Asertivita v rodině a partnerství

Maturitní práce 2014-2015

Střední škola KNIH, o. p. s.

Maturitní práce

Asertivita v rodině a partnerství

Vypracoval: Václav Němec

Vedoucí práce: Mgr. Věra Suchánková

2014-2015 1


Poděkování: Děkuji vedoucí mé maturitní práce Mgr. Věře Suchánkové za cenné připomínky, ochotu poradit a asertivní přístup. Také bych chtěl poděkovat všem studentům, který se podíleli na vyplnění dotazníku z praktické části práce. 2


Prohlášení: Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracoval samostatně a že jsem v ní použil pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedl v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

Datum a podpis:

3


Obsah

Anotace ................................................................................................................................................... 5 Annotation............................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1.

2.

3.

Asertivita ......................................................................................................................................... 7 1.1.

Co je asertivita ......................................................................................................................... 7

1.2.

Agresivní, pasivní a manipulativní chování.............................................................................. 8

Techniky asertivní komunikace ....................................................................................................... 9 2.1.

Techniky odmítání ................................................................................................................... 9

2.2.

Techniky prosazování ............................................................................................................ 10

2.3.

Defenzivní techniky ............................................................................................................... 12

Využití asertivity v rodinném kruhu .............................................................................................. 13 3.1.

4.

5.

Rodiče a děti .......................................................................................................................... 13

Využití asertivity v partnerském svazku ........................................................................................ 15 4.1.

Mýty o partnerském vztahu .................................................................................................. 15

4.2.

Problémové postoje .............................................................................................................. 17

4.3.

Emocionální komunikace....................................................................................................... 17

Dotazník asertivita ......................................................................................................................... 18

Závěr ...................................................................................................................................................... 20 Přílohy:................................................................................................................................................... 21

4


Anotace Tato práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřím na nalezení vhodných komunikačních dovedností v rodinných či partnerských vztazích společně s nejčastějšími závažnými chybami, kterých se často v rodině a vztazích dopouštíme. V druhé odborné části vypracuju dotazník pro mládež zabývající se tím, jaké mají představy o asertivitě a nakolik je jejich chování asertivní.

Annotation This document has two parts: theoretical and practical. In theoretical part I will focus on finding appropriate communication skills in family and relationships, together with the most common serious errors, which are often in family and relationships inflicted. In the second part I shall undertake professional assertiveness questionnaire regarding youth about their level of assertiveness.

5


Úvod Kdyby se mne před rokem někdo zeptal, co je asertivita, nemohl bych odpovědět. Až při ověřování a dohledávání informací k tématům maturitních prací, mě myšlenka asertivního chování nadchla. Ze začátku mě lákalo téma z psychologie a líbila se mi na ní možnost vyváženého vyjadřování vlastních postojů, pocitů a emocí. Navíc jsem měl v úmyslu informací k psaní práce patřičně využít ke svému osobnímu rozvoji. Kvůli jejím naváděním k nenásilnému sebeprosazení, si myslím, že jde o podstatnou schopnost každého zdravě sebevědomého člověka.

Od zpracování práce si slibuju, že prozkoumám možnosti využití asertivity k zlepšení rodinných a partnerských vztahů. Také se chci věnovat obvyklým mýtům a chybám, které způsobují v těchto kruzích disharmonii. Plánuju zařadit i praktickou část, kde pomocí krátkého dotazníku se pokusím zjistit znalosti a míru asertivity vyplňujících.

Doufám, že tato práce poslouží jako vhodný zdroj informací pro osoby, které jsou tématikou ještě zcela nedotčeny, a přispěje k jejich asertivnímu chování.

6


1. Asertivita 1.1. Co je asertivita Asertivita neboli asertivní chování je přímé, přiměřené, srozumitelné vyjádření vlastních pocitů, názorů a požadavků s přiměřeným sebevědomím a respektováním práv druhých. Asertivní jednání doprovází schopnost přiznat chybu, požádání o laskavost, dávání a přijímání komplimentů či dovednost říkat druhým lidem ne. Navenek je asertivně jednající člověk klidný, uvolněný, zastává postoj pro druhé zřetelný a srozumitelný. Plně přebírá zodpovědnost za své chování a jeho důsledky. Vyhýbá se pasivitě, agresi a manipulaci. Asertivita slouží převážně k prohloubení mezilidských vztahů, k lepšímu dosáhnutí svých cílů a požadavků, ubránění se manipulaci druhých a zdravému sebevědomí. Také posiluje naše sebepřijetí, umožňuje plně vyjadřovat emoce a učí vytváření kompromisů. 1 Prvně tento koncept začal rozvíjet Američan Andrew Salter. Doplnil ho i desaterem pro asertivního člověka: 1. Mám právo sám posuzovat své chování, myšlenky a emoce a nést za ně i jejich důsledky sám zodpovědnost. 2. Mám právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy, ospravedlňující mé chování. 3. Mám právo sám posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný za problémy druhých lidí. 4. Mám právo změnit svůj názor. 5. Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný. 6. Mám právo říct „já nevím“. 7. Mám právo být nezávislý na souhlasu ostatních.

