Informace a novinky z veletrhu Grüne Woche
Katastrofální situace v odvětví chovu prasat
Čeští drůbežáři doplácejí na svou poctivost
Strany 11–13
Strany 24–25
Strana 27
MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Zemědělský magazín o biopotravinách Filmový pořad na DVD
Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 27. února 2012 AKTUÁLNĚ
Eduard Kavala již popáté v čele SPOV
Čas plesů, rób a krojů
Machři odcházejí, noví chybějí
D
Z
Na daních se doměřilo několik miliard korun Finanční analytický útvar ministerstva financí (FAÚ) se primárně zabývá bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy bojem proti tzv. praní špinavých peněz. V poslední době lze vysledovat narůstající podíl případů daňové trestné činnosti a dále trestné činnosti korupční povahy. „Díky posílení vyhledávacího a analytického vybavení tohoto útvaru se v roce 2011 podařilo zajistit více než 800 milionů Kč na bankovních účtech z podezřelých transakcí. Dále bylo podáno 256 trestních oznámení, v 680 případech byl dán podnět na Generální finanční ředitelství, v 67 případech celním orgánům. Na základě těchto podnětů FAÚ byla doměřena dodatečná daň v objemu jednotek miliard korun,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. (li)
Foto Zdeněk Hrabica
Do čela Spolku pro obnovu venkova (SPOV) byl na nedávné valné hromadě opět zvolen Eduard Kavala. V této funkci je již 14 let a znovuzvolení jen potvrzuje, že je mužem na svém místě. Jak sám uvedl, velmi záleží na kontinuitě, a to zejména v období, v němž se bude jednat o rozpočtovém určení daní a přípravě nové politiky po roce 2013. Hovoří se o rušení matričních a stavebních úřadů, což Eduardu Kavalovi velmi leží na srdci. Nechce, aby se z venkova stal jen skanzen a zároveň říká, že je o rozvoj třeba bojovat. Právě tento bod bere za jednu ze svých priorit. (li)
amrzlá pole dřímají pod sněhovou pěřinou, ale zemědělci a potravináři se zimnímu spánku neoddávají. Konečně mají trochu času na sebe, své blízké a také na setkání s kolegy. A mají k tomu mnoho příležitostí. Po celé republice se konají stovky plesů. Samozřejmě ani my jsme nechyběli na tom pořádaném Agrární komorou ČR. Den na to se konal také XIV. Národní krojový ples pořádaný Folklorním sdružením ČR v Top Hotelu Praha. Hosté si mohli vychutnat soubory Ondráš a Broln, skupiny z Hané a jižních Čech, finalisty soutěže Zpěváček a řadu dalších. Národnímu krojovému plesu vtiskne každý rok ráz lidová kultura jednoho z krajů, letos jimi byly regiony Praha a Střední Čechy. Na ples tematicky navazují i výstavy v Českém centru Praha, Slovenském institutu a autorské čtení v Městské knihovně v Praze. O XI. Agrárním plese čtěte na stranách 8 a 9
o poloviny února panovaly třeskuté mrazy, které jsou ovšem třeba na Aljašce zcela normální. Navíc tam den trvá zhruba tři hodiny. Tamní lidé si nestěžují. Mají sice chmurnější a mlčenlivou povahu, ale s mrazy a přívaly sněhu si vrásky nedělají. My ale nejsme na Aljašce a starosti si mnoho z nás nyní dělá s táním a přívaly nechtěné vody. Jelikož se záplavy opakují už pár let, mělo by být prioritou státu dát rozum a peníze dohromady a situaci řešit způsobem odpovídajícím 21. století. A pak přicházejí na řadu tisíce a jedna dalších nezbytností, které se musejí řešit. V zemědělství je to až děsivý pokles produkce některých živočišných komodit a postupné vymírání odborníků, které nenahrazují noví. Přitom tato skutečnost agrární sektor až tak neničí, ale poznáme to prý brzy na svých peněženkách. Alespoň tako-
Zemědělci umějí pomoci potřebným P
Foto Zub
Zleva: Jaroslav Tomšů z Agrotomu, prezident AKČR Jan Veleba a Jaroslav Jáchym Šimek z kláštera v Želivi s darovacím šekem
ředsedkyně Nadačního fondu sounáležitosti Jana Mušková převzala na Agrárním plese od prezidenta AKČR Jana Veleby šek na 12 580 Kč. Částka putuje k rodičům malé Adélky Šimanovské z Vysočiny s dětskou mozkovou obrnou. Nápad pomoci potřebným vznikl během Novoročního koncertu AKČR v klášteře Želiv. Sbírku zorganizovala agentura Agrotom za podpory prezidenta AKČR Jana Veleby a opatství Želiv. Buďme sounáležití a pomozme lidem okolo nás, kteří jsou potřební. To je
hlavním smyslem Nadačního fondu sounáležitosti. Peníze se vybíraly např. pro paní trpící cukrovkou a starající se o invalidního manžela a dítě, která neměla ani finanční částku na úhradu doplatku za VZP. „Každý z nás se setkal s příběhy lidí, kteří nemohou bez pomoci ostatních svou situaci řešit,“ říká Jana Mušková. Rychlá reakce a následná pomoc je našim zemědělcům v čele s AKČR vlastní. Mohli jsme se o tom přesvědčit už při různých živelných pohromách v posledních letech. (egi)
ČÍSLO DNE
1,5 milionu kusů
Česká tragédie. Stavy prasat klesly již pod úroveň roku 1921.
vou odpověď dostal nedávno na jednom ze vzdělávacích seminářů zástupce potravinářů od viceprezidenta Agrární komory ČR Jindřicha Šnejdrly. Staří machři odcházejí do důchodu a nemají už v mnoha případech nástupce. Tomu bude úměrně klesat i zájem o hospodaření a zemědělský prostor budeme pomalu vyklízet. To není dobrá perspektiva pro zemi donedávna soběstačnou v potravinách... Eugenie Línková, šéfredaktorka Zpravodaje Agrobase
Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD
2
Aktuality
KRÁTCE
Končí příjem žádostí na předčasné ukončení zemědělské činnosti Vzhledem k naplnění cílů stanovených pro opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti a zároveň vzhledem k naplnění závazků odpovídajících výši rozpočtu na toto opatření v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 rozhodl ministr zemědělství Petr Bendl o ukončení příjmu žádostí k datu 30. března 2012. Ukončení příjmu žádostí se netýká těch žadatelů, kteří svůj zemědělský podnik předávají příjemci dotace z opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců, pokud se tento příjemce zavázal k převzetí podniku v rámci preferenčních kritérií. Žádosti o dotaci ostatních žadatelů, které budou podány po 30. březnu 2012, nebudou přijaty. MZe bude nadále vyhodnocovat stav čerpání Programu rozvoje venkova a opětovné spuštění opatření zváží v případě uvolnění finančních prostředků. (zb)
Restaurace zdražily jídla o čtyři procenta
27. února 2012
Produkce medu na Zlínsku byla až trojnásobná Včelaři ze Zlínského kraje označují loňskou sezónu za výjimečně dobrou. Produkce medu byla zejména díky počasí místy až trojnásobná. Květy nepoškodilo sucho ani lijáky. Ceny medu zůstávají zhruba na stejné úrovni jako v loňském roce, pohybují se mezi 110 až 140 korunami za kilogram medu. Světlý med bývá levnější než tmavý. Přibylo také nových, začínajících včelařů, zejména díky dotacím z krajského úřadu.
Ceny obědů v tuzemských restauracích vzrostly začátkem letošního roku v průměru o 4 %, zejména kvůli zvýšení sazby DPH. Nejvyšší cenový nárůst vykázala Praha a Ústí nad Labem, kde cena denního menu vzrostla v průměru o 8 %. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sodexo – Řešení pro motivaci, která se specializuje na zaměstnanecké benefity včetně stravenek. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Praze, kde se průměrná cena denního menu zvýšila z 96 korun loni v prosinci na letošních 104 Kč. Výrazně obědy podražily také v Ústí nad Labem, a to z 71 korun na 77 korun. Ústecko ale přesto v průzkumu vykázalo nejnižší průměrnou cenu oběda. Naopak nejméně se zvýšily ceny obědů na Olomoucku, Zlínsku, Jihlavsku, Liberecku a na Královéhradecku. (bh)
Perla české kuchyně Již šestý ročník soutěže o nejlepší houskový knedlík a nejlepší omáčku se letos koná ve dnech 16. a 17. listopadu v Praze v hotelu InterContinental. Hlavními organizátory soutěže jsou Jiřina Dientsbierová a Zdeněk Reimann ze společnosti Rada pro mezinárodní vztahy. „Záměrem soutěže je podpořit českou kuchyni ve středoevropském kontextu. Chceme přispět ke zvýšení reputace naší kuchyně a snažíme se propagovat české potravinářské výrobky,“ říká Zdeněk Reimann. Jedním z partnerů soutěže je také Agrární komora ČR. Soutěž doprovázejí prezentace piv a vín účastnických zemí a také zeleninových a ovocných koktejlů. Soutěž o nejlepší knedlík a omáčku se vyhlašuje pro profesionální kuchaře z ČR a Slovenska. Druhý den patří přehlídce regionálních jídel ČR, Slovenska, Rakouska, Německa a Polska. Česko předvede knedlíky karlovarské, bramborové, špekové, a sortiment knedlíků ovocných. (zb)
V Kauflandu našla inspekce klamavě označené sýry Inspektoři SZPI našli v prodejně Kaufland v Blansku sýry s pozměněným datem spotřeby. Prodejce tím prodlužoval trvanlivost výrobku. „Inspektoři kvůli klamavému označení zakázali prodej 25 kg sýrů,“ řekl mluvčí inspekce Michal Spáčil.
„S ních balení označených ýry byly krájeny z původ-
odpovídajícím datem použitelnosti či dobou minimální trvanlivosti přímo výrobcem. Po nakrájení bylo zboží opatřeno novými etiketami, na nichž však byla uvedena doba pro spotřebu delší, než odpovídalo skutečnosti,“ popsal problém Spáčil. Mluvčí hypermarketů Kaufland Michael Šperl sdělil, že zjištěné nedostatky vznikly pochybením jednotlivce. „Naše společnost samozřejmě případ velmi důkladně prošetří a přijme patřičná opatření, aby se už neopakoval,“ podotkl Šperl. Podle něj
prošli všichni zaměstnanci společnosti Kaufland školením, při kterém je kladen velký důraz na pravidelnou kontrolu minimální trvanlivosti. U všech sýrů prodejce změnil dobu trvanlivosti na 20. února, jeden z nich měl být přitom spotřebován už v úterý 14. února. Šlo o sýr Paladin s modrou plísní uvnitř. Další sýry měly uvedené datum spotřeby od výrobce 17. a 18. února. Týkalo se to sýrů Excelent zelený pepř, Excelent uzený sýr s česnekem a Kamadet královský sýr. „SZPI vyhodnotila klamavé označení těchto výrobků jako nekalou obchodní praktiku, která je zakázána zákonem o ochraně spotřebitele,“ vysvětlil Spáčil. Prošlé nebo klamavě označené potraviny našli inspektoři SZPI v únoru víckrát. Například v prodejně Ahold v Blansku našli klamavě označenou debrecínskou pečeni, ve stejném řetězci v Praze potom prošlé a dokonce už plesnivé sýry Eidam. (zb)
Ilustrační foto Zub
„L někteří mí kolegové na oňskou sezónu označují
Zlínsku za rok století. Samozřejmě jsou i slabší místa, ale celkově to byl rok nadstandardní. Přál bych si mít každý takový,“ řekl předseda zlínské okresní organizace Českého svazu včelařů (ČSV) Jaroslav Studeník. Na Zlínsku se podle něj pohybuje produkce medu na jedno včelstvo kolem 15 až 20 kilogramů. „Vím však o místech u Tlumačova, kde je zemědělská kultura, a tam mají produkci až 40 kilogramů na včelstvo,“ poznamenal Studeník. O rok dříve byli přitom někteří včelaři rádi za produkci kolem 10 kilogramů na včelstvo. Podobná je také situace na Uherskohradišťsku. Sezóna tam byla podle předsedy okresní organizace ČSV Karla Hladiše jedna z nejúspěšnějších za poslední roky. „Včelstva dokázala využít podmínky, které jim příroda dala,“ poznamenal Hladiš s tím, že produkce medu se pohybuje od 20 do 25 kg na včelstvo. Asi 32 kg medu z jednoho včelstva dokázal získat Miroslav Křenek z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. „Předtím byl špatný rok, to jsem měl jen polovinu. Ale dařilo se mi i dříve,“ uvedl Křenek. V kraji je podle Studeníka momentálně 38 546 včelstev obhospodařovaných 4065 včelaři. V loňském roce se zvýšil počet včelařů, zejména těch za-
čínajících. Například na Uherskohradišťsku přibylo loni 44 včelařů a 597 včelstev. Začínající včelaře podporuje krajský úřad dotacemi. Loni rozdělil mezi stovku začínajících včelařů jeden milion korun. Podpora byla proti minulým letům zhruba dvojnásobná. Podobně se navýšil počet žadatelů, kteří peníze na pořízení nezbytného vybavení obdrželi. Program podpory začínajících včelařů funguje ve Zlínském kraji od roku 2006. Úspěšnou sezónu zažili také ostatní včelaři v celé republice. Loňská produkce medu byla nejvyšší v historii samostatné České republiky. Podle předběžných výsledků dosáhla zhruba 11 000 tun a meziročně vzrostla přibližně o třetinu. Většinu v Česku vyprodukovaného medu prodají včelaři přímo ze dvora zákazníkům. V obchodních řetězcích naopak dlouhodobě převažují dovážené medové směsi. Spotřeba medu v Česku v posledních letech mírně roste, podle odhadu svazu dnes dosahuje zhruba 0,7 kilogramu na osobu. Na rozdíl od jiných států EU je ČR schopna pokrýt poptávku po medu jen produkcí domácích včelařů. V České republice je aktuálně asi 564 000 včelstev, meziročně takřka o 40 000 více. Počet včelařů se od roku 2010 zvýšil asi o 1500 a mírně přesáhl 48 000 osob. (li)
Některé obchodní řetězce se snažily zneužít značku Česká kvalita V minulých dnech informovala řada médií o výsledcích kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v některých obchodních řetězcích, kde bylo – mimo řadu dalších nedostatků – objeveno falešné značení výrobků nápisem Česká kvalita a vlajkou České republiky.
N
árodní informační středisko podpory kvality chce tímto informovat veřejnost, že nešlo o značku vládního programu na podporu označování kvalitních výrobků a služeb Česká kvalita a že výrobky obchodním řetězcem označené právo užívat značku Česká kvalita v žádném případě neměly. „Bohužel musíme konstatovat, že některé obchody se stále snaží úmyslně mást zákazníky a používat různá označení,
značky a symboly, které mají vzbuzovat zdání, že takto označené výrobky prošly nějakým nezávislým testováním a mají nadstandardní kvalitu,“ vysvětluje Ing. Jan Taraba, ředitel Národního informačního střediska podpory kvality. „Právě proto, aby se omezily podobné nekalé praktiky, vznikl proOficiální logo programu Česká kvalita
gram Česká kvalita, který jednoznačně odděluje věrohodné a poctivé značky od značek, které nic neznamenají a slouží jen k matení zákazníků. Chtěli bychom požádat zástupce médií, aby vysvětlili občanům naší země, že jen produkty označené logem programu Česká kvalita zaručují všechny výhody,
které toto značení poskytuje zákazníkům,“ dodal Taraba. Program na podporu kvalitního zboží a služeb Česká kvalita vznikl usnesením vlády v roce 2002. Všechny značky, které jsou do programu přijaty, musí splnit kritéria, která patří k nejpřísnějším v Evropě. Každý oceněný výrobek či služba musí mít nadstandardní kvalitu, kterou musí ověřit nezávislá zkušebna a musí být pravidelně kontrolováno dodržování kvalitativních parametrů ve výrobě i spokojenost zákazníků. Česká kvalita je otevřená a každá organizace, která uděluje značku kvality, může požádat o její přijetí do programu, pokud splní a dodržuje stanovená kritéria. Na objektivitu a nestrannost dohlíží řídicí výbor složený ze zástupců spotřebitelských organizací, podnikatelských svazů, orgánů státní správy, Rady kvality ČR a České společnosti pro jakost. Tomáš Kouřil
27. února 2012
Aktuality
Stále více Čechů kupuje raději domácí potraviny Obyvatelé České republiky považují potraviny tuzemského původu za kvalitnější a bezpečnější než potraviny z dovozu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Dovoz potravin a zemědělských produktů do Česka přitom loni stoupl na nový rekord. éměř tři čtvrtiny dotazovaných uvedly, že považují zdravotní nezávadnost českých potravin za dobrou. U dovážených potravin si to myslí jen 43 % z nich. Za kvalitní označilo potraviny od domácích výrobců 71 % lidí. U potravin z dovozu tak učinila jen třetina dotazovaných, nadpoloviční většina lidí kvalitu zahraničních potravin hodnotila negativně. Průzkum provedlo loni v prosinci Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR na vzorku více než 1000 obyvatel ČR starších 15 let. „Výsledky průzkumu jsou pro ministerstvo zemědělství důležité. Máme v rukou hmatatelné výsledky o tom, co si skutečně Češi myslí o potravinách v našich obchodech. Získali jsme podklad pro plánování
Spolupráce s Komorou pro hospodářské styky se SNS Počátkem února podepsala Agrární komora ČR s Komorou pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států memorandum o rozvoji hospodářských vztahů včetně průmyslové a vědecko-výzkumné spolupráce.
„S pracovat prostřednictvím
e státy SNS chceme spolu-
T
Ilustrační foto Zub
strategií a kampaní ministerstva. V posledních letech žádný takto zaměřený materiál neexistoval,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. Dvě pětiny lidí uvedly, že kvůli lednovému zvýšení sazby DPH u potravin z 10 na 14 % sníží množství nakupovaných potravin, ale nesníží nárok na jejich kvalitu. Čtvrtina dotazovaných naopak uvedla, že nezmění množství, ale sníží požadavky na kvalitu nakupovaných potravin. Žádnou změnu nákupního chování neplánovala jedna čtvrtina obyvatel. Část dotazníku se zaměřila také na zjišťování toho, jak lidé čtou údaje na obalech potravin.
Údaje na obalech pravidelně sleduje necelá polovina obyvatel, dvě pětiny tak činí jen někdy, 16 % jim pozornost nevěnuje vůbec. O původ potravin se zajímají především lidé s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní. Výrobci potravin i obchodníci v poslední době mluví o rostoucím zájmu o informace o původu potravin a příklonu části nakupujících k místním výrobkům. Také obchodní řetězce ve svých marketingových aktivitách kladou stále větší důraz na české potraviny a zároveň postupně zvyšují jejich nabídku, aby uspokojily rostoucí poptávku zákazníků. Na české
potraviny se kromě supermarketů a hypermarketů více zaměřily už i diskontní prodejny, pro které tuzemský původ zboží dříve nebyl prioritou, avšak nyní jej již také zdůrazňují ve svých reklamách. Statistiky však zmiňovaný trend nepotvrzují. Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně prohloubil o 97 milionů korun na 34,7 miliardy Kč. Zemědělských produktů a potravin bylo dovezeno za rekordních 155,5 miliardy korun, což bylo o 15,5 miliardy korun více než předloni. Historicky nejvyšší byl také vývoz, jehož hodnota dosáhla 120,7 miliardy Kč. (zb)
3
Komory pro hospodářské styky cestou informační a organizační podpory ekonomických subjektů z České republiky s podnikatelskými subjekty ze zemí SNS,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Půjde o zajištění lepší orientace
podnikatelských subjektů z České republiky v hospodářském a politickém dění v zemích SNS a prosazování jejich ekonomických zájmů v uvedených zemích prostřednictvím jejich účasti na fórech pro podnikatele v ČR nebo v zahraničních podnikatelských misích při příležitosti státních návštěv a návštěv představitelů státních orgánů, při oficiálních účastech ČR na výstavách nebo v projektech na podporu rozvoje exportu. Společenství nezávislých států (SNS) vzniklo po rozpadu SSSR. Zahrnuje devět z patnácti bývalých svazových republik: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. (egi)
Zleva: předseda Komory pro hospodářské styky se SNS Václav Petříček, prezdient AKČR Jan Veleba a výkonný ředitel komory František Massopust při podpisu memoranda Foto Pavel Říha
Ilustrační foto Zub
Cena vajec vzroste možná až o deset procent V polovině února se spotřebitelé marně sháněli v řetězci Tesco po vejcích. Nebyla.Tiskové oddělení tohoto supermarketu situaci svedlo na mrazy. To přimělo předsedkyni představenstva Českomoravské drůbežářská unie Dagmar Tůmovou k rozeslání tiskové zprávy, kde všechny skutečnosti uvedla na pravou míru.
„S jec v obchodním řetězci
ituace s nedostatkem va-
Tesco v ČR je způsobena vlastně celkovou nepříznivou situací v Evropské unii. Došlo ke snížení výroby vajec díky směrnici EU o minimálních standardech pro chov nosnic a státy, které mají stále ještě konvenční klece, tato vejce nevyvážejí, ale prodávají na vlastním trhu, nebo je zpracovávají. Protože tím byl vytvořen mírný nedostatek, zvýšily se ceny na trhu a výrobci prodají svou produkci ve svých státech za dobrou cenu a nemají potřebu vyvážet levně,“ uvedla Tůmová Podle statistiky jsou ceny v ČR stále nižší než v ostatních, pro nás důležitých členských státech. Je ale pravda, že cena
v ČR jde stále pomalu nahoru a chovatelé prodají vše, co vyrobí. Ve farmách vyskladněných v prosinci budou v nových technologiích nosnice zhruba
Prodejní ceny vajec v některých zemích EU Konzumní vejce hmotnosti M a L, týdenní prodejní ceny, 5. týden
ČR Maďarsko Španělsko Polsko Německo Francie Itálie
100 kg (EUR)
kus (Kč)
124,89 129,64 133,00 137,19 141,64 149,74 189,88
1,82 1,91 1,96 2,02 2,08 2,20 3,12
Zdroj: SZIF
v dubnu, ale zase některé farmy vyskladní vejce proto, že skončí chov. V prvním pololetí proto bude růst produkce jen mírný. K výraznějšímu nárůstu produkce by mělo dojít v druhé polovině roku. „V EU bude vývoj situace záležet na tom, jak dlouho budou chovatelé chovat nosnice v konvenčních klecích. Uvidíme, jak tvrdá bude EU. Dovozy jsou také omezeny tím, že některé státy ještě EK nedodaly seznamy chovatelů nosnic. Ten stát, který tak neučinil a přihlásil se k tomu, že má chovatele, kteří chovají nosnice v konvenčních klecích, nemůže uvažovat o tom, že by mohl někam vejce vyvážet, protože si žádný stát nemůže ověřit, z jaké technologie vejce jsou,“ uvedla Tůmová. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby lze z těchto důvodů počítat s růstem cen vajec během roku, a to až o 10%. (egi) Více o problematice chovu nosnic po zavedení směrnice EU čtěte na straně 27
4
Aktuality
27. února 2012
Novoroční koncert Agrární komory České republiky v Želivském klášteře Ve středu 25. ledna ve večerních hodinách zorganizovala Agrární komora ČR ve spolupráci s agenturou Agrotom Marketing a Opatstvím v Želivi novoroční koncert v prostorách Želivského kláštera premonstrátů. Akce se konala již podruhé.
J
ihočeský chrámový pěvecký sbor s doprovodem Povltavských trubačů představil Hubertskou mši B-dur. Následovala prohlídka kláštera a po ní prezentace výrobků ze soutěže Regionální potravina Kraje Vysočina a Pardubického kraje za doprovodu cimbálové muziky kapely Dolňáci. Velký ohlas mělo úvodní vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jana Veleby, které přinášíme: „Vloni jsme založili novou tradici – tradici novoročních koncertů Agrární komory ČR v tomto historickém, krásném a vlídném prostředí kláštera řádu premonstrátů zde, v Želivi. Chci vedení kláštera poděkovat
Prezident AKČR při svém úvodním projevu
Slavnostní večer zahájily tóny sboru trubačů
za laskavý a vstřícný přístup k této akci, který přesně naplňuje heslo vašeho řádu – připraveni ke každému dobrému dílu. Tento klášter má bohatou historii. Byl založen v roce 1139 a v jeho zdech proběhla celá řada významných akcí a návštěv včetně těch prezidentských. Vážíme si toho, že zde můžeme uskutečnit dnešní sváteční večer. Ve svém krátkém vystoupení bych chtěl, milí přátelé, nasměrovat vaši mysl k duchovním hodnotám. Zkusme se odpoutat od zběsilého běhu věcí toho-
I v této době je třeba si podržet normy a hodnoty, které jsme dostali do vínku od svých rodičů a od svých učitelů. Jsou to normy a hodnoty, které vždy, po staletí, tvořily základy naší společnosti, normy a hodnoty křesťanské. A to bez ohledu, jestli jsme věřící, či nikoliv. Podnikatelský génius světového rozměru Tomáš Baťa hodnotil v roce 1932 světovou hospodářskou krizi následovně: Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se do-
to světa, od veškerého materiálního shonu, od pokleslé politiky, od každodenních kauz rozkrádání naší země, od mediální záplavy násilí a negativních zpráv o nedobré budoucnosti, kdy jedna přebíjí druhou a kdy to všechno nemá konce, kdy je tím vším pohlcena naše mysl, náš život a stupňuje se pocit beznaděje, respektive malé naděje na rozumné řešení. Naše společnost je nemocná. Je nemocná mocí moci, mocí peněz, absencí morálky, absencí solidarity a slušnosti.
2x foto archiv Želiv
mnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanovisko k lidem, k práci a veřejnému majetku. Závěrem bych chtěl poukázat na to, že svět začíná být ve varu. Cosi visí ve vzduchu, cosi se začíná hýbat, od Wall Street přes Brusel až k nám. Začíná dramaticky přibývat množství lidí nespokojených s během tohoto světa. Nespokojených s ne-
viditelnou nadvládou mladých analytiků, kteří nikdy nic neřídili, s nadvládou bank, s nadvládou ratingových soukromých agentur, které na koho ukážou, tomu vystavují ortel smrti. S nadvládou politiků, kteří jsou čím dál více odtrženi od lidí a vládnou v podstatě jenom sami pro sebe. Jsem si jist, že se blíží doba, která tento stav změní. Že se blíží doba, kdy se vrátí normální hodnoty. Většina z nás jsou zemědělci a nebo mají k zemědělství a venkovu blízký vztah. Když jsem se v 80. letech minulého století seznamoval na brněnské Masarykově univerzitě s dílem velkého meziválečného filozofa a sociologa, představitele slavné brněnské školy, profesora A. I. Bláhy, dočetl jsem se úvahy, které jsou nám blízké dodnes. Ta hlavní byla, že venkov a jeho hlavní obor – zemědělství – jsou mravním zdravím národa, že jsou jeho základem. Že se zde rodí mravnost, slušnost, pracovitost a že tyto hodnoty jsou nadčasové a trvalé. Přeji si, aby současná turbulentní doba byla předznamenáním návratu těchto hodnot, neboť je nejvyšší čas.“ (egi)
Výjimečné setkání s výjimečným mužem V
e středu 18. ledna jsem měl tu čest navštívit s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou a tiskovou mluvčí AKČR Eugenií Línkovou primase českého, arcibiskupa pražského Dominika Duku. Bylo to naše druhé setkání a moc jsem se na něj těšil. V živé paměti mám vzpomínku na naše první setkání v roce 2010 krátce poté, co byl Dominik Duka jmenován arcibiskupem pražským. Několikrát se nám tehdy omlouval, že je v úřadu krátce a že se teprve musí zorientovat. Bylo to milé, zároveň to byl důkaz nesmírně otevřené osobnosti. Nastal tedy den D a my jsme opět stoupali po schodišti arcibiskupského paláce do prvního patra, kde se nachází audienční sál arcibiskupa. Nic se nezměnilo. Pan arcibiskup nás přivítal s pro něj tak typickým širokým úsměvem, na stole voněla káva a koláče, jako od maminky. Naše jednání mělo několik rysů. V prvé řadě jsme arcibiskupa informovali o tom, co se od našeho posledního setkání událo. Informovali jsme ho, že výsledek hospodaření za rok 2011 bude pro významnou část zemědělců velmi dobrý. Co urči-
tě není dobré, je struktura a nerovnováha panující v českém zemědělství. Systém poskytovaných dotací napomáhá těm, co se zabývají pouze rostlinou výrobou, naproti tomu všechny živočišné výroby jsou na hranici rentability. Opatření směřující k podpoře výroby mléka a vepřového masa jsou málo účinná a zejména u chovatelů prasat nesehrávají tu roli, která byla očekávána. Neustálý pokles ve výrobě je toho důkazem. V letošním roce, podle našeho odhadu, bude potřeba importovat více než 220 000 tun vepřového masa. Naproti tomu z loňských žní musíme exportovat 3,5 mil. tun obilí. České zemědělství se tak stává pouze vývozcem surovin a zboží s vysokou přidanou hodnotou se dováží. Shodli jsme se, že to není dobrá situace. Požádali jsme ho o pomoc při účinné podpoře nákupu domácích potravin a pan arcibiskup nám pomoc přislíbil. Další část rozhovoru se týkala formulování budoucí společné zemědělské politiky EU. Vyslovili jsme názor, že čeští zemědělci by byli mezi prvními, kteří by tleskali zrušení dotací. Je to ovšem naivní představa v EU neuskutečnitelná. Mimo jiné
Zleva: Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, dnes již kardinál Dominik Duka a viceprezident Foto Eugenie Línková Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla
i proto jsme vstoupili velmi intenzivně do procesu formulování zásad SZP. Je to však nesmírně složitá práce. Naši kolegové ze západní Evropy se budou neradi zbavovat svého výjimečného postavení. Všem je nám jasné, že bez úzké spolupráce zemědělců nových členských zemí se k dobrému výsledku nedosta-
neme. I v tomto případě jsme poprosili pana arcibiskupa o pomoc a taktéž jsme byli vyslyšeni. Na závěr se naše diskuze stočila k problematice církevních restitucí. Ujistili jsme pana arcibiskupa o našem neutrálním postoji. Naši členové jsou nájemci významné části půdy, která bude předmětem vydávání.
Tento proces jde úplně mimo nás a my do něj nechceme vstupovat. Na druhé straně jsme panu arcibiskupovi nabídli pomoc našich odborníků, bylo-li by ji potřeba. Pan arcibiskup za nabídku poděkoval a vyslovil přesvědčení, že v případě katolické církve jako nových budoucích vlastníků bude snaha pokračo-
vat u zemědělské půdy v nájemních vztazích, které jsou v dnešní době uzavírány s PF ČR. Je to názor nejen jeho, ale i pracovní skupiny vedené vedoucím Správy majetku arcibiskupství pražského Ing. Karlem Štíchou. Původně pro nás měl arcibiskup rezervovanou půl hodinu času. Nakonec jsme diskutovali téměř hodinu a nebýt prosebného upozorňování tajemníka pana arcibiskupa, setrvali jsme v milé společnosti ještě déle. Návštěva v arcibiskupském paláci je pro obyčejného smrtelníka vždy hlubokým zážitkem. Ze zdí paláce na člověka dýchá historie české státnosti, jejíž součástí katolická církev bezesporu je. Rozhovor s panem arcibiskupem nás naplnila zvláštním, těžko popsatelným pocitem. Jindřich Šnejdrla Pozn. red.: Přestože v době naší návštěvy bylo již známo, že záhy bude arcibiskup Dominik Duka kardinálem, striktně jej spolupracovníci titulovali tak, jak je uvedeno v článku. Jak sdělili, arcibiskup Duka je skromný člověk a nechce předbíhat oficiálnímu jmenování kardinálem, které se mu dostalo 18. února 2012 ve Vatikánu, k čemuž gratulujeme.
27. února 2012
Aktuality
Archeologové objevili zatím nejstarší české pole
Lehká užitková vozidla Piaggio Společnost I-Tec Czech, spol. s r. o., je v České republice zástupcem výrobce tovární značky Piaggio & C., s. p. a., a dodává svého druhu ojedinělou řadu vozidel z portfolia mateřské společnosti. Tato vozidla se vyrábějí déle než 60 let a vynikají nízkými pořizovacími a užitnými náklady v porovnání s výkonem, který odvádějí.
Koláž Sch
T
Před časem napsal jistý nedouk, že orbu vymysleli bolševici. Je to smutné až politováníhodné, a to nejen ve vztahu k našemu Přemyslu Oráčovi nebo bratrancům Veverkovým a jejich ruchadlu. Tuto hloupou nepravdu před koncem minulého roku vyvrátily i archeologické objevy. V pražském Bubenči byly odkryty brázdy označované za nejstarší doklad orby a za nejstarší pole v českých zemích. Vznikly v první polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
„P lezeny doklady osídlení ři výzkumu byly také na-
od nejstarších zemědělců, přes Kelty, germánské kmeny až po raný středověk,“ uvedla mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jana Maříková. Záchranný průzkum z druhé poloviny roku v Papírenské ulici a v ulici Ve Struhách přinesl nad očekávání dobré výsledky. Archeologové se přitom domnívali, že v lokalitě již nic zajímavého nenajdou. Asi nejvýznamnějším nálezem je soustava linií v ulici Ve Struhách, které podle archeologů představují stopy po orbě. Podařilo se odkrýt čtyři nepravidelné souběžné brázdy široké až deset a hluboké osm centimetrů
INZERCE
v délce devíti metrů. Brázdy archeologové předběžně datují do starší fáze eneolitického období, tedy do let 3800–3500 př. n. l. Nejstarší doklady používání háků a jednoduchých pluhů se v Evropě objevují přibližně ve stejné době. „Výjimečnost nálezu z Bubenče tkví ve skutečnosti, že nalezené paralelní linie, brázdy, pravděpodobně nelze pokládat za rituální orbu. Šlo by o nejstarší doklad zemědělsky obdělávané půdy na našem území,“ poznamenala Maříková. Na pozemku byly odkryty pozůstatky osídlení od neolitu až po raný středověk. „S určitou nadsázkou je možné konstatovat, že zde archeologové měli
možnost prozkoumat osídlení tellového charakteru,“ podotkla Maříková. Tell, sídlištní pahorek, podle archeologů charakterizuje silné sídlištní souvrství, které vzniká v důsledku dlouhodobého hromadění pozůstatků lidské činnosti. „Tell je charakteristický především pro oblast Blízkého východu, v našem prostředí je zcela výjimečný,“ uvedla Maříková. Výzkum doložil, že v těchto místech žili lidé z období neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné. Podle zbytků keramiky z laténského a římského období archeologové usuzují na přítomnost i těchto kultur. Doklady jejich sídliště ale byly zničeny při pozdějších terénních úpravách. Během výzkumu byly zjištěny pozůstatky dřevěných konstrukcí domů, zásobnice nebo odpadní jámy. Objeveny byly i doklady pohřbívání, a to dva žárové hroby uložené v keramických urnách. Předběžně datovány byly do štítarské fáze knovízské kultury, tedy do doby bronzové. V Papírenské ulici bylo zjištěno osídlení již z 5. tisíciletí
před naším letopočtem. Archeologové nalezli velké množství zásobních jam, sekeromlaty a sekery, kamenná drtidla nebo unikátní keramický šperk – přívěsek ve tvaru mušle. Objeveno bylo také osídlení z období Keltů, které dokládají polozemnice, pozůstatky plotů, tkalcovská závaží nebo zlomky náramků z různých materiálů. Nejvýraznější osídlení z Papírenské ulice pochází z období, kdy na území Prahy pobývaly germánské kmeny. Do prvního a druhého století našeho letopočtu patří tisíce kůlových a tyčových jamek, které dokládají více než desítku zahloubených chat, tři železářské pece nebo pec na zpracování vápna, která byla později využívána jako pec na chleba. Nechyběly ani kosti krav, prasat, ovcí a koz a doklady konzumace ryb a říčních škeblí nebo korálky ze skla a jantaru. Vědci v Bubenči na místě nalezli 200 beden artefaktů a odebrali více než tunu půdních vzorků, které budou dále zkoumat přírodovědci. (li)
5
ypickým uživatelem těchto vozů je drobný zemědělec, pěstitel či chovatel, který potřebuje v rámci svého regionu převážet různý náklad. Jde o netradiční vozidla kategorie L, motocykl tříkolka, jenž se dělí na tři hlavní skupiny. První kategorie L2 Ape 50 je nejmenší z řady s hmotností 220 kg a užitečnou ložnou plochou 1400 x 1200 mm, náklad 290 kg, v provedení valník nebo furgon – van s objemem ložné plochy 1,5 m3. Vůz mohou řídit osoby starší 15 let s řidičským oprávněním AM (motocykl moped) a samozřejmě všichni držitelé oprávnění skupiny B. Ape 50 lze pořídit za cenu od 139 000 korun. Ape TM je sice stále tříkolka, ale chová se jako náklaďák s ložnou plochou 1500 x 2000 mm v provedení sklápěč, který převeze osm metráků. Při pořizovací ceně něco přes 200 000 Kč je to asi nejlevnější „sklopka. Model Quargo je stále motocykl čtyřkolka, ale vypadá a chová se jako auto. Je homologován v kat. L7/e motocykl čtyřkolka. Mimo ceny vás překvapí absencí povinnosti platit silniční daň, možností jízdy po dálnici díky konstrukční rychlosti 80 km/h, nepodléhání zákonu o zimních pneumatikách (jde o kat. L), prostornou kabinou, ložnou plochou srovnatelnou s multikárou, zatížením 800 kg, poloměrem zatočení 3,7 m a díky brodivosti až 30 cm může překonávat terénní nerovnosti.
Mnoho z vás se jistě při návštěvě Itálie setkalo s prodejci zmrzliny, hot dogu, pizzy, pečiva, masa, uzenin, sýrů apod. na malých vozidlech s nástavbami vyrobenými přímo pro daný druh distribuovaného produktu. Tato vozidla umožňuji producentům potravin dojíždět každý den za svým zákazníkem. V roce 2011 jsme navázali spolupráci s Agrární komorou ČR, což bylo ovlivněno deficitem daného druhu vozidel v zemědělské a potravinářské sféře. Strategií spolupráce je proto mimo všeobecného vzbuzení zájmu o vozidla Piaggio v prvé řadě zaměření se na specifické oblasti zákazníků v různých odvětvích našeho hospodářství. Segment malých náklaďáků, jenž společnost dodává, vyplňuje mezeru mezi vozidly kategorie M1 upravenými pro kategorii N1 a nákladními vozy do 3,5 t, která jsou většinou dodávána jen v jednom či dvou provedeních. Pro tyto účely nabízíme vozidla Piaggio v základních verzích skříní, valníků, sklápěčů a až 50 různých užitkových verzí. Vozidla Piaggo jsou charakteristická malými vnějšími rozměry a překvapivě velkým vnitřním i ložným prostorem, vyznačují se jednoduchostí, spolehlivostí a nízkými náklady. Vozidla jsou homologována pro ČR. Vozidla jsou ve spojení s nástavbou vyrobenou dle přání efektivním prodejním nástrojem pro účely přímého prodeje se zaměřením na koncového zákazníka, což dokazují i zkušenosti zahraničních uživatelů, kdy tato vozidla nacházejí využití na prodejních akcích typu farmářských trhů. Rostoucí prodej malých užitkových vozidel za poslední období jednoznačně dokumentuje zvyšující se důležitost tohoto segmentu. Zkušenosti jasně dokazují, že úspěch vozidel Piaggio v ČR je spojen právě s jejich schopností plnit specifické požadavky konkrétních zákazníků. (i-tec)
6
Aktuality
BLAHOPŘÁNÍ
Ludmila Holadová oslavenkyní Předsedkyně Okresní agrární komory Most, ředitelka Krajského informačního střediska a členka představenstva Krajské agrární komory Ústeckého kraje v lednu oslavila významné životní jubileum.
