Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku

listopad 2011

BAKALÁŘSKÉ L ISTY Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku

Tradice se dědí z otce na syna RAKOVNÍK/ Pro příznivce rakovnického piva máme dobrou zprávu – pokud pamatují pivo Bakalář v dobách největší slávy v 70. a 80. létech, pak jistě vědí, že jeho věhlas je spojen se jménem pana Jiřího Holopírka. Odpracoval v pivovaru 36 roků, většinu jako sládek. Dnes dvaasedmdesátiletý pivovarský odborník přivedl k pivovarskému řemeslu i svého syna Radka. Ten po studiích a vojně nastoupil do rakovnického pivovaru v roce1992 a zhruba tři roky se starali o pivo Bakalář Holopírkové dva. Bohužel v době, kdy to šlo s pivovarem z kopce. Otec nakonec raději odešel do důchodu a syn si našel zaměstnání v nedalekém pivovaru. Také tam prošel všemi provozy a posledních deset roků byl úspěšným sládkem. Teď se vrátil do rakovnického pivovaru… kromě jiného proto, aby navázal na rodinnou tradici.

„Mám dobrý pocit, že moje celoživotní práce v tomhle pivovaru bude zúročena.“ „Když jsem se narodil (1972), tak jsme v rakovnickém pivovaru bydleli a vlastně jsem šest let vyrůstal na pivovarském dvoře. Tak jsem si později vybral tohle řemeslo zcela samozřejmě. Pak jsem poprvé nastoupil v rakovnickém pivovaru do zaměstnání a táta zastával funkci výrobně technického ředitele. Pracoval jsem jako dělník ve výrobě ve varně, ve spilce, ve sklepě, na filtraci. Každý šéf by měl dobře znát práci lidí, které chce řídit, říkal táta.“ Pan Holopírek starší si loni na pozvání managementu přišel prohlédnout rakovnický pivovar krátce poté, co změnil již po několikáté vlastníka. Snažil se přispět mnoha radami, ale podívaná to pro něj radostná nebyla. To přiznal až letos, kdy jsme ho opět pozvali na návštěvu. Procházel pivovar, zdravil se s lidmi, s nimiž kdysi pracoval: „Říkal jsem si před rokem: Chlapi, nebudete to mít lehké, tipuji vás v nejlepším na okresní přebor. Dneska si myslím, že časem můžete mít mezi pivovary i na první ligu.

„Udělali jste kus práce, všude je to vidět,“ říká bývalý sládek Jiří Holopírek

Otázka pro

Udělali jste kus práce, všude je pořádek, to se nedá přehlédnout. Nové stroje, noví zkušení odborníci... to zákazník nevidí, ale určitě si musí všimnout, že na regálech stojí mezi konkurencí značka Bakalář v nových lahvích a s pěknými novými etiketami.“ A netajil se ani tím, že mu udělalo velkou radost synovo rozhodnutí vrátit se do rakovnického pivovaru. „Mám dobrý pocit, že moje celoživotní práce v tomhle pivovaru bude zúročena.“ Taková důvěra je pro nového rakovnického sládka z rodu Holopírků samozřejmě velký závazek. (Foto a text Vlastimil Bradáč)

Nový reklamní spot poprvé viděli návštěvníci tradičního rack reydu. V prosinci bude vysílán v rámci bakalářské soutěže v televizi Nova na hudebním kanálu MTV.

generálního ředitele Tradičního pivovaru v Rakovníku Ing. Pavla Gregoriče

Co je v pivovaru nového? „Pivovar prochází déle než rok zásadní rekonstrukcí a modernizací ve všech sférách jeho činnosti. Když budu mluvit o marketingu, začali jsme stáčet pivo do nových lahví, změnili vzhled etiket a obměňujeme

Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar. vybavení restaurací. Výčepní zařízení, sklo, ubrusy a další reklamní předměty, všechno máme nové. Především jsme ale investovali desítky milionů do stáčíren piva a postupně modernizujeme další provozy, aby naše pivo splňovalo vysoké požadavky na kvalitu. To považujeme všichni v pivovaru za hlavní cíl - dosáhnout co nejvyšší kvality piva

všech našich značek. Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar, které pro našeho obchodního partnera dosud vyráběl v licenci jiný český pivovar. Mají už několik roků velký úspěch na ruském trhu a teď k nim přibude ještě značka Bakalář. Pro některé zákazníky v Rusku bude Bakalář novinkou, přestože se do bývalého Sovětského svazu v minulých letech vyvážel. Ale ne v takových objemech, ani na tak prestižní trh, jakým je moskevský. České pivo je ve světě stále žádané a mnoho značek se vyrábí v různých zemích v licenci. Rozumné investory a obchodníky s pivem ale velmi láká originální produkce od prvovýrobce. Proto se naši vlastníci rozhodli zrekonstruovat tradiční český pivovar. Originální české pivo je pouze to, které se vyrábí přímo na území České republiky. Jsem přesvědčen, že zákazníci v celém světě, stejně jako v Rusku, velice oceňují především to, že pivo bylo vyrobeno v zemi odkud pochází a že nejde jen o kopii – byť sebelepší – vyrobenou kdekoli v cizině. Export je pro náš pivovar důležitý, protože

vyvážíme pivo i do mnoha dalších zemí. Nezapomínáme samozřejmě na český trh, na který se Bakalář po mnoha hubených letech vrací v dobré kondici, v nové podobě, ale především v tradiční kvalitě.

Všichni v pivovaru považujeme za hlavní cíl dosáhnout co nejvyšší kvality všech našich značek.