1

PRAŠKO, Ján. Asertivita v partnerství. Praha 7: Grada Publishings, a.s., 2005, s. 240. ISBN 978-80-247-1246-8. str. 33

7


8. Mám právo dělat nelogická rozhodnutí. 9. Mám právo říci „já ti nerozumím“. 10. Mám právo říci „je mi to jedno“.2 1.2. Agresivní, pasivní a manipulativní chování Agresivita vede k prosazování sebe sama na úkor druhých. Agresivní člověk nebere ohledy na jejich práva či požadavky. Chce dosáhnout cíle skrz kontrolu a pokoru ostatních. Není tedy divu, že i když někdy dosáhne svého, lidé si k němu vypěstují záporný vztah. V partnerském vztahu je žárlivý, vyčítá chyby a vyslýchá partnera. Nebere ohled na jeho potřeby. 3 Málokdy přizná chybu. Za své nezdary obviňuje okolí. Z jeho pohledu je dokonalý, ale ostatní mu házejí klacky pod nohy. K agresivitě patří ironie, sarkasmus a znehodnocování ostatních lidí.4 Pasivně jednající člověk většinou trpí malým sebevědomím. Má problémy sdělit své potřeby. Chybí mu jistota v jednání, proto často nechává rozhodovat druhé a ustupuje jejich požadavkům. Často se vciťuje do potřeb ostatních na úkor sama sebe. Každá kritika či neúspěch ho sráží víc dolů. Jelikož se bojí projevit, málokdy dosáhne svých cílů.5

2

PLATZNEROVÁ, Andrea. Psychologie.cz: Asertivita 2.0. [online]. 28. 11. 2011. Dostupné z: http://psychologie.cz/asertivita-20/ 3

PRAŠKO, Ján. Asertivita v partnerství. Praha 7: Grada Publishings, a.s., 2005, s. 240. ISBN 978-80-247-1246-8. str. 31 4

CAPPONI, Věra a NOVÁK, Tomáš. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992. 141 stran ISBN 80-205-0240-8. str. 28 5


8


V partnerských vztazích mívá problémy se sebeodhalením. Ta vyplývá z opakovaných zklamání s důležitou osobou v dětství. Když je potřeba vyšší otevřenosti, vznikají pocity frustrace a úzkosti, které zhoršují schopnosti vcítění se do druhého. Toto je doprovázené taky strachem, že partner ztratí po sebeotevření o něho zájem. Avšak bez sebeodhalení či důvěry bude partnerský vztah strádat. Manipulativní chování je takové, kdy se člověk snaží přesvědčit o správnosti cíle či myšlenky druhé, kvůli vlastním většinou egoistickým cílům. Dosáhnout toho může různými prostředky: vyvoláním pocitů viny, moralizováním, sliby, hranou sympatií, hranou bezmocí atd. Styl manipulace se liší inviduální osobností člověka. 6

2. Techniky asertivní komunikace

2.1. Techniky odmítání Asertivní odmítnutí Spousta lidí má problémy s říkáním ,,ne“. Mohou trpět pocity méněcennosti a vinny, když chtějí někomu něco odmítnout. Často jsou ostatními lidmi zahnáni do kouta, nuceni dělat, co nechtějí. Přesto z asertivního hlediska můžeme či v některých případech rovnou musíme vyjádřit nesouhlas, pokud chceme. Odmítáme stručně, jasně, klidně a včas. Nemusíme vysvětlovat proč. Je to prostě naše rozhodnutí. Samozřejmě pamatujeme na to, abychom s protistranou jednali slušně. Můžeme dát najevo, že chápeme její pohled na věc nebo poděkovat za nabídku, i když s ní nesouhlasíme.7 8 9

6

CAPPONI, Věra a NOVÁK, Tomáš. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992. 141 stran ISBN 80-205-0240-8. str. 26

7

NOVÁK, Tomáš. Asertivita v manželství a v rodině. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 104. ISBN 978-80247-3659-4. str. 28 8

CAPPONI, Věra a NOVÁK, Tomáš. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992. 141 stran ISBN 80-205-0240-8. str. 46