Z
náme ji jako obětavou pracovnici, která velkou měrou přispěla ke zdaru všech odborných a společenských akcí v Ústeckém kraji organizovaných Agrární komorou ČR. Zasloužila se o realizaci mnoha seminářů, odborných exkurzí i akcí pro nejmenší. Svou vitalitou a nadšením pomáhá řešit složité provozní problémy mnohých zemědělců Mostecka a okolí. Její podíl je zřejmý při zajišťování celokrajské Soutěže o nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – kraje Přemysla Oráče. Svým osobním přístupem a přátelským jednáním dokáže přesvědčit mnohé podnikatele k aktivitám, o které by sami neprojevili zájem. Jméno Ludmily Holadové je spojováno s obnovením tradice krajských dožínek Ústeckého kraje v Peruci, místě spojovaném s historií české státnosti. Přejeme Lídě k jejím sedmdesátinám a samozřejmě také do dalších let mnoho zdraví a osobní pohody a v práci pro zemědělství Ústeckého kraje kvalitní tvůrčí myšlenky a úspěšné nápady. Za kolektiv spolupracovníků Ing. František Loudát, CSc. Vedení Agrární komory ČR i redakce Zpravodaje Agrobase se ke gratulaci připojují a přejí dlouhá léta v dosavadní činorodosti.
27. února 2012
Jednodušší pravidla pro ekologické zemědělství Novela zákona o ekologickém zemědělství má přispět ke zlepšení současného stavu v tomto sektoru. Mimo jiné má zkvalitnit systém kontroly biofarem. Podle pravidel ekozemědělství se v Česku hospodaří již na více než desetině zemědělské půdy. Agrární komora ČR Novelu v minulosti kritizovala.
N
ovela má mimo jiné zjednodušit registraci nových ekologických zemědělců včetně zrušení tisícikorunového správního poplatku za podání žádosti o registraci. Zákon také nově umožní kontrolním organizacím, které dohlížejí na ekofarmáře, ukládat v případě zjištěných pochybení pokuty až do výše čtvrt milionu korun. Ekologičtí zemědělci se již v současnosti musejí podřizovat speciálním kontrolám své-
Ilustrační foto Zub
ho hospodaření. Mohou si přitom vybírat, která ze tří ministerstvem pověřených institucí je bude kontrolovat. Nejsou-li s kontrolní organizací spokojeni, budou moci v budoucnu přejít k jiné.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba v listopadu novelu označil za nedostatečnou. Nová právní úprava podle něj ekofarmáře dostatečně nemotivuje k tomu, aby pouze nepobírali dotace, ale opravdu produ-
kovali potraviny. Veleba mimo jiné kritizoval skutečnost, že majitelé sadů obhospodařovaných podle pravidel ekologického zemědělství často pobírají dotace, aniž by produkovali ovoce. Ministerstvo zemědělství o dva týdny později uvedlo, že pravidla pro vyplácení dotací v ekologických sadech v příštím roce zpřísní. Ekologických farmářů i půdy obhospodařované dle pravidel ekologického zemědělství v Česku přibývá. Podle zásad ekologického zemědělství hospodařilo loni v srpnu 4022 zemědělců, zatímco na začátku loňského roku jich bylo 3517. Plocha těchto pozemků vzrostla od počátku roku 2011 do konce loňského srpna ze 448 202 na 483 176 hektarů. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se tak v ČR zvýšil z 10,55 % v lednu 2011 na 11,4 % v srpnu téhož roku a patří k nejvyšším v Evropě. Na tuzemském trhu s potravinami však činí podíl biopotravin necelé jedno procento, většina z nich navíc stále pochází z dovozu. (zb)
INZERCE
Úřad zrušil tendr na propagaci regionálních potravin Ministerstvo zemědělství porušilo při výběru firmy, která má propagovat regionální potraviny, zákon o veřejných zakázkách. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proto zhruba dvacetimilionovou zakázku zrušil. Stížnost proti postupu ministerstva podávala mediální agentura Médea Group. Rozhodnutí úřadu je pravomocné, ministerstvo se proti němu neodvolalo.
R
ezort ministerstva zemědělství vyhlásil soutěž o zakázku loni v březnu. Přihlásilo se do ní šest firem. Ministerstvo vybralo nabídku společnosti Vizeum Czech Republic, která ale patřila k nejdražším. Proti postupu ministerstva se ohradila konkurenční Médea Group, která skončila druhá v pořadí. Ministerstvo mezi firmami vybíralo podle dvou kritérií. Jedním z nich byla cena s váhou 30 %. Rozhodujícím faktorem pak byla „kvalita a šíře předloženého mediálního plánu“ se 70% váhou. Podmínky pro výběr vítěze ale podle ÚOHS nebyly nastaveny dostatečně jasně. Ministerstvo například prefero-
valo outdoorovou reklamu, kterou Médea Group nenavrhovala, protože ministerstvo v zadávací dokumentaci neuvedlo, že
tento typ reklamy preferuje. „Zadavatel v zadávací dokumentaci žádným způsobem nespecifikoval, jakou mediální formu a typ médií upřednostňuje a na co klade důraz,“ uvedla v rozhodnutí místopředsedkyně ÚOHS Eva Kubišová. Podobně rezort nijak nespecifikoval provázanost reklam na akce typu Země živitelka nebo farmářské trhy. „Nemůže jít k tíži uchazeče, že zadavatel při přípravě kampaně konání těchto akcí nezohlednil,“ uvedla Kubišová. (zub)
27. února 2012
Aktuality
7
Jan Šlajs: Chceme zhodnotit naše znalosti Poměrně nedávno jmenoval ministr zemědělství ČR Petr Bendl novým ředitelem Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) PhDr. Jana Šlajse. Zeptali jsme se na jeho plány v novém úřadu i na vyhlídky českého zemědělství. Krátce po svém nástupu do funkce jste se sešel s vedením největší nevládní zemědělské organizace, Agrární komory ČR. O čem jste jednali? Jednali jsme o spolupráci, respektive o jejím obnovení. Nemůžeme si hrát na sourozence, kteří se neznají. Dohodli jsme se na pravidelných společných setkáních vedení obou organizací. Mluvili jsme o praktickém propojení našich činností. Náš ústav stojí o názory členů komory. Dohodli jsme se také na užším zapojení zemědělců a podniků do systému FADN.CZ. Očekáváme také, myslím tím obě strany, že na problematiku nebudeme mít vždy stejný názor, ale to nesmí mařit naši spolupráci. Co je ale důležité, je vyslechnout názory partnerů a zhodnotit je. Považuji za důležité znát souvislosti.
INZERCE
Není tajemstvím, že vztahy mezi oběma institucemi nebyly v posledních letech nejlepší. Vázla především komunikace. Máte zájem to změnit? Ano mám. Určitě to dokládá naše lednová schůzka a také úmluva, že updatujeme letitou smluvní dohodu. Naší kooperaci dáme formální podobu a jsem si jist, že jen u spolupráce „na papíře“ nezůstane. Pozitivně kvituji přizvání zástupce ústavu na jednání představenstev Agrární komory ČR, také dohodu na jmenování „styčných důstojníků“ mezi námi apod. Opačně budeme i my zvát na naše důležité aktivity zástupce komory. Ptáte-li se na komunikaci, tak nesmíme promarnit příležitost posunu k lepšímu. Co považujete ve své nové funkci za priority? Neberu sebe a svou funkci jako postavení v hierarchickém žebříčku, ale jako práci, ve které mohu realizovat vize, naplňovat vydiskutované cíle a spolupracovat s pracovitými a vzdělanými lidmi. Chtěl bych maximálně využít potenciálu ústavu. To nemluvím jen o vědecké části, ale také o systému vzdělávání a poradenství, zemědělské a potravinářské knihovně, zdokonalení zemědělské účetní datové
Zleva: zástupci ÚZEI, první náměstek Josef Hanibal, ředitel Jan Šlajs a náměstek ředitele Tomáš Doucha a představitelé Agrární komory ČR, tajemník Martin Fantyš, viceprezident Jindřich Šnejdrla, prezident Jan Veleba a poradce Jan Záhorka, při lednovém jednání 2x foto Eufenie Línková
sítě apod. Již od mého nástupu vyjednáváme o spolupráci se sférou terciálního vzdělávání, kde v prvním čtvrtletí letošního roku uzavřeme memorandum týkající se spolupráce s univerzitami ve třech oblastech. Považuji za důležité udělat maximum pro to, abych připravil půdu pro potenciální budoucí pracovníky. Zemědělský a ekonomický výzkum, vzdělávání, knihovna atd. není suchá a nezajímavá práce, ale živá a proměnlivá činnost, kde je důležité mít odborníky, které si musíme vychovat. Další prioritou je užší spolupráce s našimi partnerskými ústavy a prohloubení mezinárodní spolu-
práce. Musíme také maximálně zhodnotit naše znalosti a určitě zlepšit jejich transfer skrze moderní informační technologie. Samozřejmě se musím starat o to, aby lidé do práce chodili rádi a vytvořit jim k jejich činnosti podmínky. Jednoduše řečeno, důležité je prezentovat ústav jako spolehlivého, profesionálního, nezávislého a důvěryhodného partnera. Co vás v tomto úřadě mile či nemile překvapilo? Mile jsem byl překvapen potenciálem, který ústav má. Je až neuvěřitelné, jak na jednom pracovišti naleznete tolik vzděla-
ných a pracovitých lidí, jejichž znalosti jsou, nebo mohou být užitečné ostatním. A nemile? Jistá rezervovanost a zakonzervovanost ústavu v některých oblastech své činnosti. Letošní rok se pro zemědělství vyznačuje dobrým startem. Jak můžete jeho průběh jako významná instituce ovlivnit v pozitivním smyslu, případně jaké chcete zavést změny k lepšímu? Dobrý start našich zemědělců do roku 2012 je bezesporu pozitivně ovlivněn jejich mimořádně příznivým ekonomickým výsledkem roku 2011. Hlavní výstupy našeho ústavu budou
v letošním roce zaměřeny na přípravu zemědělské politiky po roce 2013 s cílem co nejúčelnějšího vynakládání veřejných zdrojů do zemědělství a tak, aby opatření politiky pozitivní vývoj v tomto sektoru dále podpořila. Pokud jde o možnosti ústavu ovlivňovat vývoj zemědělství v roce 2012, jsme připraveni pomoci v rámci rezortního poradenského systému a ve velmi omezeném rozsahu také poskytovat přímo zemědělským podnikům poradenské služby zaměřené na co nejúčelnější využití jejich zisku z předchozího, úspěšného roku. Eugenie Línková
8
Společnost
27. února 2012
XI. Agrární ples Palác Žofín Praha, pátek 3. února 2012
Tanec a zábava zvítězily nad tuhým mrazem Akci, která se pro hosty i samotného pořadatele, Agrární komoru České republiky, stala příjemnou tradicí, neohrozily ani třeskuté mrazy. Na ples se i tak přijeli podívat lidé z těch nejvzdálenějších koutů republiky. Tančilo se, konverzovalo i ochutnávalo s dobrou náladou, ostatně jako každým rokem.
B
rány pražského Žofína se otevřely po sedmé večer. I v Praze klesla v té době rtuť teploměru pod patnáct stupňů pod nulou, nicméně před hlavním vchodem brzdilo jedno auto za druhým a z nich houfně vystupovali hosté. Polozmrzlé návštěvníky hned u vchodu rozehřál přípitek v podobě skleničky domácí pálenky a každého příchozího osobně přivítal prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Pak už všichni lehce a s dobrou náladou stoupali výše po červeném koberci k hlavnímu sálu. Pravidelný večírek osobností prezentujících především české zemědělství a potravinářství mohl začít. Po krátkém předtančení a přátelských proslovech Jana
Veleby či ministra zemědělství Petra Bendla za příjemného moderování Veroniky Petrové zaplnili parket pánové a jejich dámy v bohatých róbách. K tanci i k poslechu zahrála skupina K-Band, se svým zpěvem se představily takové stálice české hudby, jakými jsou například Josef Zíma, Petra Černocká, Jitka Zelenková a Jožka Šmukař, svůj repertoár předvedli také někdejší vítěž soutěže Superstar Vlasta Horvát nebo herečka Tereza Bebarová, která zároveň provedla programem v Malém sále coby moderátorka. Kdo zrovna netančil, korzoval krásnými prostorami paláce. Řada hostů využila ples k přátelskému setkání s kolegy z branže, s nimiž jsou jinak běžně v kontaktu spíše elektronicky než osobně. K posilnění posloužil kromě barů i bohatý raut. Agrární komora ČR během něho představila hostům nejlepší regionální potraviny a bioprodukty. Dlouhé stoly se prohýbaly pod jitrnicemi, jelítky, nefalšovaným sulcem nebo třeba gulášem, sýry a zeleninovými saláty. Nechyběla ani vína a těm, kteří upřednostňovali nealko, se čepovaly stoprocentní ovocné šťávy od rodinné firmy Vitaminátor ze severní Moravy. Zajímavostí bohaté tabule byly například výrobky řeznicko-uzenářské firmy Zedníček, která nabízela uzeniny, paštiky
a aspiky, ketré se vyrábějí bez použití přídatných látek, tzv. éček. Biopotraviny prezentovaly firmy Lacrum Velké Meziříčí či Alimpex se svými paštikami. Představily se i Kostelecké uzeniny, sýry z Moravia Lacto a řada dalších firem. K žofínskému plesání už tradičně patří tombola. Hlavní ceny, které byly vylosovány na pódiu za účasti krojovaných párů, hlavního organizátora tomboly Pavla Říhy a moderátorky z kola štěstí přesně o půlnoci, si letos odneslo deset vylosovaných šťastlivců. Jinak vyhrával každý třetí. Někdo si odnášel pytle cukru, další se mohli radovat z dárkového koše, poukazu na sele či třeba ze vstupenek do westernového městečka v Šiklově mlýně. Nekontrolovaný úsměv na tvářích se pak rozlil výhercům dárkového poukazu na jízdu na elektrickém býkovi tamtéž. Jiným vylosovaným cinkaly při odchodu v taškách lahve dobrého vína z Templářských sklepů nebo pravá řecká brandy Metaxa. V tombole nebyla nouze ani o krmivo pro drobná zvířata nebo travní semena pro dokonalý trávník kolem rodinného domku. Na své si ale nakonec na plese přišel každý. To prozradila dobrá nálada po celý večer a rozjařené obličeje plesajících účastníků. Eugenie Línková
1
2
3
6
4 5
27. února 2012
Společnost
9
8
10
7
11
14
16
12
13
15
17 18
19
20
21
Popisky k fotografiím: 1. Prezident AKČR Jan Veleba (vpravo) přivítal na plese ministra zemědělství Petra Bendla a jeho přítelkyni 2. Ples zahájili krátkými projevy (zleva) prezident AKČR Jan Veleba, předseda Senátu PČR Milan Štěch, ministr zemědělství Petr Bendl a provizor kláštera Želiv Jaroslav Jáchym Šimek 3. Málokdo ví, že předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se svou partnerkou tvoří i mistrovský pár v klasickém tanci 4. Zleva: majitel firmy Mikrop Čebín Josef Mojžíš a majitel firmy InterLacto Oldřich Gojiš s manželkou 5. Předseda Agrární unie Miroslav Drs s dcerou 6. Společnost Lacrum Velké Meziříčí prezentovala na rautu své biosýry 7. Návštěvníky přivítaly již známé tváře v krojích 8. Prezident AKČR Jan Veleba si připil s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem 9. Dlouholetý „kapitán“ Choceňské mlékárny Petr Marek s chotí 10. Každá z dam obdržela při vstupu na ples vázičku s tulipánem 11. Exministr zemědělství a nynější šéf SZPI Jakub Šebesta s partnerkou Danielou Kolejkovou 12. V dobré náladě při tanci jsme zastihli i viceprezidenta AKČR Bohumila Beladu s chotí 13. Prezident AKČR Jan Veleba při přípitku s asistentkou Hanou Volešákovou (vpravo) a tiskovou mluvčí AKČR Eugenií Línkovou 14. Při rautu nabídly své speciality i Kostelecké uzeniny 15. Firma Vitaminátor představila 100% ovocné a zeleninové šťávy 16. V prostorách tomboly všichni napjatě pročítali výherní listiny 17. Radní Pardubického kraje Václav Kroutil zatím neví, zda něco vyhrál 18. Předseda představenstva Agropodniku Humburky Petr Semerád se ženou 19. Ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmír Severin s partnerkou 20. Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena s chotí 21. České speciality mohli hosté zapíjet kvalitními víny ze společnosti Znovín Znojmo 22. Role moderátorky večera se ujala herečka a modelka Veronika Petrová 22 Foto: č. 2 a 22 Bohumil Brejžek, č. 8, 11, 12 a 19 Eugenie Línková, jinak 17x foto Zub
9
10
Dotační programy
27. února 2012
Vláda schválila program Ovoce do škol Podpora školního mléka se za ministra zemědělství Petra Gandaloviče stala nechtěným dítětem. Ministr operoval hlavním argumentem zhruba tohoto znění: Když mohou rodiče koupit dítěti mobil, proč by mu nemohli pravidelně platit mléčné svačiny. Když tato slova vyřkl na veletrhu Země živitelka v přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause, se zlou se potázal. Prezident Klaus ho zmrazil svým pohledem a taková slova seznal jako nezdravá. Děti jsou zdravím národa a když se nepodpoří jejich vývoj, má to nedozírné následky. A pár milionů korun, které byly ve hře, nebral Václav Klaus jako zátěž pro státní pokladnu. Koncem ledna se o zdraví našich dětí rozhodovalo znovu. Tentokrát chtěl ministr financí Miroslav Kalousek zastavit podporu programu Ovoce do škol. Přitom program je z valné části financován z prostředků EU, stát platí ovocné svačiny asi ze třetiny. Centrála Agrární komory ČR byla proto zavalena dopisy, e-maily i telefonáty, aby se od toho, co je zdravé pro mladou generaci, neustupovalo. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba se po prostudování všeho, co je s programem spojeno, pustil do boje a takřka denně vysvětloval, co program obnáší a v čem spočívají jeho klady. A jeho snaha přinesla své ovoce – vláda dne 25. ledna přihlášku ČR do projektu Ovoce do škol schválila.
P
rogram Ovoce do škol, v jehož rámci dostávají školáci dotované ovoce, bude v Česku pokračovat i v příštím školním roce. Vláda dne 25. ledna totiž schválila přihlášku České republiky do tohoto projektu spolufinancovaného EU. Podle schváleného návrhu si program ve školním roce 2012 až 2013 vyžádá v Česku v přepočtu celkem 73 milionů korun. Z toho 53 milionů korun poskytne EU a zbylých 20 milionů doplatí Česko ze státního rozpočtu. S programem původně nesouhlasilo ministerstvo financí. „Vláda odhlasovala pokračování tohoto programu,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas. Opatření, které v roce 2006 navrhla EU, funguje nyní v Česku třetím školním rokem. Program má vést ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit u dětí správné stravovací návyky a bojovat proti dětské obezitě. Jeho součástí je i doporučení školám, jak děti vést ke zdravému životnímu stylu. Někteří kritici však projekt v minulosti označili za pouhý prostředek k likvidaci přebytků na trhu. „Pokud jde o spotřebu ovoce a zeleniny, jsou Češi podle posledních průzkumů v Evropě třetí od konce a jejich spotřeba stále klesá. Cílem projektu Ovoce do škol je kromě jiného právě změnit stravovací návyky dětí a opět je přivést ke zdravému jídlu,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. Projekt podle MZe
také posiluje ekonomicky citlivý sektor pěstování ovoce a zeleniny. MZe vypočítalo, že v prvním roce se v ČR do projektu zapojilo zhruba 70 % všech dětí z cílové skupiny, tedy 323 431 školáků. Pro školní rok 2011/2012 vzrostl podíl zapojených dětí na 85,1 %. „Ovoce do škol přímo působí na téměř 400 000 dětí. K tomu se do něj zapojují také učitelé a rodiče dětí, takže projekt přesahuje původ-
ní cílovou skupinu,“ podotklo ministerstvo zemědělství. Jak začátkem ledna uvedla Agrární komora ČR, distributoři ovoce i školy vynaložili na projekt nemalé finanční prostředky, o něž
by neschválením jeho pokračování přišli. Projekt podle agrárníků podporuje české ovocnáře. „Navíc přece v Evropské unii nenecháme ležet ladem zhruba
Koláž Sch
dva miliony eur přidělených pro Českou republiku,“ zastávali se programu Ovoce do škol sami zemědělci. Naopak kriticky se k projektu postavilo ministerstvo financí. „Podle ministerstva financí nemůže rozsah programu v žádném případě splnit cíle, kterými jsou správné stravovací návyky a boj proti dětské obezitě,“ řekl již dříve mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. „Nemyslíme si, že zhruba tři porce ovoce za měsíc pro dítě může něco změnit na jeho stravovacích návycích, či pomůže snížit výskyt obezity,“ podotkl. Ministr financí Miroslav Kalousek po jednání vlády řekl, že se s tímto projektem nakonec smířil. Ovoce, zeleninu a ovocné šťávy dodává školám šestnáct schválených dodavatelů. Podpora je poskytována na čerstvé ovoce a zeleninu, balené ovoce a šťávy, které neobsahují konzervanty, přídavky cukru, sladidel, soli či tuků. Některé firmy navíc ve školách v různých místech České republiky instalovaly již 500 automatů na ovocné šťávy v kelímku a do programu se zárukou minimálně pětileté doby trvání investovaly miliony korun. A tak je pro ně, stejně jako pro rodiče dětí a pěstitele ovoce, závěrečný výstup z jednání vlády tím nejlepším rozhodnutím, které této vládě jistě zvedne reputaci. (li)
Faktická argumentace Agrární komory ČR k diskuzi o programu Ovoce do škol, na jejímž základě byl program vládou schválen
U
ž opět hrozí zastavení toku finančních prostředků z Evropské unie do České republiky, tentokrát v souvislosti s projektem Ovoce do škol. Na veřejnost se dostávají informace o tom, že schvalování tohoto projektu, kdy předkladatelem je ministerstvo zemědělství, se zase děje na poslední chvíli. Termín pro zaslání přihlášky ČR na další školní rok, tj. rok 2012/2013, Evropské komisi je 31. leden 2012 a do té doby musí být přihláška schválena vládou. Další alarmující informace je ta, že ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s přihlášením České republiky do tohoto projektu na příští školní rok 2012/2013. Ani fakt, že dvě třetiny finančních prostředků vynakládaných na podporu projektu Ovoce do škol jsou poskytovány Evropskou unií, neovlivnil rozhodnutí ministerstva financí. Jelikož jde o projekt povinně kofinancovaný z jedné třetiny z rozpočtu České republiky, ministerstvo financí se zřejmě rozhodlo v rámci úsporných opatření projekt nepodpořit a vydat zamítavé stanovisko při předkládání materiálu do vlády. Opět nastává podobná situace jako za éry bývalého ministra Gandaloviče, kdy byla zrušena národní dotace na obdobný program Školní mléko. Tím došlo k narušení vypracovaného funkčního projektu, který v rámci Evropské unie využívá řada členských zemí a tím také čerpá finance z Evropské unie určené na podporu těchto projektů. K tomu všemu je nutno
uvést několik čísel, které mají jasnou vypovídací hodnotu: Ve školním roce 2009/2010 se projektu účastnilo: ● 2883 škol ● 323 431 žáků prvních až pátých ročníků základních
škol. ● z cílové skupiny 454 532 dětí šlo o 71,1 %.
Celková podpora ze zdrojů EU a ČR pro projekt ve školním roce 2009/2010 činila 72 689 962 Kč, přičemž částka 53 063 672 Kč je 73% podíl z EU a 19 626 290 Kč je 27% podíl z ČR. Ve školním roce 2010/2011 se projektu účastnilo: ● 3145 škol ● 370 241 žáků prvních až pátých ročníků základních
počtu dětí v projektu o 46 810 (o 14 %). Ze všech uvedených faktů vyplývá, že jde o projekt mimořádně úspěšný, hodnocený všemi zúčastněnými velmi kladně s dopadem na vytvoření a udržení zdravých stravovacích návyků dětské populace. Na vytvoření funkčního systému pro uvedený projekt byly vynaloženy nemalé finanční prostředky ze strany státu, distributorů a škol, které by byly jeho neschválením naprosto zmařeny. Šlo o vytvoření nebo nákup programového vybavení na administraci ve státní správě, administraci a fakturaci, vytvoření logistického systému pro jednotlivé závozy na školy u distributorů, nebo vytvoření systému potřebného při evidenci a rozdělování ovoce na jednotlivého žáka ve školách.
škol. ● z cílové skupiny 454 532 dětí šlo o 81 %.
Za školní rok 2010/2011 bylo vyplaceno celkem 88 132 406 Kč z celkového rozpočtu na podpory 88 886 000 Kč na projekt. Úspěšnost čerpání podpory ve školním roce 2010/2011 činila 99,1 %. Účast škol a dětí v projektu v ČR je velmi vysoká a projekt jako takový je hodnocen velmi pozitivně. Rodiče, děti i školy hodnotí projekt mimořádně příznivě a při realizaci tohoto projektu se nevyskytují žádné větší problémy. Ve školním roce 2010/2011 došlo znovu ke zvýšení počtu škol v projektu o 262 (o 9 %) a ke zvýšení
Dále je třeba brát v úvahu také skutečnost, že v nadcházející době to bude možná pro některé děti v rámci snižujících se finančních prostředků v rodinných rozpočtech jediné ovoce, které budou moci konzumovat. A je třeba přihlédnout také k tomu, že v této oblasti jsou částečně vytvořena pracovní místa a se zrušením projektu se budou muset všichni vypořádat s úbytkem práce a tudíž se snížením počtu zaměstnanců. V neposlední řadě jde také o podporu českých ovocnářů. A navíc – v EU necháme „ležet ladem“ zhruba dva miliony EUR přidělených pro Českou republiku. Vedení Agrární komory České republiky
27. února 2012
Veletrhy
11
Internationale Grüne Woche, Berlín, 20.–29. ledna 2012 Na 77. ročníku největšího agrárního veletrhu na světě bylo zastoupeno 60 států ● Letošní partnerskou zemí bylo Rumunsko ● Představitelé České republiky a Agrární komory ČR se zúčastnili řady velmi důležitých jednání
Speciality a doporučení Grüne Woche především kvalitou potravin a jejich produkcí, aby se snížil rostoucí počet hladovějících. V této souvislosti se zástupcům Agrární komory ČR ve shodě s prezident COPA Gerdem Sonnleitnerem i se zástupci Německého svazu sedláků nezdá být logický požadavek Evropské komise, aby se muselo 7 % půdy povinně uvádět do klidu. Gerd Sonnleitner vyzval na fóru ke změně této povinnosti a řekl, že na betonu žádný chleba nevyroste. Podle něj by mělo být na samotných sedlácích a zemědělských firmách, aby si určily, která půda se bude jak využívat.
Na letošním, již 77. ročníku celosvětového agrárního veletrhu Grüne Woche se představilo 1634 vystavovatelů ze 60 zemí. Z Česka přijela desítka firem, z nichž polovinu tvořily pivovary. Naše výstavní plocha byla jako v předchozích letech ve tvaru náměstí české vsi s českou hospodou. Uprostřed se pilo a hodovalo, po stranách se prezentovaly jednotlivé firmy.
S
velkým zájmem se opět setkala firma Vitaminátor ze severní Moravy, která excelovala na loňské Zemi živitelce, kde získala nejvyšší ocenění Zlatý klas za stoprocentní ovocné a zeleninové šťávy. Ty jsou též vítěznou regionální potravinou. Agrární komora ČR pak představila vloni na tiskové konferenci novinářům bioprogram této firmy. Výrobky firmy Vitaminátor je možné zakoupit s dalšími biopotravinami v prodejnách obchodního řezězce Billa. Na veletrhu Grüne Woche mohli návštěvníci ochutnat čis-
1
2
té ovocné šťávy z kelímků, které se prostřednictvím 70 automatů distribuují do českých škol v rámci programu Ovoce do škol. „Můj výrobek s obchodním názvem Fresh Party, který opakovaně prezentujeme na této výstavě, je součástí programu Ovoce do škol a je tedy určen pro žáky prvních až pátých tříd, což je věk, kdy se vytvářejí stravovací návyky,“ uvedl majitel firmy Tomáš Soška. Prozradil, že s velkým zájmem bude sledovat, zda vláda tento program finančně podpoří. „V tomto programu činí dotace z EU
asi dva miliony EUR a v případě neúčasti naší republiky budou peníze přerozděleny jiným členským státům unie, které se do projektu přihlásily,“ řekl Soška. „V rámci programu Ovoce do škol je možno dodávat 25 % ovoce ve formě stoprocentních ovocných šťáv, proto jsme investovali do technologie na plnění čerstvé ovocné šťávy do kelímku. Jelikož byl program deklarován minimálně na pět let, považoval jsem to za vhodnou investici a zároveň zviditelnění regionálního výrobku na českém trhu s využitím ovoce z vlastních sadů. Neúčast České republiky v tomto programu může ohrozit nejen mne, ale i mnoho malých českých pěstitelů ovoce a zeleniny,“ konstatoval Soška. Přitom podpora státu je u tohoto programu jen desetiprocentní, zbytek by poskytly zdroje z Evropské unie. Účast firmy Vitaminátor i dalších českých společností, mezi nimiž nechyběly například Valašský frgál nebo Chovservis, ocenil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Řekl, že
3
představovat se pouze pivem, jak tomu je na Grüne Woche každoročně, rozhodně nestačí. Účast na berlínském veletrhu je podle něj důležitá hlavně pro navazování kontaktů. Chybu vidí proto na straně politiků i výrobců. „Čeští politici o to nemají zájem. Je tady jakoby povinná účast ministra zemědělství. Každý rok je to mimochodem jiný ministr,“ poznamenal Veleba. Rumunsko víc potravin vyváží, než dováží Letošním oficiálním partnerem veletrhu bylo Rumunsko se svými 60 vystavujícími firmami a mottem Nejlepší zemědělské produkty z karpatské zahrady. Rumunský ministr zemědělství
Valeriu Tabără uvedl, že se na Grüne Woche až do roku 2010 Rumunsko prezentovalo jen sporadicky. Vloni ale převýšil vývoz zemědělských produktů jejich dovoz. „Do EU přitom spěje z našeho exportu 70 % agrární produkce,“ řekl. Podle svých slov by uvítal ve své zemi větší zájem německých investorů v masném průmyslu. Jde o velký produkční potenciál. Na sobotním Globálním fóru potravin a zemědělské produkce (GFFA) uvítala spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová spolu se zemědělským eurokomisařem Dacianem Ciolosem sedm desítek ministrů zemědělství z celého světa. Ti se v panelové diskuzi zabývali
4
Primátor Berlína chválil „regionalitu“ Veletrh byl výkladní skříní jednotlivých zemí a ukázkou krajových specialit. Berlínský primátor Klaus Wowereit na slavnostním večeru před zahájením veletrhu upozornil na regionální specifika jednotlivých zemí, na jejich „regionalitu“, což bylo výrazné zejména ve velkých pavilonech zemí, jako jsou Rusko, Itálie, Rakousko nebo Německo. A tak bylo možné ochutnat třeba jiné druhy chlebu z Porůří, než jaké jsou v Bavorsku nebo třeba v rakouském Tyrolsku, kde se odedávna vyrábí i sladká varianta s medem a ořechy a taková veka přijde na několik set korun. Totéž bylo možné vidět u uzenin, kde různá místa téže země představovala naprosto odlišné místní speciality. Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1. Jeden z maskotů veletrhu 2. Účastníky Globálního fóra potravin a zemědělské produkce uvítala spolková ministryně zemědělství Ilse Aigner 3. Zástupci partnerské země letošního veletrhu – Rumunska 4. Německý vystavovatel 5x foto archiv Grüne Woche
12
Veletrhy
Expozice českých firem na veletrhu Grüne Woche
M
inistr zemědělství ČR Petr Bendl se na Grüne Woche setkal s podnikateli a zúčastnil se summitu ministrů zemědělství na téma Potravinová bezpečnost v rámci udržitelného růstu – zemědělství s omezenými prostředky. Kromě českého ministerstva zemědělství letos na veletrhu vystavovaly potravinářská a šlechtitelská společnost Chovservis zaměřená na skot, prasata a uzeniny, společnost Darilis Business specializující se na nápoje na bázi směsi alkoholu a ovoce, firma Derer Import vyvážející české produkty na německý trh a pekařství Valašské frgály, které se zabývá ruční výrobou tradičního valašského pečiva. České potravinářství reprezentovaly na veletrhu také pivovary Holba, Litovel, Zubr, Vratislavice a Plzeňský prazdroj. Stoprocentní přírodní ovocné šťávy předváděla firma Vitaminátor. V poslední výstavní den obdrželo Ministerstvo zemědělství ČR jako jediné z vystavovatelů čestné uznání za vynikající prezentaci naší republiky. (egi)
27. února 2012
Uniformita stravy z tovární produkce se už přejídá Zhruba před deseti lety se razila globalizace a všeobjímající světový trh. Na veletrh Grüne Woche se tehdy přijeli podívat studenti zemědělských středních a vysokých škol z USA. Po výstavišti chodila obrovská skupina mladých Američanů a kdo se jich, jako já, zeptal, co je jejich hlavním zájmem při prohlídce veletrhu, dozvěděl se, že se přijeli podívat na svá budoucí odbytiště agrární produkce.
Z
Ministr zemědělství Petr Bendl (vlevo) s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou u stánků českých vystavovatelů
a dalších pět let patřily velké plochy výstaviště jednotlivým řetězcům. Nejdřív to byl Lidl, pak Rewe. Nabízely především svou „jedině bezpečnou“ agrární produkci a ukazovaly na místě samém, jak se porcuje bezpečné a kvalitní maso jatečných zvířat z místních kontrolovaných chovů. Vzdor tomu se o dva roky na to provalila různá pochybení a největší z nich, dioxinová aféra, měla své dozvuky ještě na loňském veletrhu. Letos se z mnoha míst výstaviště neslo společné přání spotřebitelů omezit uniformitu
stravy, o níž se snaží velké obchodní řetězce, klást důraz na domácí speciality a vyrábět raději v menším množství, ale bez strmě narůstajícího počtu přídatných látek, které mají zajistit dlouhou trvanlivost potravin, jejich svěží vzhled a vůně.
radovali. Viděli totiž plody, které běžně v obchodech neseženou. A tak si bylo možné prohlédnout jablka odrůd s názvy citronová, paloučátka, kožeňá-
ky, zvonková, jelení huby apod. Jablečných odrůd bylo více než 220. Kdo zná například z Itálie a Nizozemska dovážená jablka Golden delicious téměř bez vůně i chuti a uviděl jejich „prapředka“, sice mnohem menšího a nepravidelného vzrůstu, zato lahodně vonícího, byl nadšen. „Nechtěli jsme, aby staré, známé a velmi chutné odrůdy zcela zmizely z povrchu světa, a tak se snažíme je nejen vystavovat, ale máme i banku meristému a školky s množitelským materiálem,“ řekl Sven Wachtmann z Německého svazu zahrádkářů, který kooperuje se svazem ovocnářů. O originalitu odrůd v původní nezměněné a nepřešlechtěné podobě byl na výstavě obrovský zájem. Text a foto: Eugenie Línková
„Umělá“ jablka už netáhnou O tom všem mimo jiné vypovídala i jedna z větších hal věnovaná německým ovocnářům, jejichž svaz oslavil už 110. výročí svého vzniku. Letos se rozhodli o jeho zviditelnění nezvyklým způsobem – uspořádali na veletrhu obří výstavu všech možných odrůd jablek a hrušek ze všech koutů Německa. Lidé, kteří se na „jablíčka svého mládí“ přišli podívat, se opravdu
Hala spolkové země Bavorsko se pyšnila kroji a zněla lidovými písněmi V
la korunkou a košíkem jablek čímž dávala najevo, že je královnou jablek, další se jménem Sofie ztělesňovala královnu piva a vedle ní kráčela třešňová královna. Na svůj titul byly hrdé a ochotně se nechávaly fotografovat. Ostatně každý z potravinářských oborů stejně jako každá zemědělská komodita má v Německu své královny a ty vždy po roce předávají své žezlo svým nástupkyním. (egi)
Expozici České republiky dominovala kulisa návsi s typickou českou hospodou, v níž zazněla i cimbálová muzika
ýstavní hala Bavorska lákala návštěvníky především atmosférou. Ženy od nejmladších až po dámy v letech na sobě měly krásné dirndly, muži pánskou obdobu tradičního oděvu. V den zahájení oslav nesměla chybět slavobrána nesená mladými muži. V čele šli radní spolu s bavorským ministrem zemědělství Helmutem Brunnerem, za ním kráčela skupinka královen. Jedna z dívek se pyšni-
Firma Vitaminátor představila kolekci stoprocentních ovocných a zeleninových šťáv z programu Fresh Party 3x foto Eugenie Línková
Hostesky bavorské expozice představovaly královny jednotlivých komodit, například zde královna piva a královna třešní
V čele průvodu kráčel bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner spolu s radními 2x foto Eugenie Línková
27. února 2012
Veletrhy
13
Varování nových členských zemí EU: Nerovné podmínky musejí skončit
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo) při jednání s prezidentem evropské nevládní zemědělské organizace COPA Gerdem Sonnleitnerem
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba se na vletrhu Grüne Woche zúčastnil jednání s polským a rakouským ministrem zemědělství a za velmi důležité pak považuje jednání s prezidentem evropské nevládní zemědělské organizace COPA Gerdem Sonnleitnerem.
