APEL. Metoda hodnocení a soubor dotazníků

APEL Audit Práv a Etiky Léčby v psychiatrických léčebnách

Metoda hodnocení a soubor dotazníků

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................................ 1 Práva duševně nemocných ..................................................................................................................... 2 Vývoj metody APEL............................................................................................................................... 12 Používání metody APEL........................................................................................................................ 13 Hodnocení výsledků .............................................................................................................................. 17 Zácvik tazatelů....................................................................................................................................... 19

Dotazníky: Dotazník pro centrální příjmovou kancelář Dotazník pro příjmové oddělení Dotazník pro oddělení pro dlouhodobou péči Dotazník pro management zařízení Řízený rozhovor s dobrovolně hospitalizovaným pacientem Řízený rozhovor s nedobrovolně hospitalizovaným pacientem

C

entrum pro rozvoj péče o duševní zdraví entre for Mental Health Care Development

Kamenická 25, Praha 7, 170 00, Czech Republic Tel.: +42 02 33376300, Fax: +42 02 33376301, E-mail: [email protected]

APEL – Audit Práv a Etiky Léčby v psychiatrických lůžkových zařízeních

Úvod Krátce po politických změnách v roce 1989 se odborná i širší veřejnost začala zajímat o stav lidských práv v psychiatrických zařízeních. Celá diskuse se v tehdejší době soustředila převážně na otázku, jak dalece byla psychiatrie v době komunismu zneužívána pro politické účely. Geneva Initiative on Psychiatry ve spolupráci s Českou psychiatrickou společností zorganizovala v roce 1992 na téma práva psychiatrických pacientů celostátní seminář. Závěrem těchto akcí a diskusí bylo konstatování, že zneužívání psychiatrie pro politické účely nebylo v socialistickém Československu masivním jevem. Tímto konstatováním odborná veřejnost na jistou dobu otázku práv psychiatrických pacientů konzervovala. V souvislosti s posilováním občanských aktivit, emancipací pacientů a rodinných příslušníků i v souvislosti s rostoucím zájmem o stav lidských práv v kandidátských zemích EU a v neposlední řadě s celkovou demokratizací naší společnosti se otázka práv psychiatrických pacientů v posledních letech znovu otevírá. Nyní ne již na tak rudimentární úrovni jako po roce 1989. Jako výsledek tohoto procesu vznikla mezi humanisticky založenými profesionály a dalšími zainteresovanými v oblasti péče o pacienty psychiatrických služeb myšlenka vypracování metodiky či nástroje kterým by jednak bylo možné zmapovat současnou úroveň dodržování práv psychiatrických pacientů v lůžkových psychiatrických zařízeních a zároveň kontinuálně zlepšovat stav věcí. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví si od roku 1995, kdy vzniklo, klade za cíl přispívat k procesu transformace péče o duševně nemocné v České republice. Významně se podílelo na vzniku koncepce oboru psychiatrie, iniciovalo a podpořilo řadu modelových projektů týkajících se zejména komunitních rehabilitačních služeb a vytváření regionálních sítí služeb. Spolupracovalo s řadou psychiatrických léčeben v projektech zaměřených na propojení akutní nemocniční péče s extramurálními rehabilitačními službami. Od roku 1998 připravovalo i projekt zaměřený na otázky zlepšení ochrany práv duševně nemocných, jehož součástí bylo vytvoření nástrojů pro hodnocení kvality lůžkové péče, audit kvality péče v několika lůžkových zařízeních, srovnání problematiky práv duševně nemocných v ČR se zahraničím, jak z hlediska legislativy, tak vžité praxe. Projekt předpokládal vytvoření detailního střednědobého plánu transformačních kroků v jedné z velkých psychiatrických léčeben. Na takto rozsáhlý a komplexní projekt se nepodařilo získat finanční prostředky a proto byly jednotlivé části původního projektu rozděleny do samostatných projektů, které se Centrum pro rozvoj péče o duševního zdraví pokouší postupně realizovat. Projekt APEL (Audit Práv a Etiky Léčby) vznikl z iniciativy Vládní komise pro bioetiku v medicíně, jejíž členové vypracovali první verzi dotazníku. Projekt pak byl realizován Centrem pro rozvoj péče o duševního zdraví ve spolupráci s Vládním zmocněncem pro lidská práva a Ministerstvem zdravotnictví ČR. Projekt bylo možno realizovat díky otevřenosti a konstruktivní spolupráci psychiatrických léčeben. Výsledkem projektu je metoda hodnocení dodržování práv duševně nemocných v psychiatrických lůžkových zařízeních. Metoda je založena na baterii dotazníků pro centrální příjmovou kancelář, příjmové oddělení, oddělení dlouhodobé péče a pro management zařízení. Tyto dotazníky jsou doplněny protokoly pro řízené rozhovory s dobrovolně a nedobrovolně hospitalizovanými pacienty. Metoda je určena k nezávislému hodnocení psychiatrických lůžkových zařízení, ale především k sebehodnocení v těchto zařízeních. Lze ji využít k porovnávání stavu jednotlivých zařízení, základním cílem metody je však dlouhodobý monitoring a sledování změn a vývoje v oblasti dodržování práv duševně nemocných. Metoda byla vyvinuta a zkoušena pro hodnocení základních typů oddělení psychiatrických léčeben (příjmová oddělení pro akutní hospitalizace, resocializační oddělení) a pro gerontopsychiatrická oddělení. Pro oddělení ochranných léčeb a pro dětská psychiatrická lůžková zařízení bude třeba metodu modifikovat.

Úvod

strana 1


Práva duševně nemocných Koncept lidských práv duševně nemocných, který používáme, se opírá jak o české, tak mezinárodní právní normy. V případech, kdy české právní normy nejsou s mezinárodními v souladu, používáme „přísnější“ hledisko mezinárodních norem. V české legislativě se problematiky psychiatrické hospitalizace týkají zejména: 1) Zákon 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu 2) Trestní zákon - §231 Omezování osobní svobody - §232 Zbavení osobní svobody 3) Zákon ze dne 30. listopadu 1999 o občanských průkazech 328/1999 4) Občanský soudní řád Z mezinárodních norem pak považujeme za nejvýznamnější tyto dokumenty: 1) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 2) Rezoluce Generálního shromáždění OSN číslo 46/119 dne 17. prosince 1991 „Zásady ochrany duševně nemocných Rezoluci Generálního shromáždění OSN číslo 46/119 dne 17. prosince 1991 „Zásady ochrany duševně nemocných (Principles for the Protection of Persons with Mental Illness) zařazujeme v nezkrácené verzi do metodiky, protože je zaměřena zcela specificky na problematiku práv duševně nemocných a sloužila jako základní vodítko pro vymezení „ideálního stavu“ psychiatrických lůžkových zařízení.

Práva duševně nemocných

strana 2


Zásady ochrany duševně nemocných (Principles for the Protection of Persons with Mental Illness) Přijato rezolucí Generálního shromáždění OSN číslo 46/119 dne 17. prosince 1991 Generální shromáždění, Si uvědomuje ustanovení Obecné deklarace lidských práv, Mezinárodní dohody o občanských a politických právech, mezinárodní dohody o ekonomických, sociálních a kulturních právech a dalších relevantních dokumentů, jako je Deklarace práv postižených a Zásady ochrany všech osob před omezováním osobní svobody a vězněním, Připomíná svou rezoluci 33/53 ze 14. prosince 1978, v níž požaduje od Komise pro lidská práva, aby přikázala Subkomisi pro prevenci diskriminace a ochranu menšin provést prioritní šetření týkající se otázek ochrany těch, kdo jsou omezováni kvůli duševní poruše a navrhnout pravidla, Připomíná dále svou rezoluci 45/92 ze 14. prosince 1990, v níž přivítalo pokrok, který dosáhla pracovní skupina Komise pro lidská práva při zpracování návrhu zásad ochrany práv duševně nemocných, a zlepšení péče o duševní zdraví na základě návrhu poskytnutého Komisi pro lidská práva Subkomisí pro prevenci diskriminace a ochranu menšin, Odvolává se na rezoluci Komise pro lidská práva 1991/46 z 5. března 1991, kterou komise přijala návrh zásad doporučený pracovní skupinou a rozhodla se jej společně se zprávou pracovní skupiny předložit Generálnímu shromáždění prostřednictvím Ekonomické a sociální rady, Odvolává se dále na rezoluci Ekonomické a sociální rady 1991/29 ze 31. března 1991, v níž se Rada rozhodla předat návrh zásad a zprávu pracovní skupiny Generálnímu shromáždění, Odvolává se dále na doporučení, které Komise pro lidská práva ve své rezoluci 1991/46 a Ekonomická a sociální rada v rezoluci 1991/29 daly Generálnímu shromáždění k přijetí návrhu zásad, a sice, aby jejich úplný text byl co nejvíce rozšiřován, aby se zásady staly doprovodným textem obou mezinárodních dohod o lidských právech a byly šířeny společně s nimi, Odvolává se na poznámku Generálního sekretáře, doplněk obsahující text zásad a úvod k tomuto textu, 1. Přijímá Zásady ochrany osob trpících duševní poruchou a zlepšování péče o duševně nemocné ve znění, které je doplněním této rezoluce; 2. Požaduje, aby Generální sekretář zařadil text Zásad společně s úvodem do příštího vydání publikace nazvané "Lidská práva: Soubor mezinárodních dokumentů"; 3. Požaduje, aby Generální sekretář umožnil co nejširší publikaci textu Zásad a zajistil, aby jejich text včetně úvodu byl publikován jako doprovodný dokument mezinárodních dohod o lidských právech.


strana 3


DOPLNĚK Zásady ochrany osob trpících duševní poruchou a zlepšování péče o duševní zdraví Uplatnění Tyto Zásady musí být uplatňovány bez ohledu na postižení, rasu, barvu, pohlaví, jazyk, náboženství, politické či jiné názory, národnostní, etnický či sociální původ, první nebo sociální status, věk nebo majetkové poměry. Definice V těchto Zásadách: (a) "Zástupce" znamená právní nebo jiný kvalifikovaný reprezentant; (b) Nezávislá autorita" znamená oprávněná a nezávislá autorita definovaná místními zákony; (c) "Péče o duševní zdraví" obsahuje analýzu a diagnózu duševního stavu osoby, léčení, ošetřování a rehabilitaci duševně nemocného nebo osoby, u níž je duševní nemoc předpokládána; (d) "Zařízení péče o duševní zdraví" znamená každé zařízení nebo oddělení každého zařízení, jehož primárním účelem je poskytovat péči o duševní zdraví; (e) "Pracovník péče o duševní zdraví" znamená lékař, klinický psycholog, sestra, sociální pracovník nebo jiná náležitě vycvičená a vzdělaná osoba se specifickými dovednostmi vztahujícími se k péči o duševní zdraví; (f) "Pacientem" je míněna každá osoba konzumující péči o duševní zdraví, do této skupiny jsou zahrnuty všechny osoby přijaté do zařízení péče o duševní zdraví; (g) "Osobní zástupce" je osoba zákonem pověřená hájit určité zájmy pacienta nebo ho zastupovat při výkonu některých jeho práv, patří sem rodič nebo opatrovník nezletilého, pokud jej místní zákon nedefinuje jinak; (h) "Dohledem" je míněna instituce založená v souladu se zásadou 17 za účelem dohledu na nedobrovolné přijetí a držení pacienta v zařízení péče o duševní zdraví. Obecné ustanovení Výkon práv stanovených dále následujícími Zásadami může být omezen pouze způsobem určeným zákonem a to v případě, že je nutné chránit zdraví či bezpečnost příslušné osoby nebo jiných osob či chránit veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví, mravy nebo základní práva a svobody ostatních. Zásada 1 Základní svobody a práva 1. Každý má právo ne nejlepší dostupnou péči o duševní zdraví. Tato péče je součástí systému zdravotní a sociální péče. 2. Osoby trpící duševní poruchou či osoby za trpící duševní poruchou považované musí být léčeny s lidskostí a ohledem na lidskou důstojnost. 3. Osoby trpící duševní poruchou či osoby za trpící duševní poruchou považované mají právo na ochranu před ekonomickým, sexuálním či jiným vykořisťováním, fyzickým či jiným zneužíváním a ponižující léčbou. 4. Nikdo nesmí být diskriminován na základě duševní poruchy. "Diskriminací" se rozumí každé rozlišování, vylučování nebo upřednostňování, které má za následek anulování nebo narušení rovného využívání práv. Zvláštní opatření sloužící výhradně k zajištění práv osob s duševní poruchou nemohou být považována za diskriminační. Diskriminace nezahrnuje rozlišování, vylučování či upřednostňování, které je uplatněno v souladu s těmito Zásadami a je nutné k ochraně práv lidí trpících duševní poruchou nebo jiných osob. 5. Každý člověk trpící duševní poruchou má právo využívat všechna občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva uznaná Všeobecnou deklarací lidských práv, Mezinárodní úmluvou o ekonomických, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech a dalšími relevantními dokumenty jako jsou Deklarace práv zdravotně postižených a Zásady ochrany uvězněných.


strana 4


6. Každé rozhodnutí, které omezuje něčí právní způsobilost z důvodu duševní poruchy nebo které v souvislosti s takovým omezením způsobilosti určuje osobního zástupce může být učiněno pouze na základě spravedlivého líčení nezávislého a nestranného tribunálu vymezeného místním právem. Osoba, jejíž způsobilost je předmětem sporu, musí mít právo nechat se zastupovat právním zástupcem. Pokud si osoba, jejíž způsobilost je předmětem sporu, sama takové zastupování nezajistí, musí jí být poskytnuto bezplatně v potřebném rozsahu. Právní zástupce nemůže v témže řízení zastupovat zařízení péče o duševní zdraví či zaměstnance takového zařízení, nemůže též zastupovat rodinného příslušníka osoby, jejíž způsobilost je předmětem sporu, aniž by se soud nepřesvědčil, že nedochází ke konfliktu zájmů. Rozhodnutí týkající se omezení právní způsobilosti a určení osobního zástupce musí být pravidelně revidována v přiměřených intervalech stanovených místním právem. Osoba, jejíž právní způsobilost je předmětem sporu, její osobní zástupce (pokud existuje) a další zainteresované osoby mají právo odvolat se k vyššímu soudu proti každému takovému rozhodnutí. 7. Pokud soud či jiný oprávněný tribunál shledá, že osoba trpící duševní poruchou není schopná zvládat své záležitosti, musí být učiněna taková opatření, která s ohledem na stav příslušné osoby zajistí ochranu jejích zájmů. Zásada 2 Ochrana menšin Zvláštní pozornost je třeba věnovat souvislostem těchto Zásad a místních zákonů na ochranu menšin a jejich práv. Citlivé jsou zejména situace, kdy je nutné jmenovat osobním zástupcem někoho jiného než rodinného příslušníka. Zásada 3 Život v komunitě Každý člověk s duševní poruchou má právo žít a pracovat v komunitě, nakolik je to možné. Zásada 4 Stanovení duševní poruchy 1. Rozhodnutí, že osoba trpí duševní poruchou musí být v souladu s mezinárodně uznávanými lékařskými standardy. 2. Duševní porucha nesmí být stanovena na základě politického, ekonomického či sociálního statusu nebo příslušnosti ke kulturní, rasové či náboženské skupině nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, který nesouvisí přímo se zdravotním stavem. 3. Konflikt v rodině či zaměstnání či nekonformita k morálním, sociálním, kulturním politickým či náboženským hodnotám převažujícím v okolní společnosti nemohou být rozhodujícím faktorem při stanovení diagnosy duševní poruchy. 4. V minulosti prodělaná psychiatrická léčba či hospitalizace nepotvrzuje sama o sobě, že se jedná o duševní poruchu. 5. Žádná osoba či instituce nepřiřkne nikomu psychiatrickou diagnosu či ho jinak neoznačí za osobu s duševní poruchou z jiných důvodů než přísně souvisejících s duševním zdravím. Zásada 5 Lékařské vyšetření Nikdo nesmí být nucen podrobit se lékařskému vyšetření, jehož účelem je určit, zda osoba trpí duševní poruchou či nikoliv, jiným způsobem, než jaký je určen místním právem. Zásada 6 Důvěrnost Všechny osoby, jichž se tyto Zásady dotýkají, mají právo na to, aby se s informacemi, které se jich týkají, zacházelo jako s důvěrnými. Zásada 7 Role komunity a kultury 1.

