Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc

Univerzita Palackého v Olomouci

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie na Katedře psychologie FF UP Olomouc

Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

VERZE 1

KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP OLOMOUC Olomouc, březen 2010 1 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Název studie:

Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc

Zadavatel studie:


Realizátor:

Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Realizační tým:

PhDr. Klára Bendová PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan, PhDr. Martin Seitl PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc.

Odborný garant:

Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Počet stran:

161

Pro bibliografické citace: Bendová, K., Dolejš, M., Kolařík, M., Řehan, V., Seitl, M., Šucha, M., Vtípil, Z. (2010) Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc. Závěrečná zpráva. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci © Klára Bendová, Martin Dolejš, Marek Kolařík, Vladimír Řehan, Martin Seitl, Matúš Šucha, Zdeněk Vtípil: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010 2 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




1. ÚVOD ................................................................................................................................................................. 4 2. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU KOMBINOVANÉ FORMY VÝUKY NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE FF UP OLOMOUC ..................................................................... 5 3. ANALÝZA INDIVIDUÁLNÍCH INTERVIEW S VYSOKOŠKOLSKÝMI PEDAGOGY KATEDRY PSYCHOLOGIE FF UP ..................................................................................................................................... 11 4. ANALÝZA ROZDÍLŮ PREZENČNÍHO A KOMBINOVANÉHO STUDIA PSYCHOLOGIE NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE FF UP. PŘEHLEDOVÉ SROVNÁNÍ. ........................................................... 20 5. KATEGORIZACE A SOUHRNY Z OHNISKOVÝCH SKUPIN SE 2., 3. A 4. ROČNÍKEM KOMBINOVANÉHO STUDIA PSYCHOLOGIE .......................................................................................... 45 6. ZPRÁVA O FUNKCÍCH SYSTÉMU UNIFOR .......................................................................................... 76 7. ANALÝZA KONCEPCE EUROPSYCHOLOG NA KATEDŘE PSYCHOLOGIE, FF UP................... 81 8. ROZLOŽENÍ TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ V LETECH 2005-2010 ....... 89 9. SPOKOJENOST SE STUDIEM PSYCHOLOGIE V KOMBINOVANÉ FORMĚ NA FF UP OLOMOUC - ABSOLVENTI STUDIA .......................................................................................................... 146 10. ZÁVĚR ANALÝZY - SPOLEČNÉ OKRUHY ........................................................................................ 157

3 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




1. Úvod Cílem první klíčové aktivity projektu „Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie na Katedře psychologie FF UP Olomouc“ bylo zmapovat stávající situaci ohledně výuky v kombinované formě studia psychologie na FF UP Olomouc. Byla provedena analýza stávajícího studijního plánu se zřetelem na specifika kombinované formy výuky. Podkladem pro tuto závěrečnou zprávu bylo celkem osm dílčích závěrečných zpráv – konkrétně zpracování dotazníků pro 1. ročník studia psychologie, interview s pedagogy kombinované formy výuky, analýza srovnávající stávající podoby denní a kombinované formy studia, analýza fokusních skupin pro 2. ,3. a 4. ročník kombinované formy výuky, analýza stávajícího systému pro e-learning – LMS Unifor, analýza témat pro bakalářské a diplomové práce, analýza kompatibility stávající podoby studia s Boloňskou deklarací (projekt Europsycholog Diploma) a zpracované dotazníky pro absolventy kombinované formy výuky. Jednotlivá zjištění obsažená v těchto zprávách byla kategorizována a věcně příslušně přiřazena. Tímto způsobem bylo ustanoveno sedmnáct okruhů, kterých se závěry týkaly. Tato zpráva bude sloužit jako základní podklad pro modularizaci studia, dle systému 3+2+1, který byl přijat Boloňskou deklarací a bude sloužit jako podklad pro změnu akreditace studia pro kombinovanou a případně i denní formu studia. Hlavním cílem této modularizace je zvýšit kompatibilitu našeho studijního oboru, jeho přestupnost a kontakt s trhem práce.





2. Vyhodnocení dotazníku pro studenty 1. ročníku kombinované formy výuky na Katedře psychologie FF UP Olomouc Celkový počet dotazníků: 49 Věk: průměrný 28, 95 Současné zaměstnání: 8x student(ka) 2x státní zaměstnankyně, neuvedeno, personální manažerka, sociální pracovník(ce), učitel(ka) 1x správkyně sítě, nezisková organizace, administrativní pracovnice, vedoucí oddělení zprostředkování zaměstnání, obchodní zástupkyně, fyzioterapeutka, podnikatelka, masérka, psychologická služba v AČR, záchranářka ZZS, ekonomka, office manager, kontaktní pracovnice, mateřská dovolená, projektová manažerka pro fondy EU, laborantka-referentka, pečovatelka, krizové centrum+linka důvěry FOD, obchodnice s náhradními díly na traktory a polnohospodářské stroje, vychovatel ve výchovném ústavu, zdravotní bratr, prodejce v soukromé firmě, voják, vedoucí TK pro drogově závislé, nezaměstnaný, policista, důstojník štábu epidemiologie a hygieny veterinárního zabezpečení, farmaceut-výroba cytostatik, account manager 1) Pro kombinované studium psychologie jsem se rozhodl/a převážně z důvodu: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 23x Zvyšování kvalifikace b) 2x Hledání nového zaměstnání c) 3x Neuspěl/a jsem u přijímacího řízení na prezenční studium d) 10x Jsem v zaměstnání a na prezenční studium nemám prostor e) 8x Rizika ztráty zaměstnání f) 5x Protože mě psychologie „baví“ g)Z jiného důvodu (uveďte prosím jakého): 3x studium jiné VŠ, 1x „chci se psychologií živit“

Hlavní důvod volby kombinované formy s tudia ps yc holog ie 30 20 10

23 10

0

8

5

3

3

2

1

s ci ch e .. h. yc ps





riziko ztráty zaměstnání se u žen objevilo 8x, zatímco u mužů ani jednou. U žen se také v několika případech objevilo více důvodů studia, muži instrukci dokázali dodržet. Naopak u mužů se v pěti případech objevilo „protože mě psychologie baví“, zatímco u žen ani jednou. 2) Po ukončení studia se chci věnovat převážně práci v oblasti: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 17x Poradenské psychologie b) 4x Pedagogické psychologie c) 11x Klinické psychologie d) 3x Psychologie práce a organizace e) 8x Psychologické práce u ozbrojených složek (armáda, policie…) f) Jiné (uveďte prosím jaké): 1x forenzní a penitenciární psychologie, zdravotnická a lékařská psychologie, prodej psychodiagnostických testů, psychoterapie, psychologická práce u ZZS,

Pracovní zaměření po ukončení studia 20 15 10 17 5

11 8 4

0

3

1

1

1

1

1

1

převažují poradenská a klinická psychologie, výrazně je rovněž zastoupena psychologická práce u ozbrojených složek. Pedagogické psychologii se chtějí věnovat pouze 4 ženy (žádný muž), poměrně překvapující jsou pouze tři respondenti a respondentky, kteří se chtějí věnovat psychologii práce a organizace.





3) Během studia bych uvítal/a zaměření převážně na: (napište prosím, na kolik procent by měla být výuka zaměřena na níže uvedené oblasti):

T eoretic ké x praktic ké z aměření výuky

48,20%

51,80%

teoretic ká příprava praktic ká příprava

a) Teoretickou přípravu (průměr 51,8%, rozptyl 10-80% ) • Poradenská psychologie (průměr 29,4%, rozptyl 0-40%) • Pedagogická psychologie (průměr 19,1%, rozptyl 0-30%) • Klinická psychologie (průměr 26,3%, rozptyl 0-50%) • Psychologie práce a organizace (průměr 17,5% rozptyl 0-50%) • jiná (uveďte prosím jaká): vývojová psychologie, psychologie osobnosti, vztahová psychologie, neobjektivistická psychologie

T eoretic ká příprava 3,70% 18,50%

P oradens ká ps ychologie P edagogická ps ychologie K linická ps ychologie

30,40% P s ychologie práce a organizace os tatní

27,30%

20,10%





b) Praktickou přípravu (průměr 48,2%, rozptyl 20-90%) • nácvik ve skupině (průměr 29,9%, rozptyl 0-60%) • absolvování stáže na pracovišti mimo Katedru psychologie (38%, rozptyl 0-100%) • workshopy se vzájemným sdílením zkušeností (25,8%, rozptyl 0-100%) • jiná (uveďte prosím jaká): introspekce

P raktic ká příprava 0,90% Nácvik ve s kupině

27,60%

31,50% s táž na odborném pracoviš ti mimo K atedru ps ychologie W orks hopy s e vzájemným s dílením zkuš enos tí

40%

jiné

4) Výuka by měla probíhat formou (napište prosím, na kolik procent by měla být výuka prováděna níže uvedenou formou): a) Přednášek (průměr 29%, rozptyl 0-80%) b) Praktických cvičení (průměr 27,4%, rozptyl 0-45%) c) Workshopů se vzájemným sdílením zkušeností (průměr 18,25%, rozptyl 0-30%) d) Prostřednictvím e-learningu (průměr 19,9%, rozptyl 0-70%) e) Jinou (uveďte prosím jakou): samostudium

F orma výuky 1,45% P řednáš ky

20,90%

30%

19,25% 28,40%

P raktická cvičení W orks hopy s e vzájemným s dílením zkuš enos tí E -learning os tatní





5) Pro ověřování znalostí bych uvítal/a formu: (zvolte prosím jednu z nabízených možností) a) 16x Ústního zkoušení b) 8x písemného vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho odevzdání zkoušející(mu) c) 4x vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho prezentace před ostatními d) 13x Písemného testu s uzavřenými odpověďmi (možnosti a,b,c…) e) 3x Písemného testu s otevřenými odpověďmi f) 1x Elektronickou g) Jinou (uveďte prosím jakou): 4x vícenásobná odpověď (2xa,b,2xc,2xd,e, 3xf)

Jako nejvhodnější se pro zkoušení jeví ústní zkoušení a písemný test s uzavřenými odpověďmi, rovněž je výrazně zastoupeno písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho odevzdání vyučujícímu. Překvapující je pouze jeden respondent, který chce využívat formu elektronického zkoušení (domnívám se, že to plyne z neznalosti možností této formy), rovněž vypracování písemného referátu zcela převažuje u žen (u mužů se neobjevilo ani v jediném případě) 6) Zde prosím napište cokoliv, co Vám připadá důležité a souvisí s kombinovanou formou výuky. - dostatek sebezkušenostních výcviků či cvičení formou bloků apod. - vstřícnost pedagogů - hůře se získávají informace o průběhu magisterského studia - možnost získání řízených kvalitních, řízených praxí ve specializovaných zařízeních - větší podpora magisterského kombinovaného studia, stejně jako má bakalářské kombinované studium. Kombinovanou formu jsme zvolila z toho důvodu, že z práce nemohu docházet na přednášky





kombinovaného studia. To, že je rozvrh totožný, a že nám bylo zmíněno, že je to pro nás velká nevýhoda, se nezúčastňovat těchto přednášek mě dost vyděsilo - abych vědomostně obstála proti kterémukoliv studentovi z prezenčního studia, ať nejsem ochuzená - výuka nejen v pátky a soboty - více sladit kombinované magisterské s kombinovaným bakalářským studiem. Je velmi problematické se účastnit přednášek a plnit všechny požadavky kladené na denní studenty - uvítala bych více volitelných předmětů a trochu větší zaměření na praktické dovednosti - u mnoha otázek v dotazníku nelze volit jednu možnost a musí jít o kombinaci více možností

Závěr: Studentky jako nejčastější důvod studia psychologie v kombinované formě uváděly riziko ztráty zaměstnání, které se objevilo celkově 8x, zatímco u mužů ani jednou. U studentek se také v několika případech objevilo více důvodů studia, muži instrukci dokázali dodržet. Naopak u mužů se v pěti případech objevilo „protože mě psychologie baví“, zatímco u žen ani jednou. Po ukončení studia se většina studentů a studentek chce věnovat poradenské a klinické psychologii, výrazně je rovněž zastoupena psychologická práce u ozbrojených složek. Pedagogické psychologii se chtějí věnovat pouze 4 ženy (žádný muž), poměrně překvapující jsou pouze tři studenti a studentky, kteří se po ukončení studia chtějí věnovat psychologii práce a organizace. Ideální navrhované rozložení výuky mezi teoretickou a praktickou část studia je podle odpovědí studentů a studentek téměř totožné. Výuka by měla probíhat nejvíce formou přednášek a praktických cvičení, o něco méně studentů by upřednostnilo workshopy a výuku formou e-learningu. U e-learningu je v odpovědích patrn, společně s přednáškami, největší rozptyl. Ten je pravděpodobně dán zkušeností s tímto způsobem práce (vyšší podíl výuky formou e-learningu u studentů a studentek, kteří s touto formou práce již mají praktickou zkušenost ). Jako nejvhodnější forma ověřování znalostí se studentům a studentkám jeví ústní zkoušení a písemný test s uzavřenými odpověďmi, rovněž je výrazně zastoupeno písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho odevzdání vyučujícímu. Překvapující je pouze jeden respondent, který chce využívat formu elektronického zkoušení (domnívám se, že to plyne z neznalosti možností této formy), rovněž vypracování písemného referátu zcela převažuje u žen (u mužů se neobjevilo ani v jediném případě.





3. Analýza individuálních interview s vysokoškolskými pedagogy Katedry psychologie FF UP Úvod Během měsíců listopad a prosinec 2009 provedli členové realizačního týmu projektu „Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie na Katedře psychologie FF UP Olomouc“ individuální interview s pedagogy kombinované formy studia. Interview se soustředila na tato témata: a) organizační zabezpečení kombinovaného studia (práce s Uniforem, pomoc asistenta atd.); b) výuka v kombinované formě studia (požadavky a změny ve stávající formě studia atd.); c) studijní opory (využívání a příprava studijních opor atd.). Přesnou strukturu interview, jednotlivé tematické okruhy a otázky, lze najít v příloze číslo 1 tohoto dokumentu. Interview většinou netrvalo déle než 30 minut, probíhalo individuálně (člen realizačního týmu a pedagog) a pedagogové byli dopředu seznámeni s cíly a tématy. Členové projektového týmu oslovili celkem 30 vysokoškolských pedagogů, kteří se spoluúčastní na výuce studentů kombinované formy studia psychologie na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle dosažených akademických hodností byla základní skupina pedagogů složena takto: a) Mgr. – 4 pedagogové (13,33%), b) PhDr./Ph.D. – 19 pedagogů (63,33%); c) doc. – 6 pedagogů (20,00%); d) prof. – 1 pedagog (3,33%). Týmu se podařilo získat souhlas a provést interview s 18 pedagogy, což je 60% ze všech. Podíváme-li se na složení výběrového souboru podle akademických hodností, zjistíme, že je podobný základnímu souboru (a) Mgr. – 2 pedagogové (11,11%), b) PhDr./Ph.D. – 11 pedagogů (55,55%); c) doc. – 4 pedagogové (22,22%); d) prof. – 1 pedagog (5,55%). Výběrový soubor byl tvořen ze dvou třetin muži (12) a z jedné třetiny ženami (6). Počet studentů (17 odpovědí) - Pedagogové byli dotazováni, zda jim vyhovuje dosavadní počet studentů v jednotlivých ročnících kombinovaného studia, ve kterých realizují svou výuku. - Většina pedagogů (58,82%) se domnívá, že se kombinované formy studia účastní více studentů, než by bylo vhodné a z tohoto důvodu by mělo dojít ke snížení jejich počtu. Uvádíme příklad jedné takové výpovědi: „Opět rozumím strategii UP, kdy je výhodnější větší počet studentů, nicméně bych osobně zmenšil velikost skupiny dálkových studentů.“ - Menší část (41,18%) uvedla, že počet studentů při jejich výuce jim nevadí a dokonce i vyhovuje („Mám celé skupiny. Přijatelných je 50 lidí pro tento typ výuky„ nebo „Počet studentů se mě jeví v mém předmětu jako vhodný“). - Ani jeden z dotazovaných pedagogů se nevyjádřil v tom smyslu, že by počet studentů kombinovaného studia v jednotlivých ročnících navýšil. - Obecně můžeme říci, že ti pedagogové (ne všichni), kteří vyučují základní obecné disciplíny (Sociální psychologie, Statistika atd.) jsou s počtem spokojeni. Na druhou





stranu pedagogové, kteří učí interakčně zaměřené předměty (Manželské poradenství, Psychoterapii atd.), by byli raději pro méně studentů během výuky. Práce s Uniforem (16 odpovědí) - Jedním z témat interview byl dotaz na práci s Uniforem, který slouží jako elektronická podpora kombinované formy výuky studia psychologie. Unifor nabízí několik funkcí: individuální evidenci průběhu studia studenta, určité formy e-learningu, některé formy datové komunikace a další základní funkce. - 60,00% pedagogů odpovědělo, že jim práce s Uniforem vyhovuje. Přičemž někteří dodávají, že potřebovali nebo potřebují určitou dobu na zácvik s tímto systémem („Lepší než STAG, zatím se v tom učím pracovat, ale celkem to jde.“ nebo „Zvykla jsem si na to a už mi to vyhovuje. Píšou mi tam i různé organizační věci“.). - 20% pedagogů systém Unifor nepoužívá z několika důvodů. Jedním z nich je neznalost programu („S Uniforem nepracuji, jsem se studenty v kontaktu přes e-mail. Ale mohla bych na Unifor přestoupit, kdyby mě někdo zaučil.“) nebo jeho neúplná funkčnost a flexibilita („Problém vidím v zapisování praxí; jinak mi připadá neužitečný, časově náročný, sám v tom programu nepracuji.“). - 20% pedagogů tento program využívá, ale má k němu kritické výhrady. Příkladem mohou být tyto výpovědi: „Chtělo by to nějakého čističe na neaktuální věci - ať to nehlídají jen vyučující - je to tam, dokud to neodmaže vyučující.“ nebo „Unifor by se měl hlavně zpřehlednit a zjednodušit. Mám dále špatnou zkušenost ohledně posílání a přijímání zpráv“. - Největší starosti s tím má vedoucí kombinovaného studia, která vypověděla, že: „Řada lektorů nechce pracovat s Uniforem, nebo nereagují ani na maily, neaktualizují věci v Uniforu, studenty to pak mate. Bez výjimek komunikace přes Unifor student x vyučující. Bude pak vše jasné a ne aby člověk musel buď mailovat, nebo volat, nebo snad hledat informace na nějakých dveřích ve škole.“. - Nově nastupující pedagogové nemají možnost získat základní informace respektive školení o systému Unifor a veškeré činnosti související s tímto programem se musí učit za pochodu. Proto se v interview objevil požadavek proškolit v Uniforu („Možná v Uniforu“). Technické vybavení učeben a využívání hardwaru, softwaru (10 odpovědí) - Realizační tým se též dotazoval na spokojenost s hardwarovým a softwarovým vybavením přednáškových místností, ve kterých probíhá výuka studentů kombinovaného studia. - Méně než polovina dotazovaných (40,00%) nevyužívá technické prostředky během své výuky. Většinou jde o interakčně zaměřené předměty nebo nedostatek výukového času („Techniku zatím nepoužívám. Je málo času a moc učiva.“). 12 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

Také 40,00% pedagogů je s vybavením učeben nespokojeno, přičemž pro inspiraci uvádíme dvě zajímavé výpovědi: „Modernizace učeben by byla potřebná, je tam i špína. Všude by měly být dataprojektory. Dala bych pryč všechny ty staré bedny a všude byl měl být pevný počítač. Ty notebooky nejsou vhodné.“ a „Hlavně zajistit plně funkční dataprojektory v učebnách, popř. dostupnost mobilních diaprojektorů.“). Jen dvě z deseti odpovědí na toto téma byly pozitivně laděny, přičemž šlo o výpovědi interních pedagogů katedry, kteří mají větší možnost ovlivnit hardware a software v učebnách („Laboratoř jsem si vybavila. Mám Statistiku a Excel. To mi stačí. Ostatní nepoužívám.“).

Potřeba asistenta (15 odpovědí) - V tématech interview se objevila otázka na potřebu asistenta, který by pomáhal danému pedagogovi s technickými a odbornými stránkami jeho výuky. - Více než polovina dotazovaných (53,33%) by uvítala pomoc asistenta v rámci jejich výuky. Oslovení pedagogové se velkou měrou shodují v tom, k čemu by přiděleného asistenta využívali. Jeho kompetence by byly v oblasti oprav seminárních prací, úkolů a v technickém zabezpečení výuky daného předmětu (hlídání termínů, ukládání úkolů a dalších informací v Uniforu atd.). Příklad dvou výpovědí: „Nikdo mi aktuálně nepomáhá, ale někoho bych uvítala na kontrolu úkolů případně cvičení.“ a „Ale na druhou stranu bych potřeboval ještě člověka, protože to se při tom souhrnu denní výuky, kterých teď mám u deňáků sedm předmětů, to už bych nezvládal; no, přemýšlím koho; já zároveň nemohu doktoranda vést, potřeboval bych nějakýho doktoranda, který by chtěl se mnou spolupracovat.“. - Jen 40,00% pedagogů se domnívá, že není potřeba mít asistenta a dokonce jen jeden pedagog uvádí, že má již svého asistenta, který za něj činní základní technické činnosti (“Pomáhá mi …. Vyhodnocuje splnění úkolů, dělá jím zpětnou vazbu a informuje mě. Zatím je to úplně dostačující.“). Výuka v obecné rovině (18 odpovědí) - Moderátoři interview se pedagogů dotazovali na názory vztahující se k výuce a to v obecné rovině. - Patnáct dotazovaných mělo připomínky ke stávající podobě výuky kombinované formy studia psychologie na Katedře psychologie FF UP. Většina připomínek se týkala časové dotace na předmět („Třeba Personální řízení mají jen jednou. Aby to pro ně bylo dobré, měli by to mít 3x. Méně hodin, ale častěji.“ a „Počet hodin samozřejmě málo, má to nahradit samostudium, ale nedělám si iluze, že to vždycky dělají. Tedy zlepšit hlavně kontrolu toho samostudia - jestli si třeba přečetli, co mají, průběžně ověřovat znalosti“ a „Mě rozsah výuky pro kombinované studium vyhovuje, ale pro ně to musí být náročné za dva půl dny (8h) pojmout celou statistiku. Nerada bych učila víc, už teď je toho hodně. Pokud nějakou změnu tak spíše častěji po 13 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

menších částech.“ a ještě jeden „Osobně bych hodinovou dotaci rozhodně navýšil. Rozumím tomu, že „doba“ přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti.“). Objevily se negativní názory na úvodní tutoriál, na odlišné studijní podmínky prezenčního a kombinovaného studia a v neposlední řadě na označení předmětů („Třeba název předmětu Psychologie osobnosti 1, 2. Co to přesně znamená? Buď je to 1 nebo 2. I studenti pak chodí a ptají se, jestli to budou mít nějak rozdělené. Nevím, co jím říct, když sám nevím, proč to tak je. Lektoři by měli více participovat ve všech etapách organizace - příprava, realizace a zkoušení.“). Jen tři dotazovaní jsou s obecným nastavením výuky spokojeni a hodnotí to takto: „Statistické hodnocení výzkumu - celkově dobře nastaveno, hodinová dotace, frekvence OK, spokojena.“. Obecně můžeme říct, že časová dotace na jednotlivé předměty při pohledu na časovou dotaci v prezenčním studiu, je podle názorů pedagogů distanční formy většinou nedostačující a jde většinou o jednoduché seznámení s disciplínou respektive předmětem („Rozumím tomu, že „doba“ přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti.“).

Výuka v praktické rovině (16 odpovědí) - V souvislosti s předcházející otázkou byli pedagogové dotazovaní na názory týkající se výuky z praktického hlediska – co jim (ne)vyhovuje na stávající podobě výuky v kombinované formě studia. - Ze šestnácti odpovědí jen tři pedagogové (18,75%) byli spokojeni s nastavením vlastních předmětů a výuky („Já mám všechny předměty zařazené tak, jak si to představuji. Je to už upravené a doufám, že je to finální podoba.“). - Více než 80% dotazovaných vyjádřilo vždy alespoň jednu připomínku, která se týká různých oblastí výuky ve sledované formě. - Pro přehlednost uvádíme heslovitě připomínky (v závorkách počet pedagogů): o Doplnit předmět (3) – „Větší pestrost nabídky volitelných předmětů…ale na to, aby těch předmětů bylo více, tak by bylo potřeba to dobře zaplatit…“. o Jasnost a přehlednost výuky (2) – „Aby pak už následná přednáška byla „jen“ přednáška látky a neprobíraly se tam půl hodiny a déle ty organizační věci; někdy se stává, že vyučující, aby lidi dostal na přednášku, tak na tutoriálu info mlží s tím, že se to dozví na přednášce – myslím, že by lidi měl nalákat svou kvalitou přednášky a ne nějakým taktizováním.“. o Časová dotace (3) – „…samozřejmě, že oni by to potřebovali, protože je to takový rychlokurs někdy, protože máš na některý předmět osm hodin, tak že 14 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




jsou jako dvě přednášky za semestr, plus ten tutoriál vstupní a plus e-learning, ale na některé předměty máš jenom čtyři hodiny, třeba na tu Kvalitativu, a to je prostě, to je jenom tak říct jim, co si mají přečíst; pro ně, pro kvalitu studia by bylo lepší, kdyby toho měli víc a nebo víc těch úkolů ...“. o Rozvrh (3) – některým pedagogům nevyhovuje zařazení předmětu v určitém bloku nebo ročníku – „U Ergonomie je problematické, že je v rámci kombinovaného studia zařazena už v bc. stupni.“. o Studijní opory (2), Zakončení předmětu (1) a Praxe studentů (1) Zpětná vazba od studentů (9 odpovědí) - K tomuto tématu se vyjádřila polovina dotazovaných, přičemž sedm pedagogů vnímá zpětnou vazbu od studentů jako dostatečnou. Pro získání zpětné vazby využívají emailových schránek nebo Uniforu („Píšou mi přes Unifor. Ale hodně za mnou chodí, když potřebují pomoct nebo poradit s diplomkou.“ a „Je to dostačující. Chodí za mnou v pátek a využívají korespondenci.“). - Jen dva pedagogové nejsou se zpětnou vazbou od studentů spokojeni a prezentují to těmito názory: „Nedostává, ale chtěl by ji. Dělat evaluaci!“ a „Skutečností je, že zpětná vazba od distančních studentů je mizivá, snad sem tam někdo, kdo má zájem psát bakalářskou, potažmo diplomovou práci v oboru.“. - S tímto tématem stojí za zamyšlenou, jestli by se evaluace výuky realizovaná Českou asociací studentů psychologie neměla rozšířit i na kombinovanou formu výuky studia jednooborové psychologie. Dostupné studijní opory (16 odpovědí) - Předmětem zájmu byly i studijní opory k jednotlivým předmětům, které pedagogicky zajišťují námi oslovení pedagogové. Ti se často vyjadřovali k vlastním oporám nebo k veřejně dostupným odborným publikacím. - U osmi dotazovaných (50,00%) bylo zjištěno, že k danému předmětu nejsou oficiálně vydaná skripta. Čtyři z výše uvedených pedagogů potvrdili přípravu skript pro předmět, který vyučují. - Z výpovědí dotazovaných vyplývá, že absenci skript nahrazují jinou dostupnou literaturou. Ve většině případů jde o odborné publikace vydávané oficiální cestou prostřednictvím vydavatelů. Zajímavý postřeh jednoho z dotazovaných pedagogů: „Opory - buď se jim kupují učebnice, pokud je k tomu předmětu učebnice, tak se koupí učebnice, a potom jim posílám vlastně prezentace pro deňáky, který nestihnu odpřednášet ani náhodou, ale posílám powerpointové prezentace, a občas když najdu nějakej materiál, tak jim to tam jako zavěsím, ale nemám skripta, plánuji skripta ale není čas; příprava nových opor - bylo by to fajn, ale zase je to časově náročný a nechci to dělat sám; ale bylo by určitě dobrý nějaký videotutoriály a nějaký e15 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

learningový skripta, na druhou stránku to trošku vím, že to naráží také na můj čas, kterej jsem schopnej tomu věnovat.“. V polovině případů jsou pro studenty kombinované formy studia dostupná skripta k vyučovaným předmětům („Všechno jsou poměrně nový skripta, rok 2007, jsou už zpracovány pro kombinované studium, maj to i v elektronické podobě, já už bych na tom nic moc neměnil“). Pedagogové uváděli dva základní způsoby šíření výukových materiálů (skripta, knižní publikace, odborné články atd.) – pomocí Uniforu v datové podobě a prostřednictvím tištěných knih z knihkupectví. Často jsou tyto dvě cesty distribuce využívány společně („Ve formě tištěných skript a v elektronické podobě“).

Nové studijní opory a školení - Někteří dotazování plánují přípravu nových studijních opor, mezi něž patří hlavně tvorba skript, powerpointových prezentací, ale mají též zájem poznat nové multimediální opory, za předpokladu proškolení („Chtěl bych se naučit i multimediální opory, aby mě to někdo naučil. Zajímají mě nové postupy.“). - Nejčastěji se objevoval zájem ze strany pedagogů o MS Powerpoint, Moodle, Secondlife a WizIQ („Asi powerpointové prezentace, udělám si je sama, ale potřebovala bych nějaké školení pro MS PwP 2007. Také mě zaujal Moodle a SecondLife.“) - Z celkového počtu jedenácti odpovědí by se školení zúčastnilo sedm pedagogů, ale záleží na časové náročnosti a termínu pořádání informačního školení. - V několika případech se objevil názor (3), že opory by mohl vytvářet asistent nebo kolega k tomu určen a vyučující by se jen naučil zacházet s danou oporou při výuce („Aby mi podporu někdo připravil a ukázal mi, jak se to používá.“) a dokonce se tu objevil přesný postup: o „1/ Vybraný kolega, který bude opory zpracovávat, si prostuduje podklady (skripta); o 2/ navrhne typ opory a její provedeni; o 3/ tento návrh s Tebou zkonzultuje; o 4/ následně připraví opory; o 5/ přichystané opory Ti předá ke kontrole; o 6/ následně zapracuje případně připomínky; o 7/ proplatit čas strávený na tom.“ - Druhá část pedagogů je spokojena se stávající situací. Neplánuje přípravu nových studijních opor, využití multimediálních výukových programů, a proto ani nemají zájem zúčastnit se školení v těchto programech. Jiné (9 odpovědí) 16 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

Moderátor během interview umožnil dotazovému pedagogovi, aby se případně vyjádřil se i k dalším, nestanoveným tématům, která jsou pro pedagoga důležitá. Celkem polovina dotazovaných této možnosti využila a své připomínky a názory směřovali do následujících oblastí (v závorkách počet akademiků): o Celková kvalita kombinovaného studia (2) – „Je to úplně jiný výukový proces. Nároky jsou na ně minimální, ale výstupy mají stejné jako prezenční studenti. Je to na úkor kvality. Odráží se to všude, při zkoušení umí minimum, má to velké nedostatky. Literatura u nich vůbec nefunguje. U velké části z nich se projevuje alibismus, vymlouvají se na nejrůznější věci, vždy něco mají“. o „Dvojí metr“ (3) – „Platba za semestr by měla být povinná pro všechny. Jedině výjimku, když dodá student nějaké potvrzení od instituce nějaké - např. že je pod životní minimem – teď neplatí jakýkoliv „chytrák“, je to nespravedlivé a otravuje ostatní buď dotazy, či požadavky – aby získal info co mu není přístupné, materiály co nedostal, termíny, skripta apod.“ a ještě jeden „Druhá věc, jsou lidi, kteří si to neplatěj, maj to jako v rámci celoživotního studia, vlastně našli tu skulinku v zákoně, že si to nemusej platit a ty pak tu podporu Uniforu nemaj, a tam mě štve, že já jim to musím dablovaně všechno posílat nějakým e-mailem, nebo že vlastně tu podporu jim poskytnout půlka si to platí a půlka si to neplatí, ale v podstatě, aby ten předmět zvládli, tak jim ty informace podat musíš všem, tak že v tohle je takovej chaos, že to ICV nám říkalo, vypisujte jim méně termínů, nevypisujte jim předtermíny, nedávejte jim tu podporu e-learningovou, ale když já po nich ke zkoušce chci splnit úkoly plus test, tak to musí splnit všichni, tam mi nevyhovuje, že se děli na ty dvě podskupiny.“. o Zvýšení nároků u přijímacích řízení, spokojenost s prací koordinátora kombinované formy studia a doplnění nabídky předmětů.