Na přání našich věrných zákazníků jsme připravili také nový medový speciál. Jedná se o speciální pivo o stupňovitosti 5,8 %, s obvyklou hořkostí, kterou po napití vzápětí doplní očekávaná nasládlá chuť. Barva je k nerozeznání od lesního medu a zdobí ji hustá pěna. Myslím, že zákazníky nezklameme a vánoční speciál bude mít úspěch. Domácím zákazníkům v těchto měsících poprvé představujeme i doposud exportní značky Pražačka a Černovar. V Rakovníku si je mohou koupit například v nové firemní prodejně...“

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

LISTOPAD 2011

Konkurence je velká, ale Bakalář se vrací RAKOVNÍK/ U stolu v restauraci „U Písy“ odhadujeme jaká je v Rakovníku nabídka piv. Od „Střelnice“ po „Hrádek“ napočítá hostinský Miroslav Polcar alias Písa pět restaurací a čtyři různé značky chmelového moku na čepu. Ve dvou přiléhajících ulicích, na trase cca pět set metrů. „Konkurence je veliká, ale restaurací, kde se čepuje Bakalář, v okresním městě přibývá,“ dodává Radek Dongres, vedoucí prodeje rakovnického pivovaru. Pan Polcar patří mezi rakovnickými hostinskými k legendám. V bývalém okresním podniku Restaurace a jídelny stával už v roce 1975 za pípou ve vyhlášené Slavii na Husově náměstí, později v Novém Strašecí ve Spartě, v Rakovníku v Dělnickém domě a dalších hospodách. „Kde bylo potřeba, tam nás šoupli, tak to tenkrát chodilo. Všichni jsme patřili pod jednu firmu a s konkurencí jsme si starosti dělat nemuseli, žádná nebyla,“ dodává. Se značkou piva ostatně také ne, distribuční rajonizace zaručovala pivu Bakalář v regionu bezkonkurenční prioritu. Fajnšmekři mohli „na domácím hřišti“ cizím značkám holdovat jen vzácně. V Rakovníku třeba Prazdroji ve Slávii a Staropramenu Na rychtě. Do soukromého podnikání se Písa pustil hned, jak to šlo. V malé privatizaci získal v roce 1991 v okresním městě do pronájmu restauraci

Na bazénu a dva roky si podnikání pochvaloval. Další nájemní smlouva už jeho představám neodpovídala a tak si od firmy Zeus pronajal s partnerkou dnešní prostory v Pražské ulici a investoval milión do zařízení. V června 1993 tak přibyla v Rakovníku zbrusu nová restaurace U bakaláře. „Jak jinak, vždycky jsem byl patriot rakovnického pivovaru. Hospoda byla plná a místní pivo všem chutnalo,“ vzpomíná Mirek Polcar, který dnes restauraci provozuje s Petrem Prokešem. O dva roky později už byla situace zcela jiná. V pivovaru se změnil vlastník a s ním i pivo. Bohužel k horšímu. „Dlouho jsme se drželi, ale nešlo to,“ vysvětluje Písa. “Přišli lepší nabídky... od Staropramenu, později od Gambrinusu. Rakovnický pivovar sedm roků nevařil vůbec.“ Tak nějak zmizela v průběhu let z Pražské ulice v Rakovníku restaurace U bakaláře a štamgasti u stejných stolů vysedávali U Písy. Dnes už je situace zase jiná. Pivovar vaří a poslední dobou se mu i lépe daří. U Písy už je zase Bakalář na čepu. Zatím není sám, ale má své štamgasty, kteří se k němu rádi vrátili a dávají mu přednost. „ Pivo se zlepšuje a spolupráce s pivovarem také, chce to hlavně vydržet a znovu získat důvěru,“ vzkazuje rakovnickým pivovarským zkušený hostinský. (bč)

V Kramolíně čepuje Bakaláře Král výčepních

KRAMOLÍN/ Hospoda U Kubátů je letitá a nese jméno po původních majitelích. Nevelkou vesnici nedaleko Nepomuku znají dobře motokrosaři, kteří na nedalekém závodišti bojují o mistrovské tituly. Místní cyklistický oddíl založený v roce 1999 tady pořádá jeden ze závodů Šumavské unie amatérských cyklistů. Početné startovní pole vyráží od hospody a jedním ze zakladatelů oddílu je hostinský pan Trojánek. Pak také v Kramolíně koncertují času od času kapely jako Katapult, Maxim Turbulenc, Tři sestry nebo rakovnický Brutus – a za nimi se táhnou fanoušci z celé republiky. Obec má jen málo přes stovku obyvatel a proto se hostinský Bohuslav Trojánek stará, aby ve vsi a kolem jeho hospody bylo živo. Dělá to už dvacet let a hospoda by se stejně dobře mohla jmenovat U Trojánků.

Jméno Trojánek bývalo ale ještě nedávno známé daleko za hranicemi obce. Se svým synem se totiž několikrát probojovali až do finále celorepublikové soutěže o titul Král výčepních a v dresech nejznámnějšího západočeského pivovaru trápili soupeře. Dvakrát byl výčepní z Kramolína třetí, dvakrát druhý a nakonec získal i titul Král výčepních. Zkrátka pivu rozumí a také to s ním umí. Proslul tím, jak před každým finálovým soutěžním pivem v brněnském hotelu Voroněž pohladil pípu, načepoval a s gustem vypil malý šnyt. Teď už pár měsíců stejně vychutnává ve své hospodě s místní-

mi štamgasty rakovnického Bakaláře a těší se, jak ho nabídne všem, kteří do Kramolína zavítají za sportem a zábavou. „Bude jim chutnat, je to dobré pivo,“ potvrzuje. (bč)

Bakalář se dočkal

„Většina investic v letošním roce se odehrává uvnitř pivovaru, modernizujeme prakticky celý výrobní proces,“ řekl při zahájení generální ředitel Ing. Pavel Gregorič. „A firemní prodejna je malá ukázka, jakým směrem se ubíráme.“ Rakovnické pivo se již několik let prodávalo přímo

Bakalářské speciality na statku v Šanově ŠANOV/ Penzion Na statku najdete nedaleko Rakovníka. Nově zrekonstruovaná budova se krásně vyjímá přímo na návsi. Nabízí ubytování, vyjížďky na koních, krásnou přírodu kolem. Houbaření i možnost zalovit si v soukromé honitbě. Po cyklostezce se dostanete na parádní tenisové kurty nebo na hrady Křivoklát, Krakovec i Rabštejn.

