prosinec 2012
BAKALÁŘSKÉ L ISTY Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku
„Rakovnické pivo už zase dělá městu dobrou reklamu,“ říká ing. Pavel Gregorič
Tradiční pivovar v Rakovníku opět vaří dobré pivo Pivovar Bakalář změnil před více než dvěma lety majitele, název, marketingovou strategii a prošel zásadní personální obměnou. Zároveň se velmi podstatně modernizovalo technologické vybavení, nezbytné k výrobě kvalitního piva. Díky všem těmto krokům vzroste letos výstav oproti roku 2010 zhruba na osminásobek. Pivo získává ocenění na degustačních soutěžích a přibývá spokojených zákazníků doma i v zahraničí. Pivovar se podařilo zachránit... „co bude dál?“ Zeptali jsme se generálního ředitele ing. Pavla Gregoriče. „Řekl bych, že rakovnický pivovar měl velké štěstí a podařilo se ho zachránit doslova za minutu dvanáct. Pracuji v pivovarnictví celý život, takže o tom něco vím. Úplně na rovinu – rakovnický pivovar doslova zaspal dvě desetiletí. České pivovarnictví procházelo v devadesátých letech minulého století zásadními změnami, lámal se chleba, bojovalo se o existenci, o trh, o místo na slunci. Pro srovnání – v Krušovicích, v druhém pivovaru v regionu, se tehdy podařilo získat nového vlastníka, který byl ochoten investovat milióny a později miliardy, takže kromě záchrany starého pivovaru vyrostl na zelené louce pivovar zcela nový. V Rakovníku se ve stejné době střídali nájemci, klesal výstav a nakonec od roku 1997 pivovar sedm roků nevařil vůbec. Krušovice ve stejném roce překročily hranici milionu hektolitrů piva. To říkám jen pro ilustraci, co všechno bylo v té době možné, byl jsem u toho a řada mých dnešních spolupracovníků také. Rakovnický pivovar se bohužel ocitl na vedlejší koleji jako spousta dalších regionálních pivovarů, z nichž některé zmizely z české pivovarské mapy definitivně. Když se tedy podařilo rakovnický pivovar v roce 2004 opět zprovoznit, byl to malý zázrak a vlastně první krok k jeho záchraně. Od roku 2004 do roku 2010 pivovar uvařil 66 581 hl, čili v průměru necelých 10 000 hl ročně. Legenda se vracela, jak pravil tehdejší marketingový slogan, ale velice pomalu a s mnoha problémy. Rakovnické pivo je legendární, má obrovskou tradici, která nám pomáhá vracet se na trh. Náš marketingový slogan je prostý – Dobré pivo. To je naše nejvyšší ambice i náš největší úspěch, vaříme dobré pivo. Letos ho uvaříme 80 000 hektolitrů a nemáme problémy
Rakovnické pivo a pivovar už dnes zase dělá městu dobrou reklamu. České pivaře nešidíme, kdo má zájem, ten se k našemu pivu dostane. Ale čeští pivaři zdaleka nestačí vypít pivo, které se dnes v Čechách uvaří a pro větší pivovary je export jediná cesta k prosperitě a dalšímu rozvoji. Náš výstav by nikdy nerostl tak rychle, kdybychom se pokoušeli prodat pivo jenom v Čechách. To prostě vzhledem k situaci na českém pivním trhu není možné a už vůbec ne z roku na rok. Vracet na trh pivo, které z něj na sedm let zcela zmizelo a jehož pověst byla vzhledem k technickým možnostem pivovaru občas pošramocená, není vůbec jednoduché. Je to takříkajíc běh na dlouhou trať.“ Co můžete proti jiným pivovarům nabídnout zákazníkům? „Především dobré české pivo. O to se ale snaží mnozí výrobci a mnohým se to daří. Česko je pivní země a lidé u nás pivu rozumějí. Takže chtějí kvalitu. Ta s sebou pochopitelně nese vyšší cenu. My budeme vyrábět a prodávat dobré české pivo, protože nám to dnešní stav pivovaru umožňuje a tradice nás k tomu zavazuje a s takovým pivem rozhodně uspějeme doma i v zahraničí. V obchodní strategii máme jasno. V pivovaru máme po dvou letech kvalitní pracovní týmy ve výrobě i v obchodních odděleních, to mohu zodpovědně říci. Nejsme žádní nováčci.“
s jeho odbytem. Za tímto úspěchem se skrývají obrovské investice, mnoho práce a jsme stále na začátku, protože naši vlastníci, tedy investoři, mají další velké plány. Pro region je, myslím, dobré, že město Rakovník nepřijde o řemeslo a výrobu, které tu má bezmála tisíciletou tradici, nepřijde o pivovar, který má ve svém logu rok 1454.“ Většina rakovnického piva dnes končí ale na zahraničních trzích … „ To je ale dobrá zpráva, protože kromě jiného říká, že o pivo z Rakovníka je ve světě zájem, že je konkurenceschopné, žádané, že přináší zisky, které umožní pivovar postupně vylepšovat celý.
Další ocenění pro naše pivo
V prestižní degustační soutěži Pivo České republiky 2012 získal v Českých Budějovicích zlatou medaili tradiční světlý ležák Bakalář. Neméně úspěšně si ale letos vede nový produkt Tradičního pivovaru v Rakovníku světlý ležák Černovar. Z Australie přivezl z Internacional Beer Awards bronzovou medaili a na nedávné žatecké Dočesné ho při tradiční degustaci porota složená z odborníků i laiků zařadila na 1. místo v kategorii světlý ležák Premium. Velkým oceněním je také úspěch při soutěži organizované Českým svazem pivovarů a sladoven, kde rakovnické pivo Černovar světlé získalo bronzovou medaili v soutěži České pivo 2012.
Co do budoucna? „Budujeme pivovar, vaříme dobré pivo a budujeme také vztahy k obchodním partnerům a zákazníkům. Víme, že budoucnost pivovaru mají kromě nás v rukou i naši obchodní partneři, distributoři, hostinští, štamgasti a proto si je hýčkáme. Vážíme si jejich spolupráce a za mnohé děkujeme právě jim. Budujeme vlastně kolem rakovnického pivovaru a značky Bakalář velkou rodinu, kam samozřejmě patří i všichni, kdo v něm poctivě pracovali v minulosti a založili jeho tradici a dobré jméno. Kdybych to měl říci vzletně myslím, že úspěch se dostaví snáze, když lidem v práci nejde jen o peníze, byznys a zisk, ale také o radost z toho, že něco dokázali.
„Máme skvělé pivo, které prostě chutná“, říká ředitelka exportu ing. Kateřina Zemanová
Export slaví úspěchy po celém světě
Tradiční pivovar v Rakovníku obsadil v pivovarských statistikách první příčku jako exportér českého piva. Žádný jiný pivovar totiž neprodá tak velkou část své produkce na zahraničních trzích. Výstav pivovaru stoupne v porovnání s loňskem na dvojnásobek. A více než tři čtvrtiny z 80 000 hl rakovnického piva potěší zahraniční zákazníky. Za tímto úspěchem stojí nevelký, ale zkušený a nadšený pracovní tým.
Exportní tým – zleva Kateřina Valešová, ředitelka ing. Kateřina Zemanová a Kateřina Kalousková.
