ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., Od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ã. j. 1559/96 - P/1

2/2005 ročník LXXVII

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ měsíčník stavovské lékárnické komory

editorial Čtenáři deníku MF Dnes, pohoršující se v lednu na základě tří „úderných“ článků nad hamižností lékárníků, kteří jim nepřejí levné vitaminy v drogeriích, zakrátko nadávali na někoho jiného. Nám zůstává pachuť z toho, že nezávislost tisku je v Česku prázdným pojmem. Články připomínaly spíše text vytvořený na něčí objednávku (je jasné, že žádný výrobce ani distributor to nebyl), než popis situace na trhu. Jen málokdo z lékárníků nečetl nebo nezná aspoň z doslechu obsah článků. Na ně navázala docela drsná diskuse na webu iDnes (viz str. 6-7 tohoto čísla ČČL), do níž se zapojili i lékárníci. Bylo těžké reagovat slušně na názory lidí, pro které je lékárník mafián, nedovzdělanec nebo zbytečný mezičlánek mezi lékařem a pacientem. Kolegové, kteří se na webu pokoušeli něco vysvětlit, možná zjistili, že tam, kde vládnou emoce, jde logika stranou, a že kdo nechce slyšet, neposlouchá. Lékárníci někdy kritizují komoru, že nedělá dost pro vytvoření objektivního obrazu o lékárenství na veřejnosti. Z monitoringu tisku lze naopak zjistit, že žádná jiná profesní komora se o to nesnaží více. Novináři z tiskové besedy pochopitelně napíšou to, co jejich čtenáře právě zajímá, a ne to, co si organizátor přeje. Takže jsme pořád na začátku a objektivní obraz o lékárenství, ve kterém nejde jen o peníze, musíme tvořit my všichni. JAROSLAVA HOŘANSKÁ

šéfredaktorka Mgr. Jaroslava Hořanská redakční rada PharmDr. Jan Horáček (předseda) Mgr. Tomáš Cikrt, PharmDr. Pavel Grodza, PharmDr. Dušan Holečko, doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc., Mgr. Jiří Kotlář, doc. RNDr. Jiří Portych, CSc., PharmDr. Miloš Potužák, doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc., Mgr. Leona Štěpková, doc. RNDr. Jiří Vlček, CSc. vydavatel ČČL, s. r. o. A. Staška 80, 140 46 Praha 4 Vydavatel je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Praze, oddíl C vložka 74194. distribuce SEVEROMORAVSKÁ DISTRIBUČNÍ, s. r. o. Výškovická 25, 700 44 Ostrava 44 sazba a tisk Ringier Print s.r.o., Novinářská 7, 709 70 Ostrava předplatné a inzerce Objednávky v redakci časopisu redakční uzávěrka č. 3/2005 – 1. března 2005 ISSN 1211-5134 Registrováno MK ČR E 6651 MIČ 46330 Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě čj. 1559/96-P/1 ze dne 19. 6. 1996 autorům Maximální rozsah redakcí nevyžádaného příspěvku je do 165 řádků normovaného rukopisu (NR; 1 řádek = 60 úhozů) ● K příspěvkům přes 65 řádků NR požadujeme tematickou nebo ilustrační fotografii (kresbu, reprodukci apod.) ● K příspěvkům přes 60 řádků NR požadujeme barevnou fotografii (stačí pasový formát) zachycující současnou podobu autorky či autora ● ●

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ ročník LXXVII

2/2005

Přívozská 6, 702 00 Ostrava tel. 596 115 372, tel. + fax 596 114 844 e-mail [email protected]

obsah Plno otazníků a málo odpovědí

2

Zeptali jsme se

3

Zasedalo představenstvo ČLK

4

Upozornění dlužníkům členských příspěvků

5

Je to pravdivý obraz naší image? Osvědčení k výkonu soukromé praxe

6

Odborné semináře březen - duben 2005

8

Správné dispenzační minimum: Ipratropin a thiotropin

9

Lékárenská péče a samoléčení - tentokrát na téma CHONDROPROTEKTIVA

10

Nesouhlas GML s „úhradovou“ vyhláškou

11

„Člověk je prostě vždycky tam, kde má být“

12

Tak to vidím já: Internet už došel k nám

14

Molekula měsíce: Lacosamid

15

Individuální příprava léčivých přípravků: I naše Alma mater praxi cosi dluží

16

Jsou diskuze kolem IPLP přehnané? Udržujme své umění i pro nejistý zítřek

17

Zhodnotit přípravek ze všech hledisek

18

Pozitivní sdělení k homeopatické metodě

19

Nekalá soutěž a možnosti právní obrany

20

RNDr. PhMr. V. Jeřábek osmdesátiletý

21

Kterak česká lékárnice k uznání diplomu v EU přišla aneb V boji s holandskými větrnými mlýny neustávám 22 Tři farmaceutická překvapení starého profesora

23

Za RNDr. PhMr. O. Holubem

24

titulní strana Z výtvarné soutěže „Děti kreslí lékárnu“, kterou loni pořádala Česká lékárnická komora v rámci Dne lékáren. Autorkou obrázku na obálce časopisu je šestiletá Sandra Šarochová z mateřské školy na Zahradní ulici ve Zdicích.

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

Plno otazníků a málo odpovědí PharmDr. Jan Horáček Dne 23. listopadu 2004 zařehtal úřednický šiml a na druhém konci vypustil vydáním úhradové vyhlášky ministerské větry, které rozvlnily stojatou hladinu zahnívajícího rybníka českých IPL. Už tradičně nekoncepčně, bez potřebné analýzy, diskuse, přípravy. Navenek to vypadá, že i bez dostatečné znalosti problematiky. Zkrátka se nyní stále častěji věci řeší tak říkajíc od zeleného stolu. Být militantní jako vedení lékařské komory či LOKu, žádali bychom za způsobené problémy hlavu nejvyšší nebo alespoň výměnu šéfa příslušného odboru zvláště když jsme předem marně upozorňovali na možná úskalí. Úředníci (a už vůbec ne ti nejvyšší), jak je v Čechách zvykem, chyby nedělají, natož aby za ně byli sankcionováni. Komora se snažila ve zmatečné situaci pokud možno omezit její neblahý dopad na terén a možnými způsoby dospět k dohodě s pojišťovnami. Především díky práci Mgr. Jirky Kotláře, který mj. vytvořil jakýsi návod, jak postupovat, se to alespoň částečně zdařilo. Odměny zodpovědných úředníků za minulý rok by mělo MZ zaslat na Kotlářovo konto. Ale teď vážně. Právní stránku věci, zvl. správnost a soulad vyhlášky se zákonem o zdravotním pojištění, si pro její složitost netroufám komentovat. Faktem ale je, že stanovením šesti kódů hrazených IPL byl možná vytyčen další historický mezník. Jistě skončila éra plné úhrady jedné ekonomicky sice nezajímavé, ale z hlediska činnosti lékárníků významné skupiny léčiv. Znamená to začátek konce přetrvávajícího zbytku přípravy léčiv v lékárnách? Zmizí něco jedinečného úplně, co začalo umírat už od počátku 19. století expanzí průmyslové výroby léčiv? Klíčová otázka zní: Jsou IPL v současnosti nezbytná? Dokáže široké spektrum kvalitních průmyslově vyráběných přípravků (technologicky dokonalých, důkladně prověřených z hlediska účinku a bezpečnosti, na každém kroku od vzniku až po aplikaci přísně kontrolovaných a dokumentovaných) uspokojit nároky medicíny a požadavky pacientů, zmizí-li IPL v propadlišti dějin? IPL samo-

2

zřejmě nemohou HVLP konkurovat, ale mohou vedle nich vůbec obstát a být používána? Jsou-li IPL natolik obsoletní a nahraditelná, budeme se snažit ve jménu vědy a kvality o jejich rychlý pohřeb, nebo je nejvyšší čas pro ně najít modus vivendi v dnešním zdravotnictví (i lékárenství), zvláště když je stále naléhavěji kladen důraz na postupy medicíny založené na důkazech? Mohou být používána jen alternativně, pokud není k dispozici pertinentní HVLP, nebo mají být výrazem opravdu individuálního přístupu k pacientovi? Jsou ale lékaři schopni více než je nyní obvyklé přistupovat k pacientovi individuálně, nebo jim to guidelines ani nedovolují? Jaký prostor v této oblasti máme my lékárníci? A co účinnost, má být hodnocena, a jakým způsobem? Hodnotí se účinnost např. psychoterapie, která je také velmi individuální a je přitom uznávanou složkou psychologické péče i psychiatrie? Na druhou stranu víme, že se IPL často ordinují stylem „nemáš -li co dáti, dej kalii iodati“, variantně stylem „něco zabere“ (např. Bendovy nosní kapky) prozrazujícím mnohdy diagnostické rozpaky. Příkladem může být kombinace antibiotika, antimykotika a kortikoidu v mastném základu, jehož promašťující spíše kosmetický efekt je pro pacienta ve svém působení nakonec tím nejpříznivějším. Dalším okruhem otázek a problémů je kategorizace IPL, což je an sich schizofrenní, chci-li škatulkovat

léčiva svým charakterem právě jedinečná, šitá na míru konkrétnímu člověku v momentálním stadiu a individuálním průběhu jeho nemoci, byť s určitými zobecnitelnými znaky. Budou se po vzoru HVLP třídit jednotlivé látky do terapeutických skupin? U monokomponentních IPL beru, ale jak u teoreticky nekonečného množství možných variant? Nebo bude vytvořen receptář povolených IPL, která se jediná budou smět připravovat, podobně jako u vyhlášky se seznamem povolených surovin? Na tom už přece nebude vůbec nic individuálního! Doufejme, že sami vymyslíme sofistikovanější způsob, než je ten dnešní, do kterého se některé přípravky nenapasují. Ale hlavně by kategorizace neměla probíhat v lékárně. Nelze-li třídit jednoznačně (myslím, že ne), musí záměr deklarovat lékař. Nerozeznám často bezpečně např. dermatologikum od rozepsané kosmetiky. Řekněme, že se nakonec IPL podaří nějak obstojně zkategorizovat, jak teda dále v úhradách? Suroviny a obalový materiál nemají regulovanou cenu, zato velmi „logicky“ a transparentně nás berou u úst v odměně za naši práci stanovenou taxou laborum. Tady liberalizace, jinak v našem oboru oblíbená, nějak nepadá na úrodnou půdu. Jaká má být úhrada, když neznáme konečnou cenu a nemáme stanovenou chytrým MF cenu maximální? Vidím jen tři možnosti úhrady: plná - za každou cenu jako teď, žádná, anebo procentní. Podle látek, podle „terapeutických“ skupin, vzhledem k účinnosti? Podaří se z úhrad vyloučit největší zhůvěřilosti? Nemá-li být hrazena jedna složka přípravku, bude hrazen částečně, nebo nemá být hrazen celý? Stojí ta IPL za to, abychom za ně bojovali, když jsou jedinečnou součástí lékárnické identity, ale tak problematická? Nebude lehké najít jednoznačnou odpověď. Budeme se možná přít, ale kdo bude arbitrem, jestli nedojdeme v rámci stavu k dohodě? Bojím se, že zase úředníci. A proč je v tomto článku samý otazník a málo odpovědí? Protože nejsem Lenin, jinak bych tento úvodník nazýval „Što dělať“. Třeba uvidíte řešení v názorech dalších kolegů uveřejněných v tomto čísle. P.S: Taky nevím, kdo byl Benda.

S

lovenští kolegové považují rok 2005 za zlomový v historii nemocničního lékárenství, ale i klinické farmacie v zařízeních ústavní péče. Bude záležet na tom, jak se přizpůsobí změnám, které schválil koncem loňského roku slovenský parlament. Dříve byla oddělena lékárenské péče v nemocnicích od lékárenské péče pro veřejnost (nemocniční lékárny byly určeny k poskytování lékárenské péče pouze pro zařízení ústavní péče). Změněná legislativa, jak uvádějí Lekárnické listy (měsíčník Slovenské lékárnické komory), teď jednostranně umožňuje veřejným lékárnám poskytovat lékárenskou péči i zařízením ústavní péče. Snahy o zrušení nemocničních lékáren vycházejí především z toho, že výkony nemocničního lékárenství a klinické farmacie v zařízeních ústavní péče zdravotnické pojišťovny nyní vůbec nehradí. PharmDr. Juraj Sýkora, CSc., předseda sekce nemocničních lékárníků

Zaniknou slovenské nemocniční lékárny? a hlavní odborník slovenského ministerstva zdravotnictví se obrátil s naléhavým dopisem na ministra zdravotnictví SR MUDr. Rudolfa Zajace. Uvádí v něm i příklad z vlastní praxe: „Naše pracoviště nemocniční lékárny poskytuje a připravuje cytostatika z kategorie A ambulantním pacientům v nákupních cenách nemocniční lékárny, zatímco veřejná lékárna si za dispenzaci účtuje obchodní rozpětí ve smyslu platného cenového výměru. Za přípravu cytostatika si teď může účtovat jen pracoviště klinické onkologie a ne nemocniční lékárna, přestože přípravu cytostatik zabezpečují i pracovníci lékárny. Je překvapivé, že mnoho cytostatik, která nejsou určena do rukou pacienta, se kategorizuje např. do skupiny I, S, F …pacient si je vyzvedává ve veřejné lékárně na lékařský předpis, často je skladuje doma za nekontrolovatelných podmínek a potom je přináší do ambulance. Na našem pracovišti musíme mnoho cytostatik od těchto pacientů znehodnocovat. Stále se zvyšuje počet cytostatik v těchto skupinách, přestože se jejich dispenzací ve veřejných lékárnách podstatně prodražuje cytostatická léčba.“ Jestli hrozí, že v letošním roce zanikne většina ze 68 stávajících slovenských nemocničních lékáren, není se co divit, že jejich zaměstnanci hromadně odcházejí do lékáren veřejných. (jh)

ZEPTALI JSME SE …tentokrát návštěvníků z Německa: Přivedly vás do našich lékáren akutní zdravotní problémy, nebo spíše příznivé ceny? Jak hodnotíte úroveň služeb českých lékáren?

URSULA SCHMUNK, Eberstadt Zdravotním problémům, třeba jen drobným potížím, se člověk nevyhne ani v zahraničí. Někdy potřebuji náplast, někdy tabletku proti bolesti hlavy a nemám žádnou pochybnost o tom, že v českých lékárnách nakoupím z rukou kvalifikovaných lidí léky a další lékárenské přípravky, které jsou opravdu kvalitní. České lékárny jsou velmi dobře upravené a většinou si udržují v dobrém slova smyslu národní ráz, a to přes úroveň technického vybavení srovnatelnou s dalšími státy EU. I moderní interiéry jsou vyzdobeny obdivuhodnými historickými lékárenskými nádobkami. Moc by mě zajímalo, jestli se dají v Česku koupit jejich repliky.

SARKA KOTOUCEK, Darmstadt Do Česka jezdím velmi ráda a často, protože pocházím ze severní Moravy. Naprosto důvěřuji českým lékárnám i dalším zdravotnickým zařízením, i když využívám jen lékáren. Jsou stejně dobře vybavené jako německé, české léky jsou v Německu považovány za velmi kvalitní, takže si je v případě potřeby samozřejmě koupím. Cenové hledisko je často také důležité, ale určitě ne prvořadé. Personál je na úrovni a k návštěvníkům velmi vstřícný. Hlavně v Praze se pořád znovu obdivuji historickým interiérům některých lékáren, protože podobné skvosty jsem nikde jinde ve světě neviděla.

Prof. Dr. HORST FRIEDRICH RÖDER, Ober-Ramstadt Abych byl upřímný, i když jsem v České republice byl, z lékárny jsem nic nepotřeboval. Ani doma, pokud nemusím, do lékárny raději nejdu, protože jakékoliv nákupy nepatří k mým oblíbeným činnostem. Snažím se pokud možno zdravě žít, ale organismus si nakonec stejně poručí. V případě, že pociťuji únavu z pracovního zatížení, vezmu si vitaminový přípravek s minerály nebo si koupím něco proti nachlazení. Teď si ale vzpomínám, že mi právě z Česka přivezla známá tobolky, které jí v lékárně doporučili. Docela mi pomohly, takže jsem si je s trochu jiným názvem koupil u nás.

Manželé SCHIERENBERGOVI, Klein-Zimmern V českých lékárnách oceňujeme hlavně to, že si je díky jejich sortimentu většinou nespleteme s drogerií. To, že se v některých drogeriích prodávají přípravky, které si můžeme koupit v lékárně, vidíme spíše jako nevýhodu. Když mám zdravotní problém, chci o něm mluvit se zdravotníkem. U nás v Německu má většina lidí zažitou zásadu, že kvůli zdraví se chodí k lékaři nebo lékárníkovi. České lékárny mají velmi dobré léky a vzdělaný personál, ceny jsou možná zatím příznivější pro cizince, ale to se jistě brzy změní.

