Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. arch. Martin Kovařík

Petra Pliščinská

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom , že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 26.4.2009

Petra Pliščinská

2

Poděkování:

V první

řadě

děkuji

vedoucímu

mé

bakalářské

práce,

panu

Ing. arch. Martinu Kovaříkovi za to, že mi věnoval velký díl svého času, spoustu cenných rad i věcných připomínek k tématu i mimo něj. Při tom všem si zachovával chladnou hlavu a často i úsměv na rtech, což psaní této práce značně usnadňovalo. Dále velmi děkuji panu Mgr. Martinu Čutovi z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, jež mi poskytl neméně cenné rady a informace týkající se výběru vhodné literatury a stavu současných antropometrických měření. Nemohu opomenout ani příbuzné a přátele z řad lékařů, kteří ochotně vysvětlovali, poukazovali a popisovali, při tom všem však neztráceli trpělivost a nervy. Zde patří největší dík mé matce, MUDr. Aleně Pliščinské, sestře, MUDr. Andree Pliščinské a otci, RNDr. Jaromíru Pliščinskému, kteří na svých bedrech nesli největší díl odborné pomoci. Veškerým svým příbuzným a přátelům děkuji také za to, že mi často byli potřebnou psychickou oporou, že pro mě měli pochopení a zpříjemňovali mi dny, které jsem strávila psaním této práce i ty, které jsem věnovala duševní relaxaci. V tomto případě nelze nikoho jmenovat, neboť by vznikl seznam příliš dlouhý pro tuto práci.

Brno, duben 2009

Petra Pliščinská

3

Abstrakt Antropometrie a její vliv v navrhování nábytku Tato práce se zabývá zmapováním stavu antropometrických měření prováděných na občanech České republiky. Výsledky těchto měření jsou porovnávány s výsledky evropskými a výsledky starších měření. Tato práce se dále zaměřuje na vliv těchto výsledků v nábytkové sféře, objasňuje, které parametry jsou důležité při tvorbě interiérového zařízení a jaké jsou následky nevhodně volených rozměrů nábytku.

Klíčová slova Antropometrie, nábytek, růstová křivka, česká populace, design

Abstract Anthropometry and its influence on furniture design This baccalaureate work is trying to plot the situation of anthropometric measurements taken in Czech Republic. Results of these measurements are being compared with European results and with results of older measurements. This work is also focusing on the influence of human corporal proportions on the furniture and interior design, brings out what happens if the sizes of the furniture are unsuitable.

Key words Anthropometry, furniture, growth curve, Czech population, design

4

OBSAH 1. Úvod............................................................................................................... 7 2. Antropometrie................................................................................................. 9 2.1 Antropometrie ........................................................................................... 9 2.2 Historie antropometrie ........................................................................... 11 3. Ergonomie.................................................................................................... 14 4. Současná měření v ČR ................................................................................ 14 5. Antropometrie a nábytek .............................................................................. 15 5.1 Sedací nábytek....................................................................................... 18 5.2 Lehací nábytek ....................................................................................... 19 5.2.1 Nemocniční lůžka............................................................................. 20 5.3 Stoly........................................................................................................ 21 5.4 Úložný nábytek ....................................................................................... 22 5.5 Dětský nábytek ....................................................................................... 23 6. Současné antropometrické údaje................................................................. 24 6.1 Současné platné výsledky české populace ............................................ 28 7. Vliv pohlaví na parametry............................................................................. 33 8. Vliv věku na parametry................................................................................. 33 9. Závěr............................................................................................................ 35 10. Summary.................................................................................................... 37 11. Použitá literatura ........................................................................................ 39 12. Přílohy ........................................................................................................ 39 12.1 Příloha 1 ............................................................................................... 40 12.2 Příloha 2 ............................................................................................... 41 12.3 Příloha 3 ............................................................................................... 42 12.4 Příloha 4 ............................................................................................... 43 12.5 Příloha 5 ............................................................................................... 44 12.6 Příloha 6 ............................................................................................... 45 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 A-antropometr B- zakřivená ramena C- kaliper D- posuvné měřítko E- páska........................................................ 10 Obrázek 2 muž dle Vitruvia v kresbě Leonarda da Vinciho.............................. 11 Obrázek 3 měření recidivistů dle Bertillona ...................................................... 13 Obrázek 4 měření pro nábytkovou tvorbu ........................................................ 17 Obrázek 5 odvození rozměrů sedacího nábytku .............................................. 18 Obrázek 6 nemocniční lůžka- polohovatelné versus nemocniční klasika......... 21 Obrázek 7 odvození rozměrů pro pohodlné stolování...................................... 22 Obrázek 8 odvození rozměrů úložného nábytku .............................................. 23 Obrázek 9 dětský "rostoucí" stůl ...................................................................... 24 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 výška branců základního vojenského výcviku ....................................... 25 Graf 2 hmotnost branců základního vojenského výcviku ................................. 25 Graf 3 rozdíl tělesných parametrů holandské populace mezi lety 1986 a 2004 27 Graf 4 tělesná výška Čechů v roce 1985 ......................................................... 32 Graf 5 tělesná výška Evropanů v roce 1989 .................................................... 32

5

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 graf závislosti výšky na věku u českých dívek .................................. 40 Příloha 2 graf závislosti výšky na věku u českých chlapců .............................. 41 Příloha 3 graf závislosti hmotnosti na věku u českých dívek............................ 42 Příloha 4 graf závislosti hmotnosti na věku u českých chlapců........................ 43 Příloha 5 graf závislosti obvodu boků na věku u českých dívek....................... 44 Příloha 6 graf závislosti obvodu boků na věku u českých chlapců ................... 45

6

1. Úvod

Lidstvo tzv. západní civilizace už dávno netráví většinu času na poli. To je obrázek doby dávno minulé. Ta nová, moderní, přináší spoustu nových možností a technologií. Technologií, které nám usnadňují život a kazí zdraví. Technologií, jejichž cílem je minimalizovat účast člověka na čemkoli. Udělat z něj pouhého diváka, obdivovatele geniálních vynálezů. Samozřejmě ani já neperu prádlo v potoce na valše, ač právě tato scéna byla tak působivá v dnes již kultovní pohádce Tři oříšky pro Popelku. Využívám možností, jež mi doba přináší. Skenery, automatické pračky, digitální fotoaparáty, myčky na nádobí i elektrické zubní kartáčky. To všechno umím ovládat. A nejen to. Nicméně díky své lékařsky orientované rodině jsem občas nucena k zamyšlení - je to tak dobře? Je správné, že svému tělu ulehčujeme život tak moc, až nám ochabuje svalstvo? Že místo, abychom šli v neděli po obědě na procházku do blízkého lesa, raději si sedneme do křesla a díváme se na televizní diskuzi politiků, která stejně jako minulý týden skončí bez jakéhokoli smysluplného závěru… Že než abychom v létě každodenně zalévali zahradní flóru, raději si na centrálním ovladači namačkáme, jak často a na jak dlouho se má spustit automatické zavlažování… Je to pohodlnější. A alespoň si svaly odpočinou. Jenže svaly ochabují a záda bolí. Stolice je nepravidelná a nohy nám otékají. Je tedy čas navštívit lékaře. Koneckonců si hradíme zdravotní péči povinně, proč ji tedy nevyužít. Jenže výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho pacienta jsou v naší malebné zemi jedny z celosvětově nejvyšších. Ne proto, že bychom byli národem geneticky poškozeným či ozářeným jaderným zářením. Prostě proto, že jsme zvyklí spíše než na prevenci dát na následnou léčbu. Ta nás přece nic nestojí? Tedy… nic, co bychom museli platit přímo z peněženky. Proč tedy investovat do nábytku, který by našemu pohybovému ústrojí poskytoval oporu, když je tak drahý? Proč, když v obchodech je spousta krásných a i celkem levných kousků? Jen proto, že nejsou navrženy přímo pro nás? Zbytečnost. A právě toto mě vedlo k výběru tématu mé bakalářské práce. Když už si většina z nás není ochotna nebo schopna připlatit za nábytek, který by 7

