Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku

KVĚTEN 2015

BAKALÁŘSKÉ L ISTY Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku

„V pivovaru je stále co zlepšovat, i když rok od roku roste a technologicky mládne,“ říká generální ředitel Jiří Kovář

Základem našich úspěchů je dobré pivo V loňském roce oslavil Tradiční pivovar v Rakovníku, poslední pivovar vařící v regionu české pivo tradičním způsobem, 560. výročí pivovarnictví na Rakovnicku. Zeptali jsme se generálního ředitele Jiřího Kováře: „Co se loni podařilo a jak se bude pivovar rozvíjet v roce 2015?“ „Velmi mě těší, že od roku 2011 můžeme o našem pivovaru vždy říci, že uplynulý rok byl opět úspěšný. Už se to stává tradicí. Vydání tohoto čísla Bakalářských listů mi otvírá širší prostor, abych se s Vámi podělil o rekapitulaci roku 2014 a nastínil, co považujeme za nezbytné udělat v dalším období. V loňském roce jsme prakticky dokončili zásadní technologické a technické investice. Máme rovněž vybudovanou velmi kvalitní vnitřní strukturu jednotlivých oddělení, umožňující jejich vzájemnou flexibilní spolupráci. Tím jsme si vytvořili podmínky pro podporu dalšího růstu na tuzemském i zahraničním trhu a výsledky tomu odpovídají. Popularita značek Bakalář, Černovar i Pražačka roste. Na domácím trhu jsme velmi výrazně posílili pozici v lahvovém i v sudovém segmentu. V letošním roce jsme nastartovali další expanzi do regionů, kde byla loni poptávka po našem pivu vyšší, než naše možnosti operativního zásobování. Brzy nabídku rozšíříme o nealkoholické pivo. Pamětníci si jistě vzpomenou, že se v Rakovníku poprvé vařilo od roku 1977 pod názvem Pito. Z exportních trhů je třeba vyzdvihnout především Slovenskou republiku - tam obliba našich piv strmě stoupá a spolupráce s partnery je na velmi vysoké úrovni. Za to patří velké poděkování především kolegům v SR. V letošním roce opět očekáváme ambiciózní nárůst jak na Slovensku, tak i v ostatních exportních zemích. Už je jich na dvě desítky

a v zahraničí jsme loni prodali zhruba dvě třetiny ročního výstavu, který se přiblížil k hranici 100 000 hl. V současné době připravujeme expanzi do dalších evropských i zámořských zemí. Takže předpokládáme, že opět „tradičně“ uvaříme více piva, než v roce předchozím. Když roste výroba a prodej, stoupá i potřeba podpory prodeje ostatními odděleními pivovaru. Za všechny bych rád zmínil logistiku, zásobování a nákup, finanční a ekonomické oddělení, marketing.

Bakalář bude i nealkoholický V roce 1977 byl Pivovar Rakovník jako druhý pivovar v republice vybrán pro výrobu nealkoholického piva Pito. Do té doby ho vyráběl pouze pivovar Samson. Pro zvýšení trvanlivosti nealko piva bylo nutné zakoupit paster s výkonem 12 000 lahví za hodinu. První rok uvařil pivovar nealkoholického piva 7 500 hl, v roce 1978 dodal na trh už 20 000 hl. V devadesátých letech se mezi rakovnickými produkty objevilo také nealkoholické pivo Master, vyráběné podle licence Plzeňských pivovarů - v rakovnickém pivovaru má tedy výroba nealkoholického piva dlouhou tradici. Rakovnické nealkoholické pivo opět dozrává ve sklepích... a rakovnický sládek Radek Holopírek k této novince zodpověděl několik otázek. Proč jste se rozhodli opět vařit nealkoholické pivo? Bude nutné za tímto účelem třeba „doplnit“ technologické vybavení pivovaru? Hlavním důvodem je poptávka od našich stávajících zákazníků na nealkoholické pivo. Zároveň výrobou nealkoholického piva zaplníme poslední mezeru v našem výrobním portfoliu. Budeme tím vyrábět ucelenou řadu piv od výčepních světlých a tmavých, přes ležáky, speciály až k nealkoholickému pivu. Nealkoholické pivo se již zde v minulosti na stejné technologii vyrábělo, takže pro účely výroby nealkoholického piva nebude nutno dokupovat žádné nové technologie. Jak se vlastně vyrábí pivo bez alkoholu, když jednou z nejdůležitějších etap vaření piva je kvašení, tedy přeměna cukru na alkohol? Už jste ve své pivovarnické praxi vařil nealko pivo? Výroba nealkoholického piva je celkem složitá,

od výroby běžného piva se liší již od varny. Hlavní rozdíl je však na středisku spilka, kde se musí hlavní kvašení ve správný čas přerušit tak, aby vzniklo maximálně 0,5 % obj. alkoholu. Poté výroba pokračuje přes sklep a filtraci až do stáčíren. Ve své pivovarnické praxi jsem se podílel na výrobě Pita v letech 1987 – 1989, kdy jsem v pivovaru vykonával výrobní praxe během studií. Dále jsem se, již jako zaměstnanec pivovaru, na středisku filtrace podílel na výrobě již zmiňovaného Masteru. Jak velkou várku jste uvařili, jak se bude rakovnické nealko jmenovat a kdy se objeví na trhu? Várka, kterou jsme uvařili, má objem 200 hl. Naše nealkoholické pivo bude mít název Bakalář nealkoholický za studena chmelený a právě studené chmelení je něco, na co v případě našeho nealkoholického piva hodně sázíme. Na trhu se objeví ve druhé polovině května.

Třikrát na stupních vítězů

Kolegové z těchto úseků odvádějí vysoce profesionální práci a jsou oporou prodejním týmům pivovaru. Výroba a technika mají nastavena tvrdá pravidla a standardy k dosažení trvale vysoké kvality produktu. Dobré pivo je základem našich úspěchů na trhu. Také už několik roků získáváme řadu ocenění v degustačních soutěžích na pivních festivalech. Není snadné tyto úspěchy obhajovat v silné konkurenci, ale našim sládkům se daří každou várkou dokazovat, že opravdu umíme vařit dobré pivo. V loňském roce byla opět povýšena úroveň kvality technického a stavebního zařízení pivovaru. Investovali jsme více jak 20 mil. Kč do rekonstrukce rozvodny NN, kondenzátního hospodářství na varně a zařízení na středisku chlazení. Ve stáčírně sudů přibyla nová stáčecí linka na pětilitrové soudky, které mají na trhu velký úspěch. Odkoupili jsme přilehlý pozemek a rozšířili pivovarský dvůr o sklad obalů. Náš pivovar zkrátka roste, technologicky mládne a letos tomu nebude jinak. Připravujeme projektové dokumentace na výstavbu nové skladové haly, rozšíření ležáckého sklepa a rozsáhlou rekonstrukci chlazení. Na středisku varny obměníme čerpadla a zrekonstruujeme teplovodní hospodářství, nově dovybavíme regulací topné systémy… mohl bych ve výčtu ještě pokračovat. Práce a starostí je stále dost, ale když se daří, je příjemné sledovat, jak se pivovar mění k lepšímu. Chtěl bych kolegům za práci poděkovat a našim zákazníkům jménem nás všech, dnešních rakovnických pivovarníků, popřát příjemné chvíle s tradičním, českým, dobrým rakovnickým pivem. Zachovejte nám přízeň.“

Zlatá pivní pečeť pro RAKOVAR 560 udělala radost všem zaměstnancům pivovaru-na snímku zleva sládek Radek Holopírek, technolog Zdeněk Rieger a vařič Petr Tengler.

