Analýza státního rozpočtu České republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza státního rozpočtu České republiky Diplomová práce

Autor:

Mgr. Václav Kadleček Studijní obor: Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D.

Duben, 2015

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Kryrech dne 22. 4. 2015

Kadleček Václav

"Pro většinu lidí je stát velkou fikcí, pomocí níž se všichni snaží obohatit na úkor všech ostatních." Frédéric Bastiat

Poděkování Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Musilovi Ph.D. za odborné vedení, pomoc a rady od samého počátku zpracování této práce.

Anotace Tato práce nese název Analýza státního rozpočtu České republiky. V první kapitole, která se jmenuje státní rozpočet, je pojednáno všeobecně o historii státních rozpočtů. Dále jsou popsány rozpočtové zásady a v dalších podkapitolách je vysvětlena současná forma a podoba státních rozpočtů České republiky, a to včetně pravidel, podle kterých jsou současné rozpočty vytvářeny. Další podkapitola popisuje celý průběh legislativního procesu schvalování státního rozpočtu České republiky, od počátečních návrhů ministerstva až po vlastní schvalovací proces v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Navazují podkapitoly, které popisují rozpočtovou politiku, proces a rozpočtový výhled. Druhá kapitola nazvaná jako členění státního rozpočtu, pojednává o příjmech státního rozpočtu, popisuje třídění příjmů, daně, pojistné, clo a ostatní příjmy. Kapitola pokračuje výdaji státního rozpočtu, které jsou roztříděny hned z několika hledisek. Poslední třetí kapitola této práce je věnována analýze příjmů a výdajů, hospodaření státu, vývoji státního dluhu v letech 1993-2013 a to vše je analyzováno i v hlavních historických souvislostech. Klíčová slova: státní rozpočet, příjmy státního rozpočtu, výdaje státního rozpočtu, daně, mandatorní výdaje, rozpočtové zásady, deficit státního rozpočtu, státní dluh

Annotation This work is titled The Analysis of the State Budget of the Czech Republic. In the first chapter, which is named The State Budget, the history of state budgets is widely discussed. Then, the budgetary principles are described. The present form and the scheme of state budgets of the Czech Republic are explained in further sections, including the rules which are followed when setting current budgets. In the following section the complete legislative process of approving the state budget of the Czech Republic is explained, right from the initial draft budgets of the Ministry of Finance of the Czech Republic till the approval process itself, held in the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. The budgetary policy, process and budget outlook follow in subsections of the thesis. The second chapter, entitled as The State Budget Division, discusses the state budget revenues, describes the sorting of income, taxes, insurance, customs duties and other revenues. Afterwards, the state budget expenditures follow, being classified from several points of view. The last third chapter of this thesis is devoted to the analysis of the income and the expenditures, the state financial management, the national debt development in the years 19932013,

and

they

are

all

analysed

with

respect

to

major

historical

context.

Keywords: state budget, revenues, expenditures, taxes, mandatory spending, budgetary principles, state budget deficit, national debt

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 7 Úvod ........................................................................................................................................... 9 1.

2.

Státní rozpočet .................................................................................................................. 11 1.1

Historie státních rozpočtů .......................................................................................... 11

1.2

Rozpočtové zásady a pravidla.................................................................................... 12

1.3

Současná podoba státního rozpočtu ČR..................................................................... 15

1.4

Pravidla tvorby státního rozpočtu .............................................................................. 17

1.5

Legislativní proces státního rozpočtu ........................................................................ 17

1.6

Rozpočtová politika ................................................................................................... 20

1.6.1

Rozpočtový proces a jeho charakteristika .......................................................... 20

1.6.2

Rozpočtový výhled ............................................................................................. 22

Členění státního rozpočtu ................................................................................................. 24 2.1

2.1.1

Daně .................................................................................................................... 28

2.1.2

Pojistné sociálního zabezpečení ......................................................................... 34

2.1.3

Clo ...................................................................................................................... 35

2.1.4

Nedaňové a ostatní příjmy .................................................................................. 36

2.2

3.

Příjmy státního rozpočtu ............................................................................................ 25

Výdaje státního rozpočtu ........................................................................................... 37

2.2.1

Odpovědnostní třídění výdajů (kapitoly státního rozpočtu) ............................... 39

2.2.2

Druhové třídění výdajů dle rozpočtové skladby ................................................. 46

2.2.3

Odvětvové třídění rozpočtové skladby výdajů ................................................... 48

2.2.4

Konsolidační, podkladové a prostorové třídění výdajů ...................................... 50

Analýza příjmů a výdajů státního rozpočtu v souvislosti s ekonomickým vývojem ČR . 52 3.1

Příjmy státního rozpočtu v letech 1993 – 2013 ......................................................... 52

3.2

Výdaje státního rozpočtu v letech 1993 – 2013 ......................................................... 58 7

3.3

Hospodaření státu v letech 1993 – 2013 .................................................................... 64

3.4

Vývoj státního dluhu České republiky 1993-2013 .................................................... 66

3.5

Analýza vývoje veřejných financí České republiky 1993-2013 ................................ 70

3.6

Analýza vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle

kapitol ................................................................................................................................... 82 3.6.1

Analýza vývoje příjmů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle

kapitol ............................................................................................................................ 83 3.6.2

Analýza vývoje výdajů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle

kapitol ............................................................................................................................ 84 Závěr ......................................................................................................................................... 86 Seznam obrázků, grafů a tabulek .......................................................................................... 89 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 90 Tištěné monografie ............................................................................................................... 90 Ostatní dokumenty................................................................................................................ 91 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 97

8

Úvod Státní rozpočet, předmět mnoha diskusí, polemik a politických bojů. Když se řekne státní rozpočet, představí si většina z nás prosincové diskuse poslanců, ministrů vlády a vlastně všech špiček politické scény jak určují, kam budou vynakládány peníze od daňových poplatníků v následujícím roce. Vlastní proces a sestavování rozpočtu však není úplně jednoduchá a banální záležitost, kterou by mohl dělat kdokoli neznalý zákonů, rozpočtování, nemaje politický um, potenciál a samozřejmě patřičnou hlasovací sílu v Poslanecké sněmovně ČR.

Státní rozpočet můžeme jednoduše popsat jako nejvýznamnější nástroj, kterým je stabilizována politika státu. Je také nejdůležitějším nástrojem ústřední vlády v hospodaření státu s veřejnými financemi. Nejzákladnější a zároveň i nejzásadnější popis státního rozpočtu je z pohledu příjmů, které stát vybere od daňových poplatníků nebo získá do rozpočtu v podobě dotací a z druhé strany výdajů, které představují vynakládání prostředků na celkové fungování státu. Toto základní rozdělení bude hlavním tématem této práce. První část práce má za úkol vysvětlit a objasnit rozpočtový proces, legislativní proces a veškeré rozpočtové zásady související se sestavováním státních rozpočtů. Obsah státního rozpočtu je přehledně vysvětlen v další kapitole, která se zabývá členěním státního rozpočtu z pohledu příjmů, kde jsou vymezeny daně, pojistné, cla, nedaňové a ostatní příjmy. Následují výdaje, které jsou rozčleněny z pohledu odpovědnostního třídění výdajů, druhového třídění, odvětvového třídění, konsolidačního, podkladového a prostorového třídění výdajů. Poslední část práce nazvaná jako „Analýza příjmů a výdajů státního rozpočtu v souvislosti s ekonomickým vývojem ČR“ představuje souhrn poznatků a analýz státních rozpočtů v období od roku 1993 až do roku 2013. V této závěrečné kapitole jsou analyzovány příjmy státních rozpočtů v letech 1993 – 2013, stejně tak i výdaje státních rozpočtů za stejné období. Dále je popsáno a analyzováno hospodaření České republiky v letech 1993 – 2014. Součástí poslední kapitoly je také vývoj státního dluhu České republiky za období předcházejících 21 let a za stejné období jsou také analyzovány celkově veřejné finance České republiky. Poslední podkapitola závěrečné části práce je věnována analýze příjmů a výdajů státního rozpočtu

9

z pohledu pěti nejvýznamnější kapitol státních rozpočtů v příjmové a výdajové stránce za období let 2004 – 2013.

Hlavním cílem této práce je tedy uspořádat si veškeré poznatky a názory na státní rozpočet, popsat historii rozpočtů, vlastní proces rozpočtování a jako nejdůležitější součástí práce je analyzování příjmové a výdajové stránky státních rozpočtů z několika různých pohledů.

10

1. Státní rozpočet 1.1 Historie státních rozpočtů O státním rozpočtu jako o moderním pojetí přerozdělování veřejných financí, můžeme hovořit až od začátku devatenáctého století, ale v historickém kontextu lze o státním rozpočtu a státním hospodaření hovořit už u starověkých států jako byl Egypt nebo Mezopotámie. Vzhledem k neexistenci peněz, probíhalo veškeré hospodaření formou směny zboží. Teprve při vzniku peněz jako oficiálního prostředku směny zboží a služeb, začínáme hovořit o skutečném státním hospodaření. Jednotlivé systémy státního hospodářství se lišily stát od státu. Historicky jsou známé hospodářské systémy uplatňované ve starověkém Řecku a Římě, kde finanční a rozpočtové hospodářství řeckých států ovlivňovala i hospodaření starověkého Říma. V období středověku, v době feudalismu si panovníci upevňují své postavení a dochází k efektivnějšímu způsobu výběru daní. Daně začíná posléze vybírat také církev, šlechta a dokonce i některá města. K větším změnám ve výběru daní dochází až v pozdním středověku a to hlavně s nárůstem významu šlechty, která v rámci svého stavovského sněmu musela panovníkovi daně povolovat. Právě tento systém lze označit za státní rozpočet. Vznik rozpočtu v tomto pojetí je spojován s oddělením státního hospodářství od soukromého hospodaření vládnoucí aristokracie. Takovéto dělení začalo na samotném sklonku feudalismu, kdy nastoupil průmyslový kapitál, který měl za cíl získat vliv na státní finance a co nejvíce omezit náklady na vydržování vládnoucího panovníka. Samostatnost státních financí a samotné schvalování rozpočtu bylo už v období absolutistické monarchie jakýmsi výrazem kompromisu mezi panovníkem a představiteli soukromého kapitálu, kteří svým bojem chtěli zabezpečit zahrnutí veškerých státních financí do státního rozpočtu a ne jen pouhé zahrnutí daňových příjmů. „Původně bylo státní finanční hospodářství velmi málo přehledné a roztříštěné na řadu fondů. S centralizací státní moci se centralizuje i státní finanční hospodaření a fondy se stávají jen výjimkou. Všechny potřeby státu se hradí z celkových příjmů státní pokladny. Když nebyl pro jednotlivou potřebu vyhrazen určitý zdroj krytí, bylo nutné existující potřeby seřadit, 11

zhodnotit a porovnat je s dosahovanými příjmy. Tím se zjišťovala rovnováha mezi příjmy a výdaji, aby se v určitém období podařilo zajistit alespoň nejdůležitější státní potřeby. Taková sestava se začala nazývat státním rozpočtem.“1 O prvních veřejných rozpočtech v moderním pojetí začínáme hovořit až na počátku 19. století. Tato doba znamenala přerozdělování národního důchodu státním rozpočtem, které se však omezovalo v podstatě pouze na získání státních příjmů určených ke krytí státních výdajů spojených s udržováním státního aparátu. (Pavlásek, Kunešová 2007)

1.2 Rozpočtové zásady a pravidla „Zákonodárné orgány resp. ministerstvo financí se snaží mít kontrolu nad činností orgánů státní správy a omezit jejich volnost na úseku státních financí, tzn. ovlivňovat politiku prostřednictvím schvalování příjmů a výdajů výkonných orgánů státu. Proto se postupně s vývojem státního rozpočtu začaly utvářet tzv. rozpočtové zásady.“2 Mezi základní rozpočtové zásady řadíme: 

„zásada jednotnosti



zásada úplnosti



zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu



zásada publicity (zveřejňování) státního rozpočtu



zásada reálnosti



zásada vyrovnanosti



zásada efektivnosti a hospodárnosti



zásada přehlednosti



zásada přednosti výdajů před příjmy“3

PAVLÁSEK, Vlastimil a Hana KUNEŠOVÁ. Veřejné finance. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2007, 205 s. ISBN 978-807211-263-0. 2 PAVLÁSEK, Vlastimil a Hana KUNEŠOVÁ. Veřejné finance. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2007, 205 s. ISBN 978-807211-263-0. 3 HAMERNIKOVA, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Vyd. 3. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 97880-7357-301-0. 1

12

Mezi rozšířené rozpočtové základy řadíme: 

zásada jednotnosti - všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu tety ve státním rozpočtu - tyto příjmy a výdaje mají být ústředně účtovány,



zásada úplnosti - všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací,



zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu - zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády; rozpočtovým rokem je v ČR kalendářní rok,



zásada publicity (zveřejňování) státního rozpočtu - voliči mají možnost seznamovat se s finančním hospodařením vlády,



zásada reálnosti - zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu,



zásada vyrovnanosti - výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček; mimořádné výdaje mohou být kryty ostatními příjmy,



zásada efektivnosti a hospodárnosti,



zásada přehlednosti,



zásada přednosti výdajů před příjmy - výdaje by se měly využívat k hospodářskému růstu, pro který je třeba zajistit příslušné prostředky. (Pavlásek, Kunešová 2007) Jednou z hlavních a nejdůležitějších zásad v oblasti tvorby státního rozpočtu, potažmo

veřejných rozpočtů, je zásada vyrovnanosti státního rozpočtu. Jedná se v podstatě o hlavní zásadu rozpočtové politiky a podstatu tvoří vyrovnanost příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu. V průběhu moderních evropských dějinách se s ní bylo možné setkat již v 17. století, kde bylo uplatňováno tzv. zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu, které spočívalo v tom, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze během válečného období. V současné době je vyrovnanost veřejných rozpočtů vyžadována především z dlouhodobého hlediska, která je pro ekonomickou stabilitu stěžejní, a proto je dnes možné ji označit též jako zásadu dlouhodobé vyrovnanosti státních rozpočtů. (Marková, Boháč 2007) Dlouhodobá vyrovnanost státního rozpočtu by měl být hlavním cílem každého ministra financí, to je však v současné době a politické situaci v České republice velký problém. U posledních státních rozpočtů ČR se setkáváme převážně s rozpočtem schodkovým neboli deficitním, což lze označit za jev v podstatě nežádoucí. V České republice je státní rozpočet, coby nejvýznamnější veřejný rozpočet, sestavován jako schodkový již od roku 1998 tzn., že již 17 let není dodržována ministerstvem financí, potažmo Vládou ČR, hlavní zásada tvorby státních rozpočtů a rozpočty 13

jsou i přes pozitivní vývoj HDP v letech před hospodářskou krizí, sestavovány jako dlouhodobě nevyrovnané. Stejně tak i Státní rozpočet České republiky na rok 2015 je plánován schodkový. Nejdůležitějším ekonomickým aspektem zásady vyrovnanosti veřejných rozpočtů je její dopad na hospodářskou stabilitu a s tím související ekonomický potenciál státu. Ze způsobů, kterými lze eliminovat rozpočtový schodek státního rozpočtu je možné uvést například krácení výdajů, zvýšení daní, prodej státního majetku. Použití všech nápravných opatření je však potřeba předem důkladně zvážit. Nepříliš vhodné použití nápravných opatření by mohlo mít za následek omezení ekonomické aktivity v zemi. Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů je vzhledem k aktuální hospodářské situaci České republiky a za současné politické situace velkým problémem, neboť politické strany a politická hnutí z celého politického spektra se snaží o úpravu státního rozpočtu v souladu s jejich politickou ideologií. Na základě toho se můžeme setkat s poměrně různorodými názory na to, jak by mělo rozpočtové hospodaření fungovat a jakým způsobem je možné vyrovnaného rozpočtu dosáhnout. Levicově orientované politické strany jsou vždy velkými zastánci přerozdělování

prostředků

státem

prostřednictvím

vyššího

zdanění,

naproti

tomu

upřednostňování minimalizace státních zásahů a s tím i související omezení veřejných výdajů je častou prioritou pro pravicové strany.

Graf 1 - Bilance státních rozpočtů v letech 1996-2013 (v miliardách Kč)

-20

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

-40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 Plánovaná bilance

Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky www.mfcr.cz

14

1.3 Současná podoba státního rozpočtu ČR V současné době se státním rozpočtem rozumí plán finančního hospodaření celého státu určený na jeden rok. Státní rozpočet je vymezen formou zákona, který vždy navrhuje Vláda České republiky a po projednání a schválení státního rozpočtu vládou, dochází ke schvalovací proceduře na půdě Dolní komory Parlamentu České republiky, tedy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Horní komoře Parlamentu České republiky tzn., že Senátu ČR nepřísluší přijímat zákonná opatření ve věcech státního rozpočtu. Státní rozpočet obsahuje odhady příjmů a výdaje dle jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Po schvalovací proceduře v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, je využívání prostředků jednotlivých kapitol státního rozpočtu v kompetenci premiéra, ministerstev resp. ministrů a celé vlády a dalších státních institucí. Hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu jsou především daně, cla, dále pak poplatky a další příjmy. Výdajovou stránku státního rozpočtu pokrývají především činnosti státu, které jsou dané zákonem, kdy hovoříme o tzv. mandatorních výdajích nebo výdaje, které vláda využívá pro svou politiku. U mandatorních výdajů jde o ty výdajové položky, které je stát nucen nebo spíše povinen zajišťovat podle zákona a vláda samotná tak nemůže jejich výši v žádném případě ovlivnit. Jsou to především sociální transfery, mezi které řadíme výplaty penzí, dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Kromě těchto sociálních transferů se také jedná o platby státu do zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, výplaty státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění. Další neméně významnou položkou tvoří tzv. quasi mandatorní výdaje4, do který zahrnujeme mzdy zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací. V současné době jde jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje a čtyři pětiny tvoří právě zmiňované mandatorní výdaje. Příjmy a výdaje jsou centralizovány do tzv. peněžního fondu, který soustřeďuje všechny státní finance. Současná vládní garnitura, resp. současná vládní koalice, tedy tvůrci státního rozpočtu popisují státní rozpočet jako finanční plán hospodaření státu pro daný rozpočtový rok. Neboli souhrn očekávaných příjmů a výdajů, kde výdajová strana rozpočtu informuje o tom, kolik 4

dlouhodobé záruky státu dané zákony

15

vlastně státní správa vydává na financování všech aktivit státu a druhá strana státního rozpočtu je příjmová. Příjmová strana obsahuje informace, z jakých zdrojů vláda plánuje aktivity státu financovat. (Žáková 2014) Zjednodušeně lze státní rozpočet popsat jako součást systému veřejných financí, které zahrnují hospodaření státních fondů, územních samospráv a mimorozpočtových organizací. Někdy je státní rozpočet znázorňován jako určitý nástroj přerozdělování prostředků získaných od občanů daného státu, jehož hlavním cílem je zajištění ekonomických, sociálních a politických funkcí státu, ve prospěch všech občanů dané země. O státním rozpočtu hovoříme také v kontextu hospodářské politiky České republiky, neboť každá vládnoucí garnitura prostřednictvím státního rozpočtu uskutečňuje programové priority své a svých koaličních partnerů ve vládě. V souvislosti s příjmy a výdaji státního rozpočtu lze definovat v podstatě tři druhy schváleného rozpočtu. Tím prvním je vyrovnaný rozpočet, což představuje plán vlády takový, že příjmová a výdajová stránka státního rozpočtu je shodná. Druhý rozpočet je přebytkový tzn., že příjmy do státního rozpočtu jsou vyšší nežli plánované výdaje vlády. Třetí variantou je deficitní rozpočet, resp. vláda plánuje vyšší výdaje nežli jsou reálné příjmy státu a tyto vyšší výdaje musí státní kasa pokrýt cizími zdroji. Celkově lze tedy shrnout termín státní rozpočet jako finance státu pro daný rok, kterými vláda České republiky zabezpečuje kompletní fungování státu. Rozpočet státu má tedy tři základní funkce: 1. alokační funkci – jde o funkci, kdy se na vládní úrovni se rozhoduje o použití těchto zdrojů, 2. distribuční funkci – jedná se rozdělení finančních prostředků ve společnosti (např. transfery, služby pro obyvatele), 3. stabilizační funkci – kde veřejné finance slouží k zajištění zaměstnanosti, ekonomickému růstu, stabilizace cen a cenové hladiny. „V období nerovnovážného vývoje ekonomiky může státní rozpočet plnit také funkci regulační. Podobně jako u funkce stabilizační představuje regulační funkce různé zásahy státu do ekonomiky, jedná se však především o přímé zásahy do soukromého sektoru (např. regulace cen). V neposlední řadě je třeba zmínit také funkci kontrolní, která vyplývá z celospolečenských požadavků na kontrolu příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu. Kromě výše uvedených funkcí ekonomických plní stát samozřejmě ještě funkci politickou, kdy jednotlivé strany dávají 16

najevo své zaměření prostřednictvím toho, jaké množství prostředků jsou ochotné na určitou věc vynaložit.“5

1.4 Pravidla tvorby státního rozpočtu Pro tvorbu státního rozpočtu je rozhodující zákon číslo 218/2000 sbírky ze dne 27. června 2000, označovaný jako zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a dále pak zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Z hlediska právní úpravy je další normou Ústava ČR, v níž jsou stanoveny základní prvky k návrhům a schvalování zákona o státním rozpočtu a kontroly jeho plnění z hlediska výdajové a příjmové stránky rozpočtu. Další právní normy v oblasti státního rozpočtu jsou například zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole a v neposlední řadě velkou skupinu právních norem představují daňové zákony, které upravují zásadním způsobem příjmovou stránku státního rozpočtu České republiky. Dalším zákonem, který upravuje státní rozpočet je tzv. kompetenční zákon (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev a dále stanoví, že ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet a státní závěrečný účet republiky. Ministerstvo financí je na základě tohoto zákona autorem vyhlášek, které upravují rozpočtové hospodaření, jako např. vyhláška o rozpočtové skladbě.