opravdu respektoval naše potřeby, co tedy ten běžný, dostupný téměř každému, navrhovat tak, aby se minimalizovaly škody napáchané jím na lidském zdraví? Co zjistit, zda se opravdu Češi během let nezměnili, když nábytek mají pořád téměř stejný? Ano, liší se barva i materiály. Leč rozměry téměř ne. U nich k žádnému vývoji nedochází, a pokud ano, je to dáno spíše tím, na co se daný kus využívá, případně co se do něj má vejít, než tím, jak je velký uživatel. A přece když se podíváme na své prarodiče, tak většina z nás zjistí, že je o hodně převýšila…A ne vždy je to tím, že ke stáru lidé rostou tzv. „do země“…Proč máme tedy doma kuchyňskou linku, u které může babička pohodlně vařit, nám se však u ní křiví páteř? Antropometrická měření jsou drahá a náročná, může nyní kdokoli namítnout a jistě bude mít pravdu. Ale práce lékařů a farmaceutů je ještě mnohem dražší. Není už tedy načase zkontrolovat, jak se Češi jako národ fyzicky vyvíjí? Slovy Hamleta - „To je oč tu běží1“.

1

SHAKESPEARE, William. Hamlet. Přeložil František Nevrkla. 1. vyd. Brno : Větrné mlýny, 2005. 202 s. Repertoár; sv. 5. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-86907-16-3.

8

2. Antropometrie 2.1 Antropometrie Antropometrie je věda, která se zabývá měřením rozměrů a hmotnosti lidského těla, zaznamenáváním naměřených výsledků a jejich vzájemným srovnáváním - rozměrů jednotlivce s rozměry skupiny, do které spadá - např. dle národnosti, pohlaví, věku… , nebo porovnáváním výsledků jednotlivých skupin, případně porovnáváním výsledků téže populace v čase, např. změny průměrné výšky české populace v průběhu 20. století. Mezi nejčastěji zjišťované údaje patří: výška, váha a body mass index (BMI). U dětí a mladistvých se měří pravidelně a z výsledků se získává tzv. růstová křivka, která pomáhá sledovat, zda se dítě vyvíjí tak, jak má a jaký je trend v růstu dané společnosti. Antropometrická měření se provádějí pomocí vah, elektronických stadiometrů, posuvných měřítek, antropometrů, antropometrických pásek, antropometrických zakřivených ramen, pelvimetrů, kaliperů a rozpěrných měřidel na přesně stanovených místech lidského těla, která jsou většinou pokryta jen kůží nebo pouze tenkou vrstvou svalů a tuku. Tato místa jsou stanovena mezinárodní dohodou. Měření se provádí většinou ve vodorovných či svislých rovinách, proto se pro stanovení některých vzdáleností mezi body na těle nepoužívají

jejich

přímé

vzdálenosti,

ale

nejmenší

vzdálenosti

procházejících těmito body kolmo na podložku či rovnoběžně s ní.

rovin

2

Výsledky měření bývají nejčastěji zaznamenávány do tabulek, případně grafů, zvláště sleduje-li se postupný trend růstu populace. Mohou se však zakreslit i do obrázku postavy v základní fyziologické poloze, resp. v poloze, ve které se údaje reálně zjišťovaly. Toto je vhodné zejména pro návrháře ve všech odvětvích, neboť se jedná o snadno čitelnou formu.

2

PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.

9

Obrázek 1 A-antropometr B- zakřivená ramena C- kaliper D- posuvné měřítko Epáska

Rozlišují se dvoje rozměry těla- strukturální (neboli statické) a funkční (neboli dynamické). První pojem se týká pouhých rozměrů trupu, hlavy a končetin, druhým jsou myšlena ta měření, která se týkají vzdáleností jednotlivých bodů těla při různých pracovních činnostech. Pojmem pracovní činnost, resp. práce, je v tomto případě chápána prakticky jakákoliv aktivita. Pro navrhování nábytku jsou brány v potaz dynamické i statické rozměry. Statické významně ovlivňují tvorbu sedacího či stolového nábytku, dynamické např. tvorbu nábytku úložného. 3 Pro vyhodnocení výsledků se používají tzv. percentily. Percentil α /Pα/ je taková hodnota, kterou sledovaná vlastnost nepřekročí s pravděpodobností α%. Je-li percentil 95, pak pouhých 5% výsledků leží nad touto hranicí. Tento percentil se využívá např. při určování minimální výšky průchodu či minimálního místa pro dolní končetiny pod stolem. Percentil 5 naopak znamená, že pouhých 3

PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.

10

5% dat leží pod touto hodnotou- určuje tak například maximální výšku úložných prostor.

2.2 Historie antropometrie 4 Lidé se odnepaměti poměřovali, veškeré své prostředky, oděvy a bydlení přizpůsobovali svým potřebám a rozměrům. Přesto se ještě zdaleka nejednalo o antropometrii jako takovou. Dokonce ani o době Leonarda da Vinciho, ve které se dalo hovořit téměř o posedlosti lidskou postavou, se nedá mluvit jako o zrodu antropometrie. Rozměry byly porovnávány mezi sebou, vycházelo se z nich při budování obydlí i veřejných budov, nebylo však prováděno systematické měření, které by zjistilo a zaznamenalo absolutní hodnoty lidských rozměrů.

Obrázek 2 muž dle Vitruvia v kresbě Leonarda da Vinciho

4

Wikipedia, the free encyclopedia : Anthropometry [online]. [2009] , 27 March 2009, at 14:12 (UTC) [cit. 2009-04-12]. Angličtina. Dostupný z WWW: .

11

To přišlo až v 19. století, kdy belgický matematik Lambert Adolphe Jacques Quételet (22. února 1796 - 17. února 1874) sepsal svou knihu nazvanou Anthropometrie. Současně v roce 1883 francouzský vědec Alphonse Bertillon (24. dubna 1853 - 13. února 1914)

tímto pojmem označil metodu

identifikace recidivistů pomocí tělesných rozměrů. Jeho měření zahrnovala zjišťování 11 parametrů, z nichž většina se nacházela na lebce a na horních končetinách.

Byly to: 1. výška postavy 2. vzdálenost mezi levým ramenem a prostředníčkem pravé upažené horní končetiny 3. délka trupu v sedě( od hýždí k vertexu) 4. hloubka hlavy (od čela k týlu) 5. šířka hlavy mez spánky 6. výška pravého ucha 7. délka levé nohy 8. délka prostředníčku levé ruky 9. délka

levého

předloktí

(od

lokte

ke

špičce

nataženého

prostředníčku) 10. šířka lícních kostí 11. délka malíčku levé ruky Tyto rozměry považoval za dostatečné k odhalení recidivistů, kteří se chtěli skrývat za falešnou identitou. Jedná se totiž o parametry, které se během dospělého života prakticky nemění. Většina z nich není ovlivňována tukovou vrstvou, která by u jiných rozměrů mohla hrát roli.

