ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z RYCHNOVSKÉHO PIVOVARU

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO 16: 239–248 (2009)

©2009 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475−0640

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z RYCHNOVSKÉHO PIVOVARU Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov n. Kn., e−mail: [email protected]

Jedním z významných míst historie Rychnova nad Kněžnou je areál starého pivovaru, mnohokrát přestavovaný, dnešní sídlo firmy Městský podorlický pivovar. I drobné výkopy, které zde proběhly, přinášejí nové poznatky jak k fungování tohoto stavebního komplexu, tak k dějinám Rychnova. Běžně přijímaným názorem na umístění původního zámku v Rychnově nad Kněžnou je teorie, která jej hledá v dnešním areálu tzv. Starého pivovaru. Předpokládá se tedy, že bylo opuštěno původní místo panského sídla na tzv. hradním nebo zámeckém kopci a zámek byl zcela nově lokován v údolí Kněžny, později se na původní místo opět vrátil. Ponechme stranou stavebně historické průzkumy pivovaru, které ve zdejších, poměrně poničených interiérech shledávají stopy původní stavební podoby areálu (shrnutí včetně literatury Musil, Svoboda 1998, s. 141). Je totiž otázkou, jak dalece případně mohou vypovídat o způsobu jejich využití. Obrátíme se k archeologickým dokladům získaným zde v posledních letech. Prvním větším zemním zásahem, který byl odborně sledován, byl v roce 1998 průkop pro plynovou přípojku vedený napříč dvorem pivovaru (tehdy Podorlické sodovkárny). Ač byl výkop poměrně hluboký (1,4 m), nepodařilo se zde nalézt žádné hmotné doklady existence vyššího sociál− ního prostředí, což je přinejmenším zvláštní. Ve výkopu bylo nalezeno několik desítek zlomků běžné užitkové keramiky, datovatelné do 17. a počátku 18. století, zlomky běžných nezdobených skleněných nádob, poměrně silnostěnných, jeden miniaturní úlomek tapetového kachle z přelomu 16. a 17. století a část rokokového kachle (obr. 6). Na druhou stranu všechny terénní úpravy v sousedství zámeckého vršku, respektive současné zámecké lokace, jsou hmotnými doklady bez− prostřední přítomnosti panského sídla přímo nabity (především nálezy kachlů – drobné záchranné výzkumy rychnovského muzea a jeho spolu− pracovníka p. Kose v letech 2002–2005). Převaha těchto nálezů připadá do 16., případně samého počátku 17. století, objevují se zde ale i velmi hodnotné kachle ze století patnáctého. Dominace mladšího zboží nejspíše ukazuje na zánikový horizont, předcházející bezprostředně budování nově velkoryse založeného zámeckého areálu. Sledovaná přípojka proťala nádvoří pivovaru napříč (obr. 5), povětšinou procházela již zničeným terénem. Ale i ostrůvky zachovaných 239