ZASEDALO PŘEDSTAVENSTVO ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY Praha, 12. 2. 2005 Představenstvo České lékárnické komory: - vyslechlo informaci o tiskové konferenci, která se uskutečnila 4. ledna na sekretariátě České lékárnické komory za velké účasti novinářů. Komora na ní prezentovala své připomínky k vyhlášce o úhradě léků. - se zabývalo žádostí dr. Procházky o přikládání titulu Farmi News k Časopisu českých lékárníků. Byl schválen návrh rozesílat takto Farmi News čtyřikrát ročně jako placenou službu ČLK. - vyjádřilo nesouhlas s výkladem ministerstva zdravotnictví ohledně výdeje Subutexu a pověřilo Mgr. Kotláře s dr. Šroubem k dalšímu jednání. - označilo postup ministerstva zdravotnictví při novelizaci vyhlášky č. 343/1997 Sb. za neadekvátní; přesto, že komora vznesla zásadní připomínky a požadovala osobní projednání, ministerstvo její stanovisko ignorovalo a navíc neposkytlo informace ani o případném vypořádání připomínek. Představenstvo proto pověřilo dr. Chudobu, aby tuto záležitost s ministerstvem projednal. - se zabývalo situací s úhradami IPLP po 1. lednu 2005 a pověřilo pracovní skupinu ve složení Mgr. Kotlář, Mgr. Šnajdrová, dr. Kopečný a dr. Šroub k jednání a vypracování návrhu novely vyhlášky v tom smyslu, aby byly hrazeny i další skupiny IPLP. K pracovnímu jednání bude přizván zástupce GML. Další postup zahrnuje projednání návrhu se zdravotními pojišťovnami a předložení ministerstvu zdravotnictví tak, aby změna mohla proběhnout co nejdříve. Z INFORMACÍ PREZIDENTA ČLK dr. L. CHUDOBY: ● Podání kasační stížnosti ČLK v případu dr. E. Košařové (Droxi); komoru za-

stupuje dr. Pavlík. ● Spolupráce s distributory Alliance UniChem, Pharmos a Phoenix při humani-

tární sbírce pro Srí Lanku. ● Na jednání ve Zdravotní pojišťovně MV nebyla nalezena shoda k vyjasnění

přetrvávajících problémů s vracením originálů neproplacených receptů a směrování ZP MV k odběru léků v určené lékárně. Posledním pokusem komory o smír je schůzka právních zástupců obou stran. ● Na základě jednání se zástupkyní firmy Hartmann Rico obdrží komora etický

kodex Asociace výrobců zdravotnických prostředků. Firma též prodiskutuje nabídku spolupráce ČLK při potírání nekalého jednání při distribuci zdravotnických prostředků smluvními prodejci – nelékárnickými subjekty. ● Na jednání s firmou Megafyt v prosinci 2004 byla diskutována myšlenka

uspořádat semináře začleněné do kontinuálního vzdělávání.

Na webu komory do odborné části Pokud se, kolegyně a kolegové, obracíte se svými dotazy na komoru prostřednictvím jejích webových stránek, přihlašujte se pod svým heslem v odborné části. Jestli tento krok vynecháte, dotazy i odpovědi se zobrazují v laické sekci, a to je často ke škodě nás všech. Samozřejmě, že se na našem webu nekují žádné pikle, ale laického čtenáře může odpověď na odborné téma nebo k profesním problémům někdy uvést ve zmatek. (red.)

Připomínáme termín platby Připomínáme, že termín pro zaplacení členských příspěvků na rok 2005 je 28. únor 2005. Rozhodné datum pro výši členského příspěvku (5100 Kč nebo 1800 Kč nebo 600 Kč) je 1. leden 2005. Podrobné informace k platbě členských příspěvků byly zveřejněny v Časopise českých lékárníků č. 12/2004, zpřesnění a vysvětlivky najdete v č. 1/2005. Tytéž informace jsou rovněž k dispozici na webové stránce ČLK (www.lekarnici.cz) v rubrice Aktuální zprávy (zpráva „Členské příspěvky na r. 2005“ ze 17. 12. 2004). V případě potřeby se obraťte na sekretariát ČLK - paní Žárská (tel. 261 006 508) nebo ing. Fuxa (tel. 261 006 505). (člk)

● Prezident komory vypracuje a předloží představenstvu organizační strukturu

sekretariátu ČLK včetně činností zaměstnanců. Z INFORMACÍ ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA ČLK: ● Dr. Gondek projednal dvě sporné žádosti o udělení osvědčení k výkonu sou-

kromé lékárnické praxe. ● Mgr. Hojný informoval o žádosti GML a Družstva o přidělení bodů v rámci

kontinuálního vzdělávání; představenstvo rozhodlo body nepřidělit. Se stejným výsledkem se setkala totožná žádost firmy Boiron. ● Dr. Zajícová referovala o přípravě přednášky s WHO na téma „Antibiotika

v lékárenské praxi“. Dále o Konferenci mladých lékárníků v Opavě, která se uskuteční 13. a 14. května, a o akcích pro kluby důchodců. ● Mgr. Šnajdrová po jednání na OHS upozornila na nevyhovující hygienický řád

LEK č. 4 a byla pověřena, aby ve spolupráci s dr. Šedou a SÚKL vypracovala návrh novelizace příslušných pokynů. ● Dr. Horáček přednesl informaci o jednání redakční rady Časopisu českých lé-

kárníků. Dále předal revizní komisi ČLK, zastoupené dr. Schwarzovou, poukázku s upoutávkou na lékárnu, kterou pacienti obdrželi u lékaře. (člk, ččl) Podrobný zápis z tohoto jednání najdete na www.lekarnici.cz

Doplňte si rejstřík V lednovém vydání ČČL byl zařazen rejstřík autorů a článků zveřejněných v roce 2004. Nedopatřením v něm chyběly následující údaje: Wiležinská, K.: Kritické sdělení ke kritickému sdělení Dr. Gregora. 10/19-20 Soukupová, Z.: Z edukačního semináře na téma onkologie. 10/20 Král, K.: Zavírání muzea ve znamení vojenské farmacie. 10/24 Palouš, P.: Osmý zájezd aneb Velká cesta Pobaltím. 10/26-27 Šálený, J. viz Palouš, P. Všem autorům se tímto omlouváme. REDAKCE

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

UPOZORNĚNÍ DLUŽNÍKŮM ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ Každý farmaceut, který chce vykonávat svou profesi v lékárně v České republice, musí být členem České lékárnické komory. Tuto povinnost ukládá zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské, stomatologické a lékárnické komoře, který rovněž stanoví povinnost členů řádně platit stanovené příspěvky - § 9, odst. 2, písm. c). Výši příspěvků určuje sjezd profesní komory. Příspěvky jsou diferencovány i podle sociální situace lékárníků a ve zvlášť závažných případech může představenstvo povolit splátky členského příspěvku. Někteří ze členů však bohužel neplní své povinnosti, neboť spoléhají na to, že nezaplacením příspěvků členství v profesní komoře automaticky nezaniká. Revizní komise České lékárnické komory, jako orgán odpovědný za kontrolu hospodaření, posoudila výběr členských příspěvků v uplynulém období. Došla k závěru, že neplacení stanoveného příspěvku je hrubým poru-

šením povinností člena, a tudíž zakládá jeho disciplinární odpovědnost. Revizní komise ČLK proto doporučí jednotlivým okresním a krajským

sdružením, aby se zabývala platební morálkou svých členů. Nesplnění této základní povinnosti může vést až k vyloučení z ČLK. (člk)

Povinnost zaplatit příspěvky nesplnili ani přes upomínku tito členové: Jméno Mgr. Erika Antal (OSL Praha) PharmDr. Bohumil Bednář (OSL Praha) Mgr. Lenka Fůssiová (OSL Praha) PharmDr. Zuzana Hrušková (OSL Brno) Mgr. Marie Chaszczewská (OSL Karviná) PhMr. Jaroslava Chvapilová (OSL Litoměřice) Mgr. Daniela Kolmanová (OSL Brno) PharmDr. Karel Kraus (OSL Praha) Mgr. Zuzana Mihalčíková (OSL Hodonín) Mgr. Vladimíra Mincová (OSL Prostějov) Mgr. Stanislava Moravčíková (OSL Prostějov) Mgr. Jaroslava Seidlová (OSL Brno) Mgr. Dagmar Slováková (OSL Benešov) Mgr. Zuzana Stachurová (OSL Praha) RNDr. Jiřina Vokrouhlíková (OSL Praha) Mgr. Libuše Vondroušová (OSL Kolín) PharmDr. Gréta Zitková (OSL Louny)

Dluží za rok(y) 2004 2003, 2004 2003, 2004 2002, 2003, 2004 2004 2004 2004 2004 2002, 2003, 2004 2004 2004 2004 2002, 2003, 2004 2004 2004 2004 2003

PŘIDÁTE SE K TĚM, KTEŘÍ PŘEDNÁŠEJÍ SENIORŮM? Nedávno oslovila ČLK své členy s nápadem organizovat přednášky zaměřené na užívání léků pro seniory. Zdálo se, že pro tuto aktivitu nemá nikdo čas, chuť, náladu ani peníze. Přesto je tato skupina občanů nejčastějšími zákazníky či klienty lékáren. Nezávisle na výzvě ČLK jsem byla oslovena nově vzniklými Kluby důchodců (jejich zakládání podpořil projekt EU Phare 2002 - Podpora aktivního života seniorů) v okrese Opava, abych se podobné činnosti ujala. Jejich nadšení pro společná setkávání, naplněná něčím jiným než vykládáním o vnoučatech, či úrodě na zahrádce, mne oslovilo. Koncem minulého roku jsem začala s přednáškami v několika vesnicích našeho kraje (Litultovice, Kajlovec, Jakartovice, Stěbořice) a má cesta pokračuje. Už znám všechny obecní úřady a požární zbrojnice v okolí. Tato aktivita je, zdá se, pro obě strany užitečná. Původně jsem si myslela, že by to mělo být užitečné hlavně pro seniory, avšak již po první přednášce jsem změnila názor. Když se s lidmi setkáte mimo lékárnu a v civilu, dovíte se, jak vnímají vaši práci

bez anket a dotazníků, někdy uslyšíte věci příjemné i nepříjemné. Výhodou však je, že si je můžete vysvětlit přímo, bez médií a prostředníků. Tomu, kdo má chuť začít podobnou činnost ve vlastním okolí, mohu poskytnout pár nápadů nebo osnovu, co by přednáška mohla obsahovat. Nečekejte však finanční ohodnocení -

odměnou vám s největší pravděpodobností bude vynikající jablečný štrůdl nebo domácí bábovka a k tomu vděčnost v očích seniorů. Jeden důchodce mi dokonce nabídl opravu bot, takže snad nebudu odkázána na jedinou opravnu v Opavě, která zavírá už v 16 hodin. I v té nejmenší vesničce se jich sešlo více než 30, ve větších lokalitách okolo 50. Správně edukovaný pacient či klient užívá své léky správně a v lékárně se stává partnerem schopným daleko lepší komunikace. Kolegové lékárníci mohou očekávat daleko více dotazů, protože každá má přednáška končí výzvou „Ptejte se ve své lékárně na své léky, je tam vzdělaný personál, který vám všechno vysvětlí“. Je mi smutno, když z jejich úst slyším „to mi ještě v lékárně nikdo neřekl“. Dispenzační minima v ČČL píšu hlavně proto, aby pacient neodcházel z lékárny s počmáranou krabičkou a prázdnou hlavou. Chceme-li zvýšit prestiž naší profese, můžeme začít třeba hned a třeba u seniorů. PharmDr. MARIE ZAJÍCOVÁ [email protected]

5

OSVĚDČENÍ K VÝKONU SOUKROMÉ LÉKÁRNICKÉ PRAXE

Z DISKUSE NA INTERNETU:

Je to pravdivý obraz naší image? Do internetové diskuse k článkům v MfD mj. o diskriminaci drogerií a zákazníků ze strany lékárníků, se v lednu zapojily desítky lidí. Vybrali jsme pro vás jen některé názory. Číst všechny je ztráta času a zbytek dobré nálady ztratíte tak jako tak, přesto nepropadejte panice. Mnozí z diskutérů, i když zdaleka ne všichni, si prostřednictvím internetu léčí mindráky, ventilují závist a v plné míře využívají toho, že jinde by k tomu prostor nedostali. Další příspěvky, i když jich bylo velmi málo, stojí za zamyšlení. Psali je naši slušní, nespokojení pacienti a klienti. ❑ Nedostatek peněz ve zdravotnictví není kvůli platům lékařů, ale kvůli ziskům farm. firem a lékárníků. O zdraví jim nejde, jenom o zisk. Je to banda sprostých dealerů, kteří udělali z většiny lidí v zemi feťáky na různých diazepamech a jiných svinstvech. Omezil bych ty hyeny radikálně. Hlavně nenápadně, páni lékárníci. Zakázaný prodej vitaminů v drogerii má jediný účel, papírovým nařízením vytlačit z trhu konkurenci. Ještě nikdy se mi nestalo, aby se mě lékárník ptal, na co potřebuju Paralen nebo něco jiného, že by mi event. pomohl vybrat něco lepšího, účinnějšího. Bez řečí mi dají co chci, hlavně, že zaplatím. Lékaři se nemají zle a vydělají si. Dost peněz za dost práce, po studiu ještě pár let za mizerný plat. Lékárníci mají také VŠ, vzdělání fakticky poloviční a žádné atestace. Zato jejich byznys je zlatý důl, přitom dělají fakticky prodavače, tzn. maturita by stačila na 99 % jejich činnosti. Nevím, proč by lékárnická mafie měla určovat, že se to a to bude prodávat výhradně u nich. Prodej vitaminů a některých léčiv je ve volném prodeji, když chci vitamin C, nepotřebuju k tomu žádnou studovanou hlavu. Jde jen o prachy, lékárenské řetězce jen zneužívají svého dominantního postavení na trhu a snaží se zavádět socialistickou regulaci. Docela by mě zajímalo, co lékárník vysvětluje, když chce někdo vitamin. Jestli je na letáku 3x denně tableta, nevím, o kolik se rada lékárníka bude lišit. Tak lékárníkům se nelíbí jejich státem garantovaný kšeft s léky s napevno

6

zrušená a vydaná v lednu 2005 Zrušená osvědčení 200/2004 377/2002 285/1997 121/2002 127/2002 209/2000 293/2004 47/2002 175/1995 15/1996 139/2003 331/2003 367/2002 12/2004 293/2003 62/2001 144/2004 200/2004 35/2002 214/2002 262/1998 125/2000 275/2004 244/1993 70/1995 306/2003 459/1993 94/1999 227/1993 398/1995 97/2002 249/1994 87/1999 187/2001 23/2004 416/2003

PharmDr. Jana Vidláková, Těšínská 44, Opava PharmDr. Roman Horný, Velké nám. 106/49, Kroměříž PharmDr. Jana Kummerová, Velkomoravská 303, Lužice Mgr. Monika Dušková, Hradecká 1383, Přelouč RNDr. Marie Vančurová, Borovská 51, Přelouč Mgr. Jitka Sedlická, Masarykovo nám. 296/5, Mnichovo Hradiště Mgr. Monika Tomková, Budovatelů 6, Přerov Mgr. Hana Šutová, Liliová 11, Praha 1 PharmDr. Pavel Zita, Táborská 59, Praha 4 RNDr. PhMr. Jan Raba, Mlýnské nábřeží 5, Karlovy Vary Mgr. Anna Šolastrová, Olomoucká 86, Opava PharmDr. Michael Vanžura, Italská 50, Kladno PharmDr. Daniela Lasáková, Nákupní ul., Praha 10 Mgr. Milena Janišová-Štěrbová, K nemocnici 57, Nový Jičín RNDr. Anna Konečná, Lidická 3, Brno Mgr. Mirjana Gregl, Jugoslávská 9, Praha 2 PharmDr. Romana Hejralová, Masarykova 94, Ústí n/L. Mgr. Jaroslav Šantora, Hlavní 133, Mariánské Lázně Libuše Kadlecová, Nákupní středisko GLOBUS, Praha 5-Zličín Mgr. Magdalena Zlatníková, U radnice, Nové nám. 1250, Praha 10 Mgr. Marta Krpálková, Nám. Karla IV. 200, Mělník RNDr. Hana Durdilová, Školní 9, Karlovy Vary PharmDr. Lubomír Šťáva, Husitská 46, Praha 3 Mgr. Helena Lexová, Masarykova 53, Olomouc Mgr. Irena Sojková, Tovačovská 170, Dub nad Moravou Mgr. Petra Nováková, Zhořelecká 514, Praha 8 RNDr. PhMr. Jiří Velkoborský, Lechowiczova 4, Ostrava Mgr. Milan Sedláček, Revoluční 28, Ústí nad Labem Mgr. Dana Janovcová, nám. Gen. Knopa 1061, Žamberk PharmDr. Milan Dvořáček, K Sokolovně 309, Hradec Králové Mgr. Lenka Novotná, Závodní 40, Ostrava-Hrabůvka PharmDr. Olga Velátová, Habrecká 450, Ledeč n/S. Mgr. Zdeňka Bilíková, Za Pilou 199, Bohuňovice Mgr. Marta Rybanová, Řeznická 227/100, Benešov Mgr. Jaroslava Neradová, Masarykovo nám. 4, Benešov RNDr. Vítězslav Keller, Nám. T. G. Masaryka 7, Havířov-Šumbark

Vydaná osvědčení 1/2005 PharmDr. Milan Kuna, Lékárna Slunce, Okružní 5290, Zlín, provozovatel PharmDr. Milan Kuna 2/2005 Mgr. Luděk Brož, TESCO Opava, Těšínská 44, Opava, provozovatel MUDr. Navrátil Hynek 3/2005 Mgr. Jaroslav Filgas, PharmDr. Roman Horný, Velké nám. 106/01, Kroměříž, provozovatel PharmDr. Roman Horný 4/2005 PharmDr. Jana Kummerová, Lékárna Na Podluží, Velkomoravská 303/270, Lužice, provozovatel Lékárna na Podluží, s.r.o. 5/2005 Mgr. Lenka Jelínková, V Agře, Hradecká 1383, Přelouč, provozovatel MKD Pharmacy s.r.o. 6/2005 Mgr. Eliška Baranová, Lékárna Zdraví, Dobrá 230, provozovatel RNDr. Věra Růžičková 7/2005 Mgr. Monika Dušková, U Zlatého raka, Borovská 51, Přelouč, provozovatel MKD Pharmacy s.r.o. 8/2005 PharmDr. Tomáš Lasák, Lékárna U Fortelků, Mostní 102, Valašské Meziříčí, provozovatel PharmDr. Tomáš Lasák 9/2005 Mgr. Jana Janatová, U Kohouta, Masarykovo nám. 296/5, Mnichovo Hradiště, provozovatel Lékárna U Zlatého lva, s.r.o.

