ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., Od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ã. j. 1559/96 - P/1

7/2006 ročník LXXVIII

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ měsíčník stavovské lékárnické komory

editorial Diskuse na webu vázne, do redakce volá teì volá s dotazem nebo pfiipomínkou jen sem tam nûkdo. Îe by skoro v‰ichni magistfii a laborantky odjeli na dovolenou? Nûco na té okurkové sezónû je, ale hlavní dÛvod bude jinde. I nejaktivnûj‰í diskutéfii z lékárnick˘ch fiad vyãkávají vûcí pfií‰tích. V prvním ani druhém ãervencovém t˘dnu je‰tû není známo kdo sestaví vládu. První i druh˘ test jednoty koalice selhal (na post pfiedsedy snûmovny nebyla zvolena Miroslava Nûmcová za ODS ani Jan Kasal za KDU-âSL). Dvû tfietiny obãanÛ jsou proti velké koalici ODS a âSSD a nesouhlasí ani s pfiedãasn˘mi volbami. Mluví se dokonce o vládním Titaniku. Dámy a pánové „nahofie“ mají starostí plnou hlavu, lid je skeptick˘ a zam˘‰lí se, zda ve volbách dal hlas tûm správn˘m. Zdravotníci jsou v oãekávání, jestli na kfieslo ministra usedne nûkdo (a kdo) nov˘, nebo na nûm setrvá David Rath. Nechci b˘t ‰patn˘m prorokem, ale jasno v tom nebude ani v dobû, kdy dostanete toto ãíslo ââL. MUDr. Rath svÛj v˘bu‰n˘ resort asi rád pfienechá nûkomu jinému. Av‰ak dokud (nebo pokud) nevyklidí ministersk˘ stÛl, mnoha lidem je‰tû dokáÏe hnout Ïluãí nebo je pfiipravit o místo, i kdyby ‰lo o odborníky mezinárodního vûhlasu. Chronick˘m pacientÛm i obãanÛm s akutními problémy je to celkem jedno. Kvalitní zdravotní péãi ze strany lékafie a lékárníka berou za jednu z mála skuteãn˘ch jistot. Vûfiím spoleãnû s nimi, Ïe je v té jistotû utvrdíte i v hork˘ch dnech. JAROSLAVA HO¤ANSKÁ ‰éfredaktorka Mgr. Jaroslava Hofianská redakãní rada PharmDr. Jan Horáãek (pfiedseda) Mgr. Tomá‰ Cikrt, PharmDr. Pavel Grodza, PharmDr. Du‰an Holeãko, doc. RNDr. Jozef Koláfi, CSc., Mgr. Jifií Kotláfi, doc. RNDr. Jifií Portych, CSc., PharmDr. Milo‰ PotuÏák, doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc., Mgr. Leona ·tûpková, doc. RNDr. Jifií Vlãek, CSc. vydavatel ââL, s. r. o. A. Sta‰ka 80, 140 46 Praha 4 Vydavatel je zapsán v obchodním rejstfiíku vedeném Krajsk˘m obchodním soudem v Praze, oddíl C vloÏka 74194. distribuce SEVEROMORAVSKÁ DISTRIBUâNÍ, s. r. o. V˘‰kovická 25, 700 44 Ostrava 44 sazba a tisk Ringier Print s.r.o., Novináfiská 7, 709 70 Ostrava pfiedplatné a inzerce Objednávky v redakci ãasopisu redakãní uzávûrka ã. 8/2006 – 1. 8. 2006 ISSN 1211-5134 Registrováno MK âR E 6651 MIâ 46330 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno Oblastní správou po‰t v Ostravû ãj. 1559/96-P/1 ze dne 19. 6. 1996 autorÛm Maximální rozsah redakcí nevyÏádaného pfiíspûvku je do 165 fiádkÛ normovaného rukopisu (NR; 1 fiádek = 60 úhozÛ) ● K pfiíspûvkÛm pfies 65 fiádkÛ NR poÏadujeme tematickou nebo ilustraãní fotografii (kresbu, reprodukci apod.) ● K pfiíspûvkÛm pfies 60 fiádkÛ NR poÏadujeme barevnou fotografii (staãí pasov˘ formát) zachycující souãasnou podobu autorky ãi autora ●

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ ročník LXXVIII

7/2006

Pfiívozská 6, 702 00 Ostrava tel. 596 115 372, tel. + fax 596 114 844 e-mail [email protected]

obsah Co je zárukou kontinuity profese lékárníka

2

Zeptali jsme se

3

Zasedalo pfiedstavenstvo âLK

4

Prof. V. Suchému k sedmdesát˘m narozeninám

5

Ministr odvolal fieditele SÚKL

6

Edukaãní semináfie

8

Správné dispenzaãní minimum: Morfin a jeho deriváty

9

Rozhovor: Vzdûlávací centrum je zázemím pro pfiípravu na práci v lékárnû

10

Farmaceutická fakulta VFU oslaví patnácté narozeniny

11

Do odborn˘ch záleÏitostí mi nikdo nemluví

12

Tak to vidím já: Na jednu kartu bych v‰echno nesázel

14

Molekula mûsíce: Aliskiren fumarát

15

Chránit se pfied v‰emi sloÏkami UV záfiení

16

Vázne komunikace s postiÏen˘mi pacienty

17

Od prodavaãÛ nás odli‰í personifikované poradenství

18

I to patfií k létu...

19

Na svûtovém trhu s léãiv˘mi pfiípravky v uplynulém roce

20

Zv˘‰ené riziko se t˘ká 10 aÏ 15 procent Ïen

22

Sto let „rakouské oktávy“

23

Z archivu

25

titulní strana PharmDr. Libu‰e Langerová: „Mám zku‰enost, Ïe ve velké lékárnû, kde stojí lidé v fiadû, se tûÏko mohou pacientÛm tak vûnovat, protoÏe kdo se ptá, ten brzdí. Nûktefií lidé potfiebují klid, a právû ti zaãali chodit k nám a zÛstali.“ (ad Do odborn˘ch záleÏitostí mi nikdo nemluví, str. 12-13)

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006

Co je zárukou kontinuity profese lékárníka Ani měsíc po volbách není zřejmé, zda nový kabinet vytvoří představitelé tří názorově poměrně blízkých politických stran, nebo jestli bude jmenována nová vláda v režii dvou nejsilnějších, programově ale dosti odlišných politických uskupení. V zájmu nás lékárníků je, aby jmenování ministra zdravotnictví proběhlo co nejdříve z důvodu zrušení, případně novelizace vyhlášek, kterými nás „odměnil“ ministr David Rath (o současné situaci jsou již podrobně informováni nejbližší spolupracovníci senátora Tomáše Julínka).

PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory S nov˘m vedením resortu zdravotnictví budeme od poãátku také jednat o pfiedstavû rozvoje odborn˘ch ãinností a kompetencí lékáren. V této souvislosti mû mrzí, Ïe ãas od ãasu sl˘chávám z fiad lékárníkÛ názor, Ïe není zpracována „Koncepce oboru lékárenství“, coÏ pr˘ je dÛvodem zatímního neprosazení vybran˘ch lékárensk˘ch témat. Proto pro vysvûtlení: naposledy se pfiedstavenstvo komory spoleãnû s fakultami a GML pokusilo vytvofiit prÛfiezov˘ materiál s tímto názvem v roce 2001 (na základû poÏadavku MZ) a po fiadû schÛzek pracovní skupiny vzniklo nûkolik desítek stran obsaÏného textu (fakulta jej bohuÏel na MZ odeslala bez na‰í závûreãné úpravy). Uvedenou koncepcí lékárenství se v‰ak nikdo nefiídí a Ïádného ministra nezastaví pfied pfiípravou a pfiijetím opatfiení, která nás mohou po‰kodit. Stojím si za tím, Ïe pfiedstavenstvo

komory uplatÀuje ve své ãinnosti koncepãní zámûry. A to jak v rámci bûÏn˘ch aktivit (pfiipomínkování legislativních návrhÛ zákonÛ a vyhlá‰ek, pfiíprava specializaãních náplní a dal‰ích), tak prostfiednictvím priorit, které si stanovuje (naposledy ââL 2). Myslím, Ïe dynamika v˘voje oboru farmacie a medicíny, IT technologií, oãekávání pacientÛ apod. nám ani neumoÏÀují stanovit si nemûnné vize na del‰í období, neÏ je nûjak˘ch pût aÏ osm let. Za nezbytné ale povaÏuji zmûnit souãasn˘ stav, kdy vzhledem k pracovnímu vytíÏení ãlenÛ pfiedstavenstva a lídrÛ na‰eho oboru trvá diskuse a dotaÏení nároãn˘ch témat nesmírnû dlouho. Na nadcházejícím zasedání pfiedstavenstva projednáme podrobnûj‰í scénáfi plnûní stanoven˘ch priorit (vã. ãasového harmonogramu) a pfiedpokládám, Ïe opakovanû pfiijde v˘zva, aby se ‰ir‰í poãet ãlenÛ komory zapojil

do její ãinnosti – napfi. formou pracovních skupin (PS). Kromû avizované PS nemocniãních lékárníkÛ bych osobnû uvítal vznik PS lékárníkÛ-zamûstnancÛ, PS lékárníkÛ-majitelÛ lékáren a PS pro klíãová témata (e-preskripci). Oãekávám zároveÀ, Ïe ná‰ zámûr iniciovat vznik Vûdecké rady âLK nám pomÛÏe ve splnûní na‰ich cílÛ díky uÏ‰í spolupráci s vedením farmaceutick˘ch fakult a odborn˘ch spoleãností. ¤adu schémat, u kter˘ch pfiedpokládáme zv˘‰ení úrovnû odborné ãinnosti lékáren, zlep‰ení compliance a bezpeãnosti léãby pacientÛ a v neposlední fiadû zlep‰ení komunikace nás lékárníkÛ s lékafii, nemusíme pfiitom sloÏitû vym˘‰let, ale lze se inspirovat v zahraniãí (podnûtné materiály zvefiejÀujeme na webu). Inspirující my‰lenky také opakovanû zaznívají na zasedáních na‰í evropské asociace PGEU (viz web Komory – PGEU Policy Statement – Community Pharmacists Contribution to the Health System). A konkrétní pfiíklady z praxe, kdy se lékárny opravdu ve vy‰‰í mífie neÏ v ãeském prostfiedí podílejí na bezpeãnosti pfii léãení a úsporách pfii pfiedepisování léãiv, jsou uvádûny a diskutovány na specializovan˘ch konferencích (napfi. nedávná konference ve Slovinsku – „e-Prescribing, Medication management“). Pfieji v‰em pfiíjemnû strávenou dovolenou (doufám, Ïe vá‰ odpoãinek bude maximálnû ru‰en jen úvahami nad tím, jak se zapojit do ãinnosti komory a napomoci rozvoji oboru).

V červnu byl otevřen kroměřížský Klokánek Kroměříž je mimořádné město. Jeho pamětihodnosti – Arcibiskupský zámek, Květná zahrada – jsou zapsány v kulturních památkách UNESCO. Dům v Kollárově ulici v témže městě je zapsán v mnoha lidských osudech. Na‰lo zde doãasn˘ domov dvacet dûtí z celé Moravy. Nejmlad‰ími obyvateli jsou novorozená dvojãátka, která za necel˘ch ‰est t˘dnÛ budou v náruãí nov˘ch rodiãÛ. Díky kromûfiíÏskému Klokánku nemusela do kojeneckého ústavu. Prostorné a slunné vícepokojové byty, ve kter˘ch bydlí vÏdy ãtyfii dûti (vesmûs sourozenci) s tetou, poskytují doãasn˘

2

domov t˘ran˘m a opu‰tûn˘m dûtem do doby, neÏ se jejich situace v rodinû vyfie‰í, ãi do doby, kdy se pro nû najde náhradní rodina. „Klokánãí“ azyl je pro nû lep‰í fie‰ení neÏ umístûní do kojeneck˘ch ústavÛ ãi dûtsk˘ch domovÛ. KromûfiíÏsk˘ Klokánek byl zakoupen z prostfiedkÛ sbírky, kterou iniciovala spoleãnost Alliance UniChem CZ, a patronát nad ní pfievzala âeská lékárnická komora. Sbírka dosud probíhá ve zhruba pûti stech lékárnách celé âeské republiky. Témûfi 400 lékárníkÛ z celé republiky pak 17. ãervna 2006 pfiijelo na Arcibiskupsk˘ zámek v KromûfiíÏi. V nádherném Snûmovním sále si nejdfiíve vyslechli pfiedná‰ku MUDr.

Roberta Béma a Vladimíry Havlové z praÏského IKEM na téma Léãba diabetu. Symbolicky, v ãase, kdy fiada zemí Evropské unie slavila Den lékáren, byla ocenûna celoÏivotní práce RNDr. Jarmily Adamcové a RNDr. PhMr. Vladimíra Jefiábka, ktefií pfievzali z rukou prezidenta âeské lékárnické komory PharmDr. Lubomíra Chudoby medaile ãestn˘ch ãlenÛ âLK. Oficiální ãást setkání lékárníkÛ pokraãovala v pfiíjemném chládku sally terreny, kde byli v‰ichni, díky nimÏ se dÛm podafiilo zakoupit a následnû v rekordním ãase zrekonstruovat. Dobová hudba a fiady mil˘ch hostÛ podtrhly slavnostní atmosféru akce. A pak si jiÏ dûti z kromûfiíÏského Klo-

kánku odvedly „své“ lékárníky o nûkolik ulic dál, kde záfiivû Ïlutou fasádou svítil do ulice nov˘ Klokánek. Z rukou vedoucí kromûfiíÏské poboãky Eli‰ky Petruchové poté pfievzali ãestní kmotrové potvrzení o svém v˘sadním postavení kmotrÛ. Stali se jimi prezident âeské lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba, fieditel spoleãnosti Alliance UniChem CZ Ing. Jan Rohrbacher (oba na snímku) a moderátorka televize Prima Tina Pletánková. Pfiipomnûla, Ïe by tato potvrzení nejradûji pfiedala v‰em lékárníkÛm, ktefií do sv˘ch lékáren umístili pokladniãky, a tudíÏ nemalou mûrou pfiispûli k tomu, Ïe kromûfiíÏsk˘ Klokánek mohl nabídnout domov potfiebn˘m dûtem. KaÏdému v‰ak tuto skuteãnost pfiipomene deska umístûná na prÛãelí domu, kterou kmotfii odhalili.

ZEPTALI JSME SE Byli byste ochotni zavést pfies v‰echna eventuální rizika do sortimentu své lékárny dietní potraviny nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely (napfiíklad bez obsahu lepku), jak je tomu na Slovensku?

PharmDr. MARIE âESNEKOVÁ Lékárna U nádraÏí, Znojmo Teoreticky ano, zejména pokud by to pacientÛm doporuãovali lékafii. Zájem mezi lidmi by o takovou nabídku urãitû byl, a z komerãního hlediska by to bylo pro lékárnu zcela jistû pfiínosné. V pfiípadû na‰í lékárny to ale vázne na kapacitû na‰ich skladov˘ch prostor. Îijeme v dobû, kdy se sice dováÏí kaÏd˘ den, ale sortiment je tak ‰irok˘, Ïe uÏ dnes hledáme prostor pro kaÏdou krabiãku, kterou chceme vystavit. Na Znojemsku se napfiíklad dobfie prodávají ãaje, a jen na ty uÏ teì potfiebujeme dal‰í místo.

Mgr. MARKÉTA ZADÁKOVÁ Lékárna U Salvátora, MimoÀ Urãitû. Myslím si, Ïe zvlá‰È u nás v malém mûstû by nabídka uveden˘ch potravin pro pacienty s tûmito zdravotními problémy byla velk˘m pfiínosem.

A pak si v‰ichni spoleãnû prohlédli byty, povídali si na malé zahradní party s dûtmi a fotilo se a filmovalo a panovala opravdu milá a pfiíjemná nálada. Co dodat? Snad nejlépe to vystihují slova Eli‰ky Petruchové, jeÏ zaslala fiediteli Alliance UniChem CZ: „Velice Vám dûkuji za v‰e, co jste vykonali pro to, abychom mohli v KromûfiíÏi otevfiít nového Klokánka. Sobota dopadla skvûle. Máme fiadu telefonátÛ (ty ani nezapisujeme) a podûkování ze v‰ech moÏn˘ch stran, a zejména od lékárníkÛ. Pfieposílám vám mil˘ dopis z lékárny REA v Mariánsk˘ch Lázních. Dûkuji v‰em lékárníkÛm, ktefií nainstalovali ve své lékárnû kasiãky Klokánkovi do kapsiãky, a Vám v‰em.“ A na závûr citujeme ze zmínûného dopisu: „Úãastnili jsme se otevfiení Va‰eho domeãku v KromûfiíÏi. Bylo to pro nás povzbuzující. Pfiejeme Vám i Va‰im dûtem v‰e krásné. S pozdravem TÛmovi, Lékárna REA Mariánské Láznû.“

PharmDr. MILAN KUNA Lékárna SLUNCE, Zlín V souãasnosti jsou dostupné potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely bez obsahu lepku, a ty objednáváme pacientÛm individuálnû. Nemáme k dispozici volné kapacity, abychom byli schopni poskytnout kompletní sortiment, takÏe pacientÛm nabídneme katalog bezlepkov˘ch potravin a na základû jejich v˘bûru do následujícího dne vybrané poloÏky objednáme. Pro na‰e pacienty je tento zpÛsob objednávání dostateãn˘ a vyhovuje jim. Pfiedstava, Ïe by byl kompletní sortiment speciálních potravin v kaÏdé lékárnû k dispozici, asi není reální vzhledem ke specifitû poptávky. Pfiesto si myslím, Ïe by lékárna mûla mít moÏnost tyto potraviny pacientÛm nabídnout. Jsem pfiesvûdãen, Ïe tyto produkty jsou pro poskytování lékárenské péãe pfiínosnûj‰í neÏ napfiíklad ãtecí br˘le pochybné kvality.

Mgr. EVA DRÁPALÍKOVÁ Lékárna, Nymburk Pokud by takové potraviny nebyly nikde jinde v dosahu, to znamená, Ïe by je pacienti, ktefií je potfiebují, nikde v okolí nesehnali, mohli bychom o tom uvaÏovat. Urãitû bychom ale neobjednávali cel˘ ‰irok˘ sortiment, naopak bychom museli peãlivû vybrat ty potraviny, které do na‰í nabídky zafiadíme.

ZASEDALO PŘEDSTAVENSTVO ČLK Praha, 6. června 2006 P¤EDSTAVENSTVO âESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY: - se shodlo na potfiebû vyvinout maximální úsilí za zru‰ení vyhlá‰ky ã. 49/1993 Sb. Tato vyhlá‰ka se t˘ká v˘dejen – ministerstvo zdravotnictví navrhlo zavést zjednodu‰en˘ typ lékárny, kter˘ postrádá i základní vybavení, povaÏované dosud u lékárny za naprosto nezbytné. Takové zafiízení pochopitelnû nemÛÏe v potfiebné kvalitû poskytovat ani základní lékárenskou péãi. Vyhlá‰ka tak zároveÀ vytváfií nerovné podmínky, za kter˘ch souãasná lékárna nebude moci soutûÏit v nákladech s prostou místností bez nároãného vybavení. Pfiedstavenstvo povûfiilo dr. Chudobu a dr. Bake‰ovou vypracováním právních pfiipomínek. - konstatovalo, Ïe návrh novely vyhlá‰ky ã. 255/2003 Sb. (správná lékárenská praxe, samoobsluÏn˘ prodej, generická substituce) omezuje odbornou ãinnost vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch lékárníkÛ zúÏením jejich pravomocí pfii v˘deji léãiv. V souvislosti se samoobsluÏn˘m a zásilkov˘m prodejem léãiv pfiedstavenstvo upozorÀuje, Ïe nejsou zabezpeãeny potfiebné informace a nezbytná péãe o kvalitu pfii dopravû ani nejsou pfiipraveny podmínky proti zneuÏívání takto prodávan˘ch léãiv. - vyjádfiilo se k pokynu LEK 10 SÚKL (zásady zásilkového a samoobsluÏného v˘deje léãiv˘ch pfiípravkÛ v lékárnách, platnost od 15. ãervna), vydanému k vyhlá‰ce ã. 220/2006 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bliÏ‰í podmínky pfiípravy a úpravy léãiv˘ch pfiípravkÛ, v˘deje a zacházení s léãiv˘mi pfiípravky ve zdravotnick˘ch zafiízeních a podmínky provozu lékáren. Pfiedstavenstvo tento pokyn bere na vûdomí jako nezávazné doporuãení SÚKL. - vyslovilo souhlas s pfiestavbou sídla komory na poliklinice Budûjo-

vická a povûfiilo prezidenta âLK zahájením pfiíprav. - rozhodlo na návrh Mgr. ·tûpkové na webov˘ch stránkách komory zvefiejnit ãíselníky, zachovat seznam ohroÏen˘ch lékáren a do jmenování nové vlády ponechat materiály o lékárensk˘ch protestech.