12

Obrázek 3 měření recidivistů dle Bertillona

První velké měření české populace provedl Prof. MUDr. Jindřich Matiegka, RNDr. h.c. (31. března 1862, Benešov – 4. srpna 1941, Mělník) v roce 1895. V roce 1951 zahájil Prof. Dr. Vojtěch Fetter (7. dubna 1905, Kutná Hora– 26. září 1971, Praha) se svými spolupracovníky a studenty měření českých dětí a mládeže, které se od tohoto roku provádí každých deset let. Poslední tedy proběhlo v r. 2001 a jeho výsledky jsou zaneseny do grafů (viz příloha), které jsou k dispozici na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Z těchto výsledků se určují normy pro růst dětí a mládeže. Další antropometrická měření probíhala na spartakiádách v letech 1955, 1960, 1965, 1975 a 1985. Jednalo se o měření zúčastněných osob ve věku 6- 55 let. Výsledky posledního z těchto měření jsou v současnosti stále brané coby srovnávací a platné, ačkoli je zřejmé, že česká populace během posledních dvaceti pěti let zdaleka nezůstala rozměrově stejná.

13

3. Ergonomie V souvislosti s antropometrií a nábytkovou a interiérovou tvorbou se často zmiňuje pojem ergonomie. Ergonomie je věda, která se zabývá vytvářením prostředí vhodného pro člověka. Jedná se o mezioborovou disciplínu vycházející např. z antropometrie, fyziologie člověka, hygieny práce, biomechaniky, psychologie a jiných. Úkolem ergonomie je minimalizovat negativní vlivy prostředí na člověka, zefektivnit a usnadnit práci a poskytnout člověku příjemné a zdravotně nezávadné prostředí pro jakoukoli činnost včetně relaxace. V oblasti nábytku se o ergonomii hovoří zejména v souvislosti se sedacím nábytkem. Je to proto, že nevhodně zvolený sedací nábytek může na lidském zdraví napáchat největší a nejrychleji se projevující škody. Mezi ně patří potíže cév dolních končetin. Proto v oblasti ergonomického sedacího nábytku ( zejména kancelářského) převládá v současnosti trend, že je od výšky sedáku až po výšku hlavové opěrky nastavitelný dle potřeb konkrétního uživatele, současně díky houpacímu mechanismu umožňuje tzv. aktivní sezení, které pomáhá procvičovat zádové a břišní svaly, jejichž ochablost bývá jedním ze základních problémů současné populace.

4. Současná měření v ČR V současné době se v Česku provádí pravidelně pouze měření dětí a mládeže, což vede k absenci údajů o dospělé části populace. To, že se tato měření neprovádí, je zřejmě způsobeno jednak ekonomickým aspektem, neboť se jedná o velmi náročnou a zdlouhavou činnost a dále tím, že dospělí občané velmi často nejsou ochotni spolupracovat. Pokud už se nějaké měření dospělé populace provádí, účastní se ho skupina řádově 100 lidí, což se nedá považovat za reprezentativní vzorek pro posouzení tělesných parametrů českých občanů. Navíc jsou tyto studie zpravidla zaměřeny pouze na skupiny občanů splňující určité konkrétní podmínky, které stanoví zadavatel studie. Ty se zpravidla odvíjí od jeho zaměření. Jiné parametry bude sledovat výrobce nádobí a jiné letecká společnost. Mezi evropské státy, které v poslední době provedly měření své

14

dospělé populace a které tyto výsledky následně zveřejnily na internetu patří Nizozemí a Belgie. Další zemí, kde se tato měření provádí a výsledky jsou veřejně dostupné, jsou Spojené státy americké. Vzhledem k zastoupení různých etnik v tamní společnosti nejsou tyto výsledky vhodné pro srovnání s českou populací. V této práci budou pro srovnání použity výsledky české dospělé populace z roku 1985 a výsledky celé střední Evropy z roku 1989, které jsou vzhledem k malému časovému rozdílu porovnatelné a dále výsledky holandské populace z let 1986 a 2004, neboť trend růstu tamních obyvatel se dá považovat za alespoň přibližně odpovídající trendu v ČR. Pro jeho zmapování budou sloužit i data získaná od branců základní vojenské služby z let 1955-2001.

5. Antropometrie a nábytek V nábytkářské tvorbě nachází antropometrické měření velké uplatnění. Slouží k navrhování nábytku, resp. celého interiéru zohledňujícího moderní ergonomické zásady. V ideálním případě by každý jedinec měl mít nábytek a interiér, který by přesně odpovídal jeho rozměrům a potřebám. V praxi to jde ale provést pouze u atypických prvků interiéru navrhovaných na míru konkrétnímu jedinci, neboť v případě sériově vyráběných kusů se využívají ke stanovení rozměrů nábytku doporučené hodnoty, které vycházejí ze značně zastaralých antropometrických měření české populace. Některé tyto rozměry v současnosti vyhovují jen malé části obyvatelstva. Výrazný je tento problém např. u výšky pracovní plochy kuchyňských linek. Toho, že by každý měl nábytek vyrobený přímo pro sebe, v praxi nelze dosáhnout. Prvním důvodem je fakt, že většina lidí během svého dospělého života mění postavu, ať už jde o změnu váhy či výšky v průběhu stárnutí nebo změnu postavy a držení těla u žen během těhotenství. Nábytek by tedy musel být více či méně často obměňován, což by vedlo ke značnému finančnímu zatížení dotyčného. Koneckonců tím by bylo už samotné zařizování prvního interiéru, protože výroba veškerého zařízení dle parametrů budoucího uživatele by byla zbytečně složitá a tím pádem i drahá oproti pořízení běžně dostupných výrobků. Druhým aspektem je to, že v místnostech používaných více osobami by každý kus nábytku musel mít jiné rozměry, což je nereálné i kvůli estetickým 15

hodnotám místností. Navíc u společně užívaných prvků by se stejně musel zvolit kompromis nebo technicky komplikované řešení, které by bylo opět velmi neekonomické a zřejmě i neekologické,

takže 100% realizace je prakticky

neproveditelná. V nábytkovém a interiérovém designu se uplatňují zejména tyto rozměry5: 1. výška postavy ve stoje (měřeno od chodidla k nejvyššímu bodu lebky/vertex/) 2. maximální šířka těla (měřeno v nejširším místě těla, zpravidla se jedná o místo v oblasti ramen, u některých jedinců může jít o maximální šíři boků) 3. dosahová výška (od chodidel ke špičce natažené dlaně vzpažené horní končetiny) 4. maximální hloubka těla (měřeno mezi svislými rovinami procházejícími nejpřednějším a nejzazším místem těla) 5. boční dosah horní končetiny (mezi rovinou souměrnosti těla a špičkami prstů upažené horní končetiny) 6. výška oka vestoje (mezi chodidlem a středem zornice) 7. výška lokte (mezi podložkou a loktem připažené končetiny vestoje) 8. výška postavy v sedě (mezi sedací plochou a vertexem) 9. šířka ramen (mezi nejvzdálenějšími body ramen) 10. šířka loktů (vzdálenost mezi vnějšími částmi loktů paží držených volně podél těla) 11. odpočinková výška lokte (měřeno mezi podložkou a výškou loktů paží volně držených podél těla, předpokladem je paže ohnutá v loketním kloubu pod úhlem cca 90-100˚) 12. výška stehen (mezi spodní a vrchní částí stehen v sedě, měřeno zpravidla v nejširším místě) 13. šířka boků v sedě (v nejširším místě boků)

5

PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.

