Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Využití antropometrie v oblasti sedacího a lehacího nábytku Diplomová práce
2010/2011
Petra Pliščinská
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Využití antropometrie v oblasti sedacího a lehacího nábytku“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendlovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 18. 4. 2011
Petra Pliščinská
Poděkování Můj velký dík patří, jak jinak, vedoucímu mé diplomové práce panu Martinu Kovaříkovi. Děkuji mu zejména za to, že mi umožnil stvořit tuto práci a že ve mě vložil notnou dávku důvěry, díky které mě oprostil od povinnosti práci konzultovat v okamžicích, kdy to dle mého uvážení bylo zbytečné. Nachází – li se v ní tedy nějaké nepřesnosti či chyby, jedná se výlučně o mou vlastní zodpovědnost, v opačném případě se jedná o zásluhu přívětivého vedení. Další vřelý dík patří panu Martinu Čutovi z Masarykovy univerzity v Brně, který mi laskavě poskytl naměřená data včetně informací potřebných k jejich správné interpretaci a zpracování. Děkuji mu i za to, že odpovídal na mé e-maily bez prodlení a spolupráce s ním byla bezproblémová jako s málokým. Děkuji i pánům Ondřeji Dočkalovi a Martinu Klúčovskému za vytvoření a poskytnutí úžasných schémat alternativních způsobů sezení, jenž byla použita v této práci a slečně Martině Bělovské, která poskytla návrhy těchto schémat a byla mi oporou během celé doby studia. Poděkování patří i rodinným příslušníkům a přátelům z řad lékařů a farmaceutů, kteří svými znalostmi pomohli stvořit některé části této práce. Obzvláště děkuji paní Aleně Pliščinské, slečně Andree Pliščinské a Kateřině Šimanové, panu Marku Šafářovi a Jaromíru Pliščinskému. Všem zmíněným děkuji i za psychickou podporu během vlastní tvorby, některým i za podporu finanční. Největší dík patří všem těm, kdo mi věřili a nechali mě pracovat, když jsem pracovat chtěla a byli se mnou, když se má mysl nenacházela v tvůrčím rozpoložení.
Abstrakt Využití antropometrie v oblasti sedacího a lehacího nábytku Práce se zabývá antropometrickými měřeními české populace a jejich vztahem k tvorbě nábytku. Zpracovává data získaná antropometrickým měřením v rámci grantu „NIS – informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku“ a porovnává je s daty historickými. Na základě tohoto srovnání lze konstatovat, že sekulární trend tělesného růstu v české populaci stále přetrvává. Dále tato práce naměřené hodnoty porovnává s rozměry nábytku doporučenými normami ČSN 91 0620 a ČSN 91 1010. Z tohoto srovnání vyplývá, že rozměry nábytku dle těchto norem jsou stále vyhovující pro českou populaci. Přesto je v práci navržen systém rozdělení nábytku do velikostních tříd S, M, L a XL. Jako hodnoty, z nichž vychází rozměry sedacího nábytku jednotlivých tříd, byly zvoleny hodnoty 10., 50., 80. a 98. percentilu. Pro stanovení optimálních rozměrů lehacího nábytku je zapotřebí provést další somatometrická měření.
Klíčová slova Antropometrie, nábytek, ČSN 91 0620, ČSN 91 1010, NIS, nábytkový informační systém, číslování, sekulární trend, sedací nábytek, lehací nábytek
Abstract The application of anthropometry in the design of seating and lying furniture This thesis inquires into the anthropometric studies of the Czech population and their relationship to the furniture production. It processes data from anthropometric measurements obtained in working on the grant project „NIS – an information system for support of research, development, innovations and quality of furniture“ and compares these to historical data. We can draw a conclusion, based on this comparison, that the secular trend of body growth is still persistent in Czech population. The thesis also compares the values measured to the recommended furniture dimensions, described in the norms ČSN 91 0620 and ČSN 91 1010. This matching confirms, that these recommended furniture dimensions are still appropriate for contemporary Czech population. Despite of these findings a furniture size classification system is proposed in the thesis, which implements size classes S, M, L, and XL. Values corresponding to the 10th, 50th, 80th, and 98th were chosen for these size classes of seating furniture. Additional anthropometric measurements will be necessary to determine the optimal dimensions of lying furniture. Keywords: Anthropometry, furniture, ČSN 91 0620, ČSN 91 1010, NIS, furniture information system, numbering, secular trend, seating, lying furniture
Obsah 1. 2. 3.
Úvod 9 Cíl práce 11 Metodika 11 3.1 Teoretická část 11 3.2 Výsledková část 12 3.2.1 NIS – informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku 13 3.2.1.1 Probandi a průběh měření 13 3.2.1.2 Instrumentář a software 16 3.2.1.3 Statistické vyhodnocení dat 17 3.2.1.4 Měřené rozměry 18 4. Literární rešerše 20 4.1 Antropometrie 20 4.1.1 Rozdělení antropometrie 20 4.1.2 Indexy 21 4.1.3 Percentily 21 4.1.4 Historie antropometrických měření 22 4.1.5 Antropometrická měření na území současného Česka 24 4.1.5.1 Měření dětí a mládeže 25 4.1.5.2 Měření dospělých osob 26 4.1.5.3 Antropometrie československé populace od 6 do 55 let (Československá spartakiáda 1985) 27 4.1.5.4 Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18 – 25 let v druhé polovině 20. století 28 4.1.5.5 Antropometrické znaky vojáků základní služby (1985 - 1987) 28 4.2 Ergonomie 29 5. Antropometrie ve výrobě nábytku 30 5.1 Sedací nábytek 30 5.1.1 Zdravotní rizika 31 5.1.2 Správné sezení 32 5.1.3 Odvození rozměrů sedacího nábytku 34 5.1.4 Alternativní sezení 35 5.2 Lehací nábytek 38 5.2.1 Zdravotní rizika 39 5.2.2 Správné ležení 40 5.2.3 Odvození rozměrů lehacího nábytku 41 5.2.4 Alternativní ležení 42 6. Výsledky měření 44 6.1 Závislost somatických rozměrů na věku 47 6.2 Závislost somatických rozměrů na pohlaví 49 7. Somatometrické změny české populace v čase 50 8. Revize rozměrů sedacího a lehacího nábytku dle norem ČSN 55 9. Diskuze 57 10. Závěr 61 11. Conclusion 62 12. Zdroje 63 13. Seznam grafů 65
14. Seznam obrázků 15. Seznam tabulek 16. Přílohy 16.1 Antropometrie československé populace od 6 do 55 let 16.2 Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století 16.3 Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí (1985–1987)
65 65 67 67 69 71
1. Úvod Romantická schůzka. On – urostlý, mužný typ, lesklé vlasy barvy havraního peří, ramena, že by se za ně ani Herkules nemusel stydět. Černé obočí rámující hluboké temné oči. Ona – křehká, něžná dívka. Útlá v pase, drobná, vlasy jemné jako chmýří z odkvetlé pampelišky. Malá nožka a veselý úsměv. Oči anděla. Klišé? Zajisté, ale představte si, že by se taková schůzka opravdu konala. Kam by asi šli? Snad se projít do parku. Na soutok. Sednout si na lavičku. Bylo - li by pěkné počasí ovšem. Nebo někam posedět. Do malé kavárny na nábřeží vybavené starožitným nábytkem. No, možná by nebyl starožitný, ale zajisté by se tak tvářil. Posadili by se do připravených křesílek. On – kolena pod bradou vrážející do desky stolu. Ona – nemohouc se opřít zády, neb by nohy musela nechat čněti do prostoru. Stále romantika? A co první společná noc? Zdali by on mohl přespat u ní? Vešel by své mohutné tělo na její lože? Či by se musel v lůžku stočit? Dávno minula doba první schůzky. Prvního rande. Nastala doba prozaičtější. Doba běžného života, běžných problémů. On již nevypadá jako Herkules, ona coby matka dvou dětí má taktéž ke křehké krásce daleko. Přesto však usedají dennodenně do týchž židlí, kde si kdysi vyznávali lásku, uléhají do postelí, kde si ji dokazovali. Jen té lásky, té už tam tolik není. Zato tam jsou prozaičtější problémy. Převalování se v posteli. Nevyspání. Práce u počítače. Sezení u televize. Bolest zad. Oteklé nohy. Křečové žíly a problémy s trávením. Dýchací problémy. Nervozita. Stres. Podrážděnost. Spory a rozepře. Křik a pláč.
Ano, je dokázáno, že bolest a zdravotní problémy dokáží velmi silně působit na psychiku člověka. A ano, je dokázáno i to, že nábytek dokáže některé zdravotní obtíže způsobovat. Zejména svými nevhodnými rozměry a tvarem. Proč si tedy zbytečně kazit život tím, že dovolíme prostředí, v němž žijeme, aby na nás neblaze působilo? Proč raději nehledat to, co nám bude vyhovovat po všech stránkách? Proč se spokojit s kompromisem? A proč ideální věci 9
nevytvářet? Vždyť je to poptávka a nové poznatky, co určuje nabídku. A výzkumy. Antropometrické výzkumy, mimo jiné. Lidé zajisté rostou, o tom není pochyb. Ale jak moc? Vyhovuje nám stále týž nábytek, jaký používaly už naše babičky? Nebo již nastala doba, kdy je nutné přejít na jiné velikosti? A na jaké? A kolik? Jednu? Dvě? Více? Vždyť oblečení také nenosíme všichni stejné. Ani obuv. Je tedy důvod sedět na stejných židlích? Toť otázka k zamyšlení. Vždyť vsedě trávíme stále více času. U snídaně, v autobuse cestou do práce, u počítače v práci, večer u televize. A od té se unaveni přesouváme do postelí. Abychom si tak nezničili zdraví docela, je třeba vědět, jaký nábytek vyrábět a kupovat. Návodem, alespoň částečným, budiž tato práce.
10
2.Cíl práce Cílem této diplomové práce je zjistit, zda Češi od minulého století, kdy byly vytvořeny normy ČSN zabývající se tvorbou a výrobou nábytku, jimiž se řídí většina nábytkové tvorby v Česku, vyrostli, a zda je tento rozdíl průměrných antropometrických rozměrů tak významný, aby bylo zapotřebí přepracování norem. V případě, že po zhodnocení faktů bude shledáno za vhodné přepracování norem, stane se dalším cílem navržení takových doporučení týkajících se rozměrů sedacího a lehacího nábytku určeného pro použití v soukromých interiérech, aby takto dimenzovaný nábytek vyhovoval potřebám současného člověka. Důraz bude kladen zejména na minimalizování zdravotních rizik spojených s užíváním nevhodně dimenzovaného nábytku, jelikož odstraňování zdravotních obtíží je zpravidla finančně i časově nákladnější než jejich prevence, kterou je proto nutno považovat za jeden ze zájmů celé společnosti.
3. Metodika Práce sestává ze dvou částí – z části teoretické a z části výsledkové. Byla sepsána v programu Microsoft Office Word 2003. Práce bude využívat pouze somatometrická měření.
3.1 Teoretická část V teoretické se antropometrie na území
části jako
současného
antropometrického
budou
takové Česka,
měření
uvedena
historická
a antropometrických dále
včetně
bude
specifikace
fakta
měření
stručně
týkající
prováděných
popsán
antropometrických
průběh bodů
a rozměrů, měřidel a přesnosti měření. Dále pak bude vysvětlen vztah mezi antropometrií, ergonomií a tvorbou sedacího a lehacího nábytku a definovány konkrétní antropometrické rozměry mající vliv na parametry tohoto nábytku.
11
Práce se bude taktéž zaměřovat na zdravotní rizika spojená s nevhodně dimenzovaným sedacím či lehacím nábytkem určeným pro soukromé použití. Jako zdroje informací budou sloužit dostupné publikace a dokumenty v tištěné i elektronické podobě v českém či anglickém jazyce, a dále konzultace s lékařskými pracovníky.
3.2Výsledková část Ve výsledkové části budou prezentovány dílčí hodnoty naměřené v rámci grantu „FR-TI1/050 - NIS - informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku (2009 – 2011, MPO/FR)“, jehož poskytovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a data uvedená v publikaci „Antropometrie československé populace od 6 do 55 let (Československá spartakiáda 1985)“. Dále budou ke srovnání použity údaje branců základní vojenské služby Armády České republiky ve věku 18 - 25 let z let 2000 – 2001, které budou srovnány s výsledky měření vojáků základní služby z let 1985 – 1987. Výsledky tohoto srovnání budou sloužit k posouzení růstu české populace v posledních desetiletích. Pro srovnání české populace s populacemi evropskými budou sloužit údaje zveřejněné TU Delft týkající se historických antropometrických rozměrů evropských populací dle regionů a data ze Spartakiády z r. 1985. Údaje pouze evropských populací byly voleny na základě srovnatelných životních podmínek. Tato srovnání budou sloužit jako doplňkové údaje. Práce z nich tedy nebude primárně vycházet, budou uváděny jako podpora či upřesnění jevu pozorovaného na datech současných. Dále budou současné výsledky srovnány s rozměry sedacího a lehacího nábytku, kromě nábytku pracovního a nábytku určeného do veřejných prostor, doporučenými normami ČSN. Konkrétně se jedná o normy ČSN 91 0620 (910620) Nábytek. Židle. Funkční rozměry a způsoby měření, ČSN 91 1010 (911010) Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry1.