Každý pacient má právo na léčbu a péči v komunitě, v níž žije, pokud je to možné.


strana 5


2. Pokud se léčba odehrává v zařízení péče o duševní zdraví, má pacient právo léčit se blízko svého domova, rodiny a přátel, pokud je to možné. Má také právo na co nejčasnější návrat do komunity. 3. Každý pacient má právo na léčbu, která je v souladu s jeho kulturním zázemím. Zásada 8 Standardy péče 1. Každý pacient má právo na takovou zdravotní a sociální péči, která odpovídá jeho zdravotním potřebám. Je oprávněn dostávat takovou standardní léčbu a péči jako ostatní nemocné osoby. 2. Každý pacient musí být chráněn před poškozením, včetně neodůvodněné medikace, zneužití jinými pacienty, personálem nebo jinými osobami, či jiných událostí, které by měly za následek duševní či tělesné obtíže. Zásada 9 Léčba 1. Každý pacient má právo na léčbu v co nejméně omezujícím prostředí a způsobem, který je co nejméně omezující a obtěžující a který je v souladu s pacientovými zdravotními potřebami a s potřebou chránit fyzickou bezpečnost ostatních osob. 2. Léčba a péče je každému pacientovi poskytována na základě individuálně stanoveného plánu, který je s pacientem diskutován, pravidelně kontrolován a v případě potřeby upravován. Léčba a péče je poskytována kvalifikovaným profesionálním personálem. 3. Péče o duševní zdraví musí být vždy poskytována v souladu s vhodnými etickými standardy pro pracovníky v oblasti péče o duševní zdraví včetně mezinárodně platných standardů jako jsou Zásady lékařské etiky, které jsou platné pro zdravotnický personál, zejména lékaře. Je nutno dodržovat Zásady ochrany vězňů a zadržovaných osob před mučením a jiným krutým, nelidským či ponižujícím léčením či trestáním přijaté Generálním shromážděním OSN. Znalostí a dovedností v oblastí duševního zdraví nesmí být nikdy zneužíváno. 4. Léčba každého pacienta musí směřovat k ochraně a posílení jeho osobní nezávislosti. Zásada 10 Medikace 1. Medikace musí sledovat výhradně zdravotní potřeby pacienta. Může být pacientovi podávána pouze z léčebných nebo diagnostických důvodů, nesmí být používána jako trest nebo k usnadnění práce ostatním osobám. S ohledem k ustanovení paragrafu 15 dále uvedeného článku 11 může lékař předepisovat pouze léky se známými a vyzkoušenými účinky. 2. Léky může předepisovat pouze odborník v oblasti péče o duševní zdraví (lékař), který je k tomu oprávněn a každé podání léků musí být zaznamenáno v pacientově dokumentaci. Zásada 11 Souhlas s léčbou 1. Nikomu nelze podávat léčbu bez jeho informovaného souhlasu, výjimky jsou uvedeny v článcích 6, 7, 8, 13 a 15 této zásady. 2. Informovaný souhlas je dobrovolný souhlas, získaný bez výhrůžek či nevhodného lákání. Pacient jej dává poté, co obdrží přiměřené a pochopitelné informace takovou formou a v takovém jazyce, které jsou pro něj srozumitelné: a) Diagnostické zhodnocení; b) Účel, způsob, pravděpodobné trvání a předpokládaný efekt navrhované léčby; c) Alternativní možnosti léčby včetně těch méně zatěžujících; d) Možné bolesti nebo nepříjemné pocity, rizika a možné vedlejší nežádoucí účinky navrhované léčby. 3. Pacient může k poskytnutí informovaného souhlasu vyžadovat přítomnost osoby či osob dle svého výběru. 4. Pacient má právo odmítnout nebo pozastavit léčbu mimo výjimek stanovených články 6, 7, 8, 13 a 15 této zásady. Pacientovi musí být vysvětleny důsledky odmítnutí nebo zastavení léčby.


strana 6


5. Pacient nikdy nesmí být žádán nebo přemlouván, aby se vzdal práva na informovaný souhlas. Pokud se zdá, že to pacient chce učinit, musí mu být vysvětleno, že bez jeho informovaného souhlasu není možno léčbu poskytnout. 6. Mimo výjimky popsané v článcích 7, 8, 12, 13, 14 a 15 této zásady je možné poskytnout pacientovi léčbu podle stanoveného léčebného plánu bez jeho informovaného souhlasu, pokud jsou splněny následující podmínky. a) Pacient je v té době nedobrovolně hospitalizován; b) Nezávislá autorita seznámená se všemi potřebnými informacemi včetně informací specifikovaných v článku 2 této zásady je přesvědčena, že v příslušném čase není pacient schopen dát či odmítnout informovaný souhlas k navrhovanému léčebnému plánu, nebo, pokud tak stanoví místní právo, že pacient bezdůvodně odmítá léčbu, která je třeba pro jeho vlastní bezpečnost či bezpečnost jiných osob; c) Nezávislá autorita je přesvědčena, že navrhovaný léčebný plán léčby je v nejlepším souladu s pacientovými zdravotními potřebami. 7. Výše uvedený článek 6 se netýká pacientů s osobním zástupcem, kterého zákon opravňuje vydávat informovaný souhlas za pacienta. Mimo výjimky popsané v článcích 12, 13, 14 a 15 této zásady nemůže být těmto pacientů podávána léčba bez informovaného souhlasu osobního zástupce, který souhlas vydal po seznámení se s informacemi stanovenými v článku 2 této zásady. 8. Kromě výjimek stanovených články 12, 13, 14 a 15 této zásady může být léčen pacient bez svého informovaného souhlasu, pokud kvalifikovaný a oprávněný psychiatr rozhodně, že je to nezbytné k zabránění okamžitého nebo bezprostředně hrozícího poškození pacienta nebo jiných osob. Taková léčba musí být přísně omezena na dobu nezbytně nutnou k splnění tohoto účelu. 9. I když je nařízena léčba bez pacienta informovaného souhlasu, stejně musí být vynaloženo veškeré úsilí, aby byl pacient informován o podstatě léčby a možných alternativách a aby se co nejvíce podílel na vytváření léčebného plánu. 10. Jakákoliv léčba musí být neprodleně zaznamenána v pacientových záznamech, ať již jde o nedobrovolnou nebo dobrovolnou léčbu. 11. Fyzické omezení nebo nedobrovolná izolace pacienta mohou být použity pouze jako součást oficiálně schváleného postupu v zařízení péče o duševní zdraví a to výhradně v případech, kdy je to jediný dostupný prostředek k zabránění okamžitého nebo bezprostředně hrozícího poškození pacienta nebo jiných osob. Musí být přísně omezeno na dobu nezbytně nutnou k splnění tohoto účelu. Všechny případy fyzického omezení nebo nedobrovolné izolace, jejich důvody, forma a trvání musí být zaznamenány v pacientových zdravotních záznamech. Pacient, který je fyzicky omezen nebo izolován, musí být umístěn v lidských podmínkách a musí o něj pečovat a důkladně a pravidelně na něj dohlížet kvalifikovaný personál. Osobní zástupce, pokud pacient nějakého má, musí být bezprostředně uvědoměn, že pacient byl fyzicky omezen či nedobrovolně izolován. 12. Sterilizace nesmí být prováděna jako léčba duševní poruchy. 13. Větší chirurgické zákroky mohou být duševně nemocným osobám provedeny pouze v případech, které vymezuje místní právo, a to tehdy, když jde o nejlepší řešení pacientových zdravotních potřeb a když pacient poskytl informovaný souhlas a nebo, když pacient není schopen poskytnout informovaný souhlas, když je procedura schválena po nezávislém posouzení. 14. Psychochirurgicky a dalšími radikálními a nevratnými metodami nesmějí být léčeni pacienti nedobrovolně hospitalizovaní v zařízení péče o duševní zdraví. Pokud to místní právo vůbec povoluje, mohou být tyto metody použity pouze v případě, že pacient poskytl informovaný souhlas nezávislý orgán se ujistil, že jde o skutečný informovaný souhlas a že léčebný postup nejlépe odpovídá pacientovým zdravotním potřebám. 15. Klinické pokusy a experimentální léčba nesmí být nikdy prováděny bez pacientova informovaného souhlasu. Výjimečně může být zařazen do klinického pokusu nebo může dostávat experimentální léčbu pacient, který není schopen informovaného souhlasu, pokud s tím souhlasí kompetentní nezávislý orgán zřízený specificky k účelu dohlížet na klinický pokus či experimentální léčbu. 16. V případech uvedených v článcích 6, 7, 8, 13, 14 a 15 této zásady má pacient, jeho osobní zástupce či jiná zainteresovaná osoba právo odvolat se k soudní nebo jiné nezávislá autoritě, která oprávněnost léčby přezkoumá.


strana 7


Zásada 12 Seznámení s právy 1. V zařízení péče o duševní zdraví musí být pacient co nejdříve po přijetí informován způsobem a jazykem, kterému rozumí o všech svých právech stanovených těmito zásadami a místním právem. Informace musí obsahovat vysvětlení těchto práv a způsobů, jak jich využít. 2. Pokud nastane taková situace, že pacient není schopen těmto informacím rozumět, musí být informace o jeho právech sdělena jeho osobnímu zástupci, pokud je určen a pokud je dosažitelný, a také osobě nebo osobám, které jsou schopné a chtějí hájit zájmy pacienta. 3. Pokud je toho pacient schopen, má právo určit osobu, která bude informována místo něj a která také bude hájit jeho zájmy proti vedení zařízení. Zásada 13 Práva a podmínky v zařízeních péče o duševní zdraví 1. Každý pacient hospitalizovaný v zařízení péče o duševní zdraví má právo, aby bylo respektovány zejména: a) Jeho obecná občanská práva; b) Soukromí; c) Svoboda komunikace, čímž se rozumí možnost volně komunikovat s dalšími osobami v zařízení; svoboda odesílat a přijímat necenzurované soukromé zprávy; svoboda přijímat v soukromí návštěvy svého poradce či osobního zástupce a všechny ostatní návštěvy v přiměřeném čase; svobodný přístup k poštovním a telefonním službám, k novinám rozhlasu a televizi; d) Svoboda vyznání a víry 2. Prostředí a podmínky v zařízení péče o duševní zdraví mají co možná podobné těm, v nichž žijí zdraví lidé téhož věku, a mají zahrnovat zejména: a) Vybavení pro rekreaci a zábavu; b) Vybavení pro vzdělávání; c) Možnost zakoupit či získat předměty denní potřeby, prostředky k rekreaci a komunikaci; d) Zařízení a možnost ho využívat, které umožní pacientovi pracovní zařazení přiměřené jeho sociálnímu a kulturnímu zázemí, zařízení pro vhodnou pracovní rehabilitaci, které by podporovalo reintegraci do společnosti. Tyto prostředky by měly zahrnovat pracovní poradenství, pracovní trénink a umísťovací službu schopnou ochránit pacientovo pracovní místo v komunitě nebo mu sehnat jiné. 3. Za žádných okolností nesmí být pacient přinucen pracovat. V rámci možností daných potřebami pacienta a podmínkami zařízení by měl mít možnost vybrat si práci, kterou chce vykonávat. 4. Práce pacientů zařízení péče o duševní zdraví nesmí být vykořisťována. Každá pacient má právo na takovou odměnu za svou práci, jakou by za stejnou práci podle místního práva a zvyků dostal kdokoliv jiný. Každý pacient má za všech okolností právo na spravedlivý podíl na zisku, který zařízení péče o duševní zdraví za jeho práci získalo. Zásada 14 Prostředky pro zařízení péče o duševní zdraví 1. Zařízení péče o duševní zdraví má právo na stejnou úroveň prostředků jako jiná zdravotnická zařízení, zejména pak na: a) Kvalifikovaný zdravotnický a další potřebný personál v dostatečném počtu a s prostorem umožňujícím poskytnout všem pacientům soukromí a programy vhodné aktivní léčby; b) Diagnostické a léčebné vybavení; c) Vhodnou profesionální péči; d) Odpovídající, pravidelnou a všestrannou léčbu, včetně dodávek léků. 2. Každé zařízení péče o duševní zdraví musí podléhat s dostatečnou častostí dohledu odpovědné autority, který zajistí, že podmínky, léčba a péče o pacienty vyhovují těmto Zásadám. Zásada 15 Zásady přijetí k hospitalizaci 1. Potřebuje-li osoba léčbu v zařízení péče pro duševní zdraví, musí být učiněno vše, aby se předešlo nedobrovolné hospitalizaci. 2. Přístup do zařízení péče o duševní zdraví musí být zajištěn stejným způsobem jako do jakéhokoliv jiného léčebného zařízení.


strana 8


3. Každý pacient, který není hospitalizován nedobrovolně, má právo kdykoliv opustit zařízení péče o duševní zdraví, ledaže jsou naplněny podmínky stanovené v následující zásadě 16 pro jeho zadržení jako nedobrovolného pacienta. O tomto svém právu musí být informován. Zásada 16 Nedobrovolné přijetí 1. Osoba (a) může být přijata nedobrovolně k hospitalizaci do zařízení péče o duševní zdraví nebo (b) může být nedobrovolně zadržena v zařízení péče o duševní zdraví, kam byla předtím přijata jako dobrovolný pacient, tehdy a pouze tehdy, když o tom rozhodne zákonem oprávněný lékař psychiatr v souladu s výše uvedenou zásadou 4 a tento lékař usoudí: a) Že v důsledku duševní poruchy s vážnou pravděpodobností hrozí okamžité či bezprostřední nebezpečí poškození pacienta nebo jiných osob; nebo b) Že u vážně duševně nemocné osoby, jejíž úsudek je narušen, by neuskutečnění hospitalizace vedlo k závažnému poškození jejího zdravotního stavu nebo by znemožnilo potřebnou léčbu, kterou je možno provádět pouze u hospitalizovaných pacientů. Je třeba dodržet zásadu nejméně omezující možnosti. V případech zmíněných v pododstavci (b) musí být co nejdříve konzultován druhý nezávislý lékař psychiatr. Pokud tento odborník nedá souhlas, nesmí se nedobrovolné přijetí či zadržení pacient v zařízení péče o duševní zdraví uskutečnit. 2. Místní právo musí stanovit délku krátkého prvního období, na něž může být osoba nedobrovolně přijata či zadržena k pozorování či předběžné léčbě, přičemž rozhodnutí o nedobrovolném přijetí či zadržení je ponecháno dozorčímu orgánu. Důvody přijetí musí být neprodleně sděleny pacientovi. Skutečnost, že osoba byla nedobrovolně hospitalizována a důvody tohoto rozhodnutí musí být také okamžitě a podrobně sděleny dozorčímu orgánu, pacientovu osobnímu zástupci, pokud existuje, a také, pokud proti tomu pacient nemá námitky, jeho rodině. 3. Zařízení péče o duševní zdraví může přijímat nedobrovolně hospitalizované pacienty pouze v případě, že je k tomu určeno odpovědným orgánem stanoveným místním právem. Zásada 17 Dozorčí orgán 1. Dozorčí orgán musí být soudní či jiný nezávislý a nestranný orgán ustanovený místním právem a pracující podle pravidel stanovených místním právem. Tento orgán musí při svém rozhodování využívat pohled jednoho či několika kvalifikovaných a nezávislých lékařů - psychiatrů a brát v úvahu jejich doporučení. 2. Prvotní posouzení dozorčím orgánem, jak požaduje odstavec 2 výše uvedené zásady 16, týkající se rozhodnutí, že pacient má být nedobrovolně přijat či zadržen, se musí uskutečnit v co nejkratší době od tohoto rozhodnutí a musí proběhnout podle jednoduchých a rychlých pravidel stanovených místním právem. 3. Dozorčí orgán musí pravidelně kontrolovat případy nedobrovolně hospitalizovaných pacientů v rozumných intervalech definovaných místním právem. 4. Nedobrovolný pacient se může obracet na dozorčí orgán se žádostí o propuštění či status dobrovolného pacienta v rozumných intervalech stanovených místním právem. 5. Při každém posouzení musí dozorčí orgán zvážit, zda jsou naplněna kritéria pro nedobrovolnou hospitalizaci stanovená v odstavci jedna výše uvedené zásady 16. Pokud nejsou, musí být status nedobrovolného pacienta zrušen. 6. Kdykoliv lékař - psychiatr zodpovědný za pacienta shledá, že důvody k jeho dalšímu zadržení jako nedobrovolného pacienta již nejsou oprávněné, musí nařídit jeho propuštění. 7. Pacient, jeho osobní zástupce nebo jiná zainteresovaná osoba mají právo odvolat se k vyššímu soudu proti rozhodnutí, že pacient je nedobrovolně přijat či zadržen v zařízení péče o duševní zdraví. Zásada 18 Procedurální pojistky 1. Pacient je oprávněn vybrat si a určit poradce, který ho bude zastupovat včetně zastupování při podávání stížností a odvolání. Pokud si pacient takovou službu nemůže dovolit, musí mu být poskytnuta bezplatně, případně uhradí jen takovou část nákladů, kterou si může dovolit.