16

14. dosah vzhůru v sedě (spodní strana hýždě- špičky prstů vzpažené horní končetiny) 15. výška oka v sedě (spodní strana hýždí- střed zornice) 16. výška bérce (ploska nohy- podkolenní jamka) 17. střední výška ramen v sedě (mezi hýžděmi a střední výškou trapézového svalu) 18. délka hýždě- bérec (od nejzazší části hýždí k podkolenní jamce) 19. délka hýždě- koleno (od nejzazší části hýždí k čéšce) 20. délka hýždě- špička pokrčené dolní končetiny (od nejzazší části hýždí ke špičce prstů nohy při pokrčení dolní končetiny v koleni pod úhlem 90 ˚) 21. délka hýždě- špička natažené končetiny (mezi hýžděmi a špičkou prstů dolní končetiny natažené v koleni) 22. délka loket- špička ruky (mezi loktem a špičkami prstů) 23. hmotnost

Obrázek 4 měření pro nábytkovou tvorbu

17

Některé rozměry jsou podstatné přímo pro tvorbu nábytku, z jiných se odvozují např. průchody mezi jednotlivými kusy interiérového vybavení. V návrhářství vnitřních zařízení je vhodné brát v potaz i to, že člověk interiéry nejčastěji užívá oblečený, tudíž není žádoucí měřit svlečené osoby, ale je lépe měřit je oblečené v jedné vrstvě oděvů nad spodním prádlem.

5.1 Sedací nábytek Rozměry sedacího nábytku se odvozují od délky hýždě- bérec, výšky bérce a šířky boků, ze kterých vyplývá velikost a výška sedáku, dále výšky a šířky loktů, délky loket- špička ruky, dle kterých se určují parametry područek, výšky postavy v sedě, výšky beder a šířky ramen, které slouží pro stanovení rozměrů a tvaru zádové opěrky. Výška a šířka sedáku tak bývá přibližně 450 mm, hloubka se pohybuje v rozměrech okolo 550 mm. Výška područek je obvykle asi 160 mm nad sedákem. U čalouněných kusů hraje roli hmotnost jedince, z níž se odvozují tuhosti použitých materiálů.

Obrázek 5 odvození rozměrů sedacího nábytku

Při nedostatečných rozměrech sedacího nábytku dochází k utiskování měkkých tkání těla, někdy i kloubů, což vede k problémům krevního oběhu. Výjimečně může dojít i k problémům nervové soustavy. U dolních končetin je to tzv. „brnění“ či „mravenčení“ nohou nebo i jiných částí končetiny. V oblasti paže

18

může při dlouhém strnulém sezení v tzv. ušáku dojít výjimečně k problému utisknutí pletence horní končetiny a tím k obdobným problémům jako u končetiny dolní. Častějším jevem je otékání dolních končetin kvůli stlačení cév díky špatné výšce sedáku, což může zhoršit stav žil nebo případně i vést ke vzniku křečových žil. Při špatně dimenzovaném sedacím nábytku také nedochází k patřičné opoře páteře, což při delším sezení může způsobit bolesti zad.

5.2 Lehací nábytek Tvorba lehacího nábytku se odvíjí hlavně od výšky postavy, její maximální šířky, výšky bérce, délky chodidla a hmotnosti jedince. Délka lůžka vyplývá z výšky člověka, ovšem zpravidla bývá navýšena asi o 300 mm. Existují dvě teorie, proč by tomu tak mělo být. Podle jedné jde víceméně o psychologický aspekt- málokdo chce spát na lůžku tak, že před jeho hlavou a za jeho nohama už není žádné volné místo. Druhá teorie vychází z toho, že většina lidí při poloze na břiše natáhne nohu v kotníku, čímž se výška postavy zvýší o část délky chodidla, která se zpravidla pohybuje u dospělé populace mezi 220- 310 mm. Šířka lůžka je dána maximální šířkou postavy a i tento rozměr se o něco navyšuje. Je to opět dáno polohou ve spánku- na zádech i na břiše má většina spících osob paže pokrčené v loktech a tyto se pak dostávají dále od těla než při připažení. Dostatečné rozměry lehací plochy mohou kromě poskytnutí pohodlné plochy pro spánek významně omezit i vznik poranění při sexuálních aktivitách, která bývají nejčastěji způsobena pádem z lůžka. Nejčastěji to bývají luxace ramenního či jiného kloubu. Výška lůžka je velmi variabilní, standardně se pohybuje kolem 450 mm u běžné populace. U seniorů a nemocných osob se ovšem doporučuje výšku zvýšit na hodnoty mezi 500- 600 mm vzhledem k jejich snížené pohyblivosti. Tato výška jim usnadňuje vstávání a uléhání. Prostor pod lůžkem by neměl být menší než 200 mm, protože pod touto výškou už téměř nelze uklízet a dochází ke zvýšené koncentraci prachu. Hmotnost člověka ovlivňuje volbu matrace a roštu. U těžších osob je tlak na lůžko větší, proto se volí tužší matrace a rošty. Nelze však opomenout ani polohu, ve které jedinec tráví většinu noci. Sice platí, že člověk změní polohu během spánku až 80x v závislosti na únavě, věku, pohlaví, temperamentu, momentálním 19

psychickém rozpoložení a zdravotním stavu, nicméně jedna bývá téměř vždy preferována. V poloze na boku je vyvíjen na lůžko větší tlak než v poloze na zádech či na břiše, neboť styčná plocha jeho těla s matrací je podstatně menší, při příliš tvrdé matraci ale dochází k utlačení kloubů končetin, špatnému prokrvení a výjimečně i k tlaku na nervový pletenec. I pro spaní na břiše je vhodné tužší ležení, protože páteř má v této poloze na měkkém lůžku tendenci se nepřirozeně prohýbat v oblasti bederní lordózy. To vede k vzniku bolesti zad v bedrech. V případě nevhodných podmínek pro spaní dochází k nekvalitnímu přerušovanému spánku, který může vést k oslabení imunity, menší pracovní výkonnosti, častějším bolestem hlavy, rozvinutí tzv. civilizačních chorob včetně depresí, k nesoustředěnosti aj.. Dle vyjádření České ortopedické společnosti trpí občasnými bolestmi zad asi 80% populace, z toho může být až 10% způsobeno špatnými podmínkami pro spánek. Vzhledem k tomu, že léčba bývá vždy dražší než prevence, je vhodné, aby si každý zákazník mohl vybrat lůžko, které bude opravdu odpovídat jeho potřebám. 5.2.1 Nemocniční lůžka Samostatnou kapitolou jsou nemocniční lůžka. Jejich lehací plocha se řídí stejnými parametry jako lehací plocha běžného lůžka, výška ale zohledňuje spíše potřeby nemocničního personálu- snadný přístup k pacientovi. Ideální by bylo samozřejmě vytvořit tato lůžka tak, aby v okamžiku, kdy je potřebuje pouze pacient, byla umístěna ve výšce, která mu umožní snadné vstávání a uléhání a v okamžiku, kdy přichází lékař na kontrolu či je třeba s pacientem manipulovat by se zvedla do požadované výšky. Toto řešení by bylo vhodné i proto, že na lůžku se střídají různí pacienti různých tělesných rozměrů, často navíc se sníženou pohyblivostí. Takovéto technologie by si ovšem nemocnice a jiná zdravotnická zařízení ve většině případů nemohly z finančních důvodů dovolit. Proto se problém řeší pevnou výškou a případně přistavenými schůdky.

