Časopis Apoštolské církve

Časopis Apoštolské církve

Ročník 23

Navštivte nás na www.apostolskacirkev.cz

Číslo 9 / 2011

Sloupek

Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře! Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal. (Žd 13,7–9)

2

M

ilí bratři a sestry, vážení čtenáři, pokoj vám. Žehnáme vám z naší redakce k dalšímu školnímu roku, který je před námi. Prožijte ho spolu s vašimi rodinami v pokoji a těsném obecenství s naším Pánem. Jsme vám vděční za řadu kvalitních a povzbudivých příspěvků, vaše modlitby i komentáře k časopisu. Vaše odměna je bezpečně uložena v nebesích, kde ji „mol ani rez nezkazí“. Stávající číslo věnujeme prioritně „Duchovnímu soustředění“ naší církve na Dlouhých stráních, které duchovně letos vedl náš emeritní biskup Rudolf Bubik. Dnešní zaměstnavatelé si žádají často muže a ženy „do třiceti let, se znalostí cizího jazyka, práce na PC, s řidičským průkazem skupiny B a flexibilní v pracovním nasazení“. Ve společnosti se vytváří atmosféra přehlížení nejen rodin a jejich potřeb ale i lidí věkově starších. Přestože negativní důsledky tohoto trendu jsou zřejmé, je neustále posilován. Boží slovo nám jasně ukazuje, že rodina je základní stavební kámen společnosti a starší lidé jsou nenahraditelní v získaných zkušenostech. Při četbě pamětí britské premiérky Margaret Thatcherové mne zaujalo její konstatování, že jako expremiérka dostávala mnohem více pozvání od asijských státníků nežli v době, kdy byla u moci. V jejich zemích totiž vládne přesvědčení, že čím je člověk starší, tím má více zkušeností, jejichž využití jej upřednostňuje před lidmi mladšími. Mojžíše Bůh postavil do čela izraelského národa v jeho osmdesáti letech, i když služba, která jej čekala, byla po všech stránkách velice náročná. Nechť jsou nám tyto skutečnosti povzbuzením, abychom službu emeritního bratra biskupa neviděli jako výjimku, ale jako součást Božího plánu pro církev i společnost. Kvalita a přínos dnes již opakovaně konaného „Duchovního soustředění“ je toliko jeho potvrzením. Řada dalších církevních aktivit zachycených v následných článcích v tomto čísle zve k naší podpoře eventuelně účasti. Upozorňuji jen na „Evropskou konvokaci“ naplánovanou na konec roku v Praze, protože na ní mám přímý organizační podíl. Připojte se prosím k přímluvcům za akci či ji podpořte jiným způsobem. Věřím, že bude mít výrazný přínos k budování kladného vztahu Evropy k Izraeli. Aleš Navrátil

Úvodník 3

Pozdrav z Filipín

Celocírkevní duchovní soustředění >>> 4

Postav si koráb

11

Lidé si mohli udělat čas na Boha...

11

Bylo to nádherné...

11

Bůh se mě intenzivně dotýkal

Ze života církve 12

Zprávy Nové generace, červen 2011

12

Konference Nové generace

19

Podpora dětského domova Šance >>>

20

Filadelfie - z bulletinu č. 2 >>>

O B S A H

Studijní materiál 13-16 Co ve Studijní Bibli nenajdete (Numeri)

Izrael 17

19

Evropská konvokace v Praze

Čtenáři píší 22

Jednota v církvi

23

Křesťanská policejní asociace

24

Podpořte Písmáctví v Čechách

24

Konstantin a Metoděj

Stvoření vs. evoluce 12 26-28 Evoluční náboženství

Život v Kristu - časopis Apoštolské církve Šéfredaktor: Martin Moldan Redakce: Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák Strany 26-28 sestavil Mgr. Pavel Slepička Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu redakce: Život v Kristu, U Podjezdu 12, 772 00 Olomouc tel.: 585 150 455, e-mail: [email protected] Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 tel. & fax: 558 761 571, 558 761 572, e-mail: [email protected] Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 25,- Kč, pro předplatitele 22,- Kč, poštovné podle tarifů, pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků. Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě č. j. 2725/92-P/1 ze dne 1. 12. 1992 Jak objednat časopis Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu: Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504. S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou použijete k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit zvlášť každé jednotlivé číslo. Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku Pavel Vimpel, mobil: 0905-831 356 (předvolba SR 00421)

20

Pozdrav z Filipín

V

době, kdy vychází toto číslo Života v Kristu, ještě trávím svůj čas ve filipínském městě Baguio. V prostředí teologického semináře máme skvělou příležitost poznávat nejen křesťany z různých kultur a zemí (převážně z Asie), ale také naslouchat pastorům a učitelům z celého světa. Střet kultur a tradic a současně jeden Duch – to je mimořádná příležitost přemýšlet nad křesťanstvím v širších perspektivách. Tím člověk může konfrontovat některé své zažité pohledy a přístupy s tím, jak jsou ty samé otázky chápány v jiném kulturním prostředí. Někdy jsme totiž ovlivněni příliš sami sebou, svou mentalitou, tradicí, důrazy v učení své denominace a podobně. Většina studentů, s nimiž se zde setkávám, možná nepochází z bohatých a rozvinutých zemí, zato však pochází z krajin, kde se daří evangeliu a církve rostou. Jedna z oblastí, nad kterou zde přemýšlím, je vliv vzdělání na život církve. Povšiml jsem si, že vzdělání je v našem prostředí někdy dáváno do protikladu s mocí Ducha svatého. Řekl bych dokonce, že nejen v našem prostředí – letniční celého světa byli řadu desetiletí velmi skeptičtí k teologickému vzdělání. Bylo to dáno tím, že sami prožívali silné Boží působení, zatímco většinová církev ustrnula na suché a mrtvé teologii. Tak se narodilo přesvědčení, že tyto dvě věci – Boží působení a teologie – jaksi nejdou dohromady. Jedním z biblických textů, kterými se tento postoj zdůvodňoval, byla slova apoštola Pavla z epištoly Filipským: Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, (Fp 3,7–9) O apoštolu Pavlovi se někdy mluví jako o muži, který všechny své (domnělé) přednosti zahodil, aby získal Krista. Tím se myslí, i když to tento text vůbec neříká, i jeho vzdělání. Jako by léta jeho přípravy ve škole u rabína Gamaliele byla k ničemu, poté co uvěřil v Pána Ježíše Krista. Pozorné čtení kontextu nám ale ukáže něco jiného: Řeč je zde

o vykoupení a ospravedlnění – a v tomto kontextu skutečně Pavlovo židovství nehrálo pražádnou roli. Ovšem v jeho práci coby misionáře a zakladatele řady sborů vidíme něco jiného: Jeho znalost Písem, jeho precizní argumentace a vytříbené myšlení, které můžeme vidět v jím sepsaných spisech, nám ukazují, že Bůh si vybral velmi vzdělaného muže. Samozřejmě, Pavel kázal a učil Ježíše ukřižovaného, ale Duch svatý umocnil jeho přirozené schopnosti získané studiem. V celém Písmu můžeme vidět mnohé další příklady, jak vzdělání pomohlo k dosažení Božích cílů. Zářným příkladem je Mojžíš. Jeho příběh je natolik známý, že jej nechci celý opakovat, jen zdůrazňuji skutečnost, že se mu dostalo vynikajícího vzdělání. Písmo to výslovně nezmiňuje, ale jako egyptský princ byl zcela jistě vychováván nejlepšími učiteli. Aby byl Bohem použitelný, musel učinit zkušenost, že ve své síle pranic nedokáže. Musel se zklamat sám v sobě. Léta strávená v midjánské zemi u oveček jej naučila patřičné pokoře. Nicméně jeho práce – schopnost formulovat a předávat Boží zákon, vést početný národ, soudit rozličné spory, vést bitvy – v pozadí vidíme širokou teoretickou přípravu, které se mu v mládí dostalo. Stejně jako u apoštola Pavla se zde spojilo božské s lidským a výsledkem byl národ zformovaný z hrstky otroků. Dále bychom mohli hovořit o Danielovi, který byl učen (mimo jiné) politice a vůdcovství, o evangelistovi Lukášovi, který byl lékařem nebo o Apollovi, jehož skvělé řečnické schopnosti napomohly ke zvěstování evangelia. Řečtí rétorové jeho doby se učili nevybíravými způsoby obhajovat věc, za kterou dostali zaplaceno. V rámci přípravy se učili argumentovat ve prospěch věci a pak si vyměnili role a argumentovali se stejným zápalem pro opačné stanovisko. Tedy šlo o umění bez morálky. Co se stalo, když se helenistický Žid s rétorickým vzděláním obrátil? Zahodil své schopnosti jako nesvaté? Nikoli, dal jej do rukou Pánu a církev měla z jeho služby veliký prospěch (Sk 18,27). Tak, jako liberální teologové zpochybňují Boží působení, můžeme se dopustit podobného omylu: Podceníme lidskou stránku Božího působení.

V celých křesťanských dějinách můžeme vidět, že to bývali často velmi vzdělaní lidé, kdo měl vliv na společnost. Připomeňme, alespoň z těch nejvíce známých, Jana Husa, Jana Želivského, Jana Amose Komenského. Mnozí duchovní vůdci v zahraničí byli vzdělaní lidé. Znamená to, že vzdělání je nutným předpokladem k šíření evangelia? Vůbec ne. Zrovna tak jako stáli v čele řady probuzení vzdělaní lidé, mnohá probuzení začala bez vzdělaných lidí. Hudson Taylor, zakladatel vnitročínské misie z druhé poloviny 19. století, zformoval první skupinu misionářů z prostých lidí. D. L. Moody, významný americký evangelista z počátku 20. století, byl člověk bez teologického vzdělání. Letniční hnutí v naší zemi započalo mezi prostými lidmi. Evangelium nepotřebuje žádné jiné „nutné předpoklady“. Nepotřebuje znalost teologie, ale nepotřebuje ani lidskou prostotu nebo omezenost. Když se jeví jako potřebné vzdělávat se v teologii, čiňme to. Ale vězme, že v teologii samotné život Boží není. Studenti ze zemí jako je Korea, Čína, Indie, Japonsko, Barma a mnohé další, s nimiž se zde setkávám, jsou přesvědčeni, že nadějí pro jejich národy je generace znovuzrozených, Duchem naplněných, ale i patřičně vzdělaných mladých lidí. Vědí, že je třeba měnit životy lidí, ale také zákony země, staré zvyky a způsoby. Vědí, že evangelium je nejen pro prosté, ale chtějí zasáhnout všechny vrstvy své společnosti. Znají Boží působení, chvíle strávené s nimi na modlitbě mne o tom přesvědčily. Evangelium však chápou jako komplexní záležitost, a proto se rozhodli se vzdělávat. A co naše podmínky? Jakým způsobem chceme zasáhnout evangeliem naši zemi, společnost, města, v nichž žijeme? Má-li být církev slyšitelným hlasem ve společnosti, musí být také hlasem srozumitelným. Jazykem dnešní doby je vzdělanost. Potřebujeme církev, která neopouští poznání Krista, ale zároveň se nebojí mluvit řečí dnešní společnosti. Přeji Vám Boží požehnání Martin Moldan, biskup AC

Úvodník

Ročník 23, září 2011

3

ŽIVOT V KRISTU

Postav si koráb

Celocírkevní duchovní soustředění

Kázání emeritního biskupa Rudolfa Bubika

4

Dlouhé Stráně, 16. 7. 2011

Z

ačnu tím, že přečtu proroctví jedné sestry, které se ke mně dostalo. Bible mi říká, že máme proroctví i proroky rozsuzovat, a vím, že právě tato sestra, kdykoli měla proroctví, vždy jsem s ním mohl souhlasit, a stejně tak i tentokrát. Bůh skrze ni řekl: „Udělám tři kroky. První krok: Uzavřu novou smlouvu se svým lidem v této zemi. Druhý krok: Srazím do prachu pýchu tohoto národa. Třetí krok: Vyleji svou milost na tento národ.“ I proto bychom se měli zamyslet nad tím, před čím stojíme a do čeho jdeme. Jako motto celého týdne bych uvedl verše, které náš drahý Bůh řekl Šalomounovi v 2 Paralipomenon 7,13 a dále: Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor,… Můžeme říct, že všechny tyhle věci vidíme dnes kolem sebe ve velké míře. Podívejme se do masmédií, ať to je televize, internet, noviny, co můžeme vidět? Křesťanství je snižováno a kdejaký okultista, kdejaký jiný nepřítel dostává prostor. Všechno to, co je živeno z pekla, dostává prostor v masmédiích. Proto si uvědomme, že je nejvyšší čas, aby se něco stalo, aby v našem národě mohla nastat změna. A můj lid, pokračuje Bůh ve 2Pa 7,14, který se nazývá mým jménem, to jsme my, se pokoří, budu tady v těchto dnech hovořit, co to je pokora, a bude se modlit, bude tady v těchto dnech dost příležitostí modlit se, a vyhledávat mě, i k tomu bude příležitost, a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. Mé oči budou otevřené a mé uši ochotné slyšel modlitbu na tomto místě. (2Pa 7,14–15). Ano, my to velmi silně potřebujeme. Aby jeho oči a uši byly na nás otevřené, aby Boží

lid v této zemi mohl začít měnit klima této země, aby Boží lid v této zemi mohl začít být tím, čím být má. A teď půjdeme k jednotlivým dnům. Téma těchto sedmi kázání bude: Zůstávej ve smlouvě. Budeme se na ně dívat z různých stran. Dneska se budeme zabývat tím, že bych chtěl vás, Boží služebníky a služebnice trošku probudit, trošku vás zastavit v tom rozjetém, rozběhnutém životě, abychom se podívali kolem sebe, cože se to kolem nás děje. Budeme se zamýšlet nad tím, co říká Pán Ježíš: Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. (Lukáš 21,25–28) Podívejme se na jednotlivé verše uvedeného Božího slova. Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. (L 21,25) Než začal červenec a já jsem si připravoval tato kázání, najednou zírám. V novinách a kde všude možně se dočítám zprávy na toto téma. Na půdě OSN byla vědecká konference na téma vesmírného počasí. A minulý týden přišli vědci s důkazy a varováním: Připravte se na velkou vesmírnou bouři, která ochromí veškeré lidstvo. A teď jsem četl další a další zprávy. Pozor, něco se začíná dít. Tak si říkám, když už i masmédia nás informují o znamení na slunci, tak to už je vážné. Do té doby to dělala jen Bible, teď už to dělají i masmédia. Nechce náhodou Bůh do nás drcnout: Vzpamatujte se.

Půjdeme dál. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. (L 21,26) Dočetl jsem se jeden zajímavý údaj: OSN jmenovala zástupce lidstva pro komunikaci s mimozemšťany. Vysoce zajímavé. Jmenovaná nějaká dáma, vysoká komisařka ve Vídni, má kolem sebe celý velký ansámbl lidí, jen nemohu zjistit, jakou mají pracovní náplň. Co všichni v pracovní době dělají? S jakými to mimozemšťany komunikují? Nedomnívejme se, že to je jenom snaha, jak snížit nezaměstnanost, neboť pekelné mocnosti se začínají hýbat. Ona je ta dáma astrofyzička, jinými slovy okultistka. Takže všechno se to začíná hýbat. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. (L 21,27–28) Tady je náš úkol. Až uvidíme to vše, ano, my to budeme prožívat, prosím vás, odlepme oči od země a začněme se dívat výš. Přestaňme myslet přízemně, začněme myslet s pohledem upřeným na to, co se bude dít dál. Začni svůj život plánovat jako život po Božím boku, odpoutej se od věcí pozemských. Pozvedněte hlavy a hleďte, už se něco děje. Ale pokud jsme tady na zemi, ještě musíme splnit určité úkoly, a o těch budu mluvit. Nyní se budeme věnovat několika veršům z Lukáše 17. kapitoly. Dost mě zaujaly, neboť dle mého názoru tady Pán Ježíš chronologicky ukazuje na to, co je před náma a kolem nás, a tím nás burcuje, abychom si dle toho zařídili svůj život. Jako když se zableskne a rázem osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. (L 17,24) Znovu je tu den, o kterém nám říká Písmo, že zazní zvuk, zazní trouba archanděla a miliony lidí najednou zmizí. Bude to situace dost těžká. Ale současně jsou křesťané, kteří to využívají k poměrně dobré evangelizaci. Hlavně na západě sem tam uvidíš u cedulky auta vzadu

velkou ceduli: „Pozor! V případě příchodu Ježíše Krista auto nikým neřízeno.“ Podobnou cedulku si pověsí u volantu a pak vezme stopaře. Stopař se začne zajímat, co to má být, a on mu říká: „Když ti zmizím, chop se rychle volantu, tady je brzda, tady to.“ „No a proč bys měl zmizet?“ A je příležitost evangelizovat. Ano, to se stane najednou. Ale teď dávejme veliký pozor. Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. (L 17,25) Kdo bude velmi trpět? Když se podíváme do knihy Skutků, můžeme číst, že když zastavil Pán Ježíš Saula, co mu říká? „Saule, Saule, proč pronásleduješ můj lid?“ Ne. On mu říká: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Nejdřív musí mnoho trpět. Čili než přijde Ježíš Kristus, bude tady údobí, kdy jeho tělo bude hodně trpět. U stolku s literaturou najdete některé nové tituly, je tam moje kniha, čtvrtý díl Nepřemožitelného světla, je tam i kniha Katolicismus na východ od Edenu. Chcete-li vědět, kolik trpěl Boží lid, tak si je můžete přečíst. Ano, Boží lid trpěl velmi mnoho. Nejdřív bude velmi trpět. Druhá věc: A být zavržen od toho pokolení. Ta doba utrpení zhruba začala končit francouzskou revolucí, kdy se začala prosazovat tolerance. Ale současně přišla doba zavržení od tohoto pokolení. My vidíme, že křesťanství jako takové, v Evropě nejvíc, v Americe, Austrálii míň, je zavrženo. Je po něm šlapáno, je znehodnocováno. Pán Ježíš velmi jasně řekl, že toto se bude dít než On přijde. Čili toto už je za námi. A pak Pán Ježíš pokračuje: Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka (L 17,26). Dny Noé. Oč se jedná? Pán Ježíš říká: Jak bylo, tak znovu bude. Čili dávám vám metr. Tím to můžete poměřovat. Jak bylo. Načež si přečteme Genesis 6,5: I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Podívejme se kolem sebe. Začalo to už za francouzské revoluce, ale postupně se to šíří víc a víc. Podívejme se na tu zlovůli v celém dvacátém století. Dvě strašné světové války, pak doba, kdy velikou část světa ovládl komunismus. A dneska už to je lepší? Když se náhodou někdo začíná zajímat o tvou peněženku, dávej

V

pozor, abys tomu zloději neublížil, jinak ti hrozí, že půjdeš sedět. A další podobné věci. Zlovůle. Právo je převráceno. Podívejme se na zlovůli, která je v rodinách, jak vypadají názory na výchovu dětí. Podívejme se na zlovůli na dalších a dalších místech. Ona se dnes šíří daleko, daleko víc. Pán Ježíš k tomu řekl: Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. (L 17,27) Víme z Bible, že to trvalo 120 let. To byla doba, kterou nazýváme „Dny Noé“. Tak ji nazval i Pán Ježíš. Kdo a čím tu dobu odstartoval? Byl to sám Bůh, když promluvil k Noemovi. Čili doba Noeho byla odstartována Božím příkazem. V té době zlovůle, která rostla, najednou vidíme: Promluvil Bůh. Zlovůle tady byla už počátkem 20. století. A ta zlovůle se nezmenšovala, ale dále rostla. Jedli, pili, ženili se, vdávaly, život běžel. A pak najednou, teď to zacituji Slovensky, protože se mi ten citát Kristýny Royové velmi líbí: „Keď sa veľký páni o nič pohádajů, aby sa mal za nich kto nechať dorubať.“ Čili velcí páni se pohádali a miliony lidí umíraly v 1. světové válce. Pak znovu jiní velcí páni se pohádali, a ve 2. světové válce umírali další. Bůh označil dobu Noeho, ale během té doby Noé neměl úkol naříkat, fňukat, plakat, Noé měl jiný úkol. A tady bych chtěl ukázat na další věc. Tam, kde zhru-

ba datuji, že mohla začít ta naše doba Noeho, nejenže se zvětšovala zlovůle, ale počátkem 20. století přišlo ještě něco jiného: Veliké probuzení. Ve Walesu, když o tom někdy mluvím, někteří lidé mi říkají, že přece to ani není možné, takové změny. Oni měli shromáždění, kdy na ně sestoupil Duch svatý, mládež se rozešla po městě, zůstali stát před nevěstincem, začali se modlit, a z nevěstince vyběhly prostitutky a činily pokání. V téže době čteme o velkém probuzení v Oslu, když tam se osobní vlak s dělníky blížil k městu, lidé ve vlaku klekali na kolena a činili pokání, přitom jim ještě nikdo nic neřekl. V té době vidíme probuzení ve Walesu, Oslu, Brzegu i na Těšínsku, takzvaný Těšínský zázrak. V té době bylo rovněž velké probuzení v Číně, Indii, v té době taky Darby ujasnil učení o eschatologii, čili v té době se začalo něco dít. V souvislosti s tím se podívejme, co se dělo v době Noeho. Bůh reagoval na svět a řekl, že bude zničen, ale Noé našel u Hospodina milost. Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. (Gn 6,9) Co mi v tom rodopise chybí? Vzdělání Noeho, jeho majetek, postavení ve společnosti, nic z toho tam není. Noé chodil s Bohem a proto nalezl milost v Božích očích, proto Bůh ho zastavil. Noé chodil s Bohem. Toužíš, aby i tebe v těchto dnech Bůh zastavil? Ale pozor, teď ti přečtu, co zna-

Celocírkevní duchovní soustředění

Ročník 23, září 2011

Témata časopisu

ážení čtenáři, rádi bychom s vámi tost zapojit se do této požehnané práce. Příležitost podílet se na přípravě témat: sdíleli plán témat, která vidíme Těšíme se na vaše postřehy a připomínky, • Generální úklid jako aktuální. Obsah témat i jejich nebojte se nám napsat na e-mail redakce • Vánoce v Izraeli • Domácí skupinky pořadí se může vyvíjet podle vašich pod- [email protected]. Výhledově připravujeme témata: Práce nětů, příspěvků či potřeb. Rádi bychom Příště se můžete těšit na téma: se seniory, Odpočinutí u křesťanů. vám vycházeli vstříc a dali vám příleži- • Křesťanské hudební skupiny