strana 9


2. Pacient je také oprávněn, pokud je to třeba, mít tlumočníka. Pokud si pacient takovou službu nemůže dovolit, musí mu být poskytnuta bezplatně, případně uhradí jen takovou část nákladů, kterou si může dovolit. 3. Pacient a jeho právní zástupce mají právo při kterémkoliv řízení požadovat či předkládat nezávislou zprávu o pacientově duševním zdraví či další zprávy ústní i písemné či další relevantní a přípustné důkazy. 4. Kopie pacientova zdravotního záznamu, zpráv a dokumentů, které jsou v řízení předkládány, musí být poskytnuty pacientovi a jeho právnímu zástupci, s výjimkou zvláštních případů, kdy je rozhodnuto, že by určitá informace mohla vážně poškodit pacientovo zdraví nebo ohrozit bezpečí jiných osob. Místní právo může stanovit, že dokumenty nemusí být předávány pacientovi, ale jeho osobnímu zástupci nebo právnímu zástupci. Když je část dokumentu před pacientem zatajena, musí být pacient či jeho právní zástupce, pokud existuje, informován o tomto zatajení a jeho důvodech a musí s tím být seznámen orgán soudního dohledu. 5. Pacient, jeho osobní zástupce a jeho právní zástupce mají právo osobně se účastnit každého jednání. 6. Pokud pacient, jeho osobní zástupce či právní zástupce požadují, aby se jednání účastnila určitá osoba, musí být tato osoba k jednání připuštěna, pokud není rozhodnuto, že by přítomnost této osoby mohla závažně poškodit pacientovo zdraví nebo ohrozit bezpečnost dalších osob. 7. Každé rozhodnutí o tom, zda jednání či jeho část bude veřejné či neveřejné a zda může být veřejně komentováno, musí být založeno plně na přání pacienta, a tak, aby bylo chráněno soukromí pacienta a dalších osob, aby se předešlo závažnému poškození pacientova zdraví a aby nebylo ohroženo bezpečí dalších osob. 8. Rozhodnutí vzešlé z jednání a jeho zdůvodnění musí být písemné. Kopie musí být předána pacientovi, jeho osobnímu zástupci a právnímu zástupci. Při rozhodování, zda toto rozhodnutí či jeho část mají být veřejně publikovány je třeba se řídit přáním pacienta, tak, aby bylo chráněno soukromí pacienta a dalších osob, aby se předešlo závažnému poškození pacientova zdraví a aby nebylo ohroženo bezpečí dalších osob. Zásada 19 Přístup k informacím 1. Pacient (což v této zásadě znamená i bývalý pacient) musí být oprávněn k přístupu k informacím, jež jsou obsaženy v jeho osobních a zdravotních záznamech pořízených v zařízení péče o duševní zdraví. Toto právo může podléhat omezením, která mají zabránit vážnému poškození pacientova zdraví nebo ohrožení bezpečnosti jiných osob. Místní právo může stanovit, že tyto informace nemusí být pacientovi poskytnuty, musí však být poskytnuty jeho osobnímu zástupci nebo právnímu zástupci. Když jsou nějaké informace před pacientem zatajeny, musí být pacient či jeho právní zástupce, pokud existuje, informován o tomto zatajení a jeho důvodech a musí s tím být seznámen orgán soudního dohledu. 2. Všechny písemné poznámky pacienta, jeho osobního zástupce nebo právního zástupce musí být, pokud o to požádají, zaprotokolovány. Zásada 20 Pachatelé trestných činů 1. Tato zásada se vztahuje na osoby odsouzené za trestný čin a vykonávající trest ve vězení a na osoby ve vyšetřovací vazbě, u nichž byla zjištěna duševní porucha nebo je na takovou poruchu podezření. 2. Všechny tyto osoby musí dostávat nejlepší možnou péči o duševní zdraví, jak stanoví dříve uvedená zásada 1. Všechny z uvedených zásad se na tyto osoby vztahují v co nevětším rozsahu a pouze s takovými obměnami či výjimkami, které jsou vzhledem k okolnostem nezbytné. Žádná z obměn či výjimek nesmí omezovat práva osoby vymezená zákony uvedenými v článku 5 zásady 1. 3. Místní právo může dát oprávnění soudu nebo jinému kompetentnímu orgánu jednajícímu na základě kompetentního a nezávislého lékařského doporučení nařídit přijetí takové osoby do zařízení péče o duševně nemocné. 4. Léčba těchto osob, u nichž byla shledána duševní porucha, musí za všech okolností odpovídat výše uvedené zásadě 11.


strana 10


Zásada 21 Stížnosti Každý pacient a bývalý pacient má právo stěžovat si způsobem upraveným místním právem. Zásada 22 Sledování a prostředky provádění Státy mají povinnost zajistit, aby byly uváděny v činnost mechanismy, které zajistí soulad s těmito zásadami, mechanismy pro kontroly zařízení péče o duševní zdraví, pro podávání vyšetřování a řešení stížností, pro instituce provádějící disciplinární či soudní řízení u případů profesionálního pochybení nebo porušení práv pacientů. Zásada 23 Provádění 1. Státy mají uvádět tyto Zásady do praxe prostřednictvím vhodné legislativy, soudní administrativy, vzdělávání a dalších prostředků a tento proces v pravidelných intervalech kontrolovat. 2. Státy zajistí vhodnými a aktivními prostředky, aby tyto Zásady byly široce známé. Zásada 24 Vztah zásad k zařízením péče o duševní zdraví Tyto zásady se vztahují na všechny osoby přijaté do zařízení péče o duševně nemocné. Zásada 25 Ochrana existujících práv Nelze rušit či omezit žádná existující práva pacientů včetně práv uznaných mezinárodním či místním právem na základě toho, že tyto Zákony takové právo nevymezují nebo jej vymezují v menším rozsahu.


strana 11


Vývoj metody APEL V roce 2001 zmocněnec vlády ČR pro lidská práva MUDr. Jan Jařab podpořil ideu vypracovat nástroj na hodnocení úrovně lidských práv v psychiatrických zařízeních. Tato idea byla rozpracovávána v rámci Výboru pro lidská práva a biomedicínu spadajícího do gesce MUDr. Jana Jařaba. Vypracováním první verze dotazníku byli pověřeni MUDr. Jan Pfeiffer (CRPDZ), MUDr. Pavel Baudiš (PCP) a MUDr. Martin Dušek (PL Bohnice). Autorem názvu pro dotazník - APEL byl MUDr. Martin Dušek. Počátkem roku 2002 byla první verze dotazníku oponována členy Vládního výboru pro lidská práva a biomedicínu. Na základě výzvy MUDr. Jana Jařaba přistoupilo MZ ČR k financování projektu modelového vyzkoušení dotazníku v několika psychiatrických léčebnách. Na přelomu let 2002 a 2003 byly dotazníky testovány ve čtyřech velkých psychiatrických léčebnách. Na základě testování byly dotazníky upraveny: 1) Otázky používající více kritérií byly rozděleny na několik otázek zaměřených vždy jen na jedno hodnocené kritérium. Cílem úpravy bylo snížit počet nejednoznačných odpovědí. 2) Původní univerzální dotazník byl zpracován ve čtyřech verzích určených pro různé typy oddělení, příjmovou kancelář a management vedení. Cílem úpravy bylo zjednodušit administraci metody. 3) Dotazník pro pacienty byl zásadně přepracován a rozdělen na dva různé dotazníky pro dobrovolně a nedobrovolně hospitalizované pacienty. Cílem úpravy bylo zjednodušit administraci metody a eliminovat nedorozumění vzniklá pokládáním irelevantních otázek pacientovi. 4) Bylo doporučeno interviewovat výrazně vyšší počet pacientů. 5) Kromě tištěných podob dotazníků byla vytvořena elektronická verze (formát Excel – Microsoft Office) umožňující zjednodušené zaznamenávání výsledků do přenosného počítače a zpracování výsledků.

Vývoj metody APEL

strana 12


Používání metody APEL Soubor dotazníků APEL obsahuje šest dotazníků. Dotazníky se skládají z různého počtu otázek, z nichž na každou dotazník nabízí 3 odpovědi. Všechny dotazníky obsahují záznamový arch pro zápis odpovědí. 1) Odpovědi kategorie „1“ popisují zásadní nedostatky 2) Kategorie „2“ je popisem předpokládané běžné praxe 3) Kategorie „3“ popisuje ideální standard. Dotazníky pro rozhovor s pacienty jsou doplněny o otázky přímo pokládané pacientovi, podle jeho odpovědí pak tazatel vyplňuje kategorie přiřazených otázek. Dotazníky: 1) Dotazník pro centrální příjmovou kancelář – 10 otázek 2) Dotazník pro příjmové oddělení – 83 otázek 3) Dotazník pro oddělení pro dlouhodobou péči – 77 otázek 4) Dotazník pro management zařízení – 20 otázek 5) Řízený rozhovor s dobrovolně hospitalizovaným pacientem – 50 otázek 6) Řízený rozhovor s nedobrovolně hospitalizovaným pacientem – 49 otázek Vyplnění dotazníků trvá v závislosti na počtu otázek 20-90 minut. Dotazníky určené pro oddělení, příjmovou kancelář a management zařízení vyplňuje tazatel společně s personálem. Optimální je, aby se na vyplnění dotazníku podíleli tři pracovníci různých profesí (lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník). V případě, že personál oddělení není schopen jednoznačně určit kategorii, vyplňuje tazatel kód „0“. Pacienty pro rozhovor vybírá tazatel náhodně ze seznamu pacientů hospitalizovaných na oddělení. V případě, že pacient rozhovor odmítá nebo není schopen ho absolvovat, vybírá tazatel stejným postupem jiného pacienta. Nelze akceptovat výběr pacienta personálem oddělení. Pokud jsou na oddělení dobrovolně i nedobrovolně hospitalizovaní pacienti, měli by být interviewováni pacienti z obou skupin. Při rozhovoru s pacientem pokládá tazatel otázky pokud možno v uvedeném znění, může je však podle potřeby pacientovi vysvětlit či doplnit. Ujišťuje se, že pacient uvádí informace týkající se současné hospitalizace, nikoliv předchozích zkušeností. U otázek, zaměřených na režim nedobrovolné či dobrovolné hospitalizace tazatel ověřuje, zda pacient nehovoří o situaci, kdy byl v jiném režimu hospitalizace než v současné době. V některých případech slouží odpověď pacienta k bodovému hodnocení několika otázek. Pokud pacient neumí či nechce na některou otázku odpovědět, případně pokud jeho sdělení nelze přiřadit k žádné z popsaných možností, uvádí tazatel kód odpovědi „0“. Stejně postupuje i v případě, že pacient nemá vlastní zkušenost se situací, na kterou je otázka zaměřena. Kromě bodových hodnocení zaznamenává tazatel pouze údaje uvedené v hlavičce dotazníku (název zařízení, název organizační jednotky/oddělení, své jméno a datum vyplnění). Nezaznamenává žádné údaje umožňující identifikovat pacienta. Odpovědi jsou K celkovému hodnocení psychiatrického lůžkového zařízení se předpokládá: 1) Vyplnění dotazníku pro centrální příjem (pokud existuje) 2) Vyplnění dotazníku pro management zařízení 3) Vyplnění dotazníků pro všechna oddělení lůžkového zařízení s výjimkou dětských oddělení a oddělení pro ochranné léčby 4) Záznam rozhovorů s nejméně dvěma pacienty z každého hodnoceného oddělení

Používání metody APEL

strana 13


Používání elektronické verze dotazníků Elektronická verze dotazníků je vytvořena v programu Excel (součást Microsoft Office). Umožňuje zjednodušený zápis rozhovorů a přímý tisk záznamového archu. Záznamový automaticky počítá průměrnou bodovou hodnotu a počet zodpovězených otázek. Před otevřením souboru je nutno vytvořit kopii souboru, přejmenovat kopii (například jménem oddělení nebo pořadovým číslem) a dále pracovat s kopií. Pro zjednodušení soubor neumožňuje volné přesuny mezi listy a po uložení s otevírá listem, kde práce se souborem skončila. Po přesunu na záznamový arch již není možné vrátit se na předchozí stránky. (Vyčištění souboru od vložených údajů je možné pouze zobrazením oušek listů – položka „Nástroje“ na hlavní liště, volba „Možnosti“ a zatržení políčka „Ouška listů“. Vytvořením kopie souboru a zachováním prázdného originálu se této zdlouhavé proceduře vyhneme). Soubor se otevírá na úvodním listu:

Na úvodním listu je třeba vyplnit identifikační údaje (ostatní pole jsou zamčená a nelze je měnit). Po vyplnění identifikačních údajů zvolíme příslušný dotazník kliknutím na některý z hypertextových odkazů.


strana 14


Zobrazí se začátek zvoleného dotazníku. Například:

V dotazníku je možné se pohybovat rolováním (kurzory při pravém okraji obrazovky nebo rolovací kolečko myši) nebo pomocí kurzorových tlačítek. Zapisovat je možné pouze do bílých polí pro bodové hodnocení otázky, ostatní pole jsou zamčená. Zapisovací pole umožňují vložení hodnot 0,1,2,3. Hodnotu je možno zapsat přímo nebo vybrat z rozbalovacího seznamu, který se otevře kliknutím na šipku při pravém dolním rohu zapisovacího pole. Po vyplnění všech otázek se zobrazí hypertextový odkaz na záznamový arch. Například:


strana 15


Kliknutím na hypertextový odkaz se zobrazí výsledkový formulář (záznamový arch). Například:

Pokud byly v dotazníku vyplněny nějaké hodnoty, záznamový arch je automaticky uvádí a počítá počet vyplněných otázek (tj. otázek s jiným kódem než 0) a průměrnou bodovou hodnotu vyplněných otázek. Na záznamovém archu již nelze žádné údaje měnit. Záznamový arch je formátován k tisku na potřebný počet stránek. Tisk se spouští stejně jako u všech programů Microsoft Office – volbou „Soubor“ na hlavní liště a výběrem položky „Tisk“ nebo přímým povelem Ctrl P.


strana 16


Hodnocení výsledků Kvantitativní hodnocení Bodování odpovědí umožňuje zjišťovat skóre za jednotlivá oddělení i celkové skóre zařízení. Stejně lze zpracovávat i dotazníky pro pacienty. Oba typy hodnocení však není účelné směšovat, protože hodnocení získané z výpovědí pacientů je zaměřeno na užší okruh problematiky než hodnocení získané z dotazníků pro organizační jednotky. Skóre jednotlivého oddělení či organizační jednotky:

S=

∑B N

Kde je skóre je bodové hodnocení otázky je počet zodpovězených otázek

S B N

Skóre celého zařízení:

ST =

(S1.N1) + (S2.N2 ) + .... + (Sx.Nx) N1 + N2 + .... + Nx

Kde ST S1 až Sx N1 až Nx

je skóre za celé zařízení jsou skóre jednotlivých organizačních jednotek jsou počty zodpovězených otázek za jednotlivé organizační jednotky

Příklad: V zařízení byly dotazníkem hodnoceny dvě oddělení a management zařízení s následujícími výsledky: Organizační jednotka

Počet zodpovězených otázek 81 (N1) 69 (N2) 17 (N3)

Oddělení A Oddělení B Management

Součet bodů 160 137 35

Skóre organizační jednotky 1,975 (S1) 1,986 (S2) 2,059 (S3)

Pak celkové skóre zařízení je

ST =

(1,975.81) + (1,986.69) + (2,059.17) 332 = = 1,988 81 + 69 + 17 167

Skóre z výpovědí pacientů: je vypočítáváno obdobně

STP =

(SP1.NP1) + (SP2.NP2 ) + .... + (SPx.NPx) NP1 + NP2 + .... + NPx

Kde STP SP1 až SPx NP1 až NPx

Hodnocení výsledků

je souhrnné skóre výpovědí pacientů za celé zařízení jsou skóre jednotlivých organizačních jednotek jsou počty zodpovězených otázek za jednotlivé organizační jednotky

strana 17


Kvalitativní hodnocení Více informací než celková skóre lze získat při archivování kompletních záznamových archů sledováním těchto parametrů: 1) Otázky bodované kódem „1“ (nevyhovující stav) 2) Změny v bodovém hodnocení otázek proti předchozímu šetření (zvýšení citlivosti personálu k právům duševně nemocných, účinnost nápravných opatření) 3) Rozdíly mezi hodnocením personálem a pacienty – celková skóre i jednotlivé otázky (možná „provozní slepota“ personálu) 4) Vysoký podíl nezodpovězených otázek v dotaznících pro organizační jednotky (nejistota tazatele, problematická komunikace s personálem organizační jednotky).


strana 18


Zácvik tazatelů Součástí hodnotící metody APEL je zácvik tazatelů organizovaný formou jednodenního semináře. Seminář je pořádán ve spolupráci s některou z velkých psychiatrických léčeben. Tazatelé se seznámí teoreticky s metodou, vyzkouší si prakticky práci s dotazníky i zpracování výsledků. Významný čas je věnován diskusi sloužící ke zvýšení shody tazatelů v hodnocení (reliabilita). Časový harmonogram semináře: Čas 10 minut

Úvod

Téma

10 minut


10 minut

Vývoj metody APEL

30 minut


30 minut

Dotazník pro příjmové oddělení

60 minut

Diskuse I

180 minut

Šetření

60 minut

Diskuse II

30 minut


Poznámky Problematika práv duševně nemocných v ČR Projekt APEL Stručná charakteristika hodnotící metody APEL Přehled základních českých a mezinárodních právních norem vztahujících se k problematice práv duševně nemocných Historie projektu APEL Testování metody Současná podoba hodnotící metody APEL Základní logika dotazníků Typy dotazníků Způsob práce s dotazníky Schéma celkového hodnocení lůžkového zařízení Práce s elektronickou verzí dotazníků Účastníci semináře se seznámí s tištěnou verzí dotazníku pro příjmová oddělení (obsahuje téměř všechny otázky používané v ostatních dotaznících) Účastníci diskutují o problematických otázkách v dotaznících, vyjasňují si jednotný pohled. Úkolem školitele je moderovat diskusi a bránit přístupu „běžná praxe je normou“. Účastníci semináře provedou (ve dvojicích či trojicích) šetření v hostitelské psychiatrické léčebně. Diskutují se technické otázky šetření, případně nejasnosti v hodnocení. Kvantitativní Kvalitativní

K zajištění standardního a opakovatelného průběhu semináře byla zpracována prezentace ve formátu Powerpoint (součást Microsoft Office), která je distribuována společně s elektronickou formou dotazníků. Jednotlivé obrazovky prezentace jsou uvedeny na následujících stranách.

