Časopis Apoštolské církve

Časopis Apoštolské církve

Ročník 23

Navštivte nás na www.apostolskacirkev.cz

Číslo 3 / 2011

Sloupek

Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas. Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran: „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět? Obraťte se, když vám domlouvám…“ (Př 1,20–23)

2

M

ilí bratři a sestry, vážení čtenáři, pokoj vám. Děkujeme vám všem, kteří nám pomáháte s tvorbou časopisu – vaše odměna je bezpečně uložena v nebesích. Děkujeme vám také za čtenářskou přízeň, která naše společné dílo zajišťuje již přes dvacet let! Tématem tohoto čísla je podnikání a podnikatelé. Nedávno můj milý přítel Václav Myška nabídl pastorům naší církve jeden z produktů své firmy a u některých z nich se „se zlou potázal“. Přečetl si řadu výroků typu „kšeft do církve nepatří“ ale dostalo se mu i poděkování od členů sborů, kteří ocenili jeho seriozní a ojedinělou nabídku na českém trhu. Osobně soudím, že tato příhoda sama o sobě není důležitá. Důležitý je náš postoj k podnikání, penězům a vlivu ve společnosti obecně. Diskuse nejsou zbytečné, jak nám ukazuje dostatečně dlouhá církevní historie. Staletí bylo propagovaným ideálem údajně neměnné rozdělení od Boha – bohatí církevní služebníci a šlechta – chudí poddaní, kteří „věrně nesou svůj kříž“. František z Assisi svojí okázalou „revoltou chudoby“ a později rostoucí moc měšťanstva hlásícího se o svá práva zamíchali kartami rozdělení bohatství a vlivu. Protestantské hnutí svým bojem proti bohatství a zvůli především katolické církevní vrchnosti vytvořilo během půl tisíciletí silnou protiváhu více jak tisíc let protlačovaných „pravd“ v rámci tohoto tématu. Jak na počátku protestantismu tak i v dnešní době – jeho závěru před Kristovým příchodem – docházelo a dochází k extrémům. Ve staré Jednotě bratrské desítky let zuřil názorový boj – může mít vůbec člověk bohatství potažmo vliv ve společnosti a zároveň být křesťanem? V dnešní době ještě zábavnější postoj: „Může být vůbec křesťan žijící podle Božích příkazů chudý?“ Jsem přesvědčený, že ve světle výše uvedeného není nadbytečná diskuse na toto téma a už vůbec není „ostudou“ se mu vážně věnovat. Slova Písma v záhlaví sloupku nás vyzývají k „naslouchání moudrosti“. V rámci probírání tématu tolikrát diskutovaného a tolikrát zneužívaného je nám moudrosti zvláště potřeba. Jsem velmi rád, že emeritní biskup naší církve položil zdravé základy učení v tomto směru – praxe desátků a jednoznačný distanc od nesmyslných diskusí na téma „bohatství či chudoba“ a další. Dr. Eduardo Sosa svého času povzbudil naši církev podnětným vyučováním o zacházení s penězi potažmo štědrosti. Diskuse nekončí – naše číslo se snaží být jen malým příspěvkem k ní. Buďte požehnáni. Aleš Navrátil

Úvodník 3

O únavě

Podnikatelé v církvi >>> 4 5 6

Jan Viktorin Vašek Hruška Aleš Bartošek

Izrael 8 8 9

Arabská revoluce vystrkuje drápky Výzva k modlitbám >>> Tři svědectví z modlitebních výprav do Jeruzaléma

10

Slovo moudrosti a slovo poznání

11 12

Modlitební setkání pro sestry Zakládání nových sborů na Plzeňsku 2011 Duchovní soustředění Filadelfie Přístav Oldřichovice >>> Evropa potřebuje Ježíše Uzdravení je možné!!! 20 let služby Dětské misie v České republice

8

Duchovní dary Ze života církve

12 17 18 19 19

Studijní materiál

17

13-16 Co ve Studijní Bibli nenajdete (Genesis - první část)

Studijní bible v každodenní praxi 21

Boží vlastnosti

Z víry našich otců 22

Kdo byl křesťan?

23 23 24

Umyj si tvář, než předstoupíš před Hospodina Uschlý fíkovník opět pučící Nepřemožitelné světlo knihy, které mají co dát

25

Pan Popleta z Popletína

Čtenáři píší

Dětem

O B S A H

Stvoření vs. evoluce 7 26-28 Myšlenky o původu a vývoji života před Darwinem Život v Kristu - časopis Apoštolské církve Šéfredaktor: Martin Moldan Redakce: Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák Strany 26-28 sestavil Mgr. Pavel Slepička Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu redakce: Život v Kristu, U Podjezdu 12, 772 00 Olomouc tel.: 585 150 455, e-mail: [email protected] Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 tel. & fax: 558 761 571, 558 761 572, e-mail: [email protected] Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 25,- Kč, pro předplatitele 22,- Kč, poštovné podle tarifů, pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků. Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě č. j. 2725/92-P/1 ze dne 1. 12. 1992 Jak objednat časopis Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu: Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504. S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou použijete k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit zvlášť každé jednotlivé číslo. Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku Pavel Vimpel, mobil: 0905-831 356

O únavě Máš vytrvalost a trpěl jsi pro mé jméno, a nepodlehls únavě. (Zj 2,3)

D

razí čtenáři, počátek března bývá spojován s koncem zimy a s vidinou brzkých jarních dní, ve kterých sluníčko nabývá na síle. A sluníčko potřebujeme všichni, neboť nám pomáhá překonat jarní únavu, a člověk se jednoduše cítí mnohem lépe. Nechci však psát o jarní únavě, nýbrž o únavě zcela jiné, ale o to více zákeřné. Verš v úvodu nám ukazuje, že existuje něco jako duchovní únava. Pokud si přečtete celou stať (Zj 2,1–7), můžete nahlédnout do života jednoho z prvních křesťanských sborů – do církve v Efezu. Prostřednictvím listu, sepsaného apoštolem Janem, se tomuto sboru dostává hodnocení od Pána Ježíše Krista. Čteme zde o pozitivních stránkách jejich života, kde je Pán chválí, a je zde i zmínka o něčem, z čeho by měli činit pokání. Zkrátka takový normální sbor. Není dokonalý, ale pozitiva převažují. Ve třetím verši se dočteme, že tento sbor zápasil s únavou a obstál. Je mu to připočteno k dobru. Zde nás může napadnout několik otázek: Jak to, že v ostatních dopisech zbývajícím šesti sborům toto hodnocení není? Anebo: Jak to dělali, že v boji s únavou obstáli? Těch otázek může být mnohem více. Myslím si, že téma duchovní únavy je aktuální, a to nejen na jaře. Předně tedy vidíme, že zápas s únavou byl specifickým problémem efezského sboru. Je možné, že únava mohla mít svůj původ v rozličných těžkostech a pronásledováních, kterými museli procházet, ale to není důležité. Nějaká příčina se vždycky najde, důležité je obstát. Křesťané v Efezu věděli, že únava je jejich zápasem, a rozhodli se, že nepodlehnou. Dále můžeme vidět, že Pán církve se skutečně zajímá o každý detail našeho života. „Vím o tobě“ můžeme číst v úvodu každého ze sedmi listů. Mohlo by se stát, že nějaký „moderní“ křesťan by se mohl cítit „pod kontrolou“, když je takto sledován, ale takhle to zcela jistě myšleno není. Adresáti za těmito slovy cítili zájem z Boží strany. Neustálá Boží přítomnost jim dodávala sílu, nikoli omezovala ve svobodě. Jsou i dnes mnozí křesťané, kteří se cítí znavení životem. I jim patří toto slovo – „vím o tobě“. Je to tak, čas od času se setkávám s lidmi, jejichž největším problémem je dlou-

ho trvající únava. Takový člověk pomalu ztrácí nadšení pro Boha, projevuje se to například tím, že není ochoten zapojit se do služby ve sboru, nevydává tolik svědectví nevěřícím lidem. Když srovnává svou víru a nasazení před lety a nyní, tak vidí, jak mnoho slevil ze svých ideálů. Místo víry je skepse, místo duchovního zápasu snaha nějak přežít a postarat se o sebe. Jak taková únava vznikne? Příčiny jsou různé. V Efezu to bylo dlouhotrvající utrpení. Jiný důvod nalezneme například v Přísloví 13,12. Dlouhým čekáním zemdlívá srdce. To ví každý, kdo se dlouhou dobu modlí za nějakou naléhavou záležitost. Může to být pastor, který bojuje za změnu ve svém sboru, může to být žena, která se modlí za obrácení nevěřícího manžela, mohou to být rodiče, kteří léta bojují za své těžce nemocné dítě. Zkrátka dlouhodobé vypětí a stále nepřicházející řešení s sebou přináší únavu a zemdlenost srdce. Prorok Izaiáš popisuje celou generaci, která se jakoby potácí v únavě a slabosti: Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají (Iz 40,30). Není zde důležité znát příčinu, podstatné je, že Bůh nabízí řešení. Bible nám ukazuje, že únava je velikým tématem. Bůh ví, jak jsme křehcí, jak snadno podlehneme nejrůznějším vlivům. Proto se o únavě dočteme na různých místech. Ježíš je Boží syn, ale když byl zde na zemi, opustil výsady božství a stal se plně člověkem. Poznáme to mimo jiné podle toho, že býval i unaven. Několikrát je v evangeliích popisován jako někdo, kdo únavu cítil a potřeboval odpočinek. Podívejme se, jak únavu dokázal překonat. Smrt Jana Křtitele. Když se Ježíš doslechl o tom, že Jan byl popraven, zdá se, že tato zpráva na něj dolehla. Řekl tenkrát učedníkům: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Zkrátka, chtěl si s učedníky dopřát takovou malou dovolenou. Ale všudypřítomné zástupy se dozvěděly, kam Ježíš s učedníky míří, a byly tam dříve nežli oni. Místo odpočinku Ježíš zástupům sloužil. Toto je pro mne příklad, jak Ježíš překonával únavu. Dočteme se, že byl pohnut lítostí, neboť byli jako ovce bez pastýře, a začal je učit mnohým věcem“ (Mk 6,30–34). Pointa není v tom, že by Ježíš nepotřeboval odpočívat, ale že dokázal únavě čelit, když bylo třeba. Dokázal zvládat krizové

situace. Soucit s potřebnými vítězil nad slabostí vlastního těla. Samařská žena. Když Ježíš s učedníky dorazil do samařského města Sychar, čteme, že byl unaven. Zatímco učedníci šli koupit něco k jídlu, Ježíš seděl u studny a odpočíval. Po chvíli dorazila pro vodu jistá žena s nevalnou pověstí. Ježíš ji neodmítl, ale pastoračně se jí věnoval. Popis tohoto příběhu je nejdelším líčením rozhovoru Ježíše s jedním člověkem (Jan 4,1–26). Opět vidíme, že volání ke službě vítězilo nad slabostí těla. Modlitba v Getsemane. Třetí příběh se odehrál večer, který Ježíš trávil se svými učedníky před svým zatčením. Odebral se do Getsemanské zahrady s tím, že se budou společně modlit. Jak to dopadlo, jistě víte dobře sami. Třikrát je musel budit, modlil se v podstatě sám. Nemyslím si, že nebyl unaven. Je-li ospalých dvanáct lidí, ukazuje to na to, že měli za sebou náročný den. Pouze Ježíš dokázal rozeznat vážnost situace a bojoval nejtěžší boj svého pozemského života až do úplného vítězství. Viděli jsme tři symbolické příběhy, ve kterých Ježíš úspěšně čelil únavě. Nechci říci, že tomu tak bylo vždy, jistě byly chvíle, kdy si dopřál odpočinek. Chci zdůraznit, že ve svých pozemských dnech byl člověkem jako my, a přesto dokázal vést vítězný život. Když bylo třeba, zvítězil nad únavou. Proto mohl říci: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout (Mt 11,28). On má řešení pro tvou i mou únavu! V Bibli je mnohem více příběhů o tom, jak Boží služebníci čelili únavě. Můžeme se naučit, že chvíle únavy mohou potkat v životě kohokoli z nás, ale také můžeme vidět, že Bůh má pochopení pro naši slabost. Ať má únava jakoukoli příčinu, vždy jsou důležité dvě věci: Tělesný režim (přiměřený odpočinek, popř. lékařská pomoc), ale také (a především) hledání toho, který nám může dát sílu. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení (Iz 40,30–31). Přeji Vám požehnaný čas Martin Moldan, biskup AC

Úvodník

Ročník 23, březen 2011

3

ŽIVOT V KRISTU

Podnikatelé v církvi

Jan Viktorin Narodil jsem se téměř před 50-ti lety na Jižní Moravě a spolu se svojí sestrou a rodiči jsem prožil pěkné a bezstarostné mládí. Jako mladý kluk jsem chodil dokonce ministrovat do místního katolického kostela, protože si to nejenom můj dědeček a babička přáli, ale taky proto, že mi strašně vonělo kadidlo a vlastně voní pořád. Osobní vztah k Bohu jsem ale tehdy neměl a žil jsem svůj život bez Boha. Teprve na vysoké škole v Brně jsem byl pozván díky své starší sestřičce do Křesťanských sborů a po několika měsících návštěv sboru jsem poznal sám sebe jako hříšníka, pro kterého zemřel na kříži Ježíš Kristus a který může z jeho rukou vzít spasení z milosti a přijmout jej jako Pána svého života. V průběhu studia jsem se seznámil na prázdninovém pobytu věřících lidí se svojí budoucí manželkou a po vojně jsme se vzali. Pán Bůh nám dal postupně tři děti, nejprve Honzíka (dnes 19-ti letého mladého muže), poté Pavlínku a Aničku. Pavlínce byl před dožitím

J

4

ak ses dostal k podnikání? Po vysoké škole jsem pracoval čtyři roky ve strojírenství a po této době jsem si založil firmu a začal pracovat jako obchodní a technický zástupce pro velkou německou strojírenskou společnost. Bylo to právě v době před narozením našeho syna a především pro moji manželku to bylo obtížné období. Pracoval jsem šest dní v týdnu, prakticky každý den až do nočních hodin a mojí „kanceláří“ byl malý stoleček v ložnici jednopokojového bytu a psací stroj. Stejně jako na vysoké škole jsem se každý den modlil za Boží ochranu i vedení a to jsem i prožíval, zejména při statisících najetých kilometrů při návštěvách strojírenských firem na celém území tehdejšího Československa. Po několika letech jsem mohl přijmout prvního zaměstnance, byla jím věřící mladá dívka, která uměla nejenom cizí jazyk, ale především mnohem rychleji psát na psacím stroji než já. Poté jsem mohl přijmout i prvního kolegu – muže, který mi byl dobrým spolupracovníkem a pracuje pro mne i dnes, i když už je v zaslouženém důchodu. První roky byly velmi těžké a měli jsme peníze jen na základní potřeby. Byl jsem našim rodičům vděčný, že nás vychovali ke střídmosti a šetrnosti, a tuto vlastnost jsem vždy obdivoval i na svojí manželce. V práci jsem se snažil o poctivost a zodpovědnost a díky Boží milosti jsme začali být po několika prvních letech úspěšní a je tomu tak dodnes. Pán Bůh nás naučil mít nedostatek i hojnost a jsem mu

jejich nároky a mzdy budou postupně růst, než dosáhnou našeho současného blahobytu, může být už pro mnoho lidí v Evropě pozdě. Krize se mého podnikání silně dotkla, naše objemy obratů poklesly o 50 %, na šest měsíců jsme se se svými zaměstnanci dohodli na zkrácení pracovního týdne na 4 dny a tomu odpovídajícímu snížení základních platů. Toto období jsme přečkali a od druhé poloviny minulého roku opět zažíváme silný růst. Jestli bude tento růst nadále pokračovat, nebo přijde ještě mnohem silnější pokles, dnes Jan Viktorin není schopen nikdo odhadnout. Silně to jejích druhých narozenin diagnostikován závisí na politických rozhodnutích v USA zhoubný nádor mozku a během tří mě- i Evropské unii a jejich podpoře eura. síců nám zemřela. Bylo to zatím nejtěžší období našeho společného života. Pro- Odvážil by ses poradit kolegům podžívali jsme mnoho bolesti, otázek i smut- nikatelům, zda již směřovat své firmy ku, a i když teď po 15-ti letech píšu ten- k nové vlně očekávané prosperity, nebo to list, mám v očích slzy. Pavlínka nám je lépe zůstat konzervativní a šetřit pořád moc chybí, ale těším se z toho, že na výdajích (investicích)? je u svého Pána a že jednou tam budeJá jsem byl vždy velice konzervativní, me trávit společnou věčnost i my. Tato ale po vyhodnocení všech pro a proti se prožitá bolest nás přiblížila Bohu a naše musí podnikatel rozhodnout a s rozmyssrdce jsou od té doby mnohem citlivější lem investovat do potřebného rozšíření k lidské bolesti a jejich potřebám. firmy. Já v současné chvíli hledám nové zaměstnance (odborníků není nikdy dost). za to vděčný. Jeden můj bratr v Kristu mi před mnoha lety vysvětlil, jak je důležité Není tajemstvím, že významným způpřijmout zodpovědnost správce za svě- sobem podporuješ Boží dílo. Domníváš řená obdarování i prostředky. Ve svém se, že v této oblasti lze doporučit nějaké životě se tímto poznáním snažím řídit strategie, aby movitější křesťané nemra mít otevřené srdce k potřebám svých hali svými nemalými prostředky na nespoluvěřících. Mám za to, že každý z nás perspektivní projekty? Používáš nějaký má zodpovědnost nejenom za sebe, ale způsob, jakým hodnotíš efektivitu podi za svoji rodinu, sbor a lidi, kteří jsou porovaných projektů? Jsem přesvědčen, že nám Pán Bůh dává kolem nás. Jestliže se nenaučíme dávat z toho, co nám bylo dáno, nikdy nebu- prostředky nejenom pro osobní spotřebu, ale také proto, abychom je dokázali deme mít dost. V počátcích mého podnikání mi nejvíce rozmnožit a použít pro Boží dílo. Kažchyběla znalost cizích jazyků a všem mla- dý z nás může prožívat radost darujícídým lidem bych ze srdce doporučil učit se ho, protože především my sami jsme byli je, jak nejlépe můžete. Celý život je vlast- obdarování tím největším darem. Darem ně velkou školou, čím více se toho naučíte, spasení. Je kolem nás mnoho služeb, ktetím větší bude hodnota vaší pracovní síly. ré můžeme podpořit. Já se vždycky dívám, jaká práce za daným člověkem nebo služHonzo, nedávno jsme z tebe vytáhli ex- bou je. Jaké ovoce přinesla. Je to služcelentní článek o světové krizi, pakliže ba, která nejprve hledá peníze a až jich dovolíš, nyní bychom se na tebe rádi má dost, začne něco dělat, nebo začala obrátili jako na úspěšného podnikatele. ve víře s málem, ale přináší užitek, slouDotkla se tvé firmy současná ekonomic- ží sborům, jednotlivcům či celému nároká krize? Toto současné oživení panující du k poznání Ježíše Krista jako Spasitele ve tvém odvětví považuješ za přirozené? i Pána? Máme mezi sebou sloužící „uvolněné“ bratry. Nejsou spíše „uvázaní“, neOpravdu krize opadává? Osobně si myslím, že uplynulá světo- myslíme si, kolik toho za naše peníze vá krize byla nejenom připomenutím, že mají místo nás udělat? Mohou za penínemůžeme poručit větru, sněhu a deš- ze, které mají, vůbec důstojně žít? Ochotti, ale také ukázala na určité zákonitosti, ného dárce miluje Bůh. Pán Bůh miluje o kterých jsem hovořil v minulém článku každého člověka, ale je dobře, když se nao světové krizi. Evropa silným způsobem učíme zodpovědnosti správců. Modli se zaostává za Čínou, Brazílií, Indií, kde je a pracuj. Přál bych nám všem pracovitost, obrovské množství „hladových“ lidí, kte- zodpovědnost, požehnání, ale především ří touží změnit tuto svoji situaci a jsou Boží moudrost, vedení a jeho ochranu. ochotni pracovat hodně za málo. I když Za to jej denně prosím a děkuji.

Vašek Hruška

Vašek Hruška, AC Prostějov, stanice Olomouc

Je mi 32 let a jsem svobodný. Do loňska jsem podnikal v oblasti prodeje počítačů, nyní jsem zaměstnancem neziskové organizace, kterou založil můj nejlepší kamarád a která po mně převzala žezlo. Mou největší zálibou je komunikace. Dle mého názoru, v 21. století, kdy lidi napříč světem dělí jen centimetry mezi klávesnicí a židlí, kdy možností komunikace je tak nepřeberné množství, je ostudné, když lidé nekomunikují, a s tím je třeba něco dělat. Z tohoto důvodu se také věnuji počítačům jako modernímu způsobu komunikace mezi lidmi. Ale i přes všechny úžasné technologie nejraději mám přece jen osobní kontakt, kterému se nic nevyrovná.

chci lidem dávat něco, co jinde nemají, osobní přístup, dobré rady, v podstatě se o ně (o jejich PC) postarat. Jenže jsem neměl ekonomické ani jiné manažerské znalosti, reklama a management mi nic neříkali. Prostě začal jsem bez přípravy. Rada: Proto varuji všechny, pokud vám něco chybí, hledejte pomoc a začněte, až když budete mít zázemí úplně ve všech oblastech toho, v čem chcete podnikat. Bůh odpovídá na modlitby, dává své požehnání… Co ses od něj naučil? V čem tě mění? V Římanům 1,21 a dále Písmo praví, že ačkoliv poznali Boha, odvrátili se od něj kvůli světu a tělu. A ač na to nejsem hrdý, musím uznat, že i já jsem mnohdy toužil po tom, co nebylo k Boží slávě. A v 1. Korintským 10,31 je jasně řečeno, že máme tím, co činíme, oslavovat Boha.