1.5 Legislativní proces státního rozpočtu Zákon o státním rozpočtu připravuje Ministerstvo financí ČR s tzv. správci jednotlivých kapitol6 a tento návrh zákona předkládá ke schválení vládě. Vláda tento zákon posuzuje a jako

NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380162-5. 6 ministerstva, jiné orgány státní správy nebo organizační složky státu 5

17

vládní návrh ho nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Předseda poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu zadá k projednání rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny. Po projednání v rozpočtovém výboru přichází na řadu tzv. první čtení ve sněmovně, kde zákon uvede před poslanci jeho navrhovatel, ministr financí a určený zpravodaj rozpočtového výboru. Následně poslanci schvalují pouze základní údaje státního rozpočtu, tzn. celkové příjmy, výdaje, výši schodku a způsob jeho vypořádání. Poslanecká sněmovna může v prvním čtení zákon schválit anebo vrátit k přepracování vládě. V případě, že poslanci většinou schválí návrh zákona v prvním čtení, dochází na řadu projednání jednotlivých kapitol zákona v příslušných sněmovních výborech, avšak nelze již upravovat schválenou výši celkových příjmů a výdajů. Poslanecké výbory poté projednávají jednotlivé kapitoly rozpočtu v minimální době 30 dnů a poté předkládají svá usnesení s případnými oponentními zprávami rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor poté přijme usnesení, které je předloženo předsedovi Poslanecké sněmovny. Ten nechá usnesení neprodleně vytisknout a doručit všem poslancům a navrhovateli před druhým čtením. Druhé čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu opět uvádí jeho navrhovatel ministr financí a také předseda rozpočtového výboru. Po úvodním proslovu následuje podrobná rozprava nad návrhem zákona, ve které lze předkládat pozměňovací návrhy. Všechny takto navrhované změny v zákoně mohou být nejen uvnitř jednotlivých kapitol, ale může se jednat i o přesuny financí mezi jednotlivými kapitolami za předpokladu, že se takto navrhované změny nedotknou celkové výše příjmů a výdajů, které byly schválené v prvním čtení. Veškeré pozměňovací návrhy nechá opět předseda sněmovny vytisknout a neprodleně je rozešle všem poslancům. Ve třetím čtení, které lze zahájit ne dříve než po uplynutí 48 hodin po skončení druhého čtení, lze navrhovat pouze opravu legislativně technických, gramatických nebo tiskových chyb. V případě jiných změn, které je po druhém čtení nutné opravit, lze podat návrh na opakování druhého čtení. V závěru třetího čtení sněmovna hlasuje postupně o jednotlivých pozměňovacích návrzích a nakonec dochází k usnesení, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu jako celkem vysloví svůj souhlas. Po schválení resp. vyslovením souhlasu s navrhnutým rozpočtem, ke kterému je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, se stává návrh platným zákonem o státním 18

rozpočtu a je předán k podpisu prezidentovi republiky a vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR. Horní komoře Parlamentu České republiky, tedy Senátu, nepřísluší přijímat jakákoliv zákony nebo stanoviska týkajících se státního rozpočtu. Existuje však i druhá varianta, kdy se zákon o státním rozpočtu nepodaří přijmout do konce roku předcházejícího jeho platnosti, poté je hospodaření státu v režimu tzv. rozpočtového provizoria. Rozpočtové hospodaření se pak řídí příjmy a výdaji státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok, avšak výdaje se uvolňují pouze na jeden měsíc vždy ve výši jedné dvanáctiny celkové loňské roční částky, což může činit poměrně velké problémy celé státní správě. Obrázek 1 – Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Zdroj: Příjmání zákonů – legislativní proces www.psp.cz

19

1.6 Rozpočtová politika Za rozpočtovou politiku státu označujeme zpravidla činnost nebo činnosti, které se dějí v rámci veřejné rozpočtové soustavy. Vždy je rozpočtová politika realizována státem, resp. jeho orgány na všech úrovních. Nejdůležitější částí rozpočtové politiky vládnoucích sil, je vytvoření dostatečného finančního budgetu, resp. příjmů, aby bylo možné tímto budgetem profinancovat veškeré veřejné výdaje. Rozpočtové hospodaření je vlastně rozpočtová politika státu na daný rok, ale využívají se také výhledy, predikce a prognózy, nejčastěji v horizontu střednědobých výhledů a výdajů rozpočtu (nejčastěji tříletých). Takovéto střednědobé výhledy umožňují přesouvat každoroční vyjednávání o rozpočtu do určité koncepce na úrovni víceleté roviny. Střednědobé výdajové rámce jsou ministerstvem vytvářeny podle zákona 218/2000 Sb. označovaného jako zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), resp. jeho pozdější znění č. 482/2004 Sb., které obsahuje celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů v metodice fiskálního cílení. (Nahodil 2009) Kvalita rozpočtu vychází z toho, že státní rozpočet má svou provozní a investiční část, kde investice jsou financovány nejčastěji z vládních úvěrů (např. dálnice, železnice). Provozní část je financovaná z daní firem a občanů a proto bývá v podstatě jen provozní část rozpočtu vyrovnaná.

1.6.1 Rozpočtový proces a jeho charakteristika Rozpočtovým procesem se rozumí činnost státních orgánů, která zahrnuje sestavování návrhů rozpočtu, projednávání a schvalování rozpočtu, jeho realizaci během rozpočtového období a poté kontrolu plnění rozpočtu. (Nahodil 2009) Rozpočtový proces má své specifické etapy a tyto státem stanové činnosti státních orgánů zahrnují:

20

-

sestavování (vypracování) návrhu státního rozpočtu,

-

projednávání a poté schvalování státního rozpočtu,

-

publikaci státního rozpočtu,

-

realizaci během rozpočtového období,

-

kontrolu a hodnocení plnění rozpočtu.

Sestavování rozpočtu vždy zahrnuje činnosti státního orgánů, resp. hlavně ministerstva vnitra, které navrhuje předpokládané příjmy a předpokládané výdaje. Tyto návrhy jsou sestavovány v součinnosti s dalším ministerstvy, a v neposlední řadě se využívají také data z výsledků hospodaření státu v uplynulých rozpočtových obdobích. Při sestavování rozpočtu se využívají samozřejmě i nová data z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství, tzv. makroekonomické predikce z dílny ministerstva financí. Projednání a poté schválení či neschválení státního rozpočtu spadá pouze do působnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Návrh zákona o státním rozpočtu vždy podává vláda a tento její návrh tedy slouží jako podklad pro jeho schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. viz. kapitola 1.5 - Legislativní proces státního rozpočtu.

Publikace státního rozpočtu je vždy uveřejněna ve Sbírce zákonů pod určitým číslem a částkou. Rozpočet je vydán jako zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok. Na základě zveřejněného zákona mimo jiné vzniká pro všechny organizační složky státu povinnost počínaje dnem 1. 1. příslušného roku realizovat rozpočet v rozpočtovém informačním systému (viz ustanovení §3 rozpočtových pravidel). Realizace neboli plnění rozpočtu je v pravomoci Vlády České republiky a jejích orgánů. Podstata realizace spočívá ve včasném a správném odvodu rozpočtových příjmů a rozpočtových výdajů. Kontrolu a hodnocení plnění rozpočtu předkládá ministerstvo financí a vláda vždy odpovídá za plnění státního rozpočtu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Každé ukončené pololetí je předkládána zpráva, ve které je hodnocen vývoj ekonomiky a plnění daného státního rozpočtu. Ministerstvo financí má za úkol průběžné hodnocení pokladního

21

plnění státního rozpočtu a toto hodnocení je předkládáno vládě vždy po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí. „Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, státní fondy a ostatní příjemci prostředků státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické osoby nebo fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinny předkládat potřebné údaje pro průběžné hodnocení plnění svých rozpočtů.“7

1.6.2 Rozpočtový výhled V České republice je uplatňován střednědobý rozpočtový výhled, který se sestavuje jako dvouletý rozpočtový výhled obsahující vždy očekávané příjmy státního rozpočtu a dále pak odhadované výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech, na které je sestavován. Rozpočtový výhled je předkládán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tuto povinnost předložit Poslanecké sněmovně schválený střednědobý výhled ukládá vládě zákon o rozpočtových pravidlech. Rozpočtový výhled má za cíl poskytnout přehled o klíčových aspektech budoucího vývoje ve fiskální oblasti České republiky. Rozsah rozpočtového výhledu je v následujícím rozsahu:

-

shrnutí makroekonomického rámce, resp. určení jakéhosi scénáře, kdy v horizontu rámce dojde nebo nedojde k významné geopolitické8 události s dopadem na českou ekonomiku,

-

předpoklady budoucího ekonomického vývoje v monetární politice,

-

předpokládaný makroekonomický vývoj v České republice spočívá v ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami kdy „ministerstvo financí monitoruje

makroekonomické

predikce

Česká republika. Zákon o rozpočtových z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218 8 kombinace politických a geografických faktorů 7

22

ostatních

pravidlech.

institucí

2000

Sb.

zabývajících č.

218.

se

Dostupné

předpovídáním budoucího vývoje české ekonomiky. Z veřejně přístupných datových zdrojů jsou průběžně sledovány prognózy 11 institucí, z čehož 6 institucí je tuzemských (Česká národní banka, Ministerstvo práce a sociálních věcí, domácí banky a investiční společnosti) a ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF aj.).“9 Proto, aby střednědobý výhled splnil svou funkci, pro kterou byl přijat je nutné, aby vycházel z analýz hospodaření alespoň třech minulých let. Ministerstvo financí sestavuje tento střednědobý výhled v součinnosti se správci kapitol, územními samostatnými celky a státními fondy. Návrh výhledu je společně s návrhem státního rozpočtu projednáván ve vládě. Vláda rozpočtový výhled projednává vždy zároveň s návrhem nového státního rozpočtu. Posléze je schválený střednědobý výhled předkládán vládou samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem zákona o státním rozpočtu. Je-li ve střednědobém rozpočtovém výhledu očekávaný schodek státního rozpočtu, je potom součástí i způsob financování očekávaného schodku.

Česká republika. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2015 A 2016. In: Praha: Vláda České republiky, 2014. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=123503 9

23

2. Členění státního rozpočtu Jak už bylo uvedeno v předchozí kapitole, je státní rozpočet odhadem příjmů a výdajů na zabezpečení chodu státu. Vláda vlastně používá rozpočet proto, aby kontrolovala své fiskální záležitosti a vedla si o nich detailní záznamy. „Rozpočet pro daný rok ukazuje na plánované výdaje a také na očekávané příjmy, které vládní program výdajů a zdanění přinesou. Rozpočet obvykle obsahuje seznam kapitol a rovněž zdroje z daní.“ (Samuelson 1995) Rozpočet lze tedy nejjednodušeji rozčlenit na příjmy a výdaje státního rozpočtu, které jsou dále členěny do jednotlivých kapitol. Příjmy státního rozpočtu tvoří daně, sociální pojištění, poplatky a další nedaňové příjmy. Výdaje státního rozpočtu tvoří transferové platby (sociální dávky, důchody, podpory v nezaměstnanosti atd.) a vládní výdaje (jsou to peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice a vládní dotační programy). Další třídění příjmů a výdajů je dle druhů a hledisek třídění. Rozpočtová skladba obsahuje druhy a hlediska třídění pro příjmy a výdaje: 

„odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnosti),



druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového),



odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového),



konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního),



zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje),



doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům),



programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel),



účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu),



strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty),



transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů).“10

ČR. Vyhláška o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů: Vyhláška č. 323. In: 2002 Sb. Praha, 2002. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2002/vyhlaska-c-323-2002-sb-3461 10

24

2.1 Příjmy státního rozpočtu Příjmy státního rozpočtu tvoří příjmy běžné, které jsou určeny především k financování běžných výdajů. Dále jsou to: 

příjmy kapitálové,



příjmy z prodeje zásob,



příjmy z prodeje půdy,



příjmy z prodeje koncesí,



příjmy z prodeje fixních základních prostředků,



a kapitálové transfery z nevládních zdrojů.

Struktura příjmu státního rozpočtu vždy odráží aktuální hospodářskou politiku vlády České republiky, v zásadě však zahrnuje tyto části příjmů státního rozpočtu: -

daně,

-

pojistné sociálního zabezpečení,

-

cla a ostatní a nedaňové příjmy.

Graf 2 - Struktura celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2013 (%)

Zdroj dat: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2013 Ministerstvo financí ČR. Zpracoval autor.

25

Z hlediska třídění příjmů dle rozpočtové skladby dělíme příjmy státního rozpočtu podle tříd, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky. Druhové členění příjmů lze nalézt v příloze vyhlášky č. 323/2002 Sb. Druhové třídění rozpočtové skladby příjmů dle tříd a seskupení položek: 1. „Daňové příjmy: -

daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů,

-

daně ze zboží a služeb v tuzemsku,

-

daně a poplatky z vybraných činností a služeb,

-

daně a cla za zboží a služby ze zahraničí,

-

majetkové daně,

-

povinné pojistné,

-

ostatní daňové příjmy.

2. Nedaňové příjmy -

příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem,

-

přijaté sankční platy a vratky transferů,

-

příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy,

-

přijaté sankční platby a vratky transferů,

-

příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy,

-

přijaté splátky z půjčených prostředků,

-

příjmy sdílené s nadnárodním orgánem.

3. Kapitálové příjmy: -

příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy,

-

příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku.

4. Přijaté dotace: -

neinvestiční přijaté dotace,

-

investiční přijaté transfery.“11

Česká republika. Vyhláška MF č. 323/2002: Úplné znění vyhlášky o rozpočtové skladbě po dvanácté novele. In: 2013. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni 11

26

Jednotlivé třídy a seskupení položek rozpočtové skladby příjmů jsou dále členěny na podseskupení položek a vlastní položky příjmové části rozpočtové skladby. Příklad druhového třídění: Třída 1 – Daňové příjmy Seskupení položek 11 – daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů. Podseskupení 111 – daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů + daň z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů. Položka 1111 – daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitku. Položka 1112 – daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Položka 1113 – daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů. Položka 1119 – zrušené daně, jejichž předmětem je příjem fyzických osob.

27

2.1.1 Daně „Daně jsou definovány jako povinné, nenávratné, zákonem určené platby do veřejného rozpočtu. Jsou to platby neúčelové a neekvivalentní.“12 Daň je v podstatě platbou nedobrovolnou, povinnou, vynutitelnou, nenávratnou, neúčelovou a obvykle i opakovanou, která se vždy řídí zákonem, který jasně specifikuje předmět a výši zdanění. Funkce daní je dána hlavními ekonomickými funkcemi veřejného sektoru. Jsou to tyto funkce: 

alokační funkce – tato funkce je uplatňována tehdy, když trh projevuje svou neefektivnost v alokaci zdrojů



redistribuční funkce - představuje přesun části důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším



stabilizační funkce - má za cíl zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability (Kubátová 2003) Daňová soustava České republiky13 je platná od vzniku samostatného českého státu, tzn.

od 1. 1. 1993. Jejím hlavním smyslem je vytvoření takových zdrojů státního rozpočtu, které budou v potřebném rozsahu zabezpečovat veškeré potřeby státu jako celku, respektive zajistí financování těch společenských jevů a potřeb, které nejdou zajistit jinými formami nežli prostřednictvím státu. „Daňová soustava ČR má následující funkce: 

fiskální – vytvoření dostatečně velkého státního rozpočtu, který zabezpečí plynulé financování státního,



regulační – regulace spotřeby,



stimulační – daňoví poplatníci by se měli rozhodovat v souladu s ekonomickými hledisky,



sociální – sociálními nástroji napomáhá řešit sociální a kulturní potřeby ve státě, které není stát schopný hradit plně z daní.“14

12

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 225 s. ISBN 80-863-9584-

7 13 14

soustava veškerých daní státu KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 225 s. ISBN 80-863-9584-

7

28

Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti tzv. normativní ekonomie15. Z historie jsou nejznámější principy tzv. daňové kánony Adama Smithe16, kdyby měl poplatník daně platit tak, aby to co nejlépe vyhovovaly jeho možnostem, jednotlivcem placená daň musí být stanovena předem a nikoliv libovolně a každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy se to poplatníkovi nejvíce hodí. (Kubátová 2003) V současné době jsou uznávanými principy daňového systému v České republice daňová spravedlnost, efektivnost, nástroje makroekonomické regulace, jednoznačnost, jednoduchost. Daňovou spravedlností rozumíme stejný přístup všech poplatníků. Efektivností rozumíme zajištění co nejlepšího a nejvhodnějšího způsobu výběru daní. Makroekonomické regulace lze rozumět jako zásah státu do ekonomiky a její ovlivňování a jednoznačností rozumíme povinnost znát veškeré požadavky daňového systému. Základní způsob rozdělení daní je na daně přímé, které platí poplatník sám na vlastní účet, a na daně nepřímé, které platí plátce daně, ovšem na účet poplatníka.