Pavel Veselský, který s dcerou penzion od loňského listopadu provozuje, je profesí kuchař s mnohaletými zkušenostmi a také nápady. Takže se v útulné restauraci na statku konají například každý třetí víkend vyhlášené zabíjačkové hody, na které se do Šanova jezdí z širokého okolí. „To se pak na každé židli otočí host i pětkrát a v pátek bývá vyprodáno,“ podotýká sympatický podnikatel. „Jinak je to jako všude, musíme se starat... nabízíme rauty, děláme svatby, v pergole na dvoře je příjemné posezení při grilování. A občas v rámci propagace čepujeme pivo za nižší cenu,“ směje se. „Bakalářské čepujeme zatím polotmavé, je sladší a u nás chutná hlavně starším lidem. A pochvalují si ho cyklisté...“

V srpnu se v Šanově konala tradiční pouť a mistr kuchař pozval hosty na speciality s černým rakovnickým Bakalářem. Buřty, pečená vepřová kolena... to je klasika, kterou si každý asi dovede představit. Ale vepřová krkovička pečená s cibulí, česnekem a černým pivem nebo vepřová panenka v černé pivní omáčce už v sobě nesou chutě, kterým se říká tajemství šéfa kuchyně. Panenka byla vynikající a mistr kuchař se s receptem nijak netajil. Pokud se o něco podobného chcete doma pokusit, prosím... Vepřová panenka se před smažením naloží do oleje s čerstvě drceným pepřem a nechá cca tři hodiny uležet. Rolky anglické slaniny jsou opečené a plněné blanžírovanými fazolovými lusky ochucenými solí a česnekem. Pivní omáčka dodává vepřové panence opravdu pikantní chuť – pan Veselský ji připravuje z orestované kořenové zeleniny zalité černým pivem, kterou rozmixuje, zahustí solamylem a přecedí. Špecle pocházejí z rakouské kuchyně a vyrábějí se z polohrubé mouky, vajec a minerálky. Vzniklé těsto se protlačí do vroucí vody přes cedník, podobně jako halušky. Nakonec se špecle osmaží na másle. Výsledek je opravdu vynikající, doporučujeme zapíjet bakalářským polotmavým. Zkuste... a pokud si ve vlastní kuchyni nevěříte, objednejte se do Šanova a udělejte si výlet. Mistr kuchař pan Veselský vám tuhle specialitu po dohodě určitě připraví kdykoliv. Kontakty: www.penzion-nastatku.com, e-mail: [email protected]. Tel. 313 543 022, mobil 774 057 822.

Na nádraží je Bakalář jako doma RAKOVNÍK/ vlakové nádraží – Paní Jarmila Náglová nastoupila jako servírka do restaurace Na nádraží v roce 1997. Takže si pamatuje, že v témže roce se tady přestalo čepovat pivo Bakalář, protože rakovnická varna poprvé v historii na pár roků vychladla.

„ A otevřel ji, až když pivovar zase začal vařit. Vypili ji tenkrát s mým mužem – a prý jim chutnalo.“ Téměř neuvěřitelné, pivní prázdniny se totiž protáhly na sedm let. Nedávno zesnulý pan Jeřábek musel být ale velký patriot rakovnického piva. Všechny ty „suché roky“, kdy se v restauraci střídala piva jiných regionálních pivovarů, mátl přijíždějící pocestné tradiční bakalářskou firmou nad vchodem do restaurace a nad pípou svítila ohromná reklamní pivní korunka s bakalářem. Září dodnes a sotva je jinde v Čechách k vidění. Trvalo sedm dlouhých roků, než se podařilo novým nájemcům uvést pivovar do provozu a pomalu vrátit tradiční značku na pivní trh. V restauraci Na nádraží, kde dnes paní Náglová šéfuje, se zase pouze Bakalář čepuje. „Už je to zase dobré pivo, štamgasti si ho pochvalují,“ přikyvuje paní Náglová. Sama prý ale pivo prakticky nepije. „Vynikající, jako křen,“dodává jeden z častých hostů Josef Polák. (bč)

„Můj šéf pan Jeřábek si tenkrát schoval láhev rakovnického piva na památku,“ vzpomíná.

Tradiční pivovar v Rakovníku otevřel 1. září 2011 v okresním městě na Vrchlického náměstí reprezentační prodejnu

v areálu pivovaru v prostorách bývalého skladu. „ Zákazníci nám zůstali věrní a přibyli noví. Mnozí z nich ani nevěděli, že je možné pivo Bakalář v pivovaru nakupovat,“ říká vedoucí prodejny Ivana Pelikánová (nahoře na snímku). „Dostali jsme se takříkajíc mezi lidi a na tržbách je to znát. Prodej-

na se všem líbí, je na dobrém místě a pro kupující nesrovnatelně příjemnější. V sortimentu máme i pivo Pražačka a Černovar… to se v rakovnickém pivovaru už zhruba rok vaří a velmi úspěšně exportuje, teď ho mohou ochutnat i naši zákazníci. Kromě toho jsme rozšířili sortiment o pivní kos-

metiku. Prodáváme také sudové pivo a půjčujeme výčepní zařízení. Tahle služba je využívána hlavně v letních měsících,“ dodává paní Pelikánová. Prodejna je otevřena denně od pondělí do pátku od 8 – 12 hod. a odpoledne od 13 – 17 hodin. V sobotu od 8 – 11 hod. Telefon 724 426 242.

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

LISTOPAD 2011

Bakalář se potkal s prezidentem

BISKOUPKY/ Prezident Václav Klaus s manželkou zakončil 15. června letošního roku návštěvu Plzeňského kraje setkáním s představiteli Mikroregionu Radnicko v Biskoupkách. Ve známém hostinci Selský dvůr připravil pan Tomáš Fiala s rodinou vzácným hostům skvělé

Bakalář má nové webové stránky

prostředí i vynikající pohošťění. „Na přípitek jsme nabídli slivovici, hlavní chod byla jehněčí pečeně s bramborem a špenátem a jako moučník se podávaly maminčiny koláče,“ prozradil nám podnikatel, který dokázal během patnácti let vybudovat ve vesnici, kde žije 16 obyvatel, věhlasný restaurační a ubytovací komplex. Přesvědčte se na adrese www.sd-biskoupky.cz a určitě se necháte zlákat k návštěvě. Při setkání se čepoval světlý ležák Bakalář, což pan prezident kvitoval s poznámkou, že konečně po třídenní návštěvě Plzeňska ochutnává jinou značku. Ostatně v Selském dvoře si rakovnické pivo pochvalují četní hosté. Vzácnou návštěvu přišli pozdravit také zástupci Tradičního pivovaru v Rakovníku a předali prezidentovi vzorky piv v netradičním „bakalářském“ balení – velké knize, symbolizující spojení rakovnické pivovarské tradice se vzdělaným učitelem pražské Karlovy university, bakalářem Janem Pičkou Píseckým. (bč)