9


2.2. Techniky prosazování

Poškrábaná gramodeska Princip poškrábané gramodesky spočívá v tom, že jasně, klidně, srozumitelně a stručně opakujeme svůj požadavek, bez toho aniž bychom se nechali odvést od našeho problému či pociťovali strach. Měli bychom si být jistí, že se jedná o něco, na co máme nezadatelné právo. Ignorujeme jakékoliv manipulativní triky protistrany. Zároveň souhlasíme se vším, co je pravda. S respektem k druhému však stále opakujeme své. Když nám je vyhověno, slušně poděkujeme. 10 11 Komplimenty Jedna ze základních dovedností komunikace je vyjadřování a přijímání komplimentů. Ty nám slouží ke dvěma účelům. Jednak se z nich dozvídáme, co se našim protějškům na nás líbí. A také jejich pomocí vyjadřujeme vlastní kladné pocity ohledně chování druhých. Spousta lidí má v dnešní době problémy správně vyjádřit či přijmout kompliment. Avšak, obecně platí, že pochvala má na ostatní pozitivní vliv, zlepšuje jak dobrý pocit sama o sobě, tak motivaci k práci.12 Pokud chceme někomu udělit kompliment, děláme to v první osobě např. ,,Líbí se mi, jak…“, ,,Cením si toho, že…“ Jako u každého asertivního výroku, platí, že ho myslíme upřímně. Nejsme-li si s ním jisti, bude lepší ho neříkat. Při přijímání pochvaly můžeme po poděkování taky přidat osobní reakci např. ,,Díky za kompliment, ale myslím, že…“ ,,

9




NOVÁK, Tomáš. Asertivita v manželství a v rodině. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 104. ISBN 978-80247-3659-4. str. 39

10


Děkuji. Taky si myslím, že se mi to povedlo.“ Kompliment nijak nezlehčujeme. Jakákoliv spojení pochvaly s výtkou, ironií nebo manipulací pochvalu neguje.13 14

Žádost o laskavost Řadí se do tzv. empatické asertivity. O laskavost žádáme co nejvlídněji bez přílišného podceňování sama sebe či dominantního sebevědomí. Samozřejmě s pocitem, že si pomoc zasloužíme. Pokud protistranu zdvořile žádáme, obracíme se na ni s respektem a důvěrou. Tuto techniku bychom měli používat, jen když to potřebujeme bez parazitování na dobrotě ostatních. Každý má však právo žádosti nevyhovět, pokud chce.15 16

Účel této dovednosti se dá považovat za úspěch nejenom, pokud je nám vyhověno, ale i tím, že jsme to aspoň zkusili. 17 Kompromis Často se stane, že ve vztahu s ostatníma nebude vždy po našem a naše požadavky se mohou dostat do rozporu s jejich. Proto můžeme hledat další řešení přijatelné i pro druhou stranu. Hledání kompromisu by nemělo hluboce zasahovat do osobních cílů nebo sebevědomí všech zúčastněných. Ti by správně měli naslouchat jeden druhému, jednat mezi sebou s respektem k ostatním. Co chceme, formulujeme jasně a co nejstručněji.

13

PRAŠKO, Ján. Asertivita v partnerství. Praha 7: Grada Publishings, a.s., 2005, s. 240. ISBN 978-80-247-1246-8. str. 181-182 14

NOVÁK, Tomáš. Asertivitou k sebedůvěře. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, 136 s. ISBN 978-80-247-37577. str. 80 15



NOVÁK, Tomáš. Asertivitou k sebedůvěře. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, 136 s. ISBN 978-80-247-37577. str. 81

11


Při tom můžeme používat další asertivní techniky např. umění říkat ne, žádost o laskavost, gramofonová deska.18 2.3. Defenzivní techniky Otevřené dveře Často se stává, že jsme vystaveni kritice. Technika Otevřené dveře ji pomáhá zvládat a přijímat s klidem. Spočívá v souhlasu s argumenty, ve kterých má podle nás protistrana pravdu a nesouhlasu s argumenty, ve kterých nemá. Většina lidí nechce přiznat chybu, protože mají strach, že budou v očích ostatních ,,ti špatní“. Avšak z asertivního hlediska tomu tak není. Jsme jen lidé, každý člověk dělá chyby.

