studijní materiál - PHP
Vícerozměrná pole Aby to nebylo tak úplně jednoduché, pole nemusí mít jen jeden index. Představte si například, že byste v PHP chtěli pomocí pole popsat postavení figurek na šachovnici před zahájením šachové partie. Protože figurky nestojí v jedné frontě jako lidé v našem prvním příkladu, ale jsou naopak uspořádány na hrací ploše rozdělené do řad a sloupců, můžete udělat něco jako: //[řádek] [sloupec] (zleva odspodu) $figura[1][1]="bílá věž"; $figura[1][2]="bílý jezdec"; //...atd... $figura[2][8]="bílý pěšec"; //...atd... $figura[8][7]="černý jezdec"; $figura[8][8]="černá věž"; ?>
za což mě pochopitelně žádný šachista nemůže mít rád, protože v šachové notaci se uvádí nejprve sloupec a pak řádek a navíc sloupce se nečíslují, ale označují se písmeny. Abychom demonstrovali pružnost PHP při práci s poli a umlčeli nespokojené šachisty, přepíšeme to do následující podoby: $figura["a"][1]="bílá věž"; $figura["b"][1]="bílý jezdec"; //...atd... $figura["h"][2]="bílý pěšec"; //...atd... $figura["g"][8]="černý jezdec"; $figura["h"][8]="černá věž"; echo "Na poli b1 je při zahájení šachové partie ".$figura["b"][1]; ?>
Inicializace pole Pole v programu samozřejmě nevznikne samo od sebe. Můžeme jej nastavit tak, že jeho prvkům přiřadíme postupně hodnoty. To bylo patrné ze všech předchozích ukázek. Jde to ovšem ještě jednodušeji - index pole můžeme vynechat a PHP jej dosadí za nás. Další možnost je použít PHP funkci array, která provede totéž, ale je to mnohem kratší. Úvodní příkaz z frontou bychom tedy mohli přepsat následovně:
20/60
studijní materiál - PHP $fronta[]="Petr"; $fronta[]="Pavel"; $fronta[]="Maruška"; $fronta[]="Eva"; $fronta[]="LinuxSoft tým"; ?>
nebo pomocí funkce array, což je ještě kratší: $fronta=Array("Petr", "Pavel", "Maruška", "Eva", "LinuxSoft tým");?>
Je tu nicméně jeden problém. PHP standardně čísluje pole od nuly, ne od jedničky. Takže, v našem příkladu by $fronta[1] vrátilo "Pavel", ne "Petr". Aby příklad skutečně fungoval jako ten úvodní, musíme PHP s inicializací pole trochu pomoci - prozradíme, že nechceme číslovat od nuly, ale od jedničky. // buď tedy $fronta[1]="Petr"; $fronta[]="Pavel"; $fronta[]="Maruška"; $fronta[]="Eva"; $fronta[]="LinuxSoft tým";
//nebo $fronta=Array(1=>"Petr", "Pavel", "Maruška", "Eva", "LinuxSoft tým"); ?>
Pro vypsání obsahu pole se Vám může, zejména při ladění kódu hodit šikovná funkce print_r. Ta prostě vypíše obsah pole do prohlížeče. Funguje i s vícerozměrnými poli. Pozn: Ona vlastně funguje i s čísly a řetězci. Ale používá se převážně pro pole.
K čemu se pole používají Protože se pole v PHP dají využít na všechno možné, dovolím si krátký přehled toho, k čemu by se Vám mohla hodit. Třeba budete řešit situaci, kdy použití polí může být to "pravé ořechové". Pole mohou: • • • • • •
sloužit jako seznamy simulovat slovníky fungovat jako kolekce prvků pracovat jako zásobníky nebo fronty představovat stromové struktury (prvkem pole totiž může být pole) být vracena z funkcí PHP (například se to týká databází, jak uvidíme)
21/60
studijní materiál - PHP
Postřehy k polím To, že jsou pole v PHP užitečná ještě neznamená, že by se měla používat vždy a všude. Tady jsou postřehy, které možná oceníte: • • • • •
Rozsáhlá pole mohou zabírat extrémně mnoho systémových zdrojů, zejména operační paměti. Pamatujte na to. O vícerozměrných polích to platí dvojnásob. Ujasněte si, jak budete organizovat indexy nebo klíče. U indexů se ujistěte, že začínají od správného čísla (většinou od nuly nebo od jedničky) Všechny prvky pole nemusí být stejného typu! V jednom poli můžete mít například čísla i řetězce. Většinou se v praxi používají jedno nebo dvojrozměrná pole. Pokud Vaše PHP aplikace pracuje s mnoha poli, možná se budete chtít zabývat myšlenkou na zavedení databáze.
S poli se dá dělat mnoho věcí. PHP ale obsahuje hodně důležitých rysů, na které bychom se měli podívat ještě předtím, než budeme zkoušet pracovat s poli. V dalším díle seriálu se proto podíváme na výrazy, operace a přetypování proměnných.