Z INFORMACÍ PREZIDENTA âLK dr. L. CHUDOBY: • V rámci „T˘dne zdravotnického neklidu“ probûhly manifestace v Brnû (24. 5.), Ostravû (25. 5.) a v Praze (26. 5.). Krizov˘ ‰táb bude pracovat i v následujícím období. • Zástupci poskytovatelÛ lékárenské péãe, GML, APL a zástupci zdravotních poji‰Èoven se dohodli na znûní základního pfiedpisu tzv. rámcové smlouvy. Ministerstvo zdravotnictví pfiipravuje vlastní pfiedpis, aãkoliv není k jeho vydání zmocnûno. • Podle sdûlení Policie âR bylo vy‰etfiování na základû trestního oznámení ve vûci reklamní kampanû billboardÛ s motivem „Lékárníci mají právo diktovat si ceny lékÛ“ odloÏeno, neboÈ v dané vûci se nepodafiilo zjistit skuteãnosti opravÀující k zahájení trestního stíhání. • Prezident komory seznámil pfiedstavenstvo s prvním návrhem fiádu „Vûdecké rady âeské lékárnické komory“.

Z INFORMACÍ VICEPREZIDENTA âLK dr. V. PACOLDA: • V˘roãní zpráva âLK za rok 2005 bude po zapracování pfiipomínek ãlenÛ pfiedstavenstva pfiipravena k tisku. • Viceprezident komory podrobnû referoval o brnûnské manifestaci 24. 5., o vystoupení pfiedstavitelÛ jednotliv˘ch organizací, a o pfiijetí zástupcÛ manifestujících na Krajském úfiadû Brno.

Z INFORMACÍ âLENÒ P¤EDSTAVENSTVA âLK: • Dr. Blahuta pfiednesl podrobné informace z ostravské manifestace 25. 5., která probûhla za pomûrnû velkého zastoupení lékárníkÛ. Moravskoslezsk˘ hejtman E. To‰enovsk˘ diskutoval s úãastníky o problémech t˘kajících se zdravotnictví. • Dr. Zajícová referovala o „Konferenci mlad˘ch lékárníkÛ“ v Opavû 12. a 13. 5.; pfiedná‰ky z konference budou umístûny na webu komory v sekci „Vzdûlávání“. • Dr. Horáãek referoval o prÛbûhu 40. snûmu bavorsk˘ch lékárníkÛ, jehoÏ se 19. – 21. 5. zúãastnil spoleãnû s dr. Chudobou a dr. Dlouh˘m. Na rozdíl od âR si v Bavorsku politická reprezentace lékárnického stavu váÏí pro jeho odborn˘ potenciál i pro jeho moÏn˘ vliv na vefiejné mínûní. Dále seznámil pfiedstavenstvo se závûry jednání redakãní rady ââL (30. 5.). Zkvalitnûní ãasopisu je za dan˘ch okolností podmínûno pfiedev‰ím roz‰ífiením poãtu pfiispûvatelÛ z fiad lékárníkÛ. • Mgr. Hojn˘ sdûlil, Ïe firma GSK poÏádala komoru o partnerství v projektu zamûfieném na správnou péãi o snímatelné zubní náhrady. • Mgr. ·tûpková poÏádala ãleny pfiedstavenstva o návrhy témat pro e-letter „Lékárnické kapky“. Dále pfiednesla informace ze dvou akcí. Valné hromady stomatologÛ v Praze na Vinohradech se zúãastnilo pfies tisíc zubních lékafiÛ, sester a technikÛ. Diskutovali o problémech, které jim pÛsobí souãasné kroky D. Ratha. Na jednání zástupcÛ SdruÏení ambulantních specialistÛ âR v PrÛhonicích se projednávaly perspektivy ambulantní specializované mimonemocniãní péãe v systému vefiejného zdravotního poji‰tûní.

Podrobn˘ zápis z tohoto jednání najdete na www.lekarnici.cz

(ãlk, ããl)

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 příležitosti životního jubilea (19. 7.) tak významného člověka, jakým je emeritní rektor prof. RNDr. Václav Suchý, DrSc., by se sice slušelo zeširoka vyjmenovat jeho nesporné zásluhy pedagoga a vědce, ale toho se jistě ujali a ještě ujmou lidé povolanější.

U

Na tomto místû si proto dovolím jen struãnû pfiipomenout jubilantovu pedagogickou ãinnost na Farmaceutické fakultû Univerzity Komenského v Bratislavû a na Farmaceutické fakultû Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû, jeho rozsáhlou vûdeckov˘zkumnou ãinnost, jejímÏ v˘sledkem je více neÏ sedmdesát pÛvodních experimentálních prací, i pÛsobení v fiadû v˘znamn˘ch funkcí v resortu ‰kolství i zdravotnictví.

Jak s odstupem ãasu b˘valí studenti profesora Václava Suchého vidí jeho práci pedagoga? PharmDr. Jarmila Dvofiáková, Praha: NemÛÏu uvûfiit, Ïe je mu sedmdesát! Vypadá pofiád tak, jak si ho pamatuji z posluchárny pfied více neÏ tfiiceti lety. A kdyby jen vypadal, on je duchem tak mlad˘, Ïe mu nezb˘vá neÏ závidût. Stále elegantní, vtipn˘, ‰armantní, takov˘ch muÏÛ bych mezi farmaceuty ráda vidûla víc. PharmDr. Du‰an Holeãko, Praha: Na Václava Suchého vzpomínám jako na uãitele, kterého student poslouchal se zájmem, i kdyÏ farmakognózie nebyla zrovna jeho ‰álkem ãaje. Nikdy mu totiÏ nebylo vlastní nezáÏivné mentorování. Je to vûdec velkého lidského rozmûru, nesmírnû pfiátelsk˘, ochotn˘ jinému poradit v nejrÛznûj‰ích Ïivotních situacích. Vybavuji si, jak jsme se oba nad‰ení zahrádkáfii uÏ dlouho po skonãení mého studia potkali na nûjaké odborné akci a mluvili o pfiestávce o na‰í spoleãné zálibû. Pan profesor Such˘ mi pak dal semena asi dvanácti druhÛ rajãat. Obdivuji jeho obrovsk˘ Ïivotní elán. Léta na nûm nejsou vÛbec znát. Má daleko mlad‰í my‰lení neÏ nûktefií z na‰ich kolegÛ, jimÏ chybí ochota poslouchat názory druh˘ch. Václav Such˘ je skuteãná osobnost ãeské farmacie a jsem rád, Ïe jsem jedním z jeho ÏákÛ.

Mgr. Jitka Letochová, Ostrava: Nûkdej‰ího odborného asistenta Václava Suchého, kter˘ nám v Bratislavû pfiedná‰el farmakognózii, si pamatuji jako velmi vlídného a pfiátelského pedagoga, zapáleného pro svÛj pfiedmût, kter˘ pfiedná‰el tak, aby studenti pochopili, co je v látce dÛleÏité. Kupodivu ho zajímaly názory studentÛ na v˘uku, ocenil, kdyÏ se ptali na konkrétní vûci. Jeho pfiedná‰ky patfiily k tûm oblíbenûj‰ím. Pan profesor Such˘ je obdivuhodn˘ pro svou trvalou du‰evní svûÏest, na které nepochybnû stále pracuje. I své studenty totiÏ vedl k tomu, Ïe v Ïivotû není nic zadarmo.

Prof. RNDr. V. Suchému, DrSc., k sedmdesátým narozeninám RNDr. Petr Radim Palou‰, Praha: Profesora Václava Suchého znám jiÏ více neÏ ãtyfiicet let. Je mi ctí, Ïe se mohu fiadit mezi pfiátele, byÈ nejsem vrstevníkem. Je autoritou a respektovanou osobností, které je tfieba za v‰e co pro farmacii udûlal nejen podûkovat, ale i vyjádfiit patfiiãné uznání a ocenûní. ZaslouÏí si to. ■ VáÏen˘ pane profesore, málokomu se podafií, aby se o nûm mluvilo jako o uznávaném odborníkovi, o ãlovûku vzdûlaném, slu‰ném a pfiátelském, jehoÏ pfiítomnost je v‰ude vítána. O Va‰í autoritû a oblíbenosti svûdãí i to, Ïe jste byl jako první farmaceut zvolen rektorem Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû a zastával rovnûÏ v˘znamnou pozici v âeské konferenci rektorÛ ãi Vûdecké radû MZ âR. Je o Vás známo, Ïe jste si vytvofiil velmi dobré vztahy ke sv˘m spolupra-

covníkÛm i studentÛm, ktefií se pozdûji stali praktikujícími lékárníky nebo na‰li uplatnûní ve farmaceutickém ‰kolství, v˘zkumu a prÛmyslu. Jistû to museli b˘t lidé, ktefií Vás pfiesvûdãili, Ïe za nûco stojí. Kdysi jste mi totiÏ fiekl, Ïe cel˘ Ïivot nesná‰íte ty, ktefií svou práci nedûlají dobfie, stoprocentnû, a podle moÏností je‰tû lépe. Pamatuji si také Va‰e slova, pane profesore, Ïe ‰kola nenechá ãlovûka stárnout. Sám jste toho nejlep‰ím dÛkazem. Studenti odcházejí, uãitelé zÛstávají. Dovolte, abych Vám za sebe i ãtenáfie âasopisu ãesk˘ch lékárníkÛ popfiála k Va‰emu v˘znamnému Ïivotnímu jubileu hodnû zdraví, energie, obdivuhodného zájmu o v‰echno nové a moÏnost je‰tû dlouho pfiedávat bohaté znalosti na Ústavu pfiírodních vûd VFU v Brnû. Budeme se tû‰it na kaÏdé dal‰í setkání s Vámi. JAROSLAVA HO¤ANSKÁ

5

OSVĚDČENÍ K VÝKONU SOUKROMÉ LÉKÁRNICKÉ PRAXE

Ministr odvolal ředitele SÚKL Ministr zdravotnictví MUDr. David Rath k 11. 7. 2006 odvolal fieditele SÚKL MUDr. Milana ·mída, a to (podle MZ âR) z následujících dÛvodÛ: Nesplnûní pfiíkazu ministra, kter˘ mu uloÏil v lednu 2006 vypracovávat pro potfieby procesu kategorizace lékÛ odborná stanoviska a anal˘zy, které by jednak kategorizaãní komisi, následnû odvolací komisi a v poslední fiadû i ministru zdravotnictví v˘raznû zlep‰ily moÏnost co nejobjektivnûj‰ího zhodnocení Ïádostí firem o stanovení v˘‰e úhrady z poji‰tûní. Tím, Ïe fieditel ·míd nesplnil úkol a nezajistil jasná písemná odborná stanoviska, která by objektivnû popisovala hodnocení úãinkÛ léãiv z pohledu svûtov˘ch odborn˘ch autorit, velmi ztíÏil a zkomplikoval pozici ministra pfii jeho rozhodování o vrácení návrhu vyhlá‰ky stanovící úhrady lékÛ odvolací komisi a následnû opûtovné posouzení nov˘ch návrhÛ odvolací komise. Ministr se z tohoto dÛvodu musí opírat pouze o stanoviska kategorizaãní a odvolací komise a nemá k dispozici dal‰í objektivní odborné materiály, které uloÏil vypracovat SÚKLu s cílem zv˘‰it transparentnost a odbornost procesu kategorizace lékÛ. StíÏnosti na nesrovnalosti v procesu registrace léãiv˘ch pfiípravkÛ, kdy se stává ãesk˘ stát terãem Ïalob v˘robcÛ z dÛvodu nestejného pfiístupu k registraãnímu procesu. K této informaci vydal prezident âLK PharmDr. Lubomír Chudoba prohlá‰ení, v nûmÏ mj. uvedl: „MUDr. Milan ·míd je mezinárodnû uznávan˘ odborník, kter˘ byl pro funkci fieditele SÚKL navíc potvrzen ve v˘bûrovém fiízení konaném v gesci ministrynû zdravotnictví MUDr. Milady Emmerové. Jestli do funkce fieditele SÚKL bude bez fiádného v˘bûrového fiízení jmenován MUDr. Michal Sojka, kter˘ s fiízením obdobné instituce nemá Ïádné zku‰enosti, pÛjde o klasickou ukázku obsazení jednoho z nejv˘znamnûj‰ích postÛ ve státní správû spfiátelenou osobou ministra zdravotnictví a poslance Parlamentu âR Davida Ratha. Pfiedpokládám, Ïe nov˘ ministr (ministrynû) zdravotnictví vypí‰e fiádné v˘bûrové fiízení a do funkce fieditele nejv˘znamnûj‰í státní instituce odpovûdné za bezpeãnost léãiv a zdravotnick˘ch prostfiedkÛ bude jmenován odborník, jehoÏ profesní kariéra zaruãí naplnûní mimofiádnû dÛleÏit˘ch úkolÛ Státního ústavu pro kontrolu léãiv.“

6

zrušená a vydaná v červnu 2006 Zru‰ená osvûdãení 27/1993 211/1994 384/1994 155/1995 129/1996 210/1997 290/1998 347/2001 81/2002 213/2002 269/2002 79/2003 207/2003 294/2003 37/2004 128/2004 215/2004 248/2004 301/2004 316/2004 48/2005 79/2005 155/2005 194/2005 318/2005 19/2006

PharmDr. Jitka Navrkalová, Sadová 33, Blansko Mgr. Vûra Pobi‰ová, âSA 237, Teplá Mgr. Jaroslava Jandová, KodaÀská 57, Praha 10 Mgr. Libu‰e Kimmerová, Nerudova 41, ·umperk Miroslava Luk‰ová, TfieboÀská 215, Chlum u Tfiebonû PharmDr. Alena Haunerová, Wilsonova 596, Slan˘ PharmDr. Magdalena Atlasová, Denisovo nábfieÏí 4, PlzeÀ Mgr. Marie ·trbáÀová, nám. Míru 227, Îeletava Mgr. Michaela ·ímová, NábfieÏí 200, Libu‰ín RNDr. Vladimíra Polá‰ková, Dolní 9, Fren‰tát pod Radho‰tûm PharmDr. Marta Kotrbová, Sokolovská 193, Milevsko Mgr. Marie Nováková, Slovanského bratrství 710, Pelhfiimov prom. farm. Hana Vymûtalová, Borová u Poliãky (provoz lékárny zru‰en) Mgr. Jozef Hendel, Bene‰ovská 121/7, T˘nec nad Sázavou Mgr. NadûÏda Nûmcová, Heydukova 10, Praha 8 Mgr. Marie Hradecká, Nad Primaskou 49, Praha 10 PharmDr. Pavla Uriãová, U Leti‰tû 2, PlzeÀ PharmDr. Jana Matu‰ková, Skandinávská 21, Praha 5 Mgr. Monika Davidová, Sokolská 81, Ostrava 1 PharmDr. Rostislava Hele‰icová, ul. Mûsta Mayen 1496, Uherské Hradi‰tû Mgr. Ludmila Daìová, ul. 17. listopadu 140, Morkovice PharmDr. Jana Spáãilová, Drobného 38-40, Brno Mgr. Jitka Krupíková, Kytlická 779, Praha 9 PharmDr. Marie âesneková, Tovární 11, Znojmo Mgr. ZdeÀka Holeksová, Havlíãkova 32, Fren‰tát p. Radho‰tûm PhMr. Marie ·vecová, Masarykova 90, Rajhrad

Vydaná osvûdãení 162/2006 Mgr. Jitka Prantnerová, Denisovo nábfieÏí, Denisovo nábfieÏí 4, PlzeÀ, provozovatel: Lékárna Denisovo nábfieÏí, spol. s r.o. 163/2006 Mgr. Jozef Hendel, Pod Hradem, Bene‰ovská 121/7, T˘nec nad Sázavou, provozovatel: AGIA s.r.o. 164/2006 PharmDr. Anna Neugebauerová, U Sv. Anny, NábfieÏí 200, Libu‰ín, provozovatel: Hana Kviãerová 165/2006 Mgr. ZdeÀka Holeksová, Lékárna Javorník, Dolní 9, Fren‰tát pod Radho‰tûm, provozovatel: Mgr. ZdeÀka Holeksová 166/2006 Mgr. Jarmila Zmeková, Lékárna GILIA, Pujmanové 1219/8, Praha 4, provozovatel: GILIA s.r.o. 167/2006 Mgr. Ludmila Daìová, Lékárna U kfiíÏe, nám. Míru 959, Kojetín, provozovatel: Mgr. Jitka Dvouletá 168/2006 Mgr. Monika Klimková, LÉKÁRNA, ul. 17. listopadu 140, Morkovice, provozovatel: Mgr. Jitka Dvouletá 169/2006 RNDr. Vladimíra Polá‰ková, Lékárna 407-Javorník, Havlíãkova 32, Fren‰tát pod Radho‰tûm, provozovatel: Mgr. Z. Holeksová 170/2006 Mgr. NadûÏda Nûmcová, LÉKÁRNA U KROFTÒ, Heydukova 412/10, Praha 8, provozovatel: LÉKÁRNA U KROFTÒ, a.s. 171/2006 PharmDr. Alena Haunerová, U Divadla, Wilsonova 596, Slan˘, provozovatel: Dalufra, s.r.o. 172/2006 Mgr. Libu‰e Kimmerová, LÉKÁRNA REPHARM, Nerudova 640/41, ·umperk, provozovatel: Repharm, a.s. 173/2006 PharmDr. Jana Matu‰ková, Lékárna Nad Primaskou, Nad Primaskou 49, Praha 10, provozovatel: PharmDr. Karel Ulrych 174/2006 PharmDr. Ivan Procházka, Lékárna Plus, Kytlická 779, Praha 9, provozovatel: Lékárny Lloyds s.r.o. 175/2006 PharmDr. Hana Pekárková, Delta, Drobného 38-40, Brno, provozovatel: DELTA, spol. s r.o. 176/2006 Mgr. Ludmila Vofií‰ková, Lékárna KodaÀská, KodaÀská 57, Praha 10, provozovatel: PHARMACO spol. s r.o.

177/2006 Mgr. Monika Davidová, LÉKÁRNA REPHARM, Sokolská 81, Ostrava 1, provozovatel: Repharm, a.s. 178/2006 Mgr. Lenka Mrnu‰tíková, LÉKÁRNA RAJHRAD, Masarykova 90, Rajhrad, provozovatel: MORAVSKÉ LÉKÁRNY, s.r.o. 179/2006 Mgr. Veronika Dafibujánová, Lékárna U Sluníãka, Lidmily Malé 656, Pardubice, provozovatel: Mgr. Markéta Tauberová 180/2006 Mgr. Jana Streitová, Lékárna, Sadová 33, Blansko, provozovatel: Nemocnice Blansko, pfiísp. org. 181/2006 Dr. Mgr. Magdaléna Pavlíková, A lékárna v Kauflandu, ul. Mûsta Mayen, Uherské Hradi‰tû, provozovatel: BRL Center CZ s.r.o. 182/2006 PharmDr. Radka Vachová, Lékárna Nemocnice, Slovanského bratrství 710, Pelhfiimov, provozovatel: Nemocnice Pelhfiimov, pfiísp. org. 183/2006 Mgr. Bronislav Uriãa, Borská pole, U Leti‰tû 2, PlzeÀ, provozovatel: Lékárny Lloyds s.r.o. 184/2006* Mgr. Markéta Pauzrová, Lékárna Andy, Erbenova 2906, âeská Lípa, provozovatel: PeSa-RoTe s.r.o. 185/2006* Mgr. Iman El-Takkale, A lékárna v Kauflandu, Stfielniãná 2270/46, Praha 8, provozovatel: BRL Center CZ s.r.o. 186/2006* PharmDr. Ivana Gallová, A lékárna, OC Kaufland, Obchodní 250, Beroun, provozovatel: BRL Center CZ s.r.o. 187/2006* Mgr. Miroslav Kaltenbruner, A lékárna v Kauflandu, OD Kaufland, Chebská ul., Mariánské Láznû, provozovatel: BRL Center CZ s.r.o. 188/2006* PharmDr. Jan Ponec, Lékárna U polikliniky, Wolkerova ul., Brand˘s n. L., provozovatel: Lékárna u Svatého Václava s.r.o 189/2006* PharmDr. Lubo‰ Vejmola, Nemocniãní lékárna, Dûlnická 24/1132, Havífiov-Mûsto, provozovatel: Nemocnice s poliklinikou Havífiov, pfiísp. org. 190/2006* Mgr. Renata KuÏelová, Montana, Jana Harracha 90, Jilemnice, provozovatel: MONTANA MEDICA s.r.o. 191/2006 PharmDr. Marie âesneková, U nádraÏí, Tovární 11, Znojmo, provozovatel: DAPAMed, a.s. 192/2006 PhMr. Alena ·tychová, Lékárna Katefiinská, Katefiinská 34, Praha 2, provozovatel: G-FAM s.r.o. 193/2006 Mgr. Martina Zedková, Lékárna Na Brnûnské, Brnûnská 157, Ti‰nov, provozovatel: ZEDPO, s.r.o.

