. mout se všemi zákonitostmi. 1) Antikoncepce je skutek namířený proti Problém tedy není v tom „kdy“, ale „jak“: jestli zabráníme, aby byl Bohu, Dárci daru plodnosti. Pokud je plodpohlavní styk potenciálně plodný, nebo tomu nezabráníme. Jestli máme nost dar od Boha, je třeba tento dar pro úctu „nechráněný styk“ (PPR), nebo „chráněný“ / “sterilizovaný“ styk. k dárci opatrovat a poznávat. Lidé používa2) Manželé se mohou z různých spravedlivých důvodů zdržovat pohlavjící antikoncepci se považují za „vlastníky“ ního styku, a to do doby, dokud tyto důvody trvají. Pokud manželé nemají Strana 6 Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

svého těla a jeho schopnosti předávat život. Proto chtějí se svým tělem volně manipulovat bez závislosti na Dárci. Lidé používající PPR se nepovažují za vlastníky, ale za „správce“ svého těla a jeho plodnosti. Vědí, že tělo patří Bohu a je určeno k jeho oslavě (srov. 1Kor 6,19-20). 2) Antikoncepce odporuje pravé manželské lásce. Někoho opravdu milovat znamená ho přijímat takového, jaký je, tj. vždy jako cíl, nikdy jako prostředek k dosažení jiného cíle. PPR znamená přijmout ženu a muže s jejich tělem, pohlavností, plodností. Znamená to říkat ženě: to, že jsi žena, že jsi plodná, není špatně, ale velmi dobře. Chci tě přijmout takovou, jaká jsi. Nemusíš se měnit. Chci tě přijmout takovou, jaká jsi z úmyslu Stvořitele. Přijímám tě jako ženu se vším, co k tomu patří. Nemusíš manipulovat se svým tělem, činit se neplodnou. Nemusíš se přizpůsobovat mé trvalé mužské plodnosti. Já jako muž se přizpůsobím tobě, tvému tělu, tvé přirozenosti. Antikoncepce naopak znamená „přijetí s vážnou výhradou“. Cílem antikoncepce není bezvýhradně přijmout osobu jako cíl (bez manipulace), ale jako upravit si její tělo, aby sloužilo jako prostředek k dosažení rozkoše. 3) Antikoncepce odporuje posvátnosti schopnosti předávat život. Lidský život má svůj původ v Bohu. Manželé ho nikdy sami nemohou vytvořit nebo „předat“. Při početí celá Boží Trojice tvoří novou lidskou bytost, která bude existovat věčně. Tvoří z ničeho, jako stvořila hmotu na počátku. Vesmír už nikdy nebude stejný. Lidský život je posvátný a zasluhuje si nekompromisní úctu. Člověk není jeho dárcem, nemůže jej proto odebrat. Jestliže je lidský život posvátný, je posvátná i schopnost spolupraco-

vat s Bohem na vzniku lidského života. Všechno, co mohou manželé ze své strany „pro stvoření“ (lat. procreatio) udělat, je mít normální pohlavní styk, kdy se žena a muž stávají jedno tělo a zároveň nebrání plodivému potenciálu pohlavního styku. Tomuto se říká „manželský sexuální akt“. Přesně to „dělají“ manželé používající PPR v plodném i neplodném období. Je to pořád táž skutečnost: manželský akt. Existují i další důvody špatnosti antikoncepce, které jako výzvu jen vyjmenuji: Kvůli antikoncepci se manželé nestávají v pravém slova smyslu „jedno tělo“. 1. Pohlavní styk s antikoncepcí není výrazem duchovní jednoty manželů. 2. Antikoncepce odporuje manž. slibu. 3. Antikoncepce zbavuje pohlavní styk jeho svátostného významu. 4. Kvůli antikoncepci pohlavní styk manželů není obrazem vztahu Krista a církve. K tématu doporučuji knihu „Teologie těla pro začátečníky“. P. Karel Skočovský

DÍLO DUCHA SVATÉHO „Sešli rosu svého Ducha také na tyto dary a posvěť je, ať se nám stanou Tělem a Krví našeho Pána, Ježíše Krista.“)

Kněz, když vztáhne ruce nad dary chleba a vína, prosí o dar Ducha svatého, jehož mocí se stane zázrak proměnění. Vzývání Ducha svatého je v eucharistické modlitbě ještě na jednom místě – když se prosí za společenství: ať nás všechny, kdo máme účast na Těle a Krvi Kristově, shromáždí a sjednotí Duch svatý. Obojí epikleze (tj. prosba o seslání Ducha svatého) spolu souvisí. Není to moc lidská, která promění chléb a víno v Tělo a Krev Ježíše Krista. A stejně tak to není moc lidská, která z rozdělené církve učiní živé Tělo Krista. Vycházíme-li na cesty jednoty, jsou to cesty, po nichž nás vede Duch Boží. Možná se nám zdají cestami neúspěšnými, možná že zakoušíme pustinu a prázdnotu. Apoštol Filip byl veden Duchem svatým na pustou cestu, kde zvěstoval evangelium Pána Ježíše Krista jednomu z pohanů, a ten se bezprostředně dal pokřtít. Při účasti na eucharistické slavnosti se můžeš ptát, kdo z bratří a sester je pro Tebe živým svědkem Krista, kdo je pro tebe apoštolem (hlasatelem). Můžeš se však nutně také ptát, ke komu Tě Pán posílá, komu Ty máš přinést evangelium pokoje. Eucharistická modlitba je však osobní modlitbou, k níž se máš i Ty připojit. Není to jen modlitba kněze, který vede bohoslužbu. Je to modlitba Tebe, který (která) vstupuješ do eucharistické oběti. „Kristus nám znovu zpřítomňuje oběť podanou na Golgotě jednou provždy. Přestože je v ní přítomen jako vzkříšený, nese znamení svého utrpení…“ (Ecclesia de eucharistia 15, Jan Pavel II.) Na kříži Ježíš Kristus „skrze věčného Ducha přinesl sám sebe Bohu jako oběť bez poskvrny“(Žid 9,14). Stejně i Ty můžeš a máš přinést svou oběť života. Ale jen v Duchu svatém se stane obětí příjemnou, čistou a svatou! Každá naše oběť je poznamenána sebeláskou, a je třeba, aby Věčná láska – Duch svatý – pročistila obětní smýšlení Božích synů a dcer. On je Plamen, který spálí Tvou oběť, aby se stala vůní oslavující Boha. Jen On Tě promění v oběť svatou a neposkvrněnou (1. eucharistická modlitba), zde je lidská síla bezmocná. Jen v Duchu svatém, skrze Krista, je naše děkování Boha důstojné, Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