„Největším odbytištěm pro všechny značky z našeho portfolia je ruský trh, kde se jen v letošním roce vypije téměř 50 000 hl našeho piva. České pivo je už stabilně velmi populární a uznávané v zemích bývalého Sovětského svazu, kam se také postupně snažíme pronikat,“ říká ředitelka exportu ing. Kateřina Zemanová. „Naše značky najdete na regálech obchodů nebo v restauracích na Ukrajině, Gruzii či Arménii, nově se nám daří velmi úspěšně expandovat do celého Pobaltí, tj. Litvy, Lotyšska a Estonska. Nesmím ale opomenout samotný evropský
trh, kde je tradičně velkým odbytištěm našeho piva Slovensko. U sousedů chutná především Bakalář, kromě standardní nabídky ležáku, světlého výčepního a tmavého piva je zde k dostání i polotmavý Bakalář a na odbyt jde také skvělý Medový speciál. Mně osobně dělá skutečnou radost rozšiřování našich exportních teritorií daleko za hranice Evropy, konkrétně do Asie, kde se velmi slibně rozvíjí spolupráce s Čínou, nebo třeba trh Austrálie. Rakovnické pivo oceňují v zahraničí i odborníci... „Ano, naše pivo za hranicemi chutná a úspěchy mezi odbornou veřejností to potvrzují. V letošním roce například světlý ležák Černovar získal v celosvětové konkurenci bronzovou medaili na Australian International Beer Awards 2012, což je samozřejmě jednak ocenění práce našich kolegů z výroby, ale také skvělá reklama. Velmi pozitivní ohlasy máme i z dalších akcí spojených s našimi značkami. Třeba právě v Austrálii jsme se stali partnerem jednoho z nejtěžších a nejprestižnějších cyklistických závodů
na světě The Crocodile Trophy a se značkou Bakalář jsme také sponzory velké sochařské výstavy umělců z celého světa, konané v Sydney letos na podzim.“ Jaké plány máte do budoucna ? „Musím říct, že máme před sebou ambiciózní plány z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Jen pro příští rok bychom rádi dosáhli zhruba 30% meziročního růstu exportních objemů, což není v absolutních číslech právě málo. A stále je řada zajímavých teritorií, kam bychom mohli a také chtěli expandovat, stejně jako destinací, kam již vyvážíme, ale mají zajímavý potenciál dalšího růstu. Dnes máme perfektní produkt – skvělé pivo, které prostě chutná a má stabilní kvalitu, takže věřím, že se správnou finanční i marketingovou podporou ,můžeme těchto ambiciózních cílů dosáhnout. Uděláme pro to vše, co bude v našich silách. Kolegyním z exportu bych také ráda poděkovala za dosavadní dobrou práci.“
V Rakovníku se už druhým rokem vaří dva kvalitní světlé ležáky a sládek Radek Holopírek k tomu dodává: „Obě piva vaříme tradičním českým způsobem, liší se složením sladů, průběhem varného procesu, způsobem chmelení a ve finále barvou, hořkostí... víc prozrazovat nechceme. Hodnocení v soutěžích potvrzují, že Černovar je dobré české pivo a všechny nás v pivovaru těší, že získává oblibu nejen v zahraničí, ale i na domácím trhu.“
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Sládek pivo vaří, hostinský ho dělá... „Pivo se nesmí ošidit v pivovaru ani v hospodě,“ říká rakovnický sládek Radek Holopírek Už staří pivovarníci věděli, že dobré pivo dělá nejen pivovar, ale také hospoda. Proto mnohý správce pivovaru nebo sám sládek čas od času objížděl hospody, aby se osobně přesvědčil, jak se s jeho pivem zachází. Jak by se měl dnes starat o pivo dobrý hospodský, aby štamgastům chutnalo? Zeptali jsme se rakovnického sládka Radka Holopírka. „Dobré pivo musí z pivovaru odcházet v dobré kondici. Troufám si tvrdit, že rakovnické pivo ji v současné době má. V pivovaru se o pivo staráme dva měsíce, dodržujeme všechny technologické postupy, provádíme veškeré sanitace a celkově děláme vše pro to, aby se pivo dostalo k zákazníkovi na stůl vždy chutné, aby se k našemu pivu s oblibou vracel. Pak stačí, když hostinský při skladování a čepování nějakým způsobem tento proces péče o pivo negativně ovlivní a dvouměsíční práce jde v niveč “ říká sládek. Málokdo si uvědomuje, že kvalita piva za poslední dvě desetiletí udělala velký skok. Není to tak dávno, kdy každý regionální pivovar zásoboval díky řízené distribuci hlavně hospody „kolem komína“. V nejbližším okolí, takže se pivo v sudech ani lahvích příliš „neohřálo“ a vypilo se dříve, než se stačilo doslova zkazit. A pivo se tenkrát kazilo rychle. Pamětníci vědí, že při nákupu v obchodech se vyplatilo každou lahev obrátit dnem vzhůru a zkoumat zrakem, zda je obsah ještě čirý a nezkalený. Trvanlivost se počítala v létě na dny, dnes se měří na měsíce. „Většina našeho piva končí na zahraničních trzích, takže než se pivo dostane k zákazníkovi přes různé distributory až k hostinskému, uběhne často několik měsíců. Po celou tu dobu by mělo zůstat stejně dobré a kvalitní jako ve chvíli, kdy jsme ho vyexpedovali. Co se s ním děje cestou, ale ovlivnit nemůžeme,“ podotýká rakovnický sládek. Pivo značky Bakalář se dnes například v uzavřených kontejnerech plaví přes oceán zhruba 5 týdnů až do Číny – ale vraťme se domů. Co je třeba udělat, aby pivo v hospodě chutnalo stejně jako v pivovarském sklepě? „Jsou to známé věci, určitě je každý výčepní už slyšel. Pivo potřebuje chladný sklep a když ho restaurace má, je to velké plus. Optimální teplota při skladování je 10 až 15 stupňů. Rozhodně pivu nesvědčí skladování někde v přístřešku na zahradě,
kde je v létě 25–30 stupňů. Prudce se ochladí při čepování na 7–10 stupňů a vzápětí teče třeba do teplé sklenice...tepelné šoky pivu neprospívají. Po závozu také doporučujeme nechat sud nejméně jeden den opět „uležet“, aby se pivo zklidnilo. Pivní vedení od sudu na pípu by mělo být co nejkratší. To samozřejmě není v praxi vždycky možné, ale určitě je možné, aby pivní trubky byly vždycky čisté. Nejméně jednou za 14 dní potřebují důkladnou sanitaci. Samozřejmě při čepování nefiltrovaných nebo kvasnicových piv doporučujeme interval zkrátit na týdenní. Dnes sanitaci provádějí specializovaní odborníci, není to zadarmo, ale dobrý hostinský na ní nesmí šetřit. V pivovaře také čistíme potrubí a hadice po každém použití. Při sanitaci se odstraňují z trubek všechny usazené zbytky... pivní kámen, organické nečistoty, zbytky kvasnic při čepování nefitrovaného piva a další látky. Někteří výčepní také šidí každodenní proplachování a napouštění potrubí vodou, aby nepřicházeli o pivo. Pak se v něm ale rychleji usazují nečistoty, které někdy ani sanitace neodstraní. Host by neměl nikdy dostat na stůl pivo, které stálo přes noc nebo i delší dobu v potrubí...takové samozřejmě jako v pivovaru chutnat nikdy nebude,“ dodává sládek. Dávno už také není pravdou, že nejlépe je tlačit pivo ze sudu vzduchem. Nevhodně umístěný kompresor v mnoha případech nasává z okolního ovzduší spoustu nečistot a pivo doslova infikuje a kazí. Hospody, které ženou pivo potrubím s pomocí oxidu uhličitého nebo kombinací plynů oxidu uhličitého s dusíkem, mají s jeho kvalitou mnohem méně problémů. Musí ale dbát na to, aby při dlouhodobém kontaktu oxidu uhličitého s pivem nedocházelo k jeho přesycování. „Zásady péče o pivo určitě každý hostinský zná. Když je nedodržuje a špatnou péčí pivo kazí, riskuje především pověst své restaurace. Samozřejmě kazí i dobré jméno piva a pivovaru,“ připomíná sládek Radek Holopírek.
OSOBNOSTI
Jiří Holopírek ( 21. 4. 1939) Založil tradici dobrého rakovnického piva
Vystudoval Pivovarskou školu v Praze, prošel několika pivovary a v roce 1960 nastoupil do pivovaru v Rakovníku. Ve výrobě se postupně vypracoval do funkce hlavního sládka a výrobně technického ředitele. Výrazně se podílel na záchraně pivovaru a modernizaci tradiční výroby kvalitního rakovnického piva společně s tehdejším ředitelem Františkem Pálou, o kterém říká: „Dědek byl nejen pivovarský odborník, ale také výborný manažer, který dovedl v někdy těžkých podmínkách řízeného a plánovitého hospodářství získat pro pivovar zdánlivě nedostupné technické vybavení. Také dokázal zapálit lidi pro práci a připravit jim potřebné zázemí.
Například sociální zařízení jsme pro zaměstnance vybudovali v letech 1972 až 1974 a bylo ve své době nadstandardní.“ Jiří Holopírek zasvětil práci v rakovnickém pivovaru 36 roků a díky jeho odbornosti, zkušenostem a řemeslné poctivosti získalo v minulých desetiletích pivo Bakalář vynikající pověst a úspěch doma i na zahraničních trzích. Výstav vzrostl od roku 1960 z 82 000 hl na rekordních 200 098 hl, které pivovar uvařil v roce 1990. Pan Jiří Holopírek považuje při dnešní výrobě piva vedle moderních technologií za velmi důležitou kontinuitu předávání zkušeností a pracovních dovedností, která byla na nějaký čas v rakovnickém pivovaru přerušena jeho uzavřením v roce 1997. Je pro něj v současné době velkým zadostiučiněním, že Tradiční pivovar v Rakovníku prožívá znovuzrození a nový pracovní tým sklízí úspěchy, na nichž se ve funkci sládka a výrobního ředitele podílí od loňského roku i jeho syn Radek.