Podnikatelé v církvi

Ročník 23, březen 2011

Ale to jsi vždy nedělal… Pán mi dával požehnání, ale místo třebuji. Že se musím připravit na to, že ak ses dostal k víře v Ježíše Krista? Vždy jsem věřil, že „něco“ je, ale až se vše zničí a povstane nový člověk, který pokory začalo růst moje EGO. Mnohdy koncem roku 2006 jsem potkal bra- bude dělat, co by ho dřív ani nenapadlo, jsem věděl, co nemám dělat, a jindy, co tra Slepičku, a ten, místo aby mě poučo- a na to, co dříve dělal a jak, zapomene. dělat mám, ale já přestával poslouchat, val a vyvracel mi mé názory, je vyslechl, Trvalo několik dní, než jsem se rozhodl, protože jsem si začal připadat úspěša poté se slovy „možná to tak může být, ale nakonec jsem řekl: ANO. Od té doby ný, neboť jsem nabýval úcty u lidí, kteří a vysvětli mi to a ono...“ mi při rozhovo- se můj život docela dost změnil, neboť mnou dříve pohrdali. A tak, ač jsem stále pomáhal s radosrech ukázal, že své názory nedokážu ob- pokud poslouchám, co Bůh říká, On při hájit a vysvětlit, a zase ty jeho nedokáži mně stojí a potvrzuje svá slova. A jak by tí v srdci, navenek jsem začal být okázalý vyvrátit, a tudíž asi je něco špatně v mých řekl nekřesťan, „od té doby jsem opravdu v pomoci, pro pochvalu a uznání. Rada: pořádnej haluzář, co má teda fakt štěstí“, postojích. Proto vám všem, kdo podnikáte, raA tak jsem se v polovině roku 2007 ob- tedy pokud poslouchám, co mi Pán říká, dím: Proste Boha o jediné, to, co je v Žalrátil k Bohu a změnil směr svého života. že mám dělat, na což ne vždy mám sílu. mu 51,12: „Stvoř ve mně, Bože, srdce ryzí, Pokřtít jsem se však nechal až po dvou leS podnikáním jsi začínal ještě před ob- v mém nitru obnov ducha stálosti.“ Abyste tech, na konci léta 2009. V roce 2010 mě pak Pán vedl stá- rácením, po uvěření se ale tvé podniká- chtěli poslouchat, když vás někdo bude le, i když mé ego mi ne vždy dovoli- ní rozsypalo a zůstaly dluhy. Jak se to upozorňovat na vaši pýchu. lo jej poslechnout. Loňského léta jsem mohlo stát? V Lukáši 14,28–32 je jasně řečeno, že Jak se o tebe Bůh stará? prosil Pána o zajištění jak finanční, tak Nevěřící člověk si řekne, že mám až po ostatních stránkách. Tehdy se mě Pán než se do něčeho pustíme, máme si vše neskutečné štěstí, ale já jako křesťan to tázal, jestli chci „pracovat“ pro něj, a na- dobře zvážit. Já jsem začal podnikat s tímto posto- nemohu říct, neboť vím, že většina těch stínil mi, že pokud ano, budu se muset vzdát všeho, všech zvyků, toho, co mám jem: Umím všechno možné ohledně po- tzv. náhod je od Boha. Když na první poza roky naučeno, a On mi dá to, co po- čítačů, mám rád lidi a komunikaci s nimi, hled plýtvám časem, v němž bych mohl

J

Témata časopisu

V

ážení čtenáři, rádi bychom s vámi PŘÍŠTĚ SE MŮŽETE TĚŠIT NA TÉMA: • Evangelizační číslo (Mojžíš mu řekl: „Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, sdíleli plán témat, která vidíme • Evangelizace na ulicích a mezi cizinci pak nás odtud nevyváděj! Podle čeho jinéjako aktuální. Obsah témat i jejich PODÍLEJTE SE S NÁMI NA PŘÍPRAVĚ: ho by se poznalo, že jsem u tebe našel milost pořadí se může vyvíjet podle vašich pod- • Mládež a vztahy (svědectví a vaše osobjá i tvůj lid, ne-li podle toho, že s námi půnětů, příspěvků či potřeb. Rádi bychom ní zkušenosti, život v rodině, vztahy jdeš; tím budeme odlišeni, já i tvůj lid, od vám vycházeli vstříc a dali vám příležiuvnitř i navenek, chození, problematika každého lidu na tváři země.“ Ex 33,15-16) tost zapojit se do této požehnané práce. snoubenectví, výběr partnera, svatba) VÝHLEDOVĚ PŘIPRAVUJEME: Těšíme se na vaše postřehy a připomínky, • Čas v přírodě (svědectví, vztah člověpište nám na e-mail redakce ka k přírodě obecně, křesťan a ekolo- • Celocírkevní duchovní soustředění, domácí skupinky, odpočinutí, generálgie, odtržení od přírody a návrat k ní… [email protected] ní úklid, Vánoce v Izraeli. ze života Royal Rangers)

5

Podnikatelé v církvi

ŽIVOT V KRISTU vydělávat, nebo utrácím za to, co nevy- ho a prostředí kolem něj a jeho potředělává, a na to navazují náhodná pozvá- by a problémy, abych mu mohl kdykoliv ní na obědy, dárky nebo nabídky na prá- dobře poradit a nabídnout to, co je pro ci, nemohu než si to dávat do souvislosti. něj nejlepší, a v neposlední řadě, abych Jen namátkou uvedu dva krátké příkla- mu mohl připomenout a informovat ho o novinkách, aktualitách atp. dy: Mám někomu, ač zrovna nemám přebytek financí, dát 300 Kč, aby ten člověk Jaké bys dal varování pro podnikatele, měl na cestu a mohl jezdit na skupinky aby se co možná nejvíce vyhnuli probléa do sboru, na to mi volá zákazník, které- mům? Pokud jste podnikatel a křesťan, poraho neznám a chce přeinstalovat PC, a já mám 1000 Kč a Pán mi říká: „Protože jsi dím takto: 1. Proste Boha, ať vám dá sílu odolávat dával, dostáváš.“ Volá mi zákazník, že se mu pokazil PC, super výhodným „kšeftům“, které nejsou a přesně vím, co mám udělat. I přesto- čisté a stáhnou vás dolů, i mně se to neže jej přede mnou měli v rukou dva lidé, jednou stalo, když jsem neodolal. 2. Pokud podnikáte s někým, kdo není kteří rozumí technice, neuspěli. Já mám za asi 20 – 30 vteřin problém vyřešen. Na- křesťan, velice vás prosím, dívejte se stává tak situace jako v tom vtipu: Přijde na jeho skutky. Záleží na tom, jestli je to člověk čestný, opravář, otočí šroubkem a řekne: „100 Kč“. Zákazník na to říká: „Jak to, to jsem si to spolehlivý a dobrosrdečný, jestli v jeho mohl udělat sám.“ Opravář odpoví: „1 Kč srdci jsou vryty morální hodnoty. Zkušenost k nezaplacení: za to otočení šroubku, které jste opravVím, o čem mluvím, již asi pět let spodu mohl udělat sám, a 99 za to, že jsem věděl kterým, protože vy to nevíte.“  lupracuji se svým nejlepším kamarádem, který křesťan není, ale mohu vám říct, že Co je vlastně přesně tvým oborem tento člověk v dobách své největší srdeča v čem podnikáš? Pracuji s počítači a vším, co se kolem počítačů a moderní techniky točí. PC, notebooky, telefony, televize, rádia, prostě veškeré technika kolem nás. Jenže s technikou je to těžké všude, kde kdo ji nabízí K víře v Boha mě přivedli rodiče za vynebo opravuje. datné podpory besídkářky tety Ireny. Já skončil s podnikáním jako živnost- Když jsem se jednou nedoklepal na okno ník, ale s přáteli jsme založili nezisko- pro chleba s hořčicí a myslel si, že naši vou organizaci, aby zákazníci nemuse- už jsou v nebi, raději jsem se pak rychli mít strach, že když se něco stane jed- le odevzdal Kristu – bylo mi 12 a rodinomu člověku, přijdou o všechny záruky. če byli myslím v mlíkárně (to byl obchůA tak je nás teď pět a já jsem mimo jiné dek, kde měli v konvích mléko a pomoi obchodníkem. Vždy jsem se spíš chtěl cí konviček je nalévali do jiných konvivěnovat lidem a nabízet to, co je pro ně ček a také měli pod poklopem výtečné nejlepší, proto jsme s jedním bratrem vy- tvarůžky). Po vojně jsem se oženil (Mirmysleli slogan: „Super ceny a velký sorti- ka – ekonomka na volné noze) a máme ment nabízí kdekdo, my nenabízíme, ale jednu dceru (Alena – veterinářka na kozajistíme to, co chcete vy.“ čičí noze, zatím svobodná). A ještě mám To se totiž týká toho, o čem káže náš dva bráchy a ještě celou církevní rodinu bratr emeritní biskup a co dnes vidíme – to by bylo nadlouho. Mám rád obětavé kolem sebe. Všude jen „nakupujte, pro- lidi, koření v životě i v jídle, turistiku, přídávejte atp.“, ale kdo se vás optá na to, co rodu, nemusím davy a fronty a nesnáším chcete, a kdo vám poradí? odbory a jiné komory, kde se schovávají jeden za druhého. Geneticky jsem absoJaké jsou tvé podnikatelské vize do nej- lutní bezvěrec a všechno si raději třikrát bližších let? Pracujeme na způsobu, jak více pomoci invalidům, firmám nabízíme tzv. „námá v posledních hradní plnění“, v čemž chceme do buletech vyrovnaný doucna pokračovat a otevřít nová prarozpočet i přes kricovní místa pro postižené. zi, co je tím klíčem? A v neposlední řadě, já osobně se hodNa to je několik pohledů. Ano, máme lám starat o tzv. „své“ zákazníky a rozši- vyrovnaný rozpočet – myslím, že už třeřovat postupně jejich počet. tím rokem za sebou. Před tím jsme ale Kdybych to převedl do duchovní rovi- byli několikrát ve ztrátě (poměrně velny, jde mi o něco jako pastoraci, abych ké) a ještě před tím (tedy do roku 2005) měl dobrý vztah se zákazníkem, znal jsme dostávali darů více, než jsme roč-

Aleš Bartošek

TWR

6

nosti zachraňoval lidi od exekucí, sytil je, když neměli na jídlo, či poskytoval bydlení pro někoho, kdo neměl kde bydlet. A v neposlední řadě mi celou dobu mého podnikání jako jeden z mála lidí nastavoval zrcadlo, ve kterém jsem mohl vidět svou pýchu a to, jak se chovám. Ale pokud nemáte vedle sebe někoho, o kom byste mohli podobně hovořit, říkám vám: bděte, takový člověk vám v podnikání spolu s Pánem nemusí být pevnou oporou. 3. Znejte svou cenu, nepřeceňujte sebe a to, co umíte, ale nebuďte jako blázni a nemyslete si, že máte všechno možné dělat zdarma, pokud vám to přímo Pán neukáže. Tímto děkuji ŽvK, že jsem dostal prostor se podělit o své zážitky, zkušenosti a postoje, a pevně doufám, že některá slova si milí bratři a sestry vezmou k srdci a z mých chyb se poučí. Přeji vám všem pokoj v životě, nechť vám Bůh stvoří srdce ryzí a v nitru vašem obnoví ducha stálosti, abyste šli vždy v pokoře a pravdě vedeni Duchem svatým.

Aleš Bartošek, ředitel rádia TWR

ověřím, proto spásu a víru v Boha beru jako největší Boží dar ve svém životě. Že jsem křesťanem je prý za hranicí pochopitelnosti, ale o to víc Bohu věřím a bez něho ani krok.

ně spotřebovali, a to nám umožnilo přežít a rozjet celodenní vysílání. Ale to jsou opravdu jen holá, bezduchá fakta. Už 20 let se snažíme o co nejúspornější provoz, opravdu hlídáme každou korunu ve výdajích a vždy přemýšlíme, zda se dá něco udělat levněji a nejlépe levněji a kvalitněji. Musím vyznat, že díky Bohu a lidem v TWR a také spolupracovníkům se to daří, a to tak, že odborníci z branže

si toho všímají. Ředitel Českého rozhlasu Plzeň kdysi srovnal naše a jejich pořizovací ceny zařízení a okamžitě ve vlastním podniku přikročil k velkým úsporám. Vedení TWR-Europe si toho také všímalo a dávalo českou redakci za příklad do „celého světa“. Myslím, že i dárci to také nějak „podvědomě“ od začátku vnímali a získali jsme jejich důvěru, která se už 20 let projevuje ve štědrosti. To je jen jeden pohled na jednu stranu mince a nutně k němu patří předmět činnosti. Opravdu neděláme rádio, ale rádio používáme jako nosič evangelia. Jde nám o ryzost biblické zvěsti a ne jen po povrchu, ale ve všech patrech duchovního poznání. A to je naše nejlepší prezentace, protože to si každý může denně zkontrolovat a přesvědčit se a může i srovnávat. Dopisy nás v tom povzbuzují a dokud Bůh dává milost, chceme využít čas k misii a ne ztrácet energii a čas vatou a zábavou pro „chvíle pohody a lenošení“, …ale tím neříkám, že u některých typů našich relací by se nedalo usmívat a relaxovat. Naše hlavní zaměření povzbuzuje dárce, kteří umí vyhodnotit důležitost misie a přijímají naši službu za svou i touto formou spolupráce. V naší nedlouhé historii se stále učíme – i když 20 let je poměrně slušná škola. V poslední době jsme se po modlitbách a společných poradách rozhodli méně mluvit o penězích. Existují celé osvědčené procesy, jak přesvědčit lidi, aby dali – umíme to, ale nechceme to dělat. Máme pro to svoje důvody, svoje přesvědčení a oporu v Bibli. A můžeme říci, že to je dnes i naše nejsilnější zkušenost, která se po několika ztrátových letech ihned projevila jako zázrak. A Boží zázrak je tím klíčem k vyrovnanému rozpočtu. Tak to přijímáme, tak s tím žijeme, tak tomu rozumíme. Na naší straně je obětavost a snaha pracovat v oblasti, která je v Božím zájmu – to vše spojené s maximální průhledností, vykazatelností vůči všem posluchačům a dárcům, na Boží straně je zaslíbení, že se postará o všechny naše potřeby, a to slavně, v Kristu Ježíši (Fp 4,19). Proč TWR nepoužívá reklamy jako ostatní rádia? Nepoužíváme reklamu jako zdroj příjmů. Občas něco propagujeme, zveřejňujeme a může to vypadat jako reklama, ale nikdy za to nic neinkasujeme, nezískáváme. Proč? To je za a) demotivující pro dárce, b) absolutně nedostatečné (zde by muselo být dlouhé vysvětlení, kdy a jaká reklama je dobře zaplacená), c) otevřený trh pro reklamu znamená průnik sekulárních úskalí dovnitř misijní organizace.

Navíc reklama má dvojí účinek: Od- Boží vedení“. Tím to nezlehčuji, ale ukapuzuje posluchače a přitahuje sponzory zuji na skryté úskalí možných probléa nejde to dohromady. Buď sloužíte jed- mů. Na druhé straně mince jsou podporovatelé takové aktivity. Pokud kdo uzná něm, a nebo druhým. A platí to podobně i v otázce sledo- za dobré něco podporovat, měl by se o to vanosti, která je jediným kritériem ceny i zajímat. Mezi věřícími jsou velké rezerreklamy. Dělat hodně sledované rádio vy. Velkým problémem bývá jakési pro se pomocí talentovaných lidí dá doce- mne nezdravé chápání darů, kdy dárce la snadno. Ono by stačilo vařit a grilo- přemýšlí v intencích zákonných odpisů vat v přímém přenosu a popisovat, jak to z daní (problém některých podnikatelů, voní a dělat lidem chutě… to by za mikro- netýká se vůbec třeba důchodců) a daruje jen tolik, kolik může uplatnit na daňofonem šlo i mně, to mi věř. Ale! vou úlevu. A dál má blok, přestože proJak vidíš dopady krize na neziskovém středků má hodně. Takto Bůh nevyučuje. Stejně tak jsme jako dárci stále zvyklí dásektoru? Asi máš na mysli finanční krizi… osob- vat až z toho, co nám zbude… a to je také ně vnímám mnohem větší problém v mo- špatně. Sami se pak okrádáme o Boží rální krizi. Ale k věci: Myslím, že finanční požehnání. Ale stejně divné by bylo dákrize měla (snad až v celosvětovém mě- vat s kalkulem, že Bůh nám tu stovřítku) dobrý dopad na křesťanský nezis- ku 100x odplatí… Tak to nefunguje, ale toto je také dlouhá škola o dávání. Úžaskový sektor. né na tom je, že naše zkušenost je stále ukrytá pod slovem Zázrak. Bohu patJak to myslíš? Myslím, že úbytek volných prostředků ří sláva a naše vděčnost za všechny dárce, konečně přiměl křesťany přemýšlet, co kteří podporují rozhlasové šíření evangemá a nemá cenu podporovat. Jako sou- lia a nejen u nás, ale i dvě kolegyně, které kromá osoba také podporuji jiné aktivity máme v Africe – a věřte, to je velké doba někdy mě opravdu šokuje, jak si kdeja- rodružství. ký věřící vymyslí činnost a pak obtěžuje dopisy a intervencemi, že má účet u ban- Čemu se vyhýbat a čeho se držet? Vyhýbat se přejídání a držet se Boha ky a tam mi prosím posílejte své dary a velice zbožně za to poděkuje. Myslím, při zemi.  že krize nás naučila prověřovat a přemýšPo dvacetileté kaskádě úspěchů máš co let a vybírat. Z druhé strany Bůh krizi nemá a je předat, co radíš těm začínajícím, kteří to Bůh, který způsobuje chtění a radost by si rádi brali od tebe příklad? Tak takovou otázku jsem dostal pok dávání. Na misii se dávalo vždy, i když lidé jedli suché brambory. To je Boží dílo prvé v životě – asi už je vidět, jak stára ne naše. My to pro prachy rozhodně nu. Přemýšlím, a to je asi na dlouhý rozneděláme. A věř mi, že k finanční krizi hovor. Ode mě si příklad nikdo nebermáme tak daleko jako velbloud k prole- te. Čím více poznáváte člověka a jste si bližší, tím více vynikají jeho slabosti. Jen zení ouškem jehly… u Boha to platí naopak. Tam je příklad. Co je podle tvého mínění největší pro- Já jsem obyčejný nešťastník, který šel děblém křesťanského neziskového sekto- lat technika do TWR a druhý den mu řekli, že má psát relace… Bůh z nešťastníka ru? Největší problém asi neumím jedno- udělal optimistu, sice už občas unavenéduše vypíchnout a bylo by to i zkresle- ho, který ví, kde končí člověk a kde půsoné. Zkusím to jinak a budu mluvit radě- bí Bůh. Kde? Na startu. ji o misijních aktivitách (neziskový sektor může být i hlídaní dětí během bohoslužby… ale to bych nechal bez komentáře). Křesťanský neziskový sektor potřebuje křesťany zapálené pro věc samu, ochotné se obětovat (tedy něco opravdu ztratit, opustit, vzdát se ve prospěch misie), kteří nepotřebují touto službou řešit svoje ego či mindráky a kteří se mnohdy cítí i neschopní pro tuto práci. Lidé, kteří se nechají Bohem vybavit, jsou mnohem lepším nástrojem než ti, které to „baví“ a vidí v tom „jasné

Podnikatelé v církvi

Ročník 23, březen 2011

7

ŽIVOT V KRISTU

Arabská revoluce vystrkuje drápky

Izrael

N

8

epřišla nečekaně, a přesto skoro všechny překvapila. Dávno bylo známo, že arabští diktátoři se co do svých metod a zacházení s obyvatelstvem od zemí bývalého východního bloku liší jen málo. Tajné služby zvané „Muchabarát“ si nijak nezadaly s bývalou Stasi nebo Securitate – nezřídka právě tam získávaly svůj výcvik. To platí v různých národních odstínech od Maroka po Jemen, i když diktátor nosí třeba královský titul, má západní vzdělání a dělá celkem sympatický dojem. „Třicet let stanného práva a útlaku“, shrnul jeden chodec na káhirské ulici éru egyptského prezidenta Mubaraka. Není proto nijak přitažené za vlasy, když americká stanice CNN pozdvižení na arabských ulicích obdivně srovnává s pádem železné opony. Celá ta věc má ale háček v tom, že tentokrát takzvaný „svobodný svět“ stál na straně utlačovatelů, jejichž trůny se povážlivě kymácejí. Proto zaraženě mlčí nebo nanejvýš chlácholivě nabádá ke zdrženlivosti a nenásilí, jako by se tím dlouholeté mlčení k nespravedlnostem a mučení daly napravit. Význam tohoto chování je jednoznačný a Orient mu rozumí: na křesťanském Západě panuje právo silnějšího – dokud mají diktátoři navrch, poklonkuje se jim a podporují se miliardovými sumami. Když se masy vzepřou, nastane napjaté ticho. Jakmile se vyjasní, že vojáci se nechají od demonstrantů objímat, je národ oslavován, povstání proti státní moci je správná věc. Pak najde i nejmocnější muž světa opět řeč: „Říkal jsem přece Mubara-

kovi, že své sliby musí plnit,“ vzpomene si najednou. Názorové rozdíly mezi americkým prezidentem a jeho egyptským kolegou v úřadě zatím do Wikileaks neprosákly. Ale ovšem, ještě jednu lekci se můžeme naučit z oficiální reakce Západu: se svobodným světem se nemá cenu moc přítelíčkovat, protože když přijde na věc, není na něj spolehnutí. Kdo prohraje, toho život potrestá. Ale to je vlastně v politicky praktikovaném sociálním darwinismu samozřejmé. A teď? – Co přijde po pádu diktátora, se neodváží nikdo prorokovat. Francouzská zpravodajská televize France 24 zapřísahá „Muslimské bratrstvo jako malou menšinu v zemi“. Jen několik dnů po vyhnání tuniského prezidenta Zine el-Abidine Ben Aliho do Saúdské Arábie vycházejí v Tunisu ženy na ulici a prohlašují: „Nechceme zpátky do šestého století!“ Izrael se mlčky obává o své mírové smlouvy a napomíná přátele, aby to s Mubarakovou kritikou nepřeháněli. Syrský prezident ví: My jsme na tom lépe, nemusíme vláčet na krku hypotéku mírové smlouvy s Izraelem. V Íránu hodnotí arabskou revoluci spokojeně jako „manifestaci islámské revoluce, která dobude Blízký východ a svět islámu“. Západní komentátoři se zoufale snaží nevidět v řádících masách radikální muslimy, ale jen svobodymilovné Araby. © Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP přeložil Pavel Mareš 10. 2. 2011 www.israelnetz.com

Výzva k modlitbám

V

ážení přátelé a přímluvci, z Jeruzalémského domu modlitby pro všechny národy přišla výzva k modlitbám za situaci v Egyptě a na Středním východě ve vztahu k Izraeli. Prosím, abychom tento čas nepodcenili vlastní pasivitou, netečností nebo výhradním soustředěním na své vlastní problémy. Postavme se k ní duchovně odpovědně jako královské kněžstvo v moci a autoritě Ježíšova jména, která nám byla svěřena. Stůjme v modlitbách na slově Božím v mezeře za muslimské národy a národ Izraele, protože stávající situace je potenciálně nesmírně výbušná a nebezpečná. Možnost, že se vlády chopí radikální teroristické islámské síly v čele s Muslimským bratrstvem, které za součinnosti dalších teroristických organizací jako Hamás a Hizballáh a s podporou íránského prezidenta Ahmadinežáda (http:// en.wikipedia.org/wiki/Mahmoud_Ahmadinejad) nepokoje skrytě rozněcují, je vysoce pravděpodobná. V takovém případě by došlo k neúnosnému stupňování válečného ohrožení Izraele, tentokrát už nejen ze strany Íránu, ale i Egypta, s nímž měl doposud Izrael uzavřenou mírovou dohodu od roku 1980. http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/gitazbavitelova-egyptske-muslimske-bratrstvo-rozpoutalo-teror-na-sinaji--849009 http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/ afrika/kdo-nahradi-mubaraka-arabie-jeted-plna-prekvapeni_193549.html V Mesiášově lásce Alena Krausová Koordinátorka pro východní a střední Evropu Modlitební dům pro všechny národy v Jeruzalémě