J
an Veleba vyzval Sonnleitnera, aby COPA respektovala požadavky nových zemí znamenající určité změny v navrhované reformě společné zemědělské politiky (SZP) a připomněl
mu budapešťské memorandum z 29. listopadu 2011, na něž dosud tato agrární organizace nereagovala. V memorandu se mimo jiné uvádí, že návrh Evropské komise v současné podobě nezajistí silnější a konkurenceschopnější evropské zemědělství. „Místo toho uvaluje na farmáře dodatečné náklady a různou další administrativní zátěž. Nepřichází s transparentním novým řízením, ale ještě více komplikuje současný systém. Nepřináší nový systém přidělování zdrojů a místo toho toleruje systém založený na historických referenčních údajích na mnoho příštích let. A co víc, přichází s dalším přechodným obdobím. S tím absolutně nemů-
žeme souhlasit. Nerovnost v podporách starých a nových zemí by se jen dál prohlubovala a naše konkurenceschopnost dále klesala,“ konstatoval Veleba. „Potřebujeme silnější, spravedlivější a jednodušší společnou zemědělskou politiku, než je ta, kterou v současné době navrhla Evropská komise,“ dodal. Jakkoliv debata mezi Janem Velebou a Gerdem Sonnleitnerem začala přátelsky s žejdlíkem piva, vše se dostalo do zcela jiných obrátek, když došlo na společnou zemědělskou politiku a snahu starých zemí protáhnout nerovné podmínky v přímých platbách přes rok 2020. To šla legrace a přátelské špičkování mezi kolegy, a dá se
říci i přáteli, stranou. Zástupce německých sedláků a prezident nevládní evropské agrární organizace COPA Gerd Sonnleitner začal vysvětlovat, proč to hned tak nepůjde. „Rozdíly jsou nejen mezi starými a novými zeměmi, hospodářské výsledky jsou velmi rozdílné i mezi jednotlivými starými členskými státy,“ řekl a svého české kolegu začal přesvědčovat. „Máte možnost čerpat velké prostředky z prvního pilíře, kde se financuje Program rozvoje venkova a zrovna Česká republika je výrazným příjemcem těchto peněz. Pak je tu i druhý pilíř, což jsou strukturální fondy. I tam jsou velké prostředky, z nichž se dá výraz-
5x foto Eugenie Línková
ně ekonomicky pomoci zemědělství,“ dodal Sonnleitner. „Kdybychom naráz sjednotili úroveň přímých plateb, na některé staré země by to mělo velmi neblahý dopad, a to nemůžeme připustit, proto se jedná o dalším přechodném období,“ konstatoval Sonnleitner. To už ale klid opustil i prezidenta Agrární komory ČR Jana Velebu, který začal rukou dávat najevo, že takhle ne. „Pro nás je ale rozhodující ohromný propad živočišné produkce, k němuž došlo po našem vstupu do EU. Obdobně je tomu u všech nových zemí. Naopak staré země zaznamenávají postupný růst z roku na roku. U některých živočišných komodit jsme
již na polovině produkce, nejvíc to dopadlo na chovy prasat. To nemůžeme dál tolerovat, je to pro nás zničující,“ řekl Veleba. Následně představil stanovisko Agrární komory ČR, že pokud se tak nestane, vyzve nevládní agrární organizace nových zemí ke snížení členských příspěvků organizaci COPA o polovinu. Na závěr jednání Jan Veleba s plnou vážností upozornil Gerda Sonnleitnera, že tento návrh se připravuje k projednání na nejbližším summitu organizací nových členských zemí, který je naplánován na 1. a 2. března do Bratislavy, kam jej jménem všech devíti účastnických zemí oficiálně také pozval. Eugénie Línková
Veletrh Internationale Grüne Woche obrazem
2
4
3
5
6
1
8
7
Popisky k fotografiím: 1. Hosteska nabízí tradiční ruský chléb 2. Stánek Jamalsko-něneckého autonomního okruhu Ruské federace 3. Rumunsko lákalo množstvím masných výrobků 4. Na pultu norské expozice nechyběly mořské ryby 5. Návštěvníci veletrhu mohli obdivovat i méně obvyklá hospodářská zvířata 6. K Maďarsku neodmyslitelně patří červená paprika 7. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos (vlevo) a rumunský ministr Valeriu Tabr u národní expozice Rumunska, kde se prezentovalo 60 firem. 8. Biopaliva a vše, co na ně jezdí, byla opět na veletrhu v kurzu Foto Eugenie Línková a archiv Grüne Woche
14
Veletrhy
27. února 2012
Jaro začíná na veletrhu Techagro Ve dnech 31. 3. až 4. 4. se na brněnském výstavišti uskuteční tradiční mezinárodní přehlídka zemědělských aktivit Pranostika sice tvrdí, že v březnu máte vlézt za kamna a v dubnu tam ještě zůstat, ale letos se jí neřiďte. V termínu mezi 31. březnem a 4. dubnem se určitě vydejte do Brna. Na tamním výstavišti se uskuteční mezinárodní veletrh zemědělské techniky Techagro, který je bezpochyby největší zemědělskou přehlídkou tohoto roku nejen v České republice, ale v celé střední Evropě.
J
arní čtyřlístek agrárních veletrhů Techagro, Animal Vetex, Silva Regina a Biomass je určen všem zemědělcům, farmářům, chovatelům, lesníkům, myslivcům a vůbec všem milovníkům přírody a krásné krajiny. Výstavní areál se všemi třinácti pavilony a přilehlými venkovními plochami zaplní do posledního místa více než 600 vystavovatelů z 15 zemí. Podle odhadu organizátorů bude připravovaný 12. ročník větší než ten předešlý. „ Již veletrh Agritechnica v Hannoveru na podzim loňského roku ukázal, že po dvou letech stagnace prodeje zemědělské techniky roste ochota ze-
Doprovodný program Animal Vetex 2012 Výstava hospodářských zvířat (pavilon H) 31. 3.–4. 4. 9.00–18.00
Prohlídka expozic holštýnského skotu, českého strakatého skotu, masného skotu, prasat, ovcí a koz
9.00–17.00
Farma John Deere (volná plocha A, pavilon Y). Minivýstava koní od minihorse po americká plemena. Soutěže Equiteam a show koní, svezení diváků ve spřežení, komunikační hry ve volnosti, jízdy na šlapacích traktůrcích
Sobota 31. 3. 10.00–18.00 Prohlídka expozice plemen masného skotu 12.00–14.00 Předvádění zpracování produktů z chovu ovcí a koz 14.00–15.00 Dětský koutek – Namaluj si kravičku 14.00–15.00 Komentovaná přehlídka českého strakatého skotu 15.00–16.30 Předvádění zpracování produktů z chovu ovcí a koz Neděle 1. 4. Foto archiv BVV
mědělců investovat do nákupu strojů. Obdobný trend vykazuje i český trh, a tak se vystavovatelé pečlivě chystají na Techagro, aby zde představili to nejlepší ze svého produktového portfolia,“ komentoval situaci Jan Kuběna z akciové společnosti Veletrhy Brno a dodává: „Ve srovnání se stejným obdobím před dvěma lety je počet vystavujících firem velmi podobný, ale obsazená plocha je letos téměř o 10 000 m2 větší“. Nejvíce bude v Brně zastoupena zemědělská technika na téměř 50 000 m2. Firmy představí nejmodernější modely traktorů, sklízecích mlátiček
Plán brněnského výstaviště v době konání veletrhu Techagro
a řezaček, technologie pro živočišnou výrobu i stroje a zařízení pro práci v lese. Na své si jistě přijdou i drobní farmáři a zahrádkáři, neboť zde najdou malou zemědělskou mechanizaci, sekačky, minitraktory, techniku pro údržbu zeleně a také osivo, sadbu, agrochemii a ruční zahrádkářské nářadí. Zvířata do zahrady i do stáje Atraktivní podívanou pro návštěvníky veletrhu je tradičně výstava hospodářských zvířat. V pavilonech i na venkovní ploše vyrostou stáje pro téměř 300 kusů skotu, ovcí, koz, prasat a koní. Zvířata zde předvedou
nejlepší čeští chovatelé a samotná přehlídka je zážitkem pro velké i malé diváky. Největší počet zvířat přiveze do Brna Svaz chovatelů ovcí a koz. Předseda svazu Vít Mareš k výstavě uvedl: „Co do počtu předpokládáme, že přivezeme na jarní výstavu Techagro asi 150 ovcí a 100 koz. Budeme se snažit vystavit všechna plemena, která se v ČR chovají. Hodláme návštěvníkům předvést také historicky nejmladší a netradiční plemena.“ Výstavu doplní ukázky stříhání ovcí, zpracování vlny, jehněčí speciality nebo vystoupení goralů. Pro nejmenší návštěvníky připravují organizátoři program
10.00–18.00 Prohlídka expozice plemen masného skotu 10.00–13.00 Soutěžní přehlídka českého strakatého skotu, soutěž v odhadu hmotnosti vystavené plemenice 13.00–16.00 Předvádění zpracování produktů z chovu ovcí a koz Pondělí 2. 4. 10.00–18.00 Prohlídka expozice plemen masného skotu 10.00–16.00 Klasifikace plemenných beranů, komentované předvádění plemen ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny Úterý 3. 4. 10.00–18.00 Prohlídka expozice plemen masného skotu 10.30–13.00 Soutěžní přehlídka holštýnského skotu 13.30–16.00 Komentované předvádění plemen ovcí a koz Středa 4. 4. 10.00–18.00 Prohlídka expozice plemen masného skotu 10.30–12.00 Komentované předvádění holštýnského skotu 12.00–14.00 Komentované předvádění plemen ovcí a koz 14.00–15.00 Komentované předvádění holštýnského skotu Změna programu vyhrazena
na farmě John Deere, kde se vystřídají rozmanitá plemena koní. Nebudou chybět stále populárnější miniaturní koně s výškou do jednoho metru, majestátní kobové, poníci zapřažení v bryčce či zástupci amerických westernových plemen. Puntíkaté appaloosy, strakatí painti i houževnatí bělohříví haflingové se předvedou v ukázkách historických i současných jezdeckých stylů. Diváci se mohou zúčastnit komunikačních her s koněm v kruhové ohradě – Equipoint – a děti se svezou na konících. Myslivost pohledem, poslechem i chutí Ani tradiční myslivecký pavilon Z nebude zahálet v atraktivitě expozic a zábavných programů. Návštěvníky čeká široký výběr mysliveckého vybavení, oblečení a potřeb, loveckých zbraní a střeliva, lovecké optiky a nebude chybět ani laserová střelnice. Rekordního rozsahu bude kolekce 450 historických i současných loveckých, mysliveckých a lesnických stejnokrojů z více než 40 zemí světa. Pohled do minulosti umožní výstava historických kočárů používaných pro lov a reprezentativní účely a také výstava s názvem
Historie a současnost myslivosti a lesnictví na rodových panstvích s ukázkami šlechtických uniforem, zbraní, dobových fotografií, map a dalších etnografických materiálů předních evropských šlechtických rodů. Výstava Za zvěří kolem světa zase návštěvníky provede světem lovu divoké zvěře, kterou si budou moci prohlédnout na vystavených preparátech. A samozřejmě nebude chybět výstava loveckých trofejí pod patronátem Českomoravské myslivecké jednoty. Přírodně vyzdobený pavilon s řadou lesních dekorací, pestrý myslivecký program s vystoupením populárních osobností a také ukázky loveckých psů, sokolnictví, troubení lesních rohů či pravá myslivecká restaurace potěší každého, kdo sem vkročí. Tou správnou tečkou při vaší návštěvě veletrhu Techagro může být prohlídka včelařského pavilonu s možností koupí medu a včelích produktů a ochutnání medových koláčků, medoviny a dalších medových dobrot. Termín 31. 3. až 4. 4. si určitě poznamenejte do kalendáře a vydejte se za nevšední podívanou a zábavou do Brna na veletrh Techagro. Více na www.techagro.cz
27. února 2012
Veletrhy
15
Žhavé novinky zemědělské techniky Výstava Techagro je tradičním místem, kde čeští výrobci a zahraniční dovozci předních značek zemědělské techniky představují své novinky. Tady jsou některé z nich. Lisy John Deere řady 900: Sklízejte v rychlém pruhu Společnost Strom Praha, výhradní distributor zemědělské techniky John Deere pro ČR, představí na veletrhu Techagro lis přicházející na trh s 22 patenty, jehož dominantou je bezkonkurenční rychlost celého sklízecího procesu, vysoká produktivita, dlouhá životnost a především úspora paliva. Základním prvkem stroje je celorámová konstrukce, která tvoří nosný prvek pro všechny ostatní komponenty, jako jsou sběrač s pěti prsty v jedné řadě, vysokokapacitní rotor s postranními šneky na jedné hřídeli, balicí komora se dvěma silnými
tvoření balíku, zastavení traktoru, vázání a vyklopení. Secí stroj STP 300 pro přísev trvalých travních porostů Vhodná technologie obnovy a přísevů trvale travních porostů je velice důležitým zadáním pro zemědělce, a to z pohledu ekologického i ekonomického. Společnost P&L vyrábí a na TechAgru vystaví speciální secí stroj, který je určen především pro setí travních porostů, a to nejen na pozemcích s tržní produkcí. Secí stroj STP 300 o záběru 3 m je osazen výsevní skříní, která je konstruována nejen pro setí drobných semen trav a jetelů, ale dokáže sít i obiloviny, olejniny, luskoviny a další. Základ technologie tvoří zvlněné disky (koltry), které jsou uloženy na masivním rámu, zpracovávají půdu v páscích, a tím vytvářejí seťové lůžko pro přísev. Nedochází tedy ke zpracování celého povrchu pozemku, ale pouze zpracování půdy v páscích.
stroji je možné seřizovat hloubku sázení, vzdálenost jednotlivých stroužků v řádku a rozteč řádků. Tento sazeč výrazně zproduktivní proces výsadby výše jmenovaných plodin a zároveň zajistí přesné uložení do řádků z hlediska agrotechniky. Premiéra mlátiček New Holland Zemědělská a stavební divize společnosti Agrotec představí na výstavě Techagro kompletní sortiment strojů New Holland. V oblasti traktorové techniky stojí za zmínku největší kolový traktor New Holland T9.505. Tato řada dosud nebyla do ČR dovážena a jde tak o premiérové představení na výstavě v ČR. Poprvé představí společnost v Brně i sortiment mlátiček New Holland. Sklizňovou techniku budou v expozici zastupovat tři sklízecí mlátičky. Nejvýkonnější model, mlátička s čistě rotorovým výmlatem CR9090, se představí na pásovém podvozku, konvenční mlátičky bude repre-
pásy a především systém rychlého vykládání balíků. Díky absenci těžké zadní brány, kterou nahradila rychlá zasouvací clona, dokáže lis řady 900 vyložit balík za méně než pět vteřin. Všemu pak ještě navíc pomáhají stěny balicí komory, které se při vykládání vychylují směrem ven, aby umožnily hladké vyložení balíku bez nalepování. Samotnou kapitolou je též sytém výklopného dna pro odstraňování ucpávek. To je vedeno pod celou šíří rotoru a při aktivaci se od něj odklání paralelním pohybem, tedy žádnou svou částí ani minimálně neblokuje chod materiálu do komory. Lis je dodáván s barevným monitorem, který podporuje práci na bázi protokolu ISO-BUS. V tomto případě to znamená možnost aktivace procesu automatizace, tzn. automatické vy-
V tom je největší přínos v technologii přísevu travních porostů z protierozního pohledu. Nízká energetická náročnost, vysoká produktivita práce, masivní a jednoduchá konstrukce – to jsou hlavní aspekty secího stroje STP 300. Sazeč česneku a cibulovin na míru Novinkou na veletrhu Techagro od výrobce zemědělských strojů N.O.P.O.Z.M. Slatiňany bude sazeč česneku a cibulovin SC-4. Stroj je koncipován jako stavebnice, a to proto, aby si každý ze zákazníků mohl sestavit stroj podle vlastních potřeb. Základem stroje je rám, na nějž lze namontovat sázecí sekce od dvou do šesti kusů. Obsluha vkládá jednotlivé stroužky do sázecího ústrojí, které je poháněno od utužovacího válce. Na
zentovat novinka loňského roku CX6090 a zástupce nejmenší řady TC5070. Mlátičky doplní další velká sklizňová technika New Holland – sklízecí řezačka FR9000 a lis na hranolové balíky řady BB9000. Expozici ještě doplní dva teleskopické nakladače, svinovací lis a zástupci New Holland Construction – smykem řízený nakladač a velký kloubový nakladač. Pokud jde o závěsnou techniku, představí v oblasti precizního zemědělství moderní elektronické technologie předního německého výrobce zemědělské techniky Amazone. Jde konkrétně o systémy ZG-TS, Headland Control a Wind Control, které usnadňují a zefektivňují práci zemědělcům v oblasti hnojení minerálními hnojivy a ochrany rostlin. (tech)
INZERCE
Foto archiv BVV
16
Ministerstvo informuje
27. února 2012
Podpora postupů šetrných k přírodě Osa II – stav implementace k 31. 12. 2011 ● Důležité informace o příjmu žádostí na rok 2012 Ke dni 31. 12. 2011 bylo v rámci Osy II vyplaceno celkem 30,7 mld. Kč (1,2 mld. EUR). Což při celkovém objemu alokovaných prostředků Osy II (1,9 mld. EUR) činí 62% míru proplácení. Při zohlednění všech žádostí z roku 2011, které dosud nebyly vyplaceny a jejichž proplácení proběhne v následujících měsících, představuje využití 70 % celkové rozpočtované částky.
ních opatření (k 31. 12. 2011 bylo celkem vyplaceno 16,4 mld. Kč). Toto rozsáhlé opatření má za úkol podpořit postupy šetrné k životnímu prostředí, zvýšit péči o krajinu a podporovat přírodní zdroje a biodiverzitu. Výplaty žádostí podaných v roce 2011 byly zahájeny na začátku února 2012. Na podporu subjektů hospodařících v oblastech LFA bylo k 31. 12. 2011 vyplaceno 13,6 mld. Kč (většina žádostí podaných v roce 2011 byla ke konci roku proplacena). Žadatelé mohou při splnění podmínek čerpat dotace na travní porosty, což má pozitivní environmentální dopady, a zároveň opatření přispívá ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a zajistí pro zemědělce vyšší úroveň příjmů. Mimo
C
těchto finančně nejobjemnějších opatření bylo dále vyplaceno 52,5 mil. Kč na platby v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Z Osy II PRV jsou podporovány také opatření na lesní půdě, na které bylo v letech 2007–2011 vyplaceno téměř 615 mil. Kč.
elkový objem ročního příjmu žádostí v rámci Osy II zaručuje, že průběh čerpání financí je plně v souladu se stanovenými cíli a lze odhadovat, že celková alokovaná částka bude do konce programového období vyčerpána. V rámci Osy II, kde je většina finančních prostředků vynakládána na nároková opatření, je největší objem finančních prostředků vyplácen na závazky v rámci agroenvironmentál-
Příjem žádostí v roce 2012 Žádosti na nároková opatření Osy II je možné podat do 15. 5. 2012. V případě žádostí na Za-
Harmonogram příjmu žádostí na rok 2012 Dne 19. 12. 2011 schválil ministr zemědělství Petr Bendl harmonogram příjmu žádostí o dotaci pro projektová opatření Programu rozvoje venkova pro rok 2012. Ten byl odsouhlasen členy Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova na zasedání dne 29. 11. 2011. V průběhu roku 2012 mohou být v harmonogramu provedeny drobné úpravy. Každé kolo bude vyhlašováno samostatnou tiskovou zprávou nejméně čtyři týdny před začátkem příjmu žádostí o dotaci. ● Jarní kolo: únor/březen 2012
I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství (příjem žádostí březen) I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost (příjem žádostí proběhl samostatně již v únoru) I.1.4 Pozemkové úpravy (příjem žádostí březen) III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova (příjem žádostí březen) IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie (příjem žádostí březen) IV.2.1 Realizace projektů spolupráce (příjem žádostí březen) ● Letní kolo: červen 2012
III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádění (opatření nově zařazované do Programu rozvoje venkova, závisí na schválení modifikace programového dokumentu Evropskou komisí) ● Podzimní kolo: říjen 2012
I.1.2 Investice do lesů I.1.4 Pozemkové úpravy – v případě nevyčerpání rozpočtu opatření již v jarním kole příjmu žádostí I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.4 Využívání poradenských služeb II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů III.1.3 Podpora cestovního ruchu IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce Spuštění opatření I.2.1 Seskupení producentů závisí na finalizaci přípravy opatření ke spuštění, bude vyhlášeno samostatně v průběhu roku 2012 (pravděpodobně na podzim roku 2012). ●
Ilustrační foto Zub
lesňování zemědělské půdy doručí žadatel žádost po provedení zalesnění kdykoliv v průběhu roku, a to nejpozději do 30. 11. 2012. Nejbližší kolo příjmu žádostí pro opatření Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů proběhne v říjnu 2012. Aktuální změny Od 1. 10. 2011 vstoupilo v platnost novelizované nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření (AEO) a nařízení č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními (LFA) a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Novelami se zásadně změnily některé podmínky těchto opatření. Uzavření příjmu nových žádostí AEO vyjma titulu Zatravňování Jednou z nejdůležitějších změn pro žadatele je uzavření příjmu nových žádostí o zařazení do AEO. Letos tedy již není umožněno vstoupit do AEO s výjimkou titulu zatravňování orné půdy (žadatelé se mohou zařadit i v letech 2012 a 2013). Již zařazených žadatelů se tato změna netýká a jejich závazky v AEO nebudou nikterak omezovány. V návaznosti na uzavření příjmu nových žádostí o zařazení je pro žadatele, kterým závazek končí v roce 2011 a 2012, připravena možnost stávající závazky prodloužit do konce roku 2013 a plynule tak navázat na další programové období. Žádost o prodloužení bylo možné podat od 1. 10. do 30. 11. 2011. Ža-
datelé, kterým pětiletý závazek končí v roce 2012, budou žádost o prodloužení na šestiletý v obdobném termínu na podzim letošního roku. Sady v ekologickém režimu Další významná změna nastala v dotačním titulu Ekologické zemědělství (EZ), sady. Sady založené po 1. 10. 2011, na které žadatel podává žádost o dotaci v EZ, musejí být založeny pouze rozmnožovacím materiálem dle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, v platném znění. Porušení této podmínky bude sankcionováno 50% snížením dotace na všechny sady žadatele zařazené v titulu EZ. Žadatel v těchto sadech také musí zajistit účinnou oporu a ochranu proti okusu ovocných stromů. Od roku 2012 jsou žadatelé povinni ve všech EZ sadech provádět do 15. 8. pravidelný řez k prosvětlení korun ovocných stromů a keřů. Dále se zavádí povinnost do 15. 8. posekat nebo zmulčovat bylinný pokryv v meziřadí a příkmenném pásu, v případě pastvy hospodářských zvířat pak k tomuto datu posekat nedopasky. Kontrola intenzity chovu hospodářských zvířat Poslední změnou, která se týká žadatelů v AEO i žadatelů v LFA je prodloužení kontrolního období pro zjišťování intenzity chovu hospodářských zvířat (VDJ), platné počínaje rokem 2012. Nově již nebude intenzita kontrolována k jednomu dni (31. 7.), nýbrž v období od 1. 6. do 31. 8. kalendářního roku. Žadatelé budou muset po celou dobu kontrolního období splňo-
vat intenzitu (nejméně 0,2 VDJ na 1 ha travního porostu, nejvýše 1,5 VDJ/ha zem. půdy). Nedodržení požadované intenzity v kterýkoli den kontrolního období bude považováno za porušení podmínek poskytnutí dotace a sankcionováno dle platných předpisů. Další informace o změnách v AEO a LFA naleznete na webových stránkách ministerstva zemědělství: http://eagri.cz/public/web/ mze/dotace/program-rozvojevenkova-na-obdobi-2007/ opatreni-osy-ii/ a platební agentury SZIF: http://www.szif.cz/irj/portal/ anonymous/eafrd/osa2 Dále je možné se obrátit na gestory jednotlivých opatření, Ing. Petru Dvořákovou (LFA) a Ing. Josefa Makovského (AEO). V průběhu března budou na výše uvedeném webu MZe k dispozici ke stažení metodiky k provádění jednotlivých nařízení vlády a zároveň budou distribuovány na všechny pracoviště AZV a RO SZIF. (mze)
Informace o 15. kole příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova V 15. kole příjmu žádostí bude rozděleno přibližně 1,46 mld. Kč na inovace v zemědělství, pozemkové úpravy, odborné vzdělávání a informační činnost, obnovu kulturního dědictví venkova a projekty spolupráce Dne 23. 1. 2012 schválil ministr zemědělství Petr Bendl zpřesnění Pravidel pro opatření pro 15. kolo příjmu žádostí. Jde o opatření I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství, I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost, III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova a IV.2.1 Realizace projektů spolupráce. Současně bylo schváleno zpřesnění Obecných podmínek Pravidel pro žadatele. V rámci 15. kola příjmu žádostí budou dále přijímány Žádosti o dotaci v opatřeních I.1.4 Pozemkové úpravy a IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie. V těchto pravidlech nedošlo k žádným změnám a projekty budou administrovány dle předchozích pravidel pro tato opatření. ● Příjem žádostí se bude týkat opatření:
I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.4 Pozemkové úpravy I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce ● Příjem žádostí bude probíhat v následujících termínech:
21–27. března 2012: I.1.4, III.2.2, IV.1.2 a IV.2.1 (Pozn.: Pro opatření I.3.1 již proběhl 22.–28. února 2012) V poslední den končí příjem žádostí na RO SZIF a centrálním pracovišti SZIF (pouze pro opatření IV.2.1) dle jednotné doby pro příjem žádostí projektových opatření Programu rozvoje venkova uvedené v příslušných pravidlech. Finanční objem, v němž budou po vyhodnocení schváleny projekty, je u jednotlivých opatření předběžně stanoven následovně: I.1.1.2 I.1.4 I.3.1 III.2.2 IV.2.1
213 mil. Kč 750 mil. Kč 41,8 mil. Kč 402 mil. Kč 56,6 mil. Kč
Konečná částka pro závazkování projektů bude upravena o aktuální kurzový přepočet a o finanční prostředky ušetřené v předchozích kolech příjmu. Pro opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie je výše alokace stanovována příslušnými místními akčními skupinami. Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období let 2007–2013 pro 15. kolo příjmu je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách ministerstva zemědělství www.eagri.cz (subportál Dotace – Program rozvoje venkova a příslušná osa/opatření) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova. ●
27. února 2012
Ministerstvo informuje
17
V rámci soutěže Vesnice roku oceňuje MZe obce za spolupráci se zemědělci
P
rvní ročník soutěže se uskutečnil v roce 1995. První Vesnicí roku se stala obec Telnice z Jihomoravského kraje. V té době ještě nebylo vítězství spojeno s žádnou finanční odměnou, dotace je poskytována úspěšným obcím teprve od roku 1997. V rámci soutěže jsou symbolicky udělována ocenění (stuhy) různých barev za určité činnosti vedoucí ke zvelebování obce. Od roku 1995 je udělová-
Ilustrační foto Zub
Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova pořádá společně Spolek pro obnovu venkova (SPOV), Svaz měst a obcí (SMO), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) a od roku 2007 i Ministerstvo zemědělství ČR (MZe). Cílem soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji obce, ve které žijí. Obec je hodnocena v různých oblastech, například za aktivity v rámci společenského života, péče o zeleň a okolní krajinu nebo za spolupráci se zemědělskými subjekty.
na Zlatá a Modrá stuha. V roce 1996 se přidává ocenění Zelená a Bílá stuha. V roce 2007 byla soutěž rozšířena o Oranžovou stuhu udělovanou na základě projektu příkladné spolupráce obce a zemědělského subjektu. Obce oceněné Oranžovou stuhou získají dotaci od MZe. Organizace ocenění Organizace soutěže probíhá na dvou úrovních – krajské a celostátní. Vítězové krajských kol získávají Zlatou stuhu a postupují do celostátního kola. Obce mohou získat ještě ocenění
Modrá stuha, Bílá stuha, Zelená stuha a Oranžová stuha. U Oranžové a Zelené stuhy je rovněž organizováno celostátní kolo. Zlatou stuhu získá zpravidla obec, která nejvíce a jednoznačně osloví komisi a vyváženě obstojí ve všech posuzovaných oblastech, jako jsou prezentace společenského života, aktivita občanů a podnikatelů, celkový obraz vesnice, úsilí o kvalitní občanskou vybavenost a infrastrukturu, spolupráce obyvatel, péče o zeleň a veřejná prostranství, zájem o his-
torii a okolí a nakonec i úroveň zpracování koncepčních dokumentů obce. Modrá stuha je ocenění za společenský život v obci. V rámci ocenění je důležitá péče o duchovní hodnoty obce, utužování venkovské komunity a návaznost na tradice. Bílá stuha se uděluje za mimořádnou činnost mládeže a práci s dětmi. Oceňovány jsou aktivity místních spolků v oblasti výchovy mladé generace, práce s dětmi v knihovně či vytváření podmínek pro trávení volného času.
Zelenou stuhou jsou odměněny obce za nadstandardní péči o zeleň a životní prostředí v intravilánu i extravilánu obce. Oceňovány jsou i snahy o revitalizaci navazující otevřené krajiny, např. výsadby tradičních stromořadí a obnova druhové skladby. Oranžová stuha se udílí za spolupráci obce s místními zemědělskými subjekty, resp. se zemědělským sektorem. Cílem je vyhledávat, zveřejnit a ocenit příklady dobrých výsledků partnerství obce a zemědělského nebo lesnického podniku, popřípadě místní dobrovolné organizace myslivců, včelařů, rybářů při obnově a rozvoji venkova, přičemž ze strany obce může být toto partnerství naplňováno také v rámci dobrovolného svazku nebo Místní akční skupiny. Kdo a jak může soutěžit Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce venkovského charakteru (vždy obec jako celek). Od roku 2008 připouštějí soutěžní podmínky i účast obcí se statusem města. Přihlášky do soutěže mohou obce zasílat tajemnici soutěže z MMR do konce dubna. Vyhodnocování krajských kol probíhá během května a června. Vyhlášení vítěze celostátního kola Vesnice roku 2012 proběhne letos 15. září v Luhačovicích, stejně jako
v loňském roce v rámci mezinárodního dětského folklorního festivalu ve spolupráci s Folklorním sdružením ČR. Slavnostní vyhlášení celorepublikového vítěze 6. ročníku ocenění Oranžová stuha roku 2012 se uskuteční na podzim v prostorách Senátu PČR v Praze. Finanční ohodnocení Financování ocenění zaštiťuje MMR formou dotačních titulů v rámci Programu obnovy venkova (POV). Cílem programu je podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Realizace Programu je od roku 2003 v kompetenci krajů (regionální program). Letos získají krajští vítězové jeden milion korun a celorepublikový vítěz pak ještě další milion korun. Obce oceněné Oranžovou stuhou získají dotaci od MZe a mohou ji čerpat v rámci konkrétních projektů z Programu obnovy venkova, který administruje MMR. Obec oceněná v krajském kole Oranžové stuhy získá odměnu 600 000 Kč (tzn. Oranžová stuha může být udělena ve všech 13 krajích ČR), z krajských vítězů pak vybere celostátní hodnotitelská komice vítěze Oranžové stuhy ČR a tomu náleží odměna 800 000 Kč (částky se nesčítají, obec získá 600 000 Kč z krajského kola a 200 000 Kč navíc za celostátní kolo). (mze)
Oranžovou stuhu ČR roku 2011 získala jihočeská obec Řepeč Obec Řepeč, která byla loni oceněna Oranžovou stuhou ČR, leží v Jihočeském kraji zhruba 17 km jihozápadně od Tábora. První psané zmínky o obci sahají do roku 1283, kdy náležela k panství vltavotýnskému. Obec má v současné době 258 stálých obyvatel.
N
ejvětší společenskou akcí roku je tradiční pouť. Kromě tradičních pouťových atrakcí se vždy v neděli odpoledne koná mše svatá v kapličce na návsi, po níž následuje koncert pod širým nebem, který často trvá až do pozdních večerních hodin. Každoročně je pořádán lampionový průvod spojený s pálením čarodějnic. Na Štědrý den se pořádá na návsi setkání občanů u vánočního stromu spojené s ochutnávkou cukroví. V obci působí pět spolků. Každý z nich pořádá v zimě svůj ples. Prvním je Myslivecký bál na první svátek vánoční, posledním pak tradiční Babský bál v období masopustu.
Místní TJ je účastníkem 1. B třídy krajského přeboru v kopané. Český svaz žen je hlavním pořadatelem dětského dne, spolupořadatelem dětského karnevalu, zajišťuje dětské vystoupení na vánoční besídku, organizuje cvičení aerobiku a setkávání seniorů. Svaz dobrovolných hasičů tradičně připravuje pouťový víkend a dětský karneval. Ve spolupráci s partnerskou organizací z Božejovic pořádá každoročně ochotnické divadelní představení a soutěž požárních družstev zařazenou do programu Táborské hasičské ligy. Současně je pořadatelem několika letních tanečních zábav na venkovním parketu na návsi. Obec vydává čtvrtletně místní zpravodaj. Obecní knihovna půjčuje knihy jednou týdně a obec každoročně počítá s nákupem nových titulů. Svaz chovatelů poštovních holubů pořádá každoročně výstavu, Myslivecké sdružení zase cestopisné přednášky s filmovou prezentací. Podpora obce spolkům spočívá v přímé finanční podpoře a v nepřímé
podpoře – spolky vyvíjející činnost na území obce mají možnost využívat obecních prostor zdarma (sál hostince, klubovnu, prostor na webových stránkách obce). Zdejší lokalitu obhospodařuje Zemědělské družstvo Opařany se sídlem ve Stádlci, které funguje od 70. let minulého století a dnes je jedním z největších zemědělských podniků v táborském okrese. Je i největším zaměstnavatelem v obci a nejdůležitějším partnerem pro obec (zajišťuje zimní údržbu místních Řepeč v zimním hávu
Výstava skotu v areálu ZD Opařany
2x foto archiv obce
komunikací, sečení stok kolem cest v létě, čištění a údržbu kanalizace a drobné stavební práce na obecním majetku). Družstvo je tradičním chovatelem Českého strakatého skotu, tj. kombinovaného typu. Dále družstvo provozuje pastevní odchov masného skotu, kde převládá plemeno Charolais a Limousine. Další stěžejní komoditou v živočišné výrobě jsou prasata. V areálu ZD je výstavní areál, kde družstvo každoročně
pořádá dvě akce – výstavu plemenného skotu a Den techniky. Také se zde pravidelně koná soutěžní výstava chovatelů kolií. Snahou družstva je probudit v dětech zájem o zemědělství a dobrý vztah k přírodě a zvířatům. Příkladem je akce, která měla obrovský ohlas, s názvem Nakrm si telátko!, kdy si děti mohly pod odborným dohledem napájet telata mlékem z láhve. V doprovodných akcích pro děti spojených s poznáváním přírody spolupracuje družstvo s místním Mysliveckým sdružením. Vzhledem k tomu, že ZD obhospodařuje veškeré zemědělské pozemky v katastru obce, je hlavním partnerem při plánování územního rozvoje. Turistické ubytování je možné v rekreačním areálu u Lužnice. Šest dní v týdnu je otevřen hostinec, pro využití volného času je k dispozici bezplatně sportovní areál TJ. Obec podniká samostatně pouze v lesním hospodářství na rozloze cca 110 ha. To poskytuje pravidelný příjem pro sedm zdejších pracovníků. (mze)
18
Značka Klasa
27. února 2012
Koncem roku 2011 se opět udílela značka Klasa Oceňování značkou národní kvality již úspěšně běží devátý rok ● Představujeme dvojici zbrusu nových držitelů značky Klasa ● Ostřílení matadoři opět dokázali obhájit úroveň oceněných výrobků
Značka Klasa vstoupila do devátého roku
Představujeme nově certifikované výrobce K držitelům národní značky kvality Klasa se připojili dva noví výrobci. První z nich je významným producentem kečupů, sirupů, majonéz a dressingů Neli, a. s. Druhým výrobcem je společnost Sunfood, s. r. o., zaměřená na výrobu a distribuci racionální výživy a biopotravin.
Neli, a. s. Společnost Neli získala značku Klasa za výrobky Neli sirup s příchutí pomeranče, Neli sirup s příchutí citronu, Neli sirup s příchutí lesních plodů, Neli sirup s příchutí jahod, Neli sirup s příchutí malin a Neli sirup s příchutí bezových květů. Historie společnosti se datuje od roku 1992, kdy byla zahájena výroba sirupů. Sortiment i výrobní kapacity byly postupně rozšiřovány a v současnosti dodávají široké portfolio výrobků pod vlastní značkou Neli na tuzemský trh i pro export. „Naše výroba sirupů byla zahájena po založení společnosti v roce 1992. Kromě standardních spotřebitelských sirupů zavedla naše společnost jako jedna z prvních v ČR výrobu tzv. postmixových sirupů. Kečupy jsme začali vyrábět v roce 1997. V roce 2005 byl výrobní program rozšířen o produkci majonéz a dressingů. V roce 2008 přibyly do našeho sortimentu bramborové lupínky a hořčice,“ shrnuje ve stručnosti výrobní ředitelka Magdaléna Zajíčková. Sortiment společnosti nabízí kvalitní a cenově příznivé výrobky v malospotřebitelském balení i výrobky určené pro trh gastro – restaurace, hotely, stravovací provozovny a cateringové firmy ve velkoobjemovém balení dle přání zákazníka. Úspěch této společnosti je založen na kontrolovaném původu vstupních surovin a přísném dodržování kvality ve všech.
Sunfood, s. r. o. Ocenění za trpělivou práci se dočkala i ryze česká rodinná firma s mnohaletými zkušenostmi v oboru racionální, diabetické a bezlepkové výživy Sunfood, s. r. o. Té byla Klasa udělena za výrobky Seitan special a Seitan special se zeleninou. Hlavní náplní firmy je výroba a distribuce racionální výživy a biopotravin. Ve výrobě se specializuje na zpracování rostlinných surovin a výrobu rostlinných bílkovin – seitan, tofu, tempeh a výrobků z nich. Společnost se zabývá produkcí tradičních výrobků Dálného východu a chlazené racionální výživy, které jsou na světových trzích představovány již několik desítek let pro své chuťové vlastnosti, nutriční hodnoty, nízký obsah tuků, vysoký obsah bílkovin, vitaminů a vlákniny. „Na rozdíl od živočišných zdrojů bílkovin neobsahují tyto produkty zpravidla cholesterol, toxiny ani rezidua toxických látek. Naše výrobky neobsahují žádné živočišné tuky, vejce, mléko, maso, rafinovaný cukr, med ani chemická a konzervační činidla. Jejich složení je vhodné pro děti i pro dospělé, peo starší generaci i pro vrcholové sportovce. Naše firma nepoužívá geneticky modifikované suroviny,“ říká jednatel společnosti Milan Dvořák. Oceněné výrobky Dvořákových z řady Seitan patří mezi rostlinné bílkoviny, které jsou pro své chuťové vlastnosti, nutriční hodnoty, nížší obsah tuků a vysoký obsah bílkovin nakupovány zastánci zdravé výživy a různých alternativních výživových směrů. Rostlinná bílkovina seitan je vyhledávanou alternativou masných výrobků. Od roku 1982 začali představitelé firmy Sunfood organizovat kurzy zdravé výživy a správné životosprávy. Byli hlavními zakladateli dřívější organizace PPV Dobruška, nynějšího Makrobioklubu Dobruška. Na základě spolupráce s mezinárodními středisky absolvovali odborné stáže v institutech Západní Evropy, zejména ve Švýcarsku, Francii, Holandsku, Německu a Rakousku. Počátkem roku 1990 zahájili činnost pořádáním osvětové činnosti a kurzů zdravé výživy. Projevený zájem o netradiční výrobky se stal podnětem pro zahájení vlastní výroby. V roce 1991 firma nabídla jako jediná v tehdejším Československu svým zákazníkům rostlinné bílkoviny tofu, seitan a tempeh. Počátky firmy začali nejprve v prostorách rodinného domku se třemi pracovníky. V roce 1993 pronajala prostory v ZD Dobruška. V roce 1994 zakoupila na základě přijatého privatizačního projektu jeden z areálu bývalého podniku Stuha Dobruška, kde byla zavedena nová výroba a sortiment výrobků se rozšířil. V současné době vyrábí více než 40 druhů chlazených výrobků a více než 20 druhů výrobků ve skle. Firma Firma zaměstnává více než 70 zaměstnanců. (zb)
Klasa je symbolickým navigátorem spotřebitele již devátátým rokem. Celkový počet takto certifikovaných produktů je v současnosti 1354. Celkový počet výrobců oceněných značkou Klasa je 231. Z průzkumů mezi širokou veřejností vyplývá, že znalost značky už přesahuje 90 %. „Tyto údaje nás těší i zavazují. Značka Klasa hraje důležitou roli také v dalším období, kdy se předpokládá druhá vlna ekonomické recese. Věřím, že i přes neustále vzrůstající ceny potravin se zákazníci rozhodnou pro kvalitu,“ řekl na slavnostním předávání cen v Praze Oldřich Černoch, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), jeden z garantů projektu.