Tradiční pivovar v Rakovníku uvařil pro své restaurace vánoční dárek
Bakalář za studena chmelený
RAKOVNÍK/ Před rokem jsme pro návštěvníky v restauracích připravili na zkoušku jako vánoční překvapení Bakaláře – medový speciál. Byl úspěšný a poptávka po něm byla tak vysoká, že jsme ho začali hned začátkem letošního roku stáčet i do lahví a je stálou součástí našeho portfolia produktů. Letos jsme se rozhodli v tradici pokračovat a nabídnout svým restauracím opět nějaké nové pivo. Po velkých diskusích a zkušebních várkách jsme se přiklonili ke světlému ležáku za studena chmelenému. Jedná se o recepturu, která byla v pivovaru testována ještě v dobách, kdy vrchním sládkem byl otec současného výrobního ředitele pan Jiří Holopírek. Bakalář – světlý ležák za studena chmelený je pivo vařené klasickou technologií. Na varně dostane slad a chmel v nejvyšší kvalitě a v množství odpovídajícím zhruba světlému ležáku. Potom kvasí, jako všechna naše piva, deset dnů ve spilce v otevřených kádích. Dalším technologickým krokem je dokvášení ve sklepě v ležáckých tancích. Tam už na naše nové pivo v každém tanku čeká speciálně upravený balík chmelových hlávek. Chmel v pivu po celou dobu ležení (minimálně 60 dnů) maceruje a dodává mu tak nezaměnitelnou a ničím nenahraditelnou vůni a chuť. K nádhernému chmelovému aroma našeho Bakaláře – světlého ležáku za studena chmeleného -patří i vyšší barva s temně zlatými odlesky, které jsme dosáhli speciální kombinací karamelových sladů. Nové pivo sice patří do kategorie ležáků, ale
na rozdíl od našeho standardního světlého ležáku Bakalář má vyšší původní stupňovitost (12,5 % obj.) a tedy i vyšší obsah alkoholu. Když jsme na podzim naše nové pivo degustovali, byli jsme z něj nadšeni. Jak říkají znalci: je ho plná pusa. Výrazná, ale příjemná hořkost se tentokrát nesoustřeďuje jen na kořeni jazyka, jak je obvyklé, ale zaplní celá ústa. V pivu nacházíme jakousi chlebnatost, která nám připomene, že dobré pivo může opravdu být tekutým chlebem a celý chuťový zážitek umocňuje výrazná chmelová vůně jedinečného Žateckého Červeňáku. Prostě nám Bakalář za studena chmelený na podzim chutnal moc a věříme, že bude chutnat i vám.
Dobré pivo pod kontrolou Tradiční pivovar v Rakovníku zažívá už druhým rokem dobré časy. Ve výrobních halách přibývají nové technologie, všude je vzorný pořádek a pivovarský dvůr dostává původní tvář. Pivo získává od odborníků ocenění při degustačních soutěžích a chutná čím dál víc štamgastům. O značku Bakalář je zájem doma i v zahraničí a loňský výstav cca 40 000 hl vzroste přibližně na dvojnásobek.
Díky moderním přístrojům mohou laborantka Martina Vopravilová (vlevo) a ing. Veronika Čapková kvalitu každé várky vyhodnotit za několik minut.
Pivovar se zkrátka očividně mění k lepšímu a vaří dobré pivo. Z dobrých sladů, z dobrého chmele, z dobré vody...málokdo z příznivců ale tuší, jak důležitá je při jeho výrobě dobrá kontrola.
Od surovin až k hotovému výrobku, od varny až po stáčírny je pivo doslova pod mikroskopem. Patří mezi potraviny a tak jde nejen o chuť propíranou u stolu v každé hospodě, ale také o zdraví konzumentů. Dnes musí mít každý potravinářský podnik zaveden tzv. Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů - Hazard Analysis and Critical Control Point, HACCP... česky řečeno seznam míst, kde by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti vyráběné potraviny, takže by mohla konzumentům způsobit újmu na zdraví. V rámci systému HACCP jsou taková místa vytipována a zavedou se přísná opatření, která umožňují tomuto riziku účinně předcházet. Vedoucí oddělení kvality ing. Veronika Čapková vysvětluje: „Je to systém řízení zdravotní nezávadnosti výrobků, což úzce souvisí s ochranou zdraví spotřebitele. Přitom pivo samo o sobě je z tohoto hlediska poměrně bezpečný výrobek. Samotný proces výroby, který zahrnuje vaření rmutů a mladiny, oddělení pevných částí – mláta a kalů, kvašení a dokvašování při nízkých teplotách a nakonec i filtraci, snižuje možnost, že by pivo obsahovalo nebezpečné látky, na minimum. Hořké látky z chmele, nízké pH, vzniklý alkohol i oxid uhličitý vytvářejí v pivu prostředí nepříznivé pro růst nebezpečných mikroorganismů.
Laborantka Vlastimila Fukanová odebírá vzorek z ležáckého tanku.
Nejmodernější zařízení, kterými jsou vybaveny naše stáčírny, dokáží díky kontrolním mechanismům prakticky vyloučit možnost obsahu nečistot nebo cizích těles ve stočených lahvích... přesto je dokonalá kontrola celého výrobního procesu nezbytná.“ Proto se kontrolují suroviny - voda z vlastního vrtu na pivovarském dvoře, slad a chmel, i když jejich kvalitu deklarují několikastránkové certifikáty osvědčených dodavatelů. Pod přísnou kontrolou je i poslední ze základních surovin pro výrobu piva pivovarské kvasinky. Do laboratoře putují denně desítky vzorků z varny, spilky, ležáckých sklepů
i hotového piva před i po naplnění do sudů či lahví, aby byly podrobeny analytickým a mikrobiologickým rozborům. Laboratoř zjišťuje například i to, zda je účinnost sanitačních prostředků užívaných v celém procesu výroby dostatečná. Bez dobré laboratoře se prostě moderní pivovar neobejde. Laboratorní rozbory ve finále potvrzují a dokumentují, že pivo, které opouští brány pivovaru má tu správnou chuť, barvu, čirost, pěnivost... „Díky modernímu vybavení a zavedeným systémům dokážeme během několika minut vystavit každé várce „rodný list“ a dokladovat případným kontrolorům nejen parametry hotového piva, ale také z jakých surovin jsme je uvařili a jak probíhal celý proces od varny až po expedici. Výsledky všech analýz se archivují, takže je možné dohledat každé pivo také při případných reklamacích po celou dobu trvanlivosti,“ dodává ing. Veronika Čapková. Reklamací v posledních letech ale výrazně ubylo. Dobrá kontrola se na tom nepochybně výrazně podílí. Možná jste si všimli, že Tradiční pivovar v Rakovníku změnil reklamní slogan. Výzvu „DOTKNI SE LEGENDY“ vystřídalo prosté konstatování DOBRÉ PIVO. Víc není dnes nutné ke značce Bakalář dodávat.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Pivovar vstává z popela... jak se to dělá? Dobrý den, zaregistroval jsem nějaké „stavební“ úpravy v budovách pivovaru. Mohu se zeptat, oč se jedná? Začali jste s opravou budov, jak jste dříve zmiňovali? Budete se při opravách snažit vrátit budovám původní historický vzhled? www.pivobakalar.cz/pivni-forum Petr, 11. 10. 2012, 11:07:07
Odpověď není jednoduchá a nelze ji rozhodně odbýt několika větami na Pivním webu, kde se často podobné dotazy objevují. Rakovnický pivovar byl na konci roku 2010 ve velmi špatném technickém stavu. Aby mohl vyrábět kvalitní pivo, vyžadoval zásadní modernizaci a bylo jasné, že se neobejde bez značných investic. Noví vlastníci dali důvěru generálnímu řediteli ing. Pavlu Gregoričovi a rozhodli se investovat do obnovy pivovaru mnoho milionů korun. Bylo to dobré rozhodnutí, protože z pivovaru dnes vyjíždějí opět kamiony s kvalitním a dobrým pivem. A také už druhým rokem opouštějí dvůr nákladní auta plná suti, starého železa a dovnitř naopak proudí tuny stavebního materiálu a nové stroje. Co se za branou pivovaru děje? Technický ředitel Jiří Kovář k tomu říká: „Rekonstrukce je zásadní, protože do rakovnického pivovaru se neinvestovalo více než dvacet let. Budovy byly zdevastované a technologie zastaralé. Pokud je cílem z takového stavu vybudovat
„Nedostavěná budova pro sila na slad zmizí a postavíme novou,“ říká technický ředitel Jiří Kovář.