Zácvik tazatelů

strana 19


Zácvik tazatelů

strana 20


Zácvik tazatelů

strana 21


Zácvik tazatelů

strana 22


Zácvik tazatelů

strana 23


Zácvik tazatelů

strana 24


Zácvik tazatelů

strana 25


Zácvik tazatelů

strana 26


Dotazník pro centrální příjmovou kancelář Identifikační údaje Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

1) Poučení pacienta při přijetí 1. Přijímající lékař pacienta vyšetří, informace o dalším průběhu léčby a pacientových právech mu nepodává. 2. Přijímající lékař se představí, seznámí se s pacientem, vysvětlí pacientovi situaci, zdůvodní své rozhodnutí a poučí pacienta o jeho právech. 3. Lékař zvažuje spolu s pacientem alternativy, poučí ho o jeho právech. Pokud se přijímající lékař rozhodne k hospitalizaci pacienta proti jeho vůli, rozhodnutí mu podrobně vysvětlí a umožní mu kontaktovat organizaci či jím vybranou osobu/osoby, které by hájily pohled, zájmy a práva pacienta. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

2) Podklady k přijetí k nedobrovolné hospitalizaci 1. Lékař přijímá pacienta bez ověření informací o jeho nebezpečnosti (nechává to na ošetřujícím lékaři). 2. Přijímající lékař se pokouší informace doplnit telefonátem rodině, policii atd. Toto zaznamenává do dokumentace. 3. Přijímající lékař situaci nejprve diskutuje s lékařem záchranné služby. Má k dispozici zprávu policie, která dokumentuje nebezpečnost pacienta. A pokud je zapotřebí, zjišťuje sám další informace. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

3) Aktuální stav spolupráce s policií, záchrannou službou 1. Úroveň spolupráce je nevyhovující, záchranná služba a policie pravidelně přiváží pacienty bez dostatečných informací potřebných k rozhodnutí o nutnosti přijetí. 2. Spolupráce se záchrannou službou je většinou dobrá. Pacienti jsou k příjmu přiváženi bez dostatečných informací jen zřídka. 3. Spolupráce je velmi dobrá. Prakticky všichni pacienti jsou přiváženi s informacemi potřebnými k rozhodnutí o přijetí. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

Dotazník pro centrální příjmovou kancelář

strana 1


4) Aktivity vyvíjené léčebnou ke zlepšení spolupráce s policií, záchrannou službou 1.Spolupráce s policií a záchrannou službou při převozu pacientů k hospitalizaci je nedostatečná, zařízení nevyvíjí žádné aktivity k jejímu zlepšení. 2. Zařízení se snaží občasnou diskusí alespoň u některých případů zlepšit úroveň spolupráce s policií a záchrannou službou. 3. Zařízení se systematicky snaží zlepšit úroveň spolupráce s policií a záchrannou službou při převozu pacientů k hospitalizaci. Například je určen zaměstnanec zařízení, který má tuto činnost výslovně uvedenou v popisu práce. Případně je spolupráce s policií a záchrannou službou natolik dobrá, že není třeba vyvíjet žádné aktivity k jejímu zlepšování. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

5) Pomoc při řešení osobních problémů pacienta při přijetí (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně) 1. Přijímající lékař nezjišťuje, zda pacientovi vznikají přijetím nějaké problémy. Pokud se o takovém problému dozví, ponechává jeho řešení na personálu příjmového oddělení. 2. Přijímající lékař aktivně zjišťuje, zda pacientovi nevznikají hospitalizací nějaké osobní problémy. Zaznamenává je do dokumentace a v případě rizika z prodlení kontaktuje okamžitě personál příjmového oddělení, který tyto problémy pacientovi pomůže řešit. 3. Přijímající lékař aktivně zjišťuje, zda pacientovi nevznikají hospitalizací nějaké osobní problémy. Již při přijetí má k dispozici informace a personál umožňující okamžité řešení situace. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

6) Umísťování pacientů na uzavřené oddělení: 1. Na uzavřená oddělení je umísťována většina přijímaných pacientů. Skutečnost, že je pacient hospitalizován dobrovolně, nemá na umístění na uzavřené oddělení žádný vliv. 2. Na uzavřených odděleních jsou převážně pacienti hospitalizovaní nedobrovolně. Jen výjimečně jsou zde umístěni pacienti souhlasící s hospitalizací, ale aktuálně nebezpeční sobě či svému okolí. 3. Na uzavřené oddělení jsou umisťováni pouze pacienti nedobrovolně hospitalizovaní. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 2


7) Odebírání osobních dokladů pacientů 1. Osobní doklady jsou vždy při příjmu odebrány. Ukládány jsou centrálně, vydávány jsou pacientům při propuštění. Není možné, aby si pacient ponechal osobní doklady u sebe. 2. Pacientům je při přijetí doporučeno uložit doklady centrálně. Existuje však možnost si doklady na vlastní žádost ponechat či vyzvednout během hospitalizace. Žádosti pacienta ponechat si či vyzvednout si doklady není automaticky vyhověno. 3. Pacientovi je nabídnuta možnost uložit si doklady centrálně či v bezpečnostní schránce na oddělení. Je ponecháno na jeho rozhodnutí, jak během hospitalizace se svými doklady naloží. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

8) Odebírání osobních věcí při přijetí pacienta 1. Kontrola osobních věcí pacienta při přijetí probíhá bez vysvětlení důvodu. O odebraných věcech nemusí být vždy pořizován záznam. 2. Při přijetí se vždy pořizuje seznam odebraných věcí a pacientovi jsou alespoň formálně vysvětleny důvody odebrání věcí. 3. Při přijetí je vždy pořizován přesný soupis odebraných věcí a je podepsán přijímajícím personálem i pacientem. Pacientovi je podáno jasné a jemu srozumitelné vysvětlení důvodů odebrání věcí. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

9) Poskytování informací o pacientovi jiným osobám 1. O poskytování informací o pacientovi jiným osobám rozhoduje personál dle svého uvážení. 2. O poskytování informací o pacientovi jiným osobám rozhoduje ošetřující lékař. Většinou při tom bere v úvahu přání pacienta, komu informace poskytnout. 3. Informace o pacientovi nejsou bez souhlasu pacienta poskytovány kromě situací vymezených zákonem. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

10) Informování pacientů o možnosti propouštění na vlastní žádost 1. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti nejsou informováni o možnosti ukončení hospitalizace na vlastní žádost. 2. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti jsou zběžně (ústně) informováni o možnosti ukončení hospitalizace na vlastní žádost. 3. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti jsou písemně seznamováni s možností ukončení hospitalizace na vlastní žádost. Informace je běžně dostupná (například je obsažena v informačním materiálu, který každý pacient dostává při přijetí, je viditelně vyvěšena na oddělení a podobně). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 3


Dotazník pro centrální příjmovou kancelář – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo otázky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Název otázky

Kód

Poučení pacienta při přijetí Podklady k přijetí k nedobrovolné hospitalizaci Aktuální stav spolupráce s policií, záchrannou službou Aktivity vyvíjené léčebnou ke zlepšení spolupráce s policií, záchrannou službou Pomoc při řešení osobních problémů pacienta při přijetí (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně) Umísťování pacientů na uzavřené oddělení: Odebírání osobních dokladů pacientů Odebírání osobních věcí při přijetí pacienta Poskytování informací o pacientovi jiným osobám Informování pacientů o možnosti propouštění na vlastní žádost Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 4


Dotazník pro příjmové oddělení Identifikační údaje Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:





strana 1






strana 2


7) Samostatné vycházky dobrovolně hospitalizovaných pacientů 1. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti se musí, pokud chtějí vyjít z budovy, pokaždé dovolovat personálu. Areál léčebny mohou opustit jen na zvláštní povolení - „ propustku“. 2. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti mohou mimo programy volně opouštět budovu. Mimo areál mohou vycházet jen po ústním dovolení personálu. 3. Dobrovolně hospitalizovaní pacienti mohou v podstatě kdykoliv opouštět budovu i areál léčebny. O vycházce personál pouze informují. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

8) Společné vycházky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů 1. Nedobrovolně hospitalizovaní pacienti budovu, kde jsou hospitalizovaní, prakticky neopouštějí. 2. Společné vycházky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů v doprovodu personálu nejsou pravidelné. 3. Nedobrovolně hospitalizovaní pacienti mají pravidelné (každodenní) vycházky v doprovodu personálu. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

9) Dohoda o omezení vycházek u pacientů dobrovolně hospitalizovaných 1. I když pacient podepíše souhlas s hospitalizací a léčbou, je plně na personálu určovat míru omezení. (Například nepovolit pacientovi samostatnou vycházku). O tomto neprobíhá s pacientem dohoda. 2. V případě nutnosti omezení samostatných vycházek u dobrovolně hospitalizovaného pacienta jsou pacientovi vysvětleny důvody omezení. Dohoda o tomto omezení a podpisem potvrzený souhlas pacienta s omezením nebývají zaznamenány v dokumentaci. 3. Pokud pacient podepíše souhlas s hospitalizací a léčbou a přesto jeho stav vyžaduje jistá omezení (překračující domácí řád), probíhá o tom s pacientem domluva. Tato domluva je zaznamenána v dokumentaci i s pacientovým podpisem. Pokud pacient s omezeními nesouhlasí, nejsou aplikována, respektive, pokud je to nezbytné, je dobrovolná hospitalizace změněna na režim nedobrovolné hospitalizace. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

10) Propouštění dobrovolně hospitalizovaného pacienta na vlastní žádost 1. Propouštění dobrovolně hospitalizovaného pacienta dříve, nežli rozhodne lékař, není možné. 2. Žádosti dobrovolně hospitalizovaného pacienta o propuštění se nevyhovuje vždy. Žádost pacienta není vždy zaznamenávána v dokumentaci. 3. Pokud dobrovolně hospitalizovaný pacient požádá o propuštění, je mu vždy vyhověno. V případě, že propuštění není možné, je pacient převeden do režimu nedobrovolné hospitalizace. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 3


11) Dostupnost telefonování 1. Použít telefon oddělení je pro pacienty velmi obtížné. Telefonní automat není na oddělení dostupný. Není možné telefonovat v soukromí, je zvykem kontrolovat, komu a o čem pacient telefonuje. 2. Na oddělení je telefonní automat. Problém drobných mincí či telefonních karet si však pacienti musí řešit sami. Pokud není k dispozici telefonní automat, je pacientům umožňováno použít (alespoň jedenkrát denně) úřední telefon. 3. Na oddělení je telefonní automat dostupný pacientům bez jakýchkoliv omezení. S problémem shánění drobných mincí či telefonních karet personál pacientům v případě potřeby pomáhá. Přístup k telefonu může být pacientovi omezen pouze z velmi závažných důvodů (například opakovaně přivolává požárníky). Omezení a jeho důvody jsou zaznamenány v dokumentaci. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

12) Používání mobilních telefonů 1. Používání mobilních telefonů je pacientům zakázáno. Mobilní telefony jsou pacientům odebírány. 2. Používání mobilních telefonů není zakázáno, pacienti však nemohou mít své mobilní telefony u sebe. Telefon jim vydává personál na požádání. 3. Pacienti mohou na oddělení používat své mobilní telefony způsobem, který odpovídá běžným zvyklostem (nerušit telefonováním program či ostatní osoby). Pacienti mohou mít své telefony u sebe. Odebrání mobilního telefonu pacientovi je možné pouze z velmi závažných důvodů (například opakovaně přivolává požárníky). Omezení a jeho důvody jsou zaznamenány v dokumentaci. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

13) Možnost návštěv 1. Návštěvní hodiny jsou časově omezeny, mimo tuto dobu nejsou možné. Bývají řidčeji než denně. Je praxí omezovat možnost návštěv i v individuálních případech (s odůvodněním, že návštěvy jsou vzhledem k stavu pacienta nevhodné). 2. Jsou vymezeny návštěvní hodiny každý den. Krom návštěvních hodiny může návštěva přijít po předběžné domluvě, dovolení personálu. Omezení návštěv v běžné návštěvní době je omezováno v individuálních případech jen výjimečně. O takovém omezení je veden záznam v dokumentaci. 3. Možnost návštěv je v zásadě neomezená. Návštěvy nejsou vhodné jen v době programů a v době nočního klidu. Informace o možnosti návštěv je pacientům i rodinným příslušníkům snadno dostupná (je součástí informačního materiálu, který dostávají pacienti nebo rodinní příslušníci, je viditelně vyvěšená na oddělení). Přijímání či nepřijímání návštěv je plně na rozhodnutí pacienta, personál do tohoto rozhodnutí nezasahuje. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 4


14) Korespondence pacientů 1. Někteří pacienti nemají automaticky dostupnou možnost odesílání korespondence. Na oddělení si nelze opatřit známky, obálky atd. Pošta je někdy pacientům kontrolována. 2. Odesílání a přijímání pošty samotnými pacienty není problém. Problémem není ani obstarávání známek, obálek. V zásadě je respektováno listovní tajemství, jsou však situace, kdy je pošta (odesílaná či došlá) pacientům kontrolována či personál žádá od pacientů upřesnění obsahu korespondence. 3. V zařízení je zaveden systém zabezpečující dostupnost korespondence na všech odděleních. Poštovní schránka je pacientům dostupná v rámci areálu nebo je jinak bezproblémově zajištěno každodenní odesílání pošty. Například sociální pracovnice zajišťuje prodej známek a odesílání pošty. Obsah poštovních zásilek je kontrolován personálem jen zcela výjimečně, v jasně definovaných situacích (poštovní zásilky na detoxikačním oddělení) a za přítomnosti pacienta. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


16) Vydávání osobních dokladů pacientům na dovolenky 1. Osobní doklady se pacientům propuštěným na dovolenky nevydávají. Pacientům je vydáno pouze potvrzení, že jsou hospitalizováni a že jejich doklady jsou uloženy. 2. Osobní doklady se pacientům propuštěným na dovolenky běžně nevydávají. Pokud však pacient o doklady požádá, jsou mu vydány. 3. Pokud má pacient osobní doklady centrálně uloženy, jsou mu na dovolenku automaticky vydány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 5


17) Zacházení s finančními prostředky pacientů 1. Peníze pacientů jsou v podstatě automaticky deponovány v centrální pokladně organizace. Pacienti dostávají peníze pro denní potřebu. Je stanoven denní nebo týdenní limit finančních prostředků, které si pacient může vybrat. 2. Pacienti si mohou ponechat své peníze u sebe. Jsou informováni, že organizace za peníze, které mají u sebe, nepřebírá zodpovědnost. Výběr peněz pacientů je obvykle usměrňován. (Například jsou peníze vydávány jeden nebo dva dny v týdnu, je doporučena maximální částka, kterou si může pacient vybrat.) 3. Je ponecháno plně na rozhodnutí pacientů, jak během hospitalizace naloží se svými financemi. Organizace jim nabízí možnost úschovy, z které je možno si deponované peníze kdykoliv (v pracovní době) vyzvednout. Pouze v případech, kdy pacient zachází se svými prostředky neúčelně a způsobuje si škody, snaží se jej se pracovníci usměrňovat. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

18) Procedura přijetí na oddělení, seznámení se s prostředím 1. Proces přijímání na oddělení má administrativní charakter. Pacient je zapsán do stavu, jsou uloženy jeho osobní věci a cennosti, je mu přiděleno lůžko. Ze strany personálu není věnována pozornost potřebě pacienta orientovat se v novém prostředí. 2 . Personál v některých případech pomáhá novému pacientovi orientovat se v novém prostředí. 3. Při přijetí pacienta vždy některý člen personálu plní funkci průvodce, seznámí pacienta s týmem, prostředím. Pacient je doprovázen na pokoj, představen ostatním pacientům na pokoji. Nový pacient může být také představen ostatním na komunitě. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 6


20) Respekt k soukromí pacientů na pokojích 1. Pacienti nemají dostatek soukromí. Personál vstupuje do pokojů bez zaklepání. Pacienti nemají možnost uložit si osobní věci do uzamykatelné skříňky, od které mají svůj klíč. 2. Personál většinou respektuje soukromí pacientů. V daných podmínkách by však bylo možno vytvořit větší pocit soukromí a více jej respektovat. 3. Personál má respekt k soukromí pacientů. Každý pacient má možnost uložit si pod zámkem své osobní věci. Do pokojů pacientů personál vstupuje po zaklepání a vyčká na vyzvání. Pacienti mají možnost si prostředí částečně upravit (týká se hlavně dlouhodobě hospitalizovaných). V zařízení jsou místa, kde může být pacient relativně nerušen. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

21) Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách 1. Pacienti nemají dostatek soukromí. Toalety nemají dveře nebo jsou uspořádány jiným způsobem neumožňujícím soukromí. Personál vstupuje do koupelen na toalety bez zaklepání. 2. Pacienti nemají možnost zamknout se na toaletě či v koupelně. Personál většinou respektuje soukromí pacientů na toaletách. 3. Pacienti mají možnost zamknout se v koupelně či na toaletě. Soukromí pacientů je personálem respektováno s výjimkou indikovaných případů (například u pacientů s aktuálním rizikem sebepoškozujícího chování) Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

22) Způsob jednání s pacienty 1. Celkově je zřetelné nadřazené někdy i hrubé chování personálu vůči pacientům. Hrubé chování personálu není nadřízenými sankcionováno. 2. V zařízení je celkově zřetelný respekt personálu k pacientům. Převažuje společensky slušné zacházení. Někdy se personál chová k pacientům nadřazeně. Případy zjištěného hrubého chování k pacientům jsou vedením oddělení sankcionovány. 3. Celkové klima zařízení jasně vyjadřuje respekt personálu vůči pacientům. Ani v dramatičtějších situací se personál nedopouští hrubších slovních výrazů vůči pacientům. Chování personálu k pacientům je vedením oddělení systematicky kontrolováno. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 7


23) Oslovování pacientů personálem 1. Je celkem běžné jednostranné tykání pacientům ze strany personálu, automatické používání „přezdívek“ , u starších též např. „babi“, „dědo“ apod. Personál nemá instrukce, jak má pacienty oslovovat. 2. Vyskytuje se jednostranné tykání personálu pacientům. Personál je instruován, jak pacienty oslovovat, dodržování těchto pravidel není vedením oddělení pravidelně kontrolováno. 3. Celkové klima zařízení jasně vyjadřuje respekt personálu vůči pacientům. V oslovování je personál a dospělí pacienti vždy na stejné úrovni (vykání-vykání, tykání-tykání). Všichni pacienti jsou tázáni, jak chtějí být oslovováni. U dospělých je tykání podmíněno souhlasem pacienta. Personál má jasné instrukce, jak oslovovat pacienty, zná je a dodržuje. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