5

Celocírkevní duchovní soustředění

ŽIVOT V KRISTU

6

mená to Boží zastavení. Gn 6,13–14: I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou.“ A tak dále, a tak dále, archa bude tak dlouhá, tak široká, tak vysoká, shromáždíš potravu pro tolik a tolik zvěře, pro svou rodinu, zkrátka, čísla se jen hrnula. Noé chodil s Bohem, Bůh ho zastavil, řekl: „Pojď, Noé.“ „No dobře, goferové dřevo, a kde ho seženu?“ „No v těch kopcích.“ „Kdo mi ho bude stínat?“ „No ty, Noé.“ „A kdo to zaplatí?“ „No máš něco na účtu, Noé. Postavíš si archu.“ Víte, my jsme s Maňkou a rodiči měli jen jednu obyčejnou krávu a jedno obyčejné prase. To nevíte, co to za zimu spořádá. A teď si vezměme pár nosorožců, pár slonů, pár žiraf, pár, pár, pár… No nazdar. „A kde to krmivo dám?“ „No tam si uděláš skladiště.“ „Bože, já ti dám zlepšovací návrh. Přece ty všechno můžeš, takže ty dopustíš na ta zvířata spánek. Ona nebudu žrát, já je nebudu muset krmit ani hnůj od nich odvážet. Ty to můžeš udělat.“ „Ne, Noé. Uděláš si archu dle těchto rozměrů.“ Tady právě je první otázka: Jsi připraven připravit si archu? Jsi připraven začít na ní makat? Dále čteme Gn 6,17–18: Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou… S tebou udělám smlouvu. Připrav si archu, a až ji budeš mít hotovou, já udělám s tebou smlouvu, Noé. A ta smlouva bude, že vstoupíš do archy, a s tebou tvoje žena, tvoji synové, jejich ženy. S tebou, Noé, podívej se kolem sebe. Kolik tady vidím pastorů, kolik tady vidím starších sborů, vedoucích skupinek. Postav si archu. Vejdeš ty a s tebou tvůj sbor, tvoje rodina. Pozor, ty máš úkol. Na této zemi tě Bůh postavil a dal ti určitý úkol. Ty tu

nemáš žít pro sebe. Nemáš žít tak, abys to tady nějak protloukl, ale máš stavět archu, abyste vešli ve smlouvu, ty a s tebou další. A ta smlouva je, že vstoupíme. ím tě oslovilo duchovní souV Novém zákoně máme něco podobstředění? ného. Podíváme se teď na jednoho muže. My jsme tu byli minulý rok. Byl to typický věřící bohabojný Žid, jmePo tom setkání ta malá skupina, když noval se Nikodém. Točil se stále kolem přišla domů, přinesla něco nové Ježíše. I dneska, když se dívám kolem a vlastně od té doby u nás ve sboru sebe, kolik lidí mi řekne: „Já jsem taky pravidelně běžela intenzivní modlikřesťan. Ale jó, já věřím, že je někde něco. tební setkání, u kterých vidíme velJá jsem taky křesťan.“ V naší zemi máme kou změnu. Letos nás ze Slovenska přes 30 % křesťanů, a přitom podle nepřišla o mnoho větší skupina, každý dávno vydané statistiky se nám rodí 90 % z nás přišel s mnohými očekáváními, novorozeňat, které byly počaty mimo já sice můžu mluvit jen za sebe, promanželství. Jak to? Přičemž si nikdo netože jsem nemluvila s jinými lidmi, všímá, že prokletí, které se na tyto nevinale očekávání, která jsem měla, Bůh né děti vztahuje a které jde s nimi celý naplnil. Odpovídal na moje prosživot, je jedno z největších, jaká Bible zná. by, odpovídal na moje modlitby, poJak to, že ti křesťané žijí tak nemravný živzbudil mě a ukázal mi, jak dál v něvot? Čili dívejme se kolem sebe. kterých životních situacích, ale ještě Podívejme se na Nikodéma. Ve 3. katoho mám hodně zpracovávat, je to pitole Jana čteme, že Nikodém přišel čerstvé. za Ježíšem a řekl mu: „Rabi, ty jsi z Boha.“ Takové vyznání, tak vysoké ohodnocení. Takže bys doporučila účast i příště? A co mu řekl Pán Ježíš? Jan 3,3: Ježíš mu Určitě. odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit královKonkrétně třeba proč, co tě zaujalo? ství Boží.“ Tady je jeden problém. Za zády Protože je tu především Boží přími visí bílá cedule, ale já ji nevidím. Já tomnost, ať už na modlitbách, ať už vidím vás, ale tam nevidím. Kolik lidí jde na chválách, na společných setkáživotem, on chce dobré, on chce to nejních, nebo během kázaného Božílepší, je jasné, že pro sebe. On chce mít ho slova. Je to opravdu čas, tak jak absolutní svobodu, a proto se rozvádí. název říká, duchovního soustředění. On ani nevidí to Boží království. On ani Od rána do večera člověk může odenevidí, že jde do pekla. Nikodéme, kam vzdat celý svůj život Bohu, soustřejdeš? Ano, věřím, že jsou tady všichni vědit se na něj a očekávat od něj. Věřící. Přesto se tě zeptám: Vidíš ty to Boží řím tomu a zatím to vždy tak bylo, království? Víš vůbec, kam jdeš? že když je člověk ochotný soustředit Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk nase na Boha, Bůh je připraven jednat. rodit, když už je starý? Nemůže přece vstouPrávě proto doporučuji přijet. pit do těla své matky a podruhé se narodit.“ Slávka Vimpeľová, Slovensko Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodi- duch.“ (J 3,4–6) Tady je další veliký prolo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je blém. Jak vypadá tvůj život? Jsi křesťan žijící v moci? Jsi křesťan, který v modlitbě skutečně mluví s Bohem? Už víc jak 50 let kážu evangelium, ano, díky jeho milosti mohu říct: Vím, co to znamená mít vztah s ním. Vím, že fungují ty verše Než zavolají, řeknu: Zde jsem. Kolikrát, vždyť jsem člověk, jako každý jiný, kolikrát jsem měl a mám různé problémy, ale mám i jeho. Ještě než zavolají. Není tomu dávno, kdy vezl Maňku můj syn do města, a zdrželi se tam déle než byla stanovená lhůta. Začal jsem se nepokojit: „Nestalo se jim něco? Nemám brát mobil a volat?“ Ještě než zavolají. On mi říká: „Nezmatkuj. Ti andělé, kteří hlídají tady tebe už vidí anděly, kteří jsou nad jejich autem.“ Netrvalo pět minut a Maňka byla doma. Čili než zavolají. A tak bych mohl hovořit o dalších příkladech. Křesťanství je osob-

Č

ní vztah s Bohem na každý den. Křesťanství není víra v něco, ale křesťanství je víra v někoho a především vztah s ním. Především mám možnost s ním hovořit. „Noé, postav si koráb.“ Už léta ho stavím. Léta ho s Maňkou stavíme. Ten koráb znamená omezení. Ten koráb znamená: Celý život budeš žít pro to, aby církev byla slavná na této zemi. Vyrůstal jsem ve věřící rodině. Bůh mi nebyl věcí neznámou. Ano, můj otec často míval proroctví, žil jsem ve sborech, kde proroctví byla. A postupně mě vedl k tomu, abych i já mu vydal svůj život. On mi jasně řekl: „Jinak zahyneš.“ A proto, přijal jsem Pána Ježíše, prožil křest Duchem svatým, a mou oblíbenou písní bylo: „Vše ti vydávám, požehnaný Spasiteli, vše ti vydávám.“ A jednou, když jsem šel v noci ze směny, jsem se s ním setkal. Bylo to setkání ve velké moci. On, živý Bůh, je najednou u mě. Neznal jsem ho, jak ho znám dnes, bylo to pro mě nové. A On začal mluvit: „Rudku, přijal jsem tvou nabídku, že mi chceš vše vydat. A proto si tě chci vzít do své školy. Mám s tebou plán, že jednou povedeš mou církev v této zemi.“ Já říkám: „Bože, já? Nemám vzdělání, neumím mluvit, bojím se lidí.“ A On mi říká: „Ale pozor, jestli to přijmeš, tak tě čekají brány vězení.“ A to už vůbec ne. Já se bojím utrpení. To všechno mi procházelo myslí. Postavíš si koráb a do něho vejdeš. Ten koráb bude vypadat tak, tak a tak. Po chvíli zvažování jsem řekl: „Otče, pokud dokážeš z takového materiálu jako jsem já něco udělat, já říkám ano. Ale nemám na to.“ A On říká: „A já si tě teď vychovám.“ A byla to tvrdá škola. Ta škola znamenala rozměry. A cíl byl, aby církev byla slavná na zemi. Byl jsem mladý, děvčata byla v mládeži tak nádherná. A On mi řekl: To odlož stranou. Sloužil jsem Bohu, kázal

na mládeži, a najednou On řekl: „Táta bude stavět barák a ty s ním. Veškeré finance, všechno mu dáš.“ Omezení. Ta archa bude mít takový rozměr. „A ten barák budete stavět tam na té samotě.“ Co já jsem si vyslechl kritiky: V takové díře, vždyť tam lišky dávají dobrou noc. Co to vyvádíš? Jenže Bůh viděl, že pro církev budu dům potřebovat právě tam. Proč? No protože až jsme ho postavili, tam se rodila církev. A když k nám cestou shora někdo šel, tak to byla buď návštěva nebo estébák. Jiná varianta nebyla. Bůh věděl, co dělá. Já ne. Postavíš si archu. Přišel jeden moment, kdy jsem řekl: „Otče, ale já se musím ženit.“ „Souhlasím, a vezmeš si tamtu.“ A tak to šlo krok za krokem. Už jsme byli spolu, Maňka v jiném stavu, můj plat nic moc, a On mi říká: „Maňka zůstane doma.“ „Otče, a z čeho budeme žít?“ „Moje je zlato země.“ Postavíš si archu. A život běžel dál. A tak se tě dneska chci zeptat: Jsi připraven vydat mu svůj život pro to, aby jeho církev byla slavná na zemi? To znamená: Začneš makat na té arše? Abys tam vešel ty a s tebou i ti další? Jsi na to připraven? Nežít tady pro sebe? Setkal jsem se s jedním svědectvím, co znamená Vejdeš ty a s tebou. Jedna žena měla muže totálního alkoholika. Kolikrát slyšela, že nejlepší řešení je rozvod. Před půlnocí málokdy přišel, ale pokaždé důkladně zřízený. Život nebyl lehký. Ale do archy vejdeš ty a s tebou. Ona se modlila a přijala Boží slovo, jak má vypadat žena. Dennodenně po půlnoci vstává, když on se dopotácel, různě pozvracený či pomočený, pomáhá mu svléknout se, umýt. Jí se nechtělo spát? Chtělo. Bylo jí to příjemné? Nebylo. Postavíš si koráb. A tak to běželo pěknou řádku let. A jednou v té hospodě, kde on sedával, když už se číšník chystal je vyhodit, padla

mezi tou partou z mokré čtvrti otázka: Co by se stalo, kdybych vás teď přivedl domů? První říká: „Moje by vstala, vzala by paličku na maso a pěkně by nás zřídila.“ Druhý: „Otevřela by dveře, vzala váleček na těsto.“ A třetí: to by vzala, čtvrtý: vykopla, skopla, až přišla řada na něj. On říká: „Vstane, obleče se, usměje, přivítá vás, posadí kolem stolu, obslouží.“ „Blbneš? Ne, neexistuje. Jdeme.“ A celá ta parta z mokré čtvrti si to šine k jeho paneláku. Po schodech se dopotáceli k bytu, ona skutečně vstala, oblekla se, s úsměvem je přivítala, ale teď se něco stalo. Teď začal jednat Bůh. Oni ti chlapi si ji začali plést se svou manželkou. Ono takovou by chtěl každý z nich. A on to uviděl. Ne ona, on je začal chytat za límec a vyhazovat ze dveří. Ne ona, on je skopával ze schodů. On to všechno udělal. A když vykopl posledního, zamknul, vlezl do kuchyně, sedl ke stolu a naplno se rozbrečel. A řekl: „Prosím tě, řekni mi: Kde bereš tu sílu? Já ti závidím. Já jsem otrok. Pomoz mi.“ A tu noc ten otrok byl rozvázán. Proč? Ta žena stavěla koráb, aby do něho vešla ona i její manžel. Přesně dle rozměrů Bible. Ne dle názorů francouzské revoluce a pozdějších nauk. Výsledkem bylo, že ten otrok byl osvobozen. Moc života v ní to zlomila, a on byl osvobozen. Čili stavěj si koráb. Jako bylo za dnů Noé. Ale Pán Ježíš pokračuje dál, a my čteme: Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. (L 17,28–29) Čili doba, o které říká Pán Ježíš, a ve které my žijeme, začne Noem, a bude trvat, můžeme kalkulovat 120 let? Můžeme a nemusíme. Ale tam je řečeno, že ta doba skončí dobou Lotovou. Jako bylo za dnů Lota. Jaká máme rozpoznávací znamení? Podívá-

Celocírkevní duchovní soustředění

Ročník 23, září 2011

7

Celocírkevní duchovní soustředění

ŽIVOT V KRISTU

Č

ím tě oslovilo duchovní soustředění? Já jsem si až tady uvědomil, že člověk po celý rok ze sebe vydává, a že je taky třeba čerpat. A tohle je opravdu dobré místo na to, aby člověk mohl něco načerpat, něco získat, k něčemu se rozhodnout, něco dát pryč a něco nového začít. Děkuju Bohu za to, že jsem tady, Bohu a svému pastorovi, protože ten mě požádal, abych tady mohl sloužit, takže sloužím. Řekl jsem: „Ano, pojedu, pomůžu, budu sloužit. Ano, budu tady služebně, ale zároveň tady čerpám i odpočívám.“

A je třeba něco konkrétního, co se změnilo ve vašem životě, nebo něco, co jste prožil nově? Nová rozhodnutí v osobním životě. A můžu říct něco negativního, aby se to trošku vyvážilo? Určitě. Trošku mě mrzí ten hluk během modliteb po ukončení shromáždění. Břeťa Dršťák, AC Havířov

Č

ím tě oslovilo duchovní soustředění, udělal Bůh v tvém životě něco konkrétního? Zprvu jsem se rozhodoval, na jakou sborovou dovolenou jet, nakonec jsem se rozhodl pro brněnskou, kterou pořádal sbor AC Brno. Jsem rád, že jsem vzal s sebou rodiče a sestru. Velice se jim tam líbilo Rudkovo kázání a byli povzbuzeni. Zpočátku jsem bojoval s tím, jestli na duchovní soustředění pojedu. Nevěděl jsem, jestli dostanu v práci dovolenou, ale přišel jsem ke kamarádovi a ptám se ho: „Nejel bys do Jeseníků?“ On mi říká: „Jo.“ On tam rád jezdí, a tak se ho ptám: „Je to duchovní soustředění, je to křesťanský program.“ A on říká: „Jo, jedu.“ A tak jsem se rozhodl, že tedy pojedu. Kamarádovi se na duchovním soustředění líbilo, bylo to pro něj povzbuzením. A pro mě bylo zase povzbuzením, abych se nebál zvát lidi na křesťanské akce. Takže to byl nevěřící kamarád? Ano, to byl nevěřící kamarád. Takže jsi ho pozval na duchovní soustředění, a on neodmítl. Ano, neodmítl a dokonce se mu to líbilo. Martin, Brno

8

Č

ím tě duchovní soustředění obohatilo? Určitě mě obohatilo naprostou jistotou, že víra v Boha znamená hlavně dynamický růst. Má směr, není to iluze, nejsou to prázdné fráze ale konkrétní život. Dynamika je v tom, že my máme příležitost něco udělat. Přesně jako ten slepý, který křičel: „Ježíši, uzdrav mi oči.“ Pán Ježíš byl opravdu mocen to udělat slovem, oči by byly uzdraveny. Ale Pán Ježíš měl na to proces: Plivnul do prachu, udělal bláto, pomazal mu oči, a pak bylo na něm, jestli poslechne nebo neposlechne, jestli půjde a umyje se. Někdo řekne: Faktem je, že ho Pán Ježíš mohl uzdravit ihned. Já věřím, že to Pán Ježíš může udělat i v našich životech, ale tady se ukázalo, že my musíme udělat taky svou část práce, jít. On se umyl a viděl. My teď musíme jít a dělat to, co On po nás chce, pak to bude mít ten efekt, kvůli kterému my k němu voláme.

Od vás ze sboru tady je celkem hodně lidí, takže mě by zajímalo, proč bys doporučovala duchovní soustředění? Hodně mě oslovila alegorie s autem, které přijede k benzínové pumpě. Člověk taky ví, že mu brzo dojde dech, protože bude vyčerpán, ale je tu kontrolka, která včas signalizuje. Je na nás, jestli ji budeme vnímat nebo nebudeme. Když ji nebudeme vnímat, tak motor jednoduše nepojede, když ji vnímáme, tak prostě zajedeme k pumpě načerpat. Věřím tomu, že čerpací stanici můžeme mít i u nás doma. Můžeme ji mít v komůrce, ale prostě to obecenství bratří a sester má úžasný náboj, protože tady opravdu platí to „kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam já jsem uprostřed nich“, a nás je tu mnohem víc. Takže já věřím tomu, že to je opravdu taková čerpací stanice. Ale to auto nesmí zůstat stát u čerpadla. Natankuju a jedu. Musí to pro mě něco znamenat. Auto má smysl v tom, že nás někam doveze. Ale když budu stát na jednom místě, tak zreznu, auto plní účel tím, že slouží. My máme taky sloužit. Takže duchovní soustředění doporučuju všem z toho důvodu, že nás to opravdu naplní pro další boj. Nejsou to lidé, s kterými bojujeme, ale je to duchovní boj proti mocnostem. Řekla bych, že se v poslední době přiostřuje a satan ví, že má poslední čas. Myslím si, že bychom měli věnovat hodně času právě čerpání paliva a jízdě. Lenka Matulová, AC Ústí nad Labem

me se na ně. Za dnů Lota se něco dělo. Noe 120 let, Lot od večera do rána. Čili začne to Noem, a v den, kdy Bůh promluví podruhé, to skončí. Kdy to bude? Pán Ježíš řekl, že o tom dni a hodině nikdo neví. A proto se můžeme držet jediné věci. A tou věcí je: Za Noeho jedli, pili, u Lota taky. Ženili se, vdávaly, u Lota toto není, tam to chybí. Všimněme si kolem sebe, co se děje. Vy šedovlasí, kteří pamatujete už nějaký ten den na zemi, pamatujete ještě před padesáti lety, jaký byl vztah k manželství? Já ještě pamatuji, co znamenalo za potupu v kolonii být svobodnou matkou a věci podobné. Dneska? Abych se pomalu styděl, že nejsem homosexuál, dneska on má přítele, ona má přítelkyni – ne, nespletl jsem se, a různě a různě a různě, jenom ne manželství, to není moderní a začíná se vytrácet ve velkém. Jako bylo za dnů Lota. Pozor. Další bod za dnů Lota: kupovali, prodávali. Přece to tu bylo vždy, že se lidé živili obchodem. Tak jako dnes? Nevím, jestli to máme jenom my v Albrechticích, že každou chvíli z poštovní schránky vylovím plný balík různých nabídek, které končí v kontejneru. Kolik to stojí peněz. Přijďte, kupte si, půjčíme vám. Hypotéku, tohle, támhle, a my nic neděláme, prodáváme, kupujeme. Štěpíme, sázíme, všimněme si, jak se to všechno rozjíždí, právě ty body Lotovy. Až do momentu, kdy Lot vyšel ze Sodomy. Noe vešel do korábu, Lot vyšel ze Sodomy. Čili blíží se den, o kterém říká celé Písmo, že Ježíš přijde pro svou nevěstu. Ale současně pamatujme, že jak se blíží doba Lotova, se nám blíží ještě jedna věc. V Božím lidu, čili ne ve světě, bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu. A mnozí budou následovat jejich nezřízenost a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. (2Pt 2,1–2) Petr dále popisuje hrůzu těchto učitelů. Kolik jich máme kolem sebe. Vím, že tím, co teď řeknu, mnohé pohorším, ale já si nevezmu na sebe to, abych mlčel k tomu, co mi On ukazuje. Byl to anděl, kdo mě před třemi lety vyzvedl z těla, aby mě provedl kosmem a historií, a právě on mi řekl něco o katolické církvi, že to není církev křesťanská. Pro mě to byl šok – přece jenom tu je něco vžité. Ale jak jsem psal knihy Nepřemožitelné světlo, četl různou literaturu, tak dnes otevřeně jasně říkám: Toto nemá nic společného s křesťanstvím, to je církev okultní se vším všudy. To je církev pohanská, jako jsou buddhisté, hinduisté a další. Nenechme se mýlit. Přijdou falešní učitelé a oni jsou tady. Čili doba Lota, a my můžeme vidět, co vše se šíří, čemu všemu

lidé věří, jak se tu vracejí různé pohanské zvyklosti, kolik pověr a různých dalších věcí, čili i mezi Božím lidem se toto bude šířit. A proto je potřebné, abychom se proti tomu jasně postavili. Dále Pán Ježíš pokračuje: Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. (L 17,31) V onen den. Přestaň řešit věci, které ti k ničemu nebudou. Vyučujeme a věříme, že On přijde a potom, když vezme nevěstu, jak to bude vypadat? Kdyby měl přijít teď, během sekundy, tak najednou ten mikrofon spadne na zem a tady nikdo nebude. A věřím, že nebudu sám, kdo zmizí. Tak to budou vidět lidé kolem nás. Jednou byl jeden bohatý měšťan, obchodník, a v jeho domě byla shromáždění. A měl služebníka, mladého chlapce, kterému svědčil, ale on nechtěl. Po jednom shromáždění mu ten měšťan říká: Až přijde Pán Ježíš, všechen majetek, co po mně zbude, si nechej. Ten kluk radostí nevěděl, co se sebou. A když tak sedí v pokoji a uvažuje nad tím, tak mu to najednou zapálilo: No dobře, a co s tím budu dělat, když tu bude antikrist? K čemu mi to bude? Ještě v tu noc šel budit svého pána a říká: „Já nic nechci, chci ten život, který máte vy.“ Ano, nesestupuj. Nevracej se, nezajišťuj. Kdo po tvém odchodu si to vezme, ať si už antikrist s tím dělá, co chce. Já už budu mít to, co věčně trvá. Čili toto znamená, nevracej se. Žij zítřkem, žij budoucností. Nevracej se zpět. Dále čteme L 17,33: Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Co znamená ztratit život? Řekl jsem vám to při tom, když mě můj Pán povolal. On něco řekl a On se postaral po dnešní den. Ale kolikrát jsem svým způsobem ztratil. Ale vždycky jsem na tom získal. Ne hned, za chvíli. Uvědomme si to i dnes. Apoštol Pavel píše Timoteovi zajímavou stať: Pospěš si, abys přišel za mnou co nejdřív. Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět (2Tm 4,9–10). Démas byl dlouholetý Pavlův spolupracovník, ale opustil ho. Ano, o mnohých lidech, o kterých jsem kdysi mluvil s úctou, bych vám dneska řekl: Opustili evangelium. Svět je strhl. Nechali se ďáblem obelhat. Milují věci tohoto světa. A proto Démas ztratil vše. Dále čteme: Jediný Lukáš je se mnou. Marka vezmi s sebou, bude mi užitečný jako pomocník. (2Tm 4,11) Ten citát mě vždycky provokuje. Marka vezmi s sebou. Kdo to byl Marek? Aktovka? Kufr se tak jmenoval? Ne, to byl člověk, kterému bylo něco přes padesát. Ženatý nebo svobodný? Nevím. Marka vezmi s sebou. Bratři pastoři, jak tady sedíte, mohl bys ty

napsat svému spolupracovníkovi dopis: Přijď za mnou a vezmi s sebou…, a teď si tam vlož nějaké jméno. Pavel věděl, že Marek přijde. Marek měl svůj soukromý život, měl svoje zájmy, ale on žil proto, aby byla církev slavná na zemi.

