Analýza potenciálu rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Analýza potenciálu rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Milena Strachová, Ph.D

Vypracoval: Tomáš Burian Management cestovního ruchu

Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 25. dubna 2013

podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce Mgr. Mileně Strachové, Ph.D za odborné vedení, poskytování cenných rad při vypracovávání práce a konečné zhodnocení práce.

OBSAH Úvod ........................................................................................................................ 7 1 Cestovní ruch ..................................................................................................... 10 1.1 Definice cestovního ruchu........................................................................... 10 1.2 Vznik cestovního ruchu............................................................................... 11 1.3 Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu ............................................ 12 1.4 Typologie cestovního ruchu ........................................................................ 12 1.4.1 Formy cestovního ruchu ....................................................................... 12 1.4.2 Druhy cestovního ruchu ....................................................................... 14 1.5 Destinace v cestovním ruchu ...................................................................... 16 1.5.1 Členění destinací .................................................................................. 16 2. Východiska pro analýzu potenciálu rozvoje cestovního ruchu ......................... 19 2.1 Selektivní (stimulační) faktory.................................................................... 19 2.1.1 Demografické faktory .......................................................................... 19 2.1.2 Urbanizační faktory .............................................................................. 19 2.1.3 Ekonomické faktory ............................................................................. 20 2.1.4 Politické faktory ................................................................................... 20 2.1.5 Psychologické vlivy ............................................................................. 20 2.2 Lokalizační faktory ..................................................................................... 20 2.2.1 Přírodní předpoklady............................................................................ 20 2.2.2 Kulturně-historické předpoklady ......................................................... 21 2.3. Realizační faktory ...................................................................................... 22 2.3.1 Doprava ................................................................................................ 22 2.3.2 Materiálně-technická základna............................................................. 22 2.4 Analýza destinace........................................................................................ 23 2.4.1 SWOT analýza ..................................................................................... 23 3 Praktická část ..................................................................................................... 25 3.1 Charakteristika turistické oblasti Ostravska ................................................ 25 3.1.1 Reliéf a geomorfologická charakteristika ............................................ 25 3.1.2 Klimatické poměry ............................................................................... 26 3.1.3 Hydrologické poměry........................................................................... 26 3.1.4 Rostlinstvo a živočišstvo ...................................................................... 26 3.2 Analýza nabídky v rámci cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska 28 3.2.1 Přírodní atraktivity ............................................................................... 28 3.2.2 Kulturně historické atraktivity ............................................................. 31 3.2.3 Kulturní atraktivity a události .............................................................. 37 3.3 Realizační faktory ....................................................................................... 42 3.3.1 Doprava ................................................................................................ 42 3.3.2 Ubytovací zařízení ............................................................................... 42 3.3.3 Stravovací zařízení ............................................................................... 43 3.3.4 Vodní turistika...................................................................................... 43 3.3.5 Cykloturistika ....................................................................................... 44 3.3.6 Pěší turistika ......................................................................................... 44 3.3.7 Zimní sporty ......................................................................................... 44 3.3.8 Lázeňský cestovní ruch ........................................................................ 45 3.3.9 Další sportovní zařízení ....................................................................... 45 4 Průzkum veřejného mínění ................................................................................ 46

4.1 Výsledky průzkumu .................................................................................... 46 5 SWOT analýza ................................................................................................... 49 5.1 Silné a slabé stránky .................................................................................... 50 5.2 Příležitosti a hrozby..................................................................................... 51 6. Konkrétní návrhy k přispění rozvoje cestovního ruchu .................................... 53 6.1Propojení a vybudování nových cyklostezek a pěších zón .......................... 53 6.2 Společné projekty s okolními oblastmi ....................................................... 53 6.3 Spojení Vysoké Školy Báňské – Technické Univerzity a Ostravské Univerzity.......................................................................................................... 53 6.4 Dotovaný nákupní autobus do okolních měst ............................................. 54 6.5 Vybudování laviček, odpočívacích míst a dětských atrakcí ....................... 54 7 Diskuze............................................................................................................... 55 8 Závěr .................................................................................................................. 57 Zdroje literatury .................................................................................................... 59 Internetové zdroje.................................................................................................. 59 Elektronické příspěvky.......................................................................................... 61 Přílohy ................................................................................................................... 62 Resumé .................................................................................................................. 65 Resume .................................................................................................................. 65

