Dej Bůh štěstí tomuto pivovaru

22

Industriální stopy

Dej Bůh štěstí tomuto pivovaru Píše se rok 2000 a dva naivní pivovarozpytci objíždějí zaniklé pivovary, až se zastaví v Kostelci nad Černými lesy. První pohled není nijak ohromující, přesto objekt kupují. Teprve potom si kladou otázku: Co s tím? Těžko hledají odpověď. Všechno se rozpadá pod rukama i pod nohama. Přesto se dala parta nadšenců do práce a výsledek překvapil i je samotné. Investice, jak známo, do potravinářské ho průmyslu zabývajícího se výrobou alkoholických nápojů po roce 1948 ne proudily a na objektu to bylo znát. Nic méně se pozvolna rozjíždí rekonstrukce. Nejprve jen malicherným vyklízením svinčíku a očistou areálu od novodobých přístaveb, příček, sociálních bytů, nad časových betonových podlah. Celkově se vyvezlo přes 9000 kubíků suti. „Mu seli jsme prodat původní ležácké tanky ve sklepě, abychom mohli zachránit stře chy,“ říkají Milan Starec a Tomáš Vodo chodský, jednatelé společnosti Dej Bůh štěstí spol. s r.o., kteří objekt zakoupili.

01

01 > Dvůr pivovaru

KVĚTEN 2015 | STAVITEL 05

Nechyběla vize Účelem zásadního rozhodnutí koupě rozsáhlého zdevastovaného pivovaru byly tři podstatné motivy. Předně to bylo získání rozsáhlého skladovacího areálu pro velká množství pivovarských tech nologií ze stále se zavírajících a boura ných pivovarských provozů a násled né zprovoznění pivovarského muzea. V druhé řadě to bylo využití technolo gických prostor pro rozsáhlé gastrono mické aktivity, což je podstatný způ sob obchodní činnosti společnosti. Pod gastronomickými aktivitami se skrývá pivovarský zájezdní hostinec, pořádání

slavností, rautů, svateb, firemních ško lení, sportovních turnajů, zážitkové gast ronomie, teambuildingů a dalších aktivit v zajímavých industriálních prostorách. V neposlední řadě to je vlastní vaření piva, dříve velmi oblíbeného černokos teleckého výčepního a ležáku, v původ ních pivovarských technologiích, které v pivovaru zůstaly, a doplnění o dobové chybějící technologie z pivovarů ruše ných a bouraných.

Srážka s realitou Zpočátku byly práce zaměřeny na záchra nu objektů samotných, opravy střech, od straňování letitých náletů a opravy mno ha statických poruch. A nalijme si čistého vína: práce probíhaly pomalu a ne zcela koncepčně, ale ve svém, bez úvěrů a s lás kou. „Ono to mělo své kouzlo, během po stupného a pomalého uvádění objektu do původního stavu dle dobových sta vebních plánů člověk pochopil množství souvislostí odkrytých až stavbou,“ říká Milan Starec. Všechny práce si majitelé vždy ří dili, vymýšleli a vedli sami s pomocí svých zaměstnanců. V případě speciál ních prací šlo samozřejmě o externí fir my. Tímto způsobem dochází neustále k rekonstrukci původních prostor a tím


23

Navázání na přerušenou tradici První zmínka o vaření piva v Kostelci nad Černými lesy (do roku 1920 jako Černý Kostelec) byla spojena s povýšením vsi na město roku 1489. Tehdy se vařilo v režii černokosteleckých měšťanů. Vrchnostenský pivovar při zámku byl prvně zmíněn roku 1544 a od roku 1623 rozlehlé černokostelecké panství včetně významného pivovaru patřilo mocným Liechtensteinům. V polovině 18. století činila roční produkce vrchnostenského pivovaru více než 8000 hektolitrů piva! Roku 1836 pivovar naproti zámku lehl popelem a v letech 1837–1841 došlo k výstavbě zcela nového pivovaru se sladovnou na „zelené louce“ v místech, kde stojí dodnes. Tento pivovarský nový areál byl vystavěn nejenom technologicky na úrovni, ale i jeho architektonická hodnota nesla typické klasicistní prvky a nezanedbatelný estetický rozměr. Budovy pivovaru byly vystavěny do tvaru písmene U, kde všechny okenní a dveřní otvory striktně dodržovaly vertikální a horizontální linie. Sladovna a pivovar od sebe byly odděleny průjezdem, uprostřed areálu stál osmiboký žentour a mezi žentourem a pivovarem se sladovnou stála osmiboká kašna, vše naprosto osově symetricky. Kolem celého areálu probíhal ohradní zdobný kamenný plot přesně kopírující komplex budov ve shodné vzdálenosti. Projektantem stavby byl s největší pravděpodobností stavební inženýr černokosteleckého panství Matěj Čermák nebo jeho syn Vilém Čermák. k postupnému budování pivovarského muzea. Kupříkladu byla zcela nově zbu dována strojovna s kompletní výbavou, sladovnické humno s renesančním ná duvníkem a vzduchovým kompresorem, expozice humnového sladování, bednář ská dílna, požahovna a další. Roku 2009 došlo ke zprovoznění stylové pivovar ské restaurace v prostorech původních kanceláří, sociálního zázemí bývalých zaměstnanců, pivovarské prodejny, skla du chemikálií a archivu. Roku 2014 byly uvedeny do provozu a zkolaudovány první ubytovací kapacity s příznačným názvem „Na valečce“.

