PRAGUE KARLOVA STREET 2 50°5‘9.233“N, 14°24‘52.718“E
ARTBANKA MUSEUM OF YOUNG ART 2011
ARTBANKA MUSEUM OF YOUNG ART
PRAGUE 2011
CONTENTS
IMPRINT AMoYA PRAGUE 2011 ARTBANKA MUSEUM OF YOUNG ART KARLOVA 2, 110 00 PRAGUE 1 CZECH REPUBLIC PUBLISHER: ART DEPOSIT, S.R.O. KŘIŽÍKOVA 34, 186 00 PRAGUE 8 CZECH REPUBLIC
02
Foreword by the Mayor of Prague
T: +420 234 777 723 T: +420 602 794 175
[email protected] WWW.ARTBANKA.CZ
04
What is AMoYA
06
Colloredo-Mansfeld Palace
08
How to Open a Museum in Four Weeks
CATALOGUE EDITOR RADEK WOHLMUTH
10
Exhibition Concept
AUTHORS PETR ŠEC OLGA DVORAK VLADO BESKID RADEK WOHLMUTH VÍT VLNAS IRENA SATKEOVÁ
12
AMoYA Artists
15
The Exhibition
81
The Annual 2011
MUSEUM CHIEF CURATOR VLADO BESKID CURATORS OF SPECIAL PROJECTS RADEK WOHLMUTH MICHAL KOLEČEK CURATOR OF UGO RONDINONE (SWISS) - SOLO PROJECT: OLGA DVORAK CURATORIAL ASSISTANCE EDMUND ČUČKA TARA SEMENOV
PHOTO CREDITS: EDITORIAL STAFF IRENA SATKEOVÁ ZUZANA PAVÉSKOVÁ AMoYA IDENTITY DESIGN ONDŘEJ VALA GRAPHIC DESIGN OF THE CATALOGUE ONDŘEJ VALA MARTIN FISCHER PRINTING HOUSE VÝCHODOČESKÁ TISKÁRNA SPOL. S R.O. COPY EDITOR MAGDALENA PLOSOVÁ TRANSLATION VLADIMÍRA ŠEFRANKA
ISBN 978-80-905143-0-0 ALL RIGHTS RESERVED © ART DEPOSIT, S.R.O.
MARTIN CHŮM: page: 219 MARTIN FISCHER: photo of Prague PETER HOMOLA: pages: 174 – 175 LUKÁŠ JEŽEK: page: 9 LUKÁŠ KLIMENT: page: 223 TOMÁŠ KRIST: pages: 262 – 263 JAN MAHR: pages: 164 – 165 PAVEL MATELA: pages: 216 – 217 MARTIN POLÁK: cover photo, pages: 3, 7, 11, 16 – 79, 128 – 129, 136 – 137, 148, 166 – 167, 194 – 195, 211 – 213, 224 – 226, 234 – 235, 278 YAN RENELT: pages: 84 – 85, 116, 118, 220 – 221, 264, 272 – 275 MARCEL ROZHOŇ: pages: 276 – 277 DUŠAN ŠIMÁNEK: pages: 102 – 103, 154 – 155 TOMÁŠ TŘEŠTÍK: pages: 122 – 123 JAN VESELÝ: pages: 86 – 87, 90 – 96, 98 – 101, 104 – 107, 110 – 117, 120 – 121, 124 – 127, 130 – 133, 135, 140 – 147, 153, 160 – 163, 172 – 173, 176 – 178, 182 – 189, 198 – 203, 208 – 210, 222, 228 – 231, 236, 240 – 245, 250, 253 – 257, 260 – 261, 264 – 266, 268 – 271 ARTISTS’ ARCHIVE: pages: 82 – 83, 88 – 89, 97, 108 – 109, 134, 152, 156 – 159, 168 – 171, 179, 190 – 191, 196 – 197, 204 – 205, 214, 218, 232 – 233, 238 – 239, 246 – 249, 267
FOREWORD BY THE MAYOR OF PRAGUE
The fact that the Artbanka Museum of Young Art is located at Colloredo-Mansfeld Palace testifies to the uniqueness of this project on the contemporary Czech visual scene, since it has transformed a historical palace in the heart of Prague into a center of contemporary young art. As the Mayor of Prague, I devote myself to preventing our metropolis becoming a lifeless museum, helping it instead to open itself up to art on all possible levels. This institution, established in collaboration with the City Gallery Prague that provided the premises of the palace, represents the largest exhibition project focused on young art in Central Europe. Its original concept proves that a museum does not necessarily have to be a conservative colossus. I greatly appreciate the chief idea of this project, namely the presentation of new young artists to the public, which in turn fosters their creative production. At the same time the Artbanka Museum of Young Art presents art by leading personalities of the Czech art scene from the post-1968 generation. I wish AMoYA many happy visitors. BOHUSLAV SVOBODA Mayor of Prague
002
003
WHAT IS AMoYA
AMoYA REPRESENTS A CHANCE FOR YOUNG ARTISTS
AMoYA a communication platform for establishing relations – chiefly
Artbanka eventually purchased a total of 182 works of art from 39 of
between artists and viewers, subsequently also between artists and
them. Many of these works have been exhibited at AMoYA.
curators, theorists, gallery owners and collectors. However the main
It was our profoundest intention to promote young artists from the Czech
Two years ago Olga Dvorak and I thought how to support young visual
objective remains unchanged – it is an effort to promote national young
and Slovak Republics, providing through the museum exhibitions an
artists, who, after six years of studies, graduate from art academies and
Although AMoYA focuses mainly on the youngest artistic generation –
art in the awareness of the Czech and international public and make it
exceptional insight into the art-making of this period, and, what is more,
launch their artistic careers. It is often quite difficult for them. Asserting
which is demonstrated by the fact that seven academies are presenting
more visible. That is why this publication has come into being.
to enable these “contemporary voices” to participate in the international
oneself in competition with other artists, building up a professional and
their profile exhibitions here – its scope logically has to be larger because,
personal base, has never been easy and the contemporary world is no
like any other museum, it wishes to present as complex an image
Among its other roles, AMoYA can be a place where new stars are born;
established artists such as Ugo Rondinone, whose solo project we are
exception in this respect.
of the contemporary art scene as possible. Therefore the key word
where success is not only determined by the past, but above all by the
delighted and privileged to present at the opening exhibition. In this
accompanying the new museum’s exhibitions is, above all, ‘context’.
future.
context, AMoYA intends to close a gap. It is a highly significant meeting
art scene by exhibiting at an art institution together with internationally
point; it even represents a beginning. I believe that in many cases the
Today there is AMoYA, the Artbanka Museum of Young Art, an entirely
A crucial role is played here by the Baroque building of Colloredo-
new museum of art in the very heart of Prague. Its attractive location,
Mansfeld Palace, where AMoYA is located. It is typical of the local
PETR ŠEC
artistic provocation from our “troubled” post-communist region is very
large permanent exhibition and program primarily featuring artists of
situation that, although Colloredo-Mansfeld Palace is a magnificent
Co-founder of Artbanka and AMoYA
fruitful for all of Europe – it serves as a much-needed reality feedback,
the youngest artistic generation, together create a phenomenon that is
building situated in a very interesting location, it had not been used for
to put it in modern terminology. At its best, the museum space will
probably unprecedented in the Czech Republic. The unique elements of
decades and was, in fact, falling into disrepair. This palace, which in
become a locus for open-ended conversations between the works of art
AMoYA also comprise a federal Czech-Slovak scope that constitutes the
its own right represents the glorious and the less glorious past of our
fundamental juxtapositional basis of this museum. As indicated by the
country in equal measure, has the unique character of a representatively
name of this new exhibition institution, an integral part of it is Artbanka –
alternative space and is an ideal base for a museum of contemporary art.
a project designed to support students and graduates of art academies.
Its walls have transformed into an attractive environment for the most contemporary manifestations of artistic expression – from hyperrealism
About 150 students graduate from art academies every year in the Czech
to abstraction, from oil painting to graffiti, from traditional sculpture and
Republic and Slovakia. Within five years less than 30% continue to
easel painting to provocative installations and video art. Today AMoYA
produce art, and of course those who make a living by doing so represent
features 133 artists of four artistic generations represented by more than
an even smaller percentage. Should it be like this ? We responded to this
250 works of art in exhibition spaces exceeding 4000 m² in total.
question and others in the spring of 2011 by founding Artbanka, which
004
AMoYA MISSION
In the first year alone, 173 young artists participated in the project, and
themselves and the viewers who encounter them. AMoYA will present young art, art schools and universities of the “West”, cities such as London, Vienna, Berlin, and also art from countries that are fighting for democracy. At the same time the museum invites and welcomes major stars of the current international scene. This is what awaits the young museum in the coming months. We would like to thank in particular art academies for their cooperation and kind assistance, the City of Prague for partnership and, of course, the participating artists themselves. Art constitutes a necessary bridge and, in addition, a medium, and we, cofounder Petr Šec and I, sincerely wish that the high quality of young art in
since then has monitored, selected and subsequently supported talented
If, to begin with, it was necessary to adapt as soon as possible the
young artists by purchasing their work. Their portfolios are subjected to
interiors of the devastated palace to function as a museum and create an
three rounds of selection carried out by representatives of academies as
attractive visual spectacle within the framework of individual exhibitions
well as by representatives of state and private galleries and independent
that would mediate at least a partial idea of the forms of contemporary
curators. This system mainly represents an effort to ensure objective
art, the next task is obvious. It is not only to create an attractive exhibition
selection, creating a functional safeguard against any personal priorities.
program, but also to organize accompanying events that would make
Central and South-eastern Europe will now earn the attention it deserves so that it can be judged in the context of international art production. We wish the artists every success in their further creative process.
OLGA DVORAK Co-founder of Artbanka and AMoYA 005
COLLOREDO-MANSFELD PALACE A large palace building with four wings concentrated around a deep central
embellished with putti and vases from the Braun workshop, crowned
courtyard is, in its current state, a work of architecture in the high and
in the frieze by the Colloredo-Mansfeld coat of arms, dates from this
late Baroque style. The building inside, however, hides many vestiges of
period. The coat of arms, however, was put on after 1780 when the
older structures that were built on this site during the Middle Ages. From
palace was inherited by the builder’s daughter Maria Isabella, whose
the point of view of the organism of the Old Town of Prague, this place
husband, Prince Colloredo, added the name of the Mansfelds to that of
has always been of great importance. It was an intersection of the ancient
his own family following the end of the Mansfeld dynasty’s male line.
road leading along the Vltava river from the south and the road connecting the first bridge of Prague with the town center on the right bank of the
The building was further adapted in the 19th century. In 1842
Vltava. A silent witness to the first documented phase of construction of
a neighboring house on the southern side was attached to the palace.
this palace is the remnant of a Romanesque house preserved, including
This house was the Schlosser House situated on the site of two older
its vault, in the left wing of the palace. In the 14th century the house
medieval buildings, mentioned in 1362 as the property of the Lords of
was expanded into a one-story Gothic structure, as is documented
Kolowrat. Princess Wilhelmina, née Colloredo-Mansfeld, who inherited
before he fled Prague after the Czech estates’ defeat at the Battle of White
decades Colloredo-Mansfeld Palace became the seat of an outstanding
by written reports. We know that the building, called – according to
the palace in 1848, along with her husband, Charles of Auersperg,
Mountain; and the commander of the protestant army, Field Marshal
art collection, highly regarded for its remarkable representation of Italian
a record from 1409 – Ad pueros (The Children’s) originally belonged to
undertook a thorough reconstruction after the middle of the 19th
Johann Georg Arnim, stayed here in 1631 during the Saxon occupation of
schools of painting, in particular the Neapolitan Baroque. Later this
the stove-makers’ guild. In 1426 it was bought by the shoemaker Ctibor
century. The entire palace was unified in terms of style, including the
Prague. In 1744, during the War for the Lands of the Czech Crown (War
collection was dispersed to several Czech chateaux, but today it has
Merbota; a number of other owners followed. Between 1488 and 1552
newly adjoined building and the design of the façade. On the ground
of the Austrian Succession), the palace was occupied by Prussian General
been reinstalled as a whole at Opočno Castle, which is where the family
the house belonged to the stonemason Daniel and his descendants, after
floor of the Western wing a passage was created through which
Field Marshal Kurt Schwerin. Under these circumstances it comes as no
armory has also been placed.
whom it acquired a new name – Daniel House. In 1610 it was acquired
a tramline now runs. The other interventions into the noble Baroque
surprise that the palace contained an impressive armory. Its inventory was
by Imperial Counsel Nicholas of Langenbruck. He completely rebuilt it
building left rather negative traces. The major adaptation of its interiors
taken as booty on Whitsun (12 June) of 1848 by revolutionary students
In 1840 Colloredo-Mansfeld Palace held the first annual exhibition of
at considerable cost in the late Renaissance style, and in 1619 sold it to
in 1900, which partially transformed the palace into a residential house,
from the Klementinum. According to period testimonies, the students
the re-established Fine Arts Union. It was a breakthrough. Although
a leading figure of the Bohemia uprising, Count Joachim Andreas Schlick.
devastated the internal structure of the building. It also affected the sala
behaved themselves. They gave receipts for taken weapons to Countess
exhibitions of works by students and teachers of the Academy were held
Schlick died on the gallows three years later on Old Town Square and the
terrena in the rear wing, into which partitions were inserted. The main
of Auersperg, who was caught unawares, and they even placed armed
in Prague as early as 1821, the founding of a kunstverein – a Fine Arts
house was confiscated and given to the Jesuit College situated in the
remnants of the original interior include Rococo and Second Rococo
guards in the palace to protect it against looting. Rifles from the Colloredo-
Union – made these regular art shows resemble the standard model of
nearby Klementinum. During the 17th century and at the beginning of the
rooms in the entrance wing, a monumental staircase and a large oval
Mansfeld arsenal allegedly provided good service at the subsequent
a European art salon. In 1839 Count Franz Thun-Hohenstein Jr. carried
18th century this lucrative property was held by a succession of owners
hall spanning two floors. Its ceiling is decorated by rich stucco and
defending of the barricades at the Old Town Bridge Tower. The “war”
out a reform of the Fine Arts Union, which also brought about a new
such as Julius Henry Duke of Saxe-Lauenburg and the Counts of Breda.
a large and dramatic fresco dating from 1736–1737, depicting a gathering
history of the palace also consists of the fact that, until 1914, the palace
concept of annual exhibitions. Despite resistance from the part of local
of the gods on Olympus connected with an allegorical celebration of
was used as the estates’ fencing-room.
artists, works by foreign artists began to be represented, and in addition
During the Breda ownership the house seems to have undergone its first
the rule of Emperor Charles VI. The figures in the composition were
major Baroque reconstruction, which gave it the size and appearance we
painted by Pietro Scotti, while the architecture was designed by the
Another aspect of the cultural history of the palace is the significance
sculpture and applied art. Most exhibits were for sale and members of
know today. The author of the project is not documented in archives, but
“quadraturista” Giovanni Battista Zaist. The original decoration of the
of this building for the history of art collecting and fine art in general.
the Fine Arts Union were able to win some of the exhibited works in
according to stylistically comparable work it can be attributed to Giovanni
palace also comprises an anonymous sandstone figure of Neptune in
In particular during the Rococo and Enlightenment periods the palace
a regular lottery of members’ shares. The exhibition at Colloredo-Mansfeld
Battista Alliprandi. When the Counts of Breda got rid of the palace in 1726,
the fountain in the courtyard, a work of retrospective style that is more
became an important social center; this role was evoked as late as
Palace marked the beginning of this new tradition, which later culminated
it was still not complete. Its new owner, Charles Richard of Smiedling,
striking for its diversity of detail than for being a balanced whole.
the early 20th century by popular costume balls in the “Mozart” spirit.
in the 1880s and 1890s with major spring salons at the Rudolfinum.
nevertheless paid the high price of 130,000 florins for it. Completing
006
to painting and drawing the exhibitions featured examples of period
From the early 19th century it was home to the famous Colloredo-
AMoYA thus continues the rich artistic, exhibiting and collecting tradition
the reconstruction was beyond his powers, thus the Baroque adaptation
The prominent location of Colloredo-Mansfeld Palace at the historical
Mansfeld picture gallery, transferred by the owners from their chateau in
that is connected with the history of this famous palace.
was only finalized after 1735 by the following owner of the palace, Prince
intersection of main roads seems to anticipate the important position that
Döbling near Vienna. A custodian of the collection was painter František
Paul of Mansfeld and Fondi. Its builder, and probably designer as well,
the building had in the history of Prague and the Czech Lands. The “Winter
Horčička, who in 1808 opened the noble gallery to the public, prepared
VÍT VLNAS
was architect Franz Ignaz Prée. The monumental portal of the palace
King” Friedrich von Falz took refuge in this palace on 8 November 1620
its catalogue and even established a studio for copyists. Thus for many
Art historian
007
HOW TO OPEN A MUSEUM IN FOUR WEEKS
In April 2011 these were still separate units: a dilapidated Baroque
The first cautious inspections of the abandoned interiors soon led to
palace awaiting reconstruction and a group of people who launched
an obsession and desire to open the museum as soon as possible.
a project to support young art. AMoYA only existed in dreams
A production team was put together. We weren’t just looking for
and discussions.
employees, we were looking for enthusiasts. Initially, many people said that it was impossible and that we were crazy. They were right in one
The discussions gave rise to collaboration with the City Gallery Prague
respect. We did, however, prove that it was possible.
and the dreams led to concrete action. City Gallery Prague, which took charge of the building in need of reconstruction, had neither the funds
We alternately held discussions about the mission and focus of the
nor the capacity to make use of it at the time and offered Colloredo-
museum and carried out prosaic activities – cleaning, demolishing,
Mansfeld Palace as a venue for the presentation of contemporary art.
tidying up, painting, disinfecting, collecting, cleaning, washing, installing, installing, installing, both on the ground and in the air… and
Thus an ideal solution for the palace was found – it was opened to the
on 12 June 2011 we staged the grand opening of a unique museum
public, cutting-edge art is now shown in its space and at the same time
of young art.
the way AMoYA is managed makes it possible for the facility manager
008
to continue work leading to the complete reconstruction of this building
We have made accessible a space that proves that art is capable of
in future.
reviving not only architectural monuments…
The beginnings were not easy, however, and if getting things up and
IRENA SATKEOVÁ
running had taken any longer even more doubts might have arisen.
Executive Director of Artbanka
009
EXHIBITION CONCEPT THE RISKY BUSINESS OF A YOUNG MUSEUM OF YOUNG ART
15 Fucking Minutes) as well as a reinstallation of the project created by the Kamera Skura group for the Venice Biennale that features the Crucified Christ as a gymnast on rings in the area of the staircase
Opening a new museum focused entirely on contemporary art is not a
(Superstar/t/). It also created a necessary dialogue and tension between
common phenomenon in our Central European space. If we narrow its
the exterior and interior in “occupying” the space.
focus further, to a preference for current and young art of the up-and-
The whole palace was divided into three wings according to its
Jan Kadlec. However, in our opinion these works form a legitimate part
only by students, postgraduate students and graduates, but also by their
coming-generation, it represents none other than the combination of an
architectural layout, and these provide the basis for the individual
of contemporary visual language and sharply formulated topics.
teachers under whose tuition the young artists developed and looked
exceptional event and a “suicide” mission. Both aspects are underlined
exhibition concepts. Section A is designated to prominent names of
by the fact that this museum is not under the umbrella of any state
the Czech and international scenes of the past two decades; Section
We consider it equally important to clarify the term “young art”. It
student-studio-teacher to be important and valuable. It is because it shows
or regional institution; instead the initiative has come from the private
B features Czech and Slovak academies of art and Section C has been
encompasses not only one’s belonging to a certain generation and
in more detail the context of the educational and creative environment in
sector – the Artbanka project, which supports young artists in the Czech
reserved primarily for alternative curatorial and innovative projects with
a focus on the young upcoming generation, but also, in a broader
which the youngest generation of artists is evolving.
context.
a distinct range of questions .
sense, presenting art which is current, topical, which does not lose its intensity and which makes a strong statement. Therefore the exhibition
Section C has also been designated for curators’ projects. Radek
In June 2011, in the historical center of Prague in the extraordinary
Given the number of themes and strategies of contemporary art, it was
that otherwise prominently features the young generation also includes
Wohlmuth has prepared exhibitions “GRAFFZ.cz” featuring the currently
Baroque palace of the Colloredo-Mansfeld family, a new museum came
necessary to concentrate on selected issues presented in four basic lines:
several artists who are aged about seventy as well as leading figures of
most active generation of Czech graffiti artists and “VKV - všednost,
into being under the name of Artbanka – Museum of Young Art (AMoYA).