Úvod Pro mou bakalářskou práci jsem zvolil téma „Analýza potenciálu rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska.“ K tomuto rozhodnutí mě vedlo několik důvodů. Můj studijní směr je management cestovního ruchu a analýza rozvoje cestovního ruchu se k tomuto směru přímo nabízí. Téma je v současné době velmi aktuální, ve svém volném čase cestuje čím dál více lidí. Dalším důvodem je, že jsem byl na území turistické oblasti Ostravska narozen a o dění na tomto území se zajímám. Navíc jsem si k oblasti, zvláště pak k Ostravě vypěstoval určitý citový vztah, přestože poslední zhruba 4 roky žiji převážně mimo tuto oblast. V teoretické části práce se věnuji cestovnímu ruchu a východiskům či faktorům, na jejichž základě se určuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. V praktické části poté jednotlivé faktory analyzuji přímo u turistické oblasti Ostravska. Hlavním cílem teoretické části je tedy vysvětlit, co je to cestovní ruch a seznámit s teoretickými východisky pro rozvoj cestovního ruchu. Mým cílem v praktické části je charakterizovat turistickou oblast Ostravska a analyzovat nabídku v rámci cestovního ruchu. Dále navrhnu několik řešení, které mají pomoci zlepšit potenciál cestovního ruchu v této turistické oblasti. K dosažení

vymezených

cílů

využívám

převážně

knižní

zdroje

v teoretické části a zdroje internetové v praktické části. Pro co nejpřesnější charakteristiku a analýzu turistické oblasti se snažím pracovat s co nejaktuálnějšími informacemi a statistickými daty, k čemuž využívám převážně stránky českého statistického úřadu. Některá data, která nejsou k dispozici pro celou turistickou oblast Ostravska, dopočítávám sám podle dostupných dat z jednotlivých obcí v oblasti. Abych se dozvěděl, jak hodnotí současnou situaci v turistické oblasti Ostravska návštěvníci oblasti, vytvořil jsem dotazník na průzkum veřejného mínění, který v práci také využiji. Na základě analýzy turistické oblasti a výsledků průzkumu veřejného mínění sestavím SWOT

7

analýzu. Ze SWOT analýzy budu také vycházet při vypracování návrhů pro zlepšení situace. Pro

výklad

cestovního

ruchu

existuje

několik

definic

kvůli

mezioborovému charakteru. Zjednodušeně je cestovní ruch dočasný pobyt mimo území svého obvyklého prostředí. Moderní cestovní ruch začíná vznikat na přelomu 17. a 18. století. Základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je svoboda. Cestovní ruch se dělí do několika forem a druhů.

Destinace

v cestovním ruchu je tvořena nabídkou a poptávkou, v České republice mohou být destinacemi například turistické regiony nebo turistické oblasti. Při analýze turistické oblasti musíme vycházet z několika faktorů, kterými jsou

například

hustota

zalidnění

obyvatel

v oblasti,

míra

urbanizace,

nezaměstnanost, politická situace a také psychologické vlivy. Dále sledujeme stav a počet přírodních, kulturních, technických, případně dalších památek a také sledujeme to, jak se na místo můžeme dostat a vybavení oblasti (sportovní centra, ubytovací zařízení, stravovací zařízení atd.). Pro analýzu destinace můžeme využít SWOT analýzy, při které sestavíme souhrn silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Turistická oblast Ostravska se nachází v regionu Severní Moravy a Slezska, přičemž největší část Ostravska zabírá statutární město Ostrava. Ostravsko má výhodnou strategickou polohu díky blízkosti hranic a dobrému dopravnímu spojení. Klimaticky spadá do mírně teplé oblasti. Město Ostrava leží na soutoku řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, kolem řek je také k vidění nejzajímavější fauna a flóra. Turistická oblast Ostravska nabízí svým návštěvníkům pár národních přírodních památek či rezervací, hlavně do této oblasti spadá část CHKO Poodří. V turistické oblasti jsou čtyři národní kulturní památky, nejdůležitější z nich jsou technického rázu a to oblast Dolní Vítkovice a Důl Michal. Dále jsou v turistické oblasti muzea, zámky, dva hrady, církevní památky v čele s katedrálou a hlavně špičková divadelní scéna. Na Ostravsku se každoročně pořádá několik festivalů, nejznámější je asi Colours of Ostrava. K vidění jsou 8

zde také různé sportovní akce, například Zlatá Tretra. Na Ostravsku, zvláště pak ve statutárním městě Ostrava mají návštěvníci na výběr z několika ubytovacích a stravovacích zařízení, mohou zde provozovat cykloturistiku, pěší turistiku, navštívit největší středoevropské koupaliště nebo také lázně v Klimkovicích. Dále mají na výběr mezi mnoha sportovními centry všeho druhu.