TÁBOR/ Slavnosti piva v husitském městě v roce 2015 oslavily jubilejní 25. ročník svého konání. Za čtvrt století se staly prestižním setkáváním pivovarníků jak z domova, tak ze zahraničí. Měřeno počtem zúčastněných v degustačních soutěžích hostí město Tábor každoročně největší akci svého druhu ve střední Evropě a jednu z největších ve světovém měřítku. V roce 2014 bojovalo o Zlatou pivní pečeť více než 700 vzorků piva z neuvěřitelného počtu 154 pivovarů z 19 zemí. Tradiční pivovar v Rakovníku loni získal stříbrnou PIVNÍ PEČEŤ 2014 pro Černovar světlý a bronzovou PIVNÍ PEČEŤ 2014 pro pivo Bakalář tmavé výčepní. Letos počet konkurentů opět stoupl – soutěže se zúčastnilo 180 pivovarů z Evropy, Asie i Ameriky. Degustační komisaři posuzovali v 28 kategoriích takřka 800 piv. Rakovnická piva byla úspěšná i v letošním ročníku. Nejcennější kov – ZLATOU PIVNÍ PEČEŤ v kategorii světlý speciál získal RAKOVAR. V prestižní kategorii světlý ležák Premium vybojoval Černovar světlý opět STŘÍBRNOU PIVNÍ PEČEŤ a obhájil tak loňskou pozici. STŘÍBRNOU PIVNÍ PEČEŤ (tedy umístění o stupínek vyšší než loni) získalo také pivo Bakalář výčepní tmavé.

Opakované úspěchy v soutěžích potvrzují vyrovnanou kvalitu piva

„Kapička štěstí je ale také potřeba...“ TÁBOR/V obrovské konkurenci na nedávných táborských Slavnostech piva 2015 získali rakovničtí pivovarníci tři cenné trofeje. Ing. Veronika Čapková, vedoucí oddělení kvality rakovnického pivovaru, byla tradičně jedním z odborných degustátorů, kteří rozhodovali o medailích. Zodpověděla nám několik otázek.

úspěch u zákazníků. Očekávali jste, že zaujme také odborníky, degustační komisaře? „Rakovar byl připraven k 560. výročí pivovaru a jestli to tak mohu říci, tou „nejtradičnější z tradičních“ českých technologií, rmutováním na tři rmuty. Je to speciální, tedy silnější (čtrnáctistupňové) světlé pivo určené spíše ke svátečním příležitostem, které vyniká plností a vyvážeností chuti. Moc nás potěšil zájem zákazníků, ti jsou nejdůležitější. A to, že ho mezi 41 konkurenty nepřehlédli ani odborní degustátoři v Táboře, udělalo všem v pivovaru obrovskou radost.“ Hodnotila jste letos některá rakovnická piva? „Jistě, byla jsem v komisích prakticky všech kategorií, kde jsme měli svá „želízka v ohni“. Jedinec ale nemůže nic ovlivnit, protože odborné soutěže jsou anonymní. To znamená, že degustátor dostává vzorky označené jen čísly. V základních kolech bývají degustátoři rozlosováni tak, že „své“ pivo k hodnocení nedostanou. Pokud ve čtvrtfinále, semifinále či ve finále svoje pivo poznají a podlehnou pokušení dát mu „protekční“ umístění, jeho názor je korigován hlasy ostatních členů komise. Navíc, jak už jsem kdysi řekla, je věcí cti každého degustátora hodnotit podle pravidel a svého nejlepšího vědomí a svědomí. Každé ocenění získané v takové soutěži je tedy rozhodně úspěchem, ale úspěchem, který do budoucna zavazuje. Jediné, co pro věc můžeme opravdu udělat, je dál udržovat a vylepšovat kvalitu našich piv a spoléhat se na to, že budou chutnat. Zkrátka vařit Dobré pivo.“ Díky za rozhovor.

Degustační komise v plné práci – ing. Veronika Čapková třetí zleva v první řadě.

Rakovnické pivo si vede úspěšně na Slavnostech piva v Táboře už třetím rokem - tmavý výčepní Bakalář a Černovar Světlé dokonce opakovaně - o čem to svědčí? Je těžké úspěchy obhajovat? „Nemohu odpovědět jinak, než že to svědčí o tom, že naše piva chutnají a že se dokáží prosadit i v opravdu velké konkurenci. Jen pro ilustraci - v kategorii prémiových ležáků, které bývají „vlajkovou lodí“ mnoha pivovarů, soutěžilo letos 48 značek. A opakované úspěchy? Myslím, že ty svědčí o tom, že je kvalita našich piv vyrovnaná, že si udržují svůj charakter. Na začátku každé soutěže jsme ale na stejné startovní čáře jako naši „soupeři“ a všichni doufáme, že zrovna to naše pivo… V každém případě je potřeba i ta pověstná „kapička štěstí“. Proto si opravdu vážíme každého ocenění našeho piva.“ Nejcennější trofej – Zlatou pivní pečeť – získal letos Rakovar. Mimořádná jubilejní várka měla obrovský

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

KVĚTEN 2015

Zájem o rakovnické pivo roste

Když se řekne dobrá hospoda...

„Celkový prodej sudového piva na českém trhu klesá, našeho piva se prodává rok od roku více,“ říká obchodní ředitel rakovnického pivovaru v Rakovníku Radek Sionko. Z loňského výstavu 97 357 hl prodal Tradiční pivovar v Rakovníku 34 088 hl na domácím trhu. Oproti roku 2013 stoupla tedy obliba značek Bakalář, Černovar a Pražačka v českých restauracích a domácnostech o 40 procent. Podíl českého trhu vzhledem k celkovému výstavu činil 35 %. „Je to pro náš pivovar velice slušný výsledek. Přestože je český trh dost významně přeplněn stávajícími i nově vznikajícími značkami, prodej rakovnického sudového piva výrazně rok od roku roste. Základem pro takové navyšování je bezesporu kvalitní produkt vařený klasickou technologií. Pokud k tomu přidáte i dobrou cenu a především vynikající služby zákazníkům, vyjde vám z této rovnice úspěch,“ vysvětluje Radek Sionko. „Naším prvořadým cílem je spokojený zákazník. Ke každému přistupujeme vždy individuálně a snažíme se mu naslouchat, vstřebávat veškeré jeho informace, požadavky, připomínky a ty pak společně řešit. Jsme jakýmsi partnerem pro naše zákazníky a měřitelné hodnoty prodejů nám ukazují, že jdeme správnou cestou. Víme, že to bude ještě dlouhá cesta. V prvé řadě chceme plnohodnotně obsadit trh v Čechách. Zatím se nám daří samozřejmě v Rakovníku a jeho okolí, ale také

v jiných regionech už je značka Bakalář povědomá. Zejména v Praze a Středočeském kraji, dále v kraji Libereckém, přes Ústecký, Karlovarský až po část Plzeňského. Tam všude bychom rádi dále posilovali. V ostatních oblastech začínáme teprve vystrkovat růžky a úkolem obchodního týmu v těchto regionech je zajistit fungující distribuci a nové zákazníky. Jakmile toho dosáhneme, budeme přemýšlet o dalším kroku a tím bude vstup do oblastí vzdálenějších. Po Čechách přijde na řadu Morava, ale to již moc předbíhám. Raději dělejme postupné, důsledné krůčky, než bezhlavé skoky. Ruku v ruce se sudovým pivem jde samozřejmě lahvové. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, ale tam, kde již působíme v oblasti sudového piva, zvyšuje se poptávka po lahvovém. Proto i v prodeji lahvového dosahujeme každoročních nárůstů. Loni to bylo o víc než 45 % oproti roku 2013. Kdybychom srovnali mapu pokrytí sudovým pivem a lahvovým, vyšla by nám téměř totožná. Kde se naše pivo točí v hospodách, tam ho vyžadují zákazníci v obchodech. Snažíme se toho dosáhnout při ročních jednáních s obchodními řetězci. Od rozšíření do dalších oblastí Čech si slibujeme větší plošnou dostupnost piva Bakalář.“