ČSN [online]. 2011 [cit. 2011–04-03]. Dostupné z WWW:
. 1Seznam
12
3.2.1 NIS – informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku Data získaná v rámci výše zmíněného grantu byla naměřena v období od 4. 11. 2009 do 11. 2. 2011 týmem vedeným panem Martinem Čutou z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 3.2.1.1 Probandi a průběh měření Do 11. 2. 2011 bylo změřeno celkem 292 probandů ve věku 18 – 64 let. Jednalo se o 150 mužů ve věku 19 – 64 let a 142 žen ve věku 18 – 62 let. Průměrný věk probandů činil 36,2 let u mužů a 39,5 roku u žen, průměrný věk české populace se dlouhodobě pohybuje kolem 40,2 let2. Věkové třídy pro práci s výsledky byly voleny na základě desetinného třídění doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, tj. probandi byly rozděleni do věkových tříd 18 - 18,99 let (tato věková třída nebyla u mužů zastoupena), 19 – 19,99 let (tato věková třída nebyla u žen zastoupena), 20 – 21,99 let, 22 – 24,99 let, 25 – 29,99 let, 30 – 34,99 let, 35 – 44,99 let, 45 – 54,99 let a 55 – 64,99 let. Jiné věkové třídy nebyly zastoupeny ani u jednoho pohlaví. Měření probíhala na různých místech České republiky, konkrétně v Brně, Opavě, Ořechově, Humpolci a v obci Krouna. První měření z hlediska denní doby proběhlo v 6 hodin, poslední v 17.15 hodin. Ačkoli je všeobecně známo, že výška člověka se v průběhu dne snižuje, a to průměrně o 1 – 2 cm, v tomto případě lze tento jev zanedbat, neboť se jedná o zjišťování průměrných hodnot.
2
[online]. Aktualizováno dne: 10. 9. 2010. 2010 [cit. 2011–03-30]. Naděje dožití a průměrný věk. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad
13
Rozdělení probandů podle pohlaví 2000 - 2001
1 42; 49%
muži ženy
1 50; 5 1 %
Četnost
Graf 1 Rozdělení probandů podle pohlaví 2009 – 2011
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Rozdělení mužů podle věku 2009 - 2011 39 33 30
27
9 1
2
19,99
21,99
9 0
24,99
29,99
34,99
44,99
54,99
64,99
Další
věk Graf 2 Rozdělení mužů podle věku 2009 – 2011
Rozdělení žen podle věku 2009 - 2011
50 45
47
Četn ost
40 35
32
30 25 20
22
14
15 10 5 0
18
5 2
0
2
18,99
19,99
21,99
0 24,99
29,99 34,99 v ěk
Graf 3 Rozdělení žen podle věku 2009 – 2011
14
44,99
54,99
64,99
Další
Rozdělení probandů podle obce
1 4,7 3%
Brno Humpolec
46,92%
Krouna Ořechov Opav a
23,97 % 4,45%
9,93%
Graf 4 Rozdělení probandů podle obce 2009 – 2011
42
41
37
34 30
28 24 20
16
13 4
2
čas Graf 5 Rozdělení probandů podle času měření 2009 – 2011
Při měření byly zjišťovány tyto informace: 1.
datum narození
2.
datum provedeného měření
3.
čas měření
4.
město
5.
zaměstnání
6.
pohlaví
15
D al ší
16 :0 0 17 :0 0
15 :0 0
12 :0 0 13 :0 0 14 :0 0
11 :0 0
:0 0 10
9: 00
1
8: 00
7: 00
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
6: 00
Četnost
Rozdělení probandů dle času měření
Přesný věk probandů byl vypočten z data narození a data měření podle metody desítkového počítání věku, který udává norma ČSN EN 15535 Všeobecné požadavky na zakládání antropometrických databází. 3.2.1.2 Instrumentář a software K měření byl použit standardizovaný antropometrický instrumentář dle Martin - Sallera. Jednalo se o antropometr (měření výškových rozměrů), pelvimetr (měření šířkových rozměrů), pásovou míru (měření obvodových rozměrů) a osobní váhu značky Tanita. Měřené rozměry byly voleny dle technické normy ČSN EN ISO 7250 – 1 Základní rozměry lidského těla pro technologické projektování tak, aby vyhovovaly účelům projektu. Měření se prováděla s přesností 1 mm, resp. 0,1 kg.
Obrázek 1 Pásová míra a antropometr3
3
Trystom [online]. 2010 [cit. 2011–03-30]. Antropometrická měřidla. Dostupné z WWW: .
16
Obrázek 2 Pelvimetr a osobní váha Tanita BC – 5454
Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Office Excel 2003. 3.2.1.3 Statistické vyhodnocení dat Pro statistický popis dat bylo využito funkce „popisná statistika“ v programu MS Office Excel 2003. Data s normálním rozdělením byla vyhodnocena pomocí momentových charakteristik, data, která normální rozdělení nevykazovala, pomocí charakteristik kvantilových. Pro porovnání naměřených hodnot u mužů a žen byly využity tyto testy: 1.
dvouvýběrový T-test (pro data s normálním rozdělením a se stejným rozptylem)
2.
Mann – Whitneyho U test (pro data bez normálního rozdělení a se stejným rozptylem)
3.
test Aspina – Welcha (pro data s normálním rozdělením a různým rozptylem)
4.
Kolmogorov – Smirnovův test (pro data bez normálního rozdělení a s různým rozptylem)
4
Trystom [online]. 2010 [cit. 2011–03-30]. Antropometrická měřidla. Dostupné z WWW: .
Tanita [online]. 2011 [cit. 2011–03-30]. Tanita Europe – Body Composition Monitors : BC – 545. Dostupné z WWW: .
17
Pro porovnání dat současných s daty ze Spartakiády z roku 1985 byl použit Studentův dvouvýběrový T – test. Hladina spolehlivosti α byla zvolena 0,05, kritická hodnota vypočtena 1,96. Výsledky byly zaokrouhlovány na 3 platné cifry s výjimkou výšky pro srovnání tělesných výšek z let 1985, 1985 – 1987. 2000 - 2001 a 2009 - 2011. Zde bylo pro větší přesnost preferováno zaokrouhlení na 1 desetinné místo. 3.2.1.4 Měřené rozměry Bylo měřeno 37 somatometrických výškových, délkových, šířkových a obvodových charakteristik, pro účely této práce jich bylo vybráno 12. Všechny rozměry byly měřeny s přesností 1 mm, resp. 0,1 kg u hmotnosti. Konkrétně se jedná o tyto rozměry: 1.
výška postavy vestoje; měří se jako přímá vertikální vzdálenost země či podložky, na níž proband stojí, k bodu vertex (bod na temeni, který se v této poloze nachází nejvýš); proband stojí vzpřímeně u stěny, které se lopatkami, hýžděmi a patami dotýká; hlava je v tzv. frankfurtské poloze, tj. vnější oční koutky tvoří horizontální rovinu s horním okrajem ušního otvoru; tento rozměr bude použit pro určení správné délky lehací plochy lůžka
2.
hmotnost; měří se osobní nášlapnou váhou či lékařskými pákovými vahami,
probíhá-li
měření
v lékařské
ordinaci;
je
potřeba
pro dimenzování sedacího a lehacího nábytku z hlediska konstrukčních a čalounických materiálů a spojů, které tato práce nebude řešit; hmotnost zde bude použita pro demonstraci vývoje společnosti 3.
bideltoidní šířka ramen; je přímá horizontální vzdálenost bodů deltoideum (bod na deltovém svalu nejvíce na obrysu postavy vystupující do stran); proband při měření sedí, ruce má volně položeny v klíně; ramena měřidel se jen lehce dotýkají kůže; u naprosté většiny osob se jedná o nejširší místo těla, tento rozměr bude tedy použit pro stanovení šířky lehací plochy lůžek a šířky zádové opěrky sedacího nábytku
18
4.
výška postavy vsedě; měří se jako přímá vertikální vzdálenost bodu vertex (viz výše) od vodorovné plochy, na níž proband sedí; z hlediska lehacího
nábytku
je
víceméně
nepodstatná,
lze
použít
pouze
pro stanovení výšky čela postele, v našich krajích má opodstatnění spíše u vysokých zádových opěrek sedacího nábytku 5.
výška acromiale vsedě; přímá vertikální vzdálenost bodu acromiale od vodorovné plochy, na níž proband sedí; určuje výšku zádové opěrky u sedacího nábytku či výšku čela postele
6.
výška cervicale vsedě; přímá vertikální výška bodu cervicale (trnový výběžek 7. krčního obratle hmatný na přechodu šíje a zad) od vodorovné plochy, na níž proband sedí; v této výšce by neměly být hrany ani jiná vystouplá místa, která by mohla tlačit na obratel
7.
výška lokte ve flexi vsedě; přímá vertikální vzdálenost lokte ve flexi 90° od vodorovné roviny, na níž proband sedí; je důležitá pro správné zvolení výšky područek
8.
výška podkolení vsedě; přímá vertikální vzdálenost podkolenní jamky od podlahy či jiné vodorovné roviny, na níž má sedící proband umístěny nohy; hlava je v poloze jako při měření výšky vestoje, hýždě a lopatky se dotýkají stěny; kolena ve flexi 90; ve výrobě sedacího nábytku má význam pro správnou výšku sedáku, u lehacího nábytku se podle ní často zhruba stanovuje vzdálenost lehací plochy od země °
9.
délka předloktí vsedě; přímá horizontální vzdálenost bodů stylion (bod na processus styloideus radii připažené končetiny nejvíce dole) a radiale (bod na horním okraji hlavičky kosti vřetenní, který na připažené paži leží nejvýše); proband v poloze jako u předchozího rozměru; je důležitá pro správné dimenzování délky područek u sedacího nábytku, jsou – li přítomny
10.
šířka loktů vsedě; přímá horizontální vzdálenost mezi radiálními epikondyly pažních kostí (epicondylus radialis humeri); poloha probanda vsedě jako u předcházejících měření; u sedacího nábytku je potřebná pro správné stanovení přímé horizontální vzdálenosti obou područek od sebe
19
11.
šířka sedu; přímá horizontální vzdálenost mezi nejvíce do strany vystupujícími místy hýždí při poloze vsedě (viz výše); ramena měřidla se lehce dotýkají kůže; její znalost je nezbytná pro správné dimenzování šířky sedáku, nicméně hodí se i jako kontrolní pro stanovení šířky lehací plochy u lehacího nábytku, neboť u některých žen je šířka sedu větší než šířka ramen bideltoidní
12.
délka podkolení vsedě; přímá horizontální vzdálenost mezi hýžděmi a podkolenní jamkou; poloha vsedě jako u předchozích měření; tento rozměr bude využit ke stanovení správné hloubky sedáku sedacího nábytku, u lehacího nábytku nemá praktický význam Ostatní měřené parametry byly: obvod hlavy, obvod hrudníku, výška očí
vestoje, výška acromiale vestoje, výška suprasternale vestoje, výška radiale vestoje, výška lokte ve flexi 90° vestoje, výška iliospinale vestoje, výška tibiale vestoje, výška stylion vestoje, šířka hrudníku sagitální, šířka hrudníku transverzální, šířka pánve bikristální, šířka ramen biakromiální, délka úchopu v předpažení, délka úchopu při flexi lokte 90°, rozpětí paží, výška očí vsedě, výška radiale vsedě, výška stehna vsedě, výška kolene vsedě, hloubka břicha vsedě a hloubka hrudníku vsedě.
4.Literární rešerše 4.1 Antropometrie Antropometrie je jednou z funkčních antropologických věd. Jejím úkolem je měřit, zaznamenávat a porovnávat rozměry lidského těla a odhadování složení těla ze zjištěných hodnot. Tělesné rozměry jsou v současné době přesně definované mezinárodní dohodou a vychází z taktéž přesně definovaných antropometrických bodů na lidském těle.
4.1.1 Rozdělení antropometrie Antropometrie se dělí z hlediska zkoumaného materiálu na čtyři metody: 1.
somatometrie (měření rozměrů těla)
2.
kraniometrie (měření rozměrů lebky)
20
3.
kefalometrie (měření rozměrů hlavy, tj. lebky včetně měkkých tkání)
4.
osteometrie (měření kostí) Uplatnění osteometrie a kraniometrie je zejména ve vědách jako je
archeologie či historická a prehistorická antropologie, případně v kriminalistice při nálezu kosterních ostatků, kefalometrie a somatometrie se užívá pro měření žijících osob vzhledem k rychlé degradaci měkkých tkání po smrti.5 Somatometrie má pak ještě další dvě odvětví – funkční (dynamickou) a strukturální (statickou) somatometrii. Funkční rozměry jsou všechny takové, které se měří při konání určitých činností. Patří sem hlavně dosahové a úchopové vzdálenosti a jejich uplatnění v nábytkové a interiérové tvorbě je zejména v oblasti úložného nábytku. Mezi strukturální rozměry patří veškeré výškové,
délkové,
šířkové
a obvodové
rozměry
těla,
které
se
měří
při standardizované poloze vestoje či vsedě.
4.1.2 Indexy Další kategorií, kterou je potřeba zmínit, je výpočet indexů. Indexy jsou definovány jako podíl dvou rozměrů násobený 100, vyjde tedy obvykle údaj v %, časté je použití výšky postavy vestoje ve jmenovateli. Patří sem i podíly hmotnosti k výšce postavy. Nejznámější je tzv. Body Mass Index (BMI, dříve index Quételeta – Kaupa – Goulda nebo také index přiměřené tělesné hmotnosti), který je definován jako hmotnost probanda [kg] dělená druhou mocninou výšky probanda [m²], dále je znám index Quételet – Bouchard [kg / m] a index podle Rohrera, Buffona, Bardeena [kg / m³]. Další indexy využívají k výpočtu např. obvod hrudníku, obvod paže, kožní řasu tricepsu atd.
4.1.3 Percentily Pro vyhodnocení výsledků se používají tzv. percentily. Percentily patří mezi kvantilové charakteristiky souboru a vyjadřují pořadí dané hodnoty pomocí procent hodnot souboru ležících pod ní, neboli percentil α (Pα) je taková hodnota, kterou sledovaná vlastnost nepřekročí s pravděpodobností α%. Hodnota percentilu leží vždy v intervalu od 0 do 1, resp. od 0 do 100%. 5 Lecyklopaedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Antropometrie – Lecyklopaedia. Dostupné z WWW: .
21
Např. percentil 95. (0,95) udává, že 95 % hodnot je menších než hodnota vyjádřená tímto percentilem. V nábytkové a architektonické sféře se využívají nejčastěji percentily 0,05 či 0,95. První z nich je vodítkem pro stanovení veškerých maximálních rozměrů. Např. maximální výšky úložného nábytku či maximální výšky schodů. Naopak percentil 0,95 se využívá u všech minimálních rozměrů jako je minimální výška sedáku židle, minimální šířka průchodu atd.