9

1 Cestovní ruch 1.1 Definice cestovního ruchu „Výklad jevu cestovního ruchu je komplikován jeho mezioborovým charakterem, a proto je z důvodu praktické i akademické použitelnosti účelně vymezován či oborově redukován.“ (Pásková, 2009) Znamená to, že v každém oboru je cestovní ruch vykládán odlišně. UNWTO (United Nations World Tourism Organisation), což je světová organizace cestovního ruchu, definuje cestovní ruch jako „činnost osob cestujících dočasně do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, rekreace, poznávání a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (www.czechtourism.cz) Což znamená, že mezi cestovní ruch zde mohou patřit obyčejné dovolené, krátké či delší výlety, případně i nějaké studijní či pracovní stáže (které však nesmí být hrazeny místními zdroji a nesmí přesáhnout délku jednoho roku). Taktéž se podle této definice do cestovního ruchu nezapočítává trvalá změna místa, ve kterém člověk žije či migrace do zahraničí. Další možné definice cestovního ruchu podle Páskové (2009), která čerpá také z Goodala (1987) a Maslowa (1970)  Ekonomicky lze cestovní ruch vymezit jako specifickou formu spotřeby, přičemž výdaje s ní spojené jsou realizovány mimo místo daňové příslušnosti cestující osoby.  Geograficky lze cestovní ruch vymezit jako pohyb lidí mimo jejich obvyklé prostředí. Takto chápaný cestovní ruch představuje typ mobility sui generi (Goodal, 1987), vyznačující se vratností (cykličností) realizovaného pohybu na rozdíl od nevratného migračního pohybu

10

 Sociologicky lze cestovní ruch vymezit jako specifickou formu uspokojování lidských potřeb. Jde o potřeby odpočinku, poznání, seberealizace, sebezdokonalování a společenského styku, tedy o nadstavbové potřeby vyznačující potřeby vyššího řádu (Maslow, 1970) a v čase se měnící hierarchii.  Ekologicky lze cestovní ruch vymezit jako jev, který se vyznačuje ve zdrojových oblastech dočasným opuštěním habitatu člověka a v cílových destinacích periodickou návštěvností jiných a dalších druhů

1.2 Vznik cestovního ruchu „Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je postupně spojován s využitím volného času, poznáváním a rekreací.“ (Petrů, 2007, p. 4). Podle Petrů (2007) je také vznik a rozvoj cestovního ruchu projevem hlavně dvou lidských potřeb, a to rekreace (oddychu, odpočinku) a potřeby poznání. Lze tedy soudit, že cestovní ruch je spojen s přirozeností člověka a jeho postupným vývojem. Cestovní ruch, respektive cestování existovalo od pradávna. Ovšem moderní cestovní ruch začíná vznikat až někdy v 17. a 18. století, kdy se šlechtici a tovaryši snažili získávat na cestách nové zkušenosti. Z tohoto období jsou také známy první průvodci, kteří většinou pocházeli z místních a cestovatelům poskytovali informace o ubytování, stravování, místních zvycích, ale také ochranu. Od druhé poloviny 19. století se stává cestování dostupné i obyčejným lidem díky rozmachu a po 2. Světové válce také vlivem demokratizačních změn. (Petrů 2007)

11

1.3 Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu Základní podmínkou, aby člověk vůbec měl možnost cestovat, je svoboda člověka cestovat (Jakubíková, 2009, p. 16). Pokud člověk nemá tu svobodu, nemá ani tu možnost. V posledních letech je takový trend, že cestování za hranice se stává čím dál jednodušším. Na hranicích mnoha zemí nepotřebuje člověk ani žádný zvláštní doklad, ani povolení. Bohužel však jsou i takové země (například Severní Korea), kde lidé ani dnes tu svobodu nemají nebo ji mají pouze velmi omezeně a je pro ně jednodušší cestovat v rámci země. Další podmínkou podle Jakubíkové (2009, p. 16) je volný čas, přičemž volným časem se myslí doba strávená mimo pracovní dobu, v níž člověk nemusí vykonávat žádnou nutnou činnost (například cesta z práce) a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech. Volný čas se dá využít činnostmi jako je vzdělávání, četba, zájmová činnost, výchova dětí, sport, případně pasivní odpočinek.