Přiznat si je a vzít za ně

zodpovědnost je známkou zdravého sebevědomí. Značí to odvahu brát se takoví, jací jsme. Může se stát, že nás někdo bude chtít kritikou dohnat k pocitům viny. Pro tento případ se nesmíme bránit kritikou či vysvětlováním, proč jsme to udělali. Je třeba brát v potaz i dobré stránky kritiky. Proto bychom se neměli stydět ptát na podrobnosti. Vezmeme tak v potaz pohled protistrany a navíc se o sobě něco dozvědět.19 20 21 Zrcadlo Tato technika, podobná Otevřeným dveřím, je vhodná k použití, když jsme vystaveni obzvlášť útočné kritice, ve které není nic pravdivého. V tom případě nám může pomoci metoda Zrcadlo. Jde o opakování toho, co nám bylo protistranou řečeno. Např. na obvinění ,,Ty jsi nemožný!“ odpovíme: ,, Myslíš, že jsem nemožný.“

18


CAPPONI, Věra a NOVÁK, Tomáš. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992. 141 stran ISBN 80-205-0240-8. str. 79-80 20



12


Měli bychom si ovšem dávat pozor, abychom si od kritiky udrželi odstup. Ve vyhrocené hádce by na předchozí příklad nebylo vhodné odpovídat: ,,Ano, jsem nemožný.“ Kritiku pouze zrcadlíme, nikoliv přijímáme.22 Selektivní ignorování Občas se každému z nás stane, že tzv. ,,vypadne z role“. Např. řekne nebo udělá něco, za co se stydí. Proto místo toho, abychom celou situaci rozebírali, jednoduše ji přejdeme. Opakované analyzování, ať už vlastního či cizího pochybení, může způsobit akorát frustraci a ztrátu času. 23

3. Využití asertivity v rodinném kruhu Asertivní techniky v rodině neslouží jen k zaujetí vlastního postoje a prosazování zájmů, ale i k respektování postojů a zájmů ostatních rodinných příslušníků. Můžeme sice prosazovat svoje zájmy, ale s pečlivým uvážením, jestli nám za to stojí jít do konfliktu s někým nám blízkým.24 Ať jde třeba o záležitosti týkající se našeho soukromí či jiné záležitosti.25 Z asertivních technik využijeme v rodinném prostředí převážně komplimenty či navrhnutí kompromisů, které jsou pro klidný domácí chod nezbytné. 3.1. Rodiče a děti Během dětství si každý člověk osvojuje mnoho výchovných názorů, pouček, přesvědčení, představ a postojů. Často bývají překrouceny jak jimi samotnými, tak těmi od kterých je převzaly. Tedy od kohokoliv, kdo se podílel na jeho výchově od rodičů, přes učitele, prarodiče po sousedy. Ti všichni mají na děti zásadní vliv.

22





13


PhDr. Tomáš Novák, psycholog a autor řady knih s tématikou populární psychologie, označuje soubor těchto převzatých informací jako Rodič v našem já.26 Může mít různé podoby. Ideální by byl rodič vlídný, rozumný, chápající. Takový, který přijímá názory svého dítěte, umožňuje jeho osobní rozvoj a vždy mu ponechává určitou svobodu. Přesným opakem vlídného rodiče by byl rodič nevlídný, kritický, otrávený, který prosazuje jen to, co je podle něj správné. Nejspíš věří v obvyklé rodičovské mýty např. dítě si musí lásku rodiče zasloužit, podstatný je obsah sdělení dítěti, nikoliv kontext či způsob, rodič ví nejlépe, co je dobré pro dítě apod.27 Když je něco trochu jiné, než v jeho představách, je to špatně. Dítě má být podle rodičových idealizovaných představ, pokud takové není, je nutné ho kárat. Tato výchova však ke zdravému rozvoji dítěte nepřispívá.28 U samého přístupu k dětem se nejprve blíže podíváme na děti mladšího věku, tedy ještě před pubertou. Představme si, že jsme na hřišti a chceme po dítěti, aby sportovalo s ostatními. Ono však odporuje. Můžeme čerpat z vědomí, že dítě je ve věku, kdy nemá s autoritou dospělých příliš velký problém a použít techniku poškrábané gramofonové desky, jinými slovy trvat na svém. 29 Celý dialog by však neměl být konfliktní, dítěti by se mělo při něm naslouchat. Jde nám o to, aby sportovalo, ne nad ním triumfovat. Jak dítě stárne, stává se dospívajícím, začne se více osamostatňovat a přichází s tím i určité ,,rebelství“, kdy se s ním hůř jedná. Například si odmítá uklidit pokoj. I tady může pomoci asertivita. Stále pomůže trvat si na svém. Měli bychom však do toho jít se správným přístupem k situaci, naslouchat dospívajícímu, brát v potaz jeho věk a sociální vývoj. 30 Z asertivního hlediska se nabízí mnoho možností k vyřešení problému. Může jít např. o sebeotevření (Chci, abys uklidil nepořádek, protože se bojím, že to někdo uvidí 26


NOVÁK, Tomáš. Asertivita v manželství a v rodině. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 104. ISBN 978-80247-3659-4. str .57 28