Zmûny osvûdãení z dÛvodu pfiemûn provozovatelÛ - právnick˘ch spoleãností Spoleãnost BRL Center CZ s.r.o., Pfiíkop 4, Brno fúzovala se spoleãnostmi: osv. ã.: spoleãnost: 324/2003 PharmSalix, s.r.o. 317/2003 KAUFARM spol. s r.o. 267/2004 Perlafarm s.r.o. 223/2004 LekPro, s.r.o. 271/2004 Coronilla s.r.o. 422/2003 Kauber, s.r.o. 106/2005 Balafarm s.r.o. 26/2005 DAPHARM s.r.o. 25/2005 T-PHARM s.r.o. 236/2005 MS-PHARM s.r.o. 84/2005 DL-PHARM s.r.o. 306/2005 PHARMCORA s.r.o. 228/2005 OVAPHARM s.r.o. 181/2006 PHARMLAND s.r.o. Dosavadní ãísla osvûdãení pfiecházejí na spoleãnosti BRL Center CZ s.r.o. Spoleãnost ALIPEX s. r. o., Vlastina 23, Praha 6 fúzovala se spoleãností Lékárna Stfied, s.r.o. osv. ã.: spoleãnost: 186/2005 Lékárna Stfied. s.r.o. Dosavadní ãíslo osvûdãení pfiechází na spoleãnost ALIPEX s.r.o. * = nová lékárna

O čem se píše Podle grémia ODS není kabinet sociální demokracie, kter˘ jen po volbách prodluÏuje své vládnutí, schopen problémy spojené napfiíklad s Rathov˘mi „pokraãujícími personálními ãistkami“ (odvolání fieditele SÚKL Milana ·mída) fie‰it. Podle deníku Metro Rath popfiel, Ïe by si s fieditelem vyfiizoval úãty za to, Ïe ústav zvefiejnil vlastní v˘klad ministerské vyhlá‰ky o prodeji léãiv. Podotkl ale, Ïe právo vykládat pfiedpis má jen ministerstvo ãi pfiípadnû soud. Dodal, Ïe v˘klad ústavu byl v rozporu s ministersk˘m. ■ Pod titulkem „Na deprese krocan s banány“ pí‰e polsk˘ deník Gazeta Wyborcza, Ïe potraviny obsahující tryptofan v˘raznû zlep‰ují náladu. Po sytém obûdû se cítíme lépe naloÏeni, pfiestoÏe jsme trochu ztûÏkli a máme ménû energie. Znaãné mnoÏství tryptofanu obsahuje napfiíklad uÏ zmiÀované krÛtí maso, chléb, mléko, Ïlut˘ s˘r nebo banány. Jeho nízká hladina mÛÏe b˘t pfiíãinou klesající nálady – tvrdí Wim Riedel z University v Maastrichtu. Vy‰etfiil 27 dobrovolníkÛ, z nichÏ 16 mûlo pfiíbuzné se sklony k depresím. Vûdci jim pak sniÏovali hladinu tryptofanu a zároveÀ je podrobili pamûÈov˘m testÛm a sledovali jejich náladu. V˘sledky prokázaly, Ïe pamûÈové schopnosti klesly u v‰ech testovan˘ch. Ov‰em u témûfi poloviny lidí ve skupinû tvofiené z tûch, jejichÏ pfiíbuzní mûli sklony k depresím, byly zaznamenány depresivní projevy, zatímco v dal‰í skupinû byly tyto projevy potvrzeny jen u 9 procent sledovan˘ch dobrovolníkÛ. ■ Podle deníku Právo se desítky lékafiÛ v Havífiovû obávají, Ïe v budoucnu mohou pfiijít o ordinace. Moravskoslezsk˘ krajsk˘ úfiad chce totiÏ prodat pût zdravotních stfiedisek, ve kter˘ch doktofii ordinují. Jeden z lékafiÛ uvedl, Ïe privatizace zdravotních stfiedisek se táhne tfiináct let a Ïe po celou dobu doktofii o privatizaci mûli zájem. Vedení mûsta, které se za lékafie postavilo, vyjádfiilo podiv nad rozhodnutím Rady Moravskoslezského kraje. To by po neuváÏené privatizaci zdravotních stfiedisek mohlo vést k v˘raznému sníÏení dostupnosti základní i odborné zdravotní péãe pro obyvatele Havífiova. (red.)

(ãlk)

7

● Kolem sedmdesáti procent farmaceutick˘ch spoleãností má v úmyslu pokraãovat v roz‰ifiování pfiípravkÛ o jejich dal‰í síly a lékové formy („line extensions“), aby odvrátily konkurenci generik. PfiibliÏnû 57 procent spoleãností zahájilo studium tohoto roz‰ífiení u pfiípravkÛ nacházejících se tûsnû pfied vypr‰ením patentové ochrany a stejné procento spoleãností podniklo právní kroky vedoucí k roz‰ífiení patentové ochrany. Zhruba 46 procent firem nezahajuje pfiípravu vÛãi konkurenci generik, dokud je‰tû nejsou uvedena na trh. ● Farmaceutické spoleãnosti vydají pfiibliÏnû o 30,1 mil. USD více neÏ biotechnologické spoleãnosti na komercionalizaci pfiípravkÛ urãen˘ch k léãbû onkologick˘ch onemocnûní.

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA LÉKŮ ● AVASTATIN (bevacizumab, Genentech) bude mít v roce 2014 více neÏ 50procentní podíl na trhu léãiv urãen˘ch k terapii nemalobunûãného karcinomu plic. ● Odhad celosvûtov˘ch nákladÛ spojen˘ch s objevem nového léãiva poãítá se zv˘‰ením z 19,6 mld. USD v roce 2002 na 25,1 mld. USD v roce 2006. ● Oãekává se, Ïe aplikace bioinformatiky pfii objevování a v˘voji nového léãiva sníÏí roãní náklady na v˘voj nov˘ch léãiv o 33 a délku v˘zkumu o 30 procent. ● Do roku 2008 skonãí patentová ochrana fiadû léãiv˘ch pfiípravkÛ z kategorie „blockbusters“, které generují spoleãn˘ obrat pfies 80 mld. USD. Po nástupu generick˘ch verzí jim hrozí i více neÏ 80procentní ztráta podílu na trhu. ● Svûtov˘ trh s onkologick˘mi pfiípravky pfiekroãil v roce 2004 ãástku 40 mld. USD. Prognóza do roku 2009 poãítá s prÛmûrnou roãní mírou rÛstu ve v˘‰i 5,5 procenta. ● Americk˘ trh s generiky ãinil v roce 2004 pfiibliÏnû 18,1 mld. USD, evropsk˘ ve stejném období vykazoval 10–11 mld. USD. ● Americk˘ trh s léãivy pouÏívan˘mi k léãbû gastrointestinálních onemocnûní pfiedstavoval v roce 2004 okolo 16,1 mld. USD; do roku 2009 se pfiedpovídá jeho zv˘‰ení na 22,8 mld. USD pfii prÛmûrné roãní mífie rÛstu 7,3 procenta. ● Trh v USA s léãivy k terapii hlavních situací doprovázen˘ch neuropatick˘mi bolestmi má hodnostu 741 mil. USD. Do roku 2014 se predikuje jeho roãní nárÛst ve v˘‰i 17 procent. Oãekává se, Ïe tento trh dosáhne v prÛbûhu deseti let hodnotu 3,5 mld. USD. ● Pfiední farmaceutické spoleãnosti investují kolem 43 mil. USD do strategie realizace autorizovan˘ch generik. Je to souãást jejich celkové iniciativy t˘kající se managementu „Ïivotnosti“ léãiv. (Par)

âeská lékárnická komora je od roku 2004 fiádn˘m ãlenem SdruÏení lékárníkÛ EU (PGEU). âervnového jednání v portugalském Cascais se zúãastnil prezident âLK Lubomír Chudoba (v první fiadû uprostfied).

EDUKAČNÍ SEMINÁŘE V Praze, Olomouci a Brnû pokraãují podzimní ãástí edukaãní semináfie urãené pro lékárníky, garantované âeskou lékárnickou komorou a organizaãnû zaji‰Èované spoleãností Pears Health Cyber, s.r.o. (pfiihlá‰ky na semináfie na www.edukace.cz). 30. 9. PRAHA – hotel Olympik, zaãátek 9.30 hodin Osteoporóza, revmatologie (prof. MUDr. Jan ·tûpán, CSc., doc. MUDr. Pavel Horák, CSc.) 30. 9. BRNO – Farmaceutická fakulta VFU, zaãátek 8.30 hodin Urologie (MUDr. Ladislav Ma‰ek, MUDr. Ivan Kolombo) 21. 10. OLOMOUC – hotel Sigma, zaãátek 8.30 hodin Urologie (MUDr. Ladislav Ma‰ek, MUDr. Ivan Kolombo) 4. 11. PRAHA – hotel Olympik, zaãátek 9.30 hodin Obezita (MUDr. Petr Sucharda, MUDr. Martin Matoulek) 4. 11. BRNO – Farmaceutická fakulta VFU, zaãátek 8.30 hodin Oãní lékafiství (MUDr. Lucie Vale‰ová, MUDr. Josef Hycl, CSc.) 11. 11. PRAHA – hotel Olympik, zaãátek 9.30 hodin) Virová onemocnûní, vakcíny Souãasn˘ trend a v˘hled do roku 2007 (MUDr. Michal Vít, hlavní hygienik âR) Chfiipka, virová onemocnûní (MUDr. Petr Rambousek) 2. 12. PRAHA – hotel Olympik, zaãátek 9.30 hodin Preventivní kardiologie (prof. MUDr. Richard âe‰ka, DrSc., MUDr. Michal Vrablím, Ph.D.) Garance: 10 bodÛ âLK do systému postgraduálního vzdûlávání

8


Lenalidomid pro další indikace Americk˘ Úfiad pro kontrolu potravin a léãiv (FDA) udûlil dodatkové povolení nového léku (sNDA) pro dal‰í indikaci u preparátu REVLIMID (lenalidomid), pro vyuÏití v kombinaci s dexamethasonem. A to pro léãbu pacientÛ trpících mnohoãetn˘m myelomem, ktefií prodûlali alespoÀ jednou dfiívûj‰í léãbu. REVLIMID byl rovnûÏ schválen pro léãbu anemick˘ch pacientÛ závisl˘ch na transfuzích v dÛsledku myelodysplatického myelomu s nízk˘m aÏ stfiedním rizikem spojen˘ch s delecí chromosomu 5q a s dal‰ími cytogenetick˘mi abnormalitami nebo bez nich. Mnohoãetn˘ myelom je v USA druh˘m nejãastûj‰ím zhoubn˘m onemocnûním krve, kter˘m trpí zhruba padesát tisíc lidí. KaÏd˘ rok je zaznamenáno kolem 14 600 nov˘ch pfiípadÛ tohoto onemocnûní a oãekává se, Ïe v leto‰ním roce bude pfiíãinou úmrtí pro asi dvanáct tisíc AmeriãanÛ. Preparát REVLIMID pfiedstavuje pro pacienty novou moÏnost orální léãby. Bude k dostání v následujících dávkováních: kapsle s 5 mg, 10 mg, 15 mg a 25 mg.

Po klinických zkouškách Nejnovûj‰í produkt spoleãnosti BioAlliance Pharma SA, bioadhezivní bukání tableta Loramyc® (miconazol na platformû Lauriad®) 50 mg, právû dokonãil tfietí fázi klinick˘ch zkou‰ek v Evropû pro léãbu orofaryngeální kandidózy (OPC) u pacientÛ s rakovinou a HIV. Odhaduje se, Ïe objem prodeje preparátu Loramyc® pro nemocnice a v maloobchodní síti v sedmi klíãov˘ch zemích (USA, Francie, Velká Británie, Itálie, Nûmecko, ·panûlsko a Japonsko), které reprezentují zhruba 80 % potenciálního svûtového trhu pro orofaryngeální kandidózy, se bude pohybovat mezi 300–350 miliony eur. Druh˘ produkt, acyklovir na platformû Lauriad®, pro léãbu oparÛ na rtech, v souãasné dobû dokonãil první fázi klinick˘ch zkou‰ek v Evropû. Zde také probíhá první a druhá fáze klinick˘ch zkou‰ek u primární rakoviny jater (hepatocelulární karcinom nebo HCC) vyuÏívající technologii Transdrug® pro pfienos nanoãástic doxorubicinu. Tato technologie získala status maloobjemového léãiva od Evropské agentury pro hodnocení léãiv˘ch pfiípravkÛ (EMEA) a amerického Úfiadu pro kontrolu potravin a léãiv. (Zdroj: PROTEXT)

SPRÁVNÉ DISPENZAČNÍ MINIMUM

Morfin a jeho deriváty Nezbytnou souãástí léãby bolesti zÛstává i v souãasnosti morfin v nûkolika lékov˘ch formách. Paleta morfinov˘ch derivátÛ se dnes velmi roz‰ífiila a vyznaãuje se pfiedev‰ím vy‰‰í úãinností, lep‰í farmakokinetikou a kvalitní lékovou formou. Pfiesto si morfin zachovává mezi analgetiky jedineãné místo. Jeho preskripce je vázána na skupinu omamn˘ch látek, proto je nutné vydávání na Rp s modr˘m pruhem. PÛsobí na opioidní receptory v CNS. Z toho vypl˘vá jeho hlavní analgetick˘ a narkotick˘ úãinek, ale také ostatní doprovodné vedlej‰í úãinky (útlum dechového centra, periferní vazodilatace, inhibice stfievní peristaltiky a Odiho svûraãe, stimulace chemoreceptorÛ pro zvracení, zv˘‰en˘ tonus moãového mûch˘fie). Jeho stûÏejní indikací je léãba silné akutní a chronické bolesti. Mezi klinicky závaÏné kontraindikace patfií obstrukce horních d˘chacích cest, akutní astmatick˘ záchvat, prÛjmy zpÛsobené otravou nebo toxiny. V˘znamnou interakcí mÛÏe b˘t podání látek tlumících CNS, napfi. sedativ, alkoholu, anxiolytik. NeÏádoucích úãinkÛ mÛÏe b˘t velmi mnoho a vypl˘vají z jeho úãinkÛ na opioidních receptorech. S velkou obezfietností proto má b˘t morfin indikován napfi. u alkoholikÛ, u pacientÛ s akutními bfii‰ními problémy, ulcerativní kolitidou, u pacientÛ se sníÏenou plicní rezervou, pfii zranûní hlavy nebo zv˘‰eném intrakraniálním tlaku. Pro lep‰í indikaci a urãení v˘‰e dávky by mûl pacient pfiesnû popsat typ bolesti, její lokalizaci a intenzitu pfied podáním a pak 30–60 minut po podání morfinu. Mûl by b˘t schopen popsat i pfiípadné zmûny vitálních funkcí pfied terapií a pravidelnû i v jejím prÛbûhu (dech, srdeãní ãinnost, GI funkce atd.), zvlá‰tû pfii dlouhodobé chronické terapii. Je vhodné vyhodnotit terapeutickou odpovûì (del‰í uÏívání mÛÏe vést k toleranci a závislosti), u chronicky léãen˘ch je tfieba progresivnû zvy‰ovat dávku. Ne nadarmo se fiíká, Ïe expertem na bolest je pacient sám a Ïe si vlastnû ruku v ruce s lékafiem urãuje dávky tûchto analgetik. Dispenzaãní minimum pro perorální podání: • Perorální preparáty uÏívat s jídlem nebo nûjak˘m dÏusem, pokud jsou GI potíÏe. Je nutno akceptovat kvalitu LF, tzn. nûkteré tablety lze, ãi nelze pÛlit, nûkteré kapsle lze ãi nelze otevfiít a vysypat tfieba do nápoje. Podle typu vydaného léku je nutno správnû instruovat pacienta. • U tablet s prodlouÏen˘m uvolÀováním nelze oãekávat úãinek do 30 minut po podání. Proto je lep‰í pfii chronickém podávání dodrÏovat pravidelné intervaly, aby se pfiede‰lo tzv. terapeutickému oknu, kdy úãinek pfiede‰lé dávky odeznûl a nov˘ je‰tû nenastal („podávat analgetika podle hodin“). • Pokud je to nutné, má b˘t pacient pfii dlouhodobé léãbû informován i o vzniku fyzické závislosti. Pfii jejím odstraÀování se musí postupnû sniÏovat dávky, aby nedo‰lo k v˘znamnému projevu abstinenãních pfiíznakÛ (nauzea, zvracení, kfieãe, horeãka atd.) • Pro pfiedejití atelektázii je vhodné pacientÛm doporuãit zaka‰lat nebo hluboce se nadechnout pfiibliÏnû co 2 hod. Dále nemûnit rychle pozice, pomalu se posazovat i vstávat, aby se pfiede‰lo ortostatické hypotenzi. • Lékafi by mûl b˘t informován o nedostateãném analgetickém úãinku nebo o pfiíli‰né sedaci. • Pacientovi doporuãit s ohledem na pravdûpodobn˘ vznik zácpy zmûkãující laxativum, pfiísun vláknin, vût‰í mnoÏství tekutin atd. • NeuÏívat látky tlumící CNS, mohou prohloubit NÚ a útlum. • Nûkdy lze pozorovat i NÚ typu únavy, závratí, barevného vidûní – to je dÛleÏité vûdût zvlá‰tû tehdy, kdyÏ chce pacient pfii léãbû fiídit auto nebo provádût jiné ãinnosti vyÏadující zv˘‰enou pozornost. • Také ostatní OTC medikace by mûla b˘t vÏdy konzultována. PharmDr. MARIE ZAJÍCOVÁ [email protected]

9

Vzdělávací centrum je zázemím pro přípravu na práci v lékárně O rozhovor na tento mûsíc jsme poÏádali vedoucí lékárnici Fakultní lékárny Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû RNDr. NadûÏdu Strnadovou. ■ MÛÏete struãnû pfiedstavit va‰i lékárnu? Fakultní lékárna VFU Brno, zprovoznûná pfied tfiemi a pÛl lety, je úãelové zafiízení farmaceutické fakulty. Jde o vefiejnou lékárnu s odborn˘mi pracovi‰ti. Provoz zaji‰Èují jednak zdravotniãtí pracovníci, jednak pedagogové Ústavu aplikované farmacie FaF. Pedagogové, ktefií se vûnují pfiedev‰ím studentÛm, se podílejí na expediãní ãinnosti se zamûfiením na dispenzaci. ZÛstávají tak spjati s kaÏdodenní lékárenskou prací a mohou studentÛm pfiedávat odborné znalosti s velkou erudicí. Zdravotniãtí pracovníci kromû lékárenské péãe o na‰e humánní i veterinární pacienty vytváfiejí studentÛm podmínky pro praktickou v˘uku, na níÏ se také sami ãásteãnû podílejí. Integrovanou souãástí Fakultní lékárny je tzv. vzdûlávací centrum, jehoÏ vytvofiení nabídlo jedineãné moÏnosti k získávání a rozvoji znalostí i dovedností vyÏadovan˘ch pro práci v lékárnû.