Ale Pavel píše dále: Přijď před zimou a vezmi můj plášť (verš 13 a 21). Co nám tím Písmo chce říct? Timoteji, mi bude zima. Ano, náš úkol je starat se o služebníky, o jejich zajištění. A nezapomeň vzít pergameny (verš 13). To znamená: Já, Pavel, jsem ve vězení, ale Bůh mi dal úkol. Vyšla moje čtvrtá kniha ze série Nepřemožitelné světlo, mezi tím vyšla kniha Duchovní boj. Když jsem ve svém mládí nastupoval do práce na Božím díle, nastupoval jsem jako člověk, který nenáviděl psaní. Ano, miloval jsem Maňku, chodil s ní, bydlela zhruba přes hodinu pěšky, jet tramvají, to bylo stejně dlouhé, protože jsem musel dokola. Ale abych já jí napsal dopis, to tam raději zajdu pěšky. Nedostala ode mne ani jedno psaníčko. Doslova jsem nenáviděl pero. Všeobecně se to mezi Božím lidem vědělo. Bavily se dvě sestry a jedna říká: „Bratr Rudek mi psal“, a druhá jí říká: „Ne, to napsala jeho manželka, on nepíše.“ Ano, to byla pravda. A Bůh sledoval tuto mou „zálibu“, a když jsem byl ve vězení, tak mi říká: „Dělej si tu poznámky.“ Tak poznámky, dobré. Stejně nebylo moc co dělat. Přijdu z vězení: „A teď napíšeš knihu.“ „Co? Já? Já to neumím.“ „Já tě to naučím.“ Na stará kolena. Před deseti lety, když jsem byl v Americe a prožíval mocné setkání s ním, tak mi řekl: „A přejdeš na počítač.“ „Já? Vždyť já to tak nenávidím.“ Ano, postaral se mi o něj, a já jsem se v šedesáti musel učit na počítači. Proč? No protože bez něj bych ty knihy nenapsal. On vidí dál. „Pavle, ty budeš psát.“ Čili ztratit život znamená toto. Že jsem připraven vždy znovu a znovu žít pro něj. Měnit se pro něj, připravovat tyto věci, které bych normálně a běžně nedělal.

Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. (L 17,34–36) V onen den. Čili až to vše přejde. Ale přeskočil jsem jedno varování Pána Ježíše a teď se k němu vrátím: Vzpomeňte si na Lotovu ženu! (L 17,32) Lotova žena vyšla ze Sodomy, ale přesto neodešla. Na závěr bych ti chtěl říct: Ať jsi mladý chlapec, ať jsi středního věku nebo starý, bez ohledu na věk každý z nás máme úkol: Buduj koráb. Stavěj ho, pracuj na něm, připravuj ho, čili žij život s jedním cílem: Ne co já z toho vytluču pro sebe a děti, ne kolik majetku budu mít,

C

o se ti líbilo na duchovním soustředění? Líbily se mi tu dětské modlitby, besídka a bazén. A co se ti konkrétně třeba líbilo na těch dětských programech? Na besídce se mi líbily různé hry a povídání, že jsme vždycky probírali slovo ze shromka. Na dětských modlitbách se mi líbilo, jak jsme se za různé věci modlili a měli příběh. A na bazéně se mi líbil takový proud, že mě to vždycky vyneslo úplně dozadu a že to tam stříkalo.

Celocírkevní duchovní soustředění

Ročník 23, září 2011

A když jsi říkala, že jste mluvili o tom, co bylo na slově večer, byla jsi na těch večerních shromážděních? Jo. Chodila jsi i tam a potom se to ještě zopakovalo dopoledne? Ano. Přivedla bys sem příště i další kamarády? Jo. Eliška Křístková, 10 let, AC Frýdek Místek

U

rčitě doporučuju, aby sem lidi jeli, já jsem tady jenom na jeden den a povzbudilo mě to úplně úžasně. Líbí se mi, že se tady lidi za sebe modlí, že tady prostě můžu za někým přijít a můžu si s ním povídat, aniž bych hřešil. Bůh chce, abych tady byl, abych se tady seznamoval s lidmi. Chce mě tady mít, tak jsem tady. Mirek, Nový Jičín

9

Celocírkevní duchovní soustředění

ŽIVOT V KRISTU

C

o tě oslovilo na soustředění? Jsem na takovém soustředění poprvé. Minulý rok tady bylo z našeho sboru více lidí. Velmi mě zaujalo a dotklo se mě jejich svědectví. Mluvili o tom, jak mocně tu Duch Boží působil, co všechno zažili, tak mě to přilákalo tento rok, a má očekávání se skutečně splnila. Každý večer bylo co slyšet. Vystoupení, přímluvy Rudka Bubika, to má zkrátka sílu. Je něco konkrétního z kázání, co tě nějak oslovilo? To, že každý bychom měli ve svém životě přinášet nějaké ovoce. I když jsem už důchodkyně, i v tomto důchodovém věku bych měla nést dobré ovoce a být solí a světlem. Bydlím v domově důchodců, kde je ubytovaných 120 lidí. Jsou to lidé už v důchodovém věku od 65 až do 94 let. Je mi jich líto, protože to jsou většinou lidé, kteří pocházejí z katolického prostředí a evangelium vlastně neznají. Nevědí, že Ježíš Kristus je Pán, je Král, je náš Spasitel. Obracejí se k panně Marii. Já se za ně zatím jen modlím, protože se ještě nepovažuji za dost duchovně zralou na to, abych evangelizovala, ale modlím se za ně a s vícerými si vykládám, setkáváme se, procházíme se, a věřím, že mi Pán dá moudrost, jak jim říct evangelium. Jana z Martina, Slovensko

C

o tě tady za ten týden zaujalo? Chodila jsem na besídky, takže besídky,

Chodila jsi na dětské modlitby? Ne, protože jsem byla vždycky na obědě. Ale dneska jsi byla na dospěláckých modlitbách. No, dneska dvakrát a ještě včera jednou. A doporučila bys třeba ostatním dětem, aby sem jely? Jo, to jo. A proč? Protože na besídce se můžeme naučit spoustu nových věcí. Michaela Ťupová, 10 let, Postřelmov, sbor AC Zábřeh

10

jakou budu mít slávu a postavení, ale žij pro to, aby církev byla slavná na zemi. Proto žijeme v manželství, všechno, co děláme, dělejme s tímto cílem. Proto jsem také po mnoha bojích a zápasech přijel i na toto setkání, protože vám chci pomoci. Abychom v této těžké době obstáli. My se skutečně mílovými kroky blížíme k závěru této doby. Vidíme, že znamení doby Lotovy už jsou téměř všechna splněna. A proto Bůh řekl v Genesis 7,1: I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.“ Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. A tak si polož na začátku tohoto týdne tu otázku: Žiješ skutečně tak, jak On ti přikázal? Jsi nasměrován správným směrem? Tvé myšlení, tvé chození sleduje cíl, aby církev byla slavná na zemi? Jakým směrem jsi nasměrován? Kudy jdeš? Jaký je cíl tvé cesty? Noe, vidím, že jsi jediný spravedlivý, a proto vejdi. Brzy zazní zvuk trouby archanděla. Jeden bude vzat, druhý zanechán. Bude to strašné probuzení pro mnohé, když najednou zjistí, že zůstali. Když najednou zjistíš: Oni jsou pryč. Když se probudíš a zjistíš, že manželka je pryč. Když zjistíš, že ten a onen v zaměstnání je pryč. Proto chci volat: Probuďme se. Proto bych se chtěl i dnes ptát každého z vás: Stavíš ten koráb? Splňuješ rozměry? Nebo sis tam udělal nějaké zlepšováky? Jak vypadá tvoje chození s Bohem? Skutečně žiješ v jeho moci? Skutečně On je tvou silou? Proto se i dnes budeme modlit. Poprosili jsme několik pastorů a jejich manželek, kteří se s vámi budou modlit, a ty sám se zamysli, jak vypadá tvůj život. Neustrnul jsi? Nespíš náhodou? Skutečně vidíš Boží království? Vešel jsi do něj? Je Duch svatý v tobě? Anebo je tu něco jiného? Zvaž. Polož si tyto otázky. A pokud vidíš, že něco nehraje, pak přijď sem. Bratři se s tebou budou modlit. Přijď a vyznej: Nějak mi to neklape v manželství. Nějak se mi jeví to moje křesťanství dost podivné. Nějak tratím touhu číst Písmo. Nějak tratím touhu po chození s Bohem. Můj modlitební život je v totálním krachu. Nestyď se to vyznat.

Ano, dnes je začátek. V dalších dnech budu pokračovat, ale uvědom si, že my potřebujeme nejdřív dát pryč to staré. Chci tě upozornit na jednu věc. Na jaře jsem kázal na téma jara, že se ze země tlačí různé krásné zelené rostlinky, a jsou tam i takové, kterým se říká kopřivy. Co myslíš, kdybych si sedl k té kopřivě, a začal jí denně dělat přednášku z nějakého filosofa, nebo z různých vědních oborů, přesvědčím ji, aby se stala myrtou? Přesvědčím tu kopřivu, aby mi rodila jahody nebo maliny? Ne. Dneska už by to byla pěkně velká kopřiva. Jediným řešením je vzít ji u země, nejlépe po dešti, a vytáhnout i s kořenem ven. Ne, toho starého člověka nepředěláš žádnou filosofií, ničím. On musí na kříž. To staré, co tě drží, to staré, které působí, že tvoje manželství je všechno, jenom ne manželství, to staré, které působí, že vztah mezi vámi v rodině je na bodu mrazu, to staré musí pryč. To musí být zlikvidováno. Ty potřebuješ nově vstoupit do života. Ty potřebuješ novou sílu. Ale nejdřív skrze pokání. Přijít k němu, skrze pokání se před ním utišit, sklonit. Pán Ježíš na této zemi vzkřísil celkem tři mrtvé. Byla to dcera Jairova, takové pěkné děvčátko, mnozí ani nevěděli, že zemřela, byl to mládenec z Naim, už byl tuhý, už začal trochu zapáchat, tak ho nesli ven, a byl to Lazar, který už byl v rozkladu. My dělíme hříšníky do několika kategorií. Takový voňavý hříšník, takový snesitelný, taková děvečka Jairova. Pak je tu další, no sem tam to bouchne, sem tam je problém, sem tam se sklo sype, ale jinak je dobrý. Ale už ho pomalinku expedujeme na okraj společnosti. A pak tam byl ten smradlavý bezdomovec, alkoholik, kterého už nikdo nechce. Všichni tři měli jednu věc stejnou. A víte, která to byla? Že byli mrtví. A všichni potřebovali slovo Ježíše Krista: Vstaň. A tak i dnešní večer: Jak to je s tebou? Ať voňavý nebo zapáchající, pokud ti skutečně Ježíš Kristus nedal nový život, nevzkřísil tě k životu, pak máš dneska šanci. Pokud už jsi ochladl a oslábl, dneska máš šanci. Otče můj, ty jsi nás sem proto přivedl, že chceš a toužíš, aby v tomto národě znovu povstali mužové a ženy, jako byli před více než sto lety. Aby v tomto národě povstali mužové a ženy, kteří půjdou a ponesou tu zvěst, kteří půjdou ve tvé moci, kteří půjdou opřeni o tvé slovo. Otče, ó Duchu svatý, já tě dnešní večer prosím, dotkni se těch, kteří jsou tady. Konej své dílo. Pane můj, volám k tobě, aby tady povstali noví služebníci, žízniví jít za tebou. Ó, dotkni se Duchu svatý, vypuď je, aby mohli přijít a začít nově žít.

Ročník 23, září 2011

L

K

Bylo to nádherné...

dyž se řekne „duchovní soustřeByl to týden naplněný chválami, ať už dění“, mnoho lidí si představí pod vedením AC Ústí nad Labem nebo jednotlivce či malé skupinky sou- bratřími a sestrami ze Slovenska, Božím středěné na sebe, svůj vnitřní stav a me- slovem, které nám přinášel každý večer ditující o „bytí či nebytí“. Slovo soustře- bratr emeritní biskup Rudek Bubik, ale dění ale neznamená pouze se soustředit i osobními svědectvími na skupinkách, na něco, ale také na někoho či v přenese- kde se rozebíralo večerní slovo a honém významu se shromáždit, soustředit vořilo o jeho praktickém použití v naz nějakého důvodu. A toto duchovní sou- šich životech. Nemohu nevzpomenout středění Apoštolské církve bylo skutečně na ranní společné modlitby s chválením setkáním lidí všech věkových skupin sou- a uctíváním či odpolední blok modliteb středěných na Boha. Setkáním, kam kaž- pod vedením bratří. To vše bylo nejen dý přijížděl s určitým očekáváním, mož- podporou, ale také povzbuzením a příná obavou, ale i nadějí, že Bůh pomůže slibem do budoucnosti. Nadějí, že v duřešit problémy, starosti. chovním boji a nesení evangelia nejsme Pokud bych měl podrobně popsat vše, osamělí, ale tvoříme jedno tělo sjednoco se na tomto setkání odehrávalo a co cené v Kristu a vedené Duchem svatým. mne oslovilo, jeden článek by na to ne- To vše mi pomohlo načerpat novou sílu stačil. Už jenom to, že lidé, kteří přijíž- do své služby. děli na toto setkání, byli ochotni oběDěkuji Bohu za to, že se toto setkání tovat svůj čas dovolené, finance, prostě uskutečnilo, za Jeho jednání s námi vševše, aby mohli slyšet Boží slovo, mohli se mi, za Jeho slovo, které nás vede po cessdílet na skupinkách, společně se modlit, tě do Božího království. Nenechme si být v obecenství Božího lidu. Jedním slo- vzít to, co jsme na duchovním soustřevem, bylo to nádherné. A Bůh se k této dění získali a s pomocí Ducha svatého oběti přiznal. Prožili jsme čas, kdy Bůh to rozmnožujme. Nesme to světlo, které jednal, uzdravoval vnitřní zranění, po- se v nás znovu rozzářilo, do všech míst, máhal obnovovat víru i tu počáteční lás- kam nás Bůh Duchem svatým povede. ku. Opět jsem se mohl přesvědčit, jak se A pokud jsi tam nebyl, pak přemýšnaplnilo Ježíšovo slovo „kde se dva nebo lej, uskuteční-li se duchovní soustředění tři sejdou, já budu uprostřed nich“. Ano, znovu v příštím roce, zda právě tebe tam Bůh byl svým Duchem svatým přítomen. Bůh nechce mít. Dotýkal se, křtil, obdarovával. Mohli jsme Ing. Miroslav Papež, slyšet řadu svědectví o Božím jednání. pastor AC Kutná Hora

etos jsem se poprvé účastnil duchovního soustředění, které apoštolská církev opět pořádala. Soustředění trvalo jeden týden a všechny jeho aktivity proběhly v rekreačním středisku v Koutech nad Desnou. Lidé si mohli udělat čas na Boha, hledat jeho vůli pro svůj život a také prožít kvalitní čas s mnoha účastníky tohoto soustředění. Těch bylo něco mezi 400 až 480. Účast byla tedy hojná a vypovídala o rostoucím duchovním hladu po Bohu a službě jemu. V průběhu dne byla řada modlitebních chvil, kde mělo své místo díkuvzdání, prosby, chvály, přímluvy, ale i modlitby duchovního boje. Dopoledne byly skupinky, kde jsme mohli více hovořit o tématech kázání z minulého dne, svých svědectvích a potřebách. Večer bylo velké shromáždění, kde nám slovem sloužil emeritní biskup Rudolf Bubik. Ke konci shromáždění byly vždy výzvy, kde byla možnost přicházet pro modlitby k cca sedmi služebníkům s manželkami. Vítanými účastníky soustředění byli naši křesťanští sourozenci ze Slovenska, kterých přijelo několik desítek. Pohovořit jste si mohli s lidmi z USA, Chorvatska i Ukrajiny. Na všech službách, kde jsem byl, jsem vnímal Boží přítomnost. Několik lidí, kteří přijeli jako nevěřící, odjížděli jako obrácení. Další přijímali křest v Duchu svatém a poprvé začali mluvit d 16. do 23. července jsem se Ukazoval mi špatné věci (hříchy) v mém v nových jazycích. Jiní vydávali svědeczúčastnil každoročního pobytu životě. Usvědčoval mě z pýchy, ze sobectví o uzdravení a Božím dotyku jejich s názvem Duchovní soustředě- tví a z dalších věcí… Pomáhal mi zbavit životů. ní. Byl jsem na něm poprvé. Asi 400 lidí se žádostí, které mne ovládaly před tím Na naší skupince šlo vnímat silnou z celé země se shromáždilo na týden, aby v době mé nevědomosti… a takhle bych touhu lidí po slovu od živého Boha. Bylo rozvíjeli přátelství, poslouchali kázání, mohl dále citovat z 1. listu Petrova 1,14 zde velmi snadné proudit ve slově pozná- a modlili se. Byli tam misionáři z Ame- atd… A z celé Bible… ní a proroctvích. Během pobytu jsme se riky i z Chorvatska. Tým z Chorvatska, Byl to úžasný a požehnaný týden, za ktemohli více duchovně soustředit a mys- vedl Aaron & Winnie Horvat. Na celém rý patří našemu Bohu a Jeho Duchu svalím, že zvláště v dnešní době to je oprav- pobytu byla cítit Boží přítomnost a celý tému a neméně Ježíši z Nazaretu dík . du velkou potřebou mnohých z nás. pobyt se mne Bůh intenzivně dotýkal. Jan Cafourek, AC Kutná Hora Není divu, že Bůh v prostředí takto toužících lidí jedná. Osobně byl pro mě tento pobyt novým setkáním s Bohem, občerstvením a povzbuzením. Mohl jsem prohloubit stará přátelství a navazovat nová. Opravdu bych se velmi rád účastnil dalšího pobytu v roce 2012. Modleme se prosím za místo, protože zde se již pravděpodobně nebudeme moci vejít.

Celocírkevní duchovní soustředění

Lidé si mohli udělat čas na Boha...

Bůh se mě intenzivně dotýkal

O

Marián Staněk Křesťanské centrum Vsetín

11

ŽIVOT V KRISTU

Zprávy Nové generace, červen 2011 Příběhy ze škol

blém vyřešení místa k modlitbám se jako Velikonocích naše NG skupin- zázrakem vyřešil, když jsem našel odvaka uskutečnila úplně první akci: hu zeptat se přímo pana ředitele. Nabídl anketu, kdy vylosovaný vítěz ve- nám svoji ředitelnu, což mě zcela zaskořejně obdrží dort. Začali jsme modlitba- čilo J. Hned jsme se dali do práce, vytiskli mi, donesli jsme návrhy a nakonec vzni- jsme pozvání na první společnou modlitkl jednoduchý dotazník o šesti bodech. bu a rozdali to především těm, o kterých Vyvěsili jsme letáky. Krabičku na odpo- víme, že jsou věřící. A o velké přestávvědi jsme dali strategicky na okno chod- ce jsme se modlili v ředitelně za ostatní by, kde pořád někdo je. Každý si vybral spolužáky a všechny učitele, a především den na půst. Na konci týdne byla v kra- chválili a děkovali Bohu! Od té doby se bičce jedna odpověď a po letácích jako- scházíme pravidelně každý den o velké by se slehla zem. Sehnali jsme ještě pár přestávce na krátké modlitby. Nabídli anket a umístili je na nejfrekventovanější místa na škole a kamarád se chopil školního rozhlasu – upravili jsme hlasování na celý zbytek dne s tím, že vítěze dor(misie na českých školách) tu oznámíme další den o velké přestávce. A v tu chvíli se začalo něco dít – po škole kolovaly nevěřícné řeči: „Dort? To není možný!“, „Co je to za blbost, za otázky rozdávat dorty…“ Další den ale přišel šok. Box s odpověďmi zmizel. Měli jsme čtyři hodiny do přestávky, dort, očekávající veřejnost, žádné odpovědi a po škole už ankety skoro žádné. Nebyl čas přemýšlet, psaly se důležité testy. Zázrak byl jediná možnost . Hodinu před velkou přestávkou jsme ještě jednou vyhlásili v rozhlase, že vítězem bude ten, kdo přinese jako první správně zodpovězené otázky. Bylo ale nutné počítat s tím, že ankety už nejsou, že budou odpovědi špatně, nebo že prostě padne zájem. Rozeslala jsem modlitby a nechala to Bohu. V 11:00 jsme stáli v hale, s dortem . Studenti přinášeli špatné odpovědi, ale nakonec dorazila spolužačka s anketou bez chyby. Zahráli jsme scénku (z webu NG) o tom, co má vlastně Ježíš společného s Velikonocemi. Vítězka si odnesla dort a proběhlo několik osobních rozhovorů a jedna NG bible našla svého nového majitele . Johanka

O

Ze života církve

jsme to i učitelům a postupně přibíráme další své kamarády. V průměru nás bývá kolem 10 lidí a jsme otevření pro každého. Jen se už nescházíme v ředitelně, ale chodíme se modlit ven za školu. Některým učitelům to totiž začalo vadit. Neustále se potýkáme s drobnými problémy, ale těší nás, že nám Bůh dal tuto šanci a že ho cítíme uprostřed nás. Chodíme se modlit s jistotou Boží vůle, a proto víme, že nám Bůh pomůže obhájit se a překonat potíže (např. nepříznivé počasí, či narážky ostatních lidí) a využije si nás k šíření víry k dalším spolužákům. Vojta

Konference Nové generace

NG skupinky na českých školách

P

12

očátkem roku mě Bůh přivedl k věřícím lidem, kteří vírou nejen žijí, ale aktivně ji i šíří dál prostřednictvím kázání, či konáním křesťanských setkávání. Napadlo mě tedy zkusit vytvořit určité modlitební shromáždění také u nás ve škole a pomoct především těm, kteří se cítí osamocení, či hledají smysl života, nebo jen alespoň spojit věřící a společně posílit naši víru. Začal jsem se modlit za Boží vůli a zorganizovali jsme modlitební setkání. Pro-

Kontakt: Tomáš Süss, 739 524 722 Mgr. Petr Rattay, 736 472 154 [email protected] www.novagenerace.com Svědectví o tom, co se děje na školách, motivace, chvály, vyzbrojení, kreativní evangelizace, modlitby za školy, workshopy a překvapení.