situací přinesly stopy původních úprav. Při severním křídle (podél Trčkovy ulice) výkop začínal asi v polovině délky fronty, před sekcí s kotelnou (obr. 5, bod A), a zde byl pod asfaltem zachycen krátký úsek štětu na cihlové navážce. Další doklad původnější situace byl zachován asi ve dvou třetinách výkopu (obr. 5, bod B), v hloubce cca 60 cm byla pod cihlovou planýrkou nalezena zádlažba z menších kamenů a pod ní kulturní vrstva z přelomu 17. a 18. stol. překrývající opukovou zídku a přiléhající k poměrně mohutnému kamennému nároží. Máme–li tuto situaci interpretovat (obr. 7), byl nalezen zbytek 60 cm široké zdi z opukových kamenů za− puštěné do jílovitého podloží, probíhající zhruba kolmo na osu vjezdového traktu pivovaru, její zánik je datován do přelomu 17. a 18. stol. Přibližně 1 m od ní směrem k severu bylo zachyceno nároží opět z opukového zdiva (ale z větších bloků), taktéž zapuštěné do podloží. Vrstva datující zánik menší opukové zídky je o něj opřená, nároží je zachováno pouze do úrovně valounové zádlažby. Kromě dvou (relativně nedávných) dokladů úprav povrchu štětová− ním a valounovou dlažbou se podařilo nalézt zbytky zdiva, evidentně nesouvisející se současnou podobou komplexu pivovaru, nicméně situace je natolik torzovitá, že k její interpretaci je nutno získat více podrobností. Nápadná je ale neexistence nálezů luxusnějšího zboží, zvláště pak minimální výskyt kachlů, což pro teorii o umístění prvního zámeckého založení v této poloze nesvědčí. Výkop pro stavbu minipivovaru provedený v roce 2008 byl umístěn v zdánlivě archeologicky méně zajímavé poloze, za zadní částí SV traktu čtyřkřídlé pivovarské stavby a na přilehlém pozemku. Zřejmě díky poněkud méně exponovanému místu byl tento prostor mnohem méně narušen než nádvoří areálu. Podařilo se zde nalézt poměrně hojné nálezy z 2. poloviny 17. století, planýrkovou vrstvu se zlomky keramiky a běžných kachlů. V rámci poměrně četného keramického inventáře s převahou užitkových kuchyňských nádob, které soubor jednoznačně datují, se objevují výjimečné tvary, které odnikud z regionu nejsou známy. Jsou to tenkostěnné poháry z pečlivě plavené keramické hmoty, kvalitně vypálené, nepolévané při okraji zdobené plastickou lištou, zhruba válcovitého tvaru, s rovným tělem (obr. 8 a 9). Je velmi pravděpodobné, že tyto atypické keramické poháry, nemající v regionu obdobu, byly vyráběny účelově pro pivovar, jehož existence je zde doložena již od středověku. Vzhledem k torzovitosti nálezů lze bohužel jen odhadovat objem nádob, ze kterých se v Rychnově vařené pivo konzumovalo. Měřitelné průměry horních okrajů nádob se pohybují mezi 10 a 14 cm, minimální výšku můžeme jen přibližně 240

BEKOVÁ M.: ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z RYCHNOVSKÉHO PIVOVARU...

uvažovat kolem 20 cm. Dostáváme se tedy na objemy kolem 0,35 až 0,43 l, český žejdlík přitom představoval objem 0,3537 l. Pro lepší představu jsme se pokusili o kresebnou rekonstrukci těchto keramických „korbelů“ (obr. 10). SUMMARY Two little excavations were made in area of Rychnov nad Kněžnou – −− pivovar in last years. There was some theory in historical literature that the first location of Rychnov castle was directly in this place. The results of excavations don’t support this opinion. In the latest horizon of excavations were found some pieces of special bear bowls. SEZNAM LITERATURY Musil, F., Svoboda L. 1998: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Grantis.

241


Obr. 1, 2, 3. Rychnovský pivovar: nádvoří (1, 2), celkový pohled (3). Šipkou označena poloha přístavby minipivovaru. Foto archiv MGOH. 242


Obr. 4. Pivovar – plynovodní přípojka 1998. Foto autorka výzkumu.

243


Obr. 5. Pivovar – plán nádvoří se zákresem průběhu plynovodní přípojky (A – vrstva štětu, B – nalezené zdi). Kresba autorka výzkumu. 244


Obr. 6. Pivovar – plynovodní přípojka – vrstva překrývající menší zeď (reprezentativní výběr nálezů). Foto autorka výzkumu. 245

Obr. 7. Pivovar – profil plynovodní přípojky v místě nálezu zdí. 1 – asfalt, 2 – cihelná planýrka, 3 – zádlažba menšími valouny, 4 – hlinitá kulturní vrstva s nálezy keramiky, 5 – jílovité podloží, 6 – recentní zához vodovodu, 7 – úroveň sesypané zeminy, 8 – dno výkopu, jednotlivé situace označeny 2−4/98. Kresba autorka výzkumu.


246


Obr. 8. Keramické poháry – nalezené okraje. Foto archiv MGOH.

247


Obr. 9. Keramické poháry – nalezené okraje. Foto archiv MGOH.

Obr. 10. Kresebná rekonstrukce pivních pohárů. Kresby autorka výzkumu.

248

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z RYCHNOVSKÉHO PIVOVARU

Recommend Documents