Problematika dopravy severního Plzeňska a vliv na rozvoj oblasti A) Charakteristika perspektivy rozvoje regionu Politika územního rozvoje ČR je obecný nástroj územního plánování, který stanovuje směry rozvoje oblasti ve vazbě na regionální, republikové i mezinárodní souvislosti. Vše má směřovat k udržitelnému rozvoji a je rozpracováno od strategie „Politiky územního rozvoje ČR“ až po územní plány jednotlivých obcí. Dopravní politika v těchto konceptech hraje nezastupitelnou roli. Pro oblast severního Plzeňska jsou rozhodující „Zásady územního rozvoje PK“ (ZUR PK). ZUR stanovují priority a požadavky plánování v PK. Zásady stanovují vnik nových rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí. Na území Plzeňského kraje je 8 rozvojových os a 6 specifických oblastí. Pro region severního Plzeňska jsou nejdůležitější rozvojové osy Plzeň – Kralovicko, hranice kraje a specifická oblast Rakovnicko – Kralovicko – Rokycnasko. Vše je napojeno na mezinárodní rozvojovou osu Praha – Plzeň – Německo. Ve strategii však bylo opomenuto stanovení rozvojové oblasti Kralovicko a Plasko a tak tato oblast vypadla z priorit rozvoje PK. Považujeme to za chybu a v připomínkách k ZUR jsme na toto upozornili. B) Aktuální socioekonomický stav regionu Současný stav sev. Plzeňska je ve všech směrech velice neuspokojivý. Vychází to ze studií KÚ PK, republikových orgánů i individuálních studií. Za hlavní problémy jsou považovány např. nízký výnos z daní, málo intenzivní veřejná doprava a nízká aktivita podnikání. Je výrazná disperzita malých sídel se špatným dopravním spojením. Negativním prvkem je i malá hustota obyvatel a není náležitá podpora významnějších center osídlení (Kralovice, Plasy, Kaznějov, Manětín apod.). Projevuje se i negativní vliv Plzně jako nasávacího prostoru pracovních sil ze sev. Plzeňska. Skoro úmyslně se tato oblast stává noclehárnou pro zaměstnance Plzně. Dalším negativním prvkem je dlouhodobý proces vysidlování venkova, který v minulosti byl základním stabilizačním prvkem této oblasti. Dojížďka za prací je v některých obcích až 100% . Z těchto důvodů vzniká tzv. vnitřní periferie, která je obecně vyjádřena v ZUR PK jako SOB 3 (hranice krajů Plzeňského, Ústeckého, Středočeského a Karlovarského). Vnitřní periferie jsou hospodářsko–sociálním typem území, která se formují již o 70. let minulého století. V celé republice žije v těchto územích přibližně 1 mil. lidí a v SOB 3, která patří k největším přibližně 70 – 100 tisíc lidí. Následně tyto negativní vlivy na území sev. Plzeňska způsobují omezování zdravotní péče, ubývá vzdělávacích a společenských institucí. Zvyšuje se počet seniorů. Důvodem je odchod malých lidí do větších center. Malá vzdělanost lidí a sociální motivace obyvatelstva způsobují malou snahu k dalšímu vzdělání a aktivnímu způsobu života. Dokonce u veřejně činných lidí panuje odevzdanost s daným stavem (což by především u starostů nemělo být). Jedná se tedy o formu tzv. sociálního vyloučení.