Od roku 2010 stoupl export značek Bakalář, Pražačka a Černovar pětinásobně

Rakovnický export má také tradici Tradiční pivovar v Rakovníku je dnes výrazně proexportní společností, což dokládá nejen jeho vnitřní uspořádání, ale i reálná obchodní čísla. V roce 2014 prodal na zahraničních trzích téměř 65 % veškerého uvařeného piva. konzumenty a proto se chuťově liší od tradiční značky Bakalář, určené historicky především pro české milovníky piva. V roce 2010 činil export rakovnického piva 3 670 hl z celkového výstavu 12 525 hl, v roce 2011, kdy se už kromě Bakaláře vyvážely i obě exportní značky, to bylo téměř sedmkrát více, tedy 25 104 hl z výstavu 34 923. Růst exportu pokračoval plynule i nadále až k 63 269 hl z loňského roku. V roce 2010 bylo nejprodávanější pivo Bakalář světlý ležák v půllitrové láhvi a od roku následujícího je to Pražačka také v půllitrové láhvi. Nejvýznamnějším odbytištěm je pro naše piva trh Ruské federace. Z evropských zemí je největší vývoz na Slovensko, kde se výborně daří všem našim značkám.

Rakovnické pivo se v estonských marketech mezi konkurencí rozhodně neztratí.

Pivovar vyvážel své pivo i v dobách, kdy byla, v rámci plánovaného a řízeného hospodářství, na vývoz určena pouze piva dvou českých „exportních“ pivovarů a to Pilsner Urquell a Budějovický Budvar. Náš pivovar přesto vyvážel značné objemy světlého ležáku Bakalář do tehdejšího Sovětského svazu a pivo šlo i do Maďarska. Není bez zajímavosti, že pivovar v Rakovníku měl v té době v sortimentu i speciální „exportní“ pivo Rakovar, které v loňském roce na oslavu 560. výročí vaření piva v Rakovníku opětovně uvařil současný sládek a pochutnali si na něm, kromě českých štamgastů i ti slovenští, dnes už vlastně zahraniční, zákazníci. V druhé polovině roku 2010 Tradiční pivovar v Rakovníku začal po změně vlastníka s přípravou exportních značek piv Černovar a Pražačka. Jejich receptury byly zacíleny na evropské a světové

Při hodnocení úspěšnosti vývozu našich piv do jednotlivých zemí však nejsou důležité pouze ekonomické ukazatele, tj. objem prodaných hektolitrů, ale také možnosti pro budování značek a přípravu budoucího postavení našich produktů na daném trhu. Z tohoto pohledu je například velmi zajímavý a perspektivní trh nevelké pobaltské republiky Estonsko, který sice čítá pouhých 1 300 000 obyvatel, ale naše piva tam již nyní zaujímají prémiové pozice v řetězcích a velmi dobře se uplatňují i v gastronomii. Být exportně úspěšný vyžaduje nejen vysoké nároky na kvalitu a chuť produktu, ale přináší i mnoho organizačních výzev a každodenních komplikací pro všechna oddělení v pivovaru, ať se jedná o cizojazyčné etikety, speciální balení nebo náročné nakládání kontejnerů, kde musí zboží přežít bez úhony několikatýdenní cestu lodí. Ovšem, když vám potom Australanka v Koreji vypráví, že také pije nějaké české pivo a po návratu do Austrálie pošle fotky Bakaláře z australské restaurace, víte, že to stojí za to. Ing. Zuzana Pittnerová ředitelka exportního oddělení

MŠEC/Dobrá hospoda potřebuje dobrého hospodského, dobrého kuchaře a dobré pivo... na tom se v nejrůznějších průzkumech shodují gastronomičtí odborníci i štamgasti. Dobré také je, když pohostinské zařízení hostům nabízí příjemné a zajímavé prostředí. Jak je na tom v současné době znovuotevřená Restaurace Na Knížecí ve Mšeci? Dobrý hospodský

U frekventované silnice z Řevničova na Slaný je restaurace Na Knížecí nepřehlédnutelná a často tu opakovaně zastavovali na oběd řidiči-profesionálové i rodiny s dětmi na výletech, protože bývala vyhlášená svojí kuchyní. V poslední době hostů ale ubývalo a dobrá pověst se vytrácela. Loni koncem roku bylo Na Knížecí dokonce měsíc zavřeno a obec hledala nového nájemce. Po výběrovém řízení se zastupitelé v čele se starostkou Libuší Bestajovskou rozhodli svěřit hospodu Davidu Zárubovi. Ten úspěšně provozuje hospodu Na hřišti TJ Kladno a řekněme rovnou, že si přibral k dosavadnímu podnikání nemalé sousto. „Slíbil jsem, že se budu o restauraci dobře starat,“ vysvětluje stručně svoje vítězství ve výběrovém řízení. „Tahle budova je stará čtyři století a Mšec si zaslouží, aby z ní opět byla klasická historická hospoda. Bude to stát hodně úsilí i peněz, ale myslím, že si s obcí rozumíme.“ Na Knížecí ve Mšeci je od ledna opět otevřeno. Opravený hlavní lokál čeká ještě výměna oken. Vkusně ho zdobí starožitnosti, které pan Záruba dlouhé roky sbírá, a časem přibudou americká kamna. V jedné místnosti plánuje nový nájemce salónek pro firemní akce, v další hernu s kulečníkem, fotbálkem, šipky...jen klasickou hospodskou zábavu, žádné herní automaty. Už dnes je vedle restaurace směrem do ulice pěkná zahrádka, ale za budovou zanedbaný prostorný dvůr se staletými stromy. Sloužil dlouhé roky spíše jako skladiště starého haraburdí. David Záruba si tady dovede představit klidné letní zahradní posezení s dětským hřištěm... tak nějak vidí budoucnost svého podnikání. Práce až nad hlavu.

Dobrý kuchař

V kuchyni vládne pan Blažej Turoň , který si zakládá na staročeské kuchyni. Vařil ale také na Slovensku a v Itálii. Hovězí guláš na jídelníčku v restauraci Na Knížecí má zase prý trochu maďarský „šmrnc“,

protože guláše se učil vařit v Budapešti. Svého času spolupracoval s Pražským kulinářským institutem při přípravě jídelníčku pro Pražský hrad za prezidenta Klause, zkrátka mistr kuchař, který umí vařit skvělé pokrmy a trvá na tom, že dobré jídlo se dá připravit jen z dobrých surovin. Proto je vyžaduje a nový hostinský jeho požadavek respektuje. Kuchyně Na Knížecí je tedy opět prostě perfektní.