ROZHOVOR

■ PfiiblíÏíte nám poslání a ãinnost tohoto vzdûlávacího centra? Centrum poskytuje studentÛm moÏnost vzdûlávání v rÛzn˘ch praktick˘ch lékárensk˘ch ãinnostech a souãasnû vytváfií zázemí pro vûdeckov˘zkumn˘ potenciál fakulty, pfiedev‰ím Ústavu aplikované farmacie. Ten centrum vyuÏívá pro experimentální práce studentÛ magisterského i doktorského studijního programu farmacie. Do budoucna lze pfiedpokládat, Ïe vzdûlávací centrum bude k dispozici i ostatním zájemcÛm v oblasti postgraduálního vzdûlávání. Vzdûlávací centrum je tvofieno tfiemi základními v˘ukov˘mi pracovi‰ti. Jsou to ateliér pro praktickou v˘uku marketingu a správné dispenzaãní praxe, dále pracovi‰tû pro specializovanou v˘uku informaãních technologií v lékárenství, a koneãnû galenická laboratofi pro pfiípravu léãiv˘ch pfiípravkÛ. Za my‰lenku vzdûlávacího centra se kolegÛm z Ústavu aplikované farmacie dostalo i zahraniãního ocenûní. Letos v ãervnu se zúãastnili v˘roãní konference Evropské asociace farmaceutick˘ch fakult v Tallinu, kde v rámci soutûÏe o nejlep‰í poster vãetnû doprovodného ãlánku získali prvenství Mgr. Marek Csöllei, dr. Jan ·aloun a dr. Karel Va‰ut pod vedením pfiednosty zmínûného ústavu doc. Jozefa Koláfie. ■ V souvislosti s lékárenstvím se dnes ve v‰ech pádech skloÀuje ekonomika. Jak si v tomto ohledu vede va‰e lékárna? Ve Fakultní lékárnû mÛÏeme – pfiedev‰ím zásluhou na‰eho provozovatele, jímÏ je FaF VFU Brno – vykonávat svou práci v klidu a vûnovat se pacientÛm bez stresu z obav o ekonomické pfieÏití. Ve zdravotnictví máme v˘bornou spolupráci s lékafikami dr. Samotnou, dr. Burdovou, dr. Lustigovou a dr. Hrbkovou. Stále více také spolupracujeme s klinikami a ústavy veterinárních fakult. Kvalitou poskytovaného servisu zde získáváme stálé pfiíznivce ze strany majitelÛ zvífiátek i veterinárních lékafiÛ. To v‰echno se pozitivnû projevuje na ekonomice lékárny. Pfiipravil VLADIMÍR VRBOVSK¯, foto autor Informace o FL najdete také na www.faflekarna.cz

září uplyne patnáct let od chvíle, kdy byla v Brně znovu otevřena farmaceutická fakulta. V souvislosti s tímto jubileem se nabízí možnost připomenout nedávnou historii jejího opětovného vzkříšení. Již bezmála půlstoletí nás totiž dělí od doby, kdy kvůli politickým, mocenským a dokonce snad i osobním sporům byla farmaceutická fakulta násilně vytržena z prostředí tehdejší brněnské univerzity J. E. Purkyně a přenesena do Bratislavy.

V

Bylo to v roce 1960 po fiadû pedagogicky i vûdecky úspû‰n˘ch let. Vedle pfieru‰ení slibného v˘voje v oblasti vûdecko-v˘zkumné práce byl v˘sledkem zmínûného ãinu mnohalet˘ zoufal˘ nedostatek farmaceutÛ, zejména v âechách. K obnovû vzdûlávání farmaceutÛ v ãesk˘ch zemích do‰lo teprve po bezmála deseti letech, kdy v rámci Univerzity Karlovy vznikla farmaceutická fakulta se sídlem v Hradci Králové. MoÏnost opûtného oÏivení pÛvodní fakulty v Brnû se objevila za dal‰ích dvacet dlouh˘ch let – bylo to po událostech roku 1989. Otcem my‰lenky znovuzrození brnûnského farmaceutického studia byl prof. RNDr. Jan Kovafiík, DrSc., na jehoÏ podnût zaãalo úsilí o opûtovn˘ vznik farmaceutické fakulty v Brnû. V bfieznu 1990 jmenoval rektor brnûnské – nyní opût Masarykovy – univerzity pfiípravnou komisi pro zfiízení farmaceutické fakulty v ãele s profesorem lékafiské fakulty prof. MUDr. Oldfiichem Neãasem, DrSc. Poãáteãní jednání komise s pfiedstaviteli Masarykovy univerzity se odehrávala v pfiíznivé, souhlasné atmosféfie a zdálo se, Ïe rehabilitaci farmaceutické fakulty nestojí v cestû nic podstatného. Prvotní optimismus v‰ak nemûl mít dlouhého trvání. KdyÏ do‰lo na rozhovory o konkrétních opatfieních, zavládly na stranû univerzitních partnerÛ nejednotnost a opatrnost. Proti vzniku farmaceutického studia se jako první postavili pfiedstavitelé pfiírodovûdecké fakulty, ktefií poukazovali na nevyhovující prostorové moÏnosti a nedostateãné personální zaji‰tûní. Jejich postoj mûl siln˘ vliv na dal‰í v˘voj, do nûhoÏ se nepochybnû promítly i tehdej‰í úvahy o vzniku dal‰í fakulty v rámci Masarykovy univerzity. ·lo o fakultu ekonomicko-správní a dluÏno pfiipomenout, Ïe atmosféra transformace ekonomiky pfiála spí‰e jí jako


Farmaceutická fakulta VFU oslaví patnácté narozeniny Prof. RNDr. PhMr. Vladimír Smečka, CSc. symbolu nastupující politickohospodáfiské éry. Jednání o rehabilitaci farmaceutického uãení nevyhnutelnû s m û fi o v a l a k bodu, jenÏ p fi í p r a v n o u komisi postavil pfied zásadní otázku: Je o obnovení farmaceutického studia v Brnû vÛbec zájem? Odpovûì byla s napûtím oãekávána na schÛzi Spolku farmaceutÛ v lednu 1991. Pfiípravná komise na ni pozvala dva úfiadující prorektory, aby zde vyjádfiili stanovisko univerzity. Vyznûlo negativnû, se znovu zopakovan˘m odkazem na prostorové, personální a finanãní potíÏe. Pfiípravná komise v‰ak jiÏ poté, kdy ze strany vedení Masarykovy univerzity vycítila zdráhav˘ postoj, zaãala s hledáním alternativního fie‰ení, aby docílila zachování farmaceutického studia alespoÀ v rámci Moravy. Tak do‰lo na jednání s vedením Palackého univerzity v Olomouci, které ale po jediném setkání skonãilo neúspûchem. Po tûchto nezdarech se objevila spásná úvaha o spojení s brnûnskou Vysokou ‰kolou veterinární (V·V) s jejími dvûma fakultami – veterinárního lékafiství a fakultou veterinární hygieny a ekologie. Ukázalo se, Ïe poãáteãní obecné pfiedmûty farmaceutického a veterinárního studia (podobnû jako i u medicíny humánní) se v podstatû kryjí, ãehoÏ by se dalo s úspûchem vyuÏít. Kromû toho mûla vazba farmacie na veterinární lékafiství dlouhou tradici – vzpomeÀme spolupráci prof. MVDr. Jaroslava Lebdu‰ky, DrSc, a jeho kolektivu z V·V s vûdeck˘mi pracovníky pÛvodní brnûnské farmaceutické fakulty v ãele s doc. RNDr. PhMr. Bohuslavem Melicharem, CSc., a doc. RNDr. PhMr. Ale‰em Sekerou, CSc.; pracovní vazba docenta Melichara na veterinární fakultu ostatnû pfietrvala i po odchodu farmaceutické-

ho studia z Brna. Roli prostfiedníka sehrál ãlen pfiípravné komise prof. MVDr. Rudolf Hrabák, DrSc., z V·V. Slibná odpovûì pfii‰la prakticky obratem, následoval první kontakt s vedením V·V a jejím rektorem prof. MVDr. Jaroslavem Konrádem, DrSc. Zájem V·V o pfiijetí farmaceutické fakulty do rámce ‰koly byl potvrzen. Události pak nabraly pomûrnû rychl˘ spád, na fiadu pfii‰lo splnûní v‰ech pfiíslu‰n˘ch formalit a k 1. záfií 1991 vznikla Farmaceutická fakulta pfii Vysoké ‰kole veterinární. Jejím dûkanem (1991–1994) byl zvolen prof. RNDr. PhMr. Vladimír Smeãka, CSc. Farmaceutické studium v Brnû se tak po dlouh˘ch tfiiceti letech doãkalo své rehabilitace. Je ov‰em tfieba vûdût, Ïe od vedení tehdej‰í V·V nebylo pfiijetí farmacie pouze aktem dobré vÛle, n˘brÏ zároveÀ i cestou k uhájení vlastních zájmÛ. Vznik tfietí fakulty upevnil postavení V·V a odstranil v té dobû znaãnû aktuální hrozbu ztráty samostatnosti veterinárního studia a jeho splynutí s Vysokou ‰kolou zemûdûlskou, jak se jiÏ v minulosti jednou stalo. Stejnû tak je ale tfieba vyzvednout ochotu, s níÏ

rektorát V·V vycházel vstfiíc nové fakultû. Pfiízniv˘ v˘voj trvající aÏ do dne‰ních dnÛ je nutno pfiipsat na vrub celkovému pozitivnímu postoji v‰ech sloÏek univerzity. Poãátky budování fakulty v novém prostfiedí – byÈ to mÛÏe znít jako fráze – byly opravdu tûÏké. Fakultu zpoãátku tvofiili v‰ehov‰udy tfii zamûstnanci, z toho dva uãitelé, profesor Smeãka a RNDr. NadûÏda Strnadová-Kartíková, a jedna administrativní pracovnice, T. Kroutilová. Nábor uãitelÛ a dal‰ích pracovníkÛ zaãal v roce 1992. Jejich jména a pracovní zafiazení byla a nadále jsou uvefiejÀovány v kaÏdoroãním „Seznamu pfiedná‰ek fakulty“. Nová fakulta podle zvyklostí, trvajících aÏ do dne‰ka, nedisponovala obvyklou funkcí tajemníka. To zejména v poãátcích jejího pÛsobení pfiiná‰elo nemalé potíÏe. Znovuzrození fakulty se navíc odehrálo v období poãátkÛ transformace ãeskoslovenské ekonomiky. PÛvodní zdravotnická organizaãní síÈ zanikala a nové podstatné instituce, jako napfi. âeská lékárnická komora, postupnû vyrÛstaly pomalu a obtíÏnû. Sponzoring ani granty nebyly dosud známy. Pohyb, v nûmÏ se ocitly ekonomika i organizaãní správa státu, komplikoval práce spojené s budováním ‰koly a její stabilizaci. (Dokonãení v pfií‰tím ãísle) Autor je emeritním dûkanem Farmaceutické fakulty VFU v Brnû

Pavilon farmacie v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû. Foto: ââL – V. VRBOVSK¯

11


PharmDr. Libuše Langerová o práci v řetězcové lékárně:

Do odborných záležitostí mi nikdo nemluví Doktorka Libuše Langerová, odborná zástupkyně pražské lékárny Sirius, sídlící na Budějovické, se občasné averzi kolegů k řetězcům nediví. Přesto se kvůli firmě, pro kterou pracuje, necítí být lékárníkem druhé kategorie. Říká, že změny ve společnosti v roce 1989 uvítala stejně jako jiní a stejně jako další lékárníci věřila, že u nás bude zaveden německý model, tedy jedna lékárna a jeden lékárník. „Nakonec se tento model neprosadil a podle mého názoru k tomu nebyla vůle ani samotných lékárníků,“ říká doktorka Langerová.

Jaroslava Hořanská ■ Pracujete v lékárnû, kterou provozuje zahraniãní spoleãnost. Nemáte obãas pocit, Ïe na vás kolegové nahlíÏejí s despektem ãi nesouhlasem? „Tento pocit jsem mívala pfied nûkolika lety. Myslím, Ïe v mal˘ch ãi velk˘ch, ãesk˘ch ãi zahraniãních fietûzcích pracuje nûkolik stovek kolegÛ lékárníkÛ a farmaceutick˘ch asistentÛ. Nemyslím, Ïe úroveÀ na‰í práce spoãívá v zamûstnavateli, ale v ãlovûku samotném. Já sama jsem pfied nûkolika lety mûla jako prioritu pracovat v lékárnû, kterou provozuje lékárník. Pokusila jsem se o to nûkolikrát a mûla jsem smÛlu. Lékárna se dostala do ekonomick˘ch potíÏí a zmûnila majitele nebo byla uzavfiena. Takto jsem se dostala do fietûzcové lékárny.“ ■ Kde je podle vás hlavní pfiíãina nechuti majitelÛ lékáren – lékárníkÛ vÛãi fietûzcÛm? „Jistû je to v první fiadû pocit, Ïe fietûzce mají ze strany v˘robcÛ i distributorÛ smluvnû zaji‰tûny v˘raznû lep‰í podmínky. Bezesporu je mají, ale nejsou tak nadstandardní, jak jsem si myslela i já, dokud jsem pro spoleãnost Lloyds nezaãala pracovat. Pro soukromé lékárníky je za souãasné situace podnikání mnohem sloÏitûj‰í, cítí se ohroÏeni, a z toho plyne nejvût‰í averze.“ ■ Nûktefií b˘valí zamûstnanci lékáren Lloyds neradi vzpomínají na ãasté pfiesouvání do jiné lékárny, kde zrovna chybûl personál, tzn. Ïe se stávali jak˘misi létajícími magistry. Máte zku‰enosti s podobnou „rotací kádrÛ“? „NemÛÏu mluvit za jiné lékárny, ale u nás je uÏ dva roky stabilní ‰estiãlenn˘ kolektiv, kter˘ tvofií tfii magistry, dvû laborantky a sanitáfika. Mgr. Petra

12

Jebavá je u nás rok, je zku‰ená, velmi ‰ikovná a pohotová, dobfie komunikuje s pacienty. Magistra Klára Vokurková sem nastoupila zhruba pfied tfiemi mûsíci. S pacienty komunikuje také dobfie, ale teprve ãas ukáÏe, jestli se jí bude v na‰em kolektivu líbit a jestli se její práce bude líbit nám. Laborantka Lidmila Listíková tady se mnou pracu-

■ Jak˘ jste mûla pocit, kdyÏ jste se stala odbornou zástupkyní této lékárny, která má v okolí docela velkou konkurenci? „Moje první pacientka se rozhlédla a fiekla: To je hrÛza, oni tu nic nemají. Pfii‰la si pro nûjak˘ speciální inzulín. Dnes je to na‰e loajální klientka a pro mne je to velké vítûzství. Bylo nesmírnû obtíÏné prosadit se v konkurenci Polikliniky Centromed. Na‰e lékárna je ale na dobrém místû. Nad námi pfiímo v objektu je ordinace stomatologa, psychosomatická ambulance, na sídli‰ti za námi je malá interna a gynekologie. Chodí sem obãané ze star‰í i novûj‰í zástavby v okolí, vût‰inou starousedlíci. Pak máme nereceptové klienty z okolních bank, ale receptÛ máme v˘raznû víc. Dochází k nám rovnûÏ pacienti z Centromedu nebo z Polikliniky Hvûzdova,

Laborantka Lidmila Listíková patfií ke stál˘m oporám t˘mu dr. Langerové. je od samého zaãátku. I ona je nesmírnû schopná. ¤ada pacientÛ a klientÛ chodí jen za ní, protoÏe se v pfiípravcích dobfie orientuje a neustále na sobû pracuje. Dal‰í laborantka Jana ·vestková je u nás pût let a je také opravdu ‰ikovná a vstfiícná k pacientÛm. Z toho vidíte, Ïe lidi z této lékárny, zku‰ené a zapracované, nikdo nikam nepfiesouvá. Nedá se vylouãit, Ïe v jin˘ch lékárnách mÛÏe nûkdo, tfieba absolvent fakulty, fungovat jako létající magistr, ale já Ïádnou v˘pomoc nepotfiebuji, tak jsem se s tím nesetkala.“

ktefií bydlí mezi tûmito zdravotnick˘mi zafiízeními, a také z Thomayerovy nemocnice. Mohou totiÏ zaparkovat na stfiedovém pruhu vozovky. Mám zku‰enost, Ïe ve velké lékárnû, kde stojí lidé v fiadû, se tûÏko mohou pacientÛm tak vûnovat (kdo se ptá, ten brzdí). Nûktefií lidé potfiebují klid, a právû ti zaãali chodit k nám a zÛstali. Vûkov˘ prÛmûr lidí v Praze 4 je pomûrnû vysok˘. Máme otevfieno pondûlí aÏ pátek od osmi do devatenácti, v létû zavíráme o hodinu dfiíve. O sobotách nepracujeme, protoÏe blízko je Centromed a z druhé strany

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 a obstál v konkurenãním prostfiedí jin˘ch lékáren. Tím míním lékárny velk˘ch poliklinik a fakultních nemocnic, coÏ jsou právû ty, které v regionu diktují cenotvorbu. Pokud nebudou státem provozované instituce dodrÏovat státem regulovanou cenu léãiv, nemÛÏe se nikdo zlobit na soukromou lékárnu, která ãiní pod tlakem totéÏ, a navíc na úkor sv˘ch soukrom˘ch prostfiedkÛ, nikoliv na úkor státního rozpoãtu.“

Lékárna SIRIUS na Budûjovické ulici v Praze 4. lékárna U vodojemu, takÏe by to pro nás nebylo rentabilní.“ ■ Na to, Ïe zafiízení va‰í oficíny není nejmodernûj‰í, dafií se vám vystavovat pfiekvapivû ‰irok˘ doplÀkov˘ sortiment. Je pro to hlavním dÛvodem ekonomika, nebo zájem klientÛ? „Máme pofiád stejn˘ nábytek, kter˘ pofiizoval kolega – mÛj b˘val˘ zamûstnavatel, ale prozatím je vyhovující. Spoleãnost Lloyds má sice zájem vtisknout stejn˘ image v‰em sv˘m lékárnám, ale ten spoãívá v co nej‰ir‰í nabídce, nikoliv v nábytku. Myslím, Ïe v souãasné ekonomické situaci ãesk˘ch lékáren je takov˘ sortiment nutn˘. Pfiesto nechci, aby se vymykal zdravotnickému charakteru lékárny. Pokud nabízím kosmetiku, pak léãebnou, kdyÏ obuv, tak zdravotní.“ ■ Své zamûstnání v fietûzcové lékárnû jste jistû nejednou probírala s kolegy v soukromí. Co jste jim fiekla, kdyÏ se ptali na v˘hody? „Pozitivní pro mne je napfiíklad to, Ïe o fiadu záleÏitostí se nemusím starat. Firma Lloyds poskytuje mnû a m˘m kolegÛm ekonomické a personální zázemí i technické vybavení, a tím i klid a moÏnost soustfiedit se na vlastní profesi. Dále oceÀuji, Ïe ekonomicky siln˘ zamûstnavatel se vyh˘bá takov˘m záleÏitostem jako je baÈÛÏkafiení, k‰eftování s lékafii a podobnû. Nechci, aby to vyznûlo jako kritika soukrom˘ch lékáren, protoÏe tûch, které se tak chovají, je men‰ina, ale fietûzcová lékárna je nûjak víc na ránû, proto na‰e ãinnost musí b˘t lege artis. V provozních záleÏitostech Ïádné problémy nemám, do odborné

práce mi nikdo nezasahuje. Je to moje priorita, a kdyby tomu tak nebylo, byl by to pro mne dÛvod k odchodu.“ ■ Majitelé mal˘ch lékáren se tûÏko mohou smífiit s nízk˘mi nebo Ïádn˘mi doplatky na léky v siln˘ch fietûzcích. Nejde jen o ekonomické ohroÏení tûchto mal˘ch lékáren. Doplatek pfiestává b˘t regulaãním prvkem spotfieby lékÛ. „Co se t˘ãe ceny léãiv i parafarmaceutik, není strategií firmy plo‰nû sniÏovat doplatky nebo prodávat pod cenou. Na druhé stranû odborn˘ zástupce lékárny Lloyds není pouh˘ „drÏitel osvûdãení“, ale firma od nûj oãekává, Ïe bude manaÏerem svého provozu a bude ãinit takové kroky, aby udrÏel obrat