spravedlivé a spasitelné. Podobně jako Kristus na kříži volal: „Do Tvých rukou, Otče, svěřuji svého ducha“(Lk 23, 46), i Ty se můžeš při slavení eucharistie modlit: „Prosíme tě, Otče svatý, přijmi s touto obětí i nás, vždyť máme účast na této hostině.“(eucharistická modlitba „O smíření“). Jako při Zmrtvýchvstání „Duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých“(Řím 1,4), tak i Ty můžeš a máš prokázat, že jsi opravdu Dítě Boží, jestliže přijmeš naději. Svou naději totiž vkládáme do zmrtvýchvstalého Ježíše, který je zde živý pod podobou chleba a vína. Přijímášli jeho Tělo a jeho Krev, naplňuje Tě Duch svatý, který je pramenem naděje. V každé zkoušce, v každé bolesti se Tvůj kříž již noří do Vzkříšení. A Ty budeš žít jako svědek naděje. Bude na Tobě zřejmé, že „Bůh není jen všemohoucí, je také Moudrost a – opakuji znovu – Láska. Chce se tedy před lidskými dějinami takřka ospravedlnit. Bůh není Absolutno někde mimo svět, jemuž je lidské utrpení lhostejné. Bůh je Immanuel – „Bůh, který je s námi“- Bůh, který sdílí lidský osud a účastní se ho.“(Jan Pavel II., Překročit práh naděje) Nechej se tedy mocí Ducha svatého proměňovat při každé eucharistické slavnosti. A když kněz vztáhne ruce k prosbě o Ducha svatého, uvědom si, že jsi to Ty, kdo musí Ducha svatého přijmout jako Tvůrce, jenž všechno tvoří nové. On z Tebe tvoří od věčnosti milovaného syna, milovanou dceru. Ten, kdo přijímá Tělo Kristovo, přijímá Jeho Ducha, který je Pán a Dárce života. Žije pak novým životem vlitých božských ctností víry, naděje a lásky. K zamyšlení Modlím se k Duchu svatému? Volám k němu, prosím o jeho příchod? Chci, aby mne proměňovala účast na mši svaté? Modlitba Duchu svatý, osvěť mě, Lásko Boží, stravuj mě. Veď mě na cestu pravdy. Maria, Matko, provázej mne. Požehnej mi s Ježíšem. Ochraňuj mě před každým zlem, lží a nebezpečím. Petra Pročková Strana 7

Milí chlapci a děvčata. Většina z vás pojede do Olomouce na EUCHARISTICKÝ KONGRES a již se jistě těšíte a připravujete. Bude to pro vás určitě velký zážitek a my se těšíme, že nám také do časopisu o tom napíšete. Měsíc květen je zasvěcen Panně Marii, která nás vede k Pánu Ježíši. V každém kostele jsou společné modlitby, které se jmenují májové pobožnosti. Růže Zelená louka vypadala, jako poseta zlatem. To byly pampelišky, které otevřely hned ráno svoje hlavičky slunci. Nebyly to však jen ony, které na jarní louce tolik zářily. Bílé chudobky seděly na trávě, jako právě napadlý bílý sníh. Modré a fialové drobné hlavičky fialek a pomněnek ladily se zelenou barvou tak dobře, že každý, kdo se na louku zadíval, chválil Boha za ten velký dar krásného stvoření. Ptáci vesele zpívali o tom, jak šťastni jsou na světě a modrá ranní obloha prozrazovala, že bude krásný den. Tolik vůně a krásy, každý strom a keř se snažil rozkvést a obléci do svatebních šatů. Šeřík voněl, ať byl barvy fialové či bílé a ještě více vůně vysílaly květy jasmínu. V každém hnízdečku natahovali své zobáčky s dychtivostí něco sníst právě vylíhlí ptáčci. Malí zajíčci, ježečci, kočičky a všichni ostatní se choulili u svých maminek a věděli, že jen u nich je bezpečno. Na krásné vodní hladině se houpaly kačenky s neposednými káčátky. Svět žil, ale teď začínal žít novým životem. Vítr se rozběhl po hladině řeky a ta se rozhoupala. Vlnka Bečvinka se zatřpytila a začala rozdávat své úsměvy a pozdravy: „Dobré jitro milí přátelé, je květen, nebo také máj. Jak je krásně na světě, když je mír! Děkujme Bohu!“ „ Je to tak, je to tak!“ volaly holubičky, které se přiletěly napít vody. Kačenky se svými káčátky se hned ptaly vlnek, zda jim zase něco nepoví. „To víte, že povíme! Vzpomínáte na ty děti z domků? Ty měly na jaře mnoho práce, neboť pomáhaly rodičům na zahrádkách, ale i uklízet před domy. Nikdy nezapomínaly pomoci sousedům, kteří již nemohli zametat, nebo držet hrábě. Těm chodily velmi rády pomáhat. Když však slunce stálo nad vodou, byl čas se rychle nastrojit do bílých, nebo růžových šatů. Potom všechny společně běžely na MÁJOVOU POBOŽNOST. Básničku se pěkně naučily, aby měla Panna Maria radost. Bylo to moc krásné u Panny Marie, zpívalo se, modlilo a četlo. Když děti přišly domů, nešly hned spát, ale posadily se na dřevěnou lavičku a ta nestarších dívka z nich donesla starou pohádkovou knihu a pokračovala v příběhu čtení o malé Gerdě a chlapci Kayovi, který odjel se Sněhovou královnou.“ Vlnka skončila a již se chtěla rozloučit, když se holubička zeptala: „Vlnko, jak to bylo dál v té pohádce?“ „To vám mohu povědět.“ Tak všichni poslouchali … Nikdo nic o chlapci nevěděl, a tak Gerda políbila svou starou babičku, která spala, a odešla k řece. Na loďce ji vlnky odnesly až k jedné stařeně, která znala kouzla. Měla překrásnou zahrádku, ale byla sama a zatoužila mít Gerdu jenom pro sebe. Věděla o písni, kterou děti vždy společně zpívaly: „My o růžích v údolí víme, tam Ježíška navštívíme.“ Proto napřáhla svou berlu a všechny růže naráz pohltila černá zem. Stařena se bála, že by si Gerda při pohledu na růže vzpomněla na malého přítele, a že by jí utekla… Gerda jednou poznala, že chybí v zahradě růže…. Děti, určitě si vzpomenete na vánoční píseň „Z růže kvítek vykvet nám“! Panna Maria je pro nás ta pravá Růže, která nám neustále připomíná, že máme myslet na jejího Syna Ježíše Krista. V modlitbě litanií voláme: Růže tajemná, oroduj za nás! Liba Calábková Strana 8