Mistr kuchař Blažej Turoň

Dobré pivo

Ve Mšeci Na Knížecí došlo ještě k jedné zásadní změně – z pípy teče od začátku letošního roku pivo z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Dobré pivo, v případě pana Záruby prověřené štamgasty z kladenské restaurace Na hřišti. Ostatně stejně jako v desítkách bakalářských restaurací v rakovnickém regionu a po celé republice. Dobré pivo, dobrý kuchař, dobrý hostinský a samozřejmě dobrý personál. Zdá se, že nic nebrání tomu, aby se do restaurace vrátily staré dobré časy. Kontakt: Restaurace Na Knížecí, Mšec 53, 270 64 David Záruba, tel. 736 486 292

Pivní škola Monika PRAHA/ Martin Skála s partnerkou Monikou Jirků provozují několik restaurací. V Rakovníku třeba Pod Václavem, Na nádraží, Hájenku, Radniční sklípek, Falco...několik dalších je v Praze. Každá je specifická, až na dvě se ve všech čepuje rakovnické pivo. Takový široký záběr s sebou nese řadu starostí. „Hlavně s personálem,“ podotýká pan Skála. Podniká v pohostinství už více než dvě desetiletí a protože je profesí kuchař a také partnerka je „z branže“, mají na své zaměstnance vysoké nároky. „Kdyby každý dělal svoji práci zodpovědně a pořádně, žádné problémy by nebyly,“ shrnuje naše povídání Martin. Rozhodně ale nemá problémy s pivem z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Je dobré a hostům chutná prakticky všude. Teď si bakalářskou desítku, jedenáctku a dvanáctku od listopadu pochvalují i štamgasti v Krči, kde s partnerkou otevřeli Pivní školu Monika. Aby byl vstup rakovnického piva do téhle pražské čtvrti stylový, hrál k pivu prvním hostům rakovnický Brass Band - a nemělo by to být naposledy, protože také hostům „chutnal“. Dobré pivo za slušnou cenu, dobrá kuchyně, svatby a další akce...s tím mají oba partneři bohaté zkušenosti a tak si představují budoucnost téhle pražské restaurace. Navíc ještě „pivní škola“, která by měla zahájit činnost za několik měsíců.

„To je projekt Moniky, zatím se tisknou dokumenty. Žákovské knížky, vysvědčení, restaurace bude vypadat trochu jako třída,“ víc Martin Skála zatím prozradit nechce. A hlavním cílem školy prý bude naučit žáky - štamgasty pít rakovnické pivo. Proč ne, štamgasti jsou leckde hraví...tak ať je pivní škola baví. Kontakty: Pivní škola Monika, Štúrova 55, Praha 4 – Krč, tel. 608 584 446

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

KVĚTEN 2015

Na hradech se čepuje tradiční rakovnické pivo RAKOVNÍK/Restauraci U zlatého hroznu není třeba příliš představovat. Už dvaadvacet roků ji provozují, rozšiřují a vylepšují manželé Magdalena a Rostislav Menzlovi. Dnes je v zajímavých restauračních prostorách domu č.p. 78 v Palackého ulici k dispozici 70 míst, nekuřácké posezení, salonek pro třicet osob, letní zahrádka...samozřejmě teplá i studená jídla a bohatý sortiment nápojů včetně moravských vín. S tradičním pivovarem restaurace téměř sousedí, proto dobré „ domácí pivo“ značky Bakalář na čepu U zlatého hroznu chybět snad ani nemůže. Restaurace ( i vinárna ) U zlatého hroznu je takříkajíc „zavedená“, dobrou kuchyní vyhlášená, v rakovnickém pohostinství nepřehlédnutelná a oblíbená. „V době oběda tu někdy bývá fronta..,“ podotýká paní Menzlová. Návštěvu rozhodně doporučujeme. U zlatého hroznu v Rakovníku, Palackého 78, otvírají od pondělí do pátku v 10.30 hod, v sobotu v 19.00 hod. V neděli je zavřeno.

pivu čím dál více turistů a zejména cyklisté. Zprávy o znovuzrozené kvalitě značky Bakalář se tak šíří „ústním podáním“ do daleka, jako se v roce 1414 šířily zprávy o Janu Husovi, kterého na Krakovci téhož roku hostil Jindřich Lefl z Lažan, před cestou na kostnický koncil. Mistr Jan zůstane na hradě jednou pro vždy nejvzácnějším návštěvníkem. Po sezóně hospoda více méně osiří a otevírá se jen v podvečer věrným místním štamgastům. To ale neznamená, že Menzlovi nedovedou kdykoli na přání uspořádat v hospodě na Krakovci velkolepou svatbu či jinou sváteční akci.

Hradní krčma na křivoklátském nádvoří.

Rodinná oslava v hospodě na Krakovci.

Vedoucí prodeje Richard Röder(vlevo) a manželé Menzlovi.

KRAKOVEC/Možná je také na veřejnosti známo, že manželé Menzlovi provozují už dlouhé roky hospodu nedaleko hradu Krakovec. Takže pan Menzl může dát k dobru historku, jak netrpělivě čekali tamní štamgasti na první sud Bakaláře, když rakovnický pivovar v roce 2004 po sedmi letech nečinnosti uvařil s velkou slávou opět první várku. Dnes si kromě starousedlíků a chalupářů pochutnává v sezóně na rakovnickém dobrém

KŘIVOKLÁT/Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším hradům v Česku...a je také jednou z nejnavštěvovanějších českých památek. Počet návštěvníků hradních prostor v posledním desetiletí každoročně překračuje stotisícovou hranici a další desetitisíce přilákají atraktivní akce na hradním nádvoří. Jarmarky, koncerty, Křivořezání, divadelní festivaly... v roce 2015 to bude neuvěřitelných 63 dnů zajímavého dění. České dráhy na některé z nich vypravují z Prahy speciální vlaky. Přidejme svatby, letitý zájem filmařů ...hrad Křivoklát si dnes trochu oddychne jen v zimě. Nebylo to tak vždycky. Před půl stoletím bydlelo v hradních prostorách na prvním nádvoří v obecních bytech jedenáct rodin a na hradním dvoře pobíhaly většinu času jen „hradní“ děti. I prostory dnešní Hradní krčmy na nádvoří sloužily kdysi jako dva byty.

Hradní krčmu provozují manželé Menzlovi od června loňského roku. Časy se změnily, hrad Křivoklát je atraktivní turistický cíl a pro podnikatele v gastronomii určitě mimořádně zajímavá příležitost. Návštěvníci právem očekávají, že na úrovni jedinečné kulturní památky bude na Křivoklátě i hradní pohostinství. Samozřejmě platí zásada „když je otevřený hrad, je k dispozici i občerstvení a pohoštění“. A hrad je otevřený prakticky celoročně. Hradní krčmu noví nájemci částečně zrekonstruovali, dovybavili kuchyni... i posezení v Hradní krčmě musí být příjemnou vzpomínkou na návštěvu starobylého hradu. Tomu odpovídá interiér restaurace, jídelní lístek a samozřejmě i české regionální pivo z tradičního rakovnického pivovaru. Stejně spokojeni musí z hradu odjíždět i svatebčané, účastníci firemních večírků nebo rodinných slavností. Hrad Křivoklát nabízí spoustu možností strávit v jeho zdech příjemné chvíle a získává dnes věhlas nejen kvůli bezmála tisícileté historii. Pan Menzl přiznává, že má hrady rád a jednou si prý na Křivoklátě prohlédne i prostory, kam se návštěvníci nevodí. Jenomže zatím je práce takříkajíc nad hlavu. Nejvíce při zmiňovaných akcích, protože třeba při

nedávných Velikonocích zajišťovali Menzlovi po tři dny na hradním nádvoří přeplněném stánkaři i návštěvníky veškeré občerstvení. Při letošním tradičním Křivořezání, plánovaném na 8 dní, by zase chtěli nabídnout umělcům řezbářům po celou dobu celodenní stravování. S nápady práce přibývá...tak ať se daří.

Uvnitř si můžete dopřát nefalšované hradní posezení.