4.1.4 Historie antropometrických měření Antropometrické jsou převážně definovány jako hmatné body na kostře, kde je skelet kryt jen malou vrstvou měkkých tkání, rozměry tedy nejsou ovlivněny
změnou
hmotnosti.
To
bylo
důležité
zejména
v minulosti,
kdy na konci 19. stol., konkrétně v roce 1883, zavedl Francouz Alphonse Bertillon
(24. 4. 1853 – 13. 2. 1914)
antropometrii
jako
vědu
sloužící
k identifikaci recidivistů. Potřeboval tedy zvolit taková místa na těle člověka, jejichž rozměr se změní pouze minimálně i při velkých hmotnostních výkyvech. Konkrétně se jednalo o tyto rozměry: 1.
výška postavy vestoje (viz výše)
2.
vzdálenost mezi levým ramenem a III. prstem upažené pravé horní končetiny (přímá vzdálenost; měřeno od levého acromia ke špičce III. prstu pravé ruky)
3.
délka trupu vsedě (přímá vertikální vzdálenost od hýždí k vertexu)
4.
hloubka hlavy (přímá horizontální vzdálenost od čela k týlu)
5.
šířka hlavy v oblasti spánků (přímá horizontální vzdálenost)
6.
výška pravého ucha (přímá vertikální vzdálenost mezi vodorovnými rovinami tečnými k nejvyššímu a nejspodnějšímu místu pravého boltce)
7.
délka levé nohy (přímá horizontální vzdálenost mezi vertikálními rovinami vzájemně rovnoběžnými tečnými k nejvíce vpředu a vzadu ležícím místům nohy)
8.
délka III. prstu levé ruky (přímá vzdálenost mezi špičkou III. prstu a metakarpofalangovým kloubem tohoto prstu)
9.
délka levého předloktí (přímá vzdálenost od bodu olecranon ke špičce nataženého III. prstu)
22
10.
šířka lícních kostí (přímá horizontální vzdálenost mezi nejvíce do stran prominujícími místy lícních kostí v oblasti jařmového oblouku)
11.
délka V. prstu levé ruky (přímá vzdálenost mezi špičkou V. prstu a metakarpofalangovým kloubem tohoto prstu)6
Obrázek 3 Měření recidivistů podle Bertillona7
Tato metoda byla brzy nahrazena daktyloskopií, která je pro praktické použití vhodnější. Zkoumáním antropometrických metod se dále zabývali např. Lambert Adolphe Jacques Quételet (22. 2. 1796 - 17. 2. 1874) v knize Anthropométrie, ou Mesure des différentes facultés de l'homme (1870), Rudolf Martin (1. 7. 1864 – 11. 7. 1925) a Karl Felix Saller (3. 9. 1902 – 15. 10. 1969) v knize Lehrbuch der Anthropologie in systematischer Darstellung (3. vydání 1959; vychází z textů Rudolfa Martina, které vyšly za života tohoto vědce, druhé vydání měla na svědomí jeho žena v r. 1928, Karl F. Saller tyto texty upravil 6
PLIŠČINSKÁ, Petra. Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku [online]. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 46 s. Bakalářská práce. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Dostupné z WWW: < http://www.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=3439;zalozka=13;studium=28731;lang=cz>. 7 Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 20 February 2011 [cit. 2011–04-03]. Alphonse Bertillon. Dostupné z WWW: .
23
a vydal souhrnně, celkem se v tomto třetím vydání jednalo o 4 svazky), podle které je definován např. standardizovaný antropometrický instrumentář, z českých vědců a autorů publikací pak Vojtěch Fetter (7. 4. 1905 – 26. 9. 1971, et al.)
v učebnici
Antropologie
(1967),
který
sestavil
metodiku
antropometrických měření.
Obrázek 4 A. Bertillon, L. A. J. Quételet, R. Martin a K. F. Saller8
4.1.5 Antropometrická měření na území současného Česka Po neúspěchu antropometrie v kriminalistice se uplatnění této vědy přesunulo do jiné oblasti – v roce 1895 provedl Jindřich Matiegka, (31. 3. 1862 - 4. 8. 1941) první velké antropometrické měření české populace, při němž bylo změřeno prostřednictvím učitelů 100000 dětí. V roce 1951 pak zahájil Vojtěch Fetter (7. 4. 1905 –26. 9. 1971), sérii pravidelných měření českých dětí a mládeže. Ta se od té doby konají každých 10 let, poslední tedy probíhá letos, v r. 2011 v ordinacích dětských lékařů (týká se dětí předškolního věku) a učiteli tělesné výchovy a biologie na základních a středních školách po celé České republice na základě písemných instrukcí Státního zdravotního ústavu, který měření organizuje.
8
Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 20 February 2011 [cit. 2011–04-03]. Alphonse Bertillon. Dostupné z WWW: . Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. 10. 3. 2011 [cit. 2011–04-03]. Adolphe Quetelet. Dostupné z WWW: . PALOMINO, Michael. DIE HÖLLE IST DA [online]. 2010 [cit. 2011–04-03]. DIE HÖLLE IST DA – und alle schauen zu Der Psychiatrie-Holocaust der "zivilisierten" Welt mit Vorreiter Schweiz. Dostupné z WWW: . SCHWARZ, Andreas. – = Dr-Andreas-Schwarz = – [online]. 2007 [cit. 2011–04-03]. Haut und Haar - Ein denkwürdiger Rückblick auf Farbbestimmungsmethoden am Menschen. Dostupné z WWW: .
24
Vybrané grafy z těchto měření, které nebudou použity pro srovnání se soudobými výsledky, budou součástí příloh. 4.1.5.1 Měření dětí a mládeže Měří se 3 – 5% dětské a dospívající populace ve věku 0 – 19 let, průměrně 60000 – 120000 dětí a dospívajících. Zjišťují se zejména tyto tělesné charakteristiky: 1.
tělesná výška
2.
hmotnost
3.
obvod hlavy
4.
obvod paže
5.
obvod břicha
6.
obvod boků
V minulosti se ještě zjišťoval obvod hrudníku a délka chodidla. Naměřené a zpracované hodnoty slouží zejména jako růstové standardy pro posouzení přiměřenosti vývoje sledovaného dítěte. Změny průměrných naměřených hodnot v čase však mají velkou výpovědní hodnotu o změnách celé populace. Např. srovnání údajů z r. 2001 s daty získanými v minulosti přinesla zjištění, že u českých dětí a mládeže dochází ke zpomalování pozitivního sekulárního trendu tělesné výšky, který se u dívek již prakticky zastavil. Na základě toho lze usuzovat, že česká populace již nebude v budoucnosti výrazněji růst. Výsledky těchto měření jsou v grafické podobě k dispozici na stránkách Státního zdravotního ústavu. Výsledky letošního měření budou k dispozici po jejich zpracování, tj. v r. 2012, tamtéž.9 Kromě těchto měření se provádí měření základních tělesných parametrů u pediatrů. Zjišťuje se výška, resp. délka dítěte (u dětí do 18 měsíců věku), obvod hlavy (do 18 měsíců věku) a hmotnost dítěte při každé preventivní prohlídce, která probíhá celkem 10krát do 18 měsíců věku včetně (2 dny po propuštění 9
VIGNEROVÁ, Jana. Státní zdravotní ústav [online]. 7. leden 2008 [cit. 2011–04-03]. 6. Celostátní antropologický výzkum. Dostupné z WWW: .
25
ze zdravotnického zařízení, ve kterém byly poskytnuty služby související s porodem, ve 14 dnech věku, v 6 týdnech věku, ve 3 měsících věku, ve 4 – 5 měsících věku, v 6 měsících věku, v 8 měsících věku, v 10 - 11 měsících věku, ve 12 měsících věku a v 18 měsících věku) a poté jedenkrát za dva roky od věku 3 let včetně, tj. celkem 19 preventivních prohlídek dítěte od narození do 19 let věku. Tyto informace jsou evidovány pouze v kartě pacienta a slouží výlučně pro zhodnocení zdravotního stavu pacienta.10 4.1.5.2 Měření dospělých osob Na rozdíl od těchto měření nejsou antropometrická měření dospělé populace prováděna pravidelně. V letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985 probíhala měření československé populace na spartakiádách. Věk probandů byl od 6 do 55 let, resp. od 6 do 35 let v roce 1980 a výsledky tohoto průzkumu byly zveřejněny. Výsledky posledního z těchto měření budou použity pro srovnání se současnými naměřenými výsledky v této práci. Dále se prováděla měření vojáků základní služby ve věku 18 – 25 let. Ta se prováděla ve stejných letech jako měření na spartakiádách.11 Na preventivních prohlídkách u praktického lékaře je mimo jiné také zjišťována výška pacienta vestoje a hmotnost pacienta. Z těchto údajů je vypočítán tzv. Body Mass Index (BMI, viz výše). Ten slouží jako vodítko pro stanovení podvýživy, nadváhy či obezity. Je ovšem vhodný pouze pro použití u běžné populace z hlediska pohybové aktivity, u vrcholových sportovců, kulturistů apod. či naopak osob dlouhodobě zcela nepohyblivých není jeho použití vhodné, výsledky by byly zkresleny rozdílnou objemovou hmotností svalů a tuku, resp. měkkých tkání. Na tyto prohlídky má každý pojištěnec u některé z českých zdravotních pojišťoven nárok jedenkrát za dva roky, naprostá většina populace tyto prohlídky ovšem neabsolvuje. Výsledky nejsou
10
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. © 2008 [cit. 2011–04-03]. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro děti a dorost. Dostupné z WWW: . 11 BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.).
26
určeny pro další zpracování, slouží pouze pro posouzení zdravotního stavu pacienta a jsou zaznamenány v kartě pacienta.12 4.1.5.3 Antropometrie československé populace od 6 do 55 let (Československá spartakiáda 1985)13 Měření, která budou sloužit jako srovnávací pro současné výsledky, provedl tým vedený Pavlem Bláhou z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který byl v té době zaměstnancem Ústavu sportovní medicíny Ministerstva zdravotnictví v Praze, roku 1985 na Spartakiádě. Výsledky byly zveřejněny v publikaci Antropometrie československé populace od 6 do 55 let (Československá spartakiáda 1985). Změřeno bylo celkem 10450 probandů z ČSSR ve věku 6 – 55 let, z čehož 5117 bylo chlapců a mužů a 5333 dívek a žen. Dospělých osob bylo změřeno celkem 3199, z toho 1474 mužů a 1725 žen, přičemž 1059 mužů a 1291 žen pocházelo z tehdejší ČSR. Vzhledem k celostátnímu charakteru akce nebylo nutno sbírat data na více místech tehdejší Československé socialistické republiky. Měření se provádělo pomocí standardizovaného antropometrického instrumentáře dle Martin-Sallera, tedy pomocí antropometru GPM, posuvného měřidla, kefalometru, pelvimetru, torakometru, pásové míry typu Best a pákové nebo nášlapné váhy. Měření se prováděla s přesností 1 mm, resp. 0,1 kg. Pro vytvoření věkových kategorií bylo zvoleno desetinné třídění dle Světové zdravotnické organizace. O probandech se zjišťovaly tyto informace: jméno a příjmení, datum narození, místo narození, okres narození, národnost, datum měření, pořadí narození, počet dětí v rodině, zda dotyčný sportuje či nesportuje a místo bydliště podle počtu obyvatel.
12
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. © 2008 [cit. 2011–04-03]. Preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře pro dospělé. Dostupné z WWW: . 13 BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.).
27
4.1.5.4 Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18 – 25 let v druhé polovině 20. století 14 Měření probíhalo v letech 2000 – 2001 a účastnilo se jej 655 vojáků základní služby Armády České republiky posádky Velká Hleďsebe. I zde byly věkové třídy vytvořeny desetinným tříděním dle Světové zdravotnické organizace. Vzhledem k malému věkovému rozmezí bylo použito sedmi jednoletých tříd, tedy 18 – 18,99, 19 – 19,99, 20 – 20,99, 21 – 21,99, 22 - 22,99, 23 – 23,99 a 24 – 24,99 let. Vojáci byli dále tříděni podle kraje a velikosti obce a nejvyššího dosaženého vzdělání. Nejhojněji byly zastoupeny kraje Plzeňský, Karlovarský a Ústecký, ostatní byly ve výrazné menšině. Bylo použito standardního antropometru a digitální váhy SECA 707. Zjišťována byla pouze tělesná výška a hmotnost. 4.1.5.5 Antropometrické znaky vojáků základní služby15 (1985 - 1987) Měření vojáků základní služby probíhalo v letech 1985 – 1987. Zúčastnilo se ho 6640 vojáků ve věku 18 – 25 let. Věkové třídy byly vytvořeny podle doporučení Světové zdravotnické organizace, jednalo se stejně jako u výše zmíněných měření o třídění desetinné. Měření se prováděla ráno mezi 6.00 – 8.00 hodinami, vojáci byli měřeni nalačno, bosí či v ponožkách, oděni do trenýrek. Byly
zaznamenávány
tyto
informace
o
probandech:
bydliště
před nástupem základní služby dle počtu obyvatel, věk, kraj narození, nejvyšší dosažené vzdělání, sportovní aktivita před nástupem základní služby, kouření. Výsledky se odečítaly s přesností 5 mm u délkových, výškových, šířkových a obvodových rozměrů, 0,1 kg u hmotnosti a 0,2 mm u tlouštěk kožních řas. Celkem bylo měřeno 17 tělesných rozměrů a vypočteno 10 indexů. 14 JIRKOVSKÝ, Daniel. Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století. Vojenské zdravotnické listy [online]. 2003, roč. LXXII, č. 5 [cit. 2011-0313], s. 217-220. Dostupný z WWW: . 15 Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Příloha; 9/1990. 1990. Bratislava geo3; Praha geo3 : Institut hygieny a epidemiologie Praha nak3060 pbl; Výskumný ústav preventívneho lekárstva Bratislava nak29815 pbl, 1990. Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí : (ze závěrečné zprávy výzkumného úkolu LE RE 03-02/b "Antropometrické znaky vojáků základní služby"), s. 73.