C) Návrhy řešení Udržitelný rozvoj severního Plzeňska je základním cílem především kraje a všech obcí ve spolupráci s republikovými orgány všech stupňů a oborů. Co je tedy nutné udělat pro stabilizaci severního Plzeňska (SOB 3): -
-
SOB 3 zařadit do priority – rozvojová oblast vytvářet moderní silniční infrastrukturu s hlavním rozvojovou osou na I/27 zpřístupnění zrušených průmyslových a zemědělských areálů moderní silniční sítí pro rozvoj oblasti je nutné urychleně vybudovat vnější obchvat Plzně modernizací severní části komunikace II/180 a tím dosáhnout napojení na D5, II/233, II/232, I/27, I/20, II/230 důležité pro rozvoj oblasti je i modernizace diagonálních propojení silnicemi II/201, II/204, II/231 a II/232 modernizace těchto komunikací může postupně odstraňovat vnitřní periferie sledované oblasti, která je vytvořena tokem řeky Berounky a přirozeně odděluje oblast Plaska, Kralovicka od oblasti Rokycanska a Zbirožska (SOB 4) nutno modernizovat a elektrifikovat železniční trať Plzeň – Žatec (trať 160) považujeme za důležité propojit tuto oblast dálkovými cyklistickými trasami, pokračovat v dokončení CT 35 a zařadit ji do mezinárodní sítě cyklotras pro rozvoj oblasti je nutné, aby silnice I/27 byla napojena na vnitřní obchvat Plzně, tedy na silnice I/20 a I/26. Tímto opatřením se zmírní dopravní frekvence samotné Plzně a zlepší dostupnost Plzně-severu. Významná bude i modernizace silnice I/27 procházející centrem Plzně, protože dojde k napojení této komunikace s Plzníjihem, Klatovskem a následně Bavorskem trasu I/27 vyvést obchvaty mimo obce (společný projekt ŘSD a DSO silnice I/27) z obecních cílů je nutné posílit sociální a ekonomický rozvoj center regionu zvyšovat podporu činnosti státní správy a samosprávy více informovat o „brown fieldech“ po průmyslových a zemědělských podnicích a směřovat tam výrobu (příklad Třemošné, Horní Bříze, Kaznějova, Plas apod.) spolupracovat s orgány Karlovarského, Ústeckého a Středočeského kraje je nutná pozemková příprava budování komunikací silniční dopravu považujeme za základní prvek rozvoje severního Plzeňska
Prezentace Dobrovolného svazku obcí (DSO) Silnice I/27 Cíl projektu Koordinovanou spoluprací měst a obcí ležících na trase a v okolí silnice I/27 je zajištěna urychlená realizace všech přípravných jednání, procesů a prací nutných pro zahájení stavby plánované silnice (zejména výkupy pozemků, návazné stavby) a následnou realizaci všech dílčích staveb na zmíněném úseku včetně kolaudací a uvedení do provozu. Tento investiční záměr podstatně zrychlil silniční spojení regionu s Plzni, umožní snadnější a bezpečnější cestování za prací do průmyslových zón z těch míst v regionu, kde se vysoká nezaměstnanost. Dále, díky lepším dopravním podmínkám a lepší dostupnosti, se zvýší zájem o umístění nových investic do těch míst v regionu, kde je dostatek pracovních sil, ale kde byl v minulosti problém s dopravou. Dalším důvodem podpory realizace záměru je snížení vysoké nehodovosti a počtu úmrtí v daném úseku silnice I/27 (viz. zpráva PČR – Froněk)Projekt, jehož cílem je podpořit realizaci investičního záměru, tak v důsledku bude naplňovat opatření vycházející z Regionálního plánu rozvoje Plzeňského kraje. Na podporu tohoto projektu je nutná účinná prezentace, propagace a medializace investičního záměru s důrazem na velký význam této komunikace pro celý region. Ve spojitosti s I/26 a jižní část I/27 i pro celý kraj. Cílem je také ve spolupráci s Plzeňským krajem získat co nejširší a největší politickou podporu a rovněž podporu od všech rozhodujících státních institucí a orgánů jako jsou Ministerstvo dopravy, Fond dopravní infrastruktury České republiky, Ředitelství silnic a dálnic ČR, aj. Pomocí uvedených činností, ave spolupráci s citovanými partnery zajistit prostředky na financování realizace stavby. Dosavadní vývoj projektu -
dne 6.6.2006 proběhla Ustavující členská schůze DSO Silnice I/27 za účasti zástupců zakládajících měst a obcí a hostů. Byla podepsána Zakládající smlouva, zvolena V7konná rada DSO Silnice I/27, Dozorčí rada DSO Silnice I/27, dále byl jmenován čestný předseda DSO Silnice I/27 (primátor Statutárního města Plzně). Výkonnou složkou DSO Silnice I/27 se stal ÚKEP MP, p.o. a Výkonným manažerem projektu byl jmenován p. Hosman
-
dne 13.6.2006 byla provedena registrace DSO Silnice I/27 na KÚ Plzeňského kraje
-
dne 13.7.2006 proběhlo první Shromáždění zástupců DSO, které se následně svolává v souladu se stanovami. Byl stanoven rozpočet svazku, kde příjmovou stránku budou tvořit členské příspěvky jednotlivých měst a obcí. Byla schválena mandátní smlouva mezi DSO Silnice I/27 a ÚKEP MP, p.o. Po diskusi mezi DSO, ŘSD a Projektem bylo dohodnuto, aby celá trasa byla rozdělena na jednotlivé
úseky, které jsou v současné době rozděleny a navrženy takto: Třemošná – Horní Bříza, Horní Bříza – Rybnice, Rybnice – Hadačka, Hadačka – hranice Plzeňského kraje -
Schůzka zástupců DSO Silnice I/27 s generálním ředitelem ŘSD Ing. Lausmanem, GŘ byly předány materiály DSO Silnice I/27 a byl seznámen s cíly DSO. GŘ uvítal iniciativu DSO Silnice I/27 a přislíbil spolupráci
-
dne 6.12.2006 proběhlo Shromáždění zástupců DSO Silnice I/27. Byl jmenován nový čestný předseda (primátor Statutárního města Plzně).