Tři svědectví z modlitebních výprav do Jeruzaléma

P

ro mě Izrael znamenal dotýkání Bůh si může použít kohokoliv, pastýse toho, o čem celý život slyším ře ovcí nebo i toho, kdo neumí anglicky a také čtu v Písmu. Těžko bych po- (jsem dojatá). Slovo z knihy svědectví dvanácti rabípsal emoce, které se mě zmocňovaly při návštěvě různých míst, kde jsme byli. Pro nů: „Bůh nás posílá k Židům, abychom mě byl Izrael srdeční záležitostí už před- jim řekli, že je miluje a chce je zachrátím. Tam se to všechno ještě prohloubi- nit“. Hrnou se mi slzy do očí a vzpomílo, prožívám větší sounáležitost s děním nám na zákaznici, která se mě ptala, proč v Izraeli. Když čtu v tisku o výzvách poli- se moje firma jmenuje SHALOM. Odpotiků USA a EU k rozdělení země, rve mi věděla jsem: „Z lásky k Židům,“ a ona se to srdce. Významné pro mě byly stráže rozplakala. i různé další povzbuzování při osobních Marcela Ptáčková, KS rozhovorech. Zvláštní byly mimoslovní komunikace při uctívání ve věži. A pak ávštěva Izraele udělala v mém ještě obsáhlá vize JHPFANu (Jerusalem životě velkou změnu, nejen House of Prayer for All Nations) pro Círve změně pohledu a rozpoznání kev a poslední dobu, naplňování biblic- potřeby pomoci tomuto národu. Ne že kých proroctví. Musím se v tom ještě sám bych byl nějak nedobře do této doby naupevňovat. staven, ale samotný pobyt mi otevřel oči Jan Němec, BJB Cvikov a hlavně srdce. Viděl jsem na vlastní oči, jak důležité je vyprošovat pokoj Jeruzařed odletem do Izraele nám dal lému, jak jej nutně potřebuje. Když jsem Bůh loni prožít hezkou dovole- stál na území Jeruzaléma, cítil jsem dunou v Řecku i bezpečný let a řekl cha rozdělení, který má za úkol Jeruzami: „Vidíš, a takový klidný let a požehná- lém rozdělit a dopomoci k tomu, aby se ní můžeš prožít i v Izraeli...“ Od té doby odešel strach a měla jsem jistotu, že mám (máme) do Izraele jet. (Ž 102,14.22) Asi měsíc před odletem jsem měla permanentní zdravotní problémy, cítila jsem se naprosto vyčerpaná jak tělesně (kašlala jsem krev), tak duchovně. Proto byl pro mě pobyt velmi náročný, ale díky Bohu za vše. Když jsme s Lumírem poprvé sestupovali z Olivetské hory a otevřel se nám výhled na Chrámovou horu, začalo na nás z nebe pršet, bylo to spíš jako pramen vody tekoucí na hlavu. Jako by Bůh říkal: „Jste tu správně, jsem rád, že tu jste...“ V tu chvíli jsem se cítila, jako bych našla domov. Vnímám krásu historie – kameny, opevnění, co vše tito věrní svědci zažili. Po několika dnech jako bych hmatatelně cítila význam slov Ž 105,15: „Vždyť tvým služebníkům je v něm milý každý kámen a nad jeho sutinami je přepadá lítost.“ Silný duchovní zážitek jsem prožila v Basilice všech národů v Getsemanské zahradě, při modlitbách u Zdi nářků i v Hebronu u hrobů patriarchů. Ocenila jsem výbornou péči, výborné jídlo. Díky za upřímné objetí na rozloučenou. Už doma ke mně promluvilo několik míst v Písmu. Davida si zvolil, svého služebníka, povolal ho ze salaší, od ovcí s jehňaty ho přivedl, aby pásl Jákoba, jeho lid, Izraele, jeho dědičný díl. A pásl je s bezúhonným srdcem, rukou zkušenou je vodil (Ž 78,70–72).

N

P

proroctví, která jsou o Jeruzalému napsaná, nenaplnila. Tento nepokoj a rozdělení vychází z Jeruzaléma do celého světa s jasným cílem, s jasnou strategií. Ale pokud my budeme tuto ofenzivu eliminovat žehnáním a pokojem ve jménu Ježíše, tato negativní síla a moc bude velmi ztrácet na schopnosti ničit. Proto věřím, že Bůh po nás chce, abychom naopak Jeruzalému žehnali pokojem. Izrael je Boží vyvolený národ a NIKDO s tím nic nenadělá. Je to volba, která pochází z nebe, a i my jsme její součástí, protože jsme se stali skrze Krále králů BOŽÍMI DĚTMI. Není to úžasné? Mám ale strach z toho, jak jsme s touto milostí naložili. Tato milost nás neopravňuje se stavět nad Boží národ. Víš, musel jsem přemýšlet nad tím, kdyby Židé přijali Ježíše jako Mesiáše, jak by to dopadlo? Ale tím, že jej „prozatím“ zavrhli, otevřela se cesta pro pohany, pro nás. Bůh s tím měl, má a bude mít plán. Těším se na to, až se to začne měnit a Lev z Judy vejde . Po návštěvě Izraele se stydím za to, jak se stavíme k otázce vyvoleného národa. Na druhou stranu věřím Božímu slovu, že to, co není možné u lidí, je možné u našeho Boha. Miroslav Kliment, pastor AC Čáslav

Izrael

Ročník 23, březen 2011

9

ŽIVOT V KRISTU

Duchovní dary

Slovo moudrosti a slovo poznání Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha. (1K 12,7–8)

M

ilí bratři a sestry, duchovní dary jsou nadpřirozené projevy milosti, které úzce souvisejí s letniční praxí. Příklady těchto darů najdeme v dějinách církve, zvláště pak v dobách probuzení. Jelikož dar slova moudrosti a dar slova poznání v rámci duchovních darů řadíme do skupiny tzv. darů zjevení, pojednám v tomto příspěvku o těchto dvou darech najednou. Tyto dary velice často působí podobně ve smyslu účelu a funkce (1K 12,7), avšak jak slovo moudrosti, tak slovo poznání jsou rozdílná ve smyslu povahy a aplikace.1 Obecně řečeno, moudrost odpovídá na otázku jak, poznání na otázku co. Potřebujeme obojí. Jednotícím prvkem u těchto darů je fakt, že oba působí v oblasti rozumu. Jsou dány, aby pomohly služebníkům v kázání nebo vyučování Božího slova a v budování církve a jako takové jsou určeny pro zvláštní příležitosti. Stanley Horton v této souvislosti zdůrazňuje důležitost souhry a spolupráce mezi Bohem, který zde vystupuje v roli dárce, a člověkem, který je obdarován: „Je velmi důležité naučit se používat lidských zdrojů a možností a být přitom závislý na Duchu. Dary Ducha jsou stále Božím prvotním prostředkem duchovního i početního budování církve. Nic jiného to nemůže nahradit.“2 Ralph Riggs poznamenává: „Dary si není možné zasloužit … nedají se od dárce vynutit … Svatý Duch je poskytuje milostí.“3 V pojednání o zmíněných darech uvedu nejprve základní definici jednotlivého daru, poté bude následovat vysvětlení daru a nakonec účel a aplikace daru.

Slovo poznání Slovo poznání je zjevení části Boží moudrosti, která je daná člověku. Horton nám připomíná, že moudrost má co do činění se správnou aplikací poznání a slovo poznání tedy má velmi blízký vztah k daru slova moudrosti (2K 2,14; 4,6; Ef 1,17–23; Ko 1,9–10).8 „Duch svatý zná mysl Boží. Pokaždé, když to bude potřebné, může zjevit část tohoto Božího poznání. Může to být předpověď budoucnosti nebo něco, co se děje právě nyní na jiném místě a co potřebuješ vědět, nebo to také může být něco z minulosti, co si potřebuješ připomenout. Nebude ti dán dar poznání, abys věděl všechno, ale pouze slovo poznání – v okamžiku, kdy to bude potřebné.“9 Poznání je tedy nezbytným předpokladem moudrosti a učení. Něco z toho zakoušíme, když nám Duch svatý zjevuje smysl Slova, pravdu, která je pro nás nová, kterou jsme předtím neznali. Donald Gee si proto všímá úzké souvislosti tohoto daru s učením Božího slova10 a charakterizuje jej jako „záblesky pochopení pravdy, které pronikají až tam, kam … rozum bez pomoci nedosáhne.“11 Každý, kdo promlouval darem slova poznání, řekl něco, co nemohl vědět sám ze sebe, aniž mu to zjevil Ducha svatý. Kniha Skutků je knihou akce a především knihou skutků prvních apoštolů pod vedením Ducha svatého a nejra-

Viz například Carson, Donald A. Showing the Spirit: A Theological Exposition 4 Hoover, Reginald T. Korintské listy. ICI 8 Horton, Stanley M. What the Bible Says of 1. Corinthians 12-14. Grand Rapids: Baker University: Český Těšín, 1987. s. 149. 5 Book House, 1987. s. 38. Zde autor tvrdí, že Brandt, Robert L. Duchovní dary. 1. čes- About the Holy Spirit. s. 271. Pavlovo chápání a užití pojmů „moudrost“ ké vydání. ICI University: Český Těšín, 1998, 9 Farrand, William a Blackburn J. C. Rádce, Učitel a Průvodce: Studie o Duchu svatém. a „poznání“ v 1. listě Korintským odporuje s. 115. 6 jasnému rozlišení. Farrand, William a Blackburn J. C. Rád- s. 218. 2 Horton, Stanley M. What the Bible Says ce, Učitel a Průvodce: Studie o Duchu svatém. 10 Gee, Donald. Concerning Spiritual Gifts. About the Holy Spirit. Springfield, MO: Go- 1. české vydání. ICI University: Český Těšín, Springfield, MO: Gospel Publishing House, 1949. s. 27–34. spel Publishing House, 1979. s. 282. 1993, s. 218. 3 Riggs, Ralph M. The Spirit Himself. 7 Ulonska, Reinhold. Duchovní dary v uče- 11 Gee, Donald. Spiritual Gifts in the Work Springfield, MO: Gospel Publishing Hou- ní a praxi. Albrechtice: Křesťanský život, of the Ministry Today. Springfield, MO: Gospel Publishing House, 1963. s. 29. se, 1949. s. 105–106. 1991. s. 30. 1

10

Slovo moudrosti Moudrost je v obecném smyslu definována jako „poznání a dobrý úsudek“.4 Slovo moudrosti je část zjevené Boží pravdy vyslovená v pravý čas.5 Tento dar přesahuje jak lidskou moudrost, tak lidskou připravenost. Bůh bez přestání pracuje a jedná s člověkem. Především z Bible, ale mnohdy i z vlastních zkušeností se dozvídáme o Boží nesmírné moudrosti a poznání – jsou bezmezné. „Duch svatý dává slovo moudrosti, aby člověk mohl poznat, co dělat ve chvílích krize. Nejde zde jen o pouhou lidskou moudrost, která je založena na předchozí zkušenosti, ale o zvláštní moudrost, která je dána kvůli tomu, abychom si dokázali poradit s konkrétní situací. Může, ale také nemusí obsahovat slovo poznání.“6 Ulonska o tom napsal: „Člověk, který dnes promluví v Duchu slovo moudrosti, může být při jiné příležitosti bezmocný, nebo bude jednat dokonce bláznivě. Ale díky inspiraci je mu v určité věci dáno náhle zjevení. Tato slova moudrosti nepocházejí z jeho intelektu, nýbrž z inspirace.“7 To znamená, že ten, kdo tímto darem slouží, není nutně moudřejší než ostatní. Pro svou praktickou povahu dar slova moudrosti, spíše než dar poznání nebo proroctví, je darem vedení, jelikož vedení musí být založeno na Boží moudrosti. Kdy a za jakých okolností se projevuje tento dar? Aplikaci daru moudrosti nacházíme zejména v knize Skutků při různých příležitostech a za různých okolností. Slovo moudrosti bylo dáno k vedení mladé církve v situaci, kdy se první církev v Jeruzalémě nemohla spoléhat na lidskou moudrost ani své schopnosti, ale byla naprosto odkázána na Boží nadpřirozený vhled do konkrétních potřeb. Tak tomu bylo například v případě, kdy se apoštolové nestydí mluvit veřejně a směle o vzkříšeném Ježíši, načež vzápětí přišlo potrestání v podobě vězení a bití. Oni však v této kritické situaci obstojí a svým osobním příkladem

určují a ukazují směr posílení slovem moudrosti, které pronáší Petr a Jan, aktéři zmíněného incidentu (4,8–14.19–21). I o něco později se v životě nedávno zrozeného křesťanského společenství znovu a opět projevoval dar moudrosti zejména v souvislosti s vedením a řízením církve (Sk 6,1–10; 15 atd.). Slovo moudrosti je tedy velice nápomocné zvláště vedoucím církve. Další uplatnění daru slova moudrosti nacházíme v situacích, kdy byli lidé v nesnázích. Dar slova moudrosti je typický i pro službu apoštola Pavla. Pavel promlouval slovo moudrosti k věřícím v Korintě, které vložil Duch svatý hluboko do jeho srdce (viz 1K 2,5–15).

nějším zachovaným historickým záznamem12 o vývoji a růstu apoštolské církve. Slovo poznání se průběžně objevuje v celé knize Skutků. Příklad můžeme vidět v Petrově rozpoznání podvodu Ananiáše a Safiry (Sk 5,1–10). Petr pokáral Ananiáše: „Lhal si Duchu svatému … Nelhal si lidem, ale Bohu!“ (Sk 5,3–4), a přitom se v celém proslovu vůbec nezmiňuje o sobě (o své osobě). Horton naznačuje, že Petrovy otázky pocházejí ze slova poznání – daru Ducha, který věřícímu umožňuje vidět nebo vědět o osobě nebo situaci více, než je lidsky možné.13 Další příklad můžeme vidět v domě zbožného Kornelia v Cesareji. Přestože učedníci měli potíže s tím, že Bůh pohany přijímá, nemůžou ignorovat důkazy, když „… je slyšeli mluvit v jazycích a velebit Boha.“ (Sk 10,46, B21) Petr dochází Bylo to až do doby Eusebiova díla „Církevní historie“ (Historia ecclesiastica) z počátku 4. století, kde se zabývá dějinami rané církve. Eusebios je považován za otce církevních dějin. 13 Horton, Stanley M. Acts: A Logion Press Commentary. Springfield, MO: Gospel Publishing House, 2001. s. 117. 12

k jednoznačnému závěru, který vyjadřuje prohlášením: „Kdo [tomu] může zabránit?“ (Sk 10,46–47) Skrze něj přišlo konkrétní slovo poznání i na jeruzalémském koncilu (Sk 15,7–11). Petr vidí skrze dar slova poznání špatný postoj kouzelníka Šimona v Samaří a reaguje na vzniklou situaci slovy: „Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti.“ (Sk 8,23) Podobná situace, kdy bylo dáno slovo poznání, nastala ve službě Pavla a Barnabáše. Zde Pavel přímo a naprosto radikálně konfrontuje Elymasův odpor, jenž se snaží překroutit a zkreslit evangelium (rys falešných proroků). Skutky nám líčí situaci slovy: „V tu chvíli byl Pavel naplněn Duchem svatým, upřel na Elymase zrak a řekl: Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně?“ (Sk 13,9–10) Účelem slova moudrosti a slova poznání je budování Kristova těla. To je pravidlo charakteristické pro všechny dary milosti. „Všechno ať slouží společnému růstu“ (1K 14,26). Každý z nás je součástí jediného těla. Jsme jedno s živým Kristem. Každý z nás, na svém místě je církví. Církev je tudíž živým organismem, má nadpřirozený charakter a nemůže fungovat

bez duchovních darů. Duch svatý rozděluje dary, aby mohli být všichni věřící požehnáni, a aby mohla být budována církev. Závěrem uvádím citát, který ať je pro nás ponaučením a mementem, ale zároveň i výzvou a nadějí, abychom se my sami nestali církví laodikejského typu (Zj 3,14–22), která padla za oběť bezzubosti a vlažnosti, což zcela jistě Církev zabíjí. Nikdo totiž není proti tomuto fenoménu opravdu imunní. „Proč chřadnou mnozí křesťané v duchovním životě, proč se mnohých zmocňuje duchovní úpadek, proč zakrněli ve zbožnosti?“ Odpověď zpravidla najdeme v tom, že nevyužívají možnosti těžit z bohatství darů, které nám Bůh poskytl k životu víry. Svým nezájmem, netečností, pokud se týká růstu v poznání Boha, svou nevědomostí zabraňují tomu, aby jejich život a zbožnost byly syceny, síleny, obohaceny a zušlechtěny těmi Božími dary milosti, které on volně poskytl svou mocí.“14 Vladimír Rafaj, učitel VOŠMT Křesina, Luboš Pavel. První Pavlova modlitba v listu Efezským. Nakladatelství: neuvedeno, 1999. s. 89.

14

Duchovní dary, Ze života církve

Ročník 23, březen 2011

Modlitební setkání pro sestry

O

byčejné sobotní lednové dopoledne. Kolínská modlitebna se pomalu a jistě zaplňuje účastníky modlitebního setkání, ačkoliv se zprvu zdálo, že tentokrát asi budeme opravdu samy. Stejně ale nezáleží na počtu

přímluvy za školství, církev, evangelizaci, mládež, křesťanské rodiny, za ženy ve službě až k modlitbám za lidi na okralidí, není to pro mne až tak důležité číslo ji společnosti. Na konci setkání jsme se – vždycky si říkám: „Kéž jsou tady ti, kdo podívaly na motivační DVD s kázáním se modlit chtějí. Tečka.“ A kolik jich bude, Cristine Caine. Myslím si, že to byl pro nás pro všechto není moje starost. A tak jsme se společně modlily za růz- ny fajn čas. Olga Moldanová ná témata – od modliteb vděčnosti, přes

11

ŽIVOT V KRISTU

Ze života církve

Zakládání nových sborů na Plzeňsku 2011

D

• •

jené s předáváním sboru v Mostě a zakládáním nového sboru v Plzni, za spolupracovníky a přátele, za finance na bydlení (cenový rozdíl bytů Most-Plzeň je 1 000 000 Kč). Jen neradi bychom bydleli v drahém pronájmu a zatěžovali tím rozpočet rodiny i chomutovského sboru, který pomoc přislíbil. za školní prostředí pro naše děti, za brzké sžití s novým prostředím, za práci, která nám oběma umožní věnovat se misii, za auto, které by nám pomohlo s cestováním po regionu Plzně s týmem i aparaturou. Donedávna jsme měli 9 místnou dodávku, která dosloužila, za týmy Církve bez hranic z Mostu, Žatce, Chomutova, Podbořan, Ostrova nad Ohří, Teplic, které budou od října 2x měsíčně pomáhat s rozjezdem bohoslužeb v Plzni.

la na sedm členů, manželka zrovna končí mateřskou a chystá se uchytit na trhu práce. Čtyři naše děti budou měnit školy, kamarády, prostředí domácího mosteckého sboru i město, ve kterém jsme všichni • mnoho krásného prožili. Plzeň, kde bychom se měli v červenci 2011 přestěhovat, je 100 km daleko od Mostu a 450 km od Opavy, našeho rodiště, kde máme ba- • bičky, dědečky, tetičky atd. Plzeňsko má přes 200 tisíc obyvatel, nejvíce zahraničních dělníků z celé ČR, je nechvalně proslulé korupcí na Západočeské univerzitě • v kauze „rychlého studia“, duchovní prostředí je katolické a protestantských sborů je tam poskrovnu, natož letničních. Nejbližší sbor Apoštolské církve je v Českých Budějovicích (140 km) a misijní staPro další případné informace nás nice v Podbořanech (70 km). Pomozte nám přinést do této části prosím kontaktujte na tel. 739 584 056, naší země Radostnou zprávu, které věří- [email protected] V Mostě 18. 1. 2011 me! Vždyť je to Boží moc k záchraně kažS pozdravem pokoje Jirka Šrom dého člověka! Jak nám můžete konkrétně pomoci? www.cirkevbezhranic.eu Číslo bank. účtu sboru pro dary Modlete se prosím: • za vedení, moudrost a nadpřirozené na projekt Plzeňsko: 211 473 0297/0100, síly pro stěhování a všechny kroky spo- var. symbol: 111

razí přátele, jmenuji se Jiří Šrom a spolu se svojí ženou Adrianou působíme od roku 1999 jako misijní pracovníci Apoštolské církve – Církve bez hranic v Severních Čechách. Je to téměř 13 let, co jsme se rozhodli zapojit do projektu zakládání nových sborů v této části naši země. Prvních pět let jsme působili v Lounech a Žatci, nyní jsme osmý rok v Mostě. Za celou tu dobu ilí bratři, milé sestry, tento rok se nám z Boží milosti podařilo oslovit již potřetí proběhne v krásném evangeliem Ježíše Krista stovky lidí všech prostředí Jeseníků Duchovní generací. Začali jsme dětskými a mládež- soustředění. Letošní téma zní „Vy jste nickými kluby, službou ve věznici, poz- rod vyvolený“. Ti z vás, kteří jste se této ději se mohly rozběhnout skupinky, služ- akce již zúčastnili, víte, o co jde. Vám, ba ve školách s tématy prevencí a pravi- kteří jste ještě neměli možnost, se pokudelné Bohoslužby. Díky patří všem Vám, sím několika větami popsat význam tokteří jste nás podporovali a našemu dra- hoto týdne nabitého duchovním prograhému Bohu, který byl po celou tu dobu mem. s námi naprosto svrchovaně a zjevně. Především je třeba počítat s tím, že se Haleluja!!! nejedná o dovolenou. Duchovní program Jako hlavní ovoce naší práce, ze které je zaměřen na formování našeho nitra, se těšíme, vidíme to, že kolem nás vyrost- a přestože si určitě najdete čas na proli z miminek duchovní otcové a mamin- cházku, kratší výlet či posezení s přáteli, ky, kteří nás nyní na těchto místech do- dovolená to není. Hlavní význam spočívá kážou plně zastat. Pravidelné bohosluž- v tom, že duchovně zaměřené akce moby běží ve všech třech městech již delší hou pomoci k tomu, abychom se přiblídobu, rozvíjejí se týmové služby chval, žili více k Bohu, načerpali v jeho blízkosmládeže, služby dětem, ke Kristu přichá- ti, nechali se jím oslovit. Je to ideální čas zejí noví lidé. pro ty, kteří v průběhu roku nemají příVěříme, že na nás Pán vložil povolá- liš času na to, aby se soustředěně věnovaní zakládat nové sbory. Naše práce v Se- li svému vnitřnímu životu. verních Čechách končí a my se pomalu Denní program začíná ranními modlitpřipravujeme na další misijní práci, ten- bami, které jsou, pokud to počasí dovotokrát na Plzeňsku. Je to pro nás obrov- lí, v přírodě. Po snídani začínají skupinská výzva, protože se naše rodina rozrost- ky, na nichž se probírá slovo z předcho-