■ S ãím byste se v budoucnosti nerada smifiovala? Co mÛÏe lékárníky nejvíce ohrozit? „Struãnû fieãeno, nejvíce nás ohrozí dvûstûdevatenáctka a dvûstûdvacítka, protoÏe realizaci tûch dvou vyhlá‰ek v praxi si neumím pfiedstavit. Zajímá mû, jak se do ãtyfiiadvaceti ãtvereãních metrÛ vejde i WC, jak bude fungovat pfiíjem a skladování zboÏí, co zamûstnanci, pro které se nepoãítá ani s minimální ‰atnou apod. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych nepfiipravovala „emes“. Je to ménû lukrativní záleÏitost, ale kdyÏ pacientovi vydám HVLP za 1500 korun, pfiipadá mi nemorální poslat ho pro IPLP jinam. Chci mu zaruãit komplexní péãi. NemÛÏu se ztotoÏnit se samoobsluÏn˘m prodejem v lékárnách, protoÏe mne to zbavuje v˘hody poskytovaného poradenství. Jestli lidé budou stát s ko‰íkem v fiadû, chtûla bych vidût pokladní, která se zeptá, jestli berou je‰tû jiné léky. Jednou se to vymstí v neÏádoucích úãincích. Kdyby nûco podobného navrhoval ekonom, bylo by to pochopitelnûj‰í, ale u ministra, kter˘ je lékafi, je to neuvûfiitelné.“

Komunikace s pacienty je „parketou“ magistry Petry Jebavé. Snímky ââL – V. VRBOVSK¯

13


ZAJÍMALO VÁS Na vaše otázky odpoví Mgr. JIŘÍ KOTLÁŘ ● Otázka: Mohu i po vydání vyhlá‰ky ã. 220/2006 Sb. uplatÀovat nadále pravidlo „není-li uvedeno pfiesnû, vydávám nejmen‰í balení HVLP a nejslab‰í sílu“? ● Odpovûì: Toto pravidlo uÏ mnoho let neplatí. Dfiíve bylo zakotveno i v právním pfiedpise, bohuÏel se ãasto jako nepsané uplatÀuje dodnes, pfiestoÏe by mohlo dojít i k po‰kození pacienta. V dne‰ní dobû uÏ nelze podobná pravidla zavádût (je zfiejmé, Ïe poddávkování mÛÏe b˘t stejnû závaÏn˘ problém jako pfiedávkování, existují rozdíl-

TAK TO VIDÍM JÁ:

ná dávkovací schémata vztaÏená k rÛzn˘m diagnózám atd.). Proto je lékafi pfii pfiedepisování HVLP povinen uvést jeho pfiesné oznaãení, tj. název, pod nímÏ je lék registrován, lékovou formu, sílu (koncentraci) a velikost balení. Pokud v‰echny tyto údaje na receptu nejsou, lékárník si je mÛÏe i ve vlastním zájmu vhodn˘m zpÛsobem ovûfiit, aby nedo‰lo k nesprávnému v˘deji. Má pro to fiadu moÏností, ne jen kontaktování pfiedepisujícího lékafie. V tûchto pfiípadech se nejedná o zámûnu léãivého pfiípravku, ale pouze o jeho upfiesnûní, takÏe se na nû nevztahuje „zákaz“ zámûn. ● Otázka: Které konkrétní právní pfiedpisy se t˘kají moÏnosti nevydání pfiípravkÛ obsahujících pseudoefedrin pfii podezfiení na zneuÏití? Existuje

Na jednu kartu bych všechno nesázel

Kdyby se teì nûkdo z lékárníkÛ vrátil z pÛlroãní cesty po exotick˘ch destinacích, kde nemûl moÏnost spojení s civilizací, pfii pohledu na ãeské lékárenství v ãervenci 2006 by slovy klasika nestaãil „valit bulvy“. Dostupnost lékárenské péãe nám zaji‰Èují ãtyfiiadvacetimetrové samoobsluÏné kiosky, s velk˘m humbukem je povolen a vlastnû nepovolen internetov˘ prodej lékÛ. Lékárník jako ãlen kategorizaãní komise je persona non grata. Pfii expedici mÛÏe kvÛli omezení generické substituce fungovat spí‰e jako ‰kolen˘ dispeãer, kter˘ posílá zpátky k lékafii pacienty pro náhradní preparát místo toho napoprvé pfiedepsaného, ale bohuÏel momentálnû v˘padkového. A pfiitom je‰tû v bfieznu to podle slibÛ ministra Davida Ratha kolegÛm z GML a APL mûlo vypadat úplnû jinak! Degresivní marÏe byla pfiedkládána jako v‰elék na bolístky ãeského lékárenství. BohuÏel, pomûrnû rychle se ukazuje, Ïe pfies naslibovanou péãi pacient umírá. Dodnes nedokáÏu pochopit, jak na‰i k ministerstvu pfiítulnûj‰í kolegové mohli vsadit v‰echno na jedinou kartu, a to na kartu degresivní marÏe. Aby bylo jasno, nebrojím proti této my‰lence jako ‰éf velké ústavní lékárny, která bude kvÛli degresi hodnû krvácet, naopak ji povaÏuji za první krok ke zmûnû odmûÀování práce lékárníka! ·koda jen, Ïe zástupci jedné vûtvû lékárnického stavu zapomnûli na její provázání s dal‰ími prvky. Mezi ty já poãítám navrácení lékárníkÛ do kategorizaãní komise a také jednání o zpÛsobu úhrady ãinností nemocniãního lékárníka. Je dobré jen pfiipomenout, Ïe ãinnost nemocniãního lékárníka v rámci vlastní nemocnice není zdravotní poji‰Èovnou vÛbec honorována, a to napfiíklad ani za pfiípravu individuální parenterální v˘Ïivy, fiedûní cytostatik ãi

14

právnû podloÏená povinnost takov˘ pfiedpis ohlásit? ● Odpovûì: Konkrétnû jde o zákon o léãivech, tj. zákon ã. 79/1997 Sb., v platném znûní. ZneuÏitím humánních léãiv˘ch pfiípravkÛ se rozumí trvalé nebo pfiíleÏitostné, úmyslné nadmûrné uÏívání léãiv˘ch pfiípravkÛ, doprovázené ‰kodliv˘mi úãinky na organismus, vãetnû psychologick˘ch. V § 49 odst. 3 se uvádí: Léãiv˘ pfiípravek, jehoÏ v˘dej není vázán na lékafisk˘ pfiedpis, nevydá farmaceut také v pfiípadû podezfiení ze zneuÏití tohoto léãivého pfiípravku. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá povinnost LP nevydat. Pokud by se jednalo o v˘dej na lékafisk˘ pfiedpis, byla pochybnost o jeho vûrohodnosti a nebylo moÏné si pravost receptu ovûfiit u lékafie, je povinnost nahlásit to i na Policii âR.

poskytování informaãního servisu klinikám. Tyto (a ostatní neziskové ãinnosti) nemocniãní lékárny byly doposud bohatû dotovány z provozu ãásti „pouliãní“. Po zavedení degresivní marÏe v navrhované podobû v kombinaci s vyhlá‰kou o úhradách lékÛ, která vznikla bez pfiispûní lékárníkÛ, tyto lékárny beze zbytku naplní ideu „neziskov˘ch“ lékáren. V˘sledkem rozladûní skupinky praÏsk˘ch nemocniãních lékárníkÛ z aktuální situace bylo obrození pracovní skupiny nemocniãních lékárníkÛ pfii âLK. Jako hlavní cíle zvolili spoleãnou ãinnost smûfiující k ohodnocení odborn˘ch ãinností v nemocniãních lékárnách (napfi. formou v˘konového systému), dále chtûjí navázat úzkou spolupráci s farmaceutick˘mi fakultami v pregraduální v˘uce studentÛ a pÛjde rovnûÏ o vût‰í zapojení zamûstnancÛ nemocniãních lékáren do ãinnosti âLK, napfi. v oblasti kontinuálního vzdûlávání. Pracovní skupina má v plánu scházet se pravidelnû ‰estkrát roãnû, kromû „dobrovoln˘ch“ zadání vze‰l˘ch z praxe bude zpracovávat také úkoly zadané pfiedstavenstvem lékárnické komory. Mluvãím skupiny byl na prvním setkání zvolen PharmDr. Petr Horák, vedoucí lékárník NL FN Motol (tel.: 224 435 721, [email protected]), na kterého se, váÏené kolegynû a váÏení kolegové, obracejte, jestli vás tato aktivita oslovila a jste ochotni se do práce skupiny zapojit Jednostranné reprezentování lékárnické obce pfii jednáních na ministerstvu zdravotnictví pfiineslo plody nevábného vzhledu i chuti, a navíc pomûrnû rychle zkazitelné. Protiváhou toho je vznikající aktivita sdruÏující vedoucí lékárníky nemocniãních lékáren, která se stane zároveÀ platformou pro v˘mûnu jejich názorÛ a zku‰eností. Na podobném principu by pfii âLK mûly v budoucnu vzniknout i skupiny sdruÏující pfiedstavitele majitelÛ lékáren a zamûstnancÛ. Mgr. MICHAL HOJN¯ vedoucí lékárník Ústavní lékárny IKEM, Praha

CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ… So‰ka, V.: Jaderné receptory PPARα Vnitfiní lékafiství ã. 6/2006 Fibráty patfií k léãivÛm, jejichÏ mechanismus úãinku byl objasnûn aÏ dlouho po jejich zavedení do klinické praxe. Mají ‰iroké spektrum úãinku na hladinu krevních lipidÛ. Teprve po roce 1990 byly objeveny jaderné receptory, které regulují expresi nûkter˘ch genÛ a které mohou zprostfiedkovat celou fiadu úãinkÛ endogenních pÛsobkÛ. Receptory PPARα jsou lokalizovány pfiedev‰ím ve tkáních, které metabolizují mastné kyseliny (játra, svaly), ale i v cévní stûnû, endotelu a mikrofázích. Fibráty aktivují geny zasahující do metabolismu lipidÛ, napfi. geny pro lipoproteinovou lipázu, apolipoprotein AI, AII, CIII atd. Pfiedpokládá se, Ïe i nûkteré hypolipidemické úãinky statinÛ jsou zprostfiedkovány pfies jaderné receptory PPARα. Lejãko, J.: Silné opioidy v léãbû chronické bolesti Neurologie pro praxi ã. 3/2006 Opioidy jsou léãiva s úãinkem podobn˘m morfinu, hlavnímu alkaloidu opia. Podle receptorÛ, které ovlivÀují, se dûlí na: 1. Plné agonisty – mají afinitu k µ, κ a δ receptoru s vysokou vnitfiní aktivitou (morfin, fentanyl, oxycodon, hydromorfon) – silné opioidy, úãinek neblokuje stropov˘ efekt, úãinek roste s dávkou. 2. Parciální agonisty – mají afinitu ke γ-receptoru, ale niÏ‰í aktivitu (buprenorfin). 3. Agonisty-antagonisty – mají afinitu ke κ a δ-receptoru s vnitfiní aktivitou a k µ-receptoru bez vnitfiní aktivity (pentazocin, nalbufin, butorfanol), uplatÀuje se zde stropov˘ efekt. 4. Antagonisté s afinitou k receptorÛm µ, κ, δ, ale bez vnitfiní aktivity (naloxon, naltrexon, nalmefen, alvimopan). Opioidy se dále dûlí podle zpÛsobu aplikace na perorální (morfin SR, oxykodon, hydromorfon), transdermální (fentanyl, buprenorfin). Pro pouÏití opioidu není rozhodující pÛvod bolesti, ale její intenzita. Opioidy jsou zde proto, abychom je nemocn˘m s bolestí podávali, a ne jim je odpírali.

Beran, J., Havlík, J.:

Chřipka

Maxdorf Jessenius, Praha 2005, 2. rozšířené vydání, 175 stran Zajímavá publikace znám˘ch infektologÛ z Hradce Králové (prof. Beran) a Prahy (prof. Havlík), ktefií shromáÏdili aktuální data o chfiipce, onemocnûní stále podceÀovaném a pfiehlíÏeném. První ãást knihy se zab˘vá historií chfiipkov˘ch pandemií, patogenezí, neobvykl˘mi subtypy viru, chfiipkou A u ptákÛ a savcÛ, epidemií ptaãí chfiipky v Hongkongu v roce 1997, podmínkami pro vznik pandemického chfiipkového viru. Druhá ãást se zab˘vá pÛvodcem onemocnûní – strukturou viru, úlohou vnitfiních a vnûj‰ích antigenÛ viru i teoriemi antigenního shiftu. Tfietí ãást hovofií o epidemiologick˘ch aspektech chfiipky – epidemie, pandemie, mezipandemické období. âtvrt˘ díl popisuje diagnostiku a surveillance chfiipky – metody pfiímého a nepfiímého prÛkazu, ãinnost chfiipkov˘ch centrál, v˘bûr antigenÛ pro oãkování, národní plán pro v˘skyt pandemie chfiipky. Pátá ãást probírá klinick˘ obraz a prÛbûh chfiipky s diferenciální diagnostikou a symptomatickou léãbou. ·está ãást zahrnuje specifickou protichfiipkovou chemoterapii – amantadin, rimantadin, inhibitory chfiipkové neuraminidázy. Poslední kapitola je pfiehledn˘m popisem v‰ech informací o oãkování proti chfiipce. Z médií pronikají k lidem mnohé nepfiesné informace o chfiipce. Myslím, Ïe tato publikace mÛÏe lékárníkovi dobfie poslouÏit jako zdroj objektivních informací pro jeho pacienty.

ANOTACE

Stránku pfiipravil PharmDr. PAVEL GRODZA, [email protected]

enin je proteolytick˘ enzym syntetizovan˘ v ledvinách. Blokáda angiotensinu II prostfiednictvím inhibice reninu je stfiedem pozornosti v˘zkumu, jelikoÏ angiotensinogen je jedin˘m znám˘m substrátem reninu. Nev˘hodou konvenãní terapie léãivy pÛsobícími pfies renin-angiotensinov˘ systém (RAS) je nepfiímé pÛsobení a mechanismus kompenzaãní zpûtné vazby, jenÏ mÛÏe vést aÏ ke zv˘‰ené plazmatické aktivitû reninu.

R

Aliskiren fumarát

Prvním studovan˘m pfiím˘m inhibitorem reninu je aliskiren fumarát (SPP-100). Je to látka peptidové povahy s analogickou strukturou k reninu. Brzy se dostane i na trh. Minul˘ mûsíc na 21. v˘roãním zasedání Americké spoleãnosti pro hypertenzi byly prezentovány v˘sledky klinick˘ch studií samotného aliskirenu nebo jeho kombinace s hydrochlorothiazidem. Od roku 1999 probûhlo 18 studií fáze I. a II. klinického zkou‰ení, od roku 2002 pfievzal od firmy Speedel látku ke zkou‰ení Novartis. V dubnu 2006 FDA schválila pouÏití pfiípravku Rasilez® k léãbû hypertenze, EMEA bude pfiípravek registrovat v prÛbûhu roku 2006. Pfiípravek je velmi dobfie tolerován, u nûkter˘ch pacientÛ vyvolává bolest hlavy a prÛjem. Optimální denní dávka je 300 mg aliskirenu. Po osmi t˘dnech podávání byl zaznamenán pokles diastolického TK o 11,8 mm Hg a systolického o 15,8 mmHg. Úãinek byl porovnáván s placebem a irbesartanem u 652 hypertonikÛ.

Zdroje: www.prous.com/molecules/default.asp?ID=148 www.medicinalnewstoday.com www.novartis.com

15


Chránit se před všemi složkami UV záření Dávky ultrafialové (UV) složky slunečního záření se během celého života sčítají, a tak opakovaná expozice od dětství významně přispívá k možnému rozvoji rakoviny kůže v pozdějším věku. Je ale také pravdou, že malé dávky slunečního záření jsou nezbytné pro tvorbu vitaminu D, správné ukládání vápníku a metabolismus kostí.

nou závaznou legislativu pro kosmetické prostfiedky. Obsahuje i seznam povolen˘ch látek, které je moÏno pouÏít jako UV filtry do kosmetick˘ch prostfiedkÛ. V souãasné dobû probíhají jednání i s ostatními státy Evropy a se státy ostatních kontinentÛ s cílem dosáhnout harmonizace pfiedpisÛ

V˘sledky ‰etfiení v roce 2006 V˘robce / Název v˘robku

NejváÏnûj‰í zdravotní rizika z expozice sluneãnímu záfiení Solární zánût kÛÏe se znám˘m zarudnutím a otokem kÛÏe je zpÛsobován UVB sloÏkou sluneãního záfiení. Také pfii rozvoji rÛzn˘ch typÛ rakoviny kÛÏe se uplatÀuje pfiedev‰ím UVB záfiení, i kdyÏ podíl UVA není zanedbateln˘. UVA záfiení má del‰í vlnovou délku, a proto proniká hloubûji do kÛÏe. Obû sloÏky ultrafialového záfiení potlaãují pfii zv˘‰ené expozici reakce imunitního systému. SníÏená imunita zvy‰uje riziko nádorÛ i fiady oportunních infekcí, napfi. virov˘ch. V této souvislosti je tfieba zdÛraznit, Ïe i pouÏití úãinn˘ch ochrann˘ch pfiípravkÛ s faktorem 15 a vy‰‰ím má jen velmi omezen˘ ochrann˘ úãinek pro imunitní systém. Sluneãní záfiení má rovnûÏ rizika pro zrakov˘ orgán ãlovûka. Pfii vy‰‰í expozici dochází k navození zánûtu spojivky a pfiípadnû i rohovky se ztrátou prÛhlednosti. Pfii chronické expozici mÛÏe b˘t navozen i tzv. ‰ed˘ zákal ãoãky a objevuje se ztráta zrakové ostrosti. Pfii chybûní ãoãky nebo po operativní náhradû vlastní ãoãky ãoãkou umûlou je moÏn˘ prÛnik UV záfiení aÏ do nejhlub‰ích ãástí oka a po‰kození sítnice. Dal‰í rizikovou skupinu pfiedstavují nemocní, ktefií jsou léãeni nûkter˘mi fotosensibilizujícími látkami, zvy‰ujícími citlivost na UV záfiení. Jde napfi. o nûkterá antibiotika jako tetracyklin, psychofarmaka jako chlorpromazin, sulfonamidy, nûkterá antirevmatika a dal‰í. U nich dramaticky stoupá riziko v‰ech negativních úãinkÛ sluneãního záfiení.

Harmonizace pfiedpisÛ Odhaduje se, Ïe jen na trzích zemí EU se roãnû prodá za cca 1,3 miliardy v˘robkÛ, které uvádûjí, Ïe chrání spotfiebitele proti sluneãnímu záfiení. Zemû EU vãetnû âR mají jednot-

16

v oblasti kosmetick˘ch prostfiedkÛ. Rada Evropy vydala Rezoluci o strategii pfii ochranû proti sluneãnímu záfiení a Evropská komise pfiedloÏila k vefiejné diskusi návrh Doporuãení o posuzování úãinnosti prostfiedkÛ ke slunûní zahrnující poÏadavky na znaãení tûchto v˘robkÛ na obale. Doporuãení

Na v˘robku

Testem

Interval

uvedené SPF

stanovené SPF

spolehlivosti

Beiersdorf AG, Nûmecko NIVEA SUN mléko na opalování OF 12

12

13,4

11,8 – 15,0

p.k. Solvent s.r.o., Praha Helios Herb Mléko na opalování odolné proti vodû OF 20

20

20,5

17,1 – 23,9

Pacific Direct s.r.o., Holice Bronze collection Suntan Lotion Opalovací mléko SPF 8

8

8

6,9 – 9,1

dm-drogerie markt, Nûmecko SUNDANCE Mléko na opalování pro dûti OF 15

15

15

13,0 – 17,0

Alpa s.r.o., Velké Mezifiíãí Amica pûna na opalování s D-panthenolem Faktor 14

14

13,3

11,6 – 15,0

Ryor a.s., Praha Opalovací mléko F18 vodûodolné pro citlivou pokoÏku dûtí

18

17

16,0 – 18,0

Altermed a.s.,Olomouc DNA protection sunblock milk SPF 12

12

10,7

9,0 – 12,4

Dr. Müller Pharma s.r.o., Hradec Králové Carotene Mléko na opalování SPF 15

15

13,7

12,3 – 15,1

Astrid Cosmetics a.s., Praha Astrid mléko na opalování s beta karotenem SPF 16

16

14,5

13,0 – 16,1

Astrid Cosmetics a.s., Praha Astrid dûtské mléko na opalování OF25

25

23

21,0 – 25,0

Nobilis Tilia s.r.o., Krásná Lípa Opalovací olej OF 12

12

10

8,3 – 11,7

Bionica s.r.o., Ostrava Olej na opalování BioExtraktSolar OF 8

8

5,6

4,7 – 6,5

Contrax s.r.o., Brno Sun Cream Carotene Mléko na opalování SPF 12

12

9,5

8,0 – 11,0

1. jesenická s.r.o., Jeseník HAWAII Opalovací mléko ve spreji pro zdravé opalování OF 15

15

8

7,2 – 9,6

Zdroj: MZ âR

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 stanoví, Ïe prostfiedky musí poskytovat ochranu proti v‰em sloÏkách UV záfiení, ne jen proti záfiení UVB, jak je to mnohdy obvyklé.