Na konci této analýzy uvádíme několik výpovědí, které stojí za přečtení a zamyšlení. Jde o výpovědi pedagogů vyučujících studenty kombinované formy studia a jejich vnímání této formy. -

„Dovolím si jedno nepěkné, leč přiléhavé označení a konstatování: tyto „rychlokvašky“ nejsou co do objemu nabitých vědomostí a průniku do psychologie – až na výjimky – srovnatelné s většinou studentů prezenčního studia.“. - „Nadstandard, který chtějí studenti distančního programu za své peníze, je zjednodušení, rychlost a pohodlnost učení. A tak studenti platí a středisko distančního vzdělávání zadává úkoly vysokoškolským učitelům, co mají dělat.“. - „Nejsem přesvědčena, že vytváření tzv. distanční podoby studijních textů z psychologie je tou správnou cestou. Psychologie jako seriózní věda se nedá vměstnat do interaktivního textu plného zajímavých schémat, přehledů, příkladů a kontrolních 17 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

otázek. Dovedu si představit takový text z oblasti přírodních věd: vzorec, vysvětlení, zácvičný příklad, kontrolní příklady. Jak ale přetavit dlouhé, komplikované a nejednoznačné výkladové pasáže například z obecné, vývojové či klinické psychologie?“. „Je to pravděpodobně osobní „neláska“ k formulářům, nicméně jako zatěžující pro sebe vidím „formální papírování“, kdy na konci semestru mám vyplňovat formulář, kde si vyplňuji od vyučovaného ročníku až po název předmětu vše a počítám si sám i odučené hodiny a odměnu. Je to patrně luxus, ale v této věci bych rozhodně ocenil, kdyby organizační pracovník, který má přehled kdo co a kolik odučil „předpřipravil formuláře“, abych je mohl jen podepsat“. „Osobně bych hodinovou dotaci rozhodně navýšil. Rozumím tomu, že „doba“ přítomnosti ve výuce nebude nikdy u denních a dálkových studentů ekvivalentní, nicméně 8 vyučovacích hodin na celý předmět neurofyziologie je opravdu málo i na základ a problematické oblasti. Navíc rozdíly mezi studenty dálkového studia jsou větší (navzájem i v porovnání s denními studenty): někteří měli biologii naposledy ve formě přírodopisu na ZŠ a někteří měli biologii před X lety na střední škole a někteří ji studovali na VŠ.“

Závěr analýzy Na konci roku 2009 byla realizována, v rámci analýzy kombinovaného studia, individuální interview s pedagogy, kteří v této formě studia vyučují. Z celkového počtu třiceti oslovených souhlasilo s provedením individuálního interview 64 % pedagogů. Administrátoři se během interview zaměřili na tři oblasti: organizační zabezpečení, výuka a studijní opory kombinované formy výuky studia psychologie. Větší část oslovených pedagogů by redukovala počet studentů v jednom ročníku kombinované formy. Důvodem k tomuto kroku je často charakter vyučovaného předmětu (interakčně orientované disciplíny), nebo nedostatečné hardwarové a softwarové vybavení učeben a nebo časová náročnost (administrace a kontrola písemních prací a úkolů, zkoušení atd.). Na druhou stranu lze konstatovat, že jen o něco méně pedagogů je se stávajícím počtem studentů v jednom ročníku spokojeno a nevidí důvod tento počet snižovat. V rámci výuky a technického zajištění sledované formy studia je využíván on-line systém „Unifor“, který slouží k evidenci aktivit jednotlivých studentů a k interakci mezi jednotlivými studenty a pedagogy. S tímto programem je v současné době spokojena více než polovina oslovených pedagogů, kteří v této souvislosti uvádějí, že by pro pochopení systému Unifor a zácvik pro práci v něm potřebovali určitý čas. V menší míře se objevili pedagogové, kteří s tímto programem pracují, ale mají k němu určité výhrady. Pedagogové požadují vyšší míru přehlednosti, nižší míru složitosti, vyšší počet uživatelských prvků atd.). V několika případech zaznělo z úst pedagogů, že Unifor nepoužívají, a v rámci tohoto názoru se opět objevují podobné výhrady, které byly již uvedeny. („Problém vidím v zapisování praxí; jinak mi připadá neužitečný, časově náročný, sám v tom programu nepracuji.“). 18 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Technického zařízení učeben využívá 60% dotazovaných pedagogů, přičemž někteří mají určité výhrady k jejich softwarovému a hardwarovému vybavení. Ze strany pedagogů jsou vnímány tyto nedostatky: technická zastaralost učeben, absence dataprojektorů a příslušných PC sestav, absence wi-fi připojení a další. Někteří pedagogové vypověděli, že techniku v učebnách při svých předmětech nevyužívají. Častým důvodem je již zmíněný charakter předmětu, ale také se objevil názor, že učiva a úkolů je tolik, že na využívání techniky není čas. Administrátoři interview se pedagogů dotazovali, zda by neuvítail pomoc asistenta z řad interních studentů PGS. Pozitivně se k této otázce vyjádřilo 53% dotazovaných pedagogů. Hlavní náplň asistenta by viděli v administrativních činnostech, v zadávání a v kontrolování úkolů, ve hodnocení seminárních prací a v přípravě podkladů pro výuku. Menší počet dotazovaných se vyjádřil zamítavě, tedy, že asistenta nepotřebují. Jde o pedagogy, kteří většinou učí jen jeden předmět, a povinností a úkolů mají relativně méně. Nejobsáhlejší komentáře směřovaly k obecné a praktické rovině výuky kombinované formy studia. Část pedagogů měla k výuce zajímavé a podnětné připomínky, které se týkaly časových dotací na jednotlivé předměty, úvodního tutoriálu, a nebo názvů předmětů. Pedagogové často považují vymezený výukový čas na předměty jako nedostačující a to s ohledem na rozsah a množství učiva. S tím spojují přání navýšit časové dotace vyučovaných předmětů. Někteří pedagogové by v rámci kombinované formy uvítali rozsáhlejší nabídku volitelných předmětů („B - předmětů“) a jiní naopak negativně vnímají menší přehlednost kombinované formy nebo zařazení předmětu do určitého vzdělávacího bloku a v neposlední míře způsob zakončení předmětu. V polovině případů uváděli dotazovaní pedagogové, že mají k danému předmětu oficiálně vydaná skripta. Tyto publikace jsou často jak v tištěné tak i v elektronické podobě dostupné studentům prostřednictvím knihkupectví nebo programu Unifor. Ti, kteří uvedli, že jim k danému předmětu chybí skripta, často využívají alternativních možnosti, kterými jsou veřejně dostupné odborné články, odborné monografie a další zdroje. Čtyři pedagogové vypověděli, že pro svůj předmět v kombinované formě studia připravují skripta. Posledním tématem interview bylo využívání nových forem studijních opor (MS PWP, Moodle, SecondLife a dalších) v rámci výuky studentů kombinované formy. Někteří pedagogové potvrdili používání MS PWP, ale jiné formy opor již nevyužívají. Na otázku, zda by měli zájem o informace a o školení v nových vzdělávacích programech, reagovali někteří pedagogové kladně. Zájem je hlavně o tři: Unifor, Moodle a SecondLife. Pedagogové, kteří jsou se svými stávajícími studijními oporami spokojeni, přípravu nebo využívání nových forem studijních opor neplánují.





4. Analýza rozdílů prezenčního a kombinovaného studia psychologie na Katedře psychologie FF UP. Přehledové srovnání. Úvod Základním výchozím bodem pro dále uvedené srovnání dvou typů studia se stala předpokládaná ekvivalence jejich absolventů. Absolvent pětiletého magisterského studia psychologie získává stejný diplom se stejnými aplikačními možnostmi jako absolvent navazujícího magisterského studia psychologie. Na základě toho by množství znalostí a kompetencí mělo být shodné nebo minimálně srovnatelné. Druhým předpokladem pro srovnání studií je rozdělení kombinovaného studia podle modelu 3+2 na bakalářské a kombinované. Dělení je prvním krokem k aplikaci boloňského procesu ve vzdělávání, který mimo jiné vychází z potřeby produkce většího množství absolventů s vysokoškolským vzděláním určeným do praxe. Cílem je podpora znalostní ekonomiky státu Evropské unie. V tomto smyslu je při srovnávání obou typů studia pohlíženo na bakalářské kombinované studium se snahou odpovědět na otázku, zda absolventi nepokračující magisterským studiem disponují znalostmi a kompetencemi, které jsou určené pro efektivní využití v praxi na odbornostní úrovni mezi vyšším odborným a úplným vysokoškolským vzděláním. Při koncepci magisterského pětiletého studia jde především o pokročilost studentů v určitých kompetencích, které jsou nutné pro studium navazujících disciplín. Při koncepci bakalářského studia je třeba vzít v potaz navíc potřebu určité finální úrovně vybraných celků kompetencí, vhodných pro okamžité uplatnění v praxi po třech letech studia. Srovnání dvou typů studia je však zatíženo několika metodologickými otázkami. Proto nejprve uvádíme postupy, které byly aplikovány během srovnávacího procesu. Následně je uvedeno přehledové srovnání a závěry, které z tohoto srovnání plynou. Jako poslední jsou uvedeny podrobné analýzy. Členění je netradiční, nicméně podrobné analýzy je možné vnímat jako přílohy pro zájemce o důkladnější porozumění. 1. Metodologické otázky srovnání a) Výchozím bodem bylo získat vstupní data pro srovnávání. Cílem bylo pro všechny předměty obou typů studia zjistit: - Název předmětu - Vyučující předmětu - Kontakt na vyučujícího předmětu - Forma studia, ve které je předmět vyučován - Blok studia - Ročník studia - Semestr studia - Forma předmětu (A/B/C) - Kredity - Způsob ukončení (z/K/Zk) Pro předměty kombinovaného studia bylo navíc zjištěno: - Hodinová dotace prezenční výuky 20 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Data pro výše uvedené podklady byla získána z následujících zdrojů: - Studijní plány 2009/10 „Modrá kniha“ (http://www.upol.cz/fakulty/ff/studijnizalezitosti-bc-mgr/studijni-plany-200910-modra-kniha/ ) - Rozvrhy pro prezenční studium psychologie akademický rok 2008/9 a akademický rok 2009/10 - Rozvrhy pro kombinované studium psychologie akademický rok 2008/9 a akademický rok 2009/10 - Portál Univerzity Palackého v Olomouci (http://portal.upol.cz/wps/portal/ ) - Psychologie ve studijním roce 2009/2010 – informace o studiu a podmínkách přijímacího řízení k bakalářskému kombinovanému studiu - Psychologie MGR ve studijním roce 2009/2010 – informace o studiu a podmínkách přijímacího řízení k navazujícímu magisterskému kombinovanému studiu b) Pro účely srovnávání bylo nutné předměty kategorizovat podle klíče, který by umožňoval vytvořit skupiny napříč standardním dělením na semestry a bloky. Vzhledem k tomu, že vyučující jsou v mnoha případech odlišní u stejného předmětu v různých formách studia, byla vybrána varianta rozdělení do oborových skupin. Na rozdělení se podílel celý tým projektu s vědomím určité nepřesnosti. Finální podoba rozdělení předmětů do oborových skupin respektuje odlišnost předmětů při mírném překrývání skupin. Jako výchozí byly zvoleny tradiční oborové skupiny psychologie, kam byly zařazeny všechny předměty s jednoznačnou příslušností. U zbývajících předmětů byla posouzena míra jejich příslušnosti ke stanoveným kategoriím. Pokud byla míra příslušnosti příliš nízká, byla vytvořena nová kategorie. Pro předměty, které s psychologií souvisejí jen okrajově, byla vytvořena speciální kategorie. V závěru byly vytvořené kategorie znovu posouzeny a velmi příbuzné kategorie sloučeny. Finální seznam vytvořených kategorií je následující: - Obecná psychologie - Klinická psychologie - Vývojová psychologie - Sociální psychologie - Metodologie - Pedagogicko-poradenská psychologie - Psychologie práce a organizace - Psychologie osobnosti - Psychoterapie - Psychodiagnostika - Aplikovaná psychologie - Studijní předpoklady - Cizí předměty Zvolené kategorie se staly výchozím bodem pro srovnávání jednotlivých typů studia z hlediska informací, které byly zjištěny (viz výše). 21 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




c) Jako nástroj srovnávání byl zvolen MS Excel, ve kterém byla všechna data zaznamenána do datové tabulky s automatickými filtry. Na druhém listu byla vytvořena kontingenční tabulka čerpající z datové základny na prvním listu. d) Požadavkem pro datové srovnání v databázi (datové tabulce) je jednotnost názvosloví sledovaných kritérií. Sjednocení vedlo sice k některým pojmovým nepřesnostem, ale výrazně posílilo validitu srovnání. V tomto ohledu byly učiněny dva hlavní zásahy: - Navazující magisterské kombinované studium má pouze jeden blok, který je označován jako I. Vzhledem k tomu, že v prezenčním magisterském studium je tato část označována jako blok III., byl tak v rámci srovnávání označen i blok I. navazujícího magisterského kombinovaného studia. - Byly doplněny ročníky v II. a III. bloku obou studií (oba tyto bloky reprezentují 2 ročníky). Přestože ročníky nejsou hlavními kritérií srovnání, sloužily k zachycení návaznosti jednotlivých oborových disciplín. e) Kontingenční tabulka umožňuje prostřednictvím rychlého nastavení srovnat skladbu jedné oborové skupiny ve dvou typech studia z hlediska kritérií uvedených pod písmenem a). Přehledové srovnání bylo provedeno na úrovni stanovených oborových skupin a na úrovni symbolických reprezentací ve smyslu označení bloků studia, povinný/volitelný /doplňkový předmět, kreditů apod. Do této míry podrobnosti jsou tedy jednotlivá srovnání přesná. f) Pro přehledové srovnání bylo využito následujících kritérií: - Předměty (množství v jednotlivých typech studia a v blocích) - Rozdělení předmětů na A/B/C (celkově a v blocích) - Předměty v oborových skupinách (jednotlivé předměty v blocích a podle A/B/C) - Kredity (ve studia celkem, v blocích, v oborových skupinách) - Zkoušky (ve studiu celkem, v blocích, v oborových skupinách





2. Přehledové srovnání kombinovaného a prezenčního studia psychologie I. Celková nabídka předmětů v obou typech studia

V prezenčním studiu je celkově možné studovat 157 předmětů, v kombinovaném studiu 90. II. Celková nabídka předmětů rozložená v blocích studia

Rozložení ve I. a II. bloku ukazuje přibližně shodný náskok prezenčního studia v nabídce předmětů. Ve III. bloku je patrný markantní rozdíl mezi oběma typy studia. V prezenčním studiu je možné studovat více než dvojnásobek předmětů kombinovaného studia. III. Celková nabídka předmětů A/B/C v obou typech studia 23 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Zatímco počet povinných předmětů je v obou typech studia téměř shodný s mírnou převahou kombinovaného studia (71:65), nabídka volitelných předmětů pro prezenční studium mnohonásobně vyšší (88:19). Doplňkové předměty nejsou v kombinovaném studiu zastoupeny vůbec. IV. Nabídka předmětů A/B/C v blocích obou typů studia

V prvním bloku je počet předmětů bez ohledu na typ volitelnosti vyšší v prezenčním studiu. Druhý blok obsahuje více povinných předmětů pro kombinované studium a výrazně více volitelných předmětů pro prezenční studium. Pouze prezenční studium má obsaženy v druhém bloku doplňkové předměty. Třetí blok je strukturován ve stejném směru, ale rozdíly jsou zde výrazně nižší. Prezenční studium má výrazně méně povinných předmětů a naopak 24 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




výrazně více volitelných. V kombinovaném předmětu tak skladbu kompetencí určuje jednoznačně studium s minimální možností studenta k profilaci. V. Celkové počty předmětů podle oborových skupin

Graf 5. Celkové počty předmětů podle oborových skupin Obecná psychologie

Kliniská psychologie

Sociální psychologie

Vývojová psychologie

Psychodiagnosti ka

Pedagogickoporadenská psychologie

Metodologie

Psychologie osobnosti

Psychologie práce a organizace

Psychoterapie

Aplikovaná psychologie

Studijní předpoklady

Cizí předměty

Prezenční studium

8

19

7

6

9

24

29

4

9

12

11

2

15

Kombinované studium

4

16

4

4

4

10

14

4

4

9

4

3

10

Z grafu je zřetelné, že těžiště obou typů studia spočívá v oborových skupinách Metodologie, Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie a Psychologie práce a organizace. V prezenčním studium jsou navíc posíleny Psychoterapie a Aplikovaná psychologie. Čtyři nejsilnější oborové skupiny obou typů studia tvoří páteř studia psychologie na FF UP v Olomouci.





VI. Zastoupení oborových skupin v blocích prezenčního a kombinovaného studia

Těžiště v prvním bloku prezenčního studia mají oborové skupiny Obecná psychologie a Cizí předměty. Stěžejní oborové skupiny Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie a Metodologie mají silné zastoupení ve druhém a třetím bloku. Naopak 26 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Psychologie práce a organizace, Psychoterapie a Aplikovaná psychologie jsou zařazeny rozhodujícím způsobem pouze do třetího bloku. I přes výrazně nižší počet předmětů je rozložení v kombinovaném studiu podobné. Výjimkou je oborová skupina Psychoterapie, která je zařazena v kombinovaném studiu i do druhého bloku. Ze srovnání je zřejmé, že studenti kombinovaného bakalářského studia nepokračující navazujícím magisterským studiem neabsolvují rozhodující část oborové skupiny Psychologie práce a organizace a větší část oborové skupiny Klinická psychologie. V ostatních oborových skupinách absolvují tito studenti během prvního a druhého bloku minimálně polovinu předmětů. VII.

Oborová skupina Obecná psychologie Prezenční studium

Název předmětu Dějiny psychologie 1 Dějiny psychologie 2 Úvod do obecné psychologie Vybrané otázky obecné psychologie Etika v psychologii Psychologie agrese a destruktivity Srovnávací psychologie Humanistická psychologie

Kombinované studium Blok I. I. I. I. I. I. I. II.

Název předmětu Dějiny psychologie 1 Dějiny psychologie 2 Úvod do obecné psychologie Vybrané otázky obecné psychologie

Oborová skupina Obecná psychologie má těžiště v prvním bloku studia. V kombinovaném studiu nejsou k dispozici žádné volitelné předměty.


Blok I. I. I. I.




VIII.

Oborová skupina Klinická psychologie Prezenční studium

Název předmětu Klinická psychologie 1 Klinická psychologie 2 Klinická psychologie 3 Psychohygiena Sexuální psychologie Klinická praxe 1 Klinická praxe 2 Klinická praxe 3 Klinická praxe 4 Psychopatologie 1 Psychopatologie 2 Exkurze Kapitoly z psychosomatické medicíny Psychologie zdraví a nemoci Psychoonkologie a pacient se som. onem. Somatopatologie Adiktologie 1 Adiktologie 2, nealk. Drogy Daseinsanalytický výklad snů

Kombinované studium Blok II. II. II. III. III. II. II. III. III. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Klinická psychologie 1 Klinická psychologie 2 Klinická psychologie 3 Psychohygiena Sexuální psychologie Klinická praxe 1 Klinická praxe 2 Klinická praxe 3 Klinická psychologie a psychoterapie dětí Psychopatologie 1 Psychopatologie 2 Gerontopsychologie Neuropsychologie Speciální otázky klinické psychologie Adiktologie 1 Adiktologie 2

Oborová skupina klinická psychologie je v obou typech studia rozložena ve druhém a třetím bloku. Téměř shodný je i počet předmětů. Velkým rozdílem je však volitelnost. Zatímco v kombinovaném studiu je většina předmětů povinná, prezenční studium má téměř polovinu předmětů oborové skupiny Klinická psychologie zařazenou jako volitelnou. 28 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.

Blok II. II. II. III. III. II. II. III. III. II. II. III. III. III. III. III.




IX. Oborová skupina Sociální psychologie Prezenční studium Název předmětu Úvod do sociální psychologie Sociální komunikace Komunikační dovednosti Otázky socializace 1 Otázky socializace 2 Psychologie gendru a sexuality

Kombinované studium Blok II. I. I. II. II. III.

Název předmětu Sociální psychologie 1 Sociální psychologie 2 Sociální psychologie 3 Sociální patologie

Blok II. II. II. II.

Prezenční studium má většinu předmětů oborové skupiny Sociální psychologie volitelných, zatímco kombinované studium má předměty všechny povinné. Na rozdíl od kombinovaného studia jsou v prvním bloku prezenčního studia zařazeny předměty zaměřené na komunikaci.





X. Oborová skupina Vývojová psychologie Prezenční studium Název předmětu Vývojová psychologie 1 Vývojová psychologie 2 Vývojová psychologie 3 Patopsychologie dětí Psychologie rodiny Ekologie a antropologie rodiny

Kombinované studium Blok I. II. II. II. III. III.

Název předmětu Úvod do vývojové psychologie Speciální otázky vývojové psychologie Patopsychologie dětí Psychologie rodiny

Přestože v kombinovaném studiu je nabídka předmětů o dva nižší než v prezenčním studiu, jsou oborové skupiny v obou typech studia srovnatelné. Oborová skupina je zařazena do všech tří bloků a v obou typech studia jsou zastoupeny volitelné předměty.


Blok I. II. II. III.




XI. Oborová skupina Psychodiagnostika Prezenční studium Název předmětu Psychodiagnostika dospělých 1 Psychodiagnostika dospělých 2 Speciální otázky psychodiagnostiky A Speciální otázky psychodiagnostiky B Diferenciální diagnostika Psychodiagnostika dětí Rorschachova metoda 1 Rorschachova metoda 2 Rorschachova metoda 3

Kombinované studium Blok II. II. III. III. III. II. III. III. III.

Název předmětu Psychodiagnostika dospělých 1 Psychodiagnostika dospělých 2 Speciální otázky psychodiagnostiky Psychodiagnostika dětí

Hlavním rozdílem mezi oběma typy studia je nabídka volitelných předmětů. Hlavní roli, zde hraje především Rorschachova metoda, která prezenčnímu studiu významně navyšuje počet volitelných předmětů. Podobně disponuje prezenční studium dalším předmětem, zaměřeným na prohlubování znalostí psychodiagnostiky ve třetím bloku studia.


Blok II. II. III. II.




XII.

Oborová skupina Pedagogicko-poradenská psychologie Prezenční studium

Název předmětu Úvod do poradenské psychologie Úvod do pedagogické psychologie Speciální otázky pedagogické psychologie Manželské a rodinné poradenství Úvod do školní psychologie Psychologie pro učitele Úvod do práce s klientem Teorie sociálně - psych. výcviku Interakční psychologický výcvik 1 Interakční psychologický výcvik 2 Interakční psychologický výcvik 3 Interakční psychologický výcvik 4 Soc. služby a člověk s handicapem Internetové poradenství Psychologické aspekty paliativní péče Manželské poradenství, praxe Didaktika psychologie Zážitková pedagogika Pedagogickopsychologické poradenství Základy speciální pedagogiky pro psychol. Psychologie zrakově postižených Manažerská psycho. a manaž. porad. Psychologie v gynekologii a porodnictví Pedagogickopsychol. poradenství, stáž

Kombinované studium Blok II. II. II. III. II. III. II. II. I. I. II. II. II. III. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Poradenská psychologie 1 Poradenská psychologie 2 Pedagogická psychologie Manželské a rodinné poradenství Práce s klientem Problémová klientela Školní psychologie Internetové poradenství Školní poradenství, stáž Interakční psychologický výcvik 1


Blok II. II. II. III. II. III. III. III. III. I.




V rámci oborové skupiny Pedagogicko-poradenská psychologie je patrná značná nerovnováha v nabýzených předmětech. V porovnání s prezenčním studiem chybí v kombinovaném studiu především volitelné předměty ve třetím bloku a možnosti interkačního výcviku prvního a druhého bloku. Z pohledu této oborové skupiny je rozdíl mezi typy studia značný a srovnatelnost jen omezená. XIII.

borová stupina Metodologie Prezenční studium

Název předmětu Úvod do metodologie psycholog. výzkumu Metodologie psycholog. výzkumu 1 Metodologie psychol. výzkumu 2 Metodologie psychol. výzkumu 3 Metodologie psychol. výzkumu 4 Speciální otázky metodologie 1 Speciální otázky metodologie 2 Konstrukce testů a dotazníků Metody výzkumu v psych. práce a org. Adiktologický výzkum Experimentální psychologie 1 Experimentální psychologie 2 Psychometrie 1 Psychometrie 2 Statistické metody v psychologii 1 Statistické metody v psychologii 2 Statistické hodnocení výzkumu Počítačové psychodiagnostické metody Výpočetní technika v psychologii Praxe z psychologie práce 1 Seminář k písem. pracím Odborná studentská praxe Individuální diplomová praxe 1 Individuální diplomová praxe 2 Diplomový seminář 1 Diplomový seminář 2 Diplomový seminář 3 Diplomový seminář 4

Kombinované studium Blok I. I. II. II. II. III. III. II. III. III. II. II. II. II. II. II. III. II. III. II. II. II. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Metodologie 1 - kvantitativní přístup Metodologie 2 Metodologie 3 Statistické metody v psychologii Psychometrie Techniky a realizace výzkumu Statistické hodnocení výzkumu Seminář k bakalářské práci 1 Seminář k bakalářské práci 2 Diplomový seminář 1 Diplomový seminář 2 Diplomový seminář 3 Diplomový seminář 4 Individuální diplomová praxe


Blok I. II. II. II. II. II. III. II. II. III. III. III. III. III.




Kombinované studium opět nedisponuje řadou volitelných předmětů obsažených v prezenčním studium. Prezenční studium zde nabízí na rozdíl od kombinovaného studia i doplňkové předměty. Počet nabízených předmětů je v kombinovaném studiu o polovinu nižší, a chybí i předměty, které jsou v prezenčním studiu zařazeny jako povinné. V oborové oblasti Metodologie se nejedná o srovnatelné typy studia. XIV.

Oborová oblast Psychologie osobnosti Prezenční studium

Název předmětu Úvod do psychologie osobnosti Speciální otázky psychologie osobnosti Psychodynamické teorie osobnosti 1 Psychodynamické teorie osobnosti 2

Kombinované studium Blok II. II. III. III.

Název předmětu Psychologie osobnosti 1 Psychologie osobnosti 2 Psychodynamické teorie osobnosti Psychologie hodnot


Blok II. II. III. III.




Z hlediska zařazení do bloků a volitelnosti předmětů jsou v oborové skupině Psychologie osobnosti pouze nepatrné rozdíly. Rozdíly jsou obsaženy pouze ve skladbě volitelných předmětů. XV.

Oborová skupina Psychoterapie Prezenční studium

Název předmětu Obecná psychoterapie Speciální psychoterapie Psychoterapie dětí 1 Psychoterapie dětí 2 Krizová intervence Gestalt psychoterapie Aplikovaná psychoanalýza 1 Aplikovaná psychoanalýza 2 Aplikovaná psychoanalýza 3 Supervizní seminář 2 Supervizní seminář 1

Kombinované studium Blok III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Úvod do psychoterapie 1 Úvod do psychoterapie 2 Obecná psychoterapie Speciální psychoterapie


V kombinovaném studiu jsou dva předměty zařazeny již do druhého bloku na rozdíl od prezenčního studia. Kombinovanému předmětu však chybí všechny specializované a aplikované disciplíny psychoterapie, které má prezenční studium zařazené jako volitelné. V oborové skupině Psychoterapie jsou oba typy studia opět obtížně srovnatelné. Kompetence studentů prezenčního studia mohou být na základě jich volby významně vyšší.





XVI.

Oborová skupina Psychologie práce a organizace Prezenční studium

Název předmětu Psychologie práce Sociální psychologie práce Psychologie podnikání Psychologie trhu Personální management Projektový management Psychologie a výběr pracovníků Ekonomická psychologie Týmová práce Praxe v psychologii řízení Praxe v psychologii práce2 Aplikace psychologie v personalistice 1 Aplikace psychologie v personalistice 2

Kombinované studium Blok II. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Úvod do psychologie práce a řízení Sociální psychologie práce Manažerská psychologie Personální management Praxe z psychologie práce Praxe v psychologii práce Management marketingu Psychologie a výběr pracovníků Psychologie trhu

Těžiště oborové skupiny Psychologie práce a organizace je v obou typech studia ve střetím bloku. Prezenční studium disponuje větší nabídkou volitelných předmětů a současně má jako volitelné předměty uvedeny i předměty, které jsou v kombinovaném studiu povinné. Otázkou je kompletní zařazení oborové skupiny Psychologie práce a organizace do třetího bloku studia, když značné uplatnění absolventů bakalářského studia (po druhém bloku) může spočívat právě v této oblasti.


Blok II. III. III. III. II. III. III. III. III.




XVII. Oborová skupina Aplikovaná psychologie Prezenční studium Název předmětu Forenzní a penitenciální psychologie Psychologie v policejní praxi Psychologie náboženství Psychologie veřejného mínění Politická psychologie Psychologie sportu Základy ergonomie Dopravní psychologie 1 Dopravní psychologie 2 Znalecká praxe, právní minimum Interkulturní psychologie

Kombinované studium Blok III. III. II. III. III. III. III. III. III. III. III.

Název předmětu Forenzní a penitenciální psychologie Úvod od vojenské psychologie Dopravní psychologie Psychologie v policejní praxi

Vzhledem k tomu, že je oborová skupina Aplikovaná psychologie svým obsahem zaměřená na specifickou profilaci studentů, je většina předmětů obou typů studia volitelná. Nabídka prezenčního studia je však opět nepoměrně vyšší. U kombinovaného studia jsou dva ze čtyř předmětů této oborové skupiny zařazeny do druhého bloku studia, což umožňuje jejich absolvování i studenty, kteří nebudou pokračovat navazujícím magisterským studiem.






XVIII. Oborová skupina Studijní předpoklady Prezenční studium Název předmětu Úvod do studia psychologie Základy výpočetní techniky

Kombinované studium Blok I. II.

Název předmětu Úvod do studia psychologie Výběrová praxe 1 Výběrová praxe 2

Blok I. II. II.

Oborová skupina Studijní předpoklady je zaměřena na podporu procesu studia, proto je srovnání obtížně realizovatelné. Předměty v obou typech studia jsou strukturovány podle charakteru studia.





XIX.

Oborová skupina Cizí předměty Prezenční studium

Název předmětu Management marketingu Neurofyziologie Neuropsychologie Základy anatomie a fyziologie Základy sociologie Cizí jazyk 1 Cizí jazyk 2 Cizí jazyk 3 Cizí jazyk 4 Kulturní antropologie 1 Kulturní antropologie 2 Dějiny filozofie 1 Dějiny filozofie 2 Filmový seminář 2 Filmový seminář 3

Kombinované studium Blok III. I. III. I. I. I. I. II. II. I. I. II. II. II. II.

Název předmětu Cizí jazyk 1, 2 Cizí jazyk 3, 4 Logika Neurofyziologie Obecná kulturní antropologie Právní poradenství Základy anatomie a fyziologie Základy sociologie Projektový management Sociální služby

Blok I. II. I. I. I. II. I. II. III. III.

Předměty zařazené do oborové skupiny Cizí předměty pocházejí z odlišných vědních specializací a slouží buď k rozšíření kompetencí studnetů za hranice jedné vědní disciplíny nebo k jsou zaměřené na zajištění nezbytného společného základu ve vědních disciplínách, které s psychologií bezprostředně souvisejí. Nabídka pro prezenční studium je vyšší na poli volitelných a doplńkových předmětů. Současně jsou zařazeny v porovnání s kombinovaným studiem i další povinné předměty (Dějiny filozofie).





XX.

Podíl oborových skupin na hodinách prezenční výuky u kombinovaného studia. Hodiny prezenční výuky Obecná psychologie Klinická psychologie Sociální psychologie Vývojová psychologie Psychodiagnostika Pedagogicko-poradenská psych. Metodologie Psychologie osobnosti Psychoterapie Psychologie práce a organizace Aplikovaná psychologie Studijní předpoklady Cizí předměty

Hodiny 28 71 19 20 18 40 56 16 20 34 18 4 46

Oborové skupiny Klinická psychologie, Pedagogicko-poradenská psychologie, Metodologie a Psychologie práce a organizace tvořící páteř studia patří mezi skupiny 40 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




s největší hodinovou dotací. Dohromady zaujímají 51% prezenční výuky pro kombinované studium. Třetí největší dotaci však zaujímají předměty oborové skupiny Cizí předměty. Až na dvě oborové skupiny mají ostatní oborové skupiny psychologie nižší hodinovou dotaci, a to včetně skupin, kde chybí řada volitelných předmětů, které lze považovat za podstatné pro studium psychologie. XXI.

Kredity obou typů studia v blocích

V první bloku studia jsou hodnoty kreditů velmi blízké, protože oba typy studia mají kredity a předměty pro první blok studia strukturované s nízkou možností variace. Zařazené předměty musejí z drtivé většiny splnit všichni studenti, protože kreditní limity odpovídají hodnotě součtu kreditů téměř všech zařazených předmětů. Zvyšující se počet kreditů, které mohou studenti prezenčního studia získat ve druhém a třetím bloku studia, je dán mimo jiné narůstajícím počtem volitelných předmětů, které kombinované studium ve své struktuře nemá. Dílčí odlišnosti jsou však i v kreditní hodnotě shodných předmětů.





XXII. Rozložení kreditů podle oborových skupin

Rozložení kreditů odpovídá páteřním oborovým skupinám. Vysoce jsou hodnoceny také předměty oborové skupiny Cizí předměty. U prezenčního studia je více kreditů možné dosáhnout v rámci oborové skupiny Psychoterapie, než v oborové skupině Psychologie práce a organizace. Tato odlišnost neodpovídá počtu předmětů.





XXIII. Předměty zakončené zkouškou v blocích

Předměty zakončené zkouškou jsou v blocích rozloženy v poměru 7:11:11. Naopak v prezenčním studiu počet zkoušek stoupá od začátku směrem k závěru studia (10:25:31). Za předpokladu, že zkouška je nejnáročnější formou zakončení předmětu, není náročnost obou studií z hlediska požadavků na aboslvování předmětů srovnatelná. XXIV. Zkoušky podle oborových skupin

Rozložení zkoušek v kombinovaném studiu neodpovídá počtu předmětů, skladbě kreditů ani hodinové dotaci zejména u oborové skupiny Pedagogicko-poradenská psychologie. Větší 43 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




disporporce jsou pak v rámci prezenčního studia, kdy nejrozsáhlejší oborová skupina Metodologie obsahuje témř stejný počet zkoušek jako oborová skupina Obecná psychologie. Stejný počet zkoušek jako v páteřní oborové skupině Klinická psychologie je také v oborových skupinách Vývojová psychologie nebo Psychodiagnostika. Největší rozdíl mezi oběma typy studia je v rámci Pedagogicko-poradenské psychologie, která zaujímá v prezenčním studiu největší podíl zkoušek a naopak v kombinovaném studiu jeden z nejmenších. Další výzmané rozdíly jsou v rámci oborových skupin Obecná psychologie, Vývojová psychologie, Psychodiagnostika, Psychoterapie a Aplikovaná psychologie.