Obrázek 2 – Rozdělení daní

Zdroj: Ekonomie – témata z ekonomie, www.ekonomie.topsid.com

15 16

spočívá v zkoumání a popisu optimální ekonomické reality, odvozování hodnotových soudů a doporučen Adam Smith - skotský ekonom, filosof a zakladatel moderní ekonomie

29

2.1.1.1 Přímé daně Přímé daně jsou zákonem určená povinnost platby do státního rozpočtu, které se od nepřímých daní liší možností přesně definovat subjekty, které budou danou daň platit. Jejich výše je v České republice stanovována z majetku subjektu nebo z jeho příjmů. Přímé daně se dělí do dvou skupin, na daně z příjmů, kam se řadí daně z příjmů fyzických i právnických osob, a na daně majetkové, mezi něž se řadí daň z nemovitostí (z pozemků, ze staveb), dále daň silniční a daně převodové. Mezi přímé daně řadíme: 

daň z příjmu fyzických osob,



daň z příjmu právnických osob,



silniční daň,



daň z nemovitosti,



daň z pozemků,



daň ze staveb,



daň z nabytí nemovitých věcí.

Daň z příjmu fyzických osob Poplatníkem této daně je fyzická osoba (dále jen FO), která má na území České republiky bydliště nebo se zde zdržuje (pobývá na území ČR alespoň 183 dnů v kalendářním roce). Daňová povinnost se vztahuje i na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Pokud FO nemá bydliště na území ČR ani se nezdržuje déle jak 183 dnů, vztahuje se daňová povinnost pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Předmětem daně z příjmů FO jsou příjmy ze závislé činnosti, samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy, kdy příjmem se rozumí jak peněžní, tak i nepeněžní příjem nebo směna. Daň z příjmu právnický osob Poplatníkem daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Pokud tyto právnické osoby mají sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice, musí provést zdanění i příjmů plynoucích ze zahraničí. Pokud je sídlo právnické osoby - společnosti v cizině, zdaňují se pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. 30

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Existuje však spousta výjimek a zvláštností uvedených § 18 zákona o daních z příjmů. U veřejných obchodních společností jsou předmětem daně pouze ty příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou. To však neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníků u tzv. veřejných obchodních společnosti (v.o.s.). Silniční daň Silniční daň upravuje zákon o dani silniční č. 16/1993 Sbírky. Předmět této daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrovaná a provozovaná v ČR. Podmínkou pro platbu silniční daně je to, že vozidla musí být používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice jsou předmětem silniční daně vždy. Poplatníkem silniční daně jsou tedy fyzické nebo právnické osoby, které jsou provozovateli vozidla registrovaného v České republice. Poplatníkem je také zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady zaměstnancům za používání vlastního osobního automobilu pro služební účely, pokud daňová povinnost nevznikla již jeho provozovateli. Daň z nemovitosti, pozemků a staveb Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí a složena z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Předmětem daně jsou pozemky a nemovitosti na území celé České republiky, které jsou zapsány v katastru nemovitostí (např. orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalé travní porosty, hospodářské lesy nebo rybníky sloužící k chovu ryb). Výjimkou tvoří stavební pozemky, který se vymezují odlišně od druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. V zákoně je uvedena řada pozemků od daně z nemovitosti osvobozených (např. pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody, pozemky určené pro veřejnou dopravu nebo pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě). Poplatníkem daně je vlastník pozemku, nájemce nebo pachtýř17 u pronajatého nebo propachtovaného pozemku. Uživatel pozemku je poplatníkem daně pouze v případě, že vlastník pozemku není znám.

17

nájemci aktivně obhospodařujícího předmět nájmu

31

Daň z nabytí nemovitých věcí Od roku 2014 je nová úprava daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Nově hovoříme o dani z nabytí nemovitých věci (č. 340/2013 Sb.). „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce vlastnického práva k nemovité věci, pokud jde o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, dále pak nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech.“18 Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je tedy úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (tzn. pozemky, stavby, částí inženýrských sítí nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky) nebo spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech.

2.1.1.2 Nepřímé daně Nepřímé daně tvoří zásadní podíl na plnění státního rozpočtu České republiky. Nepřímé daně dělíme na: 

daň z přidané hodnoty



spotřební daně z lihu, piva, vína, tabáku, paliv a maziv. Daň z přidané hodnoty je naprosto nejdůležitější nepřímou daní daňového systému

České republiky a zároveň také tou nejsložitější. Nepřímé daně jsou obsaženy ve výrobcích a službách, někdy je také označujeme jako daně skryté. Stát těmito daněmi může regulovat množství spotřeby u vybraných výrobků a to např. pomocí spotřebních daní. Daň z přidané hodnoty (DPH) DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb. tzv. Zákon o dani z přidané hodnoty. Jak už bylo uvedeno, DPH je nejdůležitější nepřímou daní našeho daňového systému a zároveň také tou

ČR. Zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. In: 2013. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-340 18

32

nejsložitější. DPH platíme všichni ve většině nakupovaného zboží tzn. poplatníkem DPH jsou vždy koneční spotřebitelé. Odvod daně z přidané hodnoty je ale na prodejcích zboží a služeb. „Předmětem daně z přidané hodnoty je: a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.“19

Tabulka 1 - Celostátní inkaso DPH v členění na finanční a celní úřady (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR - Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2013

Spotřební daně Spotřební daně řadíme mezi tzv. nepřímé daně, které jsou státem zaváděny za účelem regulace ceny určitých komodit na trhu nebo aby zvýšily příjmy státního rozpočtu. Spotřební daně mohou také sloužit jako prostředek ke snižování poptávky po škodlivém zboží (alkohol,

ČR. Zákon č. č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. In: 2004. Praha, 2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235 19

33

tabák). Spotřební daně v České republice tvoří většinou více jak polovinu ceny zdaněného zboží. Plátci daně jsou výrobci a provozovatelé tzv. daňových skladů. Poplatníky spotřebních daní jsou vždy kupující výrobků a služeb (tedy koneční spotřebitelé), neboť daň je již obsažena v ceně výrobku. Správu spotřebních daní v České republice provádějí od roku 2006 Celní úřady. „Spotřebními daněmi jsou: a) daň z minerálních olejů, b) daň z lihu, c) daň z piva, d) daň z vína a meziproduktů a e) daň z tabákových výrobků.“20

2.1.2 Pojistné sociálního zabezpečení Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se Zákonem České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Tento příjem tvoří více jak jednu třetinu příjmů státního rozpočtu viz. Graf č. 2 - Struktura celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2013.

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na:

20



nemocenské pojištění,



důchodové pojištění,



příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

ČR.

Zákon

č.

353/2003

Sb.

o

spotřebních

z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-353

34

daních.

In:

2003.

Praha,

2003.

Dostupné

Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je

celkový úhrn příjmů, které jsou

předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a zároveň které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění.

2.1.3 Clo Clo je jedním z dalších příjmů státního rozpočtu. Jde v podstatě o povinnou platbu stanovenou právním předpisem, která je vybírána Českou republikou (celní správou) při přechodu zboží přes celní hranici ČR. Charakterem odpovídá clo nepřímým daním, neboť se stejně tak jako např. DPH nebo spotřební daně, stává součástí ceny zboží. Clo je využíváno jako nástroj obchodní politiky státu, má fiskální původ21 a lze jej uplatňovat v závislosti na určitém druhu zboží a stejně tak na zemi původu zboží. Touto selekcí lze dosahovat požadované struktury dováženého i vyváženého zboží. Clo rozlišujeme podle směru pohybu zboží: 

dovozní clo – zboží je zatíženo clem při jeho dovozu ze zahraničí,



vývozní clo – jeho výskyt je jen výjimečný a má za úkol zatížit zboží domácího původu a zhoršit tak jeho konkurenceschopnost na zahraničních trzích, v tomto případě stát nemá zájem na vývoj tohoto zboží. Celá celní politika v České republice je upravena zákonem č. 13/1993 Sbírky tzv.

Celním zákonem. Poté co vstoupila České republiky do Evropské unie, byla některá ustanovení zákona úplně zrušena. O té doby celní zákon upravuje pouze některé právní vztahy z oblasti celnictví, pokud tyto vztahy už nejsou upraveny závaznými předpisy EU. Od 1. 5. 2004 byl převzatý celý harmonizovaný systém a také všechny sazby platné v EU. (Pavlásek, Kunešová 2007) Celní výnosy každé členské země EU jsou rozděleny mezi rozpočet Evropské unie a dále do veřejného rozpočtu daného členského státu. Každý členský stát Evropské unie odvádí

21

zabezpečuje státu určitý příjem do rozpočtu

35

do rozpočtu EU tři čtvrtiny z vybraných cel, pouze jedna čtvrtina z cel je příjmem státního rozpočtu.

2.1.4 Nedaňové a ostatní příjmy Kromě už uvedených daňových příjmů, pojistného a cel, jsou součástí příjmů státního rozpočtu nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Do těchto kategorií řadíme především příjmy z vlastní činnosti organizačních složek státu, příjmy z úroků, z prodeje investičního a neinvestičního majetku, různé pronájmy majetku, přijaté příspěvky, náhrady a také dotace z jiných veřejných rozpočtů a institucí. Nedaňové a ostatní příjmy činily v roce 2013 téměř 16 procent, v roce 2012 to bylo o tři procenta méně. Do nedaňových příjmů řadíme tyto příjmy státního rozpočtu: 

příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímých vztahem (příjmy z vlastní činnosti, odvody přebytků organizací s přímým vztahem, příjmy z pronájmu majetku, výnosy z finančního majetku a soudní poplatky),



přijaté sankční platby a vratky transferů (přijaté sankční platby, přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let),



příjmy z prodeje nekapitálového majetku,



přijaté splátky půjčených prostředků (splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů, splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně, splátky půjčených prostředků od zřízených a podobných subjektů, splátky půjčených prostředků ze zahraničí



kapitálové příjmy (příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy a příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku),



přijaté transfery (neinvestiční přijaté transfery a investiční přijaté transfery).

36

2.2 Výdaje státního rozpočtu Na výdaje státního rozpočtu je z hlediska veřejných financí nahlíženo jako na veřejné výdaje, které jsou výdaji veřejných rozpočtů a slouží k financování činností státu. Jde v podstatě o finanční toky, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizování tzv. fiskální politiky státu22 V rámci výdajů ze státního rozpočtu můžeme rozlišovat výdaje na dvě velké skupiny a to tzv. vládní výdaje a transfery. „Vládní výdaje mohou být podle svého účelu rozděleny na vládní výdaje spotřebního charakteru a vládní výdaje investičního charakteru. Jak spotřební, tak investiční vládní výdaje zahrnují prostředky sloužící k financování institucí i k financování projektů nebo programů. Tyto projekty a programy mohou být realizovány nejen státními a místními institucemi, ale také soukromými, ať už ziskovými či neziskovými organizacemi formou spolufinancování nebo veřejných zakázek. V důsledku vládních výdajů vzniká produkce statků a služeb. Použití veřejných výdajů na tyto účely převážně v rámci veřejného sektoru zabraňuje jejich využití v soukromém sektoru. Jiným slovy: náklady obětovaných příležitostí těchto veřejných výdajů spočívají i v ušlém výstupu ostatních sektorů ekonomiky. Jde v podstatě o nákupy vstupů do veřejného sektoru. „Transfery jsou specifickými veřejnými výdaji. Jde o veřejné prostředky, které jsou poskytovány s určitým cílem různým subjektům, ale nevzniká zde žádné protiplnění. Je to typický projev principu neekvivalence v rámci veřejných financí.“23 Výdaje státního rozpočtu můžeme členit podle vyhlášky č. 323/2002 Sb. z několika dalších hledisek: 

odpovědnostní třídění (kapitoly státního rozpočtu),



druhové třídění rozpočtové skladby,



odvětvové třídění rozpočtové skladby,



konsolidační třídění (záznamové jednotky),

Fiskální politika znamená ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-8073573-010. 22 23

37

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo obrany

38 Technologická agentura České republiky

Český úřad zeměměřický a katastrální

Grantová agentura České republiky

Akademie věd České republiky

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo kultury

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo financí

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo průmyslu a obchodu

podkladové třídění.

Ministerstvo zemědělství



Ministerstvo dopravy

prostorové třídění,

Ministerstvo vnitra

Státní dluh

Všeobecná pokladní správa

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy



Graf 3 – Přehled výdajů státního rozpočtu 2013 dle kapitol (v tis. Kč)

600 000 000

500 000 000

400 000 000

300 000 000

200 000 000

100 000 000

0 Výdajev tis. Kč

Výdajev tis. Kč

Zdroj dat: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu 2013. Zpracoval: autor.

2.2.1 Odpovědnostní třídění výdajů (kapitoly státního rozpočtu) Z hlediska třídění podle kapitol rozlišujeme aktuálně 42 kapitol výdajů státního rozpočtu. Kapitola 301 kancelář prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky využívá kapitoly 301 státního rozpočtu k zajištění a obstarávání provozu kanceláře, které jsou spojeny s výkonem pravomocí prezidenta republiky, protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Dále pak ze svěřeného rozpočtu vyplácí rentu a paušální náhrady bývalému prezidentu republiky. Pro rok 2015 jsou plánovány výdaje kanceláře prezidenta republiky v částce 389 mil. Kč. Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu z kapitoly 302 zajišťuje veškeré služby a servis pro výkon ústavní činností poslanců. Dále jsou z této kapitoly hrazeny veškeré protokolární povinnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Rozpočet kapitoly zahrnuje prostředky na financování poslaneckého sboru, provozu Kanceláře Poslanecké sněmovny, restauračního zařízení pro poslanecký sbor, školicích středisek a výdajů na rekonstrukci a modernizaci budov areálu Parlamentu. Pro rok 2015 jsou výdaje PS PČR plánovány ve výši 1.072 mil. Kč. Kapitola 303 Senát Parlamentu ČR Z kapitoly 303 Senát Parlamentu ČR jsou hrazeny a zajišťovány odborné, organizační a technické činnosti Senátu, jeho orgánů a představitelů. Dále jsou zajišťovány veškeré materiální podmínky pro činnost Senátu Parlamentu, jeho orgánů a představitelů, kanceláře Senátu a také správa a provoz sídla senátu tzn. Valdštejnského paláce, Kolovratského paláce a Malého Fürstenberského paláce. Kapitola 303 je pro rok 2015 rozpočtována v částce 521 mil. Kč. Kapitola 304 Úřad vlády České republiky Z kapitoly 304 jsou financovány úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti útvarů Vlády České republiky, jejich místopředsedů, vedoucího úřadu a činnosti sekretariátů rad a výborů vlády a všech dalších organizačních útvarů. Rozpočet pro rok 2015 pamatuje na kapitolu 304 ve výši 889 mil. Kč.

39

Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba V kapitole 305 jsou výdaje za zpravodajské služby Bezpečnostní a informační služby ČR. Výdaje jsou vyčleněny pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Pro rok 2015 jsou plánovány výdaje ve výši 1.207 mil. Kč. Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí Z kapitoly 306 je financována činnost ústředního orgánu (MZČR) a zahraniční služby, dále jsou financovány činnosti České rozvojové agentury a podřízených příspěvkových organizací Do výdajů MZV ČR jsou zahrnuty také příspěvky mezinárodním organizacím, platy zaměstnanců ministerstva, humanitární pomoci, podpora českého kulturního dědictví v zahraničí, cestovní doklady a další položky. V roce 2015 jsou plánovány výdaje ve výši 6.378 mil. Kč.

Kapitola 307 Ministerstvo obrany Z kapitoly 307 je financována činnost ústředního orgánu resp. činnosti Ministerstva obrany, Armády ČR, strategického zpravodajství, výkon státní správy v působnosti ministerstva, podpory Prezidenta ČR ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil, činnosti sportovního klubu MO ČR a rozvoj systému obrany ČR. Výdaje kapitoly 307 pro rok 2015 jsou vyčísleny v částce 43.783 mil. Kč. Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad Kapitola 308 národní bezpečnostní úřad zabezpečuje ochranu utajovaných informací, bezpečnostní způsobilost a kybernetickou bezpečnost. Výdaje na kapitolu 308 jsou v roce 2015 plánovány ve výši 326 mil. Kč. Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv Z kapitoly 309 jsou hrazeny veškeré výdaje spojené se zabezpečením plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv. Výdaj pro rok 2015 je plánován ve výši 112 mil. Kč. Kapitola 312 Ministerstvo financí Uvedená kapitola představuje výdaje za činnosti ústředního orgánu tzn. Ministerstva financí, činnosti daňové správy, celní orgány, správy majetku ve věci zastupování státu ve věcech majetkových a činnosti kanceláře finančního arbitra. Pro rok 2015 jsou rozpočtovány výdaje kapitoly ve výši 17.288 mil. Kč. 40

Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí Kapitola 313 obsahuje výdaje za důchodové pojištění, státní sociální podporu, pěstounskou péči, nemocenské pojištění, pomoc v hmotné nouzi, dávky osobám zdravotně postiženým, sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, péči dle zákona o sociálních službách, aktivní politiku zaměstnanosti, podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených a samozřejmě chod ústředního orgánu tzn. ministerstva. Částka výdajů pro rok 2015 je 533.282 mil. Kč.

Kapitola 314 Ministerstvo vnitra Výdaje v kapitole 314 představují činnosti ministerstva jako ústředního orgánu, výdaje na Policii ČR, Hasičský záchranný sboru a další činnosti MV ČR a ostatní organizačních složek státu. V rozpočtu 2015 představují výdaje kapitoly 314 částku 55.071 mil. Kč. Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí Výdaje kapitoly 315 představují činnost ústředního orgánu, ochranu přírody a krajin, technickou ochranu životního prostředí, ochranu klimatu a ovzduší a ostatní činnosti v životním prostředí. Pro rok 2015 jsou plánovány výdaje ve výši 9.412 mil. Kč Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj, resp. kapitola 317 obsahuje výdaj za činnost ústředního orgánu, podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu, horskou službu, výdaje na podporu bydlení, územní plánování a stavební řády a ostatní činnosti resortu. Částka připravená pro rok 2015 je ve výši 14.793 mil. Kč. Kapitola 321 Grantová agentura České republiky Z kapitoly 321 jsou hrazeny výdaje na chod Kanceláře grantové agentury České republiky a výdaje ve formě dotací jiným subjektům. Plánované výdaje kapitoly 321 jsou pro rok 2015 3.683 mil. Kč. Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu Z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu jsou hrazeny činnosti ústředního orgánu, podpora podnikání, zahlazování následků hornické činnosti a dotace na obnovitelné zdroje energie. Výdaje pro rok 2015 jsou předpokládány ve výši 38.725 mil. Kč.

41

Kapitola 327 Ministerstvo dopravy Kapitola 327 představuje výdaje na činnosti chodu ústředního orgánu, výdaje na drážní a kombinovanou dopravu, pozemní komunikace, dotace pro státní fond dopravní infrastruktury a ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu. Celkové výdaje kapitoly 327 jsou pro rok 2015 ve výši 35.741 mil. Kč. Kapitola 328 Český telekomunikační úřad Výdaje z kapitoly Českého telekomunikačního úřadu jsou spojené s vlastním zabezpečením plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu. Pro rok 2015 jsou vyčísleny ve výši 770 mil. Kč. Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství Výdaji kapitoly 329 jsou činnosti ústředního orgánu, podpora agropotravinářského komplexu, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, podpora lesního a vodního hospodářství, podpora neziskovým organizacím a výdaje na státní politiku resortu inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost resortu. V roce 2015 jsou ve státním rozpočtu plánovány výdaje na uvedenou kapitolu ve výši 53.755 mil. Kč. Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Kapitola MŠMT představuje výdaje v podobě podpory vědy a výzkumu, vysokých škol, regionálního školství a přímo řízených organizací, podpory činností v oblasti mládeže, sportu, výdaje na programy spolufinancování Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů, mimo výzkum, vývoj a inovace, plus výdaje na činnost ústředního orgánu. Pro kapitolu 333 je v rozpočtu pro rok 2015 připraveno 135.905 mil. Kč.