24) Citlivost terapeutického programu oddělení k individuálním potřebám pacientů 1. Terapeutický program je pro všechny pacienty jednotný. Výjimky nejsou možné. 2. Terapeutický program je pro všechny pacienty jednotný, je však zřetelná tendence vycházet vstříc individuálním potřebám pacientů. Pacienti se například nemusí účastnit programů, které mu nevyhovují. 3. Je zřetelný zájem o individuální potřeby pacientů. Terapeutické programy vycházejí z individuálních plánů pacientů. Pacienti se podstatně podílejí na rozhodování, kterých programů se budou účastnit. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

25) Citlivost domácího řádu oddělení k individuálním potřebám pacientů 1. Domácí řád a režim zařízení nepřipouští výjimky. Názor pacientů na domácí řád a režim oddělení není zjišťován. 2. V individuálních případech jsou možné výjimky z domácího řádu a režimu zařízení. Názor pacientů na domácí řád a režim oddělení není zjišťován. 3. Domácí řád a režim oddělení je upravován podle individuálních potřeb pacientů, tam kde je to možné. Připomínky pacientů k režimu zařízení jsou pravidelně zjišťovány a řešeny. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 8


26) Vykonávání prací nezbytných k chodu zařízení pacienty 1. Pacienti jsou vyzýváni, aby se podíleli na pracích, které jsou v rámci chodu léčebny nezbytné . Pokud tuto práci odmítají, bývají ze strany personálu užívány nátlakové mechanismy (např. nezapojování do práce může negativně ovlivnit možnost propustky apod.). 2. V rámci režimové léčby organizace pacientům doporučuje tzv. pracovní terapii, jejíž součástí jsou i práce nutné k základnímu chodu zařízení. Rozhodnutí a výběr práce se ponechává na volbě pacienta. Nepoužívají se nátlakové mechanismy. Organizace zřetelně informuje pacienty o tom, že jejich rozhodnutí nezapojit se do práce nebude mít žádné negativní důsledky. 3. V rámci pracovní terapie nejsou vykonávány práce nutné k základnímu chodu zařízení. Pokud organizace používá pacienty na výkon činností nutných k základnímu chodu zařízení, jde o jasně definovaný pracovně - rehabilitační program s pracovní dohodou - smlouvou. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

27) Způsob odměňování za práci klientů 1. Za práci pacienti nedostávají finanční odměnu, a to ani za práci nutnou k provozu zařízení. 2. Organizace se snaží práci odvedenou pacienty finančně odměňovat, ne však adekvátně tomu, co by za práci musela organizace zaplatit, pokud by práce byla vykonávána někým jiným, než pacienty. 3. Pokud se do práce v organizaci pacient zapojí, je s ním vždy sepsána pracovní smlouva a dostává finanční odměnu, která je adekvátní vykonané práci (je stejná, jako by byla zaplacena komukoliv jinému za stejnou práci). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

28) Počet lůžek na jednom pokoji 1. Většina pacientů je umístěna v hromadných ložnicích (6 a více lůžek na pokoji). 2. Na oddělení je nejméně jeden pokoj s více než 6 lůžky. 3. Všechny pokoje v zařízení mají maximálně 5 lůžek. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

29) Možnost výběru ubytování 1. Pacienti nemají možnost rozhodnout, na kterém pokoji a kterými spolubydlícími budou ubytováni. 2. Pacienti jsou umísťováni na pokoje podle potřeb oddělení. Pokud požadují změnu pokoje či spolubydlících, personál jim obvykle vyhoví, pokud je to možné. 3. Pacienti je nabízen výběr, kde, s kým (s kolika lidmi) chtějí být ubytováni, kdykoliv to umožňuje provozní situace oddělení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 9


30) Možnost oděvu dle volby pacienta 1. Organizace určuje, jaké oblečení mají pacienti nosit. Pacienti v režimu nedobrovolné hospitalizace jsou velmi často povinni nosit ústavní oděv. 2. Pacienti v zásadě rozhodují o svém oděvu sami, organizace si však ponechává v rozhodování o oděvu konečnou pravomoc. 3. Je plně na pacientech, v jakém oblečení chodí. Jen v konkrétních, spíše výjimečných případech se pacientům doporučuje zvážení vhodnosti jejich oblečení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

31) Estetická úroveň prostředí 1. Jídelny, společenské místnosti a chodby působí kvůli svým velkým rozměrům, zařízení či osvětlení neosobně, chladně, nevlídně. 2. Je snaha neosobní, chladné či nevlídné prostředí společných prostor budov zmírnit, ale daří se to jen částečně. 3. Společné prostory budov působí domáckým, útulným dojmem. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

32) Zápach v budovách 1. Ve většině prostor zařízení je přítomen nepříjemný zápach (moč, desinfekce atd.). 2. Zápach se vyskytuje jen výjimečně. 3. Zápach se v zařízení nevyskytuje. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

33) Velikost pokojů 1. Většina pokojů neodpovídá svou velikostí hygienickým normám (podlahová plocha na jednoho pacienta). 2. V zařízení je nejméně jeden pokoj, který neodpovídá hygienickým normám. 3. Všichni pacienti jsou ubytováni v pokojích, které svou velikostí odpovídají hygienickým normám. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 10


34) Počty hygienických zařízení 1. Počty toalet a sprch v zařízení jsou vzhledem k počtu pacientů nedostatečné. 2. Celkově počty toalet a sprch v zařízení splňují hygienické normy, zařízení je však rozděleno na několik částí, mezi nimiž se pacienti nemohou volně pohybovat. Alespoň v jedné části zařízení neodpovídají počty toalet a sprch hygienickým normám. 3. Počty toalet a sprch ve všech částech zařízení zcela odpovídají hygienickým normám. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

35) Podmínky stravování 1. Podmínky stravování pacientů nejsou důstojné (špinavé ubrusy, nehostinná jídelna atd.). Je výrazný rozdíl mezi prostředím, kde se stravuje personál a pacienti. 2. I když prostředí jídelen pacientů nemá stejnou úroveň jako jídelna personálu, je evidentní snaha o kultivovanost prostředí stravování pacientů. 3. Prostředí pro stravování pacientů je kultivované, v normě běžných zdravotnických zařízení. Není rozdíl mezi tím, jak se stravuje personál a jak pacienti. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

36) Možnost uložení osobních věcí 1. V zařízení neexistuje možnost uložit si někam svoje osobní věci. 2. Ne všichni pacienti mají možnost uložit si své osobní věci. 3. Každý pacient má svou skříňku a noční stolek. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

37) Možnost uvaření kávy, čaje 1. Pacienti nemají možnost vařit si kávu nebo čaj. 2. Pacienti mají možnost uvařit si vlastní nápoje, musí však žádat o dovolení sester. 3. Pacienti si mohou volně vařit kávu nebo čaj. Přístup k vařiči je omezen pouze v individuálních případech (například pro pacienty, kteří by se mohli zranit). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 11


38) Dostupnost personálu – sester 1. Sestry na oddělení jsou pro pacienty velmi obtížně dostupné. 2. Je možno se obrátit na sestru oddělení, ale pacient musí překonávat fyzické bariéry - klepání na dveře atd. 3. Během dne je vždy alespoň jeden člen personálu mezi pacienty přítomen a pacienti ho mohou kontaktovat přímo, aniž by museli překonávat fyzické bariery. V nočních hodinách mohou pacienti personál snadno kdykoliv přivolat. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

39) Prostory pro návštěvy 1.V zařízení nejsou prostory pro návštěvy. V zařízení jsou i pacienti, kteří nemohou s návštěvou odejít mimo zařízení. 2. V zařízení, kde jsou i pacienti, kteří nemohou s návštěvou odejít mimo zařízení, je formálně vymezený prostor pro návštěvy, má však neintimní, neestetický charakter. 3. V zařízení je prostor, kde může být pacient nerušeně se svou návštěvou. Tento prostor má důstojný vzhled. Zařízení nemá prostory pro návštěvy, protože všichni pacienti mohou s návštěvou odejít mimo zařízení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

40) Kontrola osobních věcí pacientů na oddělení 1. Osobní věci pacientů (včetně věcí donesených návštěvou) se běžně prohlížejí. Pacienti na to nemusí být upozorněni a poskytnout souhlas. Prohlídka osobních věcí může probíhat v nepřítomnosti pacienta. 2. Prohlížení osobních věcí pacientů není výjimečné. Pacienti nejsou vždy informování o důvodech kontroly. Prohlížení věcí pacientů se děje s jejich souhlasem, ten má však formální charakter. 3. Prohlížení osobních věcí pacientů je výjimečné. Pokud je prohlídka osobních věcí nutná, je pacient informován o důvodu kontroly a je prováděna pouze po jeho výslovném souhlasu a v jeho přítomnosti. O prohlídce je veden záznam, seznam odebraných věcí podepisuje ošetřující personál i pacient. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

41) Informování rodinných příslušníků o propuštění pacienta 1. Rodinní příslušníci jsou o zamýšleném propuštění pacienta informováni bez souhlasu pacienta. 2. Pokud to personál považuje za potřebné, mohou být rodinní příslušníci informováni o plánovaném propuštění pacienta. Souhlas pacienta s informováním příbuzných o plánovaném propuštění není zaznamenáván v dokumentaci. 3. Informaci o plánovaném propuštění poskytuje lékař rodinným příslušníkům nebo jiným osobám vždy jen po písemném souhlasu pacienta zaznamenaném v dokumentaci. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 12


42) Vydávání osobních dokladů pacientů příbuzným 1. Osobní doklady pacientů jsou automaticky vydávány příbuzným pacienta. Souhlas pacienta k vydání dokladů příbuzným není požadován. 2. Osobní doklady pacientům jsou vydávány příbuzným na jejich žádost. Souhlas pacienta s vydáním dokladů je zjišťován jen v některých případech (například majetkové spory mezi pacientem a rodinnými příslušníky). 3. Osobní doklady pacienta jsou příbuzným vydávány pouze s písemným souhlasem pacienta. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


44) Individuální terapeutické plány 1. Individuální terapeutické plány nejsou zpracovávány nebo jsou zpracovávány bez účasti pacienta. 2. Téměř každý pacient má vypracován individuální terapeutický (rehabilitační) plán, který je vypracováván s přihlédnutím k pacientovým představám, potřebám a přáním. Pacient se podílí na vytváření terapeutického plánu alespoň formálně. 3. V zařízení existuje systém určující vypracování individuálního léčebného plánu pro každého pacienta. Pacient se vždy aktivně podílí na vypracování svého léčebného plánu; léčebný plán vychází z jeho osobních představ, potřeb. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

45) Charakter terapeutických- rehabilitačních programů 1. Zařízení je orientovány výhradně na biologickou léčbu. Neexistují programy zaměřené na komplexní pomoc pacientům v návratu do jejich běžného prostředí. 2. V zařízení jsou programy specificky orientované na pomoc a podporu pacientům v návratu do jejich běžného prostředí. Nejsou však v takovém množství, aby byly dostupné všem, kteří by to potřebovali. 3. V zařízení jsou programy specificky orientované na pomoc a podporu pacientům v návratu do jejich běžného prostředí. Kapacita těchto programů zcela dostačuje potřebám pacientů. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 13


46) Propojenost lůžkového zařízení se službami mimo nemocnici 1.V zařízení nezajišťuje pacientům informace o mimonemocničních službách pro psychiatrické pacienty ve spádovém regionu. Pacient je propouštěn s propouštěcí zprávou, často je na pacientovi (rodině) najít si po propuštění případnou další pomoc. 2. V zařízení neexistuje přesný přehled o mimonemocničních službách pro psychiatrické pacienty ve spádovém regionu. Většině pacientů (ne však všem, kdo by to potřebovali) je doporučena či sjednána následná péče v místě bydliště pacienta. 3. V zařízení existuje dobrý přehled o mimonemocničních službách pro psychiatrické pacienty ve spádovém regionu. Je snaha udržovat s těmito službami pravidelnou komunikaci a spolupráci. U pacientů s potřebou další péče je s jejich aktivní účastí vypracováván plán potřebné pomoci po propuštění. Ze strany zařízení je také zajišťováno co nejlepší „předání“ pacienta do mimonemocničních služeb, které jsou pro něj optimální. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

47) Formy fyzického omezování používané v zařízení 1. V zařízení jsou používány kurty, izolace i síťová lůžka. Izolace nebývají čalouněné a mají oddělené příslušenství. 2. V zařízení se nepoužívají síťová lůžka. Jsou používány kurty a polstrované izolace. 3. V zařízení jsou prostředky fyzického omezení používány jen ve zcela nezbytných případech a je snaha nahradit je jinými metodami (například stálá přítomnost personálu u neklidného pacienta a podobně). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

48) Sledování četnosti používání fyzického omezování 1. Použití prostředků fyzického omezování není centrálně sledováno, o použití fyzického omezení je veden záznam pouze v dokumentaci pacienta. 2. Zařízení vede centrální evidenci případů použití prostředků fyzického omezení. Tato evidence není úplná (například se netýká všech oddělení nebo všech prostředků fyzického omezení), není pravidelně vyhodnocována. 3. Zařízení vede centrální evidenci všech případů použití prostředků fyzického omezení. Údaje z této evidence jsou pravidelně vyhodnocovány a využívány k opatřením redukujícím používání prostředků fyzického omezení na nezbytnou míru. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

49) Doba použití kurtů 1. Délka použití kurtů je v průměru delší než 3 hodiny. 2. Délka použití kurtů je v průměru 1-3 hodiny. 3. Délka použití kurtů v průměru nepřesahuje 1 hodinu nebo nejsou kurty na oddělení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 14


50) Doba použití izolačních místností 1. Doba, po kterou je pacient umístěn v izolaci je v průměru delší než 12 hodin. 2. Doba, po kterou je pacient umístěn v izolaci je v průměru 6-12 hodin. 3. Doba, po kterou je pacient umístěn v izolaci je v průměru kratší než 6 hodin nebo nejsou izolace na oddělení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

51) Indikace fyzického omezení 1. K fyzickému omezení se přistupuje u pacientů, kteří ohrožují své okolí a u neklidných pacientů. Fyzické omezení může být použito i z „výchovných důvodů“. 2. K fyzickému omezení se přistupuje u pacientů, kteří ohrožují své okolí a u neklidných pacientů. 3. K fyzickému omezování dochází jen u osob, které výrazně fyzicky ohrožují své okolí. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

52) Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaných pacientů 1. Fyzické omezení je v případě potřeby uplatňováno i u pacientů léčených dobrovolně. Není ohlašováno soudu. 2. Fyzické omezení je v případě potřeby uplatňováno i u pacientů léčených dobrovolně. Pokud nejde o dlouhodobé nebo opakované omezení, neohlašuje se soudu. 3. K fyzickému omezení se přistupuje jen u pacientů, kteří výrazně fyzicky ohrožují své okolí. 3. Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaného pacienta je vždy ohlašováno soudu. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

53) Způsob provedení omezení 1. Restriktivní prostředky jsou jediným způsobem, jak zvládat agresivní chování pacientů. Po dobu omezení není pacientům věnována intenzivnější, specializovaná pozornost. 2. V zařízení je snaha hledat jiné, méně omezující způsoby řešení agresivity pacientů. Po dobu omezení je pacientovi věnována zvýšená pozornost. 3. K fyzickému omezení se přistupuje jen po vyčerpání všech jiných, méně omezujících forem zvládnutí stavu pacienta. Pacient je vždy informován, proč se k takovýmto krokům přistupuje. Po dobu omezení i po jeho ukončení je pacientovi věnována maximální pozornost a jeho stav je neustále monitorován a dokumentován. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 15


54) Rozhodování o omezení 1. O omezení může rozhodnout střední zdravotnický personál i bez konzultace s lékařem. 2. O fyzickém omezení rozhoduje výhradně lékař, buď po osobním vyšetření stavu pacienta nebo po telefonické konsultaci s ošetřujícím personálem. 3. O fyzickém omezení rozhoduje výhradně lékař, a to vždy až po osobním vyšetření stavu pacienta. Pacienti jsou informováni o tom, kdo o fyzickém omezení rozhodl. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

55) Dokumentace fyzického omezování 1. V dokumentaci vedené o pacientovi bývá zaznamenáno omezení. Může se stát, že u pacientů, kteří bývají omezováni pravidelně, není zaznamenáno každé omezení. Stane se, že není přesně zaznamenán popis stavu, který byl důvodem k omezení došlo, délka trvání omezení. 2. V zařízení je pravidlem zaznamenávat do dokumentace pacienta každé fyzické omezení. Je zaznamenán důvod k omezení, jsou záznamy o průběhu omezení, délka jeho trvání. 3. Je zaznamenáváno každé fyzické omezení. Z dokumentace je možno jasně se dozvědět důvody omezení, jak často a kým byl psychický i fyzický stav omezovaného kontrolován, celková délka omezení. Je zaznamenáván stav pacienta v průběhu omezení. Bývá zaznamenáván i názor pacienta na omezení po jeho skončení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

56) Standardizace indikací, provádění dokumentace omezování v zařízení 1. Způsoby fyzického omezení pacientů nejsou v zařízení definovány. O způsobu provádění a dokumentace rozhoduje lékař nebo ošetřující personál. 2. Existují písemné předpisy pro použití fyzického omezování, nejsou však úplné. Například schází přesnější popis indikací, způsobů provedení nebo neexistuje formulář pro dokumentování fyzického omezování. 3. V zařízení je jasně (písemně) definováno jaké kroky musí být před fyzickým omezením, během něj i po něm učiněny. Je jasně definováno, jak má vypadat detailní dokumentace v chorobopisu pacienta. Existuje zvláštní formulář pro záznam omezení, který umožňuje monitorování kvantity omezení i způsobu provedení na oddělení či v celém zařízení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 16


57) Použití výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zařízení je přímo provozován či k provedení indikován více než jeden z uvedených terapeutických postupů. 2. V zařízení je přímo provozován či k provedení indikován jeden z uvedených terapeutických postupů. 3. V zařízení není provozován či k provedení indikován žádný z uvedených terapeutických postupů. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