1.4 Typologie cestovního ruchu V literatuře nalezneme spoustu kritérií, které systematicky třídí cestovní ruch podle forem nebo druhů. Zde pro vymezení typů (forem a druhů) cestovního ruchu vycházím ze členění podle Ryglové (2009, p. 12-15) 1.4.1 Formy cestovního ruchu Máme 4 základní formy cestovního ruchu, které obvykle uspokojují nejširší skupinu osob. Poté máme několik forem specifických, ty už uspokojují specifické požadavky účastníků dané skupiny. Některé formy cestovního ruchu se mohou také vzájemně prolínat. Základní rozdělení:  Rekreační – je určena k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil. Typické je vhodné prostředí (voda, les, hory). V Česku je podtypem této formy chataření a chalupaření 12

 Kulturně poznávací – cílené poznávání historie, kultury, tradice a zvyků dané oblasti  Sportovně turistický – využívají jej lidé, hledající aktivní odpočinek. Vyžaduje aktivní účast na sportovních činnostech. Může to být i organizování pasivní účasti na sportovních akcích  Léčebný a lázeňský – využívá přírodní léčivé zdroje, je zaměřen na léčbu a prevenci při různých onemocněních (alergie, astma, ekzém a další). Slouží také k relaxaci a celkové obnově fyzických a duševních sil. Specifické formy cestovního ruchu: Mládežnický, seniorů, rodinný, městský, venkovský, kongresový, incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, zábavní, atrakční, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, sportovní lov, rybolov, karavanový, cestovní ruch zdravotně

postižených,

nákupní

13

turistika,

a

další.

1.4.2 Druhy cestovního ruchu  Podle místa realizace: Domácí – cestování v rámci země svého trvalého bydliště Zahraniční – Dochází k překročení hranic státu svého trvalého bydliště (nebo i dalších hranic). Jde o výjezdový z tuzemska do zahraničí nebo příjezdový ze zahraničí do tuzemska. Aktivní – příjezdy cizinců do ČR Pasivní – výjezdy Čechů do zahraničí Tranzitní – průjezd cestujícího přes území v rámci cestování do jiného státu, zpravidla bez přenocování Vnitřní – zahrnuje domácí a aktivní cestovní ruch Národní – zahrnuje domácí a pasivní cestovní ruch Mezinárodní – zahrnuje aktivní a pasivní cestovní ruch  Podle způsobu financování: Volný – účast není formálně nijak podmíněna a účastník si ji hradí sám plně ze svých prostředků Vázaný – cestovní ruch, na kterém je účast vázána na splnění určité podmínky (například člen nějaké organizace). Úhrada služeb je částečně nebo úplně hrazena ze společenských fondů.  Podle délky pobytu: Krátkodobý – do tří nocí Dlouhodobý – 4 a více nocí  Podle způsobu účasti – zabezpečení cesty: Organizovaný – například přes cestovní kancelář Neorganizovaný – účastník cestuje „na vlastní pěst“  Podle počtu účastníků: Individuální – účastník jde sám případně s rodinou Kolektivní – skupinový, masový nebo rodinný (ten tedy může patřit i pod individuální i pod kolektivní, záleží na dalších kritériích), případně také klubový

14

 Podle ročního období: Letní, zimní, případně sezónní – sezóna je obdobím s vysokou koncentrací návštěvníků a maximální nabídkou služeb Mimosezónní – období menší koncentrace návštěvníků, omezení služeb  Podle vztahu k platební bilanci: Aktivní – příjezd cizinců do tuzemska, přičemž dochází k devizovým příjmům Pasivní – odjezd Čechů do ciziny, přičemž dochází k devizovým výdajům  Podle vlivu na životní prostředí: Tvrdý turismus – nebere ohled na environmentální, kulturní a sociální prostředí (především masový turismus) Měkký turismus – chová se ohleduplně k prostředí a snaží se tak přispívat k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti  Další dělení podle – cíle cesty, použitého dopravního prostředku, destinace, způsobu ubytování apod.