28
Byla použita metodika dle Fettera, měřidla byla standardizovaný měřicí pás podle Fettera, antropometr, pásková míra, lékařské pákové váhy a kaliper typu SOMET. Výsledky byly srovnány s měřením z let 1965 – 1969. Mezi těmito dvěma měřeními se pozitivně změnila průměrná tělesná výška vojáků o 4,7 cm a hmotnost o 3,2 kg. Taktéž vzrostl obvod břicha o 3,8 cm a obvod hrudníku o 1,3 cm.16
4.2 Ergonomie Ergonomie je multidisciplinární vědou, jež se zabývá utvářením takového pracovního
a
vnitřního
prostředí
a
nástrojů
pro
člověka,
aby
byly
minimalizovány veškeré možné negativní dopady na lidskou výkonnost a zdraví. Ergonomie se snaží vytvořit takové prostředí, které by vyhovovalo člověku po stránce fyzické i psychické. Složkami ergonomie jsou např. biomechanika, antropometrie, vědy o řízení, psychologie práce, hygiena práce, fyziologie práce či normování.17 Právě antropometrie, resp. zejména somatometrie a kefalometrie mají při vytváření ergonomického prostředí a předmětů zásadní vliv. Člověk je měřítkem pro vše, co sám využívá. Nevhodně dimenzované předměty, které mají sloužit praktickému účelu a jejichž atypická velikost není pouhým uměleckým záměrem, mohou způsobovat uživateli akutní zdravotní problémy, které mohou vyústit až v problémy chronické při častém či dlouhodobém použití. Jejich používání je také obvykle nepohodlné, což zpravidla vede k psychické nepohodě.
16
Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Příloha; 9/1990. 1990. Bratislava geo3; Praha geo3 : Institut hygieny a epidemiologie Praha nak3060 pbl; Výskumný ústav preventívneho lekárstva Bratislava nak29815 pbl, 1990. Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí : (ze závěrečné zprávy výzkumného úkolu LE RE 03-02/b "Antropometrické znaky vojáků základní služby"), s. 73.
17
KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše řeč [online]. © 2008 [cit. 2011–04-12]. Ergonomie a ergonomika. Dostupné z WWW: .
29
5. Antropometrie ve výrobě nábytku Výroba nábytku je zásadním způsobem ovlivněny antropometrickými rozměry. Nejen z hlediska pohodlí při užívání, nýbrž i z hlediska prevence zdravotních obtíží je důležité, aby byl nábytek správně dimenzován. Ideální by bylo, kdyby každý jedinec měl nábytek navržený přímo na míru. Takového stavu ovšem v praxi nelze dosáhnout. Zřejmě nejzávažnějším problém realizace atypického nábytku na míru se jeví finance. Takový nábytek by nutně musel být dražší než nábytek běžně dostupný v obchodní síti, finančně náročná by byla i jeho obměna v případě změny interiéru, zastarání nábytku či zásadní změny tělesných
parametrů
člověka.
U
posledního
jmenovaného
aspektu
se v dospělosti výrazněji mění pouze hmotnost, výjimku tvoří těhotné ženy, jejichž postava se mění velmi výrazně i proporcionálně a stejně tak se mění i jejich držení těla. U zbytku dospělé populace sice s věkem nastávají změny držení těla a tělesných proporcí, ovšem zpravidla nejsou nijak zásadní. Dalším, ačkoli podstatně méně závažným problémem, jež by šlo vyřešit kvalitním návrhem nábytku a interiéru, je fakt, že v interiéru, který společně sdílí více osob, by se muselo nacházet více nábytkových kusů téhož druhu v různých rozměrech, což by mohlo působit neesteticky. Z těchto důvodů je zřejmé, že naprostá většina nábytkové výroby bude i nadále probíhat sériově. Tato výroba v Česku zpravidla vychází z rozměrů doporučených normami ČSN třídy 91 – Vnitřní zařízení, které zase vychází z průměrných antropometrických hodnot. Proto je zapotřebí monitorovat vývoj populace, což se provádí na dětech a dospívající mládeži (viz výše) a případné zjištěné změny promítnout do změny těchto norem.
5.1 Sedací nábytek Sedací nábytek, jak již název napovídá, je nábytek, jež slouží primárně k sezení člověka. Patří sem zejména židle, křesla, a pohovky, ale v současné době se stále více tlačí do popředí alternativní způsoby sezení, které umožňují klekačky, balanční míče a sedačka Palone, sedací pytle, Swopper židle či sedlové stoličky. Těchto alternativních způsobů sezení se zpravidla netýkají normy, nicméně některé rozměry z nich samozřejmě mohou vycházet.
30
Sedací nábytek lze dělit podle mnoha kritérií (materiál, čalounění, místo používání, věková kategorie, nastavitelnost rozměrů, polohovatelnost, atd.), v této práci budou řešeny židle dle normy ČSN 91 0620. Práce tedy neřeší dětský nábytek, křesla a pohovky, kancelářské židle či pracovní sedadla ani sedadla do veřejných interiérů apod. Pojmem židle bude v této práci označován nečalouněný sedací nábytek mající typickou konstrukci: obvykle 4 nohy (nicméně může jich mít více i méně), sedák a zádovou opěrku, popřípadě područky. Sezení na nevhodné židli může kromě nepohodlí způsobovat závažné zdravotní problémy, zejména jedná – li se o sezení dlouhodobé či časté.
5.1.1 Zdravotní rizika Nejběžnějším z nich je bolest zad. Ta je způsobena nesprávným držením těla, které je primárně způsobeno ochablými zádovými svaly, nicméně velký vliv na něj má i nevhodné sezení. Příliš vysoké, nízké, hluboké i mělké sezení, stejně tak i nevhodně tvarovaná zádová opěrka vedou k „hrbení se“, tedy k nesprávnému držení páteře, které má zase za následek utlačování meziobratlových plotének. To je jednou z příčin bolestí v oblasti bederní páteře, sakroiliakálního skloubení, bolestí krční páteře a bolestí hlavy. Proti nadměrnému zatěžování meziobratlových plotének lze působit změnami polohy. Proto je žádoucí, aby židle a křesla, předpokládá – li se na nich dlouhodobější sezení, nabízely možnost polohu změnit. Dalším významným problémem souvisejícím se sedacím nábytkem je vznik křečových žil, varixů. Jejich vznik je významně ovlivněn genetickými a vrozenými dispozicemi (např. poruchy srážlivosti krve, vada žilních chlopní, pohlaví a hormonální stav, atd.), nicméně správné či špatné sezení může jejich vznik výrazně ovlivnit. Z hlediska jejich prevence hraje u nábytku největší roli výška sedáku nad podlahou. Ta by neměla být ani příliš velká ani malá. Ideální je mít při sezení dolní končetiny extendované v koleni, přičemž s tělem svírají pravý úhel. Nesprávnou výškou (příliš nízké ale někdy i příliš vysoké) sezení vůči pracovní desce stolu lze také dospět k tzv. syndromu karpálního tunelu (syndroma canalis carpi), jež vzniká při dlouhodobé zvýšené zátěži zápěstí
31
v oblasti canalis carpi, kudy prochází nervus medianus. Nerv je utlačován zmnoženým vazivem v oblasti tohoto kanálku, což působí bolesti a brnění v oblasti I. – III., někdy částečně i IV. prstu a zhoršuje motorické schopnosti ruky. Potíže jsou zprvu reverzibilní, vratné, při dlouhodobém útlaku se stávají irreverzibilní. Četnost výskytu tohoto problému se zvýšila s nárůstem používání počítačových myší. Dalším problémem, který může nastat při příliš nízkém sezení vzhledem k pracovní desce je paréza (obrna) ulnárního nervu (paresa nervus ulnaris) buď v oblasti kubitálního tunelu (canalis cubitalis) nebo v oblasti rýhy ulnárního nervu (sulcus nervi ulnaris), lidově zvané „brňavka“ či na zápěstí v místě tzv. Guyonova kanálu (canalis Guyoni). Toto postižení nervu vede k bolestem a brnění na ulnární (malíkové) straně předloktí, zápěstí a ruky, snižuje citlivost IV. a V. prstu a loketní hrany předloktí a zhoršuje úchopové schopnosti postiženého. Špatné sezení taktéž vede ke stlačování vnitřních orgánů břišní dutiny, které mohou tlačit na orgány v dutině hrudní. Nejvíce postižená je trávicí a oběhová soustava, dále pak plíce, na něž tlačí břišní orgány vytlačované vzhůru. To vše vede např. ke zhoršení zažívání, bolestem žaludku či ztíženému dýchání. Tlak je také vyvíjen na orgány pohlavní soustavy, u mužů mohou být varlata tlačena směrem vzhůru k břišní dutině, což může vést k jejich přehřívání a následné snížené reprodukční schopnosti. Nezanedbatelným problémem při dlouhodobém sezení je i vznik otlaků na spodní straně stehen, hýždích, zádech, ale i předloktí a ruce. Toto riziko je minimalizováno správným posedem, při kterém je tlak na výše zmíněné kontaktní plochy těla nejmenší.
5.1.2 Správné sezení Správné sezení se vyznačuje respektováním přirozených prohnutí páteře. Ta má taková prohnutí čtyři – krční a bederní lordózu (vyklenutí vpřed) a hrudní a křížovou kyfózu (vyklenutí vzad). Z tohoto důvodu je žádoucí sedět vzpřímeně, čemuž může napomáhat např. bederní opěrka zad či aktivní způsob sezení. Problematické jsou zpravidla pouze oblasti lordóz.
32
Nevhodnému držení páteře v oblasti krční lordózy lze předcházet správným umístěním monitoru, televize či jiného sledovaného objektu tak, aby pozorovatel nemusel zaklánět či předklánět hlavu, variantou jsou i krční opěrky. Oblast hrudní lordózy je z hlediska správného držení těla při sedu problematičtější. Tlak na ni je podstatně větší, což vyžaduje kompenzaci v podobě silnějších zádových svalů. Ty se ovšem v dnešní době při běžné činnosti příliš neposilují, některé hluboké zádové svaly se neposilují dokonce ani cvičením v posilovně, což vede k jejich ochabování a nesprávnému držení těla. Tomu lze při sezení částečně předcházet správně zvolenou či nastavenou židlí. Důležité je zaměřit se na výšku a hloubku sedu. Výška sedáku by měla být v takové úrovni, aby se nohy opíraly celou plochou o podlahu a kolena a kyčelní klouby byly ve flexi 90°. Hloubka sedáku by měla odpovídat délce podkolení zkrácené o 2 – 3 cm. Dále lze použít bederní opěrku, jejíž největší vyklenutí by mělo odpovídat výšce 3. – 4. bederního obratle (L3 – L4). Správné držení těla podporují i tzv. alternativní způsoby sezení. Ty často fungují na principu mírné nestability či neúplné opory zad, čímž nutí tělo vyrovnávat stabilitu pomocí svalů. Z tohoto důvodu ovšem nejsou vhodné pro dlouhodobé sezení, neboť působí nadměrnou únavu svalů. Doporučuje se je kombinovat s klasickými způsoby sezení.
Obrázek 5 Správné a špatné sezení na židli18 18
Židle zdravě – židle, které dbají na Vaše zdravé sezení doma,v kanceláři, v práci [online]. 2010 [cit. 2011-04-04]. Dynamické sezení. Dostupné z WWW: .
33
5.1.3 Odvození rozměrů sedacího nábytku Rozměry sedacího nábytku se odvozují od těchto somatometrických znaků: 1.
výšky podkolení (A, určující pro výšku sedáku nad podlahou)
2.
délky podkolení (B, určující pro hloubku sedáku)
3.
šířky sedu (G, určující pro šířku sedáku)
4.
výšky postavy vsedě (E, určuje výšku zádové opěrky)
5.
výšky ramen (acromiale) vsedě (D, určuje výšku zádové opěrky)
6.
šířky ramen bideltoidní (H, určuje šířku zádové opěrky)
7.
výšky loktů vsedě (C, určuje výšku područek nad sedákem)
8.
šířky loktů vsedě (F, určuje vzdálenost područek od sebe)
9.
délky předloktí vsedě (J, určuje délku područek)
10.
hmotnosti (volba materiálů, spojů, rozměrů)
11.
výšky beder (I, pro případné stanovení výšky bederní opěrky)
Obrázek 6 Odvození rozměrů sedacího nábytku od rozměrů těla19
19PANERO,
Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.
34
5.1.4 Alternativní sezení Alternativní sezení, jak již bylo zmíněno, patří mezi způsoby sezení, které by
neměly
být
preferovány
dlouhodobě.
Metody
je
potřeba
střídat,
aby nedocházelo k přílišnému zatížení svalů. Mezi tyto typy sezení patří: 1.
klekačka20 Udržuje pánev ve správném postavení
vůči kosti křížové, tzn., že horní část pánve se mírně aby orgány
zaklání. pánve
To je nezbytné měly
dostatek
pro
to,
prostoru.
Stabilita této pozice je zajištěna oporou o kolena, nohy se opírají o část konstrukce klekačky. Nevýhodou klekačky je, že neumožňuje změny poloh. Sezení na ní je tedy zpravidla omezeno na dobu, po kterou je jedinec schopný udržet záda vzpřímená bez potřeby opory. Klekačka vyžaduje kvalitní čalounění vzhledem ke zvýšenému tlaku na bérce, podkolení a zadní strany stehen. Při použití klekačky je úroveň sedu přibližně o 10 – 20 cm výš než při sezení klasickém, není tedy vhodné kombinovat tyto dva způsoby sezení u jedné pracovní plochy. Rozměry a parametry: (dle ČSN 910601 Nábytek. Židle a pracovní sedadla, Technické požadavky.) Úhel mezi sedací plochou a vertikální rovinou: 115 – 130° Úhel opěrkou bérců a horizontální rovinou: 20 – 30° Šířka sedací plochy: min. 40 cm Šířka opěrky pro nohy: min. 40 cm Hloubka opěrky pro nohy: 35 – 50 cm Výška sedací plochy (nejvyšší bod): 40 – 60 cm Výška opěrky pro nohy nad zemí: 20 – 34 cm Střední vzdálenost sedáku a opěrky noh: 36 – 50 cm
Cvičíme.cz [online]. 25 Červenec 2009 [cit. 2011–04-05]. Držení těla – Alternativní typy sezení. Dostupné z WWW: . 20
35
2.
balanční míč21 Balanční
míče
nenábytkových k dynamickému
patří objektů
sezení.
do
skupiny určených
Svou
labilitou
nutí
sedícího člověka k aktivnímu zapojování svalů udržujících
postoj.