Rakovník/ Přátelé rakovnického Bakaláře už si jistě všimli, že na známé adrese www.pivobakalar.cz se nedávno objevily nové stránky s novým obsahem. Historie poodhaluje hluboké kořeny rakovnického pivovarnictví, na které dnes Tradiční pivovar v Rakovníku navazuje. Dokumentujeme současné dění v pivovaře. Na stránkách si můžete přečíst i firem-

Kde se (také) Bakalář schází s motorkáři NEHODIV/ Vesnice s názvem Nehodiv je v Čechách jediná. Navigace další možnost nenabízí. Historici míní, že název jí dali před staletími první osadníci, protože se místo příliš „ k žití nehodilo“. Šest set metrů nad mořem, Šumava na dohled, krásný výhled do podzimní krajiny. Pražská rodačka Šárka tady coby novomanželka bude s Pavlem Muchnou trávit první zimu. Prý tu bývají delší. Mohutný rotwajler na dvoře před hospodou nás přivítal přátelsky. Pavel už třetím rokem na kopci nad vsí buduje poblíž bývalého lomu motorkářský klub Motto club team. Mimochodem - ještě nedávno se ve vsi těžil mramor, který je k vidění v pražském metru. Teď se sem sjíždějí muži a ženy na silných strojích. Pavel k nim patří, jeho Suzuki je pro laika něco neskutečného. V garáži klenot hlídá několik menších strojů. „Máme tu i bikros pro děti,“ vysvětluje. Letní sezónu komplikovalo počasí, ale na příští se připravují. Letos postavili nový parket a pódium. „Plánujeme různé akce, budeme zvát kapely.“ Hospoda běží celoročně a rakovnické pivo se těší oblibě. Pavel přiznává, že motorkáři Bakaláře znají - tradiční rakovnický Rack reyd je toho dů-

kazem. Také proto tady čepují světlý ležák a polotmavou jedenáctku. Padají slova chvály od místních štamgastů. Bakalář je výborný, chlebnatý, jemně hořký... „Je to zkrátka dobré pivo,“ shrnuje Filip Strnad, který se prohlašuje za člena bakalářského fan klubu. Paní Šárka přikyvuje. Díky za uznání, ať vám ta šumavská zima rychle utíká. (bč)

ní Bakalářské listy. Postupně chceme na stránkách ukazovat stále více restaurací, do nichž si pivo Bakalář nachází cestu. Budeme vás seznamovat s novinkami a odpovídat na vaše dotazy v „pivním fóru“, protože nás zajímají vaše názory. Na našem webu si můžete také popovídat s přáteli na facebooku.

Bakalář na křivoklátském hradě KŘIVOKLÁT/ Na Křivoklátě vařili pivo od 16. století Valdštejnové, po nich Fürstenbergové a od roku 1929 československý stát. Právě ten v roce 1951 vaření piva na hradě ukončil na doporučení Památkového úřadu v Praze, protože výroba piva hradním prostorám nesvědčila. Poslední dvacítka zaměstnanců si tenkrát našla práci v pivovarech v Berouně a Rakovníku, v dalších českých pivovarech byly využity demontované vnitřní technologie. Vše nepotřebné skončilo na šrotišti a po vynikajícím dvacetistupňovém tmavém Kastelánovi zbyly jen stále vzácnější etikety v albech sběratelů. Pivo se tedy na hradě Křivoklátě vařilo bezmála pět století. Velice silná tradice – proč by ji mělo zlomit pár posledních desetiletí, říká si už pár let nynější kastelán Luděk Frencl. Nadchl se myšlenkou vrátit na Hrad Křivoklát vaření piva, nechal zpracovat projekt a před časem – 15. září L.P. 2007 dokonce pokřtil na hradním nádvoří základní kámen budoucího pivovaru, čímž bylo symbolicky na hradě obnoveno právo várečné. Budoucí pivovar by hrad nikterak neohrožoval, protože studie navrhuje využít bývalé sklepy na cestě před hradem. Pan

Frencl je totiž přesvědčený, že pivo na hrad patří a jednou se tam vrátí, i když tomu současné „úsporné“ časy příliš nepřejí. A tak se letos 10.-11. září na hradním nádvoří – snad i proto, aby myšlenka hradního pivovaření nezapadla - konal 1. ročník Královského vzorkového

veletrhu pivovarnictví. Představila na něm své produkty více než desítka vesměs regionálních pivovarů. Rakovnický Bakalář mezi nimi samozřejmě nemohl chybět. (bč)

S Bakalářem o titul Miss chmele a piva ŽATEC/ Dívky toužící po titulu Miss chmele a piva to neměly lehké. Do soutěže, konané při tradiční Žatecké dočesné 2011 se jich přihlásilo 685. Zájem projevilo 10 českých pivovarů a porota tedy vybrala v náročném castingu 10 finalistek. Pivovary potom dostaly možnost vybrat z nabízené „kolekce krásy“ svoji reprezentantku. Obchodní zástupce Josef Pech rozhodl, že nejvhodnější partnerkou Bakaláře bude dvaadvacetiletá Soňa Gabriela Marková, studentka jazykové školy ze Studánky na Tachovsku. Modelka, která ráda cestuje, o prázdninách v Boru u Tachova v jedné restauraci čepovala a roznášela pivo... což se hodí, protože dívky se v rámci soutěže musí postavit k pípě a načepovat pivo. Soňa navštívila pivovar a profesionálně zapózovala společně s bakalářem (obr. 1) a poté si vyzkoušela, jak teče bakalář z pivovarské pípy. V následujících týdnech absolvovaly dívky degustaci v žateckém Chmelařském institutu a z nabízených vzorků vybíraly „své“ pivo. Trefily se pouze tři. Při dočesné Soňa česala o závod s ostatními děvčaty chmel na pódiu před zaplněným žateckým náměstím

a poté si zkusila s naším obchodním zástupcem tanec s korbelem na hlavě. (obr. 2). Pak se uchazečky o titul miss rozešly k výčepům partnerských pivovarů, aby o svém umění za pípou přesvědčily i návštěvníky dočesné. (obr. 3)

Dívky se podívaly do Dubaje, kde se kromě jiného nacvičoval galavečer. Tím soutěž na konci září v Městském divadle v Žatci vyvrcholila. Volná disciplína a promenáda v plavkách rozhodly, komu patří letošní titul. Miss chmele a piva 2011 se stala

„rebelka“ Lenka Hovorková. „Vyhlašovaly se jen první tři soutěžící a mezi nimi Soňa nebyla. Ale užila si to a náš pivovar reprezentovala dobře,“ dodává Josef Pech. (bč)

BAKALÁŘSKÉ L ISTY Krátce

LISTOPAD 2011

Hradní šajtle 2011…o stupínek výš V Chotkových sadech uspořádala Správa Pražského hradu už 6. ročník turnaje v malé kopané Hradní šajtle 2011.