N
a zatím posledním slavnostním udělování značky Klasa, které se konalo v prosinci na pražském Žofíně, bylo oceněno celkem 38 výrobků od 11 výrobců, z toho dvě nové společnosti. V kategorii Maso a masné výrobky získalo nově značku pět výrobků, v kategorii Mléko, mléčné výrobky to bylo šest výrobků. V kategorii Mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky se z udělené značky těšilo devět výrobků, v kategorii Ovoce a zelenina sedm a v kategorii Ostatní potravinářské výrobky pět výrobků. Poslední oceňovanou kategorií byly Ne-
alkoholické nápoje. Z nich byla Klasa udělena šesti výrobkům. Klasa na veletrhu Salima Ani letos nebude značka chybět na Mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně. „Na letošní Salimě se bude Klasa prezentovat na ploše 264 m2 v pavilonu P. Na stánku se představí celkem 21 výrobců oceněných značkou Klasa a zároveň sedm výrobců oceněných značkou Regionální potravina. Dne 29. března ve 14.30 proběhne v prostorách kongresového sálu Morava slavnostní předávání certifikátu Klasa za účasti mi-
nistra zemědělství,“ říká Ing. Dagmar Drábiková z Oddělení podpory značky Klasa. Hlavním úkolem Oddělení podpory značky Klasa Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) je prosazovat v rámci Národního programu podpory potravin dobré jméno kvalitní zemědělské a potravinářské produkce na tuzemském trhu i v zahraničí a zabezpečit co největší podíl výrobků na celkovém prodeji potravin.
Kvalita bez cíleného marketingu nestačí V souvislosti se situací, která nastala po našem vstupu do EU, jsou výrobci na místním trhu vystaveni novým konkurenčním tlakům. Musejí být schopni odolávat i razantnímu nástupu silných zahraničních společností spojenému s nákladnými propagačními akcemi. Na druhé straně se jim otevírají zahraniční trhy. Prodej potravin je tak více závislý na propagaci jejich kvality, při které jim pomáhá právě Oddělení podpory značky Klasa Státního
Jedním z nově oceněných výrobců je i společnost Neli, a. s., která získala značku Klasa za kolekci sirupů
zemědělského intervenčního fondu. Pořádání akcí na podporu prodeje včetně propagačních kampaní a spolupráce při prezentaci na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích je hlavní součástí podpory kvalitních potravin. Kromě toho poskytuje oddělení marketingové poradenství a služby, vzdělání v oblasti marketingu, propagace a komunikace, zprostředkovává a poskytuje informace o zahraniční legislativě (zejména EU) a napomáhá při získávání finančních prostředků pro perspektivní projekty. Stále platí, že dobrá marketingová podpora odbytu kvalitních potravin neovlivní pouze české zemědělství a potravinářství, ale celou ekonomiku a příjmy státního rozpočtu. „Zvýšení výroby a prodeje potravin zabezpečí potřebu zemědělské produkce, vyšší zaměstnanost zejména ve venkovských regionech se svízelnou sociální situací a vyvolá požadavky na zvýšení výroby dodavatelského průmyslu,“ zdůrazdňují iniciátoři udělování značky Klasa. (zb)
Foto archiv Neli
27. února 2012
Značka Klasa
19
Již několikrát oceněné firmy nezklamaly Během zatím posledního slavnostního večera předávání certifikátů značky Klasa získalo toto ocenění kvality celkem 38 výrobků od 11 výrobců. Tady je devítka těch již „ostřílených“ v tomto pomyslném klání. Agrimex Vestec, a. s. Klasa za výrobky: Hrášek Dione, Kapusta Dione, Kukuřice Dione, Kukuřice klasy Dione, Zeleninová směs s játrovými knedlíčky, Pravá jahodová dřeň Akciová společnost Agrimex byla založena v roce 1995 a je ryze českou společností. Od roku 2006 působí v nově vystavěném mrazírenském areálu, který je skladovým, distribučním a zároveň výrobním závodem na zpracování zeleniny a ovoce. Společnost provozuje jeden
ročně a balí 11 000 tun zeleniny. V roce 2010 byl zahájen provoz pekárny s objemem výroby okolo 4500 tun ročně.
vaných výrobků pod značkou Kapucín.
Drůbežářský závod Klatovy, a. s.
Pekařství Valašské frgály, s. r. o.
Klasa za výrobky: Kuřecí klatovský řízeček – Kuřecí stehenní řízek BK obalovaný, Kuřecí špíz se špekem, Kuřecí klatovský řízeček – Kuřecí křídla obalovaná, Kuřecí dětské párky
Klasa za výrobky: Brynzové pečivo – zvířátka s pohankou, Vánoční valašské medové perníčky, Medové květy – perníčky ručně zdobené
Drůbežářský závod Klatovy, a. s., je firma s více než čtyřicetiletou tradicí (založen roku 1966) v oboru zpracování jatečné drůbeže, která zaměstnává přibližně 430 zaměstnanců. Drůbežářský závod Klatovy, a. s., je zaměřen na porážku jatečných kuřat, výrobu chlazených a zmrazených kuřecích výrobků, masných polotovarů a tepelně opracovaných masných výrobků z kuřecího masa. Rozsahem své činnosti, kapacitou výroby a úrovní technologického vybavení patří mezi nejvýznamnější zpracovatelské závody v České republice.
Pekařství se sídlem ve Velkých Karlovicích v regionu Valašsko je úzce specializovanou firmou na výrobu tradičního valašského pečiva. Při výrobě vychází z receptur dochovaných z historie lidových tradic zdejšího kraje. Jde o velmi kvalitní pekařské výrobky s vysokým podílem ruční práce. Hlavním cílem této manufaktury je ochrana a zachování původních lokálních pekařských a cukrářských výrobků, které v oblasti vznikly, a předání umění této výroby příštím generacím. Většina výrobků, které firma vyrábí, má více než dvousetletou tradici.
Šunka Grand od společnosti Voma
a Morengo. Všechny výrobky jsou vyráběny bez použití konzervačních látek a syntetických barviv, proto mohou nést označení Natural Product.
Certifikáty Klasa předával ředitel SZIF Ing. Oldřich Černoch, CSc. (vlevo) s náměstkem ministra zemědělství Ing. Tomášem Šimčíkem Foto archiv SZIF
z nejmodernějších areálů tohoto typu na území ČR a zároveň je jedním z posledních zpracovatelů čerstvé zeleniny a ovoce v oblasti mrazírenské výroby. Patří k předním dodavatelům zmrazené zeleniny, zeleninových směsí, ovoce a ovocných směsí na náš trh. Širokou nabídku dodává pod obchodní značkou Dione, jenž je symbolem přírodního produktu.
Bohušovická mlékárna, a. s. Klasa za výrobky: Bobík čokovanilka, Bobík s borůvkami, Bobík s jahodami Bohušovická mlékárna, a. s., je mlékárenský podnik se 110letou tradicí, který vyrábí zakysané smetany, jogurty, tvarohy, tvarohové výrobky a smetanové krémy pod dlouholetou a oblíbenou obchodní značkou Bobík a trvanlivých UHT a sterilo-
Miko International, s. r. o.
Mlékárna Polná, spol. s r. o.
Klasa za výrobky: Marlenka dortík klasický medový, Marlenka dortík medový s kakaem
Klasa za výrobky: Jadel pařený sýr, Jadel pařený uzený sýr, Jadel pařený sýr s kořením
Miko International, s. r. o., je výrobcem medových dortů Marlenka, které jsou vyráběny podle staroarménské rodinné receptury majitele společnosti Gevorga Avetisyana. Firma byla založena v roce 1993 a z počátku vyráběla několik stovek dortů měsíčně. V současné době se výroba pohybuje v množství přes 100 000 ks dortů za měsíc. Firma prodává nejen v ČR, ale také pravidelně vyváží do 24 zemí světa. V dubnu roku 2009 firma otevřela novou výrobní halu v hodnotě 300 mil. korun s unikátní výrobní linkou a začala vyrábět i další produkty podle staroarménských receptur, např. medové kuličky Marlenka, Napoleonky, Pachlava
Mlékárna Polná byla založena jako součást rolnického a pasteveckého družstva v Přibyslavi v roce 1938. V lednu roku 1952 zahájila provoz nová mlékárna, která však byla znárodněna. V roce 1998 kupuje mlékárnu od FNM Česká republika společnost Mlékárna Polná, spol. s r. o. V současné době tvoří základní výrobní sortiment Eidamské sýry v mnoha variantách, sýry pařené Koliba a Jadel, Balkánský sýr a speciality – sýr Zlatá Praha a sýr italského typu Maskar z Polné. Ročně vyrobí kolem 2000 tun sýrů. Snahou všech zaměstnanců je vyrábět sýry, které budou vždy splňovat vysoké požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin k plné spokojenosti zákazníků.
Voma, s. r. o. Klasa za výrobek: Šunka Grand Vznik společnosti Voma lze datovat od roku 1992. Tehdy dochází k první radikální přestavbě provozovny a prodejny v Moravské ulici v Uherském Brodě, k nákupu nových technologií a k získání prvních certifikátů kvality. O opravdové expanzi lze hovořit až po roce 2004, kdy byl dokončen nový závod uzenářské výroby na Močidlech v Uherském Brodě vybavený špičkovými technologiemi a další novou prodejnou. V současnosti Voma zaměstnává téměř 70 lidí a prezentuje se již pěti vlastními prodejnami v Uherském Brodě, Uherském Hradišti a Bojkovicích. Výrobky této společnosti vycházejí z regionální tradice, mají regionální názvy. Produkce se však především zaměřuje na ekologické procesy výroby a úplné odbourání chemie. Žádný z výrobků neobsahuje náhražky masa, jako jsou sója, mouka nebo strojně oddělený separát. Prémiové produkty mají stále vysoký podíl ručního zpracování pro dosažení „domácích“ vlastností a chuti. Kvalitu a výborné vlastnosti všech produktů dokazují mnohá potravinářská ocenění, která firma pro své výrobky získala.
2001 vznikla samostatná společnost Nowaco Opava, s. r. o. Mateřská společnost prošla několika fúzemi. Majitelem Nowaco Opava, s. r. o., je v současnosti firma Nowaco Czech Republic, s. r. o. Nowaco Opava, s. r. o., patří do skupiny Nowaco, která byla v roce 2009 koupena firmou Bidvest, nadnárodním distribučním seskupením (JAR, Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Hong Kong, Saudská Arábie atd.). V roce 1997, kdy Nowaco koupilo Slezské mrazírny, a. s., se zde vyrábělo deset druhů zmrzliny, bramborové krokety, masové knedlíčky v omáčkách a plněné papriky v rajské omáčce. Od roku 1997 došlo k masivnímu rozšíření výroby jak na Těšínské ulici, tak v pronajatých prostorách mateřské firmy na Palhanci, kde se od roku 2001 balí zmrazená zelenina a zeleninové směsi. V současné době vyrábí Nowaco Opava 80 druhů zmrzlin v celkovém objemu 11 mil. litrů ročně, 45 druhů hotových jídel o objemu 3500 tun
Penam, a. s. Klasa za výrobky: Pšeničná krupice hrubá, Pšeničná mouka hladká světlá, Pšeničná mouka hrubá, Pšeničná mouka polohrubá Penam, a. s., se sídlem v Brně je druhou největší pekárenskou společností v ČR. V jeho sortimentu najdete pekárenské, cukrářské a mlýnské produkty s tradicí již od roku 1992. Součástí společnosti Penam je dvanáct výrobních jednotek, čtyři mlýny a vlastních 41 prodejen s názvem Pekařství U Golema. Penam, a. s., zásobuje většinu nadnárodních řetězců. Produkce společnosti Penam se skládá ze 71% podílu pekařských výrobků, 3% podílu cukrářských výrobků a 26% podílu mlýnských výrobků. (zb)
Nowaco Opava, s. r. o. Klasa za výrobky: Farmářská chuť, Mexická chuť, Jahody Mrož, Maliny Historie výroby potravin v prostorách Těšínské ulice sahá do 60. let minulého století. Po sametové revoluci došlo k privatizaci transformované společnosti Slezské mrazírny, a. s., kterou v roce 1997 získala firma Nowaco Czech Republic. V rámci restrukturalizace došlo k vyčlenění výrobních aktivit a k 1. lednu
Populární smetanový krém Bobík z Bohušovické mlékárny
20
Dokument
27. února 2012
Vyrábět, či nevyrábět? Před koncem minulého roku mne zaujala zpráva Centra pro ekonomické a obchodní výzkumy (CEBR), že se brazilská ekonomika stane šestou nejsilnější na světě a předběhne tak britskou. Podle zprávy posílí také asijské ekonomiky, zatímco evropské dále oslabí a vlastní eurozóna se propadne – o šest desetin procenta v případě, že se podaří vyřešit krizi eura, o dvě procenta, pokud se to nepodaří.
V
ýkonný ředitel CEBR Douglas McWiliams k tomu uvedl: „Myslím, že je to součást velkých ekonomických změn, kde nevidíme jen posun od Západu na východ, ale také vidíme, že zemím, které produkují potraviny a energii, se daří velmi dobře a rostou.“ Přibližně ve stejnou dobu, přesně to bylo 29. prosince, vydala ČTK zprávu, že podíl ekologického zemědělství na celkové výměře obdělávané půdy se v ČR zvýšil z 10,55 % v lednu 2011 na 11,4 % v srpnu a patří k nejvyšším v Evropě. To je jistě pozoruhodné. Ovšem ještě pozoruhodnější je, co se z této velké plochy vyprodukuje. Bohužel velmi málo. Biopotraviny mají na tuzemském trhu potravin podíl necelé jedno procento, přičemž většina z nich pochází z dovozu. Roční podpora ze státního rozpočtu už překročila jednu miliardu korun. Jak to, že tato do očí bijící disproporce nikomu nevadí? Vědí to vůbec zodpovědní pracovníci našeho ministerstva zemědělství? Co udělají pro to, aby ekologické zemědělství mělo svou přirozenou koncovku, tedy biopotraviny? Tzv. ekologické seno z trvalých travních porostů, které tvoří 83 % výměry obdělávané půdy v eko-
Ilustrační foto Zub
logickém režimu, to určitě není. Když poslední sněm Agrární komory ČR přijal 3. března loňského roku usnesení o potřebnosti zvýšit intenzitu chovu přežvýkavců v oblastech LFA a navýšit 0,2 VDJ, strhla se bouře. Oficiální čísla intenzity chovu nejsou k dispozici. Ta neoficiální, která jsme získali, říkají, že k 1. září 2011 se v těchto oblastech chová od 0,32 do 0,46 VDJ/ha zem. půdy. Jinými slovy, usnesení sněmu nebylo vůbec mimo realitu. Po celá léta, nesčetněkrát, vydávaly různé agrární organizace (Agrární komora ČR, Cen-
Ilustrační foto Zub
“
strovi, tiskových konferencí, demonstrací, prodeje vepřových půlek před jihlavským Kauflandem, který ukončila policie
Tři a půl milionu hektarů půdy je kapitál, který znamená zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Je zvláštní, že to chápou politici zemí, jako jsou USA, Brazílie či Argentina, zatímco my, s naší velkou agrární historií, jdeme už léta jinou cestou. troodbyt, Svaz chovatelů prasat Čech a Moravy) varování, kam směřuje odvětví chovu prasat. Dělo se tak formou dopisů mini-
a předvedla mne k výslechu, atd. Až přišel ministr zemědělství Ivan Fuksa a to, co léta nešlo, se stalo. Prasata se dočkala progra-
mu podpory za 325 milionů korun. Ale abych byl přesný – podpory se dočkaly jenom trosky původních stavů. Jinými slovy, čest a poděkování Ivanu Fuksovi, žel přišel pozdě. Dodávám, že podobné programy podporují chovy prasat v Německu, Francii či Rakousku už mnoho let. V loňském roce jsme dovezli už cca 215 000 tun vepřového, meziroční nárůst je plných 10 %. Mnohé je vyprodukováno z našeho obilí, jehož musíme z poslední úrody vyvézt už 3,2 milionu tun! Nejsou ale jen prasata. Obdobný vývoj se začíná projevovat u drůbežího masa, kde byl zaznamenán meziroční pokles o 8 %. Podobně se postupovalo i v případě dojených krav. Výsledek se dostavil. Mléčnou kvótu, o jejíž navýšení jsme bojovali, už
neplníme o 10 %. A tak bych mohl pokračovat. Obor po oboru, komoditu po komoditě. Zkusím ale předložit základní a shrnující úvahu. Opomeňme potraviny, údržbu krajiny a další funkce zemědělství a podívejme se na něj očima ekonoma a státního rozpočtu, který je poslední léta v permanentní krizi. Jaké jsou z tohoto pohledu výstupy rezortu směrem ke státu a jeho rozpočtu? Všichni je známe – daň z příjmů, daň z nemovitostí, nájemné za půdu (vlastníkům a státu), daň z motorových vozidel, spotřební daň z pohonných hmot, spotřební daň z alkoholu (cca 90 mld. Kč) daň ze mzdy, odvody do sociálního pojištění, odvody do zdravotního pojištění. Chtěl bych požádat šéfa rezortu Petra Bendla, aby se těmto ekonomickým otázkám
věnoval a zadal jejich přesný rozbor, aby vláda a daňoví poplatníci dostali přesné informace. Nejenom ty, které do zblbnutí omílají, kolik dotací jde do zemědělství. Tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Je zvláštní, že tuto jednoduchou rovnici chápou politici takových zemí, jako jsou Spojené státy americké nebo Brazílie či Argentina, tedy zemí téměř bez historie. My, kteří máme velkou a úspěšnou agrární historii, kteří jsme patřili v Evropě vždy mezi pokrokové a vyspělé agrární země, jdeme už bohužel léta jinou cestou. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
Ing. Jan Veleba v jednom z mnoha televizních interview
Foto Zub
27. února 2012
Mlékárenství
21
Probiotika blahodárně působí na naše zdraví Mlékárna Valašské Meziříčí patří mezi významné výrobce mlékárenských výrobků u nás. Na podzim roku 2011 uvedla na trh dvě novinky v podobě acidofilních mlék.
stává i vzhled. Posledním pro zákazníky neméně důležitým faktorem je cena. Historie mlékárny Současný podnik Mlékárna Valašské Meziříčí vznikl privatizací Beskydských mlékáren v roce 1992. Současný výrobní program tvoří smetanové jogurty, středně tučné ovocné jogurty, nízkotučné ovocné jogurty, šlehané jogurty, kysané výrobky, kysané biovýrobky, biojogurty, jogurtová mléka, čerstvé tekuté výrobky a dětské jogurty. Mlékárna Valašské Meziříčí se zařadila mezi významné výrobce kysaných mléčných vý-
N
a základě dlouhodobé příznivé poptávky po kysaných mléčných výrobcích se Mlékárna Valašské Meziříčí rozhodla rozšířit svůj sortiment o acidofilní mléko s netradiční příchutí cereálie a také o velmi lahodnou chuť jahoda-malina. Při konzumaci acidofilního mléka si nejen pochutnáte, ale také dodáte tělu potřebné „přátelské“ bakterie. Mléko obsahuje 3 % tuku a je k dostání ve 450g balení. Nové balení s praktickým uzávěrem zajišťuje produktu zachování chuti a čerstvosti. Ocení ho ale také všichni ti, kteří rádi konzumují acidofilní mléko i na cestách. Ze zdrojů Výzkumného ústavu potravinářského v Praze, oddělení výživových látek, vyplývá, že probiotické kultury obsažené v kysaných výrobcích napomáhají vyrovnání střevní mikroflóry, posilují celkovou imunitu a zvyšují odolnost vůči působe-
INZERCE
ní karcinogenních látek. Výrobky s probiotiky jsou na obalech označeny zkratkou ABT, která značí použité probiotické kultury Lactobacillus acidophilus, Bifidofacteria a Streptococcus thermophilus. Tyto bakterie se postarají o rovnováhu ve střevech, posílení celkové imunity organismu a správné zažívání. Dle případových studií porovná-
vajících mléčné výrobky jako zdroj vápníku a kvalitních živočišných bílkovin vyšlo acidofilní mléko jako nejlépe hodnocené, a to díky obsaženému tuku, který je nositelem kladných senzorických vlastností. Mléčné výrobky jsou u českých spotřebitelů velmi oblíbené a tvoří v jídelníčku nezastupitelnou roli jako přirozený zdroj vápníku a kva-
litních živočišných bílkovin. Jogurty Mlékárny Valašské Meziříčí jsou našim zákazníkům již známé po celé ČR. Zákazníci si je oblíbili především pro jejich kvalitu a lahodnou chuť. Dnes již více než dříve zákazníka zajímá, jak výrobek chutná a co obsahuje. Samozřejmě ho musí produkt zaujmout i na pohled. Významným faktorem se tak
robků České republiky. Zákazníci si je oblíbili především pro jejich vysokou kvalitu a lahodnou chuť. Prvotřídní kvalita výrobků je potvrzena nejen jejich stoupající oblibou, ale i získáním nejrůznějších ocenění. Za těmito úspěchy stojí především zaměstnanci společnosti, kteří ke kvalitě výrobků přispívají svým nadšením a obětavostí. Výrobky Mlékárny Valašské meziříčí jsou zastoupeny v celé síti obchodních řetězců i ostatních prodejen. Co se týče exportních aktivit, mlékárna se soustředí na slovenské trhy. Více informací najdete na www.mlekarna-valmez.cz
22
Rozhovor
27. února 2012
Oldřich Reinbergr: Výroba cukru a lihu je dokonalý a uzavřený přírodní cyklus
Tereos je globální hráč na trhu s cukrem, lihem a škrobem. Jste její součástí již několik let. Jaký to má dopad na hospodaření? Je to výhodné? Tereos TTD je součástí skupiny Tereos (Francie) již více než 20 let. V počátku naší spolupráce jsme od akcionářů obdrželi to nejdůležitější – zkušenosti, vynikající know-how a peníze. Obojí jsme potřebovali pro budoucí rozvoj. Dnes můžu s hrdostí prohlásit, že jsme v celém rozsahu našeho podnikání, tzn. kvalitou výrobků, efektivitou i významem v regionu, na stejné úrovni. Být součástí koncernu nejsou jen jistoty a výhody, je to také velká konkurence a srovnávání. Jako jedna z mnoha dcer Tereosu musíme držet krok s ostatními, zvyšovat konkurenceschopnost, být stejně dobří. A právě mít možnost srovnávat dosažené výsledky s takovým světovým a globálním hráčem, byť z jedné rodiny, je velkou hnací silou a velkou výhodou.
Foto Eugenie Línková
Generální ředitel a předseda představenstva společnosti Tereos TTD se sídlem v Dobrovici Oldřich Reinbergr je k novinářům vždy vstřícný a i přes naprostý nedostatek času nám rozhovor poskytl. Řídí firmu, kde se zpracovává cukrovka na cukr a na biolíh.
Oldřich Reinbergr, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Tereos TTD Dobrovice
však historické, dlouhodobé a pevné. Do těchto vztahů se rozhodování nebo cenotvorba nijak nepromítá. Máme však velmi dobré možnosti porovnávat výsledky v pěstování řepy a efektivitu francouzských a českých pěstitelů. To je při výkonnosti Francouzů velmi motivující pro naše pěstitele a na výsledcích
“
Česká republika je v řešení otázky biopaliv až příliš opatrná a vyčkává, jak se věci budou vyvíjet dál. Ceny pohonných hmot rostou, dostupnost ropy je otázkou politických sporů a do toho EU dotuje tzv. greening, nechání půdy ladem. Nerozumím tomu. Tereos je družstevní organizace, hlavními vlastníky jsou zemědělci. Jak se to projevuje na rozhodování, cenotvorbu atd? Ano, Tereos je vlastněn francouzskými zemědělci, převážně pěstiteli řepy a obilovin. Tereos je velkým zpracovatelem řepy, obilovin a cukrové třtiny na cukr, líh, škroby a jejich deriváty a na obnovitelné zdroje energie. TTD plní v ČR stejnou úlohu a jeho posláním je zpracovávat cukrovou řepu na cukr, líh, krmiva a hnojiva. Jsou zde však odlišnosti právě ve vzájemných vztazích. V ČR nemáme s pěstiteli žádné majetkové propojení, ale pouze obchodní vztahy. Jsou
pěstování řepy v našich řepných rajónech je to znát.
Jaká byla loňská sezóna z hlediska výroby cukru i lihu? Řepařská sezóna u nás začíná 1. října a končí 30. září roku následujícího. Právě probíhající sezóna 2011/12 je rekordní. Pěstitelé dosáhli velmi dobrých výsledků, průměrným výnosem 82 t/ha přepočtené na 16% cukernatost se mohou zařadit k nejlepším v Evropě. Díky výnosům byla výjimečná i výroba cukru a lihu. Továrny, tedy cukrovary a lihovary, pracují dobře, kvalita splňuje ta nejnáročnější kritéria. Nyní před námi
stojí velký úkol – celou produkci dobře a včas prodat. A to není jednoduché, neboť prodej cukru v EU je limitován výrobními kvótami a exportními licencemi. Sklady však musejí být do příští sezóny prázdné. Mezi kampaněmi většinou probíhají rekonstrukce a modernizuje se. Jak prožívají zimu vaše závody? Letos byla řepná kampaň vzhledem k velkému množství řepy velmi dlouhá, téměř 130 dnů. Lihovary budou pracovat dokonce bez zastavení 340 dnů. Času na běžnou a mimořádnou údržbu strojního a technologického zařízení, stejně tak i na investiční výstavbu, není mnoho. Vše musí být dokončeno a připraveno již 1. září. Investice do zpracovatelských a výrobních kapacit vzhledem k regulované a limitované výrobě směřovat nebudou. Investujeme hlavně do zlepšení životního prostředí, v cukrovaru v Českém Meziříčí začíná výstavba nové, moderní čistírny odpadních vod, která bude také produkovat bioplyn, jež bude spalován v programech na snižování spotřeby energie. Další investice půjdou do obnovy některých starších zařízení. Stačí vám smluvní plochy cukrové řepy, nebo byste potřebovali víc? A co kvóty? S pěstiteli cukrové řepy jednáme o mírném navýšení osevních ploch. Jde zhruba o 3% navýšení. Pěstitelé této možnosti využili. Díky vyšším výnosům cukro-
vé řepy jsou kapacity našich továren téměř naplněny. Jsou zde ještě omezené možnosti ke zvýšení výroby bezvodého lihu. Osevní plochy i kapacity zpracování a výroby jsou limitovány produkčními kvótami. V současné době byly zahájeny diskuze o změnách společné zemědělské politiky a je otázkou, jak budou v této souvislosti řešeny cukerní kvóty.
Kromě našich investic do neustálého zlepšování životního prostředí máme v běhu dva projekty. Prvním je pilotní projekt pro čištění lihovarnických výpalků. Cílem je výroba bioplynu pro spalování v kotelně cukrovaru a dosažení významné úspory spotřeby zemního plynu. Vyčištěný produkt bude dočišťován v čistírně odpadních vod a vypouštěn do toku. Druhým projektem je najít ve spolupráci s pěstiteli cukrové řepy řešení odvozu hlíny z cukrovarů. S nakupovanou řepou totiž dostáváme i malé procento ulpělé hlíny, která se celá desetiletí hromadí v sedimentačních bazénech cukrovarů. Jde o velmi kvalitní, kamenů zbavenou ornici. Máme jí v obou závodech téměř milion tun. Začíná jít téměř o existenční problém, který musíme s pěstiteli vyřešit. Zemina je vhodná např. k zúrodňování málo kvalitních polí nebo k rekultivaci krajiny. Hledáme však finanční prostředky k realizaci těchto projektů. Stát s tím zatím nepomáhá... Jak hodnotíte spolupráci s Agrární komorou ČR? Naše spolupráce s Agrární komorou ČR byla vždy na vysoké úrovni a velmi korektní. Sám jsem byl dlouhá léta jejím viceprezidentem. Společně s pěstiteli máme totiž mnoho společných cílů a potřeb. Agrární komoru ČR osobně považuji za největší nevládní agrární organizaci s velkou schopností a možností ovlivňovat agrární politiku nejen v ČR, ale vzhledem k jejímu mezinárodnímu zapojení i v Evropě. Jsem velmi rád, že se
Jaký vidíte do budoucna význam biopaliv? Otázka biopaliv je v celosvětovém měřítku stále kontroverzním tématem. V Severní i Jižní Americe jsou obnovitelné zdroje energie v dopravě (biolíh) absolutní prioritou. Biopaliva již nahrazují více než 50 % fosilních paliv. Evropa a ještě více Česká republika, je v řešení otázky biopaliv mnohem zdrženlivější. ČR je, řekl bych, až příliš opatrná a vyčkává bez ohledu na nás výrobce, jak se věci budou vyvíjet dál. Ceny pohonných hmot rostou, dostupnost ropy je otázkou politických sporů (Írán versus Evropa) a EU dotuje tzv. greening – ozelenění, nechání půdy ladem. Nerozumím tomu. Výroba bioetanolu a paliva E85 v TTD však pokračuje. Marže i cena řepy na biolíh nejsou velké, ale určitě se dočkáme lepší doby. Obnovitelné energie mají budoucnost. Jaké máte letos plány ve výrobě a co považujete z hlediska legislativy a různých nařízení za určitou překážku?
Foto archiv TTD
v posledních letech podařilo navázat dobrou spolupráci i s Potravinářskou komorou ČR. Zemědělci, potravináři a zpracovatelé zemědělských komodit musejí být partneři a prosazovat věci společně. A to se daří. Ve společnosti Tereos se mluví o recyklaci třtinového bagasu, což je hlavně vláknina, z něhož se vyrábí elektrická energie. Co děláte s odpady z výroby a jaký je pro vás ekonomický přínos jejich dalšího využití? Během naší činnosti se snažíme o uzavřený přírodní cyklus. Řepu – naši zatím jedinou surovinu – zpracujeme na hlavní výrobky, tedy cukr a různé formy lihu (potravinářský, bezvodý, E85, technický, atd.). Vlákninu – vyslazené řepné řízky – lisujeme na lisech a buď sušíme na řepné granule, nebo dodáváme zpětně pěstitelům řepy na krmení nebo jako surovinu do jejich bioplynových stanic. Vylisovanou vodu vracíme zpět do technologie. Málokdo ví, že cukrovar je velkým výrobcem vody. Ze složení řepy je zřejmé, že obsahuje 75 % vody. Tu umíme v cukrovaru z výroby odpařit, zkondenzovat, vyčistit na ČOV a vypustit zpět do toku. Část jí potom spotřebujeme na výrobu lihu. Ulpělou zeminu chceme po vysušení vracet zpět tam, kam patří – na pole. Vápenaté kaly (tzv. šáma) a lihovarnické výpalky slouží jako vynikající vápenatá a draselná hnojiva. Tedy téměř dokonalý, uzavřený cyklus. Melasa slouží samozřejmě k výrobě lihu v našich lihovarech. Eugenie Línková
27. února 2012
Inzerce
23
24
Chovatelství
27. února 2012
Stavy prasat stále klesají, situace oboru je katastrofální Stavy prasat klesají, přestože spotřeba vepřového masa je stále stejná ● Dovoz není řešení, pomoci by mohly národní dotace ● Důležitost nových směrů marketingu a výchovy domácího spotřebitele
KOMENTÁŘ
Zachovat různorodost struktury výroby Ing. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
N
a Západě fungují klasické rodinné farmy, zatímco u nás jde o velké zemědělské podniky, které se transformovaly z bývalých JZD či státních statků. Mnohé z nich však v důsledku ekonomické nutnosti opustily některé druhy výroby, zejména jde o živočišnou výrobu. Kromě toho však existují podniky, které se zabývají čistě živočišnou výrobou, protože nevlastní pole. Takové existují i v rámci chovu prasat. Co z toho plyne? Skutečnost, že na rozdíl od Západu, kde tyto rodinné farmy jsou koncipované jako ekonomický celek, u nás jsou zemědělské podniky řízeny tzv. průmyslovým způsobem. Odděleně se řeší otázky rostlinné výroby, chovu prasat, chovu skotu či chovu drůbeže, případně jiných činností. Ekonom vše zaškatulkuje a sdělí hospodářský výsledek každé části samostatně. Jestliže má předseda družstva či akciovky tři roky po sobě chov prasat v mínusu a zisk má z pěstování obilí, nedivím se, že po třech letech zruší ztrátový chov prasat.
Ilustrační foto Zub
Není zcela jednoznačné, který pohled je správný, zda český či zahraniční, ale z ekonomického hlediska farma jako jednolitý ekonomický celek funguje. I když se musí konstatovat, že i na Západě se struktura podniků postupně mění a část zemědělců opouští intenzivní živočišnou produkci. U nás však hrozí situace, že postupným rušením živočišné výroby nastane přebytek obilí. A nastává otázka, co s ním? Zatím se dá prodat do zahraničí, ale vzniká značná disproporce mezi rostlinou a živočišnou výrobou, neboť obilí je základním krmivem pro drůbež a prasata. To jsou jeho největší konzumenti, kdy větší polovina obilní produkce je určena pro tyto krmné účely. Jenom menší polovina produkce obilí je využita na výrobu pečiva pro člověka. Zemědělci to samozřejmě vědí, ale ostatní veřejnost si to neuvědomuje. A tato situace se stává určitou hrozbou pro budoucnost. Řešením je tedy dát dohromady vertikálu potravinářské výroby, aby nebyla rozbita na šest, sedm samostatných celků, jako je pěstování obilí, chov skotu, chov prasat, chov drůbeže, výroba krmných směsí v podnicích zemědělského zásobování atd. Zkušenosti například z Dánska, či jiných zemí Evropské unie to dokazují. Existují tam odbytová družstva, která vlastní například jatky, jež jsou majetkem členů družstva. Jde o jiný přístup, než je tomu u nás, kde se v rámci chovu prasat odbytová družstva nepodařilo zřídit. Ale snad se bude blýskat na lepší časy, protože Agrofert Holding a Rabbit Trhový Štěpánov se rozhodly integrovat zemědělskou výrobu do propojených vertikál. ●
Zabráníme neustálému poklesu stavů prasat v Česku? Tato otázka trápí české zemědělce již řadu let. V posledních letech, zejména od našeho vstupu do EU v roce 2004, jsme svědky sice plíživého, ale přitom soustavného poklesu stavů prasat u nás.
S
vědčí o tom statistiky ČSÚ. Například v nedávno zveřejněné zprávě ČSU se uvádí, že k 31. 12. 2010 činil stav prasat u nás 1 845 954 kusů. O rok později to bylo jen 1 487 245 kusů. Takže roční úbytek činil 358 709 kusů, čímž došlo k téměř 20% propadu počtu všech prasat. Například u prasnic k 31. 12. 2010 činil jejich počet 122 333 a k 31. 12. 2011 to bylo 96 967 kusů, takže úbytek činil 25 366 kusů, což je opět téměř 80 % stavu o rok předtím. Zajímal jsem se o to, jaké jsou příčiny tohoto stavu. A odpověděl mi člověk nad míru povolaný, Ing. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Podle něho se stavy prasat u nás za posledních pětm, šest let propadly ani ne na polovinu. „Úbytek počtu prasat pozorujeme prakticky od vstupu do EU v roce 2004. Jestliže u prasnic chovali naši zemědělci 4330 až 4340 tisíc kusů, za současného stavu se jejich počet pohybuje na čtvrtině původního stavu. U prasat chovaných na výkrm není sice propad tak dramatický, ale přesto nadále pokračuje. V době vstupu do EU se u nás chovalo okolo čtyř milionů kusů prasat a dnes jich máme něco kolem 1 800 000 kusů,“ říká. Odlišná struktura zemědělských podniků „Budeme-li pátrat po příčinách tohoto stavu, zjistíme,“ říká dále
2x ilustrační foto Zub
Jan Stibal, „že svou roli v tom hrají dotace, přesněji dotační politika EU. Podle expertů se v EU tvrdí, že chov drůbeže a chov prasat patří v EU k nejliberálnějším komoditám, kde neexistují kvóty či dotace. Ale ona to tak úplně pravda není. Musíme si uvědomit, že země střední a východní Evropy (s výjimkou Polska) mají jinou strukturu zemědělských podniků než většinou rodinné farmy na Západě. Tamní farmáři mají rostlinnou výrobu, protože mají svá pole, mají i živočišnou výrobu, ať již skotu, drůbeže nebo prasat. Řada z nich si namíchá i krmné směsi pro zvířata. Prostě je to takový ekonomický celek. A německý, francouzský, dánský či španělský farmář dostává dotace na plochu. A protože tamní farmář ekonomicky uvažuje, přesouvá tyto dotační peníze podle potřeby tam, kde to zrovna potřebuje, tam, kde má momentálně slabší zisk či dokonce ztrátu,“ upřesňuje Jan Stibal.