Kapitola 334 Ministerstvo kultury V kapitole 334 je počítáno s výdaji na činnosti ústředního orgánu, výdaje na výzkum, vývoj a inovace, výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Dále výdaje na příspěvkové organizace ministerstva, kulturní služby, podporu živého umění, záchranu a obnovu kulturních památek, podporu kultury národnostních menšin, podporu rozvoje a obnovu materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení a výdaje na Státní fond kinematografie. Ministerstvo kultury má pro rok 2015 plánované výdaje ve výši 10.890 mil. Kč.

42

Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví Tato kapitola počítá s výdaji na činnost ústředního orgánu, výdaji na výzkum a vývoj ve zdravotnictví, ústavní péči, zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví, zdravotnické programy a ostatní činnosti ve zdravotnictví. Pro rok 2015 jsou plánované výdaje ve výši 6.801 mil. Kč

Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti ve své kapitole 336 počítá s výdaji na činnost ústředního orgánu, výdaji na justici a výdaje na vězeňskou službu. Celkové výdaje pro rok 2015 jsou stanoveny na 23.393 mil. Kč. Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 149 mil. Kč. Kapitola 344 Úřad průmyslového vlastnictví Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 168 mil. Kč. Kapitola 345 Český statistický úřad Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 929 mil. Kč. Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 2.828 mil. Kč. Kapitola 348 Český báňský úřad Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 137 mil. Kč. Kapitola 349 Energetický regulační úřad Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 238 mil. Kč. 43

Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 237 mil. Kč. Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu a výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 163 mil. Kč. Kapitola 358 Ústavní soud Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů Ústavního soudu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 180 mil. Kč. Kapitola 361 Akademie věd České republiky Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů akademie věd, infrastrukturu výzkumu a programy výzkumu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 4.522 mil. Kč. Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů rady. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 55 mil. Kč. Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů správy státních hmotných rezerv, civilní připravenost na krizové stavy a zabezpečení potřeb ozbrojených sil. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 2.247 mil. Kč. Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 361 mil. Kč. Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu a výdaje na sociální dávky. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 268 mil. Kč.

44

Kapitola 377 Technologická agentura České republiky Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu a výdaje na dotace jiným subjektům. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 2.865 mil. Kč. Kapitola 381 Nejvyšší kontrolní úřad Výdaje na tuto kapitolu představují zabezpečení plnění úkolů úřadu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 518 mil. Kč. Kapitola 396 Státní dluh Výdaje na tuto kapitolu představují obsluhu státního dluhu. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 64.466 mil. Kč. Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv Výdaje na tuto kapitolu představují transfery do jiných kapitol, výdaje na financování nakládání s radioaktivním odpady a ostatní výdaje. Rozpočtovaná částka pro rok 2015 je ve výši 1.814 mil. Kč. Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa Kapitola 398 představuje výdaje v podobě vládních rozpočtových rezerv, rezerv na řešení krizových situací, na mimořádné výdaje státu, výdaje na stavební spoření, podporu exportu, spinální výdaje, finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, obcí, hl. města Prahy, prostředky pro územní samosprávné celky, transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, odvody do rozpočtu Evropské unie, prostředky na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu a výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů. Pro rok 2015 jsou plánované výdaje pro kapitolu 398 ve výši 142 121 mil. Kč.24; 25;26

Česká republika. Struktura příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví. In: 2102. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2012. 24

25

Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2014. Praha, 2014. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz 26

Vlastní úprava a doplnění popisu kapitol státního rozpočtu

45

2.2.2 Druhové třídění výdajů dle rozpočtové skladby Z hlediska druhového třídění dle rozpočtové skladby27 jsou výdaje rozčleněny na tři třídy, dvacet tzv. seskupení položek, které vždy obsahují několik desítek podseskupení položek a řádově desítky položek s uvedením názvu a náplně položky.

„Třída 5 – běžné výdaje: -

platy a podobné a související výdaje,

-

neinvestiční nákupy a související výdaje,

-

neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím,

-

neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům,

-

neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy subjektu,

-

neinvestiční transfery obyvatelstvu,

-

neinvestiční transfery do zahraničí,

-

neinvestiční půjčené prostředky,

-

neinvestiční převody Národnímu fondu,

-

ostatní neinvestiční výdaje.

Třída 6 – kapitálové výdaje: -

investiční nákupy a související výdaje,

-

nákup akcií a majetkových podílů,

-

investiční transfery,

-

investiční půjčené prostředky,

-

investiční prostředky Národnímu fondu,

-

ostatní kapitálové výdaje.

Třída 8 – financování: -

financování z tuzemska,

-

financování ze zahraničí,

ČR. Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě. In: 2002. Praha, 2002. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-323 27

46

-

pohyby na účtech pro financování nepatřící na jiné financující položky

-

aktivní financování z jaderného a důchodového účtu,

-

opravné položky k peněžním operacím.28

Tabulka 2 - Výdaje státního rozpočtu v druhovém členění v mil. Kč Ukazatel

Rok 2012

Výdaje celkem

Rok 2013

1 152 387

1 173 128

1 038 764

1 070 813

90 454

92 375

Neinvestiční nákupy a související výdaje

112 907

114 392

Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům

50 713

51 502

Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu

249 255

264 002

Neinvestiční transfery obyvatelstvu

493 997

503 142

Neinvestiční transfery do zahraničí

37 957

41 115

Neinvestiční půjčené prostředky

-

Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

Neinvestiční převody Národnímu fondu

53

20

3 428

1 659

113 623

102 315

13 904

12 117

Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje Investiční nákupy a související výdaje

2 605

Nákup akcií a majetkových podílů

213

3 345

Investiční transfery

99 295

86 524

Investiční půjčené prostředky

-

-

Investiční převody Národnímu fondu

-

-

Ostatní kapitálové výdaje

211

329

Zdroj dat: Český statistický úřad – Statistická ročenka české republiky 2014. Zpracoval autor.

Česká republika. Struktura příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví. In: 2102. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2012. 28

47

2.2.3 Odvětvové třídění rozpočtové skladby výdajů Z hlediska odvětvového se třídí výdaje podle jednotlivých odvětví. Odvětvím se rozumí druh činnosti za které se výdaje vynakládají, popřípadě jemuž jsou finanční prostředky poskytnuty za účelem podpory. Odvětvové třídění je rozděleno do šesti tříd, dvaceti sedmi oddílů a dále pak do pododdílů a paragrafů. „Skupina 1 – zemědělství a lesní hospodářství: -

zemědělství a lesní hospodářství.

Skupina 2 – průmyslová a ostatní odvětví: -

průmysl, stavebnictví, obchody a služby,

-

doprava,

-

vodní hospodářství,

-

spoje,

-

všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce.

Skupina 3 – služby pro obyvatelstvo: -

vzdělávání,

-

kultura, církve a sdělovací prostředky,

-

tělovýchova a zájmová činnost,

-

zdravotnictví,

-

bydlení, komunální služby a územní rozvoj,

-

ochrana životního prostředí,

-

ostatní výzkum a vývoj,

-

ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo.

Skupina 4 – sociální věci a politika zaměstnanosti: -

dávky a podpory v sociálním zabezpečení,

-

politika zaměstnanosti,

-

sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti.

48

Tabulka 3 - Výdaje státního rozpočtu dle odvětvového třídění rozpočtové skladby v mil. Kč Ukazatel

Rok 2012

Výdaje celkem

Rok 2013

377 322

379 409

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

1 906

1 836

Průmysl, stavebnictví, obchod a služby

3 261

2 986

Doprava

77 706

76 345

Vodní hospodářství

20 110

18 310

35

37

282

306

Spoje Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce Vzdělávání a školské služby

113 286

114 238

Kultura, církve a sdělovací prostředky

16 440

16 678

Tělovýchova a zájmová činnost

12 076

12 402

Zdravotnictví

10 358

10 044

Bydlení, komunální služby a územní rozvoj

27 787

28 067

Ochrana životního prostředí

18 803

19 610

Ostatní výzkum a vývoj

150

198

Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo

28

77

Dávky a podpory v sociálním zabezpečení

32

2

Politika zaměstnanosti

94

160

11 893

11 198

Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti Obrana

0

0

317

1 216

5 586

5 516

0

0

1 854

2 428

46 254

47 814

235

330

Finanční operace

6 782

7 650

Ostatní činnosti

2 048

1 961

Civilní připravenost na krizové stavy Bezpečnost a veřejný pořádek Právní ochrana Požární ochrana a integrovaný záchranný systém Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany Jiné veřejné služby a činnosti

Zdroj dat: Český statistický úřad – Statistická ročenka české republiky 2014. Zpracoval autor.

Skupina 5 – bezpečnost státu a právní ochrana: -

ochrana,

-

civilní připravenost na krizové stavy,

-

bezpečnost a veřejný pořádek,

-

právní ochrana,

-

požární ochrana a integrovaný záchranný systém. 49

Skupina 6 – všeobecná veřejná správa a služby: -

státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany,

-

jiné veřejné služby a činnosti,

-

finanční operace,

-

ostatní činnosti.“29

2.2.4 Konsolidační, podkladové a prostorové třídění výdajů Konsolidační třídění výdajů Při třídění výdajů z hlediska konsolidačního se výdaje třídí na tzv. záznamové jednotky. Záznamové jednotky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. a jsou to třímístná čísla (viz. níže) Záznamové jednotky dle vyhlášky Ministerstva financí ČR: 023 – převody uvnitř peněžního fondu – především uvnitř státního rozpočtu , 024 – transfery přijaté z územní jiného okresu, 025 – splátky půjčených prostředků přijatých územní jiného okresu, 026 – transfery poskytnuté na území jiného okresu, 027 – půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu, 028 – transfery přijaté z území jiného kraje, 029 – splátky půjčených prostředků přijaté z území jiného kraje, 035 – transfery poskytnuté na území jiného kraje, 036 – půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje. Podkladové třídění výdajů Při třídění výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se výdaje třídí na tvz. podkladové jednotky. Podkladové jednotky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. Ministerstva financí ČR.

Česká republika. Struktura příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví. In: 2102. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2012. 29

50

Pokladové jednotky: Podkladová jednotka 1 – základní rozpočet. Podkladová jednotka 2 – posílení rozpočtu rezervním fondem. Podkladová jednotka 3 – posílení rozpočtu ostatními mimorozpočtovými a podobnými prostředky. Podkladová jednotka 4 – výdaje kryté nároky. Podkladová jednotka 5 – výdaje nad rozpočet podle zvláštních zákonů. Prostorové třídění výdajů Pro třídění výdajů z hlediska jejich prostorového původu se výdaje třídí na tzv. prostorové jednotky. Tyto prostorové jednotky jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 323/2002 Sb. Prostorová jednotka 1 – výdaje z tuzemských zdrojů (výdaje státního rozpočtu jiné než ty, které se zatřiďují na prostorovou jednotku 5). Prostorová jednotka 5 – výdaje ze zahraničních zdrojů (výdaje kryté příjmy z rozpočtu Evropské unie, národního fondu a od Organizace Severoatlantické smlouvy).

51

3. Analýza příjmů a výdajů státního rozpočtu v souvislosti s ekonomickým vývojem ČR V této kapitole je chronologicky shrnutý vývoj příjmů státních rozpočtů České republiky a vývoj výdajů státních rozpočtů, od vzniku samostatné České republiky až po rok 2013. V kapitole jsou dále popsány změny příjmů a výdajů státních rozpočtu v období 1993-2013, přebytky a deficity státních rozpočtů v témže období, vysvětluje a zobrazuje vývoj státního dluhu a v neposlední řadě analyzuje příjmy a výdaje státního rozpočtu v období 2004-2013 z hlediska deseti nejvýznamnějších příjmových kapitol a deseti nejvýznamnějších výdajový kapitol státních rozpočtů.

3.1 Příjmy státního rozpočtu v letech 1993 – 2013 Příjmy státního rozpočtu 1993 V roce 1992, tedy těsně před vznikem samostatného státu, byl tehdy ještě Českou národní radou schválen státní rozpočet České republiky pro rok 1993. Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 byly stanoveny na částku 342 200 mil Kčs, skutečné příjmy dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1993 byly ve výši 358 000 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 1994 V roce 1993 se nově zvolený Parlament České republiky usnesl na rozpočtu pro rok 1994 a příjmová stránka rozpočtu byla pro následující rok schválena ve výši 381 800 mil. Kč. Skutečné příjmy dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1994 představovaly částku 390 500 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 1995 Prosinec roku 1994 předznamenal vyšší příjmy státního rozpočtu a proto byl pro následující rok schválen zákonem o státním rozpočtu pro rok 1995 příjem ve výši 411 700 mil. Kč. Skutečné příjmy dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1994 představovaly částku 440 000 mil. Kč a již potřetí skutečný výběr do státní pokladny předčil očekávání v podobě plánovaného rozpočtu. 52

Příjmy státního rozpočtu 1996 Pro rok 1996 byla schválena příjmová stránka státního rozpočtu ve výši 497 600 mil. Kč. Skutečné příjmy roce 1996 dosáhly „pouze“ 482 800 mil Kč. V roce 1996 byl poprvé v rámci samostatné České republiky zaznamená nižší výběr do státního rozpočtu, nežli byl plánován v zákoně o státním rozpočtu pro daný rok. Příjmy státního rozpočtu 1997 Rok 1997 měl dle schváleného zákona o státním rozpočtu pro rok 1997 přinést do státní poklady příjmy ve výši 519 600 mil. Kč. Skutečně však byl nižší a proto v závěrečném účtu za rok 1997 byla schválena skutečná částka příjmů ve výši 509 000 mil. Kč. Rok po sobě jdoucí byly očekávané příjmy vyšší nežli skutečné dle státního závěrečného účtu. Příjmy státního rozpočtu 1998 Pro rok 1998 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky příjmovou stránku státního rozpočtu ve výši 547 200 mil. Kč a opět a byl skutečný výběr nižší a proto parlament schválil příjmovou stránku státního závěrečného účtu za rok 1998 ve výši 537 400 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 1999 V roce 1998 připravilo Ministerstvo financí České republiky vládní návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 1999 a Poslanecká sněmovna schválila plánované příjmy státního rozpočtu ve výši 574 100 mil. Kč. Skutečné příjmy roce 1999 však dosáhly opět nižší skutečnosti nežli bylo plánováno a proto schválený státní závěrečný účet zobrazoval skutečnou příjmovou stránku ve výši 567 300 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2000 V roce 1999 schválil Parlament České republiky zákon o státním rozpočtu pro rok 2000 s příjmovou stránkou ve výši 592 100 mil. Kč. Skutečné příjmy v roce 2000 byly 586 200 mil. Kč.

Příjmy státního rozpočtu 2001 Pro rok byly plánované příjmy státního rozpočtu ve výši 636 200 mil. Kč a skutečná výše příjmů v témže roce byla velmi dobře rozpočtována, neboť dle schváleného státního 53

závěrečného účtu byly příjmy přesně o 10 000 mil. Kč nižší nežli předpokládané, a skončili tak na částce 626 200 mil. Kč Příjmy státního rozpočtu 2002 V roce 2002 byly rozpočtovány příjmy ve výš 690 400 mil. Kč. Dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2002 byly skutečné příjmy státního rozpočtu ve výši 705.000 mil. Kč, což předčilo rozpočtované očekávání. Příjmy státního rozpočtu 2003 Rok 2003 pokračoval v trendu nižšího očekávání příjmu, nežli byl skutečný příjem státního rozpočtu. Očekávané příjmy byly ve výši 684 000 Kč a skutečné příjmy státního rozpočtu schválené v závěrečném účtu byly 699 600 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2004 V roce 2003 schválila vláda a poté i Parlament České republiky státní rozpočet, kde příjmová stránka byla vyčíslena částkou 754 000 mil. Kč. Při schvalování státního závěrečného účtu ČR za rok 2004 byly skutečné příjmy ve výši 769 300 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2005 Pro rok 2005 byl státní rozpočet schválen s příjmovou stránkou ve výši 824 800 mil. Kč. Skutečné příjmy pro rok 2005 dle schváleného státního závěrečného účtu za daný rok byly ve výši 866 500 mil., což představovalo o 41 700 mil. Kč vyšší příjem nežli byl vládou předpokládán. Příjmy státního rozpočtu 2006 V roce 2005 schválil Parlament České republiky Zákon o státním rozpočtu pro rok 2006 ve výši 889 400 mil. Kč. Opět byly skutečné příjmy státního rozpočtu za rok 2006 vyšší nežli předpokládané a to ve výši 923 100 mil. Kč, což představovalo navýšení skutečných příjmů o 33 700 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2007 Pro rok 2007 bylo v zákoně o státním rozpočtu predikováno s příjmovou stránkou ve výši 949 500 mil. Kč. Poprvé v roce 2007 překonal skutečný příjem státního rozpočtu bilion Kč. Skutečný příjem tedy v roce 2007 dle státního závěrečného účtu byl 1 025 900 mil. Kč. 54

Příjmy státního rozpočtu 2008 V roce 2008 byl rozpočtovaný příjem dle zákona o státním rozpočtu ve výši 1 036 500 mil. Kč, avšak skutečný příjem dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2008 byla příjmová stránka státního rozpočtu naplněna částkou 1 064 000 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2009 Rok 2009 byl co se týče očekávaných příjmů ve výši 1 098 200 mil. Kč, avšak skutečná částka příjmů dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2009 byla 974 600 mil. Kč, kde rozdíl mezi očekávanými příjmy a skutečnými příjmy byl poměrně vysoký, a to 123 600 mil. Kč, tzn. že skutečný příjem státního rozpočtu byl o 123,6 miliard Kč nižší nežli vláda plánovala. Příjmy státního rozpočtu 2010 V roce 2009 Vláda České republiky predikovala v Zákoně o státním rozpočtu pro rok 2010 příjmy ve výši 1 022 200 mil. Kč, což představovalo v podstatě nižší předpokládané příjmy oproti roku předcházejícímu o 76 000 mil. Kč. Skutečnost však byla ještě mnohem horší a příjmy státního rozpočtu v roce 2010 poklesly na hranici bilionu Kč, resp. dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2010 byly příjmy 1 000 400 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2011 Pro rok 2011 vláda, potažmo Parlament České republiky, schválila příjmy státního rozpočtu ve výši 1 055 700 mil. Kč. Skutečná hodnota příjmů dle schváleného závěrečného účtu byla 1 012 800 mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2012 V roce 2012 byly dle zákona o státním rozpočtu na daný rok, schváleny příjmy státního rozpočtu ve výši 1 084 700 mil. Kč. Skutečná výše příjmů za rok 2012 byla schválena ve výši 1 051 400 Kč mil. Kč. Příjmy státního rozpočtu 2013 Poslední sledovaný rok 2013 byl, co se týče příjmů státního rozpočtu predikován vládou ve výši 1 076 400 mil. Kč. Skutečný příjem státního rozpočtu za rok 2013 dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2013 byl ve výši 1 091 900 mil. Kč.

55

Graf 4 – Příjmy státního rozpočtu dle ZSR30 a SZÚ31 v letech 1993-2013 1200

Příjmy v miliardách Kč

1000 800 Příjmy dle ZSR

600

Příjmy dle SZÚ 400 200

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

Zdroj dat: Zákony o státním rozpočtu 1993-2013; Zákony o státním závěrečném účtu 1993-2013 Zpracoval: autor

Níže je provedena elementární statistická analýza (Cyhelský, Kahounová, Hindls; 2001) očekávaných příjmů státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013. Pro elementární statistickou analýzu bude nejprve nutné definovat její jednotlivé komponenty. První diference (1) charakterizuje, o kolik měrných jednotek klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele:

1 t

 yt  yt 1

(1)

Druhá diference (2) uvádí, o kolik jednotek klesla nebo vzrostla hodnota první diference.