14


a bude si o mě myslet, že jsem tě špatně vychovala.) nebo připustit kompromis (dítě si uklidí pokoj až za hodinu). Bylo by vhodné se vyhnout zevšeobecňování (Nikdy neděláš, co ti řeknu.) a nekritizovat dítě, ale jeho chování. 31

4. Využití asertivity v partnerském svazku 4.1. Mýty o partnerském vztahu V předchozí kapitole jsme se bavili o sérii převzatých přesvědčení, která si každý v dětství osvojuje od okolí. Podobně si osvojujeme očekávání ohledně partnerských vztahů, nejčastěji z představ našich rodičů či filmů, seriálů a červené knihovny. S tím si osvojíme řadu mýtů o partnerském vztahu např. mýtus o věčné lásce, či že partnerský vztah dodá štěstí a osobní harmonii do života. Taková očekávání se však málokdy splní, a když už, tak pouze na krátký čas. Často vedou ke zklamání, zbytečným pocitům viny a nereálným nárokům, jak k sobě, tak k druhým.32 Bývají nevědomé a dopátrat se jich je tedy obtížné. Proto platí, že v průběhu vztahu musí pár projít několika krizemi, aby začal vidět vztah reálněji nebo jít hledat ideální vztah znovu. Dá to práci, ale je zapotřebí se naučit hledat kompromisy, otevřeně komunikovat a brát ohledy na své i partnerovy potřeby.

33V

této

kapitole se chci zkusit racionálně podívat na různé typy mýtů. Dali by se rozdělit do tří kategorií: mýty o lásce, o vině a mýty zdůrazňující, co je třeba, aby vztah vydržel. Prvně se blíže podíváme na mýty o lásce, o tom jak vyřeší všechny překážky a rozdíly, dává lidem životní smysl či že můžeme láskou druhého člověka předělat. Jeden z takových mýtů je i myšlenka, že milující člověk všechny potřeby druhého intuitivně vycítí. Doopravdy však nikdo nemůže s úplnou jistotou vycítit, co druhý požaduje. Proto je ve vztahu zapotřebí otevřená komunikace, tedy vědomě si navzájem říkat naše potřeby, přání a pocity.34 31





15


Podobně kontroverzní bývá i koncept lásky bez nároků. Představa, že jsme milováni, ať děláme, co děláme, je snad pro všechny velmi lákavá. Vždy je však v zamilovanosti od nás očekáváno uspokojování tužeb a přání. Stejně jako my od druhých předpokládáme nějaký druh pozitivního chování vůči nám. Je důležité si tyto pochody uvědomit. Když se tak stane, máme možnost vidět náš vztah reálněji.35 Stejně tak bychom v případě konfliktů neměli podléhat mýtům o vině. Často se stává, že když se necítíme dobře či když nastává ve vztahu krize, viníme partnera. Obě tyto představy by si podle psychologů zasloužily jiný přístup. U první z nich se nabízí tento argument. Nikdo není zodpovědný za to, jak se druhý člověk cítí. Takovou kontrolu nad druhým nikdo nemá, pokud to není protistranou povoleno. Může nám být něčí chování příjemné nebo nepříjemné, ale jaké k tomu zaujmeme postoj, se rozhodujeme sami. Co se týče problémů ať už ve vztazích nebo obecně, nemusí mít situace jednoho viníka. Je samozřejmé, že přijdou problémy či disharmonie v průběhu dlouhodobého vztahu a nemusí to být ničí vina. Nejlepší řešení by bylo se podívat na vlastní podíl na situaci. K čemu jsem přispěl a co mohu udělat, abych to vyřešil. 36 Také máme spoustu očekávání ohledně toho, co je k udržení vztahu nutné. Třeba naprostou upřímnost mezi partnery bez ohledu na situaci a kontext. Nebo naprostý soulad v rozhodnutích a názorech. Kdyby byl partner ve všem stejný jako my, zřejmě bychom se začali nudit. Vztah tvoří vždycky dva a není možné, aby byli stejní. Neshody a odlišnosti se najdou v každém páru, důležité je si s nimi poradit pomocí kompromisů či demokratické shody.37

35




16


4.2. Problémové postoje Velký vliv na naše partnerské vztahy mají i naše postoje o nás samých, které se často odráží i ve vztahu k druhým. Ovlivňují naše chování a prožívání. Vznikají už v raném dětství, utvářené vlivem dětství, především rodiny. Při vyvážené výchově je těmito postoji odráženo především sebepřijetí. Lidé s velkým sebepřijetím snadněji odpouští druhým a více je respektují. Také se nenechají příliš zranit kritikou. V celku jsou se sebou a svými schopnostmi spokojení. Často tomu však nebývá. Daleko víc je případů, kdy se děti setkávají s nedostatkem lásky, trestáním, soutěživostí a přisuzují si pocit, že nejsou se svými vlastnostmi pro ostatní přijatelné.38 Mohou se projevit špatným snášením kritiky, nadměrnou touhou po ocenění, žárlivostí, nízkým sebevědomím, pasivitou nebo naopak snahou o naprostou kontrolu.39