A u nás? Minimálně polovina našich družstev či podniků, které se zabývají chovem prasat, je bez půdy. Existují u nás i velcí hráči na trhu, kteří sice nemají pole, ale mají možnost diverzifikovat svou činnost. K těm nejvýznamnějším patří především Agrofert Holding a Rabbit Trhový Štěpánov, které dokázaly skoupit řadu velkých podniků s chovem prasat. Kromě nich existuje i několik dalších zemědělských podniků, které rovněž vlastní velkokapacitní výkrmny. Řada menších podniků se však dnes dostává s chovem vepřů do problémů. Jsme „montovnou“ vepřového masa Rok od roku se zvyšují dovozy vepřového masa, živých kusů prasat i selat. Např. k 1. 1. 2005 se k nám dovezlo 6 749 841 kg vepřového masa, 98 099 prasat živé váhy a 723 selat. K 1. 12. 2011 to bylo již 18 337 451 kg vepřového, 3 436 469 prasat a 33 800 kusů selat. Tato selata, která mají při dovozu 25 až 30 kg živé váhy, se k nám dovážejí například z Dánska, které je spolu s Nizozemskem nejvýznamnějším hráčem v chovu prasat v EU. „Dá se říci, že uvedený dovoz vepřového je dalším místem, kde nám uniká výběr DPH,“ konstatuje Stibal. Pokud vzniká DPH při chovu prasat, je to především u prasnic, případně při šlechtění prasat. Výkrm prasat vyžaduje minimum pracovní síly. „Kdybych to přirovnal k průmyslu, lze vý-
krm prasat nazvat montovnou Evropy,“ doplnil Stibal. Výsekové maso kontra masné výrobky Ve srovnání se starými členskými zeměmi EU je naše pozice ztížena i tím, že u nás se spotřebovává nejvíce masa ve výrobcích, zatímco na Západě se spíše preferuje výsekové maso. Výsekové maso se nedá tolik ošidit, ale do masného výrobku můžete dát prakticky cokoliv. Roli hraje i doprava – výsekové maso se musí přepravovat na kratší vzdálenosti, aby se nezkazilo. Výsledkem je, že se k nám dováží hodně masa, které je využíváno pro výrobu uzenin a konzerv, jehož kvalita může být nižší. Pomohly by národní dotace Protože chov prasat nedostává žádné přímé platby, jsou jediným zdrojem dotací národní prostředky. Až do doby před dvěma lety byly však národní dotace vůči chovu prasat velmi skoupé a dosahovaly necelých 100 milionů korun. To je nepatrná částka ve srovnání s chovateli skotu. „V roce 2010 obdrželi chovatelé prasat dalších asi 80 milionů a loni to již bylo spolu se dvěma dotačními programy na ozdravění chovu prasnic celkem 350 milionů. Kdyby se tento stav podařilo udržet ještě další dva roky, pomohlo by to zastavit propad chovu prasat a možná by mohlo dojít i k mírnému oživení,“ konstatuje Stibal. Miroslav Svoboda
27. února 2012
Chovatelství
25
Produkci vepřového masa může pomoci marketing Zajímavou záležitostí, na kterou upozorňuje Ing. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, je skutečnost, že spotřeba vepřového masa se od roku 1991, to je od začátku společenské a ekonomické transformace, prakticky nezměnila. Stále se totiž pohybuje na úrovni 41 až 42 kg na osobu za rok. Ale čím dál větší část tohoto masa pochází ze zahraničí. v roce 2004, když jsme „Ještě vstupovali do Evropské
unie, jsme byli prakticky stoprocentně soběstační v produkci vepřového masa. Co jsme u nás vyrobili, to jsme také jako národ snědli. Plus minus nějaké to procento, které šlo na vývoz. Dnes se naše soběstačnost ve vepřovém mase pohybuje na úrovni 50,“ uvádí Jan Stibal. Polovina masa, která je u nás zkonzumována, tedy pochází ze zahraničí. „Prakticky každý druhý kilogram je z Německa nebo ze Španělska, případně
INZERCE
ještě odjinud. Takže jde i o to, že vzniká problém, jak se sami jakožto tuzemští výrobci dokážeme prosadit na svém domácím trhu,“ podotýká Jan Stibal. Podle Stibala se na tom podílí skutečnost, že se během trvání komunistického režimu rozšířil mezi lidmi všeobecně platný názor, že zboží ze Západu je mnohem kvalitnější než to, které se vyrábělo v Československu. To se týkalo i potravin včetně masa a masných výrobků. Ostatně, bylo to vidět jak na kvalitě těchto výrobků, tak i na designu jejich obalů. A názor o kvalitě výroby na Západě stále přetrvává u značné části naší populace. Zde může svou roli sehrát kvalitnější a lépe propracovaný marketing, protože ten stávající zatím příliš dobře nefunguje. Problém spočívá i v tom, že vlastně ani nepoznáte, je-li prodávané maso české či ze zahraničí. Dnes se bohužel běžně stává, že řada masných výrobků je dovezena z ciziny, ale poslední operace probíhá u nás, například tím, že se půlka dovezeného masa „rozbourá“ a zabalí, takže konečný výrobek putuje na pulty obchodu se značkou CZ. Je to dáno i tím, že zpracovatel masa či jeho prodejce raději přes internet
Oblíbené farmářské trhy jsou příležitostí, jak vychovat českého spotřebitele tak, aby upřednostňoval domácí produkci před sice levnými, ale mnohdy nekvalitními potravinářskými výrobky ze zahraničí, Ilustrační foto Zub což samozřejmě platí i o produktech z vepřového masa
nakoupí část masa v zahraničí, tam, kde je zrovna levnější, a „namixuje„ je s produkty českých chovatelů. Tomuto stavu napomáhá také fakt, že šikovný nákupčí dokáže tímto způsobem „složit“ masný výrobek z nejlevnějších surovin na trhu, protože ví, že
např. vepřový bok je v Německu chápán jako odpadní záležitost a že je tam o mnoho levnější než nejdražší kusy masa, jako je kýta apod. Vepřový bok je vyvážen do jihovýchodní Asie apod. Nákupčí ví, že v každé zemi jsou tyto spotřebitelské preference jiné. A v ceně jeho „slo-
ženého“ výrobku se mu žádný zemědělec nemůže rovnat. Naši prvovýrobci a zpracovatelé tuto situaci nedokážou zatím řešit. Podle ekonomických teorií by měli cenné části vepřového masa vyvážet na Západ, protože je u nás levnější než tam. Ale zatím to tak nefun-
guje. Přitom u nás stojí vepřový bok kolem 60 Kč a kýta kolem 80 Kč, což není tak velký rozdíl, jako je tomu s cenami těchto částí v Německu. Asi tomu napomáhá i fakt, že v zahraničí si svůj trh dokážou lépe bránit před konkurencí ze zemí střední a východní Evropy. Částečně je to i úspěch jejich marketingu, toho, že dokážou přesvědčit své obyvatelstvo, aby nakupovalo jejich domácí výrobky. Tento přístup u nás ještě pořád chybí. Trochu mohou napomoci tzv. farmářské trhy, které se u nás rozšířili v posledních dvou letech. Ukazují na to, že se začíná formovat i určitá část zákazníků, kteří nehledí na levné ceny v řetězcích, jež jsou dány většinou nižší kvalitou nabízených výrobků, ale že si uvědomují, že na těchto trzích najdou kvalitní české a mnohdy i ekologické výrobky. A že potraviny, které se tam prodávají, jsou čerstvé a nezávadné, protože u nás se konají mnohem přísnější hygienické a veterinární kontroly než na západ od nás. Farmářské trhy nejsou pro obchod s masem a masnými výrobky nějakým zásadním řešením, ale sehrávají značně pozitivní roli při výchově českých zákazníků. (svo)
26
Zemědělská půda
27. února 2012
Půda představuje bohatství i zodpovědnost S koncem restitucí se přiblížil i zánik Pozemkového fondu ČR ● Nekonečné otazníky nad novelou zákona o prodeji půdy cizincům ● V zahraničí posuzují prospěšnost cizí investice do půdy zvláštní agentury
Vyvolala novela o prodeji státní půdy oprávněné emoce? Ing. Jan Hajda, Senátor (ČSSD), Předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu
S
enát projednal novelu zákona upřesňující podmínky prodeje půdy cizincům, neboť česká vláda nepožádala, na rozdíl od okolních států, o prodloužení výjimky, která nedovolovala prodej státní půdy cizincům. V Senátu jsem vyzýval náměstka pro evropské záležitosti Chmiela i bývalé ministry zemědělství Gandaloviče a Fuksu o vyjednání prodloužení této výjimky do doby, než se srovná výše dotací našich sedláků a zemědělců zemí původní EU-15. To se nestalo, a proto bylo nutné přijmout novelu, která bude respektovat vstup cizinců na trh s půdou. Sněmovna předložila tento návrh Senátu. V průběhu projednávání výše uvedeného zákona proběhla před zasedáním v Senátu porada s Agrární komorou České republiky, Zemědělským svazem ČR a své stanovisko přidal písemně i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Došlo k dohodě, že hospodářský výbor předloží pozměňovací návrh, který by umožnil převod nakoupení státní půdy od fyzických osob na právnické osoby. U právnických subjektů, kde například členové představenstev nakupovali státní půdu, probíhaly složité dohody týkající se splácení této půdy apod. Tato novela byla při projednávání ve sněmovně, kam ji Senát vrátil s pozměňovacím návrhem, podpořena všemi 168 poslanci. Podmínka předkupního práva státu byla v této novele zachována. Těsně před projednávání v Senátu byl skupinkou senátorů ODS předložen pozměňovací návrh, který umožňoval převod nakoupení státní půdy na blízké příbuzné a zrušení předkupního práva státu. Senát tento návrh nepřijal, což u některých zemědělců vyvolává nepřiměřené reakce. K tomu bych chtěl říci následující. Předkupní právo státu bylo politickou záležitostí, neboť tehdejší ministr zemědělství Lux zvýhodnil české zemědělce nízkou cenou půdy s možností splátek na 30 let, ale současně s tím sledoval, aby půda jako národní bohatství a faktor národní identity zůstala v rukou českých sedláků. Za těchto podmínek každý zemědělec při nákupu věděl, do čeho jde a mohl – a nadále může – na této půdě hospodařit, není v ničem omezován. Tlak na zrušení předkupního práva státu je tlakem, aby si zastánci tohoto názoru mohli půdu prodat a zpeněžit komu chtějí a jak chtějí. Ve všech zemích původní EU-15 je oficiálně uznáván prodej státní půdy všem občanům Evropské unie, avšak administrativní bariéry jsou nastaveny tak, že je to prakticky nemožné (viz. Dánsko, Nizozemsko, Francie, Německo, Rakousko). Nevím proč by tomu tak nemohlo být i v České republice. Jestliže jsme se s ministrem zemědělství Petrem Bendlem dohodli, že uvedené problémy se dořeší v rámci velké novely o pozemkovém fondu, vyzývám všechny ke korektní diskuzi k dořešení této problematiky. ●
Zemědělci se obávají, že by mrazy mohly poškodit ozimy Kvůli nedávnému silně mrazivému počasí hrozí poškození ozimů v těch oblastech, kde leželo na polích málo sněhu. „V důsledku zimy klesá také užitkovost hospodářských zvířat a kvůli přitápění ve stájích rostou farmářům výdaje ze spotřebu energie,“ upozornil prezident AKČR Jan Veleba. Velká část polí v tradičních nížinných obilnářských oblastech byla během únorových arktických mrazů bez sněhu, který plodiny chrání před ničivými dopady mrazu. „Tam, kde není sněhová pokrývka dostatečně silná, hrozí při déle trvajících teplotách nižších než –15° C vymrznutí ozimů. Je to bohužel velmi aktuální,“ podotkl prezident Veleba. Vliv mrazů pociťují o chovatelé skotu a prasat. „Zvířata spotřebovávají část krmné dávky na udržení tepelných režimů v těle a ne na tvorbu mléka nebo přírůstky. Tím se snižuje jejich užitkovost. Ve stájích je tedy nutné přitápět, čímž výrazně rostou náklady na energii,“ dodal Veleba. (li)
Pozemkový fond chce zrychlit dokončení restitucí Pozemkovému fondu ČR zbývá do konce letošního roku vyřešit téměř 6 % restitucí, uvedl jeho ředitel Radim Zika. Takřka 40 000 restituentů s fondem v současnosti nekomunikuje. Fond je proto ještě v prvním čtvrtletí letošního roku osloví v připravované informační kampani s cílem zbylé restituce vypořádat. Ilustrační foto Zub
KOMENTÁŘ
F
ond má s koncem letošního roku skončit a sloučit se s pozemkovými úřady. Ministerstvo zemědělství i některá média nedávno průběh transformace a hospodaření fondu kritizovaly. Od roku 1992 fond vypořádal restituční nároky za více než 18 mld. tzv. restitučních korun.
V současnosti je rozpracovaných zhruba ještě 10 000 restitucí. Dalších 39 000 restituentů s fondem z různých důvodů nekomunikuje. Právě je chce fond do konce března obeslat dopisy a vyzvat ke spolupráci. „Může být řada restituentů, kteří ani nevědí, že jsou někde
nějaké veřejné nabídky,“ uvedl první náměstek ředitele PF Petr Šťovíček, který připustil, že systém restitucí je velmi složitý. „Proto jsme chtěli každého přímo oslovit dopisem a oznámit mu, jaké jsou možnosti. Že může dostat buď peníze, nebo se účastnit nabídek o náhradní pozemek,“ podotkl. Fond chce restituenty v dopise informovat také o novele, která momentálně čeká na podpis prezidenta Václava Klause „Novela říká, že restituenti mají přednost nejen v místě, kde mají restituce, ale napříč celou republikou,“ uvedl Zika. „Neudělá to žádnou revoluci v agrárním trhu, protože zbytek restitucí je zhruba deset procent plochy, která je dnes volná a je ve správě Pozemkového fondu. To znamená, že 10 % by bylo na restituenty a 90 % na zemědělce,“ podotkl Zika. Fond zároveň zřídí speciální telefonickou linku, na níž budou moci restituenti volat své dotazy. V současné době zbývá k odstátnění ještě 112 000 ha půdy. Převádět nelze dalších zhruba 48 000 ha zemědělské půdy vyhrazené pro vypořádání církevních restitucí a více než 15 000 ha zařazených do rezervy státní půdy.
Nový Státní pozemkový úřad má od příštího roku nejen spravovat a prodávat státní zemědělský majetek, což dnes dělá fond, ale také vykonávat veřejnou správu v oblasti pozemkových úprav a restitucí, kterou dnes vykonává soustava pozemkových úřadů. Ministr zemědělství Petr Bendl sestavil koncem ledna šestičlenný tým, který má dohlížet na transformaci a ukončení činnosti PF. Kromě Ziky a jeho prvního náměstka Šťovíčka jsou členy pracovní komise čtyři zástupci ministerstva zemědělství. Bendl má do konce března vládě předložit časový harmonogram ukončení činnosti fondu a návrh konkrétních úkolů pro Ziku na rok 2012. Do konce října má ministr zajistit vytvoření detailního popisu zbytkových agend PF ČR včetně seznamu majetku. MZe na zasedání vlády před Vánocemi předložilo zprávu o transformaci PF a pozemkových úřadů, v níž kritizovalo pomalé tempo přípravy fondu na transformaci a plýtvání veřejnými prostředky. MZe se také nelíbilo, že fond vypisuje tendry na výrazně delší dobu, než jaká zbývá do ukončení jeho transformace. (li)
Novozélandský soud zastavil prodej mléčných farem do čínských rukou Novozélandský soud zastavil v polovině února prodej 16 mléčných farem čínským investorům, který koncem ledna schválila novozélandská vláda. Vyslyšel tak obavy vlastních obyvatel, jejichž živobytí je převážně závislé na zemědělství, z čínských investic do životně důležitého odvětví.
šanghajská Pengxin Group, jíž vede bohatý realitní podnikatel Ťiang Čao-paj. Skupina Pengxin tehdy nezveřejnila, kolik za farmy zaplatí, ale uvedla, že její investice mají přesáhnout 200 milionů novozélandských dolarů (více než 3,15 miliardy korun).
Novozélandský premiér John Key prodej obhajoval s tím, že zahraničním investorům bylo prodáno méně než 1 % zemědělské půdy v zemi. Farmy, o něž má Pengxin zájem, se dostaly do prodeje po bankrotu a dosahují rozlohy asi 7900 ha.
S
oud rozhodl, že novozélandská vláda zveličila ekonomické výhody, které by čínští investoři do země přinesli. Vláda proto podle něj musí prodej přehodnotit s ohledem na přísnější posuzovací kritéria. Inrormaci přinesla agentura AP Vláda koncem ledna schválila prodej 16 mléčných farem společnosti, kterou kontroluje
Novozélandské pastviny
Foto Panoramio.com
Proti prodeji se ostře postavili nacionalisté, podle nichž by se otevřely dveře přílivu zahraničního vlastnictví v zemi. Na soud se obrátilo sdružení místních farmářů a podnikatelů. Ekonomika 4,4 milionu Novozélanďanů je s Čínou stále propojenější. V roce 2008 podepsaly obě země dohodu o volném obchodu, první svého druhu, kterou Čína podepsala s rozvinutou zemí. Čína je po Austrálii pro Nový Zéland druhým největším exportním trhem, je největším kupcem novozélandských mléčných produktů a zvyšuje se i počet čínských turistů. Na Novém Zélandu může být půda na venkově prodána zahraničním investorům jen se souhlasem vládní agentury, která zjišťuje, zda mají investoři dobrou pověst a zda investice zemi prospěje. (bo)
27. února 2012
Drůbežářství
27
Čeští drůbežáři doplácejí na svou poctivost Patnáct z 27 členských zemí EU nesplňuje směrnici EU o minimálních standardech pro chov nosnic v praxi. A to navzdory tomu, že na její naplnění měly celých dvanáct let. Od letošního ledna by měl sice existovat na tzv. neobohacené klece s menší prostorou pro chov nosnic, než jakou ukládá směrnice, postih a z těchto zemí by se neměla žádná vejce exportovat, opak je však pravdou.
S
táty Belgie, Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Maďarsko, Velká Británie, Kypr, Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Holandsko, Malta a Lotyšsko se snaží toto nařízení obcházet. Vyplynulo to z údajů Českomoravské drůbežářské unie prezentovaných na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR za účasti zástupců SVS a SZPI. Ti konstatovali, že uvedení hříšníci záměrně matou a kombinují údaje o chovech s obohacenými i neobohacenými klecemi. V těchto zemích totiž většinou existují obě technologie a tak dochází k nepřehled-
INZERCE
z neobohacených klecových chovů tam nesmějí,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Billa Petr Dupal. Tím, že čeští chovatelé měnili technologii v klecových chovech, došlo ke kátkodobému vyřazení některých provozů z produkční činnosti. To mělo vliv na soběstačnost v produkci vajec – ta ještě v roce 2003 byla 101 %, v roce 2011 77 % a letos to bude zhruba 60 %. Po ukončení rekonstrukcí by to mělo být 80 %. „Evropská komnise totálně selhala ve vyjednávání a v zajištění plnění legislativy. O řešení se snažila až na konci roku 2011, kdy už bylo jasné, že všechny státy nařízení nesplní. Nejsou
2x foto archiv ČMDU
né situaci, kdy je možné podvádět. Důvod je jediný – nikdo zatím produkci v chovech, kde se nedodržují zásady welfare zvířat, jednoznačně nezakázal. Zatímco v EU vládne chaos, čeští chovatelé podmínky legislativy splnili. „K 1. lednu 2012 byla dokončena výměna a rekonstrukce zhruba 80 % kapacit. Zbylých 20 % kapacit bude dokončeno v průběhu tohoto roku, tam se zatím ale nosnice nechovají a vejce neprodukují,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. „Náklady na výměny a rekonstrukce technologií se bu-
dou pohybovat kolem 2,8 miliardy korun. Chovatelé získali z programu rozvoje venkova 900 milionů korun,“ dodala. Náklady na rekonstrukce chovných technologií jsou vypočítané na 700 Kč na nosnici. Podle průzkumu se v Evropské unii v současné době chová 46 milionů nosnic v neobohacených klecích, což představuje zhruba 40 milionů denně snesených vajec. Jelikož majitelé těchto firem zatím neinvestovali do nových technologií, jak to směrnice EU ukládá, nenesou ve svých nákladech tuto finanční zátěž a mohou si dovolit nabízet
vejce za nižší cenu, čímž konkurují disciplinovaným chovatelům ze zbývajících 12 zemí. To nehodlá tolerovat ani Agrární komora ČR, ani ministr zemědělství Petr Bendl. Kontrolní orgány v poslední době vracejí vejce ve velkém, zejména do Polska. Kontroly probíhají i v supermarketech. Oba kontrolní orgány potvrdily, že většina supermarketů nabízela vejce z neobohacených klecí a ta musela pryč. Jen v prodejnách Billa a Globus bylo vše v pořádku. „Samozřejmě o této směrnici víme a velmi přísně si hlídáme, co jde do našich prodejen. Vejce
stanoveny žádné podmínky. EK sdělila, že proti těmto státům zahájila sankční řízení. Jediným pozitivním výsledkem jsou seznamy chovatelů nosnic jednotlivých členských zemí s registračními čísly a technologiemi, které každý stát musí dodat EK, a ty jsou přístupné na internetu zástupcům autorit,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. „Tím, že se snažíme plnit normy a nařízení EU, jsme nakonec cenově znevýhodněni. Žádáme proto EK o co nejrychlejší ukončení výměny technologií u daných 15 členských států, které normy porušují,“ uzavřela Tůmová. Eugenie Línková
Rozdíl mezi neobohacenými klecemi a obohacenými klecemi neobohacené klece: 550 cm2 obohacené klece: 750 cm2, snáškové hnízdo, hřady, zařízení na zkracování drápů, místo na klování a hrabání
28
Biopaliva
27. února 2012
Martin Kubů: Převážet biopaliva přes polovinu planety je proti logice Loňský rok byl k zemědělcům milosrdný a dá se říci, že na co sáhli, v tom byli úspěšní. Platí to i pro produkci řepky, obilovin a cukrové řepy. Největším výrobcem biopaliv a zpracovatelem obnovitelných surovin v zemi je Agrofert Holding a jeho dceřiné společnosti Preol se sídlem v Lovosicích, Primagra, a. s., v Milíně a Ethanol Energy, a. s., ve Vrdech. Řediteli divize PHM, biopaliva a OZE společnosti Agrofert Holding, a. s., Ing. Martinovi Kubů jsme položili několik otázek na toto téma. Neodpustím si hned na úvod otázku na zpracování obilí a kukuřice a dalších komodit na biolíh. Na jaře koupil Agrofert ve Vrdech poblíž Čáslavi závod Ethanol Energy, který vyrábí bioetanol. Vloni, poprvé po několika letech, se tam opět kouřilo z komína. Kolik chcete v tomto lihovaru zpracovat obilí, kukuřice a případně cukrovky? Výroba proběhla v závodě vzniklého z bývalého cukrovaru začátkem srpna zpracováním prvních dodávek obilí ještě z minulé sklizně. Po pochopitelných počátečních technických problémech (lihovar byl mimo provoz od konce roku 2010) se podařilo všechna zařízení postupně uvést do provozu. V listopadu byl provoz úspěšně odzkoušen na zpracování kukuřice, což přineslo nejen další zlepšení ekonomiky provozu, ale hlavně získání plné flexibility mezi oběma základními surovinami. Tímto se závod zařadil mezi výjimečné provozy tohoto typu v regionu. Pro rok 2012 předpokládáme zpracovat asi 150 000 tun surovin, což jistě přivítá agrární sektor nejen v blízkém okolí, protože tím získává dalšího silného a trvalého partnera pro odbyt zrnin. A že vazba na místního dobrého a důvěryhodného zpracovatele funguje, to dokazuje už Preol nebo Primagra. Kolik jste vloni „zkapalnili“ řepky? Mám na mysli výrobu ekologického alternativního
paliva vysoké kvality pro vznětové motory, tedy methylesterů mastných kyselin (MEŘO). Loňský rok byl v Preolu i v Primagře rekordní. Preol zpracoval necelých 400 000 mt řepky a vyrobil 109 000 mt MEŘO, Primagra pak přidala dalších
Ing. Martin Kubů
25 000 mt MEŘO, na které zpracovala dalších asi 30 000 mt řepky. Další objem suroviny, tj. oleje, nakoupila právě do sesterské společnosti Preol, který celkem umístil na trhy dalších asi 45 000 tun vysoce kvalitního řepkového oleje, ať již určeného pro výrobu biopaliv nebo pro potravinářské účely a další zpracování. Kolik hotového produktu míří na vlastní trh a kolik na export? Podstatná část celé výroby byla určena pro tuzemský trh. Je to logické – biopaliva jsou a budou efektivní a prospěšná tehdy, pokud budou opravdovou
Expediční zařízení a sklad bioetanolu, Ethanol Energy, a. s., Vrdy
alternativou s minimálními dopravními náklady. Cíleně vyrábět biopaliva a ty převážet přes polovinu planety jde proti jakékoli logice. V číslech to znamená, že v tuzemsku končí kolem 80 % naší výroby biopaliv, nebo ve velmi blízkém příhraničí. Máte v Česku vůbec nějakou konkurenci? Máme a silnou. V ČR stejně jako v okolích státech došlo po horečce hlavně na přelomu let 2000–2005 k masivní výstavbě jednotek, mnohdy za přímé hotovostní investiční podpory jako v Německu, a to bez úvahy o perspektivě trhu, výhledu spotřeby ropných motorových paliv obecně či dostupnosti surovin v blízkém okolí. A tak i v ČR existuje podstatně větší kapacita výroby, než je a dlouhodobě i bude spotřeba, a to u obou základních druhů biopaliv. Alarmující je to zejména u automobilového benzinu, tj. z pohledu biopaliv u bioetanolu, kde bohužel spotřeba základního ropného paliva v tomto regionu trvale klesá, a to nejen u nás, ale i v okolních státech. A tento trend je viditelný více méně napříč celou Evropskou unií. Konkurenční tak budou především ty subjekty, které jsou vertikálně integrovány od suroviny až po finální výrobu a distribuci. Většina lidí vidí za zpracováním řepky, obilí nebo kukuřice hlavně produkci biopaliv. Jsou tu ale i další produkty. Můžete vysvětlit jejich uplatnění? Je tomu opravdu tak. Málokdo si dodnes uvědomuje, že dokonce větší část z původní suroviny se vrací zpět do krmného nebo potravinového řetězce. Lihovarnické výpalky nebo řepkové šroty se uplatní především v krmivařině ve výrobnách krmných směsí, kde úspěšně nahrazují dovoz sóji z mimoevropských regionů. Lihovarnický sirup – kapalný produkt
Destilace lihu a odvodnění, Ethanol Energy, a. s., Vrdy
z výroby bioetanolu – je atraktivní pro své energetické parametry například pro bioplynové stanice nebo jako tekuté krmivo pro prasata. Řepkový olej jde na trh nejen jako budoucí jedlý olej po úpravě rafinací a dalšími postupy, ale vznikají z něho i další výrobky v tzv. oleochemii. Pak je tu destilovaný glycerin, který je zejména ve své farmaceutické kvalitě cennou látkou v kosmetice a zdra-
3x foto archiv Preol
votnictví. Stejně tak část lihu, který vyrobíme v lihovaru, slouží dále jako surovina pro výrobu těch nejkvalitnějších pitných neboli konzumních kvasných lihů, případně po příslušné denaturaci je užit jako další chemická surovina např. v našem sesterském závodě Synthesia. Platí tedy, že byť se část produkce řepky nebo zrnin použije jako surovina pro energetické účely, další, dokonce větší část se vrací do výživového řetězce, navíc v podobě, která by se na trhu bez výroby biopaliv zřejmě ani nevyskytovala, nebo jen v omezené nabídce. Navíc díky tomu, že jsou jak suroviny, tak i všechny produkty z výroby biopaliv dnes kotovány na mezinárodních burzách, přispívají tak ke stabilizaci trhů zemědělských komodit. Dá se stručně říci, že Agrofert Holding výrazně posiluje svou pozici v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biopaliv ve Střední Evropě. Jaké jsou cíle? Angažujeme se v obnovitelné energii všude tam, kde má efektivní a racionální návaznost na zemědělskou prvovýrobu, takže především ve výstavbě bio-
plynových stanic, případně ve výrobě agrárních pelet pro přímé spalování jako náhrada uhlí. Cílově bychom rádi provozovali asi deset bioplynových stanic a vyráběli cca 50 000 tun agrárních pelet. Bioplynové stanice jsme však začali budovat pozdě, a tak dnes v porovnání s podílem na trhu v jiných oblastech patříme k zanedbatelným hráčům. Oblast bioplynových stanic stále trpí nedoceněním pozitivních přínosů pro své okolí, zejména potom ve spojení se živočišnou výrobou. Využitím odpadů ze živočišné výroby dochází nejen k jejich efektivnímu zhodnocení, ale především proces silně přispívá k vlastní ekologizaci živočišné výroby obecně. Opět málokdo vidí, že by za současné legislativy muselo zemědělství jinak složitě řešit likvidaci odpadů, čpavku apod. Současně v případě efektivního využití tepla vzniklého při výrobě lze zlepšit ekonomiku chovů zvířat. V době, kdy živočišná výroba v ČR klesá o desítky procent, je to jedno z možných opatření, jak tomuto poklesu bránit, i když bohužel asi ne zabránit. Eugenie Línková
27. února 2012
Inzerce
29
30
Lesy ČR informují
27. února 2012
Informace o dění v českých lesích Národní park Šumava očekává expanzi kůrovce do západní části ● Senátoři podpořili zachování šumavských lesů ● Mrazivé počasí přináší mnoho práce ● Jizerská padesátka na nových běžeckých tratích
KRÁTCE
Ledové bariéry jsou hrozbou Nedávná vlna mrazivého počasí přidělala vrásky také vodohospodářům. Lesy ČR, které spravují napříč celým územím státu drobné vodní toky o délce více než 39 000 km, zaregistrovali na mnoha z nich nebezpečí spojená s hromaděním ledu. V důsledku trvale nízkých teplot se hladiny měnily v kašovitý led nebo ledové bariéry. Zamrzající hladina bránila plynulému odtoku vody. Místy došlo k rozlivu vody mimo koryta toků. Lesy ČR průchodnost koryt vodních toků průběžně monitorují a v lokalitách, kde se podobné situace vyskytují, neprodleně zajišťují s pomocí těžké techniky obnovení průchodnosti koryt. (bou)
Smluv na prodej dřeva rychle přibývá Proces uzavírání smluv ve veřejné zakázce Lesů ČR Provádění lesnických činností s prodejem dříví při pni během posledních týdnů výrazně zrychlil. Lesy ČR měly v polovině února uzavřeno již 92 smluv. „Vzhledem k tomu, že jsme smlouvy mohli začít uzavírat až po zrušení předběžného opatření ÚOHS, považujeme toto číslo za výrazný úspěch. Jen za uplynulé dva týdny se nám podařilo podepsat 40 smluv. Proces uzavírání smluv v tendru 2012 je téměř u konce, k uzavření zbývají pouze dvě smlouvy. Zbývajících 23 částí veřejné zakázky bylo dle kritérií ÚOHS zrušeno. Pro uzavření co největšího počtu smluv jsme udělali maximum. V případech zrušených částí bude na překlenovací období a pro realizaci nezbytných činností vybrán dodavatel formou jednacího řízení bez uveřejnění a současně pro příslušné smluvní územní jednotky připravujeme vyhlášení nového zadávacího řízení,“ říká generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. (bou)
Kůrovec může letos ohrozit západní část Šumavy Lýkožrout smrkový neboli kůrovec by mohl letos podle ředitele šumavského národního parku Jana Stráského výrazněji napadnout lesy v západní části Šumavy. „Správa parku kvůli tomu už v závěru loňského roku provedla určitá opatření na hraně zákona,“ uvedl Stráský na konferenci expertů v Senátu. Na rozšíření kůrovce měl vliv orkán Kyrill, který poničil Šumavu před pěti lety.
Lesní porost zcela zničený lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem
2x foto Wikipedie
cesy daly pozorovat,“ uvedl. Škody podle Machálka nemusely být tak veliké, pokud by tos očekáváme nárůst kůrovcovětší část území parku patřila vé gradace, na kterou se snažído bezzásahové zóny. me dobře připravit. Určitá riziV názorech na protikůrovka se vznášejí i nad Povydřím cová opatření se správci parku a nad údolím Křemenné. V záa ekologičtí aktivisté rozcházejí. věru roku jsme provedli určitá Rozpory vyvrcholily loni v létě preventivní opatření na hranici blokádou, kdy se desítky lidí zákona,“ uvedl Stráský. pokoušely bránit kácení naOrkán Kyrill se Českou repadených stropublikou prohnal před pěti mů v okolí lety v noci na 19. ledna. Modravy. V Národním parku ŠuŘeditel Jan mava mu padlo mu Stráský za oběť na milion uvedl, že metrů krychlokroky správých dřeva. Po vy parku orkánu zůstalo „...nejsou v parku nezprav rozporu se cováno 217 000 stanovisky stromů, které se podstatné pak staly zdrojem části odborné šíření kůrovce, Lýkožrout smrkový (Ips typographus) zvaný kůrovec
veřejnosti.“ Podotkl, že počet vytěžených i napadených stromů byl loni o třetinu nižší v porovnání s předchozím rokem a přesah kůrovce do rakouských lesů meziročně klesl na jednu desetinu. Poznamenal také, že zatímco o boji s kůrovcem v parku se pět let konají konference, v okolních lesích se jejich vlastníci s ním už vypořádali. Rozsah výskytu kůrovce na Šumavě má podle Stráského rozměr kalamity, kterou je třeba řešit tradičními a osvědčenými metodami. Je to třeba obhájit i před „...orgány Evropské unie hájícími právo Evropana na zachování středověké zelené Šumavy, přičemž z Bruselu nejspíš nedohlédnou, že již nějakou dobu až tak zelená není,“ dodal Stráský. (zb)
„V v oblasti Srní a Prášil, le-
západní části Šumavy,
Lesníci pomáhají zásobovat krmelce Nedávné mrazivé počasí a sněhová nadílka komplikovala také přístup zvěři žijící v našich lesích k dostatku přirozené kvalitní potravy. Tuto pravidelně se opakující nepříznivou situaci pomáhají zvěři zvládat v režijních honitbách i pracovníci Lesů ČR, kteří pravidelně v krmelcích doplňují pro zvěř tolik potřebnou pestrou stravu. Zvěř má tak mnohem větší šance období vysoké sněhové pokrývky a mrazů zvládnout a přežít. (bou)
Vycházky do lesa s lesnickými odborníky V roce 2011, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem lesů, uspořádaly Lesy ČR celostátně téměř 770 akcí se zaměřením na lesní pedagogiku a skoro 50 akcí k připomenutí si významu lesů pro planetu Zemi. Celkem se pořádaných událostí zúčastnilo bezmála 80 000 lidí, dětí i dospělých, kterým lesní pedagogové věnovali více než 4160 hodin. Šlo především o programy typu Dny s Lesy ČR, jež se těší rok od roku stále větší návštěvnosti. Velice oblíbenými a školskými zařízeními vyhledávanými aktivitami se stávají rovněž vycházky do lesa s lesnickými odborníky, lesními pedagogy, kteří mají pro žáky a studenty nachystané pestré vzdělávací a interaktivní programy. (bou)
který následně zahubil na 2,5 milionu zelených stromů. Šéf ekologicko-aktivistické organizace Hnutí Duha Petr Machálek to již dříve označil za přirozený proces. „Kalamita a následná gradace kůrovce k životu národního parku prostě patří. Proto má část Šumavy být taková, aby se v ní tyto pro-
Nová stanice pro zraněné živočichy Stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Pátku u Poděbrad by měla mít do konce roku nové sídlo. Současné prostory, kterými prošly tisíce zvířecích pacientů, již nevyhovují. „Stavba za 50 milionů korun bude domovem až pro 400 chovanců,“ řekl vedoucí záchranné stanice Luboš Vaněk. Stanice v obci Pátek už nevyhovuje náročným veterinárním a bezpečnostním požadavkům. Podle Vaňka patří mezi nejstarší i nejvytíženější podobná zařízení. Od roku 1984 jí prošlo téměř 13 000 živočichů a ročně se stará o více než tisíc volně žijících zvířat. Nový areál vznikne na místě bývalé Klicperovy hájovny u soutoku Cidliny s Labem, kde již stanice vlastní 4000 m2 pozemků. Stanice bude sestávat ze zázemí hospodářských budov, staniční budovy s karanténou, ošetřovnou, intenzivní péčí i pooperační místností. V kancelářské části plánují i přednáškový sál pro veřejnost. Lidé si budou moci v expoziční části prohlédnout trvale handicapované chovance. Počítá se také s velkými voliérami pro dravce a výběhy pro spárkatou zvěř. O dotaci z operačního programu Životní prostředí stanice zažádala loni, v nejbližších dnech by měl být znám výsledek. „Projekt je hotový, stál nás přibližně půl milionu. Pokud dotaci dostaneme, vypíšeme výběrové řízení a samotná stavba by mohla začít na podzim tohoto roku,“ řekl Vaněk. (zb)
Senátoři podpořili zachování lesů na Šumavě Senátoři z výboru pro životní prostředí na jednání 15. února jednomyslně podpořili prohlášení, které je výzvou k zachování lesů Národního parku Šumava a jeho urychlené obraně před devastací kůrovcem. Výboru to doporučil jeho místopředseda Pavel Eybert (ODS) na základě závěrů expertní konference v Senátu. Většina jejích účastníků byli ti, kteří podporují zelenou Šumavu, ne suchou Šumavu, podotkl Eybert.
Z
ástupci ekologických iniciativ mezi pozvanými řečníky na konferenci chyběli, akci proto označovali za jednostrannou. „Konferenci považujeme v podstatě za blamáž,“ řekl Jan Bláha z Hnutí Duha. „Zvrácení trendu současného vývoje je
možné pouze dodržením ducha a účelu, ke kterému byl Národní park Šumava založen, dodržováním platných právních předpisů a zavedením principu odpovědnosti i do oblasti ochrany přírody,“ uvádí se v prohlášení. Podle něj je nápra-
vu „nezbytné učinit ihned“ v zájmu zachování parku pro budoucí generace. „Ty závěry jsou opravdu naprosto jednoznačné,“ uvedla senátorka Eva Richtová (ČSSD). Aktéři konference se shodovali mimo jiné na tom, že by připravovaný zákon o šumavském národním parku měl vést k obnově zeleného porostu Šumavy. Na rozdíl od současných předpisů by jeho ustanovení měla být natolik jednoznačná, aby nemohla být různě vykládána a zneužívána. Sociolog Ivan Fišera sklidil potlesk za prohlášení proti uzákonění bez-
zásahových zón. „Vždycky je možné najít rozumnou míru těžby,“ dodal. Uzákonění Národního parku Šumava, který je nyní vymezen vládním nařízením, připravuje ministerstvo životního prostředí. Jeho předloha počítá s rozdělením parku do tří zón včetně bezzásahové, v níž má být asi 22 % rozlohy parku. V první zóně s nejpřísnějším režimem ochrany má být do budoucna 35 % plochy parku, v němž má být zachována využitelnost cest pro obce a průchodnost pro integrovaný záchranný systém. (zb)
27. února 2012
Lesy ČR informují
31
Lesy ČR nejen pro běžkaře-závodníky Snad nejslavnějšího závodu Jizerských hor v běhu na lyžích, Jizerské padesátky, který se letos konal už popětačtyřicáté, se zúčastnilo jen na nejdelším úseku 4700 nadšenců z nejrůznějších koutů Evropy. Kromě vydatné sněhové nadílky čekalo na lyžaře ještě jedno zpříjemnění na trati – díky společnosti Lesy ČR se totiž podařilo rozšířit část trati, která přímo navazuje na startovní pole na bedřichovském stadionu.
ávodníci se tak po prvních pár stovkách metrů nemusejí vměstnávat do původních tří, ale nyní už mnohem příjemnějších šesti běžeckých stop. Takto upravená trať je na úseku Bedřichov – rozcestí u Nové louky, tedy v celkové délce bezmála tří kilometrů. Zmíněné úpravy terénu včetně nutného odstranění některých stromů a náletových dřevin zajistí kro-
mě pohodlnější a plynulejší jízdy také lepší zpřístupnění trasy pro její údržbu. Podobné úpravy proběhly na mnoha dalších místech, jedním z nich je například lesní cesta Stará Hejnická. Milovníci běžek si tak letos v oblasti skutečně užívají. „Ke zmiňovaným změnám jsme přistoupili po předchozí dohodě s Jizerskou o. p. s, Chrá-
I přes opravdu krušné počasí přilákala nová trať vysoký počet návštěvníků
něnou krajinnou oblastí Jizerské hory a obcí Bedřichov. Podařilo se tak zlepšit podmínky, a to bez výrazného zásahu do přírody. Úpravy jsou přínosné nejen pro samotné závodníky, ale pro všechny milovníky běžeckého lyžování a další návštěvníky Jizerských hor. Daným úsekem projde během zimy až 200 000 lyžařů,“ řekl Ludvík Řičář, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Liberec. Z Jizerek do Peru a nikdy zpět Původně oddílový závod Tělovýchovné jednoty Lokomotiva Liberec poprvé odstartoval roku 1968. Nikoli tedy jako mezinárodní závod s několikatisícovou účastí, ale jako tréninková příprava některých členů – horolezců. Právě ti se o dva roky později „zasloužili“ o smutný přídomek Memoriál Expedice Peru 70. Právě v tom roce se závodu na padesát kilometrů Jizerskými horami zúčastnili všichni členové Expedice Peru 1970. Všech patnáct horolezců o několik měsíců později – 31. května 1970 – pohltila v základním táboře kamenná lavina, která se vlivem zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy stupnice sesunula ze severní stěny Huascaránu. Počet lyžařů účastnících se závodu rychle stoupal. V roce 1978 se vyšplhal až k číslu 7800. V současné době si můžete vybrat mezi několika trasami různých délek: Dětským závodem, Bedřichovskou třicítkou, štafetovým závodem Jizerská firemní, klasickou Jizerskou padesátkou nebo během nazvaným Historičtí lyžníci, u kterého jistě potěší fakt, že se nevybírá startovné a neprobíhá dopingová kontrola. Text a foto: Kristýna Housová
INZERCE
Z
Upravené bežkařské tratě v úseku Bedřichov – rozcestí u Nové louky
32
Hnojiva
27. února 2012
Jiří Valenta: Nabízíme profesionální kvalitu i běžnému spotřebiteli S vedoucím oddělení specialit společnosti Lovochemie, a. s., Ing. Jiřím Valentou jsme si povídali o všem, co souvisí se zeleným trávníkem a typy hnojiv, která tento porost podporují. Společnost Lovochemie slavila s naším vstupem do EU v roce 2004 sto let své činnosti. Co bylo v té době z hlediska výroby hnojiv vaší největší chloubou a s čím jste z pozice Lovochemie do EU vstupovali?