3. Závěr přehledového srovnání Oba typy srovnávaného studia psychologie obsahují srovnatelnou strukturu základních předmětů. V mnoha ohledech se však jedná o druhy studia značně odlišné. Kombinované studium je charakteristické významně nižší nabídkou předmětů, které nejčastěji zaujímají specifické a aplikované psychologické disciplíny. Nabídka předmětů je v některých oborových skupinách natolik nižší, že neumožňuje profilaci studentů a současně nenabízí v některých ohledech stejnou příležitost k osvojení podstatných kompetencí (oborové skupiny Metodologie, Psychoterapie a Pedagogicko-poradenská psychologie). U některých oborových skupin je otázkou jejich zařazení do bloků (např. Psychologie práce a organizace) způsobující, že si studenti končící bakalářským studie neosvojí žádné kompetence v tomto směru. V rámci podílu prezenční výuky kombinovaného studia je věnováno nepsychologickým disciplínám značné množství hodin v porovnání s oborovými skupinami psychologie. Rozdělení kreditů odpovídá v přehledovém srovnání počtům předmětů a jejich volitelnosti. Při bližších srovnáních však vyplývá, že stejné předměty mají různé kreditní hodnocení v každém z druhů studia. Značné odlišnosti jsou pak v požadavcích na náročnost absolvování předmětů v obou typech studia.





5. Kategorizace a souhrny z ohniskových skupin se 2., 3. a 4. ročníkem kombinovaného studia psychologie Forma zpracování: Ohniskové skupiny byly realizovány vždy po předchozí domluvě s účastníky. Celkově se tak uskutečnila v prostorách Katedry psychologie FF UP Olomouc tři setkání v termínech 9. 10. 2009, 23. 10. a 11. 12. 2009 – postupně se studenty a studentkami druhého, třetího a čtvrtého ročníku kombinované formy studia psychologie. V každé skupině byla vždy se souhlasem všech zúčastněných osob pořízena audionahrávka celého setkání. Z každé nahrávky byl pořízen verbatim, který byl následně upraven pro potřeby projektu - došlo k „vyčištění“ nahrávky od „slovní vaty“ a parazitických slov. Vznikl tak materiál obsahující konkrétní vyjádření studentů. Materiály z jednotlivých ročníků pak byly strukturovány do kategorií podle obsahu sdělených informací (vyjádření studentů) a jednotlivé kategorie doplněny o slovní komentář. Informace zde uvedené vznikly během polostrukturované části, jedna odrážka představuje vždy jeden výrok studenta. Strukturu pomohla stanovit také metoda aplikovaná již během ohniskové skupiny (strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů). Na základě jedné připomínky, napsané na bločku, mohli reagovat i ostatní členové ohniskové skupiny. Závěrečná zpráva je uzavřena přehledem nejdůležitějších zjištění.

1. „Jak dosavadní studium splňuje očekávání“ -

a) Vyjádření studentů první rok byly zatím obecné poznatky, ale když se začíná, tomu se nevyhne žádná přednáška Dějiny psychologie, Obecná psychologie, to mi přineslo to, co jsem v prvním ročníku očekávala. Umožnění strukturovat v hlavě, jakým způsobem se dá studovat a jak efektivně studovat zvýšení odbornosti, to znamená odborné termíny a toho se mi dostalo dosyta… náplň studia je zajímavá, baví mě to studovat očekávala jsem, že se ponořím víc do psychiky a vůbec do všeho, co se toho týká jsem spokojená neměla jsem žádná očekávání, takže vlastně ani nemohla být naplněná nebo nenaplněná obsahově jsem zatím byla spokojená, nemám nic, co by mi chybělo myslím, že toho bylo dost (předmětů i praxe), nemyslím si, že by mi tam něco chybělo..bylo toho dost. hlavně v prvním ročníku úžasná kvanta informací, až to vypadalo nezvládnutelně, ale byla jsem s tím spokojená dostatečné množství informací i dobře odpřednášených..na to, že to jsou krátké časové úseky a na to kvantum informací, jsem velice spokojená





b) Shrnutí Celkově lze říci, že očekávání studentů byla naplněna. V hodnocení převažuje reflexe obecnosti získaných poznatků, některá vyjádření svědčí o celkové spokojenosti, naproti tomu se objevuje nedostatek hlubšího ponoření do oboru. U čtvrtého ročníku je patrná celková spokojenost s množstvím i způsobem podání informací, hlavně v prvním ročníku studia.

2. Jak hodnotíte využitelnost poznatků v rámci vaší dosavadní praxe“ -

-

a) Vyjádření studentů: využitelnost hlavně v psychologii práce a psychologii osobnosti v reálném životě, co se týče pracovní psychologie, motivace lidí využitelnost do praxe dobrá..to znamená, že to penzum studia je dobrý, spíše ta forma by potřebovala vypilovat… co se týká ekonomie a marketingu, tak přínos nevidím žádný, ani jsme se toho nedotkli a přitom je to pro hodně z nás život… praktický přínos začínám vnímat až teď ve třetím ročníku, kdy máme odborné předměty já ve své praxi můžu využívat psychopatologii, která přichází až relativně pozdě – ve třetím ročníku já se pohybuju mezi personálním oddělením, obchodním, jednám s právníky (mámě 80 zaměstnanců), ty poznatky využiju – jak jednat s lidmi, takže pro mě je to určitě přínos zatím nejsou využitelné, protože těch věcí bylo hodně obecných, základních využitelnost je u obecných věcí, ale ne taková, jak bych potřebovala nebo očekávala využitelnost poznatků v MŠ je přínos veliký – s některými osobními problémy jsem po těch dvou letech svým kolegům a podřízeným schopna lépe poradit, než kdybych tady nestudovala v praxi uplatním Psychoterapii, Klinickou psychologii, Vývojovou no a z části Diagnostiku b) Shrnutí

Objevují se připomínky k příliš teoreticky zaměřenému studiu, což je dáno tím, že praktické předměty jsou až ve vyšších ročnících studia. Využitelnost poznatků v reálném životě je , až na dílčí výjimky,dobrá – hlavně v jednání s kolegy a lidmi obecně. Objevuje se požadavek na zlepšení spíše formy studia, než obsahu. Předměty, které studenti konkrétně označili za v praxi použitelné, jsou tyto: Psychoterapie, Klinická psychologie a Vývojová psychologie a z části Diagnostika.

3. „Unifor“ -

a) Vyjádření studentů: informace jsou na Uniforu málo přístupné v elektronické podobě





-

mám výtku vůči lektorům, že neradi používají systém, který je nastavený… učitelé by měli zadávat aktuální úkoly a komunikovat přes Unifor - pro některé je to problém, pro některé je po měsíci a půl stále problém vyvěsit úkol - rok a půl tuhle službu platila a myslím si, že to je pro lidi ekonomicky nevýhodné – to, co vložíme, nedostáváme zpátky - knihy, které mi zprostředkuje škola, stojí maximálně 3.000 a já platím 6.000 - zpětná vazba od pedagogů je zpožděná a někdy zapomínají reagovat vůbec - není to vůbec přínosná služba - platíme za to, že si budeme sami domlouvat termíny zkoušek a přitom to tak vůbec není - v prváku pedagogové dokázali udržet Unifor funkční, ale pak došlo k brutálnímu úpadku, a naše peníze začali automaticky brát jako příjem - Unifor nefunguje jako platforma mezi studenty, pouze kvůli těm úkolům - ti, kteří v Uniforu nejsou, jsou vysloveně hendikepovaní v některých předmětech - proč to platíme, všichni chodíme do práce, všichni strašně dlouho platíme daně - když ty peníze do toho dáme, tak chceme aby za ty peníze skutečně něco bylo - učebnice a to, že mi je někdo přinese pod nos, je tak dva, dva a půl tisíce a pak čtyři, čtyři a půl tisíce mi přijde, že házím každý semestr do kanálu - já to beru jako neoficiální formu školného – platím šest tisíc za semestr a neočekávám vlastně teď už vůbec nic - na začátku jsem si myslela, že bude nějaká zpětná vazba a že bude možná komunikace prostřednictvím tohoto systému - přes Unifor nefunguje zadávání úkolů od pedagogů – funguje to teď tak na 50% - vyvěšené úkoly jsou staré, nemůžeme se spolehnout na informace, které tam jsou vyvěšené, protože nevíme, jestli jsou aktuální nebo ne - chtělo by to zavést pravidlo, že když vyučující do nějakého času nezareaguje nebo tam nechá starý úkol, tak mu automaticky propadá právo to komentovat a je to automaticky schváleno – možná, že tento přístup by je donutil něco s tím udělat - celá existence ICV je vlastně svým způsobem obcházení zákona, aby nemuseli vyhlašovat školné, tak vytvoří institut, který ho vybere místo nich a právně jsou čistí – hodně to používají velké korporace, tohle je učebnicový příklad a přináší to to, co to přináší… - oceňuji Unifor, že odešlu písemnou práci a do dvou dnů dostanu odpověd, výjimečně za čtrnáct dní, ale ani to nevadí - nemusím nikam jezdit, nemám časové ztráty, to je vynikající - první rok Unifor trošku zlobil, pak to fungovalo, zvykli jsme si na to..druhý rok se předělal vizážově a navíc se zhroutil na začátku roku …tři týdny jsme čekali v době, když už máme přednášky a víme, že máme dělat tu a tu práci a v těch třech týdnech nemůžu dělat skoro nic - zůstaly v Uniforu viset staré věci, ale to jsme si potom doladili. - letos mnozí z nás nedostali nová hesla, někteří dostali, někteří nedostali.. - Unifor i STAG by se měl vylepšovat a předělávat, když není výuka, protože to zatěžuje psychicky, že se tam nemůžeme třeba dva tři týdny dostat. - uvítala bych , aby to přihlašování bylo snazší. Měli s tím problémy i ti mladší, takže kdyby to bylo zjednodušené nebo logičtější, byla bych ráda. 47 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

spoustě lidem bylo posláno nové heslo do Uniforu, mě tedy ne, ale vyřešilo se to během jednoho dne. za ty peníze, které si platím za nadstandardní služby si myslím, že by to mělo být lepší, jednodušší. Jsem ráda, že ten systém je, že mám učebnice, ale občas u počítače zapotím. Za ty peníze se to vylepšuje a jsou to kvalitní služby a budu porovnávat s tím, co znám jinde, že za spoustu peněz nedostanete nic takového, pouze tam chodíte, takže já to beru tak, že to zase tolik peněz není, protože tohle je ve srovnání s jinými školami opravdu servis STAG je teď předělaný hezky, ale mělo by se to předělávat o prázdninách a vychytat ty mušky třeba s těmi hesly, když není škola. Unifor je jako dobře udělaný, mě to vyhovuje, dobře se s ním dělá

b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů „Unifor, uveřejnění odkazů na zahraniční psychologické servery“ - uvítala bych odkazy na webové stránky různých zahraničních časopisů, na možnost připojení, na možnost stažení, třeba i za platbu programů, které jsou dobré, je to problém Uniforu, že to tam vůbec není… - Uniforu to nabízí, ale ty položky jsou tam většinou prázdné „Učitelé by měli Unifor používat systematicky alespoň jednou týdně“ „Navrhuji větší formu interaktivnosti přes systém Unifor, možnost zkoušek přes tento systém“ „Důsledné zadávání a kontrola úkolů přes Unifor“ „Služby Unifor jsou drahé a vložené peníze neodpovídají tomu, co je za ně poskytnuto..“ „Staré informace v Uniforu z předešlého roku“ - loni to bylo skoro u všech předmětů a než jsme pochopili, že to je staré, tak jsme třeba některé věci zpracovali - vyučující byli také překvapeni, kterým se tohle stalo, protože nikoho nenapadlo, že by se to mohlo stát. - poté, co jsme se zkontaktovali s paní Vávrovou, tak ten problém okamžitě zmizel. Já jsem poslala úkol z loňska, ale oni mi ho uznali, většina nám to uznala c) Shrnutí Nejdůležitějším problémem je neaktuálnost informací a obecně nepoužívání tohoto systému. To s sebou nese nedostatky ve formě špatné či opožděné komunikace mezi jednotlivými studenty a pedagogy i studenty mezi sebou. Problémem je rovněž neaktualizování zadaných úkolů, z nichž některé studenti zbytečně vypracovávají. Zmíněno je rovněž velmi nerovné postavení platících a neplatících studentů, kteří nemají možnost Unifor využívat. Problematický je rovněž nátlak ze strany ICV na pedagogy, kteří jsou přímo žádáni, aby výukové materiály neplatícím studentům neposílali, což zcela odporuje rovnému přístupu ke studentům. Vybírání finančních prostředků za poskytovaní služeb prostřednictvím systému 48 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Unifor je některými studenty považováno za jakousi formu školného. Celkově lze říci, že možnosti systému nejsou v současné době jak pedagogy, tak studenty využívány. Podstatný je rovněž návrh na upravování a zlepšování Uniforu a STAGu během prázdnin, nikoliv začátkem studia, jelikož to přináší nemalé komplikace. Výhrady jsou také k tomu, že všem studentům nejsou včas zasílány změněné přihlašovací údaje do systému. Ve srovnání s jinými školami studenti oceňují to, že za své peníze opravdu něco dostávají zpět, což není vždy pravidlem. Spatřován je deficit v nepřítomnosti odkazů na odborná periodika, programy a studijní materiály.

4. „E-learning a) vyjádření studentů - vytvořili jsme si jakési stínové struktury na Spolužácích, nebo si vytváříme další fóra, což samozřejmě je pro nás zátěž (nejsme tam všichni, a materiály, které tam jsou, jsou neoficiální, je fajn, že si pomáháme, ale kdyby to bylo na té oficiální platformě, tak by to bylo super…) - dát na Unifor k dispozici videomateriály – spousta věcí, třeba ty interakční výcviky by se daly prezentovat takhle, kdyby ten vyučující nechtěl dělat promítače…otázka autorských práv se dá obejít vestavěným prohlížečem uvnitř toho Uniforu - zkoušky písemnou formou se mohou dělat přes Unifor jako jsme to měli ten jeden semestr v těch Dějinách a úplně to perfektně fungovalo – když si to platím, tak tuhletu službu bych očekávala… - přes Unifor by se třeba dal dělat test ze Statistiky b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Zadávání korespondenčních úkolů z jednotlivých předmětů (sjednocení přihlašování a zadávání)“ c) Shrnutí Tyto návrhy se objevily v rámci diskuzi o systému Unifor. Jedná se ovšem spíše o elearningové studium jako takové. Proto je tato kategorie uváděna zvlášť. Aktuální nevyužívání možností, které nabízí Unifor, ale hlavně ta skutečnosti, že do Uniforu mají přístup pouze platící studenti, vedlo studenty k vytvoření obdobných paralelních struktur, k nimž mají přistup všichni bez rozdílu. Objevují se rovněž návrhy na vkládání videonahrávek a větší důraz na využívání možností zkoušet prostřednictvím e-learningu.

5. „Sebezkušenost a sebepoznání v rámci studia psychologie“ a) Vyjádření studentů: IPV by přineslo oživení do prvního ročníku IPV by umožnil, abychom se lépe poznali (souhlas skupiny), protože jsme to měli někdy v polovině nebo ke konci a teprve se tam někteří začali poznávat a kdyby toho bylo více, tak by to nebylo tak špatný (souhlas skupiny) 49 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky. -




-

-

v rámci IPV jsme stihli tři nebo čtyři ty hry, takže jsme si z toho moc neodnesli, i když se lektorka snažila, ale v tomhle omezeném čase to prostě nejde.. bylo by dobré vpasovat IPV třeba i od 16. hodin mimo ty naše pátky někdy v týdnu a pokud by zájem byl a vytvořila by se minimálně jedna skupina, tak to by bylo přínosem a spousta lidí byla ochotná přijet, aby to i na sebe třeba navazovalo čtvrtekpátek – vyřešil by se nedostatek praktického v prvním ročníku i kdyby IPV byl jednou za čtrnáct dní nebo jednou za měsíc, tak je to více, než jsme absolvovali teď Zklamalo mě, že vůbec nepracujeme na sobě, že se to tady nevyžaduje, že to není součást studia. všichni jsme starší, máme zkušenosti a chodíme do práce, myslím, že samozřejmou součástí studia by měl být nějaký terapeutický výcvik… to, co nám prezentovali jako IPV, byly tak trošku hry pro děti očekávala jsem, že v prvním ročníku nás někdo trochu rozebere a budeme taky pracovat na sobě chybí sebepoznání, práce na sobě je to bolest obecně českého školství, kde jdou teoreticky připravení lidi do praxe a potom jsou otloukaní těmi kameny toho života…

b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů „Na studiu se mi nelíbí spousta teorie, kterou si můžeme nastudovat doma…přivítala bych více praxe, zejména interakční a sebezkušenostní výcviky…“ -

-

-

máme být psychologové, tak bysme měli nejdřív zvládnout sami sebe třeba hodně komunikace, jak komunikovat s lidmi, kde jinde se to naučit? sebezkušenost by mohla být jakýmsi vedlejším produktem toho, když se učíme různé metody a směry, tak si je vyzkoušet na sobě, tím by se vyzkoušela ta technika a zároveň by si člověk vytvářel postupně nějaký obraz nebo představu a zároveň by to nemuselo být nějak extrémně hluboké škola je o tom, že to bude hluboké kde jinde, než v rámci toho výcviku, se dozvíme, co v té komunikaci děláme dobře a co špatně nevím třeba, v jakém oboru se budeme učit kladení otázek – to jsou jednoduché věci, ale ten psycholog by to měl přece od začátku znát..a když mluvíme třeba o temperamentové typologii, je opravdu takový problém si to vyzkoušet? pan doktor Kupka vkládal do těch svých hodin nějaké testy, takže jde vidět, že to jde..sice to nebylo nějak hluboký, ale ta hloubka je omezená časem těžko můžeme splnit to časové penzum ve smyslu toho velkého terapeutického výcviku, ale sebezkušenost, přesah, poznání sama sebe, sdílení se, to lze… já zažila dva psychology, kteří si to řešili se svými klienty a ty klienty dotlačili do něčeho, co fakt nechtěli a to je pak jako průšvih..prostě pro většinu z nás by nebyl problém tomu věnovat minimálně pár víkendů..

„Nelíbí se mi, že studium nenabízí žádnou sebezkušenost“ 50 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




„Více hodin Interakčního výcviku“

-

souhlas skupiny

c) Shrnutí Studenti uvedli, že z hlediska sebepoznávání jsou jejich příležitosti v rámci studia omezené, uvítali větší důraz na sebezkušenostní práci. Odkazují se na Interakční psychologický výcvik, který je v nabídce prezenčního studia po 4 první semestry, zatímco v kombinovaném studiu je k dispozici jen jeden tutoriál, který neumožňuje naplnit primární účel výcviku. Studenti navrhují vytvořit pro kombinované studium jednu skupinu IPV, která by se realizovala v podvečer jednou za čtrnáct dnů. Část studentů kombinovaného studia by se této skupiny účastnila pravidelně. Studenti práci na sobě považují za samozřejmou součást studia psychologie, která v rámci kombinované formy studia citelně schází. Za úvahu stojí přepracování stávající podoby IPV, který zřejmě zcela neplní svou funkci – pravděpodobně z nedostatku času, který je mu věnován. Další možností je zařazení jednotlivých sebezkušenostních zážitků přímo do výuky jednotlivých předmětů. Poměrně překvapivá je absence tohoto tématu u studentů čtvrtého ročníku.

6. Skladba studia – předměty -

-

-

-

a) Vyjádření studentů: Obecná psychologie byla důležitá, protože na tom to všechno stojí líbil se mi ten Interakční výcvik, ale čtyři hodiny, to je taková malinkatá ochutnávka rozvrh pro prezenční studenty je bohatší hodně se zaobíráme teorií v Obecné psychologii jsme se snažili se zorientovat v tom, co který směr přináší…tak by bylo fajn třeba ukázat, jak probíhá třeba zhruba KBT nebo třeba gestalt, v čem se to liší ta praxe je opravdu hodně malá v tom ročníku a myslím si, že i když jsme počítali s tím, že ten první ročník je takový přehledový, že nám spíše poskytne nějakou orientaci v tom oboru, tak mě to třeba docela zklamalo, že jsem si myslela, že toho bude více a je to takové oživení a určitě i povzbuzení, je to takové motivující.. baví mě Metodologie, protože je zajímavá a protože je to jeden z těch předmětů, který je užitečný, protože ho budeme potřebovat ať už k bakalářské práci nebo potom k magisterské a v různých aplikovaných oborech bude potřeba stoprocentně. To si myslím, že je opravdu předmět, který má svůj smysl a velký. těšila jsem se na Klinickou psychologii očekávání od praxe byla velká a realita bude úplně jiná, protože člověk chodí do práce a ví, jak je to v práci a představa, že mi tam napochodují nějací studenti a teď bych jim tam měla deset nebo pět dní něco vysvětlovat tak, aby to pochopili a ještě si z toho něco odnesli a přitom fungovat v normálním režimu, tak to by chtělo hodně tolerance, času nebo všeho obojího a nejsem si jistá, jestli ta zařízení, kam budeme rozeslání nebo si to sami seženeme, tak na to budou mít čas, to spíše bude takové jako jako…aby dobře bylo a máme někde čárku.





-

těším na Psychologii osobnosti, protože máme třicet osobnostní v šesté třídě, tak je docela zajímavé se s nimi poprat a chtěla bych si udělat v hlavě jasno, s kým mám tu čest, tak se na to docela těším, že se to dozvím v té Psychologii osobnosti - předměty, které jsou napsané ve třetím ročníku, mě zajímají všechny, takže si ani nevybírám, který ano a který ne - zajímají mě všechny i z těch nepovinných a i když je nebudu dokončovat, tak si to určitě přijdu poslechnout - máme spoustu teoretických předmětů - málo praxe – hodně teorie, ale máme strašně málo praxe - čtyři hodiny základů práva je docela luxus na to, jak málo těch hodin máme - je docela málo praxe - potřebovala víc specializované věci na děti a dětskou psychologii - chybí mi ta praktická část – nemůžu si to vyzkoušet, ohmatat - čekala jsem v diagnostice, že nám někdo ukáže metody a tu diagnostiku – to vůbec nejde zvládnout diagnostiku bez nějaké ukázky - byl nám přislíben zápočet za to, že nám v praxi ukážou diagnostickou metodu, to by mělo být standardní součástí studia - doposud to bylo opravdu hodně teoretické - vím z hlediska teorie mnohem víc, ale vůbec nevím, jak bych to uplatnila v praxi - na teorii budeme doufám prakticky navazovat v dalších ročnících - nedokážu si propojit ty jednotlivé předměty mezi sebou (chybí jednotná struktura a vzájemná provázanost jednotlivých předmětů) - místo Práva a Logiky by měly být více dotované jiné předměty - Dotovat více praktické předměty (Diagnostika, Poradenská psychologie) než teoretické, které si můžeme opravdu nastudovat z nějaké knížky a nepotřebujeme na to přednášku - praxí máme málo - mě se líbí, že jsme prošli seminářem Práce s klientem, ale já jsme se tam nedozvěděla nic, opět jsme zase četli skripta - zbytečné dotované bylo Právo – stačila by hodina a nebo to zaměřit na to, co psycholog v praxi může, jak by měl postupovat, když mi klient bude povídat o domácím násilí, tak jestli to mám někam nahlásit atd..dozvěděla jsem se o tom, že existuje občanské právo, obchodní právo, prameny práva, že máme ústavu…to z hlediska té psychologie je absolutně irelevantní… - stačil by třetinový rozsah u Dějin psychologie - uvítala bych Psychologii reklamy dozvědět se více o manipulaci, kde to třeba může narazit, kde jinde se to mám dozvědět než tady - pro mě totálním zklamáním byla Psychologie osobnosti (souhlas skupiny)…myslím, že to je hodně osobností pana docenta Cakirpaloglu, mé zklamání bylo v tom, že jsem čekala opravdu nějaký vstup do té problematiky - Diagnostika dětí a Diagnostika dospělých by si zasloužily více hodin i během více semestrů - Klinická nebo Sociální psychologii, to máme přes tři semestry – myslím, že by se mělo trošku zvážit, které ty předměty jsou důležité a dát je přes těch více semestrů a které si můžeme nastudovat a ty dát třeba jen do jednoho semestru. K těm méně 52 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

-

-

-

-

-

důležitým z hlediska komunikace s učitelem řadím třeba ty Dějiny, možná i tu Obecnou psychologii – ta knížka je perfektně napsaná – to si můžeme nastudovat, Psychologii osobnosti a více dotovat předměty, kde potřebujeme toho učitele slyšet Vývojová psychologie, tam jsme měli jeden semestr, kde jsme probírali vývoj od nula do pěti let a v druhém semestru jsme brali od šesti let do smrti – zde by to chtělo lépe rozvrstvit Vývojová psychologie je jeden ze stěžejních předmětů, který by si určitě zasloužil více pozornosti… Je zde malá nebo žádná nabídka alternativního vzdělávání – chybí mi dramaterapie, taneční terapie, je zde pouze nějaký seminář o Rorschachovi zajímají mě předměty, které budou v příštím a tomhle ročníku, kde už je to specializovanější, třeba Adiktologie jsem ráda za teorii v prvních ročnících, protože jsem si to potřebovala postavit na těch základech. mě to v zásadě vyhovuje, že v prvním ročníku je tam nějaká historie a takové věci, ale zase je to na úkor třeba diagnostiky a odborné věci jsou až později, což se mi zdá trochu škoda, ale v zásadě jsem spokojená, není tam nic, co by mi chybělo pro mě jsou důležité i ty nejzákladnější informace pro moji práci, takže mě ten systém výuky, jak to bylo postavené velice vyhovoval co se týká Diagnostiky, tak oceňuju možnost těch kurzů, které jsme si mohli udělat navíc – viděli jsme i leccos z té praxe, to bylo třeba pro mě důležité Diagnostika byla vynikající, protože se to i velice dobře pamatuje..učit se to pouze teoreticky by nešlo..když se to vyzkouší prakticky i díky těm ukázkám, tak je to o něčem jiném klasické praxe, kam chodíme, tak to bych řekla, že je taky velký přínos, protože když to vidím v praxi, tak si oživím, co jsem se učila tady, pamatuju si to samozřejmě líp a jsou přínosný, hodně přínosný, mě třeba hodně daly ty praxe bylo dobré udělat, nemusí to být tolik dní, třeba jen den, dva, aby si lidi došli někam do těchto zařízení a podívali se, protože je pravda, že potom se to líp vnímá, víme, o čem to je, ta představa je konkrétnější. Já třeba jsem si myslela, že vím, o čem to je v těch různých zařízeních a když jsem tam potom přišla, tak to bylo prostě jiné, všechno jsem to viděla v jiných souvislostech praxe bych zařadila určitě už v prvním ročníku. bylo by dobré začlenit diagnostiku pedagogickou do nějakého předmětu nebo v rámci nějakého volitelného předmětu to tady není, na to jsem nenarazila a může to být hodně přínosné pro všechny, co dělají s dětmi – tady máme diagnostiku takovou spíše klinickou praxe a diagnostika by mohly být i dříve, protože jsme dva roky studovali a pořád jsme nevěděli, jak to v té praxi funguje, teprve v tom třetím ročníku jsme si to zkusili. kratší úseky té praxe ale po celou dobu, s těmi praktickými zážitky z hlediska diagnostiky, kliniky… je důležité, že jste mezi těmi lidmi na tom pracovišti a vnímáte tu atmosféru, vnímáte ty lidi, když jste třeba v nějakém zařízení, tak vnímáte třeba lékaře, jak se chová, vnímáte zdravotní sestry i ty pacienty a je to prostě jiné, než si o tom povídat





-

Dějiny psychologie z pohledu filozofie jsou náročné, ale vlastně jsme tam podchytili skoro všechno, co se teď probírá dál Třeba pan Kupka a Klinická psychologie a Paliativní péče a otázky okolo smrti, to je hodně zajímavé třeba pro mě.

b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Chybí možnost terapeutického výcviku“ (napsáno na jednom lístečku)“ „Málo praktických ukázek při vyučování“ „Praktická diagnostika od prvního ročníku“ -

praktickou diagnostiku, ať nám klidně už v prváku dají Baum-test, ať si to zkusíme..co je na tom proboha, se budeme tvářit, že to neexistuje… vyzkoušet si to sami na sobě – mít tu vlastní zkušenost to je v rámci té sebezkušenosti aspoň tu hodinu a půl…

„Teoretické předměty, které se nedají příliš prezentovat – například Dějiny psychologie – jsou dotovány velkým procentem času výuky – stačila by hodina, která by se věnovala základním požadavkům a zbytek času by se mohl věnovat ostatním předmětům vhodnějším k prezentaci…“ „Možnost cílenější specializace – spíše v magisterském studiu – možnost volby specializovaných předmětů…“ „V rámci studia bych uvítala větší propojení z praxí, například nabídka nejvyužívanějších metod v praxi“ „Chybí nabídka alternativního vzdělávání – taneční terapie, dramaterapie atd…nabídka volitelných předmětů“ -

-

Vojenská psychologie, Forenzní psychologie, Metody výzkumu ve srovnání s tím denním studiem nevíme, kolik volitelných předmětů máme v rámci bloku máme na výběr ze tří předmětů – jeden lepší, než druhý.. je to o tom, natlačit předměty, které se nevešly do hlavního kreditu není žádné velké větvení, že já chci být pracovní psycholog a děti prostě ne..a nebo naopak, když celý život dělám s dětmi, tak pracovní psychologie..ano, rád si o tom přečtu, že to existuje, ale tím to pro mě končí… co tam dělá ta vojenská psychologie, což je tak vysoce specializovaný předmět, že proč se s ním musíme dostat do kontaktu? Ten výběr je dán prostě jenom tím, že někdo je k dispozici..