Sluneãní ochrann˘ faktor Hodnota SPF zjednodu‰enû vyjadfiuje násobky doby pro relativnû bezpeãn˘ pobyt na slunci, aniÏ dojde k navození solárního zánûtu kÛÏe s jejím zrudnutím. Tato doba se pro neo‰etfienou kÛÏi pohybuje pro osoby s fototypy II–IV, které jsou v na‰í zemûpisné ‰ífice obvyklé, v rozmezí 5–10 minut, u fototypu IV max. 30 minut. Prostfiedek oznaãen˘ napfi. SPF 10 by mûl zajistit prodlouÏení doby bezpeãného pobytu na slunci, aniÏ dojde k navození solárního zánûtu kÛÏe, zhruba desetkrát. Jako nejniÏ‰í pfiípustná ochrana u prostfiedku, kter˘ bude deklarovat ochranu proti sluneãnímu záfiení, bude stanovena hodnota SPF 6. Informace o v˘‰i ochrany se zjednodu‰í. Pro znaãení v˘‰e ochrany na obale jsou navrÏeny 4 kategorie: nízká (SPF 6–10), stfiední (SPF 15–25), vysoká (SPF 30–50) a velmi vysoká SPF (50+). Kromû znaãení kategorie bude moÏno nadále uvádût i konkrétní hodnotu SPF. Je v‰ak stanoveno, Ïe jako hodnotu SPF uvedenou na obale bude moÏno pouÏít nejniÏ‰í hodnotu stano-

venou pfiíslu‰nou metodou ve skupinû probandÛ, aby vyznaãená úãinnost byla zaruãena pro v‰echny exponované osoby. Napfiíklad SPF 15 bude znaãeno u prostfiedkÛ, u nichÏ pfiedepsanou metodou bylo stanoveno SPF v rozmezí SPF 15–19. Novû bude muset kaÏd˘ prostfiedek zajistit i ochranu proti UVA záfiení, a ta bude muset pfiedstavovat minimálnû jednu tfietinu hodnoty udávané pro ochranu proti UVB. Tvrzení jako „ochrana po cel˘ den“, „sluneãní blok“ nebo „100% ochrana“ budou muset zmizet z trhu, neboÈ se nezakládají na pravdû. Stoprocentní ochrany proti negativním úãinkÛm sluneãního záfiení nelze dosáhnout a Ïádn˘ kosmetick˘ prostfiedek ji nezajistí. Navíc se vût‰inou jedná o ãistû komerãní údaj, neboÈ v˘robek deklarující SPF 15 absorbuje 93 % dopadajícího UVB záfiení, v˘robek deklarující SPF 30 absorbuje 97 % a v˘robek s deklarací vy‰‰í neÏ SPF 50 uÏ vy‰‰í ochranu nezajistí. Naopak bude tfieba na obale uvádût povinná varování jako: „NezÛstávejte na slunci pfiíli‰ dlouho, i kdyÏ jste pouÏili ochranné prostfiedky“, „Nevystavujte kojence a malé dûti pfiímému slunci“, „Pfiehnaná expozice slunci po‰kozuje va‰e zdraví“, „Aplikujte prostfiedek pfied zahájením slunûní“, „Opakujte aplikaci vÏdy po koupání nebo pfii pocení“, „SníÏení aplikovaného mnoÏství

prostfiedku sniÏuje stupeÀ ochrany“ a dal‰í.

Co zjistila kontrola Orgány ochrany vefiejného zdraví na základû pokynu hlavního hygienika âR pfied nadcházející letní sezonou provûfiily úãinnost u vybran˘ch kosmetick˘ch prostfiedkÛ urãen˘ch ke slunûní s dÛrazem na v˘robce tuzemské. U odebran˘ch v˘robkÛ byla provûfiena jejich úãinnost v ochranû proti UVB záfiení pfiedepsanou biologickou metodou ve skupinû dobrovolníkÛ, bylo stanoveno SPF a porovnáno s hodnotou SPF, kterou uvádí v˘robce na obale v˘robku. U v˘robkÛ, u nichÏ se hodnota uvádûná na obale nacházela mimo interval spolehlivosti hodnoty zji‰tûné proveden˘m testem, bylo zahájeno s v˘robcem daného kosmetického prostfiedku správní fiízení o uloÏení nápravn˘ch opatfiení. Tyto v˘robky neposkytují deklarovanou v˘‰i ochrany. Jejich aplikace a následná expozice sluneãnímu záfiení mÛÏe vést k po‰kození zdraví spotfiebitele. Tabulka uvádí v˘sledky ‰etfiení. Je pozoruhodné, Ïe odpovûdnost a zdrÏenlivost ve znaãení pfiehnané v˘‰e SPF pfii ochranû spotfiebitele byla prokázána u obou zahraniãních v˘robcÛ, ale jen u omezeného poãtu v˘robcÛ tuzemsk˘ch.

Vázne komunikace s postiženými pacienty Pacienti se všemi typy zdravotního postižení uvádějí, že jsou často vystaveni ponižování a snižování lidské důstojnosti v případech, kdy jsou v důsledku stigmatizace postižení považováni za slaboduché a podle tohoto deklasujícího přístupu se s nimi jedná. Národní rada zdravotně postižených ČR (NRZP ČR) upozorňuje na realitu všedního dne, kdy lékař nebo sestra hovoří s průvodcem pacienta, nikoliv s pacientem samotným. O mnoho lepší, i když trochu jiné, to není ani v lékárnách. V anketách pfiipravovan˘ch pro ná‰ ãasopis, jsme nejednou sly‰eli postesk ze strany lidí, ktefií nemocné doprovázeli v lékárnách, Ïe ãlovûk zdravotnû postiÏen˘ pociÈuje ze strany magistrÛ i laborantek urãitou nervozitu, která se pak pfiená‰í na pacienty. Podle sdûlení pracovníkÛ NRZP âR jsou v˘‰e zmínûné problémy ve vzájemné komunikaci mezi pacienty se zdravotním postiÏením a zdravotnick˘m personálem závaÏné. Pfiitom demografick˘ v˘voj vede k nárÛstu poãtu seniorÛ, z nichÏ ãást trpí v˘znamn˘m kombinovan˘m zdravotním postiÏením. Také proto NRZP

âR pfiipravila DESATERO, kde jsou jednoduché návody, jak správnû komunikovat s nemocn˘mi. Jde o pacienty se sluchov˘m postiÏením (S nesly‰ícím je tfieba mluvit pfiirozenû, pomaleji, ãelem a s „prázdn˘mi ústy“. Odezírání pro nesly‰ící nepfiedstavuje úlevu, je pro nû zfietelné pouze z 30 aÏ 40 %.); pro pacienty se zrakov˘m postiÏením (S nevidom˘m je nutno jednat pfiirozenû a pfiímo, nikoliv pfies jeho prÛvodce.); doprovod zrakovû postiÏeného pacienta; o pacienty s pohybov˘m postiÏením. Dále o geriatrické pacienty se zdravotním postiÏením (Respektujeme

identitu pacienta a dÛslednû jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem. NevyÏádaná familiární slovení „babi“, „dûdo“ jsou poniÏující. DÛslednû se vyh˘báme zdûtin‰Èování starého ãlovûka. K usnadnûní komunikace se zdrÏujeme v zorném poli pacienta, mluvíme srozumitelnû a udrÏujeme oãní kontakt.). Desatero nezapomíná ani na pacienty se syndromem demence (Pacienta povzbuzujeme vlídn˘m zájmem.). Pacienti s postiÏením obvykle sami nefiíkají, Ïe mají v tomto smûru nûjaké problémy. Zfiejmû se cítí v podfiízeném postavení a nechtûjí na sebe upoutávat pozornost nebo pfiivolávat hnûv zdravotnického personálu. MÛÏe to b˘t ale také tím, Ïe uÏ rezignovali na snahu neustále a bez v˘sledku dávat najevo, Ïe by komunikaci a kontakt potfiebovali trochu jin˘m zpÛsobem neÏ se jim dostává. (red.)

17

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 rofesní dráha lékárníka je momentálně v Maďarsku výjimečná a záviděníhodná v tom, že po ukončení vysokoškolského studia najde práci každý. Patří mezi profese s největším tržním potenciálem. Absolventy farmaceutické fakulty očekávají s otevřenou náručí nejen lékárny, ale také farmaceutický průmysl a distributorský velkoobchod. Ve srovnání s některými dalšími povoláními však v lékárenství rozhodně nelze hovořit o vysoce nadprůměrných či dokonce špičkových platových podmínkách.

P

To je jeden z pohledÛ na souãasné maìarské lékárenství, o kterém jsme hovofiili s kolegou Krisztianem Kascsó, lékárníkem z Riedl Patika v Budaörs (v sousedství hlavního mûsta Budape‰ti). Tento v pravém slova smyslu rodinn˘ podnik existuje od roku 1992 a Riedl Patika je jednou z pûti lékáren v Budaörsi, kde Ïije nûco pfies 25 tisíc obyvatel. Vyhlá‰ka Maìarské lékárnické komory stanoví, Ïe je moÏné otevfiít jednu lékárnu na pût tisíc obyvatel.

Ze zhruba dvou tisíc lékáren je jen minimum státních. Vût‰ina je souãástí fietûzcÛ vlastnûn˘ch domácími nebo zahraniãními fyzick˘mi osobami nebo vût‰ími spoleãnostmi, pfiípadnû jsou to men‰í lékárny provozované privátními lékárníky. Podle maìarsk˘ch zákonÛ mÛÏe vést lékárnu v˘hradnû lékárník, kter˘ se kromû vykonané atestaãní zkou‰ky musí prokázat nejménû pûtiletou praxí. ■ Kde kromû lékáren si mohou maìar‰tí obãané vyzvednout léky? „Léky se vydávají v˘hradnû v lékárnách. V˘jimku mají tzv. pfiíruãní lékárny, které fungují v ordinacích lékafiÛ. Ukázalo se, Ïe na vesnicích a dokonce i v nûkter˘ch men‰ích mûstech se provoz lékárny nevyplácí, proto lékafi pro svou praxi obdrÏí od urãené lékárny

18

Od prodavačů nás odliší personifikované poradenství mnoÏství lékÛ, které mÛÏe pacientÛm vydávat. Na‰tûstí u nás je‰tû nelze nakupovat léky pfies internet, i kdyÏ se o tomto zpÛsobu uÏ nûjak˘ ãas uvaÏuje. Je‰tû jsem se ale nikde nedoãetl, kdo z „elektronick˘ch dodavatelÛ“ na sebe vezme zodpovûdnost lékárníka. V pfiíbalov˘ch letácích se toho pacient doví mnoho, ale to samo o sobû nemusí staãit. Velmi ãasto obsahují informace tak sloÏité, Ïe pacient vÛbec neví jak pfiípravek uÏívat nebo se obvykle po v˘ãtu moÏn˘ch neÏádoucích úãinkÛ léku tak vydûsí, Ïe dál uÏ radûji leták neãte.“ ■ ¤íkáte, Ïe trÏní podmínky jsou v posledních letech znaãnû vyostfiené. Je v takové situaci vÛbec moÏné hovofiit o nûjaké spolupráci vzájemnû si konkurujících lékáren nebo kolegiálních vztazích lékárníkÛ, z nichÏ kaÏd˘ se chce udrÏet na trhu? „Popravdû fieãeno, vzájemné vztahy jsou ke ‰kodû nás v‰ech spí‰e vlaÏné, a to v dÛsledku odli‰ného postavení, aÈ uÏ finanãního nebo dokonce odborného. Pfiesto jsem si jist, Ïe naprostá vût‰ina z nás lékárníkÛ se chlubí pfiedev‰ím tím, Ïe má stálé pacienty a zákazníky jako v˘sledek kvalitní odborné práce. Personifikované poradenství nemocn˘m i zdrav˘m obãanÛm se v budoucnu stane moÏná tím jedin˘m, co práci lékárníka odli‰í od prodavaãe.

UÏ teì právû v na‰í lékárnû pfiipravujeme otevfiení poradenského koutku. Budeme se zde v ‰ir‰í mífie vûnovat diabetikÛm, lidem s vysok˘m krevním tlakem, revmatikÛm a dal‰ím skupinám nemocn˘ch a zavádíme rovnûÏ poradenství o zdravém Ïivotním stylu. Zmûfiíme lidem hladinu krevního cukru nebo cholesterolu. KaÏd˘ den se stejnû jako kolegové v dal‰ích zemích v Evropû i v zámofií setkáváme s pacienty s nadváhou nebo lidmi na první pohled obézními. Pfiestávají se orientovat v nabídce v‰udypfiítomn˘ch reklam, ve kter˘ch samozfiejmû za velké peníze vystupují lidé známí hlavnû ze showbusinessu. Ztrácejí se v záplavách zvefiejnûn˘ch zpráv, které si ãasto protifieãí v tom, co je zdravé, nebo co lidem ‰kodí. Ve skuteãnosti i my jsme nûkdy zaskoãeni zcela protichÛdn˘mi informacemi, které vysílají do svûta odborníci, protoÏe mnozí z nich jsou najati urãit˘mi v˘robci potravin a potravinov˘ch doplÀkÛ. Je na nás, jestli dokáÏeme lidi, ktefií v nás mají dÛvûru, pfiesvûdãit, Ïe jsme to my, kdo jim radí dobfie.“ ■ Podle vás se finanãní podmínky lékáren postupnû zhor‰ují. Je známo, Ïe také v Maìarsku se nûkolikrát diskutovalo o uvolnûní OTC pfiípravkÛ mimo lékárny, ale lékárnické komofie se podafiilo tento trend prozatím za-

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 stavit. AÏ ta situace pfiijde, jak˘m zpÛsobem se s ní vyrovnáte? „OTC pfiípravky i tzv. léãebná a dekorativní kosmetika jsou momentálnû hlavním zdrojem na‰ich pfiíjmÛ. Jestli si tento sortiment dosavadní klienti lékáren budou kupovat tfieba u ãerpacích stanic, budeme nuceni vedle uÏ zmínûného poradenství hledat dal‰í v˘chodiska, ale zatím nevím jaká. V bezprostfiední blízkosti na‰í lékárny byla nedávno otevfiena ordinace praktického lékafie, tak nám snad pomÛÏe vy‰‰í obrat preskribovan˘ch lékÛ. Nejsem si ale jist, jestli je to správná cesta pro lékárenství a zdravotnictví vÛbec.“

■ V maìarském tisku se pomûrnû ãasto pí‰e o tom, Ïe lékárny by mûly mezi sebou zaãít soutûÏit i cenami. Jak˘ na to máte názor? „VÛãi tomuto trendu je mezi lékárníky skuteãnû siln˘ odpor. Pokud jde o ceny, u lékÛ na pfiedpis stanoví vládní nafiízení z roku 2001 maximalizovanou marÏi a pfies dan˘ limit nelze jít. V souãasné dobû to znamená ãástku kolem sedmi stovek forintÛ. U pfiípravkÛ, které nejsou v˘hradnû na pfiedpis, se pfii stanovení ceny drÏíme doporuãení lékárnické komory, aãkoliv bychom mohli pfiejít na volné ceny. Takové riziko ale nepodstoupí Ïádná lékárna. Vût‰í rozdíly v cenách najdete ve skuteãnosti jen u kosmetiky nebo dal‰ích poloÏek volného prodeje.“ ■ Jaká je marÏe lékáren? „Pokud do jednoho rance zahrneme

v‰echny distribuované produkty, pracují lékárny s prÛmûrnou marÏí deseti aÏ dvanácti procent, coÏ je daleko nejen za západoevropsk˘m prÛmûrem. Je‰tû v polovinû devadesát˘ch let byla v maìarsk˘ch lékárnách bûÏná marÏe pûtadvacet procent. Pak nastal drastick˘ pokles a postavení lékáren, ãímÏ nemyslím jen finanãní, se znaãnû oslabilo. SníÏila se ãásteãnû i na‰e spoleãenská prestiÏ. Nejvût‰í problém vidím v tom, Ïe v‰echny potíÏe maìarského zdravotnictví, v‰echny negativní emoce nemocn˘ch, jejich zklamání z cen lékÛ, z omezovaného objemu poskytované zdravotní péãe, z ãasto málo vstfiícného chování zdravotnického personálu, se projeví právû v lékárnû. Sem pfiicházejí lidé ve stresu, nervózní, napjatí, stûÏují si na v‰echno, a my se v tom prostû svezeme.“

I to patří k létu… V nepolevujících tropick˘ch vedrech pfiib˘vá mlad‰ích lidí, ktefií dlouhotrvající nápor horka nezvládají. Mnozí nedodrÏují nejjednodu‰‰í preventivní opatfiení – správn˘ pitn˘ reÏim. Záchranáfii vyjíÏdûjí ke kolabujícím nûkolikrát za den. PraÏ‰tí záchranáfii, ktefií bûhem jediného dne o‰etfiili desítky lidí zmoÏen˘ch vysok˘mi teplotami, v‰ak ve srovnání s minul˘mi lety enormní nárÛst poãet tûchto pacientÛ nezaznamenávají. Je to stejné jako v kaÏdém horkém létû.

■ Máte aspoÀ ãásteãnou pfiedstavu, v jak˘ch podmínkách pracují ãe‰tí kolegové? „Pfiiznám se, Ïe o jejich odborn˘ch ani finanãních podmínkách vÛbec nic nevím. Ale protoÏe na‰e sousedící státy procházely nûkolik desetiletí zhruba stejn˘m v˘vojem, pfiedpokládám, Ïe v‰echno to dûní okolo, které nám dûlá Ïivot tûÏ‰ím a pacientÛm nepomáhá vÛbec, je vlastnû ve v‰ech zemích b˘valého socialistického tábora velmi podobné. MoÏná musí va‰i lékárníci také stále více zaznamenávat nejrÛznûj‰í data a údaje, i kdyÏ je to tûÏko pochopitelné a zdÛvodnitelné. Zfiejmû máte v âeské republice stejnû jako my prÛbûÏnû se zhor‰ující finanãní podmínky, které nutí lékárny zvládat objem práce s poãetnû niÏ‰ím personálem, neÏ by bylo potfieba. V na‰í lékárnû pracují vãetnû vedoucího a zároveÀ majitele-lékárníka, kter˘ se musí vûnovat pfiedev‰ím administrativní ãinnosti, dva lékárníci a dva asistenti. Kdyby ãe‰tí kolegové stáli o radu maìarsk˘ch kolegÛ, doporuãil bych jim to, ãeho se drÏíme i my. V‰emi moÏn˘mi metodami usilovat o udrÏení odbornosti, nedopustit pfiijímání rozhodnutí z v˘raznû trÏních hledisek a snaÏit se pfies v‰echna byrokratická a neuváÏená nafiízení lidí, ktefií o nás bohuÏel mohou rozhodovat, zachovat tuto profesi v podobû, jaká byla pfied mnoha desetiletími. V trÏním prostfiedí to mÛÏe znít jako proklamace odtrÏená od Ïivota, ale jestli tyto zásady opustíme, moÏná se za takov˘ch deset let vÛbec nebudeme mít o ãem bavit.“

Do âech se v‰ak navíc opût dostavila témûfi pravidelná pohroma – salmonelóza. PfiestoÏe hygienici kaÏdoroãnû upozorÀují na nutnost skladování za pfiedepsan˘ch podmínek, dÛkladného tepelného zpracování masa a pfiísnûj‰í hygienick˘ reÏim, salmonelóza pravidelnû postihuje dûti i dospûlé. V minul˘ch letech se dûti nakazily pfied prázdninami dokonce ve ‰kolní jídelnû. PfiestoÏe hygienici kontrolují stánky rychlého obãerstvení, zkontrolovat v‰echny nezvládnou. A jsou to právû jejich provozovatelé, ktefií se stanoven˘mi teplotami pro skladování surovin a v˘robkÛ nijak zvlá‰È netrápí a tfieba nakrájenou zeleninu kladou do hamburgerÛ nemyt˘ma rukama. Nûkoho nevaruje ani umolousan˘ plá‰È Ïeny, která toãí na ulici do kornoutÛ zmrzlinu. Rok co rok konãí tûÏ‰í pfiípady onemocnûní salmonelózou na infekãních oddûleních nemocnic, vût‰ina pfiípadÛ má na‰tûstí lehk˘ prÛbûh.