Duchovní soustředění

M

12

zího večera. Zde jde o to, aby si každý mohl ujasnit, zda správně kázanému slovu porozuměl, a také se společně sdílet. Tak může každý vidět, jak slovo mluvilo k ostatním účastníkům. Skupinky jsou zvlášť pro mládež a děti. Po obědě jsou až do večeře hodinové bloky modliteb, každý si vybere čas, který mu nejlépe vyhovuje. Není výjimkou, že někteří zůstávají na modlitbě několik hodin. Tyto bloky jsou různé, liší se od toho, kdo je vede. Každý z vedoucích přináší trochu jiný důraz. Nicméně pokaždé se najde příležitost, chce-li se kdokoli modlit za nějakou osobní věc. Večer pak je hlavní program – večerní kázání. V předchozích letech sloužil bratr emeritní biskup a já. Pokud Pán dá a nic se nezmění, schéma zůstane stejné. Chtěl bych vám tuto akci vřele doporučit. Duchovní soustředění se koná 16. – 23. července v hotelu Dlouhé stráně, Kouty nad Desnou. Další informace spolu s přihláškou naleznete na: http://www.zivotvkristu.cz/dlouhestrane Martin Moldan, biskup AC

Ročník 23, březen 2011

Studijní materiál

Co ve Studijní bibli nenajdete

o hodnotě lidí ze dvou důvodů – Izraelci se potřebují zbavit myšlení, které šířili Egypťané, a potřebují se naučit, jak se mají v budoucnu chovat k jiným. Z utlačovaných se Zamyšlení a komentáře doplňující Studijní bibli s výkladovými poznámkami. snadno stanou utlačovatelé. Izraelci se při ření potřebovat miliardy let? Ne. Jeho slo- Mojžíšově vyučování cítili podobně, jako CO HLEDAT V KNIZE GENESIS? Popisuje historii lidstva od počátků vo má moc a v sekundě bylo vše stvořeno. kdyby za vámi někdo přišel a řekl: „Ahoj, (1–11), pokračuje vyvoleným rodem (12–50). A v sekundě se vody hemžily a obloha taky. Vaše Veličenstvo!“ A Mojžíš to nemyslí jako Když stvořil rovnou dospělá zvířata, stvo- vtip. M.K. Lidé zde zmiňovaní jsou skuteční. V SZ nejde nikdy jen o historii. Jedná se o „teolo- řil třeba i krápníky v jeskyních ve stáří miliGn 1,28 „PLOĎTE A MNOŽTE SE A NAgickou historii.“ Historické události s po- onů let? Osobně si myslím, že jakmile dojdu PLŇTE ZEMI...“ selstvím o Bohu a člověku. Celá kniha GeJsou na místě „obavy z přelidnění“? nesis zjevuje zároveň svůj záměr. My lidé k tomu, že vše bylo stvořeno Stvořitelem, Nemíním se trápit s otázkami takového potřebujeme Boha. Zjevuje naši neúplnost tak nemohu hovořit o letech. Proč? Protože bez Boha. Nikdy nemůžeme rozpoznat ani vědci mi sice dokážou, jak starý ten krápník typu, když přijímám, že Bůh je ten, který naplnit pravý význam života, bez osobního respektive ten kámen je, ale tím mi nedo- všechno na této zemi řídí. A myslím si, že vztahu s Bohem. Máme před sebou uvedení kazují, kdy byl stvořen. A to je ten celý pro- spíš než přelidnění bychom měli mít obavu do vztahu, porušení vztahu a cestu k jeho blém. Nemluvě o tom, že by bylo dobré po- z vylidnění, když sledujeme, co všechno se ctivě si přiznat, co někteří přiznávají, že tou kolem nás děje. R.B. obnově. M.K. nejlepší metodou zjišťovali třeba stáří plže Gn 1,28 …PODMAŇTE JI A PANUJTE na břehu moře, zjistili nějaký ten milion let, Gn 1,1–2,3 PŘÍBĚH STVOŘENÍ. První kapitola Bible je text, o němž se ovšem celý problém byl v tom, že ho zvedli NAD… Člověk před Pádem měl větší možnosti pro vede mnoho debat. Hájí se jeho vědeckost živého. To je právě to, co si musíme uvědoovládání přírody? Třeba jako Ježíš slovem či nevědeckost. Hledá se, jak probíhal stvo- mit a být trošku pokornější. Mám tady jednu knihu od jednoho „taky- k bouři, nebo když chodil po vodě? řitelský proces. Důležité je při vší této deKdyž ten zlý člověka přelstil a stal se bohem batě nepřehlédnout, že Bůh se zde před- vědce“, který v Americe našel v muzeu klastavuje jako ten, který stojí mimo stvoření: divo, které trčelo z pískovce. Zjišťovali stá- tohoto světa, sebral mu i pravomoci pro vládu není jeho součástí, tvoří bez boje z chaosu ří pískovce, a zjistili nějaké ty miliardy let. nad přírodou? Tady bych rád upozornil: Čtěme, co je řád jen pouhým slovem. Miluje své stvoře- A protože z něj trčelo topůrko, chtěli vění, vždyť je vidí jako dobré. Nakonec tvoří dět, co je uvnitř. Tak ten pískovec rozbili, v Bibli napsáno. Pokud člověk žil v ráji, nečlověka k svému obrazu a zve ho k přátel- a tam bylo kladivo. Kde se tu vzalo před musel ovládat bouře, protože žádné nebyvznikem pískovce? Kdo ho tu ztratil? Načež ly. Nemusel ovládat jiné živly, které musel ství s ním. M.K. se okamžitě našli evolucionisté, kteří říka- ovládat Pán Ježíš, protože nebyly. Člověk Gn 1,20 I ŘEKL BŮH: „HEMŽETE SE li: „To je podvod.“ No jo, ale je tu jeden pro- měl zemi spravovat. Ale spíš si myslím, že ji VODY ŽIVOČIŠNOU HAVĚTÍ A LÉTAV- blém: To kladívko je z takového železa, kte- měl chránit před někým jiným. Adam to neCI LÉTEJTE NAD ZEMÍ POD NEBESKOU ré my dnes neumíme vyrobit. Čili aby ně- uhlídal. Ten had se mu tam dostal. A jak později došlo ke vzniku bouře, ktekdo uměl vyrobit takové železo, a přitom KLENBOU!“ se trápil s takovým podvodem? Vždyť on rou Pán Ježíš utišil? Ve Zjevení to je uvedeCo bylo dřív – vejce nebo slepice? Na to mám velmi jasnou odpověď, kte- by na tom železe mohl pěkně zbohatnout. no třikrát, je tu anděl, který má vládu nad vodami, je tu anděl, který má vládu nad ohrou napsal ve své knize bratr Josef Kajfosz. Takže zkusme začít myslet trošku reálně. Stvořil Bůh rovnou už vychladlou planetu, něm, a je tu anděl, který má vládu nad větK otázce stvoření píše: Představte si, že ry. To znamená, že živly jsou pod kontrolou za mnou přijde Stvořitel a na rozloučenou čímž si ukrátil miliardu let chladnutí? Bůh neměl problém udělat planetu tako- Božích andělů. A vůbec se nedivím, že ďáse mě zeptá: „Co ti tu mám nechat na památku?“ A já mu řeknu: „Stvoř mi tady před vou, jakou ji známe dnes, a uvnitř ní nechat bel si vytvořil svoje napodobeniny andělů. okny dvacetiletou jabloň.“ „Máš ji tam“, magma. On nemusí čekat, až mu něco vy- A proto tvrdím: Čím Pán Ježíš nejvíce ďába odejde. Přijdou za mnou vědci a já jim chladne, On si to zchladí hned. On na to má. R.B. la naštval na zemi? No když ďábel nachystal na zemi bouři a Pán Ježíš si šel zdřímřeknu: „Tu jabloň mi tady stvořil Stvořitel.“ Gn 1,26 „UČIŇME ČLOVĚKA, ABY BYL nout. Uvědomme si, že jsou určité věci, kteA oni řeknou: „Moment, my ti dokážeme její věk.“ Ale přitom já jsem s ním mluvil o dva- NAŠÍM OBRAZEM PODLE NAŠÍ PODOBY…“ ré Bůh ovládá a má na to své anděly, ďábel to kopíruje, ale já se obávám, že člověk měl Co to obnáší „být obrazem Božím“? cetileté jabloni. Proto věřím, že Bůh stvořil Svým způsobem to obnáší jednu věc, že v ráji jiné úkoly, než hlídat bouři, která tam Adama ne jako embryo, ale jako bytost se vším všudy, i s možností plodit. Zrovna tak víme, že člověk se skládá z těla, duše a du- ani nebyla. R.B. stvořil i veškeré živočichy. Uvědomme si, že cha. O Bohu víme, že je Otec, Syn a Duch Gn 1,29 BŮH TAKÉ ŘEKL: „HLE, DAL Bůh je někdo, kdo je mimo naši představu. svatý. Bůh měl ovšem ještě další záměr. MaA proto srovnávat ho jakkoli s námi, to ne- lachiáš zmiňuje, že Božím záměrem byla JSEM VÁM NA CELÉ ZEMI KAŽDOU jde. On má na to, říct jedno slovo, a vše je ještě další trojice: muž, žena a Bůh. Pán Je- BYLINU NESOUCÍ SEMENA I KAŽDÝ stvořeno. Přirovnejme si to k počítači. Ko- žíš říká: Ti dva jsou jedno. Čili Bůh tvořil STROM, NA NĚMŽ ROSTOU PLODY SE lik v něm mám věcí. Když zadám do vyhle- člověka s jiným záměrem než anděly. Lidé SEMENY. TO BUDETE MÍT ZA POKRM.“ Tehdy jen strava rostlinná? Proč ta změna dávače určitý text z Bible, počítač mi ob- měli být stvořeni k jeho obrazu. Andělé ne. ratem vyhodí, kde ho všude mám použitý. Andělé jsou služební duchové, kdežto lidé v Gn 9,3 na smíšenou stravu? Na to je jednoduchá odpověď. Nikdo Obrovská rychlost. A kdo ten počítač stvo- měli být stvořeni, aby byli podobni Bohu řil? To musela být hlava. Ale kdo udělal tu s jedinou výjimkou, týkající se stromu po- z nás nezná klima na zeměkouli před potopou. A proto určovat stáří je zkreslujíhlavu? Uvědomme si už jednou, že pokud znání dobrého a zlého. R.B. cí, protože nevíme, jaké tu bylo před počlověk dnes je schopen udělat počítač s taGn 1,27 BŮH STVOŘIL ČLOVĚKA, ABY topou klima a jaké platily fyzikální zákokovou rychlostí, proč by Bůh musel ke stvoBYL JEHO OBRAZEM, STVOŘIL HO, ABY ny. Ono totiž, byl jsem překvapen při cesBYL OBRAZEM BOŽÍM, JAKO MUŽE tách na Biesczady v Polsku, když jsem se dozvěděl, že v Tatrách, tam v těch polských, A ŽENU JE STVOŘIL. Vítáme vaše komentáře, pro květJe pravděpodobné, že Mojžíš vyprávěl je jedno místo, kde nikdo neumí vysvětlit, nové číslo zpracováváme knihu ExoGenesi Izraelcům na poušti. Zvěst tohoto proč tam voda teče do kopce. Jinou anomádus. Na adresu [email protected] verše je radikálním odklonem od názorů lii jsem viděl ve Švýcarsku u Luzernského nám můžete do 10. dubna posílat maiEgypta. Jen farao byl obrazem Boha, oby- jezera: Subtropická oblast. Kolem sníh, bílé lem buď svoje jednotlivé postřehy, nebo čejný člověk neměl hodnotu. Mojžíš od- kopce, a tam rostou fíky. Klidně každému s námi navázat pravidelnou spolupráci vážně prohlašuje, že všichni lidé jsou krá- zájemci sdělím adresu. Proč to tak je? Neširšího rozsahu. lovským obrazem Boha. Přináší myšlenky mohl jsem tomu uvěřit a chtěl jsem se po-

13

Studijní materiál

ŽIVOT V KRISTU

14

Gn 3,15 „MEZI TEBE A ŽENU POLOdívat, jestli ty stromy tam nejsou nastrkané jen ve kbelíku. A oni mi říkali: „Ne, tak to ŽÍM NEPŘÁTELSTVÍ, I MEZI SÍMĚ TVÉ tady roste.“ Jaké byly fyzikální zákony v té A SÍMĚ JEJÍ. ONO TI ROZDRTÍ HLAVU době? Víme to? Nevíme. A proto po poto- A TY JEMU ROZDRTÍŠ PATU.“ Proč zrovna takto? Každý průměrný člověk by pě Bůh musel změnit stravu. Kvůli tomu, že změnil fyzikální zákony. Protože lidé, žijící vymyslel deset jiných řešení, jak by to šlo vyřešit. Ano, ovšem Bůh tady mluvil o něčem jipřed potopou ještě žili v klimatu, podobnému tomu v ráji. To klima bylo jiné. Tak jako ném. Tu není myšlen návod, jak ničit hady. Tak jak říká apoštol Pavel, tím semenem je i země podle všeho byla celistvá. Kdo stvořil dravcům zuby a zabijácké re- míněn Ježíš Kristus. A čteme, že On ďáblu flexy? Hadům, pavoukům a škorpiónům jed? rozdrtí hlavu. Tady už je proroctví o Ježíši. Položím nepřátelství. Můžeme si všimnout, Viry? Proč? Osobně to spojím s jinou otázkou, kdy že skutečně, jakmile se ďábel dozvěděl, že na základě Genesis 2,4 mají někteří snahu se má Ježíš narodit, zaměřil se na ženu, vysvětlit, že to jsou dva různé prameny, kte- a její první syn se stal hned vrahem. Ďábel ré popisují stvoření. To je nesmysl. To je je- se na ženu zaměřil, on ji nenáviděl. Vidíden pramen. Protože druhá kapitola v pá- me u všech pohanských náboženství, jaké tém verši říká: …nebylo člověka, který by zemi postavení žena má. Kdyby tak ty naše feobdělával. Proč? Protože v ráji člověk neměl ministky přijaly, že Kristus byl první, kdo za úkol obdělávat zemi. Teprve po pádu ženu pozvedl. Do té doby ji ďábel nenáviděl. se dozvěděl: „V potu práce budeš dobývat A proto tady byl tento trend, stačí se i dnes chléb svůj.“ V ráji člověk nejedl chleba. Tak- podívat na pohanská náboženství, jaké tam že hřích stvořil člověka k práci. Bůh musel mají ženy postavení. R.B. určité věci po pádu posunout. Tam asi bleGn 3,16–19 ŽENĚ ŘEKL: „VELICE ROZchy a jiná havěť dostala chuť na krev a tak dále. Protože to, co čteme v pátém verši MNOŽÍM TVÉ TRÁPENÍ…“ Je toto prokletí zrušeno v Kristu? Od kdy druhé kapitoly, se dá přeložit i tak, že ještě na zemi nerostlo bodláčí a že ještě ne- zrušení začíná platit? Proč věřící ženy rodí rostly obiloviny. Byly určité věci, které Bůh v bolestech podobně jako nevěřící… Tady pochopme dvě věci. Pán Ježíš nepřijakoby posunul, a třeba kopřivy najednou začaly pálit a kaktusy bodat. Je potřebné šel zrušit fyziku. On zrušil prokletí na úrovčíst přesně, jak to je napsáno. A pak si ne- ni duchovní a nám umožnil získat život musíme lámat hlavu, že zpráva o stvoření věčný. Ale Bůh zaslíbil, že nám otře slzy pochází z více pramenů. Člověk stvořený až kdy? Až tam. To zaslíbení nezní: Na křív ráji měl původně jiný účel, ale hřích to ži. Proto nezrušil zaslíbení „V potu čela budeš dobývat chleba.“ A proto i apoštol posunul. R.B. Pavel píše, jak do únavy těla makal a dřel, Gn 2,2 SEDMÉHO DNE DOKONČIL i Pán Ježíš na zemi byl unaven, tu je zrušeno to prokletí trošku v jiné rovině. ProBŮH SVÉ DÍLO… to i věřící ženy rodí v bolestech. To zůstalo Jak se „dny stvoření“? Byly to tisíce let? Nevěřím. Už jsem řekl: Bůh má na to, aby jako důsledek hříchu a bude to změněno až svým slovem vše stvořil ihned. Jednou jsem na nové zemi. R.B. četl, že rychlost je skutečně relativní. Jinak Gn 3,22 I ŘEKL HOSPODIN BŮH: „TEĎ se rychlost měří v myšlení hlemýždě a jinak v myšlení různých ptáků. Například, teď ne- JE ČLOVĚK JAKO JEDEN Z NÁS, ZNÁ vím jméno malého ptáčka, který je schopen DOBRÉ I ZLÉ. NEPŘIPUSTÍM, ABY VZTÁběhem jediné noci přesunout se z Evropy HL RUKU PO STROMU ŽIVOTA, JEDL do Afriky. A nikdo neví, jak to dělá. Já věřím A BYL ŽIV NAVĚKY.“ Co to obnáší „znát dobré i zlé“? ve stvoření během sedmi dnů. Protože On Co je dobré a zlé – to zná jen Bůh, a pronemusí čekat, až mu planeta zchladne. R.B. to to nemusí zkoušet. Proto nám dal BibGn 2,10 Z EDENU VYCHÁZÍ ŘEKA, ABY li, kde jasně píše, co je dobré a zlé. Člověk NAPÁJELA ZAHRADU. ODTUD DÁL SE po pádu už věděl, co to je zlé. Ale na rozdíl od Boha to nemohl vrátit zpět. On věděl, co ROZDĚLUJE VE ČTYŘI HLAVNÍ TOKY. je zlé. On byl jenom jako Bůh, nikdy se BoKde ležel Eden na zemi? Byl před Potopou jeden prakontinent Pan- hem nestal. Proto tvrdím, že je velmi nebezgea, který se pak během roční potopy rozdělil pečné hrát si na Boha, tak jak už jsem slyšel mnohokrát: „Ale proč? Já si to chci vyzkoudo dnešní podoby? Po potopě hledat Eden je nesmysl. Se- šet.“ Ano, v našich lesích jsou jedlé všechtkal jsem se se zajímavou hypotézou jedné ny houby. Ale podtrhuji: Některé jen jedgeoložky. Ona ve své hypotéze tvrdila, že nou v životě. Ale jedlé jsou všechny. Dobv dávných dobách byla země jedním konti- ré a zlé můžeš vyzkoušet, ale věz, že něktenentem a celou Saharou napříč procháze- ré věci vyzkoušíš jen jednou v životě. R.B. la velikánská řeka, která pak v Americe poGn 4,15 ALE HOSPODIN ŘEKL: „NIKOkračovala údolím Amazonky. A já jsem si u toho vzpomněl na tento verš Gn 2,10. Tu LI, KDO BY KAINA ZABIL, BUDE POSTIje opak toho, co my známe z přírody. Ze ŽEN SEDMERONÁSOBNOU POMSTOU.“ Vraždu trestá SZ smrtí – proč ne zde? země vychází obrovský veletok a voda jaZ jednoho prostého důvodu. Proč Stakoby šla proti proudu. A zavlažuje celou zemi a končí v potůčcích. Čili jsou tu věci, lin zemřel přirozenou smrtí? Proč Hitler které jsou pro nás fyzicky k nepochopení. zemřel teprve po těch všech hrůzách, když Ale jsou k nepochopení i pro Boha? Věřím, se sám zavraždil? Proč? Je na to jednoduže ta řeka tady byla a že se skutečně štěpi- chá odpověď. Bible říká, že některé hříchy la. Na základě čeho tomu tak bylo, nevím. jsou potrestány hned, a některé nechává až na věčnost. Ovšem ten trest na věčnosti R.B.

je daleko horší než ten tady na zemi. Na jiném místě nám Bůh říká o faraónovi, že s ním měl svůj plán. Říká: Já jsem si tě pro to připravil. Čili On měl plán i s Kainem. A proto Kain nesměl být zabit, aby se mohl Boží plán naplnit. Proto mu dal pečeť. Proč lidé před Potopou nedůvěřovali Bohu, když měli přímé svědky Adama a Evu? A proč nedůvěřují Bohu dnes? Proč lidé nevěřili apoštolům? Umíte mi někdo vysvětlit, jak je možné, že po tom, co Ježíš zemřel na kříži, když Annáš a Kaifáš viděli, jak se roztrhla chrámová opona, byli tak slepí? Oni skutečně nevěřili v Boha? Když za nimi přiběhli vojáci, oni byli skutečně na hlavu padlí? Ano, toto je zaslepenost hříchem. Za normálních okolností by musela celá velerada ležet v chrámu na tváři a prosit Boha: „Odpusť nám, co jsme provedli.“ Hřích dokázal zaslepit oči natolik, že Kain a spol. neuvěřili svědectví Adama a Evy. Totéž vidíme i mnohokrát později. R.B. Gn 4,21–22 JEHO BRATR SE JMENOVAL JÚBAL; TEN SE STAL PRAOTCEM VŠECH HRAJÍCÍCH NA CITARU A FLÉTNU. Je umění nějak poznamenáno „prokletou rodovou linií“? Tady bych ukázal na jednu věc, kterou najdeme u proroka Ezechiele. Při jednom kázání jeden bratr ze zahraničí přirovnal tři známé archanděly a anděly k naší době. A řekl: Michael byl ministrem národní obrany, Gabriel ministrem zahraničí a Lucifer ministrem kultury. Proč? Protože ve 28. kapitole proroka Ezechiele čteme, že když padl, letěly tam s ním i hudební nástroje. Ďábel ve všem kopíruje Boha. My nevíme, není to napsáno, jakým způsobem byl Bůh chválen v Šétově linii, čteme: Henoch chodil s Bohem. Já věřím, že Adam s Evou taky hledali Boha. Ale jak ho chválili, nevíme. Ale ďábel si vytvořil hudebníky, protože chtěl být jako Bůh. Proto přichází, a je skutečností, že před Davidem se v Bibli dost těžce hledají hudební nástroje. Ale to neznamená, že nebyly. Já jen chci poukázat na to, že ďábel kopíruje, a proto si použil i hudbu. Je zajímavé si všimnout, že právě z tohoto pokolení pochází i otec výroby železa, mědi, kovářství. Právě u toho bych ještě chtěl poukázat na to, že jako děti francouzské revoluce, odkojeni mlékem Darwina a Marxe, stále žijeme v utkvělé představě, že několik set let před námi lidé skákali po stromech jako opice. Ale to není pravda. Já osobně, když čtu tento úsek a přečtu si 28. kapitolu Joba, který žil někdy v době mezi potopou a Abrahamem, a i ten zná tavbu železa, mědi, výrobu zlata, křišťál, vidím, že technika před potopou byla pravděpodobně na velmi vysoké úrovni. Dokazuje nám to i Šalomoun u Kazatele. Já jsem se jako mladík s tím dost zlobil, protože tam je napsáno, že už nic nového nebude, co už v minulosti nebylo. Takže před potopou možná měli daleko lepší počítače než my, živené lepší energií než máme my, a další a další věci, takže kdyby tito lidé z doby před potopou přišli k nám, možná se nám budou smát nad naším zpátečnictvím. „Praotcovství“ se ve vodách Potopy zrušilo? Potom bylo přece potřeba začít se vším znovu s novými praotci. Nebo kultura lidstva nějak navazovala na tu předpotopní?