„Některá dotace hodin na předměty je nesystematická – méně Práva a Logiky a přípravy bakalářské práce a více Diagnostiky a Práce s klientem..“ 54 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




„Chybí zde sebezkušenostní výcvik a nabídka prakticky zaměřených volitelných předmětů“ „Vhodnější by byla nízká hodinová dotace teoreticky zaměřených předmětů“ „Předmět právo naplnit úskalími práce psychologa, oznamovací povinnost, manipulace apod.“ - praktická využitelnost a vlastně i pracovní nutnost, protože musíme některé věci vědět.. - požadavky, jaké zákony musím naplňovat jako psycholog, jestli musím pracovat na živnostňák, nebo být zapsaná v nějakém rejstříku „Širší nabídka volitelných předmětů“ - když se více zajímám o děti, tak bych uvítala větší zabroušení do problematiky v rámci Vývojové psychologie - na určitou problematiku mít specializovaný seminář či předmět - v prvním ročníku, když jsme měli ty volitelné, tak to vyšlo tak, že jsme měli čtyři, ale museli jsme si vybrat tři - bylo by dobré to rozšířit a lidi by se rozdělili podle zájmu ne podle nabídky „Větší výběr volitelných předmětů“ (podruhé)

„Větší rozsah hodin u některých předmětů“ - Statistika vyžaduje větší rozsah na pochopení – to nezvládnu pochopit sama od sebe - Metodologie – třeba kvalitativní výzkum nebo kódování by bylo zajímavé více ukázat měli jsme to dvakrát a to je málo – je to i o rozvoji myšlení, abychom se naučili myslet jako ten výzkumník „Více praktického vyučování, diskuze, skupinky, interakce“ - to je spíše k tomu Interakčnímu výcviku.. - něco více zážitkového „ Vypracování prací z Obecné psychologie a Dějin psychologie“ - začalo mě to bavit a je dobře, že jsme to měli v prvním ročníku – hrozně mi to rozšířilo obzor a už jenom to, že nás paní profesorka a paní doktorka donutily se zamyslet nad nějakým tématem a že to teda nebyla zrovna jednoduchá témata, tak mi to přišlo takový hodně dobrý…to mě povzbudilo… „Nadbytečná Logika“ - to byl třeba předmět, který já jsem vůbec nepochopila, na co jsme ho měli, kdyby se to nahradilo nějakým jiným předmětem, tak by to mohlo být smysluplnější… „Metodologie – více hodin“ - jednoznačně…myslím si, že jak kvalitativní, tak kvantitativní „Základy anatomie a Neuropsychologie“ - no, to bylo výborný 55 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




„Diagnostika teprve ve třetím ročníku“ – jako mínus. - je škoda, že vzhledem k tomu, že to je státnicový předmět, že jsme začali až půl roku před státnicemi. Mohl se objevit ve druhém, možná i prvním ročníku. - Určitě by mohla být dříve nebo rozšířená, možná něco v prvním a určitě ve druhém ročníku, protože to je předmět, který je třeba zažít a udělat to tak, že teď jsou tady ty kurzy, kam je možno se přihlásit navíc, tak to doplňovat těmi kurzy už od toho druhého ročníku, protože tam nám všem chyběl čas na to projít si to, zažít si to, zopakovat si to. „Málo praktických ukázek při vyučování“ „Psychologie osobnosti“ - byl problém sehnat doporučenou literaturu. Nějaké materiály byly v Uniforu, dostali jsme učebnici, ale tutor nám řekl, že by bylo vhodnější si sehnat jinou učebnici a já jsem ji prostě nesehnala. Ten předmět mi dal docela zabrat. - Dostali jsme učebnici na přípravu, ze které se velice špatně připravuje – já jsem to po třech stránkách nevydržela. Já jsem si sehnala učebnici ve slovenštině, kterou používaly dřívější ročníky. Bylo by dobré, kdyby se takhle literatura dala přes školu koupit – já jsem ji sehnala jen díky tomu, že mám známé. - Bylo těžké se na to učit, protože těch materiálů je hodně, ale měla jsem problém si to urovnat, ujasnit, protože každá je napsaná trošku jinak a některé věci mi přišly i vytržené z kontextu, dnes už to chápu, ale těžko se mi to učilo - Bylo by dobré, kdyby někdo přeložil tu slovenskou učebnici do češtiny a napsal ji jiným písmem (je psána v Arialu), tak by to bylo ideální. Ta učebnice mi nejvíce vyhovovala na to se v tom zorientovat. „Školní psychologie ve druhém ročníku“ - tam nám tutorka vyšla vstříc, měli jsme si udělat výpisky z pěti knih doporučených a ona nám to přímo půjčila, když jsme to nemohli sehnat. Půjčovalo se to na týden a pak se to zase muselo vrátit, aby se dostalo na všechny. „Kurz psychodiagnostiky“jako plus (2x) - je to navíc, platilo se za to mimo ty pátky, platící asi 400 ti neplatící víc za celý den výuky to bylo zlaté. Bylo to v jednom kuse do šesti do večera, že jsme u toho i svačili, protože toho byla kvanta, ale bylo to přínosné. - Když jsem mluvila s lidmi z vyšších ročníků, co tady byli dříve, tak říkali, že je teď tady toho více, že se více po nás chce a ti nejvíce oceňovali Unifor a tyhle kurzy. Protože za nich ty kurzy nebyly a třeba se naučit tu psychodiagnostiku byl pro ně problém. - Je i navazující kurz, ale na něj jsme nešli, protože to bylo před bakalářkama a měli jsme jiné starosti, ale má to pokračování. A ono se s tím i takto počítá, že tam byli ti, co loni byli magistři a teď tam letos půjdeme my. „Zpracování experimentů v prvním ročníku jako plus“ - zpracovávali jsme na konci roku s panem Charvátem experiment a pak se ve druhém ročníku v Metodologii vyjádřil v tom smyslu, že to není dobré, že ta Experimentální psychologie byla v prvním ročníku..ale já to naopak považuji za velmi přínosné, 56 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

protože jsme se do kousku metodologie dostali v prváku. Udělali jsme si to prakticky, což je přínosné a když jsme začali probírat ten samotný předmět, tak už jsem věděla, o čem to je. Napřed jsem se toho bála a byl problém vymyslet něco, když jsme to neměli podložené těmi znalostmi, ale když jsem se v tom zorientovala, tak to beru jako velmi přínosné, možná i tím,že jsme byli trošku pod tlakem, to se člověk víc naučí. Pak jsme to prezentovali před ostatními a musím říct, že tedy pan Charvát poslouchal opravdu pozorně a reagoval na to velmi poctivě.. Byla výhoda, že jsem seděli po malých skupinkách, ale slyšela jsem i ty ostatní, co je napadlo

„Účast na pitevně“ - v prvním ročníku možnost - to byl velký přínos, oživení, lépe se to učilo c) Shrnutí Podnětů vztahující se k této kategorii, je poměrně hodně. Patrné je především výrazné zaměření na teoretickou část studia – studenti by uvítali výrazně více prakticky zaměřených činností a aplikovaných disciplín – jedná se hlavně o psychodiagnostiku a poradenskou psychologii. Objevují se rovněž výhrady ke konkrétním předmětům. Jako nadbytečná je opakovaně zmiňována Logika. Studenti by rovněž uvítali změnu náplně u předmětů Právo (více zaměřit na praktickou využitelnost pro práci psychologa) a Vývojová psychologie (výrazný nepoměr času věnovaný prvním etapám vývoje na úkor pozdějších). Objevují se také návrhy na přehodnocení časové dotace pro jednotlivé předměty – teoretickým předmětům spíše ubrat (dají se nastudovat z materiálů) a praktickým přidat, případně praktické ukázky více využívat při teoretickém výkladu. Rovněž je poukazováno na nedostatečnou nabídku volitelných předmětů. Kategorie obsahující připomínky studentů k obsahové skladbě studia je jednou z nejvíce zdůrazněných. Na jedné straně je obsaženo ocenění absolvovaných předmětů. Přístup k praxi je dle názoru studentů nedostatečný. Jako deficitní je vnímaný počet B předmětů, které se v takto nízkém počtu stávají z důvodu nutnosti splnit kreditní požadavky spíše A předměty. Vedle většího počtu praxí a nabídky B předmětů by studenti přivítali větší dotaci prezenční výuky Metodologie, Statistiky a IPV. Objevují se návrhy na zařazení diagnostiky a praxí do dřívějších ročníků studia. Rovněž je zdůrazňováno přílišné klinické zaměření v rámci Diagnostiky – studentky by uvítaly například i diagnostické metody použitelné ve školství apod. Oceňovány jsou předměty Experimentální psychologie, Metodologie, Psychodiagnostika – zde hlavně nadstandardní kurz, který si studenti mohou zaplatit a Klinická psychologie. Výhrady jsou k předmětu Psychologie osobnosti, kde studenti mají problémy s dostupností doporučené literatury.

7. Organizace studia a) Vyjádření studentů: 57 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




- první rok byl obecný a doufám, že ty další budou více praktičtější - v seminární práci si často můžeme vybrat téma, ve kterém se pohybujeme i když je to trochu omezené… - větší komunikace s pedagogy a studenty – chybí více interakce - poskytnout studentům více praktické práce - pokud je ten okruh studentů menší, lépe se probírá látka, než pokud je jich pětačtyřicet - když je studentů méně, lépe se vstupuje do výkladu a diskutuje - zarazilo, že máme mít klinickou praxi a můžeme si ji udělat až ve třeťáku, protože jsou prázdniny ve školce přes to léto a vlastně tu dovolenou, kterou mám, nebudu schopna využít, protože to můžeme udělat až po předmětech, které jsou na začátku třetího ročníku a budu pak mít velký problém s časem - ve třetím ročníku je více zkoušek, protože se tam nakupí více zkoušek i za ten druhý ročník a je toho naráz moc – jednak dokončení bakalářské práce, jednak všechny praxe a ještě hodně zkoušek, zatím netuším, jak to zvládnu vzhledem k práci… - Úvod do práce s klientem by mohl být v letním semestru na konci, abychom si tu praxi už mohli začít dělat přes prázdniny - problém v praxi bude i v Psychologii práce, protože jsme ji sice měli uvedenou teď v rozpisu na zimní semestr, nicméně nám bylo řečeno, že ji budeme dělat stejně až na jaře nebo v létě, protože nám momentálně chybí v rozvrhu Úvod do psychologie práce a bez toho to nemá smysl… - předměty a praxe na sebe dostatečně nenavazují – bylo by dobré to zkorigovat s tím, co k tomu potřebujeme, abychom je mohli vykonat… - vůbec nevím, jakou praxi si mám vybrat, vůbec nevím, jaký druh praxe by to měl být, ani nevím, kde to shánět, koho přemlouvat a tak… - nám byla na tu Psychologii práce vyjmenována pracoviště, kde se to bude odehrávat, ale visí nad tím ještě otazník, takže sami nevíme, jestli to bude nebo nebude pravda - v kombinovaném studiu musíme počítat s tím, že větší část bude ležet na nás, ale zrovna u těch praxí si myslím, že by to bylo docela namístě, protože ne všichni pracujeme v oblastech, které se úzce dotýkají psychologie a potom takového člověka shánět v praxi bez kontaktů a přemlouvat naslepo někde někoho je problém… - uvítala bych širší nabídku předmětů - uvítala bych možnost zabrousit do předmětů, které má prezenční studium, abychom tam měli přístup, abych věděla, kdy mají přednášku a byla schopna dojet - není komunikováno, že možnost chodit na přednášky pro prezenční studium tu je - výuka ve čtvrtek odpoledne by mi to vyhovovala… - zaujala mě nabídka co kurzů tady pořádaných – třeba Kresba stromu, ale vadí mi, že to koliduje s výukou – dát vědět ČASP, že o to máme zájem, aby to mohli případně přizpůsobit - trochu mě zaráží, jak málo hodin máme - určitě rozšířit počet hodin třeba na pátek a sobotu – těch hodin bude celkově více – takhle jsme hodně závislí na samostudiu - takže by to bylo přínosnější, i když náročnější, kdybychom měli více těch předmětů (ve více dnech v bloku)





-

-

-

-

-

-

pátek a sobotu a že to pro nás bylo i lepší i z toho důvodu, že vyučující nám mají možnost dávat termíny na zkoušky i v odpoledních hodinách a v sobotu, což hodně z nás využije kvůli zaměstnání sloučit výuku do bloku pátek-sobota, i kdyby počet dní zůstal stejný, tak máme k dispozici více hodin a bylo by to mnohem méně dojíždění na ten samý počet hodin vadí mi, že není tolik přímého kontaktu s učitelem, který je mnohem přínosnější, než když si to čtu v učebnici první dva ročníky jsou hodně teoretické forma dálkového studia je náročná, takže je to na každém studentovi mě jako dálkaři vyhovuje, že máme pevný rozvrh, že si nemusíme nějak stanovovat hodiny, jak jezdit či nejezdit, což třeba na některých typech dálkového studia nefunguje spoustu zkoušek nebo zápočtů nemám vůbec zapsaných ve STAGu, takže to vypadá, že jsem to vůbec neudělala, nebo jsem to pominula nikdo se nezabývá aktualizací STAGu – data tam nikdo nezadává a já nemám vlastně vůbec možnost kontroly počtu kreditů a dalšího – ještě teď tam nemám zapsanou spoustu věcí z druhého ročníku zapsání do některých předmětů je podmíněno absolvováním jiných a když ten kantor nezapíše, tak se do STAGu nemůžete zapsat.. u denních studentů to zapisují vyučující hned do STAGu, kdežto u nás předávají papírovou dokumentaci naší studijní a ta to tam teprve zadává – je to dvojí agenda, což není dobře a i jim by určitě zjednodušilo práci, kdyby mohli naše věci zadávat přímo na STAGu mi vadí, že nemám přehled o tom, co mám splněno a co ne některé zkoušky si musím přihlašovat přes STAG, některé přes studijní, některé přímo přes vyučujícího a teď složitě hledám kontakty, protože ne všichni učitelé jsou v Uniforu, nereagují, nebo ani nedávají kontakty na Unifor, nebo jenom svoje soukromé e-maily, soukromé mobily… pokud se termín zkoušky domlouvá osobně, tak nemáme záznam o tom, že domluva proběhla… velké množství předmětů v prvním semestru třetího ročníku – 14 předmětů to je neúnosné..mělo by se to lépe rozložit ve všech třech ročnících mohli bychom mít Práci s klientem na začátku bloku (ve druhém ročníku), dalo by se pak absolvovat praxi přes léto, kdy máme více času ta praxe přes léto by byla opravdu dobrá, teď na podzim nic neseženeme mohli bychom se podívat na nějaký psychoterapeutický výcvik, aby nám byly vysvětleny různé výcviky a školy deňákům praxe zprostředkovává škola a my musíme lítat po všech čertech a shánět si to.. do výcviků bych peníze ráda investovala na rozdíl od toho Uniforu by člověk věděl, kam ty peníze investuje přivítala, kdyby se termíny více slaďovaly, že bych mohla dělat zkoušky ze dvou předmětů třeba jeden den – takhle sem jedu několikrát a je to náročné domluvit v práci lépe skloubit naše zaměstnání a termíny zkoušek





-

-

-

-

-

obecné věci teoretické se dají nastudovat v rámci samostudia, ale potřebujeme, co se týká třeba psychodiagnostiky více informací a více zasvětit do té problematiky, protože to už každý potřebuje více informací, než je v té knize – tedy více dotovat praktické předměty na úkor těch, které si můžeme nastudovat sami v některých předmětech chybí hranice toho, co zkoušející ještě může chtít – v některých předmětech je to definováno dobře – třeba obecná psychologie, tam to paní profesorka dokáže definovat správně a jednak dokáže napsat dobrou knihu a ještě tam dokáže vložit i tu praxi (souhlas skupiny) a i kdybychom měli jen ten sylabus a podle něj se učit a nebyla tak kniha, tak pořád máme představu, co se po nás chce…na druhou stranu jako druhý extrém dám pana docenta Cakirpaloglu, kde to je všechno takové abstraktní, velice chaotické a asi tam ty hranice jsou, on je možná vidí, ale nedokáže je předat.. teoretické předměty méně dotovat, protože to si můžeme nastudovat ze skript je povinný předmět, který odkazuje na volitelný předmět Vybrané otázky vývojové psychologie, což je zcela nepřípustné větvení chybí možnost si něco nakopírovat, chybí tady počítače s připojením na internet budeme dělat bakalářské zkoušky z toho, co máme teď poprvé je nešťastné, že státnicujeme z předmětů, které máme všechny teď, kromě obecné psychologie – přijde mi neúnosné, se to všechno naučit na poslední chvíli setkáváme se pětkrát, šestkrát za semestr a určitě by to setkání nemělo být delší, už bych nestačila vstřebat informace určitě by setkávání nemělo být delší.. mě vyhovuje, že je výuka udělaná v blocích - není to roztříštěné, lépe se na to soustředí a lépe se v tom orientuje vyhovuje mi pátek, protože kdyby to bylo delší, tak ty informace mi budou unikat..délka je optimální když jsem byla v jiném zaměstnání, tak mi ten pátek nevyhovoval pátek mi vyhovuje a vyhovuje to i kolegům, takže není se dvakrát do měsíce sejít přijde mi dobré mít předměty v blocích a jen jednou je dobré, že na začátku roku ti, kdo si připlácíme, dostaneme anotační listy s údaji, včetně literatury, kontaktů na učitele, kdy má konzultační hodiny, jeho upřesňující věci – to je perfektní elektronická přihláška k magisterskému studiu, to byla hrůza teda, to bylo neuvěřitelné, i ty otázky tam, to by bylo dobré předělat..aby třeba bakaláři dostali přes Unifor vzor, co tam mají napsat, aby to bylo správně, zabralo mi to více času, než příprava na zkoušku… Mgr. Vávrová, zareaguje okamžitě, když je problém, když jí zavolám, vysvětlí všechno, není problém, komunikace s ní je perfektní. Ona to zvládá úplně perfektně, spoustu věcí nám přijde říct, na začátku tutoriálu, stále vkládá do STAGu nové informace

b) strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Návaznost předmětů na praxi“ - mít předměty tak, aby se praxe mohly dělat dříve (například během letních prázdnin) 60 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

Úvod do studia psychologie by byl na začátku, aby nám vysvětlili, co je třeba si shánět a takový ten průběh, co nás bude čekat a na konci ty otázky zásadní…

„Zaměření na praxi“ - v prvních ročnících je teoretické zaměření a doufám, že dál to bude praktičtější „Méně času na předměty, zvětšeno méně času samostatně“ (?) - když je to třeba jenom jednou, jako metodologie, tak se pak řekne dočtěte si knížku..já vím, že to je kombinované studium a je to tak bráno, ale vidím to pořád jako mínus… - hledat větší kompromis mezi tím, že jde o kombinované studium a současně aby těch informací bylo sděleno více bez úplného samostudia - byla by možnost volby, protože jsou studenti, kteří sem ani nepřijedou na ten tutoriál s tím, že „já si knížku nastuduju, já ten test udělám“ a jsou takoví ve volném režimu a pak jsou takoví, kteří si knížku nastudují taky, ale při tom studiu by potřebovali zpětnou vazbu, protože je pravda, že na tom tutoriálu se toho nestihne probrat moc - pokud při samostudiu narazím na nějaký problém, nebo na něco, čemu nerozumím a třeba ani nejsem sama, tak se to třeba snažíme vykomunikovat mezi sebou…problém je v tom, že to každý může pochopit jinak a vůbec nevíme, kde je pravda - mě přijde, že nemůžeme nějak komunikovat u určitého pedagoga….my si myslíme, že to tak je, ale nevíme, že to tak je „Méně času na přednášky“

-

to je klasické mínus kombinovaného studia, myslím, že to nejde až tak úplně změnit

„Málo praktických cvičení“ „Délka tutoriálu“ - to je negativum..pátky jsou krátké – začínat od osmi hodin a končit ve čtyři, to je brzo, jde o to, aby to byl lépe využitelný čas - kdyby se to prodloužilo třeba tím interakčním něčím, tak by se to dalo vydržet, kdyby to nebyla přednáška, přednáška, přednáška, tak by se to dalo třeba prodloužit o dvě hodiny… - i když je to únavné, přesto si myslím, že by to byl - bylo by dobré mít později nějakou přednášku jen jednohodinovou, která by se věnovala jen diskuzi nad předmětem nebo využití internetu „Málo informací třeba praxe, nejistota“ „Postrádám Vývojová psychologie v zimním semestru ve druhém ročníku“ - vzali jsme to hodně hopem a je tam předmět, který na to navazuje a je tam velká mezera mezi tím… - skončili jsme v předškolním období a máme mezeru určitě „Rozšířený tutoriál, například pátek i sobota“ 61 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

možná by byla kombinace dvou jiných dnů lepší, obětovat sobotu jednou za čas by bylo přínosné i pro nás i pro profesory, protože my je třeba poznáme, ale oni nás v žádném případě..

„Sdružení tutoriálů do dvoudenních bloků, aby se lépe využil čas a omezilo cestování“ - Ve třetím ročníku se vlastně ještě neznáme – chybí tu možnost mezi dvěma dny tutoriálu vidět. - Organizovat přednášky v pátek i v sobotu „Týdenní praxe přes prázdniny - problém s čerpáním dovolené navíc v kombinaci s týdenními praxemi…“ - Pracovníci ve školství mají velký problém, protože si školním roce nemohou čerpat dovolenou… „Když si platím nadstandard, očekávám protihodnotu“ „Zařizování praxe stejně jako denním studentům, sdružování koloquií a zkoušek do bloků, aby se zamezilo zbytečnému cestování“ „Chybí technické provedení, to znamená kopírka, počítač, připojení na internet přímo na Vodární 6“ „Chaotické přihlašování na zkoušky, něco je přes STAG, něco je přes Unifor, něco přes studijního referenta nebo přímo přes vyučujícího, chtělo by to sjednotit…“ „Změna rozvrhu – více předmětů během jednoho dne“ „Možnost absolvovat více zkoušek během jednoho dne“ „Navrhuji lepší sladění termínů zkoušek“ „Větší obohacení výuky praktickými ukázkami, kazuistikami, záznamy z psychoterapie apod.“ „Adaptační kurz na začátku prvního ročníku“ - to chybělo, to je pravda, ano ano..to jo..poznávat se, my jsme se vlastně stmelili až díky panu docentu Cakirpaloglu „Umožnit studentskou praxi mezi druhým a třetím ročníkem“ „Zařadit praxi studentů do druhého ročníku…“ „Požadavky na zkoušky strukturovat vyučujícími do jednotlivých podbodů…“ - jasně a zřetelně 62 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

třeba ta Obecná psychologie, ta byla výborná očekávám od sylabu předmětu, že mi jasně řekne, co a jak je důležité přesně vědět, co který učitel po nás chce,.ale aby to specifikoval jasně na začátku, abychom byli schopni to převzít i když si to sami vyhledáme, tak je to stejně k ničemu, když to není to, co ten vyučující měl na mysli

„Možnost termínů zkoušek i v odpoledních hodinách vzhledem k zaměstnání a tím by se dalo zdůvodnit „školné“ 6.000…“ - teď to školné vidět není, protože dostaneme knihy a tím to vlastně končí „Velké množství předmětů ve třetím ročníku a bakalářské zkoušky z předmětů, které máme teprve ve třetím ročníku“ „Méně hodinově dotovat teoretické předměty, například dějiny a více dotovat praktické předměty, například diagnostika…“ „Organizace státní bakalářské závěrečné zkoušky“ jako plus - celková organizace, přístup paní Vávrové, i při té zkoušce při té obhajobě přišla a řekla, kde máme být, kam jít apod. Paní Vávrová v té náročné situaci působí jako velice uklidňující činitel. Po té psychické stránce nám to strašně ulehčila. - Ty informace – třeba i od pana Řehana – tak byly jasné, nebyly tam žádné zmatky, že by nás zbytečně stresovali, tak se nám ta celková organizace líbila hodně. „Přihlášení k bakalářské zkoušce elektronicky chyběla odezva“ - bylo to ve stejné době, jako jsme se přihlašovali k dalšímu studiu, jak byla ta strašná elektronická přihláška. Ale tohle se vyplnil formulář, který se poslal jako příloha, to bylo jednodušší. - Paní Vávrová to průběžně vyvěšovala, kdo je přihlášený, v tom problém nebyl, ale problém byl v tom, že jsem dělala opravnou zkoušku ve stejném termínu a tam nebyla žádná odezva - U přihlášky na mgr. studium nám napsali ze studijního, že to přišlo, ale odezva na přihlášení na zkoušku nepřišla. c) Shrnutí S ohledem na organizaci výuky otevřeli studenti několik otázek. Základní se týká hledání rovnováhy mezi kombinovaným a prezenčním typem studia. Studenti oceňují, že mohou studovat při zaměstnání, ale na druhou stranu vnímají prezenčně předávané znalosti jako nedostačující a aktuální formu kombinovaného studia za značně vyhraněnou. V této oblasti uvádějí jak možnost určitého rozšíření výuky na čtvrtek nebo sobotu (netýká se studentů 4. ročníku) tak větší možnost posílení komunikace mezi pedagogem a studentem. Rozšíření by mohlo obsahovat větší střídání zážitkové a přednáškové formy výuky. S ohledem na konkrétní zkušenosti s organizací studia uvádějí studenti jako nevhodné zařazení praxe na nejexponovanější období a navrhují přestrukturování studia tak, aby předměty důležité jako podklad pro praxi byly zařazeny dříve, což by umožnilo dříve absolvovat praxe. Jedná se 63 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




především o Klinickou psychologii, Úvod od práce s klientem nebo o Úvod od psychologie práce. Studenti uvádějí, že aktuální systém praxí je nevyhovující z hlediska organizace i zařazení do kontextu studia a uvítali by v této oblasti větší iniciativu od katedry. Podle studentů je také nekoncepčně rozdělená Vývojová psychologie, která jeden semestr zcela absentuje. Studentům vyhovují pevné termíny pro tutoriály, objevují se ovšem návrhy na lepší práci s časem – tedy práce ve vícedenních blocích, která by také umožnila lepší kontakt studentů mezi sebou. Další návrhy se týkají možnosti lépe sladit termíny jednotlivých zkoušek (například dva termíny v jeden den jsou spíše výjimkou a z časového i finančního hlediska je to poměrně náročné). Studenti by rovněž uvítali přístup k internetu a možnost kopírování materiálů. Jako velký problém je vnímáno nezapisování absolvovaných předmětů do STAGu, což způsobuje komplikace například v nemožnosti zapsat si předmět na další semestr. Nejednotný je rovněž systém přihlašování se na zkoušky, který probíhá trojím možným způsobem, což vede k velkým zmatkům a nejasnostem. Další připomínky se týkají nerovnoměrného rozdělení výuky – ve třetím ročníku je výrazně více předmětů, než v prvních dvou, zde by studenti uvítali rovnoměrnější rozdělení. Objevuje se rovněž připomínka k možnostem absolvovat praxe během prázdnin. V tuto chvíli to není kvůli skladbě předmětů možné a studentům to velmi komplikuje situaci v zaměstnání (týká se zejména Úvodu do práce s klientem). Nestejné jsou rovněž podmínky dané pro absolvování jednotlivých předmětů – u některých je dáno vše přesně, jasně a včas (Obecná psychologie), u některých jsou informace spíše matoucí (Psychologie osobnosti). Jako problematické studenti vidí také rozvržení předmětů pro bakalářské zkoušky, kdy většinu těchto předmětů absolvují až ve třetím ročníku a není tedy dostatek času na jejich naučení a přípravu. Studenti by rovněž uvítali možnost adaptačního pobytu před začátkem studia. Studenti oceňují hlavně celistvost studijních bloků – nemusí se soustředit na více věcí najednou a informace se jim tak lépe vstřebávají. Pro platící studenty je velkým přínosem dodání anotačních listů, doporučené literatury, kontaktů na pedagogy apod. Tyto výhody mají ovšem pouze platící studenti. Velké výhrady jsou k formuláři pro přihlašování se do magisterského studia, který se jeví jako velmi složitý, s nadbytečnými a nejasnými požadavky. Objevují se rovněž připomínky na nedostatečnou zpětnou vazbu, zda informace od studentů k pedagogům dorazila. Velká spokojenost je znát s organizací bakalářských zkoušek, studenti zmiňují velmi uklidňující roli Mgr. Vávrové a rovněž jasnost a strukturovanost ze strany Katedry psychologie.

8. Komunikace mezi studenty a vyučujícími a) Vyjádření studentů: -

v Uniforu je u toho předmětu je možnost komunikace s pedagogem, ale nikdy to ještě nikdo neotevřel nedostali jsme žádné školení, jak zacházet s Uniforem – je tam třeba diskuze k disciplíně, tam nikdy nic není a já nevím, jestli já tam něco můžu napsat nebo tam ostatní napíšou, jestli ten profesor by se k tomu vyjádřil





-

-

díky tomu, že se neznáme, máme i problém s komunikací, že mi je třeba trapný napsat nějaký dotaz, že tím budu obtěžovat, ale to vůbec nemusí být pravda, protože jsme si to třeba jen nestihli říct.. je možnost konzultací, když se potřebuju něco dozvědět, tak ty informace získám, takže nějaké nedostatky, že bych tam pro sebe měla, tak to ne

b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Zlepšit komunikaci mezi studenty a vyučujícími“ - Není prostor se domluvit na termínech zkoušky nebo se poradit - máme to vždy nabité tak, že není prostor… - vyhradit určitý prostor, kde by byly připomínky a studenti a vyučující se mohli vzájemně domluvit - pro nás většinu z kombinovaného studia tady prostě nikdo v pátek není, nevyučují, tak nejsou dostupní, většinou je to koncentrované do nějakých dvou, maximálně tří hodin… - možnost se s učitelem potkat a neřešit jen nějaké odborné věci, ale i studijní „Stručné seznámení s uplatněním v praxi po ukončení studia“ - Chybí… - pan docent Vtípil říkal jiným studentům,, že psychologů je hodně, že si tu práci nenajdou - jestli někdo nemá představu, co po ukončení studia lze dělat, tak ji nedostává - uplatnění vyplývá z okruhů, takže nemůžu říct, že by mě to škola neposkytla – není to vyjádřeno explicitně, ale není to pro mě problém - hodilo by se to do Úvodu do psychologie.. - někdy z toho mám pocit, že ti profesoři nebo studenti mají nutkavý pocit, že každý musí být klinickým psychologem, že studujeme, abychom všichni byli klinickými psychology, chtělo by to jít do jiných odvětví, že ti kteří poskytovat psychoterapii, tak nejsou méněcenní – rozšířit obzor i mimo klinickou psychologii - špatně se mi orientuje v akreditacích různých výcviků, chybí informace o možnostech si otevřít soukromou praxi po ukončení studia - nevím, kam směřovat bakalářskou práci – chybí ochutnávka z těch oborů - Úvod do studia psychologie v zimním semestru – bylo tam 45 zmatených lidí, kteří vůbec nevěděli ani na co se mají ptát, natož aby věděli, co od toho (různých předmětů) mají očekávat - Přednášející by měl vědět, že by bylo dobré nám dát představu o možnostech uplatnění toho konkrétního předmětu v praxi - udělat setkání, kde by se řeklo, co vás zaujalo, co nezaujalo, co byste potřebovali vědět i na konci druhého ročníku třeba – už máme nějakou představu i otázky, ale nevíme, kde je máme položit – chodit se ptát individuálně by nebylo příjemné ani profesorům

„Více informací o bakalářské práci“ - hodně lidí, kteří neví téma, co zvolit, a třeba ví téma, ale neví, jak kontaktovat učitele většinu učitelů neznám, takže nevím, jakým stylem vedou práce, jestli po mě toho budou chtít víc, míň, prostě vůbec nemám představu, pro mě jsou to cizí lidi, za kterými mám přijít - pan profesor Vtípil nám kladl na srdce, že máme zůstat v okruhu, ve kterém pracujeme, kde jsme jakoby na své půdě, ale já nedokážu přijít na nic, co by bylo tak přínosné, jak to požaduje třeba pan Charvát 65 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

pan docent Vtípil nám říkal, že si máme vybrat něco podle svého oboru, ale pan Charvát nám zase říkal, že si máme vybrat něco podle svého zájmu, což mě se moc neslučuje, i když mě moje práce zajímá, baví, ale zrovna se mi pořád nechce psát o domácím násilí

„Osobnost, odbornost a přístup vyučujících“ - to je plus

„Méně časových možností na konzultace s vyučujícími“ - v pátek hodně brzo tady nikdo není, během půl hodiny na oběd to nestíháme a končím v pět a jedu dvě hodiny domů, tak nepočítám, že by tu někdo se mnou byl, kdo by počkal, ale je to kombinované, tak s tím musím počítat… - najít nějaký způsob komunikace s pedagogy, abyste poznali, kdo jsou a co jsou za odborníky, abyste mohli s nimi být nějakým způsobem v kontaktu „Styl přednášejících – motivující“ - hodně se mi líbí styl přednášejících, je hodně různý, každý pedagog si zakládá na svém předmětu, ale ne výlučným způsobem, ale spíš motivujícím..hodně mě to baví, hodně mě to vždycky nabije „Větší využití komunikace přes internet“ - založit nějaké chaty nebo facebook, nevím, co je teď úplně v kurzu a prostřednictvím toho nahradit výuku prezenční, prostě hodinu, dvě se takto sejít s pedagogem a na nějaké téma hovořit - 90% z nás doma počítač a připojení na internet má a bez toho bysme vůbec nebyli funkční a jsou i internetové kavárny, takže v tom nevidím problém „Málo informací třeba praxe, nejistota“ b) Shrnutí Studenti by uvítali možnost komunikovat a domlouvat se všemi pedagogy o organizačních věcech mimo výuku. Kategorie reflektuje kritiku studentů vzhledem k nastavené komunikaci s pedagogy. Studenti díky své krátké prezenční přítomnosti na Katedře neznají pedagogy a nevědí na koho se obrátit s odbornými otázkami, problematická je také možnost kontaktovat pedagogy vzhledem k tomu, že většina nemá v pátek konzultační hodiny Příležitosti ke sdělování informací ve vztahu ke studiu jsou z organizačního pohledu zařazeny nevhodně (Úvod do studia psychologie) do období, kdy studenti nevědí, na co se ptát. Naopak v době, kdy mají otázky, není zařazena žádná formalizovaná možnost je sdělit. Kritizovány jsou odlišné informace podávané pedagogy v oblastech organizačních (praxe, výběr tématu bakalářské práce apod.). Jako jednu z alternativ navrhují studenti posílit komunikaci přes síť nebo Unifor, který tuto možnost sice poskytuje, ale ta je nedostatečně využívána. Současně není pro Unifor zajištěn žádný formalizovaný trénink.

9. Studijní materiály 66 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




a) Vyjádření studentů - k Psychologii osobnosti neexistují skripta, není k tomu napsaná nějaká slušná kniha, to znamená, že mi jako dálkaři jsme neměli totálně žádné zdroje a bylo to příšerné se na tu zkoušku připravit – já osobně jsem tedy na to narazila velmi - některé doporučené knihy jsou absolutně neužitečné – viz třeba Nakonečný: Psychologie téměř pro každého… - dostáváme knížky, které nepotřebujeme, a sháníme si pak ke zkoušce jiné… - Máme skripta i materiály v elektronické podobě nebo i od vyučujícího to dostaneme, když to ještě nevyšlo a není v tom problém si to vytisknout - Platící studenti dostávají na začátku roku anotační listy, učebnice, to beru jako perfektní servis, že si to nemusím shánět a obstarávat sama - oceňuji, že dostaneme literaturu, že nemusím běhat po obchodech, shánět, telefonovat, objednávat..protože mám svou práci a k tomu studium, tak tohle tím mám ušetřené a to je velký přinos, který si spousta lidí neuvědomuje..ale já mám jinou zkušenost, tak to velmi oceňuju, že dostanu všechno koupené a hotové b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Poskytnutí studijních materiálů“ – jako plus - po zaplacení nadstandardní služby mám možnost získat materiály, skripta, učebnice, informace. Takhle mi to vyhovuje, protože chodím do práce na plný úvazek. „Skripta zpracovaná vyučujícími“ - plus je to, že je to zpracováno přímo těmi, kteří to pak učí - třeba skriptum Sociální psychologie, představa, že bych si to musela vytahovat z té doporučené literatury je hrozná..takhle jsem se v tom velmi rychle zorientovala… - důležité je taky Sociální psychologie, ta byla velmi dobře odpřednášená a samotné mi to takto vyhovovalo a když si pak k tomu vezmu tu doporučenou literaturu a doplním si to, tak do sebe dostanu kvalitní informace najednou ve velice krátkém čase. - Takže skripta na Sociální psychologii velmi oceňuji, taky na Psychometrii, Statistiku,, pak od Miovského ta Kvalitativní metodologie. - Mám výhrady ke skriptu pro zpracování bakalářských prací, protože tam je věc, která mě zmátla a udělala jsem chybu s číslováním stran, to tam není úplně jasně napsané. „Ke každému povinnému předmětu nabídnout povinně skripta nebo učebnice“ - to mi pro dálkaře přijde úplně zásadní „Kdo neplatí za služby, zhoršená komunikace s vyučujícími, zhoršená dostupnost studijníc materiálů“ - skripta jsou neprodejná..já bych si je ráda koupila, ale nemám možnost, pak si na to musím složitě vzpomínat a kopíruju materiál - mě tohle rozdělování na platící a neplatící taky přijde kruté docela - oni to dělí na „platiči“ a „neplatiči“ – ty jsi neplatič., to zaznívalo… - já jsem „platič“ a opravdu se mi to hodně nelíbí, že ten způsob komunikace je takový - ti, co si neplatí, si to opravdu vychutnávají do konce, snaží se pak ty materiály shánět různě všelijak, je pravda, že se snažíme vzájemně si vypomáhat, ale ty skripta opravdu 67 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

nejsou ke koupení a někdy ten vyučující vychází pouze z těch skript a řekne přečtěte si je a jak oni si je mají přečíst, když je nemají? A i kdyby si je chtěli zaplatit, tak nemají jak… doplňkové služby si platím proto, že ten vztah mezi mnou a školou je obchodní a cení si mě jako klienta a je to poznat služby si platím, protože jsem z daleka, jinak kdybych bydlela někde v okolí Olomouce, tak se mi to nevyplatí..je to dost drahé zaplatit si to ušetří čas, člověk nemusí běhat na fakultu s každým papírem…

„Dostupnost literatury“

-

většina literatury je dobře dostupná přes Unifor, nebo v knihovnách knihovna je pro mě nedostupná, protože máme jenom půl hodiny polední přestávku existuje možnost objednání přes městskou knihovnu alespoň na týden v 99% je literatura, na kterou jsme odkazování, v anotačních listech, nebo nám je doporučena, tak se mi ještě nestalo, že bych něco nesehnala…

„Problém dostupnosti literatury“ - to beru jako mínus - ve vyšších ročnících je doporučována třeba anglická literatura, která je třeba už dostupná…třeba v psychologii osobnosti se taky hodně často doporučuje zahraniční literatura.. - já jsem si nainstalovala tu knihovnu přes počítač c) Shrnutí Studenti uvádějí své komentáře k dostupnosti studijních materiálů v rámci Uniforu, kde by uvítali širší základnu, i v rámci tištěné literatury, která je jim zadávána ke studiu, a která je v některých případech obtížně dostupná. Část studentů naopak hodnotí přístup k literatuře jako snadný a celkově odpovídající. Samotnou částí je pak reflexe dostupnosti studijních materiálů umisťovaných do Uniforu od vyučujících pedagogů. Přestože se jedná o základní literaturu pro zakončení předmětu, jedná se o studijní materiály dostupné pouze studentům platících služby navíc. Do kategorie komunikace je zařazena také skupina komentářů k veřejnému rozdělování studentů na „platiče“ a „neplatiče“, které považují obě skupiny studentů za neadekvátní a komunikačně nevhodnou. Patrná je nejednotnost dostupnosti materiálů pro jednotlivé předměty. U některých je výborná, u některých nikoliv. V některých případech studenti dostávají materiály, které nepotřebují a potřebné si musí obstarat sami. Je znatelná výhoda platících studentů, kterým jsou materiály přímo doručeny společně s anotačními listy a kontakty na pedagogy. Oceňována je dostupnost studijních opor, s výjimkou Psychologie osobnosti. Studenti si pochvalují hlavně časovou úsporu. Velkou výhodou je zpracování většiny skript přímo těmi pedagogy, kteří daný předmět učí. Objevuje se dílčí výhrada k nejasnému číslování stran v materiálu pro psaní závěrečných prací.