2 t 1 t 1 t 1

(2)

Koeficient růstu (3) charakterizuje, kolikrát klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele.

y kt  t yt 1 30 31

Zákon o státním rozpočtu Zákon o státním závěrečném účtu

56

(3)

Tempo růstu (4) charakterizuje procentní vyjádření hodnoty koeficientu růstu.

Tyt  kt 100

(4)

Tempo přírůstku (5) uvádí, o kolik procent vzrostla nebo klesla hodnota ukazatele.

 yt  Tyt  100

(5)

Tabulka 4 - Elementární statistická analýza očekávaných příjmů státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013.

1993

Plánované příjmy státního rozpočtu (v mil. Kč) 342 200

1994 1995 1996 1997 1998 1999

381 800 411 700 497 600 519 600 547 200 574 100

39600 29900 85900 22000 27600 26900

x -9700 56000 -63900 5600 -700

1,116 1,078 1,209 1,044 1,053 1,049

111,572 107,831 120,865 104,421 105,312 104,916

11,572 7,831 20,865 4,421 5,312 4,916

2000 2001 2002 2003 2004 2005

592 100 636 200 690 400 684 000 754 000 824 800

18000 44100 54200 -6400 70000 70800

-8900 26100 10100 -60600 76400 800

1,031 1,074 1,085 0,991 1,102 1,094

103,135 107,448 108,519 99,073 110,234 109,39

3,135 7,448 8,519 -0,927 10,234 9,39

2006 2007 2008 2009 2010 2011

889 400 949 500 1 036 500 1 098 200 1 022 200 1 055 700

64600 60100 87000 61700 -76000 33500

-6200 -4500 26900 -25300 -137700 109500

1,078 1,068 1,092 1,06 0,931 1,033

107,832 106,757 109,163 105,953 93,08 103,277

7,832 6,757 9,163 5,953 -6,92 3,277

2012 2013

1 084 700 1 076 400

29000 -8300

-4500 -37300

1,027 0,992

102,747 99,235

2,747 -0,765

Rok

1Δt

2Δt

kt

Tyt

δyt

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

x

x

x

x

x

Zdroj dat: Zákony o státních rozpočtech 1993-2013 Zpracoval: autor

57

3.2 Výdaje státního rozpočtu v letech 1993 – 2013 Výdaje státního rozpočtu 1993 V prosince roku 1992, několik málo týdnů před vznikem samostatného českého státu, byl, tehdy ještě Českou národní radou, schválen státní rozpočet České republiky pro rok 1993. Celkové výdaje státního rozpočtu České republiky na rok 1993 byly stanoveny částkou 342 200 mil Kčs, skutečné výdaje dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1993 byly ve výši 356 900 mil. Kč. Plánované výdaje tak byly překročeny skutečnými výdaji o 14 700 mil. Kč, avšak skutečný výběr byl také vyšší oproti předpokládanému příjmu a tak stát hospodařil s přebytkem. Výdaje státního rozpočtu 1994 V roce 1993 se nově zvolený Parlament České republiky usnesl na rozpočtu pro rok 1994 a jeho výdajová stránka byla pro následující rok schválena ve výši 385 300 mil. Kč. Skutečné výdaje dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1994 byly nižší o 5 200 mil. Kč, představovaly tak částku 380 100 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 1995 V prosinci roku 1994 byly výdaje státního rozpočtu pro následující rok schváleny zákonem o státním rozpočtu pro rok 1995 ve výši 437 000 mil. Kč. Skutečné výdaje dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 1995 představovaly částku 432 700 mil. Kč a již po třetí a naposledy v historii ČR byl výdaje nižší v porovnání s příjmy. Výdaje státního rozpočtu 1996 Pro rok 1996 byla schválena výdajová stránka státního rozpočtu ve výši 497 600 mil. Kč. Skutečné výdaje v roce 1996 dosáhly „pouze“ 484 400 mil Kč. Výdaje státního rozpočtu 1997 Pro rok 1997 měly být dle schváleného zákona o státním rozpočtu pro rok 1997 výdaje ze státní pokladny na provoz státu ve výši 519 600 mil. Kč. Skutečně však byly vyšší a proto v závěrečném účtu za rok 1997 byla schválena skutečné částka výdajů ve výši 524 700 mil. Kč.

58

Výdaje státního rozpočtu 1998 Pro rok 1998 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky výdajovou stránku státního rozpočtu ve výši 547 200 mil. Kč. Skutečné výdaje byly vyšší a proto parlament schválil výdajovou stránku státního závěrečného účtu za rok 1998 ve výši 566 700 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 1999 V roce 1998 připravilo Ministerstvo financí České republiky vládní návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 1999 a Poslanecká sněmovna schválila plánované výdaje státního rozpočtu ve výši 605 100 mil. Kč. Skutečné výdaje roce 1999 však dosáhly nižší skutečnosti nežli bylo plánováno a proto schválený státní závěrečný účet zobrazoval skutečnou výdajovou stránku ve výši 596 900 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2000 V roce 1999 schválil Parlament České republiky zákon o státním rozpočtu pro rok 2000 s výdajovou stránkou ve výši 627 300 mil. Kč. Skutečné výdaje v roce 2000 byly opět vyšší nežli předpokládané dle Zákona o státní rozpočtu, činily tedy 632 200 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2001 Pro rok byly plánované výdaje státního rozpočtu ve výši 685 200 mil. Kč a skutečná výše výdajů v témže roce byla opět překročena proti plánu, neboť dle schváleného státního závěrečného účtu byly výdaje 693 900 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2002 V roce 2002 byly rozpočtovány výdaje ve výši 736 600 mil. Kč. Dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2002 byly skutečné výdaje státního rozpočtu ve výši 750 700 mil. Kč, což opět překročilo rozpočtované očekávání. Výdaje státního rozpočtu 2003 Rok 2003 pokračoval v trendu nižšího očekávání výdajů, nežli byly skutečné výdaje státního rozpočtu. Očekávané výdaje byly ve výši 795 300 Kč a skutečné výdaje státního rozpočtu schválené v závěrečném účtu byly 808 700 mil. Kč.

59

Výdaje státního rozpočtu 2004 V roce 2003 schválila vláda a poté i Parlament České republiky státní rozpočet, kde byla výdajová stránka rozpočtu vyčíslena částkou 869 000 mil. Kč. Při schvalování státního závěrečného účtu ČR za rok 2004 byly skutečné výdaje nižší a činily 862 900 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2005 Pro rok 2005 byl státní rozpočet schválen s výdajovou stránkou ve výši 908 400 mil. Kč. Skutečné výdaje pro rok 2005 dle schváleného státního závěrečného účtu za daný rok byly ve výši 922 900 mil., což představovalo o 14 500 mil. Kč vyšší výdaje nežli byly vládou předpokládány. Výdaje státního rozpočtu 2006 V roce 2005 schválil Parlament České republiky Zákon o stáním rozpočtu pro rok 2006 ve výši 973 100 mil. Kč. Opět byly skutečné výdaje státního rozpočtu za rok 2006 vyšší nežli předpokládané, a to ve výši 1 020 600 mil. Kč, což představovalo navýšení skutečných výdajů o 47 500 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2007 Pro rok 2007 byla v zákoně o státním rozpočtu predikována s výdajová stránka ve výši 1 040 800 mil. Kč. Skutečné výdaje v roce 2007 dle státního závěrečného účtu byl 1 092 300 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2008 V roce 2008 byl rozpočtovány výdaje dle zákona o státním rozpočtu ve výši 1 107 300 mil. Kč a skutečné výdaje dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2008 byly 1 083 900 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2009 Rok 2009 byl co se týče očekávaných výdajů ve výši 1 166 200 mil. Kč a skutečná částka výdajů dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2009 byla 1 167 000 mil. Kč. Rozdíl mezi očekávanými výdaji a skutečnými výdaji byl tedy 800 mil. Kč.

60

Výdaje státního rozpočtu 2010 V roce 2009 Vláda České republiky predikovala v Zákoně o státním rozpočtu pro rok 2010 výdaje ve výši 1 184 900 mil. Kč, což představovalo v podstatě velmi podobné předpokládané výdaje s rokem předcházejícím. Skutečnost však byla o něco málo příznivější a tak výdaje státního rozpočtu v roce 2010 dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2010 byly 1 156 800 mil. Kč. Rozdíl očekávaných a skutečných výdajů tak byl 28 100 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2011 Pro rok 2011 vláda, potažmo Parlament České republiky schválil výdaje ve výši 1 190 700 mil. Kč. Skutečná vynaložené výdaje na fungování celého státu byly podle schváleného závěrečného účtu ve výši 1 155 500 mil. Kč. Rozdíl očekávaných výdajů oproti skutečným výdajům v roce 2011 byl vyšší o 35 200 mil. Kč. Výdaje státního rozpočtu 2012 V roce 2011 byly dle zákona o státním rozpočtu na daný rok, schváleny výdaje státního rozpočtu ve výši 1 189 700 mil. Kč. Skutečná výše výdajů za rok 2012 byla ve státním závěrečném účtu schválena ve výši 1 152 400 Kč mil. Kč. Na rozdíl od roku předcházejícího byly výdaje predikovány vyšší nežli byly skutečně. Rozdíl očekávaných výdajů od skutečně vynaložených byl nižší a to ve výši 37 300 mil. Kč Výdaje státního rozpočtu 2013 Poslední sledovaný rok 2013 byl co se týče výdajů státního rozpočtu predikován vládou ve výši 1 176 400 mil. Kč. Skutečné výdaje státního rozpočtu za rok 2013 dle schváleného státního závěrečného účtu za rok 2013 byly ve výši 1 173 100 mil. Kč.

61

Graf 5 – Výdaje státního rozpočtu dle ZSR32 a SZÚ33 v letech 1993-2013

Výdaje státního rozpočtu 1993-2013 1400

Výdaje v miliardách Kč

1200 1000 Výdaje dle ZSR

800

Výdaje dle SZÚ

600 400 200

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

Zdroj dat: Zákony o státním rozpočtu 1993-2013; Zákony o státním závěrečném účtu 1993-2013 Zpracoval: autor

Níže je opět provedena elementární statistická analýza (Cyhelský, Kahounová, Hindls; 2001) pro očekávané výdaje státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013. Pro tuto elementární statistickou analýzu je nutné definovat její jednotlivé komponenty. První diference (1) charakterizuje, o kolik měrných jednotek klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele:

1 t

 yt  yt 1

(1)

Druhá diference (2) uvádí, o kolik jednotek klesla nebo vzrostla hodnota první diference.

2 t 1 t 1 t 1

(2)

Koeficient růstu (3) charakterizuje, kolikrát klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele.

y kt  t yt 1 32 33

Zákon o státním rozpočtu Zákon o státním závěrečném účtu

62

(3)

Tempo růstu (4) charakterizuje procentní vyjádření hodnoty koeficientu růstu.

Tyt  kt 100

(4)

Tempo přírůstku (5) uvádí, o kolik procent vzrostla nebo klesla hodnota ukazatele.

 yt  Tyt  100

(5)

Tabulka 5 - Elementární statistická analýza očekávaných výdajů státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013

Rok

Plánované výdaje státního rozpočtu (v mil. Kč)

1Δt

2Δt

kt

Tyt

δyt

(1)

(2)

(3)

(5)

(6)

1993

342 200

x

x

x

x

x

1994

381 800

39600

x

1,116

111,572

11,572

1995

411 700

29900

-9700

1,078

107,831

7,831

1996

497 600

85900

56000

1,209

120,865

20,865

1997

519 600

22000

-63900

1,044

104,421

4,421

1998

547 200

27600

5600

1,053

105,312

5,312

1999

605 100

57900

30300

1,106

110,581

10,581

2000

627 300

22200

-35700

1,037

103,669

3,669

2001

685 200

57900

35700

1,092

109,230

9,230

2002

736 600

51400

-6500

1,075

107,501

7,501

2003

795 300

58700

7300

1,080

107,969

7,969

2004

86 000

-709300

-768000

0,108

10,814

-89,186

2005

908 400

822400

1531700

10,563

1056,279

956,279

2006

973 100

64700

-757700

1,071

107,122

7,122

2007

1 040 800

67700

3000

1,070

106,957

6,957

2008

1 107 300

66500

-1200

1,064

106,389

6,389

2009

1 166 200

58900

-7600

1,053

105,319

5,319

2010

1 184 900

18700

-40200

1,016

101,603

1,603

2011

1 190 700

5800

-12900

1,005

100,489

0,489

2012

1 189 700

-1000

-6800

0,999

99,916

-0,084

2013

1 176 400

-13300

-12300

0,989

98,882

-1,118

Zdroj dat: Zákony o státních rozpočtech 1993-2013 Zpracoval autor

63

3.3 Hospodaření státu v letech 1993 – 2013 Od počátku vzniku samostatné České republiky byly plánovány a také realizovány státní rozpočty jako vyrovnané. Vyrovnané rozpočty byly schvalovány v letech 1993-1998, skutečné příjmy a výdaje však byly dle později schválených státních závěrečných účtů odlišné. Od roku 1998 až do sledovaného roku 2013 byly už všechny státní rozpočty plánovány jako schodkové. Přebytkové rozpočty 1993-1995 Při vzniku samostatné České republiky byl Federálním shromážděním schválen státní rozpočet jako vyrovnaný34. Skutečnost však byla dle státního závěrečného účtu pozitivnější, neboť rozpočet vykazoval přebytek ve výši 1 100 mil. Kč. Následující rok 1994 byl opět plánován dle Zákona o státním rozpočtu na rok 1994 jako vyrovnaný. Skutečnost byla opět dle státního závěrečného účtu pozitivní, ministerstvo financí za rok 1994 hospodařilo s poměrně vysokým přebytkem ve výši 10 400 mil. Kč. V roce 1995 byl opět predikován vyrovnaný rozpočet a stát nakonec dle schváleného státního závěrečného účtu, hospodařil s přebytkem ve výši 7 300 mil. Kč. Deficitní rozpočty 1996-2013 Od roku 1996 do roku 1998 schvalovala vždy Poslanecká sněmovna ČR zákony o státních rozpočtech jako vyrovnané, navazovala tak na předchozí tři roky, kdy byly plánovány příjmy státního rozpočtu stejně vysoké jako výdaje. Zlom přišel právě v roce 1996, kdy skutečné výdaje byly vyšší nežli skutečné příjmy a tak byl poprvé v historii samostatného českého státu vykázán deficitní státního rozpočtu ve výši 1 600 mil. Kč. Historie se opakovala hned v roce následujícím. V roce 1997 byl opět vykázán deficit státního rozpočtu ve stejné výši jako rok předcházející ve výši 1 600 mil. Kč. Od roku 1998 byl strmý nárůst deficitů státních rozpočtů, nejvyšší růst státního deficitu byl v roce 2003, kdy jeho růst byl trojnásobný oproti roku 2002. Růst deficitů státních rozpočtů byl i několikrát ve sledovaném období 1996-2013 umírněn a to v roce 2005 (pokles deficitu státního rozpočtu téměř o 40 % oproti roku 2004), v roce 2008 byl deficit „pouze“ 20 miliard Kč (jednalo se o nejlepší výsledek hospodaření státu od roku 1997). Rok 2009 byl opět

34

Vyrovnaný rozpočet – příjmy a výdaje jsou si rovny

64

rekordním, bohužel však na opačné straně, neboť schodek dle schváleného závěrečného účtu za rok 2009 byl v astronomické výši 192 400 mil. Kč. V letech 2010 a 2011 se pohyboval schodek státního rozpočtu okolo 150 miliard Kč. V roce 2012 nastal pokles schodku státního rozpočtu z předešlých cca 143 mil. Kč na 101 mil. Kč. Trend snižování rozpočtu byl znatelný i v roce 2013, kdy výše schodku dle schváleného státního závěrečného účtu byla ve výši 81 miliard Kč.

Graf 6 – Vývoj deficitů státních rozpočtů dle ZSR35 a SZÚ36 v letech 1993-2013

Hospodaření státu v letech 1993-2013 50

V miliardách Kč

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0 -50

Očekávané hospodaření dle ZSR

-100

Skutečné hospodaření dle SZÚ

-150 -200 -250

Zdroj dat: Zákony o státním rozpočtu 1993-2013; Zákony o státním závěrečném účtu 1993-2013 Zpracoval: autor

Dalším velmi zajímavým ukazatelem, který oproti absolutním číslům lépe vystihuje velikost deficitu státního rozpočtu, respektive vládního deficitu vůči hrubému domácímu produktu je sledovaný ukazatel VLÁDNÍ DEFICIT/HDP. Tento ukazatel je vypočten jako podíl vládního deficitu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách a je uváděn v procentech. Podle podmínek pro přijetí za člena eurozóny, které jsou upraveny ve Smlouvě o

35 36

Zákon o státním rozpočtu Zákon o státním závěrečném účtu

65

fungování EU, dále známá jako maastrichtská kritéria37, je jedna z podmínek pro vstup do eurozóny právě ukazatel vládního deficitu k HDP. Deficit by u členů eurozóny neměl překročit 3 % HDP. Graf 7 – Vývoj vládních deficitů k HDP v letech 1993-2013

Vývoj vládního deficitu v poměru k HDP v % 0 Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-2 -4 -6 -8 -10 -12 -14 Vývoj vládního deficitu v poměru k HDP v %

Zdroj dat: Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele; www.czso.cz Zpracoval: autor

3.4 Vývoj státního dluhu České republiky 1993-2013 Rozdělením Československé federativní republiky na samostatnou Slovenskou republiku a samostatnou Českou republiku v roce 1993, si ČR nesla dvě třetiny dluhu z bývalého federativního uspořádání. V absolutních číslech připadl na Českou republiku dluh z doby federace ve výši 164 miliard Kč (v grafu níže zachyceno jako rok 1992). „V rámci Evropy byla takováto výše zadlužení hodnocena jako velmi nízká. V následujícím období v letech 1993 a 1994 docházelo dokonce k poklesu výše dluhu a to nejen jeho absolutní

kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium kurzové stability, kritérium udržitelnosti veřejných financí 37

66

hodnoty, ale i v poměru k HDP. V uvedeném období docházelo také k růstu HDP, které mimo jiné způsobilo právě snižování veřejného dluhu České republiky.“ (Peková 2008) Graf 8 – Vývoj státního dluhu v letech 1992-1996

Státní dluh v mld. Kč 166 164

164

162 160

158,8

158

157,3

156

155,2

154,4

154

Státní dluh v mld. Kč

152 150 148 Rok 1992

Rok 1993

Rok 1994

Rok 1995

Rok 1996

Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky – dluhová statistika. Dostupné z www.mfcr.cz. Zpracoval autor.

Od roku 1997 se státní dluh stále zvyšuje, resp. výše dluhu v roce 1997 činila 173,1 miliard Kč. Na konci sledovaného období, tedy v roce 2013, byl státní dluh už ve výši 1 683,3 miliard Kč. Tato hodnota státního dluhu je poměrně vysoká, avšak při porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie, je dluh české republiky v současnosti stále relativně nízký. Problémem státního dluhu je však jeho neustále se zvyšující tendence. Státní dluh České republiky je z převážné části tvořen tzv. závazky vlád, vzrůstajícím deficitním financováním státního rozpočtu a je nejčastěji financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi38), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. Ze státního dluhu je každoročně vyplácen úrok, například v roce 2010 činila výše úroků 35,6 miliard korun. Tato částka však představuje u České republiky další navyšování státního dluhu.