• City Code – focus on the urban environment of emptiness and
the middle generation, especially from the Czech and Slovak scenes.
každodennost, věcnost” (ordinariness, everyday life, objectivity), which
Every institution has, from the outset, to define its sphere of activity and
alienation, the representation of city interiors and post-socialist culture
This “dual foundation” in the mapping of the Czech and Slovak scenes
focuses on situations responding mainly to the specific residential
operational range, and it was no different in this case. In the conception
and civilization with a mix of peripheral stories and figures;
is intended to be the basis for mutual juxtaposition and communication
atmosphere of this part of the palace. On one hand it is the despised
of the pilot exhibition we naturally drew on the main ambitions of
• Hybrid Reality – reaction to accelerated changes in the media and material
with the broader Central European context.
street art which, however, is increasingly earning respect, and on the
AMoYA. We didn’t simply want to create another “museum” show,
world, the creation of new inversion situations and various environments,
but also to define a new laboratory environment for visual art, another
and the critical dissection of petty bourgeois living rooms and thought;
The declared support for and presentation of young visual art of the
exhibitions consistently build on things with which the viewer is familiar
communication channel for the necessary direct comparison between
• Divine Decay – the world fascinated by the body, corporeality, the
upcoming generation also includes the ability to record both its critical and
and encounters in everyday life – things that form a visual opposite to other
the Czech and international scenes, for the exchange of ideas and
intimacy of life; the refined though heartless relationships between
ironic thought and engaged and provocative standpoints. AMoYA wants
palace-housed exhibitions. The project “Black and White Cocktail”, which
improvement of the cultural “metabolism” in Central Europe. The aim
partners; an atmosphere charged with eroticism, the poison of the body
to devote special attention to the presentation of the youngest artists who
plays on various forms of a black-and-white dialogue, was organized by
was to create a new platform for dynamic exhibition activity in the form
and (un)restrained behaviour;
are still students at partner academies of art in the Czech Republic and
Vladimír Beskid, who devised the overall concept and also curated the first
of group and solo exhibitions by Czechs and renowned artists from other
• Extreme Port – a series of loaded situations which are full of provocative
Slovakia or who have recently graduated from them. This is why Section B
exhibition of young artists in the spaces of this museum. An opportunity
countries.
and radical gestures and images; extreme tension, the breaking of taboos
has been reserved for results of work of individual art schools. In total there
was given to Slovak painter Jana Bubelinyová and her series Intimacy.
and prejudices from the “other” side – dark and decadent.
are five Czech and two Slovak academies or colleges. They comprise the
From among the wide range of artists and works of art presented in the
010
for their own forms of expression. We consider the interconnection of
other hand the “low and ordinary” juxtaposed with “highbrow art”. Both
Academy of Fine Arts in Prague; the Academy of Arts, Architecture and
In June 2011, when the new AMoYA museum opened its doors, it also
first exhibition, a pre-eminent position was taken by the solo project of
The latter section in particular, which presents a number of subversive
Design in Prague; the Faculty of Fine Arts in Brno; the Faculty of Arts of
opened a gateway to new opportunities for topical, lively and young art.
Swiss artist Ugo Rondinone consisting of a terrifying X-shaped object
and provocative works, is not usually included in museum exhibitions.
University of Ostrava and the Faculty of Arts of the Technical University of
A new, attractive venue opened to the Czech and international public
with internal breathing (Twentyfourhours), large-scale objects by David
We can find here, for example, a psychedelic forest of figures by Vladimír
Košice. In Section C there are exhibitions by the Faculty of Art and Design
with a plethora of new experiences in order to help the general public
Černý in the form of four guns in the palace courtyard (Guns) and
Skrepl, flamboyant large-scale photographs by Štěpánka Šimlová and
of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem and the Academy
find its own path to the language of contemporary visual art.
Saddam Hussein imprisoned in an aquarium (Shark). Also worthy of note
photographs of a naked woman with plastic bags by Viktor Frešo. Other
of Fine Arts and Design in Bratislava. While the initial presentation was
is a site-specific installation by a group of artists in the Baroque hall in the
controversial works include an upside-down male figure with spread legs
based on the so-called “STAR system”, now there is a combined “STAR
VLADO BESKID
form of an old hearse stuck in wax (Jiří David, Jan Kadlec, Milan Salák:
by Martin Kochan and decadent stylized self-portraits by Milan Salák and
system” because the individual academic studios are represented not
Chief Curator of AMoYA 011
AMoYA ARTISTS 2011
012
ÁČKA ARTUR MAGROT, ALESSANDRA
MAREK ČÍHAL CZ
IVANA JUNKOVÁ CZ
PETR LYSÁČEK CZ
KRISTOFER PAETAU FI
MARTINA ŠEDOVÁ CZ
SVATEK CZ, IT
NIKOLA ČULÍK CZ
JAN KADLEC CZ
JAN MAHR CZ
EUGENIO PERCOSSI IT
MARTIN ŠILHÁN CZ
ALENA ADAMÍKOVÁ SK
JIŘÍ DAVID CZ
JAN KALÁB CZ
MARTIN MAINER CZ
DAVID PEŠAT CZ
EVŽEN ŠIMERA CZ
DANA BELL USA
DAVID 87 CZ
KAMERA SKURA CZ
JAKUB MATUŠKA AKA MASKER CZ
JIŘÍ PETRBOK CZ
TEREZA ŠIMKOVÁ CZ
KLÁRA BÉMOVÁ CZ
PETR DUB CZ
MARTIN KÁŇA CZ
BARBORA MAŠTRLOVÁ CZ
PLEB CZ
MICHAL ŠIML CZ
ŠTĚPÁN BERÁNEK CZ
ANDREJ DÚBRAVSKÝ SK
STANISLAVA KARBUŠICKÁ CZ
MATKY A OTCOVÉ
PODE BAL CZ
ŠTĚPÁNKA ŠIMLOVÁ CZ
KATALIN BESSENYE HU
SLAVOMÍR DURKAJ SK
KATEŘINA KARLOVÁ CZ
LENKA KLODOVÁ, LUCIE NEPASICKÁ,
PETR PÍSAŘÍK CZ
PAVEL ŠMÍD CZ
ERIK BINDER SK
EPOS 257 CZ
KRIŠTOF KINTERA CZ
MAREK REJENT, MARTIN PÉČ CZ
REALITY CZ
JAKUB ŠPAŇHEL CZ
BIOR CZ
SVETLANA FIALOVÁ SK
LENKA KLODOVÁ CZ
MEFISD 86 CZ
LUKÁŠ RITTSTEIN CZ
ŠTĚPÁN TESAŘ CZ
JAN BOHÁČ CZ
VIKTOR FREŠO SK
MARTIN KOCOUREK CZ
PAVOL MEGYESI SK
ALŽBĚTA ŘÍHOVÁ CZ
MARK THER CZ
JOSEF BOLF CZ
KURT GEBAUER CZ
VÁCLAV KOČÍ CZ
SEAN MICKA USA
DANA SAHÁNKOVÁ CZ
ZDENĚK TRS CZ
PAUL BRAINARD USA
JAN GEMROT CZ
MARTIN KOCHAN SK
VOJTĚCH MÍČA CZ
MILAN SALÁK CZ
ROMAN TÝC CZ
ALEŠ BRÁZDIL CZ
HANES CZ
ZDENA KOLEČKOVÁ & MICHAELA THELENOVÁ CZ
JOSEF MLADĚJOVSKÝ CZ
PAVLA SCERANKOVÁ SK
VLADIMÍRA VAJSOVÁ SK
ONDŘEJ BRODY CZ
HONEY 85 CZ
STANISLAVA KONVALINKOVÁ CZ
MARTIN MOFLÁR SK
MARTIN SEDLÁK SK
JÁN VASILKO SK
MIA BROMWELL USA
KONG CZ
PAVEL KOPŘIVA CZ
PETR MOTYČKA CZ
MIROSLAVA SEVCIK SK
JANA VOJNÁROVÁ CZ
JANA BUBELINYOVÁ SK
PETR PÍSAŘÍK CZ
PAVEL KORBIČKA CZ
PAVEL MRKUS CZ
BORIS SIRKA SK
JAN VYTISKA CZ
VENDULA CHALÁNKOVÁ CZ
DANIEL HANZLÍK CZ
ROLAND KORPNOVICS HU
JAKUB NEPRAŠ CZ
VLADIMÍR SKREPL CZ
DIANA WINKLEROVÁ CZ
NATÁLIE CHALCARZOVÁ CZ
DAVID HELÁN CZ
FRANTÍŠEK KOWOLOVSKI CZ
RICHARD NIKL CZ
JAN SLOVENČÍK CZ
XDOG CZ
MICHAL CIMALA CZ
MILAN HOUSER CZ
PETR KRÁTKÝ CZ
ALEŠ NOVÁK CZ
JANA SMĚLÍKOVÁ CZ
MILAN ZAČAL CZ
CRAP CZ
DENISA HŘIČIŠČOVÁ CZ
DENISA KRAUSOVÁ CZ
JAROMÍR NOVOTNÝ CZ
ZDENĚK SPOUR CZ
DUŠAN ZAHORANSKÝ SK
IVAN CSUDAI SK
JAKUB HUBÁLEK CZ
OLGA ALIA KRULIŠOVÁ CZ
MARTIN NYTRA CZ
RICHARD STIPL CZ
DRAGANA ŽIVANOVIĆ SRB
JIŘÍ ČERNICKÝ CZ
KATARÍNA JANEČKOVÁ SK
MAREK KVETÁN SK
ONDŘEJ OLIVA CZ
VÁCLAV STRATIL CZ
MICHAL ČERNUŠÁK CZ
JAKUB JANOVSKÝ CZ
JAROSLAV KYŠA SK
JULIAN OPIE UK
JIŘÍ SURŮVKA CZ
SPECIAL GUEST:
DAVID ČERNÝ CZ
ANTONÍN JIRÁT CZ
LENA LAPSCHINA RU
QEBE CZ
IRA SVOBODOVÁ CZ
UGO RONDINONE SWISS
013
YOU ARE ENTERING ARTBANKA MUSEUM OF YOUNG ART NOW
FRONTAL PROJECT
VOJTĚCH MÍČA & JIŘÍ PETRBOK / PRINCESSES IN MILK / DIGITAL PRINT, METAL, RESIN, FLUORESCENT LAMPS, GLASS / 2000 2006
017
FRONTAL PROJECT
JAKUB NEPRAŠ / CULTURES: TAIL / VIDEOPAINTING / 2007
019
020 CITY CODE
EPOS 257 / GRAFFOMAT / MIXED MEDIA / 2010
022 HYBRID REALITY
JIŘÍ ČERNICKÝ / PEGASUS SEMTEX / SEMTEX, EXTENSION CABLE, PLUG / 1997
EXTREME PORT
JIŘÍ DAVID / THE FIFTH SEAL / MIXED MEDIA / 2006
025
026 DIVINE DECAY
ONDŘEJ BRODY / DOG CARPETS, CAT CARPET / MIXED MEDIA / 2007
ROMAN TÝC / HEAVY SUGAR / MIXED MEDIA / 2007
028 DIVINE DECAY
KRIŠTOF KINTERA / ALL MY BAD THOUGHTS / POLYURETHANE / 2009
MILAN HOUSER / VANITAS / MIXED MEDIA / 2006
030 DIVINE DECAY
MAREK KVETÁN / TROPHY / WOOD, DEERSKIN / 2009
VLADIMÍR SKREPL / LIVE YOUR LIFE / MIXED MEDIA / 2011
033
DIVINE DECAY
VLADIMÍR SKREPL / LIVE YOUR LIFE / MIXED MEDIA / 2011
VLADIMÍR SKREPL / JESUS IS A LOCAL HERO / ACRYLIC ON CANVAS / 2007
UGO RONDINONE SOLO PROJECT
UGO RONDINONE / TWENTYFOURHOURS / MIXED MEDIA / 2003
UGO RONDINONE / I DON‘T LIVE HERE ANYMORE / CPRINT / 1999
035
CITY CODE
JIŘÍ PETRBOK / RED / DIGITAL PRINT / 2011
KATEŘINA KARLOVÁ / ROCKING HORSE / MIXED MEDIA / 2009
037
CITY CODE
JIŘÍ ČERNICKÝ / BINDS / MIXED MEDIA / 2005 2006
BAROQUE HALL PROJECT
REALITY / FUCKING 15 MINUTES / MIXED MEDIA / 2011
041
043
CITY CODE
BARBORA MAŠTRLOVÁ / THE ACT OF MAN / MIXED MEDIA / 2010
044 EXTREME PORT
DRAGANA ŽIVANOVIĆ / MR. M / SYNTHETIC ENAMEL ON PADDED CANVAS / 2008
SOLO PROJECT.CZ
DAVID ČERNÝ / SHARK / MIXED MEDIA / 2005
047
FACULTY OF FINE ARTS, UNIVERSITY OF OSTRAVA
KAMERA SKURA / SUPERSTART / MIXED MEDIA / 2003
049
050 FACULTY OF FINE ARTS, BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VENDULA CHALÁNKOVÁ / MUCHER SADO / ACRYLIC ON CANVAS / 2007
VENDULA CHALÁNKOVÁ / SOLO EN ESPAŇA / ACRYLIC ON CANVAS / 2007
FACULTY OF ARTS, TECHNICAL UNIVERSITY OF KOŠICE; ACADEMY OF FINE ARTS AND DESIGN IN BRATISLAVA
ANDREJ DÚBRAVSKÝ / CAMPUS / ACRYLIC AND OIL ON CANVAS / 2010
JANA BUBELINYOVÁ / RED AND BLACK / MIXED MEDIA / 2007
053
ACADEMY OF FINE ARTS IN PRAGUE
JAKUB MATUŠKA AKA MASKER / PORN BLOOPERS / ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS / 2009
055
057
ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE AND DESIGN IN PRAGUE
DENISA HŘIČIŠČOVÁ / EROTIK ANTIK / GYPSUM / 2009
ACADEMY OF FINE ARTS IN PRAGUE
VLADIMÍR SKREPL / DO YOU LOVE ME? / ACRYLIC ON CANVAS / 2007
059
ACADEMY OF FINE ARTS IN PRAGUE
SVETLANA FIALOVÁ / TEENAGE RASTAMAN / MIXED MEDIA / 2011
061
GRAFFZ.CZ
MEFISD 86 / UNTITLED / SPRAY AND ACRYLIC ON CANVAS / 2010
BIOR / UNTITLED / MIXED MEDIA / 2011
063
GRAFFZ.CZ
DAVID 87 / FAKE BRICK WALL / SPRAY ON CANVAS / 2010
065
NEW YORK CRUSH
MAREK KVETÁN / VIDOC 02 / PRINT ON ALUMINIUM / 2000 2002
SEAN MICKA / UNTITLED RED SCREEN I / OIL ON CANVAS / 2009
PAUL BRAINARD / OCTOBER 17TH / OIL ON CANVAS / 2005
PAUL BRAINARD / A SONG FROM INSIDE / UNTITLED CHRISTIANA & FANNY/ PENCIL ON PAPER / 2008
068 CURATORIAL RESEARCH LAB
DAVID PEŠAT / TREE / MIXED MEDIA / 2007
PETR MOTYČKA / DRESS DRYER / MIXED MEDIA / 2010
FACULTY OF FINE ARTS, UNIVERSITY OF OSTRAVA
JAN VYTISKA / GREETINGS FROM THE MOUNTAINS / ACRYLIC ON CANVAS / 2010
071
072 FACULTY OF ART AND DESIGN, J.E. PURKYNĚ UNIVERSITY IN ÚSTÍ NAD LABEM
PAVEL KOPŘIVA / LOCAL PROBLEM / BLOWN SILVER GLASS / 2001
074 VKV
DAVID HELÁN / LIPOSUCTION PARASITE II. / MIXED MEDIA / 2010
MARTIN KOCOUREK / SUNSET / MIXED MEDIA / 2011
VKV
ÁČKA ARTUR MAGROT & ALESSANDRA SVATEK / YOU CAN‘T RUN AWAY / LEAFLETS, GLUE / 2011
077
OPENAIR INSTALLATION
DAVID ČERNÝ / GUNS / MIXED MEDIA / 1994
079
YOU ARE ENTERING THE ANNUAL 2011
ÁČKA
A CZECHITALIAN ARTISTIC PAIR THAT MOST FREQUENTLY WORKS ON THE PRINCIPLES OF STREET ART. THEIR WORK IS TYPIFIED
LEFT, PIGEONS, MIXED MEDIA, 2011
ARTUR MAGROT *1985,
BY EVENTS IN PUBLIC SPACE WHICH REACT TO A SPECIFIC SITE. THEIR CHARACTERISTIC MATERIALS ARE DISCOUNT FLIERS FROM
RIGHT, MAYA, MIXED MEDIA, 2011
ALESSANDRA SVATEK *1979
HYPERMARKETS; THEY HAVE ALSO DEVELOPED “ECOGRAFFITI” IN WHICH THEY USE COCOA, FLOUR AND SPICE MIXTURES.
083
ALENA ADAMÍKOVÁ *1972
PAINTER, PHOTOGRAPHER, OBJECTMAKER. IN HER PAINTING SHE PREFERS FIGURATIVE REPRESENTATION; HER ATMOSPHERIC FOREST
LEFT, ZERO POSITION III, OIL ON CANVAS, 2009
INTERIORS AND LEVITATING OBJECTS HAVE THE CHARACTER OF LETTERING SIGNS. ALL THEMES HAVE AN INNER LOGIC. THE FACE IS
RIGHT, BEDROOM PORTRAITS 2, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
THUS BOTH A SOURCE OF COMMUNICATION AND A BORDER BETWEEN THE INSIDE AND OUTSIDE.
085
KLÁRA BÉMOVÁ *1977
A SCULPTOR WHO, THROUGH HER DISQUIETING ART, PRODUCES STRANGE CREATURES WHO SEEM TO BE FROM A FANTASY WORLD BUT ARE IN FACT CREATURES FROM THE CONTEXT OF REAL ZOOLOGY. HER TYPICAL FEATURES ARE TECHNOORGANIC FORMS, PRECISE WORK AND A BROAD RANGE OF USED MATERIALS INCLUDING RUBBER.
RIDER, MIXED MEDIA, 2007
087
ŠTĚPÁN BERÁNEK *1982
A SCULPTOR WHOSE OBJECTS ARE CHARACTERIZED BY SUBTLETY, TENDERNESS AND INTIMACY. IN MAKING THEM, HE OFTEN USES
LEFT, NIGHT, PLUMAGE, PLASTER, 2009
ATYPICAL MATERIALS SUCH AS FABRIC, FEATHERS, GLASS, LIVE PLANTS AND ARTIFICIAL HAIR, WHICH HE COMBINES IN AN INGENIOUS
RIGHT, ALTAR, UNDERWEAR, PLUSH, GOLD AND SILVER PLASTER, 2010
WAY. HIS THEMES ARE AS SUBTLE AS HIS SCULPTURES.
089
ERIK BINDER *1974
MULTIMEDIA ARTIST. HE IS CONSIDERED A SHAMAN WHO DRAWS VIEWERS INTO HIS ARTISTIC GAMES. A PARTICIPANT IN THE 2003
LEFT, FROM DAWN TILL DUSK, MIXED MEDIA, 2010
VENICE BIENNALE. HIS TYPICAL FEATURES ARE THOUGHTFUL, PERTINENT SARCASM AND ORIGINAL HUMOR. HE FREELY COMPILES
RIGHT, PALMA LAST MINUTE, MIXED MEDIA, 2010
AND REMIXES THE VISUAL IMPULSES OF ALL KINDS OF SUBCULTURAL PHENOMENA.
091
JOSEF BOLF *1971
PAINTER, CARTOONIST. RECENTLY HE HAS ALSO EXPRESSED HIMSELF IN SMALLSCALE SCULPTURE AND PUPPET FILMS.
LEFT, BOY, CERAMICS, 2001
HIS STARTING POINT IS A DARKLY EXPRESSIVE COMICSTRIP STYLIZATION. HE PUTS HIS CHARACTERS INTO A DEPERSONALIZED URBAN
LEFT, GIRL, CERAMICS, 2001
ENVIRONMENT. HIS PERSONAL NEUROTIC PAINTING WITH ITS SELFDESTRUCTIVE THEMES HAS A NOSTALGIC CHARGE.