4.3. Emocionální komunikace Důležitým prvkem vztahu je vzájemné porozumění, přijetí a pocit sounáležitosti. Tomu můžeme dopomoci dvěma způsoby. První z nich je vyjadřovat naše emoce. Asertivita nás vede k tomu, abychom vyjadřovali své pocity, pozitivní i negativní, jasně, přímo a podle pravdy. V partnerském vztahu tomu není výjimkou. To třeba znamená vyhnout se předběžným interpretacím. I když nás partner třeba něčím naštval, neznamená to, že se o to snažil. Proto v případě negativních emocí, mluvíme o konkrétní věci, chování či vlastnosti, které nás k tomuto pocitu vede.40

Samozřejmě má své pocity právo vyjádřit i partner. V tu chvíli se pozice mění a stávají se z nás ti, co naslouchají. Pro správné naslouchání je důležitá empatie, úcta a přijímání druhých takových, jací jsou. Naslouchání může být verbální i neverbální. Verbální se projevuje

38




17


např. parafrázovat sdělení našimi slovy či jiné použití vět, které naznačují, že rozumíme. Neverbální dáváme najevo očním kontaktem, mimikou apod.41

5. Dotazník asertivita Pro praktickou část jsem vypracoval dotazník pro mládež. 42 Účelem dotazníku bylo zjistit, co si mladí lidé pod pojmem asertivita představují a nakolik je jejich chování asertivní. Požádal jsem o vyplnění studenty ve věku 15-21 let, kteří jsou ubytovaní v Domově mládeže Gorkého v Brně. Vrátilo se mi 78 vyplněných dotazníků. Dotazník se skládá z osmi otázek. Vyplňující vybírali u každé otázky ze tří možností tu, která byla jejich chování nejbližší. U každé otázky byla zastoupena možnost asertivní, agresivní a pasivní odpovědi. Výjimkou byla pouze otázka č. 1, žádající dotázané, aby zvolili odpověď vystihující podle nich podstatu asertivity. Kvůli rozdílnému zaměření jsem vyhodnotil první a sedm zbylých otázek zvlášť. U první otázky 65 % dotázaných lidí zvolilo odpověď a) (Vyvážené sebeprosazení, kdy člověk přímo a jasně vyjadřuje svoje cíle, city a potřeby), která se nejvíce shoduje s obvyklými definicemi z odborných knih pojednávajících o asertivním chování. Mladí lidé ve většině případů překvapivě mají přehled o tom, co to asertivita je.

43

Správné odpovědi se blíží i

odpověď c) (Vědomí, že jsme sami sobě soudcem), kterou však zvolilo jen 9 % dotázaných. Výsledky zbylých sedmi otázek jsou zpracované v grafu v příloze.44 Byl jsem příjemně překvapen velkým množstvím asertivních odpovědí před pasivníma či agresivníma. Ačkoliv u otázek č. 2 (obsloužení v restauraci) a 6 (nabídnutí drog) jsem zdravě nekonfliktní odpovědi očekával, u sedmé (rušení v kině) a osmé (návštěva babičky) otázky bych čekal spíše pasivní odpovědi. Otázka č. 3 se ptala, jak bychom reagovali, kdyby náš partner usedl opilý/á za volant. Agresivní možnost zvolilo 51 % dotázaných. Zřejmě měli pocit, že by útočná kritika odradila partnera od podobného chování v budoucnu. Dalších 46 % dotázaných však už 41


Viz. příloha č. 1

43


44


18


zvolilo asertivní odpověď. Podobně tomu bylo u čtvrté otázky, kdy by kamarádovo shazování 54 % dotázaných oplácelo stejnou mincí, a dalších 31 % by kamarádovi vysvětlili, proč se jim kamarádovo ,,pošťuchování“ nelíbí. Jediná otázka, kde převažovaly pasivní odpovědi je otázka č. 5. Kdyby byli přeběhnuti ve frontě, 45 % dotázaných by se nijak neohradilo. Podle mě je to však proto, že jim na jednom místě ve frontě nezáleží, nikoliv kvůli neschopnosti se projevit. Z 546 odpovědí jich bylo 58 % asertivních a po 21 % pasivních a agresivních. Jak z nich lze vyčíst, dotázaní by ve většině situací dali přednost asertivnímu chování před pasivním nebo agresivním.

19


Závěr Za nejtěžší část zpracovávání maturitní práce považuji rozhodování, které kapitoly jsou natolik důležité, abych se jim věnoval, a které naopak chci vynechat či vypustit. Materiálu k přečtení

bylo

opravdu

hodně.