10. Přednášení – připravenost ze strany vyučujících 68 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




a) Vyjádření studentů: - přednášky jsou někdy chaotické přeskakuje se páté přes desáté - nepostupuje se podle nějaké přípravy - to, co je řečeno na přednášce, nesouhlasí se skripty nebo podklady, co máme - netýká se to všech vyučujících, ale nevidím žádný smysl v tom, když se přečtou skripta nebo učebnice – to máme k dispozici - uvítala bych něco navíc, to znamená nějak zasvětit (do daného předmětu) a vysvětlit - chybí mi v Práci s klientem, že to nebylo o té komunikaci, očekávala bych, že absolvujeme praxi a půjdeme se o tom bavit.. - třeba Práce s klientem se v rozsahu 3-4 hodin nedá vysvětlit, ale ukázat na videu nějaké záznamy, kazuistiky a popsat tam základní chyby zásadní momenty toho třeba vyšetření, komentovat to – to je jednoduchý videoklip, který by nahradil složité hnaní lidí do nějakého místa, kde by to viděli a stres vyšetřovaných osob a zároveň by nám to přineslo daleko nejvíce… - výklad pana docenta v Psychologii osobnosti byl hodně chaotický (souhlas skupiny) když jsem pana docenta Cakirpaloglu oslovila, zda by témata nemohl specifikovat podobně, jako to udělala paní Plháková (po neúspěšné zkoušce), tak mi bylo řečeno, že to říkal během přednášek..není to pravda. b) strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů „Velká výměna vyučujících“ - ve srovnání s těmi, kteří tady studovali dříve, protože na některé věci mě děsili dopředu, tak je to jinak - je tady hodně mladých vyučujících Charvát, Kupka., Lečbych..nás učí najednou spousta mladých lidí a to hodně oceňuju, protože všechno se vyvíjí a vyvíjí se i psychologie a vnímání toho všeho a přece jen od revoluce je to dvacet let a naše společnost pokročila ve vnímání i ve spoustě informací a oni tím, že vystudovali tu psychologii v době, kdy už bylo po revoluci, tak se sem dostalo hodně nových směrů - jsem ráda, že studuju teď a ne před revolucí, protože tenkrát to bylo hodně směřované na tu behaviorální a dneska se připouští i ty spirituální směry a není nic tabu. - Přednášky jsou velmi dobře zpracované, jsou to kvanta informací, ti vyučující jsou nabiti energií, jsou vstřícní i na konzultace, takže tohle já beru jako velice pozitivní. - Nemám ale nic proti starším vyučujícím, paní Plhákovou oceňuju zase kvůli tomu, že má v hlavě úžasná kvanta informací úžasně pospojovaná – nedokázala bych si představit lepšího vyučujícího na Obecnou psychologii a ty přednášky to byl i zážitek dá se říci. - Dějiny psychologie ta knížka ta je vynikající a dá se k tomu neustále vracet a i ta Obecná psychologie, tak i ty věci, které nejsou jasné, tak je z toho pochopíte. - Orel vynikající přednášky, to byl herecký výkon a třeba i to, že jsme si zkoušeli vlastní krevní skupiny bylo oživení a praxe i ty ukázky s kladívkem, kam se ťukne apod. - Že jsou mladší i starší, to mi vyhovuje - Výhodou těch starších je, že za sebou mají spoustu praxe, mladí zase hodně energie a hledají to nové, ale také se nás ptají, protože si hledají cestu v té výuce, ale dávají do toho spoustu energie, není si jist třeba, jestli nám to říká dostatečně správně, ale takhle 69 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

-

-

nám potom třeba říká věci, které už toho staršího ani nenapadnou a je to znát i na těch přípravách, že se snaží, aby tam něco nechybělo Ale nejde ty lidi rozdělovat na mladší a starší, protože třeba pan docent Vtípil je věkem starší, ale já se s ním bavím, jako by byl mladší, duchem mladý…někdo je mladý dlouho a někdo je starý už ve třiceti. Na mě tahle škola působí, že všichni, včetně pana Řehana, že do toho pořád něco dávají, nikdo tady nestagnuje, tady se pořád někdo snaží něco vytvářet a na něčem pracovat a není to pod žádným napětím, protože to by tady bylo cítit a pořád je to nové. Protože jsou pracoviště, kde to lidé dělají deset patnáct let stejně, protože to už umí a protože jim to tak vyhovuje a ten člověk stagnuje, jde jakoby dolů, ale je to pohodlné., ale časem negativní pro to okolí hlavně. Ale tady pořád každý něco vytváří třeba skripta i od pana Vtípila. Já se tady cítím velice dobře. Také nevnímám žádné napětí, mám pocit, že i ti mladí jsou respektovaní těmi staršími, nepůsobí to, že by tady byly nějaké skupiny, že by tady byla nějaká rivalita nebo útoky. Spíše naopak je tu snaha o spolupráci a dát do toho co nejvíce. Možná si uvědomují, že se mohou od těch starších ti mladí učit, ale ti starší od těch mladých vlastně taky. Je tu takový vzájemný respekt.

b) Shrnutí Studenti jsou velmi spokojeni s tím, že je učí jak mladší tak starší učitelé. Na mladších si cení hlavně energie a nadšení, rovněž strukturovanosti přednášek a jejich nabití informacemi. U zkušenějších pedagogů je za podstatnou považována hlavně jejich zkušenost s oborem, konkrétně je zmíněna profesorka Plháková, na které si studenti cení její obrovský přehled a znalost souvislostí. Studenti rovněž zmiňují, že na Katedře panuje příjemná, kolegiální a přátelská atmosféra, není patrná žádná rivalita mezi mladšími a staršími pedagogy, čehož si velmi cení. Studenti by uvítali méně čtení skript a více zasvěcování a vysvětlování v rámci výuky. Objevuje se opět požadavek na praktičtější zaměření studia, rovněž nutnost jasného zadání požadavků pro absolvování předmětu.

11. Zkoušení a) vyjádření studentů - naprostá většina zkoušek je písemnou formou, přivítala bych dialog s učitelem, protože v některých případech jsem si u těch písemných fakt nebyla jistá, co ten učitel po mě chce… - ke státnicím nejsme absolutně připravení, někdo nekomunikuje každý den…já komunikuji s dětmi, tak potom nevím, jak budu komunikovat – zkoušky by měly být ústní.. b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Více ústních zkoušek“ - v prvním ročníku bylo více zkoušek typu testů a já se bojím toho, že nebudu schopna mluvit souvisle o nějakém problému u státnic - ztrácím schopnost se vyjadřovat, mluvím zkratkovitě, chybí více komunikace s vyučujícím, ale chápu to z toho časového důvodu 70 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

pan doktor Orel měl jako metodu zkoušení, že si vzal víc studentů naráz a víceméně dával otázky a dá se říct, že to byla taková diskuze..každý měl tu svoji otázku, ale když někdo nevěděl, tak se šlo dál a byla tam taková uvolněná atmosféra, prostě nebyl v tom člověk sám, to byla dobrá podpora…byla to jediná ústní zkouška, kterou jsme absolvovali…

„Ústní zkoušky plus diskuze“ - je to příprava na státnice - test nenahrazuje interakci s tím druhým „Více zkoušek ústních, než písemných“ - Veškerá diskuze nad tím, co je třeba a není osobnost je k ničemu, pokud v písemné zkoušce napíšu něco jiného, než si představuje ten vyučující „ Ústní forma zkoušek by byla vhodnější…“ c) Shrnutí Studenti upozorňují na skutečnost, že většina zkoušení se děje v kombinovaném studiu pouze písemnou formou. Studenti reflektují, že aktuální stav jim neumožňuje získávat kompetence pro souvislou formulaci znalostí v mluvené formě, která je podstatná při Státních zkouškách nebo při prezentaci výzkumných závěrů. Na vyskytujících se ústních zkouškách oceňují současně význam diskuse s pedagogem.

12. Výhody kombinovaného studia a) Vyjádření studentů: - zajímám se o psychoterapii - ta teorie se hodila třeba při studiu literatury - nevím konkrétní obor, kterému bych se chtěla věnovat, ale koukám se na hodně věcí z jiné perspektivy.. b) Strukturované připomínky a komentáře ostatních studentů: „Možnost studovat při práci“ - to je výhoda „Že existuje možnost kombinovaného studia“ - také plus - spousta oborů se nedá studovat kombinovaně a obor je hodně těžký v tom, že potom budeme psychologové a budeme pomáhat lidem – myslím, že umožnění dálkové formy studia je velká důvěra ze strany Katedry… „Výuka probíhá v pátek“ - To je plus určitě „Možnost setkat se s lidmi z různých oborů“ - to myslím spolužáky, lidi, kteří pracují a mají své zkušenosti 71 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




„Možnost studovat při zaměstnání“ c) Shrnutí Obsahem kategorie je řada ocenění výhod kombinovaného studia pro studenty, kteří současně vykonávají nějaké zaměstnání. Oceňována je nová perspektiva, ze které se studenti dívají na svou praxi.

Závěr z ohniskových skupin pro 2., 3. a 4. ročník kombinovaného studia psychologie Všechny tři ohniskové skupiny kombinovaného bakalářského studia psychologie byly realizovány v rámci projektu Inovace a rozvoj kombinovaného studia psychologie. Studenti se na ohniskovou skupinu hlásili dobrovolně se základními informacemi o jejím smyslu, který byl definován jako prostředek „zjištění postojů a názorů studentů ke kombinovanému studiu, stejně jako definovaní oblastí studia, se kterými jsou studenti spokojeni nebo těch vyžadujících z jejich pohledu změnu“. První část každé ohniskové skupiny byla polostrukturovaná se základní strukturou prvních tří otázek. Diskuse se následně odvíjela na základě studenty uvedených témat. Druhá část programu byla strukturovaná, kde studenti nejprve samostatně na bločky psali své připomínky ke kombinovanému studiu, ty následně moderátor četl a skupina o nich diskutovala. Obsah informací sdělených studenty navazuje na jejich dosavadní zkušenosti se studiem. Výsledky a získané informace z ohniskové skupiny ze 4. ročníku mají do jisté míry omezenou platnost díky malému počtu zúčastněných osob. Nicméně i tak lze získané informace považovat za užitečné a podnětné. Studenti v průběhu ohniskové skupiny uvedli postřehy a informace, které byly při následném zpracování strukturovány do následujících kategorii: 1. Jak dosavadní studium splňuje očekávání 2. Jak hodnotíte využitelnost poznatků v rámci vaší dosavadní praxe 3. Unifor 4. E-learning 5. Sebezkušenost a sebepoznání v rámci studia psychologie 6. Skladba studia – předměty 7. Organizace studia 8. Komunikace studenty a vyučujícími 9. Studijní materiály 10. Přednášení – připravenost ze strany vyučujících 11. Zkoušení 12. Výhody kombinovaného studia Každá kategorie představuje svébytné téma, ale společným jmenovatelem jsou otázky komunikace, studijních materiálů, funkčnosti a užívání informačního systému, organizace studia, skladby studia. 72 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Lze říci, že studenti jsou se současnou podobou a obsahem studia spokojeni. Uvítali by zavedení praktických předmětů a praxí již od prvního ročníku – praxe a praktické ukázky považují za nejpřínosnější, ovšem z důrazem na to, že vše musí stát na pevných teoretických základech. Pozitivní postřehy studentů se týkají ocenění pedagogů, jejich vedení a stylu výuky. Oceňovány jsou charakteristiky kombinovaného studia, spočívající v souběhu studia se zaměstnáním, kontaktu s praxí kolegů apod. Oceňovány jsou některé snadno dostupné studijní opory. Značného ocení se dostalo konkrétně vybraným předmětům Obecné psychologie, Metodologie apod. Důležitým tématem byl také nedostatek sebezkušenosti. Konstruktivně se jeví návrhy na včleňování praktických ukázek do přednášek a rozšíření výuky IPV. U studentů 4. ročníku se požadavek větší sebezkušenosti neobjevil. Mnoho připomínek se týkalo skladby studia, zejména přílišného zaměření na teoretické poznatky na úkor praktických a také nemožnosti absolvovat praxe během prázdnin. Je znát také nerovnoměrné rozložení počtu předmětů v rámci ročníků. Pozitivně je hodnocena možnost reálného využití poznatků získaných během studia ať už při práci s klienty a kolegy nebo při běžném kontaktu s lidmi. Kritice byla podrobena organizace praxí v rámci studia, poskytované informace o praxích a jejich zařazení s ohledem na semestry. Jako organizačně nevhodně zařazené byly definovány předměty Úvod od studia psychologie, Úvod do práce s klientem, Úvod do psychologie práce, Klinická psychologie a Vývojová psychologie. Z hlediska organizace studia by studenti přivítali rozšíření prezenční výuky ve čtvrtek, sobotu nebo prostřednictvím webu jako on-line vzdělávání na dálku. Mezi oblasti, které jsou vhodné pro změnu, byly zařazeny předměty typu B, kterých je nedostatek, a které jsou nevhodně strukturovány. Významná pozornost byla přisouzena zejména Interakčnímu psychologickému výcviku, jehož minimální přítomnost je posuzována jako jeden z největších negativních rozdílů mezi prezenčním a kombinovaným studiem. V rámci stávající nabídky byla jako redundantní zmiňována Logika. Připomínky byla k obsahu předmětu Právo, Vývojová psychologie a Psychologie osobnosti. V rámci Práva by studenti uvítali větší navázání na práci psychologa, v rámci Vývojové psychologie rovnoměrnější zaměření na jednotlivá vývojová období, v rámci Psychologie osobnosti větší strukturovanost a jasnější podmínky pro absolvování předmětu. Větší časovou dotaci by studenti uvítali u Psychodiagnostiky a Poradenské psychologie. Mnoho kritických připomínek se týkalo systému Unifor. Citelné je zejména rozdělování studentů na platící a neplatící, které se mimo jiné projevilo tím, že studenti založili paralelní strukturu přístupnou všem, nikoliv pouze platícím. Systém vykazuje značné nedostatky, které jsou ovšem dány zejména nedostatečnou prací s ním. Jak pedagogové, tak studenti nevyužívají jeho možností, dochází tak k znepřehledňování situace, chybí pravidelné aktualizace a „vyčištění“ systému od starších úkolů. Za zcela nepřípustné je nutné označit znemožňování přístupu ke studijním materiálům – například přímým tlakem na jednotlivé pedagogy – neplatícím studentům ze strany ICV. Lze konstatovat, že zájmy ICV jsou 73 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




nadřazovány potřebám studentů. I ze strany studentů je placení poplatků za přítomnost v Uniforu považována za jakousi formu školného. V rámci organizace by studenti přivítali rozšíření prezenční výuky ve čtvrtek případně v sobotu – tedy sdružení výuky do bloků – netýká se to ovšem 4. ročníku, který je se stávající podobou spokojený, protože by tolik informací nedokázali vstřebat. Pro 4. ročník je pátek je vyhovujícím dnem, ovšem připouští, že pro pracující osoby může být případné uvolňování z práce poměrně obtížné. Velkou výhodou je úspora času a finančních prostředků nutných pro dojíždění a rovněž lepší možnost se vzájemně lépe poznat. Pro lepší vzájemné poznání se objevil návrh na realizaci adaptačního pobytu před zahájením studia. Další návrhy se týkaly lepšího sladění zkušebních termínů pro jednotlivé předměty (možnost absolvovat více zkoušek během jednoho dne) a většího využívání výuky a zkoušení „na dálku“. Jako podceňovaná se jeví komunikace mezi pedagogy a studenty především v odborné oblasti, kde by studenti uvítali větší interakci a větší možnost konzultací. Studentům chybí informace, že jsou tyto konzultace možné. Komunikace mezi pedagogy a studenty se tak odehrává převážně v rámci tutoriálu. Studenti by uvítali možnost společného setkání s pedagogy na vyjasnění organizačních věcí studia, které se nyní řeší v rámci výuky a zkracuje se tak čas na ni. Důležitým tématem ohniskové skupiny se stalo nedostatečné sycení informačního systému Unifor moderními studijními oporami a nedostatečným využitím komunikačních nástrojů, které tento systém nabízí. Nedostatečné je také proškolení studentů v možnostech, které informační systém nabízí. V souvislosti s informačním systémem se také objevila otázka úhrad za možnost přístupu k systému a značně omezené možnosti přístupu ke studijním oporám u studentů, kteří systém neplatí. Jako komunikačně chybné bylo označeno veřejné užívání názvů „platiči“ a „neplatiči“ před celým kruhem studentů ze strany ICV. Se systémem Unifor jsou studenti spíše spokojeni, objevují se ovšem i kritické připomínky. Studenti by uvítali, kdyby se úpravy systému prováděly mimo výuku (nejlépe během prázdnin). S úpravami je spojeno vždy mnoho zmatků a nejasnosti, navíc se opakovaně stalo to, že po úpravách studentům nebyla zaslána nová přístupová data do systému. Studenti rovněž zmiňují problémy plynoucí z nedostatečné aktualizace systému. Jsou zde stále přítomny starší úkoly, které, když jsou zbytečně plněny, znamenají velkou ztrátu času. Jako problematické studenti vidí nedostatečně pravidelné aktualizování informací o absolvovaných předmětech ve STAGu, což v některých případech znemožňuje přihlášení na předmět. Nepřehledná je také situace u přihlašování na jednotlivé zkoušky, kde je možné se přihlásit trojím možným, vzájemně nekoordinovaným způsobem. U formy ukončení jednotlivých předmětů byl vysloven námět na větší podíl ústního zkoušení, který by studentům zprostředkoval širší kompetence pro verbální prezentaci odborných sdělení – hlavně s ohledem na bakalářské zkoušky, na které studenti nejsou po této stránce vůbec připravováni. Citelně chybí osobní kontakt s vyučujícím a dialog. Dochází tak k paradoxní situaci, že jedna z nejdůležitějších věcí pro psychologa, tedy komunikace a vedení rozhovoru, není v rámci výuky téměř zastoupena. 74 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Studenti nejsou spokojeni se stávající podobou formuláře pro přihlašování k magisterskému studiu. Zmiňují nadbytečnost a nejasnost v něm uvedených údajů. Zde by uvítali vzorový vyplněný formulář, případně zjednodušení stávajícího. Velká spokojenost je s organizací bakalářských zkoušek, jak ze strany Katedry, tak ze strany Mgr. Vávrové, která je zmiňována jako zklidňující prvek v této náročné situaci. Studenti jsou spokojeni s tím, že je učí mladší i zkušenější pedagogové. U mladších si cení otevřenosti, množství poskytovaných informací, energie a připravenosti přednášek, u zkušenějších zejména nabitých životních zkušeností a celkového výborného přehledu a znalosti souvislostí v daném předmětu. Zmíněna je také pozitivní a kolegiální atmosféra, které si studenti na Katedře psychologie velmi cení. Oceňována je výborná dostupnost studijních materiálů (s výjimkou Psychologie osobnosti), zde je nutné zdůraznit, že se to týká pouze platících studentů.





6. Zpráva o funkcích systému UNIFOR Lektor Uniforu: Bc. Ján Válek (ICV, administrátor systému UNIFOR) Účastnici seznámení: PhDr. Matúš Šucha, Ph.D, PhDr. Klára Bendová, PhDr. Martin Dolejš, PhDr. Marek Kolařík, Ph.D., PhDr. Martin Seitl Úvod Systém LMS Unifor je vzdělávací systém umožňující aplikaci prvků e-learningu při výuce a komunikaci. Systém je v rámci Univerzity Palackého určen pro pedagogy a studenty kombinovaných forem studia. Pro účely projektu Inovace a rozvoj kombinované formy studia psychologie na Katedře psychologie FF UP se tým projektu setkal s administrátorem systému pro Filozofickou fakultu, který působí v rámci Institutu celoživotního vzdělávání. Institut je organizační složkou UP, která zajišťuje kombinované studium. Během setkání administrátor seznámil tým s funkcemi systému LMS Unifor a odpovídal na otázky týmu. 1. Přístupová práva a) Administrátor/správce systému - Udržuje systém, ukládá a vymazává soubory - Přiděluje práva ostatním - Určuje, kdo uvidí jaký obsah, studentům přiděluje přístup na předměty konkrétního semestru, pedagogům přiděluje přístup ke studentům, kteří mají studovat jejich předměty b) Práva dohledu - Práva umožňující nahlížet na všechny obsahy konkrétní studijní disciplíny (např. psychologie) - Osoba s právy dohledu vidí všechny předměty, studijní materiály, studenty apod. c) Tutorská práva - Přidělována pedagogům, kteří učí v kombinované formě studia - Pedagog má přístup pouze k předmětům, které sám učí - Vidí pouze studenty, kteří se přihlásili na předměty, které učí - Pedagog ukládá studijní materiály (prezentace, skripta, odkazy,…), komunikuje se studenty, vytváří testy, kontroluje splněné úkoly d) Studentská práva - Přidělena studentům, kteří si v kombinovaném studiu platí za přístup do LMS Unifor - Student vidí pouze předměty na aktuální semestr - Může komunikovat s pedagogem, stahovat a využívat studijní materiály, vypracovávat úkoly a testy. Souhrn LMS Unifor umožňuje nastavení čtyř typů přístupových práv, přičemž účastníků vzdělávacího procesu se týkají pouze dva typy. Ze všech studentů kombinovaného studia mají přístup pouze ti, kteří si platí Unifor jako speciální službu. Studenti i pedagogové mají přístup 76 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




pouze do oblasti, které se jich bezprostředně týkají, aniž by mohli procházet informace s předmětů kolegů nebo z předmětů v jiném semestru. 2. Nástroje komunikace a) Chat - Psanou formou mohou studenti chatovat s pedagogem - Chat je pouze v reálném čase, bez historie - Využitelné jako on-line konzultační hodiny s přístupem každého studenta, který je aktuálně připojen do sítě b) Diskusní fóra - Pedagog může založit diskusní fórum, které je specifickou formou chatu - Diskusní fórum je možné uzavřít na heslo pouze pro zvané studenty - Diskusní fóra mají svou historii, vše se ukládá - v LMS Unifor se zobrazují všechny diskusní fóra všem, snížená přehlednost seznamu c) Zasílání zpráv - Pedagogové a studenti si mohou vzájemně zasílat zprávy e-mailového charakteru (nikoliv formát html) - Zpráva přichází do osobní schránky adresovaného uživatele d) Voice chat - Hlasová komunikace párového i konferenčního typu chybí e) Video chat - On-line přenášený obraz pro párovou komunikaci nebo konferenci chybí Souhrn Systém obsahuje základní prostředky komunikace pro psanou formu. Možný je On-line chat bez historie, diskusní fóra s historií a zasílání zpráv. Diskusní fóra nejsou zcela „user friendly“, protože přístup je možný pouze přes seznam všech diskusních fór na fakultě. Nové diskusní fórum se přidá vždy až na závěr seznamu, nikoli na jeho začátek. V LMS Unifor zcela chybí nástroje pro hlasovou a video komunikaci. 3. Studijní materiály a) Soubory - LMS Unifor umožňuje ukládat soubory, které jsou následně k dispozici ke stažením studentům (prezentace, videa, skripta, fotografie…) daného předmětu - Soubor je maximálně do velikosti 5MB - U dokumentu není možné jejich vystavení časově omezit. b) Odkazy - Možné je uložení odkazů na internetové stránky nebo soubory s větším obsahem uložené na externím serveru c) Knihovna - Určená k ukládání bakalářských a magisterských diplomových nebo seminárních prací, které si studenti mohou prohlížet - Aktuálně není funkční 77 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Souhrn Výukový systém umožňuje uložení souborů ke stažením studentům. Maximální velikost uloženého souboru je však pouze 5MB, což je z pohledu současných nároků nedostačující. Ukládat lze odkazy na vnější zdroje informací. V rámci systému je připraveno úložiště pro seminární a diplomové práce, zatím mimo provoz. 4. Ukončení předmětů (testy, úkoly, zkoušky, termíny) a) Vytváření testů - Systém obsahuje rozsáhlý modul pro vytváření testu - Testy mohou být konfigurovány s náhodným výběrem otázek z jedné nebo i více oborových skupin pro každého studenta - Je možné nastavit čas na vyplnění testu, nebo zda je test cvičný nebo „naostro“ - Otázky testu mohou být s nabídnutými možnostmi odpovědí i s otevřenou odpovědí - Do testu lze nastavit procenta splnění - Pedagog získává po ukončení test zprávu o výsledku studenta b) Úkoly ke slnění - Formou souboru je možné uložit studentům v systému úkol - Student vypracuje úkol a nahrává soubor s výsledky do systému - Pedagog následně soubor otevře, kontroluje a poskytuje studentům zpětnou vazbu prostřednictvím zaslané zprávy c) Zkoušky - Pedagog vypisuje v systému termíny zkoušek a určuje, kterým studentům systém tuto zprávu předá - Systém neprověřuje, zda už na daný termín nevypsal zkoušku někdo další - Po uskutečnění zkoušky pedagog do systému zaznamenává, kdo zkoušku absolvoval - Systém obsahuje nástroje individuální i skupinové statistiky úspěšnosti, ty však pracují pouze při zadávání výsledků zkoušek Souhrn Možnosti pro vytváření, administraci a vyhodnocení testů odpovídají náročným požadavkům. Forma úkolů naopak odráží nekompletní komunikační možnosti systému, protože kontrola úkolů je časově náročná a neefektivní. Nástroje pro správu zkoušek nejsou zcela dopracovány (možná kolize zkouškových termínů) a současně jsou svojí funkčností závislé na zadávání termínů i výsledků zkoušek, přestože pro studenty je v této oblasti směrodatný jiný systém využívaný univerzitou (Portál). 5. Srovnání LMS Unifor s dalšími možnostmi na trhu Současný trh nabízí řadu vzdělávacích rozhraní, která jsou podobná prostředí LMS Unifor. Některá vzdělávací prostředí mají větší těžiště v komunikaci on-line (Second Life, WizIQ), jiná naopak ve sdílení studijních matriálů, aplikaci e-learningových metod a administraci testů založených na testově-vzdělávacím základu (Moodle). Do druhé skupiny náleží také LMS Unifor. Přes těžiště na straně komunikace nebo na straně výukových materiálů umožňují v nějaké formě vzdělávací rozhraní také nějakou formu druhého pólu. 78 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




a) Přístupová práva - V systému Moodle, který je Uniforu podobný, lze nastavovat také různá přístupová práva. Dostupná je však větší variabilita. Přístupová práva jsou nastavitelná heslem a současně umožňují, aby účastníci vzdělávacího procesu viděli celý vzdělávací systém a měli tak přístup ke všem studijním materiálům apod. Heslem lze pak zabezpečit jednotlivé studijní materiály. - V otázce přístupových práv nesplňuje LMS Unifor ve své podobě v rámci FF UP jeden základních předpokladů vzdělávání – studenti vzdělávacího modulu musejí mít přístup ke studijním materiálům. Unifor umožňuje přístup pouze studentům, kteří za něj platí. Ostatní studenti, byť jsou legitimními studenty modulu, přístup nemají. b) Nástroje komunikace - Unifor je v ohledu komunikace srovnatelný s dalšími programy, které mají těžiště ve sdílení studijních materiálů. Ostatní programy typu Moodle disponují také možností zasílání zpráv a diskusními fóry. Nevýhodou Uniforu je hlavně nedostatečná připravenost z hlediska uživatelsky příjemného a efektivního prostředí (viz výše). Rozhodující je zde vliv administrátora, který musí odstraňovat starší fóra a udržovat tak seznam aktivních fór v množství, které je pro uživatele přijatelné. c) Studijní materiály - V oblasti studijních materiálů je v rámci Uniforu k dispozici také široká základna možností v porovnání s dalšími aplikacemi. Hlavní nevýhodu je maximální velikost 5MB na ukládaný soubor, což je zcela nedostačující. Druhou nevýhodou je opět příjemnost uživatelského prostředí. Třetí oblast pak souvisí s přístupovými právy, které v Uniforu znemožňují vidět i další studijní materiály. Studenti tak nemohou využívat studijní materiály z jiných ročníků a podobně ostatní pedagogové nemohou nahlížet na materiály kolegů. d) Ukončení předmětů - Pro vytváření různých typů testů disponuje LMS Unifor integrovaným nástrojem. Tento nástroj k vytváření testů v několika ohledech přesahuje integrované nástroje dalších aplikací. Nedostatečně je naopak rozvinutá pružnost vyhodnocování psaných úkolů. - Funkce k vypisování zkoušek je k dispozici v nějaké podobě i v dalších aplikacích. Unifor je zde opět srovnatelným nástrojem. V rámci aplikace Moodle vidí ale vypsané termíny všichni, proto je nepravděpodobné křížení termínů. - Výsledky zkoušek je možné zadávat např. v aplikaci Moodle podobně jako v Uniforu a vytvářet tak statistiku. e) Další oblasti srovnání - LMS Unifor je komerčním produktem, kde jsou vývojové změny programovány a prodávány uživatelům softwarovou firmou. Z tohoto důvodu jsou některé změny méně pružné a zakomponovány jsou především části, které zvyšují komerční atraktivitu systému. Některá vzdělávací prostředí (např. Moodle), jsou tzv. „open source“, kde jsou programovými vývojáři samotní uživatelé. Změny jsou tak pružné a jejich součástí jsou různá „usnadnění“ 79 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Závěr Výukové prostředí LMS Unifor je srovnatelným produktem s dalšími alternativami v mnoha ohledech. Mezi základní omezení patří řešení uživatelských práv a přístupů, malá velikost ukládaných studijních materiálů, komplikované a časově zatěžující uživatelské prostředí. V konkrétní situaci na FF UP je nevýhodou přístup pouze platících studentů. Výhodami systému je nástroj pro vytváření testů a systém určený k řízení studia. Druhé jmenované se však kříží s dalším systémem na UP, což ukazuje na nedostatečnou integrovanou Uniforu. Pro komplexní řešení distančního vzdělávání prostřednictvím elearningu je nutná kombinace s pokročilejším komunikačním nástrojem, který umožňuje minimálně voice chat v konferenční podobě.





7. Analýza koncepce Europsycholog na Katedře psychologie, FF UP

Analýza zdrojů 1) Publikace Europsycholog, Evropský certifikát psychologie, 2) Charakteristika studijního oboru: Kombinované studium psychologie na FF UP, 3) Studijní program B7701 – Psychologie 2009/2010, 4) Studijní program N7701 – Psychologie 2009/2010.