10/2005 Mgr. Monika Tomková, Zlatý zubr, Trávník 29, Přerov, provozovatel Mgr. Vlasta Chytilová 11/2005 Mgr. Hana Šutová, Nuselská lékárna, Táborská 59, Praha 4, provozovatel Remedis s.r.o. 12/2005 Mgr. Vlastimil Kakrda, Lázeňská lékárna, Mlýnské nábřeží 5, Karlovy Vary, provozovatel Karlopharma s.r.o. 13/2005 Mgr. Marcela Komrsková, Lékárna u Kauflandu, Italská 50, Kladno, provozovatel Česká lékárna, a.s. 14/2005 PharmDr. Marie Zajícová, Lékárna Slezské nemocnice v Opavě, Olomoucká 86, Opava, provozovatel Slezská nemocnice v Opavě 15/2005 Mgr. Magdalena Zlatníková, Eurolékárna U Radnice, Nové nám. 10/1250, Praha 10, provozovatel Eurolékárna s.r.o., 16/2005 Mgr. Marta Krpálková, Centrum, nám. Karla IV. 200, Mělník, + OOVL Liběchov 142, provozovatel MP Logic spol. s r.o. 17/2005 RNDr. Hana Durdilová, ECHINACEA, Školní 736/9, Karlovy Vary-Stará Role, provozovatel STAMP UNI s.r.o. 18/2005 Mgr. Jitka Krupíková, Lékárna Husitská, Husitská 46, Praha 3, provozovatel Eurolékárna s.r.o. 19/2005 Mgr. Helena Lexová, U nádraží, Masarykova 955/53, Olomouc, provozovatel Lékárna LEX s.r.o. 20/2005 Mgr. Irena Sojková, Quercus, Tovačovská 170, Dub nad Moravou, provozovatel Lékárna LEX s.r.o. 21/2005 Mgr. Petra Nováková, Lékárna U sv. Vavřince, Liliová 11, Praha 1, provozovatel VIS VITALIS s.r.o. 22/2005 RNDr. PhMr. Jiří Velkoborský, Arnika, Lechowiczova 4, Ostrava-Fifejdy, provozovatel ARNIKA Ostrava s.r.o. 23/2005 PharmDr. Jiří Šašek, U Grandu, Revoluční 456/28, Ústí n/L., provozovatel PharmDr. Jiří Šašek 24/2005 Mgr. Andrea Navarová, U Zlaté koruny, nám. Gen. Knopa 1061, Žamberk, provozovatel Mgr. Dana Janovcová 25/2005 PharmDr. Jana Buďová, A lékárna v Kauflandu, Jesenická 301, Vsetín, provozovatel T-PHARM s.r.o. 26/2005 PharmDr. Marta Kočová, A lékárna v Kauflandu, U Stadionu 1276/11, Mladá Boleslav, provozovatel DAPHARM s.r.o. 27/2005 Mgr. Margita Sombatyová, Lékárna, Revoluční 2, Rohatec, provozovatel Mgr. Marta Vyroubalová 28/2005 Uršula Vítková, Modrý pavilon, Hladnovská 1944/16, Ostrava, provozovatel Lékárna Modrý pavilon s.r.o. 29/2005 PharmDr. Romana Tučková, MESINILA, OC Hypernova, Plzeňská 396, Králův Dvůr, provozovatel Medinila s.r.o. 30/2005 Mgr. Karel Blecha, Lékárna Pod Javořicí, Horní 38, Počátky, provozovatel LEKOS CZ, s.r.o. 31/2005 PharmDr. Milan Dvořáček, Věkoše, K Sokolovně 309, Hradec Králové, provozovatel Lékárna Věkoše, s.r.o. 32/2005 PharmDr. Lucie Dostalíková, U Edisona, Závodní 40, Ostrava-Hrabůvka, provozovatel Mgr. Radim Fiala 33/2005 PharmDr. Olga Velátová, Media, Habrecká 450, Ledeč nad Sázavou, provozovatel Lékárna Media 34/2005 Mgr. Zdeňka Bilíková, Na středisku, Za Pilou 199, Bohuňovice, provozovatel Lékárna LEX s.r.o. 35/2005 Mgr. Marta Rybanová, Centrum, Řeznická 227, Benešov, provozovatel Lékořice a.s. 36/2005 Mgr. Jaroslava Neradová, U Zlatého orla, Masarykovo nám. 4, Benešov, provozovatel Lékořice a.s. 37/2005 Mgr. Petr Papuga, Na Náměstí, Nám. T. G. Masaryka 7, HavířovŠumbark, provozovatel PANACEA PLUS s.r.o. 38/2005 PharmDr. Zuzana Vymětalíková, Centrum, Víta Nejedlého 1063, Hradec Králové, provozovatel Rent-Pharm a.s. 39/2005 PharmDr. Ludmila Chramostová, U sv. Rafaela, Náměstí 31, Kelč, provozovatel PharmDr. Ludmila Chramostová 40/2005 Mgr. Mirjana Gregl, Lékárna u Kauflandu, Pod hranicí 1304/17, Praha 5, provozovatel Česká lékárna, a.s. 41/2005 Mgr. Květa Lipová, Lékárna Na Vápence, Koněvova 144, Praha 3, provozovatel ARCANA s.r.o.

stanoveným rabatem 32 %? Znáte někdo nějakého nemajetného lékárníka? A ví někdo o lékárně, která má otevřeno aspoň do 20 (kromě pohotovosti), aby tam pracující člověk mohl nakoupit? Neznám v současnosti o moc horší sebranku, než jsou lékárníci. Pořád se snaží vyhnout normálním pravidlům podnikání. Nedávno v TV nějaká husa zastupující lékárníky vykládala, že by měly být v lékárnách stejné ceny (pochopitelně na patřičné výši). Známý, který pracuje ve zdravotnictví, mi říkal, že o maržích lékáren se může normálnímu obchodníkovi jen zdát. Chtělo by to buď kontrolu cen, nebo konkurenci lékárnám. Jako každý jouda nemůže prodávat pyrotechniku, zbraně. tak nemůže každý jouda prodávat léky. Hypermarkety léky prodávat mohou, musely by ale splnit zákonné podmínky, což se jim nechce. Dokud si nezjistíš regulaci cenotvorby léků, tak tu raději nepiš. Divíš se, že nabídnou lék pro ně výhodný? To dělá každá firma, ale na tobě je, jestli si vybereš dražší nebo levnější. Promiňte, pane lékárníku, už mlčím. Já nejsem závistivý a přeji vám ještě tučnější provize, dárečky a výlety. Ano, jsou i špatné lékárny, popř. lékárníci, na druhou stranu vysvětlovat někomu rizika u acetylosalicylové kyseliny, když zezadu prská fronta dalších pacientů, ať nezdržuju, není příjemný pocit. Pracuji ve velkoobchodu s léky a vidím, jak se lékárníci mají. Takové podmínky nemá nikdo v ČR. V jakém typu obchodu můžu jako majitel vrátit zboží, protože jsem měl špatný odhad a prošla doba použitelnosti. Kde mi dodavatel vezme zboží zpět, protože jsem si na ně vylil kávu? To jsou výhody, které jim dáváte vy, distributoři. Ze zákona na ně nárok nemají. Jestli pracujete ve velkoobchodu, víte, co je to DNC a maximální cena výrobce. Jak je možné, že někteří distributoři po změně max. cen i změn DNC účtují lékárnám za staré ceny? Taky jsem chtěl nakoupit svůj „oblíbený“ lék a baba mi cpala méně kapslí za větší cenu, tak jsem šel nakoupit jinam. Blíží se doba, kdy si lékaři uvědomí, že lékárny vůbec nepotřebují. Sami rozhodnou, co který pacient bude brát a za nežádoucí účinky ponesou odpovědnost zase jenom lékaři. Lékárníci jsou zbytečné povolání, které jsou mezi lékařem a konečným spotřebitelem. Mají jenom zisk a žádnou odpovědnost. Až zmizí, budou o jejich zbytečnou přítomnost léky mnohem levnější. Připravila (jh)

7

ODBORNÉ SEMINÁŘE březen – duben 2005 Přihlášky na jednotlivé akce s uvedením data a místa konání a samozřejmě osobních dat (jména, příjmení, titulu, resp. členského čísla či adresy pracoviště + kontaktního telefonu) zasílejte i nadále co nejdříve do pražského sekretariátu komory (fax 261 260 366, e-mail [email protected]). Odtud budou předávány místním organizátorům akcí společně s formuláři osvědčení o účasti, která pečlivě uschovejte, budou se hodit. Brno (VFU, Palackého 1/3, Pavilon farmacie, začátek v 10 hodin) so 19. 3. Základy farmakoekonomiky a kazuistiky řešení lékových rizik I. (doc. RNDr. Jiří Vlček, CSc.) Příklady farmakoekonomických analýz a kazuistiky řešení lékových rizik II. (MUDr. Karel Macek) Hradec Králové (FaF, Heyrovského ul., posluchárna A, začátek v 9.30 hodin) so 12. 3. Farmakoterapeutické poznámky k léčivům používaným pro infekční onemocnění Rozbor kazuistik (horní cesty dýchací, řešení lékových interakcí s makrolidy a fluorochinolony (doc. RNDr. Jiří Vlček, CSc., MUDr. František Kulič) Ostrava (Dům techniky, Mariánské nám., začátek v 9 hodin) so 26.3. Farmakoterapie karcinomu prostaty (MUDr. Roman Staněk) Úprava výživy u nemocných (PharmDr. Marie Zajícová) Zlín (Univerzita T. Bati, aula, začátek v 17 hodin) út 22. 3. Prevence dopadu užívání drog (Mgr. J. Vacek, Mgr. R. Gabrhelík) Praha (Hotel ILF, Budějovická, začátky v 18 hodin) Pozor: pouze pro omezený počet účastníků Přihlášky zasílejte na adresu: [email protected], nebo tel. 222 510 106 - linka 220 st 23. 3. Interaktivní dispenzační seminář Kazuistiky pacientů, klinický přístup v dispenzaci (Mgr. Daniela Fialová, MUDr. Ivana Doleželová) st 27. 4. Interaktivní dispenzační seminář Kazuistiky pacientů, klinický přístup v dispenzaci (Mgr. Lucie Driová, PharmDr. Alena Linhartová, MUDr. Lenka Hošková) Teplice (Prince de Ligne, Zámecké náměstí, začátek v 9.30 hodin) so 19. 3. Interaktivní seminář Farmakoterapie plicních onemocnění - Antibiotika (MUDr. František Kulič) (Dům kultury, začátek v 9. 30 hodin) so 30. 4. Interaktivní seminář Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění Diabetes a poruchy lipidového metabolismu (MUDr. František Kulič) Liberec (Nemocnice Liberec, Husova 10, konferenční místnost „Stará interna“, začátky v 8.30 hodin) Přihlášky s uvedením adresy zasílejte na: [email protected], tel. 482 725 789 so 12. 3. Interaktivní seminář Ateroskleróza - vliv farmakoterapie a diety (Mgr. Aleš Mareček, MUDr. Vlastimil Vindyš) so 16. 4. Interaktivní seminář Vznik a terapie závislosti ve farmakoterapii (Mgr. Aleš Mareček, MUDr. Jiří Drtil, CSc.)

E-learning je pokládán za jeden z nejmodernějších nástrojů vzdělávání a plnohodnotnou alternativu k tradičním způsobům výuky. Jde o elektronickou formu učení, využívající jako přenosové médium internet. Vlastnosti e-learningu dovolují volit individuální přístup ke vzdělávání. Během několika minut může zprostředkovat velké množství informací v názorné a přehledné formě, doplněné o reálné příklady a interaktivní prvky (např. kvizy, testy, praktické simulace). Uživatel tak aktivně získává nové znalost a zároveň má možnost jejich okamžitého procvičení. E-lear-

VZDĚLÁVÁNÍ 21. STOLETÍ

E-learning

ningové kurzy jsou dostupné 24 hodin denně 7 dní v týdnu, a to kdekoliv, kde je přístup k internetu. Společnost Pears Health Cyber, zabývající se inovativními projekty v komunikaci a vzdělávání ve zdravotnictví, nyní rozvíjí ve spolupráci se společností Winthrop PHARMA dlouhodobý projekt E-learning pro lékárny. Nabízí zájemcům z řad odborné lékárnické veřejnosti možnost sebevzdělávání prostřednictvím interaktivních kurzů, které jsou připravovány ve spolupráci s představiteli různých medicínských oborů, čímž je zaručena vysoká odborná úroveň a aktuálnost zpracování. První dva kurzy, věnované ateroskleróze a její léčbě, jsou už dostupné na www.edukace.cz. Na hlavní stránce v části aktuality je umístěn přímý odkaz pro vstup do e-learningové sekce. Ke vstupu postačí zadat pouze tzv. registrační číslo lékárníka (číslo vydávané Českou lékárnickou komorou (sedmimístný kód = č. okresu + lékárníka). V případě, že návštěvník tento kód nemá, může požádat o bezplatné přidělení nového na e-mailové adrese: [email protected].

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

Významný příspěvek k odborné literatuře Publikace Vybraná farmaceutická odvětví (průmysl, velkodistribuce, výzkum a kontrola) je dílem Jiřího Vlčka a spoluautorů. Zaplňuje mezeru ve farmaceutické odborné literatuře. Přináší nejnovější údaje o sledovaných farmaceutických oborech. Téměř polovina obsahu je věnována výrobě léčiv (hlavním autorem je doc. RNDr. J. Kolář, CSc., spoluautorem MUDr. L. H. Kroček). Čtenář se seznámí s inovacemi ve farmaceutickém průmyslu, s generiky, parafarmaceutiky, s rozvojem firem, významem licencí, kritérii hodnocení léčiv a farmaceutických společností. Pozornost je věnována také biotechnologickým společnostem, jejich vývoji, dále významu bioléčiv a biogenerik. Tato část se zaměřuje rovněž na asociace farmaceutického průmyslu. Hlavní autorkou kapitoly o velkodistribuci je Bc. R. Dalecká, spoluautory jsou doc. RNDr. K. Král, CSc., a PharmDr. J. Ropek. Je zde uvedena historie, funkce a význam distributorů, legislativa, správné praxe, zdravotnický materiál i slovník pojmů, zkratek a použité informační zdroje. Doc. RNDr. J. Vlček, CSc., jako hlavní autor, a spoluautorka MUDr. Hana Horáková se věnují problematice farmaceutického výzkumu (základní aplikovaný výzkum, stupně vědeckého procesu, marketing vědecké společnosti, metodika výzkumu, postavení vědy ve společnosti). Další část knihy (hlavní autor J. Vlček, spoluautoři K. Král a J. Ropek) je věnována farmaceutické kontrole. Vysvětluje její roli, historický vývoj a hlavní pozornost zaměřuje na jednotlivé úrovně výzkumu. Podává přehled o registraci v ČR a EU, reklamě, farmaceutické kontrole procesů, legislativě, farmaceutické péči a k racionálnímu užívání léčiv, dále vzdělávání a jeho kontrole. Závěrečné části jsou věnovány slovníku pojmů, zkratek a použitým informačním zdrojům. Příloha obsahuje seznam tabulek, schéma zdravotnického trhu, podnikových činností a skladbu velkodistribučních společností ve vybraných zemích Evropy v roce 2002. Publikaci vydalo nakladatelství Professional Publishing.

SPRÁVNÉ DISPENZAČNÍ MINIMUM

Ipratropin a thiotropin Ipratropin a thiotropin jsou respirační inhalační prostředky k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Anticholinergní látky jsou v této indikaci používány již mnoho let. Jsou odvozeny od atropinu, delší dobu je používán ipratropin (ATROVENT) a v poslední době se objevilo nové bronchodilatans této skupiny s výhodným prodlouženým účinkem - thiotropin (SPIRIVA). Princip účinku, způsob podání a následné nežádoucí či vedlejší účinky jsou však velmi podobné. Tyto látky antagonizují účinek acetylcholinu na hladkou svalovinu bronchiální sliznice a plic, a tím navozují bronchodilataci. Používají se k udržovací léčbě CHOPN, včetně chronické bronchitidy a emfyzému plic. Jsou uváděny i indikace k symptomatickému ošetření alergické i nealergické rýmy ve formě nosních sprejů, u nás však zatím nejsou registrovány. K léčbě CHOPN je obvyklý inhalační způsob podání, u ipratropinu po dvou aplikacích až 4x denně, u thiotropinu postačuje 1x denně pro jeho delší účinek. Tyto látky lze také inhalovat formou roztoků za pomocí nebulizátorů nebo jiných inhalačních pomůcek. Mezi nežádoucí účinky, které lze u anticholinergik s velkou pravděpodobností očekávat, patří bušení srdce (palpitace), ovlivnění CNS (nervozita, bolesti hlavy, závratě), poruchy vidění, lokální podráždění, v oblasti GIT mohou způsobit nauzeu, sucho v ústech, zácpu atd. Před samotnou aplikací anticholinergik by měl pacient vědět, že má-li si souběžně aplikovat i betamimetikum, to by mělo vždy předcházet podání ipratropinu. Pokud je používán v léčbě i inhalační kortikoid, jeho aplikace by měla následovat asi 5 minut po ipratropinu. ●

Klasický dávkovací aerosol, má být před aplikací mírně protřepán. Při samotném podání lze použít nástavec nebo spacer pro ulehčení depozice v plicích.

●

Pokud si má aplikovat více dávek, má nemocný vyčkat alespoň 1-2 minuty před další inhalací. Po ukončení inhalace by si měl vypláchnout ústa vodou.

●

Pacient by měl správně rozpoznat, kdy je zásobník již prázdný (různé signalizační a vizuální metody) a včas si nachystat další lék.

●

Měl by být schopen rozpoznat akutní bronchospasmus, kdy nejsou anticholinergika k aplikaci nejvhodnější.

●

Pokud se projeví NÚ sucho v ústech, lze doporučit substituci slin různými roztoky k vyplachování, dodržovat ústní hygienu, po inhalaci vyplachovat ústa, podle potřeby popíjet vodu po douškách, případně cumlat kousky ledu či neslazené tvrdé bonbony nebo žvýkačky.

●

Při samotné aplikaci dávat pozor na oči.

●

Pokud lék způsobuje i závratě, je třeba zvážit rizika při řízení auta nebo jiných činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost

●

Nejvhodnější je dokonalé vysvětlení způsobu aplikace a přesné srozumitelné instrukce. Nesprávný způsob podávání je často příčinou nedostatečného účinku samotné látky a zbytečně dochází ke zvyšování dávek nebo záměnám preparátů. PharmDr. MARIE ZAJÍCOVÁ [email protected]

Prof. RNDr. PhMr. JAN SOLICH, CSc.