Hosté na konferenci: • Brad Hawkes, národní vedoucí NG Anglie • Espen Gilsvik, národní vedoucí NG Norsko • Steven Cuttino, misionář AoG • Petr Rattay, národní vedoucí NG Česko

Co ve Studijní bibli nenajdete Zamyšlení a komentáře doplňující Studijní bibli s výkladovými poznámkami. KNIHA NUMERI Kniha Numeri je především příběhem o Boží věrnosti. Z hlediska hebrejských, ale i křesťanských dějin je možné dění a události v ní obsažené chápat ve smyslu neustále reptajícího a nevděčného lidu. Kniha má i své historické jádro. Tím momentem je velký hřích nevíry u Kádeš-barneje, kde se nálada lidí obrátila od kritiky vůdců ke kritice samotného Hospodina, jejich Boha. Kniha významným způsobem přispívá k objasnění historie Izraele a k historii Božího jednání se svým lidem. Základní myšlenku knihy lze vyjádřit jediným slovem „putování“ s klíčovým veršem, který ale paradoxně není uveden na začátku knihy, nýbrž v samotném srdci autentického textu. Zde Mojžíš promlouvá k Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: „Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: Dám vám je. Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré.“ (Nu 10,29) V. R. Nu 1,1–2 (26,1–3) HOSPODIN PROMLUVIL K MOJŽÍŠOVI … UČIŇTE SOUPIS CELÉ POSPOLITOSTI SYNŮ IZRAELE … Kdy je sčítání hřích (jako za Davida) a kdy ne? Rozdíl je hned na začátku: „I řekl Hospodin Mojžíšovi…“ U Davida čteme opak. Jak se sčítáním lidu dnes? Tolik osobních informací je třeba diktaturou snadno takticky zneužitelných. Co je císařovo, dejme císaři, a co je Boží, dejme Bohu. Každopádně sčítání lidu v České republice nepovažuji za hřích, protože jinak bych musel považovat za hřích už i rodný list. R. B.

bychom museli říct, že na jedenáct laiků připadl jeden kněz. Protože z dvanácti kmenů, později po rozdělení Josefova kmene jich bylo třináct, byl jeden kmen Levi, takže každý třináctý by byl Levita. To nejde z jednoho prostého důvodu, a tím pádem odpovím na další otázky. Je totiž rozdíl v systému práce. Když mám sbor na jednom místě, například ve velkoměstě v Americe, kde mám tisíce věřících, tak budou potřebovat jiný počet pastorů, než když mám sbor v Čechách, kde to na stanici mám stovky kilometrů daleko. A musím je objíždět, starat se o ně a tak dále. Takže toto nejde žádným způsobem. Nelze přijmout ani to, v čem nás napadají, že máme největší počet duchovních v poměru k členům církve, protože nejde srovnávat církev lidovou s církví výběrovou. To je nesmysl. Uvědomme si následující věc. Já to zažil na šachtě, protože každou chvíli se diskutovalo o Bohu. A říkali mi: „To já jsem taky v té a té církvi. Jednou mě tam zanesli jako mimino, podruhé mě tam zavedli ke sňatku, a potřetí mě tam ponesou a to už nebudu o tom vědět.“ Potom skutečně jeden pastor tisíc takových lidí zvládne. Ale něco jiného je u církve výběrové, kde pomáháš, řešíš, jezdíš, navštěvuješ. R. B.

starších, aby se sdíleli s tím, jak poznávali Boha. Takže já si myslím, že skutečně se dá v Novém zákoně těžko najít, v kolika letech šel apoštol Petr respektive Jan do důchodu. Ale spíš bych bral to, co mi Bůh řekl: „Důchod rovná se odpočinek, a ten budeš mít u mě. A do té doby pracuješ. Přiměřeně silám i věku.“ A proto i v sedmdesáti pracuji. Hodně používám polohu „ležícího střelce“, protože mnohdy to už jinak nejde. Bůh to respektuje, ale stále pracuji. R. B. Nu 5,2–4 PŘIKAŽ SYNŮM IZRAELE, ABY POSLALI PRYČ Z TÁBORA VŠECHNY POSTIŽENÉ MALOMOCENSTVÍM, VŠECHNY TRPÍCÍ VÝTOKEM A VŠECHNY, KTEŘÍ JSOU NEČISTÍ KVŮLI MRTVÉMU… Poslat nemocného pryč z tábora (v hanbě)… S takovým přístupem k nemocným, si Izraelité asi dobré jméno neudělali… Kde je láska k bližnímu a pomoc trpícímu? Tady to je konkrétně jmenované: Malomocní a nemocní, kteří měli pohlavní nemoci. Čili nemoci, které se přenášely. Ovšem tady není řečeno, že těm lidem nikdo nepomáhal, že se o ně nikdo nestaral. To bychom pak museli říci, že se nikdo nestará ani o lidi, kteří přijdou do nemocnice, kde jim zjistí nakažlivou nemoc a dají je na izolaci. Čili tady Bůh jasně poukázal: Toto jsou přenosné nemoci a proto tito lidé musí z tábora ven. R. B.

Studijní materiál

Ročník 23, září 2011

Nu 5,11–31 OBVINĚNÍ ŽENY Z NEVĚRY Nu 4,3 (8,24) …OD VĚKU TŘICETI LET VÝŠE AŽ DO VĚKU PADESÁTI LET, A ZKOUŠKA HOŘKOU VODOU. Zkouška věrnosti se týká jen žen? Muži se VŠECH, KTEŘÍ PŘICHÁZEJÍ DO SLUŽBY, ABY KONALI PRÁCI PŘI STANU SETKÁ- přece při nevěře účastní také… Ženy na věrnost mužů v manželství nemají VÁNÍ. Mluví k nám nějakým způsobem věkové Hospodinem stanovený nárok? Hospodin vždy duchovně zařídil, aby ta hořohraničení služby? Toto někteří lidé rádi využívají proti slu- ká voda fungovala spravedlivě? Omyl nebyl žebníkům. Ale na něco dnes přitom zapo- možný? Ale taktéž stojí psáno, že budou ukamemínáme. Proč od třiceti do padesáti let? Nu 3,43 JMENOVITÝ POČET VŠECH Tady se nám ukazuje Boží soucitné srdce. nováni, pokud se nevěra prokáže. Takže PRVOROZENÝCH MUŽSKÉHO POHLAVÍ Už jste někdy byli u zabíjení krávy nebo tady spíš je řeč o něčem jiném: Že ten muž OD VĚKU JEDNOHO MĚSÍCE VÝŠE, JAK býka? Stačí jeden pohled. Zkus zvednout si nebyl jistý. Vidíme, že byl kladen důraz BYLI SPOČÍTÁNI, BYL DVACET DVA TI- takovou kýtu čtyř metrákového nebo šesti na čistotu ženy, a proto tato zkouška. A je metrákového býka. Zabít toho býka, to byla to děláno před Bohem, takže každopádně SÍC DVĚ STĚ SEDMDESÁT TŘI. Dá se z počtu Levitů usuzovat na „vhodný makačka. A oni obětovali tisíc býků. A já Bůh se nemýlil. Zkouška vychází z principu, za tím vidím: Zabili tisíc býků, stáhli kůži, že Bůh je u toho. A nejde ji žádným způsopoměr“ kněží a laiků? Jak dnes? Kolik lidí by mělo připadat vyvrhli vnitřnosti, to byla dřina. A proto bem napodobit, když Bůh u toho není. R. B. na jednoho pastora, aby pastorační péče dobře Bůh říká: Od třiceti do padesáti let. Mladší ne, ať si zbytečně neničí zdraví, nad padefungovala? Nu 6,1–21 ŘÁDY PRO NAZÍRY. Prý máme jako církev největší poměr pasto- sát let už toho má dost. Takže tady je úplně K čemu potřeboval Hospodin zasvěcené narů na počet členů – máme teda my hodně, nebo jiný pohled, a proto těm různým kecalům jenom doporučuji zajít do starého řeznic- zíry? ostatní málo? Co bylo tak závadného na hroznech a nůžObávám se, že usuzovat z počtu Levitů tví, když se zabíjí býk. A hned budou vědět, kách? na „vhodný poměr“ kněží a laiků nelze. Pak o čem tady je řeč. Jak dnes? To zasvěcení je jako vstoupit Jaká věková doporučení jsou v církvi pro aktivní službu? Je přece moudré vzít pro aktivní do kláštera nebo se vydat na misii? My je vidíme vždy znovu. Bůh si skutečně službu v potaz osvědčenost ve sboru a životní zkušenosti na jedné straně a nároky na zdraví i v Novém zákoně svým způsobem povoVítáme vaše komentáře, pro lisa slábnoucí síly na straně druhé. Volněji „na co lal apoštoly, proroky, čili vyvolil pro sebe, topadové číslo zpracováváme knikdo stačí“ může potom sloužit každý i na ofici- to jsou nazírové, jenže dneska jinak nazýváni. V té době to bylo vnější znamení pro álním odpočinku. hu Jozue. Na e-mailovou adresu okolí, aby všichni hned viděli, že to je dané Dnešní doba je dobou, kdy slyšíme: „Mlá[email protected] nám můžete dí vpřed, stáří na svá místa.“ Ale to není Bohem, že ten člověk se pro něco rozhodl. do 10. října posílat mailem buď svov Bibli. Tam naopak čteme o moudrosti Zadruhé: Nazír nesměl pít víno. Často jsem je jednotlivé postřehy, nebo s námi starců, a právě vidíme a vnímáme, že ti pod o tom hovořil a dodržuji po dnešní den, že navázat pravidelnou spolupráci širpadesát let nosili ty kýty a věci podobné, jsem přijal slib před Bohem, že s výjimkou a ti nad šedesát, sedmdesát seděli v kruhu léků a Večeře Páně nebudu pít alkohol. To šího rozsahu.

13

Studijní materiál

ŽIVOT V KRISTU je můj slib před Bohem. On to víno stvořil, On to víno dal lidem, ale právě v knize Duchovní boj popisuji ten moment, když mi Bůh řekl, že mám zakázat vstup démonu alkoholismu na svatbu. Nikde jsem to nečetl, nikdy nedělal, ale tam to byl příkaz. Tak jsem to v modlitbě udělal, a ten démon tam nemohl. A to mě poučilo na celý život, že je nebezpečí, že právě démon alkoholismu si rád tyto nápoje používá, protože jimi člověku ovlivní myšlení. A právě myšlení si jako Boží služebník potřebuji hlídat. Abych slyšel Boha. Abych náhodou neslyšel nějakého démona. Proto musím mít čistou mysl. Ptali se mě častokrát, proč to dělám. Odpovídám, že jeden z důvodů je třeba ten, že mi zavolají: „Přijeď se rychle modlit, s maminkou je zle“, a já jim řeknu: „No nezlob se, já nemohu do auta sednout, já jsem si dal pivo.“ Oni přijdou domů: „Nezlob se, mamko, bratr biskup nemohl přijet, on je ožralý.“ Čili vždy musím být připraven sednout za volant, a slyšet Boha. A proto všechno, co je spojeno s ovlivněním mysli, by pro Boží služebníky mělo být tabu. Nemluvě o tom, že opíjení se je zakázáno přímo v Bibli. A ta hranice je někdy těžko rozeznatelná. R. B. Nu 6,23–27 ÁRONOVO POŽEHNÁNÍ: „MLUV K ÁRONOVI A JEHO SYNŮM: BUDETE ŽEHNAT SYNŮM IZRAELE TĚMITO SLOVY: AŤ HOSPODIN TI ŽEHNÁ A CHRÁNÍ TĚ! AŤ HOSPODIN ROZJASNÍ NAD TEBOU SVOU TVÁŘ A JE TI MILOSTIV, AŤ HOSPODIN OBRÁTÍ K TOBĚ SVOU TVÁŘ A OBDAŘÍ TĚ POKOJEM. TAK VLOŽÍ MÉ JMÉNO NA IZRAELCE A JÁ JIM POŽEHNÁM. Platí i pro církev? Máme si takto žehnat? V Kristu již jsme v plnosti požehnaní, máme si tedy žehnat pořád znovu? Jak má Hospodin znovu požehnávat, co je již požehnané? Bůh tam něco řekl Izraeli. My velmi často tíhneme k určitým formulkám, a proto Pán Ježíš už to neřekl. Proto On řekl, že se máme modlit, že si máme žehnat, ale zůstává u toho, že Duch svatý je s námi a že On nás při tom povede. R. B.

Nu 9,13 TEN, KDO BY BYL ČISTÝ A NEBYL BY NA CESTĚ A UPUSTIL BY OD SLAVENÍ VELIKONOČNÍ OBĚTI, TAKOVÝ ČLOVĚK AŤ JE VYHLAZEN ZE SVÉHO LIDU, PROTOŽE NEPŘINESL V URČENÝ ČAS HOSPODINŮV OBĚTNÍ DAR. TAKOVÝ MUŽ PONESE NÁSLEDKY SVÉHO HŘÍCHU. Vynechat svátek bylo tak vážným hříchem? To bychom dnes museli být vyhlazeni v hojném počtu. My zapomínáme, že ve Staré smlouvě byly určité smluvní znaky: opakující se smluvní znaky, sem patřilo obětování beránka jednou ročně a sobota, a jednorázovým smluvním znakem byla obřízka. I my máme dva smluvní znaky: jednorázový křest vodou – kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, čili pokud se nepokřtí, nebude spasen; a opakující se smluvní znak, který máme, je Večeře Páně. Takže tam to byly svátky, které byly smluvním znakem. Proto v tom je omyl adventistů, protože my máme Juliánský kalendář, a Židé měli hebrejský kalendář. Proto Židé mají jednou v roce osm dnů, aby se srovnali, aby vždy nový rok začínal v sobotu, jinak by se jim to posouvalo. Takže tyto věci nejde spojovat. Nejsou svátky spíš pro odpočinek, čas s rodinou a připomenutí si důležitých událostí? V dnešní době spíš beru svátek jako odpočinutí pro své tělo, ale Nový zákon mi říká, že mám vejít do jiného odpočinutí, do odpočinutí s ním. A tady vím, o čem mluvím. Odpočinout od svých prací znamená přestat se trápit, že já něco dělám. Ale dělám jeho dílo a On mi pomůže a postará se. R. B.

bylo uklidňující. Takové sliby jsou míněny být nadčasové (Jan 14,1–3; 15, 26–27; 16,7; Židům 13,5). Co nás tato slova učí? Je zde vyjádřen nějaký princip či paralela? Každý z nás v jistém momentě svého života dostal ujištění o tom, že Bůh je s námi zvláště pak v situacích, kdy čelíme těžkým rozhodnutím. V osobě Pána Ježíše byla lidem nabídnuta možnost, aby všichni uvěřili skrze něho. A jeho učedníci v něho uvěřili. Právě Ježíši bylo dáno jméno Immanuel, což je přeloženo „Bůh s námi“. Již během své veřejné služby Ježíš velice pečlivě připravoval učedníky na příchod Ducha svatého. O Duchu svatém pak prorocky řekl: „Já požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás.“ (Jan 14,16–17, NBK) V novozákonní době počínaje dnem Letnic nastává nová éra – éra Ducha svatého. Zvláště apoštol Pavel toto působení Ducha svatého dává do souvislosti s věřícími. Dnes je Boží lid veden Duchem svatým. Na druhou stranu apoštol Juda popisuje odpadlíky od víry jako ty, kteří nemají Ducha Božího (Juda 19), což má za následek jejich „pudovost“ („tělesnost“, NBK). Kromě toho je zde možné pozorovat ještě jinou věc, a sice když Izraelité dostali zaslíbení o Boží přítomnosti a vedení, nebylo to samoúčelné a předem hotové. Boží zaslíbení jsou i v tomto případě podmíněná jasnými instrukcemi. Jejich naplnění vyžadovalo poslušnost a oddanost Bohu samotnému, což je vždy vyjádřeno a dotvrzeno skutkem vůle ze strany příjemce. V. R.

Nu 9,15–23 V DEN, KDY BYL POSTANu 11,4–6 …SYNOVÉ IZRAELE ZNOVU VEN PŘÍBYTEK, PŘIKRYL JEJ OBLAK A ZAHALIL STAN SVĚDECTVÍ; OD VEČE- PLAKALI A ŘÍKALI: KDO NÁS NAKRMÍ RA DO RÁNA SE JEVIL NAD PŘÍBYTKEM MASEM? VZPOMÍNÁME NA RYBY, KTEJAKO OHNIVÁ ZÁŘ. TAK TOMU BYLO RÉ JSME JEDLI ZADARMO V EGYPTĚ, KAŽDODENNĚ. PŘIKRÝVAL JEJ OBLAK NA OKURKY, MELOUNY, PÓREK, CIBUA V NOCI MĚL VZHLED OHNIVÉ ZÁŘE. LI A ČESNEK. A TEĎ JSME VYSCHLÍ, NEKDYKOLI SE OBLAK OD STANU VZNESL, VIDÍME NIC NEŽ JEN TU MANU. Jak tedy správně měli požádat, aby to nebylo HNED TÁHLI IZRAELCI DÁL. KDE SE OBLAK POZDRŽEL, TAM SE IZRAELCI UTÁ- reptání? Bůh je vševědoucí, proč čekal s křepelkami tak dlouho a dával jen manu? BOŘILI … Bůh by se postaral. Ten problém byl, Jak rozumět slibu o Boží přítomnosti? Dovolím si tvrdit, že opravdový a smysluCharakteristickým znakem zvláštní čin- že oni nikdy nepřišli a neřekli: Dej nám plný život na zemi není možný bez Božího požehnání. Boží požehnání má životodár- nosti Boží je jeho přebývání uprostřed své- tvůj chléb. Oni nikdy nepřišli s tím, aby nou moc. Je totiž nepostradatelnou ingre- ho lidu. Zde máme naplněný slib daný Hos- starší sedli a řekli: „Mojžíši, bylo by dobdiencí, která dává suchým kostem životní podinem o jeho neustálé přítomnosti. Boží ré, nešlo by to nějak? Modleme se.“ Místo šťávu, oporu a vitalitu. Nešťastný je člověk, progresivní vedení po celou dobu putování toho reptali: „Jó, v Egyptě, tam bylo dobkterý o Boží požehnání nestojí, nebo jím Izraelitů z Egypta do Kanaánu bylo od této ře, tam bylo maso zadarmo, tam bylo tamdoby zdrojem pomoci pro všechny gene- to, tamto…“ Toto je problém, který máme dokonce pohrdá. Všimněme si zde jemného odstínu race. Izraelce vedl oblakový sloup ve dne po dnešní dobu. Když přijde člověk ve sbove smyslu či významu, který se projevu- a ohnivý sloup v noci počínaje odchodem ru, za pastorem, a řekne: „Prosím tě, pomoz je v podobnosti (nebo rozdílnosti) v zá- z Egypta (Exodus 13,21). Ale v této chvíli mi, modlete se se mnou“, anebo ti přijde věru šesté a deváté kapitoly. V šesté ka- je Bůh ujišťuje o tom, že stejná vznášející vynadat za to, že to a ono. Já to znám, já to pitole je dán důraz na Boží přítomnost, se přítomnost bude s nimi. Od okamžiku, zažíval. Jak dnes, když u stolu dospělí lidé vymýšlejí, která žehná a chrání. Je to jeho, to jest kdy byl svatostánek na poušti dokončen, Boží tvář, která září. Kdežto v deváté ka- stal se spočívajícím místem oblakový a oh- že něco nejí? I ve výchově dětí to je časté. Pomoz mi najít kultivovanější výraz pro pitole je důraz položen především na Boží ňový sloup, zatímco shromáždění tábořipřítomnost, která vede. Je to vznášející se lo. Kromě těchto viditelných symbolů Boží slovo „přežrání“. My jsme měli na šachtě taoblak, který detekuje tábořiště. Je to stou- přítomnosti, měli lidé Pánův přímý příkaz, kové přísloví: „Schází jim bída a polské vši.“ pající oblak, který lidu napovídá, aby se že je bude vést na jejich cestách. „Na Hos- A hned by všechno jedli. Takže toto jsou zvedli a vydali na pochod. Tak byla šéki- podinův rozkaz táhli Izraelci dál a na Hospo- někdy problémy dnešní generace. Maso na neboli Boží sláva v podobě oblaku Bo- dinův rozkaz tábořili …“ (v. 18). Zatímco text jíst nebo nejíst – Bible mi jasně říká příkažím svrchovaným způsobem při vedení zde v retrospektivě odráží zašlé událos- zem, že jíst, a jíst vše, takže nebudu vymýšti s ohledem na pozdější uvedenou dobu, let učení, že některé druhy masa jíst mám Izraele. V. R. Boží zaslíbení v předvečer jejich putování a některé ne. R. B.