Kontakty: telefon 313 512 334, mobil 731 483 179, email: [email protected]

FOTOSOUTĚŽ

S rakovnickým pivem nejdál, nejvýš, nejhlouběji Milí příznivci rakovnického piva, připravili jsme pro Vás jednoduchou fotografickou soutěž, která bude vyhodnocena koncem letošního roku. Pokud se chcete soutěže zúčastnit, posílejte nám zajímavé fotografie, které pořídíte s některým z našich piv značky Bakalář, Černovar nebo Pražačka spolu s kontaktem na sebe a popisem kdy a kde jste fotografii naší lahve, plechovky či našeho točeného piva pořídili. Soutěžní fotografie s bližšími informacemi můžete poslat elektronicky na adresu [email protected], poštou na adresu Tradiční pivovar v Rakovníku, Havlíčkova 69, 269 01 Rakovník nebo vložit na náš profil na https://www.facebook.com/pivobakalar.

Soutěžní fotografie budou rozděleny do tří kategorií: 1. 2. 3.

Zeměpisně nejdál od Rakovníka V nejvyšší nadmořské výšce V nejnižší (záporné) nadmořské výšce Dále můžete získat zvláštní cenu za nejzajímavější fotografii „mimo kategorie“.

První tři vítězné fotografie z každé kategorie budou uveřejněny na našem facebooku, webu a koncem roku i v Bakalářských listech a budou odměněny balením našeho piva a reklamními předměty. Uzávěrka soutěže je 30. září 2015.

O pivu odjinud

Utýraná Tirana Silnice už několikrát skončila a opět začala. Mezitím je uježděné pole. Máme za sebou sever Albánie, města i hory, a ochutnat albánské pivo bylo zatím nemožné. Vypadá to tak, že místní chtějí být světoví, a proto i tam kde je pípa se prodává raději pivo v plechovce, pokud možno z Belgie či Holandska. Naší touhu po místním moku nemohou zdejší hospodští pochopit. „Dejte si belgické, to naše tu bylo celý roky.“ Tahle věta vystihuje vše. Mě ale neuspokojí. Pod koly opět chvíli drnčí nový asfalt a auto míří do Tirany. Město není nijak vábné a paneláky střídají jen novější paneláky. Šeď a monotónnost rozbíjí všudypřítomné národní vlajky a pravidelně se střídající sochy Hodži a Skanderberga. Tito národní hrdinové shlížejí na ulice a náměstí, kde hledám hospodu s čepovanou Tiranou (tak se albánské pivo překvapivě jmenuje). V kruzích se

dostávám až k místnímu pivovaru, kde v sousední ulici je opravdu vývěsní štít „Birra Tirana“. Existence pípy naději ještě o kus zvyšuje. Prázdná hospoda a těžký teplý odér naději naopak snižují. „Máte pivo? Točené? Tiranu?“ Dvě zakývání hlavou a jedno zavrtění. Chlapík vidí smutek a zklamání, které vstupuje do tváře mé i mých společníků. „Kluk pro Tiranu sjede na kole, tady to nikdo moc nepije, ale musíte zaplatit aspoň půlku sudu.“ Tentokrát kýváme my. A skutečně, kudrnatý klučina, tak deset let starý, se za pár minut vrací se soudkem a sotva s ním smýká po podlaze. Za okamžik stříká teplé a natřesené pivo z pípy do půllitrů. „Vy nemáte chlazení?“ zjišťujeme opatrně. „Jen na druhé pípě.“ A tak po dvoutýdenním pachtění se za místním pivem pijeme neskutečně teplý mok za cenu poloviny sudu. „Tak nám roztočte ještě jedno…“ Jakub Moravec

Pivní fórum www.pivobakalar.cz Návštěvníkům pivního fóra jistě neunikla novinka na webových stránkách pivovaru - www.facebook. com/pivobakalar. Máte možnost sdílet názory a diskutovat s přáteli Tradičního pivovaru v Rakovníku. Iveta 3.5.2014 Dobrý den, moc děkuji za pivo, které vaříte. Ráda si dám dobré pivo a to Vaše je opravdu grunt. Měla jsem ráda ........., ale po zásahu ......... se nedá pít. Tak vařte takhle dobře dál a bude spousta lidí spokojená. Díky Miloš 03.3.2015, 14:01:06 Zdravím Vás z Jižní Moravy, nedávno jsem ochutnal jako věc naprosto neznámou váš ležák za studena chmelený, musím říct, že ač jsem povoláním vinař a ani piva moc nevypiju...je skvělý. Kam se na ňho hrabou další pivka, stal se mým oblíbencem a i když pivo piju spíše svátečně, tak právě on se stal tím pravým svátečním zážitkem. Posílám Vám do pivovaru velkou pochvalu Filip Pavelka 15.2.2015, 23:10:56 Zdravím ze Žatce. Vaše vynikající za studena chmelený ležák je u nás občas k sehnání pouze v Kauflandu. Proč nemáte svoji hospůdku v Žatci - vždyť je to pár kilometrů. F.P. Mejla 20.1.2015, 14:38:35 Vaše „sladolahoda“ 560 je skvělá, paradoxně jsem ji

ochutnal až v Košicích, což svědčí o výborné práci vašeho slovenského obchodního zástupce. Jen tak dále. Roman 18.1.2015, 9:46:52 Dobrý den, nejlepší pivo od Bakaláře je medový speciál Kouťák z Limbu 31.12.2014, 11:59:13 Přeju do Rakovníka Richardovi a všem z pivovaru hodně zdaru a hodně vydařených várek jako je jubilejní Rakovar. Rád si na něj opět do Limbu zajdu. :) Pokud ovšem ještě v novém roce bude. Martin 28.12.2014, 9:53:54 Zachovej nám Hospodine Bakaláře i naši zem! Do nového roku přeji z Loun vše dobré. Jarda 18.12.2014, 17:21:44 Konečně jsem našel na trhu pivo, které mi bezezbytku chutná a nemusím hledat dál. Váš řezaný výčepní Bakalář se stal pivem mého srdce. Jen škoda, že se nelehko shání a ve velkém Tescu ho ani nemohu koupit ve větším balení... zdravím. ([email protected]) (V zájmu autentičnosti uveřejňujeme příspěvky bez korektury. Pivní fórum v plném rozsahu najdete na našich webových stránkách.)

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

KVĚTEN 2015

jediné nealkoholické za studena chmelené BAKALÁŘ NEALKOHOLICKÝ ZA STUDENA CHMELENÝ Toto jedinečné nealkoholické pivo je vařené speciálním výrobním postupem a za studena chmelené sušeným hlávkovým chmelem. Právě Žatecký poloraný červeňák mu během ležení v tancích dodá ničím nenahraditelnou chuť a vůni dobrého piva.

Dobré pivo z Rakovníka. BAKALÁŘ SVĚTLÝ LEŽÁK - PREMIUM Oblíbený ležák plné chuti, vařený podle tradiční receptury. Vyznačuje se chmelovou hořkostí, tmavě zlatou barvou a bohatou pěnou. Obsah alkoholu: 4,9 % obj.

BAKALÁŘ MEDOVÝ SPECIÁL Oblíbené světlé speciální pivo medové barvy s plnou bohatou a hřejivou chutí, která se snoubí s chmelovou hořkostí a je doplněna doznívajícím podtónem chuti lesního medu. Obsah alkoholu: 5,8 % obj.

BAKALÁŘ SVĚTLÉ VÝČEPNÍ

BAKALÁŘ SVĚTLÝ LEŽÁK 11 %

BAKALÁŘ TMAVÉ VÝČEPNÍ

BAKALÁŘ ŘEZANÉ VÝČEPNÍ

Osvěžující pivo vyrobené podle tradiční receptury. Je charakteristické vyváženou chutí, příjemnou hořkostí, čistou vůní, zlatou barvou a bohatou pěnou. Obsah alkoholu: 4,0 % obj.

Plnější pivo zlaté barvy vyráběné pouze pro gastronomii. Je charakteristické vyváženou chutí, středním řízem, příjemnou hořkostí, vysokou pitelností a nezaměnitelným chmelovým aroma. Obsah alkoholu: 4,5 % obj.