Poznámky k relacím koncepce Europsycholog (14.1.2010) Stávající program kombinovaného studia psychologie na FF UP a projekt KSP („Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie…“) – viz Analýza výchozích informací realizace supervize a metodické podpory ze dne 4.6.2009, bod 8d).

ad 1) Publikace Europsycholog, Evropský certifikát psychologie (dále jen Dokument) Regulační směrnice a zásady, týkající se EUROPSY PSYCHOLOGA, držitele Evropského certifikátu z psychologie („Registrovaného Europsychologa“) Analyzovaný dokument byl vydán v Praze v roce 2008 (1.vyd.) v nakladatelství Grada Publishing. Překlad autorů J.Mareše a A. Polišenské zaštítila Evropská federace psychologických asociací (EFPA) a Unie psychologických asociací České republiky.

a) Co je v Dokumentu nového? -

-

Tři fáze přípravy budoucího Europsychologa (bakalářské studium, navazující magisterské studium, praxe pod supervizí). V kombinovaném studiu psychologie na FF UP jsou formálně první dvě fáze zakomponovány, třetí je absolventům jen doporučována. Vyjasňuje obsah vysokoškolského kurikula studijního oboru psychologie včetně názvů předmětů. Charakterizuje dvě skupiny kompetencí, které má mít psycholog: primární-specifické a sekundární-nespecifické. Praxe pod supervizí je velmi zvýrazněna.

b) Zdůvodnění koncepce Europsychologa -

Jednotná Evropa Internacionalizace ekonomiky a trhu Volný trh pracovních sil včetně psychologů 81 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

Nutnost sjednocení vzdělávacích systémů psychologů včetně formulace kritérií pro srovnávání psychologů různých států

c) Cíle koncepce Europsycholog -

-

Vytvoření etap studia psychologie s obsahem, který preferuje „Přístup akcentující kompetence“ Vytvoření systému markerů (včetně daných kompetencí), které umožní validní hodnocení diplomů a přípravy, která k nim vedla Koncepce Europsycholog předchází koncepci, která bude teprve formulována, tj.koncepci postgraduálního studia (jejím cílem je stanovit požadavky pro praxi bez odborného dohledu v daném specializačním oboru v době, kdy již daný psycholog v praxi působí) Základním formálním cílem je navrhnout standardy pro práci pod odborným dohledem i bez odborného dohledu v jednom či více specializačních oborech

d) Obecné principy koncepce Europsycholog -

Dostupnost a kvalita psychologických služeb v Evropě Podpora mobility psychologů v rámci Evropy Certifikát musí být udělen jen na základě dokladů o adekvátním vzdělání, adekvátních kompetencí z praxe pod supervizí a respektování etických standardů pro psychology Nebude definovat specifické podmínky studia ps. ve státech EU Zaručí kvalifikační úroveň psychologické praxe při vstupu do profese Podpoří snahy ps. o udržení profesních kompetencí (platnost certifikátu i dokladů o jeho prodloužení je limitována) Respektuje národní regulační směrnice pro výkon psychologické profese

e) K regulačním směrnicím, týkajícím se EUROPSYCHOLOGA udělování příslušného certifikátu -

Do registru Europsychologů lze zařadit jednotlivce, kteří: o Mají akreditované VŠ studium psychologie v rozsahu nejméně 5 let spolu se získanými 300 ECTS kredity o Mají dobře supervizory hodnocenou praxi v délce 1 roku o Podepsali písemný slib o dodržování principů profesního jednání

-

Platnost certifikátu: 7 let Rozsah certifikátu dle odbornosti: Registrovaný Europsycholog je považován za psychologa kompetentního v jednom nebo ve dvou profesních specializačních oborech. Současně je tento psycholog považován za psychologa kompetentního pro supervizní praxi a/nebo pro praxi pod odborným dohledem. 82 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




-

Evropský certifikát se dosahuje přes tzv. Národní komisi pro udělování certifikátů, která musí pro svou existenci splnit určité podmínky Dosažení certifikátu přes Národní komisi má již dané formální (žádost) a časové podmínky. Obdobně jsou rámcově stanoveny i podmínky pro odvolání v případě neudělení certifikátu.

ad 2 - 4) Europsycholog (dále jen „Dokument“) Standardy, kompetence, profil evropského certifikátu vers. současné v kombinovaném studiu psychologie vers. Projekt KSP, Praxe pod supervizí

ekvivalenty

a) Minimální standardy (viz str. 35-36 Dokumentu) Kreditový standard: 300 kreditů studium / 180 bakalářské, 120 navazující magisterské) + 60 kreditů za praxi pod supervizí. Praxe pod supervizí nemusí být součástí VŠ studia.

Europsycholog Minimální požadavky na přípravu psychologa-profesionála (v ECTS kreditech)





b) Bakalářské studium – EUROPSYCHOLOG – minimální standard a srovnání s Programem B7701 Psychologie na FF UP (bakalářské studium)

-

B1 Obsahové hledisko: Náš Program B7701 snese srovnání: Dokument (s. 37) vyžaduje cíle zaměřené z 25% na dovednosti a z 75% na znalosti. Orientační závěr pro projekt KSP: Ve studijním programu B7701 je nutno formálně upravit hodinové dotace do cvičení a seminářů. B2 Předmětové hledisko: Náš Program B7701 snese srovnání, ale vyskytují se problematická plnění: Výcvik ve vedení diagnostických rozhovorů (máme ale 3 praxe…) Výcvik ve skupinové intervenci (máme interakční výcvik) Experimentálně psychologická praktika Výcvik ve sběru dat, kvalitativní analýza Sběr informací-knihovnické a bibliografické dovednosti Psychobiologie Kognitivní psychologie Neuropsychologie (máme programu v N7701) Filozofie Pozn.: Je nutno provést revizi stávajících předmětů a event. zakomponovat výše uvedené předměty

c) Navazující magisterské studium – EUROPSYCHOLOG minimální standard ve srovnání s Programem N7701 -Psychologie na FF UP (navazující magisterské studium) C1 Obsahové hledisko: Náš Program N7701 vykazuje oproti Dokumentu (s. 39-40) větší negativní odchylku. Dokument vyžaduje: 47% investice do znalostí, 53% do dovedností (viz Dokument s. 39-40). Ve studijním programu N7701 Psychologie je nutno upravit nejen hodinové dotace ve cvičení a seminářích, ale zároveň změnit charakter celého 4 semestrálního studia C2 Hledisko předmětové: Náš Program N7701 má negativní odchylku - Problematická plnění v těchto oblastech: Oblast znalostí: o Projekt náročnějšího výzkumu o Pokročilá vícerozměrná statistika vč. ANOVA 84 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




o Mnohonásobná regresní analýza, faktorová analýza o Kvalitativní výzkum včetně rozhovorů a použití písemných technik, kvalitativní analýza dat o Kurzy vztahující se teorií v základních předmětech a výzkumných technikách o Kurzy vztahující se k základním znalostem o lékařství, právu, ekonomice Oblast dovedností o Výcviky dovedností v rámci aplikované psychologie, v terénním výzkumu, v konstruování testů atd. o Výcvik v pokročilé statistice (viz oblast znalostí výše) o Výcvik v dovednosti profesionálně vést rozhovor Příprava v navazujícím magisterském studiu může být specializovaná i nespecializovaná (viz str. 38 Dokumentu). V každém případě však musí být psycholog připraven jak na výzkumnou (VÝZKUM je zdůrazňován jako významná kompetence) tak i na profesní psychologickou kariéru. Závěr: Program N7701 Psychologie má tendenci ke specializaci (uváděné specializace v Europsychologovi: pedag. a školní psychologie, klinická psychologie a psychologie zdraví, psychologie práce a organizace), ale volitelné předměty jsou zasazeny víceméně náhodně. Pro projekt KSP: a) Revidovat strukturu předmětů z hlediska jejich orientace na znalosti či dovednosti b) Revidovat možnosti specializace via rekonstrukci předmětů kategorie A a B C3 Podoba kurikula ( s. 43-44 Dokumentu) „VŠ KURIKULUM MUSÍ OBSAHOVAT VŠECHNY SLOŽKY TAK, JAK JE UVÁDĚJÍ TABULKY 1 a 2“ (viz s. 37 a 39 Dokumentu).“ BAKALÁŘSKÉ STUDIUM na FF UP - Psychologie Z hlediska Europsychologa: o Plní B7701 předměty oblasti metodologie (navíc je lze posílit předměty ad B2) o Neplní nepsychologické teorie (chybí filozofie) o V teoretických kurzech a při výcviku dovedností je u B7701 největší část věnována tématu jedinec, individuum (viz pokyn z Dokumentu na s. 43 z konce první třetiny textu) - Program B7701 je v tomto ohledu v souladu s dokumentem o Teoretické kurzy, výcvik dovedností a akademické dovednosti dosahují v souladu s Dokumentem cca 130 kreditů (navíc je lze posílit předměty ad B2)





o Není jasné, jak vidět Klinickou praxi 1,2, Praxi z psychologie práce, Výběrové praxe-spadají evidentně do výcviku dovedností, avšak Dokument je výslovně nepožaduje (viz s. 37) o Neuvažuje se o zakončení bc. studia závěrečnou prací (viz s. 43 Dokumentu dole) NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM na FF UP - Psychologie Z hlediska Europsychologa: o Zcela poddimenzována je praxe – mělo by jí být 15-30 kreditů (viz Dokument s. 43 dole). V N7701 je cca 11 kreditů věnováno praxi, z toho 6 kreditů tvoří problematická individuální diplomová praxe, která spadá v pojetí Dokumentu pod výzkumný projekt. o Výzkumu projektu má být věnováno 15-30 kreditů, což program N7701 neplní (lze dát 6 kreditů za individuální diplomovou praxi a 3 kredity za statistické hodnocení výzkumu) o Pozn.: Praxe a výzkum by neměly překročit 60 kreditů (viz s. 43 dole Dokumentu) o Chybí v N7701 předměty (viz C21 a C22) o V N7701 bude nutno nasadit do vybraných předmětů hodinové dotace do cvičení a seminářů o Kvůli event. specializaci bude nezbytné projektem KSP restrukturovat celý program N7701 Psychologie v kategoriích A i B (povinných i volitelných předmětech) D KOMPETENCE Základní předpoklad je, že Dokument (viz s. 46) počítá se 4mi specializačními obory: 1. Pedag. a školní psychologie, 2. Klinická psychologie a psychologie zdraví, 3. Psychologie práce a organizace, 4. Ostatní (viz např. forenzní psychologie, psychologie sportu apod.) Pro všechny výše uvedené specializace uvádí jako platné Dokument (viz s. 46 a dále) tzv. primární a sekundární (nespecifické) KOMPETENCE. Tyto kompetence musí Europsycholog PROKÁZAT. Dokument (viz s. 46-47) uvádí 20 primárních kompetencí, zasažených v 6ti kategoriích (Specifikace cílů, Diagnostika, Vývoj, Intervence, Hodnocení, Komunikace). V podstatě jde o činnostní charakteristiku práce psychologa. 86 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




Jaké možnosti pro pokrytí daných kompetencí dávají programy B7701 a N7701 je otázkou, která vyžaduje náročnější analýzu (zejména kategorie vývoj, intervence a hodnocení se jeví jako obtížně z hlediska našich programů dosažitelné). Dokument (viz s. 49-50) uvádí 9 sekundárních (nespecifických) kompetencí. Jde o kompetence týkající se výkonu profese obecně. Psycholog by je měl prokázat v rámci primárních kompetencí. Pro dosažení certifikátu musí získat všech 9. Jedná se o tyto kompetence: 1. Profesní strategie 2. Kontinuální profesní růst 3. Profesní vztahy 4. Výzkum a vývoj 5. Marketing, obchodování 6. Rozšiřování služeb 7. Vedení praxe (např. soukromé nebo v rámci organizace) 8. Zajištění kvality 9. Sebereflexe Citlivá místa z hlediska programů B7701 a N7701: Profes. strategie, výzkum a vývoj, marketing-obchodování, rozšiřování služeb, vedení praxe, sebereflexe. E PRAXE POD SUPERVIZÍ POZNÁMKY K VAZBÁM NA N7701, NA PGS AKTIVITY KATEDRY PSYCHOLOGIE A NA PROJEKT KSP K praxi tohoto typu jsou v Dokumentu zmínky na více místech (viz s. 41-42 a s. 53-55). Délka praxe se rovná 12-ti měsícům, ohodnocení 60 kredity. Posláním je připravit psychologa na samostatnou práci bez odborného dohledu. Měla by probíhat v instituci nebo na akreditovaném soukromém pracovišti, které je uznáno jako schopné garance a služeb pro tuto aktivitu. V našich poměrech lze uvažovat o možnostech dané praxe takto: 1. Vazba na N7701: v současné době jen přes akreditovaná pracoviště praxe, respektive přes pracoviště, kde student praktikoval 2. Vazba na PGS aktivity katedry: viz kurz Zdravotnická psychologie, Psychologie dopravy, Školní psycholog; tato vazba ukazuje jen na směr 87 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




3. Vazba na projekt KSP: součástí projektu (viz role Vedoucí praxí) bude i vyhledávání vhodných praktikujících pracovišť. Pokud se najde u vytipovaných cesta k jejich ochotě a akreditaci, pak ani tato praxe nemusí být velkým problémem.

Závěrečná poznámka: Pro další práci s Dokumentem Europsycholog, resp. s tímto dokladem mohou být užitečné metodické podpory zpracované pro jednotlivé členy týmu v době červenec – listopad 2010. Pro srozumitelnost výše uvedeného textu: plněji lze porozumět jen v případě, že čitatel má k dispozici Programy B7701 a N7701, respektive Dokument EUROPSYCHOLOG.





8. Rozložení témat bakalářských a diplomových prací v letech 2005-2010 KATEGORIE Aplikovaná psychologie (AP) Klinická psychologie (KP) Obecná psychologie (OP) Pedagogicko-poradenská psychologie (PPP) Psychodiagnostika (PsDg) Psychologie osobnosti (POs) Psychologie práce a organizace (PPaO) Psychoterapie (PST) Sociální psychologie (SP) Vývojová psychologie (VP) Metodologie (M)

Celkem Procento 85 22% 62 16% 12 3% 50 13% 6 2% 19 5% 79

21%

12 40 17 0

3% 11% 4% 0%

CELKOVÝ PŘEHLED TÉMAT Procentuální zastoupení jednotlivých oblastí psychologie ve výběru témat bakalářských a diplomových prací: Studenti oboru psychologie si nejčastěji volili oblast aplikovaná psychologie pro výběr tématu na bakalářskou či diplomovou práci, celkem 22% studentů. Na druhém místě při volbě tématu byla oblast psychologie práce a organizace, kterou si zvolilo 21% studentů. Na třetím místě byla oblast klinické psychologie, kterou preferovalo 16% studentů při výběru tématu diplomové či bakalářské práce. Pedagogicko-poradenskou oblast psychologie si vybralo 13% studentů. 11% studentů zvolilo k výběru tématu diplomové či bakalářské práce oblast sociální psychologie. Další oblasti psychologie si volilo již malé procento studentů. Oblast psychologie osobnosti si vybralo 5% studentů, 4% studentů si zvolily oblast vývojové 89 sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským České republiky.




psychologie, 3% studentů preferovaly oblast psychoterapie nebo obecné psychologie a pouze 2% studentů si vybraly oblast psychodiagnostiky pro volbu tématu bakalářské či diplomové práce. Oblast metodologie si nezvolil žádný student.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce CZABEOVÁ Lucie, Bc. Šikana u dětí školního věku a postup při jejím 103218 vyšetřování orgány Policie ČR FIŠEROVÁ Dagmar, Bc. Domácí násilí páchané na ženách 104000 HAMMERLINDL Petr, Bc. Význam rituálů pro profesionálního vojáka 103213 HOŠKOVÁ Soňa Životní spokojenost žen na mateřské dovolené 103234 KORIŤÁKOVÁ Marcela Změna stravovacích a pohybových návyků u 103241 žen KŘÍŽ Michal, Bc. Vliv fyzické námahy na některé psychické 103222 funkce KUBIŠTOVÁ JOBOVÁ Veronika, Bc. Sociálně psychologické aspekty trenérské 102170 práce v dostihovém sportu MICHÁLKOVÁ Jitka Domácí násilí 103228 OMACHELOVÁ Edita, Bc. Homosexualita a bisexualita 103232 PARAČKOVÁ Gabriela, Bc. Barva v reklamě 103233 SOUKUPOVÁ Eva, Bc. K osobnosti sebepoškozeních ve výkonu trestu 105453 odnětí svobody

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Irena Sobotková

Doc. PhDr. Irena Sobotková Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

91 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




BAKLÁŘSKÉ PRÁCE ROK 2005 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DUCHOŇOVÁ Eva Inkontinence 103207 KOŤÁKOVÁ Veronika Individuální péče o klientku s Alzheimerovou 103219 nemocí (Psychosociální aspekty práce ošetřovatelky) KOUPAL Vít, Bc. Vybrané aspekty životní spokojenosti u 103220 středního zdravotnického personálu MEINZLOVÁ Irena, Bc. Strategie zvládání stresu u soukromých 103227 podnikatelů NOVÁKOVÁ Alžběta, Bc. Syndrom profesionálního vyhoření 103229 NOVÁKOVÁ Marta, Bc. Psychická zátěž v rodině s mentálně 103338 postiženým dítětem STÍNKOVÁ Martina, Mgr. et Bc. Kognitivní deficity u pacientů 104311 s neurodegenerativním onemocněním ZUZANÍKOVÁ Darina, Bc. Poruchy pozornosti u dětí spojené 103251 s hyperaktivitou – ADHD

Vedoucí práce MUDr. Bronislava Schusterová

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Mgr. Martin Kupka Ph.D. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Doc. PhDr. Irena Sobotková





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce CACHOVÁ Barbara, Bc. Postoje a psychický stav pracovníků 103201 PRŮŽA Jiří František, Bc. Spokojenost v záchranářské profesi 103237 ŠPIČKA Jiří, Bc. Výkonnost a motivace pracovníků 103242 ŠTĚPÁNEK David, Bc. Pracovní spokojenost policistů 103244 TOŽIČKA Martin Profil dimenzí životní a pracovní spokojenosti 103246 VALENTA Hynek, Ing. Bc. Situační styly vedení lidí 104053 VAVROUŠKOVÁ Markéta, Bc. Životní spokojenost pracovníků městského 102200 úřadu

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce GÁBOR Ladislav Zvládání šikany u dětí základních škol 103211

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Jiří Popelka Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.





LERCHOVÁ Kateřina, Mgr. et Bc. Ph. D. 104474 ŠMARDA Michal 102194 ŠTACH Daniel, Bc. 103243

Zdroje podpory vzdělávání romských dětí v olomouckém regionu Psychologická úskalí práce poradce v občanské poradně Míra depresivity u klientů krizového centra

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BAZALOVÁ Eliška Spotřební chování v prodejně luxusního zboží 103200 LISÁ Lenka, Bc. Prostituce v regionu Chomutov 103224 PODIVINSKÁ Iva, Bc. DiS. Postoje zdravotních sester k některým 103235 aspektům péče o nemocné VÍTEK Dušan, Bc. Názory a postoje středoškolských studentů 103250 k vybraným sociálně-negativním jevům

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: OBECNÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BENÁK Jan, Bc. Profil emocionálních dimenzí makléře 102159 OŠŤÁDALOVÁ Veronika, Bc. Motivace k učení anglickému jazyku u vojáků

PhDr. Eleonora Smékalová



Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Jitka Skopalová

Vedoucí práce

Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.





103245

z povolání

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce FALTA René, Bc. Úroveň kvality života v závislosti na 103209 hodnotové podmíněnosti osobnosti

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DVOŘÁKOVÁ Jaroslava, Bc. Sny jako prostředek znázornění vývojových 103208 etap člověka

Vedoucí práce Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.

Vedoucí práce

ROK 2006 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DLABAČOVÁ Marie, Bc. DiS. Mentální změny po porodu 104298 HONZÁK Robert, Bc. Specifika rodin s dvojčaty 105451 HORÁKOVÁ Kateřina, Mgr. Lékař a zástupce farmaceutické firmy 104297

Vedoucí práce Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





HYNKOVÁ Simona 104303 MUDROCH Radek, Bc. 104316 MÜLLEROVÁ Helena 108432 SOBOTOVÁ Martina, Bc. 104314 SUCHARDA Roman, Bc. 104326 ŠIŠKA Martin, Bc. 104328 ŽILKOVÁ Simona, Bc. 104338

Psychologická problematika výslechu obětí trestných činů se zaměřením na znásilnění a pohlavní zneužívání Problematika domácího násilí

PhDr. Jiří Popelka


Struktura dimenzí životní spokojenosti u ekonomicky zajištěných osob Determinanty stresu a spokojenosti u policistů

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Psychologické aspekty výkonu trestu odnětí svobody Vztahy příslušníků Policie ČR k různým etnickým a názorovým skupinám Institucionalizovaná agrese ve výkonu policejní práce


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce SCHILLA Tomáš, Bc. Motivace a spokojenost vysokoškolských 104324 studentů SVOBODOVÁ Lucie, Bc. Kult krásy a dokonalosti a jeho vliv na 104437 sebehodnocení žen ŠKARKA Ondřej, Bc. Veřejnost a média: Postoje k manipulaci 104329 VARGOVÁ Oxana, Bc. Postoje k smrti 104333


PhDr. Jiří Popelka PhDr. Jiří Popelka

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. RNDr. Eva Reiterová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Vladimír Řehan





VRBOVÁ Iveta, Bc. 104335

Psychický stav a postoje zdravotních sester k obsahu práce

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: OBECNÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BICANOVÁ Michaela, Mgr. et Bc. Motivace, osobnostní vlastnosti a výkonnost 105539 vojenských záchranářů JANEČKOVÁ Klára, Bc. Motivace k literární tvorbě 105012 JIRKOVÁ Eliška, Bc. Motivace výkonnosti a její determinanty 104304 ORÁLKOVÁ Aneta, Ing. Bc. Motivační činitelé a psychický stav 104324 ŠMÍDOVÁ Dagmar, Bc. Implicitní teorie lásky 104330 ŠPAČKOVÁ Jana, Bc. Emoční prožívání klientů s mentálním 104331 postižením

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE Student Téma práce


Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.

Vedoucí práce





BEDNAŘÍK Petr, Bc. 104295 BENDOVÁ Tereza, Bc. 104309 KRÁLOVÁ Pavlína 104310 KRAVÁČEK Ivo, Ing. 102177

Využití PCA přístupu v coachování

PhDr. Soňa Lemrová Ph.D.

Motivace zdravotních sester v armádě


Životní spokojenost a orientace pracovního chování Kariérové zakotvení a výkonová motivace


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DLUHOŠOVÁ Hana, Bc. Ing. MBA Kognitivní poruchy u pacientů 104299 s neurodegenerativními onemocněními KOŘÍNEK Richard, Bc. Vývoj populace žadatelů o doléčovací program 104307 v letech 1998-2005 MAJER Michal, Mgr. et Bc. Relaps u klientů doléčovacího programu – 105549 rizika a příležitosti


Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKÉ-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce JÍLKOVÁ Adéla, MgA. Volnočasové aktivity a výskyt agresivního 104305 chování na ZŠ KLOUČEK Evžen Koncepce práce s rodinnými příslušníky 104306 klientů s diagnózou závislého vztahu k omamným látkám SMĚŠNÁ Eva, Bc. Některé psychologické zvláštnosti u dětí 104308 dlouhodobě nezaměstnaných rodičů

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce CIMPRICHOVÁ Jana, Bc. Osobnostní charakteristiky pilotů a řídících 104315 letového provozu jako lidí v psychicky náročném zaměstnání KOCUROVÁ Miluše, Bc. Hodnoty zámožných a nemajetných mužů 105011

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.



Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce ŽÁKOVSKÝ Daniel, Bc. DiS. Krátkodobá psychologická intervence 104337

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHODIAGNOSTIKA Student Téma práce DOŠLOVÁ Eva, Bc. Kresba dětí: Intersexuální rozdíly v Testu tří 105451 stromů

Vedoucí práce Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl


100 fondem a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním




ROK 2007 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČIMEROVÁ Alena, Bc. Ing. Ph.D. Pozornost u pacientů s mírným kognitivním deficitem 105041 DVOŘÁKOVÁ Veronika, Bc. Syndrom vyhoření u zdravotních sester 105044 FORÝTEK Jiří Deprese a její zvládání 107565 HARVÁNKOVÁ Alice Deprese u pacientů s chronickou bolestí 105047 KŘÍŽEK Jaromír, Bc. DiS. Drogy a drogová závislost – heroin a jeho první užití 105058 MOLNÁROVÁ Lucie, Bc. Psychologická problematika poruch příjmu potravy 105064 MUCHOVA Marie Vztah mezi pacientem a lékařem 105065 PECHOVÁ Alena, Bc. Životní spokojenost zdravotních sester 105067 POLÁK Viktor, Bc. Vyrovnávání se se smrtí blízkého 105069 POLÁŠKOVÁ Jana, Bc. Motivace a syndrom vyhoření zdravotních sester 105070 RŮŽIČKOVÁ Hana, Bc. Pacient před operací 105057

Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Mgr. Martin Kupka Ph.D. Mgr. Martin Kupka Ph.D. PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Doc. PhDr. Irena Sobotková Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Mgr. Martin Kupka Ph.D.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce FLÁDR Tomáš, Bc. Postoje ke kontextu práce a pracovní spokojenost 105045 JEBOUSEK Arnošt, Bc. Postoje zaměstnanců k práci a jejich spokojenost 105050 s podmínkami práce MATOUŠKOVÁ Tereza, Bc. Postoje zdravotních sester k pracovnímu prostředí 105062 NOVÁKOVÁ Jana, Bc. Postoje k práci a psychický stav zdravotních sester 105066 REBEKOVÁ Karla, Bc. DiS. Motivace sociálního pracovníka 105071 ROUSKOVÁ Diana Psychologické aspekty práce řidičů taxislužby 105072 VOJNOVÁ Miroslava, Mgr. et Bc. Možné vlivy nezaměstnanosti na psychiku člověka 105038 ZÍMA Jiří Pracovní spokojenost v nemocnici 105082

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČERVENKOVÁ Markéta, Bc. Žadatelé o finanční pomoc od Nadace Charty 77 – Konto 106032 BIRIÉRY – jejich vyrovnání s handicapem KAČUROVÁ Eva, Bc. Přirozené otěhotnění při léčbě neplodnosti 105052 KAZÍKOVÁ Kristýna, Bc. Problematika homosexuality 105054 KLAPILOVÁ Kateřina Změny ve frekvenci sexuálních aktivit a sexuální spokojenosti 105055 partnerů v průběhu prvních let partnerství SUCHOVÁ Helena, Bc. Životní spokojenost bývalých profesionálních sportovců 105075 VYHŇÁK Vladimír, Bc. Životní spokojenost a stres policistů u zaměstnanců policie 105081 ŽVÁČEK Ondřej Porovnání míry agresivity vězňů a dozorců ve věznici se 105083 zvýšenou ostrahou

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BILOŠOVÁ Alena, Bc. Ing. Ph.D. Faktory ovlivňující úspěšnost studia na Fakultě Strojní 105041 VŠB – Technické univerzity Ostrava DVOŘÁKOVÁ Ingrid Bc. Zvládání školní zátěže u dětí mladšího školního věku 105043 KONEČNÁ Barbora, Bc. Agresivita na základní škole

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Irena Sobotková Doc. PhDr. Vladimír Řehan Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Jiří Popelka

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





105056 LETÝ Pavel, Bc. 105061 PISAK Jan, Bc. 105068

Šikana a spokojenost žáků se vztahy v třídním kolektivu v průběhu základní školní docházky Situace v oblasti užívání alkoholických nápojů u studentů středních škol ve městě Havířov

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce GYURÁNOVÁ Eva, Bc. Hodnoty středoškolské mládeže 105046 TALAROVIČOVÁ Lucie, Bc. Postoje adolescentů k užívání drog 105076 TREFILOVÁ Věra Vztah sociální atmosféry ve skupině a pracovní 107430 spokojenosti u příslušníků AČR VLČKOVÁ Eva, Bc. Hodnotová orientace matek, jejichž děti 105080 navštěvují jesle

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce VĚŠÍNOVÁ Jana, Mgr. et Bc. Nesnesitelná tíha bytí 105078 VLČEK Jan, Bc. Osobnostní profil policisty: demokratický či 105079 autoritární?

Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Ing. Jiří Pavlát Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHODIAGNOSTIKA Student Téma práce NESPĚŠNÁ Petra, Bc. Vliv kognitivního deficitu na výkon v Bentonově 104317 vizuálně-retenčním testu ŘEBÍČEK Tomáš, Bc. Výkon pacientů po cévní mozkové příhodě 104323 v neverbálně inteligenčním testu vzhledem k rozvoji afázie Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce HORÁKOVÁ Kristýna, Bc. Využití hipoterapie u dětských pacientů 106017 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BARTLÍKOVÁ Kateřina Specifika prožívání dítěte v pěstounské péči a 105040 vlastní rodině skrze kresbu

Vedoucí práce

PhDr. Radko Obereignerů Ph.D.

Vedoucí práce PhDr. David Michalík

Vedoucí práce PhDr. Jana Tóthová





ROK 2008 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce COLLEROVÁ Markéta Pracovní prostředí a pracovní spokojenost 106033 ČERNÁ Martina Výkonová motivace manažerů 106035 HRUBOŇOVÁ Miroslava, Bc. Spokojenost s vlastní prací a syndrom vyhoření 106041 MATUŠINEC Michal, Bc. Pracovní zátěž a kvalita života 106048 NAĎ Radoslav, Mgr. Tvorba týmu a jednotlivé týmové role 106051 NEŠPOROVÁ Šárka, Ing. Osobnost pracovníka a motivace v pracovním 106052 prostředí REK Tomáš, DiS. Pracovní spokojenost nelékařského personálu 106055 nemocnice RŮŽIČKOVÁ Radoslava Vybrané aspekty pracovního prostředí ve vztahu 106047 k pracovnímu výkonu zaměstnanců STRÁNSKÁ Michaela, DiS. Stres a pracovní výkonnost 106067 ŠEVČÍKOVÁ Jana Výkonová motivace pedagogů přírodovědecké 106069 fakulty ŠULCOVÁ Jana, Mgr. Pracovní spokojenost u úředníků státní správy 106071 TISAVJÁKOVÁ Michaela, Mgr. Psychologie otázky motivace zaměstnanců 106073 poradenské firmy

Vedoucí práce PhDr. Matúš Šucha Ph.D. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zděněk Vtípil CSc. PhDr. Matúš Šucha Ph.D. PhDr. Matúš Šucha Ph.D. PhDr. Matúš Šucha Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Matúš Šucha Ph.D. PhDr. Matúš Šucha Ph.D. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce CVAČKOVÁ Petra Školní úspěšnost studentů gymnázia ve vztahu 106034 k locus of kontrol KAJFOSZOVÁ Michaela, Bc. Problematika závislosti na alkoholu z pohledu 106044 členů společné domácnosti MELOVSKÁ Magda Psychosociální klima školních tříd na základní 106049 škole s působením školního psychologa NÁDVORNÍKOVÁ Milada, Mgr. Kvalita života učitelů 106043 PAPÁČKOVÁ Iva, Bc. Neuroticismus a školní úspěšnost žáků 106054 PETROVÁ Kateřina Školní vzdělávací program v praxi 106060 RŮŽIČKOVÁ Jana, B.A. Montessori pedagogika: Rozbor aplikovatelnosti 106057 metody v současnosti RÝZNAR Antoním Manželksé přizpůsobení, temperament a charakter 106058 SCHAFEROVÁ Dagmar Pojetí šikany u žáků různých typů škol 106061 SKYVA Petr, Bc. Syndrom vyhoření u učitelů SŠ a jejich 106065 osobnostní rysy ŠILAROVÁ Bohdana Pozice dětí s ADHD ve školním kolektivu 106070

Vedoucí práce Mgr. Marie Nosálková PhDr. Marek Kolařík Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.

PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Irena Sobotková





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DOŠLOVÁ Jana Psychický stav a některé osobnostní vlastnosti 108052 spojené s pravidelným užíváním konopí v mladé dospělosti CHYBOVÁ Milena Motivace a syndrom vyhoření u zdravotních 106042 sester KROBOVÁ Lenka Vliv motivace a systému hodnot na prožívání 106045 rodičovství SEDLÁŘOVÁ Jana Charakteristika klientů denního centra pro lidi 106059 bez domova ve Valšském Meziříčí SLÁDEČKOVÁ Soňa K některým současným otázkám psychologie 106066 autistického dítěte se zřetelem na resilientní funkci rodiny ŠUŠLÍK Lubomír Odpovědnost, stres a jeho zvládání: Proč 106072 zdravotníci nechybují a piloti ano?

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce FRYČOVÁ Silvie, Mgr. Onkologičtí pacienti v průběhu hospitalizace a 106037 jejich hodnocení poskytované zdravotní péče HRBÁČKOVÁ Lenka Sebepřijetí, nezdolnost a zvládání stresu u 106040 homosexuálně orientovaných lidí


Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková Doc. PhDr. Jitka Skopalová Doc. PhDr. Irena Sobotková

Mgr. Marie Nosálková

Vedoucí práce Mgr. Marie Nosálková Mgr. Martin Kupka Ph.D.





SVOBODOVÁ Lucie, DiS. 106068 VYBÍRALOVÁ Jana 106074 WANEKOVÁ Veronika, DiS.

Syndrom vyhoření u zdravotních sester


Instrumentářky a syndrom vyhoření

Mgr. Martin Kupka Ph.D.

Výjezdová služba a potřeby klienta v psychotické krizi

Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce HEJDOVÁ Barbora, Mgr. Postoj bezdomovců k práci 106039 MIROŠOVÁ Martina Postoje žáků základních škol a základních škol 106050 praktických k osobám s hadicapem ONDRÁČKOVÁ Dana Životní spokojenost žen na mateřské dovolené 106053 SCHNEIDEROVÁ Tereza, Bc. Postoje rodičů k sexualitě, partnerství a 106063 rodičovství potomků s mentální retardací

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce KVASNIČKOVÁ Věra Motivace, postoje a osobnost řádových sester; 106036 srovnání úspěšnosti zvládání stresových situací lidí, kteří zasvětili život Bohu, a běžné populace

Vedoucí práce PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Mgr. Simona Cakirpaloglu Ph.D. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. PhDr. Martin Lečbych Ph.D.

Vedoucí práce Mgr. Martin Kupka Ph.D.