RIGHT, GIRLIE II, ACRYLIC ON PLASTIC BOARD, 2003
093
ALEŠ BRÁZDIL *1983
A TALENTED HYPERREALIST WHO EXPRESSES HIS VISIONS, EMOTIONS AND COMMENTS ON CIVILIZATION THROUGH PORTRAITS
LEFT, LYING, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2006
AND FIGURATIVE PAINTING IN GENERAL. HE EXPERIMENTS WITH COLOR QUALITIES. FOR HIS PAINTINGS HE SOMETIMES USES
RIGHT, AFTER INGRES, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2010
MANIPULATED PHOTOGRAPHS AS A TEMPLATE. HE IS ASSOCIATED WITH THE CZECH COMICS SCENE.
095
ONDŘEJ BRODY *1980
VIDEO ARTIST, PERFORMER. A PROVOCATIVE ARTIST WHO MOVES AT THE EDGE OF CONFRONTATION ART, WHETHER
LEFT, ONDŘEJ BRODY & KRISTOFER PAETAU, TRANS RAT FASHION, MIXED MEDIA, 2007
IN THE DIRECTION OF ETHICAL OR SYSTEMIC VALUES OF MAINSTREAM SOCIETY. ONE OF HIS KEY THEMES IS MANIPULATION.
RIGHT, ONDŘEJ BRODY & KRISTOFER PAETAU, FASHION PHOTOGRAPHS MODEL: LAETITIA, PHOTOGRAPHY, 2007
HE MAKES INDISCRIMINATING COMMENTS ON CONDITIONS THAT EXIST ON THE ARTISTIC SCENE.
097
JANA BUBELINYOVÁ *1982
A PAINTER WITH AN ORIGINAL GRAPHIC FORM OF EXPRESSION BASED ON THE VISUAL CHARACTER OF AN OVERCONTRASTED
LEFT, INTIMACY, ACRYLIC AND COLLAGE ON CANVAS, 2010
TECHNICAL IMAGE. SENSUALITY, DISTINCT BLACK OR REDANDWHITE STYLIZATION AND SOPHISTICATED VIEWS WITHIN
RIGHT, INTIMACY, ACRYLIC AND COLLAGE ON CANVAS, 2007, 2010
THE IMAGE ATTRACT ATTENTION JUST LIKE THE PROVOCATIVE THEME OF SEXUALITY AND CORPOREALITY IN GENERAL.
099
VENDULA CHALÁNKOVÁ *1981
PAINTER AND CARTOONIST WITH AN ORIGINAL STYLIZATION BASED ON REDUCTION OF FORMS AND A LINE MODIFIED IN A CHILDLIKE WAY. SHE LIKES TO WORK WITH TEXT AND NARRATION IN THE FORM OF COMIC STRIPS. SHE ENGAGES HERSELF IN WITTY COMMENTARY PROJECTS WHICH CONCERN POP CULTURE AND THE LIFE OF CONSUMERIST SOCIETY.
MESSAGE, SHE WROTE, NEEDLEWORK ON CANVAS, 2001
101
NATALIE CHALCARZOVÁ *1982
SCULPTOR. SHE PREDOMINANTLY DEALS WITH FIGURATIVE THEMES WHICH SHE COMBINES IN A SOPHISTICATED WAY WITH THE
LEFT, DROSERA, POLYESTER AND SILICON, 2008
WORLD OF PLANTS, WHICH REPRESENTS THE SECOND POLE OF HER PRODUCTION. TYPICAL FEATURES OF HER WORK ARE PRECISE
RIGHT, POLYPORE, POLYESTER AND ELECTRONICS, 2008
MODELING AND SIMPLE FORMS, WHICH HAVE AN AFFINITY WITH THE ECONOMICAL VISUAL QUALITY OF DESIGN.
103
IVAN CSUDAI *1959
PAINTER, DRAFTSMAN, INSTALLATION ARTIST, SONGWRITER. HEAD OF THE DEPARTMENT OF PAINTING AT THE ACADEMY OF FINE
LEFT, ME AND MY BROTHER, ACRYLIC ON CANVAS, 2006
ARTS AND DESIGN IN BRATISLAVA. HE COMBINES PURE COLOR PLANES WITH GESTURES, EXPRESSIVE GRIDS AS WELL AS LINEAR
RIGHT, SNOWING II, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
MORPHOLOGY. FOR HIM, THE IMAGE IS THE WORLD OF A NEW REALITY.
105
JIŘÍ ČERNICKÝ *1966
INTERMEDIA ARTIST, HEAD OF DEPARTMENT OF PAINTING AT THE ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE AND DESIGN IN PRAGUE.
LEFT, AIVAZOVSKY, SILICON, ACRYL ON CANVAS, 2009
HE PROFESSES AN AMBIGUOUS VARIABLE APPROACH WITH AN EMPHASIS ON STORYTELLING AND RELATIVIZING COMMENTS ON
RIGHT, A PICTURE THAT LOOKS LIKE A PAINTING, ACRYLIC ON PLYWOOD, 2011
CONTEMPORARY SOCIETY. HIS ART CAN TAKE THE FORM OF A PATH AS WELL AS THAT OF WASTE OBJECTS.
107
DAVID ČERNÝ *1967
SCULPTOR; AUTHOR OF THE SCANDALOUS ENTROPA EXHIBITED IN THE EUROPEAN COUNCIL BUILDING. HE IS KNOWN FOR PROVOCATIVE MONUMENTAL REALIZATIONS AND PERCEPTIVE VISUAL COMMENTARIES ON THE PRESENT DAY. AN IMPORTANT ASPECT OF HIS ART IS SEMANTIC WORK WITH FORMAT. HE USES TRADITIONAL APPROACHES AS WELL AS MODERN TECHNOLOGIES.
KITS, FIBERGLASS, PLASTIC FOIL, 1993 1994
109
MAREK ČÍHAL *1986
A VISUAL ARTIST WHOSE EXPRESSION OSCILLATES BETWEEN PAINTING AND DRAWING. HE PREFERS THE CREATIVE PROCESS AND
LEFT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2008
PRINCIPLES OF AN INTERACTIVE VISUAL PLAY TO SKETCHES AND COMPLIANCE WITH STRICT TECHNICAL RULES. HIS EXPRESSION IS
MIDDLE, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2008
INTUITIVE TO A LARGE EXTENT. HE COMPARES PAINTING TO A DIALOGUE.
RIGHT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2008
111
NIKOLA ČULÍK *1983
SPIRITUAL DRAFTSMAN, FREELY DEVELOPING THE TRADITION OF SYMBOLISM. HIS WORK IS TYPIFIED BY A RAW EXPRESSION WITH AN IRONICAL SUBTEXT THAT OFTEN COMBINES CLASSICAL DRAWING WITH A TEXT AND THE PRINCIPLES OF SCHEMES. HIS SMALLSCALE REALIZATIONS HAVE AN EXISTENTIAL DIMENSION AND DIRECTLY RESPOND TO THE HERE AND NOW.
INSTALLATION OF DRAWINGS, PENCIL ON PAPER, 2009
113
JIŘÍ DAVID *1956
INTERMEDIA ARTIST, HEAD OF THE INTERMEDIA AND CONCEPTUAL ART DEPARTMENT AT THE ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE
LEFT, TRANSMISSIONS /8/, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2003
AND DESIGN IN PRAGUE. HE IS EQUALLY AT HOME IN THE SPHERE OF PAINTING, PHOTOGRAPHY AND SCULPTURE. HE EARNED
RIGHT, ZONES 6, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2003
RECOGNITION IN PARTICULAR THROUGH HIS MONUMENTAL NEON REALIZATIONS WITH A STRONG SYMBOLIC CHARGE.
115
PETR DUB *1976
AN ARTIST WHO IN AN EXPERIMENTAL WAY SHIFTS THE BORDERS OF PAINTING. HIS PRINCIPAL FORMATIVE ELEMENT IS
LEFT, TRANSFORMER NO. 1, ACRYLIC, CANVAS, WOOD, 2009
THE PAINTING CANVAS ITSELF, WHICH HE STRETCHES ON ITEMS OF VARIOUS FORMS, GIVING RISE TO OBJECTS AND RELIEFS
MIDDLE, TRANSFORMER NO. 2, ACRYLIC, CANVAS, WOOD, 2009
WHICH HIDE A MYSTERIOUS PROFILED CONTENT UNDER THEIR SURFACE.
RIGHT, T3, ACRYLIC, CANVAS, STEEL, WOOD, 2010
117
ANDREJ DÚBRAVSKÝ *1988
IN ALL REGARDS A CONTEMPORARY PAINTER SENSITIVE, AESTHETIC, EMOTIONAL, WHO ACCURATELY, ALBEIT NONDESCRIPTIVELY, REPRESENTS CONTEMPORARY SOCIETY. HIS EXPRESSIVE PAINTINGS FULL OF EMOTION, GLOSS AND SPECIFIC HUMOR MAY AGITATE SOME WITH THEIR LASCIVIOUSNESS, BUT IN FACT THEY ARE PAINFULLY TENDER.
NO AMBITIONS, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2010
119
SLAVOMÍR DURKAJ *1976
A PAINTER OF LAYERED IMAGES WHICH ARE OFTEN BUILT ON THE CONTRAST OF OPPOSITE POLES. HIS COMBINED REALISTIC
LEFT, STEAM, OIL ON CANVAS, 2010
SCHEMATIC PAINTING FREQUENTLY EXPRESSES THE ANTAGONISM BETWEEN CONTEMPORARY TECHNOCRATIC SOCIETY BASED
RIGHT, ARCTIC ORANGE, OIL ON CANVAS, 2010
ON CONSUMERISM AND THE ORIGINAL NATURAL POTENTIAL OF OUR PLANET.
121
EPOS 257 *1982
AN ARTIST WHO EMERGED FROM THE GRAFFITI COMMUNITY AND STILL CONCEALS HIS IDENTITY. 257 MEANS THE SECTION OF THE CRIMINAL CODE FOR DAMAGING ANOTHER PERSON’S PROPERTY. HIS INVASIVE ACTIONS, OFTEN ILLEGAL, CRITICALLY RESPOND TO NEGATIVE DEMONSTRATIONS OF REAL CAPITALISM SUCH AS HOMELESSNESS, ADVERTISING AND THE SPHERE OF THE ENVIRONMENT.
URBAN SHOOT PAINTING, MIXED MEDIA, 20092011
123
SVETLANA FIALOVÁ *1985
A PAINTER WHO IS CHARACTERIZED BY EXPRESSIVE LINEAR EXPRESSION UNDERLINED BY AN INVENTIVE TECHNICAL APPROACH.
LEFT, GIRL, NAILS AND THREADS ON WALL, 2010
SHE PRODUCES SPATIAL LIFESIZED LINOCUT INSTALLATIONS AND LARGE WALL “DRAWINGS” MADE BY TYING STRINGS TO A FIXED
RIGHT, TEENAGE RASTAMAN, MIXED MEDIA, 2011
WARP CREATED FROM HAMMERED NAILS.
125
VIKTOR FREŠO *1974
INTERMEDIA AND CONCEPTUAL ARTIST. IN HIS WORK WITH PAINTING, PHOTOGRAPHY AS WELL AS NEW MEDIA HE EMPLOYS
LEFT, GIRL WITH PLASTIC BAGS I, II, PRINT ON ALUMINUM , 2008
UNCOMPROMISING CONFRONTATIONAL GESTURES. A MAKER OF OBJECTS AND INSTALLATIONS. ONE OF THE MOST TYPICAL
RIGHT, I DON‘T CARE 26, MIXED MEDIA, 2011
THEMES OF HIS SELFIRONIC WORKS IS HIS OWN EGO. HE MAKES CRITICAL COMMENTS ON SOCIAL STEREOTYPES.
127
KURT GEBAUER *1941
SCULPTOR, FOR MANY YEARS THE HEAD OF THE STUDIO OF UNIVERSAL SCULPTURE AT THE ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE AND DESIGN IN PRAGUE. CHARACTERISTIC FEATURES OF HIS WORK ARE POETRY AND SPECIFIC PLAYFULNESS, WHICH CONTINUES TO DEVELOP THE TRADITION OF THE SOCALLED CZECH GROTESQUE WHICH CULMINATED IN THE LATE 1980s.
FIGURES IN A WINDOW II, MIXED MEDIA, 1996
129
JAN GEMROT *1983
PAINTER. HE FOCUSES ON TRADITIONAL REALISTIC PAINTING. HE PURPOSEFULLY CHOOSES VISUALLY ATTRACTIVE THEMES WHICH
LEFT, PANTIES I, OIL ON CANVAS, 2008
HE PROCESSES WITH ILLUSTRATIVE DESCRIPTIVENESS. HIS ARTISTIC RANGE COMPRISES SEX, WAR, DEATH AS WELL AS THE PHASED
MIDDLE, PANTIES II, OIL ON CANVAS, 2008
FLIGHT OF BIRDS. HE TRIES TO PROVIDE HIS PAINTINGS WITH A PSYCHOLOGICAL CONCEPT.
RIGHT, PANTIES III, OIL ON CANVAS, 2008
131
DANIEL HANZLÍK *1970
INTERMEDIA ARTIST. HE WORKS WITH PAINTING, PHOTOGRAPHY AND AUDIOVISUAL ART. HIS PRODUCTION IS CHARACTERIZED BY AN OUTSTANDING VISUAL LINE DERIVED FROM THE WORLD OF ADVERTISING. HIS SENSUALLY ATTRACTIVE WORKS ARE OFTEN SITESPECIFIC. LIKEWISE, HIS MINIMALIST PAINTINGS HAVE A REAL BASIS.
LIGHTBOX, ACRYLON, FLUORESCENT LIGHTS, METAL CONSTRUCTION, 2004
133
DAVID HELÁN *1979
CONCEPTUAL ARTIST WHO BRILLIANTLY PLAYS WITH DIRECT IMPULSES FROM HIS SURROUNDINGS. THE BASIC MATERIAL OF HIS
LEFT, TEASIGNED, MIXED MEDIA, 2011
WORK IS THAT OF HIS PERSONAL EXPERIENCES. HE WORKS WITH A CHANGE OF CONTEXT AND MEANING AND USES AN ORIGINAL
RIGHT, TIRE IN LOVE, TIRE, 2007
METHOD OF PARADOX. HIS LONGTERM PROJECTS INCLUDE THE ASSISTED DEMOLITION OF HIS OWN APARTMENT.
135
MILAN HOUSER *1971
INTERMEDIA ARTIST. DEAN AND THE HEAD OF THE DEPARTMENT OF PAINTING AT THE FACULTY OF FINE ARTS OF THE BRNO
LEFT, UNTITLED, ACRYLIC AND COLOURED NITROCELLULOSE LACQUER ON CANVAS, 2010
UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. HIS PRODUCTION HAS A DISTINCTLY OPTICAL CHARACTER, PARTICULARLY IN TERMS OF LUMINOSITY.
RIGHT, ROOF, SHEET METAL, ACRYLATE, TONED ACRYLATE POLISHED LACQUER, 2011
A FUNDAMENTAL MEDIATOR IN HIS COMMUNICATION IS A GEOMETRIC FORM OR AN ABSTRACT COLOR PATCH.
137
DENISA HŘIČIŠČOVÁ *1980
SCULPTOR, PHOTOGRAPHER. SHE WORKS WITH VISUALITY BASED ON TRADITIONAL CLASSICAL MODELS, FROM WHICH SHE
LEFT, SINGLE, DIGITAL PRINT ON BUNTING, 2008
TAKES THE BASIC FORM AND COMPOSITION BUT COMBINES THEM WITH CONTEMPORARY ELEMENTS. SHE IS FREELY INSPIRED BY
RIGHT, IN MOUTHSCREEN, SHEET METAL, DIGITAL PRINT, 2007
ADVERTISING. A CHARACTERISTIC COLOR OF HER ARTIFACTS IS WHITE.
139
JAKUB HUBÁLEK *1983
A PAINTER OF SURREAL, DREAMY COMPOSITIONS WHOSE STORIES TAKE PLACE AT THE BORDER BETWEEN REALITY AND FANTASY. HE
LEFT, BAR, ACRYLIC ON CANVAS, 2009
USES A GREENISH COLOR, UNIQUE IN THE CZECH CONTEXT, WHICH HIGHLIGHTS THE EERIE ATMOSPHERE OF FIGURATIVE SCENES SET
RIGHT, NARCO CHILD, ACRYLIC ON CANVAS, 2009
IN AN UNSPECIFIED URBAN MILIEU.
141
KATARÍNA JANEČKOVÁ *1988
PAINTER OF EXPRESSIVE ART ENHANCED BY A BRIGHT COLOR SCHEME AND PROVOCATIVE SEXUAL SYMBOLS. HER WORK IS
LEFT, HAPPY BIRDDAY, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
CHARACTERIZED BY AN UNCONVENTIONAL APPROACH WITHOUT PREJUDICE AND VISUAL EXPLORATIONS BALANCING BETWEEN
RIGHT, WOLFPACK, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
THE SOPHISTICATED AND THE ANIMAL, AS WELL AS BY PLAYFULNESS AND POP CULTURE.
143
JAKUB JANOVSKÝ *1984
PAINTER AND DRAFTSMAN PRODUCING TYPICALLY DARK EXPRESSIVE ART. HIS CHARACTERISTIC FEATURES ARE IMPULSIVENESS,
LEFT, SABATUM, MIXED MEDIA ON CANVAS, 2008
PHANTASMAGORIA AND GLOOMY SPIRITUALITY, OFTEN FREELY DEVELOPED DIRECTLY ON WALLS OF OLD AND DILAPIDATED
RIGHT, CAR, MIXED MEDIA ON CANVAS, 2009
BUILDINGS. HIS WORKS HAVE A ROMANTIC DIMENSION AND THEY NATURALLY ENCOURAGE US TO READ THEM AS SYMBOLS.
145
IVANA JUNKOVÁ *1973
SCULPTOR. IN HER ART SHE OFTEN USES ITEMS OF EVERYDAY USE OR COMMON SITUATIONS. SHE BUILDS ON THE PRINCIPLE OF TRANSFORMING THE USUAL NONAESTHETIC INTO SOMETHING AESTHETIC AND A SURPRISING CHANGE OF CONTEXT. SHE DRAWS HER THEMES FROM HER CLOSEST SURROUNDINGS. HER REALIZATIONS CONTAIN SPECIFIC BLACK HUMOR.
RECLINING BUDDHA, MIXED MEDIA, 2003
147
JAN KADLEC *1976
SCULPTOR. HE EXPRESSES HIMSELF THROUGH PRECISE REALISTIC IMAGERY. HE HAS A SENSE FOR MONUMENTAL EXPRESSION.
LEFT, BRUSH AND MATTRESS , LACQUERED STEEL, LACQUERED LAMINATE, POLYETHYLENE BARS, 1998
HIS ARTIFACTS OFTEN HAVE THE FORM OF A PLAYFUL POP ART METAPHOR. HE HIMSELF SOMETIMES APPEARS AS A PROTAGONIST
RIGHT, 5TH STATION, PHOTOGRAPHY, 2005
OR A SUBJECT OF INTEREST OF HIS PROJECTS. HE USES CONTEMPORARY VISUAL LANGUAGE BASED ON A TECHNOLOGICAL IMAGE.
149
KAMERA SKURA
ART GROUP MARTIN ČERVENÁK 1973, JIŘÍ MAŠKA 1972 AND RENÉ ROHAN 1973. PARTICIPANTS IN THE VENICE BIENNALE. COMMENTATORS OF AN OVERLY TECHNOLOGICAL SOCIETY. THEIR WORKS SHOW A STRONG SOCIAL ELEMENT. WITH IRONY THEY REPRESENT MANIFESTATIONS OF LUXURY, THE CULT OF CELEBRITY AND GENERAL HUMAN INTOLERANCE.
WE ARE LIVING HERE WITH YOU, PHOTOGRAPHY, 2002
151
MARTIN KÁŇA *1975
SCULPTOR. HE IS INTERESTED IN THE TRANSFORMATION OF THE TRADITIONAL WORLD INTO AN ALIENATED SYSTEM OF CYBER
LEFT, HEAVENLY, WOOD, GRANITE, CAST IRON, CRYSTAL, TEXTILES, GOLDPLATED METAL, 2007
TECHNOLOGIES. HE USES THE LANGUAGE OF POP ART IN AN IRONIC SENSE. HIS REALIZATIONS ARE OFTEN BASED ON REAL IMPULSES
RIGHT, BAG, MIXED MEDIA, 2011
AND RESPOND TO EXPERIENCED PERCEPTIONS OR EVENTS.
153
KATEŘINA KARLOVÁ
INTERMEDIA ARTIST. ALL HER ART IS BASED ON A CLOSE AND PERSONAL RELATIONSHIP WITH ANIMALS AND NATURE AS SUCH.