opět fungující a prosperující firmu, musí pivovar projít zásadní rekonstrukcí. Nejdříve jsme stanovili vizi, jak má na konci celé této přestavby vypadat dokonale funkční , moderní pivovar. V druhé fázi jsme rozpracovali jednotlivé potřebné kroky a priority. Pro stanovení vize a jednotlivých kroků rozvoje je zapotřebí spolupráce kolektivu lidí, kteří jsou ve svém oboru profesionály a mají „chuť“ pracovat. A jelikož toto vše se nám v pivovaru povedlo, tak již druhým rokem čistíme prostory , bouráme staré neperspektivní budovy a provádíme rekonstrukce technologických a technických zařízení. Historické jádro pivovaru zachováváme a jeho prostory upravujeme pro nové technologie. Veškeré stavební projekty a úpravy konzultujeme
s architekty znalými historie Rakovníka a orgány Památkové péče. Ale to předbíhám - samozřejmě nejdříve jsme vrhli veškerou energii na rekonstrukci výrobních provozů , s cílem vyrábět a dodávat na trh kvalitní výrobky. První velké investice byly směrovány do stáčírny lahví... myčka, plnič lahví, kartonáž, vkladač, dopravníky, inspektory, všechny tyto stroje byly zakoupeny od špičkových zahraničních a tuzemských dodavatelů a jejich instalace probíhala za plného provozu . Podobnou rekonstrukcí prošla také plnicí linka ve stáčírně sudů a dalších provozech...“ Výčet změn je dlouhý - nové je oddělení CIP, které zaručuje dokonalou sanitaci potrubních cest a stáčecích strojů v celém pivovaru, nová je automatická regulace teplot v jednotlivých odděleních spilky a sklepa, která umožňuje dodržovat správný technologický postup při kvašení a zrání. Pivovar má nové nerezové přetlačné tanky, z nichž se hotové pivo stáčí. Rozsáhlé investice si vyžádalo také nové vybavení laboratoře. Nezbytnou podmínkou pro další rozvoj pivovaru bylo vybudování nové parní kotelny, protože stávající stará kotelna nestačila vyrábět potřebné množství páry v požadované kvalitě. Kotelna je vybavena ekologickým nízkoemisním hořákem a hlukovými filtry. Rekonstrukci byly zahájeny také ve strojovně chlazení, na rozvodech vzduchu ,páry a vody. Dalším rozpracovaným tématem rekonstrukce je regulace, řízení a vizualizace jednotlivých výrobních procesů . Výčet „novinek“ není zdaleka úplný a mnohé ocení jen pivovarští odborníci – vězte, že všechny byly nezbytné, aby pivovar mohl opět vyrábět dobré pivo a sládek dát za každou várku ruku do ohně. A rekonstrukce nejsou zdaleka u konce. „V nejbližší době nás čekají tři velké stavby a investice,“ dodává Jiří Kovář. „Nová filtrační linka, venkovní přetlačné tanky a nová sila na slad. Což se mimochodem opět neobejde bez demoličních prací. A jak jsem zmínil v úvodu- budovy přijdou na řadu také, jejich technický stav je ve velmi neutěšeném stavu. Součástí rekonstrukcí budov nejsou „ pouze“ nové omítky , ale především opravy a výměny krovů a střešních krytin. Ale na to vše si musíme nejdříve vydělat. V nejbližším období je naším záměrem pokračovat v rekonstrukci vnitřního historického jádra pivovaru“.
Bakalářské hospody v „záběhu“
PUSTOVĚTY Na OSTROVĚ/ Rakovnický podnikatel Pavel Skřivan, který provozoval více než čtyři roky Bageťárnu ve Vysoké ulici, má za sebou hektický půlrok. V červnu se mu podařilo po delším snažení získat do pronájmu poněkud zanedbanou hospodu v Pustovětech. Za dva týdny ji celou zrekonstruoval a uprostřed turistické sezóny otevřel na cyklostezce z Rakovníka do křivoklátských hvozdů osvěžující oázu. Navíc se dohodl s obecním úřadem o správcování víceúčelového sportoviště pro děti i dospělé.
Popravdě řečeno, hospoda tak fungovala i v minulých letech - nyní nabízí navíc kromě příjemného prostředí i slušnou teplou a studenou kuchyni, kterou si prý pochvalují i místní starousedlíci. „V bagetárně vaříme denně polévky, teplá jídla, steaky, vyrábíme bagety...není pro nás problém podle potřeby hospodu v Pustovětech zásobovat. Jíst k nám chodí i někteří domácí a nikdo si nestěžuje. Místo Bernarda čepujeme Bakaláře a ukazuje se, že tahle změna hospodě prospěla,“ shrnuje podnikatel zkušenosti z prvních měsíců. K oblibě rakovnického piva a popularitě hospody Na ostrově určitě přispěl hudební cyklus „ 11 pátků s Bakalářem 11.“ Díky pořadatelům – Raport, provozovatel hospody, výčepní Karel Šlejmar a Tradiční pivovar
v Rakovníku- zpestřilo pustovětské léto postupně jedenáct koncertů laděných převážně do country. První hudební „óda na rakovnickou jedenáctku“ měla úspěch, takže prý nebyla poslední.
RAKOVNÍK/ Ani Restaurace Bazén v Rakovníku nepatřila poslední roky k místům, kam se hosté hrnuli. Vystřídalo se v ní několik nájemců a Pavel Skřivan se o ni začal zajímat, protože Bageťárna ve Vysoké ulici se ukázala být časem malá a nevhodně umístěná. Nedávno tedy změnila adresu. Nepřehlédnutelné reklamní poutače s logem rakovnického pivovaru lákají od 8. října kolemjdoucí k posezení do nově otevřené zrekonstruované restaurace na Nábřeží Dr. Beneše.
Demolice části bývalé sladovny uvolnila prostory pro nové parkoviště. Projektová dokumentace (snímky nahoře) ukazuje, jakou tvář bude mít brzy historické nádvoří pivovaru.
Nový plnič a myčka – spolu s dalšími moderními technologiemi v lahvárně – dnes opět zaručují prvotřídní kvalitu rakovnického piva stáčeného do lahví.
Moderní vybavení pivovaru nedávno doplnily ve sklepích nerezové přetlačné tanky. Díky nové kotelně má pivovar zase dostatek páry a může podle potřeby zvyšovat výrobu.
„Zdejší stávající kuchyně byla prakticky k nepotřebě, museli jsme ji nejprve celou z gruntu vyčistit, vymalovat a nově vybavit. Můžeme ale vařit více jídel a také se před restaurací pohodlně parkuje“, pochvaluje si podnikatel. Znovuzrození se dočkaly i prostory pro hosty. Prosklená zadní stěna otevřela pohled do zeleně kolem bazénu a neuvěřitelně prosvětlila celou místnost. Až přijde léto, stane se určitě i pro řadu návštěvníků bazénu příjemným zázemím. Nemluvě o dalších možnostech občerstvení, které pan Skřivan plánuje pro letní sezónu. Zabijačkové víkendy s kvasnicovým pivem, vegetariánské večery s ochutnávkou vín, hudební produkce a další akce jsou zatím nápady, kterými chce přilákat nové hosty. Restaurace Bazén nabízí také příjemné prostředí pro firemní večírky, třídní srazy studentů, svatby ... to vše s dobrým místní pivem značky Bakalář a výbornou kuchyní. „K dobré kuchyni patří dobré pivo. Bakalář je dobrá značka a tradiční pivovar vaří dobrá piva,“ tvrdí pan Skřivan. Můžete mu věřit, protože pivu rozumí. Až restauraci navštívíte, všimněte si poblíž baru zarámovaného glejtu. Dočtete se z něj , že současný hostinský se do roku 1991 v Plzni na odborném učilišti „po tři léta řádně učil, po celý ten čas se
jako pracovitý, poctivý a věrný osvědčil a nabyl takových vědomostí, že ho ředitel učiliště společně s panem mistrem dalšího učení tímto listem zprošťují jakožto způsobilého pomocníka cechu pivovarského veřejně prohlašují a doporučují jej všudy co nejvřeleji.“ Takový glejt dostával každoročně pouze nejlepší učeň z posledního ročníku. Než se Pavel Skřivan pustil do podnikání ,odpracoval několik roků v obou regionálních pivovarech. Rakovnické pivo je v tomto případě opravdu v dobrých rukách.
Podnikatel Pavel Skřivan
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Žižkovský přístav dobré pohody PRAHA/Název Pizzerie Pasta e Basta nad restaurací v přízemí žižkovského činžáku prozrazuje italskou kuchyni. Z vývěsního štítu zve k posezení Pražačka, veselá hostinská s náručí plnou napěněných půllitrů. Uvnitř vás přivítá se stejným úsměvem Oksana Gončarovová. Spolumajitelka restaurace a šéfkuchařka, která pokrmy z pestrého jídelníčku osobně hostům doporučuje, připravuje, servíruje... navíc si s každým ráda od srdce popovídá. Její muž
Paní Oksana Gončarovová má pro každého hosta dobré jídlo, úsměv a čas.