14

Nu 11,14 JÁ SÁM NEMOHU UNÉST Geršóma, ale Jozueho. Takže pro Mojžíšo- mecka ve zvláštním autě, no a přiměřeVŠECHEN TENTO LID, NEBOŤ JE NA MĚ vo pokolení nezbylo nic. To byl těžký dů- ně k výšce měl i orgány. Takže máma mu sledek za Siporu. A Mojžíš se proti tomu dosahovala po pás, stála vedle něj, on byl PŘÍLIŠ TĚŽKÝ. To slýcháme tak často – služebníci jsou buď ani jednou neozval. Byl pokorný. Právě opřený o strom a hlavu měl ve větvích. Tak„měkkýši“ nic nevydrží a kroutí se, nebo „slepýši“ proto Bůh neřeší Mojžíšův hřích, protože že byli. Ale vesměs pro tyto lidi platilo, že a zavírají oči před realitou, dokud nepadnou tam nebyl. Ale postihl Mirjam malomo- o co měli víc jednoho, o to měli míň druvyčerpáním. Jak poznat správnou míru? Jak censtvím. Kdybychom tak měli Boží oči, to hého. Takže z jedné strany to byli obři, ale bychom viděli, kolik Božích služebníků je ne vždy to znamenalo, že byli silní, že byli konkrétně třeba Hospodin pomůže? Já si myslím, že všichni jsou stejní, ale ne kvůli tomuto malomocných. Je strašná ne- pružní, že byli to a ono. R. B. všichni používají stejné metody. Služebníci moc od francouzské revoluce, kterou círNu 14,15–17 KDYŽ USMRTÍŠ TENčasto zapomínají, že i oni jsou ukryti v Ježí- kev má, že jsme přijali, že nebereme vážně ši Kristu. A musí se naučit to, co uměl Pán služebnosti. Rovnost – volnost – bratrství, TO LID DO JEDNOHO MUŽE, NÁROJežíš. On ne všude šel, ne na každé pozvání a hubo, jeď. A mám-li ji dobře proříznutou, DY, KTERÉ SLYŠELY ZPRÁVU O TOBĚ, reagoval a taky uměl říct ne. Taktéž jsem já to vidím, já to vidím… A ptáme se, jak to ŘEKNOU: PROTOŽE HOSPODIN NEmnohokrát řekl lidem ne. Když chtěl, abych vidí Bůh? Nedávno jsem četl, jak sestra byla BYL SCHOPEN PŘIVÉST TENTO LID se modlil, ale já neměl svobodu, tak jsem pěkně nažhavená na svého pastora, a tak DO ZEMĚ, KTEROU JIM ODPŘISÁHL, POmu řekl: „Nezlob se, nebudu. Nejdřív si dej se rozjela k němu domů, aby mu to pěkně BIL JE V PUSTINĚ. AŤ SE NYNÍ, PROSÍM, do pořádku život.“ Jiný mi řekl: „Bratře, ale nalajnovala, jemu i jeho manželce, a říká: UKÁŽE, ŽE JE VELIKÁ PANOVNÍKOVA já mám takový a takový problém“, a já ří- „Tak jsme si sedli, a oni mi začali vyprávět, SÍLA… Není Mojžíš drzý? kám: „Ano, to je sice od tebe pěkné, Bůh co prožívají, čím procházejí,“ a říká: „Já si Mojžíš znal Boha. Měl s ním vztah. tě osvobodí od tvých nepřátel, ale pokud ve svém srdci na tom seznamu fajfkovala: ten démon sebelitování je tvůj kámoš, tak Tak to nebudu říkat, to jsem viděla jinak, A proto, neumím přeložit polskou poučku: se nezlob, tvého kámoše ti nebudu vyhá- no nazdar, to taky pryč“, no a říká: „Závěr „Co wolno wojewodzie, to nie tobie, smrodnět.“ A pak slyším, že šest hodin toho ka- byl, že jsme se pomodlili a rozešli, a já byla zie“ (podle sbírky polských přísloví, doslovmaráda vyhánějí. Ale on je stále funkční, šťastná a děkovala Bohu, že jsem nic neřek- ně: „Co je dovoleno vévodovi, to není doprotože tam má kámošskou smlouvu. Pro- la.“ Ono totiž pro mě je v těchhle věcech voleno tobě, smrade.“, pozn. redakce) Čili to je potřebné umět si v těchto věcech uvě- Bible jasná. Že ji nevidíme a pak snášíme před Bohem měl Mojžíš určité postavení. domit, kam mě Bůh posílá a kam mě nepo- malomocenství, to je věc druhá. Bůh své A jasně říká, že ho neměl nikdo jiný. A prosílá, co si beru jako vedlejšek, když se pletu služebníky a hlavně starší, chrání víc, než to to mohl Bohu říct takto. Ale nikdy to nedo něčeho, do čeho mi nic není. Proto taky si to myslíme. Ale my z druhé strany máme: řekl, aniž by věděl, že to Bůh přijme. Jednal v jeho Duchu. R. B. je v Novém zákoně napsáno: Ať nikdo z vás „Já?! Já mohu!“ Dobře. R. B. netrpí jako pletichář (ten, kdo se vměšuje do ciNu 14,24 NEVEJDETE DO ZEMĚ, O NÍŽ Nu 12,14 HOSPODIN ŘEKL MOJŽÍŠOzích věcí). (1Pt 4,15 ČSP). Je možné opustit službu „jen tak“? A jít ji- VI: KDYBY JÍ OTEC NAPLIVAL DO TVÁ- JSEM POZVEDNUTÍM RUKY PŘÍSAHAL, ŘE, COŽ BY NENESLA HANBU PO SEDM ŽE V NÍ BUDETE PŘEBÝVAT -- JENOM nam? KÁLEB… A JOZUE… Je tu někdo, kdo povolává. Uvedu příklad, DNÍ? Jen dva lidé – není to málo? Za Jozua s KáJe to někde v Bibli? Nebo je to kulturní zvyk? který mně dal můj duchovní otec. Na vojSpíš se tu Bůh odvolal na nějaký kultur- lebem se z těch milionů nikdo nepostavil? To vůně, říkal strejda, je vyučovali o strážní službě. Na konci vyučování přišel velitel čety, ní zvyk. Ale byla to nejhorší potupa, jakou bec není pravděpodobné. Vždy jsou pro i proti. Představme si, že nikdo. Těch deset zvěa jakoby dělal závodčího. Každého postavil, mohl otec potupit dceru. Současně, když se aby hlídal kousek trávy tam na tom plácku. Bůh ztotožňuje s tím otcem, asi toho otce dů strhlo celý národ. A toto je právě nebezpečí i ve sborech. Jak rychle se lidé nechají A odešel. Přišel velitel roty a zařval na ně: za to neodsuzuje. R. B. strhnout, pokud mají oponenti silné argu„Konec výcviku, pojďte zpátky.“ Vojáci neNu 13,23 KDYŽ PŘIŠLI AŽ DO ÚDOLÍ menty. A proto vždy znovu budu prosazověděli, co mají dělat, a někteří šli. A on řval jak pominutý. Za velitelem roty přišel veli- EŠKÓLU, UŘÍZLI TAM RATOLEST S JED- vat: Zjevení nad umění. Vidí to i Bůh tak, tel praporu. A už řvali dva. Zase několik vo- NÍM VINNÝM HROZNEM – DVA HO MU- jak vy to vidíte? Jednu věc nechápu. Když v knize Jozue přišli ti dva průzkumníci jáků odešlo. Pak přišel velitel pluku a řvali SELI NÉST NA SOCHORU… To je jako z Neználka? Vždyť tam takové za nevěstkou Rachab do Jericha, ona jim tři. A zůstal strejda a ještě jeden. A jen ti řekla, že už čtyřicet let se před nimi třesou, dva složili zkoušku. Protože jen ten, kdo tě hrozny nerostou, jak je to možné? Odpovím jednoduše. Zacituji jednoho neboť slyšeli, že je Bůh převedl přes Rudé na stráž postavil, tě může odvolat. Takže to vysokého odborníka z dob sovětské akade- moře. A těch deset to nikdy neslyšelo? Oni není tak jednoduché. R. B. mie věd, kdy jeden vysoký akademik před jenom z dálky viděli dva tři obry. Oni tam Nu 12,1 TEHDY MIRJAM MLUVILA pádem revoluce řekl: „Největší chybou so- s nikým nemluvili. To byl asi ten problém. S ÁRONEM PROTI MOJŽÍŠOVI OHLED- větských vědců bylo, že když jsme něco ne- Tady se právě musíme naučit dávat pozor, znali, řekli jsme, že to neexistuje. Co jsme abychom vždy splnili Boží pokyn. Mně se NĚ KÚŠSKÉ ŽENY, KTEROU SI VZAL… Vždyť Mojžíš zhřešil. Proč je trestán ten, kdo nedokázali vysvětlit, tak jsme si to zjedno- to stalo mnohokrát, že lidé se do kdečeho dušili.“ Tak to děláme někdy i my. To, že cpou, ale když pak přijde realizace, tak se na to poukazuje? Proč Bůh neřeší Mojžíšův hřích? Neprotiře- dneska takové hrozny nerostou, nezname- dají na útěk, stejně jako tady těch deset. ná, že nerostly tehdy. Ten hrozen musel mít A že zničí všechno, to už je nezajímá. R. B. čí si? Zhřešit mohu jedině tenkrát, když poru- přinejmenším 50 – 80 kg. Z takových hrozNu 16,22 ONI PADLI NA TVÁŘ ším příkaz. Pozor. Pokud není zákon, není nů se pak víno dobře lisovalo. R. B. A ŘEKLI: BOŽE, BOŽE DUCHŮ CELÉhřích. Pokud není omezení na silnici, neNu 13,28–33 VIDĚLI JSME TAM OBRY HO TVORSTVA, ZHŘEŠIL JEDEN MUŽ, mohu překročit rychlost. Když si Mojžíš bral Siporu, ještě nebyl zákon vydán. Proto – SYNOVÉ ANÁKOVI TOTIŽ POCHÁZE- A TY SE BUDEŠ HNĚVAT NA CELOU on nezhřešil. Ale současně si nadělal pěk- JÍ Z OBRŮ – A PŘIPADALI JSME SI JAKO POSPOLITOST? Není to nespravedlivé uplatňování principu né problémy. V čem: Vy si myslíte, že to KOBYLKY A TAKOVÍ JSME BYLI I V JEkolektivní viny? Všichni přece nejsou stejní. bylo pro něj jednoduché? On byl táta dvou JICH OČÍCH. Ten kolektiv se znovu nechal strhnout Kdo to byli Anákovci? „Zrůdy“ nebo byli jen synů, on stál před Bohem. Áron byl podmluvkou. Pozor. Ten kolektiv se nechal vyle Mojžíše chromý na obě nohy, vidíme, že „urostlí“ jako Goliáš? Tady v popisu se spíš jedná o lidi typu provokovat proti čemu? Bůh jasně povolal dělal jeden kopanec za druhým. A Bůh říká Mojžíšovi: „Áron a jeho synové navěky.“ Že Goliáše. Spíš se mohlo u těchto lidí jed- Mojžíše a Árona. A ta skupina Rúbenovců to Mojžíš jemně neupravil: „Já a moji sy- nat o nějakou genetickou rodovou vadu. řekla: „Mojžíši, moment, Rúben byl prvoronové navěky.“ Ani do vedení lidu, dneska Já jsem jednoho takového obra viděl vyfo- zený, ne Levi. My ti nesaháme na kněžství, bychom řekli politického, si Bůh nepovolal tografovaného z Ukrajiny, vezli ho do Ně- ale pusť tam Rúbenovce.“ A Kóre a spol.

Studijní materiál

Ročník 23, září 2011

15

Studijní materiál

ŽIVOT V KRISTU

16

řekli Áronovi: „Árone, moment, i my jsme Kehatovi synové. Takže pěkně se budeme u toho korýtka střídat.“ Kolikrát já už jsem to slyšel. Čili oni je strhli, a pro ty stržené lidi platila slova Pána Ježíše, že slepý slepého vede a oba padnou. Tam není žádná kolektivní vina. Ten slepý se má ptát toho, co ho vede: „A ty vidíš? Nebo jsi taky slepý?“ Je to příklad pro nás? Přímluvy za národ? Každopádně, myslím si, že to je základní povolání křesťanů. R. B. 18. KAPITOLA. Byli kněží bohatí, nebo měli „tak akorát“? Měli na to, aby přirozeně žili. Jednou jsem na shromáždění dal jednoduchý matematický úkol: Představme si, že každý Izraelita měl příjem tisíc korun. Když ten Izraelita dal desátek, zbylo mu devět set korun. A levita dostal tím pádem dvanáct set. Takový byl rozdíl. Bůh určil, že levita má zodpovědnost, levita nesmí to, levita nesmí to, nesmí se tím znečistit, a proto má o nějakou tu korunu víc. A znovu, co bylo dovoleno Izraelitovi, nebylo dovoleno levitovi. To bylo omezení. R. B.

Dnes jdou desátky do sborové pokladny a platí se z nich nájmy, provoz, letáky… ale (kromě ojedinělých výjimek) ne služebníci. Je to dobře? Nejlépe to máme rozepsáno laicky u Nehemjáše v desáté kapitole. Chrám žil z obětí, ne z desátků. Rovněž svatostánek na poušti byl stavěn z obětí, a když se stavěl chrám za Šalomouna, Boží odpověď na dary a oběti lidu byla taková, že došlo k devalvaci stříbra. Nemělo vůbec hodnotu, tolik bylo zlata. To byla Boží odpověď na to, že Izrael dal zlato na chrám. Takže na chrám jsou oběti, desátky byly dány levitům. Někdy ovšem platí modlitba jedné sestry v Německu. Měli nového pastora, uváděli ho do funkce a upřímná sestra se modlí k Bohu a říká: „Bože, ó, ty ho požehnej, aby sloužil ve veliké moci, a my už se postaráme o to, aby nezbohatl.“ Někteří lidé po dnešní den tomu tak rozumí. R. B.

Nu 28,18 PRVNÍHO DNE BUDE SVATÉ SHROMÁŽDĚNÍ. NEBUDETE DĚLAT ŽÁDNOU VŠEDNÍ PRÁCI. Není to předobraz dnešní dovolené? Není. To byla normální konference. Nebo můžeme říct duchovní soustředění, kde by všichni měli být. R.B. Nu 34,1–12 … TOTO BUDE TA ZEMĚ, KTERÁ VÁM PŘIPADNE DO DĚDICTVÍ, KENAANSKÁ ZEMĚ S JEJÍMI HRANICEMI:… Jsou to podle Hospodina věčně platné hranice Země? Mají Izraelské vojenské jednotky dobýt zbytek? – to by znamenalo 3. světovou válku Je to věčně platné, ale oni musí počkat znovu na to, co řekl Bůh Abrahamovi: Ještě nedozrála doba, čili ještě půjdete do Egypta. Až dozrála ta doba, vešli. Ovšem ve skutečnosti víme tu smutnou věc na začátku knihy Soudců, která se týká i nás: Ale Juda nedobyl, Benjamín nedobyl… a tak žili mezi nimi. I my si to někdy ulehčíme a neuvědomujeme si, že si na sebe pleteme bič. Že některé věci nedobudeme, některé věci neuděláme důkladně a pak trpíme. OK, dnes to tak není. Nedošlo nějak k úpravě hranic do dnešního stavu z hlediska Božích zákonů? Momentálně ne. Nikde o tom nečtu v Bibli, jediné o čem tam čtu, Ezechiel hovoří, že než přijde doba Góga a Magóga, tak Izrael bude jeden národ. Už nebude Juda a Severní Izrael. Takže to už se splnilo. R. B.

Nu 20,12 HOSPODIN VŠAK ŘEKL MOJŽÍŠOVI A ÁRONOVI: PROTOŽE JSTE MI NEVĚŘILI A NEDOSVĚDČILI JSTE MOJI SVATOST PŘED OČIMA SYNŮ IZRAELE, PROTO NEPŘIVEDETE TOTO SHROMÁŽDĚNÍ DO ZEMĚ, KTEROU JSEM JIM Nu 18,20–21 HOSPODIN ŘEKL ÁRO- DAL. Jak projevili nevěru? NOVI: V JEJICH ZEMI NEOBDRŽÍŠ DĚOn jim jasně řekl: Mluvte ke skále. Ale DICTVÍ ANI TI NEBUDE PATŘIT PODÍL UPROSTŘED NICH. JÁ JSEM TVŮJ PODÍL oni byli zvyklí už od Egypta mluvit k lidu. A TVÉ DĚDICTVÍ UPROSTŘED SYNŮ IZ- A tak tu nevěru projevit je někdy snadRAELE. HLE, SYNŮM LÉVIHO JSEM DAL né. Už jsem vzpomněl případ, kdy jsem DO DĚDICTVÍ CELÝ DESÁTEK V IZRA- měl zakázat vstup démonovi alkoholismu ELI JAKO NÁHRADU ZA JEJICH SLUŽ- na svatbu. Já tam píšu, že kdybych to mohl BU, KTEROU VYKONÁVAJÍ, SLUŽBU PŘI dělat sám ze své síly, tak toho démona alkoholismu vyženu nejen z naší země, ale STANU SETKÁVÁNÍ. Hospodin sám je podílem pro Áronovce? To je rovnou z celé Evropy. Ale já jsem to mohl udělat jen tam. Čili já mohu dělat jen to, ta odměna až v nebi? Nu 36,7 DĚDICTVÍ SYNŮ IZRAELE NENe, tam dále čteme, že levité dávali desá- k čemu mám příkaz, a nedělám-li to, pak platím. To je právě potřebné si uvědo- SMÍ PŘEJÍT OD POKOLENÍ K POKOLEtek Áronovi. Takže i on měl z čeho žít. Lévijci obdrží desátek – to je určeno na živo- mit. A tady prosbu Mojžíšovu Bůh nikdy NÍ, ALE KAŽDÝ ZE SYNŮ IZRAELE SE PŘIDRŽÍ DĚDICTVÍ POKOLENÍ SVÝCH nepřijal. bytí služebníků? Proč Hospodin nechával lid pokaždé „pěk- OTCŮ. Ano. Tak dnes teda patří Izraeli jen dědictví JuJak s desátky dnes? Komu náleží? Pastorovi ně vydusit“ a až po stížnostech zasáhl? Dobrou péči o své ovečky dnes my ve sborech chápeme dejců? (a služebníkům) na plat? A zbytek je pryč spolu s rozptýlením kmenů Osobně se domnívám, že jsme nedospě- moc změkčile? Máme se poučit? Na to je odpověď až v páté Mojžíšově, žijících tehdy před vpádem Asyřanů v královli k tomu, co by být mělo, že by skutečně desátky měly být pro služebníky. A proč kde je v osmé kapitole napsáno, že Hospo- ství Severního Izraele? Je tam jedna drobnůstka, které si lidé Bible v Novém zákoně říká jednou tolik? din vodil svůj lid po čtyřicet let na poušAby i ten služebník, protože žije s celou ro- ti, aby se ukázalo, co je v jejich srdci. Čili nevšímají. Je napsáno, že za vlády Jerodinou, aby měl za co žít. Čili my, já a můj abys viděl, co je uvnitř, jak budeš v krizi boáma se ze severních kmenů začaly stadům sloužíme Pánu. Co všechno se už reagovat. Když všechno dobře běží, to re- hovat do Judska spolu s levity i další rov našem domě konalo a dělo v minulosti. agují všichni, to je nádherné. Ale až přijde diny (viz 2Pa 11,14–17). To znamená, že kolem chrámu byl už shromážděn celý IzTaktéž jsem se dozvěděl při jednom větším krize. R. B. rael. Možná z některých kmenů tam byly setkání, když se dvě sestry bavily a jedna Nu 26,51 TOTO JSOU SPOČÍTANÍ SY- jen dvě tři rodiny, ale byly. Tam byl celý říká druhé: „Tomu Rudkovi se to dobře žije v církevním baráku.“ Podtrhuji, že to bylo NOVÉ IZRAELE: ŠEST SET JEDEN TISÍC Izrael. Mluví to i dnes k nám? Duchovní dědictví ještě za totality. Ona se spletla. Ona moh- SEDM SET TŘICET. v církvi? Opravdu bylo Izraelitů tolik? la říct: „Té církvi se to dobře tady žije, když Mluví. Ovšem je tu problém, o kterém Bylo. 601 000 pěších, to byli ti, dejme Rudek nabídl svůj barák.“ Tyto věci bychom tomu od dvaceti po padesát, takže u mužů jsem mluvil na začátku. Že ta moderní si měli uvědomit. R. B. dalších nejmíň 601 000 bylo těch od nula doba nás poznamenala, a proto si necháNu 18,24 PROTOŽE DESÁTEK SYNŮ po dvacet a od padesáti výše, takže to už váme kdejakým kecalou to naše dědictví IZRAELE, KTERÝ BUDOU PŘINÁŠET máme mužů milion dvě stě tisíc, a žen bývá vzít. R. B. HOSPODINU JAKO DAR POZDVIHO- o něco víc. Takže já to tak vždycky počítám VÁNÍ, JSEM DAL LÉVIJCŮM DO DĚ- plus mínus kolem dvou a půl milionu lidí. DICTVÍ, PROTO JSEM O NICH ŘEKL: A jelikož jsem v Soulu viděl shromáždění, Na tvorbě výkladových poznámek se poUPROSTŘED SYNŮ IZRAELE NEOBDRŽÍ které měl Yonggi Cho na jednom takovém menším letišti, tak milion lidí, to už je pěk- díleli: emeritní biskup Rudolf Bubik – R. B., DĚDICTVÍ. Vlado Rafaj – V. R. Lévijcům jdou všechny desátky nebo jen je- né hemžení. R. B. jich část? Z čeho se tedy platí provoz Chrámu…?

Evropská konvokace v Praze vanou vizi je pak možné najít na našich stránkách: www.konvokace.cz).

Co je konvokace? Konvokace česky znamená: svolání, sejití, sněm. Takže konvokace křesťanů = svolání (sejití) křesťanů.