*1982
SHE HAS A SENSE FOR NONTRADITIONAL AND SOMETIMES EVEN ABSURD SOLUTIONS WHICH CAN OFTEN SEEM SHOCKING. SHE IS FASCINATED BY THE THEME OF DEATH, WHICH SHE PROCESSES IN UNUSUAL WAYS.
ROCKING HORSE, MIXED MEDIA, 2009
155
KRIŠTOF KINTERA *1973
INTERMEDIA ARTIST. HE EXPRESSES HIMSELF THROUGH OBJECTS, INSTALLATIONS, DRAWINGS AND PERFORMANCES.
LEFT, THE ELEMENTS, SPRAY ON PAPER, 2001
A TYPICAL FEATURE OF MANY OF HIS WORKS IS INTERACTIVITY. HE DEALS WITH THE RELATIONSHIP BETWEEN ART
RIGHT, PARADISE NOW, ZINCCOATED STEEL, 2003
AND CONSUMER SOCIETY. HIS KEY THEME, AS WELL AS BASIC FORMAL ELEMENT, IS THAT OF HOUSEHOLD APPLIANCES.
157
LENKA KLODOVÁ *1969
A SCULPTOR WHO SYSTEMATICALLY WORKS ON THE CONCEPTUAL EXAMINATION OF HUMAN SEXUALITY BY ARTISTIC MEANS. HEAD OF THE DEPARTMENT OF BODY DESIGN AT THE FACULTY OF FINE ARTS OF THE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. HER ART BORDERS ON SOCIALLY EXPLORATIVE PROJECTS.
LOCKER ROOM, POLYESTER, SHEETMETAL LOCKERS, MAGAZINES, 2002
159
MARTIN KOCOUREK *1976
A SCULPTOR WHO MOST FREQUENTLY MAKES HIS DECADENT, ROMANTICALLY CHARGED AND ATMOSPHERIC OBJECTS FROM
LEFT, LOVE, METAL, 2007
WORNOUT THINGS, SCRAP AND DRIED PLANTS. HE ACHIEVES MAXIMUM EFFECT BY THROWING VIEWERS OFF BALANCE THROUGH
MIDDLE, LANDSCAPE, MIXED MEDIA, 2009
ABSURDITY, CHANGES OF CONTEXT, FRAGMENTARY NATURE AND THE MATERIAL USED.
RIGHT, SUNSET, LIGHT OBJECT, 2011
161
VÁCLAV KOČÍ *1981
A PAINTER WHOSE PRECISE, DISTINCTLY OPTICAL EXPRESSION DEVELOPS THE TRADITION OF THE AVANTGARDE, NAMELY THAT
LEFT, STARTS WITH ONE, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
OF GEOMETRIC ABSTRACTION. BY SIMPLE SIGNS REDUCED TO A MERE SUBSTANCE HE MANAGES, IN ADDITION TO NONOBJECTIVE
RIGHT, THE WAY YOU WEAR YOUR HEAD, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
COMPOSITIONS, TO PRESENT CLASSICAL PAINTER’S THEMES SUCH AS LANDSCAPE USING CONTEMPORARY LANGUAGE.
163
STANISLAVA KONVALINKOVÁ *1973
SCULPTOR. GRADUATE FROM TONY CRAGG’S DEPARTMENT AT THE ACADEMY OF FINE ARTS IN DÜSSELDORF. SHE HAS A TENDENCY TO USE ATYPICAL MATERIALS IN HER ART SUCH AS SOFT FOAM AND TECHNIQUES SUCH AS THROWING VESSELS ON A POTTER’S WHEEL. SHE OFTEN USES ABSTRACT IMAGERY. SHE ALSO HAS A SENSE FOR USING ABSURDITY AND SYMBOLIC MEANING.
ROTATING SCULPTURE, POTTERY, 2009
165
PAVEL KORBIČKA *1972
SCULPTOR. HIS DOMAIN IS NONFIGURATIVE EXPRESSION; HE HAS A STRIKING SENSE FOR ATMOSPHERE. HE OFTEN WORKS WITH FORMAL FUNDAMENTS; HIS WORK IS TYPIFIED BY LARGE LIGHT INSTALLATIONS WHICH SOMETIMES TAKE THE FORM OF SPECIFIC LABYRINTHS. HE ALSO EXPRESSES HIMSELF THROUGH RECORDS OF BODY ACTIONS.
BETWEEN, MIXED MEDIA, 2011
167
FRANTIŠEK KOWOLOWSKI *1967
INTERMEDIA ARTIST. HE MAKES HIS STATEMENT THROUGH PAINTING, THE TECHNOLOGICAL IMAGE AS WELL AS PERFORMANCES.
LEFT, THIS BODY BELONGS TO ART, VIDEO, 2003
THROUGH HIS ART HE RESPONDS TO TOPICAL SOCIAL ISSUES, BUT HE ALSO FOCUSES ON PRINCIPLES OF HOW THE ART SCENE
RIGHT, A NOMAD MESSAGE, INSTALLATION, 2004
FUNCTIONS . HE USES MEANS OF MANIPULATION AND RECYCLING, AND TYPICALLY ALSO A FORM OF BASAL PARABLE.
169
PETR KRÁTKÝ *1985
PAINTER, VIDEO ARTIST. HE EXPLORES VARIOUS PLANES OF PAINTING AND THE FORMAL APPEARANCE OF AN IMAGE AS ITS BASIC ELEMENT OF EXPRESSION. HIS ART HAS A DISTINCTLY CONCEPTUAL CHARACTER, BUT DOES NOT LACK VISUAL ATTRACTIVENESS, CREATIVITY, INVENTIVENESS AND ABOVE ALL THOUGHTFULNESS. HE TRIES TO INTERCONNECT PAINTING AND VIDEO.
CAR ŠKODA FORMAN, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
171
DENISA KRAUSOVÁ *1981
PAINTER. SHE EXPRESSES HERSELF ON THE BORDERLINE BETWEEN PAINTING AND DRAWING. SHE SOMETIMES GIVES SHAPE
LEFT, EVEN TODAY I EXPERIENCED SOMETHING I HOPE I WILL UNDERSTAND IN A FEW DAYS II., OIL ON CANVAS, 2005
TO VOLUME BY PAINT, AT OTHER TIMES SHE RELIES ON THE OUTLINE. SHE DOES NOT AVOID CLASSICAL THEMES OR REALISTIC
RIGHT, EVEN TODAY I EXPERIENCED SOMETHING I HOPE I WILL UNDERSTAND IN A FEW DAYS I.., OIL ON CANVAS, 2005
IMAGERY, BUT HER WORK IS TYPIFIED BY LARGE GENRE SCENES WITH A TOUCH OF DREAMY IMAGINATION AND FOLKSINESS.
173
MAREK KVETÁN *1976
INTERMEDIA ARTIST. HE FOCUSES ON PAINTING, PHOTOGRAPHY, VIDEO AND PERFORMANCE, PREDOMINANTLY MAKING
LEFT, CARPET, MIXED MEDIA, 2009
INSTALLATIONS AND OBJECTS. HIS PROJECTS ARE USUALLY INSPIRED BY A SPECIFIC SITE. HE IS INTERESTED IN COMMONPLACE
RIGHT, PEACE, NEON LIGHT, DEAD FLIES, 2009
THINGS, HANDICRAFT, ORNAMENT AND THE CONNECTION BETWEEN HIGH AND LOW AESTHETIC VALUES.
175
JAROSLAV KYŠA *1981
INTERMEDIA ARTIST. HE WORKS WITH VIDEO AND PHOTOGRAPHY AND MAKES OBJECTS AND INSTALLATIONS. HIS TYPICAL WORK HAS A GLOSSY SURFACE REMINISCENT OF AN OIL STAIN. HE ALSO USES THIS MATERIAL IN A MEANINGFUL WAY AS AN UNWELCOME INTRUDER. HIS RECURRING THEMES ARE PAIN, DEATH AND BEING CAST OFF AT THE END OF ONE’S USEFUL LIFE.
PITCH, MIXED MEDIA, 2009
177
PETR LYSÁČEK *1961
INTERMEDIA ARTIST. PAINTER, PHOTOGRAPHER, PERFORMER, MAKER OF OBJECTS. HEAD OF THE DEPARTMENT OF INTERMEDIA
LEFT, HELMET, MIXED MEDIA, 2009
FORMS AT THE FACULTY OF ARTS OF THE UNIVERSITY OF OSTRAVA. SARCASTIC COMMENTATOR OF NEGATIVE MANIFESTATIONS
RIGHT, THE CONSEQUENCES OF A SPIRITIST SÉANCE, SUMMONING THE SPIRIT OF THE WEIGHTLIFTER VASILY ALEXEEV, MIXED MEDIA, 1998
OF OUR CONTEMPORARY LIFESTYLE, IN PARTICULAR CONSUMERISM AND FALSE SPIRITUALITY.
179
JAN MAHR *1977
A PHOTOGRAPHER WHO CREATES MONUMENTAL PORTRAITS OF TRIVIAL ITEMS OF EVERYDAY USE SUCH AS COMMON OFFICE
LEFT, SYNTHETIC 11, MIXED MEDIA, 2011
SUPPLIES OR DRUGSTORE GOODS. HIS WHITE OR PASTEL MINIMALIST SNAPS FEATURING AN AESTHETIC ASPECT HAVE AN
MIDDLE, SYNTHETIC 31, MIXED MEDIA, 2011
AMBIGUOUS CHARACTER AND THE POTENTIAL OF SOPHISTICATED ABSTRACT COMPOSITIONS.
RIGHT, SYNTHETIC 33, MIXED MEDIA, 2011
181
MARTIN MAINER *1959
PAINTER. HEAD OF THE DEPARTMENT OF PAINTING AT THE FACULTY OF FINE ARTS OF THE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY.
LEFT, CAUSES AND CONSEQUENCES LOVE, ACRYLIC ON CANVAS, 1999 2005
HE EXPRESSES HIMSELF BY BRUSHWORK BASED ON A LOOSE PAINTERLY GESTURE. HIS PAINTINGS HAVE A SPIRITUAL POTENTIAL.
RIGHT, CAUSES AND CONSEQUENCES BUBBLY, ACRYLIC ON CANVAS, 1999 2005
HE EXPERIMENTS WITH MATERIALS AND ALSO EMPLOYS ORNAMENT AND AUTOMATIC DRAWING.
183
JAKUB MATUŠKA
A PAINTER WITH HIS ROOTS IN THE GRAFFITI COMMUNITY WHO HAS SUCCESSFULLY COMBINED AN ACADEMIC EDUCATION WITH
LEFT, THE MOON, ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS, 2007
AKA MASKER
STARTING AN INDEPENDENT CAREER. HE DOES NOT ADAPT HIS PRODUCTION TO VARIOUS ENVIRONMENTS, BUT EFFICIENTLY PICKS
RIGHT, MEN OF ADMIRABLE SHAPE AND OPINION, ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS, 2010
*1981
UP THE POSITIVES OF BOTH. THE RESULT IS AN EFFECTIVE AND CONTEMPORARY EXPRESSION WITH A SURREALLY POP ASPECT.
185
PAVOL MEGYESI
A PAINTER WHO IN HIS ART FULLY UTILIZES CONTEMPORARY VISUAL LANGUAGE INFLUENCED BY COMPUTER AESTHETICS.
LEFT, SUMMER RAIN 1, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
*1969
HIS LARGE CANVASES CREATED BY A PRECISE AIRBRUSH TECHNIQUE HAVE A DISTINCTLY OPART CHARACTER, OFTEN
RIGHT, POINT OF CONTACT IV, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
EMPLOYING SPATIAL EFFECTS.
187
JOSEF MLADĚJOVSKÝ
PAINTER AND MAKER OF OBJECTS. HE HAS PROCEEDED FROM EXPRESSIVE COLOR PATCHES TO CONCEPTUAL PROJECTS BASED
LEFT, COMPOSITION OF IMPROVISATION, OIL ON CANVAS, 2010
*1986
ON EXPRESSION THROUGH BASIC GEOMETRIC FORMS. HE MOST FREQUENTLY USES THEM EITHER AS A PURELY COMPOSITIONAL
RIGHT, SUDOKU I, OIL ON CANVAS, 2010
ELEMENT OR IN TERMS OF MEANING.
189
MARTIN MOFLÁR
PAINTER. CREATES LARGESCALE ABSTRACT COMPOSITIONS MOSTLY CONSISTING OF A SUBTLE SYSTEM OF COLOR PLANES FIRMLY
LEFT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2010
*1975
PLACED WITHIN A FRAMEWORK OF GEOMETRIC EXPRESSION. HIS ART IS CHARACTERIZED BY DIRECTNESS, SIMPLICITY AND ALMOST
MIDDLE, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2010
GRAPHICALLY PURE LAYOUT OF FORMS.
RIGHT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2010
191
MOTHERS AND FATHERS
ART GROUP LENKA KLODOVÁ 1969, LUCIE NEPASICKÁ 1969, MARTIN PÉČ 1967, MAREK REJENT 1969. THEY DRAW ON THE FAMILIAR SPACE OF FAMILY “AESTHETICS” OF EVERYDAY LIFE. THEIR FEATURES INCLUDE AN IRONIC APPROACH, MONOTHEMATICISM AND TECHNOLOGICAL FOCUS SPANNING READYMADES, GRAFFITI AND TATTOO.
NAKED, PHOTOGRAPHY, 2009
193
PETR MOTYČKA
INTERMEDIA ARTIST. HE MAINLY DEALS WITH POLITICAL AND SOCIAL THEMES. ART FOR HIM IS A MEANS OF SOCIAL ANALYSIS.
*1971
HE HAS A SENSE FOR SYMBOLIC STATEMENTS. IN TERMS OF FORM HE MOVES IN A FREE SPACE, DEFINED ON ONE HAND BY SIGNS OF POP CULTURE, ON THE OTHER HAND BY ITEMS OF EVERYDAY USE.
USED CHILD SHOE CHRIST, MIXED MEDIA, 2009
195
JAKUB NEPRAŠ
HE WORKS WITH NEW MEDIA. USING THE LATEST TECHNOLOGIES, HE HAS DEVELOPED AN ORIGINAL VISUAL LANGUAGE
*1981
CONSISTING OF DETAILED “VIDEO PAINTINGS” PROJECTED ON SPATIAL FORMATIONS, WHICH GIVES THEM THE CHARACTER OF PULSATING MOBILE SCULPTUREMICROCOSMS.
METROPOLIA, VIEW OF THE CZECH PAVILION AT THE EXPO SHANGHAI 2010, MOVING VIDEO SCULPTURE, 2010
197
ALEŠ NOVÁK
A SENSITIVE LANDSCAPE PAINTER AND INVENTIVE SCULPTOR WHO DEALS MAINLY WITH OBJECTIVE VISUAL IMPULSES TAKEN
*1979
FROM EVERYDAY LIFE. HE IS UNERRINGLY CAPABLE OF DECODING THE UNCOMMON COMMONPLACE AS WELL AS THE MYSTERY OF BEAUTY, HIDDEN FOR EXAMPLE IN A COMBINATION OF AN OLD CHAIR AND BABIES’ BISCUITS.
DREAM, MIXED MEDIA, 2007
199
JAROMÍR NOVOTNÝ
PAINTER. HE HAS EMPLOYED A CONCEPTUAL APPROACH WHICH CONSISTS OF THE PAINTER’S EXPLORATION OF THE PHENOMENON
LEFT, TEST II, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
*1974
OF SPACE AND PLACE. HE HAS PROGRESSED FROM THE REPRESENTATION OF APARTMENT LAYOUTS TO SIMPLE MONOCHROMES
RIGHT, RESERVOIR, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
WHICH CONDUCT A DIALOGUE WITH THE EXHIBITION SPACE AS WELL AS THE TRADITIONAL FORMAT OF PAINTING.
201
MARTIN NYTRA
A PAINTER WHO WORKS WITH THE AESTHETICS OF THE EARLY 20TH CENTURY AND FOLKLORE ELEMENTS. HE TRIES TO ACCENTUATE
*1987
SOCIAL MOTIFS AS WELL AS ELEMENTS FROM SPECIFIC MOMENTS OF CZECH HISTORY. HE IS INTERESTED IN THE POSITION OF AN INDIVIDUAL WITHIN A SYSTEM, THE REAL ROLE OF THE FAMILY AND THE ROOTS OF MAN IN GENERAL.
PEACE TO THIS HOUSE, ACRYLIC ON CANVAS, 2011
203
ONDŘEJ OLIVA
A SCULPTOR WHOSE WORK IS CHARACTERIZED BY THE USE OF BASIC IMAGERY, SOPHISTICATED COMPOSITIONS CONSISTING OF
*1982
ITEMS OF EVERYDAY USE AND WORK WITH LIGHT. HIS MULTIDIRECTIONAL ART FREELY WORKS WITH REFERENCES FROM THE PAST, NATURAL MOTIFS, ROBOTIC THEMES AS WELL AS WITTY QUOTATIONS FROM THE CULINARY SPHERE.
TRIPTYCH, STAINLESS STEEL, EPOXY, 2010
205
EUGENIO PERCOSSI
HE FOCUSES ON TOPICAL CURRENT THEMES; HE IS INTERESTED IN SYMBOLS DRAINED OF MEANING AS WELL AS A BROAD RANGE OF
*1974
GENERAL CIVILIZATIONRELATED DISEASES, FROM DEPRESSION THROUGH TO CONSEQUENCES OF ENVIRONMENTALLY UNSUSTAINABLE LIFE. HE OBSESSES ON THE THEME OF DEATH.
IN THE SKY, LAMBDA PRINT, 2003 2007
207
DAVID PEŠAT
PAINTER. HE EXPLORES THE EXPRESSIVE SPHERE OF CONTEMPORARY PAINTING. HE COMBINES ABSTRACTION WITH OBJECTIVITY.
LEFT, ROUTE 2, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2006
*1980
HIS PAINTINGS ARE DISTINCTLY EMOTIONAL AND HE DOES NOT TURN HIS BACK ON THE AESTHETIC ASPECT OF THE SUBJECT
MIDDLE, RESURRECTION, ENAMEL PAINT ON CANVAS, 2008
EITHER. HE TRIES TO DIVERSIFY HIS INTELLECTUAL APPROACH BY SPONTANEITY.
RIGHT, TEARING APART, OIL ON CANVAS, 2006
209
JIŘÍ PETRBOK
PAINTER, OBJECT MAKER. HE TRANSFORMS REALISTIC SCENES, USING HIS IMAGINATION, INTO VISIONS INFLUENCED BY ORIGINAL HUMOR
LEFT, BLUE DRAWING, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
*1962
WITH ANALYTICAL POTENTIAL. A CHARACTERISTIC ATTRIBUTE OF HIS ART IS PHANTASMAGORIA. SOMETIMES HE INTENTIONALLY
RIGHT, RED, DIGITAL PRINT, 2011
PREDEFINES HIS COLOR SCHEME, RANGING FROM MONOCHROMES THROUGH TO A RAINBOW PALETTE.
211
PETR PÍSAŘÍK
PAINTER, OBJECT MAKER. AN ARTIST WITH ORIGINAL CREATIVITY BUILT ON A CONCEPTUAL FOUNDATION. HIS INSPIRATION
LEFT, BROTHERS IN TSHIRT, MIXED MEDIA, 2009 2010
*1968
COMES FROM FREE MOVEMENT AND A BROAD RANGE OF IMPULSES FROM THE WORLD OF DESIGN TO WHIMSICAL IMPRESSIONS.
MIDDLE, SUPERPOSITION, MIXED MEDIA, 2009 2010
THE SUBJECT OF HIS INTEREST IS THAT OF FORMS OF BEAUTY IN THE CONTEMPORARY WORLD.
RIGHT, POD, MIXED MEDIA, 2010
213
PODE BAL
ART GROUP ANTONÍN KOPP 1962, PETR MOTYČKA 1971 AND MICHAL ŠIML 1962. THEY MAKE CRITICAL COMMENTS MAINLY
LEFT, BUZKASHI ROTEIRO, MIXED MEDIA, 2006
ON MANIFESTATIONS OF EXTREMISM AND INTOLERANCE OF CONTEMPORARY SOCIETY AS WELL AS PROBLEMATIC ASPECTS OF
LEFT, GHUTRA HERMÈS, MIXED MEDIA, 2006
NATIONAL HISTORY. THEY OFTEN IMITATE STRATEGIES OF THE ADVERTISING INDUSTRY.