38

dluhopis (anglicky bond), cenný papír

67

Výše státního dluhu v posledním sledovaném roce 2013 činila už téměř 42 % HDP. Jen pro orientační porovnání, některé země Evropské unie mají výši dluhu až 169 % z HDP, jako příklad lze uvést v současné době velmi často zmiňované Řecko.

Graf 9 – Vývoj státního dluhu k HDP v letech 1992-2013 (%) 45 40 35 30

25 20 15 10 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Vývoj státního dluhu

Zdroj dat: Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele; www.czso.cz Zpracoval: autor

Graf 9 zobrazuje vývoj státního dluhu v poměru k HDP v letech 1992-2013. Rok 1992 je brán jako základní resp. výchozí rok, neboť při rozdělení Československé federativní republiky na Českou a Slovenskou republiku, si každá nově vzniklá země nesla z bývalého federálního uspořádání určitou výši dluhu. Česká republika si nesla státní dluh ve výši 164 miliard Kč a k HDP představovala tato výše dluhu 13,3 % což je patrné ve výše zobrazeném grafu. Několik let po vzniku samostatného státu byl státní dluh k HDP snižován, resp. zvyšoval se hrubý domácí produkt a zadlužení státu setrvávalo kolem 160 miliard Kč. Tato situace se začala měnit v roce 1997, kdy došlo v absolutních číslech k téměř dvaceti miliardovému nárůstu státního dluhu a ten se postupně zvyšoval až do posledního sledovaného roku 2013. Vývoj státního dluhu k HDP měl také vzestupnou tendenci, silnějšímu vzestupu ukazatele začalo 68

docházet od roku 2000. Do tohoto roku rostl ukazatel řádově o desetiny procenta, od roku 2000 však meziroční nárůst představoval pravidelně 1-2 %. Další znatelný vzestup tohoto ukazatele byl v roce 2009, kdy vzrostl oproti roku předcházejícímu o 5,1 % a trend vzestupu státního dluhu k HDP pokračoval v řádech jednotek procent i v následujících letech. Tabulka 6 - Elementární statistická analýza vývoje státního dluhu České republiky letech 1993 – 2013 (v mld. Kč) Rok

Státní dluh (v mld.Kč)

1Δt

2Δt

kt

Tyt

δyt

(1)

(2)

(2)

(3)

(4)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 1499,4 1667,6 1683,3

x -1,5 -2,9 0,8 17,9 21,6 33,7 60,9 55,7 50,9 97,3 99,7 98,3 111,3 89,8 107,5 178,4 165,9 155,3 168,2 15,7

x x -1,4 3,7 17,1 3,7 12,1 27,2 -5,2 -4,8 46,4 2,4 -1,4 13,0 -21,5 17,7 70,9 -12,5 -10,6 12,9 -152,5

x 0,991 0,982 1,005 1,115 1,125 1,173 1,267 1,193 1,148 1,246 1,202 1,166 1,161 1,112 1,120 1,178 1,141 1,116 1,112 1,009

x 99,055 98,156 100,518 111,534 112,478 117,309 126,664 119,253 114,754 124,577 120,215 116,580 116,102 111,190 112,0475 117,844 114,081 111,554 111,219 100,941

x -0,945 -1,844 0,518 11,534 12,478 17,309 26,664 19,253 14,754 24,577 20,215 16,580 16,102 11,190 12,048 17,844 14,081 11,554 11,218 0,941

Zdroj dat: Státní závěrečné účtu 1993 – 2014 Zpracoval: autor

První diference (1) charakterizuje, o kolik měrných jednotek klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele:

1 t

 yt  yt 1

(1)

Druhá diference (2) uvádí, o kolik jednotek klesla nebo vzrostla hodnota první diference.

2 t 1 t 1 t 1 Koeficient růstu (3) charakterizuje, kolikrát klesla nebo vzrostla hodnota ukazatele.

69

(2)

y kt  t yt 1

(3)

Tempo růstu (4) charakterizuje procentní vyjádření hodnoty koeficientu růstu.

Tyt  kt 100

(4)

Tempo přírůstku (5) uvádí, o kolik procent vzrostla nebo klesla hodnota ukazatele.

 yt  Tyt  100

(5)

3.5 Analýza vývoje veřejných financí České republiky 1993-2013 Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1993 V roce 1993 vznikly rozdělením Československé federativní republiky dva samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika. „Od 1. ledna 1993 začala Česká republika fungovat samostatně a musela se vyrovnávat nejen se změnami na světových trzích, ale také se změnami spojenými s rozpadem někdejšího československého státu. Nově vzniklá Česká republika pokračovala v započaté transformaci ekonomiky formou privatizace, která se ukázala jako značně náročná, s různými dopady na jednotlivé části státu.“ 39 Rok 1993 znamenal nejen nový název státu, novou hranici, ale také i novou měnu. Česká republika v roce 1993 zahájila měnovou reformu, ta znamenala především zavedení nové daně z přidané hodnoty (DPH nahradila doposud používanou daň z obratu), dále byla DPH doplněna systémem spotřebních daní a byl zjednodušen celkový systém zdaňování příjmů přechodem k jednotné právní úpravě daně z příjmů. Státní rozpočet za rok 1993 vykazoval přebytek ve výši 1,1 miliardy Kč. Přebytek nelze brát však jako zásluhy tehdejší vlády, vzhledem k probíhající transformaci ekonomiky, resp. privatizaci dosud státního majetku, lze vyvozovat, že některé příjmy státního rozpočtu nad rámec návrhu, byly právě z prodeje a pronájmu státního majetku v rámci privatizace. Státní dluh byl v roce 1993 ve výši 158,8 miliard Kč, v poměru státní dluh/HPD to bylo 13,3 %. První rok samostatného českého státu dopadl poměrně dobře, ekonomika byla

KOSEK, Jiří. AHOJ!: Česká republika. www.czech.cz [online]. Praha: Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Radiem Praha, 2014 [cit. 2015-03-16]. 39

70

stabilní v rámci možností, výrazně pokročila i její tržní transformace a stále intenzivněji se projevovala i hospodářská dynamika. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1994 O roku 1994 lze uvažovat jako o zlomovém roce z hlediska hospodářského růstu. V České republice rostlo HDP, stabilizovala se nezaměstnanost na poměrně nízkou úroveň 3,3 %, inflace se také stabilizovala na 10 %, což představovalo oproti roku předešlému snížení o 10,8%. I nadále pokračovala transformace ekonomiky v podmínkách politické stability a poprvé od začátku částku transformace byl zaznamenán jednoznačný růst ekonomického výkonu, který lze dokumentovat přírůstkem HDP ve stálých cenách o 2,4 %, ale i vzestupem výkonu jednotlivých odvětví. Transformuje se ekonomika, restrukturalizuje se a tím roste nabídka. Česká republiku získává důvěru zahraničních investorů v její ekonomický vývoj a to se stává hlavním důvodem k začínajícímu přílivu zahraničního kapitálu do České republiky. Tento příliv kapitálu se projevuje zejména rozvíjejícími se přímými investicemi. Příjmy státního rozpočtu byly v roce 1994 ve výši 390,5 miliard Kč, výdaje 380,1 miliard Kč a tak rok 1994 skončil přebytkem ve výši 10,4 miliardy Kč. Vývoj státního dluhu byl v důsledku přebytku ponížen a ukazatel státní dluh k HDP ukončil rok na 11,5 %.

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1995 Rok 1995 znamenal pro českou republiku velké množství zásadních novinek a změn. Česká republika se stala platným členem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj tzv. OECD. Pokračuje hospodářský růst, dochází k zavedení plně směnitelného kurzu české měny. V roce 1995 opět roste HDP a to o 6,2 %, inflace se mírně snižuje z 10 % v roce 1994 na 9,1 % a dochází i k poklesu nezaměstnanosti na 2,99 %. Státní rozpočet, s příjmy 440 miliard Kč a výdaji 432,7 mil. Kč, končí už potřetí v řadě jako přebytkový ve výši 7,3 miliard Kč. Ukazatel poměru státního dluhu k HDP byl ve výši 9,8 %. Vláda České republiky se snaží omezovat daňové zatížení a zároveň se pokouší i snížit veřejné výdaje a to hlavně snížením tzv. sociálních výdajů. Snaha o snižování sociálních výdajů se však s odstupem času nejeví velmi úspěšná. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1996 Za rok 1996 vyčíslil Český statistický úřad hrubý domácí produkt ve stálých cenách vyšší oproti předchozímu roku o 4,3 %. Míra inflace za rok 1996 (průměrná hladina spotřebitelských cen v roce 1996 proti průměru předchozího roku) činila 8,8 % a byla nejnižší 71

z celého transformačního období. Zaměstnanost dosahuje trvale stabilních čísel, nezaměstnanost v roce 1996 se drží kolem tří procent (3,08 %) a v podstatě kopíruje čísla z předchozích let. Navrhovaný státní rozpočet počítal s příjmy ve výši 497,6 miliard Kč a výdaje byly plánovány ve stejné výši. Parlament schválil státní rozpočet pro tento rok jako vyrovnaný. Skutečnost však byla odlišná, stát v roce 1996 hospodařil s příjmy ve výši 482,8 miliard Kč, což představovalo nižší příjmy oproti předpokladu. Skutečné výdaje státního rozpočtu v roce 1996 byly ve výši 484.4 miliard Kč, což opět představovalo nižší výdaje oproti rozpočtovaným. Rozpočet státu za rok 1996 skončil poprvé v novodobé historii samostatné České republiky ve schodku ve výši 1,6 miliardy Kč. Přes zvýšení státního dluhu se ukazatel státního dluhu v poměru k HDP o 1,2% opět snížil a byl na hodnotě 8,6 %. Důležitý datem pro další fungování samostatné České republiky byl 23. leden 1996, kdy Česká republika oficiálně požádala o členství v Evropské unii. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1997 Rok 1997 byl z velké míry ovlivněn červencovými rozsáhlými záplavami, které poškodily poměrně velkou část České republiky, především však jižní Moravu a východní Čechy. Tato situace se projevila samozřejmě na mimořádných výdajích spojených s pomocí postiženým částem země. Dalších velkou událostí bylo opuštění fixního směnného kurzu40, prakticky šlo o uvolnění a rozšíření fluktuačního pásma směnného kurzu. Politické události, které samozřejmě z velké míry ovlivňují ekonomickou situaci země, znamenaly demisi Vlády České republiky pod vedením premiéra Václava Klause. Prognózovaný hospodářský růst byl oproti očekávání podstatně nižší (1,2 %), stejně tak i hrubý domácí produkt byl oproti roku předcházejícímu o 0,9% nižší. Míra inflace byla tento rok 8,5 % což v podstatě kopírovalo rok předcházející. Začíná se však poměrně razantně zvyšovat nezaměstnanost, která osciluje kolem 5 % procentní hranice. V roce 1997 bylo provedeno velké „utahování opasků“41 v oblasti neinvestičních výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (-14 miliard Kč) a vůbec největší ponížení výdajů bylo v oblasti investic, které byly kráceny téměř o 17 miliard Kč. Týž rok byly kráceny také dotace na osobní železniční dopravu, dotace do zemědělství, lesnictví a řada dalších výdajů. I přes poměrně markantně krácené výdaje byl rok 1997 pro státní rozpočet podruhé v řadě deficitní, neboť schválené příjmy rozpočtu ve výši 519 600 mil. Kč byly o téměř

Pevný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. 41 Výraz Václava Klause v pozici premiéra ČR, stal se synonymem pro stav, kdy vláda svým občanům vzkazuje, že si nemohou žít nad poměry a musí začít šetřit 40

72

11 000 mil. Kč nižší a naopak výdaje o 5 000 mil. Kč vyšší. Ukazatel státního dluhu k HDP byl v roce 1997 8,9 % Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1998 Rok 1998 znamenal výměnu vlády v demisi Václava Klause za novou vládu, která byla sestavena z řad „úředníku“ a tato úřednická vláda ihned začala se sestavováním návrhu rozpočtu na rok tento 1998, který opět vycházel z předpokládaného růstu HDP, který měl být dle propočtů ministerstva financí ve výši 2.2%, v meziročním srovnání však došlo k poklesu HDP o 0,2 %. Ukazatel státního dluhu k HDP byl v tomto roce také o 0,2 % rozdílný, avšak v tomto případě byl vyšší a zakončil rok 1998 na 9,1%. Míra inflace byla v tomto roce 10,7 % což představovalo 2,2 procentní nárůst oproti roku 1997. Pro rok 1998 se opět zvýšila očekávaná míra nezaměstnanosti a to na 5.4 %, bohužel však nezaměstnanost ve skutečnosti vzrostla na 7,5 %. Přes snahu vlády o zachování vyrovnaného rozpočtu s příjmovou a výdajovou stránkou ve výši 547 200 mil. Kč, Česká republika skončila s deficitním konečným účtem za rok 1998. Oproti předpokladu byly výdaje rozpočtu vyšší téměř o 20 miliard a bohužel příjmová stránka nešla tomuto navýšení výdajů naproti, naopak se příjmová stránka propadla o 10 miliard Kč. Mínusový stav státního účtu za rok 1998 znamenal navýšení státního dluh na konci roku 1998 na 194.7 mld. Kč. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 1999 Na sklonku roku 1998 při sestavování a poté schvalování návrhu rozpočtu byl ze strany opozičních poslanců slyšet silný nesouhlas s poprvé v historii plánovaným deficitním rozpočtem, který měl být kryt emisí státních dluhopisů s patnáctiletou splatností. Vláda přednesla Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky navrhovaný rozpočet s příjmy ve výši 580 900 mil. Kč, výdaji ve výši 607 700 mil. Kč a schodkem ve výši 26 800 mil. Kč. Tento vládní návrh neprošel poslaneckou sněmovnou a musel být vládou přepracován. Druhý vládní návrh pracoval s příjmy ve výši 574 100 mil. Kč, výdaji ve výši 605 100 mil. Kč a schodkem ve výši 31 000 mil. Kč. Zákon o státním rozpočtu pro rok 1999 byl schválen podle přepracovaného vládního návrhu dne 15. 1. 1999 s vyšším schodkem nežli byl původně plánován v prvním vládním návrhu. Skutečné výdaje a příjmy za rok 1999 schválila poslanecká sněmovna následujícím usnesením: „Státní závěrečný účet ČR za rok 1999, který vykazuje příjmy 567 275 409 tis. Kč, výdaje 596 909 059 tis. Kč a celkový schodek 29 633 650 tis. Kč.“42 Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1997. In: 1998. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1998. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz 42

73

Oproti zákonu o státním rozpočtu na daný rok byl schodek nižší o 1 400 mil. Kč. V důsledku téměř třicetimiliardového schodku státní dluh se vyšplhal na částku 228,4 miliardy Kč a k HDP představoval 10,2 %. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2000 Pro rok 2000 předpokládalo Ministerstvo financí pozvolné oživení ekonomiky, které odhadovalo na 1,4 procentní přírůstek HDP. Ministerstvo pracovalo s inflací, kterou očekávalo ve výši 4,2 % a mírou nezaměstnanost lehce pod 9 %. Přes tyto predikce růstu HDP a oživení ekonomiky, připravila vláda rozpočet s deficitem ve výši 39 800 mil. Kč. První návrh státního rozpočtu však nebyl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky přijat a tak vláda připravila druhý návrh státního rozpočtu. Tento druhý návrh předložený poslancům pracoval s příjmy ve výši 588 100 mil. Kč a výdaji 630 100 mil. Kč, rozdílem mezi příjmy a výdaji byl navrhovaný deficit ve výši 42 000 mil. Kč. Druhý návrh opět neprošel přes velké protesty opozičními poslanci Poslaneckou sněmovnou ČR. Vláda byla tedy nucena rozpočet přepracovat a Česká republika tak pracovala tři měsíce v režimu tzv. rozpočtového provizoria43. Třetí návrh předložený PS PČR byl nakonec schválen s účinností od 8. dubna 2015 s deficitem ve výši 35 100 mil. Kč. Příjmy dle schváleného návrhu zákona o státním rozpočtu byly vyčísleny ve výši 592 200 mil. Kč a výdaje ve výši 627 300 mil. Kč. Skutečný příjmy a výdaje dle schváleného státního závěrečného účtu byly oproti zákonu o státního rozpočtu z dubna 1999 odlišné. Příjmová stránka byla o 6 000 mil. Kč nižší a výdajová stránka byla naopak o 4 900 mil. Kč vyšší. Schodek státního rozpočtu za rok 2000 dosáhl tak 46 200 mil. Kč, což představovalo o 11 100 mil. Kč vyšší zadlužování státu nežli bylo schváleno PS PČR. Vládní dluh se zvýšil o astronomických 70 miliard oproti roku 1999 a skončil tedy ve výši 289,3 miliard Kč. Státní dluh v důsledku takového nárůstu, vytvořil i nový rekord v ukazateli Státní dluh/HDP, zvýšil se o 2 % na 12,2 %. Deficit k HDP za rok 2000 představoval 3,5 %, což je oproti roku 1999 nárůst o jednu desetinu procenta.