Jaký je cíl konvokace v Praze? Cílem je změna duchovní situace v naší zemi a v Evropě. Skrze jednotu (Boží slovo říká, že jednota Božího lidu na sebe váže Boží požehnání a skutečnost, že nevěřící uvěří v Krista), skrze modlitby a chvály a případně i skrze pokání. Naší touhou je také to, že Církev Kristova si uvědomí svůj dluh vůči Bo-

!  n a t s v po dlite o m o k c o pror

bní

e konvoka1c2. 2 011

1. – 3e.bna BJB Praha-Vinohrady m o d lil t

í a modlitby ropě vály, uctíván zemi a v Ev ch é n eč ol lidu v naší sp a hnání „ ov že st é ri n K ů a vzájem ní jednoty át vá st do h ýc bu liv „ jednot ich zemích zástupců z tuace v naš si í n ov „ sdílení ch du za změnu -7“) idů v Evropě „ modlitby odlitby 24 genocidy Ž té le 0 0 0 2 h stráží („m z íc í n án eb k lit po od „ tých m eraci ladou) gen ní nepřetr ži „ budová Jozuovu (m za by lit y od íam echny národ „ žehnán liteb pro vš od m u m o do ík: zalémskéh lších Hlavní řečn pastor Jeru trážce“ a mnoha da „S y ih autor kn to letáku straně toho z e na zadní ac nvokace.c rm o fo .k in Bližší nce www rá st é ov et a na intern

o

o

–

Tom Hess

i

Co se bude na konvokaci v Praze dít? Celé setkání bude prorocko-modlitebně zaměřené. (Nejedná se tedy o teologickou konferenci.) Budeme se modlit za změnu duchovní situace v naší zemi a v celé Evropě. Budeme se navzájem poznávat s křesťany z dalších zemí a budeme tak navzájem budovat jednotu. Budeme se sdílet o tom, co se v které jednotlivé zemi v Evropě děje v duchovní oblasti. Budeme společně chválit a uctívat našeho Pána a Boha. Budeme se modlit, aby Hospodin ukázal, proč je duchovní situace v Evropě tak těžká (na rozdíl od zbytku světa, kde je dnes v mnoha zemích probuzení). Proto součástí konvokace také bude slovo Toma Hesse na téma: Církev a Izrael a jeden z programů se bude týkat 2000 let pronásledování Židů v Evropě. Tento program by měl pak být zakončen společným pokáním zástupců z jednotlivých zemí Evropy. (Celý program a rozpraco-

Pro koho je konvokace určena? Rádi bychom toto setkání zaměřili na vedoucí, ale není to podmínkou. Vítán je každý křesťan, kterému není lhostejný duchovní stav svojí země a který se chce modlit.

, o p o E vr

i

Jak vznikl nápad s uspořádáním konvokace v Praze? Pražská konvokace křesťanů (sejití křesťanů z Evropy) se koná podle vzoru All Nations Convocations in Jerusalem (Svolání všech národů do Jeruzaléma), které se koná každoročně od roku 1994 v Jeruzalémě. Iniciátorem je Tom Hess, pastor a vedoucí Jeruzalémského domu modliteb (JHOPFAN). Během minulých let se začaly taková sejití křesťanů konat i na dalších místech světa. V Evropě se již konaly dvě konvokace pod záštitou JHOPFAN (v Londýně a v Berlíně). S nápadem uspořádat další evropskou konvokaci v Praze přišel Petr Kácha (který je vedoucí českých skupin na konvokacích národů v Jeruzalémě) v roce 2007. Tuto vizi přijal na modlitbách. Jeho nápad poté podpořil a zaštítil Tom Hess. Na konvokaci v Jeruzalémě pak mezinárodní Rada starších rozhodla, že konvokace v Praze se bude konat 1.– 3. 12. 2011.

Jaké je hlavní motto celé akce? Je to verš z Písma doplněný o jedno slovo na začátku: „(Evropo) povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva.“ (Izajáš 60,1)

o

M

ilí přátelé, sourozenci v Kristu, modlitební přímluvci a všichni ostatní, posílám vám stručnou informaci o přípravách na Evropskou konvokaci křesťanů, která se bude konat tento rok v Praze (1. – 3. 12. 2011). Pro ty, kteří o celé akci ještě nic nevědí, jsou na začátku zodpovězeny i nejčastěji kladené otázky.

žímu vyvolenému národu (Ř 15,27) a že v této oblasti vstoupí do větší aktivity. Také bychom chtěli, aby Konvokace způsobila to, že budou vznikat „domy modliteb“, modlitební stráže a další podobné aktivity. Že se Církev v Evropě začne více modlit, že začne být aktivní a že opravdu duchovně „povstane“. Do celé akce chceme přizvat mladou generaci. Chceme aby mladí křesťané více aktivně vstoupili do své služby a abychom je my ostatní byli schopni v jejich službě podpořit a spolupracovat s nimi.

Izrael

Convocation Prague 2011

Ročník 23, září 2011

17

Izrael

Convocation Prague 2011

Týká se konvokace v Praze celé Evropy? • kontaktovat a pozvat křesťanské vedoucí i křesťany z dalších zemí v Evropě, Tato akce se týká hlavně zemí „středozápadní“ Evropy. V Jeruzalémském domě • vybrat zbývajících cca 20.000 Kč (40.000 Kč už jsme vybrali) na knimodliteb se modlí (už řadu let) za celý hu „Modli se za pokoj Jeruzaléma“ svět ve dvouhodinových cyklech. Celý od Toma Hesse. Pokud se to pak posvět je rozdělen na 12 částí a každá část daří, bude možné knihu vydat a dávat se nazývá BRÁNA (anglicky: Gate). Většiji na Konvokaci v Praze zdarma všem na Evropy je v tzv. Nové bráně. A na končesky a slovensky mluvícím účastnívokaci v Praze budou zváni hlavně zákům. stupci právě z těchto zemí (tedy celá západní, jižní a střední Evropa a část seJak se můžete přihlásit? verní Evropy). Přihlásit se můžete přes naše webové Není to ale striktní pravidlo a není vůbec problém pozvat i křesťany z dalších stránky: www.konvokace.cz, kde je přihlášení on-line. Pokud by to pro vás bylo zemí. (z nějakých důvodů složité anebo nemožné), tak se ozvěte přímo mně a já vás Kdo konvokaci v Praze organizuje? Celou akci duchovně zastřešuje Jeru- přihlásím. zalémský dům modliteb v čele s Tomem Hessem. V naší zemi pak funguje Pří- Za co se můžete modlit? pravný tým evropské konvokace. Jeho • Aby se podařilo pozvat co nejvíce klíčových vedoucích z ČR a Evropy, členy jsou členové CKS, AC, BJB, CB, IHOPP, ICEJ a další. (Konkrétní jména • aby se naplnily všechny Boží záměry s touto akcí a aby to přineslo duchovčlenů Přípravného týmu jsou na našich ní změnu k lepšímu (skrze pokání, spowebových stránkách.) Není to tedy tak, že lečné modlitby a jednotu Božího lidu), by Konvokaci v Praze organizovala jedna církev nebo křesťanská organizace. Je to • aby se podařilo vše organizačně zvládnout (technicko-organizační část dělá společné dílo jednotlivých křesťanských KMS), vedoucích, křesťanů, jednotlivých sborů, • aby se podařilo vydat a vytisknout včas organizací, atd. obě knihy od Toma Hesse („Strážci“ a „Modli se za pokoj Jeruzaléma“), Kdo celou akci financuje? Všechny naše finance pocházejí z darů • za ochranu pro Přípravný tým, řečníky a další služebníky, jednotlivců anebo z darů jednotlivých sborů. (To znamená, že není žádný větší • za dostatek prostředků k organizaci (je třeba říci, že není nikdo, kdo by celou sbor, denominace anebo křesťanská organiakci financoval, všechny peníze které zace, která by finančně celou akci dotovala máme, jsou z darů jednotlivců a sborů), anebo garantovala.) • aby dal Hospodin alespoň 300 přímluvců (modlitebníků), kteří se budou Jaká je současná situace v přípravě? za celou akci alespoň jednou týdně Podařilo se nám: pravidelně modlit po tři měsíce (září – • Kontaktovat velkou část křesťanských listopad 2011). vedoucích v naší zemi a pozvat je, • najít vhodné a reprezentativní místo, kde se celá akce bude konat (v modlitebně BJB, Praha – Vinohrady), • spustit velmi zdařilé internetové stránky o konvokaci v Praze v českém jazyce a anglickém jazyce (www.konvokace.cz, www.europeanconvocation.com), • vytisknout leták (formát A5) o konvokaci v Praze (v českém jazyce) – tento leták je možné si stáhnout v PDF na našich stránkách, • pomoci s vydáním knihy „Strážci“ od Toma Hesse (tento projekt původně začal IHOPP), která by se měla pak na konvokaci v Praze prodávat za zvýhodněnou cenu. Co je před námi: • Kontaktovat a pozvat další evangelikální vedoucí a křesťany ze všech denominací i svobodných sborů v naší zemi,

18

ŽIVOT V KRISTU Jak můžete prakticky pomoci? Svým finančním darem: a) podpořit přímo organizování celé akce (letáky, pozvánky, webové stránky, překlady, odměna pro řečníky, tlumočníky, nájem sálu, technický personál a mnohé další) Přes účet KMS, kde je variabilní symbol vyhrazený přímo pro tuto akci. Číslo účtu je: 400511563 / 0300 (kód banky), var.symbol Konvokace v Praze je: 682520. b) podpořit službu hlavního koordinátora celé akce (tedy moji službu), který vše dělá ve svém volném čase (který ovšem prakticky nemám). Optimální by bylo pracovat na přípravě cca 4 hodiny denně (tedy polovina plného úvazku). Jedná se o kontaktování místních sborů a denominací v ČR a v zahraničí a komunikace s jejich vedoucími, práce na propagaci (internet, psaní informací do křesťanských časopisů, atd.), objíždění sborů a křesťanských akcí v ČR a v Evropě a zvaní na Konvokaci v Praze, překládání všech materiálů do angličtiny a zadávání překladů do dalších jazyků, komunikace s Domem modliteb v Jeruzalémě, koordinace a vedení Přípravného týmu konvokace a mnohé další věci. (V současné době bych potřeboval odjet na Konvokaci národů do Jeruzaléma (na konci září 2011), abych mohl mluvit o naší akci s dalšími vedoucími a zvát evropské delegáty do Prahy. Na tuto cestu nemám ale prostředky.) Tuto službu je možné podpořit přes účet mého sboru KS Praha, který pro mne zřídil variabilní symbol: Číslo účtu: 223775399 / 0300 (kód banky), variabilní symbol: 682120. c) podpořit vydání knihy Toma Hesse: „Modli se za pokoj Jeruzaléma“ v českém jazyce (stále nám chybí cca 20.000 Kč)

Mladá generace na výjezdu do Izraele

houslisty. První z nich je Maurice Sklar, mesiánký houslový virtuos z USA. Maurice se zúčastní celosvětových konvokací v Jeruzalémě už po mnoho let. Nejde jen o hru na housle (hraje křesťanské, židovské a mesiánské skladby), ale lidé A na závěr několik informací a nápadů: jsou při poslechu jeho hudby uzdravová• Hledáme někoho, kdo by pomohl s ve- ni z nemocí. (Jeho webové stránky jsou: dením našich webových stránek (při- www.mauricesklar.com a na internetu je dávat nové rubriky, články, proroctví, mnoho záznamů z jeho koncertů a vyopravovat chyby, koordinovat i cizoja- stoupení.) Druhým houslistou je u nás nyní pozyčné mutace, atd. – nejedná se nám měrně známý židovský houslový virtuo webmastera), • hledáme někoho, kdo by pomohl os Alexander Shonert (původně z Ruska v rozjezdu FACEBOOKU (který jsme a nyní žijící v Praze), který před časem pro Konvokaci v Praze založili, ale ne- uvěřil v Mesiáše (Ježíše Krista). (Jeho mám čas se tomu věnovat a ani vytvo- webové stránky jsou: www.shonert.com řit obsah), • hledáme pomoc s překlady do němčiny, ruštiny, italštiny, francouzštiny a španělštiny (také bych moc uvítal pomoc s překlady do angličtiny a z angličtiny). přes účet IHOPP (Mezinárodní dům modliteb v Praze), který tuto sbírku zastřešuje: Číslo účtu je: 185619589 / 0300 (kód banky) a variabilní symbol: 207.

Convocation Prague 2011 a na internetu najdete mnoho informací v češtině o tomto houslistovi.) Hledáme někoho, kdo by byl schopen zorganizovat koncert v sobotu večer (po oficiálním ukončení Konvokace v Praze) pro tyto dva houslisty a případně i další koncerty a vystoupení v dalších dnech. Tedy někoho, kdo má v této oblasti zkušenosti, kontakty, obdarování, atd. Také hledáme případné sponzory, kteří by byli ochotni tyto koncerty podpořit. Děkuji vám za vaši podporu a přeji vám Boží pokoj. V Kristu Petr Kácha člen Rady Církve křesťanská společenství vedoucí Přípravného týmu Konvokace v Praze 2011

Podpora dětského domova Šance

Výzva pro křesťanské výtvarníky: Rádi bychom požehnali našim bratrům a sestrám v Kristu z ostatních zemí různým způsobem. Na modlitbách jsme přijali to, že bychom měli vytvořit Novou Entropu. (Entropa bylo výtvarné dílo jednoho z českých výtvarníků, který v něm zesměšnil některé další národy. Toto dílo bylo vystaveno v Bruselu u příležitosti českého předsednictví v EU. Byla to mapa Evropy sestavená z plastik. Bulharsko tam bylo ztvárněno jako turecký záchod, Maďarsko jako uzená kýta zabalená v papíru a převázaná provázkem, atd. Byla z toho pro naši zemi velká ostuda a celé to bylo zaplaceno z našich daní.) Rádi bychom oslovili křesťanské výtvarníky, aby vytvořili „Novou Entropu“ (buď jako soubor plastik anebo jako malbukresbu), která bude požehnáním pro jednotlivé země. Každý národ má od Stvořitele nějaké určení a je důležité si ho připomínat. Česká republika = láska k pravdě Kristově, Německo = formování zdravého učení, Ukrajina = sycení ostatních národů Božím slovem, atd. Chtěli bychom tak zdůraznit to, že každý národ je důležitý a že se navzájem potřebujeme. Přípravný výbor Konvokace hledá křesťanské výtvarníky, kteří by se tohoto úkolu ujali a také sponzory, kteří by tento projekt chtěli podpořit. Pokud se budete chtít do tohoto projektu zapojit anebo ho finančně podpořit, zkontaktujte prosím přímo mne na e-mailové adrese: [email protected]

P

okaždé, když jsem viděla v časopise Život v Kristu výzvu k misijnímu výjezdu na Ukrajinu do dětských domovů prostřednictvím organizace Nehemia, hodně mně to lákalo. V každém dalším roce jsem vnímala, že Pán mi dává tuto službu na srdce. Má služba začala tím, že jsem se neustále přimlouvala ve svých modlitbách za děti, které jsem ani neviděla. V duchu jsem vnímala, že přijde čas a já ty děti uvidím na vlastní oči a budu je moct i obejmout, budu jim moct i požehnat tím správným způsobem. Čas utíkal a můj první výjezd se konečně uskutečnil a to v roce 2008. Modlila jsem se za to, aby mi Pán dal na misijním výjezdu spřízněnou duši, se kterou si budeme rozumět, spolu se modlit a zároveň myslet na tyto děti a to i po návratu do ČR… Náš Bůh je nádherný, vyslyšel mé modlitby a poslal mi do cesty Olinku Moldanovou. Věřím, že nám oběma do teď záleží na každém z těchto dětí, se kteDoprovodný koncert (koncerty): rými jsme se setkaly. Po našem návratu Rádi bychom po skončení Konvoka- domů jsem nemohla zůstat jen tak a čece v Praze uspořádali jeden anebo více kat, až zase pojedu za další rok. Asi v průkoncertů pro dva mimořádné křesťanské běhu dvou měsíců jsem oslovovala své

sestry a bratry v Kristu a odpověď brzy přišla. Do modlitebny sboru, kde jsem měla o dětech svědectví, lidé začali přinášet lůžkoviny a drogerii. Jen si představte, že v navštíveném domově se 14 dětí po sprchování utře jedním ručníkem! Z této skutečnosti jsem se dlouho nemohla vzpamatovat. Ale náš milující Bůh má tyto děti velmi rád. On nám ukázal cestu a způsob, jak máme pomoct dětem, na které zapomněli i jejich vlastní rodiče, ale Otec nebeský na ně NEZAPOMNĚL!!! Chodila jsem na autobusové nádraží s manželem a prosila řidiče, aby nám převzali zásilky do města Vinnica na Ukrajině, v jehož blízkosti v zapadlé vesnici Pyrohyv se nacházel dětský domov „Šance“. Asi na pátý pokus se nám to přece jen podařilo. Chvála Bohu, neuběhlo mnoho času a už jsme posílali dětem obuv i na zimu. Tentokrát si řidiči mysleli, že „děláme byznys“. Ale s pomocí Boží se nám je podařilo přesvědčit, že jsou to skutečně dary pro sirotky v dětském domově. Nakonec jsme už ani nemuseli za zásilky tolik platit. Celou dobu jsme byli v úzkém kontaktu s vedením dětského domova. Telefo-

Izrael, Ze života církve

Ročník 23, září 2011

19

Ze života církve

ŽIVOT V KRISTU

20

nicky jsme si ověřovali jejich skutečné modlitební a materiální potřeby. Během loňského roku se nám dokonce podařilo navštívit dětský domov dvakrát. Při jedné z cest jsme měli problémy na ukrajinských hranicích, kdy nám chtěli zabavit plné auto školních potřeb. Nakonec nás pustili a nemuseli jsme ani platit žádné peníze. Po této zkušenosti jsme už ale věděli, že příště už to nemusí projít. Začala jsem intenzivně kontaktovat ukrajinského konzula s cílem oficiálně umožnit materiální pomoc. Bohužel jsme neuspěli. Museli bychom splnit „nesplnitelné“. Modlili jsme se, jak máme dál pokračovat, nenechali jsme se odradit. Nakonec jsme začali spolupracovat se soukromou firmou „Staves“, která nám s přepravou zboží velkoryse pomohla. Mezitím se stala „našemu“ dětskému domovu u Vinnicy nemilá událost. Inspekční úřad hrozil domovu uzavřením, pokud velmi rychle nesplní požadované podmínky na vybavení vlastní učebny. Každému dítěti muselo být zajištěno vlastní studijní místo, bez ohledu na finanční možnosti domova. Nabídka IKEA se nám velmi hodila. Podařilo se nám sehnat stoly, knihovny a další potřeby za velmi výhodné ceny. Zbývající vybavení jsme dokoupili přímo na Ukrajině. Za našeho pětidenního pobytu, včetně dopravy, jsme pracovali 18 hodin denně (montáž, nákup, úklid, učení se s dětmi). Kromě vybavení nábytkem jsme dětem zajistili přikrývky na zimu, pyžama, papuče, stolní lampy, teplákové soupravy, čepice, ponožky, potraviny a další potřebné věci. Po našem odjezdu z domova ředitel hned volal starostovi, aby se přišel podívat a posoudit, jestli už domov splní požadavky školní inspekce – všechno plně vyhovovalo. Měli jsme obrovskou radost spolu s celým mým týmem: já – Natálka Viková, můj manžel Pavel Vik, Oldřiška Marvánová, Věra Osvaldová, Daniela Pavlíková a náš věrný řidič Ivan. Ráda bych jménem celého týmu poděkovala za spolupráci a plnou podporu sborům Apoštolské církve Brno, Vyškov, Varnsdorf, sboru Českobratrské církve evangelické v Brně, sboru Slovo života v Brně a dalším jednotlivcům. Seznam osob, které zmíněný dětský domov podporují, není konečný – můžete v něm být i vy. Každý nějakým způsobem můžeme pomoct druhým, bez ohledu na okolnosti! Natálka Viková, AC Vyškov

Občanské sdružení

FILADELFIE – Přístav Oldřichovice z BULLETINU č. 2 (zprávy za období I – VI / 2011)

V

ážení přátelé a příznivci našeho k témuž účelu: Začínáme stavět již šestý dům pro začínající pěstouny, aby si mohsdružení, po několikaměsíční odmlce máme li vzít více dětí do své péče. A aby toho opět možnost setkat se nad stránkami nebylo málo, tatáž nadace nám schválila tohoto bulletinu. Když jsem jej začal ještě dalších 101.000,- Kč na další projekt psát, měl jsem pocit, že budu mít tro- terénní psychologické poradny. Za velchu problém jej zaplnit, neboť „život korysou a dlouhodobou podporu naší běží a nic až tak mimořádného se nedě- činnosti samozřejmě i touto cestou děje“. Ale když jsem začal bilancovat udá- kujeme! losti posledních měsíců, zjistil jsem, že budu mít spíš opačný problém: vybrat Naši sponzoři jsou štědří V uplynulém půlroce jsme díky našim jen to podstatné či zajímavé. Myslím, že v tomto směru se máme co učit právě sponzorům získali nemalé prostředky od těch, kterým sloužíme, tedy od dětí. na naši činnost. V současné době finanNeboť těm se zdá zajímavé takřka všech- cujeme čtyři projekty: 1. Můj nový domov je naším největším no, co se kolem nich děje. Vzpomínám si, jak jsme jednou na naší zahradě za- projektem. Jedná se o výstavbu již šestéslechli nadšený výkřik malého Vašíka: ho domu pro začínající pěstounskou ro„No ne! To je nádhera! Tři žížaly!“ Pře- dinu. Jak je uvedeno výše, hlavním sponji tedy nám všem, abychom se stejným zorem tohoto projektu je Nadace OKD. nadšením dokázali sledovat dění kolem Dalšími sponzory jsou pak firmy Hruška, NovPro FM a Markagro. nás. 2. Děti pod střechou je projekt, o kteIvo Sysala zástupce vedoucího střediska rém jsme psali v minulém bulletinu. Jedná se o výměnu střechy na jednom z našich domů. Tato akce je financována Máme další milión! 15. 6. jsme obdrželi docela neuvěřitel- z dotace Krajského úřadu MSK a rovněž nou zprávu: Nadace OKD nám schválila přispěla i Nadace OKD. 3. ČOV-ka dětem je projekt na výgrant v rekordní výši 1 milión Kč! Za „neuvěřitelné“ to považujeme mini- stavbu několika čistíren odpadních vod málně ze dvou důvodů: Jednak je to nej- na Karpentné a je již opakovaně financovětší grant z 281 letošních schválených ván firmou Veolia. 4. Radíme pěstounům aneb terénní projektů a jednak jsme již před dvěma lety stejnou částku od Nadace OKD zís- psychologická poradna. Na tento prokali. Tenkrát jsme tuto částku investovali jekt nám přispěla Nadace Albert, Městdo výstavby domku pro pěstounskou ro- ský úřad v Třinci, Nadace Terezy Maxodinu Žáčkových. To bylo následně touto vé, Krajský úřad v Ostravě, Nadace OKD významnou nadací oceněno jako „projekt a také firma Walmark. Všem jmenovaným srdečně děkujeme. roku“. Nyní použijeme získanou částku