20

Obrázek 6 nemocniční lůžka- polohovatelné versus nemocniční klasika

Část pacientů, zejména ortopedických či pacientů- seniorů, se ale stejně není schopna na lůžko dostat bez pomoci zdravotnického personálu či svých blízkých. Touto problematikou je třeba se dále zabývat vzhledem ke stárnutí populace, které s sebou přináší i zvýšenou nemocnost.

5.3 Stoly Psací a jídelní stoly by vzhledem ke svému účelu měly respektovat výšku postavy v sedě, výšku lokte v sedě, dosahovou vzdálenost paží a případně i dosahovou vzdálenost dolních končetin a výšku stehna. Výška postavy a výška lokte udává výšku desky, výška stehen určuje minimální prostor mezi lubem stolu a sedákem židle. Příliš nízká výška stolu vede k hrbení zad a jejich následné bolesti, ke špatné podpoře paží při práci, neboť předloktí se pak nemůže pořádně opřít o desku a dochází k přetěžování svalů a tím k rychlejší celkové únavě organismu. Příliš vysoký stůl naopak nutí člověka zvedat ramena nad optimální polohu, což rovněž způsobuje bolesti šíje a zad. Maximální hloubka stolu by měla být taková, aby člověk pohodlně dosáhl i na vzdálenější konec desky. U stolů a stolků, které nejsou určeny k práci, jako jsou konferenční či servírovací stolky, můžou být jednotlivé rozměry prakticky libovolné a odvíjí se od jejich funkce a tím od parametrů lidského těla, které jsou pro danou činnost směrodatné.

21

Obrázek 7 odvození rozměrů pro pohodlné stolování

5.4 Úložný nábytek Úložný nábytek se vzhledem ke svému účelu odvozuje především od dosahových vzdáleností a výšky oka. Dosahové vzdálenosti horních končetin určují maximální výšku a hloubku nábytku, ač zvláště výška bývá velmi často překonána z důvodů úspory místa. Do větších výšek se pak umisťují věci používané méně často, v mnoha případech věci sezónní, ke kterým se člověk dostane zpravidla pomocí schůdků nebo stoliček. V takovém případě by i tyto pomocné prostředky měly odpovídat antropometrickým, resp. ergonomickým požadavkům. Vzhledem k tomu, že bývají používány zřídka, je jejich největší vliv na zdraví člověka v tom, že mohou zapříčinit uraz. Výška odkládacích ploch by měla respektovat výšku oka v sedě, resp. ve stoje. Tím umožní majiteli získat přehled o uložených věcech bez vynaložení větší námahy.

22

Obrázek 8 odvození rozměrů úložného nábytku

5.5 Dětský nábytek Rozměry nábytku určeného dětem a mládeži se určují podle toho, jaké věkové kategorii jsou přibližně určeny. Nicméně v zásadě se dá říct, že se na trhu uplatní nábytek jakýchkoliv rozumných rozměrů. Děti jsou různě velké, rostou, jejich tělo se mění velmi rychle. Ostatně proto se na trhu objevuje tzv. „rostoucí nábytek“, který může měnit své rozměry, zpravidla především výšku, podle potřeby dítěte. Jedním z mála parametrů, které je třeba dodržovat z bezpečnostních důvodů je vzdálenost mezi tyčemi u tzv. dětských ohrádek. Ta by dle normy prEN 716-1:2007 měla být 60 mm. Je to kvůli tomu, že malé děti mají tendenci strkat do různých otvorů rozličné části svého těla včetně hlavy. Pokud by došlo k zaklínění hlavy mezi tyčemi, mohlo by to vést k vážným poraněním až k úmrtí. Mezera kolem 60 mm je natolik malá, že se do ní hlava nevejde žádnými svými rozměry a současně dost velká, aby se do ní nemohly zaklínit například ruce.

23

Obrázek 9 dětský "rostoucí" stůl

6. Současné antropometrické údaje V období mezi rokem 2000- 2001 byla změřena výška a hmotnost branců základní vojenské služby AČR ve věku 19- 24,99 let. Údaje byly porovnány se staršími daty z období 1955- 1985 a zaznamenány do grafů.6

6

JIRKOVSKÝ, Daniel. Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století. Vojenské zdravotnické listy [online]. 2003, roč. LXXII, č. 5 [cit. 2009-04-13], s. 217-220. Dostupný z WWW: .

24

graf výšky českých mužů

1820

výška v m m

1800 1780 1760 1740 1720 1700 1680

1955

1960

1965

1975

1985

2000

věk 18-19,99

1729

1750

1747

1765

1784

1795

věk 20-24,99

1739

1756

1762

1765

1784

1803

Graf 1 výška branců základního vojenského výcviku

graf hmotnosti českých mužů

h m o tn o st v kg

80 75 70 65 60

1955

1960

1965

1975

1985

2000

věk 18-19,99

67,5

69

69,9

68,3

72,3

73,6

věk 20-24,99

71,5

71,1

72,1

74,4

75,2

77,1

Graf 2 hmotnost branců základního vojenského výcviku

Z grafů vyplývá, že výška i hmotnost mladých mužů má dlouhodobě vzestupnou tendenci. Není zřejmé, z jakého důvodu došlo v roce 1965

25

k poklesu průměrné výšky, resp. v roce 1975 poklesu hmotnosti mužů ve věku 18- 19,99 let. Z měření prováděných Státním zdravotním ústavem každých deset let na dětech a mladistvých ve věku 0-18,99 let vyplývá, že u dívek v současnosti již došlo k zastavení růstu v porovnání s minulými generacemi. U mladých mužů tento pozitivní trend stále ještě pokračuje. Průměrná výška 17ti letých dívek se oproti roku 1951 zvýšila o 47 mm na 1672 mm, u chlapců dokonce o 71 mm na 1801 mm. Průměrná hmotnost dospívajících dívek zůstala stejná. Minimálně u českých žen dochází k zeštíhlování postavy. Ani v tomto případě nejsou zřejmé příčiny. Pokud by se jednalo o pouhé přerušení či zastavení trendu zvyšování hmotnosti, dalo by se to vysvětlit pomocí stravy, která se mezi českými dívkami a ženami dostává do popředí. Tradiční česká kalorická strava bývá více a více nahrazována stravou tzv. zdravou, která obsahuje méně sacharidů a tuků, které by se jinak ukládaly v podobě tuku v tukových buňkách, současně má vyšší obsah vlákniny, která působí pozitivně na zažívání. Není však jasné, proč nedochází ke zvětšování obvodových rozměrů těla. Příčiny růstu populace jsou složité. Lze ale v zásadě říci, že kopírují ekonomickou situaci, která ovlivňuje složení potravy, bydlení, zdravotní péči, ale i sociální prostředí. Obecně se dá říci, že v čím lepším prostředí jedinec vyrůstá, tím více může vyrůst. Platí to ale jen do té míry, do jaké to jeho genetická výbava dovolí. Růst samozřejmě mohou ovlivňovat i nemoci, které jej mohou zpomalit či dokonce ukončit předčasně nebo naopak značně zrychlit. Obvykle se jedná o hormonální poruchy způsobené nejrůznějšími příčinami, které lze v mnoha případech medikamentózně léčit. Proto jsou v Česku děti a mladiství na preventivních prohlídkách přeměřováni a jejich výsledky jsou porovnávány se statistickými údaji a proto je i vhodné, aby maminky sledovaly růst svých dětí. K tomu Státní zdravotní ústav nabízí na svých stránkách zdarma ke stažení program, který po zadání dat dítěte výsledky porovná s dostupnými platnými údaji pro danou věkovou kategorii. Výsledky, kterých by dítě mělo dosahovat jsou ty, které leží mezi 25. a 75. percentilem. (grafy viz příloha).7

7

Ing. VIGNEROVÁ, CSc., Jana. 6. Celostátní antropologický výzkum [online]. 2008 [cit. 200904-13]. Český. Dostupný z WWW: .