9

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

V

loňském roce utratili pacienti v České republice za samoléčení více než 8 miliard Kč. Oproti roku předcházejícímu toto číslo představuje zhruba 9% nárůst. V prodeji tzv. parafarmaceutik obrat lékáren dosáhl v roce 2004 přibližně 3,5 miliardy Kč a meziročně vzrostl o 13 %. Volně prodejné přípravky jsou lákavým zdrojem příjmu i pro nelékárenské subjekty. Pokud jde o registrovaná volně prodejná léčiva, současně platná legislativa a cenová regulace prozatím a naštěstí představuje překážku pro větší rozšíření i mimo lékárny. Samozřejmě, řada výrobců takzvaných OTC léčiv volá po uvolnění tohoto sortimentu i před výdejní táru lékárníka. Je tedy otázkou, zda lékárny neztratí výsadní postavení na tomto trhu a nepřijdou o podstatný zdroj svých příjmů. O tom, že je tato otázka na pořadu dne, svědčí nedávné marketingově dobře promyšlené tlaky v tisku.

Nejvíce klinických zkušeností máme u glukosamin sulfátu a chondroitin sulfátu. U obou byl prokázán významný protizánětlivý a analgetický efekt rozsahem srovnatelný s nesteroidními antiflogistiky (NSA), který se dostavuje většinou během 4-6 týdnů pravidelného užívání. SYSADOA působí sice pomalu, ale nemají typické nežádoucí účinky analgetik a NSA

Lékárenská péče a samoléčení tentokrát na téma

CHONDROPROTEKTIVA PharmDr. Jan Horáček, PharmDr. Zdeněk Procházka

Jak je to s „kloubními“ přípravky? Cílem tohoto článku je uvést nejdůležitější poznatky týkající se tzv. chondroprotektiv, která jsou základem většiny „kloubních“ preparátů na našem trhu. Skupina symptomaticky pomalu působících léků při osteoartróze (SYSADOA), často označovaných jako chondroprotektiva, je typickým příkladem látek obsažených v tzv. hraničních přípravcích. Na jedné straně máme na trhu registrované léčivé přípravky vydávané pouze na lékařský předpis (Dona, Condrosulf, Artrodar, Hyalgan inj.). Na straně druhé existuje spousta přípravků schválených jako doplňky stravy, které obsahují především glukosamin sulfát či chondroitin sulfát v různém množství.

(což ale neznamená, že by kombinace SYSADOA a NSA nebyla v odůvodněných případech na místě). Přetrvávání symptomatického účinku proti bolesti a zánětu dovoluje po 2-3 měsících přerušit užívání a nasazovat kúru cyklicky. U glukosamin sulfátu byly publikovány studie, které potvrzují, že dlouhodobé užívání brzdí úbytek kloubní chrupavky, tedy i další rozvoj osteoartrózy. Ukazuje se však, že k tomuto účinku je zapotřebí u vážnějších stavů trvalejšího užívání. Přestávku v užívání umožňuje přetrvávající symptomatický účinek a toto cyklické schéma je pacientům doporučováno nejčastěji. Trvalé užívání je nejen možné, ale může být i velmi vhodné pro další vývoj onemocnění, a to v odůvodněných případech, o nichž by však měl rozhodnout lékař.

Základní charakteristika SYSADOA

Proč nejsou kombinace SYSADOA účinnější?

SYSADOA jsou v současnosti uznávána odborníky a mají své významné místo v léčbě osteoartrózy. O tom svědčí konsensus, jež byl publikován současnými doporučeními Evropské ligy proti revmatismu (EULAR, viz Edukafarm-farmiNEWS č. 3-4/2004).

U doplňků stravy se často setkáváme s kombinací obou SYSADOA: glukosamin sulfátu a chondroitin sulfátu. Chondroitin sulfát je stavební složkou kloubní chrupavky, kde je jeho dlouhý řetězec zakomponován do makromolekulárních celků, tzv. pro-

10

teoglykanů, které mají schopnost vázat vodu a propůjčují chrupavkám pružnost. Jednoduchá molekula glukosaminu je odvozena od glukózy a slouží jako prekurzor makromolekul, jako je chondroitin sulfát či kyselina hyaluronová. Farmakologický účinek glukosamin sulfátu a chondroitin sulfátu je nutné odlišovat od jejich fyziologické funkce v organismu. Podáváme-li některou z těchto látek zvenčí, dochází k příznivému ovlivnění regulace metabolismu chondrocytů. Při osteoartróze je totiž porušena rovnováha mezi odbouráváním opotřebovaných součástí kloubní chrupavky a novou syntézou. Chrupavka pak není dostatečně obnovována. V důsledku toho dochází k její postupné destrukci a úbytku, což s sebou přináší další důsledky pro funkci kloubů. SYSADOA dokáží v dostatečných koncentracích tuto nerovnováhu zvrátit a obnovit správnou funkci kloubní chrupavky. Bohužel ztracenou chrupavku však nahradit nedokážou, proto je důležité včasné diagnostikování onemocnění a nasazení chondroprotektiv. Obě látky působí prakticky stejným mechanismem účinku. Chondroitin sulfát (biologická dostupnost 0-8 %) je totiž někdy označován jako „nízkodávkový glukosamin sulfát“. Je to makromolekula, která se z větší části štěpí v játrech na N-galaktosamin sulfát - prekurzor glukosamin sulfátu. Vzhledem k podobnému mechanismu účinku odborníci neočekávají, že by kombinace glukosamin sulfátu s chondroitin sulfátem nějak významně podpořila jejich účinnost. Navíc zvyšování dávek těchto látek nevede po dosažení určitých hladin k vyššímu účinku, důsledkem je „pouze“ vyšší zatěžování organismu. Uznávané klinické studie byly také prováděny na jednotlivých látkách. Dosud nikdo nepublikoval jejich vzájemné porovnání, srovnání účinnosti kombinací pak už vůbec ne. Proto je kombinování považováno momentálně za neodůvodněné, i když v praxi do značné míry frekventované, a to zřejmě na základě pravidla, že „dvě je více než jedna“, což ale ve farmakokinetice nemusí platit. S otázkou vzájemného kombinování uvedených látek souvisí přidávání dalších, mnohdy sporných látek (MSM a další), u nichž chondroprotektivní aktivita nebyla nikdy ověřena a odborníky uznána.

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

Nesouhlas GML s „úhradovou“ vyhláškou Dne 19. 1. 2005 reagovalo Grémium majitelů lékáren následujícím otevřeným dopisem na návrh vyhlášky MZ ČR, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2005. Vzhledem k rozsáhlé diskusi o návrhu vyhlášky, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2005, považuje GML za nutné vyjádřit nesouhlas s obsahem vyhlášky, a to z následujících důvodů: 1. Vyhláška zvyšuje nároky na finan-

cování zdravotní péče v segmentech ústavní a ambulantní péče, a to za stavu, ve kterém se jasně projevuje stávající deficit ve financování systému veřejného zdravotního pojištění. Již v minulosti podobné kroky Ministerstva zdravotnictví ČR (například zvýšení ceny bodu) vedly k navýšení deficitu systému veřejného zdravotního pojištění s důsledkem

S reportérem TV NOVA Kamilem Houskou:

Co zajímá diváky o lékárenství Další z pracovníků sdělovacích prostředků, kterým jsme položili níže uvedené otázky a získali jejich odpovědi, je Kamil Houska, reportér zpravodajství TV Nova. ■ Jaká témata z lékárenství zajímají podle vašich zkušeností televizní diváky nejvíce? V posledních týdnech jsme sledovali zejména situaci kolem snížení úhrad za léky od pojišťoven a zvýšení doplatků občanů. Jsme televize s velmi širokým záběrem populace, a právě toto téma mnoho lidí zajímá, protože se konkrétně dotýká jejich peněženek. Navíc jde o věc značně diskutabilní a dokonce i odborná veřejnost má řadu připomínek. ■ Jsou ohlasy veřejnosti na zveřejněné zprávy z lékárenství spíše kladné, nebo záporné? Budu-li hovořit za sebe, několik e-mailů jsem v reakci na nedávnou reportáž právě o doplatcích za léky obdržel. Lidé se v nich nejčastěji rozčilují, že se pro ně mnohé léky začínají stávat nedostupnými. Zajímavý byl zejména e-mail od jednoho pána z Moravy. Ten se ptal, kde bere stát drzost určovat mu, že má dostat od pojišťovny zaplacený jen ten a ten konkrétní lék, když právě v jeho případě mu údajně způsobuje komplikace, jak říkají odborníci - má závažné vedlejší účinky. Argument, že když pacient potřebuje lék jiný, musí na něj zkrátka doplácet mnohem více než dosud, přitom označil za nemravný. A oprávněně připomněl, že lidí stejně postižených jako on, jsou desetitisíce. ■ Máte pro svou práci dostatek vyhovujících podkladů z České lékárnické komory? Osobně jsem nikdy neměl v jednání s Českou lékárnickou komorou žádné problémy. Vždycky byli k mým požadavkům vstřícní a poskytli mi potřebné podklady. ■ Jakou máte osobní zkušenost s lékárníky? Pokud se mě ptáte jako klienta, který občas také potřebuje nějaký ten lék, tak si nemohu stěžovat. Chodím většinou do jedné a té samé lékárny v Kladně, kde bydlím. Mám ji nedaleko a čirou náhodou v ní pracuje můj soused. Obsluha je velmi profesionální, což oceňuji, protože já sám se v lécích moc nevyznám a potřebuji vždycky poradit. A pokud se mě ptáte jako novináře, tak ani při natáčení jsem nikdy neměl s lékárníky žádný konflikt. Většina nám ochotně dovolila natáčet a věnovala nám svůj čas. Ptala se: JAROSLAVA HOŘANSKÁ

ROZHOVOR

následného vyrovnání deficitu z prostředků státního rozpočtu. Jsme toho názoru, že prohlubování schodku rozpočtů veřejných financí, ať již jde o rozpočet státu či rozpočty zdravotních pojišťoven, nejsou v současné situaci žádoucí a především deficitní financování systému zdravotního pojištění s důsledkem neustálého prodlužování splatnosti úhrad za poskytnutou zdravotní péči přináší zdravotnickým zařízením větší problémy, které nemůže vyvážit přínos zvýšení příjmů v některých segmentech poskytovatelů péče. Naopak důsledkem výpadků v platbách pojišťoven je zadlužování zdravotnických zařízení, které je nutno řešit formou překlenovacích úvěrů či jiných finančních nástrojů, v jejichž ceně se následně ztrácí značná část financí, které mají být určeny na financování zdravotní péče. 2. Součástí regulace systému financování zdravotnictví z prostředků veřejného zdravotního pojištění je i proces stanovování úhrad za léčiva a zdravotnické prostředky, použité v rámci zdravotní péče (kategorizace). Tento regulační systém vykazuje stále se snižující hladinu úhrad, v důsledku čehož narůstá spoluúčast pacientů. Z tohoto trendu lze dovodit, že v segmentu úhrad léčiv a zdravotnických prostředků sahá Ministerstvo zdravotnictví ČR do kapes pacientů, a tím zajišťuje další zdroj financování zdravotní péče. Proč tedy v segmentu ústavní či ambulantní zdravotní péče nepostupuje stejně? Tento dvojí a v zásadě podstatně odlišný přístup již nelze nadále přecházet bez povšimnutí. V žádném případě neupíráme právo poskytovatelům zdravotní péče na spravedlivé ocenění jejich práce, a to i s ohledem na stále rostoucí náklady. Pro každé zvýšení nároků na financování je však třeba odpovědně najít reálný zdroj příjmů, kterými bude financování pokryto. Tento zdroj v současnosti nelze hledat v rozpočtu veřejného zdravotního pojištění. Dle našeho mínění je třeba nejprve najít a zavést taková opatření, která by účelně regulovala spotřebu zdravotní péče tak, aby ji bylo možné finančně pokrýt z prostředků veřejného zdravotního pojištění, případně jiných zdrojů. Zavedení vhodných forem spoluúčasti pacienta i v dalších segmentech zdravotní péče (například poplatek za návštěvu lékaře nebo úhrada některých „nezdravotnických“ služeb u ústavní péče) je naopak vhodným krokem k zajištění finanční rovnováhy v systému a cesta k otevření možností pro zvýšení ohodnocení činnosti zdravotnických zařízení. PharmDr. JAROSLAV POLÁCH předseda Grémia majitelů

11

D

o Evropy? Tak daleko a sama mezi cizí lidi? Co když se jí tam nebude líbit? Energická Andreina babička sice dceři schvalovala, že děti potřebují do života patřičné vzdělání, ale pro klid celé rodiny bude lepší, když šestnáctiletá dívka odletí z Bogoty do Prahy v doprovodu své maminky. První noc v Praze přespaly doslova pár metrů od místa, kde dnes doktorka Andrea Franco Ruiz pracuje.

Pochází z Bogoty a je pyšná na to, že je členkou rozvětvené rodiny. Na rozdíl od Česka, kde se rodinou míní většinou jen rodiče a děti, v Kolumbii zahrnuje široké příbuzenstvo. To se schází nejen o svátcích, ale má potřebu kontaktovat se jen tak - aby si blízcí lidé byli blízko. „Maminka nás vychovala se sestrou sama, ale vždycky jsme bydlely u babičky. Maminka měla pět sourozenců a bylo hezké, když se nás u babičky sešlo najednou třeba šestnáct. Roli tatínka nám v případě potřeby prostě hrál dědeček, takže rodina fungovala tak, jak měla,“ říká. „Maminka, vystu-

PharmDr. Andrea Franco Ruiz

„Člověk je prostě vždycky tam, kde má být“ Jaroslava Hořanská

dovaná filoložka, vždycky chtěla, abych se učila aspoň angličtinu a šla na čas pracovat někam do světa. Tak jsme se v Bogotě vypravily do jednoho státního institutu, kde se dovíte o možnosti získat stipendium na zahraniční studia. Institut také poskytuje výhodné půjčky lidem, kteří si vzdělání nemohou z vlastních prostředků zaplatit, ale splácejí je až po ukončení studia. Před těmi zhruba deseti lety jsme zjistily, že žádná nabídka ke studiu v anglicky mluvících zemích zrovna nebyla, ale naskytla se možnost jít do České republiky. Maminka raději hned vyzvedla přihlášku. Nějak jsme to ale obě nechaly usnout, a pak jsem koncem léta při úklidu přihlášku objevila a zjistila, že mám nejvyšší čas ji poslat. Kupodivu to vyšlo.“ V Kolumbii konPaní Esperanza s oběma dcerami po Andreině promoci. čí středoškoláci

12

maturitou v šestnácti letech, Andrea nastoupila do prvního semestru farmacie na Národní univerzitě ve svém rodném městě. Pak ale získala stipendium a stejně jako další cizinci se začala učit česky v Dobrušce. Říká, že v tomto malinkém městě (pro občana bezmála osmimilionového hlavního města Kolumbie musí být malinké snad každé české město) se musela nejdříve naučit, jak se řekne čočka nebo fazole, protože tyto luštěniny prodávali v neprůhledném obalu a španělsky žádná prodavačka neuměla. Pak absolvovala přijímací zkoušky na brněnské farmaceutické fakultě, ale během studia si brzy uvědomila, že vlastně nevěděla, co čeho jde. Lékárny, jak je známe z Evropy, v Kolumbii nenajdete. Jsou tam drugstory, kde si můžete koupit léky. „Myslím, že v době mého dětství snad u nás pro expedici léků ani nemusel být školený personál, natož farmaceut, který po absolutoriu fakulty jde pracovat do výzkumu. V Brně a pak i na studentské praxi v Praze jsem zjistila, že to, jak pracují zdejší lékárny, je pro pacienta velmi dobré. Ale jestli i já nakonec skončím za tárou - to jsem si jistá nebyla,“ vzpomíná doktorka Franco Ruiz. Mluví česky bez znatelného přízvuku, živě gestikuluje a má nakažlivý smích. Je si ale naprosto jista, že všechno nakonec vždycky dopadne správně: „Já mám často velké potíže okamžitě se nějak rozhodnout, takže jsem ráda, když někdo rozhodne za mne. Ale vím, že Bůh je se mnou a že to se mnou myslí dobře, takže všechno je tak, jak to má být.“

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005 Líbí se jí v Lékárně pod Vyšehradem v Praze 2, s úctou a zároveň velmi přátelsky mluví o provozovatelce lékárny Boženě Hanové (jedna ze tří zdejších laborantek), odborné zástupkyni PharmDr. Daně Houštecké i dalších dvou laborantkách. Lékárna, která si od konce 20. let minulého století uchovala jedinečný interiér vzniklý podle představ majitele domu lékárníka PhMr. Čeňka Řeháka, má přesně to, čemu se říká duch místa. Stojí tam, kde bylo třeba odsekat kus skály, a vypadá, že pod Vyšehradem bude stát přinejmenším ještě sto let. „Chodí k nám staré babičky, které to tady znají z doby svého dětství, i děti, zvědavě okukující, jak to v lékárně vypadá. Myslím, že jsme opravdu rodinná lékárna, kam se lidé, z nichž mnohé známe jménem, chodí i vypovídat, protože u nás cítí, že jsou vítáni,“ zamýšlí se Andrea. Byla by škoda nezeptat se, jak se vaří v Kolumbii káva, která je oficiálně nejvýznamnějším exportním artiklem této jihoamerické země. „Tady jsem se divila, že dětem se kafe nedává. Když jsme sem s maminkou přijely poprvé a objednaly jsme si kávu v restauraci, přinesli nám turka. To jsme pít nemohly. V Kolumbii se pije překapávaná káva nebo se nasype do vařící vody a pak se nechá dekantovat. Dnes už tolik kávy nepiju, ale pořád miluju její vůni.“ Asi sedmdesát procent Kolumbijců žije ve městech a pro Středoevropana je těžké pochopit, jak široce se i ve velkých průmyslových centrech uplatňuje z našeho pohledu alternativní medicína.

Lékárnu Pod Vyšehradem najdete ve Vratislavově ulici v Praze 2. Její přestavba (1933-34) byla výrazem úcty majitele PhMr. Čestmíra Řeháka k rodičům.

Interiér si uchoval podobu z počátku 30. let minulého století. Těší se stálému obdivu pravidelných klientů lékárny i náhodných návštěvníků.