PRAŽAČKA se poprvé představila v Praze na Václavském náměstí při Svatováclavských slavnostech 27. září 2011. Pražané ji podle našich informací přijali vlídně.

PRAHA/ Celkem se do turnaje přihlásilo 12 mužstev z úřadů a institucí převážně v hlavním městě. „Přespolní“ borci v dresech ozdobených logem rakovnického Bakaláře reprezentovali pivovar, který tradičně zajišťuje na této akci pivní servis. Popravdě řečeno svým soupeřům radost příliš neudělali. Sehráli šest zápasů, neodešli ani jednou poraženi a soupeřům dovolili jen tři remízy. A jako jediní odehráli v základní pětce celý turnaj, zatímco řada soupeřů hojně využívala možnosti podle potřeby střídat. „Pár soupeřů se nás ptalo, čím doplňujeme energii… tak jsme je odkázali na výčep s naším

pivem,“ smějí se Daniel Dvořák a Radek Žalud. Výsledky ve skupině : Bakalář : České dráhy (4:0), Bakalář : Správa Pražského hradu (4:1), Bakalář : Turistika. cz (1:1), Bakalář : SP stavební (0:0), Bakalář : Eurest (0:0). Jako druzí ve skupině se naši pak utkali v boji o bronz s mužstvem ministerstva financí a vítězství 1:0 je vyneslo na stupně vítězů. O příčku výše než před rokem, kdy Bakalář odjížděl bez medaile coby čtvrtý.

Reprezentanty rakovnického pivovaru vidíte na snímku – zleva Ladislav Krůta, brankář Jiří Žalud, Radek Žalud, Daniel Dvořák a Jiří Staněk. BLAHOPŘEJEME.

Rakovnická „patnáctka“ slavila jubileum

BAKALÁŘ za mlada ? V každém případě jeden z účastníků tradičního klání vesnických družstev O krakovecký meč jakoby slavnému patronu rakovnického piva z oka vypadl.

RAKOVNÍK/ Poslední srpnovou neděli odstartoval už po třiatřicáté nejstarší běžecký závod v okrese Rakovník. Nechyběl při něm rakovnický Bakalář. Od pivovaru každý závodník na startu obdržel slušivou čelenku,v cíli se pak rozdávaly bakalářské ceny vítězům. Z Rakovníka vyrazilo ke zdolání těžké trati celkem 64 závodníků , z toho deset žen. Po startu mužů se vytvořila silná čtveřice, ze které také vzešel celkový vítěz. Cílem na křivoklátském Kolečku suverénně jako první prolétl po patnácti kilometrech Kupidlovský časem 52,41 minuty, před Slepičkou z Žebráku (54,21) a v pohodě běžícím Poduškou, který ve svých 49 letech stihl stlačit čas pod 55 minut (54,58). V ženských kategoriích se rozpoutal boj o první místo v absolutním pořadí mezi veteránkami od 35 let Markétou Hospodarzovou z Prahy a Zlatou

Lukáškovou z Rokycan. Po celý závod běžely obě závodnice bok po boku.Až na pásce zvítězila o šest let mladší pražská běžkyně výkonem 1:06,32 hod. Patnáctka přinesla vavříny také běžcům rakovnického okresu. První v tříčlenné kategorii žen od 45 let byla Ivana Ryšavá z Rudy (čas 1:16,17).

Na druhém místě rovněž tříčlenné nejmladší ženské kategorie doběhla řevničovská Lucie Růžková (1:08,38) jen těsně za vítězkou Rybáčkovou z Kladna (1:08,13). Třetí místo mezi deseti soupeři v kategorii mužů od 55 let do 64 let vybojoval rakovnický Sláva Pilík, který „patnáctku“ zvládl za 1:04,02 hodiny na celkově 21. místě. Tradiční sponzorství pivovaru pochválil osmašedesátiletý Zdeněk Málek z AVC Praha. Už před startem pronesl, jak se těší do cíle na Bakaláře. Svým výkonem na „pivovarskou“ cenu nedosáhl, štěstí se na něj ale usmálo v tombole: „Stálo to za to, do Rakovníka stejně jezdím hlavně kvůli „Patnáctce“ a Bakaláři“, prohlásil radostně Málek, když přebíral dárkové balení nejlepších lahvových piv z rakovnického pivovaru. Sláva Pilík

S Bakalářem Krajem Oty Pavla PIVOVAR si přijeli prohlédnout Dánové. Při degustaci si nejvíce pochvalovali světlou desítku a velmi spokojeni byli také s obsluhou.

DOBŘE utajenou country ve Slabcích na Rakovnicku si pravidelní návštěvníci spojují s dobrou muzikou a dobrým rakovnickým pivem. Také letos odjížděli vesměs spokojeni.

RACK REYD dal pořádně zabrat pivovarským výčepákům, motorkáři si ho ale užívali každý po svém. Tenhle účastník z Velkých Popovic například dopřál oblíbenému bakaláři společnou koupel.

RAKOVNICKO/ Ve dnech 23.-25. 9. 2011 se sjelo do Višňové u Křivoklátu téměř 200 dogtrekařů, aby se se svými čtyřnohými kamarády vydali na trať závodu Dogtrekking krajem Oty Pavla. Byl na Křivoklátsku pořádán již potřetí a je zařazen do seriálu mistrovství republiky. V pátek ráno odstartovalo na trať dlouhou 100 km 80 závodních týmů. Vydali se přes Nezabudice do Pustovět a Rakovníka, přes Olešnou, Krupou a Mutějovice ke kapli sv. Vojtěcha nad Kounovem. Zde je čekala „živá kontrola“ s občerstvením a díky sponzorství pivovaru Rakovník měli možnost ochutnat místní zlatý mok – pivo Bakalář. Posilnění a odpočinutí závodníci vyrazili na další

cestu – posledních 20 km vedlo křivoklátskými lesy zpět do Višňové.Nejrychlejší muž zdolal trať za 15 hodin a 27 minut, nejrychlejší žena za 15 hodin a 31 minut. V sobotu ráno potom odstartovalo 63 týmů na trasu dlouhou 46 km a 26 týmů na 22 km. Trať dlouhá 22 km byla zdolána za 4 hodiny a 47 minut, trať dlouhá 46 km za pouhé 4 hodiny a 11 minut. Závodu se zúčastnili psi nejrůznějších plemen. Malí jezevčíci a různí kříženci, bíglové, němečtí, belgičtí i holandští ovčáci, beauceroni, retrívři, malamuti, samojedi a další severská plemena, ohaři a mnoho dalších. Na zdraví všech po celou dobu pečlivě dohlížela MVDr. Vavrušková. Velký

dík patří pivovaru Rakovník za občerstvení závodníků na trati a ceny pro vítěze všech kategorií. Dogtrekking je extrémní vytrvalostní sport... pokud by vás zaujal, bližší informace najdete na www.dogtrekking.info