RIGHT, CONVERSE, MIXED MEDIA, 2006
215
REALITY
INCIDENTAL ARTISTIC ASSOCIATION JIŘÍ DAVID 1956, JAN KADLEC 1976, MILAN SALÁK 1973. THIS FREE FORMATION OF ARTISTS HAS EXISTED SINCE 2003. THE RESULT OF THEIR ACTIVITY IS ALWAYS A SITESPECIFIC PROJECT. THEY CREATE WORKS ARISING FROM THE DIALOGUE ABOUT THE MEANING OF ART THAT THEY WOULD NEVER PRODUCE AS INDIVIDUALS.
TO THE HEROES OF CONCEPTUALISM, MIXED MEDIA, 2007
217
LUKÁŠ RITTSTEIN
SCULPTOR. HIS METHOD OF EXPRESSION IS BASED ON SOPHISTICATED CONTRASTS. IN HIS COMPOSITIONS HE COMBINES ABSTRACT
LEFT, TOUR, MIXED MEDIA, 2011
*1973
AND REALISTIC FORMS. HE CREATES SMALLSCALE GENRE INSTALLATIONS, BUT HE ALSO HAS A SENSE FOR MONUMENTAL
RIGHT, FOUND LOSS, STEEL, ALUMINUM, BARISOL, PLASTIC, 2009
DIMENSION. HE DRAWS INSPIRATION FROM THE CONTEMPORARY WORLD AS WELL AS THE LIFE OF PRIMAL PEOPLES.
219
ALŽBĚTA ŘÍHOVÁ
A PAINTER OSCILLATING BETWEEN GEOMETRIC ABSTRACTION INSPIRED BY ARCHITECTURAL SCHEMES AND REINTERPRETATIONS
LEFT, MADONNA 4, ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS, 2008
*1981
OF TRADITIONAL THEMES, INCLUDING SACRAL ONES. WITH THEM SHE OFTEN USES A STRIKING COLOR SCHEME THAT IS
MIDDLE, MADONNA 5, ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS, 2008
REMINISCENT OF POP CULTURE AND KITSCH REDUCTION OF THE SACRED TO THE BANAL.
RIGHT, MADONNA 2, ACRYLIC AND SPRAY ON CANVAS, 2008
221
DANA SAHÁNKOVÁ
SENSITIVE DRAFTSWOMAN AND SCULPTOR. SHE IS OBSESSED WITH THEMES OF THE HUMAN FIGURE AND ANIMALS, IN PARTICULAR
LEFT, UNTITLED, MIXED MEDIA, 2008
*1984
CATS, WHICH SHE IS ABLE TO REPRESENT AS A SYMBOL WITH INEXHAUSTIBLE ENERGY, ALWAYS IN A FRESH WAY AND ALWAYS
RIGHT, UNTITLED II, ACRYLIC, PENCIL ON PAPER, 2011
CONVINCINGLY.
RIGHT, UNTITLED FAMILY II / UNTITLED III, INDIAN INK, PENCIL ON PAPER, 2011
223
MILAN SALÁK
PAINTER. HE ALSO WORKS AS AN EXHIBITION CURATOR. HE RESPONDS TO COMMUNITY AND SOCIAL STEREOTYPES. HIS ART
LEFT, LOZENGE STRUCTURE, MIXED MEDIA ON CANVAS, 2008
*1973
ALMOST ALWAYS HAS A REAL BASIS. HE EXPLORES HIS PERSONAL INTERESTS, SUCH AS AVIATION AND HISTORY, WITH A COLLECTOR’S
RIGHT, GARDEN IN THE RAIN, BURNT OIL AND HORSERADISH LEAVES ON CANVAS, 2008
OBSESSIVENESS, BUT ALSO EXAMINES THE PARAMETERS OF SIGN AND FORMAL POSSIBILITIES OF THE IMAGE.
RIGHT, BLIND SCENERY, INDIAN INK, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
225
MARTIN SEDLÁK
INTERMEDIA ARTIST. IN HIS COMMUNICATION WITH THE VIEWER HE INVENTIVELY USES A COMBINED LANGUAGE BASED ON
*1973
CONTEMPORARY IMAGERY, A SUBTLE STRUCTURE AND ATYPICAL MATERIALS. HIS CHARACTERISTIC FEATURES ARE LUMINOSITY, INTIMACY AND PRECISE CRAFTSMANSHIP.
JE T‘AIME, SPRAY PAINT ON PAPER, 2003
227
MIROSLAVA SEVCIK
PAINTER. SHE USES A STRIKING FORM OF EXPRESSIONIST ABSTRACTION ACCOMPANIED BY ACTIVE AESTHETIC PAINTING WITH
LEFT, ABSTRACT KITSCH II, ACRYLIC ON CANVAS, 2005
*1975
AN EMPHASIS ON GESTURE AND A VIVID COLOR SCHEME. SHE HERSELF SARCASTICALLY COMMENTS ON THE APPEAL THAT IS
LEFT, ABSTRACT KITSCH III, ACRYLIC ON CANVAS, 2005
CHARACTERISTIC OF HER WORK IN THE TITLE OF ONE OF HER SERIES DEVOID OF CONTENT: ABSTRACT KITSCH.
RIGHT, MYSTERIOUS WAYS 60, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
229
BORIS SIRKA
INTERMEDIA ARTIST. HE COMBINES PAINTERLY COLORISM WITH THE LINEARITY OF DRAWING EMPLOYING A POP COLOR
*1981
SCHEME AND THEMES SPANNING JUNK AND HIGH CULTURE. HE CREATES CATCHY SCENES FULL OF FETISHISM AND DECADENT MELANCHOLIA THAT DO NOT SHY AWAY FROM DEATH, BLOOD, SEX AS WELL AS CHARITY.
THINGS THAT CAN BE SEEN IN A MIRROR AND THOSE THAT CAN‘T, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
231
VLADIMÍR SKREPL
PAINTER. HEAD OF THE DEPARTMENT OF PAINTING AT THE ACADEMY OF FINE ARTS IN PRAGUE. HIS BASIC EXPRESSION MAKES
*1955
USE OF DEFORMATION. CHARACTERISTIC FEATURES OF HIS ART ARE PROCESSUALITY AND PURE SPONTANEITY. HE WORKS IN AN UNCOMPROMISING MANNER AND CREATES SHOCKING ART WITH AN INTENTIONAL LACK OF AESTHETICS.
PRINCESS 7, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
233
JAN SLOVENČÍK
SCULPTOR. HE DRAWS ON THE EXTREME EXPRESSIONS OF CONTEMPORARY LIFE. HE INTUITIVELY EXAMINES BORDERS OF THE
*1976
ETHICAL SYSTEM. HE HAS A SENSE FOR MONUMENTAL FORM AND OSCILLATES BETWEEN HYPERREALISM AND THE AESTHETICS OF POP CULTURE PRODUCTS. HE OFTEN EMPLOYS DARING COMBINATIONS OF MATERIALS.
MERDA D‘ARTISTA, MIXED MEDIA, 2001
235
ZDENĚK SPOUR
PAINTER. HIS ABSTRACT COMPOSITIONS WITH A DIMENSION OF INFINITY ARE FREQUENTLY BASED ON THE PRINCIPLE
*1987
OF THE RECURRENCE OF ONE OR SEVERAL ELEMENTS. HIS GRADUALLY DEVELOPED MINIMALISM CONSISTING OF A COMBINATION OF COLOR LINES GIVES RISE TO ELEGANT SPATIAL LABYRINTHS.
W4XR, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
237
RICHARD STIPL
PAINTER AND SCULPTOR. IN THE INTERNATIONAL CONTEXT HE MADE HIS NAME WITH HYPERREALIST PAINTED SCULPTURES.
LEFT, SCHWARZSHILD, WAX AND PIGMENTS ON WOOD, 2006
*1968
HE WORKS WITH HIS OWN NAKED BODY AND FACIAL EXPRESSION AS THE MEANS OF EXPRESSING EMOTION AS WELL AS VACUITY.
RIGHT, A FUTILE ATTEMPT TO KNOW ONESELF BETTER, FUTILE ATTEMPT TO KNOW, PIGMENTED BEESWAX, OIL PAINT AND METAL BRACKETS, 2003
BIZARRE GRIMACES DO NOT LACK HUMOR, AND EXPRESS THE FEELING OF EXISTENTIAL ANXIETY.
239
VÁCLAV STRATIL
INTERMEDIA ARTIST. HEAD OF THE DEPARTMENT OF INTERMEDIA AT THE FACULTY OF FINE ARTS OF THE BRNO UNIVERSITY OF
*1950
TECHNOLOGY. HE EXPRESSES HIMSELF FROM BODY ART AND MUSICAL PERFORMANCES THROUGH TO PHOTOGRAPHY AND THE PAINTED IMAGE. HIS WORK IS TYPIFIED BY A CONCEPTUAL APPROACH, IRONY, VARIETY AND MULTIPLE LAYERS.
SELFPORTRAITS, DIGITAL PRINT, 2005
241
JIŘÍ SURŮVKA
PAINTER, PERFORMER, MULTIMEDIA ARTIST. HEAD OF THE DEPARTMENT OF INTERMEDIA AT THE UNIVERSITY OF OSTRAVA.
*1961
PARTICIPANT IN THE 2001 VENICE BIENNALE. HE IS A MYSTIFYING DADAIST IN THE CZECH MANNER WHO IS ABLE TO PLAY PROVOCATIVELY BOTH WITH THE PERSONIFIED DARK SHADOWS AND HOPES OF OUR CIVILIZATION.
FRANZ, ACRYLIC ON CANVAS, 2008
243
IRA SVOBODOVÁ
A PAINTER WHO IN HER ART FLIRTS WITH ARCHITECTURAL LANGUAGE. HER GEOMETRIC COMPOSITIONS INTERPRET SPACE
LEFT, OASE, ACRYLIC ON CANVAS, 2011
*1986
IN THE STYLE OF URBAN PLANNING; THE ENGINEERING, TECHNOLOGICAL EXPRESSION, WHICH SOMETIMES EMPLOYS LETTERING,
RIGHT, PAPAYA, ACRYLIC ON CANVAS, 2011
IS BALANCED BY PASTEL COLORS.
245
MARTINA ŠEDOVÁ
SCULPTOR WITH ATTRIBUTES OF UNIVERSALISM. HER ART COMPRISES TECHNOLOGICALLY DEMANDING PROJECTS FOCUSED
LEFT, CUBES, MDF, PLEXIGLASS, 2006
*1981
ON THE REINTERPRETATION OF FAMOUS WORKS OF ART OF CLASSICAL MODERNISM AS WELL AS GEOMETRIC COMPOSITIONS
RIGHT, SOAPIES, NATURAL GLYCERINE SOAP, 2003
OR A PRECISELY TREATED TRADITIONAL FIGURATIVE THEME. SHE ALSO WORKS WITH DESIGN AND PHOTOGRAPHY.
247
MARTIN ŠILHÁN
PAINTER, DRAFTSMAN, OBJECT MAKER. HE MAINLY DEALS WITH THE REDESIGN AND REINTERPRETATION OF ITEMS OF EVERYDAY
*1984
USE WHICH HE ENDOWS WITH A SURPRISING NEW EXPRESSION. HE FREQUENTLY DRAWS ON DESIGN AND COMPUTER AESTHETICS. THIS WAY HE ACHIEVES VISUAL UNCERTAINTY AND A SHIFT IN MEANING.
8 BIT, MDF, 2009
249
EVŽEN ŠIMERA
CONCEPTUAL ARTIST, PAINTER AND VIDEO ARTIST. HE CREATES ORIGINAL AND BRILLIANT IMAGES IN THE STYLE OF GEOMETRIC
*1980
ABSTRACTION FROM PRECISELY STRUCTURED REGULAR GRIDS WHICH COME INTO BEING THROUGH THE AUTONOMIC DRIPPING OF PAINT. HE ALSO EXPERIMENTS WITH PAINTING, FOR EXAMPLE, IN ZERO GRAVITY.
LE TIGRE, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
251
MICHAL ŠIML
INTERMEDIA ARTIST, MEMBER OF THE ART GROUP PODE BAL. HE IS FASCINATED BY AMBIGUITY IN ALL RESPECTS. IN PARTICULAR HE
LEFT, RECONSTRUCTION I / RECONSTRUCTION II, PHOTOGRAPHY, 2011
*1962
SENSITIVELY EXPLORES THE ISSUES OF CORPOREALITY, POLITICAL CORRECTNESS AND AGGRESSION. IN PAINTING HE USES EXPRESSIVE
RIGHT, GENDER BENDER SERIES, WATERCOLOR ON PAPER, 2010
MEANS; IN OTHER MEDIA HE OFTEN USES THE IMAGE AND STRATEGY OF THE ADVERTISING INDUSTRY.
253
ŠTĚPÁNKA ŠIMLOVÁ
PHOTOGRAPHER, VIDEO ARTIST. SHE CREATES SERIES OF DIGITAL PHOTOGRAPHIC PRINTS USING COMPUTER MANIPULATION.
*1966
THROUGH OBSCURE TEXTS SHE CHANGES THE VISUAL CONTEXT OF THE CONTEMPORARY WORLD; SHE PUTS INSCRIPTIONS CONCERNING FAITH, CHARITY AND GOOD INTO NEON SIGNS.
UNCOMMON PEOPLE II, PRINT ON ALUMINIUM, 2009
255
PAVEL ŠMÍD
PAINTER. HIS DOMAIN IS THAT OF PAINTINGS FROM THE CONTEMPORARY HISTORY OF EVERYDAY LIFE. HIS TYPICAL ATTRIBUTES
LEFT, A MAN HELPING A MAN, OIL ON CANVAS, 2006
*1964
ARE PRECISE PAINTING INFLUENCED BY THE TECHNOLOGICAL IMAGE, RETRO MOTIFS, NOSTALGIC IRONY AND IRONIC NOSTALGIA.
RIGHT, SELFDEFENCE CONTACT 11, OIL ON CANVAS, 2005
HE FOCUSES ON A CHANGE OF CONTEXT AND MEANING OF EVERYDAY SITUATIONS AND BANAL SCENES.
257
MARK THER
VIDEO ARTIST. HE PREFERS FILM LANGUAGE. HE HAS BECOME ONE OF THE MOST PROMINENT CZECH ARTISTS IN GENDER ISSUES
LEFT, MARIA CALLAS, PHOTOGRAPHY, 2005
*1979
AS WELL AS OTHER TOPICAL THEMES WHICH MOSTLY HAVE A TRAUMATIZING POTENTIAL. HIS ART IS DISTINCTLY EMOTIONAL,
RIGHT, PFLAUMEN, FULL HD, 15:23 MIN., 2011
ECCENTRICALLY AESTHETIC AND NATURALLY ENGAGED.
259
ZDENĚK TRS
A GLASS MAKER AND ABOVE ALL HYPERREALIST PAINTER WHO HAS PROGRESSED FROM THE PRECISE RECORDING OF SKELETONS
LEFT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2010
*1985
TO EQUALLY PRECISE IMPRINTS OF THE HUMAN BODY ON A WHITE TRANSPARENT CLOTH. BY HIS MINIMALIST PAINTINGS OF SHARP
MIDDLE, HORIZON, ACRYLIC AND OIL ON CANVAS, 2010
EXTRUSIONS, HE HAS REACHED WHAT IS CURRENTLY THE CULMINATION OF HIS SYMBOLICALLY MEANINGFUL ART.
RIGHT, UNTITLED, OIL ON CANVAS, 2009
261
ROMAN TÝC
INTERMEDIA ARTIST. FOUNDING MEMBER OF THE ART GROUP ZTOHOVEN. HE MAKES STATEMENTS IN PUBLIC SPACE THAT OFTEN
*1974
BREAK THE LAW. HE PROVOCATIVELY EXPLORES THE LIMITS OF THE SYSTEM, COMMENTING ON STEREOTYPES OF SOCIETY. HIS PROJECTS TYPICALLY HAVE A ROMANTIC SUBTEXT, WHICH GAVE RISE TO HIS PSEUDONYM.
GRAVE ROBBER, MIXED MEDIA, 2011
263
VLADIMÍRA VAJSOVÁ
PAINTER. A DISTINCT COLORIST WHO, IN HER LARGESCALE COMPOSITIONS, DARINGLY COMBINES THE PRESENT WITH CLASSICAL
LEFT, CENTAUR I / CENTAUR II, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
*1987
MYTHICAL THEMES, OR SOMETIMES REINTERPRETS FAMOUS CANVASES OF THE PAST. HER REALISTIC GESTURAL EXPRESSION
RIGHT, CENTAUR III / CENTAUR IV, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
EMPHASIZES A NONSENTIMENTAL VIEW OF CONTEMPORARY SOCIETY.
265
JANA VOJNÁROVÁ
PAINTER. A FIGURAL PAINTER OF SUBTLE MELANCHOLIC EXPRESSION WHO, IN HER EMOTIONAL LAYERED PAINTINGS, DEPICTS
LEFT, JAMES, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
*1982
UNSPECIFIED FIGURES SHROUDED IN THE MIST OF HALFABSTRACTION IN THEIR EVERYDAY ENVIRONMENT AS WELL AS ENTIRELY
LEFT, HUGO, ACRYLIC ON CANVAS, 2007
CONTEMPORARY FIGURES WITH AN EXPRESSION CHARACTERISTIC OF STREET COMMUNITIES AND HIP HOP CULTURE.
RIGHT, A GIRL WITH HEART, ACRYLIC ON CANVAS, 2009
267
JAN VYTISKA
PAINTER. AN ENTHUSIASTIC FOLLOWER OF DECADENT ARTISTIC TRENDS AND LOW POP CULTURE. HORRORS, NIGHTMARES AND
LEFT, DON’T DELIVER US TO THE DEVIL, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
*1985
CRUEL FOLK TRAGEDIES ARE CONVINCINGLY RENDERED IN A DARK AESTHETIC USING FOLK ELEMENTS. ALL THIS IS MADE WITH
RIGHT, HARE O´DEATH, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
EXCELLENT TECHNICAL SKILL AND A STRIKING SENSE OF ATMOSPHERE.
269
DIANA WINKLEROVÁ
A CONCEPTUAL SCULPTOR AND PHOTOGRAPHER WHOSE WORK HAS AN UNUSUAL AMOUNT OF INTELLIGENCE, SUBTLE HUMOR
*1983
AND A NATURAL AESTHETIC POTENTIAL. HER ART SENSITIVELY RESPONDS TO THE REALITY OF THE CONTEMPORARY WORLD, AND ITS AUTHENTICITY IS BASED ON THE ARTIST’S PERSONAL EXPERIENCE AND REMARKABLE OBSERVATIONAL TALENT.
HOME, ARTIFICIAL FUR, 2007
271
XDOG
WRITER. AN ACTIVE MEMBER OF THE CZECH GRAFFITI COMMUNITY WHO WORKS IN PUBLIC SPACE, BUT ALSO PAINTS.
*1984
HE HAS A SENSE FOR THE CARICATUREBASED DEPICTION OF REALITY. HE HAS AN AFFINITY TO THE AESTHETICS OF COMIC STRIPS AND ANIMATED STORIES FOR CHILDREN, WHICH HE EMPLOYS IN HIS OWN ART.
NOBODY LIKES ME, SPRAY PAINT AND ACRYLIC ON CANVAS, 2010
273
MILAN ZAČAL
PAINTER AND GLASS MAKER. HE CREATES PRECISELYSHAPED MINIMALIST OBJECTS FROM GLASS WHICH ARE BASED ON GEOMETRIC
LEFT, UNTITLED, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
*1982
FORMS. HIS LARGESCALE PAINTINGS DRAW ON THE TRADITION OF EXPRESSIVE ABSTRACTION AND THE TECHNOLOGICAL IMAGE
RIGHT, UNTITLED, ACRYLIC ON CANVAS, 2010
CREATED BY A SYSTEM OF SMALL PATCHES REMINISCENT OF PIXELS.
275
DRAGANA ŽIVANOVIĆ
A PAINTER WHO HAS DEVELOPED AN ORIGINAL TECHNIQUE OF PAINTING BY APPLYING SYNTHETIC ENAMEL PAINT TO PADDED
LEFT, UNTITLED, OIL AND ENAMEL PAINT ON PADDED CANVAS, 2010
*1983
CANVAS, THROUGH WHICH SHE ACHIEVES A SPATIAL EFFECT THAT SHE USES IN A SOPHISTICATED WAY. HER ART IS CHARACTERIZED
MIDDLE, UNTITLED, OIL AND ENAMEL PAINT ON PADDED CANVAS, 2010
BY A SIMPLE THOUGH AESTHETICALLY FUNCTIONAL STYLIZATION AND THE IRONICAL DETACHMENT OF A COMMENTATOR.