Ročník 23, březen 2011 Gn 6,4 ZA ONĚCH DNŮ, KDY SYNOVÉ žíš? Anebo je vidí trochu jinak? Na závěr se BOŽŠTÍ VCHÁZELI K DCERÁM LIDSKÝM podíváme ještě na jeden citát Písma, řekl A TY JIM RODILY, VZNIKALY NA ZEMI to přímo náš Pán, věnujme tomu pozornost: Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde ZRŮDY, BA JEŠTĚ I POTOM. Písmo nám jasně hovoří o tom, kdo jsou do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli synové Boží. To jsou ti, kteří přijali Ježíše mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen Krista jako svého spasitele. Potom, co při- den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu nešla francouzská revoluce, můžeme vidět, prorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duže se v křesťanství něco stalo. Ano, syno- chy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných Gn 5. kap. PO ZPLOZENÍ ŠÉTA ŽIL vé Boží začali nejdřív obdivovat tři základní činů?‘ A tehdy já prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte neprapohanské děvky, a pak s nimi smilnit. ADAM JEŠTĚ OSM SET LET … Zaprvé je to filosofie. Od dob apoštolů vosti.‘ (Mt 7,21–23) Brát ty roky vážně? Zamysleme se nad tím. Kdyby se mezi Velmi vážně. Já osobně věřím, že naši pra- byla snaha sjednotit evangelium s řeckou předkové i před potopou měli roky za roky. filosofií. Už císař Julian, potomek Konstan- námi ukázaly podobné kapacity, které by S rodokmeny bývá potíž. Vypadá to, že když tina Velkého to vytýká velmi tvrdě křesťan- dělaly takovéto věci, nebyli by to i v našich odpočítáme, co známe, zbudou nám moc dlou- ským učitelům a říká jim: „Obdivujete řec- očích velikáni? A proto bděme. R.B. há období na málo generací. Např. v Mt 1,17 ké filosofy a berete jejich filosofii, ale odGn 6,13–22 I ŘEKL BŮH NOEMU: „ROZ„Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo mítáte řecké bohy. To přece oni zjevili řectedy čtrnáct“ (2166 až 1041) ... Stovky let kým filosofům toto učení, aby skrze to byli HODL JSEM SE SKONCOVAT SE VŠÍM v Egyptě a v době soudců ve zbylých generacích tito bohové uctíváni. Vy jim to ovšem kra- TVORSTVEM, NEBOŤ ZEMĚ JE PLNÁ dete. Filosofie se vám líbí, ale bohy odmítá- LIDSKÉHO NÁSILÍ. ZAHLADÍM JE I SE prostě nevychází. Mám tady jednu publikaci, je v ní mapa te. Pokud toužíte po filosofii, pak ať vám ji ZEMÍ.“ Je to alegorie nebo skutečnost? rodokmenů. Autor publikace se vešel ten váš Galilejský dá.“ Já věřím ve skutečnost. Věřím ve skutečDalší takovou děvkou je moderní psydo našeho letopočtu. Musíme si uvědomit jednu věc. Například kniha Soudců: Gede- chologie. Hovoří se mi to těžce, ale je prav- nou potopu tak, jak je popsána v Bibli. Že ón panoval, ten panoval… Nad celým Izrae- dou, že mnozí křesťané se ji snaží maximál- Epos o Gilgamešovi je podobný Bibli – tak lem? A nebyli náhodou vedle sebe tři? Ten ně dostat do křesťanského učení, vyučuje honem někteří vykřikují: „Mojžíš to opsal.“ panoval v Efraimovi, ten tam, ten tam? Že se na teologických školách a už nikomu ne- A co když to opsal někdo jiný od Mojžíše? osmdesát let nepřitáhli Moábci, ti nebo oni vadí, kdo že byl otcem moderní psycholo- Proto já osobně jsem v těchto věcech vel– na celý Izrael nebo jenom na část? Izrael gie. Nějaký pan doktor Freud. Byl alespoň mi opatrný, nemluvě o jedné zajímavé věci, jako celek ještě nebyl. Tyto věci si potřebu- natolik upřímný, že ve svých spisech uvá- že Mojžíš neměl zjevení. On čerpal z nějadí, kde k tomu poznání přišel a s kým ho kých materiálů. A z týchž materiálů mohli jeme uvědomit. R.B. konzultoval. Scházel se na zahradě se svý- čerpat i jiní. Ale jediný pravdivý, věřím, je mi duchovními přáteli, kteří pocházeli z ji- ten Biblický. Gn 5,21–24 HENOCH. Není potopa nespravedlivá ke zvířatům Zmínka o Henochovi se vyskytuje kro- ných oblastí. Neměli sice takové tělo, jaké mě tří rodokmenů ještě v listu Židům 11,5 měl pan doktor, ale údajně měli v této ob- (mnohá ani člověka nikdy nepotkala). Nešlo to a u Judy 1,14. Mimobiblická židovská lite- lasti veliké poznání. Lidově sice tomuto po- vybavit třeba virem, který by vyhubil jen lidi? Není. Z jednoho prostého důvodu. Jediratura, zejména z tzv. intertestamentárního čínání říkáme okultismus, přesto všechobdobí, je ohledně Henocha celkem boha- no synové Boží klidně s touto děvkou ný, kdo nevyhynul, byly ryby. Zbytek vyhynul. Proč? Protože Bůh připravoval změtá. Je zajímavé, že i Juda cituje z apokryf- smilní. A půjdeme k třetí děvce. Taktéž se obje- nu klimatu. Ta zvířata by vyhynula stejně. ní knihy. Jinými slovy, o Henochových osudech by se dalo zeširoka vyprávět. My se vila s francouzskou revolucí. Vznosně se ji Navíc se posunula zemská osa, takže voda, ale budeme držet pravidla „ne nad to, co je říká „textová kritika Bible“, vznešeně se ho- která pokryla zemi, nejspíš na pólech v tu psáno“ (1Kor 4,6). Jaký je tedy odkaz Heno- voří, že je nižší a vyšší. Pro mne jsou obě chvíli zmrzla. A vznikalo nové klima. Proto stejně ohavné a věřím, že i před Bohem je třeba na Sibiři našli po ustupujícím ledovci chova života pro nás? Za prvé – Henoch je vzorem víry. Zatím- to ohavnost. Oč se jedná? Najednou se za- mamuta. Klima se prudce změnilo, a proto co výčet praotců je celkem skoupý na jaké- čalo rojit učení, že Bibli je třeba revido- zvířata by vyhynula tak jako tak. Takže nekoli podrobnosti z jejich života, u Henocha vat, a dočítáme se, kolik věcí je třeba chá- umírala po dlouhodobém trápení, ale nase dočteme, že chodil s Bohem a Bůh si jej pat jinak, než jsou napsány. Pán Ježíš sice jednou. A k tomu trápení zvířat a přírody čteme vzal k sobě (Gn 5,24). Autor listu Židům mohl konat divy a zázraky, ale on je nejeho chození s Bohem charakterizuje jako konal, to tam později někdo přidal a dal- v Novém zákoně, že veškeré tvorstvo se vzdyvíru – náš hrdina se tedy dostává do čestné- ší a další podobné nesmysly. Já ovšem při- cháním očekává zjevení se synů Božích. Ano, ho seznamu osobností víry. Henoch za své- jímám názor reformátora Martina Luthe- tvorstvo se taktéž dostalo pod prokletí. R.B. ho života musel být mimořádnou osobnos- ra, který řekl: „Pokud přijmu, že v Bibli je Gn 7. VEŠLI SE DO ARCHY VŠICHNI? tí, vymykající se průměru. Taková víra vždy jeden verš navíc, je jeden verš špatně, kde Už jsem četl na to téma hodně, nejen vyznamená jít proti davu, být jiný než dru- mám záruku, že jich tam není tisíc?“ A já se zí. Čteme, že Henochovi se dostalo odmě- k tomu ptám, kdo těmto lidem dal právo světlivek, ale i propočtů. A věřím, že vešli. ny tím, že byl v těle přenesen do nebe a ne- rozdělit, co Boží slovo je a co není? Byl to R.B. Duch svatý nebo jenom duch francouzské spatřil smrt. Gn 8,16–9,17 SMLOUVA S NOEM. Tato událost již od rané církve vedla revoluce? Bůh přijímá obětovaná zvířata. ZnameA teď se to pokusíme dát dohromady ke spekulacím, zda je Henoch jedním ze dvou svědků (společně s Eliášem), o kte- s tím, co jsme četli o Božích synech z doby ním Boží přízně lidstvu je uzavření smlourých hovoří Zjevení 11. kapitola. Pro tuto Noeho. Zacitujme to ještě jednou: vznika- vy. Celý text říká: Já o tebe stojím. Stůj skutečnost hovoří fakt, že tito dva mužové ly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti o mne a bude dobře. Já, Hospodin, jsem za své pozemské existence nepoznali smrt, bohatýři dávnověku. Odpovězme si sami, co věrný a budu mít své rozhodnutí před očibudou mít tedy příležitost během velkého to vlastně v té době bylo. Lidské zrůdy? ma. Rozhodl jsem se. Počítej se mnou! Zasoužení na zemi. Ač jde jen o domněnku, je Anebo slavní bohatýři dávnověku? Odpo- čneme znovu! Biblický učitel A. W. Pink to věď je jasná. Ze strany lidské – slavní muži. shrnuje slovy: „Při Noem můžeme vidět nacelkem široce přijímána. Za druhé – Henoch nás spolu s Eliášem Všichni o nich hovořili se zatajeným de- vrácení ztraceného dědictví, avšak ne na zápřipravuje na den, kdy si Pán přijde pro chem. Boží pohled zní – lidské zrůdy. A co kladě stvořené zodpovědnosti a pouhého svou církev. Podobně, jako byli tito dva mu- je na všem nejhorší, nevidíme to náhodou lidství, ale na základě Boží milosti (…) založové, jednou bude vzata do nebe celá cír- okolo sebe? Kolik máme v poslední době žené na znamenitosti oběti, která uspokojikev. Aby nás tento den nezaskočil, musíme velikánů, o kterých se hovoří se zatajeným la Boží srdce. V důsledku toho dědičné práusilovat o to, abychom „chodili s Bohem dechem? Jsou všude populární, všichni je vo na nový svět bylo dáno Noemu a jeho secitují… Má na ně stejný pohled i Pán Je- meni, jako dětem víry.“ M.K. jako Henoch“. M.M.

Studijní materiál

Ano, linie Kainova a věci, které z ní povstaly, byly zničeny. Osobně se domnívám, že se tak stalo proto, že v této době byl velmi silně rozšířen okultismus. A jediné řešení bylo vše zničit. Po potopě Bůh všechno upravil, ale současně okultismus kvetl zas, ale už ne v té míře, protože vždy znovu a znovu mu Bůh stavěl protivenství. R.B.

15

Studijní materiál

ŽIVOT V KRISTU

16

Gn 8,20–9,17 BOŽÍ SMLOUVA S NOEM. kou váhu. Je opakován ve Skutcích 15,20 Boží smlouva s Noem se počítá mezi tzv. jako pokyn pro prvotní církev. Ačkoliv rané smlouvy. V podstatě jde o dvě smlouvy: se v dnešní době setkáme s argumentací První je naznačena v Gn 6,18 a týká se zá- ve prospěch požívání krve stejně jako s obchrany Noeho a jeho rodiny, druhá se týká hajobou tohoto zákazu, osobně se přiklápodmínek života po potopě a jsou v ní za- ním k dědictví smlouvy s Noem. Zákaz krveprolití (9,5–6). Tento zákaz je hrnuti všichni Noeho potomci (Gn 9,9). Tato smlouva nás učí, že vztah mezi člo- zde velice zdůrazněn, a to včetně následvěkem a Bohem je vždy smluvně ošetřen. ných sankcí. Je vysloven nejen jako reakV dějinách spásy vidíme různé smlouvy, je- ce na vraždu Ábela, ale především reaguje jichž iniciátorem byl Hospodin a skrze něž na období před potopou, kdy se lidské násizval člověka do společenství se sebou sa- lí nesmírně rozmohlo. Tento zákaz je zcela mým. Jako křesťané samozřejmě víme, že univerzální, Bůh za krveprolití trestal i povrcholem je Nová smlouva, kterou Pán Je- hanské národy. Určitý odraz tohoto myšžíš symbolicky uzavřel v den poslední veče- lení můžeme spatřit ve Sk 28,4. Tento bod ře se svými učedníky (Mt 26,26–29) a zahr- Noeho smlouvy může též sloužit jako příspěvek do diskuze ohledně trestu smrti. nul do ní všechny, kteří v něj uvěří. Změna přírodních cyklů na zemi (8,22). Vztah na základě smlouvy zcela odpovídá orientálnímu myšlení tehdejší doby, Toto poněkud tajemné místo Písma naznav Bibli nalezneme řadu příkladů. Že vztah čuje, že život po potopě se změnil velice s Bohem nemůže být jen tak volný a nezá- dramaticky po všech stránkách. Písmo mluvazný dokládá příběh popsaný v Gn 28, kde ví o vodách, které byly nad nebeskou klense Jákob na svém útěku setkává s Hospodi- bou (Gn 1,7). To dokáže vysvětlit obrovské nem. Dojem z tohoto setkání je tak silný, že spousty vod, které nepřetržitě čtyřicet dní učinil slib (v podstatě smlouvu). Obsahem tekly na zeměkouli, až jí celou zaplavily. Zátéto smlouvy je Boží ochrana jeho života, roveň to naznačuje, jak tato zásadní změna podmínkou ze strany Jákoba je dávání de- atmosféry ovlivnila počasí na zemi. Zaslíbení (8,21; 9,9.11). Hospodin slibuje, sátků a uctívání Hospodina. Důležitost smluvního vztahu k Bohu vy- že potopa již nebude nástrojem jeho hnějadřuje Pavel v Ef 2,11–12: Pamatujte proto vu. To se samozřejmě nevztahuje na lokální vy, kteří jste svým původem pohané a kterým ti, záplavy, k nimž každoročně po celém svěkdo jsou obřezaní na těle a lidskou rukou, říkají tě dochází. Z Nového zákona rovněž víme, neobřezanci, že jste v té době opravdu byli bez že Bůh se rozhodl zemi jednou soudit. Toto Krista, odloučeni od společenství Izraele, bez zaslíbení pouze ubezpečuje, že již nedojde účasti na smlouvách Božího zaslíbení, bez na- k potopě celosvětového rozsahu. Jak již bylo řečeno, Boží smlouva s Noem děje a bez Boha na světě. Smlouva s Noem má svou formu, jak byla stojí na počátku řady smluv mezi Hospouzavřena, své znamení a svůj obsah. Co se dinem a lidmi. Ukazuje nám důležitost týká formy, šlo o obětování jednoho ze zvířat smluvního vztahu – život není chaos, ale přeživších potopu. Bezprostředně po této má pevně daná pravidla. Ten, kdo stanooběti Hospodin promluvil. Znamením vuje podmínky, je Bůh, nikoli člověk. Svésmlouvy je duha na obloze a obsah smlou- volně měnit či ignorovat Boží řády se nevyvy je následující (řazení neodpovídá textu): platí. Vrcholem smluv je Boží smlouva skrPožehnání (9,1). Toto požehnání musíme ze Pána Ježíše Krista. V době, kdy tak často vnímat ve vztahu k předchozímu prokletí slýcháváme výroky typu „Já mám svou víru, (8,21). Bůh dává najevo, že končí s hněvem, svého boha“, je cenné uvědomit si význam chce, aby se lidem dobře dařilo. Požehnání smlouvy. M.M. vyjadřuje, že nebude jejich nepřítelem, ale Gn 8,22 SETBA I ŽEŇ A CHLAD I ŽÁR, bude na jejich straně. Ploďte a množte se a naplňte zemi. Hospo- LÉTO I ZIMA A DEN I NOC NIKDY NEdin opakuje příkaz vyslovený již v Gn 1,28 PŘESTANOU PO VŠECHNY DNY ZEMĚ. Je to zaslíbení i pro dny apokalypsy? a v rámci smlouvy s Noem jej dvakrát opaJe. To znamená i těch sedm let, kdy tady kuje (9,1.7). Jak je tento příkaz důležitý, můžeme zcela jednoduše vidět v současné Ev- bude žít antikrist. Ale tu a tam se na zemi ropě, v níž porodnost nedosahuje takového tyto podmínky můžou měnit. Jednou jsme stupně, aby populace rostla. Politikou Ev- jeli v Anglii autem. Byla to má první návštěropské unie je přistěhovalectví. Národy Af- va Anglie. I ptám se řidiče, Angličana, přeriky a Asie mají v průměru mnohem vět- kládal mi to překladatel. „Bývá tady v Anší počet dětí než rodiny původních Evropa- glii zima?“ „Ano, velká zima.“ Říkám přenů. Bude-li tento trend pár desetiletí pokra- kladateli: „Zeptej se, kolik stupňů.“ „Vždyť čovat, tvář Evropy to dramaticky změní. Již on řekl: Velká zima.“ Já říkám: „To je relanyní dramaticky roste počet muslimů v zá- tivní.“ Načež se překladatel zeptal: „A brapadních zemích. Tak lidé vykonávají Boží tře, kolik tu bývá stupňů?“ „No, někdy dokonce i mrzne.“ Já mu říkám pro změnu: soud sami nad sebou. Pokrm pro lidstvo (9,3). Jde o rozšíření po- „No u nás je někdy dokonce mínus třicet.“ kynu z ráje (1,29) – Hospodin poprvé vyslo- Takže proto i tady toto berme relativně. Ale vuje příkaz požívat maso. V dnešní době se bude to platit po celý čas. R.B. rozšiřují různé trendy, zakazující lidem poGn 9,6 KDO PROLIJE KREV ČLOVĚKA, žívání masa (1Tm 4,3). Ve světle výše uvedeného textu se jakékoli formy vegetariánství TOHO KREV BUDE ČLOVĚKEM PROLITA, NEBOŤ ČLOVĚKA BŮH UČINIL, ABY jeví jako neopodstatněné. Zákaz požívání krve (9,4). Zde se poprvé BYL OBRAZEM BOŽÍM. Jak se sebevraždou, euthanasií? objevuje zákaz požívání krve zabitých zvíVražda je vražda, ať sebevražda nebo řat. Tento zákaz přechází později do Mojžíšova zákona, mezi Židy má dodnes veli- jiná vražda. Právě sebevražda patří k tomu

„dobré a zlé“ – vykonáš ji jednou a už ji nejde vrátit. To si potřebujeme uvědomit. Zrovna tak euthanasie je sebevražda nebo vražda se vším všudy, a ať se to komu líbí, nebo ne, není to moderní, ale každá interrupce je vražda. Snadno doložíme, že jsou lidé kteří úmyslně či neúmyslně prolili krev člověka a přesto dožili v klidu bez trestu. To pak Bible neplatí? Boží mlýny nemelou? Ano, ale už jsem řekl: Někdy proto, že Bůh má s nimi určitý svůj plán. Ale On tyto věci netoleruje. Proto například David nemohl postavit chrám. „Prolil jsi hodně krve.“ R.B. Gn 9,13 POLOŽIL JSEM NA OBLAK SVOU DUHU, ABY BYLA ZNAMENÍM SMLOUVY MEZI MNOU A ZEMÍ. Je duha i dnes znamením, které k nám mluví? Není to jen pěkný mýtus jako u jiných národů? Ano, je i dnes znamením, je to posunutí. Bůh posunul něco v atmosféře, předtím se duha nemohla vytvořit nejspíš kvůli obalu par kolem zeměkoule. Pak se už vytvořit mohla a Bůh řekl: A bude to vždy pro vás znamením. Ke mně Bůh skrze duhu mluvil několikrát. R.B. Gn 9,28 PO POTOPĚ ŽIL NOE TŘI STA PADESÁT LET. Potopa lze podle Bible datovat na rok 2459 př.n.l. Noe tedy zemřel roku 2109. Mohl se tedy s Abrahamem (2166-1991) během společných 57 let setkat? Osobně věřím, že nejen mohl, ale že se i setkal, že přece jenom Abraham věděl, co dělá. A takových lidí bylo víc. Vidíme právě zajímavost u Lota, který už má bohy dva: Bůh Abrahamův a Náchorův. Tato linie tu byla. Ale vždy znovu tady byly i po potopě úlety. Například Jávan, praotec Řeků. Kde se vzala mytologie o řeckých bozích? Každopádně Noe žil dost dlouho na to, aby mohl vše vyprávět svým praprapravnukům, no a ti to vyprávěli zase na jiných místech. A že se už v té době nacházeli znovu okultisté? To je práce démonů. No a my pak máme různé tradice. Každopádně vidíme, že řečtí bohové, to byla pěkná sebranka. To je skutečně popis lidí s okultní minulostí. R.B. Gn 11,1 CELÁ ZEMĚ BYLA JEDNOTNÁ V ŘEČI I V ČINECH. Jednou Bůh řekl, že tu budou národy, jazyky. Ale především Bible říká, že byla údobí, kdy určil i duchovní vládce. V knize Daniel anděl říká Danielovi: „Zjevím ti, co je napsáno v knihách pravdy.“ Čili někde v nebi existují knihy, kde je popsáno, co se bude dít. Je špatná snaha o sjednocení sama o sobě? Není, jenže jsou dva, kdo sjednocují: Bůh a ďábel. Když sjednocuje Duch svatý, je to v pořádku, protože Pán Ježíš přišel, aby vyhlásil jednotu, ale pod svým vedením jako Král. Pokud chceme jednotu vytvořit jinak, uvědomme si, že jednotu mohu vytvořit dvěma způsoby: magnetem, který vše přitahuje k sobě, anebo ostnatým drátem. A já raději zůstanu u toho magnetu. R.B. Na tvorbě výkladových poznámek se podíleli: emeritní biskup Rudolf Bubik – R.B., biskup Martin Moldan – M.M., Martin Kop – M.K.

Ročník 23, březen 2011

FILADELFIE - Přístav Oldřichovice

... z BULLETINU č. 1 zprávy za období X – XII 2010

Zajímavým tématem byl i nový trend – pěstounská péče na přechodnou dobu. O kvalitě celého setkání asi nejlépe vypovídají věčné dotazy dětí: „Kdy už zase pojedeme na Karmel?“ 2. Na Jackově dražbě bylo veselo jekt spočíval ve výstavbě již 5. rodinného domku pro začínající pěstounskou rodinu, která tím získá prostor pro přijetí dalších dětí do své péče. Dům jsme dokončili letos na jaře, stojí na Karpentné a od května v něm bydlí rodina Žáčkových z Olomouce. Tento náš počin byl vyhodnocen jako projekt roku. Ocenění jsme si byli převzít do hornického muzea v Ostravě z rukou ředitele dolu Paskov. Je to pro nás samozřejmě jak dobrá reklama, tak i povzbuzení pro další práci.