58) Indikace výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zařízení není nijak určeno, v jakých případech se výjimečné postupy mohou indikovat. 2. V zařízení existují nepsaná pravidla (praktické zásady), kdy se výjimečné postupy indikují. 3. V zařízení existují jasná písemná pravidla, kdy se výjimečné postupy mohou indikovat, případně výjimečné postupy nejsou v zařízení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

59) Poskytování informací o právech psychiatrických pacientů 1. V zařízení se pacientům neposkytují informace o tom, jaká jsou jejich práva (právo na právního zástupce, podmínky dobrovolné a nedobrovolné hospitalizace, volnost pohybu , informovaný souhlas s léčbou, pravidla poskytování informací o pacientovi dalším osobám atd.) 2. Zařízení poskytuje pacientům informace na jejich žádost. Je však na tom kterém zaměstnanci, lékaři, jak dalece informuje pacienty o jejich právech. Pacienti nemají k dispozici písemné materiály o svých právech. 3. V zařízení je jasný systém zajišťující pacientům informace o všech jejich právech. Je určeno, kdo je za poskytování těchto informací zodpovědný. Informace jsou lehce dostupné v písemné podobě. Materiály vyvěšené na nástěnkách jsou stále doplňovány a obnovovány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 17


60) Poskytování informací o právech osobám, které nejsou schopny lehce tyto informace vnímat nebo jim porozumět 1. Pacientům, kteří mají problémy porozumět informacím o svých právech nejsou tyto informace poskytovány. 2. Pacientům, kteří mají problémy porozumět informacím o svých právech jsou tyto informace poskytovány stejným způsobem jako ostatním pacientům. Nezjišťuje se, zda poskytnutým informacím pacient rozumí. 3. Personál si ověřuje, že pacient poskytnutým informacím o svých právech rozumí. Aktivně hledá způsoby, jak každému pacientovi podat informace pro něj srozumitelným způsobem. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


62) Konkrétní podoba provádění informovaného souhlasu 1. Pacient není žádán o poskytnutí informovaného souhlasu s jednotlivými léčebnými postupy. Je pokládáno za dostačující, když pacient při přijetí pacient podepíše celkový souhlas s léčbou, případně se za souhlas s léčbou považuje podpis dobrovolného vstupu. 2. Pacient podepisuje obecný souhlas s léčbou při přijetí. O konkrétních terapeutických postupech se však s pacientem diskutuje a přihlíží se k jeho názoru. Jasný souhlas pacienta se vyžaduje u výjimečných psychiatrických léčebných postupů. 3. Pacient vyjadřuje informovaný souhlas s každým terapeutickým postupem, obecný souhlas s léčbou při přijetí není proto vyžadován. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 18


63) Dokumentace informovaného souhlasu. 1. V dokumentaci nejsou záznamy o informovaném souhlasu k léčbě (ať už proto, že proces informovaného souhlasu neprobíhá, nebo že se o něm záznam nevede). 2. O procesu informování se vede alespoň formální záznam v dokumentaci pacienta. 3. Záznamy o procesu informování pacienta o léčbě jsou dosti podrobné. Je možno se z nich dozvědět kdo, kdy a o čem pacienta informoval a jaké byly postoje pacienta k těmto informacím. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

64) Existence doporučení či normy týkající se informovaného souhlasu v zařízení 1. V zařízení neexistuje jednotný přístup týkající se informovaného souhlasu pacientů s léčbou. Každý lékař si tento problém řeší sám. 2. V zařízení existují pravidla týkající se informovaného souhlasu. Nejsou však kompletní nebo jejich dodržování není kontrolováno. 3. V zařízení existuje jasný, pro všechny závazný postup pro získávání informovaného souhlasu. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

65) Informovaný souhlas u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů 1. S nedobrovolně hospitalizovanými pacienty se nevede diskuse o způsobech terapie. 2. Pacienti v režimu nedobrovolné hospitalizace jsou informováni o terapeutických záměrech, ne vždy se však přihlíží k jejich názoru na léčebné postupy. 3. I pacientům v režimu nedobrovolné hospitalizace jsou poskytovány podrobné informace o zamýšlené léčbě. Jen u pacientů, kteří ohrožují sebe nebo okolí se k léčebným zákrokům přistupuje bez jejich souhlasu. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

66) Léčení bez souhlasu 1. Léčit bez jejich souhlasu pacienta je v podstatě možné u jakýchkoliv psychických problémů. 2. Léčit bez souhlasu pacienta je možné jen u vážnějších psychických problémů, psychóz. To i v případě, že pacient přímo neohrožuje sebe nebo okolí. 3. Léčit bez souhlasu pacienta je možné jen v případě, že pacient přímo ohrožuje sebe nebo okolí a v situacích, kdy je vážně ohrožen život pacienta (například katatonní stavy). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 19


67) Míra respektování přání pacienta při výběru terapie 1. Pokud je pacient informován o zamýšlené terapii, je mu předkládána jedna možnost postupu. 2. Není výjimkou pacientovi předkládat možnosti terapeutických postupů. 3. Pacientovi jsou předkládány varianty terapie, kdykoliv je to možné. Jeho výběr je respektován. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

68) Informace o rizikách terapie 1. Pokud jsou pacienti informováni o zamýšlené léčbě, není zvykem informovat je o rizikách a negativních účincích. 2. Pacienti jsou informováni o možných rizikách, ale ve výrazně menším rozsahu, než jak je uváděno ve firemních letácích. 3. Pacienti jsou informováni o možných rizikách blížícím se informacím uvedených ve firemních letácích Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

69) Přístupnost dokumentace pacientovi 1. Pacient nemá možnost nahlédnout do své dokumentace. Seznamování pacienta s jeho lékařskou dokumentací je u všech pacientů v zařízení pokládáno za nevhodné. 2. Na výslovnou žádost je někdy umožňováno pacientům nahlédnout do své dokumentace, respektive do její části. 3.Pacienti jsou informováni o možnosti nahlédnout do své dokumentace a na požádání je jim toto umožněno (s výjimkou částí, které se týkají třetích osob). Pokud pacient požádá, je mu umožněno pořídit si kopii své dokumentace. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

70) Vzdělávání personálu v oblasti používání restriktivních opatření 1. Personál není v oblasti fyzického omezování vzděláván. 2. Tematika prostředků fyzického omezování je součástí vzdělávání personálu. Není jí však věnována systematická pozornost. 3. Pro personál jsou pravidelně organizovány semináře, jak zacházet s agresí pacienta, jak omezovat používání restriktivních prostředků a jak je v případě nutnosti používat. Zvláštní pozornost je věnována personálu specielně určenému ke zvládání agrese pacientů. Personál oddělení, kde se prostředky fyzického omezování neužívají, je proškolen alespoň v problematice zvládání akutní agrese pacienta. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 20


71) Péče organizace o zabezpečení důstojného zacházení s pacienty 1. Zařízení nemá systém nástupního školení. Problematice důstojného zacházení s pacienty ze strany personálu není věnována pozornost ani v rámci týmových sezení, seminářů, či jiných vzdělávacích programů. 2. V zařízení není zavedeno nástupní školení nebo jeho standardní součástí není oblast důstojného zacházení s pacienty. Této problematice je v rámci týmových sezení věnována pozornost, ne však systematická. 3. V zařízení je zavedeno vstupní školení, jehož součástí je i problematika etiky chování personálu. Otázkám důstojnosti zacházení s pacienty ze strany personálu jsou systematicky věnovány kontinuální vzdělávací programy. Případy neetického chování jsou vždy diskutovány v rámci týmových sezení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

72) Vzhled personálu 1. Organizace nedbá na to, jak je její personál oblečen, respektive na celkový vzhled zaměstnanců. 2. Organizace dbá na vzhled zaměstnanců. Zaměstnanci jsou povinni nosit zdravotnické pracovní oblečení. 3. Organizace dbá na to, aby i vnějškový vzhled zaměstnanců byl pro pacienty příjemný, přátelský a pokud možno civilní. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

73) Vzdělávání personálu v problematice práv pacientů 1. Neexistuje žádné vzdělávání personálu týkající se práv pacientů. 2. Personál je v problematice práv pacientů vzděláván, ne však systematicky. Úroveň znalosti této problematiky personálem není ověřována. 3. Personál je systematicky školen v problematice práv pacientů. Úroveň znalostí personálu je ověřována. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 21


74) Posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace 1. Podmínkám posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace soudcem ze spádového soudu se ze strany zařízení nevěnuje větší pozornost. Toto posuzování probíhá často ve chvatu, na chodbě, či dokonce telefonicky. 2. Podmínkám posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace soudcem ze spádového soudu se ze strany zařízení věnuje pozornost. Je snaha, aby tento proces probíhal důstojně, v klidu, v soukromí (např. v pracovně lékaře). 3. Podmínkám posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace soudcem ze spádového soudu se ze strany zařízení věnuje značná pozornost, tento proces probíhal důstojně, v klidu, v soukromí a je na něj dostatek času. Zařízení informuje pacienta, že k tomuto řízení může přizvat osobu podle svého výběru, která bude hájit jeho zájmy. Zařízení pomáhá pacientovi zajistit přítomnost „obhájce“ či „poradce“ při řízení, pokud si to pacient přeje. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

75) Podávání stížností 1. V zařízení neexistuje jasný systém podávání stížností. Pacienti mohou své stížnosti podávat komukoliv - není určeno, co má tato osoba se stížností učinit. 2. V zařízení existuje systém podávání stížností definovaný interním předpisem zařízení. Pacienti o tomto systému nejsou vždy informováni. 3. V zařízení existuje pro pacienty jasný systém podávání stížností, který je pro pacienty dostupný a bezpečný. Systém podávání stížností je definován vnitřním předpisem zařízení. Pacienti jsou o tomto systému dobře informováni (součást písemného informačního materiálu rozdávaného pacientům, zveřejnění na nástěnkách a podobně). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

76) Vyřizování stížností 1. V zařízení se stížnosti pacientů nevyřizují. 2. V zařízení se stížnosti vyřizují, ne vždy však přešetřením údajů z více zdrojů. Pacient není vždy o vyřízení své stížnosti informován. 3. V zařízení se stížnosti vždy vyřizují konfrontací údajů z více zdrojů. Pacient je vždy o vyřízení své stížnosti písemně informován. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 22


77) Forma obhajoby zájmů klientů 1. V zařízení neexistuje systém reprezentace a obhajoby zájmů pacientů. 2. V zařízení existuje systém, který formálně zajišťuje zpětnou vazbu od pacientů, která se týká jejích zájmů, potřeb, nespokojeností. Není však dostatečně zajištěno, že tyto podněty budou vyslyšeny a budou brány v potaz. 3. V zařízení existuje systém zajištující zpětnou vazbu od pacientů týkající se jejich pohledu na chod a podmínky v zařízení. Je i zajištěno, že tyto podněty jsou brány vážně. V ideálním případě existuje externí obhajoba zájmů pacientů (například svépomocné skupiny uživatelů, nestátní neziskové organizace a podobně.) Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

78) Vnitřní kontrola dodržování práv pacientů v rámci zařízení 1. V zařízení neexistuje systém kontroly, který by zahrnoval i oblast dodržování lidských práv pacientů. 2. V zařízení existuje systém obecné kontroly kvality péče, jehož součástí jsou i otázky práv pacientů. 3. V zařízení existuje krom obecného systému kvality péče i systém vnitřní kontroly cíleně zaměřený na otázku dodržování práv pacientů. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

79) Vnější kontrola dodržování práv pacientů v zařízení 1. V zařízení nikdy nebyla kontrola či zpětná vazba zabývající se otázkou práv pacientů, která by byla nezávislá na vedení léčebny. 2. Zařízení se nepravidelně podrobuje nezávislé vnější kontrole například ze strany státních institucí (Ministerstvo zdravotnictví, Kancelář ochránce lidských práv a podobně) či nestátních neziskových organizací nebo organizací uživatelů zaměřených na ochranu práv psychiatrických pacientů. 3. V zařízení existuje systém pravidelné, na vedení „nezávislé“, zpětné vazbu či kontroly v oblasti lidských práv pacientů. S výsledky těchto kontrol zařízení systematicky pracuje a využívá je k zlepšení situace pacientů. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 23


80) Kontrola etiky péče a chování zaměstnanců 1. V zařízení neexistuje kodex či detailnější povědomí o pravidlech etiky v chování zaměstnanců. Chování zaměstnanců k pacientům není předmětem sledování ze strany vedení. 2. V zařízení existuje povědomí o významu etiky. Existuji přinejmenším žitá pravidla. Sledování otázky etiky služeb a chování zaměstnanců však nemá podobu jasného systému. 3. Zařízení má vypracován etický kodex. Seznámení s ním i s právy pacientů psychiatrických zařízení je součástí podpisu dohody o zaměstnání. Etika vztahu zaměstnanců k pacientům je předmětem pravidelného osobního hodnocení zaměstnanců. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

81) Forma postihu za porušování práv pacientů, etických norem ze strany zaměstnanců 1. V zařízení se nestalo a není zvykem postihovat zaměstnance za neetické chování k pacientům či za porušování práv pacientů. 2. Řešeny jsou jen případy velmi hrubého překročení základních etických norem zdravotnického pracovníka (neoprávněné či neadekvátní fyzické napadení pacienta, pohlavní zneužívání). 3. Při hodnocení zaměstnanců (např. odměny, prodloužení pracovní smlouvy atd.) se pravidelně hodnotí etika jejich chování k pacientům. Existuje jasný postup při nedodržování etiky ze strany zaměstnanců, který se týká nejen hrubých přestupků. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

82) Kontrola fyzického omezování 1. V zařízení neexistuje systém kontroly oprávněnosti a provádění fyzického omezování. 2. V zařízení existuje neformalizovaný způsob hodnocení indikací a provádění fyzického omezování. Zpětně hodnocena je část případů. 3. V zařízení existuje jasný systém evidence případů fyzického omezování a jejich zpětného hodnocení. Touto problematikou se pravidelně zabývá odborné vedení ústavu a z výsledků vyvozuje patřičné důsledky. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 24


83) Kontrola výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zařízení neexistuje jasný systém kontroly způsobu provádění a indikací výjimečných terapeutických postupů. 2. V zařízení se občas zpětně kontroluje, proč a jakým způsobem jsou užívány výjimečné terapeutické postupy. Tato kontrola se však netýká všech případů. 3. V zařízení existuje systém pravidelné zpětné kontroly provádění a indikace výjimečných terapeutických postupů, případně tyto postupy nejsou v zařízení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 25


Dotazník pro příjmové oddělení – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo otázky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Název otázky

Kód

Poučení pacienta při přijetí Podklady k přijetí k nedobrovolné hospitalizaci Aktuální stav spolupráce s policií, záchrannou službou Aktivity vyvíjené léčebnou ke zlepšení spolupráce s policií, záchrannou službou Pomoc při řešení osobních problémů pacienta při přijetí (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně) Umísťování pacientů na uzavřené oddělení: Samostatné vycházky dobrovolně hospitalizovaných pacientů Společné vycházky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů Dohoda o omezení vycházek u pacientů dobrovolně hospitalizovaných Propouštění dobrovolně hospitalizovaného pacienta na vlastní žádost Dostupnost telefonování Používání mobilních telefonů Možnost návštěv Korespondence pacientů Odebírání osobních dokladů pacientů Vydávání osobních dokladů pacientům na dovolenky Zacházení s finančními prostředky pacientů Procedura přijetí na oddělení, seznámení se s prostředím Odebírání osobních věcí při přijetí pacienta Respekt k soukromí pacientů na pokojích Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách Způsob jednání s pacienty Oslovování pacientů personálem Citlivost terapeutického programu oddělení k individuálním potřebám pacientů Citlivost domácího řádu oddělení k individuálním potřebám pacientů Vykonávání prací nezbytných k chodu zařízení pacienty Způsob odměňování za práci klientů Počet lůžek na jednom pokoji Možnost výběru ubytování Možnost oděvu dle volby pacienta Estetická úroveň prostředí Zápach v budovách Velikost pokojů Počty hygienických zařízení Podmínky stravování Možnost uložení osobních věcí Možnost uvaření kávy, čaje Dostupnost personálu – sester Prostory pro návštěvy Kontrola osobních věcí pacientů na oddělení


strana 26


Číslo otázky 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83

Název otázky

Kód

Informování rodinných příslušníků o propuštění pacienta Vydávání osobních dokladů pacientů příbuzným Poskytování informací o pacientovi jiným osobám Individuální terapeutické plány Charakter terapeutických- rehabilitačních programů Propojenost lůžkového zařízení se službami mimo nemocnici Formy fyzického omezování používané v zařízení Sledování četnosti používání fyzického omezování Doba použití kurtů Doba použití izolačních místností Indikace fyzického omezení Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaných pacientů Způsob provedení omezení Rozhodování o omezení Dokumentace fyzického omezování Standardizace indikací, provádění dokumentace omezování v zařízení Použití výjimečných terapeutických postupů Indikace výjimečných terapeutických postupů Poskytování informací o právech psychiatrických pacientů Poskytování informací o právech osobám, které nejsou schopny lehce tyto informace vnímat nebo jim porozumět Informování pacientů o možnosti propouštění na vlastní žádost Konkrétní podoba provádění informovaného souhlasu Dokumentace informovaného souhlasu. Existence doporučení či normy týkající se informovaného souhlasu v zařízení Informovaný souhlas u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů Léčení bez souhlasu Míra respektování přání pacienta při výběru terapie Informace o rizikách terapie Přístupnost dokumentace pacientovi Vzdělávání personálu v oblasti používání restriktivních opatření Péče organizace o zabezpečení důstojného zacházení s pacienty Vzhled personálu Vzdělávání personálu v problematice práv pacientů Posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace Podávání stížností Vyřizování stížností Forma obhajoby zájmů klientů Vnitřní kontrola dodržování práv pacientů v rámci zařízení Vnější kontrola dodržování práv pacientů v zařízení Kontrola etiky péče a chování zaměstnanců Forma postihu za porušování práv pacientů, etických norem ze strany zaměstnanců Kontrola fyzického omezování Kontrola výjimečných terapeutických postupů Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 27