Vasilij se také zdraví téměř s každým příchozím, načepuje pivo, občas k některému stolu na chvíli přisedne. Brzy pochopíte, že pizzerie funguje jako rodinný podnik- hosté sem přicházejí jako domů. Vzájemně se znají a nikam nespěchají. Oksana vystudovala na Ukrajině námořní institut, plavila se po mořích, Vasilij je inženýr- energetik. V roce 1992 se po změně společenských poměrů rozhodli podnikat v pohostinství a jejich restaurace Gurmán patřila brzy v Oděse k úspěšným a známým. Jenže podmínky pro podnikání se měnily k horšímu a tak se přestěhovali do Prahy. Jejich pražská restaurace je po několika letech také známá a oblíbená. Recept na úspěch v podnikání v pohostinství je prý jednoduchý: „ Musíte mít rád lidi a chtít jim opravdu posloužit.“ vysvětluje
Bakalář mezi svými
Oksana. „Musíte mít rád svoji práci, dělat ji s potěšením a nemyslet jen na peníze. To přináší dobrý výsledek.“ Z pizzerie se časem stala restaurace, která nabízí i spoustu specialit ruské a dalších národních kuchyní. Oksana opravdu ráda lidem dobře vaří a s trochou nadsázky tvrdí, že ke každému člověku vede cesta přes žaludek. Chce, aby se hosté v jejich restauraci cítili příjemně, poseděli v dobré náladě a nikam nespěchali. „Oděsané jsou veselí, dobrosrdeční, oběd se protáhne klidně na dvě hodiny. Je to taková jižní siesta,“ vzpomíná. „Češi často spěchají, chtějí se naobědvat za čtvrt hodiny a to není dobré.“ Ale mnozí už prý kouzlo dobrého jídla a příjemného posezení objevili. Většina hostů jsou ale občané z Ruska a dalších zemí bývalého SSSR. Přišli do Čech za prací a zůstali, turisté vyhledávají při návštěvě Prahy restauraci na doporučení známých, ruští studenti vysokých škol tu nacházejí kousek domova. „Oksana je nejen dobře nakrmí, ale ráda si s nimi i popovídá... prostě jako máma,“ dodává Vasilij. Příjemná restaurace připomíná přímořské taverny. Vybudovali ji podle svých představ na místě, kde nikdy nebyla. Proto Vasilije obzvlášť těší, že k nim nacházejí cestu i obyvatelé okolních domů. „Vaříte dobré pivo, spousta našich hostů ho zná, my k němu vaříme dobré jídlo...“ To je určitě cesta k úspěchu.
Studenti jsou z celého světa a cítí se U Munků jako doma. Tady by se určitě cítil dobře i Jan Pička Písecký, věhlasný učitel pražské Karlovy university a velký znalec rakovnického piva, které už ve 14. století dodávalo do pražských hospod 57 rakovnických právovárečníků. Právě obliba piva z Rakovníka ho zlákala k rozhodnutí přijmout nabídku rakovnických konšelů a stát se nezbedným bakalářem rakovnické školy. Ale vraťme se do současnosti. Rakovnické pivo dnes v Praze chutná jako kdysi a třeba právě štamgasti-studenti rozšíří slávu značky Bakalář daleko za hranice hlavního města i země české. „Někteří z nich znají vaše pivo i z internetu, třeba ruští turisté. Šetří si na návštěvu Prahy a zastaví se i u nás...“ tvrdí paní Lara Mozharová. Svět je zkrátka malý.
„Značku Bakalář už zná hodně ruských turistů,“ říká Lara Mozharová.
kuchařka, má opravdu talent, to je v kuchyni důležité...“ Na jídelníčku dominuje několik druhů zajímavých ryb a když si chcete opravdu pochutnat, je dobré objednat si jídlo den předem. Pak bude ryba zaručeně čerstvá. Což prý není pro hosty problém, protože sklípek většina z nich navštěvuje pravidelně. Pravý ruský boršč vám tady samozřejmě nabídnou kdykoliv.
V limbu
Dobré pivo, dobrý distributor AŠ/ Ašský výběžek je nejzápadnější část Česka, kde se daří značce Bakalář z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Rozhodující podíl na tom má Mirek Chrástka, který v Aši vybudoval v průběhu let s ženou Markétou úspěšný velkoobchod s nápoji. „Spolupráci jsme zahájili loni před Vánocemi a po roce mohu říci, že o pivo z Rakovníka je díky zákazníkům pana Chrástky zájem. Získal pro naši značku hodně příznivců,“ říká obchodní zástupce Tradičního pivovaru v Rakovníku Josef Pech. Pivo z Rakovníka má dlouhou tradici a po létech hubených stoupá jeho sláva opět vzhůru. Legenda se vrací – právě v tomto čísle Bakalářských listů si o tom můžete přečíst mnohé. Výstav rychle roste, zájem o pivo mezi distributory a zákazníky je velký, hlasy z hospod a diskuze s přáteli značky Bakalář na webových stránkách (www.pivobakalar.cz) dělají „pivovarským“ v Rakovníku radost. Mirek Chrástka je původní profesí elektrikář . „Jako Karel Gott,“ poznamenává a hned pochopíte proč. K podnikání ho přivedla až změna poměrů v devadesátých létech. Než se propracoval k současnému byznysu, dělal nějaký čas číšníka v restauraci a později provozoval se ženou v Aši prodejnu potravin. Celý život je ale srdcem především muzikant, který prošel mnoha kapelami, z nichž některé založil. Stojí posledních deset roků za úspěchy legendární západočeské rockové skupiny Turbo. Kapela dělá fanouškům radost a její sou-
PRAHA/ V Legerově ulici v Praze je na dohled od Národního muzea Sklípek U Munků. Pár metrů od něj sídlí New York University in Prague. Soukromá vysoká škola, obrovský činžák plný studentů. Na otázku, kteří hosté sem přicházejí nejčastěji, spolumajitelka restaurace Lara Mozharová odpoví: „Profesoři a jejich žáci, pochopitelně. Chodí sem na obědy a na vaše pivo. Bakalář chutná.“ O věhlas kuchyně se stará především její partnerka v podnikání Světlana: „ „Je vynikající
LITOMĚŘICE/ Pro lékaře je limbus hranice oka, pro věřící předpeklí...pro hosty litoměřické hospody s nezvyklým názvem místo, kde se rádi potkávají. Když se zeptáte výčepáka Petra Hrdličky zvaného Ruda, kolik má tahle hospoda štamgastů tvrdí, že kolem padesátky. Což je neobvyklé, protože ve většině hospod si štamgasti zpravidla „vysedí“ jeden čestný stůl. Společně s majitelem Václavem Johanovským pak jmenují nejvěrnější: Dušan Lukeš, Mirek Spisar, Petr Tomi, Radim Tuček, Petr Prokeš, Markéta Poslední, pětasedmdesátiletý děda Ota... a ještě prý spousta dalších, protože hospoda funguje devět roků. Prý se neurazí, výčet by byl dlouhý. I když tu občas hrají kapely Vintage retro či Black metal, štamgasti se rekrutují ze všech generací a vzájemně si báječně rozumějí. Patří mezi ně i starší paní, která se V limbu na všechny usmívá ze školního tabla s nápisem Dámská krejčová 1971– 1974, zarámovaného nad hospodským stolem, kde občas sedává.
V Litoměřicích je konkurence hospod veliká a tahle patří podle obchodního zástupce Tradičního pivovaru v Rakovníku Richarda Rödera ve městě mezi první pětku. Bavíme se o výtoči, protože hospoda nedávno změnila značku. “To není jen o pivu, naše hospoda funguje jako komunita, sem chodí lidé za lidmi,“ podotýká podnikatel Václav Johanovský. V limbu je otevřeno denně od jedné odpoledne do jedné po půlnoci a když hospodu otevíral, poctivě odsloužil první roky u pípy. Dnes stále na provoz denně dohlíží. „Změna značky opravdové štamgasty neodradí, Bakalář je dobré pivo a hostů spíš přibylo.“
Mirek Chrástka, rocker a distributor
časný frontman, kytarista a zpěvák v jedné osobě si s nimi na webových stránkách (www.turbo-rock.cz) o hudbě od srdce upřímně povídá. Dělá ji poctivě a rád, proto žádný názor nenechá bez odpovědi. Stejně seriózně pan Chrástka přistupuje k podnikání : „ Naší zásadou je osobní přístup k zákazníkům. Pro zboží si může každý přijet sedm dní v týdnu včetně sobot a nedělí. Oficiální pracovní dobu máme od osmi hodin ráno do osmi hodin večer, ale když někdo zavolá mimo tuto dobu - třeba, že mu došlo v hospodě pivo- dovezeme mu ho kdykoliv.“ Náš zákazník, náš pán -zdánlivě jednoduchý recept na úspěch platí v každé profesi. Ale jen úspěšní vědí, kolik se za ním skrývá poctivé práce.