Rozpočtové provizorium představuje stav, kdy není v řádném termínu schválen státní rozpočet a tak rozdělování státních financí je až do řádného schválení nového rozpočtu řízeno na základě roku předcházejícího. Obvykle jde o velkým problémem z pohledu financování státních institucí, neboť během rozpočtového provizoria se na každý měsíc uvolní pouze jedna dvanáctina loňských výdajů a tak nemohou probíhat např. plánované investice (stavba silnic atp.). 43

74

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2001 Rok 2001 co se týče hospodářské situace, makroekonomických ukazatelů a státního rozpočtu, představoval hned

několik očekávaných příznivých situací. První z nich byl

očekáváný růst hrubého domácího produktu okolo tří procent. Dále ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s úřady práce vypočetlo míru nezaměstnanosti v ČR okolo 8,5 % (půlprocentní snížení oproti roku 2000) a inflace se v roce 2001 pohyboval na úrovní 4,7 % (v roce 2000 byla inflace 3,9 %). Rok 2001 byl specifický hlavně ve změně legislativy při sestavování státního rozpočtu. S účinností zákona č. 218/2000 Sb. byl nový zákon o státním rozpočtu pro rok 20001 sestavován ministerstvem financí už podle nových pravidel. Nový zákon o rozpočtových pravidlech přinesl tři nové kapitoly do zákona o státním rozpočtu a to kapitolu operace státních finančních aktiv, kapitolu státní dluh a kapitolu okresních úřadů. Hlavním důvodem zakomponování těchto tří nových kapitol do zákona o rozpočtových pravidlech byla hlavně transparentnost státního rozpočtu a také připravovaná reforma veřejné správy. Podle nových rozpočtových pravidel tak ministerstvo financí předložilo vládě a poté i PS PČR návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2001 v následujících částkách, příjmy státního rozpočtu ve výši 636 200 mil. Kč a výdaje ve výši 685 200 mil. Kč, zákon tedy pracoval s deficitem ve výši 49 000 mil. Kč. Skutečné příjmy dle státního závěrečného účtu však byly o 10 000 mil. Kč nižší a výdaje byly oproti předpokladu vyšší o 8 700 mil. Kč. Skutečný schodek státního rozpočtu za rok 2001 byl vy výši 67 700 mil. Kč. Deficit státního rozpočtu v % k HDP dosáhl v meziročním srovnání nárůstu o -1,8 % na -5,3 %. Vlastní hrubý domácí produkt narostl meziročně o 3,1 %. V důsledku téměř 68 miliard schodku za rok 2001 narostl však státní dluh na 345 miliard Kč a k HDP představoval státní dluh 13,5 % (nárůst oproti roku 2000 o 1,3%). Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2002 V roce 2002 byly ministerstvem financí navrhnuty celkové příjmy státního rozpočtu ve výši 700 000 mil. Kč, výdaje ve výši 752 200 mil. Kč, saldo ve výši 52 200 mil. Kč. Výše schodku přes 52 miliard Kč měla být dle ministerstva v důsledku nových rozpočtových pravidel, resp. z důvodu začlenění nového kapitoly operace státních finančních aktiv na výdajovou stránku státního rozpočtu. Tento návrh rozpočtu však nebyl ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přijat a vláda tak byla nucena návrh státní rozpočtu přepracovat. Nový návrh z dílny ministerstva financí, kde příjmová stránka státního rozpočtu byla ve výši 690 000 mil. Kč a výdajová stránka ve výši 736 600 mil. Kč, byl přijat i s vysokým schodkem ve výši 46 200 mil. Kč, tzn. že oproti původnímu návrhu byl schválen státní rozpočet 75

se schodkem o 10 000 mil. Kč nižším. Skutečnosti však doznaly opět oproti předpokladu změn a to jak na stráně příjmů, které byly oproti původnímu plánu o 15 000 mil. Kč vyšší (705 000 mil. Kč), tak i výdajů které byly oproti plánu také vyšší o téměř 14 miliard Kč (750 700 mil. Kč). Schodek dle schváleno státního závěrečného účtu dosáhl výše 45 700 mil. Kč, což v podstatě korespondovalo s odhadem v zákoně o státním rozpočtu pro rok 2002 i přesto, že v roce 2002 zasáhly Českou republiku ničivé povodně. Výdaje na rekonstrukce vodou zničeného území se však promítly do rozpočtu až v roce následujícím. Deficit k HDP byl za rok 2002 -6,3 %. V důsledku schodkového rozpočtu se zvýšil opět státní dluh na 395 900 mil. Kč a ukazatel státního dluhu k HDP se zvýšil o 1,3 % na 14,8 %. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2003 V roce 2003 navrhla vláda poslancům celkové příjmy státního rozpočtu České republiky 686 100 mil. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu stanovila částkou 808 000 mil. Kč. Schodek státního rozpočtu byl navržen velmi vysoký a to 121 900 mil. Kč. I přes vysoký schodek státního rozpočtu, který byl i z důvodu povodní v přechozím roce, Poslanecká sněmovna souhlasila s vládním návrhem a oproti předchozím letům rozpočet schválila. Skutečné příjmy schválená v státním závěrečném účtu byly o 13 500 mil. Kč vyšší a výdaje v podstatě kopírovaly navrhovanou sumu a skončili tak na částce 808 700 mil. Kč. V důsledku vyšších příjmů byl tedy schodek státního rozpočtu za rok 2003 „pouhých“ 109 000 mil. Kč a stát tak oproti očekávání „ušetřil“ téměř 13 miliard Kč. Státní dluh se na konci tohoto roku vyšplhal na nové maximum a začal atakovat půl bilionovou hranici (493 200 mil. Kč). Státní dluh k HDP poskočil o téměř tři procenta na 17,6 %. Vývoj vládního deficitu v poměru k HDP byl za rok 2003 vyčíslen na -6,4 % což v podstatě kopíruje rok předcházející. Jako velmi důležitý krok v rámci státních rozpočtů bylo schváleno v polovině roku programové prohlášení Vlády ČR, kde je uvedena nová koncepce reformy veřejných rozpočtů v rámci rozpočtového výhledu pro roky 2003-2006. Hlavním cílem této vládní koncepce je snaha o snížení schodku veřejných financí k HDP. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2004 Rok 2004 i přes předpokládaný růst HDP 2,8 % a inflaci 2.6 % znamenal další schodkový rozpočet se schodkem převyšujícím 100 miliard Kč. Sestavený rozpočet byl přednesen poslanecké sněmovně s navrhovanými příjmy 754 100 mil. Kč a výdaji 869 100 mil. Kč, deficit byl navržený ve výši 115 000 mil. Kč, ale už v průběhu roku byly navýšeny výdaje o 700 mil. Kč a tak byl zvýšen schodek na 115 700 mil. Kč. Skutečné příjmy a výdaje byly 76

schvalovány poslaneckou sněmovnou a to podle návrhu usnesení vlády České republiky o státním závěrečném účtu České republiky za rok 2004 s příjmy 769 200 mil. Kč, výdaji 862 900 mil. Kč a schodkem 93 700 mil. Kč. Schodek byl oproti plánu o 22 miliard nižší, neboť příjmy státního rozpočtu oproti plánu narostly o 15 100 mil. Kč a výdaje byly oproti očekávání nižší o téměř 7 000 mil. Kč. Státní dluh se zvýšil na částku 592,9 miliardy Kč a k HDP opět poskočil o téměř dvě procenta na 19, 4%. Vládní deficit k HDP činil v roce 2004 -2,7 %. V roce 2004 přesněji dne 1. května 2004 vstoupila v platnost Smlouva o přistoupení a Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie což samozřejmě přineslo nová práva, ale také také povinnosti. Nejvýznamnější povinností, co se státních rozpočtů týče, jsou tzv. Maastrichtská kritéria44, která stanoví výši maximálního rozpočtového deficitu na 3 % HDP. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2005 Pro rok 2005 očekávalo Ministerstvo financí České republiky růst HDP, který se měl pohybovat okolo 4 %, očekávaná míra inflace 3,3 %. Vláda v prosinci 2004 předložila poslanecká sněmovně ve třetím čtení finální návrh státního rozpočtu pro rok 2005, který operoval s příjmy ve výši 824 800 mil. Kč a výdaji ve výši 908 400 mil. Kč. Sněmovna vládní návrh podpořila a schválila tak rozpočet pro následující rok i s plánovaným schodkem ve výši 93 700 mil. Kč. Skutečný schodek státního rozpočtu byl za rok 2005 již podruhé oproti očekávání nižší a poslanci tak mohli ve státním závěrečném účtu schválit schodek ve výši 56 300 mil. Kč. Skutečné příjmy byly 866 500 mil. Kč a výdaje 922 800 mil. Kč. Státní dluh se tak na konci roku 2005 vyšplhal na 691 200 mil. Kč, státní dluh k HDP byl na úrovni 21,2 % a vývoj vládního deficitu v poměru k HDP -3,1 %. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2006 Rok 2006 předznamenal podle vývoje v předcházejícím roce ekonomický a hospodářský růst. Růst HDP byl stejně tak jako v roce 2005 předpokládán na úrovni 5 %. Česká ekonomika se jevila jako velmi úspěšná v rámci celé střední Evropy. Ministerstvo financí na jednání vlády připravilo návrh státního rozpočtu pro rok 2006 s cílem splnit parametry deficitu veřejných rozpočtů z Konvergenčního programu (3,8 % HDP). Příjmy státního rozpočtu byly pro rok 2006 plánovány tak, že dosáhnou výše 868 200 mil. Kč (nárůst příjmů v porovnání s rokem 2005 o téměř 8 %) a výdaje byly plánovány s 6,3 % nárůstem oproti roku 2005 na 944 600 mil. Kč. Finální návrh doznal však podstatných změn a Vláda České republiky Maastrichtská kritéria neboli také tzv. konvergenční kritéria, jsou kritéria pro členské státy Evropské unie pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie a pro zavedení společné měny. 44

77

nově stanovila příjmy rozpočtu částkou 889 400 mil. Kč a výdaje 973 100 mil. Kč a takto byl zákon o státním rozpočtu pro rok 2006 přijat. Schodek byl pro rok 2006 v zákoně predikován ve výši 83 700 mil. Kč. Skutečný stav rozpočtu za rok 2006 uveřejněný ve státním závěrečném účtu za rok 2006 opět změnil jak hodnoty příjmů, výdajů tak i schodku státního rozpočtu. Příjmy za rok 2006 dosáhly 923 100 mil. Kč, tzn. o 33 700 mil. Kč vyšší nežli předpoklad a výdaje 1 020 600 mil. Kč což představovalo extrémní nárůst výdajů oproti plánu (navýšení výdajů o 47 500 mil. Kč). Schodek státního rozpočtu za rok 2006 se přiblížil 100 miliardám a skončil na úrovni 97 500 mil. Kč, tzn. že byl téměř o 14 miliard vyšší nežli byl rozpočtován. Státní dluh překročil 800 miliard a zastavil se na čísle 802 500 mil. Kč, v poměru k HDP to znamenalo 22,9 %. Vládní deficit v poměru k HDP byl na úrovni -2,3 %.

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2007 Východiskem pro zpracování návrhu státního rozpočtu ministerstvem financí pro rok 2007 byl výdajový rámec na rok 2007 stanovený usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a dále pak střednědobým výhledem státního rozpočtu ČR na roky 2007 a 2008 schválený usnesením vlády. Navrhovaný státní rozpočet očekával růst HDP o 5 %, inflaci ve výši 2,8 % a míru nezaměstnanosti okolo 7,4%. Ministerstvo financí České republiky předložilo navrhované příjmy 886 700 mil. Kč a výdaje 1 027 600 mil. Kč, schodek ministerstvo vypočetlo ve výši 88 000 mil. Kč. Po projednání návrhu státního rozpočtu Vládou České republiky, kdy rozpočet doznal zásadních změn, byl státní rozpočet předložen poslanecké sněmovně a schválen poslanci s příjmy ve výši 949 500 mil. Kč, výdaji 1 040 800 mil. Kč a schodkem ve výši 91 300 mil. Kč. Výsledek za ukončení celý rok 2007 dosáhl však značně rozdílných čísel, které dle státního závěrečného účtu za rok 2007 byly příjmy 1 025 900 mil. Kč (navýšení příjmů o více jak 75 miliard Kč), výdaje 1 092 300 mil. Kč (navýšení výdajů o 51,5 miliardy Kč) a schodek 66 400 mil. Kč znamenal pozitivní snížení oproti plánovanému 91 300 mil. Kč (nižší schodek téměř o 30 miliard). Státní dluh České republiky se posunul na nové maximum 892 300 mil. Kč, státní dluh k HDP představoval 23,3 % a vývoj vládního deficitu v poměru k HDP ve výši -0,7 %.

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2008 Každoroční sestavování státního rozpočtu Ministerstvem financí ČR a poté projednávání a schvalování Vládou ČR, znamenalo také projednávání vládního návrhu zákona 78

o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Těsná většina koaličních poslanců odhlasovala státní rozpočet, kde schválené příjmy státního rozpočtu dosáhly celkové hodnoty 1 036 500 mil. Kč a plánované výdaje 1 107 300 mil. Kč, to znamená, že za rok 2008 byl očekávaný rozpočtový schodek ve výši 70 800 mil. Kč. O tuto částku se samozřejmě měla navýšit i absolutní hodnota státního dluhu. Vláda České republiky při předkládání rozpočtu konstatovala pozitivní pokles tempa růstu dluhu proti končícímu roku 2007, který byl očekáván ve výši 91 300 mil. Kč, ale skutečný deficit v roce 2007 byl nakonec „pouze“ 66 400 mil. Kč. Vláda pro rok 2008 predikovala vysoké tempo ekonomického růstu, stejně tak i pokračující dynamický růst hrubého domácího produktu. Vládní návrh a poté i zákon o státním rozpočtu pro rok 2008 předpokládal zrychlení průměrné míry inflace na 3,8 %. Výsledný stav státního rozpočtu za rok 2008 však znamenal samozřejmě změny, neboť příjmy státního rozpočtu v průběhu roku vzrostly o 7,6 mld. Kč a výdaje o více než 8,1 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu ze 70 800 mil. Kč na téměř 71 400 mil. Kč. Schválené příjmy dle státního závěrečného účtu tak představovaly částku 1 063 900 mil. Kč a výdaje 1 083 900 mil. Kč. Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2008 schodkem 20 000 mil. Kč. Státní dluh se zvýšil na téměř jeden bilion Kč. Vývoj státního dluhu k HDP skončil na 24,9 % a vývoj vládního deficitu poskočil oproti roku 2007 na -2,1 % (z původních 0,7 %).

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2009 Rok 2009 znamenal velké a bohužel negativní změny nejen u státního rozpočtu, které však Vláda ČR i přes naprosto jasné náznaky už při sestavování státního rozpočtu tak trochu ignorovala. Dne 10. prosince 2008 tak byl schválen Zákon o státním rozpočtu na rok 2009 s příjmy ve výši 1 114 000 mil. Kč, výdaji 1 166 200 mil. Kč a schodkem ve výši 52 200 mil. Kč. Rok 2009 byl ve znamení velmi výrazného ekonomického poklesu v České republice a to hlavně v souvislosti s globální recesí. Za celý rok 2009 poklesl HDP oproti roku předchozímu o 4,1 %. Dle státního závěrečného účtu za rok 2009 byly příjmy ve výši 974 600 mil. Kč (pokles o 139,4 miliardy Kč oproti předpokladu), výdaje ve výši 1 167 000 mil. Kč (o 800 mil. Kč vyšší nežli předpoklad) a schodek se dostal na závratnou výši 192 400 mil. Kč. Takto vysoký schodek se samozřejmě promítl do vývoje státního dluhu, který k 31. 12. 2009 byl astronomických 1 178 200 mil. Kč, státní dluh k HDP představoval 30 %, vládní deficit v poměru k HDP byl

79

skokem o -3,4 % vyšší a skončil na 5,5 %. Globální recese se tak velmi silně projevila v České republice. Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2010 Přesně 9. prosince 2009 si mohli poslanci oddechnout, neboť v Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh státního rozpočtu na rok 2010. Schválený rozpočet počítal z 1 022 200 mil. Kč na příjmové stránce a 1 184 900 mil. Kč na výdajové stránce. Země tak měla hospodařit se schodkem 163 miliard korun. Levice prosadila přes odpor pravicových stran a vlády navýšení o 3,8 miliardy na sociální služby, navýšení o 1,5 miliardy korun pro zemědělce. Sněmovna také prohlašovala navýšení platů státním zaměstnancům včetně učitelů v krajích o 6,8 miliardy korun. Poměr deficitu veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu se tak dle schváleného zákona o státním rozpočtu měl dostat na úroveň 5,7 %. Konečná čísla za rok 2010 se samozřejmě poměrně výrazně lišila. Dle státního závěrečného účtu byly příjmy ve skutečné výši 1 000 300 mil. Kč, což představuje o téměř 22 miliard nižší příjmy nežli schválila poslanecká sněmovna, výdaje byly 1 156 800 mil. Kč což představuje také nižší výdaje nežli byly schváleny v zákoně o státním rozpočtu o 28,1 miliardy Kč. Schodek státního rozpočtu byl ve výši 156 400 mil. Kč (o 15 miliard nižší nežli předpokládaný). Státní dluh se tak opět zvýšil na své nové maximum 1 344 100 mil. Kč. Vývoj státního dluhu k HDP dosáhl v roce 2010 34 % a vládní deficit k HDP byl -4,4 %.

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2011 Pro rok 2011 byly stanové celkové příjmy státního rozpočtu České republiky částkou 1 055 700 mil. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu částkou 1 190 700 mil. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 135 000 mil. Kč. Pro rok 2011 byla zavedena nová daň tzv. povodňová daň. Ta všem fyzickým osobám snížila měsíční slevu na poplatníka u daně z příjmu fyzických osob o 100 Kč na 1970 Kč, tzn., že každý poplatník přišel o 1200 Kč za 12 kalendářních měsíců. Další změnou byla speciální daň 50 % na příspěvek ze stavebního spoření. Ze stavebního spoření tak majitelé smluv sjednaných před rokem 2004 dostaly nově příspěvek jen 2250 Kč a ze smluv mladších pak příspěvek pouze 1500 Kč. Vláda také pokračovala s dalším navyšováním zvýšení odvodů OSVČ na nemocenské pojištění, nově začal stát danit penzistům jejich přivýdělky danění příjmu i důchodu 15 %. Dosud se důchody nezdaňovaly do částky 80

288 000 Kč ročně. Velmi významnou změnou bylo v roce 2011 také vyplácení nemocenské zaměstnancům od 4. do 21. dne jejich zaměstnavatel. I přes všechny tato úsporná opatření, dosáhl schodek státního rozpočtu za rok 2011 částky 142,8 mld. Kč (105,7 % rozpočtu po změnách k 31. 12. 2011). Proti roku 2010 se jedná o výsledek lepší o 13,6 mld. Kč, avšak ve srovnání s plánovaným schodkem dle zákona o státním rozpočtu se jedná o zvýšení schodku o 7,8 miliardy Kč. Příjmy naplnily státní pokladnu v částce 1 012 800 mil. Kč, to představuje nižší výběr o téměř 43 miliard Kč. Na druhou stranu stát vydal na své fungování částku 1 155 500 mil. Kč tzn. o 35,2 miliard Kč méně než bylo předpokládáno. Státní dluh opět povyrostl o více jak 150 miliard Kč a k 31.12.2011 činil 1 499 400 mil. Kč. Vývoj státního dluhu k HDP byl za rok 2011 na 37,3 % a vládní deficit k HDP -2,9 %.

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2012 Rok 2012 byl naplánován dle zákona o státním rozpočtu s celkovými příjmy státního rozpočtu České republiky 1 084 700 mil. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu byly stanoveny částkou 1 189 700 mil. Kč a schodek státního rozpočtu měl činit 105 000 mil. Kč. Ministerstvo financí předpokládalo pro rok 2012 růst HDP okolo 1 %. Česká ekonomika však upadla v roce 2012 do hospodářské recese a zůstala v ní po celý rok. Jejím důvodem byla hlavně klesající domácí poptávka. Ekonomika tak za loňský rok poklesla v reálném vyjádření o 1,2 %. Schodek státního rozpočtu byl k 31. 12. 2012 ve výši 101 miliard Kč tzn. o 4 miliardy nižší nežli předpoklad. Pozitivní tak může být pouze fakt, že oproti roku předcházejícímu byl schodek snížen o téměř 50 miliard Kč. Stát pracoval s příjmy ve výši 1 051 400 mil. Kč o 33 300 mil. Kč nižšími, nežli byly schváleny v zákoně o státním rozpočtu. Výdaje za rok 2012 byly 1 152 400 mil. KČ, což znamenalo pokles výdajů o 37 300 mil. Kč. Státní dluh opět šplhal směrem vzhůru a k 31. 12. 2012 se zastavil na částce 1 667 600 mil. Kč. Vývoj státního dluhu k HDP pokračoval ve zvyšování a v procentním vyjádření byl rok 2012 na úrovni 41,2 %. A jaký byl vývoj vládního deficitu k HDP? Ten se vrátil na hodnotu podobnou roku 2010 a byl tedy 4 % (zhoršení stavu oproti roku 2011 o 1,1 %).