Ročník 23, září 2011

Revoluční novela Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo začátkem roku návrh novely zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. Tato novela přináší opravdu revoluční změny v oblasti náhradní rodinné péče. Cílem této novely je snížit počet dětí v dětských domovech a naopak zvýšit počet pěs-

tounů. Máme však vážné obavy, že ná- a foukačky až po náročné lanové překážvrh obsahuje několik kontroverzních ky. I tentokrát nám počasí mimořádně bodů, které jdou přímo proti tomuto cíli. přálo, jídlo bylo výborné a všichni odcháNapř. že by v pěstounské rodině moh- zeli maximálně spokojeni ly být maximálně tři děti. Zaslali jsme tedy na MPSV naše připomínky a stej- Klub 1000 x 100 získal další členy Na závěr bychom vás rádi informovaně tak učinila řada organizací i jednotlivců, kteří se v této oblasti pohybují. li o tom, jak pokračuje naše akce 1000 x Poté se stala (dle zasvěcených odborní- 100. Jedná se o program, jehož cílem je ků) dosud nevídaná věc, totiž, že návrh získat 1000 příznivců, kteří by pravidelně byl skutečně stažen k přepracování. Nyní každý měsíc přispívali částkou 100,- Kč bedlivě sledujeme další vývoj v této věci, na naše projekty. K propagaci tohoto programu se snadokud tato novela nebude definitivně žíme využívat všechny příležitosti, napříschválena. klad i nedávný „Den sociálních služeb“ v Třinci, kde jsme měli svůj stánek, nebo Filadelfie na chatě Počátkem června jsme uskutečnili „Radovánky“ na církevní škole ve Vendrypřátelské celodenní setkání členů naše- ni. Od zahájení tohoto programu v září ho sdružení i s rodinnými příslušníky 2010 se do něj zapojilo již 80 dárců, ktevčetně dětí v krásném prostředí Beskyd ří dosud přispěli celkovou částkou přes na soukromé chatě v Tyře. Tato akce 90.000,- Kč. Tuto částku samozřejmě pouměla za cíl posílit vztahy mezi členy žijeme opět na podporu náhradní rodinnašeho sdružení, neboť na pracovních né péče. Za tímto účelem jsme na krajschůzkách k tomu není zas tolik příleži- ském úřadě získali i povolení k veřejné tostí. Pozvali jsme i členy oldřichovické- sbírce. Všem dárcům velice děkujeme ho oddílu Royal Rangers, kteří si pro nás a věříme, že řady členů tohoto „elitního připravili velmi akční doprovodný pro- klubu“ se v průběhu roku 2011 opět přigram: od trampolíny přes střelbu z luku blíží kýžené tisícovce.

Filadelfie - Přístav Oldřichovice

www.oldrichovice.filadelfie.cz

AKCE 1000x100 Hledáme 1000 ochotných dárců, kteří budou ochotni každý měsíc podpořit částkou 100,- Kč naše projekty na podporu náhradní rodinné péče. Díky Vám tak může najít řada dětí z dětských domovů své nové rodiče.

Občanské sdružení Filadelfie – Přístav Oldřichovice Oldřichovice 249, 739 61 Třinec 1 tel.: 602 502 589, [email protected] Číslo účtu: 2500076860 / 2010 variabilní symbol: 1000

Veřejná sbírka povolena KÚ MSK dne 15. 12. 2010.

Výprava na Čantoryji Stejně jako loni jsme i letos zorganizovali v půli května společný výšlap pěstounských rodin. Cílem byla vyhlášená rozhledna na kopci Čantoryja na moravsko-polském pomezí. Měli jsme štěstí, viditelnost byla vynikající, takže jsme se mohli porozhlédnout do Polska, na Slovensko i na Moravu. Také jsme si užili krás jarní přírody a pěkných rozhovorů. Na zpáteční cestě jsme se dokutáleli na chatu k jedné pěstounské rodině a opékali si s dětmi párky. Dobrodružství nás potkalo i na závěr, kdy nás stihla bouřka s přívalovým deštěm i krupobitím. Někteří zvládli dojít ke svým autům včas a ti, kteří ne, mají alespoň na tuto akci nevšední vzpomínky.

Ze života církve

Na Karpentné vzniká nové hřiště V jedné z našich lokalit „na Karpentné“ stojí dnes dva domy pro pěstouny a chystáme stavbu třetího. Hned vedle se nám podařilo získat krásný rovný pozemek, který však není určen ke stavbě. Chtěli bychom zde vybudovat velké hřiště pro všechny děti, které zde bydlí, i pro ty, které teprve přijdou. Jelikož pozemek je součástí velkého lánu pole, bylo nutno nějak vymezit jeho hranice. Rozhodli jsme se k tomu použít živý plot z habrů. Obyvatelé domků s pomocí některých členů sdružení tak vysadili víc jak 500 sazenic těchto stromků a nyní už zbývá jen se postarat o jejich zdárný růst. Děti už se nemohou dočkat, až vyrazí na prolézačky a klouzačky nebo zahrát si fotbálek.

21

AKCE 1000x100

2. 2010.

Filadelfie - Přístav Oldřichovice

www.oldrichovice.filadelfie.cz

ŽIVOT V KRISTU

Jednota v církvi

Čtenáři píší

J

22

ednota podle Ježíše Krista Ježíš se modlil, aby jeho církev byla jedno: „Neprosím jenom za ně, ale i za ty, kteří budou skrze jejich slovo věřit ve mne; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás byli jedno, aby svět věřil, že jsi mne poslal ty.“ (J 17,20–21) Už po desítky let se setkávám s touhou křesťanů být jedno. Myšlenka je to prostá – pak uvěří svět. Něco mě však na té dnes hlásané jednotě zaráží. Je to postoj, který říká: „Musíme dát stranou a přehlédnout i vážné a mnoha lidmi uznávané hříchy, kupříkladu Mariánský kult, nejednat s nimi a sjednotit se. Prostě přijměme se takoví, jací jsme a sjednoťme se. Nemluvme o tom, co nás rozděluje, ale o tom, co nás spojuje.“ Toto je však naprosto nesprávné chápání toho, na co myslel a co vyjádřil Ježíš. Všimněte si, zač se modlil: „… aby všichni byli jedno jako TY, Otče, ve MNĚ a JÁ v TOBĚ, aby i oni v NÁS byli jedno.“ To není kdejaká jednota, zvlášť ne (dovolte mi to tak nazvat) jednota politických stran. Otec se Synem byli jedno bez jakékoliv potřeby kompromisu, a tak máme být jedno i my v OTCI i SYNU. Jsem si plně vědom toho, že jsme různí lidé, odlišní jeden od druhého a v té odlišnosti se máme přijímat a být jedno. Hřích však není odlišnost. Hřích nás odděluje od Boha a narušuje jednotu. Už nejsme v NĚM. Takže co pro to máme udělat, abychom žili jednotu na způsob toho, zač se modlil Ježíš? Znázorním to tu jednoduchým grafem:

Jednota kompromisu Velmi zhusta však bývá, a tento proud mohutní, pěstována jednota kompromisu. Nejedná se s takovými hříchy, jako je už třeba vzpomínaný Mariánský kult, a říká se: buďme jedno, vždyť je to tak důležité. Také tuto jednotu zde znázorním graficky.

Co to přinese? Také tito lidé porostou v jednotě. Nebude to však jednota na způsob jednoty mezi Otcem a Synem a v Otci i Synu. Naopak, tato jednota, ač si to její zastánci dnes nepřipouští, bude vytlačovat Ježíše z jejich středu. Když lidé tolerují hřích, Bůh jim dává čas k pokání. A může to trvat na náš vkus až příliš dlouho. Nedojde-li však k němu, nakonec se začne vzdalovat, až se vzdálí zcela. Těmto lidem pak zůstane už jenom lidská síla, popřípadě i něco ještě horšího. Toto není nic nového pod sluncem, jak říká Šalomoun (Kaz 1,9). Tento proces už v církvi jednou byl. Začalo to v poapoštolské době a končilo to v hluboké temnotě, kdy jen málokdo znal cestu záchrany.

Co bude? Předložil jsem vám dvojí jednotu, která bude charakterizovat dva subjekty. Ty se budou stále více vyhraňovat. Tento proces už dnes nejde zastavit. Je možno přestoupit osobně z jednoho proudu do druhého, popřípadě k tomu pomoci i jiným, to je však vše. Kola dění poslední doby už běží a nelze je zastavit. Musí tak být, protože je to prorokováno v Bibli ve Zjevení Janově. Biblicky to doložím Kolečko uprostřed znázorňuje Ježíše později, teď však nejprve citát z proroca ta malá okolo, to jsme my. Čím blíže tví Davida Wilkersona, nazývaného „Vibudeme Ježíši, tím blíže budeme i sobě dění 73“. „Vznikne světová supercírkev. Vidím navzájem, a tak poroste naše jednota v Otci i Synu, na způsob jednoty mezi vznikat nadsvětovou církev ze spojení liOtcem a Synem. A tato jednota přine- berálních, ekumenicky smýšlejících prose moc Ducha svatého do církve a svět testantů a římskokatolické církve, která zastupuje i v politické oblasti stejné náuvěří.

zory a bude jednou z nejmocnějších náboženských mocí světa… Růst nadpřirozené církve. Vidím velké a nadpřirozené sjednocení všech pravých následovníků Ježíše Krista, kteří jsou spojeni Duchem Svatým a společnou důvěrou v Krista a jeho slovo. Tato nadpřirozená církev všech, kteří věří Bibli, bude určitým druhem společenství v podzemí a bude zahrnovat katolíky a protestanty všech směrů…“ (David Wilkerson, Vidění 73, strojopis. Anglický originál „The Vision“ z roku 1973; Přeloženo z němčiny: „Vision“ M. Marvánová 1992. Pozn.: Omlouvám se, že uvádím jenom tak krátké citáty. Strojopis má 117 stran.) Nyní se obraťme k biblickému textu, abychom zjistili, jsou-li tato tvrzení pravdivá: Tyto události jsou popsány ve Zjevení Janově od 17 do 19 kapitoly. I zde vidíme popsané dva subjekty: Nevěstku (17,1–18) a Nevěstu (19,5–8). Nevěstka. Jan viděl velikou smilnici, skvostně oděnou, svůdkyni národů, s číší plnou jejího smilstva, jedoucí na šarlatové šelmě, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Ta žena měla na čele nápis: „Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.“ (17,1–6) A anděl Janovi řekl: „…ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, které má královskou moc nad králi Země.“ Všimněte si, že anděl říká: MÁ královskou moc nad králi země. Mluví tedy v přítomném čase. A které město tu moc v Janově době mělo? Řím! Ostatně už i s přihlédnutím k dosavadní situaci a k současnému vývoji událostí (včetně svatořečení Jana Pavla II) je stále obtížnější mít jakoukoli pochybnost o tom, že to bude náboženská koalice se sídlem v Římě. Nebude to však světovládný systém. Ten je ta šelma. Ten světovládný systém nakonec tu ženu zničí (17,16–17 a celá kapitola 18). Nenechme se mýlit tím, že tato žena má na čele nápis Babylon a v 18. kapitole je také tak nazývána. Babylon byl zničen a už nikdy nebude vystavěn (Jr 50,39–40; Iz 13,19–22). Ta žena je Řím. Nevěsta. Všimněte si, že ta žena (nevěstka) je opilá krví pravých učedníků Ježíše Krista. Není to snad jen poukázání na minulost, ve které Řím pronásledoval Boží svaté? Rozhodně ne. Ta šelma, na které žena jede, tu v novozákonní době ještě nebyla (viz 17,8–14). Formující se nevěsta Beránkova bude tedy až do krve opět pronásledována. Pravá církev Kristova bude zase církví v podzemí. Jak jsme si však už řekli, jednota v Otci i Synu, těsné semknutí se okolo Ježíše Krista do ní přinese nebývalou moc Ducha svatého. Zakotvení v Kristu a jeho slovu nás učiní nezničitelnými (samozřejmě jako celek, mnozí z nás totiž bu-

dou muset obětovat svůj život, abychom slovo odsuzuje (Ex 20,4–6; Mt 23,9). V cezůstali věrnými). Ježíš řekl, že brány pod- lém SZ nenalezneme období, kdy by Izsvětí jeho církev nepřemohou. (Mt 16,18) rael zavrhl Hospodina jako svého Boha. Nakonec však z úst těch, kteří zůstanou „Jen“ si k němu někdy přidával další božvěrní Ježíši, zazní jásot. Přijde Pán a na- stva, modly. To však Bůh vždy označoval stane to, co je popisováno ve Zjevení 19: za duchovní smilstvo, dával najevo, že je „Radujme se a jásejme a vzdávejme mu slávu, mu to ohavností a svůj lid za ně vážně protože přišla svatba Beránkova a jeho žena káral a soudil. Neděje se to samé i zde? Protože stejně nekompromisní je v této se připravila“ (Zj 19,7). věci i soud NZ, např. v 1K 6,9–10 „NemyZÁVĚREM. Tyto dva subjekty – nevěstka a nevěsta, smilnice a Beránkova žena, se již formují. Co říct? Nebudujme jednotu za cenu kompromisu s hříchem, byť široce uznávaným, ale shromážděme se co nejtěsněji okolo Ježíše. Rameno na rameni, oči upřené na něj. Mějme tu jednotu, kterou popisuje Ježíš: „… aby všichni byli jedno, jako TY, Otče ve MNĚ a JÁ V TOBĚ, aby i oni v NÁS byli jedno“ (Jan 17,21). Jsem si vědom, že toto pojednání o jednotě je příliš krátké na to, aby zodpovědělo všechny otázky, které vzbudí. Duch svatý a Boží slovo je ale zodpoví všechny, těm, kteří opravdově touží znát pravdu. (Biblické texty jsou citovány z ČSP.) Poznámka k tzv. „Mariánskému kultu“: Tento kult je velmi často zlehčován, omlouván anebo dokonce vydáván za ušlechtilý a vztah k Bohu prohlubující. V čem je tedy účast na uctívání svatých a zvláště Marie z hlediska Božího slova tak závažným hříchem? Souhrnně řečeno se jedná o snahu nahradit jedinečnost Ježíše Krista někým jiným a tak porušit 1. a 2. přikázání (Ex 20,1–6). Anebo Kristovu jedinečnost nějak snížit či zastínit (Např. i v Islámu je Ježíš uctíván také, ovšem jen jako prorok). policii slouží dnes mnoho lidí, po1. Prostředník – Bible říká, že jediným cházejících z různého prostředí prostředníkem mezi Bohem a člověkem a tradic, včetně křesťansky orientoje člověk Ježíš Kristus (1Tm 2,5). Katolicvaných policistů. Není však jednoduché ká nauka učí, že prostředníkem k tomuto prostředníkovi je Marie. Tímto tvrzením ani v dnešní době v naší sekularizované však říká, že prostředník není jeden, jak společnosti být tak trochu jiný a snažit učí Písmo, ale dva a tím současně vyja- se žít podle křesťanských principů. Právě dřuje, že Ježíš Kristus není dostatečným pro vzájemné povzbuzení, oporu i možprostředníkem, protože k sobě ještě po- nost setkávání se dne 14. května 2011 třebuje dalšího prostředníka. Na místo, v prostorách Emauzského kláštera ustakteré náleží Ježíši, staví tedy ještě něko- vila Křesťanská policejní asociace. Setkáho jiného. Důsledkem je, že se lidé modlí ní se uskutečnilo za souhlasu a podponejenom k Otci a Synu, ale také k Marii. ry policejního prezidenta, přítomnosti A mnohdy jen k Marii. zástupce Policejního prezidia i podpory 2. Přímluvce – Ježíš Kristus – přímluvce České biskupské konference a Ekumenicna nebi (Ř 8,34; 1J 2,1; Žd 9,24). I zde je to ké rady církví a velké podpory České křesstejné, jako v předešlém případě. Tím, že ťanské akademie. Podporu vyjádřili svou se lidé modlí k Marii a dalším tzv. svatým přítomností také představitelé zahraniča očekávají od nich přímluvy, tím vyjadních Křesťanských policejních asociací, řují, že Ježíš není dostatečným přímluvneboť česká asociace se zapojila jako šecem na nebi a nahrazují jej někým jiným. Je to snižování Ježíše Krista a nahrazo- desátá země do celosvětové iniciativy křesvání pravého Boha modlou. Podobně zlé ťansky orientovaných policistů a hasičů. Asociaci lze definovat, jako občanské je také uctívání papežství, obrazů, soch, medailonků a jiných věcí. I to vše Boží sdružení s působností na celém území

lte se! Ani smilníci, ani modláři,… nebudou dědici Božího království.“ Podobně v Gal 5,19–21. My ovšem nejsme povoláni soudit člověka, ale varovat před závažným hříchem. V Ježíši Kristu váš bratr Mirek Marván (Pozn. autora: Na moji žádost doplnil a redigoval F. Apetauer) Dačice 18. 6. 2011

Čtenáři píší

Ročník 23, září 2011

Křesťanská policejní asociace

V

České republiky. Je to nezávislá, nezisková, zájmová organizace s profesním zaměřením, která sdružuje muže a ženy především z řad Policie ČR, občanských zaměstnanců policie, policejních škol a Policejní akademie ČR, s otevřeností pro ostatní pracovníky bezpečnostních sborů České republiky, kteří jsou členy křesťanských církví či křesťanské hodnoty vyznávající. I když je asociace teprve na počátku své existence, máme naději i posilu, že nejsme sami. Vzájemně jeden pro druhého můžeme být oporou v rámci společenství. Velkou podporu nám poskytují i další asociace v zahraničí. Pokud by tedy někdo měl zájem o více informací či se chtěl do Křesťanské policejní asociace zapojit, může navštívit webové stránky www.kpacz.cz a kontaktovat nás. kpt. Mgr. Rostislav Kotrč ([email protected])

23

ŽIVOT V KRISTU

Podpořte Písmáctví v Čechách

Čtenáři píší

a staňte se překladateli či korektory kurzů „Poznej svoji Bibli“

24

P

oznej svoji Bibli (dále jen PSB) je kurz expozičního studia Božího Slova určené pro studium ve skupinkách. Každý kurz se věnuje jedné biblické knize nebo její části, pokud je tato kniha dlouhá. Každá kniha je prostudovaná verš po verši za 5-9 týdnů. Jak již bylo řečeno, obsažné knihy, například Žalmy, jsou rozděleny na několik studijních knih. PSB je vynikající kurz, který má co říci člověku, který je na počátku své cesty za Pánem Ježíšem, ale i člověku, který s Ním chodí po mnoho let. Každý člen studijní skupinky se připravuje na skupinku osobním studiem, které se potom rozebírá a diskutuje na skupince, která trvá okolo hodiny a půl. Každé studium obsahuje také informace o historickém a kulturním pozadí biblického oddílu a na závěr každé kapitoly je shrnutí. Na PSB se mi také líbí, že se opravdu drží Bible a vykládá Bibli Biblí. PSB bylo již přeloženo do 40 jazyků a používají ho bratři a sestry v 70 zemích světa. Já sama jsem se k PSB dostala tím, že jsem se připojila k PSB skupince u nás ve sboru. Od té doby jsme prostudovali knihy Římanům 1 (kapitoly 1-8), Žalmy 1-41, Ozeáš, Ámos, Listy Janovy a momentálně studujeme Římanům 2 (kapitoly 9-16). Toto studium ještě více prohloubilo moji lásku k Božímu Slovu a neuvěřitelně mě přiblížilo k Bohu. Skrze modlitby mě pak Pán Bůh vedl k tomu, abych našla spolupracovníky, kteří by toto studium přeložili do češtiny. Sama jsem začala s překladem studia Evangelium podle Marka, které už je hotové a připravené k tisku. V současné době překládá dalších pět sester a dvě z nich již dokončily knihy Jozue a Filipským, které právě procházejí korekturou. Věřím, že toto biblické studium bude velkým požehnáním českým křesťanům, stejně jako je požehnáním mnoha křesťanům po celém světě. Pro zájemce, více informací (pouze v angličtině) najdete zde: www.cwci.org.au. Ukázku PSB (KYB v angličtině) studia najdete zde: www.knowyourbible.org.uk/ KYB_sample_study.pdf. CWCI je organizace, jejímž účelem je „vidět životy proměněné skrze vztah s Ježíšem Kristem a skrze křesťanskou zralost, která přichází skrze aplikování biblických pravd.“ Počátek této organizace spadá do roku 1957, kdy se malá skupinka žen začala

scházet, protože měla hlad po Božím Slově. Od té doby se tato organizace rozrostla po celém světě a podporuje Písmáctví v církvi. Bible má mnoho knih a proto je tento překlad mamutím dílem. Hledáme tímto další překladatele (bratry a sestry) z anglického jazyka. Hledáme také češtináře na korektury, na kterých nám práce nyní velmi vázne. Pokud máte zájem o spolupráci – jak překlad, tak pomoc s korekturami, dejte mi prosím vědět na tuto e-mailovou adresu: [email protected].

A na závěr... tato práce je ryze dobrovolná, není za ni žádná peněžní odměna, ale můžete si být jisti, že Vás ta pravá odměna, kterou rez ani mol nezničí, nemine J. Budete požehnaní i skrze samotný překlad, protože budete dnem i nocí rozjímat nad Božím Slovem, které pak ve Vás bude zůstávat a přinášet ovoce! Modlete se, jestli tahle práce není právě pro Vás – nemusíte být theologové, abyste mohli překládat toto studium. Můžete být studenti, pracovníci, důchodci, omezení není prakticky žádné, jen potřebujete umět anglicky a česky J. Čím více nás na to bude, tím rychleji to bude přeložené a dostupné. Modlím se za Vás, s pozdravy z Gympie v Austrálii, Marcela H.