Stavbu samotnou provedl věhlasný pražský stavitel Jan Ripot a jednalo se o jeden z největších pivovarů v širokém okolí. Z doby výstavby se částečně dochovala plánová dokumentace. Pivovar byl vystavěn na výrobu piva metodou svrchního kvašení, což bylo již v polovině 19. století změněno na metodu spodního kvašení. Stavebně to představovalo především výstavbu nového chladného hospodářství. V letech 1893–1898 došlo k významné přestavbě pivovaru na parní pohyb a byly vybudovány nové ležácké sklepy s lednicemi. Z této přestavby se taktéž dochovala podrobná projektová dokumentace. Roku 1924 odkoupili pivovar od knížete Jana II. z Liechtensteinu

hostinští z Černokostelecka a zřídili akciovou společnost. V této době došlo k poslední víceméně zdařilé stavební změně pivovarského areálu a to přístavbě bednárny, požahovny, cejchovny, umývárny sudů a umývárny lahví při sladovně. Z roku 1943 se dochovaly třetí a poslední stavební plány pivovaru dokazující jeho technologickou vyspělost. Po znárodnění v roce 1948 se již do pivovarského průmyslu neinvestovalo, kvantita nahradila kvalitu a technologie z 30. let 20. století sloužila až do ukončení provozu. Roku 1987 byla uvařena poslední várka a roku 1994 byl provoz ukončen definitivně. Tradice byla dočasně přerušena.

02

Oceněná Černá svině Od počátku roku 2014 je oficiálně vaře no pivo v minipivovaru Šnajdr. Pojme nování minipivovaru nese jméno černo kosteleckého sládka. Tímto označením je učiněn zásadní rozdíl mezi pivem

www.stavitel.cz

02 > Život se do pivovaru vrací – bednáři


24


Starý pivovarnický pozdrav

03

Dej Bůh štěstí je historický stavovský pivovarnický pozdrav. Majitelé pivovaru jsou pivovarští odborníci specializující se na historické pivovarské technologie a architektonické uspořádání pivovarů a sladoven. Dlouhodobě se věnují odbornému výzkumu daného tématu, publikují a přednášejí v oboru, působí jako odborní poradci Národního památkového ústavu v oblasti industriálu a především zachraňují historické technologie z bouraných a nevyužívaných pivovarů a sladoven. Všechny výsledky své práce pak postupně představují široké veřejnosti v rámci prohlídkové trasy pivovarem.

03 > Ležácký sklep z minipivovaru Šnajdr a velkého původ ního pivovaru, který se nachází dosud v rekonstrukci. Teprve pivo z původních historických technologií se bude hono siti tradičními označeními – Černokos telecká desítka a Černokostelecký ležák. Od začátku roku jede minipivovar na plný výkon, došlo k nezbytným roz šířením provozu a nosný produkt, tmavé speciální pivo s příznačným pojmenová ním Černá svině, je v nabídce zájezdního hostince nastálo. Na deváté Jarní ceně českých sládků konané ve zvíkovském pivovaru v le

04

tošním roce získala Černá svině zlatou medaili ve své kategorii tmavých spe ciálních piv. Této jediné a prestižní de gustační slavnosti malých pivovarů se letos zúčastnilo 115 pivovarů se 430 vzorky piv.

Obnova historických technologií Jedním z podstatných důvodů při koupi historického pivovaru bylo dochování původních technologií. Jednotlivé tech nologické celky se majitelé snaží restau rovat, doplnit chybějící části a především

uvést do provozu. Většina vybavení po chází z 30. let minulého století a bylo vyrobeno u renomovaných českých stro jírenských firem. Jedná se především o unikátní měděnou varní garnituru o ob jemu vyrážené mladiny 160 hektolitrů na přímý otop dřevem. Zde došlo k dopl nění historických technologií, které byly v 90. letech ukradeny, a to scezovací ba terie ze zrušeného vsetínského pivovaru, varních dvířek ze zrušeného kroměříž ského pivovaru, regulačních klapek pod kotlem z bývalého pivovaru v Jincích, li tinových roštů ze zbourané parní kotelny pivovaru v Bruntále, scezovacích plechů z asanovaného pivovaru v Golčově Jení kově a mnoha dalších technologií. Stěžejní činností na varně je však vy zdívka zcela nového topného systému pod kotlem dle původní dispozice, čímž bude obnoven přímý otop varny dřevem a v Kostelci nad Černými lesy bude nej větší pivovarská varna na přímý otop na světě. Dalšími jedinečnými techno logiemi jsou šrotovník od firmy Škoda Plzeň, ocelové chladicí štoky od firmy Novák&Jahn, měděný sprchový aparát na chlazení mladiny, otevřená spilka s ocelovými a dřevěnými káděmi, ležác ký sklep a transportní obaly včetně dře věných dubových sudů.