JAROSLAVA HO¤ANSKÁ

(jh)

Ilustraãní foto: MIROSLAV KUCEJ

19


Dnes uÏ máme moÏnost hodnotit v˘sledky toho, co se naz˘vá reforma zdravotnictví. I kdyÏ u nás to Ïádná reforma zdravotnictví v podstatû nebyla a jako povûstná ãervená nit se problémem lékárenství táhne nezakrytá snaha o zmûnu vlastnick˘ch vztahÛ. Pfiijaly se zákony, které jsou pro nás nev˘hodné. Za nejvût‰í „‰vandu“ celého procesu povaÏuji to, Ïe ani tyto pro nás „blbé“ zákony se nedodrÏují, obcházejí pfiekrucují a v‰emoÏnû zneuÏívají. Státní moc mlãí, ale farizejsky volá: AÈ to fie‰í komora! a po vzoru PP (tj. Piláta Pontského) si myje ruce.

PŘEČETLI JSME

Máme i lékárnu s „kadibudkou“ (Lekárnické listy č. 6) A tak máme na Slovensku na tom rysovi (je to typick˘ dravec slovensk˘ch lesÛ a kam se naÀ hrabe nûjak˘ ‰ikmook˘ asijsk˘ tygr) stfiední a pfiilehlé EU v‰elijaké obrázky, za které by se nemuselo stydût ani nejlep‰í svûtové panoptikum. Pomalu máme ve slovensk˘ch mûstech víc lékáren neÏ ãínsk˘ch obchodÛ. âlovûk jen trne, kdy a kde si nûjak˘ místní zbohatlík otevfie poblíÏ lékárnu. A tak na zaãátku 21. století máme na Slovensku lékárnu s kadibudkou místo splachovacího WC, máme lékárny, které kdyÏ obejdete, jen se divíte, kde je tûch 110 m2 (moÏná zapoãítali i chodník u lékárny), máme lékárnu v unimobuÀce (údajnû schválenou), máme lékárny, které nechtûjí slouÏit, lékárnu, z níÏ odejde zodpovûdn˘ lékárník a lékárna vesele funguje dále, a mohl bych pokraãovat. Ale máme i to, Ïe za sluÏby nám neplatí, Ïe jsou ztrátové a doplácíme na nû. Taxu laborum máme stejnou jako v ãasech, kdy jsem já je‰tû váÏil 75 kg. Chráníme cizí investice, ale klidnû necháme zlikvidovat majitele licence jen proto, Ïe se nûjakému úfiedníkovi zalíbily prostory, kde je lékárna, a i úfiedník chce vydûlávat. KaÏd˘ (Pokraãování na protûj‰í stranû)

20

Na světovém trhu s léčivými přípravky v uplynulém roce V roce 2005 poprvé překročily celosvětové výdaje za léčivé přípravky hodnotu 600 mld. USD, a to navzdory zpomalení jejich růstu v Evropě a Severní Americe. Z údajů společnosti IMS Health, která působí ve více než 100 zemích a zabývá se farmaceutickými informacemi a konzultační činností, vyplývá, že globální obrat léčivých přípravků vzrostl v průměru o sedm procent a dosáhl 602 mld. USD.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. Údaje zahrnují léãivé pfiípravky, jejichÏ v˘dej je vázán na lékafisk˘ pfiedpis a nûkteré léãivé pfiípravky vydávané bez lékafiského pfiedpisu. IMS pfiedpovídá, Ïe se v prÛbûhu pfií‰tích pûti let bude svûtov˘ farmaceutick˘ trh roz‰ifiovat o 5–8 % pfii vyjádfiení v kumulované roãní mífie rÛstu. Pofiadí farmaceutick˘ch spoleãností ovlivÀují ãetné fúze, napfi. 1. 4. 2005 formálnû vzniká nová spoleãnost Astellas (Yamanouchi a Fujisawa). První místo v Ïebfiíãku Top 10 zaujímá spoleãnost Pfizer. S obratem 47,6 mld. USD dosáhla 8,4% podíl na celosvûtovém trhu. Prvních deset spoleãností (ale i zde jsou pomûrnû znaãné rozdíly) pokr˘vá prodejem sv˘ch pfiípravkÛ ve v˘‰i 263,9 mld. USD témûfi polovinu svûtového obratu (tab. 1). Pfiípravek LIPITOR (atorvastatin) zÛstává nejlépe prodávan˘m léãiv˘m pfiípravkem na svûtû jiÏ pát˘m rokem za sebou. V˘voj jeho obratu je pozoruhodn˘: 7 mld. USD (2001), 8,6 mld. USD (2002), 10,3 mld. USD (2003), 12,0 mld. USD (2004), 12,9 mld. USD (2005), v souhrnu za roky 2001 aÏ 2005 potom 50,8 mld. USD. Prvních deset nejprodávanûj‰ích léãiv˘ch pfiípravkÛ generovalo obrat 56,9 mld. USD, coÏ pfiedstavuje 10% podíl z globálního obratu (tab. 2). Poãet léãiv˘ch pfiípravkÛ, které vyprodukovaly obrat vût‰í neÏ 1 mld. USD, se vy‰plhal v roce 2005 na hodnotu 95 (v roce 2000 to bylo pouze 36 léãiv˘ch pfiípravkÛ). DoplÀme pfiehled je‰tû o informaci o pfiípravcích, jejichÏ celosvûtov˘ obrat rostl nejrychleji. Kombinace ezetimibu se simvastatinem (VYTORIN, Schering Plough/Merck) s obratem 1 mld. USD zaznamenala zv˘‰ení obratu v porovnání s rokem 2004 o 785,9 % – v tomto roce byl rovnûÏ uveden na trh; druh˘ v pofiadí byl pfiípravek SPIRIVA (tiotropium) s 89% nárÛstem obratu. Na trh byl uveden v roce 2002. Graf 1: Celosvûtov˘ obrat léãiv˘ch pfiípravkÛ (mld. USD) v letech 1998–2005 (podle údajÛ IMS) 700 600

559

602

2004

2005

497

500

427

400 obrat

iceprezident SLeK PharmDr. Ján Valjan v úvodníku „Jsme správně apolitičtí?“ píše:

V

356

390

2000

2001

331 298

300 200 100 0

1998

1999

2002

2003

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 7/2006 Tab. 1: Obrat prvních deseti farmaceutick˘ch spoleãností v roce 2005 (údaje do prosince) Farmaceutická spoleãnost Pfizer GlaxoSmithKline Sanofi-Aventis Novartis Johnson & Johnson AstraZeneca Merck & Co Roche Abbott Wyeth Top 10 Globální obrat

Obrat (mld. USD) 47,6 34,7 30,0 28,5 25,3 24,1 23,5 19,8 15,7 14,7 263,9 565,1

Podíl na trhu (%) 8,4 6,1 5,3 5,0 4,5 4,3 4,2 3,5 2,8 2,6 46,7 100,0

V seznamu chybûjí biotechnologická léãiva. Obrat prvních deseti biotechnologick˘ch léãiv byl 25,7 mld. USD z celkov˘ch 51,2 mld., tj. 50,3 %. Spoleãnost Amgen má mezi prvními deseti tzv. „blockbusters“ (obrat vy‰‰í neÏ 1 mld. USD) pût pfiípravkÛ. V ãele jsou ERYPO/PROCRIT (epoetin alfa, Johnson & Johnson) s obratem 3 792 mil. USD, ENBREL (etanercept, Amgen/Wyeth) s obratem 3 521 mil. USD a ARANESP (darbepoetin alfa, Amgen) s 3 393 mil. USD. V pfiípadû farmakoterapeutick˘ch skupin byl nejvût‰í obrat zaznamenán u skupiny léãiv sniÏujících hladinu cholesterolu a triglyceridÛ – 32,4 mld. USD (5,8 %), následovala skupina cytostatik s obratem 28,5 mld. USD (5,1 %). Dále antiulceróza, antidepresiva, antipsychotika atd. U prvních deseti hlavních skupin byl vykázán obrat na úrovni 184,3 mld. USD, resp. 32,9 % celkového obratu. Celosvûtov˘ obrat léãiv˘ch pfiípravkÛ v roce 2005 ve v˘‰i 565,9 mld. USD mûl následující regionální strukturu jeho realizace: Severní Amerika – 265,7 mld. (47,0 %), Evropa – 169,5 mld. USD (30,0 %), Japonsko – 60,3 mld. USD (10,7 %), atd. Tab. 2: Obrat prvních deseti léãiv˘ch pfiípravkÛ v roce 2005 (údaje do prosince) Název pfiípravku LIPITOR (atorvastatin) PLAVIX (klopidogrel) NEXIUM (esomeprazol) SERETIDE/ADVAIR DISKUS (flutikason + salmeterol) ZOCOR (simvastatin) NORVASC (amlodipin) ZYPREXA (olanzapin) RISPERDAL (risperidon) PREVACID (lansoprazol) EFFEXOR XR (venlafaxin) Top 10 Globálnû

Farmaceutická Obrat % z obratu spoleãnost (mld. USD) celkového Pfizer 12,9 2,3 BMS & Sanofi-Aventis 5,9 1,0 AstraZeneca 5,7 1,0 GlaxoSmithKline Merck Pfizer Eli Lilly Johnson & Johnson Abbott & Takeda Wyeth

5,6 5,3 5,0 4,7 4,0 4,0 3,8 56,9 567,9

1,0 0,9 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 10,0 100,0

V˘‰e uvedené údaje doplÀme struãn˘m komentáfiem. Napfiíklad populace v USA tvofií pouze 5 % celosvûtové populace, av‰ak spotfiebovává 25 % svûtov˘ch zdrojÛ a vynakládá 40 % celkov˘ch svûtov˘ch v˘dajÛ za léãivé pfiípravky, jejichÏ v˘dej je vázán na lékafisk˘ pfiedpis (252 mld. USD). Tato anomálie je pravdûpodobnû zpÛsobená, alespoÀ zãásti, nekontrolovanou spotfiebitelskou kulturou, kterou ovlivÀuje pfiímá, spotfiebiteli urãená reklama na zmínûné léãivé pfiípravky (v âR není povolena). Informace o spotfiebû léãiv v âeské republice lze nalézt na webové adrese: www.sukl.cz nebo v periodiku Vûstník SÚKL. Literatura u autora Autor pracuje v Ústavu aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno

fiíká, Ïe zdravotnick˘ pracovník má b˘t apolitick˘. Ano, je to pravda, aspoÀ pokud se toho t˘ãe, Ïe lékárna musí poskytnout své sluÏby kaÏdému stejnû a ani lékárník nemÛÏe za tárou fiíkat Vy jste z politické strany, která se mi nelíbí, tak vám nedám léky. Musíme pracovat na vysoké odborné úrovni, ale nechtûjí nám to dovolit a nûktefií „v˘teãníci“ hrající si na lékárníky upfiednostÀují „hokynáfisk˘“ pfiístup k práci v lékárnû. Sem nás v‰ak dostala politika, a proto pfiestaÀme b˘t apolitiãtí. Tady se to nehodí, a snaÏme se najít politiky, no – jemnû fieãeno, ktefií nám nejménû ublíÏili resp. neublíÏili. Vím, Ïe jsou vûci, které se uÏ vrátit nedají, ale je hodnû takov˘ch, které se napravit dají. Zkusme slovenské lékárenství vrátit do Evropy…

Kongres sekce NL v listopadu Sekce nemocniãních lékárníkÛ âeské farmaceutické spoleãnosti âLS JEP ve spolupráci se sekcí farmaceutick˘ch asistentÛ pfii âeské asociaci sester pofiádají ve dnech 16.–18. listopadu leto‰ního roku v pofiadí uÏ 10. kongres nemocniãních lékárníkÛ. Hlavními tématy jsou „Kostní metabolismus a jeho poruchy“ a „Bezpeãnost farmakoterapie“. I tentokrát byla zvolena témata zajímavá a pfiínosná, coÏ se jistû projeví v zaslouÏeném zájmu o úãast na této akci. Listopad je daleko jen zdánlivû. BliÏ‰í informace o kongresu i pfiihlá‰ky najde na www.nemlek.cz.

Možnost setkání po 20 letech Absolventi Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové z let 1981–1985 a 1986 mají moÏnost setkat se letos 9. záfií v Adalbertinu v Hradci Králové. Od chvíle, kdy jsme ukonãili vysoko‰kolské studium, uplynulo dvacet let, a to je pádn˘ dÛvod k tomu, abychom se potkali a probrali v‰echno, co nám Ïivot pfiinesl. Kontakt: PharmDr. Ivana Wagnerová (rozená Stará) Telefon: 602 134 774

21


Zvýšené riziko se týká 10 až 15 procent žen Secoisolariciresinol diglykosid (SECO) je přírodní polyfenolická látka extrahovaná ze semen lnu setého vykazující schopnost modulovat estrogenní receptory. Představuje perspektivní chemopreventivní prostředek omezující riziko karcinomu prsu. Je prekurzorem enterolaktonu (ENL) a enterodiolu (END). Přestože se současný výzkum karcinomu prsu soustřeďuje na genetické rizikové faktory a odhalování genetických vazeb (mutace BCS genů, zejména BRCA1, BRCA2 a CHEK2), které jsou důležité pro reparaci DNA a integritu genů, ukazuje se, že zvýšené genetické riziko má asi 10–15 % žen.

Mgr. Tomáš Volný Pokud se tedy nepodafií zjistit dal‰í genetick˘ faktor, bude nutné hledat pfiíãinu karcinomu prsu v jin˘ch ãinitelích (hormonálních, kvantitû a kvalitû tukÛ ve stravû, Ïivotním stylu aj.). Klinická praxe ukazuje, Ïe zásadní úlohu zde má celoÏivotní expozice k estrogenÛm (ãasná menarche, pozdní menopauza, první tûhotenství ve vûku nad 30 let, dlouhodobá perorální estrogenová antikoncepce nebo hormonální substituãní terapie). Estrogeny pravdûpodobnû negativnû modulují genetické predispozice ke karcinomu prsu. K základním dÛkazÛm vlivu estrogenÛ na karcinom prsu patfií v˘znamn˘ léãebn˘ úãinek oboustranné ovarektomie, antiestrogenní léãba tamoxifenem a podstatnû niÏ‰í v˘skyt karcinomu prsu u muÏÛ. Zvlá‰tní pozornost je také vûnována metabolitÛm estrogenÛ. Estrogeny jsou pfieváÏnû rozkládány hydroxylaãními reakcemi a podle místa hydroxylace lze obecnû rozli‰it 2-, 4- a 16-hydroxy metabolity. Estrogenní aktivitu si uchovávají 4a 16-hydroxy metabolity a jsou povaÏovány z pohledu karcinomu prsu za prokancerogenní látky. Naopak 2hydroxy metabolity jsou povaÏovány za antikancerogenní látky. Îeny, u nichÏ pfievaÏuje metabolick˘ rozklad estrogenÛ 4- a 16-hydroxylací, jsou proto pravdûpodobnû zatíÏeny vy‰‰ím rizikem karcinomu prsu.

Farmakokinetická charakteristika Molekula secoisolariciresinolu je ve standardizovaném extraktu obvykle vázána na dvû molekuly glukózy. V trávicím traktu se úãinkem bakteriálních β-glukosidáz molekuly glukózy od‰tûpí a vznikl˘ aglykon SECO je stfievní mikroflórou dále metabolizován na enterolakton a posléze na enterodiol. Úãinek bakteriálních β-glukosidáz má podstat-

22

n˘ vliv na absorpci a biologickou úãinnost SECO. ENL a END si uchovávají biologickou aktivitu SECO a metabolizují se pfieváÏnû v játrech. Následnû jsou po sulfataci a glukuronidaci vyluãovány pfieváÏnû moãí. Jejich biologick˘ poloãas je asi 24 hodin. Z experimentálních zku‰eností vypl˘vá, Ïe právû koncentrace metabolitÛ ENL a END v moãi jsou vhodn˘mi markry pro sledování dlouhodobé suplementace a chemopreventivní úãinnosti extraktu s obsahem SECO.

K mechanismÛm úãinnosti Pomûrnû ‰iroké preklinické a klinické zku‰enosti umoÏÀují popsat nûkolik pravdûpodobn˘ch mechanismÛ úãinku SECO. Lidské buÀky karcinomu prsu (MCF-7) byly kultivovány s ENL, nebo s estradiolem, nebo se smûsí ENL a estradiolu. Estradiol a nízké koncentrace ENL stimulovaly proliferaci rakovinov˘ch bunûk. U smûsi estradiolu a ENL nebyla stimulace proliferace zji‰tûna. Tento

experiment naznaãuje, Ïe ve v˘znamn˘ch koncentracích ENL inhibuje vazebn˘ mechanismus estradiolu v tûchto buÀkách. Inkubace ENL s lidsk˘mi SBP (steroidy vázající proteiny) prokázala, Ïe dochází k vytûsÀování estradiolu z vazebn˘ch míst na tûchto transportních proteinech. Dal‰ím dÛleÏit˘m zji‰tûním je skuteãnost, Ïe ENL mÛÏe kompetitivnû inhibovat vazbu estrogenÛ na estrogenní receptory a zpomalovat tak estrogenem stimulovan˘ rÛst prsní tkánû, a to pouze v pfiípadû 100 aÏ 1000krát vy‰‰í plazmatické koncentrace neÏ u estradiolu. Enzymov˘ komplex aromatázy reguluje pfiemûnu androgenÛ na estrogeny. Toto je primární metabolická cesta, kterou jsou estrogeny produkovány u postmenopauzálních Ïen. Pfii inkubaci s ENL nebo END byla biologická aktivita aromatázy inhibována, pfiiãemÏ ENL mûl silnûj‰í inhibiãní úãinek neÏ END. Toto je dal‰í funkãní mechanismus, kter˘ by mohl pozitivnû ovlivnit koncentraci estrogenÛ

v prsní tkáni, zejména u postmenopauzálních Ïen. Na experimentálních modelech zvífiat, kter˘m byla implantována lidská linie karcinomu prsu s v˘znamnou metastatickou aktivitou a na estrogenu nezávisl˘m rÛstem, byla prokázána v˘znamná redukce rÛstu nádorÛ a metastáz souãasnû s prudk˘m sníÏením koncentrace VEGF (vaskulárního endotelialního rÛstového faktoru dÛleÏitého pro tvorbu nov˘ch krevních kapi-

lár) v nádorech. Pro rÛst, progresi a metastazování nádorÛ je totiÏ tvorba nového kapilárního fieãi‰tû klíãová. Tento proces angiogeneze je z ãásti umoÏnûn právû prostfiednictvím VEGF.