Ing. Jiří Valenta, vedoucí oddělení specialit Lovochemie, a. s.
Novinek, kterými Lovochemie vstoupila do 21. století, je hned několik. To, co se dotklo a ovlivnilo každého zemědělce, jsou hnojiva s obsahem síry. V tomto typu produktů byla Lovochemie průkopníkem. Stálo nás to spoustu sil a energie, ale výsled-
kem našeho snažení je ucelená nabídka produktů s obsahem síry. Lovochemie dodnes zůstala největším producentem tohoto typu hnojiv v ČR. Dalším počinem, který v současnosti využívá řada pěstitelů, jsou listová hnojiva, též z produkce Lovochemie. Tři ucelené řady nabízejí celkem 25 produktů, kterými dokážeme doplnit deficity makroprvků i mikroprvků. Poslední novinka je určená pro specializované spotřebitele. Jsou jí hnojiva s řízeným uvolňováním dusíku z produktové řady Lovogreen cíleně směřované pěstitelům trávníků. Kapalná hnojiva jsou z hlediska dění v agrárním sektoru významným činitelem, který měl vliv i na vývoj strojního parku. O jaké roční objemy jde a kolik z toho tvoří export? Určitě jde o důležitý intenzifikační prvek s prokazatelným dopadem na kvalitu. Díky snadné a přesné aplikovatelnosti ve směsi s pesticidy a svým rychlým účinkem si tato hnojiva okamžitě našla své příznivce. O tom svědčí i produkce v řádech tisíců tun ročně, přičemž převážná většina je určena pro tuzemský trh. Nicméně v loňském roce se nám podařilo úspěšně expandovat na německý, polský, slovenský a maďarský trh. Co byste řekl na vrub kapalných hnojiv? V čem se stala tak významnou součástí rostlinné
onální kvalitu i běžnému uživateli. Současně díky pozvolným formám uvolňování dusíku budeme minimalizovat riziko poškození porostů a zajistíme dlouhou účinnost. Co je dnes neméně důležité, pozvolně uvolňované živiny jsou průběžně spotřebovávány a nedochází k jejich vyplavování do spodních vod. Které je mezi těmito druhy hnojiv hitem a na co jste pyšní? Nebudu váhat ani chvíli a budu jmenovat hnojivo Lovogreen, které existuje ve dvou variantách – jarní a podzimní. Uplatnění našel jak mezi profesionály – tedy k ošetření golfových a fotbalových hřišť či pravidelně udržovaných velkých zahrad – tak i mezi běžnými spotřebiteli s potřebou hnojit trávník kolem svého rodinného domů a disponujících mini-
3x foto Lovochemie
produkce? Jak na různých letácích deklarujete, řada Ferti obsahuje kompletně makro- i mikroživiny spolu s adhezivními látkami a fytohormony? Co zejména tato složka znamená? Výhod používání listových hnojiv je řada, ale pokusím se zdůraznit ty nejdůležitější. Co většina zákazníků preferuje, je snadná a spolehlivá forma aplikace. Použití v tankmixu s pesticidy je snadné, levné a efektivní. Velmi důležitá je komplexnost nabídky a účinnost produktů. Našimi přípravky dokážeme řešit komplexní výživu rostlin, nejen
makro- a mikroprvky, ale též řadou podpůrných látek ve formě fytohormonů a aminokyselin. Jiným hnojivem ale umíme řešit konkrétní deficit jakéhokoliv mikroprvku bez toho, aniž bychom doplňovali živiny, kterých je v rostlině dostatek. Podpůrné látky obsažené v hnojivech zvyšují rychlost a efektivitu zapracování dodaných živin do rostlinných pletiv, čímž pozitivně ovlivňují rentabilitu jejich použití. Jak se zabrání tomu, aby nedocházelo k vyšším koncentra-
INZERCE cím, jak se dříve stávalo u tuhých hnojiv? I dnes jsou výjimečně vidět žluté pásy uvnitř zelených porostů... Zde sehrává významnou roli osvěta a dostatek kvalitních a srozumitelných propagačních materiálů. Běžně aplikovaná dávka na hektar je v řádech litrů a řada výsledků potvrdila, že není třeba tuto dávku zvyšovat. Máme zpracovány aplikační listy pro jednotlivé plodiny. V nich jsme se snažili zpracovat a doporučit metodiky kombinace granulovaných a listových hnojiv tak, aby bylo dosaženo maximální účinnosti s použitím minimálního množství hnojiv. To ve finále znamená menší zátěž pro životní prostředí. Celé tajemství spočívá v použití optimálního množství správného hnojiva v konkrétní růstové fázi. Díky golfu a potřebě jiných sportovních ploch existují speciální hnojiva na tyto trávníky. Co byste o nich řekl? Čím se vyznačují? A může je používat i laik-nezemědělec? Naší snahou bylo vytvořit takový typ hnojiva, který díky svému složení nabídne profesi-
málním technickým vybavením. Efekt dobře vypadajícího, odolného trávníku bez zbytečné tvorby biomasy, tedy bez potřeby příliš častého sekání, si získal své příznivce napříč veřejností. Z hlediska ekologie se dnes klade velmi přísný důraz na dodržení správných zásad režimu agro-enviromentálním. Co to obnáší a případně jaké certifikáty kvality jste již obdrželi? Máte pravdu. Ohledně bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí jsme limitováni řadou nařízení vyplývajících buď ze zákona nebo z členství v mezinárodních organizacích sdružujících výrobce hnojiv. Díky naší velikosti jsme pod neustálým dozorem kontrolních orgánů, proto se nebojím říci, že náš negativní vliv na okolí podniku je menší, než u některých malých regionálních producentů, kteří nejsou tak na očích jako my. To potvrzuje i suma poplatků, které hradíme za znečišťování životního prostředí a jejíž výše každoročně klesá. Eugenie Línková
27. února 2012
Pojišťovnictví
33
Ve všech oborech lze nejvýhodnější nabídku získat, pokud proběhne výběrové řízení na poptávanou službu nebo produkt. Výběr pojištění zdaleka není jen otázkou ceny, ale také rozsahu pojištění, který je podrobně – a ne vždy srozumitelně – popsán v pojistných podmínkách a smluvních ujednáních. Mnozí ze zemědělců tak zjistili teprve poté, co nastala škoda, kolik výluk má jejich pojistná smlouva a kolik škod je tak nelikvidních. Nezávislý poradenský servis zdarma nabízejí pojišťovací poradci – makléři.
N
ezávislot a objektivnost poradců-makléřů legislativně ošetřuje a důsledně kontroluje Česká národní banka. Specializovaní makléři musejí pojištění komplexně rozumět včetně všech detailů sjednání, správy i likvidace škod. Pro klienta tak mohou správně poptat a následně připravit nabídku pojištění v požadovaném rozsahu a upozorní ho na všechna rizika a výluky i dojednají co nejvýhodnější cenu. Co nelze pojistit V současnosti není možné pojistit např. riziko sucha, agrotechnické chyby, výkyvy výkupních cen či škody způsobené lesní zvěří. Ohledně sucha a dalších nepojistitelných rizik se dlouho diskutovalo o vytvoření tzv. fondu nepojistitelných rizik s účastí státu, v tuto chvíli ale situace s fondem nevypadá příliš pozitivně. EU tuto problematiku týkající se celkově rozvoje venkova po roce 2013 aktuálně řeší v návrhu Nařízení evropského parlamentu a rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova z října loňského roku. Jednou z důležitých otázek je rozdělení prostředků mezi obce a zemědělce. V nařízení se dá-
Ředitel divize RENOMIA AGRO Jiří Havelka
le např. hovoří o vytvoření nástrojů pro stabilizaci příjmů v podobě vzájemného fondu, který by poskytoval podporu zemědělcům. Např. v USA možnost pojištění příjmů již dlouhá léta existuje a zemědělci v USA se tak pojišťují jak proti neočekávaným výkyvům počasí, tak i výkyvu cen komodit. V současném znění návrhu je i mnoho otázek nezodpovězených a otevřených. Navíc lze předpokládat přenos pravomocí a financování na národní rozpočty, čímž by mohlo docházet k dalšímu rozevírání nůžek mezi starými členy EU a těmi ostatními. Další možností, jak tuto problematiku řešit, je komerční pojištění. Některé pojišťovny v ČR začínají uvažovat o pojištění rizika sucha. Přitom bude velmi záležet na nastavení definice sucha, sazbě pojištění a likvidaci škod. Škody způsobené lesní zvěří dosahují výše mnoha set milionů korun a je zde problém určení, kdo za škodu zodpovídá, komu patří zvěř, která ničila. V některých krajích se snaží eliminovat stavy černé zvěře dotací odstřelu, což alespoň mírně sníží škody. Určitě by si tato otázka náhrad škody způsobené zvěří zasloužila hlubší diskuzi a možnou podporu pojištění např. od státu. Pojišťování těchto rizik je také otázkou ceny. Problematika pojišťování katastrofických rizik se dle našeho názoru musí řešit komplexně a systémově – touto cestou je finanční a odborná spolupráce zemědělců, státu i pojistitelů.
Zvýší se chabá propojištěnost našich lesů?
Ilustrační foto Zub
Pojištění lesních porostů Pojistitelé nabízejí pojištění lesních porostů mnoho let. Lesy, které v ČR pokrývají cca 2,6 mil. ha, je možné pojistit na riziko požáru, vichřice, tíhy sněhu a námrazy. Dále se dají nastavit limity plnění na hodnotu dřeva, na zvýšené náklady na vytěžení a na znovuzalesnění daného pozemku. I přes tyto možnosti je propojištěnost lesních porostů velice malá a dosahuje řádu několika procent. Tato skutečnost vychází z většinového vlastnictví lesů státem (60 % lesů), který lesy nepojišťuje. Dalším aspektem je velké množstvím vlastníků s malou výměrou lesa, kteří považují pojištění za zbytečné – po kalamitě zpracují dřevo na palivové dříví pro vlastní potřebu. Lesy pojišťují zejména města a obce, které je často využívají ke krytí úvěru. Dále jsou pojištěny lesy v místech, kde dochází vlivem vysoké návštěvnosti obyvatelstva k častým požárům. Určitou výměru lesů pojišťují subjekty, které si pronajímají lesní pozemky a s péčí řádného hospodáře se snaží zamezit znehodnocení porostů. Poslední skupinou pojištěných jsou lesy šlechtických rodů. Vlastníci a správci lesa mají různé názory na důležitost pojištění. Občas se lze setkat s názorem, že pojištění lesů přináší jen náklady na pojistné a žádné výhody. Při kalamitách však vždy dochází k finančním ztrátám, jež jsou tvořeny sníženou hodnotou dřevní hmoty, zvýšenými náklady na vytěžení a náklady na znovuosázení daného prostoru. Celé tyto náklady pak leží na bedrech vlastníka, což může v případě velkých kalamit ohrozit životaschopnost firmy. Uvědomění si této situace může zvýšit propojištěnost lesů, ale pravděpodobně nedojde k razantnímu nárůstu, hlavně z ekonomických důvodů. Do pojištění lesů spadá také pojištění lesních školek. Zde je možné pojistit sadební materiál proti rizikům od krupobití, přes požár, záplavu, povodeň, vichřici, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí až po mráz. Přestože je v ČR 260 subjektů zabývajících se na výměře 1800 ha lesním školkařstvím, pojištěno je pouze několik z nich. Od roku 2009 je možné čerpat na tento druh pojištění dotace od PGRLF až do výše 30 % uhrazeného pojistného. Tento produkt je na pojistném trhu poměrně krátce a je potřeba udělat mu větší propagaci a znovu oslovit majitele lesních školek. Letošní rok ukáže, zda budou mít dotace a současné počasí vliv na větší propojištěnost v dalších letech. Ing. Jiří Havelka, ředitel RENOMIA AGRO
INZERCE
Makléři radí, jak snížit následky škod
34
Zemědělská technika
27. února 2012
TOKO představuje novinky pro rok 2012 V dnešním uspěchaném světě se stále něco děje, něco vzniká a zaniká. Často si toho nejsme schopni ani všimnout. Společnost se polarizuje, znehodnocuje, zjednodušuje a ztrácí víru v hodnotu lidské práce. Nedejme se taky vtáhnout do tohoto nemilého dění.
S
polečnost JCB, která je světovým výrobcem zemědělské a stavební techniky, vzešla ze zemědělství a vždycky své principy opírala o hodnotu tvrdé lidské práce. Vytvářela stroje, které ji umějí zastat a dát lidskému činění dynamiku a radost. Neustálý vývoj a zdokonalování přivádí na trh v roce 2012 opět spoustu nového, co nás zase postrčí o kousek dál ve vytváření skutečných hodnot. K tomu vám pomůže i firma TOKO, která je letos již osmnáctým rokem hrdým zástupcem JCB na zemědělském trhu naší republiky.
Bezkonkurenční Fastrac Zásadní modernizací pro rok 2012 prošel Fastrac, traktor, který zboural hranice možností produktu již před mnoha lety a doposud nemá – v šíři toho, co nabízí – konkurenci. Dokonalé odpružení, optimální rozložení hmotnosti a rámová konstrukce s efektivním využitím výkonu motoru je podtržena
Návrat k normálu
P
rodej vlastní produkce byl vždycky součástí zemědělského podnikání. Nové podmínky to znovu umožňují a podporují. Globální trh přinesl mnohé nešvary a nelogiku do nakupovacích návyků a také umožnil prodej nekvalitního zboží, často oslavovaného pro svou nízkou cenu. Zemědělský producent tak má obrovskou výhodu – umí vyrábět kvalitní a technologicky popsatelné suroviny. Když je zvládne prodat koncovému zákazníkovi, který tyto potraviny začíná požadovat, má šanci daleko lepšího zpeněžení své produkce. Cesty vedou přes farmářské trhy, prodej na farmách, prodej v automatech (mléko, výrobky, ovoce a zelenina), bedýnkové prodeje, pojízdné prodejny a lze jmenovat dál. Možností je naštěstí mnoho. Cesta to není ale jednoduchá a určitě ne všemi podporovaná, ale je to cesta zpátky k normálu. Svou cestu si však bezesporu musí projít i zákazníci a začít musíme každý u sebe. Libor Rokos
Oblíbený Fastrac 3000
nejvyšší mírou bezpečnosti provozu i při vysokých rychlostech. Hlavním přínosem promyšlené konstrukce je obrovský potenciál stroje, bezpečnost, ochrana zdraví řidiče a nejlepší ekonomika provozu. Nový Fastrac dostal nový motor Sisu, který splňuje podmínky emisní normy Tier 4 a využívá technologii AdBlue. Nejsilnější Fastrac řady 8000 má výkon motoru 310 koní a má daleko lepší synchronizaci s variabilní převodovkou než předcházející model. Podařilo se navíc snížit spotřebu o 15 % proti původní 250koňové verzi. Spoustu užitečných elektronických asistentů doplňuje systém pro automatické dálkové řízení a navádění na poli. Nová řada Fastrac 3000 Xtra přichází s podobnou velkou změnou. Pod novou kapotou je nový motor Sisu s výkony 200 nebo 230 koní a technologií AdBlue. Zajímavostí této řady je možnost navýšení výkonu motoru při těžké dopravě na 230, resp. 270 koní, a to se vyplatí. Převodovka je známá, 24 stupňová, powershiftová, ovládání a nastavování systémů je pomocí dotykové obrazovky. Prozatím beze změny zůstává řada 2000, která uspokojí zájemce o velmi rychlý traktor s výkonem 160 či 170 koní. Nabízí pro traktory unikátní možnost – řízení obou náprav. Je překvapivě mnoho prací a situací, kdy je tato vlastnost a možnost neocenitelná. Nakladače pro všechny Již tak širokou řadu teleskopických nakladačů rozšiřuje model 550-80. Jde o mohutný stroj se všemi rysy JCB konstrukce vhodný pro všechny, kteří myslí, že nevyužijí čelní nakladač, ale potřebují pořádnou sílu – uzdvihne pět tun. A navíc dosáhne do osmimetrové výšky. Pohání ho motor JCB Diesel-
3x foto archiv TOKO
max o výkonu 145 koní přes powershift převodovku pomocí mechanického přenosu výkonu tak, jak je u této kategorie u JCB dobrým zvykem. Rozšiřující se řadu menších kloubových nakladačů rozšiřují modely s výsuvným teleskopickým ramenem, které vylepšují typické pracovní vlastnosti těchto nakladačů v oblasti výškového dosahu. Konkrétně jde o modely TM 180 a TM 220, které vycházejí z kloubových nakladačů JCB 406 a JCB 409. Čerstvý vítr a nové možnosti přinesou do své třídy nové, smykem řízené nakladače zachovávající typické jedno rameno na boku a přístup do kabiny klasickými dveřmi, což přináší bezpečnost práce, kterou nikdo jiný nemůže nabídnout. Rameno má úplně novou řízenou kinematiku, která nabízí pohodlnější a bezpečnější nakládání, tzv. vertikální zdvih. Funguje tak, že při zdvihání ramene se udržuje stále stejná vzdálenost nákladu od těžiště stroje. Při klasickém neřízeném uložení
Nový kloubový nakladač TM 220
ramene na jednom čepu se náklad pohybuje po kružnici. Tyto malé nakladače nyní nabízejí větší pracovní nosnost až 1500 kg a příjemně silné motory s výkony 83 a 92 koní.
Hydrostatický pojezd pohání kola a nebo pásový podvozek. Bezdrátový LiveLink Novinkou roku v oblasti technického vybavení je systém Li-
veLink, který je významným prvkem v oblasti kontroly, evidence a bezpečnosti provozu strojů JCB. Systém zaznamenává provozní hodnoty stroje v závislosti na čase a poloze stroje. Hodnoty bezdrátově předává majiteli stroje do jeho počítače a také servisnímu centru výrobce a prodejce. Nastavitelné bezpečnostní funkce mohou okamžitě upozornit formou SMS nebo e-mailu majitele na neoprávněné použití nebo manipulaci se strojem. Majitel získává přesný přehled o provozu stroje k dalšímu využití, sledování ekonomiky a zacházení se strojem. Navíc se zlepšuje prostor pro efektivnější plánování servisní péče o stroje. Jsme na začátku roku a nezadržitelný inovativní proces JCB přinese spoustu dalšího. Jsme samozřejmě u toho a včas vás o novinkách budeme informovat. Nehleďme na zbytečná a neplodná škádlení a popichování. Tvořme. Společnost TOKO se letos ještě více ponoří do procesu hledání nových cest v oblasti efektivity zemědělského podnikání. Již kráčíme po cestě zpracování
Teleskopický nakladač 550-80 uzdvihne 5 tun nákladu
zemědělské produkce a její realizace na trhu. Mléčné automaty doplňují automaty na prodej ovocných moštů a jejich vzájemná kombinace. Začali jsme provozovat linku na výrobu ovocných a zeleninových moštů. Začínáme s prodejem masných produktů a výrobků. Pracujeme na tvorbě nových systémů prodeje vlastních zemědělských výrobků a na systémech obchodování se zemědělskými surovinami. Otevíráme nové možnosti ve spolupráci na výrobě, prodeji a výzkumu. Svět se změnil a to, co bylo dřív nepředstavitelné, se stává příležitostí. Zapomeňme na hranice, na ty na mapách i na ty v hlavách. Rok 2012 je na to připraven. Více na www.toko.cz (ro)
27. února 2012
Zemědělská technika
35
Zdeněk Kubiska: Podporujeme prosperitu S generálním ředitelem společnosti ZZN Pelhřimov, a. s., Ing. Zdeňkem Kubiskou jsme hovořili na téma služby pro zemědělce. Diskuze se zúčastnil i ředitel společnosti Kvarto, spol. s r. o., se sídlem v Bystřici u Benešova Ing. Jan Hnátek. Je to významná část podnikatelského portfolia Holdingu Agrofert, který je mateřskou firmou obou společností. K efektivnímu zemědělství je zapotřebí také technika. Jaké služby nabízíte a jak se ekonomicky podílejí na celkovém výsledku hospodaření? Naše společnost nabízí služby zemědělcům od roku 1995. Od samého začátku se snažíme poskytovat služby na co nejvyšší technické úrovni a kvalitě, novými a výkonnými stroji. Největší podíl z celkového množství poskytovaných služeb tvoří sklizňové práce. Využíváme vlastní i pronajatou techniku našich dodavatelů. V roce 2011 jsme takto sklidili téměř 30 000 hektarů, a to jak rostlinou produkci, tak kukuřici na zrno a na siláž. Loni jsme se rozhodli posílit stávající mlátičky New Holland CX 8090 o nový, výkonnější stroj CR 9080 s pohonem všech čtyř kol. Sklízeli jsme našim zákazníkům i část ploch kukuřice na siláž samojízdnou řezačkou. Z důvodu stoupající poptávky bioplynových stanic po co nejjemnější řezance jsme v roce 2010 zakoupili novou samojízdnou řezačku. Našim požadavkům nejvíce vyhovovala řezačka New Holland FR 9060 s úpravou. Po jejím dvouletém provozování a ohlasu našich zákazníků víme, že naše volba byla správná. Dále poskytujeme služby na rozmetání pevných minerálních a vápenatých hnojiv pomocí sa-
INZERCE
mojízdných aplikátorů vybavených přijímači signálu GPS, aplikaci kapalných hnojiv a pesticidů samojízdnými postřikovači, agrotechnické práce, mačkání a konzervace vlhkého kukuřičného zrna a další. Trendem současné doby je hospodaření s využíváním metod precizního zemědělství. Naše společnost se touto cestou vydala již před několika lety a stále ji rozvíjí. Tato činnost je významnou součástí našeho podnikatelského portfolia. Jakou novou techniku nabízíte k prodeji? Budou ji i letos moci zemědělci vidět v Brně na veletrhu Techagro?
Ing. Zdeněk Kubiska, předseda představenstva a generální ředitel aspolečnosti ZZN Pelhřimov, a. s.
ZZN Pelhřimov je již řadu let partnerem dobrých hospodářů v Jihočeském kraji, kraji Vysočina a části oblasti kraje Středočeského. Naše společnost jako pevná součást společnosti Agrofert Holding, a. s., nabízí svým zákazníkům kromě tradičního sortimentu průmyslových hnojiv, osiv, krmných směsí, agrochemikálií a výkupu komodit i nabídku širokého spektra zemědělské techniky. Nabídku a prodej zemědělské techniky jsme zahájili v roce 2007 vybudováním prodejního střediska ZemTech Pelhřimov. Tuto aktivitu jsme posílili nákupem nové dceřiné společnosti zabývající se výhradně nabídkou a prodejem zemědělské techniky spojené s dokonalým servisním záze-
mím a skladem náhradních dílů. Vsadili jsme na zkušenost a sílu a vybrali jsme si společnost Kvarto, spol. s r. o., se sídlem v Bystřici u Benešova. Ta je významným hráčem na trhu se zemědělskou technikou. Obchod, servis a sklad náhradních dílů původně zajišťovalo 19 pracovníků v sedmi okresech středočeského kraje. Dlouhodobě aktivně spolupracuje se společností Agrotec, a. s., se sídlem v Hustopečích, jako výhradním dovozcem techniky New Holland a Kuhn do ČR. V roce 2010 jsme sfúzovali společnost Kvarto a ZemTech Pelhřimov a postupně tato společnost otevřela nové prodejní a servisní středisko včetně skladového hospodářství v Záhoří u Písku, v roce 2011 vybudovala za aktivního přispění naší společnosti další nové středisko, v pořadí již čtvrté, v Dyníně, kde nabízí zemědělskou techniku včetně servisu a skladu náhradních dílů. Zkvalitnilo a rozšířilo se personální obsazení firmy a změnila se organizačně na systém řízení dle produktů. Dnes má firma celkem 38 pracovníků a působí ve 14 okresech krajů Jihočeského, Středočeského a Vysočina. Tím svou aktivitu rozšířila do celého obchodního regionu naší společnosti ZZN Pelhřimov. Co je letošním hitem a s čím se na veletrhu pochlubíte? (Odpovídá ředitel společnosti Kvarto, spol. s r. o., Ing. Jan Hnátek.)
Kolový traktor New Holland T9.505
Sklízecí mlátička New Holland CR 9090 SL
Hlavní činností společnosti je nabídka a prodej zemědělské techniky. Značka kolových traktorů a sklízecích mlátiček New Holland je spjata se společností od roku 1994 a od roku 1998 společnost velmi úspěšně nabízí výrobní program francouzské firmy Kuhn v podobě techniky pro sklizeň pícnin a zpracování půdy. Sortiment nabídky byl před časem rozšířen o dalšího významného výrobce z německého Alpenu, firmy Lemken. Svou nabídku doplňuje společnost řadou tuzemských výrobců
2x foto archiv ZZN
zemědělské techniky, jako je firma Fermet, ZDT Nové Veselí, SMS Rokycany a Opall Agri. V současné době je naším významným krokem příprava a prezentace na veletrhu Techagro 2012. Společná expozice prodejců zemědělské techniky New Holland, Kuhn, Berthoud a Pichon se uskuteční v pavilonu G1, kde na návštěvníky čekají nové i osvědčené produkty uvedených výrobců. Hitem expozice je nejsilnější kolový traktor v modré barvě New Holland T9.505 a sklízecí mlátička New Holland model CR 9090 SL s pásovým podvozkem. Vloni dosáhlo naše zemědělství dobrých výsledků. Jak se to projevuje na kontraktech? Je větší zájem o nákup nových strojů a zařízení? Úspěšnost obchodu se zemědělskou technikou loni ovlivnil především dobrý výsledek žní a úroveň nabízených cen za komodity. Důkazem je zvýšený zájem o pořízení zemědělské techniky především kolových traktorů – jen v listopadu a prosinci si u nás pořídilo 17 zemědělců nový kolový traktor New Holland
a v ČR bylo prodáno 102 traktorů New Holland. Tento stav se velmi znatelně projevil v celkovém ročním obratu firmy. Mohou zemědělci při nákupu techniky využít nějakého dotačního titulu? Velký vliv při rozhodování o investici do zemědělské techniky má i to, jak ji financovat. Součástí našeho prodeje je i možnost zprostředkovaní a zajištění financování včetně využití dotačních titulů. Spolupracujeme s organizacemi, které od A do Z zajistí dokumenty a podklady potřebné pro zdárný průběh obchodu. Příkladem je spolupráce s divizí Afinance Agrotec, dlouholetá spolupráce se společností S Morava Leasing a Deutsche Leasing ČR. V současné době je nejčetnějším dotačním titulem pořízení technologií využitelných ke snížení emisí amoniaku a titul Mládí. Úspěch obchodního jednání společně podporuje naše nabídka kompletního pojištění techniky Pohoda od společnosti Afinace Agrotec a systém pojištění, který našim zákazníkům poskytuje společnost Respect. Eugenie Línková
36
Biotechnologie
27. února 2012
Trpí Evropa strachem z novot? Stále více doléhají hlasy varující před problémem uživení rostoucí populace naší planety. Byly však doby, kdy jsme slyšeli některé evropské politiky říkat: „V Evropě nové odrůdy ani výkonnější zemědělství nepotřebujeme, potravin je nadbytek a odchod z venkova by zvýšil nezaměstnanost.“
T
o jsou ovšem příslovečné loňské sněhy. Ceny zemědělských komodit stoupají, klima se skutečně mění (ať se lidé dohodnou na příčinách jakkoli), zemědělské půdy ubývá – i u nás jsou „vstřícní politici“, kteří by ji podnikatelům dali za hubičku – zvyšování chemie na polích si přeje málokdo a zdravotníci volají po potravinách, které by pomáhaly zlepšit zdravotní stav populace. To nemluvíme o požadavcích na biomasu jako zdroje energie. Na druhé straně věda košatí, vědci mají radost z nových poznatků, které však, pokud se neobrátí ve prospěch lidí, jsou jen intelektuálním přínosem
kultuře, což pravé uspokojení nedá. Bohužel, evropská atmosféra, která zbyla po loňském sněhu, umožňuje využít vědeckých poznatků v zemědělství jen poskrovnu. Evropská veřejnost je tradičně konzervativní a politici nejen že se nesnaží moderní trendy podporovat, ale přes odpor vědecké komunity uzákonili paradigma, že přenos genů jako šlechtitelská metoda je zdrojem rizik srovnatelných s prudkými jedy a narkotiky, a proté je nutno ji stejně přísně regulovat. Což pověry a strach z novot úředně utvrzuje. Příkladem může být produkt soudobé genetiky vzácně v Evropě povolený – kukuřice s genem řídícím tvorbu proteinu specificky zabíjejícího larvy můr, motýlů a molů, tedy i zavíječe kukuřičného. Označuje se jako Bt kukuřice. Tým vědců ze Švýcarska, Německa a Velké Británie vypočítal, jaký by byl pro zemědělce rozdíl, kdyby v regionech pod tlakem zavíječe používali Bt kukuřici namísto chemicky ošetřované konvenční kukuřice. Bohužel neučinili výpočet pro Českou republiku, ale údaje pro Německo budou pro nás relevantní. Na pesticidech by německý zemědělec ušetřil 29 amerických dolarů na hektar
půdy. Cena osiv a práce by sice stoupla o 37 dolarů na hektar, ale celkový zisk by byl vyšší o 52 dolarů na hektar, neboť výnos by stoupl o 12,2 %. Proč se tedy Bt kukuřice nepěstuje všude, kde zavíječ řádí?
Politici určili, že hydrolyzát kukuřičného škrobu, kde ani gen ani protein nepřežijí, musí nést označeni „Vyrobeno z geneticky modifikované kukuřice“. Toto značení nemá tudíž s „maximální ochranou zdraví“, jak
politici hlásají, nic společného. Jde jen o podbízení se pověrám a jejich úřední potvrzení, takže podle nich spotřebitel vybírá zboží. Není divu, že produkty z Bt kukuřice si pod takovým nátlakem nevybere. Hydrolyzát
z běžné kukuřice nijak označen není. Spotřebitel by však pro možnost výběru, kterou se politici zaštiťují, měl být poctivě informován označením „Vyrobeno z kukuřice dvakráte ošetřené chemickým insekticidem“. Podle vyhlášky může totiž kukuřice obsahovat 10 až 50 mikrogramů rezidua insekticidů na kilogram, a jelikož jejich změnu během hydrolýzy škrobu, pokud vím, nikdo netestoval, takovéto značení by mělo materiální podklad a rovné podmínky v informování spotřebitele by jistě zvýšily zájem o Bt kukuřici. Leč ze zákona povinné je pouze značení produktů vyrobených z Bt kukuřice, neboť nejde o věcné informování spotřebitele, jak se deklaruje, ale o politické cíle. V důsledku nezájmu o Bt kukuřici, o který se politici postarali, německý – ale také náš – zemědělec oněch 900 korun z hektaru navíc nezíská. Nesvádějme však všechno na druhé. Kráva si značení na siláži nečte a výrobky zvířat krmených GMO se neznačí. Stejně bioplynová stanice nerozlišuje GMO. Proč zde není v oblastech pod tlakem zavíječe používaná výhradně Bt kukuřice? Nezvýšilo by to efektivnost? Prof. Jaroslav Drobník
Vzdálený strýček brambor z Peru zrušil jejich hnití Jsme zvyklí na historii jako na příběhy a výtvory králů, vojevůdců, nověji politiků. Historii ne tak příliš vzdálenou však psal i brambor v boji se silným nepřítelem – houbou.
D
o historie vstoupil nejprve pasivně poté, co Kolumbus objevil Ameriku. To umožnilo, aby se z peruánských And do Evropy rozšířila rostlina nazvaná dnes Solanum tuberosum, zajímavě kvetoucí a tvořící podzemní hlízy. Zprvu se pěstovala jako okrasná rostlina, jak ji můžeme ještě vidět v Rubensově zahrádce v Antverpách. Její hlízy se v Andách jedly, a tak i v Evropě se začaly používat jako zemní jablka, Erde-Apfel, česky erteple. Jak známo, dostaly pak český název brambory, protože k nám přišly z Branibor. Aktivní tvorba historie však začala pro brambor v Irsku. Ke konci války Anglie s Francií tam stoupal počet obyvatel. V roce 1800 tam žilo asi 5 milionů lidí, šest let po konci války, v roce 1821, už 6,5 milionu a za dalších 20 let osm milionů. To byla zoufalá situace, protože hlavní obživou bylo zemědělství. Skoro polovina hospodářství měla jen dva hektary půdy. Proto se obyvatelé zaměřili převážně na brambory, které na této výměře
poskytly pro lidi i dobytek více potravy než obilniny. Irsko v té době žilo doslova z brambor. Za oceánem se však formoval ne-
přítel. V roce 1842 nová choroba brambor – dnes víme, že způsobená houbou Phytophthora infestans – zničila úrodu na ce-
lém východním pobřeží Spojených států a Kanady. Protože v Irsku byly přístavy žijící z obchodu s americkým kontinentem, není divu, že houba snadno oceán překonala. V červenci roku 1845 silně pršelo a úroda brambor slibovala být dobrá. Jenže v srpnu se objevily zprávy o zvláštní nemoci. V září zachvátila okresy Waterford a Wexford a posléze skoro polovinu Irska. Ke cti tehdejším úřadům nutno přiznat, že reagovaly způsobem vynikajícím. Premiér Robert Peel jmenoval vědeckou komisi, která měla prozkoumat chorobu. Jenže komise selhala. Prohlásila, že to je choroba tkvící v samotné podstatě bramboru. Premiér Peel tedy nakoupil obilí v USA a vláda zřídila úřad pro pomoc postiženým. Považovala za nevhodné potraviny rozdávat. Aby si je zemědělci poškození chorobou brambor mohli kupovat, zavedla pro ně placené nouzové veřejné práce, z poloviny hrazené státem. V období let 1845–1846 se jich zúčastnilo okolo 140 000 lidí. Premiér zrušil dovozní cla na obilí, která původně měla chránit anglické zemědělce, i když to znamenalo politickou roztržku až i pád vlády. V roce 1846 se brambory opět neurodily a vláda přestala pomoc zemědělcům subvencovat. Na nouzových pracích se
podílelo koncem roku skoro půl milionu lidí. Jejich organizace se stala nezvládnutelná, takže byly zrušeny a podpora se poskytovala přímo. Vznikly vývařovny a rozdávala se polévka. Pomáhaly dobročinné organizace i náboženské spolky (kvakeři). Krize vyvrcholila v únoru 1847. Vypukly nemoci, lidé umírali na podvýživu, kurděje, v útulcích a vyvařovnách se šířily infekce. Nastal útěk z Irska. Během ledna zaplavily přístav Liverpool zástupy na lodě čekajících uprchlíků, takže tam pomoc muselo dostávat kolem 130 000 lidí. Pak se začalo vyplouvat přímo z malých přístavů Irska. Tam ovšem byly převážně staré lodě, z nichž se mnohé proměnily v „plovoucí rakve“. Protože nejlevnější byla cesta do Kanady, odjelo tam v roce 1847 přes 100 000 Irů. Většinou pak pokračovali do Spojených států. Na podzim roku 1947 se zdálo, že situace s brambory se lepší, ale v následujícím roce plíseň zničila úrodu opět. Situace byla zoufalá. V roce 1849 bylo v útulcích přes 930 000 lidí. V roce 1851 mělo Irsko o dva miliony obyvatel méně než před šesti lety. Zhruba polovina zemřela, a polovina se vystěhovala, většinou do Spojených států amerických. Tak brambor formoval historii Evropy a USA.
Dnes je Phytophthora kontrolovaná chemií – fungicidy. Pěstitelé brambor vědí, že to není jednoduché; záleží na odrůdě, lokalitě, počasí a stejně se to musí průběžně hlídat. Firma BASF vyvinula transgenní brambor vnesením dvou genů jeho vzdáleného „strýčka“ volně rostoucího v Peru, čímž mu zajistila obranu proti této plísni. Kromě toho k selekci transformovaných buněk neslouží gen necitlivosti na antibiotika, kterého se bojí i seriózní lékaři netušíce, kolik takových genů běžně snědí k obědu, ale gen z huseníčku pomáhající přežít imidazolinonové herbicidy. Jenže po řadě polních zkoušek (u nás od roku 2007) podala teprve loni Velká Británie žádost do Bruselu o povolení odrůdy nazvané Fortuna k pěstování. Brusel, jak známo, je názoru, že Boží mlýny jsou z hlediska předběžné opatrnosti nepřijatelně uspěchané, takže ještě hodně dlouho budeme do polí „ekologicky“ dodávat chemii. Podle statistiky Státní rostlinolékařské správy se v roce 2003 u nás ošetřilo fungicidy 135 742 hektarů půdy. To je zásah do přírody, za který se bijí „ekologové“ protestující proti transgenním plodinám. Nezoufejme a buďme trpěliví; pěstování průmyslového bramboru Amflora stihl Brusel schválit za pouhých 13 let! Prof. Jaroslav Drobník
27. února 2012
Ze zahraničí
Ochutnajte
veľa zmenilo a aj na starých sládkov si už málokto spomenie. Hoci pivo je v Japonsku kvôli cenovej dostupnosti nápojom číslo jedna, cudzincov budú domáci skôr vynukovať s jemným ryžovým nápojom saké (čo je v Japonsku všeobecný názov pre alkoholické nápoje), nazývaným aj nihonšu. Hoci nám Stredoeurópanom sa zdá saké trochu prislabé (obsah alkoholu je zvyčajne 15–20 %, teda viac ako v pive či víne), predsa len radi uznáme, že jeho chuť čosi do seba má. Najmä keď spoznáme rôzne druhy saké, a tak ako v prípade vína, si vieme k jedlu vybrať ten správny. Tento nápoj má totiž množstvo chutí i farieb, čo ovplyvňuje najmä to, z akej ryže sa vyrába. Od jesene do jari Ak niekde uvádzajú saké ako ryžové víno, nie je to celkom pravda. Výrobný proces sa viac podobá vareniu a zreniu piva. V oboch týchto prípadoch sa totiž cukor potrebný na výrobu alkoholu získava premenou zo škrobu. Saké má najmenej dvoj tisíc ročnú históriu a výrobne bývali
Sudy na saké nájdete aj pred šintoistickými svätyňami
37
kedysi na každom rohu. Ich počet sa ešte v 50. rokoch minulého storočia rátal na vyše 4000, dnes ich zostala sotva štvrtina. Typická vôňa sa ale roznášala krajom len od neskorej jesene do skorej jari. Vtedy sú totiž najvhodnejšie podmienky pre potrebnú fermentáciu.