Rakovnické pivo na Jamajce
Výčepák Petr Hrdlička(vlevo) s obchodním zástupcem Richardem Röderem.
Určitě by to prý potvrdila výčepní Lenka Krejzová, která se stará o pravidelné hosty hospody V limbu prakticky od samého začátku. Dnes se znají natolik, že jí do hospody posílají pozdravy z dovolené s důvěrným oslovením „Sovička“ nebo „Teta Hů“. Hospoda V limbu zkrátka funguje jako kdysi všechny hospody. Lidé do nich přicházeli posedět, popovídat, člověk za člověkem. Její neobvyklý název je víc než přiléhavý, protože jedna z definic říká, že „limbus je dočasný stav duší dobrých lidí.“ Dobré pivo z Rakovníka k tomuto stavu blaženosti určitě vydatně přispívá. /bč/
Kingston/ Přímo v srdci Jamajky se v přístavním městě Kingston představila letos ve dnech 4.– 6. října v rámci tradiční akce EXPO JAMAJKA 2012 Česká republika a české pivo z Rakovníka. Slavnostního zahájení se zúčastnil generální guvernér Jamajky Patrick Allen, ministr zahraničí p. Nicolson a řada dalších oficiálních hostů. Především byla ale expozice určena veřejnosti, která měla možnost po tři dny „nahlédnout“ do České republiky a obdivovat – většinou poprvé- především krásu hlavního města. Zaručeně poprvé ale všichni zúčastnění ochutnávali přímo na Jamajce české pivo Pražačka z produkce Tradičního pivovaru v Rakovníku. Podle hodnocení pořadatelů byl o český prezentační stánek právě díky exportní značce piva opravdový zájem, takže česká expozice získala letos ocenění za atraktivitu prezentace. Návštěvníci přirovnávali nejčastěji pivo Pražačka k oblíbené místní značce Red Stripe, což je také světlý pětiprocentní ležák. Pražačka dopadla podle našich informací v této návštěvnické „degustaci“ výborně. Pivo Red Stripe je v Čechách občas k mání ve speciálních pivotékách a Jamajka je dnes poměrně oblíbenou turistickou destinací. Takže pokud máte s pivem Red Stripe osobní zkušenosti, můžete si srovnání z Jamajky a názor na kvalitu českého piva ověřit. Pivo Pražačka se dá například koupit v odbavovacích terminálech na pražském letišti a čepuje se i v mnoha bakalářských hospodách. V rodném Rakovníku je Pražačka samozřejmě k mání ve firemní prodejně.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Bakalář vonící medem
Bakalář na nejlepší pražské adrese PRAHA/ Těžko si představit v Praze rušnější místo než Staroměstské náměstí, kde se po celý rok hodinu co hodinu tísní davy turistů před radnicí se světoznámým orlojem. Naproti, v klidnější části, se vypínají věže Týnského chrámu a přímo pod nimi, v historickém domě U Bílého jednorožce, nabízí příjemné posezení v srdci Prahy rodinný Restaurant Café U Týna. Provozuje ho od roku 1991 rodina Šabatova, která dům po předcích získala v restituci. V historických prostorách restaurace nebo na příjemné předzahrádce určitě za více než dvě desetiletí poseděly statisíce návštěvníků Prahy z celého světa. Pokud si v honbě za památkami udělali opravdu čas, mohou dnes s krásnou Prahou spojovat i nevšední gastronomický zážitek. „Nabízíme celou řadu pokrmů ze světové kuchyně, ale důraz klademe na tradiční česká i speciálně pražská jídla,“ vysvětluje jeden z rodiny provozovatel Jakub Moravec.“ Obliba naší restaurace stojí na kvalitních surovinách, správném zpracování jídel a celkové profesionalitě personálu.“ Čerstvou zeleninou, ovocem, bylinkami a jinými surovinami zásobuje restauraci U Týna Vladimír Šabata senior, který pečuje o rodinné zahradnictví v Roblíně nedaleko za Prahou. Z vlastní farmy
pochází i čerstvé mléko a prý už zrají první vlastní sýry. Vyhlášená pražská restaurace si zakládá na dlouholetých dobrých vztazích s osvědčenými dodavateli – o čemž se můžete přesvědčit na webové adrese www. restaurantutyna.cz. „Někdy jsou to už vztahy spíše přátelské než obchodní,“ podotýká Jakub Moravec. „ Naši vizi dobrých obchodních partnerů prospěla letos jedna zásadní změna. Hledali jsme mezi spolehlivými výrobci a dodavateli dobrého českého piva a volba padla na Tradiční pivovar v Rakovníku. Od července točíme rakovnické chuťově velmi kvalitní ležáky Černovar a speciální medové pivo Bakalář. Hosté si ho velmi chválí...“ V restauraci U Týna se prý pozná dobré pivo i podle toho, že sklenice po návštěvnících nezůstávají nedopité. Díky za uznání - těší nás i slova provozovatelů na firemním webu: Od 9. 7. 2012 jsme přešli k malému českému pivovaru v Rakovníku a točíme skvělé pivo Černovar a Bakalář. Tato změna je součástí nového konceptu kvalitních dodavatelů a surovin s důrazem na české výrobce a suroviny. Pivo má velmi kladný ohlas.
Pivní kosmetika není jen pro pivaře
RAKOVNÍK/ Pivní kosmetika s logem Tradičního pivovaru v Rakovníku je doplňkovým sortimentem firemní prodejny na Vrchlického náměstí v Rakovníku. Snahou výrobce je, aby příjemně voněla – samozřejmě pivem, takže by logicky měla dělat radost především konzumentům a fandům. Mohou se jeho vůní kochat nejen v hospodě nad půllitrem nebo při návštěvě pivovaru, ale i doma v koupelně. Bakalářská prodejna nabízí sprchový gel, vlasový šampon, koupelové pěny. „Každý den se něco prodá,“ potvrzuje vedoucí prodejny Eva Pelikánová.“ Je to hezký dárek třeba při různých oslavách. Dárkové balení piva pro jubilanta a k tomu pivní kosmetika v dárkovém balení pro partnerku...“ Pivní kosmetika tedy zdaleka není jen pro konzumenty chmelového moku. Jejím základem jsou pivovarské kvasnice , vedlejší produkt při výrobě piva. A také chmel . Přírodní produkty, které svým působení zlepšují stav pokožky. Léčivý úči-
nek pivovarských kvasnic znaly naše babičky a hlavně v okolí pivovarů se dochovaly recepty na hojivé zábaly vyráběné z kvasnic, vaječných žloutků a medu. Jakési domácí pleťové masky. Pivo je zdrojem vitamínů a tak se dnes oblibě těší relaxační pivní lázně, které se v poslední době v okolí pivovarů i jinde objevují. Kultovní film Postřižiny je pro ně určitě nejlepší reklamou. Pivní kosmetika vám umožňuje užívat si stejně příjemný zážitek zdravé relaxace i v domácím prostředí. Rozhodně stojí za to ji vyzkoušet. Firemní prodejna nabízí samozřejmě také celý sortiment rakovnických značek Bakalář, Černovar a Pražačka včetně dárkových balení. Zákazníci stále více využívají možnost nákupu sudového piva a výpůčky čepovacího zařízení...s vedoucí paní Vlastou Pelikánovou je v takovém případě nutné domluvit se předem ( tel. 724 426 242).