Nakonec

jsem

věnoval

samostatnou

kapitolu

kromě asertivity i asertivním technikám. Další kapitoly se týkaly využití technik v rodinném prostředí a partnerském vztahu. Ve čtvrté kapitole píšu o častých mýtech, jež vztahu škodí. Práci jsem zakončil vypracováním dotazníku pro mládež. Výsledky překvapivě ukázaly, že mladí lidé ve většině případů mají přehled o tom, co asertivita je, jsou si vědomi, jak ji použít v praxi, a upřednostnili by ji před pasivitou nebo agresivitou. ,,To opravdu asertivní v nás je vědomí, že jsme sami sobě soudcem, nejsme životně závislí na názorech druhých lidí, ne všichni námi mohou být vždycky nadšeni, máme právo dělat chyby a nést za ně zodpovědnost, potažmo máme i právo změnit názor…Naprosto asertivní je pak i rozhodnutí s asertivitou v dané chvíli skončit a nechat se pro klid v domě manipulovat.“ 45 Toto jsou slova českého psychologa Tomáše Nováka, s jehož názory souhlasím. Myslím si, že malou dávku asertivity by neměl postrádat žádný člověk. Jde o vyváženou střední cestu v komunikaci, která bere v úvahu jak potřeby vlastní, tak potřeby druhých. Přestože existuje mnoho cenných rad a tipů k dosažení asertivity, věřím, že správné využití asertivity je ryze individuální. Záleží na každém jednotlivci, jak se v situaci cítí, co chce, a sám musí zvážit, jak se zachová.

45

NOVÁK, Tomáš. Asertivita v manželství a v rodině. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 104. ISBN 978-80247-3659-4. [zadní část obálky]

20


Přílohy: Dotazník: Asertivita V následujícím dotazníku, prosím, vyplňte u první otázky tu odpověď, která si myslíte, že je správně. Od druhé otázky dále vyplňujte ty odpovědi, které Vás nejlépe vystihují. Dlouho nad odpovědí nepřemýšlejte, vyberte tu, která je nejvíce pravděpodobná. Od druhé otázky neexistují správné a špatné odpovědi. Cílem je ta odpověď, která odpovídá Vašemu chování. Dotazník je anonymní. Získané informace budou využity k vypracování maturitní práce s tématem Asertivita. 1.

Který popis, podle vás, nejvíc vystihuje podstatu asertivity?

a) b) c)

Vyvážené sebeprosazení, kdy člověk přímo a jasně vyjadřuje svoje cíle, city a potřeby Dominantní prosazování vlastních cílů a myšlenek za každou cenu Vědomí, že jsme sami sobě soudcem

2.

Jste v restauraci a chcete si objednat. Bohužel čekáte už půl hodiny na obsloužení.

a) b) c)

Jdete si stěžovat za majitelem restaurace, jak má neschopné pracovníky Počkáte ještě chvíli, určitě brzy už někdo přijde. Zavoláte kolem probíhajícího číšníka a zeptáte se ho, zda by vás obsloužil

3. Váš partner usedl opilý za volant. Vám se to nelíbí a chcete to dát najevo. Jakou z následujících frází byste použil/a. a) b) c)

Naštvalo mě, že jsi řídil/a opilý/á. Měl/a jsem o tebe strach. Mohl ses zabít! Jsi hrozně nezodpovědný! Necháte to být. Partner je už zkrátka takový.

4. Kamarád si z vás dělá legraci před osobou, která se vám líbí. Máte pocit, že vás jeho pošťuchování sráží dolů. a) b) c)

Odvedu ho stranou a vysvětlím mu, že se mi to nelíbí. Začnu si z něho taky utahovat, aby si uvědomil, že taky není dokonalý. Po každé jeho narážce ho budu přesvědčovat, že to není pravda.

5.

Stojíte ve frontě a někdo vás předběhne.

a) Necháte ho být. Jedno místo vás nezabije. b) Odstrčíte ho a zaujmete své místo c) Řeknete mu, že takové chování je nevhodné.

21


6. Jeden váš dobrý kamarád vás zavede mezi své přátele. Ve skupině se užívají drogy. Začnou vás přesvědčovat, ať si vezmete taky, ale vy nechcete. Jak se zachováte? a) b) c)

Řeknete si, že pro jednou to zkusíte a případné další nabídky odmítnete. Jasně se proti nim vymezíte, že je vám to nepříjemné. Rozčileně jim vytknete, co si to dovolují a půjdete domů.

7.