V hotelu Steel v Třinci jsme 27. 10. uspořádali 2. ročník Jackovy dražby. Jed- 4. Benefiční koncert zaujal I když jsme v minulosti uspořádali již ná se o dobročinnou aukci, ve které dražíme jednak výrobky dětí z pěstounských několik benefičních koncertů, tento byl rodin a jednak předměty, které nám darují soukromé firmy z Třince a okolí. Maskotem této akce je skřítek Jack Naparovač – loutka, která s přehledem glosuje celé dění a vnáší do aukční síně spoustu překvapení a legrace. Tato akce je pro nás i dobrou propagací, neboť kromě 1. Setkání na Karmelu se vydařilo V polovině října se uskutečnilo již páté plakátů ve městě o ní informoval místní setkání pěstounských rodin. Tentokrát tisk i kabelová televize. Letošní výtěžek jsme se sešli na našem oblíbeném mís- činil přes 42.000 Kč. tě ve středisku Karmel ve Smilovicích. Nejvzdálenější hosté přijeli až z Břecla- 3. Velké ocenění z OKD K našemu velkému překvapení jsme vi. Program byl velmi zajímavý jak pro děti, tak pro rodiče. Ti si odnesli v prvé v listopadu získali vzácné ocenění – Cenu řadě spoustu postřehů Bc. Jany Frantíko- Nadace OKD. Loni nám tato nadace věvé, která se s námi podělila o své bohaté novala grant ve výši 1.000.000 korun zkušenosti s výchovou 11 přijatých dětí. na projekt „Děti patří do rodiny“. Pro-

Ze života církve

V

ážení přátelé a příznivci našeho sdružení, dovolujeme si vám představit historicky první číslo našeho zpravodaje. Vždy, když se rodí něco nového, je člověk buď plný očekávání, nebo plný skepticismu – podle naturelu a podle okolností. Já osobně jsem nyní plný očekávání, že zahájíme novou etapu v komunikaci s vámi, našimi sympatizanty a podporovateli. Chtěli bychom vás touto cestou pravidelně (minimálně 4 x ročně) informovat o tom, co je v našem sdružení nového, co se povedlo a co třeba ne. Věříme, že tyto informace přispějí k větší otevřenosti a důvěře, neboť chceme být vůči vám, našim dárcům, transparentní a vykazatelní. Pro vás, kteří jste věřící, to mohou být zároveň konkrétní náměty k modlitbám. Za ty jsme vám samozřejmě rovněž velice vděčni. Důležité však je, abychom v záplavě informací nezapomínali na ty, kvůli kterým to všechno děláme, což vyjadřuje i naše motto: „To nejlepší pro děti bez rodičů jsou noví rodiče.“ Ivo Sysala zástupce vedoucího střediska

17

ŽIVOT V KRISTU

Ze života církve

bydlí rodina Cebových se třemi přijatými dětmi a těší se na další. Jsme rádi, že brzy budou moci získat i „novou střechu nad hlavou“. Vzhledem k termínu vyúčtování nám však nezbývá, než výměnu střechy provést v těchto zimních měsících.

Evropa potřebuje Ježíše

6. Předvánoční bilancování Před Vánoci jsme pro členy našeho sdružení uspořádali výjezdní setká-

T

o je název kampaně, kterou na Jižní Moravě pořádáme s německou AVC – Nehemií. Tato evangelizační kampaň proběhne v pěti městech naší Jihomoravské oblasti v termínu 7. – 17. červenec 2011 s cílem založit nové sbory či podpořit růst současných sborů. Každý sbor naší oblasti bude pracovat v jednom městě:

úplně jiný. Namísto známých zpěváků či kapel nám totiž tentokrát zahrály a zazpívaly děti (nejen) z pěstounských rodin. Koncert se konal 27. 11. v novém velkém sále sborového domu Hutník v Třinci, kam zavítalo přes sto posluchačů. Všichni se pak shodli na tom, že byli překvapeni vysokou úrovní všech účinkujících. Jako hosté vystoupili kytarista Jaroslav Ciencala a na závěr všechny nadchla svými klavírními improvizacemi Irena Szurmanová. Návštěvníci byli velmi štědří, takže koncert přinesl do pokladny sdružení přes 22.000 Kč. 5. V zimě vyměníme střechu

18

Europe needs Jesus

V závěru roku se nám podařilo získat mimořádnou dotaci 100.000 Kč z krajského úřadu, která je určena na výměnu střechy na jednom z našich domů. Jedná se o dům v Třinci – Osůvkách, který jediný nebyl postaven na zelené louce, nýbrž jsme jej obdrželi darem a zrekonstruovali. Na střechu však již tenkrát nepostačovaly finance. V domě dnes

ní v Horní Lomné, kde se mimo jiné bilancovaly dosažené výsledky za celý rok 2010. Zde jsou některá čísla: • Naše sdružení má ke konci roku 2010 celkem 22 členů. • Během roku 2010 byl dokončen a předán do užívání další rodinný dům. Je to již pátý dům v pořadí a stojí v lokalitě Třinec – Karpentná. • V pěstounských rodinách, které bydlí v našich domech, žije celkem 21 dětí, z toho 2 vlastní a 19 v pěstounské péči nebo v adopci. • V průběhu roku 2010 přibylo v těchto rodinách 5 nově přijatých dětí. • Ve všech pěstounských rodinách, které jsou členy našeho sdružení, žije celkem 35 dětí, z toho 4 vlastní a 31 přijatých. 7. Klub 1000 x 100 se rozšiřuje Na závěr bychom vás rádi informovali o tom, jak pokračuje naše akce 1000 x 100. Jedná se o program, jehož cílem je získat 1000 příznivců, kteří by pravidelně každý měsíc přispívali částkou 100 Kč na naše projekty. Od zahájení tohoto programu v září 2010 do konce roku se do něj zapojilo celkem 45 nových dárců, kteří dosud přispěli celkovou částkou 26.600 Kč. Tuto částku samozřejmě použijeme opět na podporu náhradní rodinné péče. Za tímto účelem jsme na krajském úřadě získali povolení k veřejné sbírce. Všem dárcům velice děkujeme a věříme, že řady členů tohoto „elitního klubu“ se v průběhu roku 2011 opět přiblíží kýžené tisícovce.

AC Vyškov AC Břeclav AC Hustopeče AC Hodonín AC Jihlava

město Rousínov město Znojmo město Hustopeče město Kyjov město Jihlava

V rámci kampaně budou probíhat pouliční evangelizace, klubové večery, jazykové kurzy, dětské programy, koncerty, přednášky… happeningové akce – každý sbor bude mít svůj program zaměřený na práci, kterou chce následně po kampani rozvíjet. Z Německa přijede až 200 služebníků. V rámci příprav kampaně přijede naše města navštívit Andrej Berglesov – Rus žijící v Německu, který prožil klinickou smrt. Po automobilové nehodě přišel o několik životně důležitých orgánů a zemřel. Po pěti hodinách, když jej chtěli převést do márnice, zjistila sestra, že Andrej dýchá, okamžitě jej převezli zpět na sál… Andrej vypráví svůj fascinující příběh, co se dělo po jeho smrti… Andrej jezdí po celém světě a káže evangelium – říká: „žiji bez více než čtyř životně důležitých orgánů – to, že žiji, je jen díky Bohu a díky Jeho vůli – kdybych přestal konat to, co ON ode mne chce, zemřel bych… Přijměte pozvání na setkání s Andrejem: Čt Pá So Ne Po

24. 3. 25. 3. 26. 3. 27. 3. 28. 3.

Rousínov Znojmo Hustopeče Hodonín, Kyjov Jihlava

PROSBA PRO CÍRKEV – kdokoliv z Vás by měl nějaké známé v Jihlavě, Hustopečích, Kyjově, Rousínově, Zno-

Ročník 23, březen 2011 do kampaně – sháníme hlavně překladatele z německého, anglického a ruského jazyka, služebníky k dětem, sportovce… – prosím, ozvěte se!!!

PROSBA O MODLITBY: Pro podporu kampaně jsme založi• za úspěch celé kampaně – ať se Bůh li modlitebně-postní řetěz. Kdyby se oslaví nad Jižní Moravou, ať vše orga- chtěl kdokoliv přidat, zde je odkaz – nizačně zvládneme, ať se projevuje více www.ac.vys.cz/enj/ Boží Duch než lidská síla… za českou Europe needs Jesus • za služebníky a hlavně překladatele – Jiří Pospíšil, kdo by se k nám chtěl přidat a zapojit 739 600 008, [email protected]

Uzdravení je možné!!!

Jdi k Ježíši, jdi cestou k zázraku Uzdravující bohoslužby + semináře

Jan Zijlstra ve Vyškově 13. – 15. září 2011

KDO JE JAN ZIJLSTRA? Holandský evangelista Jan Zijlstra byl pastorem církve Levensstroom v Leiderdorpu. Dlouhodobě pořádá po celém Holandsku shromáždění pro nespasené a nemocné. Nyní, poté co předal vedení církve druhému pastorovi, organizuje velká shromáždění po celé zemi. Jan se narodil v roce 1938 v řeznické rodině v Hillegomu. Jeho rodina patřila do místní protestantské církve a on sám v roce 1956 osobně přijal víru v Pána Ježíše Krista. Dlouho byl kazatelem a vedoucím jedné letniční církve. V roce 1992 založil církev Levensstroom v Leiderdorpu, kde se již léta pořádají bohoslužby s modlitbami za nemocné. Těchto bohoslužeb se účastní i 1500 lidí. Mnoho návštěvníků zde prožívá obnovující sílu Pána Ježíše Krista. Od roku 1998 Jan Zijlstra pořádá na mnoha místech Holandska a Belgie velmi navštěvovaná shromáždění s uzdravováním. Co začalo v malých sálech, přešlo přes sály velké až do velkých sportovních hal. Většinou se shromáždění účastní tisíce lidí, kteří zde slyší evangelium Pána Ježíše Krista. Pro mnoho lidí je účast na těchto shromážděních velmi zvláštním zážitkem plným zpěvu,

hudby, spontánních svědectví a kázání. Osobní zkušenost s modlitbou za nemocné a reakce na ni je nezapomenutelným, impozantním prožitkem. Poselství Jana Zijlstry je jednoduché a jasné – Jan káže, že Ježíš Kristus je stále stejný, včera i dnes, že stále činí zázraky spasení a uzdravení. Kázání a svědectví jsou pro posluchače velmi poutavá. Během modliteb za nemocné jsou návštěvníci svědky toho, jak Ježíš Kristus lidi uzdravuje. Lidé vidí velkou Boží moc. Jan Zijlstra přitom poukazuje na skutečnost, že Ježíš je tím, kdo činí zázraky, nikoli kazatel. Jan Zijlstra je též autorem mnoha knih: Zázraky, stále se dějí, Kniha plná zázraků, Zázraky a uzdravení, 50 překážek na cestě k uzdravení atd. V září 2011 navštíví Jan Zijlstra i Českou republiku. Máte jedinečnou šanci setkat se s člověkem, kterého si Bůh používá a kterého obdařil darem uzdravování. Přáním Jana Zijlstry není jenom pořádat uzdravující shromáždění. Chce kázat o Ježíši Kristu, vyzdvihnout Jeho moc a lásku k lidem, touží po tom, aby jej poznali všichni lidé a aby se vydali na cestu k Ježíši, na cestu k zázraku! Vice info na www.ac.vys.cz/zijlstra.php

20 let služby Dětské misie

v České republice

J

iž více než 70 let si Bůh používá Dětskou misii (originální anglický název Child Evangelism Fellowship® - CEF) k tomu, aby doručil poselství o své lásce a záchraně v Pánu Ježíši Kristu k dětem po celém světě. Dětská misie je biblicky orientovaná celosvětová mezidenominační organizace, která prostřednictvím znovuzrozených křesťanů naplňuje tři základní cíle:

• přinést evangelium dětem, které jej dosud neslyšely, • utvrzovat je ve víře pravidelným vyučováním z Božího slova, • začlenit je do nejbližšího církevního sboru na biblických základech. V březnu letošního roku uplyne 20 let od okamžiku, kdy byla Dětská misie oficiálně registrována v tehdejší ČSFR. Historie CEF se začala psát na počátku minulého století ve Spojených Státech. Její zakladatel, Jesse Irvin Overholtzer, vyrůstal v křesťanské rodině. Když byl ve svých dvanácti letech Božím slovem obviněn z hříchu a hledal pomoc u své matky, uslyšel jen strohou odpověď: „Jsi na to ještě moc malý.“ Až při studiích na koleji slyšel znovu evangelium a přijal Krista jako svého Spasitele. Později, když už byl pastorem, četl v jednom kázání Charlese Spurgeona větu: „Dítě ve věku pěti let, které je dobře vyučováno, může opravdově uvěřit a být znovuzrozeno stejně jako dospělý.“ Aby si ověřil tuto prohlášení, začal pastor Overholtzer vyučovat děti a viděl, jak Pán Bůh mění jejich srdce. A nejen to. Pán Bůh pastora Overholtzera v roce 1937 vedl k založení CEF, která s postupem let dorostla v největší světovou evangelizační společnost se zaměřením na děti. První misionáři CEF přišli do Evropy už v roce 1946. Mezi nimi byla i Mildred Droppová (Loucká). Působila v Československu od r. 1946 do r. 1947. Potom musela naši zemi nedobrovolně opustit. Mnoho toho však, díky Pánu, stihla. Bylo přeloženo velké množství textů, dovezeny první názorné materiály, navázány první kontakty. Na její práci mohla v roce 1967 navázat Trudy Kuhlmanová, která začala navštěvovat Československo a také jiné východoevropské země. Trudy stihla vykonat hodně práce. I přes nebezpečí na hranicích k nám dopravila mnoho literatury, pomůcek, navazovala kon-

Ze života církve

jmě či v blízkém okolí – dejte nám vědět a pomozte nám tyto lidi kontaktovat, oslovit – přijeďte na naši kampaň a přiveďte je!!!

19

Ze života církve

ŽIVOT V KRISTU

20

takty, organizovala tajné kurzy. Jedna František a Libuše Pavelkovi, kteří oběta- obětavosti by nebyla možná (DM je financována z darů věřících). Jestliže se příhoda velmi přesně vystihuje Trudinu vě sloužili až do konce roku 2008. Dětská misie má několik typů progra- chcete stát našimi spolupracovníky ať už službu, kterou konala s láskou ke ztraceným dětem. Když jednou přejížděla naši mů, ale těmi nejdůležitějšími jsou pěti- v přímé práci, na modlitbách, nebo jako hranici s autem naloženým flanelografy denní kluby a Kluby dobré naděje, které dárci, napište nám nebo zavolejte. Rádi a jinou literaturou, celník ji samozřejmě jsou organizovány po celém světě. Jsou Vám dáme podrobnější informace, mnozastavil a chtěl vidět kufr. Trudy ho ote- to zhruba hodinové programy, které hé naleznete na webových stránkách vřela. Celník začal prohlídku. Velmi peč- oslovují děti evangeliem uzpůsobeným www.detskamisie.cz. Za dvacet let bylo s pomocí Ducha livě si začal prohlížet materiály. „To je jejich věku a sděleným v jejich prostřepropaganda!“ zvolal. Trudy, skoro o po- dí (na sídlištích, hřištích, v bytech, ško- svatého a práce velkého týmu spolupralovinu menší než on, se na něj podívala lách nebo veřejných prostorách). Tyto covníků osloveno více než 100 tisíc dětí, svýma upřímnýma očima a sladce řekla: aktivity doplňuje služba korespondenč- z čehož asi 600 dětí přijalo Pána Ježíních kurzů a letních táborů. Dětská mi- še během osobních rozhovorů či kore„Ale to je dobrá propaganda!“ Lidé v naší zemi byli přímo hlado- sie rovněž vydává množství literatury spondenčních kurzů. Bylo rozdáno přes ví po všem, co přivezla, a co jim o prá- a pomůcek pro vyučování dětí. Přestože 130 000 evangelizačních traktátů, kteci s dětmi předala. Psal se rok 1968 a Tru- DM při výrobě materiálů pro učitele sle- ré obsahovaly celé evangelium, rozdáno dy zorganizovala kurz pro pracovníky duje nové trendy, celé generace křesťa- bylo na 30 tisíc „Knih otázek“, které pos dětmi z Československa v rakouském nů po celém světě má DM spojenou s vy- drobněji vysvětlují zvěst evangelia. Na činnosti Dětské misie v ČR se Saltzerbadu. Nebylo to jednoduché, ale střihovacími obrázky na flanelových tanakonec se čtrnáctidenního kurzu zú- bulích, které se mimochodem stále vydá- v různých obdobích podílelo 16 pračastnilo asi 90 bratří a sester! Vynikají- vají. Nedílnou součástí služby DM je pří- covníků, kteří pracovali na plný úvazek. cí překlad zajišťovali manželé Korbelovi. prava učitelů. Propracovanou metodiku Od 1. září 2010 jsou v DM na plný úvaNa kurzu v Saltzerbadu vznikla myšlen- mají zejména kurzy „Efektivní vyučová- zek zaměstnáni čtyři pracovníci a na čáska zorganizovat něco podobného u nás. ní dětí“ (EVD), které v několika stupních tečný úvazek další čtyři. Práci vede NáO rok později se do hotelu „Rudá hvěz- připravují učitele na evangelizační pro- rodní rada DM, která je nositelkou vize da“ v Hrubé Vodě u Olomouce přihlásilo gramy, pravidelné vyučování a pastoraci a cílů, určuje další směr a dohlíží na to, asi 150 zájemců a kurzy musely být dva. dětí a dorostenců. Pro pracovníky, kteří aby se pracovníci od něj neodchylovali. K překladatelům, kteří se během těch obdrželi od Boha povolání ke službě dě- V korespondenčních kurzech je v současdvou týdnů střídali, patřila i Marie Rafa- tem ve větší míře, než je vyučování v ne- né době zapojeno pět dobrovolných spojová. Mezi účastníky byli sestra Irena Ze- dělní škole nebo klubu, DM pořádá tří- lupracovníků, kteří oslovují děti písemmanová, Stanislav Kaczmarczyk a bratr měsíční Vzdělávací a výcvikový institut nou formou. Chtěli bychom poděkovat Pánu Bohu Daniel Coufal, který kurz také společně (Children’s Ministry Leadership Course), s manželi Galatovými zajišťoval organi- který rovněž úspěšné studenty kvalifiku- za uplynulých dvacet let se vzpomínkou na žalmistu Davida: je pro práci v DM na plný úvazek. začně. „Hospodine, celým svým srdcem ti vzdáI v ČR se služba DM opírá o velké Od roku 1970 se mohly pořádat podzimní jednodenní konference (semináře) množství dobrovolných spolupracov- vám chválu, o všech divuplných činech tvých pro pracovníky s dětmi v Praze. Byly or- níků. Od roku 1991, kdy se v Kynšper- chci vypravovat.“ Žalm 9,2 Nechceme ale zůstat jen u vzpomínek. ganizovány pod hlavičkou Kostnické jed- ku nad Ohří konal první kurz EVD, pronoty. Účastníků bylo zpočátku kolem 70, šlo tímto kurzem 1200 učitelů a mno- Modlete se s námi za další růst naší služv polovině osmdesátých let až přes 200. zí z nich kromě práce ve svých sborech by, nové spolupracovníky a místa, kde vedou Kluby dobré naděje. Další spo- budou děti ze sekulárního prostředí seSjížděli se z celé republiky. Hned po revoluci, když se naskytla lupracovníci vyučují na kurzech, věrně znamovány se zvěstí evangelia a základmožnost uspořádat týdenní kurz opět slouží skrze korespondenční kurzy, jsou ními biblickými pravdami. V letošním u nás, bratr Daniel Coufal a bratr St. Ka- dobrými instruktory na táborech, po- roce bychom také rádi připravili českou czmarczyk pozvali bratra Samuele Do- máhají jako letní misionáři, překláda- mutaci interaktivního webu DM pro děti, hertyho opět do Olomouce. S nadšením jí a slouží Pánu při celé řadě dalších ne- který již nyní v mnoha zemích světa oslopozvání přijal. Účastníků bylo kolem 170. zbytných činností. Do týmu DM počítá- vuje děti, které mají přístup k internetu. Ing. Zbyšek Šikula Na kurzu se potom ustanovila sekce pro me i ty, kteří naši službu nesou na modNárodní ředitel DM v ČR práci s dětmi při Misijní snaze – zvaná litbách a rovněž ty, bez jejichž finanční „Evangelium dětem“. Misijní snahu tehdy vedl Daniel Coufal. Na počátku roku 1991 uzrálo rozhodnutí registrovat Dětskou misii jako samostatnou organizaci napojenou na světovou organizaci Child Evangelism Fellowship® (dětské evangelizační společenství). Registrace proběhla dne 7. 3. 1991, národním centrem se stala Bratislava a národním ředitelem byl jmenován bratr Jozef Kováč. Když byla v roce 1993 republika rozdělena, v České republice byla registrována Dětská misie samostatně (14. 4. 1993) a centrem se stal Příbor, kde bylo již dříve ústředí pro Čechy a Moravu. Vedení služby se ujali manželé

Boží vlastnosti

B

oha poznáváme pouze z obrazů a činností, které se mu připisují. Tělesný člověk není schopen porozumět pravdám Ducha Božího, jelikož povaha duchovních věcí pochází výhradně z Ducha. Pokud ale člověk pozná, doopravdy pozná Boha, stane se tak pouze jediným způsobem – jeho vlastním zjevením. Není v lidské moci a schopnos-

tech obsáhnout Boha v celé šíři nebo vystihnout jeho dokonalost (Jb 11,7). Kdyby bylo možné najít Boha lidským rozumem, pak by byl příliš malý na to, aby byl Bohem. Je to ale Duch, který zkoumá všechno, i hlubiny Boží (1K 2,10b). Duchovní moudrost je dostupná každému a není závislá na lidské inteligenci nebo šikovnosti, neboť není výsledkem akademického vzdělávání. Na druhou stranu je nutné podotknout, že i když je naše poznání týkající se Boha omezené a částečné (1K 13,9–12), prohlubuje se studiem Božího slova a zcela jistě studiem Božích vlastností neboli atributů. Vlastnosti jsou tudíž základními charakteristikami Boha a Boží existence a tkví v jeho nadpřirozené podstatě. Pomáhají nám poznat Boha lépe! V záhlaví studijního článku o Božích vlastnostech1 je uvedeno dvojverší z nádherného Žalmu 139: „Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří? Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.“ (verše 7 a 8) V této souvislosti autor článku uvádí, že „Bible neusiluje o to, aby dokázala Boží existenci. Naopak, předpokládá jeho existenci a popisuje množství vlastností, kterými se vykazuje“. Následně autor řadí Boží vlastnosti do dvou základních skupin. V první skupině jsou jedinečné vlastnosti (v odborné literatuře i přirozené, neboť neexistuje obdoba či paralela v lidské existenci) a morální nebo i mravní, charakterové vlastnosti, neboť se projevují v tom, jak Bůh jedná ve vztahu k lidem. „Naše Celý článek o Božích vlastnostech je k nalezení ve Studijní Bibli s výkladovými poznámkami na str. 960-962.