Arcidiecézní setkání mládeže Květná neděle je celosvětově uznávaný den setkávání mládeže, který vyhlásil svatý Jan Pavel II. již v roce 1985. Letos se setkání uskutečnilo v rámci naší nemalé arcidiecéze v sobotu 28. března v Prostějově. Setkání nebylo obyčejné, a jelikož je rok zasvěceného života, také program tomu byl přizpůsoben a již v předvečer se konal tzv. Večer radosti, který měli v režii řeholníci. Zájem byl nad všechna očekávání veliký, asi 200 mladých. Večer byl opravdu znamenitý, řeholníci neobvyklý úkol uchopili za správný konec. Byl plný kvízů, zážitků, zajímavých příběhů a diskuzí v menších skupinkách, k tomu všemu hrála ArciŘEHOLÍ schola. A komu byla zima, mohl vyjít před kostel, kde usměvaví kapucíni nabízeli „kapučíno“. Celý večer byl zakončen společnou adorací. Nejen pro mě byl zajímavým poznáním život řeholníků, ale také jejich lidskost a bezprostřední kontakt. To byl pouze páteční večer a hlavní setkání nás teprve čekalo. Letošní ročník předčil minulé setkání, které se konalo na Velehradě. 1350 mládežníků přijelo společně strávit sobotu s pestrým programem. Takové davy není radno podcenit, ale i na to byl organizační tým setkání připraven a program mohl začít v plánovaných 10 hodin. Nejprve jsme bouřlivým potleskem přivítali našeho pastýře, otce arcibiskupa Jana, na jehož pozvání jsme se všichni shromáždili. Následovalo „představení děkanátů ADCM“. Bylo uskutečněno neobvyklou formou, a to společným videem (pro zájemce: výraz v uvozovkách zadejte do vyhledávače na www.youtube.com). Tím bych chtěl také poděkovat všem, kteří se na naší pasáži podíleli, zvláště kameramanovi Filipu Hutečkovi. Součástí každého setkání mládeže jsou i svědectví, letos byla pestřejší. O svoji cestu ke službě „týmáka“ na Arše v Rajnochovicích se s námi podělil vystudovaný průmysl. inženýr Jožka Biernát. Druhé svědectví o životě církve na Kubě podala Kubánka z hnutí „ženy v bílém“. Važme si naší svobody a naší církve, kterou je každý z nás součástí. Hlavním cílem setkání byla katecheze otce arcibiskupa Jana. Po jeho moudrých slovech jsme se rozdělili na menší skupinky, každý podle svého gusta si mohl vybrat z široké nabídky tzv. workshopů, od možnosti adorace se zpovědí, přes přednášky nejen řeholníků, výtvarnou činnost, nebo odreagování při koncertu. Setkání bylo zakončeno společnou mší svatou, po které každý z nás dostal jako upomínku desátek růžence s mottem celosvětového setkání mládeže v Krakowě MODLITBY MLÁDEŽE 2016: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.“ CeAnimátoři přerovského děkanátu zvou na již lým programem nás provázela Arcidiecézní schola. tradiční modlitby mládeže! Setkání bylo velice nabité, jeho plody rostou v našich srdcích. SetkáV mariánském měsíci květnu proběhne modlitba ní proběhlo bez problémů, velký dík směřuje na Arcidiecézní centrum růžence 8.5.2015 v 19:30 ve farním kostele mládeže v Olomouci, „týmákům“ Přístavu a Archy z Rajnochovic. v Přerově. Po duchovním programu Účast podpořilo cca 30 mladých z Přerova, za jejichž účast jsem rád následuje malé agapé na faře. a příští rok společně: „Hurá do Krakowa!“  Aršák, Víťa Adamík

Ministrantský víkend 17. - 19.4. jsme se zúčastnili ministrantského víkendu v Podomí u Vyškova. Bylo nás dvanáct a spali jsme v rezidenci Van den Bruchů, kteří tento dům a blízkou továrnu na zpracování ovčí vlny zbudovali v 18. století. V pátek po příjezdu jsme se ubytovali a zahráli fotbal, který byl druhou nejoblíbenější aktivitou o víkendu (samozřejmě po modlitbě). Pak jsme se dozvěděli něco o konkláve (volba papeže), a poté jsme sami také volili, i kadidlo bylo. Na večeři nám naši duchovní vůdcové, P. Pavel Martinka a jáhen Zdeněk, upekli vynikající pizzu a hráli jsme hry. V sobotu na snídani nám přichystala paní domácí Katka párky. Následně jsme navštívili nádherný barokní chrám Křtiny, kterým nás provedl P. Jan Peňáz, a pustil nám i zvonkohru. Po obědě jsme šli do moderně postaveného kostela v Senetářově. Večer jsme se dívali na film Kozí příběh. V neděli jsme šli do vesnice Krásensko na mši, kterou měl P. Jan Plodr (rok působil i v Přerově). Po obědě jsme jeli domů, všem se nám tam hodně líbilo. Tadeáš Dostal

Sedmikrásek Milí ... maminky, tatínci, babičky, dědečci ... ,zkrátka všichni, kteří máte děti ve věku 0-4 roky (a jste s nimi doma nebo je občas hlídáte). Přijďte za námi každou středu od 9-10:30 hodin na centrum Sonus na pokec, pohádku, výtvarku. Dospělí si popovídají a děti si pohrají. Je nás, upřímně, málo, a tak bychom nerady, aby Sedmikrásek zanikl, ale také abyste nevyužili čas, který si zde můžete zpestřit. Srdečně jste vítáni. Jelikož jsme dvě, a ne vždy se sejdeme z důvodu nemocí ..., přikládám tel. kontakt, abychom se mohli domluvit, když budete mít zájem přijít: Veronika Rychtová 732 550 219). Těší se na vás Veronika Rychtová a Veronika Piňosová Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015 Strana 9

OKÉNKO Z CENTRA PRO RODINU RÁJ, se sídlem v Pavlovicích u Přerova 5 Zveme Vás na PĚŠÍ POUŤ NA SVATÝ HOSTÝN v pátek 8. května 2015. Můžete jít z různých míst našeho regionu, různě dlouhé trasy. Skupinka poutníků z Vlkoše - kontakt a bližší info: Ondřej Tšpon 731 621 174 Skupinka - Pouť napříč Záhořím - kontakt a bližší info: Petr Školoud 739 245 905 Ve 14 h všichni společně oslavíme na Sv. Hostýně mši svatou za rodiny přerovského a hranického děkanátu Pojďme si vyprosit přímluvu Panny Marie pro naše rodiny a děkovat za milosti, které denně přijímáme. DOPOLEDNÍ BESEDY PRO MAMINKY na Ráji - téměř každý čtvrtek od 10 hodin. Nejbližší témata: 7.5. – Jsem pro sebe důležitá?, 14.5. – Žiji v mnoha vztazích, 28.5. – Zdravé recepty pro celou rodinu, 11.6. – Výlety s dětmi. Není nutné se předem přihlašovat. V průběhu besedy si děti mohou hrát pod dohledem v herně. V pátek 15.5. od 9 hod - DEN PRO ZDRAVÍ A KRÁSU – můžete využít služby kadeřnice nebo masérky – je nutné telefonické objednání - kadeřnice – Hana Žákovská, tel. 724 500 450, masáže – Barbora Stiskálková, tel. 739 486 945. Pro děti je k dispozici prostor herny. V pátek 15.5. od 17 hodin PROBOUZENÍ BROUČKŮ – dobrodružná cesta rodičů s malými dětmi. Sraz u dětského hřiště za KD. S sebou budík, hrkačky, řehtačky, 40 Kč na poklad, špekáček, chleba. Ve středu 20.5. od 17 hodin – kurz pro rodiče a vychovatele – EMOCE V NAŠICH ŽIVOTECH s lektorkou Mgr. Marií Kaňovskou. Užitečné informace a tipy, jak pomoci dětem i sobě zvládat přívaly emocí. Kurz se skládá ze 3 setkání (další setkání 3. 6. a 17. 6.). Při kurzu zajišťujeme hlídání přihlášených dětí. Přihlášky u J. Skřečkové, tel. 733 114 747