Díky
kulatému
tvaru
umožňuje také správný sklon pánve, absence zádové opěrky však nedovoluje relaxaci svalů. Míče jsou obvykle vyrobené z PVC nebo jiného plastu, jejich tuhost záleží na míře nafouknutí a ovlivňuje výšku sezení. Průměr míče se odvozuje od výšky postavy zpravidla snížené přibližně o 1 m. U míče není tak výrazný rozdíl ve výšce sedu než při sedu na židli, lze jej tedy používat místo židle. 3.
sedačka Palone22 Jedná se o verzi balančního míče vylepšenou o kostru na kolečkách.
Vzhledem k tomu, že kostra má zpravidla i zádovou opěrku, je tento způsob použitelný i na delší sezení. Kostra míč zvedá průměrně o 5 – 10 cm nad podlahu, je tedy vhodné míč méně nafouknout.
Obrázek 7 Klekačka, balanční míč, sedačka Palone23
Vše o nábytku [online]. 2009 [cit. 2011–04-05]. Alternativní sezení. Dostupné z WWW: . 22 Tamtéž 23 Royalty Free Stock Images [online]. © 2000–2011 [cit. 2011-04-05]. Kneeling chair. Dostupné z WWW: . CRAWFORD, Benna. FRS Health & Fitness [online]. © 2011 [cit. 2011–04-05]. Ball Chair Excercises. Dostupné z WWW: . 21
36
4.
sedací pytel24 Sedací
pytel
je
moderní
alternativou
klasického sezení. Původně se jednalo o pytel naplněný fazolemi, v dnešní době se používají polystyrénové
kuličky.
Výhodou
a
současně
nevýhodou sedacího pytle je jeho tvarovatelnost. V případě správného sedu podpírá přirozeně páteř, je – li však posed špatný, nikterak mu nebrání. Používá se převážně k relaxaci, na rozdíl od předešlých způsobů sezení, které je možno využívat i při práci. Sedací pytle lze používat i pro příležitostné ležení, podle potahového materiálu i na příležitostné spaní. Velikost sedacích pytlů je různá, takže jsou vhodné pro lidi takřka všech výšek a hmotností.
5.
židle Swopper25 Swopper je další z metod
dynamického unikátní
sezení.
konstrukci
Díky
své
reaguje
i na minimální pohyby těla, které řídí pohyby této židle. Její pohyb je trojrozměrný, správné
což
postavení
umožňuje páteře
vůči
pánvi zmírnění tlaku na meziobratlové ploténky. Swopper lze využít místo klasické i kancelářské židle, jeho rozměry se řídí stejnými tělesnými parametry jako rozměry židlí.
Mirra Chairs [online]. © 2011 [cit. 2011–04-05]. Kneeling Chair. Dostupné z WWW: . 24 Sedací vaky a pytle [online]. 2010 [cit. 2011–04-05]. Rádce při koupi. Dostupné z WWW: . 25 .
37
6.
sedlová židle26 Sedlová stolička či židle, jak název napovídá,
vychází z tvaru jezdeckého sedla. Vyrábí se ve variantách bez
zádové
opěrky
a s opěrkou.
Má zpravidla
nastavitelnou výšku, ovšem uživatel sedí o 25 – 30 cm výš než na klasické židli. Kolena jsou tedy méně flektována (úhel mezi stehnem a bércem je přibližně 135°). Kvůli jiné výšce nelze sedlovou stoličku/židli použít jako alternativu k běžné židli, nelze-li u stolu nastavit výška pracovní plochy.
Obrázek 8 Sedací pytel, Swopper, sedlová židle27
5.2 Lehací nábytek28 Lehací nábytek slouží k relaxaci a regeneraci těla převážně v horizontální poloze a k sexuálním aktivitám. Rozdělit lze podle způsobu užití na lůžka a lehátka. Lůžka slouží zejména ke každodennímu spánku a jsou často používána i při provozování sexuálních aktivit, lehátka jsou uzpůsobena ke krátkodobému odpočinku či jako provizorní alternativa za lůžko. Lehátka jsou oproti lůžkům mnohem méně stabilní, pro některé, zejména sexuální, aktivity tedy nejsou vhodná nebo jen se zvýšenou opatrností.
26
Ergo Canada [online]. © 2010 [cit. 2011–04-05]. Salli Sit Stand Chairs. Dostupné z WWW: . 27 Obrázky převzaty tamtéž 28 PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s. l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.
38
Lehací nábytek lze dále dělit podobně jako nábytek sedací (podle použitých materiálů, konstrukce, čalounění, věkové kategorie uživatele, polohovatelnosti, atd.) Tato práce se bude zabývat pouze lůžky podle normy ČSN 91 1010 (911010) Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry. Lehátka jsou z antropometrického hlediska poměrně nezajímavá vzhledem k tomu, že jsou určená ke krátkodobému občasnému používání a jejich vliv na člověka je tedy minimální, spíše se jedná o pocit nepohodlí uživatele než o zásadnější problém. Je tedy při jejich navrhování nutno vycházet ze základních somatometrických rozměrů, přičemž zásadnější se u nich jeví vliv hmotnosti než výšky člověka, jelikož lehátka mají často omezenou nosnost. Nevhodně zvolený lehací nábytek může vést ke zdravotním obtížím. Jako nejproblematičtější se jeví špatně zvolená kombinace roštu a matrace. Ty je třeba vybírat s důrazem na stavbu a hmotnost těla a na nemoci pohybového aparátu. Ovšem i příliš malé lůžko může negativně ovlivnit zdraví, stejně tak příliš nízká výška lehací plochy nad podlahou.
5.2.1 Zdravotní rizika Stejně jako u sedacího nábytku je i u lehacího nejčastější zdravotní obtíží bolest zad, nejčastěji v bederní oblasti. Ta vzniká zpravidla při použití špatného roštu, matrace či jejich kombinace tím, že není správně podepřena páteř. Při ležení na zádech či na břiše nejsou respektovány její přirozená zakřivení, při ležení na boku je naopak páteř prohnuta do boku, ačkoli přirozeně je, u zdravých osob, rovná. Je tedy žádoucí, aby matrace a rošt umožňovaly přirozené držení těla ve všech polohách; nesmí tedy být ani příliš tvrdé a nepružné (otlaky měkkých tkání zejména v oblastech hmatných míst na kostře, nemožnost správného ležení, větší problém při ležení na boku) ani příliš měkké (páteř se nepřirozeně prohýbá v oblasti těžiště, které se nachází přibližně 5 centimetrů pod pupkem v závislosti na tělesných rozměrech jedince). Další příčinou bolesti zad je příliš krátké lůžko. To nutí člověka, zejména u postelí s čelem, ležet v nepřirozeně „zkroucené“ poloze, což opět vychyluje páteř do boku. Vše výše zmíněné vede přirozeně k přetěžování svalů držících páteř a k nedostatečné regeneraci meziobratlových plotének.
39
Je – li lůžko příliš krátké a nemá – li čelo v oblasti nohou, mohou malou délku lehací plochy někteří jedinci řešit tím, že nohy nechají přečnívat přes okraj lůžka. To může v ojedinělých případech vést k bolesti kotníků a při současné nedostatečné délce přikrývky i k nastydnutí. Dalším aspektem je výška lehací plochy nad podlahou. Je – li příliš nízká, ležící osoba vdechuje větší množství prachu, roztočů a dalších škodlivin, jako jsou např. spóry plísní díky jejich zvýšené koncentraci u podlahy. Plísně a roztoči jsou problémem zejména u těch lůžek, která nemají dostatečnou vzdálenost mezi podlahou a spodní stranou a vzduch tam tedy nemůže přirozeně proudit. V takových místech se udržuje vyšší vlhkost a vzniká příznivé prostředí pro výše zmíněné mikroorganismy. Spóry plísní a roztoči se svými výkaly patří mezi alergeny. Nevhodné je také příliš vysoká poloha lůžka. To je problémem zejména v dětských pokojích či pokojích malých rozměrů, kde se umisťují palandy či lůžka příliš vysoko. Tam je vzduch naopak zpravidla příliš teplý a suchý, což vede k vysychání sliznic a zhoršenému dýchání. Při uléhání či vstávání či provozování sexuálních aktivit se člověk navíc může zranit o strop, ještě závažnější riziko je přístup k lůžku. Velmi často se jedná o žebříky či schůdky, které představují zejména při velké únavě a nesoustředěnosti značné nebezpečí úrazu.
5.2.2 Správné ležení Člověk změní polohu během spánku až 80krát, průměrně 40 – 60krát. Obvykle vystřídá všechny polohy, liší se jejich četnost a doba, po kterou v nich setrvává. Ty jsou kromě návyků a osobních preferencí ovlivněné také stavbou a hmotností těla a matrací s roštem. Proto nelze definovat správné ležení, ale pouze správnou polohu páteře v jednotlivých polohách. Při ležení na zádech a na břiše je žádoucí, aby páteř byla zakřivena stejně jako
při
správném
vzpřímeném
stoji
dvěma
esovitými
prohnutími
a nevybočovala do stran. Při poloze na boku je žádoucí, aby páteř byla vodorovně, nicméně dvojí esovité prohnutí je zde spíše výjimečné, jelikož většina lidí spí na boku mírně „stočená“.
40
Obrázek 9 Špatné a správné ležení na boku29
5.2.3 Odvození rozměrů lehacího nábytku30 I rozměry lehacího nábytku se většinou odvozují od tělesných rozměrů člověka. Výjimku tvoří výška lehací plochy nad podlahou, ta může být libovolně vyšší či nižší, vždy by však měla být alespoň 25 cm nad zemí kvůli úklidu. Jedná se o: 1.
výšku postavy (A, navýšené o délku nohy určuje minimální délku lehací
plochy) 2.
délku nohy (spolu s výškou postavy určuje minimální délku lehací plochy)
3.
šířku loktů či ramen vleže (B, určuje minimální šířku lehací plochy;
jedná se o nejširší rozměr mezi pažemi v leže na zádech, paže volně podél těla) 4.
hmotnost (volba materiálů, spojů, roštu, matrace)
5.
výšku postavy či acromiale vsedě (D, individuální, může ovlivňovat výšku
čela postele) 6.
výšku bérce (C, individuální, může ovlivňovat výšku lehací plochy
nad podlahou)
systems [online]. © 2008–2011 [cit. 2011–04-06]. Vodní postele. Dostupné z WWW: . 29Klug
30
PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.
41
Obrázek 10 Rozměry těla pro výrobu lehacího nábytku31
5.2.4 Alternativní ležení Alternativou ke klasickému lůžku je prakticky jakákoli rovná plocha patřičných délkových a šířkových rozměrů. Takovéto provizorium slouží pochopitelně jen pro výjimečné situace a uplatnění najde spíše u mladších jedinců bez bolestí pohybového aparátu a netrpících podvýživou. Další alternativou jsou lehátka. Nejsou určena pro každodenní spaní, nejsou proto řešena ergonomicky, lehací plochu obvykle tvoří textilie natažená na rámu. Variantou použitelnou pro každodenní používání jsou vodní lůžka. Ta jsou tvořena kostrou jako lůžka klasická, místo běžné matrace je však matrace vodní napuštěná vodou či speciálním vodným roztokem. Její předností je, že u ní lze obvykle regulovat teplotu a dále opora páteře. Zdravotním problémem, které mohou vodní lůžka způsobovat je u mužů přehřívání šourku s varlaty kvůli vyšší teplotě lehací plochy. To vede ke špatnému vývoji spermií a tím ke snížené plodnosti. Nemocniční a pečovatelská lůžka jsou speciální lůžka určená pro pacienty a osoby vyžadující zvláštní péči. Často bývají vyšší než běžná lůžka (kvůli přístupu ošetřujících osob), mohou být polohovatelná (důležité pro osoby trvale odkázané na lůžko), dále mohou být při jejich výrobě použity snadno čistitelné a jinak upravené materiály. Takováto lůžka bývají výrazně dražší 31Obrázky převzaty a pro účely diplomové práce upraveny. PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356.
42
v závislosti na stupni mechanizace, použitém materiálu a dalších aspektech. Jejich největší uplatnění je v léčebnách dlouhodobě nemocných, v nemocnicích a jiných lékařských zařízeních a v domech s pečovatelskou službou. .