Dotazník pro oddělení pro dlouhodobou péči Identifikační údaje Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:




Dotazník pro oddělení pro dlouhodobou péči

strana 1






strana 2






strana 3






strana 4




15) Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách 1. Pacienti nemají dostatek soukromí. Toalety nemají dveře nebo jsou uspořádány jiným způsobem neumožňujícím soukromí. Personál vstupuje do koupelen na toalety bez zaklepání. 2. Pacienti nemají možnost zamknout se na toaletě či v koupelně. Personál většinou respektuje soukromí pacientů na toaletách. 3. Pacienti mají možnost zamknout se v koupelně či na toaletě. Soukromí pacientů je personálem respektováno s výjimkou indikovaných případů (například u pacientů s aktuálním rizikem sebepoškozujícího chování). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 5






strana 6




22) Počet lůžek na jednom pokoji 1. Většina pacientů je umístěna v hromadných ložnicích (6 a více lůžek na pokoji). 2. Na oddělení je nejméně jeden pokoj s více než 6 lůžky. 3. Všechny pokoje v zařízení mají maximálně 5 lůžek. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 7




26) Zápach v budovách 1. Ve většině prostor zařízení je přítomen nepříjemný zápach (moč, desinfekce atd.). 2. Zápach se vyskytuje jen výjimečně. 3. Zápach se v zařízení nevyskytuje. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

27) Velikost pokojů 1. Většina pokojů neodpovídá svou velikostí hygienickým normám (podlahová plocha na jednoho pacienta). 2. V zařízení je nejméně jeden pokoj, který neodpovídá hygienickým normám. 3. Všichni pacienti jsou ubytováni v pokojích, které svou velikostí odpovídají hygienickým normám. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 8


28) Počty hygienických zařízení 1. Počty toalet a sprch v zařízení jsou vzhledem k počtu pacientů nedostatečné. 2. Celkově počty toalet a sprch v zařízení splňují hygienické normy, zařízení je však rozděleno na několik částí, mezi nimiž se pacienti nemohou volně pohybovat. Alespoň v jedné části zařízení neodpovídají počty toalet a sprch hygienickým normám. 3. Počty toalet a sprch ve všech částech zařízení zcela odpovídají hygienickým normám. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

29) Podmínky stravování 1. Podmínky stravování pacientů nejsou důstojné (špinavé ubrusy, nehostinná jídelna atd.). Je výrazný rozdíl mezi prostředím, kde se stravuje personál a pacienti. 2. I když prostředí jídelen pacientů nemá stejnou úroveň jako jídelna personálu, je evidentní snaha o kultivovanost prostředí stravování pacientů. 3. Prostředí pro stravování pacientů je kultivované, v normě běžných zdravotnických zařízení. Není rozdíl mezi tím, jak se stravuje personál a jak pacienti. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti




strana 9







strana 10




38) Individuální terapeutické plány 1. Individuální terapeutické plány nejsou zpracovávány nebo jsou zpracovávány bez účasti pacienta. 2. Téměř každý pacient má vypracován individuální terapeutický (rehabilitační) plán, který je vypracováván s přihlédnutím k pacientovým představám, potřebám a přáním. Pacient se podílí na vytváření terapeutického plánu alespoň formálně. 3. V zařízení existuje systém určující vypracování individuálního léčebného plánu pro každého pacienta. Pacient se vždy aktivně podílí na vypracování svého léčebného plánu; léčebný plán vychází z jeho osobních představ, potřeb. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 11







strana 12




46) Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaných pacientů 1. Fyzické omezení je v případě potřeby uplatňováno i u pacientů léčených dobrovolně. Není ohlašováno soudu. 2. Fyzické omezení je v případě potřeby uplatňováno i u pacientů léčených dobrovolně. Pokud nejde o dlouhodobé nebo opakované omezení, neohlašuje se soudu. 3. K fyzickému omezení se přistupuje jen u pacientů, kteří výrazně fyzicky ohrožují své okolí. 3. Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaného pacienta je vždy ohlašováno soudu. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti

47) Způsob provedení omezení 1. Restriktivní prostředky jsou jediným způsobem, jak zvládat agresivní chování pacientů. Po dobu omezení není pacientům věnována intenzivnější, specializovaná pozornost. 2. V zařízení je snaha hledat jiné, méně omezující způsoby řešení agresivity pacientů. Po dobu omezení je pacientovi věnována zvýšená pozornost. 3. K fyzickému omezení se přistupuje jen po vyčerpání všech jiných, méně omezujících forem zvládnutí stavu pacienta. Pacient je vždy informován, proč se k takovýmto krokům přistupuje. Po dobu omezení i po jeho ukončení je pacientovi věnována maximální pozornost a jeho stav je neustále monitorován a dokumentován. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 13



49) Dokumentace fyzického omezování 1. V dokumentaci vedené o pacientovi bývá zaznamenáno omezení. Může se stát, že u pacientů, kteří bývají omezováni pravidelně, není zaznamenáno každé omezení. Stane se, že není přesně zaznamenán popis stavu, který byl důvodem k omezení došlo, délka trvání omezení. 2. V zařízení je pravidlem zaznamenávat do dokumentace pacienta každé fyzické omezení. Je zaznamenán důvod k omezení, jsou záznamy o průběhu omezení, délka jeho trvání. 3. Je zaznamenáváno každé fyzické omezení. Z dokumentace je možno jasně se dozvědět důvody omezení, jak často a kým byl psychický i fyzický stav omezovaného kontrolován, celková délka omezení. Je zaznamenáván stav pacienta v průběhu omezení. Bývá zaznamenáván i názor pacienta na omezení po jeho skončení. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 14


51) Použití výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zařízení je přímo provozován či k provedení indikován více než jeden z uvedených terapeutických postupů. 2. V zařízení je přímo provozován či k provedení indikován jeden z uvedených terapeutických postupů. 3. V zařízení není provozován či k provedení indikován žádný z uvedených terapeutických postupů. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti




strana 15






strana 16


57) Dokumentace informovaného souhlasu. 1. V dokumentaci nejsou záznamy o informovaném souhlasu k léčbě (ať už proto, že proces informovaného souhlasu neprobíhá, nebo že se o něm záznam nevede). 2. O procesu informování se vede alespoň formální záznam v dokumentaci pacienta. 3. Záznamy o procesu informování pacienta o léčbě jsou dosti podrobné. Je možno se z nich dozvědět kdo, kdy a o čem pacienta informoval a jaké byly postoje pacienta k těmto informacím. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



60) Léčení bez souhlasu 1. Léčit bez jejich souhlasu pacienta je v podstatě možné u jakýchkoliv psychických problémů. 2. Léčit bez souhlasu pacienta je možné jen u vážnějších psychických problémů, psychóz. To i v případě, že pacient přímo neohrožuje sebe nebo okolí. 3. Léčit bez souhlasu pacienta je možné jen v případě, že pacient přímo ohrožuje sebe nebo okolí a v situacích, kdy je vážně ohrožen život pacienta (například katatonní stavy). Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 17







strana 18






strana 19






strana 20






strana 21






strana 22


77) Kontrola výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zařízení neexistuje jasný systém kontroly způsobu provádění a indikací výjimečných terapeutických postupů. 2. V zařízení se občas zpětně kontroluje, proč a jakým způsobem jsou užívány výjimečné terapeutické postupy. Tato kontrola se však netýká všech případů. 3. V zařízení existuje systém pravidelné zpětné kontroly provádění a indikace výjimečných terapeutických postupů, případně tyto postupy nejsou v zařízení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 23


Dotazník pro oddělení pro dlouhodobou péči – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo otázky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Název otázky

Kód

Umísťování pacientů na uzavřené oddělení: Samostatné vycházky dobrovolně hospitalizovaných pacientů Společné vycházky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů Dohoda o omezení vycházek u pacientů dobrovolně hospitalizovaných Propouštění dobrovolně hospitalizovaného pacienta na vlastní žádost Dostupnost telefonování Používání mobilních telefonů Možnost návštěv Korespondence pacientů Odebírání osobních dokladů pacientů Vydávání osobních dokladů pacientům na dovolenky Zacházení s finančními prostředky pacientů Procedura přijetí na oddělení, seznámení se s prostředím Respekt k soukromí pacientů na pokojích Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách Způsob jednání s pacienty Oslovování pacientů personálem Citlivost terapeutického programu oddělení k individuálním potřebám pacientů Citlivost domácího řádu oddělení k individuálním potřebám pacientů Vykonávání prací nezbytných k chodu zařízení pacienty Způsob odměňování za práci klientů Počet lůžek na jednom pokoji Možnost výběru ubytování Možnost oděvu dle volby pacienta Estetická úroveň prostředí Zápach v budovách Velikost pokojů Počty hygienických zařízení Podmínky stravování Možnost uložení osobních věcí Možnost uvaření kávy, čaje Dostupnost personálu – sester Prostory pro návštěvy Kontrola osobních věcí pacientů na oddělení Informování rodinných příslušníků o propuštění pacienta Vydávání osobních dokladů pacientů příbuzným Poskytování informací o pacientovi jiným osobám Individuální terapeutické plány Charakter terapeutických- rehabilitačních programů Propojenost lůžkového zařízení se službami mimo nemocnici Formy fyzického omezování používané v zařízení Sledování četnosti používání fyzického omezování


strana 24


Číslo otázky 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77

Název otázky

Kód

Doba použití kurtů Doba použití izolačních místností Indikace fyzického omezení Použití prostředků fyzického omezení u dobrovolně hospitalizovaných pacientů Způsob provedení omezení Rozhodování o omezení Dokumentace fyzického omezování Standardizace indikací, provádění dokumentace omezování v zařízení Použití výjimečných terapeutických postupů Indikace výjimečných terapeutických postupů Poskytování informací o právech psychiatrických pacientů Poskytování informací o právech osobám, které nejsou schopny lehce tyto informace vnímat nebo jim porozumět Informování pacientů o možnosti propouštění na vlastní žádost Konkrétní podoba provádění informovaného souhlasu Dokumentace informovaného souhlasu. Existence doporučení či normy týkající se informovaného souhlasu v zařízení Informovaný souhlas u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů Léčení bez souhlasu Míra respektování přání pacienta při výběru terapie Informace o rizikách terapie Přístupnost dokumentace pacientovi Vzdělávání personálu v oblasti používání restriktivních opatření Péče organizace o zabezpečení důstojného zacházení s pacienty Vzhled personálu Vzdělávání personálu v problematice práv pacientů Posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace Podávání stížností Vyřizování stížností Forma obhajoby zájmů klientů Vnitřní kontrola dodržování práv pacientů v rámci zařízení Vnější kontrola dodržování práv pacientů v zařízení Kontrola etiky péče a chování zaměstnanců Forma postihu za porušování práv pacientů, etických norem ze strany zaměstnanců Kontrola fyzického omezování Kontrola výjimečných terapeutických postupů Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 25


Dotazník pro management zařízení Identifikační údaje Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:



Dotazník pro management zařízení

strana 1






strana 2






strana 3




11) Využívání finančních prostředků pacientů zařízením 1. S finančními prostředky pacientů uloženým na kontě zařízení je manipulováno bez jejich souhlasu. 2. Pokud jsou finanční prostředky pacientů uložené na kontě ústavu nebo úroky k nim připisované někdy využívány, pak je to na základě písemného souhlasu pacientů. 3. Finanční prostředky pacientů uložené v centrální pokladně zařízení nikdy nevyužívá pro své účely. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti



strana 4







strana 5






strana 6


20) Kontrola výjimečných terapeutických postupů Za výjimečné terapeutické postupy jsou považovány: a) extrémně vysoké dávky psychofarmak (vyšší než maximální dávka doporučená výrobcem) b) elektrokonvulzivní terapie c) stereotaktické zásahy do mozku d) sterilizace e) kastrace 1. V zřízení neexistuje jasný systém kontroly způsobu provádění a indikací výjimečných terapeutických postupů. 2. V zařízení se občas zpětně kontroluje, proč a jakým způsobem jsou užívány výjimečné terapeutické postupy. Tato kontrola se však netýká všech případů. 3. V zařízení existuje systém pravidelné zpětné kontroly provádění a indikace výjimečných terapeutických postupů, případně tyto postupy nejsou v zařízení vůbec používány. Vyplňte číslo odpovědi, která nejvíce odpovídá skutečnosti


strana 7


Dotazník pro management zařízení – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo otázky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Název otázky

Kód

Aktuální stav spolupráce s policií, záchrannou službou Aktivity vyvíjené léčebnou ke zlepšení spolupráce s policií, záchrannou službou Sledování četnosti používání fyzického omezování Standardizace indikací, provádění dokumentace omezování v zařízení Indikace výjimečných terapeutických postupů Existence doporučení či normy týkající se informovaného souhlasu v zařízení Vzdělávání personálu v oblasti používání restriktivních opatření Péče organizace o zabezpečení důstojného zacházení s pacienty Vzhled personálu Vzdělávání personálu v problematice práv pacientů Využívání finančních prostředků pacientů zařízením Podávání stížností Vyřizování stížností Forma obhajoby zájmů klientů Vnitřní kontrola dodržování práv pacientů v rámci zařízení Vnější kontrola dodržování práv pacientů v zařízení Kontrola etiky péče a chování zaměstnanců Forma postihu za porušování práv pacientů, etických norem ze strany zaměstnanců Kontrola fyzického omezování Kontrola výjimečných terapeutických postupů Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 8


Řízený rozhovor s dobrovolně hospitalizovaným pacientem Identifikační údaje1) Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis: 1)

Jméno ani jiné identifikační údaje pacienta neuvádějte

Pokyny pro hodnotitele: Otázky pokládejte pokud možno v uvedeném znění, můžete je však podle potřeby pacientovi vysvětlit či doplnit. Otázky se týkají současné hospitalizace, nikoliv předchozích zkušeností. U otázek, zaměřených na režim nedobrovolné či dobrovolné hospitalizace je třeba ověřovat, zda pacient nehovoří o situaci, kdy byl v jiném režimu než v současné době. Tři možnosti uvedené pod otázkami jako vodítko a rozhodněte, které ze tří popsaných situací pacientovo sdělení nejvíce odpovídá. V některých případech slouží odpověď pacienta k bodovému hodnocení několika otázek. Pokud pacient neumí či nechce na některou otázku odpovědět, případně pokud jeho sdělení nelze přiřadit k žádné z popsaných možností, uveďte kód odpovědi 0. Stejně postupujte i v případě, že pacient nemá vlastní zkušenost se situací, na kterou se ptáte.

Řízený rozhovor s dobrovolně hospitalizovaným pacientem

strana 1


Vysvětlil vám lékař při přijetí vaše práva? Informoval vás o tom, že hospitalizaci můžete odmítnout? Umožnil vám, aby vám při rozhodování, zda souhlasíte s přijetím do léčebny pomohl někdo, koho jste si vybral/a (příbuzný, přítel)?


Ptal se vás lékař, který vás přijímal, zda vám přijetí přinese nějaké problémy (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně)? Pomohl vám okamžitě tyto problémy vyřešit?



strana 2




Byly vám při příjmu odebrány osobní doklady? Byl/a jste informován/a o možnosti, že si můžete ponechat doklady u sebe?


Byly vám při příjmu kontrolovány osobní věci? Vysvětlil Vám někdo důvody této kontroly? Byly Vám nějaké věci odebrány? Víte proč? Byl o tom pořízen záznam, který jste podepsal/a?



strana 3


Podepsal/a jste souhlas s poskytováním informací o vašem zdravotním stavu dalším osobám (například rodině)? Ptal se Vás někdo z personálu, komu je možné podávat informace o vašem zdravotním stavu a komu ne? Stalo se Vám někdy, že personál podal informace o vašem zdravotním stavu osobě nebo osobám bez vašeho souhlasu?


Můžete odejít na vycházku z oddělení? Kdy je to možné? Musíte žádat o dovolení? Můžete opustit areál léčebny či nemocnice?



strana 4


Stalo se, že vám nebyla povolena samostatná vycházka? Proběhla o tomto omezení mezi vámi a personálem nějaká dohoda? Písemně?


Žádal/a jste o propuštění? Proč vám nebylo vyhověno?



strana 5


Máte možnost z oddělení telefonovat? Jak a kde? Kontroluje někdo z personálu, komu voláte a o čem mluvíte?


Můžete na oddělení používat svůj mobilní telefon? Máte ho u sebe?



strana 6


Můžete přijímat návštěvy? Kdy je to možné a kdy není? Můžete návštěvu, která za vámi přišla, odmítnout?


Můžete z oddělení posílat poštu? Kontroluje někdo z personálu vaši poštu? Proč? Ve vaší přítomnosti? Máte možnost sehnat poštovní známky, obálky?



strana 7


Pokud máte své osobní doklady uložené, jsou vám vydány na dovolenku? Musíte o jejich vydání požádat nebo jsou vydány automaticky?


Můžete mít svoje peníze u sebe? Je to nějak omezeno? Pokud máte peníze uložené, kdy a kolik si můžete vybrat?


Provedl vás někdo z personálu po přijetí oddělením, ukázal Vám, kde co je? Představil vás ostatním pacientům?



strana 8


Máte na oddělení dostatek soukromí? Klepe personál před vstupem do vašeho pokoje? Máte možnost uložit si své věci do uzamykatelné skříňky?