Tradice žije

04 > Opravená kompresorovna


Pivovar žije také kulturou a sportem. Mimo množství koncertů, beneficí či divadelních představení jsou v areálu pivovaru pořádány tradiční velké ře meslné trhy s hlavním tématem bed nářského řemesla. Jedná se o jarní, tzv. Vysmolení, kde se před zraky ctěného obecenstva vysmolují dřevěné transport ní sudy a z čerstvě vysmolených sudů je tradičními způsoby čepováno pivo, nebo podzimní, tzv. Vykulení, kdy se velké ležácké sudy vykulují ze sklepa a opra


25

05

06

05, 06 > Hostinec během přestavby a současné posezení vují. Ve sportovní rovině pivovar pořádá terénní výběhy krásnými černými lesy a běhy nesou název dle kilometráže a ne piva – černokostelecká desítka a černo kostelecká dvanáctka. Potom také různé koloběhy a další akce.

Památkově chráněný žentour V areálu pivovaru se nachází unikátní osmiboký žentour, který je jako jediná stavba v pivovaru památkově chráněná. Zbytek areálu je součástí městské pa mátkové zóny. V době výstavby nového pivovaru bylo černokostelecké panství velmi rozlehlé a nepřítomnost význam nějšího vodního toku nedávala možnost funkce tradičním vodním mlýnům. Pro to nově vystavěný žentour neměl být ur čen pouze účelu mletí sladu, ale měl za stat i funkci tradičního vodního mlýna. Z tohoto důvodu došlo k výstavbě obřího žentouru s důmyslně sestaveným samo nosným krovem. Zřejmě však již při projektování stav by došlo k předimenzování velikosti žentouru, krov nebyl staticky samonos ný a po přibližně dvaceti letech provo zu došlo k ukončení mletí. Však přišly

www.stavitel.cz

Pivovar, industriál a stavební inženýři Poprvé jsme se lépe poznali v roce 2001 při přípravě 1. Bienále technických památek, které jsme připravovali ve spolupráci s Dr. Benjaminem Fragnerem – dnes Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT Praha, Ing. arch. Evou Dvořákovou – tehdy i dnes Národní památkový ústav – GŘ Praha. Historicky šlo o 1. Bienále „Industriální stopy“. Konferenčním centrem Bienále byla Stará pražská kanalizační čistírna – dnes Ekotechnické muzeum a externím mimopražským centrem byl právě pivovar v Kostelci nad Černými Lesy. Bylo to v době, kdy nejrozšířenějším řešením objektů industriálního dědictví byla jejich demolice a využití povětšinou cenných pozemků, na kterých ony většinou již průmyslově nevyužívané objekty stály. Iniciativa inženýrů Ing. Milana Starce a Ing. Tomáše Vodochodského byla pro nás tehdy naprostým zjevením. Poznali jsme v té době kostelecký pivovar sice

již z velké části uklizený, na úklidu tehdy inženýři pracovali již rok, ale z daleko větší části silně zanedbaný. Od té doby jsme s kolegy v úzkém kontaktu a nestačíme se divit, co vše již spolu se svými spolupracovníky dokázali, a obdivovat plány, které hodlají, a zcela jistě též uskuteční.

Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI


26


08

07

07, 08 > V arna během a po opravě nové technologie, nebylo již dále třeba mlít obilí tímto primitivním způsobem a objekt v dalších letech sloužil pouze ke skladovacím účelům. Žentour se na počátku 21. století na cházel v havarijním stavu a za pomoci prostředků ministerstva kultury se poda řilo podstatnou část zachránit a uvést do nového života. Velmi náročnou realiza ci oprav provedla specializovaná firma Durango z Liberce pod dohledem reno movaného statika Ing. Jana Vinaře. Nyní se zde konají svatby, rauty či koncerty a stavba samotná je cílem laických i pro fesních exkurzí. V současné době je zpracovávána žádost na prohlášení areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy za kulturní památku včetně technologického movi tého vybavení. 5 Ing. Milan Starec jednatel Dej Bůh štěstí spol. s r. o.

09

09 > Bednářská dílna 10

10, 11 > Ž entour před a po opravě krovu


11

Dej Bůh štěstí tomuto pivovaru

Recommend Documents