Doktorka Franco to vysvětluje tak, že lidé chodí ke „klasickým“ lékařům, ale své pacienty mají také léčitelé. Myslí si, že jejich umění léčit moc nefunguje, spíše o něm dovedou lidi přesvědčit. Pravým opakem jsou šamani. „Ti mají velkou moc, protože dovedou léčit v harmonii s přírodou, učili jsme se o tom ještě u nás doma v propedeutice. Jinak by se nemocní v Amazonii ani léčit nemohli. Šamani jsou vyvolení a jejich nástupci mohou praktikovat až v době, kdy vyvolení

zemřou. Pokud při léčbě používají jakoukoliv rostlinu, prosí přírodu o odpuštění, že jí tím ubližují. Proto nemohu uvěřit, že by ten, kdo si říká šaman, léčil v Bogotě stejně jako skutečný šaman v Amazonii.“ Nad otázkou, jestli je Andrea v České republice doma, nebo se jednou vrátí do Kolumbie, pokrčí rameny. Vrátí se určitě aspoň na pár měsíců. Jenže teď, co babička zemřela, už ji to do Bogoty tolik neláká, přestože prý se u nás lidi méně smějí, a to kvůli nedostatku slunce. V Praze si zvykla i Andreina maminka, paní Esperanza, která učila španělštinu na Univerzitě Karlově i v jazykových školách a teď je členkou pedagogického sboru anglického gymnázia. V Praze vystudovala také sestra Carolina, momentálně se připravuje na doktorát, stejně jako Andrea si tady našla přítele. Všechny tři se občas vracejí ke kolumbijské kuchyni. Je pro ni charakteristické velké množství ovoce, jídla se málo koření, hodně se používá nať (například koriandru). Není pochyb o tom, že ajiaco - hustá polévka, jejíž hlavní součástí jsou rozvařené kreolské brambory, kuře nakrájené na kostičky, kapary, dýně, mrkev, kukuřice, avokádo, smetana a hlavně koření guascas, které je vzhledem i chutí podobné našemu libečku, chutná i Andreiným českým přátelům. PharmDr. Franco Ruiz věří na osud. Nad tím, že žije v Praze, zbytečně nehloubá. Člověk je prostě vždycky tam, kde má být. Foto: ČČL - V. VRBOVSKÝ

Zleva: laborantky Klára Mikšová a Irena Větrovcová, v popředí Andrea Franco a provozovatelka lékárny Božena Hanová.

13

TAK TO VIDÍM JÁ: Na vaše otázky odpoví Mgr. JIŘÍ KOTLÁŘ ● Otázka:

Je možné na jeden formulář výpisu z receptu vypsat dvě položky? ● Odpověď:

Vyhláška č. 343/1997 Sb. definuje důvody, za kterých se výpis pořizuje. Důvody jsou dva: buď nemá lékárník předepsaný počet balení, nebo nejsou

ZAJÍMALO VÁS k dispozici oba druhy předepsaných léčivých přípravků. Zcela určitě tedy může nastat situace, kdy lékárna nemá dostatečný počet obou předepsaných LP, eventuálně nemá dostatečný počet balení jednoho předepsaného LP a druhý chybí zcela. Podmínky pro vystavení výpisu jsou tedy naplněny a nic nebrání tomu, aby na jeden formulář výpisu byly tyto dvě položky vypsány společně. Formulář výpisu s touto eventualitou příliš nepočítá, z praktického pohledu však problém nevzniká, a to ani při vyúčtování a zpracování výpisu zdravotní pojišťovnou (datové rozhraní je totožné). Na druhou stranu - dvě položky z různých receptů by neměly být z úsporných důvodů vypisovány na jeden formulář výpisu.

Solutio 2004 - 2005 www.Medon-Solutio.cz Další vydání příručky již neobdržíte v tištěné formě, ale od února 2005 je najdete na výše uvedené webové adrese. Předem děkujeme za připomínky a náměty na rozšíření informací pro lékárny. Kapitola „Poradenská činnost“ obsahuje: Bolest hlavy - možnost léčby, Farmakoterapie epilepsie - nová antiepileptika, Akutní rinitida, Celiakie, Léčivé rostliny - obecné použití. Z dalších informací naleznete mj. Přehled užívaných pojmů z oblasti sociální farmacie, sociálního lékařství a řízení zdravotnictví, Budování kultury bezpečnosti při používání léčiv, Český lékopis 2002 a další vývoj ČL, Index of Pharmacopoeias (WHO 2004), Latinské zkratky (Solutio 1996), Synonyma, Metody ekonomické analýzy zdravotní péče, Masťové a krémové základy a jejich inkompatibility, Výklad zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti. Nechybí ani důležité adresy a www stránky. Prof. Dr. JAN SOLICH

14

Internet už došel k nám Návrh nového zákona (obsahuje opět o něco více stran než předchozí znění) o léčivu obsahuje několik pro lékárníky podstatných změn. Pro nás nejzásadnější § 86 kodifikuje „zásilkový výdej“ a říká, že na tuto činnost bude zařízení (pracovně ho nazvěme lékárna) potřebovat osvědčení ze strany SÚKL a následnou registraci - bude to pak podle znění návrhu „lékárna zajišťující zásilkový výdej“. Chci se teď zdržet nářků, jak to, že k tomu vůbec došlo, proč to „komora“ připustila atd. atd. Prostě to umožnila evropská legislativa a my jsme povinni ji respektovat a její ustanovení, jak se dnes hezky česky říká, implementovat. Důležitější jsou některé zdánlivě nepodstatné detaily upřesňující podmínky a okolnosti, za nichž bude tento výdej probíhat. Hned prvním rozporem je znění důvodové zprávy, která zásilkový výdej umožňuje pro všechna léčiva, zatímco paragrafové znění hovoří pouze o léčivech volně prodejných. Jak to tedy tajemní „legislativci“ mysleli? Bylo nejdřív vejce (paragrafové znění), a pak slepice (důvodová zpráva), nebo naopak? To nám jistě nejbližší schůzky s tvůrci návrhu zákona vyjasní. Ještě důležitější otázkou je, zda osvědčení k zásilkovému výdeji bude udělováno standardním „kamenným“ lékárnám, zajišťujícím kompletní lékárenskou péči, nebo bude umožněn vznik nového „stavebně-technického“ typu - lékárny zásilkové. Jistým orientačním vzorem pro nás může být Německo, které EU přes jeho odpor přinutila uvedený výdej umožnit. Tamní legislativa nakonec tento typ výdeje povoluje pouze standardním „kamenným“ lékárnám. Propagátoři zásilkového výdeje používají k prosazování této činnosti hlavně dva argumenty - komfort pro pacienty špatně pohyblivé nebo žijící v odlehlých místech, a dále potenciálně nižší ceny léčiv pro ně. K zajištění komfortu pacientů, preferujících zásilkový výdej, není potřeba vzniku nového typu lékárny, neboť výdej mohou realizovat už existující „kamenné“ lékárny. Potenciálně nižší ceny léků u zásilkového výdeje? Pokud by byl umožněn vznik nového typu lékárny - např. můj obývací pokoj s počítačem, sklad léčiv ve spíži (máme tam i lednici) - jistě by měla pronikavě nižší náklady než ta, ve které pracuji dnes. Ovšem co by mě nutilo snížit cenu u plně hrazených léčiv? U mnoha léků s doplatkem bych byl jistě levnější, zvlášť pokud bych se zaměřil na „vyzobávání rozinek“ - např. drahých cytostatik. Na druhou stranu bych si možná účtoval taky poštovné a balné. I když celou věc trochu zlehčuji, zdá se, že s nižšími cenami to není zdaleka tak jisté. A co hlasy argumentující, že garantem lékárenské péče je osoba lékárníka, a že prostředí není podstatné? Soudím, že je to pravda pouze napůl, protože stejně jako je pro lékárenskou péči málo lékárna bez kompetentních lékárníků, je nedostačující také osoba lékárníka (navíc bez osobního kontaktu s pacientem) bez zázemí zdravotnického zařízení. I zdánlivě nedůležitá existence „budovy“ lékárny je důležitým faktorem při garanci poskytování bezpečných a kvalitních léčiv - je totiž mimo jiné také dobře kontrolovatelná kompetentními autoritami, což se u mé lékárny v obýváku nebo kamarádovy ve skladu bývalého JZD opravdu říci nedá. Ať už celá věc zásilkového výdeje dopadne jakkoliv, a u našich poslanců si nemůžeme být jisti ničím, měli bychom našim „decision-makerům“ znovu připomínat, že vzestup výdajů ve zdravotnictví nezpůsobuje cenová hladina léčiv a že o výběru léčiv nerozhodují lékárníci, ale (často snadno ovlivnitelní) lékaři. Pacienty bychom každodenní prací měli přesvědčovat, že je pro ně dobré přijít si pro léky do „své“ lékárny a že internet ani telefon nahradí přímou, osobní konzultaci. Měli bychom také znovu promyslet, zda odměňování naší činnosti „neodříznout“ od ceny léčiv, např. paušálním odměňováním za vydaný recept či balení léčiva. PharmDr. KAMIL HRUBÝ, Ph.D. Nemocniční lékárna Vítkovické nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny, Ostrava-Vítkovice

CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ… Teřl, M., Chlumský, J., Rybníček, O.: Nealkoholická rizika alkoholických nápojů Časopis lékařů českých č. 12/2004 Tento článek popisuje rizika spojená s konzumací látek nealkoholové povahy v pivu, vínu a destilátech. Jsou to např. kancerogeny, především nitrosaminy v destilátech vzniklé pražením sladu kouřem (irská whiskey), ze zauhlovaných sudů (většina whisky, hlavně bourbon), v černém pivu, kde se slad praží. Některé kancerogeny jsou odvozené z kyanidů, které vznikají v destilátech z peckovin (meruňkovice, slivovice), jablek (calvados) nebo do nichž se přidávají hořké mandle (Amaretto). Dále jsou to cukry - likéry (90480 g/l), krémy (nad 480 g/l), dezertní vína, tmavá piva. Řada látek, které přecházejí do alkoholického nápoje ze surovin, patří mezi alergeny - složky obilovin v pivu, ořechy, třešně, jablka v likérech, koření, chinin, jitrocel, anýz, fíky v dezertních vínech. Histamin se nachází v čistě biologicky vyrobených nápojích, tj. v pivu a vínu. Vzniká zde činností bakterií. Rizikovou skupinou jsou astmatici. Ti reagují citlivě i na sulfity, které se do vína dostávají ze síření sudů. Vzniklý SO2 irituje nervové receptory a způsobuje degranulaci žírných buněk. V absintu je obsažen neurotoxický jed tenaceton (thujon), vede k závislosti s projevy křečí až epilepsie. Roddy, E., překlad Králíková, E., Himmerová, V.: Abeceda odvykání kouření. Bupropion a další nenikotinové farmakoterapie Časopis lékařů českých č. 12/2004 Nikotinová substituce byla kdysi lékem první volby k odvykání kouření. Nyní jsou dostupné i další léky. Hlavním zástupcem je bupropion, který je atypickým antidepresivem podobným diethylpropionu (anorektikum). Je nekompetitivním antagonistou na nikotinovém receptoru, inhibuje zpětné vychytávání NA, DA a serotoninu. Přesné vysvětlení účinku není známo, ale podobně jako po vysazení nikotinu i po podání bupropionu je inhibováno snížení hladin NA a DA v CNS. Při intenzivní behaviorální podpoře má bupropion stejný efekt jako nikotinová substituce. Podává se 1 tbl. s obsahem 150mg (Zyban) denně po dobu osmi týdnů. Dá se použít i nortriptylin, ostatní antidepresiva byla bez efektu. Ve studiích byl s úspěchem použit clonidin jak per os, tak v náplasti, dále nikotinový antagonista mecamylamin. Má však závažné vedlejší účinky.

Monhart, V.:

Hypertenze a ledviny Triton, Praha 2004, 130 stran Náš přední nefrolog a hypertenziolog prof. Monhart z ÚVN Praha předkládá odborné veřejnosti další publikaci o vysokém krevním tlaku. Při pohledu na spoustu nekompenzovaných hypertoniků procházejících lékárnou si často říkám, že by nebylo od věci, kdyby si z několika publikací o léčbě hypertenze, vydaných v poslední době, naši lékaři aspoň jednou prostudovali a léčili podle ní. Kniha Hypertenze a ledviny sestává z 10 kapitol, je stručná a přehledná. První část popisuje ledviny jako jeden z orgánů, ovlivňujících úroveň krevního tlaku. Regulační funkce ledvin je nezastupitelná (exkrece vody a sodíku, sekrece reninu, PG, kininy). Další dvě kapitoly se zabývají vztahem hypertenze a ledvin a účastí ledvin v patogenezi primární hypertenze. Navazuje na to sekundární renální, renoparenchymatózní a renovaskulární hypertenze. Sedmá kapitola je věnována hypertenzi u pacientů s terminálním selháním ledvin léčených dialýzou, kteří mají odlišnou patogenezi, klinické projevy i terapii, další část je věnována léčbě hypertenze po transplantaci ledviny. V deváté části autor píše o vztahu hypertenze k progresi chronických onemocnění ledvin, kdy správná léčba vysokého krevního tlaku zpomaluje zhoršování ledvinové nedostatečnosti. Poslední část je věnována poškození ledvin nekorigovanou hypertenzí (hypertenzní neuropatie, ischemická neuropatie). Přílohou je seznam léků k léčení hypertenze registrovaných v ČR k 1. 9. 2004.

ANOTACE

pilepsie patří do skupiny chronických onemocnění charakterizovaných spontánní poruchou normální elektrické aktivity mozku. Je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním s jednoprocentním výskytem ve světové populaci. Většina antiepileptik zvyšuje práh elektrické energie v epileptickém ložisku, který je nutný ke spuštění záchvatu. Pacienti s epilepsií mají tento práh abnormálně nízký. Normalizován může být pomocí terapie. Strategie léčby zahrnuje: potenciaci inhibičních drah uvnitř CNS (posílení GABAergního systému), inhibici excitačních glntamatergních drah nebo inhibici nadměrného dráždění neuronů (hlavně ovlivněním kationtových kanálků - Na, Ca, K). Přesný mechanismus účinku mnoha antiepileptik zůstává neznámý. Nový směr vývoje nových antiepileptik vy-

E

MOLEKULA MùSÍCE Lacosamid

chází z přesvědčivých důkazů teorie, že alterace NMDA receptorů přispívá k epileptogenezi. Prvním léčivem ze skupiny antagonistů NMDA receptorů zavedeným do praxe byl felbamat, který je pro své život ohrožující nežádoucí účinky určen úzkému okruhu nejtěžších pacientů. Novou látkou, která inhibuje glycinovou část NMDA receptoru, je lacosamid (dříve harkoserid) vyvinutý firmou Schwarz Pharma pro léčení epilepsie a neuropatické bolesti. Byl vybrán jako slibná antikonvulzivní látka z 24 000 molekul ve screeningovém programu NIH. V květnu 2004 začala III. fáze klinických studií u epilepsie. V září byly zveřejněny výsledky IIb fáze klinického zkoušení. Multicentrická, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie na 497 epilepticích probíhala 12 týdnů. Statisticky významně i klinicky poklesla frekvence záchvatů a na léčbu reagovalo více než 50 % pacientů. Už v květnu 2004 prezentovala firma Schwarz výsledky multicentrické dvojitě slepé, randomizované, placebem kontrolované studie bezpečnosti a analgetické účinnosti lakosamidu u 119 pacientů s diabetickou polyneuropatií. Lacosamid byl účinnější než placebo ve snížení bolestivého skóre, v tlumení bolesti ve spánku a v tlumení bolesti ohrožující funkčnost pohybového aparátu. V současnosti probíhá i III. fáze klinických zkoušek v indikaci neuropatická bolest.

Zdroje: www.prous.com/mom/mom.asp www.commentwire.com/commwire_story.asp?commnetwire_ID www.schwarzpharma.com/?action=show_content&print=1&node_id=2378 Stránku připravil PharmDr. PAVEL GRODZA [email protected]

15

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

TÉMA nejen pro tento měsíc:

INDIVIDUÁLNÍ PŘÍPRAVA LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

Málo peněz za hodně práce, ale kdo jiný než my to dokáže? ● IPLP by měli prosazovat všichni lékárníci - individuální přípravou nemůže lékárně nikdo konkurovat ● Pocit osobní odpovědnosti za správný postup, nebo chybu, je mnohem výraznější než při výdeji HVLP ● Jestli zmizí individuální příprava v propadlišti dějin, bude ještě možné individualizovat terapii pacienta? ● Příprava léčiv v lékárně musí konkurovat hromadné výrobě ● ●

I naše Alma mater praxi cosi dluží Změna v úhradách individuálně připravovaných léčivých přípravků se vyklubala na poslední chvíli, i když už bobtnala pod povrchem od loňského jara. Stalo se, že bez povšimnutí ostatních kolegů poslanec Janeček v opakovaném druhém čtení zcela jiného ??? zákona „podstrčí“ novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká i úhrad léčiv. Je schválena verze, k níž se nikdo dnes jako otec veřejně nepřiznává. Ministerstvo zdravotnictví se diví, VZP taktéž (i když různé jiné verze byly, byť neoficiálně, projednávány). A v příloze č. 2 zákona se objevuje šest kouzelných řádků skupin IPLP.