43
6.Výsledky měření Tabulka 1 Naměřené hodnoty – muži Muži; n=150 Směrodatná Medián odchylka
Proměnná
Průměr
Minimum
Maximum
Šikmost
Špičatost
1. kvartil
3. kvartil
Hmotnost
-
-
82,4
53,8
150
<0,05
<0,05
74,2
92,5
Výška
178
7,03
180
162
200
0,525
0,766
-
-
Bideltoidní šířka
48,3
3,08
48,0
41,6
58,5
0,0758
0,479
-
-
Výška vsedě
93,4
3,66
93,6
84,1
105,4
0,616
0,292
-
-
Výška cervicale vsedě
-
-
68,0
60,9
80,0
<0,05
0,162
65,6
70,3
Výška loktů vsedě
-
-
24,5
16,6
35,5
0,123
<0,05
22,5
26,0
Výška podkolení vsedě
43,5
2,15
43,8
36,8
48,1
0,191
0,726
-
-
Délka předloktí vsedě
29,6
1,42
29,6
25,5
33,1
0,881
0,852
-
-
Šířka loktů vsedě
-
-
60,0
41,3
86,5
<0,05
0,0991
55,7
66,5
Šířka sedu
38,8
2,96
38,3
32,1
47,9
0,294
0,707
-
-
Délka podkolení vsedě
49,8
2,81
50,0
41,5
56,1
0,390
0,849
-
-
Výška acromiale vsedě
-
-
58,8
50,5
72,1
<0,05
0,0946
56,8
61,4
44
Tabulka 2 Naměřené hodnoty – ženy Ženy; n=142 Proměnná
Průměr
Směrodatná odchylka
Medián
Minimum
Maximum
Šikmost
Špičatost
1. kvartil
3. kvartil
Hmotnost
-
-
65,8
48,6
124
<0,05
<0,05
59,9
76,4
Výška
166
6,60
165
152
183
0,152
0,444
-
-
Bideltoidní šířka
-
-
42,4
38,0
58,0
<0,05
<0,05
41,0
44,4
Výška vsedě
87,6
3,17
87,4
78,7
98,5
0,0927
0,0664
-
-
Výška cervicale vsedě
-
-
63,0
55,9
74,3
<0,05
<0,05
61,7
64,9
Výška loktů vsedě
24,0
2,53
23,8
16,3
32,0
0,139
0,110
-
-
Výška podkolení vsedě
40,1
2,15
40,0
34,9
46,2
0,162
0,810
-
-
Délka předloktí vsedě
26,7
1,43
26,6
22,3
30,2
0,608
0,806
-
-
Šířka loktů vsedě
-
-
56,8
40,2
85,7
<0,05
<0,05
50,8
67,1
Šířka sedu
-
-
41,5
34,4
53,5
<0,05
0,170
39,4
44,3
Délka podkolení vsedě
48,3
2,83
48,1
41,6
56,5
0,0726
0,684
-
-
Výška acromiale vsedě
59,8
3,79
59,8
51,0
69,1
0,989
0,215
-
-
45
Tabulka 3 Naměřené hodnoty – obě pohlaví Obě pohlaví; n=292 Proměnná
Průměr
Směrodatná odchylka
Medián
Minimum
Maximum
Šikmost
Špičatost
1. kvartil
3. kvartil
Hmotnost
-
-
75,9
48,6
150
<0,05
<0,05
63,4
86,6
Výška
-
-
172
152
200
0,620
<0,05
165
181
Bideltoidní šířka
-
-
46,2
38,0
58,5
<0,05
<0,05
42,4
48,7
Výška vsedě
90,6
4,49
90,2
78,7
105
0,103
0,415
-
-
Výška cervicale vsedě
-
-
65,4
55,9
80,0
<0,05
0,893
62,9
68,3
Výška loktů vsedě
-
-
24,1
16,3
35,5
<0,05
<0,05
22,4
25,7
Výška podkolení vsedě
-
-
41,7
34,9
48,1
0,948
<0,05
39,8
44,0
Délka předloktí vsedě
-
-
28,3
22,3
33,1
0,906
<0,05
26,6
29,7
Šířka loktů vsedě
-
-
59,1
40,2
86,5
<0,05
0,556
53,8
66,8
Šířka sedu
-
-
39,9
32,1
53,5
<0,05
<0,05
37,9
42,5
Délka podkolení vsedě
49,1
2,91
49,1
41,5
56,5
0,574
0,156
-
-
Výška acromiale vsedě
-
-
59,2
50,5
72,1
<0,05
0,751
57,1
62,1
46
Ze statistického vyhodnocení vyplývá, že naprostá většina výsledků nemá normální rozdělení. Je tedy třeba použít k jejich hodnocení kvantilových charakteristik souboru. Toto nenormální rozdělení dat může být způsobeno dvěma příčinami. První z nich je, že tyto výsledky nejsou finální, naměřeno bylo pouze zhruba 60% z plánovaných 500 osob. Vzorek tedy nebyl dostačující. Druhou příčinou může být to, že měřené osoby nebyly vybírány náhodně. Příčiny mohly působit současně. Jako významné se jeví rozdíly mezi nejmenšími a největšími naměřenými hodnotami u některých rozměrů. Pohybují se v řádu jednotek až desítek cm, resp. v řádu desítek kg. Vzhledem k nenormálnímu rozdělení většiny dat použitých pro tuto práci je ovšem třeba brát v potaz rozdíly mezi 1. a 3. kvartilem. V tomto případě se rozdíly pohybují většinou v řádu jednotek cm.
6.1 Závislost somatických rozměrů na věku Tabulka 4 Test normality věku věk; n= 292; interval spolehlivosti 95% průměr
směrodatná odchylka
dolní mez
horní mez
testové kritérium
p-hodnota
37,8
10,6
36,6
39,0
32,2
<0,05
Tabulka 5 Závislost na věku hmotnost
výška postavy
výška vsedě
r
0,138
-0,238
-0,195
p – hodnota
0,0177
0,0000293
0,000705
47
hmotnost [kg]
Závislost hmotnosti na věku
155,0 145,0 135,0 125,0 115,0 105,0 95,0 85,0 75,0 65,0 55,0 45,0 35,0 15
25
35
45
55
65
55
65
55
65
věk [roky]
Graf 6 Závislost hmotnosti na věku
Závislost výšky na věku 210,0
výška [cm]
200,0 190,0 180,0 170,0 160,0 150,0 140,0 15
25
35
věk [roky]
45
Graf 7 Závislost výšky postavy na věku
Závislost výšky vsedě na věku 110,0 výška vsedě [cm]
105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 15
25
35
45 věk [roky]
Graf 8 Závislost výšky vsedě na věku
48
Z testu normality (viz tabulka 4) vyplývá, že věk probandů neměl normální rozdělení. Byla zjišťována korelace mezi věkem a hmotností, tělesnou výškou a výškou postavy vsedě. Z údajů v tab. 4 a z grafů č. 6, 7 a 8 vyplývá, že mezi věkem a vybranými tělesnými charakteristikami je mírná závislost. Zatímco hmotnost se s věkem zvyšuje, výška postavy ve stoje a vsedě klesá.
6.2 Závislost somatických rozměrů na pohlaví Tabulka 6 Závislost rozměrů na pohlaví proměnná
p – hodnota
medián muži
medián ženy
rozdíl
hmotnost
<0,05
82,4
65,8
16,6
výška postavy
<0,05
180
165
15,0
bideltoidní šířka
<0,05
48,0
42,4
5,60
výška vsedě
<0,05
93,6
87,4
6,20
výška cervicale vsedě
<0,05
68,0
63,0
5,00
výška loktů vsedě
0,478
24,5
23,8
0,70
výška podkolení vsedě
<0,05
43,8
40,0
3,80
délka předloktí vsedě
<0,05
29,6
26,6
3,00
šířka loktů vsedě
<0,05
60,0
56,8
3,20
šířka sedu
<0,05
38,3
41,5
-3,20
délka podkolení vsedě
<0,05
50,0
48,1
1,90
výška acromiale vsedě
0,119
58,8
59,8
-1,00
m ediá n - m u ži
49
Vý šk
aa
se dě ev
cr om
ia l
le ní od ko
ap él k D
Graf 9 Závislost rozměrů na pohlaví
vs ed ě
se du Ší řk
kt ů a
lo
a
vs ed ě
se dě kt ív Ší řk
vs ed ě
ře dl o
ap él k
D
ap
al
od ko
le ní
tů ok
al e Vý šk
er vi c ac
Vý šk
Vý šk
av
vs ed ě
se dě
a Vý šk
id
ní š
ířk
Vý šk Bi de lto
vs ed ě
m ediá n - žen y
a
velikost [cm]
Tělesné parametry podle pohlaví 200 1 80 1 60 1 40 1 20 1 00 80 60 40 20 0
Korelace mezi tělesnými rozměry a pohlavím probandů byla zjišťována pomocí dvouvýběrového T – testu pro stejný rozptyl u výšky, výšky podkolení vsedě a délky podkolení vsedě a délky předloktí vsedě, dále byl použit Aspin - Welchův test pro nestejný rozptyl u výšky vsedě, Mann – Whitneyho test u hmotnosti, bideltoidní šířky, výšky cervicale vsedě, výšky loktů vsedě a výšky acromiale vsedě a Kolmogorov – Smirnovův test u šířky loktů vsedě a šířky sedu. Testy ukázaly závislost mezi rozměry a pohlavím. Výjimku tvořily výška loktů vsedě a výška acromiale vsedě, kde rozdíl mezi pohlavími vyšel statisticky nevýznamný. Větších rozměrů dosahují zpravidla muži, výjimkou byla šířka sedu. Rozdíly mezi hodnotami se různí podle toho, o který rozměr se jedná, jejich velikost je v řádu jednotek cm, resp. kg.
7. Somatometrické změny české populace v čase Byly srovnány naměřené údaje s daty publikovanými Pavlem Bláhou et al..32
Tabulka 7 Srovnání výšky a hmotnosti mužů z let 1985 a 2009 – 2011 muži
výška
hmotnost
α
0,05
0,05
T
3,43
9,34
K
1,96
1,96
32
BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.).
50
Tabulka 8 Výška a hmotnost mužů z let 1985 a 2009 – 2011 muži
výška [cm]
hmotnost [kg]
rok
1985
2009–2011
1985
2009–2011
průměr
177,5
179,5
76,0
84,3
směrodatná odchylka
6,62
7,03
9,25
15,2
Tabulka 9 Srovnání výšky a hmotnosti žen z let 1985 a 2009 – 2011 ženy
výška
hmotnost
α
0,05
0,05
T
11,4
12,5
K
1,96
1,96
Tabulka 10 Výška a hmotnost žen z let 1985 a 2009 – 2011 ženy
výška [cm]
hmotnost [kg]
rok
1985
2009–2011
1985
2009–2011
průměr
164,3
167,4
61,2
66,5
směrodatná odchylka
5,60
6,80
8,03
13,8
51
Zm ěny v ý šky a hm otnosti Čechů na přelom u 20. a 21. století 2 00 1 80
1 7 7 ,5
1 7 9 ,5
muži 1 985 1 6 4 ,3
1 6 7 ,4
muži 2009 - 201 1
160
ženy 1 985
140
ženy 2009 - 201 1
120 1 00
76
80
8 4 ,3 6 1 ,2
60
6 6 ,5
40 20 0 v ý šk a [c m ]
h m ot n ost [k g ]
Graf 10 Změna výšky a hmotnosti na přelomu století Tabulka 11 Změny rozdělení hmotnosti v populaci hmotnost; α = 0,05
[kg]
četnost 2009 - 2011
četnost 1985
přepočtená četnost
testové kritérium
kritická hodnota
phodnota
61
0,178
0,250
0,214
0,913
5,99
0,634
72
0,253
0,500
0,377
0,776
5,99
0,678
> 72
0,568
0,250
0,409
0,725
5,99
0,696
m
Tabulka 12 Změny rozdělení výšky v populaci výška; α = 0,05 výška [cm]
četnost 2009 - 2011
četnost 1985
očekávaná četnost
testové kritérium
kritická hodnota
phodnota
167
0,305
0,250
0,277
0,941
5,99
0,625
174
0,236
0,500
0,368
0,758
5,99
0,684
> 174
0,459
0,250
0,354
0,804
5,99
0,669
Tělesná výška a hmotnost mužů a žen z roku 1985 a z let 2009 – 2011 (viz tab. 6, 7, 8 a 9) byly porovnány pomocí dvouvýběrového Studentova T - testu. Kritická hodnota byla zaokrouhlena ve všech případech na 1,96. Z výsledků vyplývá, že mezi roky 1985 a 2011 došlo ke statisticky významným 52
změnám výšky a hmotnosti u české populace. Největší změny byly zaznamenány u hmotnosti žen, dále u tělesné výšky žen a hmotnosti mužů. Tělesná výška mužů se statisticky změnila nejméně, přestože v absolutních číslech jsou změny srovnatelné se změnami u žen. Současně se nepodařilo prokázat změny v zastoupení extrémních hodnot tělesné výšky mezi oběma skupinami, jak vyplývá z výsledků v tabulkách 11 a 12. Jako hranice tříd byly zvoleny hodnoty 1. a 3. kvartilu z roku 1985. Dále byly srovnány výsledky měření tělesné výšky a hmotnosti vojáků základní služby z let 1985 – 1987 vydané jako příloha č. 9/1990 k Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica33 a z let 2000 – 2001 zveřejněných ve Vojenských zdravotnických listech č. 5 ročníku LXXII.34 Tabulka 13 Srovnání výšky a hmotnosti vojáků z let 1985 – 1987 a 2000 – 2001 vojáci
hmotnost
výška
α
0,05
0,05
T
4,73
7,09
K
1,96
1,96
Tabulka 14 Výška a hmotnost vojáků z let 1985 – 1987 a 2000 – 2001 výška [cm]
hmotnost [kg]
vojáci 1985 – 1987
2000 – 2001
1985 – 1987
2000 – 2001
průměr
177,8
179,8
72,9
74,8
směrodatná odchylka
6,91
6,61
9,46
12,9
33 33
Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Příloha; 9/1990. 1990. Bratislava geo3; Praha geo3 : Institut hygieny a epidemiologie Praha nak3060 pbl; Výskumný ústav preventívneho lekárstva Bratislava nak29815 pbl, 1990. Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí : (ze závěrečné zprávy výzkumného úkolu LE RE 03-02/b "Antropometrické znaky vojáků základní služby"), s. 73. 34 JIRKOVSKÝ, Daniel. Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století. Vojenské zdravotnické listy [online]. 2003, roč. LXXII, č. 5 [cit. 2011–0313], s. 217–220. Dostupný z WWW: .
53
Tyto výsledky (tab. 13, 14) potvrzují výsledky předchozího srovnání. I výsledky vojáků ukazují zvětšující se tělesnou výšku i hmotnost mužů. V tomto případě ovšem vyšla jako statisticky významnější změna tělesné výšky. Průměrná výška českých mužů a žen podle Bláhy
35
byla porovnána
s průměrnými výškami zveřejněnými TU Delft36. Vzhledem k tomu, že u těchto výsledků není znám počet změřených osob, nelze je statisticky zpracovat. Tabulka 15 Tělesná výška podle evropských regionů 1985 – 1989 muži
ženy
výška podle evropských regionů
průměr
směrodatná odchylka
průměr
směrodatná odchylka
východní Evropa
175
5,80
163
5,50
střední Evropa
171
5,80
166
6,10
severní Evropa
181
6,10
169
6,40
jihovýchodní Evropa
173
5,80
162
5,80
Česko
178
6,62
164
5,60
Výška mužů a žen podle evropských regionů 1 85
v ý chodní Ev r opa stř ední Ev r opa sev er ní Ev r opa jihov ý chodní Ev r opa Česko
181
1 80
178
výška
175 17 5
173
171
169
17 0
166
1 65
164
163
162
1 60 1 55 muži
ženy
Graf 11 Výška podle evropských regionů z let 1985 – 1989
35 35
BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.). 36 MOLENBROEK, Johan. TU Delft: DINED [online]. TU Delft, [2009], 10 march 2009 [cit. 2009–04-11]. Angličtina, holandština. Dostupný z WWW: .