RIGHT, GOOD MORNING, MR. SANFORD!, OIL AND ENAMEL PAINT ON PADDED CANVAS, 2008
277
ACKNOWLEDGMENTS SPECIAL THANKS TO THE ARTBANKA JURY 2011: KAREL SRP HEAD OF JURY SANDRA BABOROVSKÁ TOBY CLARKE OLGA MALÁ MILAN SALÁK PETR VAŇOUS RADEK WOHLMUTH AND TO ARTBANKA FORUM 2011 AMBASSADORS: VLADO BESKID JIŘÍ ČERNICKÝ JIŘÍ DAVID KURT GEBAUER MILAN HOUSER ZBYNĚK JANÁČEK MARTIN MAINER PAVLÍNA MÍČOVÁ JIŘÍ PETRBOK ERIKA TRNKA JÁN VASILKO JINDŘICH ZEITHAMML THANKS TO: ACADEMY OF FINE ARTS IN PRAGUE ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE AND DESIGN IN PRAGUE FACULTY OF FINE ARTS, BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FACULTY OF FINE ARTS, UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF ART AND DESIGN, JAN EVANGELISTA PURKYNĚ UNIVERSITY IN ÚSTÍ NAD LABEM FACULTY OF ARTS, TECHNICAL UNIVERSITY OF KOŠICE ACADEMY OF FINE ARTS AND DESIGN IN BRATISLAVA THE UNIVERSITY OF ECONOMICS IN PRAGUE CITY OF PRAGUE CITY GALLERY PRAGUE DVORAK SEC CONTEMPORARY GENERAL PARTNER OF ARTBANKA PROJECT IN 2011:
FURTHER THANKS TO: MILAN BUFKA, TOMÁŠ CIMPA, JITKA ČERNÁ, JAKUB FIŠER, JAN FRANTA, ALŽBĚTA HAVRÁNKOVÁ, PETRA HOFTICHOVÁ, IVETA HRAZDIROVÁ, JIŘÍ CHVOJKA, ALENA JIRÁTOVÁ, LUKÁŠ KAUCKÝ, JAN KOLINGER, LIBOR KOPECKÝ, JAN LAMSER, JARMILA MARKOVÁ, MILAN MARKOVIČ, MILAN MUSIL, JAN PÍNA, PAVEL RAEV, BARBORA ROPKOVÁ, PAVEL STANĚK, DANY STEJSKAL, IVANA SUCHÁČOVÁ, JOSEF SVOBODA, ONDŘEJ VALA, TOMÁŠ VEBER AND SPECIAL THANKS TO ALEXANDRA UDŽENIJA
ANNUAL 2011 SLOVO PRIMÁTORA Samotné umístění Artbanka Museum of Young Art v Colloredo-Mansfeldském paláci vypovídá o ojedinělosti projektu na naší současné české výtvarné scéně a udělalo z historického paláce v centru Prahy centrum současného mladého umění. Ve všech ohledech se jako primátor hl. m. Prahy snažím, aby se naše metropole nestala skanzenem a otevřela se umění na všech možných úrovních. Toto zařízení, které vznikalo ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, jež poskytla prostory paláce, představuje největší výstavní projekt ve střední Evropě zaměřený na mladé umění. Svou neotřelou koncepcí dokládá, že muzeum nemusí být nutně konzervativním kolosem. Velice si cením hlavní myšlenky tohoto projektu, kterou je představení nových mladých umělců veřejnosti, a který tak podporuje jejich kreativní tvorbu. Zároveň nám ukazuje umění nejvýraznějších osobností české výtvarné scény z generace po roce 1968. Přeji AMoYA mnoho spokojených návštěvníků. Bohuslav Svoboda primátor hlavního města Prahy
CO JE TO AMoYA AMoYA JE ŠANCE PRO MLADÉ UMĚLCE Před dvěma lety jsme s Olgou Dvorak přemýšleli, jak podpořit mladé vizuální umělce, kteří po šesti letech studií skončí vysokou výtvarnou školu a startují svou uměleckou kariéru. Často to nemají jednoduché. Prosadit se v konkurenci s ostatními umělci, vybudovat si profesní i osobní zázemí nebylo nikdy snadné a dnešní svět v tomto ohledu netvoří výjimku. Dnes je tu AMoYA, Artbanka Museum of Young Art, zcela nové muzeum výtvarného umění v samotném srdci Prahy. Jeho atraktivní lokace, rozsah expozic i programově velký podíl autorů té nejmladší umělecké generace dohromady vytváří celek, který zatím asi nemá v České republice obdoby. Mezi jedinečné prvky AMoYA patří i federální česko-slovenský záběr, který vytváří základní konfrontační bázi tohoto muzea. Jak název nové výstavní instituce napovídá, její nedílnou součástí je také Artbanka – projekt na podporu studentů a čerstvých absolventů uměleckých vysokých škol. Každý rok ukončí v Česku a na Slovensku vysoké výtvarné školy asi sto padesát studentů. Do pěti let jich u tvorby zůstane ani ne třicet procent a uměním se jich samozřejmě uživí ještě méně. Má to tak být? Naší odpovědí na tuto a další otázky bylo na jaře roku 2011 právě založení Artbanky, která od té doby monitoruje, vybírá a následně nákupem podporuje talentované mladé umělce. Jejich portfolia procházejí tříkolovým výběrem, na němž se podílejí jak zástupci vysokých uměleckých škol, tak představitelé státních i privátních galerií a nezávislí kurátoři. Tento
280
systém je především snahou zajistit objektivní výběr a vytvořit tak funkční pojistku proti jakýmkoli osobním prioritám. Jen v prvním roce se projektu zúčastnilo sto sedmdesát tři mladých umělců a od devětatřiceti nakonec Artbanka nakoupila celkem sto osmdesát dva děl. Mnohá z nich se v AMoYA objevila. I když se AMoYA snaží cíleně věnovat zvýšenou pozornost především nejmladší umělecké generaci – což dokazuje i fakt, že svou vlastní profilovou expozici zde má také sedm vysokých uměleckých škol – její záběr musí být z logiky věci širší, protože jako každé muzeum chce zprostředkovat co nejkomplexnější obraz současné výtvarné scény. Klíčovým slovem provázejícím expozice nového muzea je tedy v prvé řadě kontext. Zásadní roli tady hraje už sama barokní budova Colloredo-Mansfeldského paláce, kde se AMoYA nachází. Pro místní situaci je typické, že i když jde o velkorysý objekt na více než zajímavém místě, celá desetiletí byl nevyužit a v podstatě chátral. Stavba, která v sobě rovným dílem nese slavnou i tu méně slavnou minulost naší země, má dnes unikátní charakter reprezentativně-alternativního prostoru a pro muzeum současného umění je ideální základnou. Její zdi se staly atraktivním prostředím pro ty nejsoučasnější projevy uměleckého vyjadřování – od hyperrealismu po abstrakci, od olejomalby po graffiti, od tradičních soch a závěsných obrazů po provokativní instalace a videoart. Dnes je v prostorách AMoYA na celkové výstavní ploše větší než 4000 m² zastoupeno sto třicet tři autorů čtyř uměleckých generací více než dvěma sty padesáti díly. Jestliže z počátku bylo nutné co nejrychleji upravit prostory zdevastovaného paláce pro galerijní provoz a vytvořit v rámci jednotlivých expozic atraktivní vizuální podívanou, která by zprostředkovala alespoň dílčí představu o podobách současného výtvarného umění, další úkol je nasnadě. Je jím nejen přitažlivý výstavní program, ale také doprovodné akce, které by vyprofilovaly AMoYA jako komunikační platformu pro vytváření vztahů především mezi umělci a diváky, ale v dalším plánu i kurátory, teoretiky, galeristy a sběrateli. Hlavní cíl se ovšem nemění, je jím snaha dostat domácí mladé výtvarné umění více do povědomí české i mezinárodní veřejnosti a zviditelnit je. Nakonec i proto vznikla tato publikace. Kromě jiného může být AMoYA místem, kde se rodí nové hvězdy. Kde o úspěchu nerozhoduje jen minulost, ale především budoucnost. Petr Šec spoluzakladatel Artbanky a AMoYA
MISE AMoYA Naším nejhlubším záměrem bylo propagovat mladé umělce z České a Slovenské republiky a prostřednictvím výstav našeho muzea poskytnout výjimečný pohled na uměleckou tvorbu tohoto období, a co je víc, umožnit těmto „současným hlasům“ účast na mezinárodní umělecké scéně tím, že budou vystavovat v umělecké instituci spolu s mezinárodně etablovanými umělci jako Ugo Rondinone, jehož samostatný projekt máme to potěšení a čest uvést na úvodní výstavě. Věřím, že v mnoha případech je umělecká provokace z našeho „neklidného“ postkomunistického regionu velmi plodná pro celou Evropu – slouží jako velmi potřebná zpětná vazba na realitu. V nejlepším případě se prostory muzea stanou místem pro rozhovory s otevřeným koncem mezi uměleckými díly jako takovými a diváky, kteří se s nimi střetnou. AMoYA bude prezentovat mladé umění, umělecké školy a univerzity „Západu“, města jako Londýn, Vídeň, Berlín a také umění ze zemí bojujících za demokracii. Zároveň toto muzeum zve a vítá velké hvězdy současné mezinárodní scény. Toto čeká
mladé muzeum v příštích měsících. Naše poděkování patří zejména akademiím umění za součinnost a laskavou pomoc, hlavnímu městu Praze za partnerství a samozřejmě samotným vystavujícím umělcům. Upřímně si přeji, aby se vysoké kvalitě mladého umění ve střední a jihovýchodní Evropě dostalo zasloužené pozornosti, aby mohla být posuzována v kontextu mezinárodní umělecké tvorby. Olga Dvorak spoluzakladatelka Artbanky a AMoYA
COLLOREDO-MANSFELDSKÝ PALÁC Rozsáhlá palácová stavba o čtyřech křídlech soustředěných kolem středního nádvoří je ve svém dnešním stavu architektonickým dílem vrcholného a pozdního baroka. Uvnitř budovy se však ukrývá řada pozůstatků starších objektů, které na tomto místě vyrostly už ve středověku. Šlo o místo z hlediska organismu pražského Starého Města vždy mimořádně významné. Právě zde se křížily dávná cesta vedoucí podél Vltavy od jihu a komunikace spojující první pražský most s centrem pravobřežní Prahy. Němým svědkem první známé fáze zástavby je zbytek románského domu, dochovaný včetně klenby v levém křídle paláce. Jeho rozšířením vzniklo ve 14. století jednotraktové patrové gotické stavení, o němž nalézáme i písemné zprávy. Dozvídáme se, že budova, nazývaná podle záznamu z roku 1409 Ad pueros (U dítek) náležela původně kamnářskému cechu. V roce 1426 ji koupil švec Ctibor Merbota, po němž se vystřídalo několik dalších majitelů. V letech 1488–1552 patřil dům kameníkovi Danielovi a jeho potomkům, podle nichž získal i nové jméno – Danielovský. Roku 1610 jej získal císařský rada Mikuláš z Langenbrucku. Důkladně a draze jej přestavěl v pozdně renesančním stylu a v roce 1619 odprodal vůdci stavovského odboje Jáchymu Ondřeji Šlikovi. Ten skončil svůj život už o tři léta později na staroměstském popravčím lešení a dům propadl jako konfiskát blízké jezuitské koleji v Klementinu. Během 17. a počátkem 18. století se v držení lukrativní nemovitosti vystřídalo více vlastníků, např. vévoda Julius Jindřich Sasko–Lauenburský a hrabata z Bredy. Během bredovského vlastnictví zřejmě došlo k první zásadní barokní přestavbě, při níž získal palác zhruba rozlohu a podobu, jakou má dodnes. Autor projektu není archivně doložen, podle volných slohových analogií za něj bývá pokládán Giovanni Battista Alliprandi. Když se Bredovští roku 1726 paláce zbavovali, nebyl ještě zcela dobudován. Nový majitel Karel Richard ze Smiedlingu za dům přesto zaplatil vysokou cenu 130 000 zlatých. Dokončení stavby však bylo i nad jeho síly a pozdně barokní adaptace se završila teprve po roce 1735 zásluhou dalšího vlastníka, knížete Pavla z Mansfeldu a Fondi. Jako stavitel a pravděpodobně i jako projektant se uplatnil architekt František Ignác Prée. Do této slohové epochy spadá monumentální portál paláce s vázami a putti z braunovské dílny, korunovaný ve vlysu znakem Colloredo-Mansfeldů. Ten je ovšem až doplňkem z doby po roce 1780, kdy palác dědictvím přešel na stavebníkovu dceru Marii
Isabellu, jejíž manžel kníže Colloredo si po sňatku připojil ke svému rodovému jménu i jméno po meči vymřelých Mansfeldů. Dalšími úpravami prošla budova v 19. století. Roku 1842 k ní byl přikoupen objekt sousedící s areálem při jižní straně. Šlo o tzv. Šloserovský dům, rozkládající se na místě dvou starších středověkých budov, zmiňovaných k roku 1362 jako majetek pánů z Kolovrat. Kněžna Vilemína roz. Colloredo-Mansfeldová, která palác zdědila v roce 1848, podnikla společně se svým manželem Karlem z Auersperku těsně po polovině 19. století důkladnou přestavbu. Během ní došlo ke slohovému sjednocení celého komplexu včetně nově připojeného objektu a k úpravě průčelí. V přízemí západního křídla byl proražen průjezd, jímž dnes vede tramvajová trať. Jinak se novodobé zásahy podepsaly na ušlechtilé barokní stavbě spíše negativně. Velká adaptace interiérů v roce 1900, která palácový objekt zčásti změnila na bytový dům, zdevastovala vnitřní strukturu budovy. Zasažena byla také sala terrena v zadním křídle, do níž byly vloženy příčky. Z původního interiéru se kromě rokokových a druhorokokových komnat ve vstupním křídle a monumentálního pilířového schodiště dochoval především slavnostní sál elipsovitého půdorysu, který výškově prostupuje dvěma podlažími. Vedle bohatých štukatur jej zdobí monumentální nástropní malba z let 1736–1737, jejímž námětem je shromáždění olympských bohů spojené s alegorickou oslavou vlády císaře Karla VI. Figurální složku kompozice vytvořil Pietro Scotti, architektonický rámec je dílem „kvadraturisty“ Giovanniho Battisty Zaista. K původní výzdobě paláce náleží i anonymní pískovcová postava Neptuna na kašně v nádvoří, dílo retrospektivní slohové orientace, poutavé více rozmanitostí detailů nežli vyvážeností celku. Exponované umístění Colloredo-Mansfeldského paláce na historické křižovatce hlavních cest jako by předjímalo důležité místo, které budova zaujímala v dějinách Prahy a českých zemí. Při svém útěku z Pražského hradu zde v den bělohorské bitvy (8. 11. 1620) odpočíval zimní král Fridrich Falcký a za saské okupace Prahy se tu roku 1631 ubytoval velitel protestantského vojska podmaršálek Johann Georg Arnim. V roce 1744, během války o země Koruny české, sídlil v paláci pro změnu pruský polní maršálek Kurt Schwerin. Za těchto okolností neudiví skutečnost, že palác disponoval slušnou zbrojnicí. Její inventář se stal v první den svatodušních bouří (12. 6.) roku 1848 kořistí revolučního studentstva z Klementina. Podle dobových svědectví se studenti nechovali nijak zvlčile. Na převzaté zbraně vystavili zaskočené hraběnce Auersperkové řádné kvitance a postavili do paláce dokonce ozbrojenou stráž, která měla chránit jeho zařízení před pleněním. Pušky z colloredo-mansfeldského arzenálu se prý osvědčily při následném hájení barikády ve Staroměstské mostecké věži. K „válečným“ dějinám paláce náleží i fakt, že až do roku 1914 působila v jeho přízemí stavovská šermířská škola. Druhou stránku kulturní historie paláce reprezentuje význam této stavby pro dějiny uměleckého sběratelství a výtvarného umění obecně. Zvláště v rokokové a osvícenské době se stal významným společenským střediskem; tuto roli evokovaly ještě počátkem 20. století populární kostýmní bály v „mozartovském“ duchu. Od počátku 19. století tu sídlila proslulá colloredo-mansfeldská obrazárna, převezená sem majiteli ze zámku v Döblingu u Vídně. Kustodem sbírky se stal malíř František Horčička, který knížecí galerii roku 1808 zpřístupnil veřejnosti, zpracoval její katalog, a dokonce zde zařídil i ateliér pro kopisty. ColloredoMansfeldský palác se tak na dlouhá desetiletí stal sídlem významné umělecké sbírky, oceňované hlavně pro vynikající zastoupení italských malířských škol, především neapolského baroka. Později se tato kolekce rozptýlila do několika českých zámků, dnes je ale opět v úplnosti instalována na Opočně. Tam nalezla své umístění i rodová zbrojnice. V roce 1840 se v Colloredo-Mansfeldském paláci konala první výroční výstava obnovené Krasoumné jednoty. Šlo o přelomovou událost. Výstavy prací žáků a učitelů Akademie se sice v Praze konaly už od roku 1821, ale teprve zrod kunstvereinu – Krasoumné jednoty přiblížil tyto pravidelné umělecké přehlídky standardnímu modelu evropského uměleckého salonu. Hrabě František Thun-Hohenstein ml. uskutečnil v roce 1839 reformu Jednoty, která přinesla i nové pojetí výročních výstav. Přes odpor části domácích umělců se na nich začala objevovat také díla zahraničních tvůrců a kromě obrazů a kreseb zde byly zastoupeny i ukázky dobového sochařství a uměleckého řemesla. Většina exponátů byla na prodej a členové Krasoumné jednoty měli také možnost některé z vystavených děl vyhrát v pravidelném slosování členských akcií. Výstava v ColloredoMansfeldském paláci stála na počátku této nové tradice, která později vyvrcholila v osmdesátých a devadesátých letech 19. století mohutnými jarními salony v Rudolfinu. AMoYA se tak stala dalším pokračováním bohaté umělecko-výstavní a sběratelské tradice, jež se k historii slavného paláce váže. Vít Vlnas historik umění
JAK OTEVŘÍT MUZEUM ZA 4 TÝDNY V dubnu 2011 to byly ještě oddělené jednotky – zchátralý barokní palác čekající na rekonstrukci a skupina lidí, která odstartovala projekt na podporu mladého umění. AMoYA existovala jen ve snech a diskusích. Z diskusí se zformovala spolupráce s Galerií hlavního města Prahy a ze snů konkrétní činy. Galerie, která dostala do správy objekt čekající na rekonstrukci, ale neměla prostředky ani kapacity na jeho momentální otevření, poskytla objekt paláce Colloredo-Mansfeld pro prezentaci současného umění. Našlo se tak ideální řešení využití paláce – je zpřístupněn veřejnosti, v jeho prostorách je vystaveno aktuální umění a zároveň režim, v jakém AMoYA působí, dovoluje správci budovy pokračovat v pracích vedoucích k budoucí zásadní rekonstrukci prostoru. Začátky ale nebyly jednoduché, a pokud by zprovoznění trvalo déle, asi by s ním vyvstalo i víc pochybností. První opatrné prohlídky opuštěných prostor ale brzy přerostly v posedlost a touhu otevřít muzeum co nejdříve. Byl sestaven realizační tým. Nehledali jsme jen pracovníky, ale hlavně nadšence. Spousta lidí na začátku říkala, že je to nemožné a že jsme blázni. V jedné věci měli pravdu. Dokázali jsme ale, že možné to je. Diskuse nad misí a zaměřením muzea jsme střídali s prozaickými činnostmi – čistit, bourat, sklízet, malovat, dezinfikovat, vozit, čistit, umývat, instalovat, instalovat, instalovat, na zemi i ve vzduchu… a 12. 6. 2011 jsme slavnostně otevřeli jedinečné muzeum mladého umění. Zpřístupnili jsme prostor, který dokazuje, že je umění schopno přivést k životu nejen architektonické památky... Irena Satkeová výkonná ředitelka Artbanky
VÝSTAVNÍ KONCEPCE RISKANTNÍ POLE MLADÉHO MUZEA MLADÉHO UMĚNÍ Otevření nového muzea zaměřeného výhradně na současné umění nebývá v našem středoevropském prostoru častým jevem. Pokud záběr zúžíme ještě na preferování aktuálního a mladého umění nastupující generace, jde už vyloženě o kombinaci výjimečné události a „sebevražedné“ mise. Oba aspekty navíc podtrhuje fakt, že vznik muzea nezastřešuje žádná státní či regionální instituce, ale iniciativa přichází ze soukromé sféry – z projektu Artbanky, která podporuje mladé umělce/umělkyně v českém prostředí. V červnu 2011 tak v historickém centru Prahy, v nevšedním barokním paláci rodiny Colloredo-Mansfeld, spatřilo světlo světa nové muzeum pod názvem Artbanka Museum of Young Art (AMoYA). Každá instituce si na začátku definuje své pole působnosti i akční rádius a jiné to nebylo ani v tomto případě. Při koncipování pilotní expozice jsme přirozeně vycházeli z hlavních ambicí AMoYA. Chtěli jsme vytvořit nejen další „muzeální“ přehlídku, ale definovat i nové laboratorní prostředí pro vizuální umění, další komunikační kanál pro potřebnou konfrontaci české a mezinárodní scény, pro výměnu myšlenek a zlepšení kulturního „metabolizmu“ ve střední Evropě. Cílem tedy bylo vytvořit novou platformu pro dynamickou výstavní činnost formou kolektivních a individuálních výstav domácích i renomovaných zahraničních umělců. Z celé plejády autorů a výtvarných děl, představené v první expozici, zaujaly přední místo především sólový projekt Švýcara Uga Rondinoneho s hrozivým objektem ve tvaru X a jeho vnitřním dýcháním (24 hodin), velkorozměrné objekty Davida Černého v podobě čtyř pistolí na nádvoří paláce (Guns) či Saddáma uvězněného v akváriu (Shark). Dále je to „site specific“ instalace skupiny umělců v barokním sále v podobě starého, ve vosku uvíznutého pohřebního vozu (Jiří David, Jan Kadlec, Milan Salák: Zkurvených 15 minut) či reinstalace projektu pro benátské bienále skupiny Kamera Skura, která ukazuje ukřižovaného coby gymnastu na kruzích v prostoru schodiště (Superstart). Vznikl tak zároveň potřebný dialog a napětí mezi exteriérem a interiérem při „obsazování“ prostoru.