Velmi úspěšné a oblíbené pivo temné barvy a bohaté sladové chuti doplněné výraznou chmelovou hořkostí. Obsah alkoholu: 3,8 % obj.

Plnější pivo rubínové barvy, s jemnou příchutí karamelu a nádechem chmelové hořkosti. Obsah alkoholu: 4,2 % obj.

BAKALÁŘ SVĚTLÝ LEŽÁK ZA STUDENA CHMELENÝ

BAKALÁŘ SVĚTLÝ LEŽÁK ZA STUDENA CHMELENÝ ČERSTVÝM CHMELEM

BAKALÁŘ NEALKOHOLICKÝ ZA STUDENA CHMELENÝ

Jedinečný světlý ležák vařený klasickou technologií a za studena chmelený sušeným hlávkovým chmelem. Je charakteristický plnou vyváženou chutí dosaženou dokonalým souzněním chlebnatosti sladového základu s výraznou příjemnou chmelovou hořkostí a po napití zaplní celá ústa. Bohaté chmelové aroma dodávají pivu sušené hlávky Žateckého poloraného červeňáku, které se v něm macerují po celou dobu ležení. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

Toto unikátní pivo má vyšší původní stupňovitost, sytě zlatou barvu s temnými odlesky a hustou krémovou pěnu. Jeho plná vyvážená chuť s výraznou bohatou hořkostí je dána dokonalým spojením chlebnatosti sladového základu s chutí čerstvého chmele macerovaného v pivu po celou dobu ležení. Chuťové vlastnosti piva jsou podtrženy bohatým chmelovým aroma Žateckého poloraného červeňáku, které doplňuje čistá vůně sladů spojená s jemnými bylinnými až kořeněnými závany vůně čerstvého chmele. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

Jediné nealkoholické pivo za studena chmelené. Jeho vyvážená chuť je dána dokonalým spojením sladového základu vařeného s vysoce kvalitním chmelem a sušeného hlávkového chmele macerovaného v pivu po celou dobu ležení. Bohaté chmelové aroma jedinečného Žateckého poloraného červeňáku dodává nealkoholickému pivu nezaměnitelnou a ničím nenahraditelnou vůni a chuť. Obsah alkoholu: max. 0,5 % obj.

RAKOVAR Výjimečné pivo vařené na tři rmuty. Má překvapivě bohatou, lahodnou a vyváženou chuť, danou dokonalým souladem hutné chlebové plnosti sladového základu a výrazné a zároveň jemné chmelové hořkosti. Tato geniální kombinace protikladů vytváří ojedinělé chuťové souznění podpořené nádhernou čistou vůní sladu a chmele. Obsah alkoholu: 5,8 % obj.

BAKALÁŘSKÉ L ISTY

KVĚTEN 2015

Bakalářská jedenáctka prolamuje limity LITVÍNOV/Náměstí Míru zalité ranním jarním sluncem působí malebně. Mnohé opravené staré domy si zachovaly historické fasády. Příjemně překvapí také interiér restaurace Nad pasáží (dříve U draka) v 1. patře jednoho z domů. Náměstí jako na dlani, čisto, útulno a zatím prázdno. Kolem jedenácté se začínají trousit první hosté a servírka Michaela nás informuje: „Hodně lidí k nám chodí až na obědy, otevíráme v 10.00 hodin.“ Restauraci provozují Petr a Irena Hrabákovi. Blíží se poledne, takže za paní Irenou pro další informace musíme do kuchyně, kde v roli kuchařky dokončuje denní menu. Zelňačka, svíčková na smetaně, hovězí na hříbkách, vepřová kýta po selsku, přírodní řízek...

Na pivovarském dvoře v Kutné Hoře se loni čepoval Bakalář

Pivo jako křen

narozeniny, umíme pohostit svatebčany nebo připravit rauty pro firemní večírky nebo maturanty“, dodává. Hrabákovi si rozhodně na nedostatek práce a zákazníků stěžovat nemohou. Jejich působení v gastronomii na severu Čech je přímo „nadlimitní.“ Kromě restaurace Nad pasáží provozují ve městě také Club Dustin (U čerta) a pivnici Základna, v nedalekém Mostě Bar ORZA a hospodu Korbel. Všude se čepuje (a chutná) jedenáctka z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Nejnovějším článkem v „bakalářském pivním řetězci“ je restaurace U Karbanů v Horním Jiřetíně, městě ohroženém prolomením uhelných limitů. Držíme palce – ať tamním štamgastům pípy s rakovnickým pivem nikdy nevyschnou.

Restaurace Nad pasáží - zleva servírky Michaela a Zlatuše, podnikatelka Irena Hrabáková a kuchařka Ivana.

česká klasika za příjemné ceny kolem 80 Kč. K tradiční české kuchyni čepují Nad pasáží tradiční české pivo z Rakovníka. „ Máme dobrou pověst, na obědy k nám chodí pravidelně hodně lidí a naše ceny odpovídají zdejší kupní síle,“ vysvětluje paní Irena. Restaurace má ještě jednu zvláštnost, zavírá každý den v 18.00 hodin. „Tady zavírají všichni, náměstí se vylidní, o posezení u večeře není zájem,“ dodává. I tak se může projevovat velká nezaměstnanost v kdysi bohatém hornickém městě. „ Ale slaví se u nás občas

KUTNÁ HORA/Pivovar v Kutné Hoře prožívá těžké roky. Nadnárodní pivovarská společnost ukončila výrobu v roce 2009 a zastupitelé hledají nového vlastníka. Podmínkou prodeje je obnovit do dvou let výrobu piva, která se v tamním pivovaru datuje od roku 1573. Těžký úkol... pivovar je pustý, bez technologií a „ožívá“ jen občas. Například při loňském RAMBAJSFESTU, kde zahrálo 24 DJ.

rické kořeny proslulý malínský křen, mezi kuchaři a gurmány doslova gastronomický pojem. Takže je v Církvici velice populární strouhání křene „na čas“. Na čepu je pivo Bakalář a velice chutná...že by se právě v malínské oblasti kdysi zrodilo úsloví „pivo jako křen?“

„Bylo to organizačně náročné, ve dne se hrálo venku a v noci uvnitř pivovaru, ale zdařilé...takže plánuji na letošek 2. ročník,“ říká kutnohorský podnikatel Pavel Gabriel. „A rakovnické pivo chutnalo, poznali jsme to na výtoči.“

V centru Kutné Hory Pavel Gabriel nedávno v historickém domě vybudoval další podnik. „Otvíračka novýho MUSIC BARU PEKLO DNE 06.03.2015 SPECIAL GUEST --- DJ MARO (Prago Union /

U pekelné bakalářské pípy podnikatel Pavel Gabriel (vpravo) a vedoucí prodeje Jiří Novák.

Pan Gabriel podniká na více frontách. V pronajatých prostorách kulturního domu Na velké v nedaleké Církvici peče, vyrábí, prodává a rozváží bagety a pizzy, v sále kulturního domu pořádá společenské akce. Samozřejmě s muzikou a nejen pro mladé, jak by se zdálo. „Stejně zdařilý může být večer s harmonikou nebo hasičský ples,“ dodává. Oblíbené jsou prý v obci i soutěže, třeba karetní turnaj v „prší“. Na Kutnohorsku má ale také histo-

Kontakt: Horní Litvínov, náměstí Míru 2149, PSČ 436 01, tel. 607 702 542, e-mail: [email protected]

3. 7.–5. 7. 31. 7. 8. 8. 15. 8.