NAHLÉDNUTÍ K SOUSEDŮM ZA HRANICEMI
PRAHA/ Pan Miroslav Sedláček provozuje vinárnu na Žižkově a kromě vynikajících vín z Moravy nabízí hostům pivo značky Bakalář. Má také stálé místo na pražských farmářských trzích „na Jiřáku“ a na náplavce na Rašínově nábřeží. „ Pivo je v létě pro turisty i pravidelné místní návštěvníky trhů příjemným osvěžením reklamu a zpestřením nabídky. „Určitě děláme v Praze rakovnickému pivovaru slušnou reklamu,“ tvrdí pan Sedláček. Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad se konají pravidelně tři dny v týdnu a občas je zpestřují speciální akce. Letos 12. září to byl Den českého medu, kde mohli příchozí nakupovat „zaručeně český med z českých luhů a hájů.“ Snad si někdo z návštěvníků vzpomněl, že tato velice zdravá potravina je pochutinou přímo národní, protože podle kronik oplývala česká země mlékem a strdím od pradávna, čehož si všiml praotec Čech a poručil svému lidu zůstat na místě. Strdí je totiž plástev plná medu divokých včel. Země česká potom v průběhu staletí více než mlékem začala oplývat dobrým pivem, takže se vlastně není čemu divit, že se v roce 2012 na pražském medovém dnu mezi
S Bakalářem na kolech u protinožců AUSTRALIE/ Na druhé straně planety se letos v říjnu uskutečnil už 18. ročník cyklistického závodu Crocodile Trophy 2012. V průběhu osmi dnů absolvovala bezmála stovka závodníků z celého světa na horských kolech více než 900 km. Po osmi Náš tým -zleva Michal Kafka, Aaron Lakeman, Mark Celkový vítěz závodu Ivan Rybařík vyčerpávajících etapách, Griffin, Marc De Geoffroy, Ondřej Slezák Ivan Rybařík Steven Billington, James Herron a Martin Wisata. v nichž o vítězství rozcyklokrosařů a všichni nesli na svých dresech poprvé hoduje kromě sportovní kondice také taktika a nelogo piva Bakalář z Tradičního pivovaru v Rakovnízbytné závodnické štěstí, se mohla česká výprava ku, který byl jedním ze sponzorů. Ředitelka exportu zaslouženě radovat. ing. Katka Zemanová nám k této marketingové V cíli poslední etapy Cooctownu vítali diváci spolupráci řekla: „jsme velmi rádi, že můžeme s napotleskem v pelotonu české hrdiny závodu: Ivana ším pivem Bakalář podporovat právě jednu z nejtěžRybaříka (1. místo, čas 34:08:59), Ondřeje Fojtíka ších sportovních akcí vůbec a ještě více nás těší velmi (2. místo +17:55 minut za vítězem) a Ondřeje Slepozitivní odezva na jeho skvělou chuť jak ze strany záka (5. místo, +01:28:25). Podrobnosti a celkovou jezdců, jejich týmů a organizátorů, tak i návštěvníků. výsledkovou listinu najdete na adrese www.crocoPo letošním velmi úspěšném ročníku jsme již dile-trophy.com. V jednotlivých kategoriích se v ledohodnuti na spolupráci také v roce 2013.“ tošním roce závodu zúčastnilo celkem devět českých
U Bulhara
AŠ/Název hospody na rohu Mánesovy ulice v Aši nelže. Když vstoupíte dovnitř, natočí vám pivo Rudi Motišev z Bulharska. A natočí ho s pěknou pěnou a „ďulečkem“ (dolíčkem ). „To v Aši nikdo nedělá,“ pochlubí se. „Pivo musí dobře chutnat a také dobře vypadat.“ Pan Motišev mluví plynně česky. Jeho rodiče přijeli do Čech za prací a šestiletý Rudi tady strávil patnáct let. Pak žil dvacet roků „doma“ v rodném Bulharsku. U Bulhara podniká se ženou Silvií už čtrnáct roků a na rozdíl od mnoha hostinských si nestěžuje. Maximálně na počasí a dlouhou zimu. Na jihu, v blízkosti Sofie, je kratší a teplejší. U Bulhara se točí teprve několik měsíců bakalářská jedenáctka, dvanáctka, Bakalář polotmavé a občas medový speciál. Po čtrnácti letech vystřídalo pivo z Rakovníka značku v západních Čechách nejběžnější. „Změna to byla, ale vaše pivo je opravdu dobré a zaslouží si dobrou péči. U mě si štamgasti nestěžují.“
V restauraci je útulno, Motiševovi si potrpí na pořádek se vším všudy. Nedávná aféra s alkoholem podivného původu, která zahýbala Českem, se jich netýká. „Všechno zboží máme originální, nakupujeme jen od známých osvědčených dodavatelů a na všechno máme doklady.“ Konkurence v branži je v Aši veliká, dobré jméno je k nezaplacení. A hospoda U Bulhara má dobré jméno už dlouhé roky.
Spokojený je i podnikatel Daniel Čahoj a Miška Došeková.
Po rekonštrukcii nášho pohostinstva sme vsadili na svetlú 12-ku, a svetlú 10-ku, neskôr sme pridali aj tmavý Černovar . Dnes môžme v pohode konštatovať, že táto zmena sa nám oplatila, zákazníci sú spokojní , medzi nimi máme aj štamgastov z iných častí Trnavy, ktorí si zájdu na pohár oroseného kvalitného rakovníckeho piva. Sú medzi nimi aj pamätníci , ktorí kedysi slúžili na základnej vojenskej službe v Čechách a toto pivo poznajú z dávnejšej minulosti.“ /Toľko citát/. Spoločne sa tešíme s prvých úspechov značky Bakalář na Slovensku a ostáva nám veriť , že čoskoro nájdeme vo viacerých kútoch Slovenska podobné zariadenia, kde budeme môcť ochutnať „Dobré pivo“ z Rakovníka! Martin Žákovič, vedoucí prodeje pro SR
Dobré pivo v Malom Ríme SLOVENSKO-TRNAVA/ Krajské mesto Trnava, často prezývané aj „ Malý Rím“, podľa najväčšieho počtu kostolov a taktiež mesto „Bílých Andelú“, podľa zbožňovaných hráčov miestneho klubu Spartaka Trnava je centrom obchodu , kultúry a spoločenského života v Trnavskom samosprávnom kraji. V miestnej časti Kopánka už niekoľko rokov podnikatelia v pohostinských službách, bratia Daniel a Peter Čahojovci, prevádzkujú pohostinstvo „Jojo“. V januári tohto roku objekt pohostinstva bratia Čahojovci zrekonštruovali a vykonali niekoľko zásadných zmien v prevádzke pohostinstva, medzi ktoré nesporne patrí aj zmena značky točeného piva. Od
1. 2. 2012 otvorili pohostinstvo v novom šate, s viditeľnými zmenami v interiéry aj exteriéry zariadenia. Názov pohostinstva sa upravil v súlade s nárečím, typickým pre túto oblasť na „Šenk Jojo“, ale hlavne ako novinka sa zahájilo prezentačné točenie značky Bakalář v Trnave. Starší z bratov, Peter Čahoj, uvádza: „So značkou Bakalář som mal možnosť sa zoznámiť v roku 2011, kedy sa zahájila distribúcia na Slovensko a taktiež som osobne s niekoľkými priateľmi v roku 2011 navštívil Tradiční pivovar v Rakovníku a.s. Mne najviac imponuje svetlý ležiak 12 st , ale aj ostatné vyrábané druhy piva v Rakovníku sú výborné.
desítkami medových sladkostí od pekařů a cukrářů těšilo přízni i medové pivo Bakalář. Zřejmě jediný pivní speciál v Čechách ochucený „strdím“ uvařili rakovničtí pivovarníci před rokem coby vánoční překvapení, ale našel si trvalé místo v mnoha českých hospodách. Těší se oblibě štamgastů, dobře se mu na trhu daří, takže se od té doby v Rakovníku stále vaří.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY Krátce
KAROLÍNKA je příjmením Holopírková, takže není třeba vysvětlovat, proč se objevila v pivovarských novinách. Našemu sládkovi se 8. 10. 2012 narodila druhá dcera – třeba jednou převezme po tátovi a dědovi bakalářskou tradici. BLAHOPŘEJEME
RODINNÝ PENZION Ve dvoře v obci Štědrá na Karlovarsku leží nedaleko Doupovských hor a nabízí celoroční ubytování. Letos v létě uspořádal poprvé také několik úspěšných country koncertů v nově zrekonstruované stodole, kterou nabízí i pro nejrůznější narozeninové oslavy, párty a podobné akce. V zimním období je okolní krajina vhodná pro běžkaře. Aktuální informace o sněhu Vám sdělí na tel. čísle 724 125 017. Na adrese www. penzion-vedvore.cz je vše potřebné o nabídce služeb.