26

Do budoucna se dá očekávat, že růst české populace bude ještě krátce pokračovat v mírném tempu, pak se zřejmě zastaví. Nicméně není jasné, jak budou Češi vypadat za delší časový úsek v řádech desítek až stovek let. Jelikož obdobná situace ještě nikde na světě nenastala, není z čeho vycházet, veškeré úvahy by byly pouhými ničím nepodloženými spekulacemi.

40

graf rozdílu tělesných parametrů nizozemské populace mezi lety 1986 a 2004

35

rozdíl v mm

30 25 20 15 10 5 0 -5

výška výška očí ve výška očí v podkolenní stoje sedě jamky

výška

výška ramen

výška lokte v sedě

muži

23

-2

23

34

36

15

ženy

17

-1

5

33

31

22

Graf 3 rozdíl tělesných parametrů holandské populace mezi lety 1986 a 2004

Z grafu mapujícího změny některých tělesných parametrů holandské populace ve věku 20- 60 let je zřejmé, že došlo ke zvětšení většiny rozměrů. Není zřejmé, proč došlo ke zjištění nižší výšky ramen u obou pohlaví. Je ale patrné, že celkově dochází ke zvyšování postavy a k prodlužování dolních končetin.

Největší

nárůst

byl

zaznamenán

u

výšky

očí

ve

stoje,

což koresponduje s výše uvedeným. Podobný trend se dá předpokládat i u české populace. Ovšem důvod pro to, aby u žen došlo k většímu nárůstu výšky očí v sedě než u mužů, když rozdíl výšky očí ve stoje byl zaznamenán větší u mužů, zůstává skryt. Patrně u žen dochází výrazněji k růstu délky trupu než u mužů a naopak k menšímu nárůstu délky dolních končetin, nicméně se jedná pouze o spekulace, jelikož rozdíl výšky postavy i výšky podkolenní

27

jamky se liší u obou pohlaví pouze minimálně, rozdíl by tedy musel být v rozdílech délek stehen.8 Již v roce 1985 byla průměrná výška podkolenní jamky, tedy výška určující pro stanovení výšky sedáku, u českých mužů ve věku 20- 55 let 480 mm, tedy o 30 mm větší, než je horní hranice rozměrů běžně používaných pro tuto tvorbu, které se pohybují mezi 420- 450 mm. Tato výška sice není limitní, nicméně se stále hojně využívá při tvorbě sedacího nábytku. Výška podkolenní jamky byla u žen v této věkové kategorii necelých 439 mm, dá se tedy říci, že výška sedáku byla pro ženy optimální. Vzhledem k tomu, že v měření nebyla zahrnuta věková kategorie nad 55 let věku, která tradičně dosahuje nižších rozměrů, dá se očekávat, že průměrná výška podkolenní jamky celé dospělé populace by byla nižší. Nicméně i přes toto se dá říci, že v současnosti bude výška sedáku do 450 mm spíše nevyhovující pro větší část populace.9 Obdobné je to i s ostatními parametry. Nicméně množství rozměrů směrodatných pro tvorbu nábytku je, jak je již výše uvedeno, tak vysoké, že jejich výčet a analýza nejsou vzhledem k rozsahu této práce možné.

6.1 Současné platné výsledky české populace10 Nejnovějším antropometrickým měřením celé populace bylo měření na spartakiádě v r. 1985. Výsledky tohoto antropometrického průzkumu jsou stále používány jako srovnávací, ač zastoupení jednotlivých věkových skupin nekopíruje jejich zastoupení v populaci a v publikaci se vyskytují údaje, které nutí k zamyšlení, zda se jedná o publikaci věrohodnou. Např. je uvedeno, že bylo změřeno 519 žen ve věku 19- 22 let a z toho 360 z Čech, 159 z Moravy a 324 ze Slovenska. Ve výsledkové tabulce jich je navíc v této věkové kategorii uvedeno celkem 585, z toho 252 z Čech, 106 z Moravy a 227 ze Slovenska. Není tedy zřejmé, jaký je skutečný počet změřených. Nicméně nic novějšího 8

MOLENBROEK, Johan. TU Delft : DINED [online]. TU Delft, [2009] , 10 march 2009 [cit. 200904-11]. Angličtina, holandština. Dostupný z WWW: . 9 BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.). 10 dtto

28

a alespoň podobně obsáhlého dosud nevzniklo, proto je třeba zmínit toto měření podrobněji. Množství změřených osob zde zveřejněné bude vycházet z úvodní části publikace, kde je popsán průběh měření. Bylo změřeno celkem 5117 zástupců mužského pohlaví v zastoupení 2545 chlapců ve věku 6- 15 let, což je 49, 74%, dále 1092 ( 21,34%)studentů středních škol a odborných učilišť, věkovou skupinu 19- 22 let tvořili studenti vysokých

škol

a

příslušníci

ČSLA

v celkovém

počtu

754

jedinců,

což představuje 14,74% a poslední skupinou byli dospělí muži starší 22 let, kterých bylo změřeno 726, tedy 14,18%. Dívek a žen se přeměřilo celkem 5009. 2498 dívek ( 49,87%) spadalo do věkové kategorie 6-15 let, 1110 ( 21,16%) bylo ve věku 15- 19 let a jednalo se o studentky středních škol a odborných učilišť, ve věku 19- 22 let bylo změřeno 519 žen, tedy 10,36%, částečně se jednalo o vysokoškolačky. Ve věkové skupině nad 22 let bylo celkem 882 žen, tedy 17,61%. U měřených osob byla zaznamenávána poměrně rozsáhlá anamnéza zahrnující jméno a příjmení, datum, místo a okres narození a národnost. Dále se zjišťovalo pořadí narození a počet dětí v rodině, zda dotyčný sportuje a v jak velké obci žije. U části zkoumaných osob ve věku nad 18 let se zaznamenávala i profese. Vyšetřovaní stáli v základní poloze, tedy zády u stěny, které se dotýkali patami, hýžděmi, lopatkami a temenem. Nohy drželi špičkami a patami u sebe. Boční rozměry byly měřeny na pravé straně těla. Hmotnost byla vážena pomocí pákové nebo nášlapné váhy. Jejich přesnost byla denně kontrolována. Další přístroje použité při měření byly antropometr GPM, posuvné měřidlo, kefalometr, torakometr, pelvimetr, pásová míra a kaliper typu Best. Délkové, obvodové a šířkové rozměry byly měřeny s přesností na 1 mm.