V pátek 5.6. od 17:30 hod se můžete těšit na přednášku LÁSKA A ŘÁD V RODINĚ oblíbené psychoterapeutky – PaedDr. Jarmily Pospíšilové. Pro předem přihlášené děti bude zajištěné hlídání a program. MODLITBY MATEK každé pondělí 10 - 11 hod. HERNA A ZAHRADA každé pondělí 9 - 17 hod., ve středu 9 - 15 hod., ve čtvrtek 9–12.30 hod. a v pátek 9 - 16 hod. Po dohodě i mimo uvedenou dobu. Více na www.raj-pavlovice.cz Požehnané dny přeje Hana Školoudová Strana 10


 Z duchovní obnovy biřmovanců na Velehradě . Přerovští biřmovanci, kteří už netrpělivě očekávají svátost biřmování, měli možnost prožít víkend na Velehradě. Pro spoustu z nás, kteří zrovna prožívají poslední přípravy na maturitní zkoušky, to také byla veliká výzva na chvíli zapomenout na školu a věnovat se Bohu. Celým víkendem nás provázel P. Pavel Hofírek. V jednotlivých promluvách k zvolenému tématu: „Poznali Ježíše a uvěřili Kristu“ nás provázely především příběhy apoštolů a jejich hlubokých zážitků s Ježíšem. Samotný Velehrad, který skýtá bezmezné možnosti jak strávit volný čas v tichosti a v přírodě, byl na této duchovní obnově opravdovou „třešinkou na dortu“. Nás biřmovanců bylo asi 20 a s dalšími účastníky této duchovní obnovy jsme vytvořili velice širokou generační škálu. Jsem si jist, že pro mnohé z nás byla tato duchovní obnova důležitým krokem ke svátosti biřmování a velkým povzbuzením v posledních přípravách na svátost. Jménem všech zúčastněných bych chtěl poděkovat především P. Pavlu Hofirkovi, poněvadž právě díky němu a jeho myšlenkám jsme mohli tento víkend prožít tak, jak jsme jej prožili. Adam Schön Dne 17.-19.4.2015 jsem se zúčastnila Duchovní obnovy na Velehradě, abych posílila svou víru před biřmováním. Téma obnovy bylo velice dobře vybráno pro nás biřmovance, abychom více pochopili život Ježíše a jeho lásku k nám. Účelem bylo posílit i naši víru k Ježíši, což se mnohým podařilo. Připravený program byl náročný nejen pro nás, ale i pro našeho otce Pavla, který na přípravu a organizaci věnoval spoustu času a energie, a za to mu velký dík. Před svým odjezdem z domova jsem nevěděla, co mě čeká a zda tento pobyt prožiji tak, jak se očekává. Obava a napětí ale rychle opadla a v sobotu jsem se již plně oddávala duchovní síle. Po celý víkend probíhaly promluvy - přednášky, které byly doplněny mší svatou a pro mě vrcholným závěrem - adorací - osobním rozhovorem s Bohem spojeným s prosbami. V prostředí, ve kterém jsme Duchovní obnovu strávili, jsme vnímali pozitivní energii a přítomnost Boha. Klid a ticho vše umocňovalo. Překvapilo mě, že ve velké míře byla přítomna mládež, která obohatila adorace krásným zpěvem a hrou na kytaru. S většinou zúčastněných jsme se shodli, že prostředí, ve kterém jsme byli, a vše, co jsme společně prožívali, nás spojilo, odpoutalo od běžného života a upevnilo vztah s Bohem. Uvědomila jsem si, jak příjemné je být ve společenství křesťanů, kde vládne láska, porozumění a pohoda. Když jsme měli odjíždět zpět domů, většině z nás bylo líto, že tento pobyt nemohl být o něco delší. Jsem ráda, že jsem mohla být na místě, které mě duševně odpoutalo od reálného světa, kde vládne hřích, zloba, závist, nenávist a jiné vlastnosti blízké většině lidí. Duchovní obnova mě obohatila o víru nejen v Boha, ale i ve mě samotnou a mohu ji jen doporučit. Mé poděkování patří všem, kteří se o nás při našem pobytu starali, za organizaci otci Pavlovi i ostatním. Sylva Vondrová Kolem padesáti věřících různého věku, převážně letošní biřmovanci, zahájili exercicie páteční večeří a ukončili nedělním obědem. Během celého pobytu jsme se snažili zachovávat tolik potřebné silentium. Pan děkan připravil 5 promluv, které se střídaly s chvílemi ticha. Každý je mohl využít podle svého - buď k vlastnímu ztišení, rozjímání, utřídění si právě nabytých informací, či krátkému odpočinku. Během těchto promluv jsme si z Nového zákona znovu připomněli některé momenty ze společného putování Ježíše a apoštolů. Jak chvíle radosti, nadšení z Ježíše, tak i jejich osobní selhání, zoufalství nad Mistrovou smrtí až po seslání Ducha svatého, kdy byli opět plni naděje a důvěry v Krista. Abychom se k tématům mohli opakovaně vracet, připravil nám otec Pavel praktickou pomůcku v podobě tištěných promluv. Každý večer jsme zakončili v přítomnosti Pana Ježíše při společné adoraci, při níž jsme mohli nejen tiše s Pánem rozmlouvat, ale si i společně zazpívat za doprovodu kytary. Své nezastupitelné místo na duchovní obnově má samozřejmě svátost smíření či duchovní rozhovor. Příležitost jsme dostali v sobotu odpoledne, a aby v tom pan děkan nezůstal sám, přizval na pomoc svého bratra, otce Petra Hofírka. Při závěrečné nedělní diskusi jsme měli možnost podělit se s ostatními o své pocity a zážitky. Z reakcí vyplynulo, jak silné momenty na Stojanově mnozí z nás prožili. Jak je důležité neustále si uvědomovat Boží přítomnost, každý okamžik s Ježíšem a neustále pokorně děkovat. K celkově dobré pohodě a hladkému průběhu přispěla i péče sester Kongregace sv. Cyrila a Metoděje a civilního personálu, za což jim patří velký dík. Závěrem bych chtěla vyjádřit poděkování za všechny účastníky panu děkanu Hofírkovi, jehož duchovní obnovy na Velehradě se už staly pro přerovské farníky tradicí, nejen pro svoji vysokou kvalitu co do obsahu, ale i pro výborně zvládnutou organizaci. Julie Havlíková Kostel sv. Michala – Šířava - otevřený od 19:00 do 22:00 Varhanní koncert, Střípky z historie kostela, Čas pro soukromé ztišení

Kostel sv. Vavřince - otevřený od 18:00 do 23:00 I letos budou připraveny komentované prohlídky, koncerty, workshopy či divadelní představení. Přesto však organizátoři chtějí zdůraznit, že význam není pouze společenský a kulturní, ale i náboženský. Součástí programu tak budou modlitby, rozjímání, meditace či ztišení. První Noc kostelů proběhla v roce 2005 ve Vídni a během čtyř let se spontánně rozšířila do celého Rakouska. V roce 2009 „překročila hranice“ a zapojily se do ní kostely v Brně a Plzni. V loňském roce se zapojilo více než 1400 kostelů. O mimořádném zájmu veřejnosti svědčí i více než 450 000 návštěvnických vstupů. Více na www.nockostelu.cz.