ROZSYPALOVÁ Hana, Bc. 106056 VOITLE Marek, Bc. 106076

Osobnostní profil studentů vysokých škol oborů pomáhajících profesí Sebeobran osoby s narcistickými rysy

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce VÁCLAV Břetislav, Mgr. Důsledky extrémního zanedbání dítěte v raném 107411 věku ZORKOVÁ Jana, Mgr. Psychologické aspekty zvládání zátěže u dětí 106077 středního školního věku

PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.

Vedoucí práce PhDr. Martin Lečbych Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

ROK 2009 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce DOSTÁLOVÁ Martina Formy patologických vztahů na pracovišti: 108401 lobbing a boxing KNOPPOVÁ Jolana, Ing. Pracovní život generace mých rodičů 107389 KOPALOVÁ Olga, Mgr. Motivace a psychická pohoda zaměstnanců 107392 nakladatelství

Vedoucí práce Doc. PhDr. Jitka Skopalová PhDr. Matúš Šucha Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





KUTINA Pavel 107395 LASOVKSÁ Alena 107396 PLHÁKOVÁ Soňa, Ing. 107403 VLÍMOVSKÝ Tomáš 107412 VYSLOUŽILOVÁ Leona 108549

Syndrom vyhoření a motivační profil pracovníků společnost pro informační technologie Motivace dělníků v plastikářské výrobě

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Rozvoj týmové práce ve vztahu k pracovní spokojenosti zaměstnanců Vnitrofiremní komunikace v organizace

PhDr. Matúš Šucha Ph.D.

Nezaměstnanost jako zátěžová situace v životě člověka


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČERMÁKOVÁ Jitka Kvalita života chronicky nemocného člověka 107128 GLETOVÁ Adéla Laura Deprese a jiné psychické aspekty u 106038 onkologických pacientů GOTTWALDOVÁ Radka Gambling a motivy vedoucí k vyhledání odborné 108403 pomoci POSPÍŠILOVÁ Věra Charakteristika MMORPG hráčů v souvislosti 107404 s vnímáním závislosti SEKANINOVÁ Martina Hemofilie a sociální vývoj dětí trpících touto 107405 nemocí ŠVRČINOVÁ Eva Motivace k léčbě u uživatelů nealkoholových 106075 drog

PhDr. Matúš Šucha Ph.D.

Vedoucí práce Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. PhDr. Marie Nosálková Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČERNÁ Irena, Ing. Analýza potřeb klientů a zaměstnanců 107132 výchovného ústavu DOBEŠOVÁ Veronika Strategie zvládání stresu u učitelek mateřských 107380 škol DOSTÁLOVÁ Vendula, Mgr. Psychologické aspekty domácí přípravy u žáků 1. 107382 stupně ZŠ HALÍŘOVÁ Vladimíra Vybrané osobnostní charakteristiky u žáků se 108518 specifickými vývojovými poruchami učení MISKA Aleš Postoje žáků druhého stupně ZŠ k primárně 108352 preventivním programům PACHOLÍK Viktor, Mgr. Souvislost výskytu anxiozy u dětí mladšího 107402 školního věku se způsobem trávení volného času Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce FASTOVÁ Lenka Využití canisterapie v psychoterapii 107384 HLAVSA Michal, Mgr. Spiritualita, duševní zdraví a psychoterapie 108368 KADLECOVÁ Petra, Ing. Práce s tělem v psychoterapii

Vedoucí práce Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Martin Lečbych Ph.D. Mgr. Martin Kupka Ph.D.





107388 KRÁLOVÁ Monika 107393 MRÁZKOVÁ Lenka, JUDr. Ph.D. 108358 VALOUCHOVÁ Taťána 108402

Psychický stav klientů klimoterapeutických zařízení Možnosti práce s tělem v psychoterapii


Psychologické aspekty hipoterapie a možnosti jejich využití v psychoterapii


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce JARUŠEK Kamil Stres a některé osobnostní vlastnosti u policistů 108092 MÁNKOVÁ Gabriela, Mgr. Psychologie výslechu 107398 MIKULÍK Daniel Agresivní chování u mladých řidičů 105063 TMEJOVÁ Jaroslava, Ing. Psychologický profil řidiče kamionové dorpavy 107409

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČIŽINSKÁ Anna Partnerská komunikace z ženského pohledu 108081

PhDr. Martin Lečbych Ph.D.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Jiří Popelka PhDr. Matúš Šucha PhDr. Matúš Šucha

Vedoucí práce Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.





KOČÍ Lenka, RNDr. 107390 KOČÍŘOVÁ Daniela, Bc. 108049 TOMÁŠKOVÁ Magdaléna, DiS. 107491 VELČOVSKÁ Eliška 107397

Lidský vztah v pomáhajících profesích


Postoj k ženské a mužské homosexualitě

PhDr. Olga Pechová Ph.D.

Facebook jako nástroj sociální komunikace


VRSTEVNICKÁ SKUPINA – vztahy mezi vrstevníky (nejen) ve školní třídě


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: OBECNÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BERANOVÁ Lenka, Mgr. Osobnostní předpoklady a motivace pro výkon 107127 pomáhajících profesí KRUMNIKL Michal, Ing. Prostorové vidění 107394

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce RUSZOVÁ Michaela Hodnotová orientace dívek umístěných 108365 v diagnostickém ústavu ŠOBÁŇOVÁ Bohdana, Ing. Šikana a sebeúcta 107408

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce TÜRKEOVÁ Gabriela, DiS. Prožívání otcovství a jeho proměn 107410

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHODIAGNOSTIKA Student Téma práce MAUTNEROVÁ Petra Kresba postavy jako diagnostický prostředek 108055 rozumového vývoje

Vedoucí práce Doc. PhDr. Irena Sobotková

Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D.

ROK 2010 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce PONKRÁC Miloslav, Ing. Vybrané osobnostní charakteristiky pracovníků 108109 v oblasti informačních technologií

Vedoucí práce PhDr. Matúš Šucha Ph.D.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce ŠVÁBENÍKOVÁ Martina Canisterapie 109481

Vedoucí práce Doc. PhDr. Irena Sobotková

KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY ROK 2005

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce Vedoucí práce KAPRÁL Jiří Pracovní postoje a psychický stav zaměstnanců Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. 105053 v telemarketingu

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu B7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce Vedoucí práce ROZBROJOVÁ Jaroslava Seniorita a motivace Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. 104322





ROZLOŽENÍ TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ:

KATEGORIE Aplikovaná psychologie (AP) Klinická psychologie (KP) Obecná psychologie (OP) Pedagogicko-poradenská psychologie (PPP) Psychodiagnostika (PsDg) Psychologie osobnosti (POs) Psychologie práce a organizace (PPaO) Psychoterapie (PST) Sociální psychologie (SP) Vývojová psychologie (VP) Metodologie (M)

Celkem Procenta 38 19% 33 16% 10 5% 29 14% 4 2% 10 5% 41

20%

9 22 5 0

4% 11% 3% 0%





POPIS ROZLOŽENÍ TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ: Témata bakalářských prací za rok 2005 – 2010 jsou procentuálně rozloženy následovně: Největší procento bakalářských prací spadá do oblasti psychologie práce a organizace. Jako téma bakalářské práce si ji vybralo 20% studentů. Další nejčastější volenou oblastí psychologie byla aplikovaná psychologie. Tuto oblast si vybralo 19% studentů. Na třetím místě je oblast klinické psychologie, kterou si zvolilo 16% studentů. Další v pořadí je oblast pedagogicko-poradenské psychologie, kterou preferovalo 14% studentů. 11% studentů si naproti tomu zvolilo pro svou bakalářskou práci téma z oblasti sociální psychologie. Další zvolené oblasti se již pohybují pod hranicí 10% a je to oblast obecné psychologie a psychologie osobnosti, kterou si vybralo 5% studentů. 4% studentů volily oblast psychoterapie pro svou bakalářskou práci. Témata z oblasti vývojové psychologie zvolily 3% studentů a pouhé 2% studentů si vybraly oblast psychodiagnostiky. Nakonec téma z oblasti metodologie si nezvolil žádný student.





DIPLOMOVÉ PRÁCE ROK 2005 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BERNARDOVÁ Kateřina, Bc. Psychologické aspekty zátěžových situací u 104371 vojenských jednotek AČR BUREŠ Radek, Bc. Analýza vybraných psychologických aspektů u 104373 silničních dopravních nehod s alkoholem HOŠKOVÁ VASKOVÁ Veronika, Mgr. Vztah osobnostní struktury a strategie zvládání 104377 stresu u příslušníků Armády ČR v závislosti na pohlaví MICHALÍK David, PhDr. Životní spokojenost a hodnotová orientace u 104387 policistů SOVÁKOVÁ Helena, B.A. Tvořivost, intelektové schopnosti a kvalita 104394 výkonu velitelské funkce ŠTROBL Daniel, Mgr. Psychologické aspekty zabití 104396 TUČEK Jan, Ing. Psychika sportovních potápěčů 104398 ZAKOPAL František, Mgr. et Bc. Kvalita života začínajících vojenských 105166 profesionálů a vojáků déle sloužících

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.


Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Jitka Skopalová





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce KOUTNÁ Renata, Bc. Srovnání kvality života nemocných léčených 104383 metodou hemodialýzy a peritoneální dialýzy KOVÁČOVÁ Kateřina, Bc. Poruchy osobnosti u pacientů psychologické 104384 ambulance OČÁDLÍKOVÁ Kamila, Bc. Syndrom vyhoření u zdravotních sester 104391 VALA David, Bc. Důvěra ve vtahu lékař – pacient 105164 VAŠÍČKOVÁ Soňa, Bc. Paralely životních příběhů depresivních osob 104399 s výsledky Cloningerova dotazníku

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce HANOUSKOVÁ Eva, Bc. Role idiomů a korespondujících gest v běžném 105144 životě a v psychoterapii PIDRMANOVÁ Zuzana, Bc. Agresivní projevy hromadného chování 104393 v policejní praxi RIGGIO Martina, B.A. Porovnání postojů k nevěře u různých typů 104376 partnerských vztahů SÝKOROVÁ Hana, Bc. Hodnotová orientace slyšící a sluchově postižené 104395 populace mladých dospělých


Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Vedoucí práce Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc. Mgr. Richard Spurný PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Irena Sobotková





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce KOŠVANCOVÁ Zdeňka, Bc. Vliv osobnostní struktury na pracovní 104382 spokojenost u příslušníků vojenské policie AČR KULÍŠEK Michal, Bc. Zvládání konkrétní zátěžové situace u pracovníků 104385 integrovaného záchranného systému MOCEK Michal, Bc. Řízení lidských zdrojů 105155 MOHYLOVÁ Jitka, Bc. Motivace pracovníků ČD center 104388

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce KAFKOVÁ Andrea, Mgr. et Bc. Psychologické aspekty životní spokojenosti 104380 seniorů ZOUFALÝ Marcel, Bc. Problematika agresivity a delikvence dětí 104401

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČERVENÁ Kateřina, Mgr. et Bc. Šikana a úzkostnost ve škole

Vedoucí práce

Mgr. Simona Cakirpaloglu Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková






104374 PALOUČEK Luděk, Bc. 104392

Motivace pro školní práci u dětí na 1. stupni ZŠ

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2005, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce FEDORKOVÁ Jolana, Mgr. Aspirace a vybrané osobnostní vlastnosti vojáků 104375 – výsadkářů



ROK 2006 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce CACHOVÁ Barbara, Bc. Psychický stav a postoje pracovníků 106267 DOBROVSKÁ Yvona, Bc. Vedení lidí jako součást kompetencí manažerů 105141 ČD DOPITOVÁ Zuzana, Bc. Psychický stav a osobnost u dlouhodobě 105142 nezaměstnaných FOUSEK Leoš, Mgr. et Bc. Pracovní spokojenost a stres u policistů 106271 HODULÍK Daniel, Bc. Motivace a výkonnost pracovníků restauračních

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Stanislava Andresová PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





106273 KOUPAL Vít, Bc. 106277

KREJČÍ Andrea, Bc. 106280 KURFÜRSTOVÁ Eva 106284 MAHROVÁ Martina, Bc. 105157 MACHALÍČEK Zdeněk, Bc. 106288 MALECHOVÁ Jana, Bc. 105153 MAZALOVÁ Magdaléna, Bc. 105154 MEINZLOVÁ Irena, Bc. 106290 ŠPIČKA Jiří, Bc. 106302 ŠTĚPÁNEK David, Bc. 106304 ZAJÍČKOVÁ Monika, Bc. 105165

služeb Porovnání vybraných aspektů životní spokojenosti mezi pracovníky středního zdravotnického personálu záchranné služby a příslušníků hasičského sboru Ztráta práce a postoje nezaměstnaných Motivace pracovníků ve vzduchotechnické výrobě Spokojenost v práci u zdravotních sester Zátěž, spokojenost a psychický stav pracovníků úřednických profesí Spokojenost s prací a jejím kontextem u zdravotních sester Motivace strážníků městské policie


Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Zvládací strategie stresu u soukromých podnikatelů a jejich zaměstnanců Pracovní motivace a výkonnost

PhDr. Radko Obereignerů Ph.D.

Pracovní motivace policistů


Psychologické účinky nezaměstnanosti







Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BLAHOUT Petr, Bc. Psychický stav a životní spokojenost vojáků po 105139 návratu z mise FIŠEROVÁ Dagmar, Bc. Domácí násilí páchané na ženách pohledem 106296 příslušníků Vězeňské služby, Policie České republiky a Městské policie HAMMERLINDL Petr, Bc. Psychologické aspekty působení rituálů na 106272 profesní etiku a vojenskou čest vojáků KRATOCHVÍLOVÁ Iva, Bc. DiS. Sourozenecké vztahy v pěstounské péči z pohledu 105147 dětí KROPÁČ Antonín, Bc. Životní spokojenost žen v armádě 105149 KŘÍŽ Michal, Bc. Vliv fyzické námahy na některé psychické funkce 106281 – ověřování v Armádě ČR KŮROVÁ Zuzana, Bc. Žena jako oběť partnerského násilí 105151 OMACHELOVÁ Edita, Bc. Homosexualita a bisexualita 106292 POKORNÁ Jana, Mgr. et. Bc. K psychickým zvláštnostem odsouzených žen ve 105158 věznici s dozorem POSPÍŠIL Roman, Mgr. et Bc. Psychologické proměnné ve výběru uchazečů o 106294 službu v AČR: Intersexuální rozdíly SOUKUPOVÁ Eva, Bc. Tetováž ve věznici: Osobnost sebepoškozených

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková

Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Irena Sobotková Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Jitka Skopalová Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





106297 ŠEBESTOVÁ Emília, Bc. 105160 ŠEDIVÁ Lenka, Bc. 105161 ŠVECOVÁ Hana, Bc. 105169 TICHÝ Bohuslav, Bc. 105162 ZATLOUKAL Luděk, Bc. 105167

Psychologický profil vojenského potápěče


Potřeby a životní spokojenost u uchazečů o vojenskou profesionální kariéru Intervence psychologie ve viktimologii v tuzemsku a v zahraničí Psychologické aspekty výkonu trestu odnětí svobody u matek s dětmi Motivace a stres u pracovníků kriminální policie a vyšetřování


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce LAVIČKOVÁ Eva, Bc. Nezdolnost a zvládání stresu u osob 105152 s onkohematologickým onemocněním MACKŮ Radomír, Bc. Osobnostní charakteristiky sexuálního devianta 106287 pozitivně ovlivňující úspěšnost ochranné sexuologické léčby NOVÁKOVÁ Alžběta, Bc. Syndrom vyhoření 106291 PODIVINSKÁ Iva, Bc. DiS. Zdravotní sestra v péči o nemocné: Některé 106293 psychologické aspekty

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Jiří Popelka Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce Mgr. Martin Kupka Ph.D. Mgr. Milan Jirků

Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce CACHOVÁ Jana, Bc. Postoje pubescentů k užívání drog 105140 ŽDÍMAL Václav, Bc. Psychologické aspekty závislosti na mobilním 105168 telefonu

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce KLÉROVÁ Petra, Mgr. et Bc. Problematika chápání psychologických pojmů u 105146 adolescentů KOUSALOVÁ KRISTINA, Mgr. et Bc. Osamělost seniorů: Životní spokojenost 106278 ZUZANÍKOVÁ Darina, Bc. Porucha ADHD u dětí při přestupu z mateřské 106311 školy na základní školu

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ŠTACH Daniel, Bc. Míra depresivity u klientů krizového centra 106303

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce PhDr. Václav Holeček Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Irena Sobotková

Vedoucí práce Doc. PhDr. Vladimír Řehan





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2006, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce FALTA René, Bc. Kvalita života a subjektivní pohoda v závislosti 106270 na hodnotové orientaci a motivaci osobnosti


ROK 2007 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BENÁK Jan, Bc. Osobnostní profil řidičů z povolání s rizikovým 106266 chováním KALÁBOVÁ Lenka, B.A. Výkonová motivace a vlhké atletice 106274 KLEINOVÁ Jindřiška, PaedDr. Vztah osobnostní struktury a motivačních faktorů 107344 uchazečů o službu v ozbrojených silách PARÁČKOVÁ Gabriela, Bc. Vnímání barvy v reklamě 107355 SOBOTOVÁ Martina, Bc. Spokojenost a stres u policistů 107350 STEINBAUER Jiří, Bc. Scientologická církev v současnosti

Vedoucí práce PhDr. Matúš Šucha Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Ing. Jiří Pavlát Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Vladimír Řehan





107158 ŠVECOVÁ Leona, Bc. 107370 TRUBKA Daniel, Bc. 106306 VAVROUŠKOVÁ Markéta, Bc. 106309

Profil složek psychického stavu odsouzených


Souvislost mezi syndromem vyhoření a osobnostními charakteristikami učitelů Životní spokojenost ve státní správě


Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce BEDNAŘÍK Petr, Bc. Psychologie coachingu 107254 DVOŘÁČKOVÁ Emilie, Mgr. et Bc. Jedinci na vlivných pracovních místech a jejich 105143 životní cesta MACHTOVÁ Monika, Bc. Motivace výkonu a povolání 106289 MATOUCHOVÁ Michaela, Bc. Determinanty spokojenosti pracovníků 104386 strojírenského podniku PRŮŽA Jiří František, Bc. Spokojenost v práci profesionálních a 106295 dobrovolných hasičů SVOBODOVÁ Sandra, Mgr. K psychologickým otázkám kompetence 106300 ŠRUBAŘOVÁ Markéta, Bc. Spokojenost s prací a psychickým stav 107368 zdravotních sester VLASÁKOVÁ Iva, Bc. Analýza motivačního systému organizace


Vedoucí práce PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Mgr. Denisa Vrbová Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D.





107374

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce LISÁ Lenka, Bc. Aspekty prostituce – její příčiny a prevence 106285 MOTYČKA Pavel, Mgr. Osobnostní souvislosti prosociálního zaměření u 104389 studentů AG ŠMÍDOVÁ Dagmar, Bc. Láska a její projevy u mužů a žen 107364 VÍTEK Dušan, Bc. Srovnání názorů středoškolských studentů 107373 k vybraným sociálně-negativním jevům VRBOVÁ Radka, Bc. Prosociální tendence a motivace pracovníků 107376 v pomáhajících profesích

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce JÍLKOVÁ Adéla, MgA. Pocity spojené s projevy agrese u dětí na ZŠ 107343 MAHDALOVÁ Jana, Mgr. Učební styly žáků ve třídách s matematickým 105145 zaměřením a psychosociální klima těchto tříd SZKANDEROVÁ Zdeňka, Mgr. Práce školního psychologa s dětmi z neúplných 106301 rodin

Vedoucí práce Mgr. Milan Šafařík Prof. PhDr. Vladimír Smékal Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Jitka Skopalová Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová





ŠVAJCOVÁ Anna, Mgr. 107369 URBANCOVÁ Martina, Bc. 106308

Resocializační programy očima děti ve výchovných ústavech Mezigenerační přenos výchovných a rodičovských stylů

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ŘEBÍČEK Tomáš, Bc. Deprese a kognitivní výkon pacientů po cévní 107358 mozkové příhodě STÍNKOVÁ Martina, Mgr. et Bc. Verbální flance a intelektový výkon u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou nemocí ŠPAČKOVÁ Jana, Bc. Emoční prožívání klientů s mentálním postižením 107367

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DVOŘÁKOVÁ Jaroslava, Bc. Symbolika snů z pohledu vývojové psychologie 106269 HORÁČKOVÁ Jana, Mgr. Hudba a emoce v období adolescence 107399 VENCLOVÁ Jana, Bc. Stáří a životní spokojenost 107372

PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová

Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Prof. PhDr. Alena Plháková CSc.

Vedoucí práce PhDr. Dan Pokorný Mgr. Lenka Lacinová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: OBECNÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce JANEČKOVÁ Klára, Bc. Motivace k umělecké tvorbě 107255 SCHILLA Tomáš, Bc. Struktura motivace u vysokoškolských studentů 107358

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce CIMPRICHOVÁ Jana, Bc. Osobnost civilních a vojenských pilotů 107332

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHODIAGNOSTIKA Student Téma práce DLUHOŠOVÁ Hana, Bc. Ing. MBA Aplikace psychodiagnostických metod na měření 107335 kognitivních funkcí u pacientů s neurodegenerativními onemocněními

Vedoucí práce Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.


Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce KUČEROVÁ Martina, Bc. Vnímání skupinového dění pacienty 106282

Vedoucí práce Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl

ROK 2008 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČARNICKÁ Lenka, Bc. Deprese a závislost na alkoholu 108125 DOŠLOVÁ Eva, Bc. Životní spokojenost a syndrom vyhoření u učitelů 107336 CHALUPOVÁ Monika, Bc. Syndrom vyhoření a pracovní spokojenost u 107341 zdravotních sester KONEČNÁ Barbora, Bc. Úzkost a depresivita u dětí středního školního 108137 věku PAŠTERKOVÁ RUPERTOVÁ Hana, Nedobrovolně bezdětné ženy – jejich hodnoty a PaedDr. smysl života 107356 PECHOVÁ Alena, Bc. Kvalita života u pacientů se schizofrenií 108149 POLÁK Viktor, Bc. Specializovaná mobilní paliativní péče a kvalita

Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Mgr. Martin Kupka Ph.D. Mgr. Martin Kupka Ph.D.





108152

POLÁŠKOVÁ Jana, Bc. 108153

života: Kvalita života lidí, kteří v domácím prostředí pečují o své blízké v terminálním stadiu nemoci Koreláty syndromu vyhoření zdravotních sester

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce FLÁDR Tomáš, Bc. Pracovní spokojenost handicapovaných 108128 MATOUŠKOVÁ Tereza, Bc. Struktura postojů zdravotních sester ke kontextu 108143 práce MOLNÁROVÁ Lucie, Bc. Pracovní spokojenost zaměstnanců zdravotní 108145 pojišťovny NOVÁKOVÁ Jana, bc. Pracovní spokojenost a psychický stav 108148 zdravotních sester ŠPAČKOVÁ Andrea, Mgr. et Bc. Rozdíly ve výkonové motivaci a kariérových 107366 kotvách lektorů a učitelů cizích jazyků VOJNOVÁ Miroslava, Mgr. et Bc. Dlouhodobá nezaměstnanost 108167 VRBOVÁ Iveta, Bc. Postoje zdravotních sester k odměně a obsahu 107375 práce


Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce CZABEOVÁ Lucie, Bc. Pohled policie ČR na prevenci a způsob 107333 vyšetřování KUBIŠTOVÁ JOBOVÁ Veronika, Bc. Motivace dostihových jezdců 107348 KVASNICA Vladislav, Bc. Psychický stav odsouzených ve věznici 106283 s ostrahou MUDROCH Radek, Bc. K behaviorálnímu profilu účastníků domácího 107351 násilí SUKOVÁ Helena, Bc. Profil dimenzí životní spokojenosti bývalých 108158 profesionálních sportovců ŠIŠMA Martin, Bc. Tolerance, agresivita a syndrom vyhoření u 107363 příslušníků Policie ČR VYHŇÁK Vladimír, Bc. Úroveň životní spokojenosti u pracovníků policie 108169

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce HONZÁK Robert, Bc. Rodičovské role v rodinách s dvojčaty 107338 TALAROVIČOVÁ Lucie, Bc. Adolescenti a užívání drog: Některé osobnostní a 108160 další koreláty

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. PhDr. Jiří Popelka Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Irena Sobotková Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





ŽÁKOVSKÝ Daniel, Bc. DiS. 107378

Psychologie pouštních otců a matek a její přínos pro kvalitu života současného člověka

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2008, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce GYURÁNOVÁ Eva, Bc. Hodnoty středoškolské a učňovské mládeže 108130 ŠKARKA Ondřej, Bc. K psychologii manipulace v komunikačním 108517 procesu

Prof. PhDr. Vladimír Smékal

Vedoucí práce Doc. PhDr. Vladimír Řehan Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.





ROK 2009 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BÍLKOVÁ Petra, Mgr. Analýza vzdělávacích potřeb učitelů psychologie 108122 v souvislosti s jejich postoji k výuce tohoto předmětu DVOŘÁKOVÁ Ingrid, Bc. Prožívání žáků 4. a 5. Třídy na tradičních a 108127 alternativních školách KAŠPÁRKOVÁ Šárka, Bc. Manželské mýty z pohledu studentů 108135 LETÝ Pavel, Bc. Vývoj šikanování a spokojenosti žáků se vztahy 108141 v třídním kolektivu v průběhu základní školní docházky PISAK Jan, Bc. Užívání alkoholu u mládeže ve věku 15 až 17 let 108150 ve městě Havířov POKORNÁ VELTOVÁ Zuzana, Mgr. Práce s rodinou v kontextu Pedagogicko108151 psychologické poradny SMĚŠNÁ Eva, Bc. Některé psychologické zvláštnosti a postoje 108139 k budoucímu povolání u žáků 8. a 9. Tříd ZŠ STEINHAUSEROVÁ Irena, Ing. Domácí vzdělávání 106298 STUDÉNKOVÁ Jana, Bc. Životní spokojenost osob vyrůstajících v dětském 107361 domově

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová

PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Marek Kolařík Ph.D. Mgr. Miroslav Charvát Ph.D.

Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. PhDr. Marek Kolařík Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová PhDr. Eleonora Smékalová





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce ČERVENKOVÁ Markéta, Bc. Kognitivní rehabilitace pacientů s diagnózou 108124 schizofrenie ČIMEROVÁ Alena, Bc. Poruchy pozornosti u pacientů s Alzheimerovou, 108126 Parkinsonovou nemocí a postižením cévní etiologie HORÁKOVÁ Kristýna, Bc. Kvalita života žen s rakovinou prsu 108131 KŘÍŽEK Jaromír, Bc. DiS. Patologické hráčství mladistvých a raně 108140 dospělých NESPĚŠNÁ Petra, Bc. Dynamika změn kognitivního deficitu u pacientů 108147 s Alzheimerovou nemocí RŮŽIČKOVÁ Hana, Bc. Index poškození Ega a míra alexithymie u osob 108138 s psychosomatickými obtížemi

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce ČIKOŠOVÁ Eva Vťahová väzba a jej súvislosť s charakterovými a 109083 temperamentovými vlastnosťami osobnosti VARGOVÁ Oxana, Bc. Posouzení osobnosti ve vztahu k druhu 108163 patologické závislosti VĚŠÍNOVÁ Jana, Mgr. et Bc. Stinné stránky sebepojetí

Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. PhDr. Radko Obereignerů Ph.D.

PhDr. David Michalík Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. PhDr. Martin Lečbych Ph.D.

Vedoucí práce

Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.





108164 VLČEK Jan, Bc. 108165 VLČKOVÁ Eva, Bc. 108166

Osobnost policisty z pohledu vymezených autoritářských vlastností Hodnoty a životní spokojenost matek v období rodičovské dovolené

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce GALBAVÝ Martin, Bc. 108129 Kyberšikana HORVÁTH Vladimír, Mgr. et Bc. Vězněné osoby a jejich postoj k práci 108132 KAZÍKOVÁ Kristýna, Bc. Funkce Psychologické služby Hasičského 108136 záchranného sboru

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce MAZÁKOVÁ Tereza, Bc. Specifika života lidí nekonzumujících alkohol ve 108144 společnosti alkohol běžně konzumující VOMÁČKOVÁ Barbora, B.A. Hodnotová orientace a životní styl adolescentů 108168 v České republice a Spojených státech amerických. (Transkulturální srovnání)

Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Vladimír Řehan PhDr. Soňa Lemrová Ph.D. Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Vedoucí práce Mgr. Miroslav Charvát Ph.D. Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu DrSc.





Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOTERAPIE Student Téma práce BILOŠOVÁ Alena, Bc. Ing. Ph.D. Ženské skupiny setkání vedené laikem 108123 ŠIMKOVÁ Romana, Bc. Muzikoterapie – využití v klinické praxi 108159

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2009, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce BARTLÍKOVÁ Kateřina Některé osobnostní charakteristiky dítěte 108121 s vývojovou poruchou ŠILAROVÁ Bohdana Sebehodnocení dětí s ADHD 109123

Vedoucí práce PhDr. Martin Lečbych Ph.D. PhDr. Marie Nosálková

Vedoucí práce PhDr. Eleonora Smékalová Doc. PhDr. Irena Sobotková





ROK 2010 Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: KLINICKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce HOLUBOVÁ Markéta, B.A. Integrovaný trénink paměti u seniorů 109085 HRBÁČKOVÁ Lenka Faktory ovlivňující sebehodnocení, nezdolnost a 109087 zvládání stresu sexuálních menšin MATUŠINEC Michal, Bc. Zvládání stresu a jeho koreláty 109100

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce KROBOVÁ Lenka Prožívání rodičovské role, její aspekty a 109099 souvislosti ROZSYPALOVÁ Hana, Bc. Prožívání rodičovské role, její aspekty a 109110 souvislosti

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PEDAGOGICKO-PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce

Vedoucí práce PhDr. Radko Obereignerů Ph.D. Mgr. Martin Kupka Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc.

Vedoucí práce Doc. PhDr. Irena Sobotková PhDr. Soňa Lemrová Ph.D.

Vedoucí práce





KAJFOSZOVÁ Michaela, Bc. 109098

Alkoholismus jako rodinná nemoc z pohledu českých a polských odborníků

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce TISOVJÁKOVÁ Michaela, Mgr. Psychický stav a motivace zaměstnanců 109126 poradenské firmy

Filozofická fakulta, Katedra psychologie, Rok zadání: 2010, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce SVOBODOVÁ Lucie, Bc. Fyzická atraktivity, motivace a životní 109122 spokojenost žen

PhDr. Marek Kolařík Ph.D.


Vedoucí práce RNDr. Eva Reiterová Ph.D.





KATEDRA SOCIOLOGIE A ADNRAGOGIKY ROK 2007

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: APLIKOVÁ PSYCHOLOGIE Student Téma práce DLABÁČOVÁ Marie, Bc. DiS. Změny citového prožívání po porodu 107334 HABARTOVÁ Jana, Bc. Psychologická pomoc obětem přepadení 107337 LERCHOVÁ Kateřina, Mgr. et Bc. Ph.D. Programy Střediska integrace menšin na podporu 107349 vzdělávání romských dětí v Olomouci – Elkoninova metoda fonemického uvědomování v praxi ORÁLKOVÁ Aneta, Ing. Bc. Motivace příslušníků vojenské záchranné 107353 jednotky

Vedoucí práce Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. Mgr. Martin Kupka Ph.D. PhDr. Eleonora Smékalová


Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE PRÁCE A ORGANIZACE Student Téma práce Vedoucí práce BENDOVÁ Tereza, Bc. Pracovní motivace zdravotních sester ve vojenské Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. 107347 polní nemocnici JIRKOVÁ Eliška, Bc. Postoje k práci a výkonová motivace Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. 107342 142 fondem a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním




Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Student Téma práce Vedoucí práce HŮLOVÁ Judita, Bc. Životní spokojenost žen na mateřské dovolené Doc. PhDr. Zdeněk Vtípil CSc. 107340 KOCUROVÁ Miluše, Bc. Hodnoty zámožných a nemajetných mužů a žen Prof. PhDr. Alena Plháková CSc. 107345

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Student Téma práce Vedoucí práce BICANOVÁ Michaela, Mgr. et Bc. Vztah struktury osobnosti a schopnosti pracovat PhDr. Ing. Jiří Pavlát 107331 pod časovým tlakem

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Rok zadání: 2007, Kód st. Programu N7701 KATEGORIE: PSYCHODIAGNOSTIKA Student Téma práce Vedoucí práce KOŽUŠKOVÁ Alena, Bc. Váha jednotlivých metod dopravněPhDr. Matúš Šucha 106279 psychologického vyšetření na konečné hodnocení





ROZLOŽENÍ TÉMAT DIPLOMOVÝCH PRACÍ: KATEGORIE Aplikovaná psychologie (AP) Klinická psychologie (KP) Obecná psychologie (OP) Pedagogicko-poradenská psychologie (PPP) Psychodiagnostika (PsDg) Psychologie osobnosti (POs) Psychologie práce a organizace (PPaO) Psychoterapie (PST) Sociální psychologie (SP) Vývojová psychologie (VP) Metodologie (M)

Celkem Procenta 47 26% 29 16% 2 1% 21 11% 2 1% 9 5% 38

21%

3 18 12 0

2% 10% 7% 0%





POPIS ROZLOŽENÍ TÉMAT DIPLOMOVÝCH PRACÍ: Studenti z oboru psychologie si v letech 2005 až 2010 vybírali témata z oblastí psychologie, které jsou procentuálně rozloženy následovně: Nejčastěji volenou oblastí pro výběr témat diplomových prací byla aplikovaná psychologie, kterou si zvolilo 26% studentů. Na druhém místě, co do častosti volené oblasti, je psychologie práce a organizace, ze které si vybíralo téma diplomové práce 21% studentů. Třetí v pořadí je oblast klinické psychologie, kterou zvolilo 16% studentů. 11% studentů si vybralo oblast pedagogicko-poradenské psychologie pro svou diplomovou práci, zatímco 10% studentů si vybralo raději oblast sociální psychologie. Další oblasti se pohybují již pod 10%. Vývojovou psychologii jako vhodnou oblast pro diplomovou práci zvolilo 7% studentů. 5% studentů preferovalo oblast psychologie osobnosti. 2% studentů si zvolily oblast psychoterapie. Pouze 1% studentů si zvolilo jako vhodnou oblast pro téma diplomové práce psychodiagnostiku či obecnou psychologii. Oblast metodologie si nevybral žádný student.