Byly zjišťovány tyto rozměry: 1) hmotnost 2) výškové a délkové rozměry a) tělesná výška- M1 b) výška horního okraje sterna (hrudní kosti)- M4 c) výška nadpažku- M8 29

d) výška štěrbiny loketního kloubu- M9 e) výška bodcovitého výběžku kosti vřetenní (výběžek vřetenní kosti na palcové straně zápěstí)- M10 f) výška hrotu prostředníčku- M11 g) výška horního okraje kosti kyčelní- M12 h) výška předního kyčelního trnu- M13 i) výška horního okraje symfýzy (chrupavčité spojení stydkých kostí)- M6 j) výška štěrbiny kolenního kloubu- M15 k) výška vnitřního kotníku- M16 l) délka nohy- M58 Z těchto rozměrů byly následně dopočítávány další tělesné parametry: délka horní končetiny M8- M11, délka paže M8- M9, délka předloktí M9- M10, délka ruky M10- M11, délka dolní končetiny (výpočet z výšky trnu kyčelního pomocí korekční matice dle Herma), délka stehna (délka dolní končetiny- M15), délka přední strany trupu M4- M6, délka horního segmentu těla M1- M6 3) šířkové rozměry a) šířka ramen (vzdálenost nadpažků) b) příčný průměr hrudníku c) předozadní průměr hrudníku d) vzdálenost horních okrajů kyčelních kostí e) vzdálenost předních trnů kyčelních f) vzdálenost loketních hrbolků pažní kosti (nejširší místo lokte, paže svírá v loktu pravý úhel) g) šířka zápěstí h) šířka ruky (mezi hlavičkami II. a IV. záprstní kosti) i) vzdálenost dolních epifýz stehenní kosti (nad kolenním kloubem při končetině pokrčené v koleni v úhlu 90˚ ) j) šířka kotníku k) šířka nohy (nejširší místo zatížené nohy) 4) obvodové rozměry a) horizontální obvod hlavy (přes nadočnicové oblouky a největší vyklenutí týlu) b) obvod hrudníku (měřeno pod dolním úhlem lopatky a dále u mužů přes bradavky, u žen přes střed hrudní kosti) 30

c) obvod hrudníku přes spojení těla hrudní kosti a mečovitého výběžku hrudní kosti d) obvod břicha ve výši pupku e) gluteální

obvod

(přes

nejvyvinutější

část

hýžďového

svalstva

v horizontální rovině) f) obvod relaxované paže (v polovině délky pažní kosti volně držené paže) g) obvod kontrahované paže (stejně jako předchozí, pouze při kontrakci svalů) h) obvod předloktí v nejširším místě i) obvod zápěstí v nejužším místě j) gluteální obvod stehna (při mírném rozkročení těsně pod hýžďovými svaly) k) střední obvod stehna l) maximální obvod lýtka m) minimální obvod bérce (těsně nad kotníkem) Z výše které stanovují

uvedených poměry

rozměrů mezi

byly

dále

jednotlivými

vypočítávány

částmi

těla.

indexy,

Z množství

parametrů, které byly přeměřovány je patrné, že se jednalo o skutečně obsáhlé měření, které nemá v současnosti obdoby. Jeho výsledky jsou použitelné pro většinu oborů, které přicházejí s antropometrií do styku. Pro nábytkovou tvorbu jsou z něj směrodatné především délkové, výškové a šířkové rozměry, méně pak rozměry obvodové. Indexy jsou v této tvorbě prakticky nepoužitelné, dají se použít pouze jako orientační údaje. Z

výsledků

měření

z roku

1989,

které

uvádí

Delft

University

of Technology na svých webových stránkách vyplývá, že středoevropští muži jsou nejmenší v Evropě. Oproti tomu ženy patři k těm vyšším. Čím je to způsobeno se lze pouze dohadovat. Velkou roli bude zřejmě hrát dědičnost a sociálně-ekonomické podmínky pro život, nicméně ty nevysvětlují, proč je v této oblasti zaznamenána nejmenší výšková diference mezi pohlavími. Ze srovnání výsledků měření RNDr. Pavla Bláhy provedených na Spartakiádě v roce 1985 s výsledky měření pro Evropu z roku 1989 ale vyplývá, že čeští muži patří v Evropě spíše k vyšším jedincům. Jejich průměrná výška se přibližuje spíše výšce obyvatel severských a východních států. Oproti tomu výška českých žen byla pod průměrem středoevropské populace, nicméně stále 31

nad průměrem populace východní i jihovýchodní Evropy. Česká populace se výškou podobá spíše národům východní Evropy než Evropy střední, do které geograficky

spadá.

Výškový

rozdíl

mezi

pohlavími

je

větší

než u středoevropanů: muži jsou spíše nadprůměrně vysocí v rámci Evropy, ženy spíše průměrně. Důvodem je pravděpodobně původ části obyvatel České republiky či jejich předků, který je často právě ve státech východní Evropy.11

graf tělesné výšky Čechů v roce 1985

1850

1792

1800 1776

1789

1779

1776

1767

1767

1767

výška v m m

1750 1700

muži 1652

1649

1655

1656

1637

1631

1627

22-25věk 25-30

30-35

35-45

1650

ženy 1614

1600 1550 18-19

19-20

20-22

45-55

Graf 4 tělesná výška Čechů v roce 1985

graf tělesné výšky Evropanů v roce 1989

1850 1800

1810 1778

výška v m m

1750 1750

1690

1700 1650

1730

1710 1643

muži

1660 1630

1620

ženy

1600 1550 Češi

střední Evropa

severní Evropa

východní Evropa

jihovýchodní Evropa

Graf 5 tělesná výška Evropanů v roce 1989

11

MOLENBROEK, Johan. TU Delft : DINED [online]. TU Delft, [2009] , 10 march 2009 [cit. 2009-04-11]. Angličtina, holandština. Dostupný z WWW: .

32

7. Vliv pohlaví na parametry Je obecně známým faktem, že ženy dosahují při měření menších výsledků než muži. Mívají v průměru menší výšku i nižší hmotnost, menší bývají i hodnoty BMI, zde se ovšem nejedná o významnější rozdíly a bývá to zdůvodňováno tím, že ženy mají menší podíl svalů a větší podíl tukové tkáně, jejíž hustota je menší. Výškový rozdíl mezi muži a ženami se v dospělosti ustaluje na přibližně 120 mm. Obvod boků v poměru k výšce ženy mívají průměrně větší, je to z důvodu snadného porodu a je třeba to brát v potaz při navrhování sedacího nábytku. Stejně tak mívají i delší nohy v poměru k výšce, ovšem tento rozdíl je z hlediska nábytkové tvorby zanedbatelný, neb je minimální. Naopak rozměry, které jsou relativně menší jsou délka chodidla, obvod pasu, šířka hrudníku, resp. zad a ramen a velikost hlavy. Rozdíly postav jsou kromě kostry významně ovlivněné i ukládáním tuku. Rozlišuje se tzv. ženský typ ukládání tuku a typ mužský. U ženského typu převládá ukládání tuku do oblasti stehen a boků, u typu mužského do oblasti břicha. To, že je daný typ označen dle pohlaví ale neznamená, že k němu nemůže docházet u pohlaví opačného. Ženský (neboli feminní) typ ukládání tuku je z hlediska nábytkové tvorby významným aspektem. Při navrhování sedacího nábytku pro konkrétní osobu je vhodné zvážit, zda právě ona nebude mít problém s ukládáním tuku do oblasti boků a rozměry výrobku případně mírně navýšit nad momentální potřebu. Existuje ještě spousta dalších rozdílů mezi muži a ženami, které antropologové využívají např. při stanovení původu kosterních ostatků. Velká část z nich se nachází na lebce. Pro nábytkovou tvorbu však nejsou podstatné.