Vystoupení dětí z Církevní školky v Přerově, Komentovaná mše svatá, Přerovská schola – Boží bang, Vystoupení pěveckého souboru Vokál, Střípky z historie kostela, Eucharistická adorace

Kostel sv. Maří Magdalény – Předmostí - otevřený od 19:00 do 22:00 Z historie kostela, Varhanní koncert, Zpěvy z Taizé

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Horní Moštěnice - od 19:00 do 22:00 Prohlídka kostela + návštěva věže, čtení dokumentů nalezených v báni kostelní věže + prezentace vystoupení chrámového sboru, duchovní chvilka

Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje - otevřený od 19:00 do 22:00 Prohlídka chrámu + výklad, Výstava „Heydrich – konečné řešení pro Pravoslavnou církev“

Kostel Českobratrské církve evangelické - otevřený od 18:00 do 22:00 Biblický večerníček pro děti, divadelní hra o Janu Husovi, Gospel, Rukodílna, autorské čtení, prohlídka kostela

Sbor Jana Blahoslava CCSH - otevřený od 18:00 do 23:00 Koncert ADD Gospel, Recitál - myšlenky M. Jana Husa s hudebním doprovodem, nový film ČT Jan Hus – projekce filmu, výstava k výročí 600 let jeho od upálení


Strana 11

 Přerovská mateřinka Vás zve – informuje - děkuje . Zveme Vás na připravované setkání s farníky v neděli 10. května u příležitosti oslavy Dne rodin a zvlášť maminek. K pěknému prožití nedělního odpoledne přispěje naše školka vystoupením pro maminky a všechny přítomné pásmem písní, říkadel a nebude chybět ani pohádka. Další setkání připravujeme u příležitosti ukončení již pátého roku zahájení provozu Církevní mateřské školy v Přerově v pátek 29. května v 18.00 hodin na Noci kostelů v Přerově u sv. Vavřince. Zveme také všechny děti, které do mateřské školy chodily, jejich rodiče a známé a všechny, kteří jste se na vzniku a provozu školky jakýmkoliv způsobem podíleli. V závěru vystoupení všichni společně oslavíme Pána za jeho veliké dílo. K zápisu do mateřské školy letos přišli rodiče 15ti dětí, které byly všechny přijaty k nám nebo do jiných školek v Přerově. V naší školce máme ještě jedno volné místo. Pokud budete chtít Vy nebo Vaši známí dodatečně zapsat své dítě k nám, budeme rádi. Sběr papíru - máme radost, že nám pomáháte sběrem papíru, ještě stále probíhá soutěž škol o věcné i finanční odměny pořádaná městem Přerovem. Výtěžek ze sběru použijeme na opravu zahradního domku na úschovu hraček. Tato oprava by měla proběhnout v tomto školním roce. Iveta Frýdková

Diecézní eucharistický kongres sobota 16. května 2015 Hlavní část sobotního programu, k němuž se v Olomouci shromáždí věřící z celé arcidiecéze, bude zahájena v 10.00 hodin. Pro účastníky je souběžně připraveno pět přednášek: v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie dá P. prof. František Kunetka nahlédnout do dějin i současnosti liturgického slavení eucharistie, v kostele Zvěstování Páně pohovoří P. Pavel Stuška na téma „Eucharistie buduje společenství církve“, v kostele Panny Marie Sněžné představí P. Vojtěch Koukal adoraci jako chválu, v kostele sv. Mořice osvětlí P. Adam Rucki, jaké jsou plody svatého přijímání, a v kostele sv. Michala ukáže P. doc. Rudolf Smahel vztah mezi rodinou a eucharistií. Od 12.30 hodin povede každý ze zmíněných přednášejících adoraci a po ní se ve 13.30 hodin vydají věřící v průvodech z jednotlivých kostelů směrem do katedrály. Zde bude v 15.00 hodin zahájena mše svatá jako vyvrcholení diecézního eucharistického kongresu, kterou bude slavit arcibiskup Jan Graubner. Oslava kongresu se však neomezí jen na kostely. Jako doprovodný program bude už koncem dubna otevřena hned na třech místech v Olomouci výstava s názvem „Smlouva nová a věčná. Eucharistie ve výtvarném umění“. Otevřena bude až do 4. října každý den kromě pondělí od 10.00 do 18.00 hodin v křížové chodbě Arcidiecézního muzea, ve výstavním sále Arcibiskupského paláce a v kryptě katedrály sv. Václava. „Diecézní eucharistický kongres bude jedinečnou příležitostí prožít den v radosti a vděčnosti za velký dar eucharistie, kterým nás, věřící, Ježíš v životě posiluje a spojuje,“ k účasti zve P. Petr Bulvas Z Přerova bude vypraven autobus. Přihlásit se můžete v prodejně na faře v Přerově. Příspěvek na jízdné je 80,- Kč.

Všechny farníky děkanátu zvu na „Den pro rodinu“, který bude v neděli 10. května s programem pro všechny generace, viz str. 10. Připomínám také Eucharistický kongres, viz výše. Svatodušní vigilie v sobotu 23. května v kostele sv. Vavřince začne mší svatou v 18:30 a po ní budou následovat modlitby a adorace. Svatodušní zpovídání bude v pátek 22. května 16:00 - 18:00. Biřmování v Přerově bude 6. června v 10:00. Rodičům a prarodičům malých dětí doporučuji Sedmikrásek, viz str. 9 dole. P. Pavel Hofírek Pátek 5.6. Sobota 6.6. Neděle 7.6. Pondělí 8.6. Úterý 9.6. Středa 10.6. Čtvrtek 11.6.

Pátek 12.6.

Sobota 13.6. Neděle 14.6. Strana 12

Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Přerov, sv. Vavřinec Předmostí, kostel Čekyně, tábor 17:30 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara 16:00 Centrum Sonus 19:30 Fara v Přerově 10:00 Pavlovice, fara 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Fara v Přerově 17:30 Centrum Sonus 19:00 Centrum Sonus Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 19:30 Pavlovice 9:00 Svatý Hostýn 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Centrum Sonus 16:00 19:15 10:00 17:30

Příležitost ke zpovědi i pro biřmovance Nácvik biřmování Biřmování v Přerově Mariánské večeřadlo Den rodin v Čekyni Katecheze pro dospělé Encykliky s kaplanem Setkání společenství křesťanských žen Schůzka katechetů děkanátu Beseda pro maminky, viz str. 10 Úklid kostela, skupina „C“ Setkání františkánského společenství Příprava dospělých po biřmování Zkouška scholy dospělých Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Děkanátní modlitby mládeže Putování přerovských rodin na Hostýn Modlitby Fatimského apoštolátu Příprava mládeže po biřmování Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Květen 2015