Rack reyd se vrátil do Rakovníka... a s ním Bakalář RAKOVNÍK/ Motofest Rack Reyd vydupal ze země rakovnický MC Astacus vlastně už v minulém tisíciletí. Poprvé se totiž motorkáři sjeli na Tyršově koupališti v roce 1997. Poté následovalo deset úspěšných ročníků a také nekonečných debat, zda tato sílící tradice do města patří a zda mu vůbec něco přináší. V roce 2006 zvítězili nepřející, a tak se věhlasná akce na pár let přestěhovala do Žerotína na Lounsku. Není bez zajímavosti, že v těch letech se za ní přestěhovalo i pivo Bakalář. Snad dodávalo rakovnickým motorkářům sílu a víru, že vše se v dobré obrátí. Po čtyřech letech zvítězil rozum a Rack Rayd se do Rakovníka s velkou pompou vrátil, aby si všichni motorkáři z Čech, Moravy, Slovenska i vzdálenější ciziny užili 15. jubilejní ročník takříkajíc doma. A to se podařilo, jak můžete vidět i na fotografii. Určitě k tomu přispělo i tradiční rakovnické pivo Bakalář, které se po letech úspěšně vrací na domácí i zahraniční trhy. (bč)

Bakalářské listy, ročník 2, č. 2. Pro potřeby obchodních partnerů a zákazníků vydal v roce 2011 Tradiční pivovar v Rakovníku. Grafická úprava: Miroslav Ježek. Tisk: LokšaPrePress. Texty připravil Vlastimil Bradáč, foto autor a archiv pivovaru. Kontakt : [email protected]. Tradiční pivovar Rakovník, Havlíčkova 69, 26901 Rakovník ,www.rakovnikbeer.cz, www.pivobakalar.cz.

Historie rakovnického pivovaru v datech Pivo se v Čechách prokazatelně vařilo v 1. tisíciletí. V břevnovském klášteře v Praze benediktíni vedli záznamy o výrobě piva a vína už v roce 993 našeho letopočtu. Rozšířené bylo v té době domácké vaření piva, z něhož se v 13. - 15. století stává speciální „potravinářské“ řemeslo. Rakovník byl nejprve trhovou obcí a později městem. Dobré pivo se v Rakovníku vařilo už před rokem 1454, který je dnes uváděn jako počátek rakovnického pivovarnictví. 1436 – 1450 na náměstí stojí 5 pivovarů ve městě je 17 sladoven a 19 sladovníků. 1450 král Ladislav přiznal Rakovníku „právo mílové“ – záruku ochrany a odbytu rakovnického piva před konkurencí „na míli od městských bran.“ 16.století v Rakovníku v devíti pivovarech vaří „na střídu“ podle určeného pořadí měšťané- právovárečníci. Bylo jich v době největšího rozkvětu více než sto a na každého vyšlo v roce jen několik várek. Bohatší měli sladovny a každý právovárečník vlastnil spilku a sklepy. V pivovarech se pivo pouze vařilo. Zdlouhavý proces kvašení se odehrával ve sklepech( pivnicích) měšťanských domů, kde se také hotové pivo čepovalo. 1574 v Rakovníku vaří 74 várečníků a 57 z nich dodává pivo do Prahy. 1588 – 1589 v Rakovníku působí Jiří Pička Písecký, správce školy, bakalář, vzdělanec, který rozuměl pivu a měl rád rakovnické. Značka Bakalář nese do dnešní doby tradici a kvalitu. 1648 po třicetileté válce pivovarnictví velmi utrpělo a několik desetiletí pokračují spory o právo vozit pivo do Prahy. 1786 dvorní dekret nařídil právovárečníkům, aby vaření a čepování piva bylo postupně zrušeno. 1788 dvorním dekretem bylo vyhlášeno právo kupovat a čepovat pivo odkudkoliv. Rakovnická radnice prodala obecní hospody a pouze v Lišanské ulici se do konce 18. století udržel obecní pivovar. 1867 rozvoj průmyslové výroby přivedl Rakovnické k myšlence na zřízení velkého pivovaru. Byl postupně vybudován v objektu bývalých kasáren uprostřed města, kde je dodnes. 1900 Měšťanský pivovar rok od roku lépe prosperuje. Je zavedeno stáčení ležáku do lahví s vinětou navrženou akademickým malířem J. Králem. Zdobil ji červený rak s chmelovou révou a latinské úsloví , jehož vznik se datuje do 16. století – Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turis Cremonae, una ceres Rakonae – Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku. 1906 „Várečná společnost pivovaru v Rakovníku se na mimořádné valné hromadě se usnesla postavit novou varnu s dvojnásobnou garniturou na 100 hl varu s vařením parou na 2 pánvích se zařízením co nejmodernějším.... varna sloužila až do roku 1981. 1914 pivovar dosahoval před 1. světovou válkou výstav nad 30 000 hl. 1915 – 1916 pro nedostatek surovin výstav klesl na 3 000 hl. Válkou pivovar velmi utrpěl. 1920 valná hromada odhlasovala změnu měšťanského pivovaru na akciovou společnost. 1932 pivovar po mnoha rekonstrukcích vykazuje výstav 40 936 hl. Přibližně stejné množství piva vaří ročně až do 50. let. 1938 příznivý vývoj končí . Záborem Sudet přichází Československo o 32 % činných pivovarů a 27,4 % výstavu piva. Rakovnický pivovar ztrácí na tomto území odbytiště. Pivo je přednostně dodáváno pro armádu, válečnou výrobu a do nemocnic. Do hostinců se dostane jen minimální množství. Přesto se výstav udržuje na předválečné výši. Pivovar vaří v době protektorátu cca 35 000 hl ročně. 1947 po válce jsou provozy zdecimované, na pivovar je uvalena národní správa. Výroba piva je udržována jen nejnutnějšími úpravami.