Litoměřický Kořen v Litoměřicích

7. 8.–9. 8. 5. 9. 5. 12.

Rack Reyd v Žerotíně



Závodí Beroun v Berouně u řeky Litoměřické pivní slavnosti v Litoměřicích na náměstí

Advent na pivovarském dvoře

Krásně klenuté sklepní prostory, světelné efekty dýchající s hudbou, zatím převážně elektronickou, ale čas ukáže, zda si do Pekla časem nenajde cestu i hudba živá. Na čepu je tradiční české pivo Bakalář a Černovar. Kontakt: Music bar Peklo, Jakubská 100/1, tel. 607 218 796.

ÚSTÍ NAD LABEM/Štamgasti nedávno znovuotevřené pivnice Garáž v Šrámkově ulici v Ústí nad Labem možná nevědí, že s novým hostinským si mohou o pivu povyprávět opravdu na úrovni a ob-

spokojenosti tamních štamgastů, pivo z Rakovníka. „Protože je opravdu dobré,“ dodává Zdeněk a paní Irena mírně nesouhlasí : „Ve škole znamená dobrá trojku, rakovnické pivo je výborné!“ - dobré vysvědčení od paní výčepní, nemyslíte?

Manželé Horákovi s vedoucím prodeje Václavem Šulíkem.

Brutus v Roztokách

Posvícení na pivovarském dvoře

PHA)“ - citujeme z facebooku MUSICBARPEKLO, kde dnes návštěvníci baru průběžně nacházejí potřebné informace a vyměňují si dojmy. „Ve městě je hodně různých barů, PEKLO se liší hudbou,“ vysvětluje podnikatel. „Máme otevřeno od pátku do neděle a také o svátcích Začínáme ve 20.00 a hrajeme do 05.00 hod.“

V Garáži teče z pípy bakalářská desítka, jedenáctka a ležák Černovar. Hosté si tradiční pivo pochvalují a 45 míst pivnice bývalo slušně zaplněných i v zimních měsících. Otevřeno je denně od 10.00 hodin...ale to už dnes všichni štamgasti městské části Dobětice dobře vědí.

20. 6. Vítání léta na pivovarském dvoře 26. 6. Brutus v Roztokách červenec–září Léto s Bakalářem Restaurace Pustověty

- nově otevřeno

Rakovnické pivo „víc než dobré...“

Kam na Dobré pivo v roce 2015

MUSIC BAR PEKLO

Přesný program pustovětského hudebního Léta s Bakalářem v době uzávěrky ještě neznáme, ale rakovnický Brass Band na něm tradičně zahraje zcela určitě.

S rakovnickým pivem na mistrovství světa 2015

zvláště o dobrém pivu z Rakovníka, které se tam nyní čepuje, protože Zdeněk Horák je rakovnický rodák a vyučený biochemik v oboru výroby piva. V rakovnickém pivovaru několik let pracoval a dokonce o několik let mladšího dnešního úspěšného rakovnického sládka Radka Holopírka do tajů výroby dobrého piva zasvěcoval. Zdeněk je zkrátka patriot a netají se tím, že obchodní zástupci jiných pivovarů nemají v Garáži šanci. Ostatně stejně jako v děčínské Hospůdce Na Kopečku, kde s manželkou Irenou také čepují už třetím rokem, ke

Aktuálně

Slovensko dostalo šanci na odvetu

OSTRAVA/Květen letošního roku byl ve znamení ledního hokeje nejen v pořadatelském Česku, ale také v sousedních zemích. Naši obchodní partneři ze Slovenska se vypravili na zápasy skupiny „B“ do Ostravy. Přestože jejich národní tým dokázal porazit ze sedmi soupeřů pouze tři, byly i zbylé zápasy do posledních vteřin dramatické a výsledky těsné. Slováci nakonec obsadili ve skupině 5. místo a do čtvrtfinále nepostoupili, ale věrní fanoušci si atmosféru jaksepatří užívali. Na dalekou cestu do české „ciziny“ vyrazili s Dobrým pivem z Rakovníka – a jistě už se těší na odvetu při mistrovství světa v roce 2019, kdy bude Slovensko pořadatelskou zemí.

Adresa: Pivnice Garáž, Šrámkova 3323/IA, Ústí nad Labem.

BAKALÁŘSKÉ L ISTY Krátce

KVĚTEN 2015

„Dobré pivo“ na slovenských horách SLOVENSKO-VYSOKÉ TATRY/Už dlhšie obdobie patria Vysoké Tatry medzi záujmové oblasti rozvoja obchodných a reklamných aktív slovenského obchodného zastúpenia Tradičního pivovaru v Rakovníku, a.s.

PRVÁ reštaurácia v roku 2013 v oblasti Vysoké Tatry - Pohostinstvo Grajciar v typyckej podtatranskej obci na Slovensku .

PRI PREJAZDE autom po hlavných ťahoch cez metropolu Šarišu – mesto Prešov, môžete na niekoľkých miestach uvidieť reklamu piva na exportný špeciál zn. Pražačka, ktoré tam dali umiestniť majiteľa našej zmluvnej prevádzky Ranč Prešov , kde patrí medzi najobľúbenejšie značky piva návštevníkov tohto zariadenia .

POZDRAV do Rakovníka a děkujeme za skvělé pivo, které vaříte. S velikou oblibou ho konzumujeme. Tým Bakaláře z Rock Impuls, Plzeň.

DÍKY za podporu našeho turnaje ve stolním tenise a krásné ceny. Těšíme se na další spolupráci. Sportovní oddíl Red Crayfish, Rakovník.

V tejto oblasti sme začali s prvými obchodnými aktivitami v júni r. 2013 v spolupráci s distribučnou spoločnosťou Stardrink Poprad s majiteľom p. Igorom Dudinskym. Za toto krátke obdobie sme

DVA KOVÁŘI se sešli na pivovarském dvoře při Velikonočním jarmarku. Umělecký kovář Zdeněk Bábela předváděl svoje řemeslo, generální ředitel pivovaru Jiří Kovář ho obdivoval. Pivní servis zajišťovaly převážně ženy a tradičně nebyla nouze o návštěvníky.

vo Vysokých Tatrách, veríme že v blízkom období sa počet našich obchodných partnerov zvýši aj vďaka stúpajúcej obľúbenosti piva zn. Bakalář. Prídite nás pozrieť do Vysokých Tatier čo najskôr, budete srdečne vítaní! Martin Žákovič riaditeľ obchodného zastúpenia Slovensko

„Bakalář“ na Malom Dunaji ročne obľube návštevníkov. Pre tohtoročnú letnú sezónu pripravil majiteľ zariadenia v spolupráci s ďaľšími podnikateľmi úplne novú atrakciu a to splavy návštevníkov po ramenách Malého Dunaja na špeciálne upravených pltiach. Predpokladáme, že táto novinka privedie do tejto oblasti ďalší počet nových zákazníkov, ktorí budú využívať v konečnej stanici pltí pri Reštaurácii Alba Régia ubytovacie a gastro služby tohto nášho obchodného partnera.