15

1.5 Destinace v cestovním ruchu Destinace cestovního ruchu je podle UNWTO definována jako „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu.“ (Vajčnerová, 2009, p. 3). 1.5.1 Členění destinací Velikost a charakter destinace je odvozen na jedné straně od nabídky (základní a odvozená), na druhé straně však také poptávky, což je především zájem účastníků cestovního ruchu o její návštěvu. Tento prostor se často neslučuje s administrativními hranicemi. Vymezení destinace tedy určuje trh a zákazník. Pro účely cestovního ruchu jsou destinace členěny do přirozených turistických regionů splňujících následující principy: (Vajčnerová, 2009, p. 56)  Jsou založeny s ohledem na věcné jednotící prvky  Jsou prostorově scelené  Jsou administrativně identifikovatelné

16

1.5.1.1 Turistické regiony V České republice byly turistické regiony vymezeny roku 1998-1999. Definováno bylo 15 turistických regionů. V roce 2010 vzešlo v platnosti nové členění a počet turistických regionů vzrostl na 17. (czechtourism.cz)

Obr. 1: Mapa turistických regionů České republiky

Zdroj: http://www.czechtourism.cz

17

1.5.1.2 Turistické oblasti Turistické regiony se dělí na ještě menší území, kterým se říká turistické oblasti. Ty slouží především pro rozvoj domácího cestovního ruchu. V České republice je definováno 40 turistických oblastí (před rokem 2010 to bylo 43) Obr. 2: Mapa turistických oblastí České republiky

Zdroj: http://www.czechtourism.cz

18

2. Východiska pro analýzu potenciálu rozvoje cestovního ruchu Jak již bylo řečeno dříve, nejzákladnější podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. Mimo toho máme celou řadu dalších faktorů ovlivňujících cestovní ruch, které dělíme z ekonomického a geografického hlediska na selektivní (stimulační) faktory, lokalizační faktory a realizační podmínky. (Ryglová, 2009, Vystoupil & Šauer, 2006)

2.1 Selektivní (stimulační) faktory Vyznačují se vlivem na objemové parametry účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Řadíme do nich demografické, urbanizační, ekonomické a politické faktory. (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 60). Dále jsou jednotlivé faktory popsány podle Vystoupila & Šauera (2006, p. 59-60). 2.1.1 Demografické faktory Demografická struktura má diferencující vliv nejen na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci, ale i na specifické druhy aktivit volného času. Jiné nároky mají rodiny s dětmi, mladí svobodní, důchodci atd. 2.1.2 Urbanizační faktory Základním diferenciačním faktorem v rekreační aktivitě obyvatelstva je urbanizace. Zejména na víkendovou rekreaci má venkovské a městské obyvatelstvo zcela jiné nároky. Podobnou úroveň diferenciace představuje také velikost, funkce a architektonický charakter města. Podle urbanistů a sociologů je největší řádová právě velikost města. Další roli hraje také socioekonomická struktura města.

19

2.1.3 Ekonomické faktory Mezi klíčové prvky stimulující rozvoj cestovního ruchu patří dosažená životní úroveň populace a s ní související objem fondu volného času. Podle něj se odvíjí růst poptávky. Ve vyspělých zemích se cestování stává otázkou životního stylu. Zkracování pracovní doby a prodloužení dovolených umožňuje zapojovat do cestovního ruchu stále větší počet obyvatel a vzdálenější oblasti. 2.1.4 Politické faktory Mezi základní politické faktory stimulující rozvoj cestovního ruchu patří mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů, ve vztahu k jednotlivým zemím pak jejich vnitropolitická situace a charakter politického systému. 2.1.5 Psychologické vlivy Mimo výše zmíněné objektivní faktory mají důležitou roli při rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu také psychologické pohnutky. Významná je reklama a propagace, které mají vliv na vytváření mondénnosti a módnosti některých středisek a oblastí