-
dne 31.1.2007 jednání mezi představiteli DSO I/27 a Plzeňského kaje o možnosti získání finanční podpory z KÚP pro vypracování územních plánů obcí – členů DSO I/27
-
prezentace projektu zástupcům institucí Lesy ČR, Katastrální úřad PM a PS, Pozemkový fond, kterým byl představen projekt DSO Silnice I/27 a předána mapa navržené trasy
-
dne 9.5.2007 proběhlo Shromáždění zástupců DSO Silnice I/27. Přijetí obce Hromnice za nového člena DSO Silnice I/27
-
ÚKEP MP, p.o. vypracoval a předložil žádost na KÚ PK o projednání příspěvku na ÚP pro příslušné obce svazku
-
DSO prostřednictvím ÚKEP MP p.o. úspěšně zorganizovalo a zajistilo jednání všech dotčených stran na vyřešení problémů s výkupem některých pozemků v obci Třemošná
-
dne 10.12.2007 proběhlo Shromáždění zástupců DSO Silnice I/27. Přijetí obce Bílov za nového člena DSO Silnice I/27
-
dne 5.2.2008 byly podány žádosti jednotlivých obcí (Rybnice, Výrov, Vysoká Libyně, Hromnice, Bílov) o dotaci na ÚP na KÚ PK s doložením členství obcí v DSO Silnice I/27
-
dne 1.4.2008 schválilo zastupitelstvo Plzeňského kraje přidělení finanční dotace obcím z Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2008
-
dne 14.4.2008 proběhlo jednání mezi poslancem Parlamentu ČR Ing. Papežem a místopředsedou DSO Silnice I/27 Mgr. Hurtem a manažerem DSO Silnice I/27 p. Hosmanem
-
dne 4.6.2008 proběhlo Shromáždění zástupců DSO Silnice I/27
-
dne 6.6.2008 již bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele obchvatu Třemošné k jehož zahájení by mělo dojít do konce roku 2008 a měl by být financován z OP Doprava
-
29.8.2008 projednání dalšího postupu při majetkové přípravě jednotlivých úseků na pozemkovém úřadě se zaměřením na tématiku pozemkových úprav
-
10.12.2008 Shromáždění zástupců DSO Silnice I/27. Přijata strategie dalšího postupu při přípravě dalších úseků stavby
-
12.3.2009 projednání pozemkových úprav na Pozemkovém úřadě v Plzni se starosty jednotlivých obcí Současný stav projektu
-
již probíhá stavba úseku Třemošná
-
další 4 úseky se plánují, probíhá jejich příprava
-
v současné době proběhlo zpracovávání projektového záměru a ekonomické hodnocení
-
v rámci předprojektové přípravy bylo dohodnuto, že budou nutné pozemkové úpravy a to v katastru obce Kaznějov, Plasy a Bílov
-
současná trasa je již u obcí, které mají územní plán schválený, zapracována a v obcích, které územní plán budou připravovat ke schválení, je trasa rovněž zapracována