V˘sledky klinického zkou‰ení Pozitivní v˘sledky pfiineslo také klinické zkou‰ení chemopreventivní úãinnosti u 194 pre- a postmenopauzálních Ïen. Potvrdilo, Ïe suplementace SECO s následnou vy‰‰í plazmatickou koncentrací ENL mohou b˘t spojovány s redukcí rizika karcinomu prsu. Jin˘ pilotní klinick˘ experiment byl uskuteãnûn na souboru 28 jepti‰ek, které nikdy nebyly tûhotné, coÏ znamená, Ïe jsou vystavené del‰í celoÏivotní expozici k estrogenÛm a zatíÏeny vy‰‰ím relativním rizikem karcinomu prsu. Po sedmi t˘dnech do‰lo ve skupinû jepti‰ek uÏívajících SECO v porovnání s kontrolní skupinou k v˘znamnému zv˘‰ení koncentrace antikancerogenních 2-hydroxy metabolitÛ estrogenÛ v moãi. U téhoÏ souboru se také pozitivnû zv˘‰ila hodnota pomûru 2-hydroxy a pro-kancerogenních 16-hydroxy metabolitÛ estrogenÛ. TotéÏ se potvrdilo i v dal‰ím experimentu provedeném na souboru jin˘ch 16 premenopauzálních Ïen v období 8 menstruaãních cyklÛ. ■ Secoisolariciresinol diglykosid (SECO) patfií mezi perspektivní chemopreventivnû úãinné látky. Z jejich dlouhodobého uÏívání budou mít prospûch zejména zdravé Ïeny zatíÏené zv˘‰en˘m rizikem karcinomu prsu. Budou nutné dal‰í cílené studie, které pomohou uspokojivûji popsat bezpeãnost a dávkování (na základû souãasn˘ch zku‰eností lze doporuãit denní dávku 50 aÏ 100 mg SECO) spojené s jeho dlouhodobou suplementací. Snad teprve potom bude moÏné SECO oznaãit jako urãitou alternativu antiestrogenu tamoxifenu, ov‰em s mnohem vy‰‰í sná‰enlivostí. Literatura u autora

Autor, klinick˘ farmaceut a konzultant Inovaãního institutu, se zab˘vá se aplikovan˘m v˘zkumem a v˘vojem pfiírodních látek a lékov˘ch forem ([email protected])

Sto let „rakouské oktávy“ RNDr. Pavel Drábek Osmé vydání rakouského lékopisu (úfiednû Pharmacopoea Austriaca, Editio octava) vy‰lo v roce 1906 a pÛvodnû mûlo platit od 1. ãervence téhoÏ roku1. V ãervnu v‰ak byl zaãátek jeho platnosti odloÏen2 na 1. leden 1907. Toto vydání u nás platilo ze v‰ech lékopisÛ nejdéle, tj. do 31. 12. 1947. Jedinû za 2. svûtové války, kdy byl u nás zaveden nûmeck˘ lékopis, byla jeho platnost pozastavena3. Vzhledem k mnohonárodnostnímu sloÏení rakouského státu mûlo úfiední vydání rakouského lékopisu latinsk˘ text. To v‰ak nebránilo na‰im farmaceutÛm ve vydání ãeského pfiekladu pod hlaviãkou v˘kladu k lékopisu. Stejn˘ trik pouÏili jiÏ v roce 1896 pfii sedmém vydání lékopisu. V obou pfiípadech vy‰el jen první díl, tj. pfieklad latinského textu a na vydání komentáfie v druhém díle jiÏ nedo‰lo. Pod vedením profesora farmaceutické chemie Augusta Bûlohoubka (1847–1908) na pfiekladu osmého vydání pracovalo sedm ãesk˘ch farmaceutÛ. Byli to lékárníci PhMr. V. Dubsk˘, PhMr. A. Oliva, PhMr. Otomar Pohl (1854–1909) a PhMr. Emil ·ediv˘ (1872–1923), BûlohoubkÛv asistent PhDr. PhMr. Jan Stanislav ·tûrbaBöhm (1874–1938), pfiednosta V˘zkumné stanice pro potraviny a vody mûsta Prahy PhDr. PhMr. Bohumil Kraft (1867–1919) a redaktor âasopisu ãesk˘ch lékárníkÛ PhDr. Otto Bo‰ek (1865–1907). Jejich dílo bylo pfiíznivû pfiijato, jedinû docent PhDr. Karel Domin (1882–1953) mûl pfiipomínky k pouÏité botanické nomenklatufie. V osmém vydání rakouského lékopisu se proti pfiedchozímu vydání ponûkud roz‰ífiila materia medica. Poãet ãlánkÛ vzrostl z 641 na 698. Novû byl napfi. zafiazen Aether pro narcosi, Morphinum diacetylicum, Phenylum salicylicum a Protargolum a z pomocn˘ch látek pak Adeps lanae a Paraffinum liquidum. Z nov˘ch léãiv v‰ak nebyla do lékopisu pojata léãebná séra (v lékárnách je nebylo moÏné zkou‰et), ani kyselina acetylosalicylová. Rostlinn˘ch drog obsahoval lékopis 182, chemick˘ch léãiv bylo ménû (160). Z lékov˘ch forem bylo nejvíce tinktur (41), extraktÛ (39), sirupÛ (23), mastí (20) a náplastí (18, byly téÏ naz˘vány pfiílepy). K dnes jiÏ zapomenut˘m lékov˘m formám patfiily Charta (napfi. hofiãiãn˘ papír), Electuarium (obmûkãující, tj. projímav˘ lektvar), Emulsiones (napfi. olejová mléãanka, slouÏící jako vehikulum), Potio (nápoj), Pulpa (napfi. ‰vestková povidla), Pulvis dentifricius (napfi. ãern˘ prá‰ek názubn˘), Roob (napfi. jalovcová povidla), Rotulae (peprnomátové pokroutky) a Vina (napfi. pepsinové víno). Zato nové lékové formy jako injekce nebo tablety se v tomto lékopise je‰tû neobjevily, i kdyÏ nûkteré lékopisné pastilky bylo moÏné pfiipravit lisováním, a byly tedy ve skuteãnosti tabletami. Do zvlá‰tního oddílu, zvaného Elenchus, bylo vybráno 54 pfiedpisÛ na sloÏitûj‰í léãivé pfiípravky, které se ãasto pfiedpisovaly. Po nich následovaly ãlánky o obvazov˘ch materiálech (sterilizovaná gáza a bavlna a hydrofilní gáza impregnovaná rÛzn˘mi antiseptiky). Ke kontrole jakosti pfiedepisoval lékopis 102 zkoumadel, 14 odmûrn˘ch roztokÛ a 48 rÛzn˘ch pomÛcek a zafiízení. Na závûr bylo uvedeno ‰est tabulek, v nichÏ byla uvedena venena, separanda, maximální dávky léãiv, léãiva, jejichÏ v˘dej byl vázan˘ na pfiedpis, a tabulky atomov˘ch a molekulov˘ch hmotností a synonyma. Pfiední ãesk˘ farmaceut Josef Svetozár Novák (1877–1943) zhodnotil po nûkolika letech osmé vydání rakouského lékopisu takto : „…chyb nebo poÏadavkÛ pfiepjat˘ch obsahuje dosti, ale nedá se mu upfiíti znaãn˘ pokrok celkov˘“ 4. Literatura: 1/ V˘nos Ministerstva vnitra z 13. 1. 1906, ã. 1825. 2/ V˘nos Ministerstva vnitra z 20. 6. 1906, ã. 27.287. 3/ Sbírka zákonÛ a nafiízení Protektorátu âechy a Morava, ãástka 51 z 9. kvûtna 1941 – o platnosti nûmeckého lékopisu. 4/ J. S. Novák: Sté v˘roãí rakouské farmakopoey. âasopis ãeského lékárnictva 31, 531,1912.


Děkujeme za tvůj elán a optimismus Nûktefií z nás kolegyni Evu PapeÏovou známe uÏ déle neÏ tfii desetiletí. Nejen z toho dÛvodu je pro nás Eviãkou, kterou obdivujeme pro její srdeãnou povahu a ochotu kdykoliv pomoci. Po 2. svûtové válce nastoupila jako tiro v lékárnû tehdej‰ího starosty Grémia majitelÛ lékáren PhMr. ·arva‰e v Praze-Nuslích a v roce 1949 po promoci na pfiírodovûdecké fakultû v Praze dostala umístûnku do lékárny ve Vla‰imi. Pak následovala manÏela na

Sázavu. S dûtmi zÛstala nûkolik let v domácnosti, a protoÏe v tamní lékárnû nebyla nadûje na volné místo, nastoupila do laboratofií Skláren Kavalier. Tam pracovala deset let a absolvovala nûkolik odborn˘ch ‰kolení ve V˘zkumném ústavu skláfiském v Hradci Králové. V roce 1972 se rodina odstûhovala do Prahy a po této dlouhé pauze pfiijala PhMr. Eva PapeÏová místo v lékárnû Na Bofiislavce, potom v lékárnû Pod Marjánkou. V roce 1985 zaÏádala o dÛchod, ale v práci pokraãovala. V roce 1992, kdy jí bylo ‰esta‰edesát, nastoupila na krat‰í úvazek do lékárny Na Petfiinách. PfiestoÏe jí bude 27. 7. osmdesát let, stále v lékárnû pomáhá a je k dispozici vÏdy, kdy je to zapotfiebí. Svou profesi vykonává s velkou láskou k lidem. Chceme na‰í Eviãce podûkovat za elán a optimismus, kter˘ nám po celá ta léta spolupráce pfiedává, i za ochotu podûlit se v na‰ich profesionálních zaãátcích se sv˘mi ‰irok˘mi znalostmi a zku‰enostmi. Vûfiíme, Ïe se nic nezmûní ani po jejích vzácn˘ch kulat˘ch narozeninách, ke kter˘m jí my v‰ichni, které naz˘vá sv˘mi drahou‰ky, pfiejeme ze srdce v‰echno nejlep‰í. S úctou a obdivem za kolektiv lékárny Na Petfiinách PharmDr. JARMILA DVO¤ÁKOVÁ

PhMr. M. Berkové k devadesátinám Paní magistra Marie Berková z Prahy slaví letos v ãervenci vzácné Ïivotní jubileum – devadesáté narozeniny. PfiestoÏe ji posledních pár let v lékárnû jiÏ nepotkáte, pro fiadu pacientÛ z Libnû a Kobylis je dodnes jejich „Paní Magistrou“. PÛvodnû si jako svÛj obor vybrala práva, ale krátce pfied sloÏením státní rigorózní zkou‰ky na Právnické fakultû Univerzity Karlovy pfii‰el listopad 1939 a uzavfiení ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol. Bûhem druhé svûtové války si na‰la útoãi‰tû v lékárnû, a tato práce si ji natolik podmanila, Ïe ji uÏ nikdy neopustila. Po válce vystudovala Marie Berková farmacii a své zaujetí oborem prokazovala jako lékárnice v lékárnû Na Zátorách, pozdûji dlouhá léta jako provozní lékárník praÏské Lékárenské sluÏby a její odborn˘ námûstek. Odchod do dÛchodu v roce 1972 pro ni znamenal moÏnost vrátit se za táru do Staré lékárny v Kobylisích. Zde se sv˘mi pacienty zÛstala aÏ do roku 1999, kdy ode‰la na odpoãinek. Díky svému dobrému zdraví se v‰ak PhMr. Marie Berková, tato vpravdû dáma ãeského lékárenství, prostfiednictvím sv˘ch mlad‰ích kolegÛ stále Ïivû zajímá o ná‰ krásn˘ obor a pfieje mu více odbornosti a zachování jeho zdravotnického charakteru, tak jak se o to sama cel˘ Ïivot snaÏila. Paní magistro, v‰echno nejlep‰í! PharmDr. ALEXANDR DOLEÎAL

VÝZNAMNÁ JUBILEA

červenec 2006 80 let PhMr. Jaromír âíla (OSL Liberec) PhMr. Irena Ja‰inská (OSL Ostrava) PhMr. Eva PapeÏová (PSL) PhMr. Franti‰ek Zapletal (OSL Nov˘ Jiãín)

75 let RNDr. Marie Fr‰línková (PSL) RNDr. Kristian Svoboda (PSL)

60 let PhMr. Blanka Blahová (OSL Praha – v˘chod) Mgr. Václav Havloviã (OSL Cheb) Mgr. Vûra Matulová (OSL Znojmo) PhMr. Marie Pudilová (OSL Tábor) PhMr. Marta Svobodová (OSL Jihlava) Mgr. Helena ·tûpánová (OSL Tábor) Upfiímnû blahopfiejeme!

(ãlk)

Pevné zdraví do dalších let! Ná‰ váÏen˘ kolega PhMr. Jaromír âíla oslavil 5. ãervence v˘znamné Ïivotní jubileum. Po promoci pracoval v centrální a poté v nemocniãní lékárnû v Liberci, kde byl v letech 1954–1990 vedoucím oddûlení pfiípravy infuzních roztokÛ. Od roku 1990 je v dÛchodu, ale obãas je‰tû kolegÛm rád vypomÛÏe sv˘mi schopnostmi a zku‰enostmi. Pfiejeme panu magistru âílovi k jeho osmdesátinám pevné zdraví a hodnû elánu do dal‰ích let. Kolegové z OSL Liberec

24


Přespříliš mouky v uzenkách Tento mûsíc zapoãalo ve Frankobrodû zajímavé pfielíãení proti 9 uzenáfiÛm, kter˘m kladeno za vinu, Ïe zboÏí své pfiísadou ‰krobovin fal‰ují. Co znalci soudní lékafi‰tí pfiítomni byli tfii a ãtyfii uzenáfii co znalci v˘roby. ObÏalovaní nepopírají pfiísadu housek, dokazují jen, Ïe pfiísada pro konsistenci je nutná a pfiidává pr˘ se v prÛmûru na 100 dílÛ nádivky uzenkové 2 díly mouãné. Oproti tomu v‰ak konstatováno, Ïe 100 dílÛ obsahuje aÏ 6 dílÛ. Znalec, krajsk˘ fysik Dr. Bagge dokazuje, Ïe pfiísady mouãnaté nejsou zdraví ‰kodlivé, naopak trávení podporující. Dr. Fressenius myslí, Ïe uzenka s více jak 21/2 proc. mouãné pfiísady rychle ky‰e a se kazí, Dr. Schmidt má za to, Ïe podobné pfiísady, právû pro rychlé kysání by se nemûly trpût. Znalci odborní z Gothy a Cette vypovídají, Ïe jim pfiísady mouãnaté vÛbec jsou neznámy, kdeÏto dva znalci ze star˘ch frankobrodsk˘ch uzenáfisk˘ch rodin dokazují, Ïe jiÏ od nepamûtn˘ch dob se pro konsistenci a vssání tuku k uzenkám housky pfiidává. Státní návladnictví po v˘slechu znalcÛ navrhuje pro obÏalované pokuty od 20 – 50 markÛ, pro nedbalost pfii v˘robû. Zástupce obÏalovan˘ch namítá, Ïe o podvodu obecenstva se vÛbec mluviti nemÛÏe, ano obecenstvo uzenky tak pfiipravené Ïádá, nemÛÏe se tudíÏ ani podvod ani strojení dokázati. Pfielíãení bylo prozatím odroãeno – protoÏe je‰tû 21 jin˘ch uzenáfiÛ je podobnû obÏalováno. âasopis ãeského lékárnictva, roãník 1885, str. 49–50

váno bylo pravidelnû do láhví, které obsahovaly vodu s malinovou ‰Èávou smíchanou, fuchsinu. Majitel byv proto pfiedvolán, vymlouval se, Ïe voda, kterou dfiíve s pouhou ‰Èávou míchal, nemohla obstáti v konkurenci na venkovû, protoÏe lid si pfieje míti nápoj více ãerven˘ neÏ s obyãejnou ‰Èávou dosíci lze. V˘mluva tato ov‰em nezachránila ho od slu‰né pokuty. âasopis ãeského lékárnictva, roãník 1885, str. 77

Pečínka z otráveného lišáka Mûl jsem vÏdy za to, Ïe maso ze zvífiete, které strychninem otráveno bylo, zdraví ‰kodlivé jest a ten, kdo by je poÏil, Ïe vydává sama sebe v nebezpeãí, masem tímto otráven b˘ti a ne, Ïe pochutnav sobû na porci masa takového veãer, tak dlouho pojídá, aÏ cel˘ zadek sní, aniÏ by se pfii nûm jen nûco ukázalo, co by na otrávení poukazovalo. Pfiípad, kter˘ v následujících fiádcích vypravuji, pfiihodil se zde a já sám o v‰em se pfiesvûdãil. Pfied nûkolika dny nastraÏil zdej‰í lesní otráveného strnada, a an podle stopy vidûl, Ïe jest to li‰ka, dal 0.40 strychninu, kteréÏ mnoÏství sám jsem odváÏil. Druh˘ den kdyÏ do revíru pfii‰el, strnad byl pryã! Vzal nûkolik honcÛ, aby hou‰tí pro‰el, a po otrávené li‰ce pátral, vskutku také nalezl zdechlinu li‰áka. Sebral jej a dal honci, kter˘ tohoto s ním domÛ pfiinesl, zde stáhl, koÏe‰inu sobû nechal a str˘ci poruãil, by staÏeného li‰áka na urãitém místû zahrabal. Str˘c li‰áka vzal a svatosvatû slíbil, Ïe rozkaz jemu dan˘ na puntík vykoná; zatím v‰ak smluviv se je‰tû s jedním, poslal li‰áka domÛ, kdeÏ jej pak se soudruhem vyvrhl a zadek sobû upekli. Den na to byl jsem od lesního tázán, zda-li moÏno, aby pojí-li se maso ze zvífiete, které strychninem otráveno bylo, Ïádn˘ch následkÛ to nemûlo? Pravil jsem, Ïe to holou nemoÏností, a Ïe zajisté u toho, kdo by masa takého poÏil i kdyÏ by se neotrávil, alespoÀ nûjaké pfiíznaky otrávení objeviti by se musely, naãeÏ vyprávûl mnû právû v˘‰e uveden˘ pfiíklad. Nevûfiil jsem! Za‰el jsem sám ke str˘ci, kter˘ v‰e potvrdil a je‰tû pfiede mnou na zbytku sobû pochutnával. Vzal jsem od nûho kousek je‰tû zbylé peãenû, abych reakcí se pfiesvûdãil zda-li nûjaká stopa strychninu v mase dokázati by se mohla. Aã provedl jsem v‰ecky mnû známé reakce, nena‰el jsem praniãeho. Poznámka: âist˘ strychnin jest látka ve vodû jen tûÏko rozpustná. JiÏ nejmen‰í mnoÏství jeho, v Ïaludku rozpu‰tûné, pÛsobí na ãivy – pÛsobíc tetanus – následkem jehoÏ smrÈ udu‰ením povstane. A právû tento rychl˘ úãinek jedu zamezuje vniknutí jeho v obûh krevní, takÏe nalézáme jej pouze v roufie zaÏívací. Proto se mohlo zadku li‰ky pouÏiti bez starosti, jelikoÏ strychnin do krve je‰tû nevnikl, a tím tedy i ne do svalÛ, v nichÏ by se svou hofikou chutí dozajista byl vyzradil. Ostatnû v Ïádném pfiípadû nemÛÏeme odporuãovati pojídání otrávené zvûfie, ba mohlo by to mnohdy velmi zle dopadnouti a lékafi by pak pfii‰el s kfiíÏkem po funuse! âasopis ãeského lékárnictva, roãník 1885, str. 105–106

z archivu

Silný výbuch v Buchholci Z Buchholce oznamuje se v˘buch, kter˘ se v tamûj‰í lékárnû pfii vstoupení se svûtlem do sklepa udál. V˘buch byl tak siln˘, Ïe nejen stûny a strop ve sklepû, n˘brÏ i cel˘ dÛm znaãnû byl porouchán. O 5. hodinû odpolední, kdyÏ sklep byl otevfien, nalezeny byly obû osoby, asistent a laborant, tûÏce poranûny a odveÏeny do nemocnice. V˘buch se stal tím, Ïe laborant dopoledne okolo 11. hodiny balon ligroinem naplnûn˘ rozbil. Na vyteãen˘ ligroin byl nasypán popel a zem; opomenuto v‰ak sklep provûtrati. KdyÏ odpoledne asistent a laborant s lampou do sklepa vstoupili, zapálily se plyny ligroinové za ohromného v˘buchu. Aby oheÀ byl uha‰en a hlavnû aby se pfiede‰lo, by balon benzinu se nevzÀal, musely v‰echny otvory u sklepa b˘t dobfie umazány. Pfiípad tento napomíná k obezfietnosti pfii vkroãení se svûtlem do místností, kde lehce zápalné látky se nachází. âasopis ãeského lékárnictva, roãník 1885, str. 68

Dozor nad potravinami Cukráfii nezfiekli se téÏ fuchsinu, pouÏívajíce ho i pfii lep‰ím zboÏí tak na koláãky a suchary povrchu ãerven˘m couleurem polité, na rozliãné druhy zboÏí snûhového a pi‰kotového, k barvení ãerven˘ch kouskÛ v ruském tortu a k barvení cukrové ‰Èávy do lahviãek cukrov˘ch. Celkem bylo 25 obchodníkÛ, ktefií fuchsinem barvené zboÏí prodávali, pokutováno. ZboÏí pernikáfiské barveno bylo chromanem olovnat˘m. V jedné zdej‰í továrnû na vyrábûní vody sodové pfiidá-

25

ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ

Recommend Documents