22/60
studijní materiál - PHP
PHP (8) – Výrazy, konstanty, inkrementace Jazyk PHP je orientován na výrazy. Dnes si v našem seriálu ukážeme co výrazy jsou a jak nám při programování budou pomocí. Zmíníme se rovněž o konstantách a inkrementaci. Výrazem je v PHP zhruba řečeno "všechno, co má nějakou hodnotu". Tak například v díle o proměnných jsme uvedli, že proměnná má hodnotu; je to tedy výraz. Způsobu, jak zajistit že proměnná bude mít svou hodnotu říkáme přiřazení. Pro osvěžení uveďme několik přiřazení: $jazyk="PHP"; $verze=4; $verzejazyka=$verze; echo$verzejazyka; ?>
Zajímavý je třetí řádek - vidíme, že do proměnné můžeme přiřadit hodnotu jiné proměnné a celé to bude fungovat. Proměnné však nejsou jedinými kandidáty na výrazy v PHP.
Konstanty Konstanta je v PHP něco jako proměnná, ale během programu svou hodnotu nemění. Je zvyk psát jejich názvy velkými písmeny. Konstanty se definují pomocí funkce define. Dělá se to typicky na začátku skriptu. Viz příklad níže. define ("BROWSER", "Firefox 1.0"); define ("OS", "GNU/Linux"); echo "Váš browser je ".BROWSER." a Váš systém je ".OS; ?>
(kéžby...) Konstanty se v PHP používají často; třeba na konfigurační části programu a podobně. Před názvem konstanty v PHP není znak dolaru ($). Konstanta je výraz.
Další výrazy Výraz nemusí být jen řetězec. Prostě výraz je cokoli, co má hodnotu. Celé pole může být například také chápáno jako výraz. O funkcích jsme v našem seriálu sice ještě nehovořili, ale v díle druhém jsme si již ukázali funkci Date. Funkce JE výraz, protože vrací hodnotu. Následující kód obsahuje praktický příklad: $dnesnidatum = Date("r"); echo $dnesnidatum; ?>
V tétu ukázce jsme udělali vlastně dvě věci: Za prvé - zavolali jsme funkci Date, která je výrazem. A za druhé, tento výraz jsme přiřadili výrazu $dnesnidatum a ten jsme vytiskli. Celé by to šlo zkrátit na
23/60
studijní materiál - PHP
ale to bychom přišli o proměnnou $dnesnidatum. Vůbec nevadí, že Date() se každou chvíli mění; pro nás je to výraz, protože "to" vrací hodnotu. Pozn: Funkcím, které vracejí pokaždé jinou hodnotu (například v závislosti na čase) se říká nedeterministické. Funkcím, které pokaždé vrátí totéž, se naopak říká deterministické. Oba typy jsou výrazy.
Přiřazení je výraz Samo přiřazení hodnoty proměnné je chápáno jako výraz a je vyhodnoceno jako přiřazovaná hodnota. Takže, následující tři zápisy jsou rovnocenné. // mohu přiřadit postupně $kapsa1="prázdná"; $kapsa2="prázdná"; // nebo $kapsa1 a hned taky $kapsa2 $kapsa2=($kapsa1="prázdná"); // závorky ale můžu vynechat $kapsa2=$kapsa1="prázdná"; echo "Jedna kapsa ".$kapsa1." a druhá kapsa taky ".$kapsa2; ?>
Vůbec nic nám nebrání měnit hodnotu výrazu pomocí jeho samotného, takže následující zápisy jsou platné: $bajtu = 0; $bajtu = $bajtu + 100; $bajtu = $bajtu * 2; $bajtu = $bajtu / 4; echo $bajtu; ?>
Nebylo by to však PHP, kdyby nám nenabízelo jednodušší cestu, jak něco takového napsat.
Preinkrementace a postinkrementace Za těmito strašnými slovy se skrývá mechanismus, který mění hodnotu výrazu pomocí něj samotného. Kdybychom napříkad chtěli zvednout počet pokojů v našem bytě pomocí PHP, můžeme napsat: $pokoju=2; $pokoju++; echo $pokoju; ?> nebo
24/60
studijní materiál - PHP $pokoju=2; ++$pokoju; echo $pokoju; ?>
Mezi těmito zápisy ve skutečnosti JE rozdíl, i když oba udělají z našeho dvoupokojového bytu 3+1. Vysvětleme to tak, že hodnotu inkrementovaného výrazu přiřadíme do další proměnné. Následující kód $pokoju=2; $pokoju_po_zmene=$pokoju++; echo $pokoju_po_zmene; ?>
vrátí dvojku, protože proměnná $pokoju se změnila až poté, co jsme ji přiřadili proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se o postinkrementaci. Ovšem kód $pokoju=2; $pokoju_po_zmene=++$pokoju; echo $pokoju_po_zmene; ?>
skončí trojkou, protože proměnnou $pokoju jsme měnili ještě předtím, než jsme ji přiřadili do proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se tedy o preinkrementaci. Časem Vám ovšem přestane i třípokojový byt stačit a tak se nabízí otázka, zda pre(post)inkrementace umí měnit výraz o jinou hodnotu než jen o jedničku. Ano, umí, takže náš příklad s bajty bychom mohli přepsat jako: $bajtu = 0; $bajtu += 100; $bajtu *= 2; $bajtu /= 4; echo $bajtu; ?>
Funguje to i s řetězci, což se v praxi hojně používá. Když se má například sestavit retězec, který se pošle jako příkaz do databáze, většinou z toho vyleze něco dlouhého. Proto, a taky kvůli přehlednosti bývá zvykem používat místo zápisu: $sql="select id, nazev, prijmeni, jmeno, ulice, psc, mesto from zakaznik inner join objednavka on zakaznik.id = objednavka.zakaznik where zakaznik.id = 7200"; ?>
25/60