Mgr. Jiří Kotlář, Hradec Králové Nejprve se jeví vše bez problémů a MZ nás o tom ubezpečuje, ale najednou je tu ještě vyhláška a hrozí, že zdravotní pojišťovny nebudou z LP připravovaných v lékárně hradit téměř nic. Za této situace, věštící, že na začátku roku vznikne naprostý chaos, se podaří urgentně jednat s VZP. Výsledkem jsou Zásady pro úhradu IPLP, a tento dokument odsouhlasily i ostatní pojišťovny. Materiál mnohými zatracovaný, protože nic neobjasnil, mnohými kritizovaný, na druhou stranu to jediné, čeho se lékárník mohl držet, s tím, že bude-li se podle něho chovat, nebude mít problémy s úhradou receptů (pokud ano, komora se za něj postaví). To také bylo smyslem - srovnej si jinak s oficiální informací, kterou o problematice IPLP nalezneš v Číselníku. Musím dát zapravdu těm, kdo tvrdí, že Zásady místy postrádají logiku, spravedlnost. Jedná se o kompromis (konsenzus) v rámci toho, co podle společného výkladu zákon připouští. Z tohoto pohledu jsem se snažil odpovídat webu (ANO - NE), s dovětkem, že případné důsledky budeme obhajovat. Snaha řešit úhradu IPLP je málem

16

stejně tak stará jako historie kategorizační komise. Otázka přišla na přetřes opakovaně, vždy jsme se však nakonec shodli s pojišťovnami na tom, že k rozhodování nejsou validní údaje, a současně, vzhledem k finančnímu objemu na tuto skupinu, jsou důležitější problémy k řešení. Na rozdíl od jiných, tzv. dobře regulovaných skupin, spotřeba IPLP víceméně stagnovala. Minulé týdny potvrdily, že nám příprava není lhostejná, že si bez ní nedokážeme svou profesi představit. Ukázaly, co všechno se v lékárnách připravuje - bylo to zjištění pozitivní, překvapivé pro ZP i MZ. Bylo to i zjištění varující, co všechno je schopen lékař předepsat, a stejně tak, co je schopen lékárník, nekriticky omámen slovem RECIPE, připravit. Ukázalo se, že používané receptury jsou mnohdy zastaralé, děděné generacemi. I Alma mater určitě zůstává praktické přípravě v lékárnách ledacos dlužna. Mnohokráte jsem se setkal s nesouhlasem, že by lékárník měl rozhodovat o tom, do které skupiny IPLP patří, když přece neví, k čemu se používá. To mne trochu zarazilo. Pokud to neví-

me (umíme lék pouze „dobře“ připravit), jak kvalitně provádíme dispenzační činnost? Nebo to k IPLP nepatří? Nebo se jen bojíme odpovědnosti? Jsou samozřejmě případy, kdy je zařazení problematické, ale s tím se stejně tak musíme denně poprat při běžném výdeji HVLP. V plné míře vystoupil i problém použití HVLP jako součást IPLP. Na jedné straně opět jako ukázka toho, co jsou schopni lékaři vymyslet, bohužel i lékárníci připravit, na druhé jako bolavé místo, kdy pro dětské pacienty neexistuje HVLP, které je možné řádně dávkovat. Před pár lety jsme se to s kolegy snažili při přípravě právních předpisů řešit, jiní to ale brali jako nepodstatné („však si lékárník nějak poradí, i když to předpisy zakáží…“). Myslím, že podkladů pro další argumentaci mít budeme více. Pro nás přece nemůže všechno končit výdejem a nejen nás musí zajímat, jakým způsobem si pacient přesně nadávkuje např. 1/10 tablety. „Nikdo mi nic neřekne k tomu, jak mám postupovat,“ řekl mi začátkem ledna jeden z kolegů. Vysvětlil jsem mu, že místní pobočky VZP nic neví, pokud si nezavolaly na ústředí, protože Zásady dostanou až služebním postupem, k informacím z GML se nemohu vyjadřovat, ale naše komora dala veškeré informace na své webové stránky. Až na výjimky je také lékárny dostaly předem prostřednictvím distributorů. Zeptal jsem se, zda potřebuje další vysvětlení nebo pomoci vyřešit konkrétní problém. Nic nepotřeboval, takže z původní kritiky, že mu ČLK není schopna dát pořádnou informaci, zůstal pouze jeho nesouhlas s daným stavem.

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

Jsou diskuze kolem IPLP přehnané? V žádném případě ne. I přesto, že některé IPLP jsou již obsolentní, mnohé mají pro pacienty svou nezastupitelnou roli. Farmaceutický průmysl se již dlouhou dobu snaží lékárníky přesvědčit, že připravuje daleko účinnější léčivé přípravky než připravují lékárníci v lékárnách (tj. vytlačit z naší náplně i to poslední, co z původní profese ještě zbylo) a již dlouhou dobu se snaží lékaře utvrdit v dojmu, že není třeba masti patlat, jak mě před nedávnem poučil jeden obchodní zástupce.

PharmDr. Martin Dočkal, Plzeň Omluvou mu bylo, že šlo o učitele. Nemám nic proti učitelům, ale jak se říká „ševče, drž se svého kopyta“. Ačkoli je zase pro firmu levnější, firemní nalejvárnu zvládne a umění jednat s dětmi může být mnohdy předností. Nicméně v trendu odbourat přípravu IPLP v lékárnách pokračují i zdravotní pojišťovny. Novinka, která platí od letošního ledna, mě opravdu srazila do kolen. Nejde o to lidi přesvědčit, že si ten či onen přípravek musejí nyní plně hradit, ale o to, že celá věc s lékárníky nebyla vůbec diskutována a byli jsme jednoduše postaveni před hotovou věc! Věřím, že se vedení ČLK snažilo věcí alespoň částečně zabývat, ale kde už bylo jednou rozhodnuto, těžko se to bude měnit. To ostatně svědčí o tom, jak jsme pro státní úředníky důležití („Držte ústa a krok!“). A jelikož lékárníci se opět o nic nepokusí, není co řešit. V diskuzích se dokonce objevují myš-

lenky, že příprava IPLP je beztak jen okrajovou záležitostí, a tak se vlastně až tolik nestalo. Zde je však zásadní omyl! Bohužel stalo. Opět jsme dali najevo svou bezmocnost, odevzdanost. Lékárníci se až příliš často bez boje vzdávají svých výsadních práv a zařazují se tak mezi obchodníky v pravém slova smyslu. Jistě, příprava IPLP není to nejdůležitější, co bychom měli pacientům nabídnout, ale je to něco, co nás, zatím, odlišovalo od obchodníků viditelně. Neustále sice slyšíme o lékárenské péči, účelné farmakoterapii atd. (aby bylo jasno, nejedná se o slevové karty, doporučení lékařům a zdravotním pojišťovnám, kam se má chodit pro inzuliny a také nižší doplatky, baťůžkaření apod.). Kolik lékárníků ji však prakticky uplatňuje ve své lékárně? Je toto téma nějak silně mediálně prosazováno? Vědí vůbec naši pacienti, že něco takového mohou (či by dokonce měli) chtít? Řekne jim to někdo?

Vedení ČLK sice udává správně, že počet vystoupení v médiích se zvýšil a o lékárnících je více slyšet. Ano, ale jaké jsou to příspěvky? Který lékárník s kým kšeftoval, koho zavřeli a jaké budou doplatky, popř. kdo za to může. To je to pravé P.R. (public relations)? Proč se v Německu a Rakousku při každé příležitosti připomíná příprava IPLP jako určitá nadhodnota pro pacienty, kterou jim kupř. internetové lékárny nabídnout nemohou? Proč součástí každého jejich Dne lékáren je i zmínka o přípravě IPLP? Proč je v Americe věnován lékárníkům dokonce ne jeden den, týden, ale přímo měsíc a přípravě v lékárnách i celý týden? Zřejmě proto, že to nepovažují za zbytečné a obsolentní... Celá diskuze kolem IPLP je pro nás daleko zásadnější, než se mnozí domnívají. V současné době se tzv. láme chléb a my fakticky nemáme v rukou nic, co bychom mohli jako stav nabídnout. Kromě vzájemné nevraživosti a nesoudržnosti. Stále totiž řešíme jak se TO bude platit, ale že zanedlouho nebude CO platit nás nezajímá. Je otázkou času, kdy nějakou chytrou hlavu napadne, proč využívat drahé služby lékáren, když je může nahradit plně určitá zásilková služba. V této souvislosti jsem si vzpomněl na sentenci Steve McQueena v jednom filmu: „…to je jako když ten chlápek padá z mrakodrapu a v 50. patře si říká, no ještě je to dobrý...“

Udržujme své umění i pro nejistý zítřek Problémy s úhradou některých IPL - jako důsledkem dalšího bezkoncepčního kroku MZ - vyvolaly diskusi lékárníků na téma individuální příprava léků, účelná farmakoterapie, obsolentnost IPL, bezpečnost a účinnost předepisovaných a připravovaných IPL. Jedna z mála výlučností lékárnického povolání je schopnost a především oprávněnost připravit lék podle individuálních potřeb pacienta a terapeutického záměru lékaře, lék bezpečný a potřebné kvality.

RNDr. Václav Šeda, Vysoké Mýto Z převažující lékárenské činnosti se v průběhu několika desetiletí stává práce okrajová, odborně, časově a finančně náročná a pro nezasvěcené tak trochu s folklórním nádechem. Jedni volají „Zachraňte nám přípravu v lékárnách“, jiní „Musíme jít s dobou, pryč s přípravou“. Všichni mají své pádné důvody a plno argumentů pro i proti. Patřím k té první skupině. Ne proto, že v dobách, kdy jsem po absolutoriu nastoupil do praxe, lékárny voněly a v galenických laboratořích se míchala kila mastí, mazání a litry užívá-

ní. Spíš pro vědomí, že právě mnou připravený medikament pomůže konkrétnímu nemocnému a pomyslná pochvala a uznání bude patřit možná mě za jeho přípravu. Pocit osobní odpovědnosti za správný postup, nebo chybu, vždy cítím mnohem výrazněji, než při rutinním výdeji HVLP. Celý profesní život se více, nebo méně zabývám přípravou léků, dnes individuální, dříve i soustředěnou, technologickými předpisy „na zakázku“ a jejich zdokonalováním, řešením receptur, farmaceutických inkompatibilit a stabilit, optimalizací prostorů pro přípravu,

prostě vším, co mohu jako farmaceut ovlivnit. Samozřejmě v lékárně a při každodenní praxi. Tedy žádná velká věda, jen roky zkušeností. Přípravu IPL chápu nejen jako právo, ale zejména povinnost a službu lékárníka a nedovedu si představit, že bychom v mé lékárně nemohli, nebo dokonce nechtěli připravit běžnou lékovou formu, jakou je kolýrium. Nemám žádné sponzory ani dotace, a i pro mě je příprava IPL ztrátová a „nevydělává“. Ale odmítám podpořit tlaky na výrazné zvýšení taxy laborum a stále mám silné podezření, že otcem myšlenky novely zákona o úhradách IPL byly právě mnohaleté snahy o výrazné navýšení TL. Považuji je sice z ekonomického hlediska za oprávněné, ale z pohledu „politického“ za krátkozraké, které našemu stavu víc uškodily, než prospěly. Přípravu IPL nepovažuji ani v 21. století za záležitost amatérskou, ale vysoce profesionální záležitost, kdy můžeme a musíme vhodně uplatnit vše, co známe a dovedeme. ▲

17

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005 Amatérskou přípravou je míchání mastí třeba na kožních ambulancích a odděleních, nebo, a i to je bohužel pravda, doma a pacientem na doporučení pana doktora. „Tohle by vám v lékárně neudělali, tak si to smíchejte doma sám“ (jde o případ, když pan doktor ví, že i apatický apatykář by vyskočil z takové kombinace z kůže). Farmaceutické inkompatibility a jejich řešení je v našich rukou a naším úkolem. Obvykle se s tím dovedeme vypořádat, máme k tomu nejen legislativní možnosti. Rozhovor s lékařem vedený ve správnou dobu, na správné vlně, vhodným způsobem, doplněný pádnými argumenty a navrženým řešením, vede obvykle ke kýženému výsledku. Nemusím zdůrazňovat, že je neetické tyto věci řešit na doslech nemocného. Obsolentnost léčivých látek nebo samých lékových forem je u IPL tou nejčastější „přitěžující“ okolností. Listoval jsem si v Receptářích IPL, které jsme před 20 lety s kolegy považovali za optimální vyhodnocení roztříštěné IPL receptury, a mnohé předpisy u mě budily úsměv. Jsou překonané, nahrazené mnohem účinnějšími HVLP, řada léčivých látek není, na-

štěstí, už oficinální. Nechtějme po lékařích, aby to automaticky znali. Nikdy nechápali, k čemu je dobrý lékopis a jen zcela ojediněle tušili, jaké povinnosti předepisuje. Dnes tomu není jinak, a tak zase zbude telefon nebo osobní jednání. Co se týká některých sporných LP, nebo jejich účinnosti a bezpečnosti, mám za to, že tyto problémy nemůžeme řešit my, terénní lékárníci. Máme povinnost ze zákona upozornit na takový případ, ale konat musí oprávněná autorita. Je to její povinnost a já věřím, že tak průběžně činí nejen u HVLP. Zmíněné receptáře IPL bychom měli přece jen trochu „oprášit“, modernizovat a doplnit například o charakteristiky obvyklých masťových základů a jejich vhodnosti jako nosiče LL. Publikovat jen receptury přijatelné i současnou farmakoterapií a současně zdůvodnit, proč jsou jiné dnes nepřijatelné. Bude to velmi náročná práce a výsledek nemusí odpovídat vynaložené energii. Obávám se, že budeme muset začít v jednotlivých místech a na „národní“ receptář ještě dlouho nedosáhneme. Nechtěl bych, aby tyto mé názory někdo chápal jako pokus o násilné

znovuvzkříšení IPL. Jsem realista a vím, že vývoj nelze zastavit, že tlakům globalizovaných výrobců a prodejců léčiv nemůže sebeosvícenější lékárnický stav dlouho vzdorovat. Bohužel, ani v podstatnějších oblastech lékárenské činnosti, než je příprava IPL. Pro přípravu IPL v lékárnách jsou, myslím, vytvořeny optimální legislativní podmínky, které mají, mimo jiné, zajistit i správné podmínky pro tuto činnost. Příprava v lékárnách by mohla a měla přežít. Jsou stále onemocnění a stavy, kdy není vhodný HVLP a kdy může lékárník připravit individuálně, správným způsobem a ve správnou dobu ten nejlepší lék. Příprava léčiv v lékárně nemůže a ani nechce konkurovat hromadné výrobě, ale může a musí ji doplňovat. Pokud tuto základní a tradiční funkci lékárenství dobře zvládneme, zůstaneme lékařům důstojnými partnery, nikoliv jen vykonavateli jejich vůle. Lékárny, které pro své pacienty lék připraví, nejen „prodají“ přes táru, lépe uhájí svou opodstatněnost. Pěstujme a udržujme umění lékárnické nejen pro dnešek, ale i pro nejistý zítřek. Vždyť směr, kterým se bude dál ubírat lékárenství, je i v našich rukou.

Zhodnotit přípravek ze všech hledisek V přípravě magistraliter de facto nemáme konkurenci. Někteří by prohlásili, že je tím, co dělá lékárnu lékárnou, ačkoliv dnes už to tolik neplatí. Příprava se zcela odstěhovala z výdejní táry do samostatné místnosti a na okrasné stojatky v oficíně také není místo. Náš přístup k individuální přípravě je bohužel spíše chladný. Řada lékárníků ji bere jako přitěžující, obtěžující, nerentabilní činnost, přestože skýtá jedinečné možnosti na poli individualizace terapie.

PharmDr. Zbyněk Sklenář, Praha Druhou stranou mince je však to, co se jako IPLP předepisuje. Často se naneštěstí jedná o neúčelné, polypragmatické směsi, které mají k účelné farmakoterapii daleko. Víme, jakou procedurou musí projít léčivo, aby bylo registrováno a následně hromadně vyráběno. IPLP si s trochou nadsázky může lékař doslova vymyslet od stolu, a jestli není navrhovaná směs jasně inkompatibilní, je cesta k pacientovi volná. Lékárník má ale budoucí přípravek zhodnotit ze všech hledisek a teprve pak zvážit vlastní přípravu, aby výsledek vyhovoval po všech stránkách. Zdá se vám to idealistické? Ale vůbec ne! Je to jen na přístupu a ochotě každého z nás. Lékárník by na jednu stranu měl být vždy schopen dané léčivo připravit, na stranu druhou by neměl připravovat cokoliv jenom proto, že to lékař přede-

18

psal. Jak jsem měl možnost posoudit, málokterý lékař se v receptuře magistraliter vyzná, ostatně řada z nich mi to i potvrdila, a za to si jich vážím. Dlouhou dobu vládlo v oblasti IPLP ticho po pěšině, s úhradou nebyl problém (podle zákona o veřejném zdravotním pojištění byla veškerá IPLP plně hrazena). Od 1. 1. t.r. zavládl v úhradách magistraliter značný zmatek. Řada lékáren to vyřešila po svém, ale to by bylo na delší povídání. Se zájmem jsem sledoval na webu komory dotazy, se kterými se kolegové obraceli na Mgr. Jiřího Kotláře. Až díky vzniklému chaosu se prostřednictvím dotazujících se kolegů můžeme dozvědět, jaké …(slušné slovo mě v té souvislosti nenapadá, ale jistě mi rozumíte) jsou kde předepisovány a - bohužel - i následně připravovány (kdyby ne, asi by nikoho úhra-

da nezajímala). Jedná se nejen o brutální kombinace látek, ale také o přípravu LP za použití dělených lékových forem (dražé, kapsle, tablety…). Ať se na mě nikdo nezlobí, ale takový postup, který je navíc v rozporu s platnou vyhláškou, považuji téměř za zvěrstvo. Jsem přesvědčen, že v dané situaci lékárník nemá pacientovi vyhovět, avšak řádně mu své počínání vysvětlit, aby neměl pocit, že se jedná o neochotu. Jenomže ani v tom nedokážeme táhnout za jeden provaz. Vždycky se najde nějaký „hodný“ lékárník, který připraví. Jistě každý ví, o čem je řeč, např. „ředění“ Omeprazolu, Ursofalku, příprava digoxinových kapek z tablet apod. Budou-li k dispozici substance léčivých látek, není to pak žádný problém (s ohledem samozřejmě na vhodnou lékovou formu; přeci jen třeba takové pelety v lékárně těžko připravíme). A ještě pár slov k nové úhradě IPLP. Divím se, že jsou stále hrazena léčiva obsoletní, s účinkem pochybným, toxickým apod. Proč stále lpíme na něčem, co už dávno mělo být historií? Protože je to léty osvědčené a „funguje“ to? Ale že to poškozuje to či ono, že dnes už disponujeme lepšími, šetrnějšími, účinnějšími či bezpečnými léčivy, si připustit nechceme? Nebo jsme pasivní do čehokoliv zasahovat

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005 a jakákoli snaha cokoliv změnit se pak obrátí proti nám? Tato nyní „pranýřovaná“ léčiva jistě měla kdysi v terapii své místo. Ale dnes, na začátku 21. století? A o kterých léčivech je řeč? Např. o fenobarbitalu (v indikaci hypnotika, sedativa; jako součást analgetických kombinací), kyselině borité