Celý palác byl ve shodě s architektonickou dispozicí rozvržen do tří křídel, kterým odpovídají jednotlivé výstavní koncepce. Blok A byl určen pro výrazná jména české a mezinárodní scény posledních dvou desetiletí, v křídle B byly představené české a slovenské vysoké umělecké školy a v bloku C byl vymezen prostor především pro alternativní kurátorské a inovativní projekty s osobitou problematikou. Při množství témat a strategií současného umění bylo nutné soustředit se pouze na vybrané otázky, které byly po selekci prezentované ve čtyřech základních liniích: • City Code / Kód města – zaměřený na urbanistické prostředí vyprázdněnosti a odcizení, zobrazení městských interiérů a postsocialistických reálií s mixem periferních příběhů a postav. • Hybrid Reality / Hybridní skutečnost – reakce na zrychlenou změnu mediálního a materiálního světa, s vytvářením nových inverzních situací a různorodých prostředí, vypreparováním maloměšťáckých obývacích pokojů i myšlení. • Divine Decay / Božské pokleslosti – svět fascinovaný tělem, tělesností, intimitou života; delikátní bezcitné vztahy partnerů; atmosféra nabitá erotikou, jedem těla a (ne)vázaností . • Extreme Port / X-trém port – série vyostřených situací, které jsou plné provokativních a radikálních gest a obrazů; extrémní napětí, narušení tabu a předsudků z „druhé“ strany – temné a dekadentní. Především posledně jmenovaná sekce, která přináší mnohé subverzivní a provokativní práce, nebývá často zařazována do muzeálních expozic. Nalezneme tu například psychedelický les figur Vladimíra Skrepla, vyzývavé velkorozměrné fotografie Štěpánky Šimlové, nebo fotografie nahé ženy s igelitkami od Viktora Freša. Kontroverzně byla vnímána i obrácená rozkročená mužská figura Martina Kochana či dekadentní stylizované autoportréty Milana Saláka a Jana Kadlece. Tato díla však považujeme za legitimní součást současného výtvarného jazyka a ostře formulovaných témat. Za stejně důležité pokládáme ozřejmit pojem mladého umění – nejde jen o generační zařazení a soustředění se na mladou nastupující generaci, ale i o to v širším pojetí představit umění, které je dnešní, aktuální, neztrácí esprit a hrot výpovědi. Proto v expozici najdete při převládající mladé generaci i několik autorů, kterým je kolem sedmdesáti, či výrazné postavy střední generace, zejména z české a slovenské scény. Právě tato dvojdomost, mapování české a slovenské scény, by měla být základem pro konfrontaci a komunikaci se širším středoevropským kontextem. Proklamovaná podpora a prezentace mladého vizuálního umění nastupující generace zahrnuje i schopnost zaznamenávat její kritické a ironické myšlení, angažované a provokativní postoje. Zvláštní pozornost přitom chce AMoYA věnovat prezentaci nejmladších umělců/umělkyň, kteří ještě studují na partnerských vysokých školách v České republice a na Slovensku nebo je v nedávné době úspěšně ukončili. Právě proto byl v křídle B plně vyhrazený prostor pro výsledky práce jednotlivých uměleckých škol. Celkem jde o představení pěti českých a dvou slovenských škol či fakult. Jsou to AVU Praha; VŠUP Praha; Fakulta výtvarných umění v Brně; Fakulta umění Ostravské univerzity a Fakulta umění TU Košice. V křídle C na ně navazují expozice Fakulty umění a designu UJEP Ústí nad Labem a VŠVU Bratislava. Zatímco úvodní prezentace byla postavena na tzv. „STAR systému“, zde nastoupil kombinovaný „START systém“, protože jednotlivé vysokoškolské ateliéry zastupovali nejen studenti, doktorandi, nebo čerství absolventi, ale i pedagogové, pod jejichž vedením mladí umělci vyrůstali a hledali vlastní výraz. Právě toto propojení student-ateliér-pedagog považujeme za důležité a přínosné. Precizněji totiž ukazuje kontext školského a výtvarného prostředí, v němž vyrůstá nejmladší generace autorů/autorek. Poslední křídlo C bylo dále věnováno kurátorským projektům. Radek Wohlmuth připravil výstavu GRAFFZ.cz zaměřenou na momentálně nejaktivnější generaci českých writerů a VKV – všednost, každodennost, věcnost, která se orientovala na objekty a situace reagující především na specifickou bytovou atmosféru této části paláce. Na jedné straně je to tedy opovrhované umění ulice, které ale stále více získává na respektu, na druhé straně „nízké a obyčejné“ postavené proti tzv. vysokému umění. Obě výstavy důsledně staví na věcech, které divák bezprostředně zná a setkává se s nimi v běžném životě a vytvářejí tak i vizuální opozit ostatním palácovým expozicím. Projekt Black and White Cocktail, který rozehrává rozmanité podoby černo-bílého dialogu, zorganizoval naopak autor celkové koncepce Vladimír Beskid, stejně jako vůbec první mladou autorskou výstavu v prostorách muzea. Příležitost dostala slovenská malířka Jana Bubelinyová a její série Intimity. V červnu 2011 tedy otevřelo svoje brány nejen nové muzeum AMoYA, ale otevřely se nové brány i pro aktuální, živé a mladé umění. Otevřelo se nové atraktivní místo pro české a mezinárodní publikum s množstvím nových zážitků tak, aby si i širší veřejnost našla cestu k současnému výtvarnému jazyku. Vlado Beskid šéfkurátor muzea AMoYA
281
ANNUAL 2011
JAKUB HUBÁLEK 1983
KRIŠTOF KINTERA 1973
Malíř surreálně snových kompozic, jejichž děj se odehrává na pomezí reality a fantazie. Příznačný je pro něj v českém prostředí ojedinělý zelenkavý kolorit, který ještě zvýrazňuje přízračnou atmosféru figurálních výjevů zasazených do nekonkrétního městského prostředí.
Intermediální umělec. Vyjadřuje se prostřednictvím objektů, instalací, kresby a performancí. Typickým znakem mnoha jeho prací je interaktivita. Řeší vztah mezi uměním a konzumní společnosti. Klíčovým tématem i základním formálním prvkem jsou spotřebiče.
VENDULA CHALÁNKOVÁ 1981
LENKA KLODOVÁ 1969
Malířka a kreslířka s osobitou stylizací založenou na tvarové redukci a dětsky modifikované linii. Ráda pracuje s textem a vyprávěním v podobě komiksových stripů. Nevyhýbá se vtipným komentativním projektům, které se týkají popkultury a spotřebního života společnosti.
Sochařka, která systematicky pracuje na konceptuálním ohledávání sféry lidské sexuality uměleckými prostředky. Vedoucí ateliéru tělového designu na FAVU v Brně. Nevyhýbá se ani otevřeně erotickým až pornografickým tématům. Její tvorba mívá přesah k sociálně-průzkumným projektům.
NATALIE CHALCARZOVÁ 1982 Sochařka. Věnuje se především figurální tematice, kterou někdy rafinovaně kombinuje se světem rostlin, jenž představuje druhý pól její tvorby. Typické jsou pro ni čistá precizní modelace a uměřené tvarosloví, které má blízko k úspornosti designu.
KATARÍNA JANEČKOVÁ 1988 ÁČKA ARTUR MAGROT 1985, ALESSANDRA SVATEK 1979 Česko-italská umělecká dvojice, která nejčastěji pracuje na principech street artu. Typické jsou pro ni akce ve veřejném prostoru, které reagují na konkrétní místo. Charakteristickým materiálem jsou slevové letáky z hypermarketů, vyvinuli také „eko-graffiti“, kdy místo sprejů používají kakao, mouku nebo směsi koření.
své obrazy jako předlohy někdy používá manipulované fotografie. Je spjatý s českou komiksovou scénou.
ONDŘEJ BRODY 1980 Videoartista, performer. Provokativní autor, který se pohybuje na hranici konfrontačního umění, ať už směrem k etickým nebo systémovým hodnotám většinové společnosti. Jedním z jeho klíčových témat je manipulace. Nevybíravě komentuje i poměry na umělecké scéně.
ALENA ADAMÍKOVÁ 1972 Malířka, fotografka, tvůrkyně objektů. V malbě upřednostňuje figuralistiku, fotí náladové lesní interiéry a její levitující objekty mají charakter písmenných znaků. Všechna témata mají vnitřní logiku. Tvář je jak zdrojem komunikace, tak hranicí mezi uvnitř a vně.
JANA BUBELINYOVÁ 1982 Malířka s osobitým grafickým výrazem, která vychází z vizuality překontrastovaného technického obrazu. Smyslnost, výrazná černo- případně červeno-bílá stylizace a rafinované průhledy v rámci obrazu přitahují pozornost stejně jako provokativní tematika sexuality a tělesnosti vůbec.
KLÁRA BÉMOVÁ 1977 Sochařka, která prostřednictvím své znejisťující tvorby zviditelňuje zvláštní tvory, již se zdají být ze světa fantasy, nicméně jde o stvoření z prostředí reálné zoologie. Typické jsou pro ni technoorganické tvary, precizní práce a široké spektrum používaných materiálů včetně gumy.
ŠTĚPÁN BERÁNEK 1982 Sochař, jehož objekty charakterizují jemnost, choulostivost a intimita. Při jejich tvorbě často využívá netypických materiálů jako jsou textil, peří, sklo, živé rostliny nebo umělé vlasy, které navíc velmi vynalézavě kombinuje. Jeho témata jsou stejně citlivá jako jeho sochy.
ERIK BINDER 1974 SK Multimediální umělec. Bývá označován za šamana, který vtahuje diváky do svých uměleckých her. Účastník benátského bienále 2003. Typický přemýšlivým zasahujícím sarkasmem a svérázným humorem. Vychází ze svobodné kompilace a remixu vizuálních podnětů nejrůznějších subkulturních jevů.
JOSEF BOLF 1971 Malíř, kreslíř. V poslední době se vyjadřuje i prostřednictvím drobné plastiky a loutkových filmů. Výsledkem jsou temně expresivní komiksové stylizace. Své figury zasazuje do odosobnělého městského prostředí. Jeho osobní neurotická malba se sebedestruktivní tematikou má nostalgický náboj.
IVAN CSUDAI 1959 SK Malíř, kreslíř, tvůrce instalací, písničkář. Vedoucí ateliéru malby na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Tvůrce kultivovaných obrazů s velkým grafickým potenciálem. Kombinuje čisté barevné plochy s gestikou, výraznými rastry i lineárním tvaroslovím. Obraz je pro něj světem nové skutečnosti.
JIŘÍ ČERNICKÝ 1966 Intermediální umělec, vedoucí ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vyznává mnohoznačný proměnlivý přístup, příběhovost, humor i relativizující komentáře současné společnosti. Jeho záběr je široký a může mít podobu cesty stejně jako objektů z odpadu.
DAVID ČERNÝ 1967 Sochař, autor skandální Entropy vystavené v budově Rady EU. Typické jsou pro něj vyzývavé monumentální realizace, sžíravé a trefné vizuální komentáře dnešní doby. Vyjadřuje se realisticky. Významným momentem jeho prací je významová práce s formátem. Vedle tradičních přístupů používá i moderní technologie.
NIKOLA ČULÍK 1983 Produchovnělý senzitivní kreslíř, volně navazující na tradici symbolismu. Typický je pro něj zraňující syrový projev s ironizujícím podtextem, který často kombinuje klasickou kresbu s textem a principy schémat. Drobné realizace mají často existenciální rozměr a přímo reagují na dnešní tady a teď.
ALEŠ BRÁZDIL 1983 Talentovaný hyperrealista, který své vize, emoce a civilizační komentáře vyjadřuje prostřednictvím portrétů a figurální malby obecně. Experimentuje s barevností. Pro
282
MAREK ČÍHAL 1986 Vizuální umělec, jehož projev osciluje mezi malbou a kresbou. Upřednostňuje
tvůrčí proces a principy interaktivní vizuální hry před skicováním a dodržováním přísných technických pravidel. Jeho projev je do značné míry intuitivní. Malování přirovnává k rozhovoru.
JIŘÍ DAVID 1956 Intermediální umělec, vedoucí intermediálního a konceptuálního ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Stejně jistě se pohybuje na poli malby, fotografie i sochařství. Proslul především monumentálními neonovými realizacemi se silným symbolickým nábojem.
PETR DUB 1976 Umělec, který experimentálním způsobem posouvá hranice malby. Zásadním tvárným elementem je pro něj především samotné plátno obrazů, které napíná na předměty různých tvarů, takže vznikají objekty a reliéfy ukrývající pod svým povrchem tajuplný tvarový obsah.
ANDREJ DÚBRAVSKÝ 1988 Po všech stránkách současný malíř – senzitivní, estetický, citlivý, přesně, a přitom ne popisně zobrazující současnou společnost. Jeho výrazně koloristické expresivní obrazy plné emocí, pozlátka i specifického humoru mohou někoho pobuřovat svou lascivností, ale ve skutečnosti jsou bolestivě něžné.
SLAVOMÍR DURKAJ 1976 Malíř vrstevnatých obrazů, které často staví na kontrastu protikladů. Kombinovaná realisticko-schematická malba u něj nezřídka vyjadřuje antagonismus současné technokratické společnosti založené na spotřebě a původního přírodního potenciálu naší planety.
EPOS 257 1982 Umělec, který vyšel z graffiti komunity a stále skrývá svou identitu. Číslo 257 označuje paragraf trestního zákoníku pro poškozování cizí věci. Jeho invazivní akce, často nelegální, kriticky reagují na negativní projevy reálného kapitalismu jako jsou bezdomovectví, reklama nebo oblast ekologie.
SVETLANA FIALOVÁ 1985 Malířka, pro kterou je typický především expresivní lineární projev, podtržený vynalézavým technickým přístupem, ať už jsou to prostorové linorytové instalace v životní velikosti, nebo rozměrné nástěnné „kresby“ vytvářené navazováním provázků na pevnou osnovu ze zatlučených hřebíčků.
VIKTOR FREŠO 1974 Intermediální autor, konceptualista. Umělec nekompromisních konfrontačních gest, který pracuje s malbou, fotografií i novými médii. Tvůrce objektů a instalací. Vlastní ego je zřejmě nejtypičtějším tématem jeho sebeironických prací. Kriticky komentuje společenské stereotypy.
Malířka s expresivním výrazem podpořeným pestrým koloritem a provokativní sexuálně podmíněnou symbolikou. V její tvorbě nechybí ani nekonvenční přístup bez předsudků a vizuální průzkumy na tenké hranici kultivovaného s animálním, hravost a popkultura jako základní princip filozofie dneška.
JAKUB JANOVSKÝ 1984 KURT GEBAUER 1941 Sochař, dlouholetý vedoucí ateliéru veškerého sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho práce charakterizuje poetika a specifická hravost vycházející z tradice tzv. české grotesky, jejíž vliv kulminoval především na konci 80. let 20. století.
JAN GEMROT 1983
Malíř a kreslíř s příznačně temným expresivním výrazem. Charakterizují ho impulsivnost, fantomatičnost a pochmurná spiritualita nezřídka volně rozvíjené přímo na zdech starých a opuštěných budov. Jeho pracím nechybí romantický rozměr a přirozeně nabádají k symbolickému čtení.
IVANA JUNKOVÁ 1973
Malíř. Zabývá se tradiční realistickou malbou. Pro svou tvorbu si cíleně vybírá vizuálně atraktivní témata, která zpracovává s ilustrativní popisností. V jeho uměleckém rejstříku najdou své místo sex, válka, smrt, ale i rozfázovaný let ptáků. Snaží se o psychologizující pojetí svých obrazů.
Sochařka. Pro svou tvorbu často využívá předmětů denní potřeby nebo běžných situací. Principielně staví na estetizaci obvyklého (neestetického) a překvapivé změně kontextu. Tematicky čerpá ze svého nejbližšího okolí. Jejím realizacím nechybí specifický černý humor.
DANIEL HANZLÍK 1970
KAMERA SKURA
Intermediální umělec. Zabývá se malbou, fotografií, audio-vizuálním uměním. Charakteristická je pro něj výrazná vizualita odvozená ze světa reklamy. Jeho smyslově atraktivní práce často reagují na konkrétní prostor. Podobně i jeho minimalistické obrazy vznikají na reálném základě.
DAVID HELÁN 1979 Konceptualista, který bravurně rozehrává přímé podněty ze svého okolí. Základním materiálem jeho práce jsou osobní prožitky. Pracuje se změnou kontextu, významu a osobitou metodikou paradoxu. Mezi jeho dlouhodobé projekty patří asistovaná demolice vlastního bytu.
MILAN HOUSER 1971 Intermediální umělec. Děkan a vedoucí ateliéru malby na FAVU v Brně. Vyjadřuje se abstraktně, jeho tvorba má výrazně optický charakter především ve smyslu světelnosti. Zásadním prostředníkem v jeho komunikaci je geometrický tvar nebo abstraktní barevná skvrna.
DENISA HŘIČIŠČOVÁ 1980 Sochařka, fotografka. Pracuje s vizualitou založenou na tradičních antických modelech, od nichž je odvozena základní forma i kompozice, kterou posouvá kombinováním se současnými prvky. Volně se inspiruje reklamou. Charakteristickou barvou jejích artefaktů je bílá.
Výtvarná skupina. /Martin Červenák (1973), Jiří Maška (1972), René Rohan (1973). Účastníci benátského bienále. Provokativní komentátoři přetechnizované společnosti. Jejich práce vykazují silný sociální prvek. Ironicky zobrazují především projevy luxusu, hvězdného kultu a obecné lidské netolerance.
JAN KADLEC 1976 Sochař. Vyjadřuje se prostřednictvím precizního realistického tvarosloví. Má smysl pro monumentální výraz. Jeho artefakty mají často podobu popartově hravé metafory. Občas sám vystupuje jako protagonista nebo předmět zájmu svých projektů. Používá současný vizuální jazyk založený na technickém obraze.
MARTIN KÁŇA 1975 Sochař. Zajímá ho proměna tradičního světa v odcizený systém kybertechnologií. V ironickém slova smyslu používá jazyk popartu. Při svých realizacích často vychází z reálných podnětů a reaguje na odpozorované vjemy nebo události. Má cit pro srozumitelné symbolické vyjadřování.
KATEŘINA KARLOVÁ 1982 Intermediální umělkyně. Celá její tvorba je založena na úzkém a osobním vztahu ke zvířatům a přírodě vůbec. Má smysl pro netradiční a někdy dokonce až absurdní řešení, která mohou nezřídka působit šokujícím dojmem. Fascinuje ji především téma smrti, které zpracovává nevšedními způsoby.