Dne 26. 3. 2015 by se dožil 110 let Štěpán kardinál Trochta. Právě k tomuto výročí, vyšel vzpomínkový medailon jeho života a horlivé kněžské a biskupské služby. Štěpán Trochta se narodil 26. 3. 1905 ve valašské vesnici Francova Lhota, kde také vyrostl. Od dětství to neměl snadné. Podnikavý, veselý otec, drobný zemědělec a muzikant, mu zemřel, když mu bylo 8 let. Matka zůstala se třemi dětmi sama. Nejstarší Štěpán jí pomáhal vést malé hospodářství a vychovávat mladší sourozence. Po první světové válce odešel studovat na Arcibiskupské gymnasium v Kroměříži. Matka však onemocněla tuberkulózou a Štěpán musel studia přerušit a vrátit se domů hospodařit. Doma kromě práce organizoval mladé, hrál s nimi divadla, pořádal pěvecké a recitační večery, ale přitahovalo ho kněžství. Maminčina nemoc se mezitím natolik zlepšila, že když se dověděl o salesiánech, mohl jít za voláním srdce. Biskupské svěcení přijal 16. 11. 1947 v Praze, kardinálem „in pectore“ (ponechaný v srdci, nezveřejněný) byl jmenován roku 1969, zveřejněno to bylo až roku 1973. Zemřel 6. dubna 1974 v Litoměřicích, kde je i pochován do biskupské hrobky na místním hřbitově. Do Itálie k salesiánům Seznámil se se slovenským salesiánem don Vagáčem a na jeho pozvání odjel v roce 1923 do Itálie. Po dobrodružné cestě, na které ve Vídni přišel o peníze, dojel do Foglizza poblíž Turína v severní Itálii, kde měli salesiáni aspirantát a noviciát. Byla tam i skupinka slovenských chlapců a mezi nimi také tři Češi. Připravovali se na noviciát. Mimo to měli slovenští salesiáni přidělený dům na severu pod Alpami, v Perose Argentině, kde se na vstup k salesiánům připravovali hoši ze Slovenska studiem nižšího gymnasia. Trochta brzy pocítil, že je na správném místě, kam ho vedl Boží hlas. A protože nemyslil nikdy jen na sebe, začal, když se seznámil se situací, jednat. Slyšel, že slovenští salesiáni se budou z Perosy stěhovat na Slovensko do Šaštína a Perosa bude prázdná. Dodal si odvahy a při jedné návštěvě hlavního představeného dona Filipa Rinaldiho ho oslovil a požádal, zda by dům v Perose nemohli pro své dílo dostat Češi. Hlavní představený nebyl proti, a tak Trochta začal korespondovat s průkopníky don Boskova díla ve vlasti, s P. Metodem Klementem, OSB v Čechách a Mons. Štanclem na Moravě. Podařilo se skutečně zorganizovat výpravu chlapců z Čech a Moravy, která v prosinci 1924 přijela do Perosy. To už byl Trochta v noviciátě. Byl problém, kdo bude chlapce, kteří neznali italštinu, vychovávat. Z počátku pomohli slovenští spolubratři, pak představení našli prvního Čecha, salesiána, Božího služebníka P. Ignáce Stuchlého, který se stal salesiánem již v roce 1896. Jelikož byl tehdy z Čechů sám, chtěl odejít do misií. Tehdejší hlavní představený don Michal Rua mu řekl, že jeho misie budou na severu. Ale místo na sever ho poslali na jih do Gorice a do Lublaně. Teprve teď ho představení poslali do Perosy k českých hochům. Trochta od počátku postřehl, že klíčovou postavou nově vznikajícího českého díla bude Ignác Stuchlý. Přilnul k němu synovskou láskou a věrně s ním spolupracoval až do jeho smrti. A spolupráce bylo třeba. Ignác Stuchlý, i když měl české školy, za ta léta v cizině jazyk zapomněl a musel se česky znovu učit. Proto tíha korespondence a propagace spočinula na Trochtovi. Čeští chlapci byli v Perose tři roky. Přijely sem ještě dvě další výpravy. Trochta přišel do Perosy až v třetím roce. Musel dokončit noviciát a věnovat se alespoň rok studiu filosofie. Ale byl s Perosou v neustálém styku a udržoval také písemný styk s vlastí, kde bylo třeba shánět finanční prostředky na vydržování chlapců. Pokračování příště. Zdeněk Mlčoch, jáhen

Farnost Předmostí Předmostí se rozkládá severně od Přerova, v jeho bezprostředním sousedství. Na katastru byly nalezeny nejstarší lidské stopy na Přerovsku díky nálezu tábořiště lovců mamutů. Pokud se dá věřit ústnímu podání a tradici, na „Svatovojtěšské skále“ zanechal své vytlačené stopy sv. Vojtěch. Jméno „Předmostí“ dostala obec pravděodobně až v době, kdy byl v Přerově postaven stálý most přes Bečvu, někdy ve 12. nebo 13. století. Původní obec - náves, staré usedlosti, rybníček, prádýlko, však prakticky smazala z tváře země výstavba sídliště v letech 1975 - 80. Kostel sv. Marie Magdaleny zde stál už v roce 1362, podle první písemné zmínky, kdy se uvádí předmostský farář Macůrek. Barokní vzhled kostel získal v letech 1769 - 72 (letopočet dokončení celkové přestavby MDCCLXXII je vytesán v překladu hlavního vchodu). Kostel byl prodloužen a zaklenut, nad hlavním vchodem byla postavena nová zvonice vysoká 13,3 m. U jižní stěny kostela, při kopání základů pro novou zákristii, byl nalezen náhrobník z roku 1526, který je zazděn na vnější straně presbytáře. Po požáru v roce 1831 následovaly postupné opravy. Roku 1863 k miléniu příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Moravu byly postaveny jejich sochy po stranách hlavního vchodu do kostela. Generální opravou prošel kostel v letech 1970 - 72. V posledních letech prošel kostel také velkou renovací - dostal nový zevní plášť, proběhly sanační omítky a výmalba presbytáře, byly restaurovány sochy sv. Cyrila a Metoděje. Letos probíhá oprava kříže, stojícího vedle kostela. V presbytáři je na čelním okně zobrazen Kristus na kříži a Magdalena, patronka kostela, u paty kříže. Novorománský hlavní oltář zdobí sochy sv. apoštolů Petra a Pavla. Baldachýn mramorové křtitelnice zdobí tradiční výjev Křtu Páně v Jordánu. Na kazatelně je vsazen reliéf s výjevem Kristova kázání na Hoře blahoslavenství. Boční oltář sv. Rodiny je ozdoben sochami