2.2 Lokalizační faktory „Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit.“ Tyto podmínky se dělí na podmínky přírodního a společenského charakteru (Ryglová, 2009, p. 28). 2.2.1 Přírodní předpoklady Ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu mají význam v tom, že jsou do značné míry konstantní a uplatňují se zejména v plošně rozsáhlejších areálech. Svým charakterem vytvářejí předpoklady pro jeho konkrétní formy i případnou rajonizaci. Atraktivitami jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti. Základními 20

komponenty přírodních předpokladů jsou reliéf a morfologické poměry, klimatické poměry, hydrologické poměry a rostlinstvo a živočišstvo (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 60).  Reliéf a morfologické poměry – tvoří soubor veškerých povrchových forem životního prostředí a jsou výsledkem působení exogenních a endogenních sil. Forma povrchu určuje základní typ rekreačního využití  Klimatické poměry – nároky na kvalitu klimatických faktorů z hlediska cestovního ruchu jsou důležitější než při posuzování vhodnosti podmínek území pro ostatní hospodářskou činnost. Na rekreační území ovlivněné podnebím dané oblasti se pohlíží ze dvou hledisek -

Horizontální a vertikální zonalita

-

Mikroklimatické podmínky na konkrétním území

 Hydrologické poměry – vodstvo patří mezi nejvýznamnější prvky přírodního rekreačního potenciálu. Největší význam má moře. Významnou součástí vodstva jsou však také jezera, umělé vodní nádrže, vodní toky a podzemní vody.  Rostlinstvo a živočišstvo – zejména rostlinstvo významně ovlivňuje fyziologii krajiny. Z hlediska cestovního ruchu je nejvýznamnějším fytogeografickým faktorem les. Živočišstvo má z uvedených přírodních předpokladů nejmenší význam v cestovním ruchu. Uplatňuje se hlavně při lovu zvěře a rybolovu. (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 60-64). 2.2.2 Kulturně-historické předpoklady Na rozdíl od přírodních předpokladů vznikly činností člověka. Charakteristické je zde bodové rozmístění. Jsou to atraktivity, které svou hodnotou přitahují určitý okruh návštěvníků. Jejich význam se stupňuje, jsou-li lokalizované v prostorách funkčně využívaných jinými formami cestovního ruchu. Mohou doplňovat atraktivitu přírodního či rekreačního rázu. Kulturně-historické předpoklady dělíme na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce a na společenské události (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 64-65).

21

Při popisu podle Vystoupila & Šauera (2006) níže se Vystoupil & Šauer (2006) odkazuje také na Šulavíkovou (1973)  Kulturně-historické památky – mezi kulturně-historickými předpoklady má tato skupina největší význam. Mají významný vliv na migračních pohybech za poznáváním a poučením v mezinárodním i domácím cestovním ruchu. Historicko-geografické památky můžeme rozdělit na architektonické, technické, národně-historické, lidovou architekturu a přírodní památky (Šulavíková, 1973)  Kulturní zařízení a kulturní akce – řadíme sem především muzea, galerie, divadla, hvězdárny a skanzeny.  Společenské akce – plní společenskou funkci, zahrnují sportovní a kulturní akce, dále také kongresy, veletrhy a akce spojené s lidovými tradicemi.

2.3. Realizační faktory „Umožňují danou oblast dosáhnout (doprava) a využít (infrastruktura služeb - materiálně-technická základna). Bez dostatečné kapacity služeb není technicky možné využít potenciál území.“ (Ryglová, Burian and Vajčnerová, 2011, p. 35). 2.3.1 Doprava „Dopravní síť a dopravní prostředky patří k základním předpokladům prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu. Hodnocení dopravních prostředků se opírá o analýzu rozmístění komunikačních sítí a rozbory dostupnosti turistických a rekreačních oblastí.“ (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 66). 2.3.2 Materiálně-technická základna Materiálně-technickou základnu chápeme jako všechna zařízení umožňující nebo podporující jejich rozvoj. Mohou tam patřit ubytovací 22

zařízení, stravovací zařízení, sportovně rekreační zařízení, zábavní zařízení a dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky atd.) (Vystoupil & Šauer, 2006, p. 66).