8. Vliv věku na parametry Růst člověka do výšky trvá od narození přibližně do 20ti let u mužů, u žen asi o dva roky méně. Nejedná se však o proces kontinuální, během vývoje jsou zaznamenávány různé rychlosti růstu. Nejrychlejší růst bývá od narození do dvou let a poté v pubertě, která nastává u dívek průměrně v 1013ti letech, u chlapců asi o 2 roky později. To koresponduje i s nárůstem 33

hmotnosti, který vykazuje největší meziroční přírůstky v témže období a to jak u dívek, tak i u chlapců. Po třináctém roce věku začíná rychlost růstu dívek klesat, chlapců stoupat a dochází tak ke křížení růstových křivek. Po tomto věku už se pouze zvyšuje rozdíl mezi průměrnou výškou dívek a chlapců ve prospěch mužské části populace. Během růstu se nemění pouze tělesná výška, nýbrž i tělesné proporce. Prodlužují se končetiny, zmenšuje se hlava v poměru k tělu a trup se zeštíhluje. Současně se mění- zejména v pubertě i sekundární pohlavní znaky. Kolem dvacátého roku se růst zastavuje. V následujících letech dochází pouze ke změnám hmotnosti a s přibývajícími lety se může výška člověka pomalu snižovat. To bývá následkem vysýchání meziobratlových plotének, případně kvůli snižování obratlů vlivem osteoporózy.

34

9. Závěr Pro nábytkovou a interiérovou tvorbu jsou určující především ty tělesné parametry, které s daným hotovým výrobkem přicházejí do kontaktu. Jsou to převážně délkové, šířkové a výškové rozměry. Vzhledem k tomu, že u sériové výroby není dopředu známo, kdo si produkt koupí a ani u výroby na zakázku není reálné provést měření tělesných parametrů budoucího uživatele, vychází se obvykle ze standardních rozměrů nábytku. Ty jsou sice pouze doporučené, nikoli závazné, ale přesto jsou ve většině případů dodržovány. Problém nastává tehdy, překročí- li průměrné hodnoty dané populace ty hodnoty, ze kterých se vycházelo při stanovování doporučených nábytkových rozměrů. Opačný jev, tedy

zmenšování

populace,

nebyl

zaznamenán.

Vzhledem

k tomu,

že v posledních dvou stoletích dochází k velmi rychlému růstu české populace, dá se říci, že by bylo ideální provádět antropometrická měření s každou nově příchozí generací. Jelikož generace se stanovuje podle průměrného věku žen dané populace při porodu, v České republice by v současnosti tento termín musel označovat dobu přibližně 28 let. Poslední antropometrické měření české populace proběhlo na Spartakiádě v roce 1985 a toho se ani neúčastnily všechny věkové kategorie, bylo by tedy vhodné provést v blízké době nějaké novější zmapování tělesných proporcí českých občanů. Zatím se pravidelně každých deset let provádí pouze měření dětí a mládeže, které ukazuje trend v růstu populace, nicméně nedává žádné hodnoty, ze kterých by se mohlo vycházet při tvorbě nábytku pro dospělou populaci. Ač z těchto měření známe hodnoty dospělých osob do devatenácti let věku, tyto nejdou vztahovat na celou populaci. Po dosažení tohoto věku ještě dochází zvláště u mladých mužů k mírnému růstu, který se ale přibližně ve dvaceti letech zastavuje. Ze získaných údajů lze vycházet alespoň při navrhování nábytku pro dospívající mládež či pro osoby těsně za prahem dospělosti. Během dospělého života již nastávají změny spíše objemového charakteru či změny hmotnosti. Až během procesu stárnutí obvykle dochází i ke snižování tělesné výšky v řádu jednotek až desítek mm. Dá se tedy očekávat, že průměrná výška celé dospělé populace je nižší než průměrná výška osmnácti- až devatenáctiletých osob,

35

což ostatně odpovídá výsledkům měření prováděných během spartakiád. Poslední z nich jsou považovány za platné a srovnávací. Pro navrhování ergonomicky správných kusů nábytku pro dospělou populaci je třeba provést nové antropometrické měření. Tyto výsledky by pak umožnily revizi stávajících norem a doporučení týkajících se rozměrů nábytku.

36

10. Summary For furniture and interior design, the most important of all body dimensions are those ones, which determine the way the body contacts our final product – body length, width and height. The dimensions of a customer, who will buy the product, are unknown in mass production, and even in joborder manufacture it is hardly imaginable to measure body dimensions of each customer, therefore standard dimensions for furniture are defined. While they are mentioned just as recommendations rather than mandatory rules, those standard dimensions are usually followed. There is a huge problem, however: The average population in developed countries is gradually growing, exceeding the dimensions from which those standard furniture dimensions were derived. Opposite phenomenon (shrinking of the population dimensions) was never observed in modern history. The population of the Czech Republic is experiencing rapid growth of average dimensions through last two centuries; therefore it would be appropriate to conduct anthropometrical surveys in each new generation. The interval between generations is usually calculated as the average age of women giving birth, which in contemporary Czech population is about 28 years. The last anthropometric surveys of Czech population were conducted in 1985 (at the last Spartakiad – a huge communist sport festival), and even this survey did not include all age groups. There is an urgent need for a more up to date survey of the body dimensions of Czech citizen therefore. The children and youth surveys, conducted in ten-year periods, show the population growth trend, but can’t bring any clues for sizing of the furniture, produced for the adults. Although these surveys include persons up to nineteen years, their results can’t be applied to the whole population – body growth, especially in males, can often continue into third decade. Anyway, those survey data can be used in design of furniture for adolescents or young adults at least. The body dimensions changes in adults are mostly related to body volume, due to weight changes. Finally, aging person’s height can gradually decrease by some millimeters or even tens of millimeters. The average population height can be therefore expected to be lower than is the height of 18 or 19 years old - as

37

proven in the Spartakiad surveys. So far, the results of the last Spartakiad survey are used. Therefore it is obvious, that proper ergonomic design of furniture for contemporary population requires conducting of a new anthropometric survey. The results of this survey should become the base of revised directives and recommendations for furniture dimensions.

38

11. Použitá literatura PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356. BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.). JIRKOVSKÝ, Daniel. Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století. Vojenské zdravotnické listy [online]. 2003, roč. LXXII, č. 5 [cit. 2009-04-13], s. 217-220. Dostupný z WWW: . Ing. VIGNEROVÁ, CSc., Jana. 6. Celostátní antropologický výzkum [online]. 2008 [cit. 2009-04-13]. Český. Dostupný z WWW: . MOLENBROEK, Johan. TU Delft : DINED [online]. TU Delft, [2009] , 10 march 2009 [cit. 2009-04-11]. Angličtina, holandština. Dostupný z WWW: . Wikipedia, the free encyclopedia : Anthropometry [online]. [2009] , 27 March 2009, at 14:12 (UTC) [cit. 2009-04-12]. Angličtina. Dostupný z WWW: .

12. Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6.

graf závislosti výšky na věku u českých dívek graf závislosti výšky na věku u českých chlapců graf závislosti hmotnosti na věku u českých dívek graf závislosti hmotnosti na věku u českých chlapců graf závislosti obvodu boků na věku u českých dívek graf závislosti obvodu boků na věku u českých chlapců

39

12.1 Příloha 1

Příloha 1 graf závislosti výšky na věku u českých dívek

40

12.2 Příloha 2

Příloha 2 graf závislosti výšky na věku u českých chlapců

41

12.3 Příloha 3

Příloha 3 graf závislosti hmotnosti na věku u českých dívek

42

12.4 Příloha 4

Příloha 4 graf závislosti hmotnosti na věku u českých chlapců

43

12.5 Příloha 5

Příloha 5 graf závislosti obvodu boků na věku u českých dívek

44

12.6 Příloha 6

Příloha 6 graf závislosti obvodu boků na věku u českých chlapců

45