JUŽNÉ SLOVENSKO - JAHODNÁ/Alba Régia je výnimočné prírodné územie európskeho významu s neopakovateľnou flórou a faunou. Malebné ramená Malého Dunaja sú rajom pre rybárov a milovníkov vtáctva, každoročne sem prichádza množstvo turistov nielen od nás, ale aj z blízkeho zahraničia. V tomto nádhernom prírodnom prostredí už niekoľko rokov prevádzkujú Reštauráciu Alba Régia manželia Ladislav a Beáta Egryovci so svojou rodinou. Toto zariadenie je široko ďaleko vyhľadávaným miestom gurmánov s typyckou maďarsko-slovenskou kuchyňou, ktorú už druhú sezónu dopĺňa výnimočné dobré pivko z Tradičného pivovaru Rakovník. V obľube je hlavne svetlá desiatka Bakalář a svetlý ležiak Bakalář dvanástka, ktoré si postupne získavajú viac a viac svojich zákazníkov a dokonca už môžeme hovoriť o pravidelných štamgastoch. Celý kolorit okolia dopĺňa aj moderný penzión, ktorý taktiež prevádzkuje rodina Egryových a teší sa celo-

Majiteľ zariadenia p.Ladislav Egri –prezývaný „Bráško“ - sa v tomto období dožil v plnom zdraví krásneho životného jubilea 60. rokov veku. Prajeme mu „Veľa zdravia a veľa spokojných hostí.“ Kto nebol v Alba Régii, nevie čo je dobrá papanica, dobré pivko a prekrásna príroda lužných lesov. Čakáme Vás už zajtra! Martin Žákovič riaditeľ obchodného zastúpenia Slovensko

Rocková Archa vyplula ČESKÁ LÍPA/Pan Josef Prokůpek provozuje už deset roků úspěšně v České Lípě Bar Egypt. Loni v listopadu k němu přidal ještě Rock club Archa - a trefil se takříkajíc do „požadavků trhu“, protože nový „rockáč“ se stal rychle přístavem příznivců

PIVO V KLECI překvapilo a pobavilo 14. 2. 2015 v Kulturním centru Rakovník účastníky pivovarského plesu. Soutěžící, kteří ho dokázali nejrychleji vypít, se radovali z tradičních cen.

získali 16 celoročných zmluvných gastronomických objektov a krátkodobo sa strieda niekoľko sezónnych prevádzok. Medzi našich obchodných partnerov patria renovované hotely, moderné reštauračné zariadenia a puby, hudobné kluby, ale aj bežné pohostinské zariadenia. Nedá sa nespomenúť: Hotel Svatojánsky kaštiel Liptovský Ján (viď foto) s výnimočnou archektúrou stavby a okolia, Penzión Slovakia Ždiar s rozprávkovým výhľadom na scenériu Belianskych Tatier, Pub a Restaurant Restart Poprad so zážitkovou gastronómiou, Café Groteska Poprad s hudobnou scénou, Pohostinské zariadenia v typyckých podtatranských obciach Gerlachov a Batizovce, Fun House Poprad - hudobný klub pre mladých Popradčanov, Hotel U Leva v centre historického námestia v Levoči a neposlednej rade obľúbený Hotel Plejsy, známy svojim vysokým štandartom poskytovaných služieb. To je len krátky výpočet dieľčich obchodných úspechov

tvrdé hudby a dobrého piva několika generací. V klubu se střídají živé kapely, velké oblibě se těší DJ OZZY, možnosti zábavy doplňují šipky, billiard, karambol, stolní fotbálky...není divu, že se stovka míst k sezení často zcela zaplní. „Jsme jediný rockový klub ve městě a určitě největší hospoda, kde se v České Lípě čepuje dobré rakovnické pivo“, říká podnikatel. Archa nabízí prostorný, příjemný, a velice vkusný interiér, který pan Prokůpek dokázal s kamarádem vybudovat z bývalé herny za pár měsíců. Takže ho zájem a spokojenost návštěvníků těší dvojnásob. Archa je otevřena denně od 16.30 hodin do 01.30 hodin, o víkendech až do kuropění. Návštěvu doporučujeme - a pokud se chcete o činnosti klubu informovat předem, vyhledejte si Rock club Archa na facebooku.

Kontakty: mobil 731459766 (p. Prokůpek), Rock club Archa, Jindřicha z Lipé 89, Česká Lípa, rezervace 606 090 158.

Sauna na dluh aneb Jak se v minulosti občas stavělo

Je nespornou pravdou, že František Pála v době svého ředitelování udělal pro pivovar mnoho záslužného. Někdy v roce 1970 rozhodl, že je třeba zrekonstruovat závodní kuchyni včetně jídelny. A když už se bude stavět a přistavovat, tak by bylo možné modernizovat i šatny a umývárny. Nakonec se v záměru objevila i sauna. Rekonstrukci objektu ochotně vyprojektoval a realizoval Okresní stavební podnik a řediteli Pálovi se podařilo se stavebníky dohodnout, že finanční krytí se poněkud opozdí. Proto také dokončení a uvedení celého zařízení do provozu proběhlo v roce 1973 bez velkých oslav. Františkovi Pálovi zbyla povinnost splnit slib a zaplatit.

Navštívil proto v Praze generálního ředitele Jaromíra Čejku a navrhl mu, aby se příští porada podnikových ředitelů konala v rakovnickém pivovaře, který může nabídnout vhodné prostory včetně stravování na požadované úrovni bez přesunu do restaurace nebo donášky jídla ve várnicích. „Bylo by vhodné, aby podnikoví ředitelé měli možnost poznat i prosté závody ostatních podniků,“ argumentoval. Generální

ředitel mu uvěřil a porada generálních ředitelů byla svolána do Rakovníka. Jednání probíhalo výborně, po obědě si naprostá většina pochvalovala velice dobrou úroveň jídla, údajně připraveného v závodní jídelně v rámci běžného jídelníčku pro zaměstnance. Generální ředitel Františka Pálu pochválil a navrhl stručné další jednání, aby byl čas na prohlídku pivovaru. A ředitel Pála nabídl všem na závěr možnost využít závodní saunu. Moraváci se omluvili s odvoláním na dlouhou cestu a pospíchali domů, ale zástupci českých podniků a zejména pracovníci generálního ředitelství saunování uvítali. Všechno bylo připraveno včetně březových košťátek a bazénku se studenou vodou ve vedlejší místnosti. Pak přišla Pálova velká chvíle. Seděl na lavici sauny vedle generálního ředitele a děkoval za uznání, kterého se mu dostala. Potom opatrně připomněl, že ještě některé drobnosti bude potřeba doplnit. Generální ředitel přikyvoval a dodal, že pak bude Rakovník v péči o pracující

opravdu příkladem. Protože se nezajímal, o jaké drobnosti se jedná, začal mu František Pála vše vysvětlovat: „Problém je, že všechno bylo realizováno na základě příslibu pozdější úhrady a bude potřeba, aby Pivovar Rakovník, respektive Středočeské pivovary, dostaly od GŘ mimořádnou dotaci na krytí investice.“ Překvapený Čejka nejprve odpověděl, že to nebude možné, protože se v rozpočtu s ničím takovým nepočítalo. František Pála na to řekl, že sice neví, jak bude s dodavatelem jednat, ale nebude protestovat, aby v regionálním tisku vyšel článek, že vedení GŘ spojilo poradu ředitelů s využitím sauny, ale na péči o pracující přispět nechce. Generální ředitel už jen dodal, že jde o vydírání, ale že se pokusí situaci vyřešit. „Jak situaci řešil nevím, bylo to před jeho odchodem z funkce, ale vím, že Pála upozornil jeho nástupce ing. Václava Husáka, aby pečlivě při převzetí funkce prověřil všechny nezaplacené dluhy podniků,“ dodává pamětník, pivovarský odborník ing. Antonín Kratochvíle.

Bakalářské listy, ročník 5, č. 1. Pro potřeby obchodních partnerů a zákazníků vydal v roce 2015 Tradiční pivovar v Rakovníku. Grafická úprava: Miroslav Ježek. Tisk: LokšaPrePress. Texty připravil Vlastimil Bradáč, foto autor a archiv pivovaru. Kontakt : [email protected]. Tradiční pivovar Rakovník, Havlíčkova 69, 26901 Rakovník , www.pivobakalar.cz.