Sedíte v kině a jeden z diváků během promítání ruší.

a) b) c)

Řeknete mu, že je sobec, který nebere ohled na ostatní. Nějak to přežiju. Požádám ho, aby mlčel. Pokud se tak nestane, požádám o zásah personál kina.

8. Chcete se učit na zítřejší písemku, když přijdou rodiče a trvají na tom, že byste měli zajít na návštěvu k babičce. a) b) c)

Pokusíte se domluvit, že k babičce zajdete v průběhu týdne. Teď toho máte moc. Nahlas jim vytknete, že vám nemají co rozkazovat. Zajdete prvně k babičce a s učením se lopotíte potom.

Příloha č. 1: Dotazník

22


1.

Který popis, podle vás, nejvíc vystihuje podstatu asertivity?

a) Vyvážené sebeprosazení, kdy člověk přímo a jasně vyjadřuje svoje cíle, city a potřeby - (51 odpovědí) b) Dominantní prosazování vlastních cílů a myšlenek za každou cenu - (20 odpovědí) c) Vědomí, že jsme sami sobě soudcem - (7 odpovědí)

9%

26%

65%

a) 51

b) 20

c) 7

Příloha č. 2: Graf odpovědí u otázky č. 1

23

Maturitní práce 2014-2015 2.

Jste v restauraci a chcete si objednat. Bohužel čekáte už půl hodiny na obsloužení.

a) b) c)

Jdete si stěžovat za majitelem restaurace, jak má neschopné pracovníky - (2 odpovědí) Počkáte ještě chvíli, určitě brzy už někdo přijde. - (13 odpovědí) Zavoláte kolem probíhajícího číšníka a zeptáte se ho, zda by vás obsloužil - (63 odpovědí)

3. Váš partner usedl opilý za volant. Vám se to nelíbí a chcete to dát najevo. Jakou z následujících frází byste použil/a. a) b) c)

Naštvalo mě, že jsi řídil/a opilý/á. Měl/a jsem o tebe strach. - (36 odpovědí) Mohl ses zabít! Jsi hrozně nezodpovědný! - (40 odpovědí) Necháte to být. Partner je už zkrátka takový. - (2 odpovědí)

4. Kamarád si z vás dělá legraci před osobou, která se vám líbí. Máte pocit, že vás jeho pošťuchování sráží dolů. a) b) c)

Odvedu ho stranou a vysvětlím mu, že se mi to nelíbí. - (24 odpovědí) Začnu si z něho taky utahovat, aby si uvědomil, že taky není dokonalý. - (42 odpovědí) Po každé jeho narážce ho budu přesvědčovat, že to není pravda. - (12 odpovědí)

5.

Stojíte ve frontě a někdo vás předběhne.

a) Necháte ho být. Jedno místo vás nezabije. - (35 odpovědí) b) Odstrčíte ho a zaujmete své místo. - (9 odpovědí) c) Řeknete mu, že takové chování je nevhodné. - (34 odpovědí) 6. Jeden váš dobrý kamarád vás zavede mezi své přátele. Ve skupině se užívají drogy. Začnou vás přesvědčovat, ať si vezmete taky, ale vy nechcete. Jak se zachováte? a) b) c)

Řeknete si, že pro jednou to zkusíte a případné další nabídky odmítnete. - (6 odpovědí) Jasně se proti nim vymezíte, že je vám to nepříjemné. - (62 odpovědí) Rozčileně jim vytknete, co si to dovolují a půjdete domů. - (10 odpovědí)

7.

Sedíte v kině a jeden z diváků během promítání ruší.

a) Řeknete mu, že je sobec, který nebere ohled na ostatní. - (10 odpovědí) b) Nějak to přežiju. - (27 odpovědí) c) Požádám ho, aby mlčel. Pokud se tak nestane, požádám o zásah personál kina. - (41 odpovědí) 8. Chcete se učit na zítřejší písemku, když přijdou rodiče a trvají na tom, že byste měli zajít na návštěvu k babičce. a) Pokusíte se domluvit, že k babičce zajdete v průběhu týdne. Teď toho máte moc. - (54 odpovědí) b) Nahlas jim vytknete, že vám nemají co rozkazovat. - (2 odpovědí) c) Zajdete prvně k babičce a s učením se lopotíte potom. - (22 odpovědí)

24


Agresivní O T Á Z K A 2 3%

Pasivní

80%

17%

OTÁZKA 3

51%

OTÁZKA 4

12%

OTÁZKA 6

13%

OTÁZKA 7

13%

O T Á Z K A 8 3%

46%

3%

54%

OTÁZKA 5

Asertivní

31%

15%

43%

45%

79%

8%

52%

35%

69%

28%

Příloha č. 3: Graf odpovědí u otázek č. 2-8

25

Asertivita v rodině a partnerství

Recommend Documents