Základom kvalitného saké sú špeciálne druhy ryže, pre ktoré je typické dlhšie zrno a najmä vysoký obsah škrobu. Ten sa potom štiepe na jednoduchšie cukry. Ich kvasením vzniká alkohol. Nasleduje destilácia a pridávanie alkoholu do kvaseného nápoja, čím sa zvýši obsah alkoholu podobne ako u portských vín. Text a foto: Jana Janků
a neurazte jeho bohyňu Šida Nový rok vítali milióny obyvateľov krajiny vychádzajúceho slnka horúcim saké – kankaze. Popálenia prstov sa báť nemuseli. Napriek moderným vymoženostiam vrátane izotermických pohárov ho Japonci stále radi pijú tradične – z malých drevených škatuliek.
P
redajcovia i výrobcovia saké v Japonsku si opäť medlia ruky. Od 60. rokov jeho domáca spotreba klesala na úkor piva, hroznového vína, whisky a iných nápojov a naraz je tu v poslednom desaťročí opak. Celosvetový boom japonských reštaurácií, rôznych sushi barov a teppanyaki steak houseov má aj svoju tekutú podobu. A tá sa volá práve saké. Aj k turistickej návšteve Japonska patrí prehliadka výrobne saké a ochutnávka tohto typického japonského nápoja. My sme sa zastavili vo výrobni Akashi neďaleko mesta Sendai. Poháriky rôznych druhov saké boli naukladané pod malým oltárikom. Ani na ňom nechýbal malý maľovaný kalíšok. Vedúci výroby nám prezradil, že ho napĺňajú každý deň, aby si naklonili bohyňu saké nazývanú Šida. Jej priazeň má vraj veľkú zá-
manažérskych oblekoch, v uliciach zábavných štvrtí japonských
sluhu kvalite saké, ktoré vyrobia. A tak sme do jej kalíška pred každým dúškom pár kvapiek priliali aj my. Aby sme ju svojou nepozornosťou neurazili. Pivo s československými koreňmi Tradičná šintoizmom a budhizmom ovplyvnená japonská spoločnosť v minulosti silným alkoholickým nápojom nedrukovala. V posledných rokoch sa však situácia radikálne zmenila. Ísť na pohárik i viac je najmä s kolegami celkom bežné a ak si to želá šéf, takmer neodmietnuteľné. A bežné je aj vidieť tackajúcich sa Japoncov, neraz v elegantných
miest. V Japonsku môžete ochutnať všetky možné druhy alkoholických i nealkoholických nápojov. Ak si budete pochvaľovať chuť tamojšieho piva, vedzte, že domácich ho učili variť česko-slovenskí experti. Aj pôvodná technológia väčšiny pivovaroch pochádza z bývalého Československa a najväčšími odberateľmi českého a slovenského chmeľu i sladu bývali Japonci. V dnešnej ére globalizácie sa však už
Saké sa podáva aj na všetkých svadbách
Pitie saké
Ochutnajte najlepšie saké na svete!
● Teplé saké sa podáva pod názvom kanzake, vychladené sa volá reišu a ak má izbovú teplotu, tak ide o hiya. ● Výber saké je obrovský, na trhu je asi 10 000 značiek. ● Keď už si chcete vychutnať niečo extra, tak siahnite napríklad po dobre vychladenom Koshu, ktoré dozrieva najmenej päť rokov a chuťou pripomína sherry. ● Pri mimoriadne slávnostných príležitostiach si môžte pripiť aj so šumivým saké. ● Pitie saké je často spojené so šintoistickými náboženskými rituálmi, preto zdobené sudy nájdete aj pred chrámami. Nesmie tiež chýbať na svadbách a pri vítaní nového roku. ● Saké sa podáva v malých pohárikoch alebo drevených škatuľkách nazývaných masu.
38
Ze zahraničí
Snad všechny vinohrady na světě mají barvu své půdy, případně zeleně, která mezi řádky roste. Keře jsou od sebe vzdálené tak kolem metru, někde méně, jinde více, a rostou vzhůru. Ale je ostrov, kde je tomu úplně jinak. Leží v Atlantickém oceánu západně od marockého pobřeží a patří Španělsku. Jeho vinohrady jsou šedočerné. Réva se plazí po zemi do stran, někdy tři až šest metrů od sebe. Navíc je zapuštěná do dolíku a obestavěná kamennou půlkruhovitou zídkou. Celý ostrov je od roku 1993 biosférickou rezervací UNESCO.
27. února 2012
Vína
vzešlá z popela P
rvní osadníci přistáli na nejsevernějším z Kanárských ostrovů, Lanzarote, asi 500 let př. n. l. Byli to snad Féničané, možná i Tuaregové, kteří vyměnili velbloudy za čluny. Pravděpodobně je zavál ke zdejšímu pobřeží vlhký a silný atlantský pasátový vítr. Ten tu vane i dnes. Ohýbá palmy, keře i obrovské pryšce. Pročesává vinohrady, rozsévá semínka, pohání lopatky větrných elektráren. Přináší půdě tolik potřebnou vláhu
Vinař Antonio Ricardo Socas Romero (s dcerou Lisou) produkuje vysoce kvalitní červené s kontrolovaným výnosem 2 kg na keř
Keř odrůdy Malvasia starý zhruba 30 let s vysokým výnosem vinných hroznů
v podobě ranní rosy. Jinak tu prší jen deset až čtrnáct dní v roce. Ale zdejší vinaři nezoufají – trénují své keře zapustit kořeny hluboko a daleko do vulkanické půdy, kde je vláhy dost. Většinu vinohradů pokrývá vrstva tmavě šedého lávového popela, která jako houba vodu absorbuje. To je to požehnání ostrovního vinařství. V letech 1730–1736 došlo k obrovské a pozvolné erupci několika sopek. Ty zaplavily a pohřbily 18 vesnic. Naštěstí všichni obyvatelé měli čas odejít. Krajinu lemují malé sopky připomínající velké krtince, dávno vyhaslé, a krášlí přírodu svým zvláštním způsobem. I přes nezvyklé pěstební podmínky dosahují lanzarotští
vinaři skvělých umístění na mezinárodních soutěžích s odrůdami Malvasia, bílý a černý Listan, Moscatel, Diego a Negramol. Chuť každého vína je specifická, vlastní, originální a nezaměnitelná jako u vína z našich odrůd. Za týden pobytu na Lanzarote se mi podařilo navštívit deset vinařství ze sedmnácti. Většinou šlo o malé rodinné podniky, jejichž vína se stačí prodat (nebo vyměnit) místně. Větší vinařství, například Vega de Yuco, El Grifo, Bermejo, La Geria nebo Stratus, vyvážejí do světa. Některé mají skvělé restaurace s dovednými kuchaři s mezinárodními zkušenostmi. Vinařství jsou vybavena nejmodernějšími technologiemi, někde mají i rotační kvasné tanky. Hrozny putují samospádem od sklizně až po lahvování. Moc se tu nepoužívá způsob barrique, ale když už, jde obvykle o sudy jednou či dvakrát použité, aby dubová stopa nepotlačila bohatý ovocitý výraz vína. Vinohradníci získají někde 20 kilogramů hroznů z keře, jinde třeba jen dva. Ti méně produktivní mají víno daleko kvalitnější, protože nabídka bohatství kořenů se nerozmělňuje do příliš velkého množství hroznů, zatímco ti více produktivní poskytují lehčí víno turistům a restauracím na turistický ruch orientovaným. Po ostrově je nejlepší chodit pěšky nebo jezdit na kole. Můžete objevovat nové krásy přírody, získávat hluboké pocity a prožitky, obdivovat sopky, projít se lávovými bublinami a černými poli lávy. Zaručuji vám zcela nevšední úžas z toho, že věci mohou být na naší planetě i jinak, než je známe. Text a foto: Zdeněk Reimann
27. února 2012
Dějiny amerických farem
39
Ona slavná desetiletí, která se zapsala do amerických dějin jako Divoký Západ, jsou plná převratných dobrodružství, ale také těžké a úmorné práce rančerů a farmářů. Zaznamenána jsou v zažloutlých kronikách a předávají se z generace na generaci v nestárnoucích legendách.
V této době se na Divokém Západě už soudci volili. Pobuda a dobrodruh jménem Roy Bean ovšem přišel na skutečně originální nápad. Jmenoval se soudcem sám. Nikoli z lásky ke spravedlnosti, ale proto, že být soudcem znamenalo jak vážené společenské postavení, tak celkem snadnou cestu ke slušnému bohatství.
P
ocházel z Kentucky. Tento stát sice nepatřil k Divokému Západu, ale v roce 1820, kdy Roy spatřil světlo světa, také zdaleka nebyl oázou klidu a míru. Jako mladý muž se Roy objevil v Mexiku. Tam se dostal do křížku se zákonem, když zastřelil jednoho z pistolníků. Pak jeho stopa mizí, je známé jen to, že v občanské válce bojoval na straně Jihu. Za pár let se vynořil v Kalifornii, která právě prožívala opojení ze zlaté horečky. Kalifornské hory a údolí, kam se nahrnuly zástupy dobrodruhů toužící po rychlém zbohatnutí, byly živnou půdou pro zločin. Přestřelky pistolníků a přepady byly téměř na den-
Příběh III.: Soudce Bean a zákon za řekou Pecos ním pořádku a mladý, po dobrodružství toužící mladík nemohl chybět. Podle soudních spisů se utkal s paragrafy znovu a šel za mříže. V mexicko–americkém pohraničí se posléze objevuje znovu, tentokrát jako podloudník. Znovu měl problémy se zákonem, vězení střídalo vězení. Přitom se Roy, který dovedl číst a psát, stal expertem na všechno, co nějak souviselo s právem. Navíc měl dar výřečnosti a nepostrádal ani jisté osobní kouzlo, což mu později otevřelo cestu k soudcovskému povolání. Zvolil se vlastnoručně Zaprášený zapadákov, kde spustil kotvu, byl zlatý důl. Kraj se jen hemžil zloději dobytka a podloudníky. Roy si zde postavil srub a nazval ho Lily Langtry, vznešeným jménem slavné herečky, kterou zbožňoval. V chajdě postavil své soudcovské křeslo. A aby měl co dělat, prodával tam také kořalku a zabíjel čas hazardními karetními hrami.
Plakát k filmu Život a doba soudce Roye Beana s Paulem Newmanem v hlavní roli (1972)
Otisk fotografie z roku 1900 – soudní síň a putyka
Žádný glejt na své soudcovské povolání neměl, ani ho po něm nikdo nechtěl. Držel se pravidla, že jednání musí být rychlá. Protože si nemohl dovolit vynášet hrdelní rozsudky bez poroty, sám si ji vybral. Samozřejmě ze svých kumpánů tak, aby byl verdikt jednomyslný. Divoká doba a rychlé soudy Kraj na západ od řeky Pecos se pašeráky, zloději koní a loupežníky jen hemžil, takže se dalo soudit každý den. Roy se v tom vyžíval. Na důkazy si moc nepotrpěl a vůbec neměl rád delikventy, kteří se pokoušeli obhajovat. Byli-li na tom intelektuálně lépe, než jeho ctihodnost, pak hůře. Roy Bean byl ale cynik a posílal bez jakýchkoliv zábran na šibenici nejen darebáky, ale často jen podezřelé. Aby to neměl ze soudní síně na popraviště moc daleko, postavil si šibenici přímo na otevřené verandě své putyky. Mělo to své výhody. Roy neměl nikdy starost o hosty a lidé se do jeho kořalny táhly jako vosy na bonbon. Nejprve se bavili u soudu, potom u hostinského stolu a jeho podnik jen kvetl. Slabost pro krásnou Lily ho ale stále neopouštěla. Někteří z těch, kteří se dostali před jeho soudní stolici, toho dovedli obratně využít. Stačilo se s ob-
divem zmínit o jejích půvabech a rozsudek byl hned mírný. Podroušená porota Jelikož byla soudní síň přímo v putice, tak při zasedáních, dokonce i v hrdelních případech, teklo hodně whisky a piva. Pil samozřejmě majitel saloonu a soudce, notně si přihýbala i porota. V řadě případů pak závisel verdikt na tom, do jaké míry byli ještě schopni myslet. Toho zase využívali někteří z delikventů a objednávali soudci a přísedícím jednu rundu za druhou. Být mužem zákona bylo v té době v celku výnosné povolání. Za každý úřední úkon dostal soudce poměrně vysoké hono-
Soudce Roy Bean
ráře, a tak jeho příjem závisel na tom, kolik lidí se mu podařilo dostat do soudní síně. Roy si to lehce spočítal, a protože byl v tomto směru podnikavý, postaral se o stálý přísun darebů i dolarů. Sám sestavil skupiny jezdců. Měl své lidi a policii nepotřeboval. Legenda zapustila kořínky Ale konec idylických časů pro soudce a jeho kumpány se nezadržitelně blížil. Pokračující osídlování do té doby pustých krajů znamenalo, že se také sem začala dostávat vláda skutečného zákona. Přišli šerifové, úředníci a řádné soudy. Důsledně se dbalo také na to, aby byl soudce volený. Dokud se volby odehráva-
ly v saloonu, nebylo ještě tak zle, vždycky měl dost prostředků, aby hlasování ovlivnil ve svůj prospěch. Pak ale narazila kosa na kámen. Beanovi, který příliš nevynikal v počtech, se totiž stal malér. Manipuloval s hlasy voličů tak neopatrně, že pro něj jednou hlasovalo víc lidí, než jich tam vůbec žilo. Byl z toho skandál, aféry si všimli novináři a zakrátko se o podivných praktikách samozvaného muže zákona dozvěděli i ve Washingtonu. Odtud přišel striktní pokyn – individuum jako Roy Bean už nikdy nesmí vkročit do soudní síně. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora
Náhrobní kámen soudce Roye Beana
40
Zajímavosti
27. února 2012
„Velký blondýn“ nabízel v Praze své víno V listopadu loňského roku navštívil Prahu představitel roztržitého blondýna, francouzský herec Pierre Richard (77). Byla to už jeho pátá návštěva Česka. Víc než Karlův most či jiná turistická lákadla ho ale tentokrát zajímal vinný sklep v restauraci Mon Rouge Pif. Přijel i proto, aby zdejším znalcům představil své vlastní červené víno vypěstované na vinicích ve francouzské oblasti Languedoc.
livého nešiku z komedií o Velkém blondýnovi. Jak se stal vinařem? Prý náhodou. „Jezdil jsem po Francii a jednoho dne jsem přijel do městečka jménem Gruissan. Vůbec jsem ho neznal, věděl jsem jen, že kdysi posloužilo jako kulisa k nějakému filmu, víc
S
vé víno herec pojmenoval Noce d’Argent – Stříbrná svatba. Jak později prozradil, víno bylo dárkem a odměnou jeho věrné choti. Legendárního Pierra Richarda Praha okouzlila. Jeden večer strávil s manželkou a sestrou v krásném prostředí Novoměstské radnice v centru metropole. „Je mi tu dobře a navíc zjišťuji, že máte zatraceně dobré víno. Asi si u vás koupím pozemek,“ přiznal slavný herec, kterého čeští diváci znají například jako styd-
nic. Pak jsem ale narazil na usedlost, která byla jako ze sna. Daleko od všeho a od všech, na konci světa, blízko moře a obklopená jezery. Voda mě přitom odjakživa fascinuje, musel jsem být v minulém životě ryba. Takže jsem podlehl. Dům jsem koupil i s pozemky a až následně jsem zjistil, že k němu náleží i vinice,“ prohlašuje. Praha má podle Richarda něco, co ostatním místům chybí. „Je to jedno z nejkrásnějších měst Evropy, ne-li úplně nejkrásnější. A to říkám jako Pierre Richard turista, nikoli jako herec, který někam přijede na návštěvu a ví, že by to tam měl chválit. Mám tři nejoblíbenější města – Paříž, Petrohrad a Prahu, ale Praha aspiruje na vítězství. Mimochodem, moje sestra je tu poprvé a nadšením se přímo vznáší. Praha má atmosféru, která nabíjí. Vy to možná tak nevnímáte, ale cizinec to cítí. Navíc miluju umění a tady ho máte na každém kroku – památky, obrazy, klasickou hudbu, jazz, který zbožňuju... Můžete být pyšní na to, jak kulturní je vaše hlavní město. Je mi u vás zkrátka dobře. A abych nezapomněl, jeden čas jsem měl slabost také pro český film, to byla ta slavná éra zlatých šedesátých – Forman, Menzel, Chytilová... Všech si dodnes velmi vážím,“ řekl pro Magazín MF Dnes.
Jak také řekl, narazil u nás na skvělé víno. „Byla to, tuším, frankovka z Mikulova, delikatesní záležitost. Chutnala mi tak, že skoro žárlím. Vlastně mě napadá, že bych si tu mohl koupit vinici. Ne? Tak prý ne... Sestra, která se mi stará o obchod, už na mě vrhá vražedné pohledy, tyhle moje nápady ji přímo vytáčejí,“ směje se. Do Česka pozvali herce zástupci společnosti, která v dubnu na výstavišti v Holešovicích představí veletrh Víno & delikatesy. Během večera se ochutnávalo Richardovo víno a pak i vzorky vín českých a moravských vinařů a k tomu sýry, paštiky a jiné kulinářské speciality od českých i zahraničních firem. (zb)
2x foto archiv V&D
Herce Pierra Richarda (uprostřed a dole) přišly pozdravit známé osobnosti jako třeba herečky Tereza Kostková (nahoře vlevo) nebo Sabina Laurinová (vpravo)
TIRÁŽ
Ohlédnutí za Svatohubertskou jízdou Svatý Hubert s bohyní lovu Dianou po roce opět přijeli do Hejnic v Jizerských horách, aby symbolicky převzali vládu nad tímto městem. Tradiční Svatohubertskou jízdu zde již popatnácté pořádali učitelé a žáci z místní Střední školy hospodářské a lesnické.
VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail:
[email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail:
[email protected]
P
očetné publikum shromážděné před budovou školy si nejprve vyslechlo zpěv a hru trubačů, kteří tímto uvítali svatého Huberta s jeho početnou družinou. Diváci si mohli vychutnat pohled na sokolníky, podkoní či psovody v dobových kostýmech nebo typic-
kých tmavozelených uniformách. V čele se svatým Hubertem a Dianou na koních se pomalu celý průvod přesunul k městskému úřadu, kde starosta města předal svatému Hu-
bertovi na jeden den vládu nad Hejnicemi. Posledním zastavením byla bazilika Navštívení Panny Marie. Sem přinesli členové družiny střelenou zvěř jako dar, za
nějž je pak požehnáno lovu. Po odsloužení svatohubertské mše přišla nejočekávanější chvíle – pasování nových adeptů myslivosti. Text a foto: Kristýna Housová
POZOR: Pokud jste i vy nebo vaše děti navštívili nějakou ojedinělou akci, ať už ve světě nebo u nás, podělte se o své zážitky s našimi čtenáři. Stačí, když nám událost krátce popíšete a text pošlete e-mailem na adresu:
[email protected]. Fotky v digitální podobě jsou samozřejmě vítány. Otištěné texty odměníme částkou 500 Kč.
GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 6. února 2012 TISK: Ústecké tiskárny, s. r. o., www.ustecketiskarny.cz Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ
27. února 2012
I
Rozvoj venkova
Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky
Jednotný postup MMR a Agrární komory ČR směrem k EU
MMR ČR hlásí splnění cílů pro loňský rok
Kohezní politika EU a strukturální fondy byly hlavním tématem jednání ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského s viceprezidentem Agrární komory ČR Bohumilem Beladou.
Statistickou tečkou za čerpáním evropských fondů v roce 2011 je vydávaná Měsíční monitorovací zpráva. Její souhrn potvrzuje, že žádný z operačních programů v rámci Národního strategického referenčního rámce nebude za rok 2011 vracet prostředky do evropského rozpočtu. Všechny české operační programy splnily k 31. 12. 2011 tzv. pravidlo n+3 pro alokaci 2008 (včetně 1/6 alokace 2007). Na žádný operační program tak nebylo aplikováno automatické zrušení závazku. Jednotlivé operační programy se pouze lišily ve způsobu naplnění tohoto limitu čerpání v závislosti na stavu realizace ke konci roku 2011. V některých případech totiž došlo například k užití institutu předběžných plateb. „Samozřejmě bychom mohli mít ambicióznější cíle, nicméně se daří plnit klíčová kritéria. Naše údaje se ukázaly jako spolehlivější ukazatel než katastrofická vyjádření některých politických expertů na evropské fondy,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
V
pracovně ministra Jankovského se tato témata probírala detailně s ohledem na určité průsečíky v činnosti ministerstev pro místní rozvoj a zemědělství. Rozvoj venkova mají ve své náplni práce oba úřady a je nutné, aby se zájmy zemědělců na jedné straně a starostů na druhé diametrálně nelišily. Jde například o tok peněz z EU do jednotlivých pilířů Programu rozvoje venkova. V době počínající ekonomické krize se totiž zvažovalo, kde případné krácení podpůrných prostředků bude nejméně bolestivé. „Musíme ale uvažovat i tak, kde je využití evropských zdrojů nejefektivnější,“ řekl ministr Jankovský, který klade důraz na význam kohezní politiky. Podle zemědělců je ale nutné vidět při zmínce o rozvoji venko-
KRÁTCE Z MMR
Stručný přehled čerpání z evropských fondů k 5. říjnu 2011 ● 74 824 podaných žádostí o podporu v celkové hodnotě 1 166,4
mld. Kč (146,2 % celkové alokace NSRR) ● 33 725 rozhodnutí/smluv o poskytnutí dotace v celkové hod-
notě 562,2 mld. Kč (70,5 % celkové alokace NSRR) ● 308 mld. Kč proplaceno příjemcům (38,6 % celkové alokace
NSRR) Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada (vlevo) během jednání s ministrem pro místní Foto Eugenie Línková rozvoj Kamilem Jankovským
va i vliv zemědělství nejen z hlediska produkce, ale i zaměstnanosti a sociální politiky. Bohumil Belada proto vidí úspěch během evropských vyjednávání v rámcovém přístupu zástupců obou rezortů, kdy se jedni nebudou snažit ubírat těm dru-
hým z jejich podpůrných prostředků, aby sami měli víc. „Naše pozice je taková, že se bráníme škrtům, a to v jakémkoliv pilíři. Chceme uhájit národní balíček peněz, jak byl stanoven přístupovými dohodami,“ dodal Belada.
S tímto názorem se shodoval i ministr Jankovský, jehož rezort doposud neměl s Agrární komorou ČR žádné střety a jejich zájmy na co nejefektivnější rozvoj venkova jsou v mnoha bodech schodné. Eugenie Línková
Centralizované zadávání veřejných zakázek pomáhá a šetří Dne 27. ledna uspořádalo ministerstvo pro místní rozvoj konferenci k hlavním principům zjednodušování postupů pro žadatele a příjemce při čerpání evropských peněz v období let 2014–2020. Hlavním předpokladem je sjednocení a zjednodušení administrativních postupů a zavedení srozumitelných pravidel. Dále je to podpora realizace systémových projektů, které budou zaměřeny na pomoc při přípravě a realizaci projektu.
„N vat, že evropské peníze ení reálné si představo-
budeme rozdávat bez jakýchkoli pravidel. Nicméně už dnes víme, jak a kde můžeme budoucím žadatelům a příjemcům v jejich roli ulevit, abychom zároveň dodrželi potřebnou míru transparentnosti a kontroly,“ říká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Účastníky konference byli zástupci jednotlivých rezortů, krajů, ale také zástupci z řad řídících orgánů a samozřejmě také představitelé odborné sféry. V rámci konference byli seznámeni s aktuálním stavem aktivit v oblasti zjednodušování procesů a zástupci ministerstva představili soubor doporučení, které je vhodné aplikovat při přípravě procesů v rámci dalšího programového období.
Tato aktivita vychází jednak z nařízení EK pro programové období 2014–2020, které požaduje snížení administrativní zátěže v rámci všech fondů Společného strategického rámce a je také v souladu s programovým prohlášením vlády, které klade důraz na zjednodušení administrativy při rozdělování finančních prostředků z fondů EU. To by mělo v praxi vést především ke snížení administrativní zátěže na straně žadatelů a příjemců. Cílem celého procesu je zjednodušování administrace, odstraňování legislativních bariér a zkracování administrativních lhůt. Nelze však zapomínat na zachování prvků kontroly. Jedině tak zůstane podpora z veřejných zdrojů dostatečně transparentní. (mmr)
● 138,7 mld. Kč certifikovaných výdajů předložených Evropské
komisi (17,4 % celkové alokace NSRR) Více na www.strukturalni-fondy.cz/Mesicni-monitorovaci-zprava. (dvo)
Podnikatelé uvítali novelu zákona o veřejných zakázkách Poslanecká sněmovna v lednu schválila novelu zákona o veřejných zakázkách. „Nakládání s veřejnými financemi se tak stane výrazně transparentnější a efektivnější,“ uvítal tento krok ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Právě MMR novelu zákona vypracovalo. Podnikatelů se dotkne výrazné omezení ekonomické a finanční kvalifikace. Ekonomická kvalifikace bude nahrazena prohlášením dodavatele o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Jako technickou kvalifikaci bude moci zadavatel požadovat pouze reference (nikoli již systém certifikátů ISO či jiné certifikáty). Povinně bude nově zadavatel uveřejňovat textovou část zadávací dokumentace, smlouvy od půl milionu korun, skutečně uhrazenou cenu za celou zakázku a také subdodavatele, kterým hlavní dodavatel za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo více než 5 % v případě významné veřejné zakázky. Dochází i k povinnému zrušení zadávacího řízení při malém počtu hodnocených. Pokud by tedy zadavatel měl hodnotit méně než dvě nabídky, musí zadávací řízení zrušit. Odstraňuje se také možnost omezovat počet účastníků na základě lepší kvalifikace nebo losování. Dochází také ke zpřísnění sankcí. Všechny sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsou dvojnásobné. Jsou nově povinné elektronické aukce. U dodávek vymezených prováděcím předpisem bude zadavatel povinen provést hodnocení prostřednictvím elektronické aukce. V návrhu novely zákona je výslovně stanoveno, že zadavatel je povinen poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon má podporu i u podnikatelské veřejnosti. „Vítáme přijetí tohoto zákona jako zásadní krok k efektivnějším a průhlednějším zakázkám,“ uvedla nezisková organizace Transparency International. Obdobné je stanovisko Platformy pro transparentní veřejné zakázky, jejímiž členy jsou kromě Transparency International např. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR či Americká obchodní komora v ČR. (zb)
II
Rozvoj venkova
27. února 2012
Sněmovna podpořila vládní novelu stavebního zákona
KRÁTCE O BYDLENÍ
Poslanecká sněmovna podpořila na začátku února vládní novelu stavebního zákona v prvním čtení. Předloha má například umožnit lidem, aby připomínkovali návrhy územních plánů už v takové fázi úředního procesu, kdy to dosud možné nebylo. Změna má také posílit pozici vlastníků pozemků dotčených územním plánem.
Mapa nájemného pomáhá lepší orientaci v cenách Koncem loňského února zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) projekt Mapa nájemného – on-line databázi volně sjednaného nájemného. Dokument je dostupný na internetové adrese www.mmr.cz/mapanajemneho. Ke konci roku 2011 byly zveřejněny údaje ze všech 639 určených měst a obcí nad 2000 obyvatel, u nichž k 1. lednu 2011 skončila účinnost zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu. Posledním dnem roku 2010 skončila regulace nájemného přibližně pro 400 000 bytů v České republice. Celkem se regulace týkala přibližně 700 000 bytů. Nutno dodat, že v Praze, ve všech krajských městech mimo Ostravu a Ústí nad Labem a ve všech městech Středočeského kraje s více než 10 000 obyvateli byl poslední deregulační krok rozložen do dvou let. Nájemné tedy bude možné jednostranně zvyšovat do konce roku 2012. Zákon č. 107/2006 Sb. neukládá v žádném případě pronajímatelům povinnost nájemné zvyšovat. Jde pouze o zákonnou možnost, kterou pronajímatel bytu může a nemusí v časově omezeném období platnosti zákona č. 107/2006 Sb. využít. Samotná mapa nájemného nemá sloužit jako podklad pro rozhodování soudů ve sporech o určování výše činží, ale je určena pro majitele bytů i nájemníky pro lepší orientaci v cenách nájemného po deregulaci. Ministerstvo pro místní rozvoj si od internetové mapy slibuje, že pomůže předcházet soudním sporům. Mapu zpracoval a provozuje v souladu se zadáním ministerstva pro místní rozvoj brněnský Institut regionálních informací, který ji musí provozovat do poloviny roku 2012. O dalším provozovateli ani podobě mapy dosud rozhodnutí nepadlo. (zb)
Nájmy se liší krajově i podle lokalit města Nájemné za byty se liší nejen podle jednotlivých krajů, rozdílně se platí i v různých lokalitách města. Třeba v pražských Nuslích bude od května bydlení v obecních bytech výrazně dražší než například v Bubenči či na Vinohradech. Některé městské části, jako například Praha 5, Praha 1 či Praha 4 vyšponovaly podle Sdružení nájemníků nájemné za metr čtvereční na maximum, které umožňuje zákon. Šéf sdružení Milan Taraba nedávno poznamenal, že tento fakt může po úplné deregulaci v roce 2013 paradoxně znamenat zlepšení finanční situace některých nájemníků. Myslí si to i ekonomka a analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Analytik Cyrus Karel Potměšil však na druhou stranu nevylučuje pokračování a zintenzivnění trendu vystěhovávání sociálně slabších Pražanů z větších bytů v širším centru města na periferie do bytů malometrážních. Milan Taraba je přesvědčen, že úplná deregulace nájemného v roce 2013 v souvislosti s pokračující ekonomickou recesí povede v mnoha případech ke snížení tržního nájemného na území celé Prahy. „V lednu 2013 už nebude umožněno majiteli bytu, ať už soukromníkovi, nebo městské části, zvýšit nájemné bez toho, aniž by se ptal nájemníka. Nově bude muset existovat písemná dohoda mezi majitelem a nájemníkem. Pokud nebude podepsána, pak bude rozhodovat soud. Nikoliv však již plošně, ale s ohledem na každý jednotlivý byt. Na jeho polohu, stáří, velikost, vybavení a podobně,“ popisuje očekávanou praxi Taraba. (zb)
D
Ilustrační foto Zub
osud můžou námitky vůči připravovaným územním plánům uplatnit jen majitelé pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Nově budou moci námitky vznášet všichni vlastníci pozemků a staveb, kterých se navrhované řešení územního plánu týká.
Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský řekl, že prostor pro účast veřejnosti by ale neměl umožňovat obstrukční jednání. Mezi nejdůležitější změny zařadil širší použití zásady „jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí“. Zpravodaj k novele Jaroslav Krupka (ODS) podotkl, že stavebníci dříve museli navštívit třeba i dva stavební úřady ve dvou různých obcích. Smyslem novely zákona je podle ministerstva odstranění nedostatků nynější normy a postupná deregulace stavebního práva. Cílem má být urychlení, zjednodušení a zlevnění přípravy a povolování staveb rozšířením okruhu staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Rozšiřuje se výčet případů, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas a také se zpřesňuje postup při vedení zjednodušeného územního řízení. (zb)
Klíčová role obcí v oblasti sociálního bydlení Loni v červenci přijala vláda koncepci bydlení do roku 2020. Jedním z cílů je zvýšení dostupnosti bydlení pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením, jako jsou osoby se zdravotním postižením, senioři či lidé z nízkopříjmových domácností.
M
inisterstvu pro místní rozvoj bylo spolu s rezortem práce a sociálních věcí uloženo předložit do poloviny příštího roku návrh komplexního řešení sociálního bydlení, jehož součástí má být i revize stávajících sociálních dávek včetně zvážení jejich případného převodu do kompetence obcí. Koncepce přitom počítá s celkovým posílením úlohy obcí v bytové politice. Zvláště v oblasti sociálního bydlení je role obcí klíčová. Jsou je-
diným subjektem, který je do budoucna schopen nést a efektivně vykonávat tuto odpovědnost. Musí však k tomu získat potřebné nástroje legislativního charakteru a především finanční prostředky. Co je sociální bydlení V současné legislativě není tento pojem definován s výjimkou zákona o dani z přidané hodnoty a nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. Pro účely poskytnutí dotace na výstavbu je byt pro sociální bydlení omezen maximální podlahovou plochou (120 m2), jsou stanoveny podmínky pro uzavření nájemní smlouvy (ve vazbě na životní minimum nájemce) a omezena doba nájmu na dva roky. Kusá legislativní úprava je odrazem pří-
stupu k problematice podpory bydlení, které upřednostňuje podporu těch, kdo bydlení poptávají, před těmi, kdo ho nabízí. I zde se podpora omezuje především na výstavbu nových bytů a nepracuje s možnostmi využití stávajícího bytového fondu. Na rozdíl od zahraničí hraje malou roli neziskový sektor. Případy, kdy je nezisková organizace vlastníkem nebo nájemcem bytu, který pronajímá nebo podnajímá, není (oproti zahraniční praxi) prakticky využívána. Nově má být sociální bydlení pojímáno prostřednictvím institutu bytové nouze, resp. vymezením skupin osob a situací, při nichž bude veřejná správa (resp. obec za podpory státu) v oblasti intervenovat. Osvědčení o bytové nouzi by bylo vydáno na dobu určitou, zpravidla jednoho roku, a zakládalo by ná-
rok na poskytnutí služby krizového bydlení, obdobně, jako je tomu např. v Německu. Je nutné opustit koncept zaměřený na výstavbu nových obecních bytů či na vazbu na byty ve vlastnictví obcí vůbec. Případná podpora další výstavby bytů ze strany státu by pak měla být nasměrována pouze tam, kde dlouhodobě nejsou k dispozici volné nájemní byty ani v obecním a ani v soukromém vlastnictví a kde potřeba dalšího bydlení existuje. Podle dotazníkového šetření, které bylo v letošním roce zpracováno pro Státní fond rozvoje bydlení jde především o menší obce (největší nedostatek nájemních bytů vykazuje kategorie obcí mezi 1000–1999 obyvateli). Nejmenší obce pak nájemní bydlení nemají, nebo jde o bytový fond v řádu jednotek. (mmr)
KOMENTÁŘ
Strategie bytové politiky Ing. Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj
P
rincip a cíl bytové politiky státu spočívá zejména ve vytváření vhodného právního, institucionálního a fiskálního prostředí pro aktivity všech aktérů na trhu s byty. Stát by neměl překážet ekonomickému fungování trhu s byty; zároveň však musí činit podpůrné kroky zacílené na ty skupiny domácností, které se samy o své bydlení na trhu postarat nemohou. Koncepce bytové politiky schválená vládou představuje pro jednotlivé rezorty závazný strategický dokument, v němž jsou stanoveny základní směry vývoje i konkrétní cíle v oblasti bydlení. ●
Podpora výstavby nájemních bytů Prioritou ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského je podpora bydlení. Tomuto záměru má pomoci Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), v jehož čele stojí jako nový ředitel Jiří Koliba.
K
oliba na MMR působil již v době vlády premiéra Fischera jako náměstek ministra Vondrušky. V čele SFRB nyní vystřídal Lubomíra Vaise. Nedávno představil své plány. Podle vlastních slov chce Jiří Koliba v nejbližším období zajistit peníze na podporu moderni-
zace bytových domů. Plánuje také oživit státní pomoc mladým rodinám, které si pořizují vlastní bydlení. Ví, že na státní rozpočet se v době škrtů příliš spoléhat nemůže. „Na obzoru jsou ale nové možnosti, kde finance získat. Jde například o využití peněz z fondů EU nebo z prodeje emisních kreditů,“ řekl Koliba. Kvůli získávání peněz z nových zdrojů, jako jsou například evropské fondy nebo dokonce soukromí investoři, bude podle Koliby nutné změnit zákon o SFRB. Bude třeba co nejvíce zjednodušit postupy pro získá-
vání úvěrů pro předem určený záměr, který by řešil sociální záležitosti. „Dalším zdrojem financí pro SFRB může být část peněz z budoucího prodeje emisních kreditů. V dohledné době kvůli tomu začnou jednání MMR s resortem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu,“ doplnil Koliba. SFRB bude pod vedením Jiřího Koliby pokračovat také v podpoře výstavby nájemních bytů. Na letošní rok má na tento účel vyčleněno 300 milionů korun. Výzvu k podávání žádo-
stí o výhodné úvěry na výstavbu nájemních bytů SFRB vyhlásí pravděpodobně v březnu. Jde o zajímavý produkt pro obce a bytová družstva. Fond bydlení má letos na výdaje k dispozici 1,7 mil. Kč. Proti roku 2011 mají výdaje SFRB klesnout o 193 mil. Kč. Příjem ze státního rozpočtu letos fond nemá žádný. „Samozřejmě že se budeme pokoušet získat nějaké prostředky od státu pro rok 2013,“ slíbil Koliba. Zhruba 800 mil. Kč ročně přiteče do fondu bydlení ve formě splátek již poskytnutých úvěrů. (zb)
27. února 2012
Inzerce
III
IV
Rozvoj venkova
Tereos TTD získal Moravský lihovar Kojetín Největší český výrobce cukru a lihu, společnost Tereos TTD, dokončil 13. února akvizici Moravského lihovaru Kojetín, a. s. rádi, že se nám podaři„Jsme lo lihovar v Kojetíně získat.
Je to další krok v růstu naší společnosti,“ uvedl předseda představenstva Tereos TTD Oldřich Reinbergr. Tereos TTD získá všech 100 % akcií Kojetína a ten se tak stane jeho dceřinou společností. Ještě v průběhu roku by ale mělo dojít k fúzi obou společností. Moravský lihovar Kojetín, a. s., je významným producentem kvalitního kvasného lihu z cukrové řepy, který se využívá zejména v potravinářském průmyslu. Jedním z hlavních důvodů akvizice bylo efektivní využití základní suroviny společnosti Tereos TTD – cukrové řepy. „Naše společnost je největším zpracovatelem cukrové řepy v ČR a kvůli kvótám na výrobu cukru již nemůže dále zvyšovat kapacitu svých cukrovarů. Protože jsme ale chtěli dále růst, hledali jsme alternativy,“ říká Oldřich Reinbergr. Nakonec se rozhodl získat lihovar v Kojetíně, který je proslulý velejemným lihem nejvyšší kvality.
INZERCE
S lihovarnictvím má společnost Tereos TTD dobré zkušenosti. V lihovaru v Dobrovici vyrábí bioetanol a v lihovaru v Chrudimi pitný a technický líh. Nyní tak své portfolio rozšiřuje i o líh velejemný. „Díky novému lihovaru a doplnění portfolia budeme moci našim zákazníkům nabídnout ještě vyšší flexibilitu a stabilitu než doposud,“ pochvaluje si obchodní ředitel společnosti Tereos TTD Martin Kolář. Tereos TTD patři mezi deset největších potravinářských firem v ČR. Ročně zpracuje ve dvou cukrovarech a dvou lihovarech více než 2,4 milionu tun cukrové řepy, která je dodávána 450 pěstiteli z plochy větší než 35 000 ha. Hlavními výrobky společnosti jsou cukr (300 000 tun ročně) a líh (880 000 hektolitrů ročně), a to pitný i pro energetické účely. Vedlejšími produkty jsou řepné pelety – krmivo pro hospodářská zvířata, lihovarnické výpalky a vápenná šáma jako hnojiva, která se vrací zpět na pole. Společnost je českým průkopníkem biopaliv – ako první u nás začala vyrábět ekologicky šetrné automobilové palivo E85. Jakub Hradiský, vedoucí komunikace
27. února 2012
Agrární komora ČR představila regionální potraviny na veletrhu Top Gastro Gastronomického veletrhu Top Gastro, a tím i navazujícícho středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World, se zúčastnila i Agrární komora ČR. „Na veletrhu byl na větší prostoře i stánek Agrární komory ČR,“ potvrdil její prezident Jan Veleba.