(kapitola sama pro sebe, avšak i dnes jsou někteří kolegové přesvědčeni o jejích dobrých antiseptických účincích; o toxicitě dnes doufám nikdo nepochybuje), fenacetinu (máme k dispozici jeho účinný metabolit paracetamol), bílém precipitátu (na akné či do nosní masti) a řadě dalších.

diskuse

T

oto zamyšlení je reakcí na výzvu Dr. Gregora (ČČL 8/04 str. 6, ČČL 11/04 str. 18), který volá po všeobecné diskusi mezi lékárníky o účinnosti a přínosech homeopatie (HP). Bylo by chybou, kdyby lékárníci se svým náročným a širokospektrým vzděláním tuto možnost diskutování, hledání alternativ, vědeckých principů a předávání zkušeností kolegům a pacientům nevyužili. V úvodu je potřeba poopravit výrok Dr. Gregora: „Homeopatická hypotéza ... léčení podobného podobným ... ve velmi nízkých až nulových koncentracích, ... nebyla nikdy potvrzena jako správná.“ Objektivně je nutné konstatovat: Vědcům se nepodařilo zatím určit, jak konkrétně fungují homeopatické léky, když v některých z nich je velmi nízká koncentrace účinné látky přesahující někdy i hranici Avogadrova čísla (6,023x1023). Z demagogického odmítnutí máme najednou námět na zamyšlení. A myšlení, to je to, co nás neustále posunuje dopředu, co nás, druh Homo sapiens odděluje od živočišstva na zemi. Však také v těch nejpokrokovějších zemích se silnou tradicí demokracie, rozvoje vědy a filozofie,

Co bych si osobně přál? Aby individuální příprava z lékáren nevymizela, naopak se její význam pozvedl a trochu přehodnotil. Aby byla důležitou součástí při individualizaci terapie u pacienta. Aby byla důstojně ohodnocena. Její osud máme tak trochu ve svých rukou, co říkáte?

ment 1,3:S83, Value in Health, 2002, 5(6):468). Nikdo však netvrdí, že HP je samospasitelná, jsou oblasti, kde má výborné výsledky (např. v alopatii tak problematické kauzy jako recidivující kvasinkové infekce nebo návaly horka v gynekologii, chřipkové stavy, trémy, atopické ekzémy atd.), a jsou oblasti, kde je lépe zvolit jinou léčebnou metodu (např. epilepsie). Pro mě jsou velmi důležité 2 fakty: 1. HP nevykazuje žádné vedlejší účinky, je vhodná provšechny generace (včetně malých dětí, těhotných žen i starších pacientů), nezatěžuje životní prostředí. 2. Homeopatie je založena na celostním pohledu (viz příspěvek Mgr. Matějčka - ČČL 11/04, str.17), tj. vnímá pacienta jako celek se všemi jeho obtížemi a symptomy. Homeopatii tedy nezajímá lék na horečku, (po kterém se pídí Dr. Gregor - ČČL 11/04, str.18), ale hledá příčiny horečky a další průvodní jevy a ty pak léčí společně. Když přijde např. k praktickému lékaři pacient popisující strach, žaludeční neurózu, nespavost a bolesti hlavy, snadno se mu může stát, že si odnese Diazepam, Anacid, Stilnox a Ibalgin. Naopak HP hledá příčinu - nerovnováhu v těle - a tu se snaží odstranit a nastartovat v těle samoregulační mecha-

POZITIVNÍ SDĚLENÍ K HOMEOPATICKÉ METODĚ přijali homeopatické lékopisy už dávno v minulém století (USA, Francie). Účinek homeopatických léků (HPL) spočívá v kvalitě, ne kvantitě. Je pravdou, že koncentrace původních agens bývá někdy velmi nízká, účinku je však dosahováno díky potenciaci (dynamizaci) spočívající v postupném ředění a specifickém protřepávání matečné tinktury. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná spíše o přenos energetické informace. Vědci se dnes zabývají těmito principy na hypotetické úrovni. To už se ale pohybujeme ve vodách kvantové fyziky... Viz např. kniha fyzika Fritjova Capra Tkáň života nebo Bod obratu. Dále např. metodou thermoluminiscence prokázal fyzik prof. Louis Rey, DrSc., že čisté rozpouštědlo a homeopaticky dynamizované agens za hranici Avogadrova čísla (tedy podle odpůrců HP také čisté rozpouštědlo) vykazují jiné vlastnosti. (www.sciencedirect.com, Cf. Nature, 1998, vol. 391, str. 418). Dobrá účinnost HPL je velmi pěkně patrná na malých dětech nebo na zvířatech, kde neexistuje vliv placebo efektu. Zároveň byla provedena celá řada deskriptivních, srovnávacích i farmakoekonomických studií hodnotících účinky HPL, kde byla jednoznačně prokázána efektivnost této metody v řadě diagnóz (srovnatelná s alopatií, často však i lepší - viz studie v časopisech Health and System Science, 2000, 4: 103-115, Journal of Health Economics, 2002, supple-

nismy. Postačí jí mnohdy jediný lék (zde např. Ignatia amara), po jehož správném podávání se už obtíže nevrátí. Nebezpečí z prodlení či zanedbání závažného onemocnění zde nehrozí, protože HP je plně v rukou lékařů, kteří jako odborníci nejerudovanější umějí rizika zvážit (vyloučit např. pokročilé žaludeční vředy nebo závažnou psychózu - v těchto případech pak mohou nasadit alopatické léky). Homeopatické přednášky nejsou bohužel v bodovém systému ČLK, přesto je pravidelně navštěvuji pro jejich vysokou úroveň. Přednášejí lékaři různých specializací. Velmi často mj. probírají situace, kdy má HP velmi dobré výsledky a kdy je lépe zůstat u klasické terapie. Tyto a další poznatky využívám denně při práci v lékárně, kam přicházejí pacienti s recepty na HPL či se zájmem o OTC HPL. Dnes už jsou jich stovky (celosvětově pak více než 300 milionů). Jak trapné by bylo pacientovi říci - HP léky - ale já nevím, jak fungují a na co se který používá... Proto závěrem: „Pane (kolego Gregore), nesouhlasím s vašim názorem, ale budu se bít za to, abyste jej mohl vyslovit.“ Pokud nejste přesvědčen o přínosech HP, asi ji svým pacientům nebudete doporučovat. Bylo by však velmi sobecké, brát ostatním desítkám a stovkám kolegů možnost se homeopaticky vzdělávat a tisícům jejich pacientů možnost kvalitní a efektivní terapie, nebo chcete-li možnost alternativy. PharmDr. HANA PUNČOCHÁŘOVÁ

19

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

J

ednání, které je v českém právu nazváno nekalou soutěží nebo jednáním proti dobrým mravům, se dotýká i regulovaných povolání, kde je kladen důraz na etickou stránku výkonu profese. Tento problém je velmi palčivý v lékárenství, neboť provozovateli lékáren mohou být i právnické či fyzické osoby, které nemají povinnost členství v profesní komoře. Dohled nad etikou podnikání je pak u nich minimální.

Co je nekalá soutěž Vysvětlení pojmu hospodářská soutěž najdeme v zák. č. 143/2001 Sb., v platném znění, o ochraně hospodářské soutěže (dále jen zákon o ochraně hospodářské soutěže) a zák. č. 513/1991 Sb., v platném znění, obchodní zákoník (dále jen obchodní zákoník). Hospodářskou soutěží tedy rozumíme existenci konkurenčního prostředí, ve kterém fyzické a právnické osoby nabízejí své výrobky a služby. Tzv. soutěžní právo upravuje podmínky a mantinely pro tržní subjekty, aby hospodářská soutěž nebyla omezována, narušována nebo dokonce vyloučena. Ten, kdo porušuje pravidla hospodářské soutěže s cílem poškodit svého konkurenta nebo dosáhnout neoprávněných výhod na trhu, se dopouští tzv. nekalé soutěže neboli nekalosoutěžního jednání. Právo poskytuje soutěžitelům různé prostředky ochrany.

Právní prostředky ochrany a) Ochrana veřejným právem Úkolem veřejného práva je především postihovat nedovolené omezování hospodářské soutěže, které může spočívat ve vytváření monopolů, kartelů nebo zneužívání dominantního postavení na trhu. Kartelové dohody se v praxi zejména projevují jako dohody o cenách; zneužíváním dominantního postavení je např. výběr sítě lékáren pro distribuci určitých typů léků. Řízení proti narušiteli hospodářské soutěže může být zahájeno jak z úřední povinnosti, pokud se státní orgán dozví o porušení hospodářské soutěže, tak na návrh (viz níže). Soutěžitel poškozený některým typem jednání, která jsou uvedena především v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, má možnost obrátit se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s podnětem na zahájení správního řízení (bližší informace najdete na www.compet.cz). Může podat podnět

20

Na různých setkáních lékárníků mi kolegové často sdělují, že mají podezření na nekalé směrování pacientů v regionu, na dodávky léků přímo do ordinací lékařů apod. Uvědomuji si, že se jedná o jev obtížně prokazatelný a že při hledání nápravy často selhávají i státní orgány nebo zdravotní pojišťovny. Pokusme se podněty lépe zmapovat a důkladněji připravit po právní stránce. Poškozené lékárny by pak měly mít při společném postupu vyšší šanci na nápravu při podání žaloby spolu s požadavkem na náhradu škody vůči konkrétní lékárně, lékaři, reprezentantovi firmy a dalším. PharmDr. LUBOMÍR CHUDOBA, prezident České lékárnické komory

Nekalá soutěž a možnosti právní obrany JUDr. Olga Sovová, Ph.D. k prošetření věci příslušné revizní komisi. Ochranu hospodářské soutěži poskytuje v nejzávažnějších případech i trestní právo. Před podáním trestního oznámení doporučuji konzultaci s právníkem. b) Ochrana soukromým právem Soukromé právo poskytuje konkrétní ochranu jednotlivým soutěžitelům v případech, kdy jejich postavení na trhu a ekonomická situace jsou ohroženy právně nedovoleným jednáním jiného soutěžitele - fyzické či právnické osoby. Ochranu před jednáním, které může znamenat ohrožení dobré pověsti, poskytuje fyzické i právnické osobě občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění). Podrobněji se vymezení toho, co je nekalá soutěž, věnuje obchodní zákoník v §§ 44-52. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži jsou pak zakotveny v §§ 53 a 54 obchodního zákoníku. Nejen jednání uvedená v obchodním zákoníku, ale i jakékoli jiné, které je způsobilé přivodit jinému soutěžiteli újmu, může být považováno za jednání nekalosoutěžní. Velmi často obecně hovoříme o jednání proti dobrým mravům hospodářské soutěže. Vždy záleží na posouzení konkrétního subjektu, zda jednání považuje za natolik závažné, že překračuje obvyklou míru konkurenční boje, a zda je s to přivodit újmu.

Nekalosoutěžní jednání je konstruováno jako tzv. jednání ohrožovací (ke vzniku škody přímo dojít nemusí, stačí reálná hrozba dosažená právem zapovězenými prostředky). V soukromém právu musí každý, tedy i soutěžitel, hájit své zájmy sám. Ochrany je možno domáhat se u soudu. Ve věcech ochrany před nekalou soutěží jsou příslušné krajské soudy místa sídla žalovaného.

Praktický postup při vyhledání ochrany soukromým právem V soukromém právu ten, kdo se domáhá ochrany soudu, má tzv. důkazní břemeno. Proto před podáním žaloby je vždy nutno zvážit, zda žalobce má dostatek důkazů. Hodnověrným důkazem může být nejen popis skutečnosti, včetně např. inzerce či webových stránek, ale i rozhodnutí disciplinárního orgánu o tom, že jednání škůdce je v rozporu s etikou výkonu povolání. Žalobu může podat jeden nebo více soutěžitelů, což bych při nekalosoutěžních jednáních typu baťůžkaření nebo směrování pacientů doporučila. V žalobě se lze domáhat, aby se škůdce závadného jednání do budoucna zdržel. Dále je možno požadovat odstranění závadného stavu - např. u reklamy. Žalobce také může požadovat náhradu škody. Tu však musí hodnověrně vyčíslit a prokázat, že mu vznikla v příčinné souvislosti s nekalo-

RNDr. PhMr. Vladimír Jeřábek osmdesátiletý soutěžním jednáním. Žalobce také může požadovat přiměřené zadostiučinění, např. omluvu v tisku, kde bylo zveřejněno nepravdivé tvrzení, které způsobilo újmu na dobré pověsti žalobce. V případě zvlášť závadného jednání a hrozící dlouhodobé nebo dokonce nevratné újmy je možno požádat soud, aby vydal tzv. předběžné opatření. To může např. přikázat, aby se škůdce zdržel klamavé inzerce. Návrh na vydání předběžného opatření posuzuje soud na základě předložených listin a je povinen o něm rozhodnout do 7 dnů po podání návrhu. Předběžné opatření je vykonatelné okamžikem doručení, a proto musí být návrh formulován tak, aby bylo zřejmé, co v případě potřeby musí exekutor vymáhat. Za vydání předběžného opatření se platí soudní poplatek 1000 Kč; za žalobu, která neobsahuje vyčíslení peněžité škody, činí soudní poplatek 5 000 Kč. Pokud je požadována náhrada škody nebo jiné újmy v penězích, soudní poplatek činí 4 % z žalované částky. Náklady na právní zastoupení přiznává soud dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. Konkrétní ujednání o odměně je věcí klienta a advokáta. Úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení dle výše uvedené vyhlášky, soudních poplatků i jiných prokazatelných nákladů vzniklých v souvislosti s vymáháním práva (např. cestovné k soudu). Nekalosoutěžní soudní spory jsou velmi často závislé i na subjektivním postoji a hodnocení soudu. V případě, že je žalobce neúspěšný, má žalovaný, proti kterému bylo vydáno předběžné opatření, jež pak bylo zrušeno, možnost vyčíslit škodu a požadovat její náhradu. Před podáním žaloby na nekalou soutěž doporučuji proto konzultaci s právníkem, který podrobně zváží riziko i úspěšnost ve sporu. Zastoupení v nekalé soutěži vyžaduje nejen podrobnou znalost platné právní úpravy, ale rovněž nutnost práce s judikaturou i prvorepublikových soudů, proto je možné, že si advokát vyžádá konzultaci některého vědeckého pracoviště nebo specialisty na určitou oblast nekalé soutěže, což může náklady právního zastoupení zvýšit. I proto je vhodné zvážit možnost spojení více soutěžitelů k podání jedné žaloby.

Letošního 27. ledna oslavil 80. narozeniny RNDr. PhMr. Vladimír Jeřábek, bývalý hlavní odborník pro lékárenství ministerstva zdravotnictví a dlouholetý krajský lékárník Krajského ústavu národního zdraví (KÚNZ) tehdejšího Severomoravského kraje. Jsem přesvědčen, že jeho jméno je široké farmaceutické společnosti dobré známo ještě v této době. Celý svůj život zasvětil rozvoji lékárenství jak v kraji, tak v celostátním měřítku. Podílel se na vypracování koncepce lékárenství a usiloval o těsné funkční, odborné sepětí lékárenské služby s léčebně preventivní péčí. Možnost prohloubení odbornosti péče poskytované lékárnami spatřoval i v zavedení funkcí krajských a okresních odborníků v lékárenství. Publikoval více než 35 odborných prací. Usiloval o vybudování lékárenského centra v rámci výstavby nové Krajské nemocnice KÚNZ v Ostravě, jako lékárenského zařízení krajského typu, sdružujícího složky odborné, ekonomické kontrolní, metodické a organizační. Toto centrum bylo uvedeno v život právě před dvaceti lety. Doktor Jeřábek byl v roce 1962 u zrodu zřízení studia oboru farmaceutický laborant na Střední zdravotnické škole v Ostravě, kde také od samého počátku učil technologii lékových forem a organizaci zdravotnictví. I když dnes už jako pedagog nepůsobí, se školou je stále v kontaktu a jako odborník z praxe je zván k ústním maturitním zkouškám. Přednášel na celostátních akcích Čsl. farmaceutické společnosti, v rámci postgraduálního vzdělávání lékárníků, v kurzech laborantů a rovněž na krajských seminářích. Pozornost věnoval mladým farmaceutům, pro které byly pořádány vědecké konference. Doktor Jeřábek se zapsal ve farmaceutické obci nejen jako vysoce erudovaný odborník, ale i jako výborný organizátor mnoha akcí. Je znám svým vlídným přístupem ke každému kolegovi a svou laskavostí vyhovět jedinci i kolektivu. Jsme rádi, že se právě takový člověk dožil krásného životního jubilea ještě v plné síle a zdraví a to mu přejeme i do dalších let. PharmDr. JIŘÍ ČÍHAL

VII. Konference mladých lékárníků, 13. - 14. května 2005 v Opavě

PŘÍNOSY A RIZIKA LÉČBY ANTIBIOTIKY ČLK tradičně pořádá pro všechny mladší kolegy (obvykle do 33 let) Konferenci mladých lékárníků. Registrace: 13. 5. od 17 do 18.45 hod., hotel Koruna, Nám. Republiky, Opava; 14. 5. od 8.30 do 9.30 hod., Aula Slezské univerzity (přímo proti hotelu Koruna). Program v pátek 13. 5.: od 19 hod. komedie nebo muzikál ve Slezském divadle v Opavě; od 21.30 do 24 hod. raut a diskotéka v hotelu Koruna. Program v sobotu 14. 5.: od 9.30 do 12.30 a od 14 do 16 hod. odborný program v Aule Slezské univerzity. Zájemci o aktivní vystoupení s cca 15min. sdělením, kontaktujte dr. Zajícovou, [email protected], tel. 553 766 510, nebo sekretariát ČLK Mgr. Mrázkovou, [email protected], tel. 261 006 507. K dispozici bude dataprojektor s programem Power Point. Vhodná témata: ATB v preskripci praktického lékaře nebo specialisty, rezistence a její příčiny, vedlejší nebo nežádoucí účinky a jejich následná úprava, lokální léčba, léčba STD, ATB profylaxe v chirurgických oborech apod. Účastnický poplatek činí 300 Kč. Zahrnuje ubytování i odborný a kulturní program. Neplatí pouze aktivní účastníci. Plaťte převodem na účet č. 68938-011/0100, jako variabilní symbol uveďte své členské číslo ČLK. Cestovné hradíme aktivním účastníkům. Akce je garantována ČLK v rámci kontinuálního vzdělávání (10 bodů).