Strana 13

sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera, oltář sv. Antonína sochami sv. Karla Boromejského a sv. Aloisa z Gonzagy. V lodi kostela na konzole stojí socha Nejsvětějšího Srdce Páně a naproti pak socha Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Klenbu kostela zdobí Prečkovy fresky. Jejich námětem je v presbytáři radostný růženec, v lodi kostela postupně freska Kající hříšnice na hostině u farizea, Poslední večeře a sv. Cecílie. Dnešní kůr byl dostavěn v roce 1880. Varhany disponují 21 rejstříky a 1700 píšťalami. Jejich generální oprava proběhla v roce 2011. Kostel býval obklopen obezděným hřbitovem, který byl zrušen v roce 1943. Samostatná farnost zanikla v době třicetileté války. Předmostí bylo připojeno od roku 1629 jako komenda k Přerovu. Rokem 1661 farářem Korneliem začala souvislá řada předmostských farářů, která skončila v roce 1982 P. Norbertem Jiřím Viačkou. Do farnosti patří tyto obce a části Přerova: Předmostí (4415 obyv.), Čekyně (703), Popovice (219), Lýsky (200), Vinary (754) a Dluhonice (375). Mše svaté máme v neděli v 8.45 hod a v pondělí v 18.00 hod. Účastníků nedělních bohoslužeb bývá kolem 100. Přede mší svatou se modlíme růženec. V postní době si připravujeme křížové cesty. V květnu bývají každý den mariánské pobožbosti. Pouť slavíme v neděli kolem 22. července, adorační den farnosti máme 4. ledna. Výuka náboženství probíhá na faře ve čtvrtek, rozdělená na 3 skupiny. Náboženství pro dospělé a skupina probírající encykliky se střídá v pondělí po mši svaté na faře. Mariánské večeřadlo (modlitba růžence, bohoslužba slova se svatým přijímáním) je l. sobotu v měsíci. Ve farnosti je společenství modlitby Živého růžence (40 členů). V garáži fary je charitní šatník, otevřený v pondělí a čtvrtek. Jednou za tři týdny v neděli probíhá po mši svaté setkání na faře u kávy a čaje. Ve farnosti zajišťuje liturgický zpěv sbor, který se schází l x týdně na faře. Třetím rokem proběhla i v naší farnosti Noc kostelů. Účastníků bývá kolem 90. Každým rokem před Vánocemi má v kostele pásmo koled ZŠ a MŠ J. A. Komenského v Předmostí. Farníci spolu se žáky a učiteli školy se účastní Tříkrálové sbírky. manželé Dostalovi Drazí farníci, přeji Vám požehnané dny a dovolte mi pár slov o Oblastní charitě Přerov (dále OCHP), která v Přerově a okolí působí již přes dvacet let. OCHP vznikla 3. února 1992 z iniciativy farníků přerovské farnosti a působí v přerovském děkanátu mimo farnost Kojetín, kde mají vlastní charitu. Je zřízena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. OCHP Přerov má vlastní právní subjektivitu a je registrována u Ministerstva kultury ČR jako církevní zařízení. K 31. 12. 2014 zajišťovalo činnost OCHP Přerov 30 pracovníků v hlavním pracovním poměru, 22 pracovníků na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Během roku se do aktivit organizace zapojilo na 550 dobrovolníků. Poslání OCHP - Charita jako milosrdná láska je naplňováním Kristovy výzvy vyhledávat potřebné a pomáhat bližním v nouzi. Pojem caritas je chápán jako projev milosrdné lásky k bližnímu. Charita usiluje o zachování lidské důstojnosti v duchu křesťanské lásky bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, vyznání či barvu pleti. Střediska OCHP - Charitní ošetřovatelská služba, Charitní pečovatelská služba, Občanská poradna a poradna pro dlužníky, Setkávání seniorů SPOLU, Romské komunitní centrum Žížalka, Romské komunitní centrum Lačo jilo – Dobré srdce. Sídlo OCHP je na ulici 9. května 82 v modrém domku, kde najdete i Občanskou poradnu a poradnu pro dlužníky. Nově zde s námi je i pastorační pracovník, který naši práci velmi oživil a posunul nás blíže k pramenům charity. Na ekonomickém úseku pracují dvě administrativní pracovnice, pracovníci údržby se starají o naše provozovny a zajišťují rovněž provoz našich 18 aut. Rozvážejí také polohovací postele k zapůjčení klientům. Charitní ošetřovatelskou službu a Charitní pečovatelskou službu najdete na adrese Šířava 27, Přerov, v bývalé budově TELEKOMU. Domácí zdravotní péči zajišťuje sedm zdravotních sester, z toho jedna je vedoucí CHOS. Pečovatelskou službu zajišťuje deset pečovatelek, jedna sociální pracovnice a jedna vedoucí služby. Akce Setkávání seniorů SPOLU probíhají na Vám známém SONUSU na Palackého ulici. Dozvědět se více o těchto akcích jste měli možnost v minulém čísle Slova. Aktivity pro romské děti probíhají v Romském komunitním centru na ulici Kojetínská, hned za podjezdem, v nechvalně známé čtvrti. Proč se těmto dětem věnujeme? Často nemají doma hračky ani dobré podmínky k učení. Chceme jim vytvořit prostředí, kde si můžou bezpečně hrát a učit se. Také už nemají tolik času se bez cíle potulovat a věnovat se podivnostem. Je to dobrá prevence pro děti i pro Přerovany. Pracují zde čtyři pracovnice. Jednotlivá střediska se Vám představí v následujících číslech SLOVA, některá střediska již dříve o svých aktivitách psala. Pomoc v roce 2014 nalezlo v OCHP celkem 1 350 lidí. Je to určitě zajímavé číslo, ale mnohem víc je to příběhů, situací a sdílení nelehké situace. Velké poděkování patří obětavým pracovníkům naší charity. A že jsme charita oblastní, dokazuje nejen název, ale i působnost středisek. Například pečovatelskou službu jsme zajišťovali v těchto obcích: Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Citov, Čechy, Dobrčice, Domažlice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kokory, Líšná, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov a příměstské části (Dluhonice, Lověšice, Popovice, Předmostí, Vinary), Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Stará Ves, Sušice, Tovačov, Troubky, Turovice, Vlkoš, Želatovice. Jak je OCHP financována? Velmi nejistě a kromě zdravotních pojišťoven a tržeb od uživatelů CHPS bez nároků. Každý rok je financování jiné a záleží na tom, který grant a žádost o podporu jsou nám schváleny a v jaké výši. Je to jako loterie. V roce 2014 tvořily příjmy: 47 % tržby od pojišťoven a klientů, 34 % MPSV, 6 % město Přerov a obce, 5 % Olomoucký kraj. Podpořil nás i ÚP, MŠMT a drobní dárci. Celkové náklady v roce 2014 činily 11 745 tisíc Kč. Moc si vážíme toho, že můžeme skrze charitu pomáhat, že můžeme sílu, inspiraci a pomoc čerpat od Pána. Společným úkolem a výzvou je zachovat charitu i pro roky příští a pro ty, kteří ji budou potřebovat v tíživé situaci. Prosíme proto o Vaše modlitby a podporu. S přáním pokoje zdraví a za vše děkuje Marta Šťastná, ředitelka OCH Přerov