MARTIN KOCOUREK 1976 Sochař, který nejčastěji sestavuje své dekadentní, romantikou nasáklé náladové objekty z opotřebovaných předmětů, šrotu a uschlých rostlin. Maximálního účinku dosahuje znejistěním, absurditou, změnou kontextu, fragmentálností nebo právě použitým materiálem.
VÁCLAV KOČÍ 1981 Malíř, jehož precizní, výrazně optický projev vyvěrá z tradice avantgard, konkrétně geometrické abstrakce. Pomocí jednoduchých, na samou podstatu redukovaných znaků se mu kromě nepředmětných kompozic daří současným jazykem zprostředkovávat i klasická malířská témata, jako je třeba krajina.
STANISLAVA KONVALINKOVÁ 1973 Sochařka. Absolventka ateliéru Tonyho Cragga na düsseldorfské akademii. Má sklon používat při své tvorbě netypické materiály, např. molitan, i techniky jako točení na hrnčířském kruhu. Často vychází z abstrahujícího tvarosloví. Má smysl i pro využití absurdity a symbolické roviny.
PAVEL KORBIČKA 1972 Sochař. Jeho doménou je nefigurativní výraz a výrazný smysl pro atmosféru. Často pracuje s tvarovými fundamenty, typické jsou pro něj také rozsáhlé světelné instalace, které mají někdy podobu specifických labyrintů. Vyjadřuje se i prostřednictvím záznamů tělových akcí.
FRANTIŠEK KOWOLOWSKI 1967 Intermediální umělec. Vyjadřuje se pomocí malby, technického obrazu i performancí. Svou tvorbou reaguje na aktuální celospolečenské otázky, ale zabývá se i principy fungování umělecké scény. Používá prostředky manipulace, recyklace, typická je pro něj forma bazálního podobenství.
místem. Zajímá ho všednost, rukodělnost, ornamentika a spojování vysoké estetiky s nízkou.
JAROSLAV KYŠA 1981 Intermediální umělec. Věnuje se videu, fotografii a vytváření objektů a instalací. Typická je pro něj práce s lesklými povrchy ve smyslu olejové skvrny. Tento materiál používá i významově ve smyslu nevítaného vetřelce. Jeho častými tématy jsou bolest, smrt, vysloužilost. Komentativně rozvíjí běžné situace ze života.
PETR LYSÁČEK 1961 Intermediální umělec. Malíř, fotograf, performer, tvůrce objektů. Vedoucí ateliéru intermediálních forem na Fakultě umění Ostravské univerzity. Sarkastický komentátor negativních projevů současného způsobu života, především konzumerismu a falešné spirituality.
JAN MAHR 1977 Fotograf, který vytváří monumentální portréty nicotných předmětů denní potřeby, ať už se jedná o běžné papírenské nebo drogistické zboží. Bílé nebo pastelově estetizující minimalistické snímky nemají jednoznačný charakter a disponují potenciálem rafinovaných abstraktních kompozic.
MARTIN MAINER 1959 Malíř. Vedoucí ateliéru malby na FAVU v Brně. Vyjadřuje se abstraktně, rukopisem založeným na uvolněném malířském gestu. Jeho obrazy mají duchovní potenciál, někdy nabývají kosmologické formy. Experimentuje s materiálem. Cizí mu není ani ornamentika a cesta automatické kresby.
MATKY A OTCOVÉ Výtvarná skupina. /Lenka Klodová (1969), Lucie Nepasická (1969), Martin Péč (1967), Marek Rejent (1969)/ Čerpá z důvěrně známého prostoru rodinné „estetiky“ všedního dne. Charakterizuje je ironický přístup, monotematičnost, zaměnitelný rukopis a technický rozpal zahrnující ready made, graffiti i tetování.
JAKUB MATUŠKA AKA MASKER 1981 Malíř s kořeny v graffiti komunitě, který úspěšně kombinuje akademické vzdělání a nezávislé počátky tvorby. Je zajímavý zejména díky skutečnosti, že svou tvorbu nepřizpůsobuje odlišným prostředím, ale zdařile si vybírá pozitiva jednoho i druhého. Výsledkem je účinný a současný výraz se surreálně popovým vyzněním.
PAVOL MEGYESI 1969 PETR KRÁTKÝ 1985 Malíř, videoartista. Zkoumá různé polohy malby a formální podoby obrazu jako jejího základního vyjadřovacího elementu. Jeho tvorba má výrazně konceptuální charakter, ale nepostrádá vizuální přitažlivost, kreativitu, vynalézavost a především přemýšlivost. Snaží se propojit médium malby a videa.
DENISA KRAUSOVÁ 1981 Malířka. Vyjadřuje se na pomezí malby a kresby, obě techniky volně kombinuje, přičemž objemy někdy modeluje barvou, jindy spoléhá na obrysovou linii. Nevyhýbá se klasickým tématům a realistickému tvarosloví, ale typické jsou pro ni i obsáhlé žánrové scény s příměsí snové imaginace a lidovosti.
MAREK KVETÁN 1976 Intermediální umělec. Zabývá se malbou, fotografií, videem, performancí a především vytvářením instalací a objektů. Jeho projekty bývají inspirované konkrétním
Malíř, který ve své tvorbě plně využívá současného vizuálního jazyka ovlivněného počítačovou estetikou. Jeho rozměrná plátna vytvářená precizní air-brushovou technikou mají výrazně op-artový charakter a často využívají prostorotvorných efektů.
JOSEF MLADĚJOVSKÝ 1986 Malíř a tvůrce objektů. Od expresivní barevné skvrny se propracoval ke konceptuálním projektům založeným na vyjadřování se prostřednictvím základních geometrických forem. Ty nejčastěji používá buď jako čistě kompoziční prvek, nebo významově.
MARTIN MOFLÁR 1975 Malíř. Autor velkoformátových abstraktních kompozic sestavovaných především ze subtilního systému barevných ploch sevřených v pevném rámci geometrizujícího vyjádření. Charakteristické jsou pro něj přímočarost, jednoduchost a až graficky čisté rozvržení forem.
PETR MOTYČKA 1971 Intermediální autor. Věnuje se především politickým a sociálním tématům. Umění pro něj představuje prostředek společenské analýzy. Má smysl pro symbolická vyjádření. Formálně se pohybuje ve volném prostoru, vymezeném na jedné straně znamením popkultury, na druhé věcmi denní potřeby.
PAVEL MRKUS 1970 Věnuje se novým médiím, vytváří sitespecific instalace. Realizuje se i prostřednictvím vj-ingu a audiovizuálních performancí. Výrazně optický tvůrce. Využívá nejnovější technologie stejně jako tradiční zrcadlení. Jeho realizace často staví na kontrastu abstraktní vizuální diverze a konkrétního prostoru.
JAKUB NEPRAŠ 1981 Věnuje se novým médiím. Za pomoci nejmodernějších technologií vyvinul osobitý vizuální jazyk složený z podrobných „videomaleb“ projektovaných na prostorové útvary, takže dostávají charakter pulzujících soch-mikrokosmů. Pohyblivé 3D instalace mají často názvy odvozené z přírody, ale týkají se civilizačních témat.
JAROMÍR NOVOTNÝ 1974 Malíř. Dlouhodobě uplatňuje konceptuální přístup, který se týká především malířského zkoumání fenoménu prostoru a místa. Od zobrazování bytových schémat a záběry zařízených interiérů se dostal až k oproštěným monochromům, které polemizují s výstavním prostorem i tradičním formátem obrazu.
ALEŠ NOVÁK 1979 Sochař a malíř. Senzitivní krajinář a vynalézavý sochař, jenž zpracovává především předmětné vizuální podněty, které k němu vysílá každodennost. Neomylně dokáže rozkódovat neobyčejnou obyčejnost i tajemství krásy ukryté například v kombinaci staré židle a dětských piškotů.
MARTIN NYTRA 1987 Malíř, který pracuje stejně tak s estetikou počátku minulého století jako národními a folklorními prvky. Tematicky se přitom snaží akcentovat sociální motivy, stejně jako prvky z konkrétní české historie. Jednotlivec v rámci systému, skutečná úloha rodiny a kořeny člověka vůbec, to jsou otázky, které ho zajímají.
ONDŘEJ OLIVA 1982 Sochař, pro něhož je charakteristické bazální tvarosloví, rafinované kompozice z předmětů denní potřeby i práce se světlem. Jeho rozsochatá, výrazně estetizující tvorba svobodně pracuje s odkazy z minulosti, přírodními motivy, robotickou tematikou i vtipnými citacemi z kulinářského prostředí.
JIŘÍ PETRBOK 1962 Malíř, tvůrce objektů. Jako figuralista prostřednictvím imaginace posouvá realistické scény do podoby vizí ovlivněných osobitým humorem s analytickým potenciálem. Příznačným znakem jeho tvorby je fantomatičnost. Někdy si cíleně vymezuje barevné spektrum od monochromů po duhu.
EUGENIO PERCOSSI 1974 Konceptualista. Pracuje s fotografií, videem, vytváří instalace a objekty. Zaměřuje se na aktuální současná témata, zajímají ho vyprázdněné symboly i široké spektrum obecných civilizačních neduhů počínaje neurózami a depresemi a důsledky neekologického života konče. Jeho obsedantním tématem je smrt.
DAVID PEŠAT 1980 Malíř. Zkoumá expresivní pole současné malby. Kombinuje abstrakci s předmětností. Jeho obrazy jsou výrazně emotivní,
283
neobrací se zády ani k estetické stránce věci. Z některých pláten je zřetelný jemný ironizující odstup. Intelektuální přístup se snaží narušit spontaneitou.
PETR PÍSAŘÍK 1968 Malíř, tvůrce objektů. Umělec disponující svéráznou kreativitou postavenou na konceptuálních základech. Jeho inspirace vychází z volného pohybu a širokého spektra impulzů – světem designu počínaje a náladovými impresemi konče. Předmětem jeho zájmu jsou podoby krásy v dnešním světě.
PODE BAL Výtvarná skupina. Klíčovými členy jsou Antonín Kopp (1962), Petr Motyčka (1971) a Michal Šiml (1962). Kriticky komentuje především projevy extremismu a netolerance současné společnosti i problematické aspekty národní historie. Pracuje s konfrontačním principem a často imituje strategie reklamního průmyslu.
ROMAN TÝC 1974 Intermediální umělec. Zakládající člen skupiny Ztohoven. Typický je pro něj diverzní způsob projevu ve veřejném prostoru, často za hranicí zákona. Provokativně ohledává meze systému a komentuje stereotypy společnosti. Typický je romantický podtext projektů, z něhož vychází i jeho pseudonym.
REALITY Příležitostné umělecké sdružení. /Jiří David (1956), Jan Kadlec (1976), Milan Salák (1973)/. Volná formace jinak samostatně tvořících umělců existuje od roku 2003. Výsledkem jejich projektů je vždy konkrétní prostorový projekt pro jasně definované místo. Jde o práce vzniklé z dialogu o smyslu umění, které by individuálně nikdy neuskutečnili.
MARTIN SEDLÁK 1978 Intermediální umělec. Při své komunikaci s divákem vynalézavě využívá kombinovaný jazyk postavený na současném tvarosloví, subtilní struktuře a netypických materiálech. Charakteristická je pro něj světelnost, intimita a precizní zpracování.
MIROSLAVA SEVCIK 1975 Malířka. Věnuje se efektní formě expresionistické abstrakce, kterou provází svižná estetická malba s důrazem na gesto a působivou barevnost. Líbivost, jež je pro její práci charakteristická, sama sarkasticky komentuje názvem jednoho z obsahově vyprázdněných cyklů: Abstract Kitsch.
BORIS SIRKA 1981 Intermediální umělec. Kombinuje malířský kolorismus s linearitou kresby. Popová barevnost, tematika rozkročená mezi brakem a vysokou kulturou. Vytváří chytlavé scény naplněné fetišismem i dekadentní melancholií, které se nevyhýbají smrti, krvi, sexu ani milosrdenství.
VLADIMÍR SKREPL 1955 Malíř. Vedoucí ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho základní výrazový potenciál tvoří exprese založená na až karikaturní deformaci. Charakteristická je pro něj procesuálnost a ryzí spontaneita. Ve své tvorbě je nekompromisní a šokuje záměrnou neestetičností.
JAN SLOVENČÍK 1976 Sochař. Jeho tvorba vychází z projevů extrémní exprese současného života. Intuitivně ohledává hranice etického systému současné společnosti. Má smysl pro monumentální formy. Výrazově se pohybuje od hyperrealismu po estetiku popkulturních produktů. Nejsou mu cizí odvážné kombinace materiálů.
LUKÁŠ RITTSTEIN 1973 Sochař. Jeho vyjadřovací metoda je založena na rafinovaných kontrastech. Ve svých kompozicích kombinuje abstraktní a realistické tvary. Vytváří drobné žánrové instalace, ale má smysl i pro monumentální rozměr. Inspiruje se současným světem, ale i životem přírodních národů.
ZDENĚK SPOUR 1987 Malíř. Jeho abstraktní kompozice s dimenzí nekonečna jsou nezřídka založené na principu opakování jediného nebo několika málo prvků. Postupně rozvíjený minimalismus postavený na kombinatorice barevných linií otevírá elegantní prostorové labyrinty.
ALŽBĚTA ŘÍHOVÁ 1981 Malířka oscilující mezi geometrickou abstrakcí inspirovanou architektonickými schématy a reinterpretacemi tradičních témat, včetně sakrálních. U nich často používá výrazný kolorismus, který upomíná na popkulturu a kýčové rozmělňování posvátného v banální.
DANA SAHÁNKOVÁ 1984 Senzitivní kreslířka a modelérka. Jejími obsedantními tématy jsou lidská postava a zvířata, především kočky, které je schopná zobrazovat jako symbol s nevyčerpatelnou energií, stále novými způsoby a vždy přesvědčivě.
MILAN SALÁK 1973 Malíř. Působí také jako kurátor výstav. Reaguje na společenské a sociální stereotypy. Jeho tvorba má téměř vždy reálný základ. Vychází z osobních zájmů na úrovni sběratelské obsese, například letectví nebo historie, ale zkoumá také parametry znaku nebo formální možnosti obrazu.
PAVLA SCERÁNKOVÁ 1980 Intermediální umělkyně. Zabývá se způsoby definice prostoru v nejširším slova smyslu. Jeho podobami, vlastnostmi, funkcemi, skladebností, možností jeho ohledání i intervence v jeho rámci. Využívá přitom abstraktní geometrický jazyk, ale také individuální prvky čerpající z bytové kultury.
284
RICHARD STIPL 1968 Malíř a sochař. V mezinárodním kontextu se prosadil tvorbou hyperrealistických kolorovaných soch, často autoportrétů. S vlastním nahým tělem i výrazem deformovanou tváří pracuje jako s tvárným prostředkem pro vyjádření exprese i bezduchosti. Bizarní grimasy nepostrádají humor ani pocit existenciální úzkosti.
VÁCLAV STRATIL 1950 Intermediální umělec. Vedoucí ateliéru intermédií na FAVU v Brně. Projevuje se v rámci širokého spektra aktivit od bodyartu a hudebních performancí přes fotografii k malovanému obrazu. Je pro něj typický konceptuální přístup, ironie, rozmanitost a mnohovrstevnatost.
JIŘÍ SURŮVKA 1961 Malíř, performer, multimediální umělec. Vedoucí ateliéru intermédií na Ostravské univerzitě. V roce 2001 účastník bienále v Benátkách. Mystifikační dadaista na český způsob, který si dokáže provokativně pohrát s personifikovanými stíny i nadějemi naší civilizace, mezi nimiž nechybí Hitler, Stalin, Bůh ani Batman.
IRA SVOBODOVÁ 1986 Malířka, která ve svém projevu koketuje s architektonickým jazykem. Její geometricky utvářené kompozice traktují prostor po urbanistickém způsobu,
inženýrský technicistní projev, v němž někdy uplatňuje písmo, vyvažuje pastelová barevnost.
MARTINA ŠEDOVÁ 1981 Sochařka se znaky univerzalismu. V její práci je možné najít technologicky náročné projekty zaměřené na reinterpretaci slavných děl klasické moderny, stejně jako geometrizující kompozice nebo precizně zpracované tradiční figurální téma. Věnuje se také designu a fotografii.
MARTIN ŠILHÁN 1984 Malíř, kreslíř, tvůrce objektů. Zabývá se především redesignem a reinterpretací objektů denní potřeby, kterým dává překvapující nový výraz. Čerpá přitom nezřídka z oblasti designu a computerové estetiky. Dosahuje tak vizuálního znejistění a posunu významu.
MICHAL ŠIML 1962 Intermediální autor, člen skupiny Pode Bal. Fascinuje ho nejednoznačnost ve všech směrech. Citlivě se zabývá především otázkami tělesnosti, politické korektnosti a agresivity. V malbě je pro něj typický expresivní výraz, v rámci jiných médií často využívá look i strategie reklamního průmyslu.
ŠTĚPÁNKA ŠIMLOVÁ 1966 Fotografka, videoartistka. Vytváří cykly digitálních fotografických tisků, při nichž využívá počítačovou montáž. Prostřednictvím znejisťujících textů mění kontext vizuality současného světa, místo neonových reklam vkládá nápisy týkající se víry, lásky a dobra. Předváděcí figuríny doplňuje omluvnými hláškami.
PAVEL ŠMÍD 1964 Malíř. Jeho doménou jsou obrazy z každodenních dějin současnosti. Typická je pro něj precizní malba ovlivněná technickým obrazem, retromotivy, nostalgická ironie a ironická nostalgie. Zaměřuje se na změnu kontextu a významu všedních situací a banálních výjevů.
MARK THER 1979 Videoartista. Upřednostňuje filmovou řeč. Vyprofiloval se v jednoho z nejvýraznějších českých autorů na poli genderové tematiky, ale i jiných aktuálních témat, která mají většinou traumatizující potenciál. Jeho tvorba je výrazně emotivně laděná, výstředně estetická a přirozeně angažovaná.
ZDENĚK TRS 1985 Sklář a především hyperrealistický malíř, který prošel cestou od precizního zaznamenávání skeletů po neméně přesné a podmanivé otisky lidského těla do bílých transparentních textilií. Minimalistické obrazy ostrých průtlaků představují zatím vrchol jeho symbolicky obsažné tvorby.
JANA VOJNÁROVÁ 1982 Malířka. Figuralistka s jemnou melancholickou expresí, která svou emotivní vrstevnatou malbou zachycuje jak každodennost nekonkrétních figur zahalených mlhou poloabstrakce, tak naprosto současné postavy s výrazem charakteristickým pro streetové komunity a hip hop kulturu.
VLADIMÍRA VAJSOVÁ 1987 Malířka. Výrazná koloristka, která ve svých velkoformátových kompozicích odvážně kombinuje aktuální současnost s klasickou mytologickou tematikou, případně reinterpretuje slavná plátna minulosti. Realistický výraz s gestickou expresí podtrhuje nesentimentální pohled na dnešní společnost.
JAN VYTISKA 1985 Malíř. Zapálený vyznavač dekadentních uměleckých tendencí a béčkové popkultury. Horory, noční můry a kruté lidové tragédie nacházejí přesvědčivý výraz v temné estetice s výrazem poučeným v lidové tvorbě. To vše je postaveno na technické zdatnosti a výrazném smyslu pro atmosféru.
DIANA WINKLEROVÁ 1983 Konceptuální sochařka a fotografka, jejíž práce se vyznačuje až nezvyklou dávkou inteligence, subtilního humoru i přirozeným estetickým potenciálem. Její tvorba citlivě reaguje na realitu současného světa a její autenticita je podložena osobní zkušeností a skvělým pozorovacím talentem.
XDOG 1984 Writer. Aktivní příslušník české graffiti komunity, který pracuje ve veřejném prostoru, ale maluje také obrazy. Má smysl pro karikaturní zachycování skutečnosti. Je mu blízká estetika komiksu a kreslených příběhů pro děti, kterou využívá i ve vlastní tvorbě.
MILAN ZAČAL 1982 Malíř a sklář. Vytváří precizně tvarované minimalistické objekty ze skla, které vycházejí z geometrického tvarosloví. Jeho velkoformátové malby čerpají z tradice expresivní abstrakce nebo technického obrazu vytvářeného systémem drobných skvrn připomínajících pixely.
DRAGANA ŽIVANOVIĆ 1983 Malířka, která vyvinula originální techniku malby syntetickým emailem na polstrované plátno, takže dosahuje výrazného prostorotvorného efektu, jehož rafinovaně využívá. Charakterizuje ji jednoduchá, ale esteticky účinná stylizace a komentativní ironizující odstup.
NOTES