✂

✂

Přihláška: Zašlete na sekretariát ČLK (fax: 261 260 366) do 10. 4. 2005, do tohoto termínu převeďte i účastnický poplatek. Dodržte termín kvůli rezervaci ubytování a vstupenek na divadelní představení. Přihláška i na webu ČLK www.lekarnici.cz Titul, jméno, příjmení, členské číslo:........................................................................................ ................................................................................................................................................. Adresa bydliště, pracoviště (vyznačte, kam chcete zasílat informace): ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

Autorka je právní poradce České lékárnické komory

Přednesu příspěvek: ❏ ano ❏ ne Název příspěvku:...................................................................................................................... Žádám o ubytování z 13. na 14. května 2005 v hotelu Koruna: ❏ ano ❏ ne Mám zájem o návštěvu divadelního představení ❏ ano ❏ ne

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 2/2005

H

ned na začátku bych chtěla všechny ujistit, že se nejedná o žádnou pohádku, ale o trpělivý a vytrvalý boj s byrokracií. Byrokracií českou a nizozemskou, tedy evropskou. Ta nizozemská je narozdíl od té naší velmi dobře zorganizovaná, většinou není problém spojit se s odpovědnými úředníky, kteří díky výbornému systému archivace dopisů hned vědí, s kým mají tu čest. Vzhledem k přesným a také přísným pravidlům nepřipouští nizozemská byrokracie výjimky. Povolání farmaceuta spadá v Evropské unii do skupiny regulovaných povolání, to znamená, že pro výkon takového povolání se musíte prokázat vzděláním odpovídajícím evropským směrnicím. K výkonu práce farmaceuta se vztahuje článek 6 směrnice 85/433/EEG Rady Evropské unie, který stanovuje obdobné podmínky k získání odborné způsobilosti jako náš zákon č. 95/2004 Sb. Už měsíce před plánovaným stěhováním jsem začala zjišťovat podmínky k uznání mého diplomu farmaceuta v Nizozemí. Zde mi nejvíce pomohla nizozemská ambasáda v Praze, která mi poskytla i kontakt na ministerstvo zdravotnictví v Haagu.

Nepropadat přílišnému optimismu Většina zdravotnických pracovníků, včetně farmaceutů, musí být v Nizozemí zapsána v tzv. registru BIG. Ti, kteří studovali v jiné zemi, si nejdříve musí nechat své vzdělání v Nizozemí uznat. Z informací jsem vyčetla, že není radno propadat přílišnému optimismu, jelikož většina žádostí je klasifikována jako částečně ekvivalentní (ze stupnice ekvivalentní - částečně ekvivalentní - neekvivalentní) s podmínkou vykonání zkoušek nebo praxe pod dohledem. Začala jsem sbírat papíry, podpisy a razítka. Diplom z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy je sice psaný krásnou latinou, ale dosud žádná z nizozemských institucí mi latinsky psaný diplom nepřijala. Z toho plyne nutnost nechat přeložit diplom nejdříve do češtiny a teprve pak do požadovaného jazyka, což znamená také dvojnásobné výdaje a časovou prodlevu. Kromě referencí, životopisu a soudních překladů ověřených kopií diplomů jsem mj. musela poslat i vysvědčení ze základní školy, aby

22

Kterak česká lékárnice k uznání diplomu v EU přišla aneb V boji s holandskými větrnými mlýny neustávám PharmDr. Pavla Kudelová bylo jasné, že jsem žádný vzdělávací stupeň nepřeskočila. Po našem slavnostním vstupu do EU jsem i já slavnostně odesílala tlustou obálku obsahující podrobný popis mého dosavadního života. Po třech měsících mi z Haagu přišla výzva, abych k zaslané dokumentaci do šesti týdnů přiložila osvědčení vydané českou institucí o tom, že mé vzdělání odpovídá evropské směrnici 85/433/EEG. Na mé námitky, že toto osvědčení nebylo v původním seznamu požadovaných dokumentů, mi bylo řečeno, že se podmínky od 1. 5. 2004 změnily (že by kvůli novým přistupujícím zemím?). Nutno podotknout, že mi ochotně prodloužili termín pro zaslání tohoto osvědčení. Vzhledem k „rychlosti“ práce českého ministerstva zdravotnictví mi tento termín odkládali celkem třikrát.

Vysvětlujte to v Haagu! Shodou okolností se zrovna v té době v Časopise českých lékárníků objevila zpráva, jak lze zažádat o osvědčení o odborné způsobilosti, což mi ušetřilo mnoho hledání. Směle jsme se vydala sbírat další razítka a svou žádost zaslala na naše ministerstvo zdravotnictví. A nastala dlouhá doba nejistoty a nevědomí. Potřebovala jsem znát přesné údaje, které budou na daném osvědčení uvedeny, abych věděla, jestli tento dokument bude pro Haag dostačující. Na internetu se podrobnosti nedovíte, na maily dotyčné úřednice Ministerstva zdravotnictví ČR neod-

povídají a telefony pro jistotu radši ani nezvedají. Náhodně jsem se později dověděla, že na tuto práci byly přiděleny jenom dvě úřednice, žádostí mají stovky, k tomu byly střídavě nemocné, čímž došlo ke zpoždění lhůt. A vysvětlujte to potom v Haagu. Nakonec jsem se přece jen svého osvědčení šťastně dočkala a přeložené odeslala na nizozemské ministerstvo zdravotnictví. K mému velkému překvapení jsem dostala do dvou týdnů odpověď, že mi plně uznávají vzdělání a že získávám právo bezpodmínečného zápisu do registru BIG! Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Poprvé jsem se cítila jako právoplatný občan Evropské unie.

Češi potřebují pracovní povolení Tento pocit ovšem netrval dlouho, protože samotné uznání diplomu vám práci nenajde. K té potřebují čeští občané v Nizozemí pracovní povolení - tedy pokud je nemají již z dob, kdy je získávali společně s povolením k pobytu, tj. než se ČR stala členským státem EU. V praxi to znamená, že si musíte najít zaměstnavatele, který má zájem vás zaměstnat, a ten je povinen pro vás zažádat na úřadu práce o pracovní povolení. Nizozemí si samozřejmě chrání svůj pracovní trh, a to i před českými občany. Potencionální zaměstnavatel musí prokázat, že dané pracovní místo inzeroval v médiích v rámci celé EU a že ani po pěti týdnech nenašel občana Nizozemí nebo jiné členské země (ČR v tomto případě k těmto „jiným“ členským zemím nepatří) odpovídající kvalifikace, a tudíž mu nezbývá nic jiného než zaměstnat třeba právě Čecha. A ani tehdy není jisté, že úřad práce pracovní povolení vydá. Je tedy nabíledni, že se žádný zaměstnavatel do tohoto martýria nehrne. Chtěla bych zdůraznit, že při hle-

dání práce, a ve zdravotnictví především, se vyžaduje výborná znalost národního jazyka - nizozemštiny. Také veškerá korespondence s ministerstvem zdravotnictví probíhala v nizozemštině. Obrovskou škálou jazykových znalostí tady žádného zaměstnavatele neohromíte, pokud neovládáte jejich mateřštinu.

Ani na místo farmaceutické asistentky Já sama jsem se snažila najít práci ještě před uznáním diplomu. Věděla jsem, že pokud zatím nejsem zapsána v registru BIG, nemohu pracovat jako lékárnice. Obvolala jsem několik lékáren, které hledaly farmaceutické asistenty. Většinou mi bylo řečeno, že mé vzdělání není v Nizozemí platné ani pro práci farmaceutické asistentky. Z několika rozhovorů jsem vycítila, že mě berou jako budoucí konkurenci. V nizozemské lékárně totiž pracuje zpravidla jen jeden lékárník, který ji zároveň vede. Rozhovory obvykle rychle končily při zmínce o pracovním povolení. Musím říct, že se jim ani nedivím.

Kontaktovala jsem farmaceutické společnosti, které mě však z důvodu nedostatečné praxe zdvořile odmítly. Vzhledem k mé čistě lékárenské pracovní zkušenosti by se mi to ovšem mohlo stát i v jiných zemích. Obešla jsem také několik pracovních agentur, ale ty mi tvrdily, že o pracovní povolení žádat nemohou a nelze mi tedy nabídnout žádnou práci. Jak jsem později zjistila, slůvko „nemohou“ nevystihuje podstatu věci. Spíše žádat nechtějí. Důvod? Zdlouhavá byrokracie. ❑ Někdy si tu připadám jako zpravodaj o úředních právech a povinnostech občanů nových členských zemí. Většina Nizozemců se diví, proč potřebujeme pracovní povolení, když už je Česká republika členem EU. Nezazlívám jim, že nevědí, že nutnost tohoto povolení odhlasoval nizozemský parlament. Stojíme tedy na jakémsi rozhraní. Sice už jsme občany EU, ale ještě ne se všemi právy. A tak neustávám v boji s holandskými větrnými mlýny a pevně věřím, že nedopadnu jako Don Quijote.

Tři farmaceutická překvapení starého profesora Překvapení, která nutí k zamyšlení, se člověk dožívá i v seniorském věku. Ta z oblasti farmacie mě v roce 2004 postihla hned třikrát. Rád se o ně podělím s lékárenskou veřejností:

● Překvapení první: Dopis prezidenta České lékařské komory všem lékárníkům o záměnách léků. Věc, dávno již vyřešená na jiných odborných úrovních - mám na mysli např. WHO nebo EU. Nespočívala starostlivost pana prezidenta spíš v tom, aby některá z firem nedošla úhony v podobě snížení zisku? Odborná diskuse by se určitě vedla lépe na úrovni obou profesních komor, než dopisem, který jistě zatížil pokladnu lékařské komory. Prezident Rath by se také mohl pozastavit nad tím, kdo „jeho“ lékaře o preskripci poučuje. Často to jsou jen středoškolsky vzdělaní zástupci firem, kteří nadto mají mizivé zdravotnické znalosti. Není náhodou načase obnovit dobré odborné vztahy lékaře a lékárníka? Zkušeností z účelné farmakoterapie by se jistě našlo víc než dost.

● Překvapení druhé: Ve městě, kde sídlí farmaceutická fakulta, jsem navštívil - shodou okolností v sobotu - lékárnu v Kauflandu. Bez problémů jsem dostal lék na předpis, který byl bez doplatku. Při dispenzaci jsem k němu obdržel pětikorunu. Odpověď na můj udivený dotaz zněla, že jde o pozornost podniku za to, že jsem navštívil jejich lékárnu. Jsem ovšem na rozpacích. Patří ta pětikoruna mně, nebo ji mám poslat pojišťovně, zdravotnímu odboru, či rovnou ministerstvu? Poraďte, jako starý VŠ učitel lékárenství nevím a literatura ani zkušenosti z ciziny nejsou k dispozici. Myslím ale, že jsem měl spíš dostat papírové kapesníčky (zvyk v SRN), abych zaplakal nad úrovní vedení některých lékáren v Kauflandu.

● Překvapení třetí:

Veronika Hlupá-deBoer (na snímku v civilním kostýmu) se do Nizozemí přistěhovala v roce 1991. Vzdělání získané na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové jí tehdy vpodstatě neuznali. Musela vystudovat tři ročníky z nizozemského čtyřletého farmaceutického studia a pak jako každý absolvent pracovat dva roky jako stážista. Nyní vede lékárnu v Amsterdamu. Její pracovní kolektiv je obrazem multikulturnosti tamního prostředí - kromě Holanďanek patří mezi její podřízené Turkyně, Maročanka a Arménka. Ty bohužel nebyly v době fotografování přítomny z důvodu oslav muslimského svátku.

Svaz důchodců ČR a Česká lékárnická komora uzavřely v roce 2003 dohodu o spolupráci. Vyústila v řadu besed a přednášek o lécích. Desítky lékárníků byly za svá vystoupení chváleny, mnozí senioři s nimi navázali osobní kontakty a řada seniorských organizací si lékárníky na besedy zve i nadále. Do těchto příjemných zpráv přichází informace ze známého jihomoravského města, opěvovaného i v písních, kde jeden pan lékárník k seniorům osvědčil osobitý postoj. Předsedkyně tamní organizace svazu důchodců se otázal, kolik dostane za přednášku, která se zde konala vždy zdarma. Inu, lidé jsou různí. Pan lékárník nedostal nic, ale beseda přesto byla. Dobré jméno lékárníků nakonec musela obhájit kolegyně lékárnice-důchodkyně. Prof. RNDr. JAN SOLICH

STŘÍPKY Z CEST: Česká farmaceutická společnost, Spolek moravskoslezských farmaceutů

VÝZNAMNÁ JUBILEA

vás zvou na

75 let

XXXII. přednáškový večer

PhMr. Josef Prchlý (OSL Nymburk)

Uskuteční se ve středu 9. března 2005 v 18.30 hod. ve Velkém sále Domu techniky v Ostravě-Mariánských Horách.

70 let

Program: Farmakoterapie alergických onemocnění Přednáší: MUDr. Mořic Jurečka (5 bodů)

únor 2004

RNDr. PhMr. Ota Rydlo

Mgr. Miroslav Lajkep (OSL Kutná Hora)

60 let Mgr. Marie Vařečková (OSL České Budějovice) Upřímně blahopřejeme!

(člk)

Setkání po 25 letech, jaro 2005 Maturovala jsi v roce 1980 na SZŠ v Brně, obor farmaceutická laborantka, a máš zájem o setkání po 25 letech? Napiš svou kontaktní adresu nebo zavolej. Ivana Kollárová (Filisteinová), U Přehrady 554, 382 32 Velešín, tel. 737 770 695. Díky všem lékárnicím a lékárníkům, kteří tuto výzvu předají laborantkám.

Za RNDr. PhMr. O. Holubem V pátek 21. ledna 2005 zemřel ve věku 77 let RNDr. PhMr. Oldřich Holub, významná osobnost moravskoslezského lékárenství. Svým náhlým odchodem zarmoutil všechny, kteří ho znali jako člověka, který si získal obdiv a úctu kolegů i široké veřejnosti. Jeho životní optimismus a schopnost řešit složité životní situace s nadhledem a svérázným humorem ho doprovázely až do konce života, kdy po marném boji podlehl zákeřné chorobě. Oldřich Holub se narodil 29. června 1927 v Uherském Ostrohu jako prvorozený syn lékárníka PhMr. Jaroslava Holuba. Dětství i dospívání prožil v OstravěRadvanicích, kde v roce 1929 otec koupil lékárnu „U Koruny“. Po jeho vzoru si jako budoucí povolání vybral farmacii a tuto snahu dovršil promocí na Masarykově univerzitě v Brně v roce 1950. Do otcovy lékárny se však už vrátit nemohl, protože byla krátce nato znárodněna. Netušil, že na svůj návrat do rodinné lékárny bude muset čekat více než čtyřicet let, ale nikdy nepřestal věřit, že se toho jednou dočká.

24

Posezení u kumysu

Po ukončení studia získával zkušenosti v mnoha moravských a slezských lékárnách. Již v roce 1954 se stal vedoucím lékárníkem v nemocniční lékárně v Orlové. Když byla roku 1960 zrušena, byl pověřen vybudováním nové nemocniční lékárny v Karviné 6. Ta se nadlouho stala jeho domovem, poněvadž zde strávil více než třicet let. Na sklonku 80. let minulého století byl ustaven do funkce okresního lékárníka v Karviné. V roce 1993 se mohl konečně vrátit do lékárny „U Koruny“ v Ostravě-Radvanicích jako její majitel. Dlouholeté zkušenosti, neutuchající aktivitu a vzácné osobní vlastnosti uplatňoval v této lékárně až do svých 75 let, kdy odešel do zaslouženého důchodu. Nikdy ho neopustil zájem o lékárenství. Těžko se však smiřoval s některými změnami, které v tomto oboru nastaly v posledních letech a byl jejich neúprosným kritikem. Svým životem, prací a otevřenými postoji se zapsal do srdcí všech, kdo ho znali a měli rádi. JIŘÍ VELKOBORSKÝ

Kolchozníci z „Rudého Východu“ využívali také fyzikálních vlastností řasových kultur při zavlažování záplavovým systémem. Řasové buňky pronikly do půdy, kde pomáhaly zadržovat vláhu. Po vyschnutí závlah se ve slunečním žáru na povrchu půdy zákonitě vytvořila tuhá krusta, která efekt dalších závlah nepříjemně snižovala. Pokud však byly v půdě přítomny řasové buňky, projevila se jejich mohutná bobtnavost, což při následující závlaze mělo za následek žádoucí narušení krusty a vsáknutí vody do půdy. Příjemné bylo posezení ve stinné kolchozní „čajchaně“, kterou s námi sdíleli místní družstevníci v nezbytných středoasijských čepicích tubětějkách. Posedávali na zkřížených nohou, pili čaj a střídmě pokuřovali. Vydatně jsme pojedli ve venkovní kolchozní restauraci. Odehrálo se tu i naše seznámení s kumysem. Nacházel se v letitém lavoru a jeho kobylí původ spolehlivě dokládala vrstva srsti plovoucí na hladině. Hostitel ji rozhrnul naběračkou a naplnil „stakany“. Upili jsme nejdříve jen tak ze slušnosti, ale nápoj chutnal znamenitě. Náš vědeckotechnický „zálet“ se chýlil ke konci. V jeho závěru jsme poznali ještě Frunze v Kirgizii a Alma-Atu v Kazachstánu. Po návratu do Třeboně jsem, popravdě řečeno, pro své čerstvé cestovatelské zážitky mnoho ochotných posluchačů nenacházel. Přátelé o vzpomínky z mé návštěvy u nás všeobecně nemilované východní velmoci nejevili valný zájem a nekompromisně přecházeli ke svým vlastním, v té době exotickým, zážitkům typu „veverka přebíhající za plného provozu vozovku na Elysejských polích“. Dnes už návštěva Paříže není žádný problém. Zkuste ale na tematickém zájezdu s vědeckotechnickou společností navštívit Sovětský svaz!