54
Z grafu č. 11 a tabulky č. 15 lze usuzovat na to, že Češi patří v Evropě mezi nejvyšší národy. Zdá se, že tělesnou výškou má česká populace blíže k populaci východoevropské než k populaci středoevropské, severoevropské či populaci jihovýchodní Evropy.
8. Revize rozměrů sedacího a lehacího nábytku dle norem ČSN Tabulka 16 Rozměry židlí dle ČSN 91 0620 a současné rozměry Čechů
název rozměru
rozměr [cm]
výška područek dle ČSN 91 0620
18,0 – 24,0
výška lokte vsedě (2009 – 2011)
24,1
výška sedáku dle ČSN 91 0620
42,0 – 48,0
výška podkolení (2009 – 2011)
41,8
vzdálenost područek dle ČSN 91 0620
>42,0
šířka loktů vsedě (2009 – 2011)
60,3
šířka sedáku dle ČSN 91 0620
36,0 – 45,0
šířka sedu (2009 – 2011)
40,3
hloubka sedáku dle ČSN 91 0620
>36,0
délka podkolení vsedě (2009 – 2011) snížená o 2 cm
47,1
Tabulka 17 Porovnání doporučených rozměrů židlí dle normy ČSN 91 0620 s rozměry Čechů
výška područek
výška sedáku
vzdálenost područek
šířka sedáku
hloubka sedáku
T min
0,133
-0,00362
0,117
0,0672
0,224
T max
0,00314
-0,132
-
-0,0735
-
α
0,05
0,05
0,05
0,05
0,05
K
1,96
1,96
1,96
1,96
1,96
Výsledky vybraných tělesných rozměrů Čechů z posledního měření byly porovnány s doporučenými rozměry nábytku dle norem ČSN 91 0620 pomocí jednovýběrového T – testu. Hladina významnosti α byla zvolena 0,05, kritická
55
hodnota byla ve všech případech vypočtena 1,96. Pro srovnání s hloubkou sedáku byla délka podkolení vsedě snížena o 2 cm, jelikož hloubka sedáku se volí zhruba o tuto délku menší, aby se předešlo tlaku na podkolení. Z výsledků vyplývá, že rozměry dle norem jsou pro současnou českou společnost stále vyhovující. Tabulka 18 Rozměry lůžka dle ČSN 91 1010 a současné rozměry Čechů název rozměru
rozměr [cm]
výška lehací plochy dle ČSN 91 1010
42,0 – 60,0
výška podkolení vsedě
41,8
šířka lehací plochy dle ČSN 91 1010
78,0, 85,0, 90,0, 100
šířka loktů vsedě
60,3
délka lehací plochy dle ČSN 91 1010
195, 200, 205, 215
výška postavy navýšená o průměrnou hodnotu délky nohy z r. 1985 dle Bláhy
198
Tabulka 19 Porovnání doporučených rozměrů lůžek dle normy ČSN 91 1010 s rozměry Čechů výška lehací plochy
šířka lehací plochy
délka lehací plochy
T min
-0,004
-0,113
0,0187
T max
-0,389
-0,253
-0,104
α
0,05
0,05
0,05
Tk
1,96
1,96
1,96
Z tabulek č. 15 a 16 vyplývá, že i v případě normy ČSN 91 1010, resp. ČSN 91 1011, jsou rozměry doporučované touto normou vyhovující pro současnou populaci Čechů. Pro vyhodnocení byl použit jednovýběrový T - test, hladina významnosti α byla stanovena 0,05 a kritická hodnota vypočtena 1,96. Pro srovnání s délkou lehací plochy byla průměrná výška navýšena o průměrnou délku nohy z r. 198537, která byla 25,1 cm. Pro zjištění 37
BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2 sv. (288, 357 s.).
56
šířky lehací plochy byl použit rozměr šířky loktů vsedě, který se nejvíce přibližuje šířce loktů vleže, od níž se nejčastěji odvozuje šířka lehací plochy.
9.Diskuze Po statistickém zpracování dílčích výsledků měření z let 2009 – 2011 je zřejmé, že velká část hodnocených naměřených rozměrů nemá normální rozdělení. To je v rozporu s dříve zjištěnou skutečností, že tělesné rozměry člověka mají normální rozdělení. Nabízí se několik příčin pro nenormální rozdělení. Nejpravděpodobnější se jeví to, že jsou výsledky ovlivněny malým počtem měřených probandů. Vzhledem k tomu, že měření nebyla ještě ukončena, lze očekávat, že alespoň některé rozměry normálního rozdělení nabudou. Druhou možnou příčinou je to, že výsledky byly ovlivněny výběrem probandů. Ten nemohl být vzhledem k neochotě většiny dospělé populace podílet se na výzkumu náhodný, ve výzkumu jsou tedy zahrnuti převážně pracovníci ve zdravotnictví a školství. Jejich věkové kategorie neměly normální rozdělení, což mohlo vzhledem k tomu, že se potvrdila závislost základních rozměrů (výška postavy ve stoje, vsedě a hmotnost) na věku probanda způsobit jiné nenormální rozdělení. Vzhledem k tomuto faktu není vhodné pracovat s průměrnými hodnotami. Jako vhodnější se jeví práce s kvantilovými charakteristikami, které jsou méně ovlivněny extrémy a chybami měření. Chyby měření se zdají být vzhledem k velkému rozptylu pravděpodobné u měření šířky loktů vsedě. Rozptyl u těchto hodnot lze za normálních okolností očekávat přibližně stejný, jako je u bideltoidní šířky ramen. Lze předpokládat, že tyto chyby byly způsobeny nesprávným držením paží některých probandů během měření. Porovnáním výsledků současných s výsledky získanými v r. 1985 se potvrdil předpoklad, že sekulární trend růstu tělesných parametrů stále pokračuje. Zásadní se jeví nepoměr mezi nárůstem tělesné výšky a hmotnosti. U žen byla pozitivní změna v tělesné výšce oproti r. 1985 3,1 cm a 5,3 kg, u mužů byl pozitivní rozdíl 2,0 cm u tělesné výšky a 8,3 kg u hmotnosti. Po přepočtení vychází změna 1,7 kg/cm změny výšky u žen a 4,15 kg/cm změny u mužů. 57
Takový nárůst hmotnosti nelze vysvětlovat prostým vývojem populace. Částečně jej vysvětluje zvýšení životní úrovně Čechů a s tím spojená dobrá dostupnost potravin, nicméně jako hlavní příčina se jeví změna životního stylu. Velká část dospělé české populace vede výrazně sedavý způsob života, nedostatek pohybu pak vede k menší spotřebě energie a tím k jejímu většímu ukládání
v podobě
tukových
zásob.
Vyšší
relativní
hmotnost
spolu
s nedostatkem pohybu může vést ke zdravotním obtížím pohybového a opěrného aparátu, oběhové soustavy a případně i k diabetes mellitus. II. typu. Tyto choroby pak komplikují možnost fyzických aktivit a vzniká problém v mnoha případech řešitelný pouze farmakologicky. Výsledky porovnání hodnot tělesné výšky a hmotnosti vojáků základní služby ve věku 18 – 24,99 let pouze potvrzují pozitivní sekulární trend růstu výšky i hmotnosti u českých mužů. Změna tělesné hmotnosti však není tak významná jako u posledního měření české populace. To je dáno pravděpodobně jednak věkem probandů a jejich zdravotním stavem, neboť branná povinnost se týkala mužů zdravých. Roli může hrát i fakt, že poslední měření proběhlo v r. 2001. Lze předpokládat, že od té doby se spolu s větším rozšířením počítačů změnil životní styl. Tuto domněnku mohou pomoci potvrdit či naopak vyvrátit výsledky antropometrického měření dětí a mládeže, které bude letos probíhat na území České republiky. Lze očekávat, že změna životního stylu by se dotkla i dětí a mládeže a následky by byly patrné i u dětí a mládeže. Prokáže – li se významný nárůst hmotnosti i u dětí a mládeže, bude zapotřebí tento problém začít řešit již v útlém věku dětí. Z hlediska nábytkové tvorby, konkrétně tvorby sedacího a lehacího nábytku, je důležitým poznatkem fakt, že normy ČSN 91 0620 a ČSN 91 1010 stále
vyhovují
při
výrobě
nábytku.
Hodnoty
jimi
doporučené
jsou
pro průměrného Čecha vyhovující. Přestože se neprokázala změna v zastoupení extrémních hodnot a v rozptylu u výšky a hmotnosti Čechů oproti r. 1985, bylo by vhodné zavést systém zohledňující poměrně velký rozptyl naměřených hodnot. Ten by mohl vycházet z označování oblečení písmeny, jak navrhuje Kovařík, Brunecký a Hála v článku Změny antropometrických kriterií v oblasti navrhování
nábytku
a interiéru
58
publikovaném
ve
sborníku
Trendy v nábytkářství a bydlení 201038. Nábytkové třídy by mohly být označeny písmeny S, M, L a XL. Tak by se staly všeobecně pochopitelné i pro cizince. Hranice těchto tříd by mohly být tvořeny 25., 75. a 98. percentilem, rozměry nábytku v těchto třídách by mohlo vycházet z hodnot 10.,
50., 80.
a 98. percentilu. Rozdělení do 4 tříd se jeví z hlediska rozložení hodnot postačující. Velikost S by mohla být určena pro osoby do 165 cm tělesné výšky, což odpovídá hodnotám 1. kvartilu. Velikost M by pak byla pro osoby do 181 cm. Velikost L by byla vhodná pro osoby měřící méně než 192 cm. Velikost XL by pak
náležela
osobám
větším.
Vzdálenost
područek
byla
vzhledem
k předpokladu, že měření vzdálenosti loktů vsedě bylo zatíženo chybami, vynechána.
Navrhované
intervaly
rozměrů
nábytku
byly
voleny
tak,
aby se částečně překrývaly. Tak by umožňovaly tvorbu nábytku vhodného i pro osoby, které se nedají zařadit pouze do jedné velikostní třídy. Navrhované rozměry sedacího nábytku: Tabulka 20 Doporučené rozměry sedacího nábytku dle velikostí S
M
název rozměru
L
XL
rozměr [cm]
výška područek
18,0 – 23,0
22,0 – 27,0
25,0 – 30,0
>29,0
výška lokte vsedě
20,8
24,1
26,6
30,2
výška sedáku
36,0 – 41,0
40,0 – 45,0
43,0 – 48,0
>46,0
výška podkolení vsedě
38,1
41,7
44,8
47,3
šířka sedáku
34,0 – 39,0
38,0 – 43,0
42,0 – 47,0
>47,0
šířka sedu
36,0
39,9
43,8
49,9
hloubka sedáku
43,0 – 48,0
47,0 – 52,0
50,0 – 55,0
>54,0
délka podkolení vsedě
45,5
49,1
52,3
55,2
Pro stanovení rozměrů lehacího nábytku bude zapotřebí ještě dodatečně provést měření délky nohy. Pro tento typ nábytku lze spojit velikostní třídy
38
KOVAŘÍK, M. -- BRUNECKÝ, P. -- HÁLA, B. Změny antropometrických kriterií v oblasti navrhování nábytku a interiéru. In TESAŘOVÁ, D. -- CHLADIL, J. -- KINDL, P. -- ČECH, P. -- JUNG, P. -- HLAVATÝ, J. -- HOLOUŠ, Z. -- KANICKÁ, L. -- MUZIKÁŘ, Z. -- ZÁVADA, V. Trendy v nábytkářství a bydlení 2010. 1. vyd. Brno: ES Mendelova universita, 2010, s. 289--294. ISBN 978-80-7375-451-8.
59
S a M a L a XL, takže by vznikly pouze dvě velikosti lehacího nábytku. Vzhledem k tomu, že příliš velká lehací plocha nemá žádné neblahé účinky na člověka, lze považovat
za
jež by vyhovovala
dostačující i
osobám
i
vytvoření
pouze
nadprůměrně
jedné
velkým
a
velikosti
lůžek,
vycházela
by
z 98. percentilu. Jejich nevýhodou by ovšem bylo, že by v mnoha případech zabírala v prostoru více místa, než by bylo nutné. Proto lze považovat za výhodnější
zavedení
dvou
velikostních
tříd.
Navrhované
rozměry
by vycházely opět z 50. a 98. percentilu. Vzhledem ke zvyšování podílu alternativních způsobů sezení je zapotřebí věnovat se i této problematice. Všechny výše zmíněné varianty alternativního způsobu sezení (viz kapitola Alternativní sezení, schémata těchto způsobů sezení tamtéž) mají alespoň částečně možnost nastavení výšky sezení. U klekačky a sedlové židle je zapotřebí správně definovat sklon sedací plochy vůči vodorovné ploše. U klekačky je navíc nutné specifikovat ideální úhel mezi klekací a sedací plochou. Sklon sedací plochy vůči horizontální rovině by měl být u klekačky v rozmezí 140 – 155°, sklon klekací plochy pak 20 – 30°. Sklon sedací plochy sedlové židle by měl být přibližně 135°. Tyto hodnoty vycházejí z fyziologického sklonu pánve vůči femuru (kosti stehenní).