Č
trnáct potravinářských firem tam po čtyři dny doprovázeli dva ředitelé okresních agrárních komor – Jana Nováková z Ústeckého kraje a Karel Coufal z kraje Vysočina. Společně představili vítězné vý-
robky z regionálních soutěží o nejlepší místní potraviny. Agrární komora ČR je jejich zakladatelem a soutěže trvají již sedm let. Mají velký úspěch a se zájmem návštěvníků se setkávaly i na veletrhu Top Gastro. Po celé čtyři dny se tak na stánku Agrární komory ČR ochutnávalo, ale i jednalo. „Veletrh tohoto druhu má pro jednotlivé, většinou rodinné firmy velký význam. Navazují se důležité obchodní vztahy. Pro Agrární komoru ČR je to dobrá vizitka její práce, kdy dáváme široké veřejnosti doslova pocítit, v čem jsou regionální speciality zajímavé, jedinečné a vysoce kvalitní,“ dodal Cou-
fal. Podle ředitelky Jany Novákové mají samotní zemědělci a potravináři v jedné osobě, kteří tyto regionální speciality vyrábějí, velkou chuť se takových prezentací zúčastnit. Proto obdobný stánek představí Agrární komora ČR na veletrhu Salima v Brně, tamtéž na blížícím se veletrhu Techagro a v dubnu opět
v Praze-Holešovicích na veletrhu Víno & delikatesy. Nabízely se uzeniny od pardubického rodinného řeznictví Kořínkových, 100% ovocné a zeleninové šťávy Vitaminátor, medy ochucené ovocnou trestí, cukrovinky, sýry a mnoho dalších českých specialit. Text a foto: Eugenie Línková
27. února 2012
V
České zemědělství
Mimořádná příloha Zpravodaje Agrobase o historii a budoucnosti agrárního sektoru v České republice
Foto archiv AKČR
P
ohledů na české zemědělství může být, a také je, velmi mnoho. Většinou jde o jednotlivosti, fragmenty a velmi málo autorů předloží čtenáři syntézu a z ní vycházející pokusy o predikci dalšího vývoje. Rozhodl jsem se, že se o tento nelehký úkol pokusím a výsledek předložím čtenářům Zpravodaje Agrobase k diskuzi. Proti svým zvyklostem a pro jednoduchost a přehlednost jsem se rozhodl, že základem konceptu budou tentokrát jednoduché tabulky a grafy proložené spojovacím textem s tím, že veškerá uvedená čísla pocházejí z oficiální databáze ČSÚ. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
V příloze 5x ilustrační foto Zub
Historie výkonnosti českého zemědělství J
edno staré židovské přísloví říká, že „naše budoucnost začíná tam, kde je naše minulost“. Základním ukazatelem vývoje zemědělství je hrubá zemědělská produkce (HZP) měřená ve stálých cenách. V tabulce 1 je HZP vztažena ke třem časovým hranicím – letem 1936, 1990 a 2010. Z tabulky vyplývá, že české zemědělství bylo v první polovině minulého století vysoce výkonné. V naší době jeho výkon hluboce zaostává a mění se jeho struktura v neprospěch finální živočišné produkce. Když přejdeme z makroekonomiky HZP celého země-
dělství na hodnocení produkce na jeden hektar půdy, pak výsledek vidíme v tabulce 2 (k dispozici máme časovou řadu jen od roku 1948). Stručné závěry z této tabulky říkají: ● Po válce, v roce 1948, byla produkce pochopitelně velmi nízká. ● Do roku 1990 se 2,2krát zvýšila, aby se v naší době vrátila na úroveň konce 60. let ● Rostlinná produkce, která vyrábí suroviny, převýšila živočišnou, která vyrábí finální produkt, vytváří pracovní místa a přidanou hodnotu. Zlom nastal v roce 2008,
Tab. 1: Hrubá zemědělská produkce (mil. Kč, stálé ceny roku 1989, ČSÚ) rok 1936 1990 2010
celkem 80 946 106 142 68 123
rostlinná produkce 42 501 44 416 35 053
živočišná produkce 38 444 61 725 33 069
čtyři roky po našem vstupu do Evropské unie. Demografický vývoj V další části si povšimneme, jaký byl demografický vývoj českého zemědělství. K dispozici máme opět časovou řadu od roku 1948. Z tabulky 3 je patrné, že české zemědělství prošlo dramatickým demografickým vývojem, ze kterého lze mimo jiných vypíchnout následující postřehy. Prudké snižování stavů pracovníků skončilo v polovině 80. let minulého století a další sestup do roku 1990 byl velmi pozvolný. Tento vývoj kopíruje nárůst produkce od doby konsolidace v polovině 80. let, který je dán mimo jiné prudkým rozmachem nezemědělské (tzv. přidružené) výroby. Po roce 1990 se stavy pracovníků prudce propadají, což odpovídá ústupu odvětví živočišné výroby, která je základem
zaměstnanosti. Ve sledovaném období dochází k významnému snížení podílu žen z nadpoloviční většiny k jedné třetině poměru k mužům. ●
Tab. 2: Hrubá zeměd. produkce na 1 ha z. p. (Kčs/Kč, stálé ceny roku 1989, ČSÚ) rok
HZP celkem
1948 1950 1970 1990 2010
11 299 14 237 17 962 25 040 16 081
Tab. 3: Pracující v zemědělství (tis. fyzických osob, ČSÚ) 1948 1960 1980 1990 2000 2010
1313,8 862,0 575,3 539,8 115,1 132,8
VI
České zemědělství
27. února 2012
Základem zemědělské produkce je půda S půdou je spojené veškeré podnikání v zemědělství. Nezávisle na tom, jaký zrovna panuje politický systém, je právě půda nezpochybnitelným majetkem každé země, jejích zemědělských nebo jiných společností či fyzických osob. Půda se v zemědělství jednoduše dělí na zemědělskou a ornou. Bude zajímavé podívat se prostřednictvím historických statistických záznamů, jak se čísla spojená s půdou mění.
Č
ísla z tabulky 4 jsou možná pro mnohé překvapivá. Lze z nich vyvodit celkem jasné závěry. Jednak se postupem doby půdní fond samozřejmě zmenšuje. Bez rozdílu, o jak kvalitní jde půdu nebo přímo ornici, ukrajuje se z ní a staví se na ní mnohdy nevzhledná betonová monstra, nejen sídliště. Bohužel tempo snižování podílu orné půdy je největší v posledních dvaceti letech. Zatím-
co mezi lety 1920 a 1990 ubývalo ročně v průměru jenom 8500 ha orné půdy, v posledních dvaceti letech to už bylo
Tab. 4: Bilance půdy (tis. ha, ČÚZK) rok
zemědělská půda
orná půda
% zornění
1920 1945 1990 2010
5094 4758 4288 4234
3814 3641 3219 3008
74,8 76,5 75,1 71,0
Tab. 5: Struktura osevních ploch (%, ČSÚ) rok obiloviny celkem luskoviny brambory cukrovka řepka pícniny
1990 50,5 1,7 3,4 3,6 3,2 33,6
2000 54,5 1,3 2,3 2,0 10,8 24,0
2011 59,0 0,9 1,1 2,3 15,0 17,0
Tab. 6: Produkční plocha zeleniny (ha, ČSÚ) rok zelí květák kapusta celer mrkev petržel kedlubny okurky rajčata cibule česnek hrách celkem
1945
1960
1990
2010
6880 698 672 302 2090 332 x 2452 771 1755 42 946 16 940
3514 1428 961 919 2289 860 742 4246 911 3892 377 1274 21 413
3463 2799 976 1122 3836 1097 1161 4449 2431 5951 1272 2426 30 983
1226 374 171 448 1052 451 440 1550 1159 2376 288 1261 10 796
10 550 ha s tím, že tempo se dále zvyšuje. Procento zornění půdy bylo už ve 20. letech minulého století velmi vysoké, což ukazuje na velmi vyspělou agrární soustavu a dobré kořeny. To se časem mění. Zemědělskou půdu, kterou máme k dispozici, však využíváme jenom z necelých 85 %. Když vezmeme rok 2010, pak obhospodařovaná zemědělská půda vykazovala 3,523 milionu hektarů a orná půda 2,540 milionu hektarů. Snižování plochy obhospodařované půdy není jediné negativum. Za velký problém z pohledu budoucí půdní úrodnosti považuji dramatickou změnu struktury osevních postupů, která je vynucená úpadkem stavů chovaných hospodářských zvířat. Největší změny v tomto směru nastaly v posledních dvaceti letech. O tomto stavu více napoví struktura osevních ploch, kterou zobrazuje tabulka 5. Interpretace tohoto vývoje je celkem jednoznačná a vysvětlení se nabízí vcelku jednoduché. Z tabulek se totiž čte jako z knihy, která svými řádky prozrazuje, že dvě hlavní tržní plodiny – obiloviny a řepka – už zaujímají celkem 74 % orné půdy! A co si zaslouží za větou neméně takový vykřičník, je sku-
Tab. 7: Úroveň zemědělské výroby na 1 ha zemědělské půdy (ČSÚ) sklizeň zrnin (kg)
brambor (kg)
výroba
olejnin (kg)
cukrovky (kg)
jatečných zvířat (kg. ž. hm.)
mléka (l)
vajec (ks)
7 80 220 329
1156 950 656 870
126 296 185 152
508 1133 633 741
290 868 716 351
rok 1950 1990 2000 2010
386 2146 1527 1968
1420 414 345 189
tečnost, že pícniny, důležitý faktor stability půdní úrodnosti, poklesly téměř na polovinu. Technické plodiny, rovněž důležité pro půdní úrodnost, poklesly na polovinu dřívější vý-
Možná že někdo namítne, že jde o relativně malou plochu. Ano, ale velká ekonomika začíná právě u takových malých čísel, která v součtu dávají žádoucí výsledek.
pohledu vypadá vývoj výroby následovně. Sledujte se mnou jednotlivé sloupce rostlinné produkce a živočišné. Z čísel uvedených v tabulce 7 lze odvodit následující závěry: Úroveň produkce hlavních komodit byla po válce celkově samozřejmě nižší, ale našly se výrobky, jejichž intenzita produkce byla vyšší než nyní (brambory, cukrovka) a výrobky, které se současné úrovni blížily (jatečná zvířata, mléko). Vrcholu produkce dosáhlo české zemědělství na konci 90. let minulého století. Od té doby, s výjimkou obilovin a olejnin, trvale klesá. Největší pokles zaznamenávají komodity živočišné produkce – tedy té produkce, která vytváří zaměstnanost a přidanou hodnotu. V návaznosti na toto konstatování nyní přejdu ke stavům hospodářských zvířat. Jejich vývoj od roku 1935 až do dnešní doby ukazuje tabulka 8 a graf 1. Ani ty nepotřebují dlouhé komentáře. Hodnocení těchto statistických dat není příliš radostné a je celkem jednoznačné. Stavy skotu a prasat jsou nízké nejen ve srovnání s rokem 1990, ale i proti stavům za první republiky. Současný stav prasat hodnotím jako tragický, toto odvětví je u nás v podstatě rozvrácené. Určitou intenzitu vykazuje pouze
Graf 1: Vývoj stavu hospodářských zvířat v letech 1960–2011
měry. I to je alarmující prvek, na nějž je třeba konečně reagovat. Jednou z možných reakcí je rozvoj zemědělských bioplynových stanic s povinností spotřeby části substrátů z víceletých pícnin. Bližší možnosti a data uvedu v další samostatné stati. Pro dokreslení nepříznivého vývoje využívání základního výrobního nástroje, tedy půdy, a faktických skutečností spojených s půdou uvedu pro zamyšlení čísla z oboru, který se vyznačuje vysokou přidanou hodnotou výroby a vysokou zaměstnaností. Tím oborem je zelenina. Vývoj její produkční plochy ukazuje tabulka 6.
Zhodnocení vývoje úrovně zemědělské výroby Jedno z nejobjektivnějších kritérií hodnocení vývoje českého zemědělství je jednotková produkce hlavních výrobků rostlinné a živočišné výroby na hektar zemědělské půdy. Z tohoto
drůbež a v posledních letech stoupají stavy ovcí. Sečteno a podtrženo, stavy hospodářských zvířat jsou hluboce pod produkčními možnostmi českého zemědělství. Jinými slovy: nevyužíváme své přírodní a lidské zdroje. ●
Tab. 8: Stavy hospodářských zvířat (tis. ks, ČSÚ) rok 1935 1945 1960 1990 2011
skot 3105 3024 2986 3506 1343
z toho krávy 1851 1518 1429 1236 551
prasata 2309 1724 3498 4789 1749
z toho prasnice 278 202 361 310 112
ovce
drůbež
40 282 228 429 209
– 14 724 18 657 31 981 21 250
27. února 2012
České zemědělství
VII
Vývoj intenzity živočišné produkce Intenzita chovu hospodářských zvířat vypovídá o stupni vyváženosti agrární soustavy a využití zdrojů území.
bulce telata) jsme na úrovni roku 1964! Přitom je to živočišná produkce, která tvoří zaměstnanost (v prvovýrobě, ve zpracovatelském průmyslu a obslužných oborech), přidanou hodnotu a suroviny pro výrobu potravin. V zemích EU-15 je vývoj přesně opačný. Je paradoxní, že německá spolková ministryně zemědělství Ilse Aigner musí proti Zeleným obhajovat ex-
K
dyž seřadíme početní stavy hlavních hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935 v přepočtu na 100 ha půdy a budeme pokračovat až do roku 2010, pak dostaneme následující výsledky přehledně srovnané v tabulce 9. Čísla samozřejmě korespondují s absolutními čísly vývoje stavů chovaných hospodářských zvířat. U skotu jsme měli historicky vysokou intenzitu chovu, která se soustavně lineárně zvyšovala až do roku 1990. Poté následuje strmý pád zhruba na poloviční stav. Intenzita chovu prasat rostla především v poválečném období v návaznosti na řešení zvyšující se spotřeby masa. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 1980, kdy se docilovalo v přepočtu 155,4 ks chovaných prasat na 100 ha orné půdy. Chov prasat dospěl za posledních 20 let do stavu, který je velmi špatnou vizitkou české agrární politiky. Stalo se tak za absolutního nezájmu našich vlád. Další obor, chov drůbeže, si jako jediný důležitý sektor udržoval dobrou intenzitu cho-
panzi produkce masa. Pro list Neue Osnabrucker mimo jiné řekla: „Zvyšování spotřeby masa odpovídá růstu počtu obyvatel. Především ve velkých rozvojových zemích se rapidně mění způsoby stravování.“ Během deseti let, od roku 2011, totiž Německo zvýšilo vývoz masa o 250 % na více než 3,7 milionu tun. O takovémto vývoji se nám může jenom zdát. ●
Tab. 9: Intenzita chovu hospodářských zvířat (ks, ČSÚ) na 100 ha z. p. rok 1935 1946 1990 2010
vu, ale počínaje rokem 2008 se vývoj obrací a intenzita trvale klesá. Od roku 2007 o 19 %. Užitkovost hospodářských zvířat jde nahoru V opačném trendu se samozřejmě vyvíjí užitkovost hospodářských zvířat, druhý ukazatel intenzity chovu. Její vývoj od roku 1936 zachycuje tabulka 10. Je celkem jednoznačné, že užitkovost jde nahoru. Ne tak, jak bychom si přáli, je tomu jen u prasat. Sloupce čísel to říkají jasně. Z výsledného vývoje snesou přísná měřítka současné
úrovně jenom první dva výsledky – užitkovost dojnic a snáška slepic. Cenný je zejména výsledek u dojnic. Kdybychom šli dál a vzali jenom na mléko specializovanou holštýnskou populaci, pak se výkonem cca 9000 kg mléka na dojnici řadíme k předním státům Evropy. Nedostatečná užitkovost u prasat souvisí především s nízkými investicemi do stájových technologií. Zde bylo možnost oboru pomoci, kdyby byl zájem. Lze předpokládat, že počet odchovaných selat na prasnici se bude rychle zvyšovat, protože
v provozu zůstaly jenom ty nejlepší chovy. Objem produkce pokulhává Souhrnným ukazatelem intenzity chovu hospodářských zvířat je objem živočišné výroby, tedy produkce v tunách, litrech a kusech. V tabulce 11 je zachycen od roku 1950 (data z roku 1936 jsou neúplná). Jak je patrné, vývoj objemu produkce živočišné výroby je velmi nepříznivý. Nenalezneme obor, který by vykazoval vzestup. Celkovou dnešní produkcí 788 000 tun (do roku 2003 chybí v ta-
skotu 61,7 63,7 79,4 38,1
z toho krav 36,1 31,5 28,2 15,7
na 100 ha o. p.
ovcí
prasat
0,8 3,3 10,2 5,9
54,9 64,4 142,1 68,8
z toho prasnic 7,2 6,8 9,7 4,4
drůbeže – 264,5 1035,3 836,5
Tab. 10: Užitkovost hospodářských zvířat (ČSÚ) rok 1936 1952 1990 2010
dojivost 1 krávy (l) 2129,0 1628,7 3949,3 6903,8
snáška odchov. telat odchov.h selat 1 nosnice (ks) na 100 krav na 1 prasnici 125,0 – – 114,6 70,49 8,61 252,9 99,9 18,09 309,3 88,0 22,1
Tab. 11: Objem živočišné výroby (tis. tun živé hmotnosti, mil. litrů, mil. kusů, ČSÚ) rok 1950 1990 2003 2010
celkem 605 1465 1082 788
skot 218 509 198 171
prasata drůbež 330 26 740 210 580 304 366 251
mléko 2330 4802 2646 2612
vejce 1329 3681 2841 2125
V zemědělství ČR převažuje výroba surovin Je možno učinit dva zobecňující závěry. Ten první – české zemědělství mění svou strukturu, převažuje výroba surovin, snižuje svůj rozměr. Druhý – je historicky doloženo, že má mnohem na víc, než v současné době produkuje.
V
e světle řečeného je hlavním úkolem začít řešit jeho ekonomickou výkonnost, tedy čistou přidanou hodnotu na pracovníka. Srovnání se sousedními a dalšími významnými zeměmi najdete v tabulce 12. Zřetelný rozdíl od vyspělých zemí v našem případě už nelze řešit snižováním pracovníků, ale zvyšováním produkce. Do zemědělské produkce, výroby potravin, se už pravděpodobně v dřívějším objemu nevrátíme. Naše potravinová soběstačnost je v současné době na úrovni 70 % a má tendenci se dále snižovat. Návrat k vyšší produkci potravin První cesta pro české zemědělství je tedy návrat k vyšší pro-
Tab. 12: Čistá přidaná hodnota na pracovníka (tis. Kč) Německo Francie Itálie Rakousko Maďarsko ČR Slovensko Polsko
753,0 725,9 688,0 657,0 385,0 355,1 196,5 141,3
dukci potravin. To bude ale velmi obtížné a nelze předpokládat, že se nám podaří naplno dobýt ztracené pozice. Nicméně netřeba se vzdávat. Jestliže kupříkladu Holanďané při své současné extrémní produkci mléka plánují po zrušení mléčných kvót v roce 2015 zvýšit produkci o 20 %, proč bychom neměli uvažovat podobně. Holanďané chovají 82 krav na 100 ha půdy, my 12 na 100 ha půdy. Druhá cesta, která se jeví jako hlavní, je zapojit příslušnou výměru půdy do energetické bilance státu. Konkrétní čísla, která jsem sliboval v úvodu této přílohy analyzující stav českého zemědělství, jsou uvedena v tabulce 13. Česká republika přijala závazek docílit v roce 2020 podí-
Tab. 13: Potenciál zemědělské půdy v ČR pro energetické využití 100% potravinová soběstačnost ● 720 000 ha orné půdy ● 200 000 ha trvalých travních
porostů (TTP) 80% potravinová soběstačnost ● 1,082 mil. ha orné půdy ● 353 000 ha TTP
lu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) ve výši 13 %. K tomuto účelu se předpokládá dispozice 900 000 ha půdy v členění na jednotlivé druhy OZE: ● bioplyn: 150 000 ha ● biomasa: 250–300 000 ha ● biopaliva: 500 000 ha Vedle půdy jsou k dispozici stále ještě relativně velké zdroje z živočišné produkce – kejda a hnůj do bioplynových stanic. Jde o cca 12,6 milionu tun s potenciálem 700 MW elektrické energie, když počítáme s využitím na 50 %. K bioplynovým stanicím (BPS), které jsou pro zemědělce přirozeným uzavřením koloběhu organické hmoty, je třeba připočítat navazující výrobní možnosti, které dává vedlejší
produkt – teplo. Jde o vytápění komunálních jednotek a skleníkové programy. Možnosti jsou velké – nyní je v provozu zhruba 230 bioplynových stanic, v roce 2020 by jich mělo být v provozu 740. Hrdost na minulost a víra v dobrou budoucnost Na příběhu brazilské ekonomiky, která předstihla britskou a zařadila se na šesté místo ve světě, je vidět, že země, které jdou cestou produkce potravin
a energie, rostou a daří se jim dobře. Brazílii se dokonce vyplácí investovat obrovské prostředky do obnovy a modernizace silniční a drážní dopravy, aby přeprava surovin a hotových výrobků k letištím a do přístavů byla co nejrychlejší a nejefektivnější. V tomto turbulentním a nejistém světě bude mít čím dál větší význam zabezpečení základních zdrojů, jimiž jsou energie, potraviny a voda. Z tohoto pohledu má naše zemědělství velkou budoucnost.
Svůj pohled do historie a budoucnosti českého zemědělství zakončím konstatováním, že naše zemědělství má skutečně velkou historii a bohatou minulost, od níž se odvíjí i naše budoucnost. A budeme-li si víc vážit své historie, máme jedinečnou možnost oživit současné a budoucí dění v tomto tak lukrativním oboru, jímž agrární sektor je. ● Tematickou přílohu připravil Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
VIII
Inzerce
27. února 2012
27. února 2012
Rozvoj venkova
Rok 2012 ve znamení oslav UNESCO Spolu s ostatními památkami ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví si také památky z Česka připomenou 40. výročí od podpisu Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. ČR v této souvislosti čeká ještě jedno výročí – letos uplyne 20 let od zápisu prvních tří českých památek UNESCO.
P
řed dvaceti lety byla zapsána historická jádra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Od té doby se podařilo zapsat již neuvěřitelných 12 českých památek UNESCO. ČR se tak stala velmocí UNESCO. Letos bychom rádi představili všech 12 památek tak trošku jiným způsobem. Představení chceme provést ve srovnávacím stylu v duchu hesla: V takové společnosti máme tu čest být. Pokusíme se nalézt ve světě slohově podobné stavby, které jsou v širokém povědomí potenciálních návštěvníků a představíme je jako svoje „známější kolegy“. Plánujeme osvětovou kampaň také mezi poslanci a senátory. Na akci v Senátu chceme založit Klub UNESCO. Tímto krokem hodláme zahájit získávání lidí-milovníků památek.
INZERCE
Přehled památek UNESCO v ČR
Členy klubu budeme pravidelně informovat o nejrůznějších akcích, které se odehrávají na památkách UNESCO. Připravovat budeme také zajímavé bonusy v podobě volných vstupů, víkendových pobytů apod. V souvislosti s klubem založíme stránku UNESCO na Facebooku, kterou propojíme s webem www.unesco-czech.cz. S ohledem na výjimečná výročí plánujeme připravit příle-
žitostné pamětní razítko, turistickou známku a korespondenční lístky s přítiskem. Stranou nenecháme ani budoucí návštěvníky těchto památek. V případě získání dotace jsme připraveni zorganizovat soutěž pro žáky a studenty a připravit metodickou pomoc pro učitele základních škol na téma Co je to UNESCO. Ve spolupráci s MMR připravujeme také odborný semi-
S CzechTourismem po východní Moravě Ř
editelka regionální pobočky agentury CzechTourism na východní Moravě Dana Daňová vysvětlila, v čem spočívá kouzlo rozmanitosti této oblasti. Za logem Koření života je skryta nabídka místních specialit, nejen tedy vína a slivovice. V tomto směru navázala Agrární komora ČR s agenturou CzechTourism spolupráci, která pokračuje i letos. Děje se tak především prostřednictvím firmy, které zvítězily v soutěžích AKČR o nejlepší regionální potraviny. Proto i na veletrhu Top Gastro, který se konal od od 9. do 12. února na holešovickém výstavišti, viselo na stánku AKČR i logo agentury
Praha – historické centrum Český Krumlov – historické centrum (na snímku) Telč – historické centrum Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kutná Hora – historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Lednicko-valtický areál Holešovice – vesnická rezervace Kroměříž – zahrady a zámek Litomyšl – zámek a zámecký areál Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice Brno – Vila Tugendhat Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa
nář. Řadu soutěží, společenských a kulturních akcí připravují také „dvacátníci“ – města Český Krumlov, Telč a Praha. Velmi si ceníme spolupráce s agenturou CzechTourism, která si téma památek UNESCO vzala jako jedno ze tří nosných témat pro rok 2012 i směrem do zahraničí. Ing. Michaela Severová, výkonná ředitelka svazku obcí České dědictví UNESCO
IX
CzechTourism. Pokud se vrátíme ale zpět k východní Moravě, podle ředitelky Daňové se například spolupracuje s pěti okolními státy na turistice pro věřící, kteří tak navštěvují sakrální památky ve Znojemském kraji. Tato turistika tvoří dnes celosvětově velmi významný segment v cestovním ruchu a CzechTourism má velmi širokou nabídku možností, jak si třeba třídenní až týdenní pobyt při putování za těmito památkami co nejvíc užít. Podobně je to i z cyklostezkami nebo s výlety na běžkách. (egi) Více na www.viamorava.com a www.ok-tourism.cz
Ředitelka východomoravské pobočky CzechTourism Dana Daňová
X
Rozvoj venkova
27. února 2012
Zveřejněno hodnocení hospodaření všech obcí
KRÁTCE Z PARDUBICKA
Tréninková kavárna využije jablka z regionu S provozem tréninkové restaurace a kavárny v pardubickém integračním centru Kosatec se seznámil radní Pardubického kraje Václav Kroutil zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Domluvil se s vedením České abilympijské asociace, která Kosatec provozuje, že zde budou využívat produkty regionálních zemědělců. Oblíbený jablkový závin, který připravují klienti každý týden pro veřejnost v kavárně, se bude od nynějška péct z jablek pěstovaných v Pardubickém kraji. V integračním centru Kosatec ve Sladkovského ulici v Pardubicích se starají o uplatnění zejména handicapovaných nezaměstnaných. Snaží se je zaškolit v různých oborech a vrátit na trh práce. K tomu slouží mimo jiné i cvičná kuchyně, kde se vaří pro klienty a zaměstnance a také tréninková kavárna pro veřejnost. „Viděl jsem, jak handicapovaní lidé pracují třeba v truhlárně nebo v kuchyni a jsem rád, že se mnozí z nich jsou schopni po určité době samostatně uplatnit,“ říká radní Kroutil. Část nákladů hradí úřad práce v rámci rekvalifikací. Veřejnost může centrum Kosatec podpořit i tím, když přijde posedět do tréninkové kavárny U tiskaře Brixe. Samozřejmostí je bezbariérový přístup, připojení na internet a volný přístup pro rodiče s kočárky i se psy. (zbs)
Hydraulická clona poběží v Transportě i letos Rada Pardubického kraje schválila i pro letošní rok prostředky pro provoz hydraulické clony v areálu bývalé Transporty Chrudim. Toto zařízení, jehož provoz stojí kraj každý den 19 680 korun, zabraňuje pronikání chlorovaných uhlovodíků do podzemních vod u obcí Medlešice, Dřenice a u areálu Transporta – starý závod. Naštěstí už v průběhu letošního roku by měly začít sanační práce. „Odborníci pravidelně monitorují stav podzemních vod a dokud nebude příčina znečištění odstraněna, budeme nuceni hydraulickou clonu i nadále provozovat,“ říká radní pro životní prostředí Václav Kroutil. Clona je v provozu už od roku 2004. „Město Chrudim si najalo firmu na výběrové řízení a do poloviny letošního roku budeme znát dodavatele a mělo by se začít s odtěžováním,“ vysvětluje radní Kroutil. Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo v loňském roce na tuto akci dotaci 15 milionů korun. „Rád bych se dočkal okamžiku, kdy bude možné oněch 7,2 milionu korun, které ročně utratíme za provoz hydraulické clony, použít třeba na rekonstrukce vodovodů a kanalizací,“ uzavírá Kroutil. (zbs)
Dalším krokem pro zvýšení transparentnosti veřejných rozpočtů je zveřejnění monitoringu hospodaření všech obcí. Každý si tak může poprvé zjistit, jak je hodnoceno hospodaření jeho konkrétní obce.
„V budou příznivé, je třeba případě, že ukazatele ne-
se obracet na své zastupitele a vedení obcí. Jsem přesvědčen, že veřejná kontrola přispěje ke zlepšení hospodaření a pomůže předcházet případným bankrotům obcí,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Ministerstvo financí sleduje dva základní ukazatele – podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celkovou (běžnou) likviditu. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům stanovuje poměr zadlužení k celkovému majetku obce. Pokud je v příslušné kolonce uveden údaj 2,3, znamená to, že poměr zadlužení k celkovému majetku obce činí 2,3 %. Za rizikovou hodnotu je považován ukazatel ve výši 25 %. Naproti tomu celková likvidita sta-
Ilustrační foto Zub
novuje poměr, kterým je obec schopna krýt své krátkodobé závazky. Porovnávají se především prostředky na bankovních účtech a hotovost s krátkodobými závazky. Hodnota ukazatele 3,5 znamená, že krátkodobé likvidní prostředky kryjí krátkodobé závazky třiapůlkrát. Za rizikovou hodnotu se považuje hodnota menší než 1.
„Musíme si ale také uvědomit, že překročení těchto ukazatelů ne vždy znamená špatné hospodaření obce. Například pokud si obec na konci roku vezme úvěr na předfinancování dotace, krátce se tím dostane do rizikového pásma. V dalším roce však dotací úvěr bez problému splatí. Proto je nutné posuzovat hospodaření každé ob-
ce individuálně,“ upozornil ministr financí. Přístup k aplikaci: http://wwwinfo.mfcr.cz/ cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl Bližší informace: http://www.mfcr.cz/cps/rde/x chg/mfcr/xsl/vf_monitoring_h ospodareni_obci.html Mgr. Ondřej Jakob, tiskový mluvčí MF
INZERCE
Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!
ROZHODČÍ SOUD
při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem
a Pravidly
Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či
podáním žaloby u Rozhodčího soudu
● vede Seznam rozhodců a tím garantuje
odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300
rozhodců z tuzemska i zahraničí
● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou
s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem
Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,
nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské
smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní
podmínky mzdového charakteru)
Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,
rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku
i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958
umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk
rozhodčího řízení
Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HKČR a AKČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.
Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341
27. února 2012
Rozvoj venkova
XI
Tradiční Ovocnářské dny v Hradci Hrálové Třetí lednový týden se tradičně konaly Ovocnářské dny v Hradci Králové. Letos na účastníky čekalo celkem dvacet odborných přednášek. Mezi přednášejícími bylo i pět zahraničních expertů z Polska, Německa a Velké Británie, což přineslo ideální možnost konfrontace nových poznatků s jinými zeměmi.
V
programu byla zařazena i témata, o která bývá ze strany pěstitelů v posledních letech zájem, jako jsou například otázky výživy sadů, nízkoreziduální produkce, mechanizovaného řezu, nových odrůd nebo ekonomiky pěstování. Program nezapomněl ani na aktuální téma, jakým je zavedení směrnice o udržitelném používání pesticidů do ovocnářské praxe nebo minoritní plodiny, kde byly připraveny dvě přednášky pro pěstitele jahod. Poděkování patří rovněž všem firmám a sponzorům, především společnosti Renomia a České pojišťovně, které prezentovaly možnosti pojištění a podělily se o zkušenosti s likvidacemi škod v posledních letech. V programu Ovocnářských dnů vystoupili
INZERCE
také se svou nabídkou služeb a přípravků na ochranu rostlin komerční firmy, jako jsou BASF, Biocont Laboratory nebo Pebaco. V úvodním bloku přednášek vystoupil ředitel VŠÚO Holovousy Ing. Vácha a mimo jiné informoval o průběhu zpracování žádosti ústavu o projekt v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace při ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Byla představena i vizualizace výstavby nového ústavu. Předseda Ovocnářské unie České republiky Ing. Martin Ludvík hodnotil ve svém vystoupení aktivity unie v posledním roce a především uplynulou sezónu, která byla citelně ovlivněna jarními mrazy. Ministerstvo zemědělství reprezentoval vrchní ředitel Ing. Machek, který pohovořil o poskytnuté podpoře poškozeným ovocnářům ze strany ministerstva, o čerpání podpor i o příležitostech oboru. Prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba srovnal dlouhodobé statistické údaje našeho zemědělství, ze kterých vyplývá výrazný pokles živočišné výroby i pracovních sil a také vysoký nárůst zastoupení řepky a obilí na orné půdě.
Ovocnářská unie ČR v letošním roce oslaví 20 let od svého založení. Při této příležitosti vystoupil s příspěvkem o historii ovocnářství čestný předseda Jaroslav Muška, který také připomenul důležité okamžiky v posledních dvaceti letech. Při této příležitosti také Ovocnářská unie ČR vyhlásila ze svých řad čestné členy. Slavnostně bylo čestné členství předáno těmto osobám, které se celý život věnovali ovocnářství: Ing. Jan Blažek, CSc., Ing. Jaromír Horáček, Ing. Vratislav Hycl, Ing. Zdeněk Kroc, Ing. Miroslav Lánský, Ing.
Miroslav Láska, Ing. Václav Ludvík, Jaroslav Matejsek, Jiří Melka, Jaroslav Pálka, Jiřina Poblová, Dušan Sedláček, Ing. Ludvík Straka, CSc., Ing. Oldřich Studený, Josef Tesařík, Josef Thoř a Ing. Vladimír Tikal. Ovocnářských dnů 2012 se zúčastnilo 374 osob. Účast byla nejvyšší za poslední tři roky, a to i přes to, že je situace v oboru po loňských mrazech velmi složitá. V přísálích se prezentovalo téměř 40 firem poskytujících služby, materiál, technologie a stroje do ovocnářství. Většina účastníků vyjadřovala s letošními Ovocnářskými dny spokojenost. Nejslabším místem tak zůstal společenský večer, při němž hotel Černigov zcela nezvládl poskytované služby. Za ten je třeba se účastníkům omluvit.
Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR
Rozvoj venkova
27. února 2012
Foto archiv autora
XII
Vrtochy počasí Počátkem srpna 2010 zasáhly část Libereckého kraje katastrofální záplavy. Týkaly se především částí Liberecka a Českolipska. Mohutné přívalové deště zvedly hladiny zdejších řek a potoků tak, že voda vyteklá z koryt ničila vše, co jí stálo v cestě. Nechala po sobě stržené mosty a zničené domy. Celková škoda činila 1,5 miliardy korun a záplavy si vyžádaly i pět lidských životů.
P
o roce a půl jsme v nejhůře postižené oblasti opět. Vodní živel sice napáchal nejvíc škod na majetku obcí a měst, nevyhnul se ale ani zemědělcům, zejména na Frýdlantsku. Zajímal jsem se o to, jak se s touto situací tamní zemědělci vyrovnali a zda již dokázali odstranit následky těchto škod. Zeptal jsem se na to místopředsedy Okresní agrární komory Liberec a Jablonec nad Nisou Jiřího Teplého. „Škoda ze záplav v srpnu 2010 činila pro zemědělce na Liberecku zhruba 30–40 milionů korun. Ve srovnání s celkovou škodou v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun na majetku obcí Libereckého kraje to nezní tak úplně dramaticky, ale přesto se naši zemědělci s následky povodní potýkali prakticky do konce loňského roku,“ odpověděl Jiří Teplý. Podle něho největší ztrátu utrpělo hospodářské družstvo Nisap, kde voda zaplavila sklad řepky a obilí. Problém spočíval v tom, že objekt nebyl pojištěn, takže se škoda musela řešit jiným způsobem, než kdyby ji zaplatila pojišťovna. Dalším typem škod byly naplaveniny bahna a štěrku na pastvinách a loukách, což po-
i zemědělci z jiných oblastí Čech a Moravy,“ uvedl Jiří Teplý. Podle něho se ale nakonec ukázalo, že dovoz slámy či sena by byl mnohem dražší než vlastní škody na majetku libereckých zemědělců. Takže nakonec si navzájem pomáhali lidé v postiženém okrese. „Farmáři, kteří mají pozemky položeny výše, vypomohli nějakým tím balíkem slámy či sena těm dole. Ale solidaritu lidí, která se projevila, je nutné ocenit,“ zdůraznil Jiří Teplý. Ale vraťme se ke škodě na loukách a pastvinách. Farmá-
a štěrku bylo nutné intenzivně pracovat prakticky do konce loňského roku. Problém spočíval i v tom, že povodeň s sebou přinesla i nežádoucí látky, kterými byla půda kontaminována, takže zemědělci nemohli sklizeň z této půdy použít. „V letošním roce by to mohlo být už dobré,“ uvažuje dále Jiří Teplý. „Pokud nás nepostihne něco jiného. Ale my jsme na lecjaké vrtochy počasí zvyklí. Jednou máme velké sucho, jindy zase velkou zimu, jakou jsme prožili v těchto dnech, kdy
zemědělce jen tak nepoloží stihlo zejména farmáře na Frýdlantsku. Ale, jak dodal Jiří Teplý, v této oblasti se se záplavami či povodněmi potýkají tamní zemědělci skoro každý rok, když se voda vyleje z řeky Smědé. Jsou více méně zvyklí. Ovšem v srpnu roku 2010 to bylo něco jiného. Odborníci to přirovnali k tzv. tisícileté vodě. Proto byly i škody mnohem vyšší. Mimochodem, na následky škod se přijel podívat i tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa. „Oceňuji solidaritu ostatních zemědělců, kteří nám chtěli pomoci a také pomohli. Jde především o členy Okresní agrární komory Jičín, kteří svou finanční pomoc soustředili na jednu z nejpostiženějších farem, na Grain Poustka. Zároveň oceňuji i snahu pomoci dovozem slámy a sena, což nám nabízeli
4x foto Martin Bouška
řům hospodařícím na zaplavených loukách se již nepodařilo uskutečnit druhou seč. A co bylo horší, na odstranění bahna
se rtuť teploměru pohybovala většinou okolo minus 16 stupňů,“ konstatuje Jiří Teplý. A dodává, že zhruba 90 % Libereckého kraje naštěstí leží pod silnou vrstvou sněhu, která mráz tlumí a půda nepromrzne do takové hloubky. To je důležité z hlediska ozimů. Ale jak sám dodává, například zemědělci na Jablonecku z valné většiny ozimy nesejí a raději si počkají na jarní setí, neboť zdejší zimy bývají opravdu dlouhé a tuhé. Například v loňském roce zaplakali ovocnáři z Turnovska a Pěnčínska, protože koncem dubna přišly mrazíky, které zničily veškeré květy na stromech. A tak se jim neurodila jablka. „Příroda nám může ukázat cokoliv. Sice si na jaře říkáme, že letos by mohla být dobrá úroda, ale za měsíc může být všechno jinak. Je to každý rok jiné. Ale o tom je celé zemědělství – o soužití a možná i trochu o soupeření s přírodou a jejími vrtochy,“ řekl závěrem Jiří Teplý. (svo)