Výstav piva 1920 – 1949 /hl/

1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929

- - - - - - - - - -

3 580 18 443 18 940 26 550 34 560 39 163 43 276 50 094 63 009 54 085

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939

- - - - - - - - - -

54 245 44 350 40 936 37 523 36 580 35 045 35 957 35 077 38 831 43 889

1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949

- - - - - - - - - -

36 804 35 461 34 596 35 047 30 724 19 686 30 334 37 825 34 741 42 325

1957 p ivovar je v rámci kraje zařazen mezi „závody na dožití“. 1960 r akovnický závod se stává součástí Středočeských pivovarů. Vzhledem k rostoucímu výstavu mění nadřízení názor a dochází k postupné modernizaci. 1969 r akovnický pivovar získává zpět statut samostatného závodu a zahajuje export ležáku Bakalář do SSSR.

Výstav piva 1957 – 1981 /hl/

1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1973

- - - - - - - -

68 763 63 978 68 842 82 000 88 152 91 586 97 748 118 688

1974 1975 1976 1977 1978 1979 1981

- - - - - - -

123 500 118 138 118 741 134 666 138 900 155 000 176 591

1976 G Ř pivovarů a sladoven schvaluje strategické rozhodnutí o modernizaci a investicích do rakovnického závodu minimálně do roku 2 000. 1980 s lavnostní otevření nové varny s kapacitou varu 350 hl denně. Probíhají další rozsáhlé investice. 1987 b yla rekonstruována 15 let stará sodovkárna a její moderní zařízení poskytlo závodu perspektivu i ve výrobě nealkoholických nápojů. 1990 p ivovar uvařil 200 000 hl – nejvíce piva v celé historii! 1991 v zniká nová akciová společnost Pivovary Bohemia Praha a.s. Rakovnický pivovar se stává jejím závodem. Jmenovaná společnost se snaží pivovar prodat, poté pivovar pronajímá. Výroba rok od roku klesá, pivovar ztrácí odbytiště. 1997 – 2004 p ivovar ukončil činnost.

Výstav piva 1985 - 1996 /hl/

1985 1986 1987 1988 1989

- - - - -

139 797 147 570 131 628 158 811 169 562

1990 1991 1995 1996

- - - -

200 098 165 000 56 113 45 000

2001 P ivovary Bohemia Praha prodávají pivovar firmě Internacional Brewery Company. 2004 j e dokončena částečná rekonstrukce, pivovar je schopen vyrábět bez vážnějších problémů 50 000 hl piva. 9. srpna začíná pivovar bezmála po sedmi letech opět vařit pivo. 2005 – 2010 p okračují rekonstrukce, rakovnický pivovar třikrát změnil vlastníka a výstav pomalu roste ( viz tabulka). V roce 2008 na počest 555. výročí uvařil pivovar polotmavý speciál Bakalář (7 %.) V zahraničí značku Bakalář reprezentoval nejvíce světlý ležák (3 596 hl), tmavý ležák (1385 hl), polotmavé výčepní (467 hl) a světlé výčepní (190 hl). Pivovar se obtížně prosazuje českém trhu, přesto se v roce 2009 ve srovnáním s předchozím rokem se doma prodalo – 8 957 hl ( koeficient růstu 136,5 %). Export zaznamenal pokles ( 4 274 hl, koeficient 75,8 %. Exportuje se nejvíce do Ruska (1 554 hl), Anglie (1 101 hl), USA (663 hl), Ukrajina (374 hl), Dánsko (152 hl) Austrálie (132 hl) a dalších šesti zemí objemy menší než 100 hl. 2010 d ochází ke změně vlastníka, pivovar kupuje nadnárodní společnost obchodníků s pivem. Probíhá zásadní rekonstrukce pivovaru a modernizace celého výrobního procesu, výstav v roce 2011 stoupl o více než 300 procent.

Výstav piva 2004 - 2010 /hl/

2004 2005 2006 2007

- - - -

4 505 2 621 8 302 10 466

2008 - 14 931 2009 - 13 231 2010 - 12 525 2011 (1. 1.-30. 11.) 35 000

Pověst

Pražačka a Černovar

Pivo rakovnické bylo ve své době lepší nežli pražské a mělo dlouhé roky vynikající pověst v mnoha pražských hospodách i na císařském dvoře. Pochválil ho rakovnickým radním i učitel akademie Karlovy Jan Pička Písecký, když ho přijeli v roce 1587 požádat, aby se stal bakalářem rakovnické školy: „Dobré pivo vaříte, páni milí rakovničtí..,“ nechal se slyšet moudrý muž a jak se brzy ukázalo, především velký milovník a znalec piva. Po příchodu do Rakovníka brzy přišel na to, že přímo u čepu je ještě lepší než ve věhlasných pražských hospodách. „ Snad bývá v Praze občas leckde vodou vltavskou křtěné, ale pořád ještě dosti lahodné a řízné..,“mudroval u stolu v mnohé rakovnické krčmě. Historické prameny dokládají, že v 16. století ze 74 rakovnických právovárečníků jich 57 dodávalo pivo do Prahy a v Rakovníku se těmto várkám „pražského“, tedy pro Prahu vařeného, říkalo PRAŽAČKY. Pivo z nevelkého městečka spolehlivě plnilo pražské nálevny a zaručovalo výdělek natolik slušný, že někteří nepoctivci podléhali pokušení bohatnout ještě rychleji. V letních měsících bývá žízeň největší a přestože Rakovničtí vozili časem do Prahy