60
10. Závěr V době psaní této práce nebylo změřeno stanovené množství probandů. To mohlo být příčinou nenormálního rozdělení dat většiny měřených rozměrů. Po dokončení všech naplánovaných měření bude zapotřebí znovu ověřit normalitu dat. V případě, že se data budou dále jevit jako nenormální, bude namístě prozkoumat možnosti navýšení stanoveného počtu probandů, další možností je věnovat větší pozornost jejich výběru. Vzhledem k tomu, že ani věk probandů neměl normální rozdělení a měřilo se jen na několika málo místech České republiky a velká část měření proběhla v rámci jedné instituce, nelze tento výběr považovat za náhodný. Příčinou je z velké části pravděpodobně neochota dospělých osob spolupracovat. Na základě faktů uvedených v této práci bylo zjištěno, že sekulární trend u české populace stále trvá. Nepoměrně více než tělesná výška se ovšem zvyšuje tělesná hmotnost, což je pravděpodobně z velké části způsobeno nedostatkem pohybu u běžné dospělé populace. S rostoucí průměrnou hmotností roste i počet osob s nadváhou a obezitou, což s sebou nese zdravotní rizika. Jedním z nich je nadměrné zatěžování kloubů a svalů, které následně způsobuje bolesti. Mimo jiné kvůli tomuto problému je zapotřebí vytvářet ergonomický nábytek, který bude poskytovat dobrou oporu tělu. Ačkoli se normy ČSN 91 1010 a 91 0620 nezávazně stanovující rozměry lehacího a sedacího nábytku jeví jako vyhovující pro současnou českou populaci, je vzhledem k charakteru naměřených hodnot žádoucí zavedení velikostních tříd do nábytkové sféry.
61
11. Conclusion Unfortunately, an insufficient quantity of subject was measured in time of composing of this thesis. This probably caused a non-normal distribution of most the measured values, observed in our file. Therefore it will be necessary to re-asses normality of data after all planned measurements are completed. If even the completed dataset fails to conform to normal distribution, further expansion of the set of subjects, or more careful selection of the subjects should be considered. Considering non-normal age distribution in the measured group, only few locations, and the fact, that most measurements were performed in a single institution, the choice of the subjects can’t be regarded as random. This may be caused by reluctance of the adults to cooperate. The outcome of this thesis confirms duration of the secular growth trend. The increase of the average weight is significantly than the increase of the average height; this is presumably caused mostly by lack of exercise in the common adult population. The increasing average weight is causing also increase of percentage of overweigh and obese persons, carrying significant health risks. These health risks include overburdening of the joints and the muscles, causing painful disorders. Fortunately, this can be often prevented by use of properly designed ergonomic furniture, providing adequate support of the body. Although recommended dimensions of seating and lying furniture, described in the norms ČSN 91 1010 and 91 0620, seem to be suitable for the contemporary Czech population, the patterns observed in the measured values support an idea of introduction of size classification system into the design of furniture.
62
12. Zdroje Literatura: Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Příloha ; 9/1990. 1990. Bratislava geo3; Praha geo3 : Institut hygieny a epidemiologie Praha nak3060 pbl; Výskumný ústav preventívneho lekárstva Bratislava nak29815 pbl, 1990. Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí : (ze závěrečné zprávy výzkumného úkolu LE RE 03-02/b "Antropometrické znaky vojáků základní služby"), s. 73. BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 1. díl, 2 sv. (288, 357 s.). BLÁHA, Pavel. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let = Antropometric studies of the Czechoslovak population from 6 to 55 years : československá spartakiáda 1985. [s.l.] : Ústřední výbor ČSTV : Ústav národního zdraví pro VS, 1986. 2. n, 1 sv. (288, 185 s.). HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Vydání první. Praha : Sobotáles, 2004. 128 s. ISBN 80-86817-00-8. KOVAŘÍK, Martin, BRUNECKÝ, Petr, HÁLA, Boris. Změny antropometrických kriterií v oblasti navrhování nábytku a interiéru. In TESAŘOVÁ, D. -CHLADIL, J. -- KINDL, P. -- ČECH, P. -- JUNG, P. -- HLAVATÝ, J. -- HOLOUŠ, Z. -- KANICKÁ, L. -- MUZIKÁŘ, Z. -- ZÁVADA, V. Trendy v nábytkářství a bydlení 2010. 1. vyd. Brno: ES Mendelova universita, 2010, s. 289--294. ISBN 978-80-7375-451-8. PANERO, Julius, ZELNIK, Martin. Rozměry lidského těla a vnitřní prostor (interiér) : Kniha podkladů referenčních norem pro návrháře (designéry). Ilustrovala Pamela Kingsburyová. [s.l.] : Whitneyova Knižnice designu, [198-?]. 433 s. Překlad VVÚN č. 1356. Elektronické zdroje: Ergo Canada [online]. © 2010 [cit. 2011–04-05]. Salli Sit Stand Chairs. Dostupné z WWW: . ErgoDepot [online]. © 2005–2011 [cit. 2011-04-05]. Swopper Chair by Via. Dostupné z WWW: . JIRKOVSKÝ, Daniel. Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století. Vojenské zdravotnické listy [online]. 2003, roč. LXXII, č. 5 [cit. 2011-03-13], s. 217-220. Dostupný z WWW: .
63
Lecyklopaedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Antropometrie - Lecyklopaedia. Dostupné z WWW: . PLIŠČINSKÁ, Petra. Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku [online]. Brno : Mendelova univerzita v Brně, 2009. 46 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Dostupné z WWW: . Seznam ČSN [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: . SCHWARZ, Andreas. - = Dr-Andreas-Schwarz = - [online]. 2007 [cit. 2011-0403]. Haut und Haar - Ein denkwürdiger Rückblick auf Farbbestimmungsmethoden am Menschen. Dostupné z WWW: . Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. © 2008 [cit. 2011-04-03]. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro děti a dorost. Dostupné z WWW: . VIGNEROVÁ, Jana. Státní zdravotní ústav [online]. 7. leden 2008 [cit. 2011-0403]. 6. Celostátní antropologický výzkum. Dostupné z WWW: . Normy ČSN: ČSN 91 0620 (910620) Nábytek. Židle. Funkční rozměry a způsoby měření ČSN 91 1010 (911010) Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry
64
13. Seznam grafů Graf 1 Rozdělení probandů podle pohlaví 2009 – 2011 Graf 2 Rozdělení mužů podle věku 2009 – 2011 Graf 3 Rozdělení žen podle věku 2009 – 2011 Graf 4 Rozdělení probandů podle obce 2009 – 2011 Graf 5 Rozdělení probandů podle času měření 2009 – 2011 Graf 6 Závislost hmotnosti na věku Graf 7 Závislost výšky postavy na věku Graf 8 Závislost výšky vsedě na věku Graf 9 Závislost rozměrů na pohlaví Graf 10 Změna výšky a hmotnosti na přelomu století Graf 11 Výška podle evropských regionů z let 1985 – 1989 Graf 12 Rozdělení probandů podle země 1985 Graf 13 Rozdělení probandů podle pohlaví 1985 Graf 14 Rozdělení mužů podle věku 1985 Graf 15 Rozdělení žen podle věku 1985 Graf 16 Rozdělení vojáků podle věku 2000 – 2001 Graf 17 Rozdělení vojáků podle kraje 2000 – 2001 Graf 18 Rozdělení vojáků podle velikosti obce 2000 – 2001 Graf 19 Rozdělení vojáků podle dosaženého vzdělání 2000 – 2001 Graf 20 Rozdělení vojáků podle kraje narození 1985 - 1987 Graf 21 Rozdělení vojáků podle velikosti obce 1985 - 1987 Graf 22 Rozdělení vojáků podle vzdělání 1985 - 1987 Graf 23 Rozdělení vojáků podle věku 1985 - 1987
14 14 14 15 15 48 48 48 49 52 54 67 67 68 68 69 69 70 70 71 71 72 72
14. Seznam obrázků Obrázek 1 Pásová míra a antropometr Obrázek 2 Pelvimetr a osobní váha Tanita BC – 545 Obrázek 3 Měření recidivistů podle Bertillona Obrázek 4 A. Bertillon, L. A. J. Quételet, R. Martin a K. F. Saller Obrázek 5 Správné a špatné sezení na židli Obrázek 6 Odvození rozměrů sedacího nábytku od rozměrů těla Obrázek 7 Klekačka, balanční míč, sedačka Palone Obrázek 8 Sedací pytel, Swopper, sedlová židle Obrázek 9 Špatné a správné ležení na boku Obrázek 10 Rozměry těla pro výrobu lehacího nábytku
16 17 23 24 33 34 36 38 41 42
15. Seznam tabulek Tabulka 1 Naměřené hodnoty – muži Tabulka 2 Naměřené hodnoty – ženy Tabulka 3 Naměřené hodnoty – obě pohlaví Tabulka 4 Test normality věku
65
44 45 46 47
Tabulka 5 Závislost na věku Tabulka 6 Závislost rozměrů na pohlaví Tabulka 7 Srovnání výšky a hmotnosti mužů z let 1985 a 2009 – 2011 Tabulka 8 Výška a hmotnost mužů z let 1985 a 2009 – 2011 Tabulka 9 Srovnání výšky a hmotnosti žen z let 1985 a 2009 – 2011 Tabulka 10 Výška a hmotnost žen z let 1985 a 2009 – 2011 Tabulka 11 Změny rozdělení hmotnosti v populaci Tabulka 12 Změny rozdělení výšky v populaci Tabulka 13 Srovnání výšky a hmotnosti vojáků z let 1985–1987 a 2000–2001 Tabulka 14 Výška a hmotnost vojáků z let 1985 – 1987 a 2000 – 2001 Tabulka 15 Tělesná výška podle evropských regionů 1985 – 1989 Tabulka 16 Rozměry židlí dle ČSN 91 0620 a současné rozměry Čechů Tabulka 17 Porovnání doporučených rozměrů židlí dle normy ČSN 91 0620 s rozměry Čechů Tabulka 18 Rozměry lůžka dle ČSN 91 1010 a současné rozměry Čechů Tabulka 19 Porovnání doporučených rozměrů lůžek dle normy ČSN 91 1010 s rozměry Čechů Tabulka 20 Doporučené rozměry sedacího nábytku dle velikostí
66
47 49 50 51 51 51 52 52 53 53 54 55 55 56 56 59
16. Přílohy 16.1 Antropometrie československé populace od 6 do 55 let Rozdělení probandů podle země
85 5; 27 % Čec hy Morav a 1 663; 52%
Slov ensko
687 ; 21 %
Graf 12 Rozdělení probandů podle země 1985
Rozdělení probandů podle pohlaví
1 059; 45 %
muži ženy
1 291 ; 5 5%
Graf 13 Rozdělení probandů podle pohlaví 1985
67
Rozdělení mužů podle věku 1985 200
1 89
1 86
1 80 1 60
1 34
četnost
1 40
1 29
1 29
1 24
117
1 20 1 00 80
51
60 40 20 0 1 8,99
1 9,99
21 ,99
24,99
29,99
věk
34,99
44,99
5 4,99
Graf 14 Rozdělení mužů podle věku 1985
Rozdělení žen podle věku 1985 300
268
248
250
četnost
200
1 68
1 61
17 2
1 58
1 50 90
1 00 50
26
0 1 8,99
1 9,99
21 ,99
24,99 29,99 v ěk
Graf 15 Rozdělení žen podle věku 1985
68
34,99
44,99
54,99
16.2 Tělesná výška a hmotnost mladých mužů ve věku 18−25 let v druhé polovině 20. století
Rozdělení vojáků podle věku 2000 - 2001 350
332
300
četnost
250 200 150
1 30
98
100
51
50
21
12
11
22,99
23,99
24,99
11
16
0 18,99
19,99
20,99
21,99 věk
Rozdělení vojáků podle kraje 178 1 46 118
44
35 11
14
2
kraje
Graf 17 Rozdělení vojáků podle kraje 2000 – 2001
69
11
Zl ín sk O ý lo m M o or uc av ký sk os le zs ký
17
Li K be rá re lo ck vé ý hr ad ec ký Pa rd ub ic ký Vy so Ji či ho na m or av sk ý
25
Ú st ec ký
2 00 1 80 1 60 1 40 120 1 00 80 60 40 20 0
Pr ah St a ře do če sk ý Ji ho če sk ý Pl ze ňs K ký ar lo va rs ký
četnost
Graf 16 Rozdělení vojáků podle věku 2000 – 2001
27
Rozdělení vojáků podle velikosti obce 2000 - 2001
33,30%
obc e s 2 - 50 tis. oby v atel
44,7 0%
obc e s >50 tis. oby v atel obc e s <50 tis. oby v atel 22,1 0%
Graf 18 Rozdělení vojáků podle velikosti obce 2000 – 2001
Rozdělení vojáků podle dosaženého vzdělání 2000 - 2001
35,7 0%
v y učen základní V OŠ či V Š 54,20%
2,90% 7 ,20%
Graf 19 Rozdělení vojáků podle dosaženého vzdělání 2000 – 2001
70
SŠ s maturitou
16.3 Výsledky antropometrického průzkumu u mladých lidí (1985 – 1987) Rozdělení vojáků podle kraje narození 1985 - 1987 1200 četnost
588
600 200
877
697
800 400
961
941
1000
424
306
712
524
410
195
od oč es ký Jh om or av Se sk ve ý ro m or av Zá sk pa ý do slo ve ns St ký ře do slo ve Vý ns ch ký od os lo ve ns ký
če sk ý
Vý ch
ý
Se ve ro
če sk
Zá pa do
ý
ho če sk ý Ji
St ře do če sk
Pr ah a
0
kraje
Graf 20 Rozdělení vojáků podle kraje narození 1985 - 1987
Rozdělení vojáků podle velikosti obce 1985 - 1987
<2 tis. oby v atel 2 - 1 0 tis. oby v atel
1 01 0; 1 5 % 200; 3% 2539; 37 %
1 0 - 90 tis. oby v atel >90 tis. oby v atel
1 848; 27 % 1 223; 1 8%
Graf 21 Rozdělení vojáků podle velikosti obce 1985 - 1987
71
Praha
Rozdělení vojáků podle dosaženého vzdělání 1985 - 1987
56; 1 % 1 299; 20%
400; 6% základní odborné učiliště
456; 7 %
učiliště s maturitou středoškolské v y sokoškolské
4429; 66%
Graf 22 Rozdělení vojáků podle vzdělání 1985 - 1987
Rozdělení vojáků podle věku 1985 - 1987 3500
3081
3000 četnost
2500 2000 1500 1000
1529 994 662
500
182
108
54
30
22,99
23,99
24,99
25,99
0 18,99
19,99
20,99
21,99
věk
Graf 23 Rozdělení vojáků podle věku 1985 - 1987
72