1

schopnost vyjadřovat tyto charakteristiky je závislá na skutečnosti, že jsme stvořeni podle Božího obrazu (Gn 1,26–27), jinými slovy: My jsme podobni jemu, nikoli on nám.“ (str. 961) Důkazem této skutečnosti je kupříkladu i to, že každé z Božích jmen2 ve Starém zákoně nám zjevuje něco z Božího charakteru. Bůh je tím, kým je díky své nadpřirozené povaze (podstatě). Vlastnosti3 Bohu nic nepřidávají, nepřiřazují cokoliv k jeho podstatě, přirozenosti, ale jsou jeho samotnou podstatou nebo přirozeností. Russell Joyner píše: „Bůh existuje sám v sobě a ze sebe, aniž by závisel na čemkoli jiném.“4 Autor studijního článku dále uvádí některé z plejády jedinečných Božích vlastností, jako je vševědoucnost, všemohoucnost, všudypřítomnost, věčnost, neměnnost, trojjedinost atd. Zde se dotknu jen některých z nich: 1. Bůh je věčný. To znamená, že nemá hranice a nemůže být ničím omezen, a to ani časem a prostorem. Je věčný, protože není časově omezen. Je příčinou času, ale neovlivněn plynutím času. Stejně jako čas, i prostor jsou veličiny, které byly stvořeny skrze Ježíše (J 1,3). Bůh je nekonečný ve vztahu k prostoru (Ž 139,7; Iz 66,1). 2. Bůh je dokonalý a svatý. Dokonalost je charakteristická pouze pro sféru duchovna. Bůh je zcela bez hříchu a absolutně spravedlivý (str. 961). První epištola Korintským 15,44-49 ukazuje, že i konec stvoření je duchovní. Svatost jako Boží morální vlastnost můžeme vidět v jeho jednáních a postojích.

3. Bůh je všemohoucí. Bůh není ohraničen ve své moci. Je všemocný. Jeho veškerou moc lze vidět ve stvoření ex nihilo (latinsky doslova „z ničeho“) v Genesis 1,1 a Židům 11,2. Dále jsou vidět projevy Boží moci nad přírodními silami, jako např. Ježíšovo chození po vodě (Mt 14), narození Izáka (Gn 18), rány seslané na Egypt (Ex 7–12). Dle autora článku má Bůh nejvyšší autoritu nad všemi věcmi a nad vším stvořením. 4. Bůh je všudypřítomný, tj. je přítomný všude ve stejný čas a ve stejné míře. „My se měníme, ale on se nikdy nemění. My můžeme být na jednom místě v určitý čas, ale Bůh je přítomen všude. Jeho přítomnost naplňuje vesmír. Avšak i tak ho vesmír nemůže omezit nebo obsahovat. Je duch a jeho přítomnost zaplavuje vesmír. Navíc existuje mimo něj a existoval předtím, než jej stvořil.“5 5. Bůh je vševědoucí. To znamená, že je nekonečný ve znalostech. Zná všechny věci, ať už jsou faktické nebo jen v budoucnosti možné (Iz 46,10; Jer 29,11). Bůh vidí dějiny v úplném kontextu. Boží zázračné dílo se odráží v přírodě a inteligence typická pro člověka jsou ukázkou Boží vševědoucnosti. Tato jedinečná Boží vlastnost se projevuje několika způsoby. Především tím, že Bůh zná člověka dokonale. Nikdo nezná sám sebe dokonale (Ž 33,13–15). Bůh zná i naše srdce a naše myšlenky (Ž 139,1–4; Př 15,3). Za druhé, Bůh zná všechno, co již reálně existuje. Tato znalost zahrnuje rostliny, stromy a všechno životné a neživotné stvoření (Ž 147,4). Bůh zná rodící se galaxie ve vesmíru. Za třetí, Bůh zná všechny eventuality. Bůh věděl, že Kejla zradí Davida Saulovi (1S 23,6–13). Ježíš věděl, že by města Týrus a Sidón činila pokání, kdyby viděla zázraky v Betsaidě a Chorazině (Mt 11,21). Věděl také, že by města Sodoma a Gomora činila pokání, kdyby viděla zázraky, které se staly v Kafarnaum (Mt 11,23; viz Iz 48,18). A nakonec Bůh zná budoucnost. Bůh věděl, že přijde perský král Kýros, věděl o příchodu Krista (Mi 5,2) a jeho ukřižování rukou bezbožníků (Sk 2,23; 3,18). Boží znalosti budoucnosti říkáme „předzvědění“.

Elóhím - ukazuje Boha jako všemocného Stvořitele vesmíru (Gn 1,1); JHWH - Hospodin „Já Jsem“, což ukazuje na existenci Boha, novozákonní ekvivalent slova JHWH je Kyrios, což je Pán (Gn 2,4; Ex 3,14; J 8,58); Adónáj - zobrazuje vztah mezi Bohem a jeho lidem (Gn 15,1–8); Él Šaddaj také ukazuje na Boží všemohoucnost a vyjadřuje schopnost a moc dělat cokoli, co V druhé pojednávané části jsou uvedeBůh chce (Gn 28,3); Eljón - odkazuje na vý- ny Boží morální vlastnosti jako je dobroraz „Vyvýšený“ a doslova znamená „Nejvyšta, láska, milosrdnost a milost, trpělivost ší“ (Gn 14,18–20) atd. a další, které se vyznačují podobností 3 Někteří teologové preferují výraz „Boží s lidskými kvalitami (str. 961 a 962). Nejdokonalosti“ raději nežli výraz „Boží vlastnosti“; viz např. Charles C. Ryrie, Základy 5 Martin, Paul R., Duncan, David a Book, teologie. Třinec: Biblos, 1994, str. 36–47. 4 Horton, Stanley. ed. Systematická teolo- Jim. Bůh a andělé: samostatná studijní učebgie. Albrechtice: Křesťanský život, 2001, str. nice. Springfield, MO: Global University, 2003. s. 51–52. 149. 2

Studijní bible v každodenní praxi

Ročník 23, březen 2011

21

Studijní bible v každodenní praxi, Z víry našich otců

ŽIVOT V KRISTU

22

větším Božím motivem ve vztahu k člověku je láska. Kristova smrt je nejvyšším projevem a zjevením Boží lásky. Oblíbeným slovem apoštola Jana je slovo láska, které užívá ve smyslu Boží vlastnosti. Abstraktní význam tohoto slova pak převádí do praktické aplikace (1J 3,1.10–11.18). Skutečná láska však není možná bez pravdy. Položme si otázku: Jak přemýšlíme či nepřemýšlíme o Bohu? Vnímáme Boha jako skrytého, nedostupného a vzdáleného? Nebo vidíme Boha, jako někoho, s kým můžeme mít důvěrný a smysluplný vztah? Oblíbenou hrou mnoha dětí je hra na „slepou bábu“. Jednomu z dětí jsou zavázány oči. Dítě má za úkol chytit některé z kamarádů. Ti kolem něho pobíhají, šťouchají do něj, aby upoutali jeho pozornost, ale přitom uhýbají před jeho dotekem. Když se dítěti se zavázanýma očima podaří někoho z ostatních chytit, chycený musí převzít jeho úlohu na tak dlouho, dokud sám nechytí někoho jiného. Jako stvořené bytosti, a tudíž omylné a omezené, stěží dostatečně pochopíme, jaký Bůh skutečně je. I proto přišel Ježíš – aby nám „ukázal Otce“ (J 14,8) a přivedl nás do jeho blízkosti. „On je obrazem neviditelného Boha, prvorozený veškerého stvoření“ (Ko 1,15). Jen si vzpomeňme na nejeden dotek Boží přítomnosti ve svém životě. Bůh je neskonale věrný a zachovává svá zaslíbení. Příběh o Jonášovi názorně ilustruje mnohé z Božích jedinečných i morálních vlastností. Bůh řekl Jonášovi o potřebě pokání a jistotě trestu, který bude následovat v případě neposlušnosti: „Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a volej proti němu, neboť zlo, které páchají, vystoupilo před mou tvář.“ (Jon 1,2) Když Bůh někoho oslovuje, čeká trpělivě na jeho odpověď. A jaká je ta Jonášova?: „To není moje práce a ani můj styl! Udělám to po svém!“ Jonáš místo toho, aby čelil realitě, snaží se jí za každou cenu vyhnout. A tak utíká a snaží se vytvořit bariéru mezi sebou a Bohem. Jonáš se učí metodou pokus – omyl. Byl to ale marný pokus a Jonáš rychle zjišťuje, že se nikdy a nikde nemůže skrýt před všudypřítomností a vševědoucností Všemohoucího. Někdy v naší sobeckosti, netrpělivosti nebo unáhlenosti bychom nejraději zanevřeli na všechny kolem nás a přivolali soud na svět. Avšak dobrý, soucitný, laskavý, spravedlivý a věrný Bůh otevírá dveře předivné milosti dokořán, protože ještě stále trvá „den spásy a čas milosti“. Boží požehnání při studiu Bible Vám přeje Vladimír Rafaj, učitel VOŠMT

Kdo byl křesťan?

V

ždy mě zajímalo jak poznat, zda je někdo opravdu křesťan. Jestli existují nějaká poznávací pravidla. Je to otázka jakékoliv misie a potýkají se s ní mnozí, kteří se snaží přinést evangelium lidem ve svém okolí. Porozuměl ten člověk zprávě o naději pro jeho život v Kristu? Setkal se s Kristem, nebo je to jen vnější rozumové přitakání? Pro mne samého jsou tyto otázky nesnadné, a proto mě vždy zajímá, jak tuto otázku řeší jiní. Zaujala mě skutečnost, že v 8. století za vlády Karla Velikého, muže, který násilně pokřtil část Německa, nebyl považován za křesťana nikdo, kdo neznal zpaměti Modlitbu Páně, Desatero a Apoštolské vyznání víry. Podobný požadavek měli i Cyril s Metodějem v následujícím století na Velké Moravě. Nepokřtili nikoho, kdo neznal Modlitbu Páně a Apoštolské vyznání víry, které nazývali „Věřím“. Pokřtěné pak dále vedli k tomu, aby se naučili Desatero a žili v souladu s ním. Podobné požadavky měli i misionáři v Čechách. Vím, že znalost nějakého textu, nezaručí proměnu srdce. Ale proč byly zrovna tyto tři texty pro křesťany tak důležité? Stačí jen letmo prolistovat texty, které používali k vyučování reformátoři jako Martin Luther nebo Jan Kalvín, a zjistíme, že se ve svých katechismech také opírají o texty z Desatera, Apoštolského vyznání víry a Modlitby Páně. Proč? Důvodů je několik. Běžní křesťané tehdy většinou neměli Bibli a možná ani neuměli číst. Znali však texty, které se učili zpaměti a které se recitovaly při bohoslužbách. Naši předci také zjistili, že tyto texty jasně a přehledně shrnují biblické pravdy o Bohu a o životě s ním. Vedli proto ostatní k jejich znalosti a k tomu, aby o nich přemítali ve svém každodenním životě. Desatero sloužilo ke zkoumání a poznání Boha, jenž „tě vyvádí z otroctví“, a k posuzování toho, zdali tvůj život odpovídá jeho ukazatelům. Sloužilo jako zrcadlo tvého života. Apoštolské vyznání víry dává souhrnný, a přitom podrobný pohled na to, jaký je trojjediný Bůh. Modlitba Páně pak ukazuje, jak vypadá každodenní praxe křesťanského života. Dohromady tvoří dobrý základ pro budování zbožného života. Jistě, znalost těchto textů není důkazem obrácení. Nicméně sloužila jako předpoklad k vyučování o Bohu a k budování zbožnosti, k tomu, abychom byli schopní vyznat, komu jsem vlastně uvěřil. Asi tedy nenajdu jednoduché všezahrnující pravidlo, které mi podá jasné

rozsouzení, jak je to s tím, kdo sedí vedle mne. Našel jsem však pravidlo, které slouží k budování základů zbožného života. Nepoznám, zda dotyčný je, či není křesťan, ale poznám, jaký život buduje. Mnohdy mi přijde, že i když umíme číst a Bible je velmi snadno dostupná, naše schopnost jasně říci, na jakých pravdách je založen náš život, se nám ztrácí. Nevím, čím to je. Možná jsme se ocitli v ďábelské pasti a musíme se zastavit a zpevnit základy života. Zkusme to s tím, nad čím přemýšleli ti, co nás předešli. Jaké jsou základy tvé zbožnosti? Martin Kop Apoštolské vyznání I. 1. Věřím v Boha Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země; II. 2. i v Ježíše Krista, Syna jeho jednorozeného, Pána našeho, 3. jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, 4. trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, 5. sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, 6. vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, 7. odtud přijde soudit živé i mrtvé. III. 8. Věřím v Ducha svatého, 9. svatou církev obecnou, svatých obcování, 10. hříchů odpuštění, 11. těla z mrtvých vzkříšení 12. a život věčný. Amen. Otčenáš „Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“ (Matouš 6,9–13). Desatero I mluvil Bůh všecka slova tato, řka: Já jsem Hospodin Neuděláš si modlu Nezneužiješ jména mého Pamatuj na den sobotní Cti otce svého i matku svou Nezabiješ Nesesmilníš Nepokradeš Nepromluvíš křivého svědectví Nebudeš dychtit (Ex 20,1–17)

Umyj si tvář, než předstoupíš před Hospodina 1P 3,3 Pro vás se nehodí vnější ozdoba - splé- dopravním prostředkem byli koně a kotat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy… čáry. On kázal evangelium, jezdil po světě, a jelikož ho nikdo nevydržoval, tak si Bratře Rudku, rádi bychom slyšeli tvoje přivydělával. Jednou se ubytoval v jednámitky proti makeupu žen – myslíme si, že nom hostinci a hostinský mu poradil, že tam dělají meliorační práce, a že tam by to stojí za zapamatování. men. Jsem natolik známý svými si šlo přivydělat. Kopalo se ručně, takže názory, že už je ani nemusím při- si dovedete představit, jak člověk, který pomínat. Když jsem si vzal Maňku, to kopal, vypadal. Hlína i za ušima, neneměla doma v šuplíku ani jednu rtěnku, mluvě jak vypadal oděv. No a najednou ani jeden pudr, nic. A přece byla krásná dělníci hledí, po silnici jede knížecí koa je krásná i dnes. Bez jediného makeupu. čár. Sjel z cesty, přijel až k nim, a ptají se Seděly v jedné kanceláři dvě ženy. Vě- zrovna na jméno toho bratra. „Je tu takořící a nevěřící. Obě pracovaly na prestiž- vý?“ „No, to jsem já, proč?“ „Máte osobním místě. Jedné makeup přebýval všu- ní pozdrav od knížecí jasnosti, buďte tak de, druhá byla bez něj. „Proč ho taky ne- laskav a navštivte ji. Chce s vámi mlupoužíváš?“ Věřící jí říká: „Podívej se, Bůh, vit.“ „No, tak já zajdu do hospody, umykdyž stvořil ženu, tak si na tom dal velmi ji se, tam mám všechny věci…“ „Ne, my záležet, aby byla krásná. Takže mě stvořil jsme si pro vás dojeli.“ „No, ale já takto pěknou. A proč mám ještě po něm něco opravovat?“ Uvědomme si, že Bůh je nejvýš. Je na zeměkouli místo, kde je jen jedna světová strana. Jinak jsou všude čtyři. Kde to je? Na severním pólu. Ať se poKdyž druhého dne vycházeli z Betanie, Jedíváš odtamtud kamkoli, tak vždy hledíš žíš dostal hlad. Zdálky uviděl fíkovník s lisjen na jih. Tak i Bůh je nej. On něco stvo- tím, a tak šel k němu, zda by snad na něm řil, a na mně je, abych to přijal. Ne vždy něco nenalezl. Když přišel, nenašel na něm to je dle mých představ, ale mám to při- nic než listí, protože nebyl čas fíků. Ježíš mu jmout. Nebudu mluvit o tom, že ty make- řekl: „Ať už z tebe nikdy nikdo nejí ovoce!“ upy, jsou pro organismus něco jako dro- A jeho učedníci to slyšeli. (Mk 11,12–14) gy. Kůže si na něco zvykne. My makeuPoučte se od fíkovníku tímto podobenpem v kůži něco umrtvíme, a najednou stvím: Když jeho větve konečně začnou rašit začíná být zle. Rtěnky. Jednou jsem četl a nasazovat listí, víte, že léto je blízko. Stejna toto téma vyjádření lékaře, jak straš- ně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězně rtěnky škodí rtům. A to proto, že člo- te, že je blízko, že už je ve dveřích! Amen, řívěk si rty olizuje, a jsou tam nějaké vel- kám vám, že toto pokolení nepomine, než se mi drobné póry, a když je rtěnkou zatřete, to všechno stane. Nebe a země pominou, ale nastává problém. Z těchto důvodů jsme má slova nikdy nepominou. Ten den a hodise s Maňkou rozhodli, že bude krásná až nu však nikdo nezná - ani andělé v nebi, ani do smrti, a ona je, a proto nebude nikdy Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, buďte bděmakeup používat. Mohu vám říct, mému lí a modlete se. Nevíte totiž, kdy nastane ten a našemu štěstí to nikdy nescházelo čas. (Mk 13,28–33) a hodně mužů mi řeklo, že mi ji závidí. tomto článku nechci přepisovat Ty jsi kdysi Rudku zmiňoval maskování celý vybraný biblický text, a prokouzelníků. to vás prosím, abyste si přečetli To je další pravda, že i dnes se kou- Mk 11,9–27. Fascinuje mne, jakým způsozelníci musejí natírat různým makeu- bem Ježíš ukazuje Boží záměr a jak jej vypem kvůli duchům. Bůh mě stvořil a náš učuje. Jeho život, činy jsou demonstrací vztah není nutno ničím maskovat ani na- jeho učení. tírat. Proto bych byl velmi opatrný. Co se tedy dozvídáme o fíkovníku? A k tomu ještě jeden příklad. Některé Za provolávání ,,Hosanna“ neboli ,,Zasestry a bratři mi říkají: „No dobře, ale chraň nás“, Ježíš vstupuje do Jeruzaléma, když já jsem přišla poprvé na shromáždě- do chrámu, a pečlivě si prohlíží, zda naní, měla jsem makeup, tohle, tamto, ono… lezne to, co volalo město při jeho příchoBůh mě přijal. Dokonce jsem prožila křest du. Hledá opravdovou touhu po spasení, Duchem, jemu to nevadilo a tobě to vadí.“ hledá, zda je zde naděje, že chrám ještě Jeden bratr mi vyprávěl, jak v dobách může začít plnit funkci místa pokání, oddávnějších jezdil s evangeliem, to ještě puštění a zvěstování Boží milosti. Hosanbylo v dobách hraběcích a knížecích, kdy na – zachraň nás!

A

špinavý nemohu do kočáru.“ Jelikož se k tomu moc neměl, tak mu lokajové pomohli. A říká: „Jel jsem v kočáru na semiši a sametu, nevěděl jsem, jestli mám sedět na zemi, nebo stát. Říkám si: Snad mě přivezou k nějakému bočnímu vchodu. Ale oni mě přivezli před hlavní vchod a červený koberec. A takhle mě knížecí jasnost nechala uvést do salonu, takhle mě přijala a sdělila mi: „Vím o vás, dozvěděla jsem se, kým jste, a mám radost, že na mém panství zvěstujete evangelium. Od této chvíle na mé náklady. Svoje věci z hospody už tady máte, služebník vás uvede do vašich komnat, jíst budete u mého stolu.“ Říká: „Takže jsem se šel dát do pořádku“, a dodal: „Poprvé mě přijala takto špinavého, ale pak byla ochotna mě vyrazit od stolu jen proto, že jsem byl špatně oholen.“ Uvědomme si, že když mě Bůh poprvé přijal v nějakém stavu, to ještě neznamená, že s tím souhlasí. Ptala se redakce, odpovídal emeritní biskup Rudolf Bubik

Čtenáři píší

Ročník 23, březen 2011

Uschlý fíkovník opět pučící

V

Druhý den dává znamení. Tak, jako prohlížel chrám, tak nyní prohlíží fíkovník. Mezi listím hledá alespoň náznak, zárodky, pupeny fíků. Ví, že ovoce pokání včera v Jeruzalémě nenalezl, ale ve svém milosrdenství i minulého dne hledal alespoň zárodky. Kromě okázalého listí ale nic jiného nenalézá. Fíkovník proklíná. V následující pasáži se dozvídáme, jaké zárodky hledal v chrámu. „Není snad psáno, že ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy‘?“ Místo toho nalézá pouze obchod, touhu po krvi Římanů, touhu po převratu, touhu po politické moci. Fíkovník usychá od kořenů, což se za zhruba 40 let stane i s Jeruzalémem. Nyní Ježíš hovoří k učedníkům. Verš 22: Ježíš jim na to řekl: „Mějte Boží víru.“ A zjevuje jim úkol, který pro ně má. Jejich úkolem je přenést Sion do moře. Přenést spásu a Boží království mezi národy. Ježíš zbavuje židy jejich pověření být světlem ukazujícím na spásnou milost Boha všem národům a pověřuje tímto úkolem své učedníky. Verš 23: Amen, říkám vám, že kdokoli by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře,‘ a nepochyboval by v srdci, ale věřil by, že se děje to, co říká, bude mít, cokoli řekl. Ježíšův rozkaz zní: „Mějte Boží víru“. Nemějte svou víru, nemějte víru lidí, víru humanismu, která je charakterizována v knize Zjevení jako třikrát lidská a je označená třemi šestkami, třikrát číslem člověka. Nemějte víru a skutky filozofů, humanistů, umělců, politiků, sociálních

23

Čtenáři píší

ŽIVOT V KRISTU a charitativních pracovníků s lidskými a ne Božími záměry. Nemějte víru prosperity, konzumu a úspěchu. Vaším úkolem je zvednout evangelium z Jeruzaléma a přinést spasení mezi národy. Pokud vaše řeč bude pevně založena na Bohu a osobně budete věřit v srdci tomu, že, co hlásáte, se děje – že evangelium zachraňuje, pak se také naplní vše, co řeknete. Ve slovech věřícího člověka je obrovská moc! Učedníci měli Boží víru a roznesli onu horu do všech národů. Roznesli ji jako palubní lístky na Ježíšovu archu, jako stohy místenek do Božího Království, které sám Bůh pečetí Duchem svatým. Mějme tuto Boží víru i my. Není čas pro flastrování tohoto světa. Podívejme se znovu na apoštoly – jak moc byli známí v politice, v umění, ve společnosti? Nic takového. Byli známi Bohu a ďáblu. Bůh v nich působil a skrze ně jednal a ďábel před nimi ustupoval. A je to proto, že byli nositeli živého Boha, nikoli lidskosti a líbivosti. Blíží se čas, kdy jako So-

K

24

doma bude Země spálena se svými skutky. A pak zůstává jen jediné podstatné: Kam máš zajištěnou místenku? Nic jiného nemá význam. Usilovně hledejme Boží vůli a mějme Boží víru neboli osobní ztotožnění se s Bohem a nechme se použít k naplnění jeho záměrů každý den. Verš 24: Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít. Následující verš nás hodně učí o Božím záměru nejen s hříšníkem, ale i s Izraelem, židovským národem. Božím způsobem jak oslovit ztracené je odpuštění – milost. Upozorňuji na to, že nás přenáší k pasáži o poslední době ve 13 kapitole Markova evangelia. Tam můžeme číst o posledním pokolení, ve kterém vše, co Ježíš v této kapitole oznamuje, se naplní. A znamením nástupu tohoto pokolení je oživení a pučení uschlého fíkovníku. Což vidíme již hezkou řádku let! Izrael je již dlouho opět státem a je jen otázkou času, kdy chrám bude znovu postaven.