celé várky, nastávaly chvíle, kdy pivo docházelo. A tak si mnozí šenkýři všelijak vypomáhali. Jedna krčma vyhlášená rakovnickým pivem stála na samém okraji Prahy nedaleko strahovské brány. A právě k ní se vztahuje jedna z pověstí. Hezkou mladou vdovu Mandalenu znal kdejaký forman směřující z Prahy přes Bílou Horu a těšili se na ni všichni vozkové, kteří rakovnické pivo přiváželi. Pohledná PRAŽAČKA vítala všechny pocestné rozzářenýma modrýma očima a otevřenou náručí zpravidla plnou korbelů rakovnického moku. Obzvláště pšeničné krásně ladilo s hustou hřívou zlatých vlasů rámující svádivou líc pohledné šenkýřky. Dvojí radost u chmelového moku posedět. Mnohý štamgast, zatímco tišil žízeň chutným pivem se těšil nadějí, že pohledná vdova by mohla někdy právě jemu volněji a laskavěji otevřít svoje srdéčko. I proto bývalo u pražačky stále plno a pěnivého rakovnického moku protékalo hrdly více než jinde. Chytrá Mandalena mnohoslibnými pohledy živila naději všech, ale v mysli se poslední dobou obírala stále častěji jediným z nich. V rohu u stolu pravidelně sedával tovaryš Matěj, pohledný chasník z nedaleké kovárny. Jemu už nějaký čas obzvláště ráda nalévala korbele tmavého ječného piva a pobíhajíc kolem stolů, jakoby náhodou suknicí občas o tichého hosta zavadila. Se zadostiučiněním pozorovala, jak v jeho očích s množstvím

vypitého moku roste den ode dne větší kuráž oslovit ji. Plachý svobodný mládenec se jí líbil, ale zkušená žena s ním měla ještě jiný plán. Když si byla jednoho dne přízní kovářského téměř jistá, přisedla a svěřila se mu.

V hospodě teklo pivo takovým proudem, že dodávky z Rakovníka občas nestačily. A zvláště tmavé ječné se těšilo veliké oblibě a častěji docházelo. Mandalenu napadlo, jak pramen posílit a přitom hosty příliš nešidit. Pivovarník v nedaleké Unhošti se po jejím naléhání uvolil dodávat sličné šenkýřce tmavé pivo takříkají „načerno“, samozřejmě ve vší tajnosti. Teď už šlo jen o to dovézt pivo do Prahy, aby nikdo nevěděl. A to mohl právě obstarat Matěj se svým spřežením. Kovářský tovaryš nebyl proti. Také on měl s pohlednou Mandalenou jistý plán a společné

tajemství mohl být slibný začátek. Rád přikývl a chytrá obchodnice ho zcela nečekaně k nové službě zavázala cudnou hubičkou. Od té doby podle potřeby zapřahal mladý kovář zpravidla po setmění dvojspřeží, aby po několika hodinách dopravil z unhošťského pivovaru do vyprahlé pražské krčmy pár sudů „černovaru“. Chytrá Mandalena mu platila svojí pečlivě dávkovanou přízní. Došla brzy tak daleko, že mu občas dovolila postavit se k šenku a obsluhovat hosty, aby si mohla v přilehlé světnici odpočinout. Jenomže to se za čas některým hostům přestávalo líbit. Ti nejvěrnější si nemohli nevšimnout, že kudrnatý Matěj od šenku kamsi dozadu během večera občas zachází. „Bůhví, čím naše šenkýřka, toho kovářského čerta platí, že tak ochotně místo ní roznáší jakýsi ČERNOVAR..!“ Slovo padlo u jednoho formanského stolu jistě jen ze zlé žárlivosti , ale doletělo k Mandaleně a nemálo ji postrašilo. Že by se přece jen někdo o tajných obchodech doslechl? Tak se stalo, že kovářský tovaryš zase začal vysedávat v rohu a šenkýřka rejdila mezi hosty a rozdávala mnohoslibné úsměvy jako dřív. O Matěje celé večery raději ani cípkem sukně nezavadila, ale o to víc mu prý v soukromí dávala najevo, jaké je mezi nimi veliké tajemství. Koneckonců rakovničtí pivovarníci navzdory pražské konkurenci dodávali piva do Prahy piva stále víc a tak časem u pražačky nikdy nechybělo pravé rakovnické. (PR-bč)

Co možná nevíte Pro mnohé znalce piva Bakalář a sběratele pivovarských suvenýrů představuje vnadná žena sedící na sudu s nápisem „Kdo ženy miluje a Bakaláře pije, ať sto let žije“ známou tvář. Zdobila totiž reklamní předměty rakovnického pivovaru už v sedmdesátých a osmdesátých letech v dobách jeho největší slávy. Jak a kdy se „tváří“ rakovnic-

kého piva stala? Podle pamětníků nabídl v sedmdesátých letech velký obraz s tímto motivem rakovnickému pivovaru jeden z předválečných žateckých chmelařů, když se ocitl ve finanční tísni. Františkovi Pálovi se zalíbil, a tak ho odkoupil a ozdobil jím svoji ředitelskou kancelář. Přežil v ní desítky let v sousedství portrétů několika českých prezidentů. Ředitel Pála prý před některými návštěvami tajil, že předlohou k obrazu byla německá herečka. V předválečném Německu režisér Josepf von Sternberg natočil podle románu Heinricha Manna Profesor Neřád film

Modrý anděl. Profesora ztvárnil herec Emil Jannigs, známý vstřícností k nacistickému režimu… což se v Čechách vědělo. Partnerkou a „ženou z plakátu“ nebyl nikdo jiný, než největší hvězda německého filmového plátna Marlen Diettrich a padl na ni tím pádem stín „Neřádovy“ loajality. „Modrý anděl“ si ale s novou Říší nikdy nezadal. Marlen emigrovala v roce 1933 do Spojených států amerických a stala se proslulou bojovnicí za mír. Vysloužila si americkou válečnou medaili Svobody a byla rytířkou francouzského řádu Čestné legie.(bč)

PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

16 17 18 19 20 21 22

20 21 22 23 24 25 26

23 24 25 26 27 28 29

27 28 29

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

duben


březen


únor

leden


2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

19 20 21 22 23 24 25

16 17 18 19 20 21 22

26 27 28 29 30 31

23 24 25 26 27 28 29

30 31

30 PO ÚT ST ČT PÁ SO NE


1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

1 2 3

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

srpen


červenec


červen

květen

1

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

16 17 18 19 20 21 22

20 21 22 23 24 25 26

23 24 25 26 27 28 29

27 28 29 30 31



1 2 3 4 5 6 7

1 2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

17 18 19 20 21 22 23

22 23 24 25 26 27 28

24 25 26 27 28 29 30

29 30 31

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

prosinec


listopad


říjen

září

30 31

2012 tradiční pivovar v rakovníku

1 2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku

Recommend Documents