Strana 14

Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 5, Května 2015

 Přečetli jsme a doporučujeme… . Proč spolu před svatbou nebydlet a nespat

Martin Kvapilík Když Martin Kvapilík hledal nějakou knihu na téma sex a příprava na manželství pro své děti a pro své známé, nemohl najít to pravé, a tak se dal do psaní. Autor poukazuje na biologickou jedinečnost i složitost každého člověka a z toho vyplývající odpovědnost jak k sobě, tak k druhým. Upozorňuje na jednotlivé fáze vztahu a následující možné pozdější nepochopení a zklamání. Otázku společného bydlení shrnuje překvapivě, ale pochopitelně do jednoho odstavce: Fyzická blízkost a pokušení jsou tak silné, že pokud spolu nechcete sexuálně žít, nemůžete spolu chtít ani bydlet. Podobně je nutné se vyhnout např. akcím, kde budete většinou sami, nejezděte na vícedenní výlety ani na dovolenou. Jeďte s partou, kde nebudete sami, ale kde bude víc dvojic s podobným rozhodnutím nežít spolu sexuálně jako vy. Je asi jasné, že není možné snažit se ovládat svou sexualitu, a přitom sledovat novinky v pornofilmech. Na závěr knihy je připojeno několik dotazů a odpovědí, jak zazněly při různých přednáškách a besedách. Kniha je napsaná svěže, dobře se čte, a nutí také k přemýšlení. Často jednáZVEME VÁS DO PRODEJNY NA FARU me, uvažujeme podle okolí, tak to přece dělají, říkají všichni, Naleznete zde nabídku Biblí, duchovní literatury atd. „Kniha je psaná z křesťanského pohledu, ale myslím, že naučné i pro oddech, dárkové předměty, růžence, i čtenář, který věří, že žádný Bůh není, může křesťanské rosvíčky, pohlednice, blahopřání, Cd i DVD, také čaje dinné hodnoty považovat za moudré.“ (autor). a kávu a mnoho dalšího. V nabídce máme i kvalitní Martin Kvapilík vystudoval technickou kybernetiku v Brně mešní vína z Arcibiskupských sklepů Kroměříž. a křesťanskou výchovu na Univerzitě Palackého. S manželDále Vám nabízíme, že pokud byste zde nenašli kou se od roku 2000 podílí na předmanželské přípravě přesně to, co si přejete, je zde možnost snoubenců z kroměřížských farností a navštěvují přednášky Vám zboží objednat a Vy si jej u nás vyzvednete. pro středoškolské i vysokoškolské studenty. Knihu vydalo Neváhejte a přijďte se podívat na naši nabídku. nakladatelství Cesta v roce 2014. Má 75 stran, cena 68 Kč. Pevně věříme, že Vás něco zaujme. Přeji užitek z četby této knihy. Jaroslav Branžovský

Neděle 24.5.

14:00 Stará Ves, U kostela

Pondělí 25.5.

17:30 18:45 16:00 9:00 15:30 18:30 10:00 15:00 19:30 18:00 19:15

Středa 3.6. Čtvrtek 4.6.

Centrum Sonus Předmostí, fara Centrum Sonus Fara v Přerově Fara v Přerově Přerov, sv. Vavřinec Pavlovice, fara Přerov, sv. Vavřinec Centrum Sonus Přerov, Předmostí Fara v Přerově Sobotín 8:00 Fara v Přerově 9:00 Centrum Sonus 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 9:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:00 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Centrum Sonus 16:00 Centrum Sonus 17:30 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara 8:45 Přerov, sv. Vavřinec Slavnost Těla a Krve Páně

Pátek 5.6.

17:30 Pavlovice, fara

Úterý 26.5. Středa 27.5. Čtvrtek 28.5. Pátek 29.5.

Sobota 30.5. Neděle 31.5. Pondělí 1.6.


Pouť ke kapličce: 14:00 sraz u kostela a 15:00 mše svatá u kapličky Panny Marie Katecheze pro dospělé Encykliky s kaplanem Setkání společenství křesťanských žen Redakční rada časopisu Modlitby za Charitu Mše pro děti s přípravou na přijímání Beseda pro maminky, viz str. 10 Úklid kostela, skupina „B“ Zkouška scholy dospělých Noc kostelů, viz str. 11 Setkání vysokoškoláků - Fr. Kopečný Obnova pro manžele, viz str. 10 Zápis úmyslů na mše svaté v Přerově Schůzka ministrantů Nácvik prvního přijímání a zpovídání První svaté přijímání v Přerově Poslední májová pobožnost Příprava mládeže na biřmování Začátek přípravy rodičů na křty dětí Biblická hodina s jáhnem Náboženství pro dospělé s kaplanem Úklid kostela, skupina „A“ Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Přednáška o rodině, viz str. 10

Strana 15

Sob

n

Májové pobožnosti v Přerově bývají v pondělí, úterý a čtvrtek v 18:00 v kostele sv. Michala na Šířavě.

Pondělí 4.5.

16:00 18:45 8:45 10:00 17:30 19:30

Čtvrtek 7.5.

Pátek 8.5. Neděle 10.5. Pondělí 11.5. Úterý 12.5. Středa 13.5.

Čtvrtek 14.5.

Pátek 15.5.

Sobota 16.5. Neděle 17.5. Pondělí 18.5. Středa 20.5. Čtvrtek 21.5. Pátek 22.5. Sobota 23.5.

Centrum Sonus Předmostí, fara Přerov, sv. Vavřinec Pavlovice, fara Centrum Sonus Fara v Přerově Svatý Hostýn 9:00 Přerov, sv. Vavřinec 19:30 Přerov, sv. Vavřinec 15:00 Fara v Přerově 17:30 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara 16:00 Centrum Sonus 15:00 Přerov, sv. Vavřinec 16:00 Centrum Sonus 17:30 Přerov, sv. Vavřinec 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Slavnost Nanebevstoupení Páně 10:00 Pavlovice, fara 16:00 Fara v Přerově 19:30 Fara v Přerově 19:30 Centrum Sonus 9:00 Pavlovice, fara 10:00 Olomouc 17:00 Pavlovice, fara 19:00 Olomouc 9:00 Centrum Sonus 10:00 Olomouc 10:30 Kozlovice, kaple 16:00 Pravoslavný chrám 19:30 Centrum Sonus 16:00 Fara v Přerově 17:30 Centrum Sonus 18:45 Předmostí, fara 17:00 Pavlovice, fara 18:30 Přerov, sv. Vavřinec 8:45 Přerov, sv. Vavřinec 17:30 Centrum Sonus 19:30 Fara v Přerově 16:00 Přerov, sv. Vavřinec 18:30 Přerov, sv. Vavřinec

Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 02 Přerov telefon: 581 217 079 [email protected] www.farnostprerov.cz

Strana 16

Začátek přípravy rodičů na křty dětí Náboženství pro dospělé s kaplanem Úklid kostela, skupina „A“ Beseda pro maminky, viz str. 10 Příprava dospělých na biřmování Modlitby matek Pěší pouť na Svatý Hostýn, viz str. 10 Ranní mše svatá v 9:00 Děkanátní modlitby mládeže, viz str. 9 Den pro rodinu, viz str. 10 Katecheze pro dospělé Encykliky s kaplanem Setkání společenství křesťanských žen Úklid kostela, skupina „C“ Kavárna pro seniory Modlitby Fatimského apoštolátu Mše pro děti s přípravou na přijímání Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 Beseda pro maminky, viz str. 10 Setkání františkánského společenství Setkání pro evangelizaci Zkouška scholy dospělých Den pro zdraví a krásu, viz str. 10 Eucharistický kongres - Děti Probouzení broučků, viz str. 10 Eucharistický kongres – Mládež Schůzka ministrantů Eucharistický kongres, viz str. 12 Mše svatá v kapli v Kozlovicích Ekumenické setkání u pravoslavných Příprava mládeže na biřmování Setkání seniorů Biblická hodina s jáhnem Náboženství pro dospělé s kaplanem Kurz: Emoce v našem životě, viz str. 10 Mše pro děti s přípravou na přijímání Úklid kostela, skupina „A“ Příprava dospělých na biřmování Modlitby matek Svatodušní svatá zpověď Svatodušní vigilie: Mše, modlitby, adorace

Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro vnitřní potřebu děkanátu Přerov. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Pavel Martinka, Zdeněk Mlčoch, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.

Uzávěrka červnového čísla je 27. května 2015. Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.


Časopis přerovského děkanátu

Recommend Documents