RESTAURANT U HRADEB v Berouně stojí na místě bývalého hrnčířského domku ze 17. století. Prošel řadou rekonstrukcí a změn, jako vinárna a později restaurace slouží už více než dvě desetiletí. Historický interiér a dobrou tradiční kuchyni si za tu dobu oblíbili mnozí návštěvníci. Nedávno došlo k zásadní změně v nápojovém lístku – U Hradeb se čepují piva značky Bakalář z Tradičního pivovaru v Rakovníku.
prosinec 2012
Bakalář se plavil na Berounce Nápad se zrodil už před rokem právě při sjíždění krásné řeky Berounky. Jeli jsme v kánoích a coby dost početná grupa jsme potřebovali asi 10 plavidel. Konvoj byl dost roztažený až roztrhaný a během dne jsme vlastně nikdy nebyli pohromadě. Inspiroval nás vor, který jsme právě při této plavbě viděli – ale skutečně jen myšlenkou. Naše plavidlo bylo nakonec úplně jiné. Líbila se nám možnost, že i větší skupina může být celý den na vodě pohromadě. Projektový manažer naší skupiny ing. Pavel Batko se po příjezdu chopil projektantské výzvy a spolu s kapitánem a zručným profesionálním truhlářem Bc. Jakubem Volkem se pustili do detailního plánování celého plavidla. Bylo navrženo tak, aby na něm mohlo jet až 16 lidí. Stavba probíhala u kapitána na zahradě a zabrala nám pět dnů. Vor tvoří pět zhruba dvoumetrových dílů spojených vratovými panty, aby bylo možné plavidlo v případě potřeby rozebrat. Prostřední díl je společenský, jsou na něm pod přístřeškem lavičky, stůl
a gril. Dřevěnou konstrukci nadnáší více než šedesát padesátilitrových plastových sudů. Pohon jsme vyřešili dlouhými bidly, kterými plavidlo odpichujeme. Před vyplutím bylo nutné vor smontovat přímo u řeky. Neměli jsme žádné zkušenosti a přes detailní plánování jsme nevěděli, jestli „vor“ bude vůbec schopen plavby. Dopadlo to nad očekávání dobře! Plán trasy byl následující – pondělí 6. 8. start v Dolanech u Plzně a do pátku 10.8. dojet kam až to půjde, ideálně do Roztok u Křivoklátu, což se ukázalo jako příliš optimistický plán. Se zastávkami v Plané, na Libštejně, Rakoluské rybárně a v hlineckém kempu U Potůčků jsme v pátek dojeli do Zvíkovce. Cestou jsme byli centrem pozornosti všech dalších vodáků, zejména když jsme grilovali. Plavidlo přečkalo plavbu včetně jezů jen s drobnými šrámy úspěšně a bez větších problémů. Jsme bohatší o mnoho poznatků. Plavba byla v podstatě i prvním velkým testem. V první řadě musíme vylepšit rychlost a plavební schopnosti voru - cca 10 km
denně je na hranici našich sil a možností plavidla. Jede to pomalu a pohon za pomoci bidel je fyzicky velmi náročný. Pro příští rok chceme vymyslet, jak využít i vítr. Náš koráb už je rozmontován, uložen k zimnímu spánku a čeká na další roky, po které nám bude na Berounce bezpečně sloužit. Chtěl bych velice poděkovat rakovnickému pivovaru, jmenovitě paní Drahoslavě Pittnerové a panu Richardu Röderovi za skvělou podporu. Tradiční pivovar v Rakovníku pro nás byl vždy s Berounkou spjat a jsme rádi, že podpořil náš projekt formou občerstvení, triček a krásné vlajky. Za posádku voru „Bakalář“ Bc. Ondřej Novák
Bakalář podpořil ZTRACENÉ KOBYLKY LIBLÍN/První ročník orientačního závodu na horských kolech (MBTO) Ztracené kobylky odstartovala parta nadšenců v Kempu na Kobylce u obce Liblín 30. června 2012.
„První ročník bývá nejobtížnější, takže jsme se snažili nic nepodcenit,“ říká jeden z organizátorů Pavel Horálek. „ Založili jsme občanské sdružení, webové stránky (www.ztracenekobylky.cz,) a když
zájemců přibývalo, nastal čas oslovit sponzory. Zvláště u prvního ročníku to bývá těžké. Nakonec se ale podařilo získat řadu firem, které nám pomohly pokrýt náklady. Velkou radost nejen nám udělal Tradiční pivovar v Rakovníku, který věnoval ceny pro všechny dospělé kategorie a dokonce nám je přivezl . Díky.“ Trasa vedla kopcovitým krajem horní Berounky, který je nádherně členitý a přitom cyklisty málo prozkoumaný. Počasí mu více než přálo, teplota ve stínu překročila třicítku. Na neznámou trať postupně vyrazilo v různých kategoriích 84 soutěžních dvojic vybavených mapou. Pořadatele velmi potěšil zájem malých cyklistů kategorie N (Naděje-rodiče s dětmi) a kategorie PL (Pidilidi - rodiče s dětmi na cyklistických vozících nebo s koly na tyči). První ročník se zkrátka vydařil. Několik párů kobylek na trati sice bloudilo, ale v cíli při vyhlašování vítězů se nakonec sešli všichni.
Na velmi pozitivní reakce závodníků hned po závodě a také na webových stránkách jsme hrdí. Podle zkušenějších účastníků Ztracené kobylky v organizaci a cenách překonali některé závody s dlouhou tradicí,“ říká Pavel Horálek. „ Po vydařeném závodě máme spoustu elánu si vše příští rok zopakovat. Takže se těšíme na konec června 2013 a na 2. ročník MTBO Ztracené kobylky!“
Rakovnická patnáctka s rakovnickým Bakalářem RAKOVNÍK/KŘIVOKLÁT – Již po čtyřiatřicáté se letos poslední srpnovou neděli setkali běžci na tradičním závodě Rakovnická 15. Opět nechybělo Dobré pivo z rakovnického pivovaru, který byl jedním ze dvou hlavních sponzorů. PIVNÝ FESTIVAL PREŠOV (31. 7.–5. 8. 2012) Pivo sa predávalo na žetóny a organizátor po akcii vyhodnotil podľa počtu predaných pív 0,5 l PIVO BAKALAR AKO NEJPREDÁVANEJŠIE. Točili sa aj ďalšie značky od pivovaru Svijany , Čierna Hora , Heineken , Šariš a Staroprameň.
Čelenky s logem pivovaru Bakalář dostali všichni účastníci
TRUCK ARÉNA PIEŠŤANY (15.–16. 6. 2012) Spolupracovník pivovara Ján Mišura z Piešťan pripravil pivo do súťaže. Súťaž sa konala na dvojdňovej akcii v rámci ďalších silových súťaží . Na celoslovenskom stretnutí kamionistov bolo 11 stánkov s občerstvením, v každom sa točil len BAKALÁŘ výčapné svetlé (iné pivá sa nepodávali).
Tradiční pivovar v Rakovníku pořádá
PIVOVARSKÝ v pátek 11. 1. 2013 v Kulturním centru Rakovník
V MOSKVĚ podporovala v červenci PRAŽAČKA naše reprezentační plážové fotbalisty. Nejprve úspěšně porazili v základní skupině kvalifikace favorizované Rumunsko (7:4) a Francii (6:4). Z dalších bojů o postup na světový šampionát Tahiti 2013 je vyřadilo v semifinále Maďarsko (3:7).
Patnáctikilometrový závod měl letos start v Křivoklátě a 65 závodníků se po silnici vydalo na těžkou kopcovitou trať. V cíli u rakovnického zimního stadionu na všechny čekal guláš a samozřejmě také pivo Bakalář. Od počátku závodu si pro vítězství šel vynikající běžec z Prahy Daniel Kupidlovský. Od startu vedl a v cíli byl téměř o tři minuty rychleji než kladenský borec Jan Reichl. Časem 56,35 sice nepřekonal traťový rekord, ale závod se mu velmi líbil. Po celou trasu závodu nesl na svém čele účastnickou čelenku, na které se vyjímalo nejen logo závodu a města Rakovníka, ale také logo rakovnického pivovaru. Dárková kazeta nejlepších rakovnických piv byla také jednou z cen, kterou vítěz obdržel. „V Rakovníku se mi běželo
skutečně dobře, čelenka je pěkná. I když nechodím do hospody, pivo z Rakovníka už jsem pil a jsem rád, že jsem ho dostal,“ pochvaloval si vítěz závodu při vyhlášení vítězů. To, že rakovnický pivovar byl jen s malou přestávkou v létech, kdy nevařil,vždy na startu i v cíli Rakovnické patnáctky, mnozí dobře vědí. „My běžci máme pivo rádi a rakovnické je odjakživa prvotřídní“, řekl při guláši třicetinásobný účastník závodu, téměř sedmdesátiletý Zdeněk Málek z Prahy, doběhnuvší na 59. místě. „Rakovnická patnáctka a rakovnický Bakalář k sobě prostě neodlučitelně patří,“ konstatoval s uspokojením vytrvalostní běžec a hlavní organizátor závodu Sláva Pilík (na snímku vpravo), když se běžci rozjeli do všech koutů republiky.
ples Kulturní centrum Rakovník Na Sekyře 2377 od 2000 do 0100. Předprodej vstupenek bude od 1. 12. 2012 v pokladně KC Rakovník (tel. 313 512 997).
pivo zdarma
Bakalářské listy, ročník 2, č. 2. Pro potřeby obchodních partnerů a zákazníků vydal v roce 2012 Tradiční pivovar v Rakovníku. Grafická úprava: Miroslav Ježek. Tisk: LokšaPrePress. Texty připravil Vlastimil Bradáč, foto autor a archiv pivovaru. Kontakt :
[email protected]. Tradiční pivovar Rakovník, Havlíčkova 69, 26901 Rakovník , www.pivobakalar.cz.