9. Spokojenost se studiem psychologie v kombinované formě na FF UP Olomouc absolventi studia

Vyhodnocení dotazníku pro absolventy kombinované formy výuky na Katedře psychologie FF UP Olomouc ot. č. 1

Po ukončení studia se převážně věnuji práci v oblasti

a) Poradenské Ψ b) Pedagogické Ψ c) Klinické Ψ d) Ψ práce a organizace e) Ozbrojených složek f) Jiné

10 1 8

23% 3% 19%

10

23%

4 10

9% 23%

Největší počet respondentů se po ukončení studia věnuje převážně práci v oblasti poradenské psychologie (10 respondentů což činí 23%), psychologie práce a organizace (též 10 respondentů, 23 %) a shodný počet respondentů po ukončení studia pracuje mimo obor. 3 respondenti v oblasti zdravotnictví, 1 v advokacii, 1 v oblasti sociální práce, 1 v dopravě, 1 jako soukromý vyšetřovatel, 1 na mateřské dovolené, 2 blíže nespecifikováno. Dále pak 19 % respondentů (8) se věnuje práci v oblasti klinické psychologie, 9 % (4) v ozbrojených složkách (armáda, policie) a 3 % (1) v oblasti pedagogické psychologie. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Pro kombinované studium psychologie jsem se rozhodl/a převážně z důvodu

ot. č. 2

a) Zvyšování kvalifikace b)Hledání nového zaměstnání c) Neuspěl/a jsem u přijímacího řízení na prezenční studium d) Byl/a jsem v zaměstnání a na PS jsem neměl/a prostor e) Rizika ztráty zaměstnání f) Protože mě psychologie „bavila“ g) Z jiného důvodu

13 2 1 15 0 10 2

30% 5% 2% 35% 0% 23% 5%

Největší počet respondentů 15 tedy 35 % se rozhodlo pro kombinované studium psychologie převážně z důvodů, že neměli dostatečný prostor na prezenční studium kvůli stávajícímu zaměstnání. 13 respondentů tedy 30 % se pro kombinovanou formu studia rozhodla pro zvýšení kvalifikace. Dalších 10 respondentů či-li 23 %, protože je psychologie „bavila“. Zbylých 5 respondentů zvolilo tuto formu studia z důvodu hledání nového zaměstnání (2), protože neuspěli u přijímacího řízení na prezenční formu studia (1) a z jiného důvodu (2), kteří to buď nespecifikovali (1) či měli hluboký zájem o psychologii (1). Během studia bych uvítal/a zaměření převážně na:

ot. č. 3 Teorie v %

Praxe v % počet osob 5 95 1 10 90 1

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




45 75 90 30 80 20 65 70 40 50 60

55 45 10 70 20 80 35 30 60 50 40

1 1 1 2 2 3 4 4 5 8 10

Výše znázorněný graf ukazuje, jaké procentuální rozložení preferují respondenti. Na ose x je počet osob, které si zvolili určitý procentuální poměr mezi teoretickou a praktickou výukou a na ose y je hodnota v procentech od 0 % do 100 %. (Přiklad na vysvětlenou: 1 osoba by uvítala poměr mezi praktickou a teoretickou výukou 95% ku 5%, 8 osob by uvítalo poměr mezi praktickou a teoretickou výukou 50 % ku 50 % atd.)

Varianta a) Teoretická příprava Poradenská psychologie Pedagogická psychologie Klinická psychologie Psychologie práce a organizace

(PP) (PedP) (KP)

1035 705 1365

(PPaO)

775





Jiná oblast

(JO)

245

Tabulka: První sloupec tabulky obsahuje typ teoretické přípravy, druhý zkratku jednotlivých typů a třetí sloupec součet všech procent uvedených respondenty pro konkrétní typ teoretické přípravy.

Graf nám znázorňuje celkové procentuální rozložení pro teoretickou přípravu (100%). Respondenti by uvítali, aby teoretická výuka obsahovala z 33% klinickou psychologii, z 25% poradenskou psychologii, z 19% psychologii práce a organizace, z 17% pedagogickou psychologii a z 6% jiné oblasti. V jiné oblasti by uvítali zejména diagnostiku a její praktické využití, forenzní, policejní a vojenskou psychologii, dále pak gerontopsychologii, psychologii dětí a vývojovou psychologii, psychoterapii, obecnou psychologii, psychologii osobnosti, sociální psychologii, psychopatologii, sexuální psychologii a v neposlední řadě také dopravní psychologii, personalistiku a etiku.

Varianta b) Praktická příprava Nácvik ve skupině Stáž mimo katedru Workshopy Jiná forma

(NvS)

1198

(S) (W) (JF)

1508 808 186

Tabulka: První sloupec tabulky obsahuje typ praktické přípravy, druhý zkratku jednotlivých typů a třetí sloupec součet všech procent uvedených respondenty pro konkrétní typ praktické přípravy. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Graf znázorňuje celkové procentuální rozložení pro praktickou přípravu (100%). Respondenti by uvítali následující procentuální rozložení praktické výuky. 41% absolvování stáže na pracovišti mimo Katedru psychologie, 32% nácvik ve skupině, 22% workshopy se vzájemným sdílením zkušenosti a 5% jiná forma. Jakou jinou formu praktické výuky uvádějí: kazuistické semináře, nácvik používání psychodiagnostických metod, dále pak stáže – povinné na speciálně zaměřených pracovištích a zpracovávání písemných prací, ukázky různých psychoterapeutických směrů v praxi a sebezkušenostní výcvik, workshop – konkrétní tvorba a zpracování výzkumů, terénní programy a také názorné diskuse pedagog – student.

Ot. č. 4 Považujete stávající podobu kombinované formy studia psychologie za vyhovující? a) ANO b) NE c) ANO i NE

d)X

32 9 1 1

75% 21% 2% 2%





32 respondentů, tedy 75%, považuje stávající podobu kombinované formy studia psychologie za vyhovující, 9 respondentů, tedy 21 %, za nevyhovující. 1 respondent (2%) odpověděl, že mu studium z části vyhovuje a z části nevyhovuje a 1 respondent (2%) uvedl, že tuto otázku nelze posoudit. Vytvořili jsme kategorie podle toho, jaké důvody respondenti uváděli k odpovědi A, tedy že jsou spokojení s podobou kombinované formy studia a B, tedy že nejsou spokojení s podobou kombinované formy studia. A kategorie: - Kvalitní výuka a dostupné studijní materiály. - Dobrý časový harmonogram a organizace přednášek. - Variabilita volitelných předmětů a možnost předtermínů. - Samostudium. - Jasná pravidla. - Využití e-learningu. - Profesionální přístup vyučujících. - Slučitelnost studia se zaměstnáním. - Přiměřená platba za studium. B kategorie: - Nedostačující praktická příprava. - Nedostatek přednášek a seminářů. - Nesouhlas s „placenou formou“.





Ot. č. 5 Výuka by měla probíhat formou? a) Přednášek b) Praktických cvičení c) Workshopů se vzájemným sdílením zkuš. d) Prostřednictvím e-learningu e) Jinou

1630 1355 755 425 155

Tabulka: První sloupec tabulky nám označuje formu studia. Druhý sloupec uvádí celkový součet procent pro danou formu.

Graf znázorňuje, kolik procent ze 100 zaujímají jednotlivé formy výuky. Dle respondentů by největší podíl výuky měly zaujímat přednášky 38%, poté praktická cvičení 31%, dále pak z 17% workshopy se vzájemným sdílením zkušeností, následovat by je měl e-learning 10% a nakonec jiná forma 4%, zde respondenti uváděli stáže a praxe.

Ot. č. 6 Studijní opory (skripta, sylaby k předmětům, materiály od vyučujících …) Vám: a) Během celé doby studia vyhovovaly a pokrývaly nároky na studium b) Během většiny doby studia vyhovovaly a pokrývaly nároky na studium c) Během studia přibližně stejně ne/vyhovovaly a ne/pokrývaly nároky na studium d) Během většiny doby studia nevyhovovaly a nepokrývaly nároky na studium e) Během celé doby studia nevyhovovaly a nepokrývaly nároky na studium

10 23% 24 56% 6 14% 3 7% 0 0%





U většiny respondentů, tedy u 24, což činí 56%, studijní opory během většiny doby studia vyhovovaly a pokrývaly nároky na studium. Studijní opory během celého studia vyhovovaly a plně pokrývaly nároky na studium u 10 respondentů, tedy u 23% absolventů kombinovaného studia. Studijní opory během studia přibližně stejně ne/vyhovovaly a ne/pokrývaly nároky na studium u 6 respondentů, tedy u 14% absolventů. Studijní opory během většiny doby studia nevyhovovaly a nepokrývaly nároky na studium u 3 respondentů, tedy u 7% absolventů. Studijní opory během celé doby studia nevyhovovaly a nepokrývaly nároky na studium u 0 respondentů. Absolventům kombinovaného studia nejvíce chyběla studijní opora nebo nevyhovovalo během studia: Absence některých skript a učebnic, nedostačující kvalita studijního materiálu, malá volnost ve výběru odborné literatury, nepřesně informující sylaby, více materiálů v elektronické podobě, CD, DVD, nedostatek materiálů k praktické přípravě, klinické psychologii a poradenské psychologii, možnost práce s testovými metodami.

Ot. č. 7 Pro ověřování znalostí by Vám nejvíce vyhovovala forma: a) Ústního zkoušení b1) Písemného vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu

19 44% 2

5%





b2) Vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho prezentace před ostatními

b3) Písemného testu s uzavřenými odpověďmi c) Písemného testu s otevřenými odpověďmi d) Elektronická e) Jiná

2 5% 6 14% 4 9% 3 7% 7 16%

Respondentům by nejvíce vyhovovala forma ústního zkoušení pro ověřování znalostí. Ústní zkoušení zaškrtlo v dotazníku 19 respondentů, což činí 44%. 7 respondentů, tedy 16%, preferuje jinou formu a to kombinaci více forem pro ověřování znalostí. 6 respondentům, tedy 14%, by nejvíce vyhovovala forma písemného testu s uzavřenými odpověďmi. Dalším 4 respondentům, tedy 9%, by vyhovovala forma písemného testu s otevřenými odpověďmi. 3 respondenti, tedy 7%, preferují elektronickou formu ověřování znalostí. A shodný počet respondentů – 2, což činí 5%, preferuje písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho odevzdání zkoušející/mu a vypracování referátu či zpracování odborného článku týkajícího se daného předmětu a jeho prezentace před ostatními jako vhodnou formu ověřování znalostí.

Ot. č. 8 Zde prosím napište cokoliv, co Vám připadá důležité a souvisí s kombinovanou formou výuky Stručný výčet toho, co studentům připadá důležité a souvisí s kombinovanou formou výuky: 1. větší důraz na praktickou přípravu, stáže a práce s psychodiagnostickými metodami, 2. změna přístupu vyučujících ke studentům (individuální a partnerský přístup), Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




3. vylepšit fungování studijního oddělení a softwarovou podporu, zjednodušit administrativu a zpřehlednit systém plateb, 4. aktuální informace pro studenty o seminářích a přednáškách, 5. zapojit do výuky trendy z praxe a těžit z praktických zkušeností studentů, 6. studijní materiály psané přímo od vyučujících, v dostatečném množství a včas, 7. volitelná forma ověřování znalostí, 8. v některých předmětech změna formy či obsahu studia, 9. volnější výběr literatury, 10. omezený výběr volitelných předmětů, 11. výuka i v sobotu, 12. více informací o možnostech uplatnění v oboru, 13. nedostatečná příprava na budoucí povolání psychologa, 14. studium náročné v kombinaci s prací, rodinou, osobním životem a zároveň v oblasti finanční, 15. alespoň okrajově probrat základní filozofické otázky, 16. oceňují dobrou atmosféru, lidský přístup vyučujících a samostatnost při studiu.





Shrnutí Z dotazníku pro absolventy kombinované formy výuky na Katedře psychologie FF UP Olomouc jsme zjistili, že studenti se po ukončení studia stejnou měrou věnují převážně práci v oblasti poradenské psychologie, psychologie práce a organizace anebo jiné oblasti, která buď souvisí, nebo nesouvisí s psychologií. Studenti kombinovaného studia se pro tuto formu studia rozhodli převážně z důvodu, že byli v zaměstnání a na prezenční studium neměli prostor. Velkou roli tam také hrálo zvyšování kvalifikace a zájem o tuto vědu. Studenti by během studia uvítali zaměření převážně na teoretickou přípravu v 60% a na praktickou v 40%, případně 50% na 50%. Při čemž by největší podíl v teoretické přípravě měla zaujímat klinická psychologie (32%) a v praktické přípravě by to mělo být absolvování stáže na pracovišti mimo Katedru psychologie (35%). Ve velké většině, což činí 75%, považují studenti stávající podobu kombinované formy studia psychologie za vyhovující. Výuka by dle studentů měla probíhat zejména formou přednášek, které řadí na první místo ve výuce, dále pak formou cvičení, workshopů, prostřednictvím e-learningu a v poslední řadě jinou formou a to například formou stáží. Studijní opory (skripta, sylaby k předmětům, materiály od vyučujících …) studentům převážně vyhovovaly a pokrývaly nároky na studium během většiny doby studia. Studenti preferují ústní zkoušení, které jim nejvíce vyhovuje jako forma ověřování znalostí. Za důležité v kombinované formě výuky považují například zlepšení komunikace se studijním oddělením, větší aktuálnost v oznámeních pro studenty týkajících se například seminářů a přednášek. Uvítali by větší podíl praktické přípravy ve studium, volnější výběr literatury a větší výběr volitelných předmětů. V některých předmětech by uvítali změnu formy či obsahu studia a rádi by do výuky zařadili také základní otázky filozofie a to alespoň okrajově. Průzkumu se zúčastnilo 43 respondentů ve věku od 24 do 57 let, z toho 31 žen, 11 mužů a 1 respondent neuvedl pohlaví. Šest respondentů stále studuje. Zbytek tvoří absolventi v rozmezí od 6 měsíců do 5 let od ukončení studia.





10. Závěr analýzy - společné okruhy 1) Důvody volby studia psychologie Studentky jako nejčastější důvod studia psychologie v kombinované formě uváděly riziko ztráty zaměstnání, případně, že jsou v zaměstnání a na prezenční studium nemají prostor. V několika případech se u studentek objevilo více důvodů studia, studenti instrukci dokázali dodržet. Naopak u studentů se v pěti případech objevilo „protože mě psychologie baví“, zatímco u studentek ani jednou. Velkou roli také hrál zájem o tuto vědu a zvyšování kvalifikace. 2) Využitelnost poznatků v rámci dosavadní praxe Pozitivně je hodnocena možnost reálného využití poznatků získaných během studia ať už při práci s klienty a kolegy nebo při běžném kontaktu s lidmi. 3) Oblasti zaměření po ukončení studia Po ukončení studia se většina studentů a studentek chce věnovat poradenské a klinické psychologii, výrazně je rovněž zastoupena psychologická práce u ozbrojených složek. Pedagogické psychologii se chtějí věnovat pouze menšina, poměrně překvapující je malý počet těch, kteří se po ukončení studia chtějí věnovat psychologii práce a organizace. Absolventi a absolventky kombinované formy výuky na Katedře psychologie FF UP Olomouc se po ukončení studia stejnou měrou věnují práci v oblasti poradenské psychologie, psychologie práce a organizace anebo jiné oblasti, která buď souvisí, nebo nesouvisí s psychologií. 4) Unifor V rámci výuky a technického zajištění sledované formy studia je využíván on-line systém „Unifor“, který slouží k evidenci aktivit jednotlivých studentů a k interakci mezi jednotlivými studenty a pedagogy. S tímto programem je v současné době spokojena více než polovina oslovených pedagogů, kteří v této souvislosti uvádějí, že by pro pochopení systému Unifor a zácvik pro práci v něm potřebovali určitý čas. V menší míře se objevili pedagogové, kteří s tímto programem pracují, ale mají k němu určité výhrady. Pedagogové požadují vyšší míru přehlednosti, nižší míru složitosti, vyšší počet uživatelských prvků atd.). Několika pedagog není tento systém používán – mimo jiné z výše uvedených důvodů. Ústředním tématem, které bylo součástí téměř všech dílčích závěrečných zpráv, bylo rozdělování studentů na platící a neplatící, které se mimo jiné projevuje tím, že studenti zakládají paralelní struktury přístupné všem, nikoliv pouze platícím. Za zcela nepřípustné je nutné označit znemožňování přístupu ke studijním materiálům – například přímým tlakem na jednotlivé pedagogy – neplatícím studentům ze strany ICV. Lze konstatovat, že zájmy ICV jsou nadřazovány potřebám studentů. Ze strany studentů je placení poplatků za přítomnost v Uniforu považována za jakousi formu školného. Za nepřípustné můžeme také označit veřejné užívání názvů „platiči“ a „neplatiči“ před celým kruhem studentů ze strany ICV. Systém vykazuje značné nedostatky, které jsou ovšem dány zejména nedostatečnou prací s ním. Jak pedagogové, tak studenti nevyužívají jeho možností, dochází tak Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




k znepřehledňování situace, chybí pravidelné aktualizace a „vyčištění“ systému od starších úkolů, které, když jsou zbytečně plněny, což znamená velkou ztrátu času.. Důležité je rovněž nedostatečné sycení informačního systému Unifor moderními studijními oporami a nedostatečné využívání komunikačních nástrojů, které tento systém nabízí. Nedostatečné je také proškolení studentů v možnostech, které informační systém nabízí. Objevily se i připomínky k technické stránce věci - studenti by uvítali, kdyby se úpravy systému prováděly mimo výuku (nejlépe během prázdnin). S úpravami je spojeno vždy mnoho zmatků a nejasnosti, navíc se opakovaně stalo to, že po úpravách studentům nebyla zaslána nová přístupová data do systému. Výukové prostředí LMS Unifor je v mnoha ohledech srovnatelným produktem s dalšími alternativami. Mezi jeho základní omezení patří, kromě výše uvedených, řešení uživatelských práv a přístupů, malá velikost ukládaných studijních materiálů, komplikované a časově zatěžující uživatelské prostředí. Výhodou systému je nástroj pro vytváření testů a systém určený k řízení studia. Druhé jmenované se však kříží s dalším systémem na UP (STAG), což ukazuje na nedostatečnou integrovanost Uniforu a způsobuje poměrně velké zmatky například při přihlašování na zkoušky apod. 5) E-learning U e-learningu je v odpovědích u studentů patrný velký rozptyl, který je pravděpodobně dán ne/zkušeností s tímto způsobem práce (vyšší podíl výuky formou e-learningu u studentů a studentek, kteří s touto formou práce již mají praktickou zkušenost). V současné době není v rámci výuky studentů kombinované formy na Katedře psychologie FF UP Olomouc využívána žádná z nových forem studijních opor (MS PWP, Moodle, SecondLife a dalších) kromě MS PWP. Někteří pedagogové projevili zájem o následující tři programy – Unifor, Moodle a SecondLife. Pedagogové, kteří jsou se svými stávajícími studijními oporami spokojeni, přípravu nebo využívání nových forem studijních opor neplánují. Pro komplexní řešení distančního vzdělávání prostřednictvím e-learningu je, v případě, že by byl i nadále využíván systém LMS Unifor, nutná kombinace s pokročilejším komunikačním nástrojem, který umožňuje minimálně voice chat v konferenční podobě. 6) Sebezkušenost a sebepoznání v rámci studia psychologie Sebezkušenost byla velmi důležitým tématem. Ve srovnání s denním studiem je tato velmi důležitá součást studia v podstatě minimální a neplní svou funkci. Podnětné by mohlo být včleňování praktických ukázek do přednášek a posílení hodinové dotace výuky IPV, případně jeho zařazení do dalších ročníků studia. 7) Skladba studia – předměty Ideální navrhované rozložení výuky mezi teoretickou a praktickou část studia je podle odpovědí studentů a studentek téměř totožné. Studenti by během studia uvítali zaměření převážně na teoretickou přípravu v 60% a na praktickou v 40%, případně 50% na 50%. Objevují se návrhy na zařazení praktických předmětů a praxí již od prvního ročníku – praxe a praktické ukázky totiž studenti považují za nejpřínosnější, ovšem s důrazem na to, že vše musí stát na pevných teoretických základech. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Opakovaně se objevil požadavek na možnosti absolvovat praxe během prázdnin (s ohledem na zaměstnání) a s tím související přesun předmětu „Úvod do práce s klientem“do dřívějšího semestru. Je znát také nerovnoměrné rozložení počtu předmětů v rámci ročníků. Kritice byla podrobena organizace praxí v rámci studia, poskytované informace o praxích a jejich zařazení s ohledem na semestry. Jako organizačně nevhodně zařazené byly definovány předměty Úvod od studia psychologie (zde se objevil požadavek na jeho zařazení rovněž na konci prvního bloku, případně na začátku bloku druhého), Úvod do práce s klientem (viz výše), Úvod do psychologie práce (pro bakalářský stupeň není dostupná), Klinická psychologie a Vývojová psychologie (nepřípustnou podmínkou pro absolvování tohoto předmětu kategorie „A“ je účast na předmětu kategorie „B“). Od studentů rovněž vzešel návrh na přesunutí následujících předmětů a to s ohledem na jejich návaznost a doplněn: 1. semestr: Základy anatomie a fyziologie + Neurofyziologie + Obecná psychologie 1 2. semestr: Obecná psychologie 2 3. semestr: Psychopatologie 1 4. semestr: Psychopatologie 2 5. semestr: Psychodiagnostika dětí + Psychodiagnostika dospělých 1 6. semestr: Psychodiagnostika dospělých 2 Mezi oblasti, které jsou vhodné pro změnu, byly zařazeny předměty typu B, kterých je nedostatek, a které jsou nevhodně strukturovány. Významná pozornost byla přisouzena zejména Interakčnímu psychologickému výcviku, jehož minimální přítomnost je posuzována jako jeden z největších negativních rozdílů mezi prezenčním a kombinovaným studiem. Ze strany pedagogů se připomínky týkaly nedostatečného času pro výuku s ohledem na rozsah a množství učiva – nutnost navýšení časové dotace vyučovaných předmětů (zde by bylo možno více využívat například e-learningu, domácí přípravy studentů apod). Někteří pedagogové by v rámci kombinované formy uvítali rozsáhlejší nabídku volitelných předmětů („B - předmětů“) Některými pedagogy je negativně vnímána menší přehlednost kombinované formy nebo zařazení předmětu do určitého vzdělávacího bloku a v neposlední míře způsob zakončení předmětu. Oba typy srovnávaného studia psychologie obsahují srovnatelnou strukturu základních předmětů, v mnoha ohledech se však jedná o druhy studia značně odlišné. Kombinované studium je charakteristické významně nižší nabídkou předmětů, které nejčastěji zaujímají specifické a aplikované psychologické disciplíny. Nabídka předmětů je v některých oborových skupinách o tolik nižší, že neumožňuje profilaci studentů a současně nenabízí v některých ohledech stejnou příležitost k osvojení podstatných kompetencí (oborové skupiny Metodologie, Psychoterapie a Pedagogicko-poradenská psychologie). U některých oborových skupin je otázkou jejich zařazení do bloků (např. Psychologie práce a organizace) způsobující, že si studenti končící bakalářským studie neosvojí žádné kompetence v tomto směru. V rámci podílu prezenční výuky kombinovaného studia je věnováno nepsychologickým disciplínám značné množství hodin v porovnání s oborovými skupinami psychologie. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Rozdělení kreditů odpovídá v přehledovém srovnání počtům předmětů a jejich volitelnosti. Při bližších srovnáních však vyplývá, že stejné předměty mají různé kreditní hodnocení v každém z druhů studia. Značné odlišnosti jsou pak v požadavcích na náročnost absolvování předmětů v obou typech studia. Největší podíl v teoretické přípravě by měla zaujímat klinická psychologie (32%) a v praktické přípravě by to mělo být absolvování stáže na pracovišti mimo Katedru psychologie (35%). 8) Organizace studia – počet studentů, zařízení učeben a) pedagogové Důležitým tématem byl počet studentů v jednotlivých ročnících. Počet studentů je vnímán jako velký převážně těmi pedagogy, kteří učí interakčně či prakticky orientované disciplíny. Dalším uváděným důvodem pro snížení počtu studentů bylo nedostatečné hardwarové a softwarové vybavení učeben, případně časová náročnost při administraci a kontrole písemních prací a úkolů, zkoušení atp. Menší část pedagogů je se stávajícím počtem studentů v jednom ročníku spokojena. b) studenti Ze strany studentů se objevily návrhy na rozšíření prezenční výuky ve čtvrtek, sobotu nebo prostřednictvím webu jako on-line vzdělávání na dálku. Velkou výhodou tohoto sdružení výuky do bloku je úspora času a finančních prostředků nutných pro dojíždění a rovněž lepší možnost se vzájemně lépe poznat. Pro lepší vzájemné poznání se objevil návrh na realizaci adaptačního pobytu před zahájením studia. Další návrhy se týkaly lepšího sladění zkušebních termínů pro jednotlivé předměty (možnost absolvovat více zkoušek během jednoho dne) a většího využívání výuky a zkoušení „na dálku“. V rámci stávající nabídky byl jako redundantní zmiňován předmět „Logika“. Připomínky byla k obsahu předmětu Právo, Vývojová psychologie a Psychologie osobnosti. V rámci Práva by studenti uvítali větší navázání na práci psychologa, tedy konkrétní propojení s praxí, upozornění na možná úskalí v rámci psychologické práce. U Vývojové psychologie by studenti uvítali rovnoměrnější zaměření na jednotlivá vývojová období a v rámci Psychologie osobnosti větší strukturovanost a přesněji vymezené podmínky pro absolvování předmětu. Větší časovou dotaci by studenti uvítali u Psychodiagnostiky a Poradenské psychologie. Jako problematické studenti vidí nedostatečně pravidelné aktualizování informací o absolvovaných předmětech ve STAGu, což v některých případech znemožňuje přihlášení na předmět. Nepřehledná je také situace u přihlašování na jednotlivé zkoušky, kde je možné se přihlásit trojím možným, vzájemně nekoordinovaným způsobem (STAG, Unifor, osobně u vyučujícího). Studenti nejsou spokojeni se stávající podobou formuláře pro přihlašování k magisterskému studiu. Zmiňují nadbytečnost a nejasnost v něm uvedených údajů. Zde by uvítali vzorový vyplněný formulář, případně zjednodušení stávajícího. Velká spokojenost je s organizací bakalářských zkoušek, jak ze strany Katedry psychologie, tak ze strany Mgr. Vávrové, která je zmiňována jako zklidňující prvek v této náročné situaci. Za důležité v kombinované formě výuky studenti považují například zlepšení komunikace se studijním oddělením, větší aktuálnost v oznámeních pro studenty týkajících se například Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




seminářů a přednášek. Uvítali by větší podíl praktické přípravy ve studium, volnější výběr literatury a větší výběr volitelných předmětů. V některých předmětech by uvítali změnu formy či obsahu studia a rádi by do výuky zařadili také základní otázky filozofie a to alespoň okrajově. 9) Pomoc asistenta Tuto pomoc z řad studentů PGS by uvítalo 53% dotazovaných pedagogů. Hlavní náplní asistenta by byla převážně administrativní činnost, která je díky množství studentů poměrně značnou zátěží, dále pak v zadávání a v kontrolování úkolů, ve vyhodnocování seminárních prací a v přípravě podkladů pro výuku. Ti pedagogové, kteří učí jen jeden předmět a nemají tedy tolik povinností a úkolů, o pomoc asistenta nežádají. 10) Komunikace mezi studenty a vyučujícími Studenti by uvítali lepší možnosti komunikace s pedagogy především v odborné oblasti – jedná se konkrétně o větší interakci a větší možnost konzultací (většina pedagogů nemá ve dnech, kdy probíhá výuka pro kombinovanou formu studia, konzultační hodiny). Studentům chybí informace, zda jsou tyto konzultace případně možné a u koho. Komunikace mezi pedagogy a studenty se tak odehrává převážně v rámci tutoriálu. Studenti by uvítali možnost společného setkání s pedagogy na vyjasnění organizačních věcí studia, které se nyní řeší v rámci výuky a zkracuje se tak čas na ni (viz návrh na přidání předmětu „Úvod do studia psychologie i na konec prvního, případně na začátek druhého bloku studia). 11) Technické zabezpečení Technického zařízení učeben využívá 60% dotazovaných pedagogů, přičemž někteří mají určité výhrady k jejich softwarovému a hardwarovému vybavení. Ze strany pedagogů jsou vnímány následující nedostatky: technická zastaralost učeben, absence dataprojektorů a příslušných PC sestav, absence wi-fi připojení a další. Někteří pedagogové při svých předmětech techniku nevyužívají. Častým důvodem je již zmíněný charakter předmětu, ale také se objevil názor, že učiva a úkolů je tolik, že na využívání techniky není čas. 12) Studijní materiály V polovině případů uváděli dotazovaní pedagogové, že mají k danému předmětu oficiálně vydaná skripta. Tyto publikace jsou často jak v tištěné tak i v elektronické podobě dostupné studentům prostřednictvím knihkupectví nebo programu Unifor. Ti, kteří uvedli, že jim k danému předmětu chybí skripta, často využívají alternativních možnosti, kterými jsou veřejně dostupné odborné články, odborné monografie a další zdroje. Čtyři pedagogové vypověděli, že pro svůj předmět v kombinované formě studia skripta v dohledné době vypracují. Ze strany platících studentů je oceňována výborná dostupnost studijních materiálů (s výjimkou Psychologie osobnosti), pro neplatící studenty je možnost získání podkladů pro studium dokonce aktivně znemožňována přímým tlakem na pedagogy ze strany ICV. Absolventům studia studijní opory (skripta, sylaby k předmětům, materiály od vyučujících …) převážně vyhovovaly a pokrývaly nároky na studium během většiny doby studia. 13) Europsycholog Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Tato část závěrečné zprávy je velice důležitá. Byla provedena analýza kompatibility stávající podoby kombinovaného studia psychologie na FF UP Olomouc. Tyto konkrétní podněty budou základem pro úpravu stávajícího studijního plánu a podání nové akreditace pro tuto formu studia. 14) Témata bakalářských a diplomových prací Největší část bakalářských prací v letech 2005 – 2010 spadá do oblasti psychologie práce a organizace, kterou si vybralo 20% studentů, aplikovanou psychologii si zvolilo19% studentů, klinickou psychologii 16% studentů, pedagogicko-poradenskou psychologii 14% studentů, sociální psychologii 11%, obecnou psychologii a psychologie osobnosti 5% studentů, psychoterapii 4%, vývojovou psychologii 3%, psychodiagnostiku 2% a metodologii 0%.. Největší část diplomových prací v letech 2005 – 2010 spadá aplikované psychologie, kterou si zvolilo 26% studentů, psychologii práce a organizace 21%, klinickou psychologii 16%, pedagogicko-poradenskou 11%, sociální psychologii 10%, vývojovou psychologii 7%, psychologii osobnost 5% psychoterapii 2%, psychodiagnostiku či obecnou psychologii 1% a metodologii 0%. 15) Výuka, přednášení – připravenost ze strany vyučujících Studenti oceňují u pedagogů jejich vedení a styl výuky. Studenti by uvítali nejvíce výuku formou přednášek a praktických cvičení, o něco méně studentů by upřednostnilo workshopy a výuku formou e-learningu, případně formou stáží. Značného ocenění se dostalo konkrétně vybraným předmětům „Obecná psychologie“, „Metodologie“. Studenti jsou spokojeni s tím, že je učí mladší i zkušenější pedagogové. U mladších si cení otevřenosti, množství poskytovaných informací, energie a připravenosti přednášek, u zkušenějších zejména nabitých životních zkušeností a celkového výborného přehledu a znalosti souvislostí v daném předmětu. Zmíněna je také pozitivní a kolegiální atmosféra, které si studenti na Katedře psychologie velmi cení. 16) Ověřování znalostí Jako nejvhodnější forma ověřování znalostí se studentům jeví ústní zkoušení a písemný test s uzavřenými odpověďmi, rovněž je výrazně zastoupeno písemné vypracování referátu či zpracování odborného článku a jeho odevzdání vyučujícímu. Překvapující je pouze jeden respondent, který chce využívat formu elektronického zkoušení (pravděpodobně to plyne z neznalosti možností této formy), rovněž vypracování písemného referátu zcela převažuje u žen (u mužů se neobjevilo ani v jediném případě. U formy ukončení jednotlivých předmětů byl vysloven námět na větší podíl ústního zkoušení, který by studentům zprostředkoval širší kompetence pro verbální prezentaci odborných sdělení – hlavně s ohledem na bakalářské zkoušky, na které studenti nejsou po této stránce vůbec připravováni. Citelně chybí osobní kontakt s vyučujícím a dialog. Dochází tak k paradoxní situaci, že jedna z nejdůležitějších věcí pro psychologa, tedy komunikace a vedení rozhovoru, není v rámci výuky téměř zastoupena. Absolventi jako formu ověřování znalostí preferují ústní zkoušení. 17) Výhody kombinovaného studia Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




Oceňovány jsou charakteristiky kombinovaného studia spočívající v souběhu studia se zaměstnáním, kontaktu s praxí kolegů apod. Ve velké většině, což činí 75%, považují studenti stávající podobu kombinované formy studia psychologie za vyhovující.


Analýza současné podoby kombinované formy studia na Katedře psychologie FF UP Olomouc

Recommend Documents