Můžete se zamknout v koupelně či na toaletě? Kontroluje vás personál v koupelně či na toaletě? Proč? Klepe personál při vstupu do koupelny či na toalety?



strana 9


Choval se k vám někdy někdo z personálu hrubě, například vám nadával? Stalo se to opakovaně? Stěžoval/a jste si? Pokud ano, s jakým výsledkem?


Jak vás členové personálu oslovují? Vykají vám či tykají? Dohodl/a jste se s nimi na způsobu oslovování? Vyhovuje vám to?



strana 10


Můžete si vybrat, kterých terapeutických programů se chcete účastnit?


Je možné požádat o výjimku z domácího řádu (například vycházka či návštěva v době terapeutického programu)? Jak se o takovou výjimku žádá? Jak personál na žádosti obvykle reaguje?



strana 11


Provádíte na oddělení práce nutné k chodu oddělení (úklid, mytí nádobí a podobně)? Rozhodl/a jste se dobrovolně se na těchto činnostech podílet? Stalo by se něco, kdybyste práci odmítl/a? Platí vám zařízení za tuto práci? Kolik? Je o tom uzavřena písemná smlouva?



Můžete si vybrat, na kterém pokoji, případně s kterými pacienty chcete bydlet? Můžete požádat o změnu pokoje či spolubydlících?



strana 12


Máte u sebe své vlastní oblečení? Můžete ho na oddělení nosit?


Líbí se vám prostředí na oddělení?


Kam si můžete uložit své osobní věci? Máte vlastní uzamykatelnou skříňku?



strana 13


Můžete si sám uvařit kávu nebo čaj? Kdy je to možné, kdy není?


Když potřebujete mluvit s někým z personálu, kde ho najdete? Můžete přivolat v noci sestru? Je to snadné, obtížné?


Můžete být někde s návštěvou v soukromí? Je na oddělení místnost pro návštěvy? Jak vypadá? Líbí se vám?



strana 14


Prohlíží personál někdy vaše osobní věci (skříňku, noční stolek)? Kdy a proč? Je to na základě vašeho souhlasu a jste u toho?


Rozhodujete o tom, kdo bude informován o vašem propuštění? Písemně?


Byly vaše osobní doklady vydány příbuzným? Bylo to s vaším písemným souhlasem?



strana 15


Poskytuje personál někomu (rodině) informace o vašem zdravotním stavu? Je to na základě vašeho souhlasu?


Můžete se účastnit všech rehabilitačních programů (psychoterapie, pracovní rehabilitace a podobně), kterých chcete? Pokud ne, proč?


Víte, kde se budete léčit a jaké služby budete využívat po propuštění?



strana 16


Používají se na oddělení síťová lůžka, kurty, izolační místnosti? Máte s těmito prostředky vlastní zkušenost? Pokud ano, kdy to bylo? Z jakého důvodu? Jak dlouho to trvalo? Víte, kdo o použití těchto prostředků rozhodl? Viděl vás předtím lékař?






strana 17



Máte informace o právech pacientů? Jak jste je získal/a? Jsou informace o právech pacientů vyvěšeny na nástěnkách? Dostal/a jste nějakou písemnou informaci (leták, brožurku) o právech pacientů?


Pokud jste nějakým informacím o právech pacientů nerozuměl/a, vysvětlil vám je někdo z personálu?



strana 18


Víte, že dobrovolně hospitalizovaný pacient může odejít na vlastní žádost? Odkud to víte? Máte tuto informaci v písemné podobě?


Podepsal jste souhlas s léčbou? Pouze při přijetí nebo vícekrát (například při změně léků)? Dostal/a jste přitom potřebné informace, abyste se mohl/a rozhodnout? Rozuměl/a jste jim? Byla vám vysvětlena rizika navrhované léčby? Mohl/a jste si vybrat mezi navrhovanými způsoby léčby?




strana 19



Máte možnost nahlédnout do své zdravotnické dokumentace? Máte možnost získat kopii své dokumentace?


Víte, jak a komu si můžete stěžovat, když nejste s něčím spokojen/a? Máte tyto informace k dispozici v písemné podobě? Stěžoval/a jste si někdy na něco? Dostal/a jste na stížnost odpověď? Bylo stížnosti vyhověno?



strana 20


Řízený rozhovor s dobrovolně hospitalizovaným pacientem – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo Název otázky otázky 1 Poučení pacienta při přijetí 2 Pomoc při řešení osobních problémů pacienta při přijetí (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně) 3 Umísťování pacientů na uzavřené oddělení: 4 Odebírání osobních dokladů pacientů 5 Odebírání osobních věcí při přijetí pacienta 6 Poskytování informací o pacientovi jiným osobám 7 Samostatné vycházky dobrovolně hospitalizovaných pacientů 8 Dohoda o omezení vycházek u pacientů dobrovolně hospitalizovaných 9 Propouštění dobrovolně hospitalizovaného pacienta na vlastní žádost 10 Dostupnost telefonování 11 Používání mobilních telefonů 12 Možnost návštěv 13 Korespondence pacientů 14 Vydávání osobních dokladů pacientům na dovolenky 15 Zacházení s finančními prostředky pacientů 16 Procedura přijetí na oddělení, seznámení se s prostředím 17 Respekt k soukromí pacientů na pokojích 18 Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách 19 Způsob jednání s pacienty 20 Oslovování pacientů personálem 21 Citlivost terapeutického programu oddělení k individuálním potřebám pacientů 22 Citlivost domácího řádu oddělení k individuálním potřebám pacientů 23 Vykonávání prací nezbytných k chodu zařízení pacienty 24 Způsob odměňování za práci klientů 25 Možnost výběru ubytování 26 Možnost oděvu dle volby pacienta 27 Estetická úroveň prostředí 28 Možnost uložení osobních věcí 29 Možnost uvaření kávy, čaje 30 Dostupnost personálu - sester 31 Prostory pro návštěvy 32 Kontrola osobních věcí pacientů na oddělení 33 Informování rodinných příslušníků o propuštění pacienta 34 Vydávání osobních dokladů pacientů příbuzným 35 Poskytování informací o pacientovi jiným osobám 36 Charakter terapeutických- rehabilitačních programů 37 Propojenost lůžkového zařízení se službami mimo nemocnici 38 Formy fyzického omezování používané v zařízení 39 Doba použití kurtů 40 Doba použití izolačních místností 41 Indikace fyzického omezení 42 Rozhodování o omezení 43 Poskytování informací o právech psychiatrických pacientů


Kód

strana 21


Číslo Název otázky otázky 44 Poskytování informací o právech osobám, které nejsou schopny lehce tyto informace vnímat nebo jim porozumět 45 Informování pacientů o možnosti propouštění na vlastní žádost 46 Konkrétní podoba provádění informovaného souhlasu 47 Míra respektování přání pacienta při výběru terapie 48 Informace o rizikách terapie 49 Přístupnost dokumentace pacientovi 50 Podávání stížností

Kód

Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 22


Řízený rozhovor s nedobrovolně hospitalizovaným pacientem Identifikační údaje1) Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis: 1)

Jméno ani jiné identifikační údaje pacienta neuvádějte

Pokyny pro hodnotitele: Otázky pokládejte pokud možno v uvedeném znění, můžete je však podle potřeby pacientovi vysvětlit či doplnit. Otázky se týkají současné hospitalizace, nikoliv předchozích zkušeností. U otázek, zaměřených na režim nedobrovolné či dobrovolné hospitalizace je třeba ověřovat, zda pacient nehovoří o situaci, kdy byl v jiném režimu než v současné době. Tři možnosti uvedené pod otázkami jako vodítko a rozhodněte, které ze tří popsaných situací pacientovo sdělení nejvíce odpovídá. V některých případech slouží odpověď pacienta k bodovému hodnocení několika otázek. Pokud pacient neumí či nechce na některou otázku odpovědět, případně pokud jeho sdělení nelze přiřadit k žádné z popsaných možností, uveďte kód odpovědi 0. Stejně postupujte i v případě, že pacient nemá vlastní zkušenost se situací, na kterou se ptáte.

Řízený rozhovor s nedobrovolně hospitalizovaným pacientem

strana 1


Vysvětlil vám lékař při přijetí vaše práva? Informoval vás o tom, že hospitalizaci můžete odmítnout? Umožnil vám, aby vám při rozhodování, zda souhlasíte s přijetím do léčebny pomohl někdo, koho jste si vybral/a (příbuzný, přítel)?


Měl lékař, který vás přijímal, dostatek informací o situaci, která přijetí předcházela? Měl například informace od záchranné služby či policie? Pokusil se aktivně získat další informace? Telefonoval například na policii nebo vaší rodině?



strana 2




Byly vám při příjmu odebrány osobní doklady? Byl/a jste informován/a o možnosti, že si můžete ponechat doklady u sebe?


Byly vám při příjmu kontrolovány osobní věci? Vysvětlil Vám někdo důvody této kontroly? Byly Vám nějaké věci odebrány? Víte proč? Byl o tom pořízen záznam, který jste podepsal/a?



strana 3


Podepsal/a jste souhlas s poskytováním informací o vašem zdravotním stavu dalším osobám (například rodině)? Ptal se Vás někdo z personálu, komu je možné podávat informace o vašem zdravotním stavu a komu ne? Stalo se Vám někdy, že personál podal informace o vašem zdravotním stavu osobě nebo osobám bez vašeho souhlasu?


Jak často chodíte na společné vycházky? Jsou společné vycházky denně?


Máte možnost z oddělení telefonovat? Jak a kde? Kontroluje někdo z personálu, komu voláte a o čem mluvíte?



strana 4


Můžete na oddělení používat svůj mobilní telefon? Máte ho u sebe?


Můžete přijímat návštěvy? Kdy je to možné a kdy není? Můžete návštěvu, která za vámi přišla, odmítnout?



strana 5


Můžete z oddělení posílat poštu? Kontroluje někdo z personálu vaši poštu? Proč? Ve vaší přítomnosti? Máte možnost sehnat poštovní známky, obálky?


Pokud máte své osobní doklady uložené, jsou vám vydány na dovolenku? Musíte o jejich vydání požádat nebo jsou vydány automaticky?



strana 6


Můžete mít svoje peníze u sebe? Je to nějak omezeno? Pokud máte peníze uložené, kdy a kolik si můžete vybrat?


Provedl vás někdo z personálu po přijetí oddělením, ukázal Vám, kde co je? Představil vás ostatním pacientům?



strana 7


Máte na oddělení dostatek soukromí? Klepe personál před vstupem do vašeho pokoje? Máte možnost uložit si své věci do uzamykatelné skříňky?


Můžete se zamknout v koupelně či na toaletě? Kontroluje vás personál v koupelně či na toaletě? Proč? Klepe personál při vstupu do koupelny či na toalety?



strana 8


Choval se k vám někdy někdo z personálu hrubě, například vám nadával? Stalo se to opakovaně? Stěžoval/a jste si? Pokud ano, s jakým výsledkem?


Jak vás členové personálu oslovují? Vykají vám či tykají? Dohodl/a jste se s nimi na způsobu oslovování? Vyhovuje vám to?



strana 9


Můžete si vybrat, kterých terapeutických programů se chcete účastnit?


Je možné požádat o výjimku z domácího řádu (například vycházka či návštěva v době terapeutického programu)? Jak se o takovou výjimku žádá? Jak personál na žádosti obvykle reaguje?



strana 10


Provádíte na oddělení práce nutné k chodu oddělení (úklid, mytí nádobí a podobně)? Rozhodl/a jste se dobrovolně se na těchto činnostech podílet? Stalo by se něco, kdybyste práci odmítl/a? Platí vám zařízení za tuto práci? Kolik? Je o tom uzavřena písemná smlouva?



Můžete si vybrat, na kterém pokoji, případně s kterými pacienty chcete bydlet? Můžete požádat o změnu pokoje či spolubydlících?



strana 11


Máte u sebe své vlastní oblečení? Můžete ho na oddělení nosit?


Líbí se vám prostředí na oddělení?


Kam si můžete uložit své osobní věci? Máte vlastní uzamykatelnou skříňku?



strana 12


Můžete si sám uvařit kávu nebo čaj? Kdy je to možné, kdy není?


Když potřebujete mluvit s někým z personálu, kde ho najdete? Můžete přivolat v noci sestru? Je to snadné, obtížné?


Můžete být někde s návštěvou v soukromí? Je na oddělení místnost pro návštěvy? Jak vypadá? Líbí se vám?



strana 13


Prohlíží personál někdy vaše osobní věci (skříňku, noční stolek)? Kdy a proč? Je to na základě vašeho souhlasu a jste u toho?


Rozhodujete o tom, kdo bude informován o vašem propuštění? Písemně?


Byly vaše osobní doklady vydány příbuzným? Bylo to s vaším písemným souhlasem?



strana 14


Poskytuje personál někomu (rodině) informace o vašem zdravotním stavu? Je to na základě vašeho souhlasu?


Můžete se účastnit všech rehabilitačních programů (psychoterapie, pracovní rehabilitace a podobně), kterých chcete? Pokud ne, proč?


Víte, kde se budete léčit a jaké služby budete využívat po propuštění?



strana 15


Používají se na oddělení síťová lůžka, kurty, izolační místnosti? Máte s těmito prostředky vlastní zkušenost? Pokud ano, kdy to bylo? Z jakého důvodu? Jak dlouho to trvalo? Víte, kdo o použití těchto prostředků rozhodl? Viděl vás předtím lékař?






strana 16



Máte informace o právech pacientů? Jak jste je získal/a? Jsou informace o právech pacientů vyvěšeny na nástěnkách? Dostal/a jste nějakou písemnou informaci (leták, brožurku) o právech pacientů?


Pokud jste nějakým informacím o právech pacientů nerozuměl/a, vysvětlil vám je někdo z personálu?



strana 17


Podepsal jste souhlas s léčbou? Pouze při přijetí nebo vícekrát (například při změně léků)? Dostal/a jste přitom potřebné informace, abyste se mohl/a rozhodnout? Rozuměl/a jste jim? Byla vám vysvětlena rizika navrhované léčby? Mohl/a jste si vybrat mezi navrhovanými způsoby léčby?





strana 18



Máte možnost nahlédnout do své zdravotnické dokumentace? Máte možnost získat kopii své dokumentace?


Hovořil/a jste se soudcem o vaší hospitalizaci? Vysvětlil vám soudce důvod rozhovoru? Byl pro tento rozhovor dostatek času a soukromí? Byl u rozhovoru přítomen ještě někdo další? Požádal/a jste, aby byl přítomen někdo, komu důvěřujete? Bylo vám vyhověno?



strana 19


Víte, jak a komu si můžete stěžovat, když nejste s něčím spokojen/a? Máte tyto informace k dispozici v písemné podobě? Stěžoval/a jste si někdy na něco? Dostal/a jste na stížnost odpověď? Bylo stížnosti vyhověno?



strana 20


Řízený rozhovor s nedobrovolně hospitalizovaným pacientem – záznamový arch Název zařízení: Organizační jednotka: Vyplnil: Dne: Podpis:

Číslo Název otázky otázky 1 Poučení pacienta při přijetí 2 Podklady k přijetí k nedobrovolné hospitalizaci 3 Pomoc při řešení osobních problémů pacienta při přijetí (například nezabezpečené děti, domácí zvířata a podobně) 4 Odebírání osobních dokladů pacientů 5 Odebírání osobních věcí při přijetí pacienta 6 Poskytování informací o pacientovi jiným osobám 7 Společné vycházky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů 8 Dostupnost telefonování 9 Používání mobilních telefonů 10 Možnost návštěv 11 Korespondence pacientů 12 Vydávání osobních dokladů pacientům na dovolenky 13 Zacházení s finančními prostředky pacientů 14 Procedura přijetí na oddělení, seznámení se s prostředím 15 Respekt k soukromí pacientů na pokojích 16 Respekt k soukromí pacientů v koupelnách a na toaletách 17 Způsob jednání s pacienty 18 Oslovování pacientů personálem 19 Citlivost terapeutického programu oddělení k individuálním potřebám pacientů 20 Citlivost domácího řádu oddělení k individuálním potřebám pacientů 21 Vykonávání prací nezbytných k chodu zařízení pacienty 22 Způsob odměňování za práci klientů 23 Možnost výběru ubytování 24 Možnost oděvu dle volby pacienta 25 Estetická úroveň prostředí 26 Možnost uložení osobních věcí 27 Možnost uvaření kávy, čaje 28 Dostupnost personálu - sester 29 Prostory pro návštěvy 30 Kontrola osobních věcí pacientů na oddělení 31 Informování rodinných příslušníků o propuštění pacienta 32 Vydávání osobních dokladů pacientů příbuzným 33 Poskytování informací o pacientovi jiným osobám 34 Charakter terapeutických- rehabilitačních programů 35 Propojenost lůžkového zařízení se službami mimo nemocnici 36 Formy fyzického omezování používané v zařízení 37 Doba použití kurtů 38 Doba použití izolačních místností 39 Indikace fyzického omezení 40 Rozhodování o omezení 41 Poskytování informací o právech psychiatrických pacientů 42 Poskytování informací o právech osobám, které nejsou schopny lehce tyto informace vnímat nebo jim porozumět 43 Konkrétní podoba provádění informovaného souhlasu


Kód

strana 21


Číslo otázky 44 45 46 47 48 49

Název otázky

Kód

Informovaný souhlas u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů Míra respektování přání pacienta při výběru terapie Informace o rizikách terapie Přístupnost dokumentace pacientovi Posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace Podávání stížností Počet vyplněných otázek Průměrná bodová hodnota vyplněných otázek


strana 22

APEL. Metoda hodnocení a soubor dotazníků

Recommend Documents