Analýza vývoje veřejných financí České republiky v roce 2013 Poslední sledovaný rok 2013 byl co se týče sestavování státního rozpočtu velmi podobný roku 2012, příjmy byly rozpočtovány v částce 1 076 400 mil. Kč (o 8 300 mil. Kč vyšší nežli v roce 2012), výdaje 1 176 400 mil. Kč (nižší výdaje o 13 300 mil. Kč). Ve 81

schvalovaném zákoně o státním rozpočtu byla velká snaha vlády držet schodek na maximální úrovni 100 000 mil. Kč a pokračovat tak v trendu snižování schodků státních rozpočtů. Čím byl rok 2013 specifický? Od 1. ledna 201 se zvýšila snížená sazba daně z přidané hodnoty o 4,0 %. Toto zvýšení DPH mělo podle propočtů ministerstva financí České republiky přinést do státního rozpočtu dodatečných 23 mld. Kč, ale bohužel skutečnost vybraného DPH byla oproti plánu nižší o 22 mld. Kč. Dne 2. ledna 2014 byl ministerstvem financí publikován předběžný odhad výsledků hospodaření státního rozpočtu za rok 2013, a v článku s názvem "Výsledek hospodaření státního rozpočtu nejlepší od roku 2008" se ministerstvo financí pochlubilo čísly za rok 2013. Co tedy mělo být tou hlavní optimistickou věcí? Patrně ministr financí myslel příjmy státního rozpočtu ve výši 1 091 000 mil. Kč, nebo snad výdaje 1 173 100 mil. Kč? Pravděpodobně však myslel celkový schodek státního rozpočtu za rok 2013, který se dostal pod úroveň plánovaných 100 miliard a byl tedy „pouze“ 81 300 mil. Kč, jednalo se tak o nejlepší hodnoty od roku 2008. Státní dluh se opět zvýšil a oproti roku 2012 poskočil o téměř 16 miliard Kč na částku 1 683 300 mil. Kč. Zvýšení státní dluhu o 16 miliard se dá však interpretovat tak, že státní dluh se sice nezačal snižovat, ale rychlost zadlužování státu se poměrně výrazně zpomalila. Vývoj státního dluhu k HDP setrval na stejné úrovni jako v roce 2012 tzn. 41,2 %. Vývoj vládního deficitu v poměru k HDP ukázal pozitivní výsledek, kdy se snížil o 2,7 % a byl na novém minimu -1,3%.

3.6 Analýza vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle kapitol Tato poslední podkapitola se zabývá přehledem příjmů státního rozpočtu a výdajů státního rozpočtu dle kapitol. Zákon o státním rozpočtu, jak už bylo uvedeno v kapitole 2, podkapitole 2.2.1 Odpovědnostní třídění výdajů (kapitoly státního rozpočtu), vymezuje jednotlivé kapitoly státního rozpočtu pro příjmy a výdaje. Celkový počet aktuálně rozpočtovaných kapitol státního rozpočtu je 44. V průběhu let 2004 až 2013 některé kapitoly ze státního rozpočtu úplně zmizely (např. kapitola 347 – komise pro cenné papíry), nebo naopak byly některé nové kapitoly doplněny (např. kapitola 377 – technologická agentura České republiky).

82

Z důvodu velké obsáhlosti dat bylo vybráno pouze desetileté sledované období od roku 2004 do roku 2013. Stejně tak bylo vybráno z celkových 44 příjmových a výdajových kapitol státního rozpočtu za dané období, pouze 5 největších příjmových a výdajových kapitol státního rozpočtu v jednotlivých letech.

3.6.1 Analýza vývoje příjmů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle kapitol Z hlediska příjmů byly za posledních 10 let nejvýznamnější kapitoly 398 – všeobecná pokladní správa a 313 – ministerstvo práce a sociálních věcí. U kapitoly 398, která je řízena Ministerstvem financí České republiky a vlastně ani nevytváří samostatně účetní závěrku, se jedná o příjmy v podobě daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů právnických a fyzických osob, daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dále pak clo a podíly na vybraných clech a ostatní daňové příjmy. Příjmová kapitola 313 obsahuje výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tyto dvě kapitoly v podstatě představují veškeré příjmy, které jsou inkasovány od občanů České republiky. Je logické, že tyto dvě největší kapitoly představují právě zdanění neboť jak někteří autoři knih o daních a daňových teorií uvádějí, daň je v podstatě transfer od soukromého ke státnímu nebo spíše veřejnému sektoru. Další kapitoly, které můžeme zařadit za posledních deset let mezi pět nejvýznamnějších příjmových kapitol jsou tyto kapitoly: 328 – České telekomunikační úřad, 397 –

Operace státních finančních aktiv, 329 –

Ministerstvo zemědělství, 327 – Ministerstvo dopravy, 334 – Ministerstvo kultury, 314 – Ministerstvo vnitra, 315 – Ministerstvo životního prostředí, 317 – Ministerstvo pro místní rozvoj, 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Všechny výše jmenované příjmové kapitoly se v průběhu desetiletí měnily. V některých letech patřily mezi velmi významné příjmové kapitoly a naopak v některých letech se do první pětky vůbec nedostaly. Kromě dvou kapitol 398 a 313 (viz. výše uvedené) se v období 2004 – 2013 každoročně do pětice nevýznamnějších kapitol dostala ještě kapitola 333 – Ministerstvo mládeže a tělovýchovy, která z pohledu příjmů nejčastěji představovala dotace z Evropské unie, Evropské investiční banky a Evropského hospodářského prostoru. Další data jsou uvedeny v grafu níže. 83

Graf 10 – Příjmy státních rozpočtů 2004 – 2013 dle 5 největších kapitol (v tis. Kč)

600 000 000 500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 100 000 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Všeobecná pokladní správa Ministerstvo práce a sociálních věcí Český telekomunikační úřad Operace státních finančních aktiv Ministerstvo zemědělství Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zdroj dat: Zákony o státních rozpočtech 2003 – 2014 Zpracoval: autor

3.6.2 Analýza vývoje výdajů státního rozpočtu České republiky 2004-2013 dle kapitol Mezi nejvýznamnější dvě výdajové kapitoly státních rozpočtů v letech 2004 – 2013 patří stejně tak jako u příjmových kapitol, kapitola 398 – všeobecná pokladní správa a 313 – ministerstvo práce a sociálních věcí. Třetí nejvýznamnější kapitolu představuje stejně tak jako u příjmových kapitol 333 Ministerstvo mládeže a tělovýchovy. Kapitola 314 - Ministerstvo vnitra se kromě roku 2010 vždy vešla to prvních pěti nejvýznamnějších výdajových kapitol státního rozpočtu. Dalšími kapitolami, které se dostaly ve sledovaném období mezi pět 84

nejvýznamnějších: Ministerstvo obrany, Státní dluh a Ministerstvo dopravy. Proti příjmové stránce jsou výdajové kapitoly státních rozpočtů v letech 2004 – 2013 stabilnější, resp. žebříček nejvýznamnějších kapitol se nemění tak často jako u příjmů. Další data jsou uvedena v grafu níže. Graf 11 - Výdaje státních rozpočtů 2004 – 2013 dle 5 největších kapitol (v tis. Kč) 600 000 000

500 000 000

400 000 000

300 000 000

200 000 000

100 000 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ministerstvo práce a sociálních věcí Všeobecná pokladní správa Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra Státní dluh Ministerstvo dopravy

Zdroj dat: Zákony o státních rozpočtech 2003 – 2014 Zpracoval: autor

85

2012

2013

Závěr Předložená diplomová práce se zabývala analýzou státního rozpočtu České republiky. Práce zahrnovala jak teoretické, tak i empirické hledisko. Primárním cílem této práce bylo podat ucelený teoretický obraz o problematice státních rozpočtů České republiky, který je v odborné literatuře často popisován jako stěžejní složka veřejných financí a který je založený na bázi bilance příjmů a výdajů státu. Cílem práce bylo jasné vymezení a analyzování příjmové stránky státních rozpočtů a výdajové stránky státních rozpočtů v souvislosti s ekonomickým vývojem České republiky z několika různých úhlů pohledu. Součástí praktické částí této práce je také analyzování hospodaření státu v letech 1993 - 2013, analýza vývoje státního dluhu opět v období od roku 1993 do roku 2013, analýza vývoje veřejných financí ve stejném období a v neposlední řadě i analyzování příjmových a výdajových kapitol státních rozpočtů České republiky v letech 2004 - 2013. Dalším neméně důležitým cílem této práce bylo prezentovat data získaná ze zákonů o státních rozpočtech v letech 1993 - 2013 a státních závěrečných účtů za období 1993 – 2013. Téma státní rozpočet je velmi obsáhlé a k pochopení celého rozpočtového procesu a podrobného členění státního rozpočtu, bylo nejprve nutné získat velké množství procesních dat, prostudování veškerých legislativních norem, zákonů, zákonných opatření a vyhlášek týkajících se rozpočtové skladby, rozpočtových pravidel a sestavování státního rozpočtu. Z empirických dat a historických souvislostí byla vytvořená celé praktická část této práce. Komparací příjmů státních rozpočtů za období 1993 – 2013 bylo zjištěno, že příjmy státních rozpočtů v uvedeném období rostly poměrně vysokým tempem, kdy v prvním roce vzniku samostatné České republiky byly příjmy na úrovni 342 200 mil. Kč a v posledním analyzovaném roce 2013 byly příjmy státního rozpočtu téměř trojnásobkem původní částky z roku 1993 (1 076 400 mil. Kč). Komparací výdajů státních rozpočtů v letech 1993 - 2013 bylo zjištěno, že rok 2013 oproti prvnímu sledovanému roku 1993 znamenal více jak trojnásobný nárůst výdajové stránky státního rozpočtu, neboť z původních 356 900 mil. Kč v roce 1993, narostly výdaje státního rozpočtu na částku 1 176 400 mil. Kč.

86

Z hlediska hospodaření státu v letech 1993 - 2013 byly zjištěny a graficky popsány další velmi zajímavé údaje, neboť státní rozpočty byly pouze na počátku sledovaného období přebytkové a to v letech 1993 – 1995, od roku 1996 až po poslední sledované období byly všechny státní rozpočty deficitní. Nejvyšší deficit státního rozpočtu byl v roce 2009, kdy se deficit přiblížil hranici 200 000 mil. Kč. Z grafického zobrazení vývoje deficitu státních rozpočtů je patrné, že tento největší deficitní rozpočet byl v následujících letech mírně snížen a poslední sledovaný rok 2013 vykazoval státní rozpočet deficit ve výši 81 000 mil. Kč. Další analyzované údaje byly z hlediska vývoje státního dluhu České republiky v letech 1993 – 2013. Ze získaných dat bylo zjištěno, že původní státní dluh, který si Česká republika přinesla z dob federace, byl ve výši 164 000 mil. Kč a v období let 1993 – 1995 byl tento dluh postupně snižován na 154 400 mil. Kč v roce 1995. Poté už státní dluh České republiky pouze a jenom rostl a v roce 2013 se zastavil na astronomické částce 1 683 300 mil. Kč, tzn. od roku 1993 do roku 2013 se výše státního dluhu České republiky zvýšila desetinásobně. Poslední podkapitola praktické části, analýza věnovaná vývoji příjmů a výdajů státních rozpočtů České republika dle jednotlivých kapitol a za období let 2004 – 2013, porovnávala v daném období pět příjmových a pět výdajových kapitol z hlediska výše příjmů a výdajů. Ze získaných dat byly vytvořeny přehledné grafy, které zobrazují pět nejvýznamnější kapitol příjmů a výdajů státních rozpočtů. Dle očekávání byla každoročně nejvýznamnější kapitolou příjmů státního rozpočtu kapitola 398 (všeobecná pokladní správa), která zahrnuje veškeré daně, cla a ostatní daňové příjmy. Z hlediska výdajových kapitol bylo zjištěno, že nejvýznamnější kapitolou státního rozpočtu je kapitola 313 (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Tato kapitola zahrnuje veškeré výdaje za důchodové pojištění, státní sociální podporu, nemocenské pojištění, podporu při nezaměstnanosti atd. Ze zpracovaných analýz lze konstatovat, že téměř po 17 letech, resp. od roku 2012 se začalo dařit stabilizovat státní rozpočet a s ním spojených státní dluh. Dokonce i nová data Ministerstva financí České republiky za rok 2014 a odhady dat za první kvartál roku 2015 tomu také nasvědčují. Je však na zvážení stávající vlády, zda jsou tyto pozitivní výsledky v důsledku jejich opatření, anebo jde o pozitivní výsledky pouze v důsledku růstu domácí ekonomiky po uplynutí hospodářské krize. Autor se proto domnívá, že po radikálním snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2013 a dle nových dat i v roce 2014, musí přijít ještě mnohem radikálnější snížení deficitů státních rozpočtů v letech následujících. Autor věří, že tento pozitivní vývoj

87

bude i v budoucnu pokračovat a že se po téměř dvaceti letech deficitních rozpočtů, dočkáme v budoucnu opět rozpočtů vyrovnaných. Tato práce měla analyzovat státní rozpočet z hlediska příjmů, výdajů, deficitů státních rozpočtů a z hlediska státního dluhu. Její přidanou hodnotou je bezpochyby autorova analýza výše uvedených hledisek od vzniku samostatné České republiky až po současnost. Hlavním přínosem pro laickou veřejnost je zvýšení informovanosti o procesech spojených se sestavováním a schvalovanými státních rozpočtů, dále pak ucelený přehlede příjmů a výdajů státních rozpočtů a jejich analýza. Dalším přínos je odlišné zpracování a interpretace velmi zajímavých dat. Závěrem můžeme konstatovat, že cíl diplomové práce byl splněn. Autor velmi důkladně prostudoval

problematiku

státních

rozpočtů

a

současně

si

prohloubil

znalosti

v oblasti veřejných financí. Seznámil se s nepřeberným množstvím odborné literatury a relevantními informacemi týkající se legislativy, která se zabývá státním rozpočty.

88

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 – Legislativní proces schvalování státního rozpočtu .............................................. 19 Obrázek 2 – Rozdělení daní...................................................................................................... 29

Seznam grafů Graf 1 - Bilance státních rozpočtů v letech 1996-2013 (v miliardách Kč)............................... 14 Graf 2 - Struktura celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2013 (%) ................................. 25 Graf 3 – Přehled výdajů státního rozpočtu 2013 dle kapitol (v tis. Kč) ................................... 38 Graf 4 – Příjmy státního rozpočtu dle ZSR a SZÚ v letech 1993-2013 ................................... 56 Graf 5 – Výdaje státního rozpočtu dle ZSR a SZÚ v letech 1993-2013 .................................. 62 Graf 6 – Vývoj deficitů státních rozpočtů dle ZSR a SZÚ v letech 1993-2013 ....................... 65 Graf 7 – Vývoj vládních deficitů k HDP v letech 1993-2013 .................................................. 66 Graf 8 – Vývoj státního dluhu v letech 1992-1996 .................................................................. 67 Graf 9 – Vývoj státního dluhu k HDP v letech 1992-2013 (%) ............................................... 68 Graf 10 – Příjmy státních rozpočtu 2004 – 2013 dle 5 největších kapitol (v tis. Kč) .............. 84 Graf 11 - Příjmy státních rozpočtu 2004 – 2013 dle 5 největších kapitol (v tis. Kč) ............... 85

Seznam tabulek Tabulka 1 - Celostátní inkaso DPH v členění na finanční a celní úřady (v mld. Kč) .............. 33 Tabulka 2 - Výdaje státního rozpočtu v druhovém členění v mil. Kč ...................................... 47 Tabulka 3 - Výdaje státního rozpočtu dle odvětvového třídění rozpočtové skladby v mil. Kč 49 Tabulka 4 - Elementární statistická analýza očekávaných příjmů státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013. ............................................................................................... 57 Tabulka 5 - Elementární statistická analýza očekávaných výdajů státních rozpočtů České republiky v letech 1993 – 2013 ................................................................................................ 63 Tabulka 6 - Elementární statistická analýza vývoje státního dluhu České republiky letech 1993 – 2013 (v mld. Kč).................................................................................................................... 69

89

Seznam použité literatury

Tištěné monografie CYHELSKÝ, Lubomír, Jana KAHOUNOVÁ a Richard HINDLS. Elementární statistická analýza. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 2001, 318 s. ISBN 8072610031. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Vyd. 1. Praha: Leges, 2009, 205 s. Student. ISBN 978-808-7212-110. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2006. ISBN 80-7201-620-2. s. 77. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-807-3573-010. MARKOVÁ, Hana a Radim BOHÁČ. Rozpočtové právo. Praha: C.H. Beck, 2007, 248 s. ISBN 978-807-1795-988. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. PAVLÁSEK, Vlastimil a Hana KUNEŠOVÁ. Veřejné finance. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2007, 205 s. ISBN 978-80-7211-263-0. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005, 527 s. Student. ISBN 80-735-7049-1

90

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 9788073573584. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie. 2. vyd. Překlad Michal Mejstřík, Milan Sojka, Antonín Kotulan. Praha: Svoboda, 1995, xl, 1011 s. ISBN 802050494x. VYBÍHAL, Václav. Veřejné finance. Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 1995, 218 s. ISBN 80-854-9045-5. ŽÁKOVÁ, Pavlína. Státní rozpočet 2014 v kostce: Informační příručka Ministerstva financí ČR. 1. vyd. Praha: Ministerstvo finance ČR, 2014. ISBN 978-80-85045-59-8.

Ostatní dokumenty Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1993. In: 1994. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1994. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1994. In: 1995. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1995. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1995. In: 1996. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1996. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1996. In: 1997. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1997. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

91

Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1997. In: 1998. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1998. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1998. In: 1999. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 1999. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 1999. In: 2000. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2000. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2000. In: 2001. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2001. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 20003. In: 2004. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2004. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2001. In: 2002. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2002. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2002. In: 2003. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2003. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2004. In: 2005. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2005. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

92

Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2005. In: 2006. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2006. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2006. In: 2007. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2007. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2007. In: 2008. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2008. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2008. In: 2009. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2009. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2009. In: 2010. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2010. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2010. In: 2011. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2011. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2011. In: 2012. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2012. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2012. In: 2013. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2013. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

93

Česká republika. NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY za rok 2013. In: 2014. Praha: Ministerstvo financí České republiky, 2001. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká

republika.

STŘEDNĚDOBÝ

VÝHLED

STÁTNÍHO

ROZPOČTU

ČESKÉ

REPUBLIKY NA LÉTA 2015 A 2016. In: Praha: Vláda České republiky, 2014. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=123503 Česká republika. Vyhláška MF č. 323/2002: Úplné znění vyhlášky o rozpočtové skladbě po dvanácté

novele.

In:

2013.

Praha,

2013.

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech. 2000 Sb. č. 218. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218 Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1993. Praha, 1993. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1995 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1994. Praha, 1994. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1996 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1995. Praha, 1995. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1997 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1996. Praha, 1996. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1998 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1997. Praha, 1997. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1999 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1998. Praha, 1998. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

94

Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2000 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 1999. Praha, 1999. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2001 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2000. Praha, 2000. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2002 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2001. Praha, 2001. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2002. Praha, 2002. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2003. Praha, 2003. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2004. Praha, 2004. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2005. Praha, 2005. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2006. Praha, 2006. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2007. Praha, 2007. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2008. Praha, 2008. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2009. Praha, 2009. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

95

Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2010. Praha, 2010. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2011. Praha, 2011. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2012. Praha, 2012. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Česká republika. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 a o změně a doplnění některých zákonů. In: 2014. Praha, 2014. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz ČR. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2015. In: Sbírka zákonů 2014. Praha, 2014. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-345 ČSFR. Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů. In: 1992. Praha, 1992. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. In: 2013. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-340

96

Seznam použitých zkratek CÚ – celní úřad ČR – Česká republika ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení DPH – daň z přidané hodnoty FO – fyzická osoba FÚ – finanční úřad HDP – hrubý domácí produkt MMF – Mezinárodní měnový fond MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PS PČR – Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Sb. – sbírka SZÚ – státní závěrečný účet v. o. s. – veřejná obchodní společnost ZSR – zákon o státním rozpočtu

97

Příloha 1

Tabulka pěti největších příjmových kapitol státních rozpočtů 2004-2013

I

Příloha 2

Tabulka pěti největších výdajových kapitol státních rozpočtů 2004-2013

II

Příloha 3 Příjmy a výdaje státních rozpočtů dle kapitol 2004 – 2013

III