Konstantin a Metoděj

ze série: Nepřemožitelné světlo (Rudolf Bubik)

D

ne 5. 7. slavíme každým rokem byl významný jak pro oba bratry, tak pro státní svátek – ne nadarmo. Pří- všechny Slovany, bloudící ve tmě. A tma chod dvou Božích služebníků, so- tam byla teda pořádná. Ale tam, kde je luňských bratří mnohým zachránil věčný největší tma, je nejlépe vidět světlo. život v nebi. Díky nim se tehdejší Velká V této době (v době Velkomoravské Morava probudila k životu, a mnozí se říše) se na našem území usídlila katolicstali světlem a solí tehdejší doby. Dnes ká církev, které šlo ve většině případů jen český národ celkově o Bohu ví, zná Bibli o bohatství, moc a co nejvíc světské záve svém jazyce a dalo by se říct, že díky bavy. Tito katoličtí kněží, jak trefně popisuje Rudolf Bubik ve své první knize „Vládce Pribinu polili vodou, a tak ho přijali mezi křesťanské panovníky.“ Toto pak podobně učinili i se všemi jeho poddanými – totiž polili je vodou, naučili je modlitbu, deset přikázání, a tím jejich snažení haslo. Ano, a jak si i v knize můžeme všimnout, toto nestačilo. Proti „lesním duchům,“ kteří Slovanům ničili úrodu, to nestačilo. Vždyť ti nebozí lidé tomu nerozuměli, nevěděli, že „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát příchodu těchto dvou bratří se děly mno- se Božími dětmi.“ Nemohli to vědět, prohé divy a zázraky, které mají vliv i na nás tože neměli Písmo ve svém jazyce. To, co hlásali katoličtí kněží z Pasova, kde sídlil v 21. století. Tímto obdobím se také mimo jiné za- biskup Hermanarich, bylo nedostačujíbývá Rudolf Bubik ve své sérii Nepřemo- cí a k tomu to, co hlásali, nepotvrzovažitelné světlo. Se svěžím nadhledem po- li svým životem. Obyčejní řádoví kněží pisuje putování evangelia od dob první i vysocí hodnostáři si ve většině žili, jak církve až po události dějící se v pozděj- chtěli. Kvůli tomu se tedy obyčejní lidé vraceli k uctívání lesních duchů a obětoších dobách. Ale pojďme se vrátit na Velkou Mora- vání jim. Do této temnoty tedy byli vysláni dva vu a podívat se těmto bratrům trochu na zoubek. V Tesalonice, 839 let po Kris- „světlonošové“ nesoucí dobrou zprávu tu je 13letý chlapec povolán Bohem k ne- ve slovanštině „lidu v temnotách.“ … lid sení dobré zprávy mezi Slovany. Je to bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světKonstantin. Jeho dědeček Vojtěch žehná lo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu jemu i jeho staršímu bratrovi, kterého smrti. Ale zaostřeme nyní na Velkou Moznáme pod jménem Metoděj, ke službě evangeliem mezi Slovany. Tento okamžik ravu, kde právě panuje kníže Rastislav,

který rozhodně nemá problém všechny katolické kněží, vyslané z franckého Pasova, vyhnat. Jelikož se chce Velkomoravský panovník vymanit zpod vlády franckého panovníka Ludvíka Němce, posílá si pro jiné katolické kněží a biskupa do Říma, ale papež ho odmítá. Nechce si franckého vládce rozhněvat. Dostáváme se k dalším klíčovým postavám našeho příběhu, které ovšem skutečně žily. To je jedna z věcí, jež dodává příběhu určitý šmrnc – všechny důležitější postavy prokazatelně chodily po zemském povrchu. Ale zpět k oněm postavám. Služebník knížete Rastislava pan Ctirad a jeho dobrý přítel, který se „v Konstantinopoli pohádal s medovinou,“ (jinými slovy, přijal spasení v Kristu) Dalimil se setkávají roku 862 po Kristu ve Velehradě u Moravy, kde také Dalimil vypráví, jak se v Konstantinopoli v Polychronském klášteře, kde byl ubytován, setkal se slovansky mluvícím mnichem jménem Konstantin, a jak díky němu přijal Ježíše Krista jako svého spasitele. Ctirad vše pozorně vyslechne, má určité otázky, které mu Dalimil s potěšením odpoví, a nakonec se shodnou, že by stálo za to, aby se i kníže Rastislav dověděl o slovansky mluvících kněžích v Konstantinopoli. A tak slovo dalo slovo a toho roku už putovala nová výprava vedena panem Ctiradem, (který se později taktéž obrátí ke Kristu) a doprovázena panem Dalimilem do Konstantinopole vyjednávat s byzantským císařem Michalem, aby poslal na Velkou Moravu slovansky mluvící byzantské kněží a biskupa k nim, na Velkou Moravu. A tady Vám, milí čtenáři s radostí doporučím, abyste si v originálu přečetli všechny podrobnosti jejich cesty. Prozradím Vám, jak jste jistě uhodli, že na jaře roku 863 putovalo na Velkou Moravu poselstvo s kladným vyřízením a k tomu (jako bonus) s Konstantinem a Metodějem. A ta cesta byla opravdu něco zvláštního, ale ještě výjimečnější jsou události dějící se na Velké Moravě v přítomnosti

Ale i tam se rychle šíří zvěst evangeKonstantina a Metoděje. Přinesli světlo. Přinesli Bibli v jejich jazyce. A Bůh skrze lia, protože: „To světlo ve tmě svítí a tma ně dělal skutečně velké věci! Jako příklad je nepohltila.“ A tak, když obdrželi pozmíním knížete Blatnohradu Kocela, kte- zvání od jeho svatosti papeže do Říma, rý se po setkání s Konstantinem a Meto- odjížděli bohatší o další bratry a sestdějem (kdy je měl v plánu zabít) obrá- ry. A roku 868 už jsou v Římě, kde butil k Ježíši Kristu a prosil ho o odpuštění dou s novým papežem Hadriánem II. hříchů, jako už tolik lidí před ním. Dále projednávat otázky a rozdíly mezi kato byly desítky, možná stovky lidí, kteří tolickým a byzantským učením. Avšak skrze službu našich milých spolubrat- Bůh si vše používá ke svému dobrému rů uvěřili v živého Boha. Kdybych měla cíli, a tak i v Římě jsou nové duše zísvypisovat všechny osudy a celou službu kány pro Pána. Celá výprava je ubytovádvou Božích služebníků, které byly zmí- na v řeckém klášteře, do kterého později něny v sérii knih Nepřemožitelné svět- Konstantin vstoupí a přijme jméno Cyril. lo, asi by tento článek byl mnohem delší. Ale zde, v Římě, v sídle katolicismu, se A k tomu by Vás kniha Nepřemožitelné stává smutná věc. Mniši z řeckého klášsvětlo začala nudit a nic by Vás v ní ne- tera Konstantina – Cyrila, který trpěl chatrným zdravím, otrávili. Metoděj a jeho překvapilo. další přátelé k němu z jednání s papežem stihnou doběhnout zrovna včas, aby se s ním rozloučili. Konstantin se s nimi loučí a současně se přimlouvá za církev modlitbou, která byla v Římě roku 869 skutečně vypovězena. Po pohřbu svého drahého bratra, (který vede samotný papež) je Metoděj vysvěcen na arcibiskupa nové diecéze. A tak se arcibiskup Metoděj vrací z Říma bez Konstantina. Ale pasovští kněží ještě nedohráli. Kují pikle dál a nakonec všechno končí zradou a únosem, dá-li se to tak nazvat, knížete Rastislava. V dalším – třetím díle je pan arcibiskup Metoděj zatčen, (později se dostane ven), ale světlo se šíří dál, a tak další a další lidé mohou vydat sebe i svůj život do rukou našeho milovaného spasitele Ježíše Krista. Buďme i my takovým světlem! Ale přesto prozradím ještě zápletku Světlem, kdy stejně jako v dávných dodruhého dílu Nepřemožitelného svět- bách budou lidé říkat: „Co to je? Kdo je la. Je plný příběhů o Boží moci a velké ten živý Bůh? To chci také!“ Buďme takoBoží lásce k lidem. Takto obsáhlou kni- vým světlem a takovými Božími služebhu se nedá vylíčit do posledních detailů. níky, jakými byli Konstantin a Metoděj! Ester Bubiková, 13 let Proto stručně: Kníže Rastislav se nakonec rozhodne zřídit na Moravě arcibiskupství byzantské církve a jako arcibiskupa určit Konstantina. Ovšem, má to jeden nemalý háček, totiž Konstantin ani Metoděj nejsou vysvěceni, tudíž nemohou vytvořit arcibiskupství. Proto se rozhodne, že Konstantin s Metodějem si s sebou vezmou skupinu mladých mužů, které vyučovali a kteří budou v Konstantinopoli (kam mají namířeno) vysvěceni na kněze. To by tady ale nesměli všude přebývat takzvaní „latiníci,“ tedy katoličtí kněží z Pasova, odkud biskup Hermanarich posílá své zvědy téměř všude. Jakmile se dozví o ušlechtilých plánech knížete Rastislava, okamžitě začíná kout své pikle a výsledek je ten, že místo do Konstantinopole, dojede celá výprava do Benátek, kde jsou hlídáni pod dozorem tamějších katolíků.

Čtenáři píší

Ročník 23, září 2011

25

12. díl Evoluční náboženství „Věřím v jednoho osobního Boha, s klidným svědomím mohu říci, že jsem nikdy neholdoval žádnému bezbožnému životnímu stylu. Většina představitelů přírodovědy je zajedno, že víra a věda nestojí nepřátelsky proti sobě. Pravé náboženství pomohlo lidstvu k pokroku ve všech oblastech – bez něj bychom byli na úrovni barbarů. … Kdo má svůj život a život bližních za něco nesmyslného, ten je nešťastný a téměř neschopný žít. Znát odpověď na otázku smyslu života znamená být nábožensky založen. Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.“ (Einstein, A.) Víra v Boha není jen životní styl či přesvědčení věřících. Ten, kdo Bohu důvěřuje, vnímá Jeho blízkost, lásku a „zná“ Ho osobně. Je to podobné jako vztah s partnerem či rodičem. Neřeším, jestli existují, nebo jestli to není jen projev mé představivosti, ale sdílím s Ním svůj život, myšlenky, radosti či starosti a od Něj srozumitelně vnímám odpovědi, touhy Jeho srdce, pomoc. Takový vztah má svůj směr, cíl i smysl. Pojem náboženství je možné obecně vnímat jako projevy víry. Na životě každého člověka se bez ohledu na kulturu přirozeně projeví, čemu (komu) věří, co je pro něj posvátné. Jazykově slovo náboženství tíhne ke slovu bůh, má to své historické i kulturní důvody. Přesnější je latinské religion, které poukazuje na činnost „s ohledem na to, co považujeme za posvátné“. Pokud žijeme s vědomím Boha Bible a Jeho standardů, pak se naše víra bude projevovat nadčasovými křesťanskými hodnotami a hlavně životem s Bohem. Liturgie, symbolika, způsob života jsou pak dány tradicí, jsou ale jen důsledkem, ne smyslem ani cílem náboženství. To, co člověk „dělá pro Boha“ často není podle „Božího srdce či plánu“. Klíčová je motivace k činu! Věřící (podle biblického pojetí) jsou motivováni vděčností Bohu pro to, co udělal Bůh pro člověka. Ne benefity, které očekávají ti, kdo si myslí, že dělají něco pro Boha. Myslet si, že se Bohu zavděčíme buď zbožným životem, nebo osobní obětí či askezí, nebo dokonce upalováním „Božích nepřátel“, je velký omyl. Tím, že prosazujeme jen a jen svou vůli (byť dobře míněnou), míjíme Boží vůli. To má Bůh za ohavné. Navíc ostatní lidé „takové náboženství“ odmítají. Cesta je mnohem snazší – Víra vychází ze slyšení Božího slova, proto stačí Bohu naslouchat, důvěřovat mu a nechat se vést ke každému dobrému činu, který připravil. Kvůli náboženským projevům a motivacím, od kterých se i Bůh odvrací, dospěla novověká západní společnost k dilematu. Čemu věřit? „Bůh reprezentovaný zpátečnickým, pokryteckým a zabedněným náboženstvím už ne.“ „Reforma, která vede jen k náboženským válkám taky ne.“ Nejrozumnějším řešením se tedy jevilo spoléhat se na zdravý rozum a od tradičního náboženství nic nečekat. Tímto přístupem se ale neřešila podstata problému! Místo aby se člověk vrátil k Bohu, od něhož se vzdálil, šel jinou falešnou cestou. Víru v Boha vystřídala víra, že Bůh není a náboženství je tedy scestné. Například Sigmund Freud přichází s moderním vědeckým názorem: „Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“ Moderní ateismus, z něhož vychází i evoluční teorie, je taky jen forma víry. Za posvátný je považován lidský rozum, za hodnotné je pokládáno to, co je rozumem uchopitelné, co je vědecké. Samozřejmě může někdo namítat, že je to rovina osobního přesvědčení. Každý má právo na svůj názor. Souhlasím, pojďme hlouběji pod povrch. Jde o motivace, postoj v srdci, skryté cíle… zde se pozná, komu (čemu) člověk slouží. Jeden slouží sobě, svému pohodlí, zdraví či blahobytu. Jiný obětuje svůj život budování kariéry, moci a lidským poctám. Každý uznává za „to posvátné“, k čemu

26

upíná svůj život, to své… „V Boha nevěří jen ti, kdo mají zájem, aby ho nebylo.“ (Bacon, F.) Pro ty, kdo Boha poznali, je „být s Bohem“ osobní, každodenní realita. Ne filosofie, náboženské činnosti, společenská póza. „Nejpřesvědčivějším důkazem o existenci Boha je očividný soulad prostředků, které udržují pořádek ve vesmíru a živým bytostem dodávají vše, co je potřebné pro jejich organismus, aby mohly existovat, rozmnožovat se a rozvíjet své fyzické a duševní schopnosti.“ (Ampere, A. M.) To, co evoluční teorie předkládá, je, vědeckým jazykem popsané, jak vznikl svět, živá i neživá příroda, odkud pochází člověk a co to vlastně člověk ve své podstatě je. Evoluční procesy jsou (teoreticky) schopné vykonat všechno potřebné, co se celá staletí přisuzovalo Stvořiteli. Jaký ale existuje důkaz, že všechno, co je, povstalo a funguje skrze postupnou evoluci? Předkládat důkazy pro a proti můžeme donekonečna. Zastánci evoluce a zastánci Stvoření tak činí celá staletí, ale jednoznačný závěr netkví v počtu důkazů. Ano tušíte správně, záleží na víře. Někteří evolucionisté to dokonce sami tvrdí: „Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná, věříme jí proto, že jediná druhá možnost je specielní stvoření, a to je nemyslitelné.“ (Keith, A.) „Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou.“ (Wald, G.) Z pohledu Bible mohu s čistým svědomím prohlásit totéž, co apoštol Pavel: „Vím, komu jsem uvěřil.“ (2Tm 1,12) Žiju (z Boží milosti a s Jeho dopomocí) to, čemu věřím. Vidím, že to nese dobré ovoce a to nejen do mého života, ale i mé rodině a zejména i do životů lidí, které mi Bůh posílá. Bůh zachraňuje životy, osvobozuje z pout závislostí, uzdravuje z nemocí, pečuje o lidi, dává své Požehnání v Plnosti. Jaké vyznání může prohlásit ten, kdo věří v evoluci? „Ani byste nevěřili, kolika věcem musí věřit ten, kdo chce být nevěrcem.“ (Faulhaber, M. K.) Zajímavé svědectví přináší řada učenců, zaujalo mne toto: „Mé krédo bylo: Nevěřím v nic. Nebo aspoň jsem si myslel, že v nic nevěřím. Ve skutečnosti jsem pouze vyměnil víru v Boha, který je Pravda, za matnou a nejistou víru v názory a autoritu lidí, tiskovin a médií, kterým jsem nakonec ani dobře nerozuměl.“ (Merton, T.) Ale pozor: „Z toho, co nemá smysl, nemůže vzejít něco, co smysl má.“ (Uekuhl, J.) Závěrem bych rád poznamenal, že nejlépe si člověk utvoří názor tím, že hledá s otevřenou myslí. Jít spolu s davem s vírou, že většina se přece nemůže mýlit, se v historii krutě vymstilo. Naproti tomu upřímný člověk, který bez prvotního předsudku zkoumá, co je mu z obou stran předkládáno, získá nadhled. Klíčovou se mi jeví otázka: „Jak žiješ to, čemu věříš?“ Zde potom vidíme konkrétní výsledky v konkrétním životě. Svědectví života vydá za nespočet teorií. Kde jsou činy, slov netřeba . Nemá valný smysl zobecňovat ani přijímat všeobecné fráze. Lidé, kteří spoléhají na svůj zdravý rozum, mohou nalézt pravdu, ale stejně tak dobře se mohou také mýlit. Jistotu nám může dát zpětná vazba. V případě víry v Boha dává zpětnou vazbu Bůh sám svým působením v životě člověka, svým slovem, požehnáním. V případě víry v evoluci aktivní odpověď očekávat nemůžeme. Může nás jen hřát slastný pocit, že člověk je nejsložitější, nejvyvinutější a nejdokonalejší shluk atomů v celém vesmíru. Můžeme na to vsadit svůj život? Na otázku po smyslu však místo odpovědi přichází jen prázdnota a mlčení…

Evolucionisté věří, že aby vzniklo postupným vývojem např. funkční oko z ničeho, je potřeba „dostatečně velké množství dostatečně malých rozdílů“ mezi jednotlivými evolučními fázemi a hodně dlouhý čas na pokusy. Každý správný dílčí krůček prý míří k cíli. Jenže oko jako celek buď funguje a tak je výhodou, nebo je nedovyvinutý pokus na obtíž. I drobná odchylka od optima způsobí problém, i kdyby byla směrem k vyspělejší technologii vidění. Zde platí „všechno nebo nic“.

Každé pootočení číselníkem nás sice může přiblížit k otevření sejfu, ale musíme rozpoznat, které cvaknutí zámku je to správné. Bez zpětné vazby můžeme zadávat čísla skoro do nekonečna. Přírodní výběr nemůže nadržovat víc tomu, kdo má správně o dvě číslice víc – buď je sejf otevřený (výhoda) nebo zavřený. Trezor nemůže napovídat… Zadat musíme celou kombinaci číslic ve správném počtu a pořadí, takové kroky evoluce neumí.

K čemu je být nejvyvinutější formou Člověk směřuje svůj život a rozhoduje se podle toho, čemu (komu) věří. Na tomto základě buduje života ve vesmíru a nemít smysl existence a hodnotný cíl života? své hodnoty. Čas prokáže, kdo investoval správně.

Vidíme-li, jak se mohou lišit jednotlivé rasy psů, nepřekvapí nás argument evolucionistů, že s dost dlouhým časem se podobně může vyvinout z jednobuněčného organismu třeba člověk. Ale chyba lávky, z odrůd nové biologické druhy nemohou vznikat.

Bůh ke každému člověku natáhl svou ruku, nabízí mu odpuštění a přijetí do své náruče. Bůh udělal první krok k člověku a na nás je jen rozhodnutí, jak s touto nabídkou naložíme. Můžeme ji odmítnout a dále si hýčkat vlastní bohy (cokoliv považujeme za posvátné nebo kvůli čemu vstáváme a žijeme). Druhou možností je přijetí a s tím spojené vzájemné poznávání se, budování důvěry a naplněný život, který má jasný cíl.

Náboženství je snaha člověka zalíbit se Bohu, mnozí lidé právě v duchovním životě vidí smysl svého bytí, rozhodující však je, jestli člověk přijme to, co Bůh udělal pro něj.

Prohlubování důvěry a osobní poznávání Boha je celoživotní proces. Nejedná se o rituály, náboženské tradice, dodržování pravidel… Základní motivací je vděčnost Bohu a z té vyrůstá láska, naděje i víra, kterou sdí- Víra vychází ze slyšení Božího slova. Bůh líme s ostatními. mluví a my můžeme vnímat, kam nás směřuje.

„Třebaže je Bůh neviditelný pro všechny smrtelné lidi, mohou Ho vypozorovat z Jeho děl.“ (Aristoteles)

„Existence Boha je tak jistá, že bych téměř řekl, že ti, co to popírají, nemají lidský rozum.“ (Cicero, M. T.)

„Svůj život končím s přesvědčením, které „Víra tvrdí co smysly nevnímají, ale netvrdí opak toho, co smysly vnímají: stojí nad nimi, ale vychází z hloubky mého srdce. Pravá přírodne proti nim.“ „Lidi a lidské věci je třeba znát, ní věda a filosofie musí vést k víře v Boha abychom je milovali. Boha a božské věci je třeba a ke křesťanskému náboženství.“ (Mayer, R.) milovat, abychom je znali.“ (Pascal, B.)

„Bože, vím a jsem hluboce přesvědčen, že vše, co děláš, je dobré. Nemohu ani myslet ani usuzovat bez toho, že bys Ty neměl na tom účast.“ (Kolumbus, K.)

„Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Dospěl jsem tak k důkazům, které tvoří náboženství věrohodným i pro přírodovědce. Kéž by toto poznání přineslo bohaté ovoce.“ (Volta, A.)

<< 1000 polských zlotých (1982) s vyobrazením Mikuláše Koperníka. „Koho by se nezmocnil obdiv vůči všemohoucímu Tvůrci, když pozoruje a zamýšlí se nad obdivuhodným pořádkem ve vesmíru pocházejícím z Boží moudrosti.“ (Koperník, M.)

1000 rakouských šilinků (1983) s vyobrazením Erwina Schrödingera. Pět izraelských lir (1968) s vyobrazením Alberta Einsteina. „Stavební prvky živých bytostí nejsou slabým lidským dílem, ale nejjem„Chci znát Boží myšlenky. Ten zbytek, to jsou jen detaily.“ nějším mistrovským dílem, které bylo realizováno podle zásad Božské (Einstein, A.) kvantové mechaniky.“ (Schrödinger, E.)