Nepřemožitelné světlo – knihy, které mají co dát

dyž jsem se dozvěděl, že se bratr emeritní biskup chystá napsat sérii knih mapující historii toho, jak evangelium přišlo do naší země, povzbuzen dosavadními knihami tohoto autora jsem se rozhodl, že si všechny tyto knihy zakoupím a budu je mít za „povinnou četbu“. Očekával jsem, že jimi budu nasycen, a nezklamal jsem se. První vlastnost, kterou bych chtěl na souboru těchto knih vyzdvihnout, je jejich čtivost. Podobně jako Historie letničního hnutí od stejného autora je i Nepřemožitelné světlo čtivé, když jsem ho začal číst, bylo těžké se od něj odtrhnout. Například, když jsem do jednoho z dílů nahlédl asi týden před dovolenou s tím, že si teď přečtu jen úvodní předmluvu a o dovolené pak knihu celou, nějak jsem se celý týden po večerech nedokázal od knihy odtrhnout a tak, než mi dovolená začala, měl jsem knihu přečtenou celou a na dovolenou jsem si musel hledat jinou náplň. Druhou vlastnost, které si na těchto knihách cením, je jejich otevřenost. Na knize je vzácné, že se autor nebojí popsat i ty pasáže, které v oficiálních učebnicích historie scházejí a jsou kulantně obcházeny a zahrávány do autu. Proč? Protože mnohým mocným dnešního světa by se nelíbilo, kdyby se tyto skutečnosti rozšířily mezi lidi. Zrovna tak i satanovi se nelíbí, když se evangelium šíří mezi

lidi, vždyť oni ještě mohou přijmout spasení! A tak používá plejádu svodů, aby lidem zabránil poznat pravdu evangelia, a jedním z jeho svodů je právě falšování historie křesťanství. Zajisté nemůže jít o falšování příliš okaté, to by lidé hned prohlédli, stejně jako kdyby někdo nalil do lahvičky prudký jed, pravdivě by ho pojmenoval a dal by ho člověku vypít. Nikdo by ho nepil! Ale kdyby pár kapek toho jedu někdo přimíchal třeba do bramborového salátu, to by už pozřeli mnozí. Tak i satan do záplavy historické pravdy vmíchá trošku lži, a tím dosáhne toho, že lidé jeho lež pozřou. Tak se stává mistrem svodu, který zabíjí mnohé. Ovšem psát dnes pravdu, to vyžaduje odvahu. Nač psát něco, co by se mohlo některým mocným dnešního světa nelíbit, nač si dělat problémy? Nač si pálit prsty? Raději ať jsou lidé obelháváni, hlavně že já znám pravdu a jsem vyléčen ze svého malomocenství hříchu. Díky Bohu, že takové smýšlení je autorovi těchto knih cizí. V souvislosti s tím mě napadá přirovnání k jednomu příběhu v Bibli, který jsem nedávno četl. Najdeme ho v sedmé kapitole první knihy Královské. V té době bylo Samaří dlouhodobě obléháno Aramejci, v důsledku čehož byl ve městě velký hlad a lidé dokonce zabíjeli a pojídali i své vlastní děti. Když čtyři malomocní, kteří pobývali u vchodu do brány města, nalezli prázdný ara-

Verš 25: Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud něco proti někomu máte, aby i váš Otec v nebesích odpustil vaše prohřešky vám. Verš 26: Nebudete-li odpouštět, pak ani váš Otec v nebesích neodpustí vaše prohřešky vám. Ano, skutečně se doba pro pohany chýlí ke konci a odpuštění a spása pro Izrael je na spadnutí. Je čas, kdy přichází příval a záplava poslední doby na naše duchovní domy, čas, kdy budou prověřeny základy, zda stojíme na písku, nebo na skále, zda jen slyšíme, nebo zda i činíme slova Ježíše. Když se žene prudká povodeň, již není čas zachraňovat výbavu domu. Je důležité se zaměřit na statiku domu, není čas na výbavu, kterou obdivuje svět. Je důležité pozdvihnout hlavu a hledět na Ježíše, zpevnit dům modlitbou, Písmem a každodenně prosit Ducha Božího, aby nás vedl. A Bůh své děti bezpečně provede skrze to, co přichází na celý svět! Ota Novák, AC Lysá nad Labem

mejský tábor a v něm plno potravy a dalších dobrých věcí, nenechali si to pro sebe. Svědomí se v nich hnulo a podělili se o tuto radostnou zvěst i s ostatními obyvateli města, nenechali je zemřít hlady. I v naší zemi je dnes hlad po potravě pravého evangelia. Jak mnoho lidí dnes považuje římskokatolickou karikaturu křesťanství za jediného oficiálního představitele křesťanství a jak mnoho z nich právě kvůli tomu evangelium odmítá! Vím to podle sebe, sám jsem až do svých třiceti let k takovým lidem patřil. To, že jsem měl před očima pouze římskokatolickou církev jako představitelku skutečného křesťanství, zapříčinilo, že jsem Boha nehledal, protože ovoce této církve mě ničím nelákalo, naopak jsem na něm viděl dost důvodů, proč evangelium odmítat. A protože autor nemá co skrývat, vzniká z toho přirozeně třetí vzácná vlastnost, kterou bych chtěl na těchto knihách vyzdvihnout, a tou je srozumitelnost. Ono když se něco chce před čtenáři skrýt, či zahrát do autu, pak se relativizuje, často přitom vznikají krkolomné a nesrozumitelné informace, které činí dílo nezáživným a odrazují čtenáře číst dál. Ne tak tyto knihy. Protože je Nepřemožitelné světlo srozumitelné všem lidem, nejen vysokoškolsky vzdělaným, proto také z něj všichni lidé mohou přijmout ponaučení ke svému zbudování. A tak neváhejte, čtěte, modlete se a přemýšlejte. Petr Skřičil, AC Olomouc

Pan Popleta z Popletína

B

yla jednou jedna vesnička a ta se jmenovala Popletín. Její starosta nebyl nikdo jiný, než sám pan Popleta. A tento pan Popleta se jednoho rána, sotva sluníčko vykouklo na obzoru, protáhl, kouknul z okna a moudře pravil: „Páni, to je ale krásný den a ta naše vesnička – to je radost pohledět. I když – něco tomu chybí. Co to jenom může být?“ Mnul si bradu, jak usilovně přemýšlel, až na to přišel. Pořádná zahrádka, ba přímo okrasná květinová zahrada. A že byl muž činu, nelenil a spěchal nakoupit spoustu semínek. Bylo zrovna jaro, tak je rovnou nasel, ať to všechno kvete co nejdříve. Jenže ono nekvetlo. No jak by mohlo. Nestačí semínka jenom naset a víc se o ně nestarat. Navíc každé semínko má svůj správný čas, kdy se má sít. Jejej, to jste měly, děti, slyšet, jak semínka vzdychala zimou a žízní a kamení je tlačilo a tvrdá, neokopaná hlína také. Škoda mluvit. Pan Popleta nad svou zahrádkou kroutil hlavou a brzo mu bylo jasné, že něco popletl. Vzal si moudré knihy a začal studovat, jak to s těmi květinkami vlastně je. Psal si poznámky, a když už všechno věděl a všechno znal, šel a nakoupil semínka znovu. Tentokrát už jako pravý zahradník vybral ta správná semínka, našel jim správné místo, nasel je ve správný čas, a pak se s potěšením procházel po své zahrádce, ani si nevšiml, že má v cestě kámen a bác. To to bolelo, ale co bylo horší – ani chodit pořádně nemohl. Zavrtal se do svého křesla, zadumaně koukal z okna a zlobně si pomyslel – no to mi ty kytky stály za to. Kdybych si tak koupil raději vepřovou kýtu místo kytek, lépe bych udělal. A byl tak nazlobený, že do zahrádky 14 dní ani nevkročil. Pak už noha přestala bolet a pan Popleta to nevydržel a šel zjistit, jestli náhodou nějaká ty ky-

tička přece jenom nezačíná rašit. Jak by mohla, když je vůbec nezalil. Všechno uschlo. I vypravil se pan Popleta do obchodu potřetí. Přece nejsem takový popleta, abych neuměl vypěstovat pár květinek, pomyslel si. To už v něm rostlo pevné rozhodnutí, že se jen tak nevzdá. Všechno už věděl, byl pevně rozhodnutý sehnat i pomocníky, aby

šlo všechno tak, jak má, a pustil se do práce znova. Přišli pomocníci, rozhlédli se kolem a poradili panu Popletovi, že je potřeba ještě postavit pořádný plot, jinak že jim ty květinky přijdou okusovat zajíčci a srnky a kdovíco ještě. A tak naseli semínka a vypravili se koupit laťky na plot. Dlouho vybírali, dlouho řezali, dlouho natírali a ještě déle celý plot stavěli. Ani si nevšimli, jak ten čas letí a nikoho ani nenapadlo se starat o kytičky. No a dál už to znáte. Když si to pan Popleta konečně uvědomil, bylo pozdě. „Ne a ne a ne,“ lamentoval na zahrádce. „Nevzdám se a nevzdám. Teď, když už všechno vím, mám pomocníky a dobrý plot, se to přece musí podařit.“ Jenže ve vzduchu

už byl cítit podzim. Zkrátka – bylo pozdě. „To jsem tomu dal,“ zhodnotil své dílo vcelku správně pan Popleta. Ale pak se vzchopil. „I na podzim se dá něco zasadit.“ Šel a nakoupil cibulky, které se dají nasadit na podzim. A taky pár sazeniček. Všechno pečlivě okopal a připravil na zimu. A že večery už byly chladné, zatopil v krbu, vzal si houpací křeslo a Bibli a šel si číst. A hned první, co si přečetl, bylo podobenství o rozsévači. Znáte ho, že? I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Vyšel rozsévač rozsívat. Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou.“ Pan Popleta se jen usmíval a pravil: „Přesně tak to je. To jsem si sám vyzkoušel. Ještěže jenom na kytičkách. Na ty dám na jaře už dobrý pozor, co je ale důležitější, musím dát pozor i na to, abych neudusil Boží slovo ve mně. O to se musím starat každý den. A pevně se svého rozhodnutí držel. Vaše teta Dana.

Dětem

Ročník 23, březen 2011

25

7. díl Myšlenky o původu a vývoji života před Darwinem Mytologie starověkých národů poskytovaly řadu odpovědí na otázky o původu života. Jejich nejednotnost a nadpřirozené zásahy bohů vedly racionálně založené řecké myslitele k hledání uspokojivějších odpovědí. Vycházeli z pozorování přírody (proto označení přírodní filosofie), všímali si spojitostí a hledali přirozené cesty vzniku a vývoje života. Například Anaximandros z Milétu již v 6. století př.n.l. došel k závěru, že člověk se vyvinul ze zvířat. Známý je jeho citát: „První živočichové se zrodili ve vlhku a měli na sobě ostnatou kůru. Ale když dorůstali, vystupovali na souš, a když se kůra zlomila, žili ještě krátký čas.“ Během 5. století př.n.l. se přidává Empedoklés z Akragantu s názorem: „Z prvotního chaosu vznikly jednotlivé části rostlinných i živočišných těl, které se navzájem různě spojovaly a kombinovaly, až vznikly normální organismy i podivné obludy. Časem života neschopná monstra vyhynula a udržely se jen dokonalé bytosti.“ Obecným rysem byla víra v abiogenezi, (živé vzniká z neživého) tento názor přetrval až do novověku, kdy byl vyvrácen. Objevují se i myšlenky dalších myslitelů (Empedoklés, Hérakleitos či Démokritos), kteří uznávali spíše vývoj jedince než celých druhů, poněvadž vznik či vývoj nových druhů kolem sebe nepozorovali (lze namítnout, že lidský život je příliš krátký). Velikán řeckého myšlení Aristotelés ze Stageiry si ve 4. století př.n.l. všímá účelnosti v přírodě. Nejen že všechno dění má svou příčinu a následek (kauzalita), ale vše směřuje ke konkrétnímu cíli (teleologie). Teologové v období středověku i v pozdější renesanci si řeckých a zejména Aristotelových přírodovědných i filosofických závěrů vážila, i když byly považovány za pohanské. Středověcí myslitelé a teologové dali řeckému pozorování přírody hlubší rozměr a kontext díky Bibli. Z druhé strany své poznání Bible (která se nesnaží vědecky popisovat pozorované jevy) doplnili o konkrétní zkušenosti a souvislosti získané ze studia přírody. Podle Bible byl člověk i živočišné druhy už od stvoření Bohem (nikoli přirozeným vývojem) rovnou v podobě, jak je známe. Badatelé z nejrůznějších vědních oborů, kteří zastávají biblické stvoření (kreacionismus), působí dodnes a tvoří odbornou opozici zastáncům evoluce, kteří místo biblického konceptu stvoření upřednostňují přirozený vývoj. Zastáncem kreacionismu byl švédský přírodovědec Carl Linné (1707 – 1778), který sestavil propracovaný systém rostlin a živočichů od nejjednodušších organismů k nejsložitějším, ale odmítal myšlenku postupného vývoje druhu. Opačné stanovisko zastával francouzský přírodovědec Georges-Louis Leclerc, Comte de Buffon (1707 – 1788). Sledoval proměnlivost uvnitř druhu, kterou připisoval vlivu prostředí, což ho vedlo k filosofickému zpochybnění teologických výkladů o původu života. Myšlenky o možnostech vývoje druhu byly na přelomu 18. a 19. století velmi aktuální. Obecně se však předpokládalo jen nepatrné stáří Země – řádově několik tisíc let, což pozorovatelný vývoj druhů příliš nepodporovalo. Nedostatek času na vývoj druhů byl jedním z důvodů proč se později tyto předpoklady neustále přehodnocovaly a „stáří Země rapidně narůstalo“. Významným počinem byl rozvoj vědeckého zkoumání geologických období a zkamenělin (paleontologie), jemuž svým studiem vyhynulých druhů rostlin a živočichů (paleobiologie) připravil cestu mj. Angličan Robert Hooke (1635 – 1703), představitel tzv. školy diluvianistů (běh dějin výrazně ovlivnila potopa světa). Jeho následovník, francouzský přírodovědec Georges Cuvier (1769 – 1832), vysvětloval, co znamenají zkamenělé nálezy neobvyklých zvířat, teorií o globálních katastrofách (kataklyzmatech), které způsobily jak masivní úhyn živočichů (např. biblická potopa), tak zachování někte-

26

rých vyhynulých exemplářů ve zkamenělých usazeninách. Tímto způsobem bylo možné zachovat „neměnnost druhů od stvoření“, kterou Cuvier prosazoval, s nálezy zkamenělin, jež byly pro jiné badatele důkazem přeměny prehistorických druhů do současné podoby. K průkopníkům myšlenky postupného vývoje druhů z jednoduchých organismů ve vyspělejší je řazen Jean-Baptiste Lamarck (1744 – 1829), zakladatel paleontologie bezobratlých. Podle něj podléhají zákonitému vývoji nejen jednotlivé druhy, ale pozvolna se mění od jednoduchého ke složitému i celý svět. Vše se zdokonaluje a přizpůsobuje okolnostem v nejrůznějších podobách; vývojové linie se větví. Později bylo Lamarckovo „samovolné úsilí přírody o sebezdokonalování“ vyvráceno. Lamarck přirozené vymírání druhů odmítal, za vyhynulé byl ochoten uznat jen ty druhy, jež člověk vyhubil. Všechny ostatní druhy žijí dále, i kdyby to předpokládalo výrazné změny a přizpůsobení se u potomků. Lamarckova teorie historického vývoje světa sice byla komplexní, ale chyběla jí dostatečná průkaznost, později byla vyvrácena. Úvahy o evolučním vývoji se rozvíjely na přelomu 18. a 19. století spíše teoreticky a na filosofické úrovni. Na vědecký systematismus, propracovanou metodologii a přesvědčivé důkazy bylo třeba ještě počkat. Dalším přírodovědcem propagujícím evoluci byl Étienne Geoffroy Saint Hilaire (1772 – 1884). Srovnávací anatomií a embryologií odvodil teorii základního pratvaru, z něhož se pomocí skoků vyvíjí nové formy organismů. Příčinu vývojových skoků ve vývoji spatřuje ve vnějších vlivech prostředí. Spis „Philosophie anatomique“ z pera E. Saint-Hilaira pochází z roku 1818 a jeho přínos spočívá v definici biologického pojmu „homologie“, který Darwinovi významně pomohl při sestavování své teorie o vývoji druhů. Anglický geolog Charles Lyell (1797 – 1875) se zasloužil o nahrazení konceptu globálních katastrof teorií postupných změn klimatu a podmínek pro život během jednotlivých geologických období, na něž reagovala flóra a fauna svou obměnou. Důsledkem postupných změn přírody roste úsilí o studium postupného vývoje živočišných a rostlinných druhů. Myslitelů, kteří svým dílkem doplnili mozaiku tvořící základ pro vývojovou teorii, jak ji později představil Charles Darwin, bychom mohli jmenovat jistě ještě dlouhou řadu. I mezi zastánci vývojových myšlenek celá desetiletí přetrvávalo množství protichůdných vlivů a nezodpovězených tendencí. Na leckteré otázky „Jak…?“ odpovídalo až dvacáté století, ale klíčovou otázkou stále zůstává „Proč…?“ Právě otázky po smyslu existence člověka posouvají v hledání hlouběji, směřují jej k tomu, co člověka přesahuje. Jak jsme si naznačili již v minulých dílech, Bible nepatří mezi starověkou mytologii. Dává nám (vědecky doložitelný a racionálně uchopitelný) základ pro zkoumání přírody a porozumění tomu, co je „v zákulisí“ viditelného světa. Důvodů proč se při hledání odpovědí na klíčové otázky života lidé odvracejí od biblického podání může být hned několik: zklamání stavem tehdejší církve; představa, že tisíce let stará Bible už nemá co říci vědecké mysli moderní doby; osvícenecká touha po vítězství světla rozumu nad přežívajícím tmářstvím a zaostalostí; snaha prokázat svrchovanost člověka, jako nejvyvinutější formy existence … každý průměrně inteligentní člověk si bez potíží jistě vymyslí dalších deset dobrých důvodů, proč Bibli odložit. Zůstává tu ale stále ta základní otázka, kterou již nastínil Aristotelés: K jakému konkrétnímu cíli směřujeme? Kreacionisté směřují ke svému Stvořiteli, který usiluje o společenství se svým stvořením a dává mu smysl. Evolucionisté stoupají po žebříku stále výše a výše k (patrně bezúčelné) dokonalosti… ale pozor na pýchu, která předchází pád. Čím výše vyšplháme, tím delší pak bude cesta dolů a fatálnější následky pádu.

Mytologie navršila nepřehlednou kupu odpovědí, s nimiž se racionálně uvažující Řekové jen těžko vy- Řečtí myslitelé diskutující nad původem života. pořádávali. Proto upřednostnili pozorování přírody.

Empedoklés z Akragantu považoval za základní látky všeho bytí čtyři elementy: oheň, vodu, vzduch a zemi. Z nichž všechno vzniká vzájemným kombinováním.

Vyobrazení Aristotela v Norimberské kronice z roku 1493.

Dominový efekt je dobrý příklad aristotelského principu příčiny a následku. Je to v podstatě řetězová reakce příčin a následků, které se navzájem ovlivňují. Stejně jako kostka domina je 1) sama v pohybu díky předchozí drobné změně polohy u sousední kostky a 2) spouští další malou změnou zase dále. Změny sice ovlivňují jen své nejbližAnaximandros z Milétu, ší okolí, ale postupně se šíří i do vzdálenějších oblastí. Takto i malá který viděl jako prazáklad místní změna může zapříčinit globální následek. Zastánci vývojové tepro vznik všeho živého i ne- orie se domnívají, že princip příčiny a následku se uplatňuje ve vývoživého vodu. ji nových druhů rostlin a živočichů.

Carl von Linné (1707 – 1778) dal svou systematizací všeho živého podnět mj. i k tomu, aby byl člověk zařazován mezi živočichy, což především u církve nebudilo zrovna nadšení.

„Bůh přírodu stvořil a Linné ji uspoGeorges-Louis Leclerc, Comte de Buffon řádal.“ Dokladem Linného přínosu (1707 – 1788) se zabýval nejen studiem přík rozvoji přírodních věd je i titulní rody, ale i matematikou, kosmologií či prastránka jeho Systému přírody. cí na rozsáhlé encyklopedii všeho vědění.

Robert Hooke je považovaný za „renesančního muže“ Anglie 17. stol., vědec a autor mnoha technických vynálezů. Zde je jeho mikroskop.

O počátky paleontologie se zasloužil Georges Cuvier.

Zkamenělý trilobit, praktické ovoce práce paleontologů.

Starobabylonská zpráva o Potopě světa. Jean-Baptiste Lamarck, zastánce vývoje druhů. Šlechtěním psa získáme jen různá plemena psa, ale nikdy nevznikne nový druh.

Podle Lamarcka se žirafy naučily postupným natahováním svých krků přizpůsobit prostředí. Georges Cuvier (1769 – 1832), zastánce teorií o globálních katastrofách. Dnes víme, že vývoj v rámci druhu možný je (mikroevoluce), ale hranice mezi druhy zůstává.

Odkrývání tajemství, hledání odpovědí je člověku přirozené. K poznávání je však nutno přistupovat bez předsudků, aby výsledky nebyly zkreslené. Zdání totiž není poznání. Např. přes brýle ateismu vidíme jen ty důkazy, které odpovídají představě, že Bůh není. Co potom s Biblí? Myslet si, že lže? Ať se člověk rozhodne jakkoli, bude to mít své důsledky. Starobylý rukopis Bible v řeckém jazyce.

Étienne Geoffroy Saint Hilaire, účastník Napoleonovy výpravy do Egypta, objevitel nových druhů živočichů a zakladatel první evropské ZOO.

Charles Lyell, anglický právník považovaný za otce moderní geologie.