2.4 Analýza destinace Analýzou destinace se snažíme zjistit objektivní informace o současném stavu situace v destinaci. Ke zjištění současného stavu můžeme použít několik metod, jednou z nich je SWOT analýza 2.4.1 SWOT analýza „Je to nástroj zaměřený na charakteristiku klíčových faktorů ovlivňujících strategické postavení firmy.“ (Jakubíková, 2012, p. 98). SWOT analýza se snaží najít silné a slabé stránky destinace a poté příležitosti a hrozby. Písmena SWOT znamenají strengths (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby). V jednom řádku jsou silné a slabé stránky (S,W), ve druhém pak příležitosti a hrozby (O,T), ve sloupcích pak jsou silné stránky a příležitosti (S,O) a slabé stránky s hrozbami (W,T). Při SWOT analýze se snažíme hledat důležité kombinace faktorů. Silnými stránky maximalizujeme příležitosti (S,O), naopak slabé stránky nám využití příležitostí znemožní (W,O). Nebezpečná je kombinace slabých stránek a hrozeb (W,T), protože při naplnění hrozby se přivodí vlastní slabost. Slabé stránky a hrozby se snažíme minimalizovat. (Jakubíková, 2012, p. 98-99).

23

Obr. 3: SWOT analýza

Zdroj: Jakubíková, 2012, p. 99

24

3 Praktická část 3.1 Charakteristika turistické oblasti Ostravska Turistická oblast Ostravska se nachází v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska a je jeho centrální turistickou oblastí. Turistická oblast je z největší části tvořena statutárním městem Ostrava a dalšími územními celky, kterými jsou Velká Polom, Horní Lhota, Dolní Lhota, Čavisov, Vřesina a Klimkovice. Ostrava je zároveň také krajským městem. (http://www.ostrava.cz/) 3.1.1 Reliéf a geomorfologická charakteristika Turistická oblast Ostravska se nachází na severovýchodě České republiky. Její největší část (jak již bylo řečeno), zabírá statutární město Ostrava. Ta leží na soutoku čtyř řek (Lučina, Opava, Odra a Ostravice). Do turistické oblasti patří také Klimkovice (kromě Ostravy jediné město v turistické oblasti), dále Dolní Lhota, Horní Lhota, Vřesina, Velká Polom a Čavisov. Turistický region má výhodnou strategickou polohu. Ostrava se nachází nejrychlejší cestou asi 300 kilometrů severně od Vídně a 370 kilometrů východně od Prahy. Nejbližší hraniční přechod s Polskem je asi 15 kilometrů severně a se Slovenskem přibližně 60 kilometrů jihovýchodně od centra Ostravy. Další výhodou je blízkost pohoří Beskydy. Celková výměra turistické oblasti je 263 km2. Nutno dodat, že centrum města Ostravy není centrem v pravém slova smyslu, protože se nachází na jihu města. TO Ostravska má rovinatý (zejména ve statutárním městě Ostrava) až mírně kopcovitý terén. Nejnižší bod leží ve výšce 208 m.n.m. a nejvyšší potom ve výšce 404 m.n.m. Statutární město Ostrava je charakteristická výskytem nejvíce zelených ploch ze všech statisícových měst v České republice. V turistické oblasti Ostravska zabírá zemědělská půda něco přes 40% celkové rozlohy, z toho orná půda je asi dvě třetiny. Zastavěné plochy mají přibližně 40% z výměry, travnaté plochy 16%. Lesní pozemky zabírají asi 12%. Nejmenší území zabírají vodní plochy, které mají jen 4% z celkové rozlohy. Údaje z: www.mapy.cz, maps.google.com a www.czso.cz 25

3.1.2 Klimatické poměry Turistická oblast Ostravska spadá do mírně teplé oblasti. Dlouhé mírně suché a teplé léto, přechodné období jara a podzimu jsou krátká a mírně suchá, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Díky proudění vzduchu ze severního moře je v oblasti zvýšený počet chladných zimních a jarních dnů. Díky husté zástavbě, koncentrace průmyslu a dalších vlivů, tvořených převážně zásahem člověka, je teplota pravděpodobně o něco vyšší (1-2 stupně) a výskyt inverze o něco častější (http://gisova.ostrava.cz). Průměrné teploty vzduchu v Moravskoslezském kraji (do kterého spadá turistická oblast Ostravska) se z dlouhodobého hlediska (léta 1961 – 1990) pohybují od -3,2 stupňů (lednový průměr) do 16,3 stupňů (červencový průměr), přičemž dlouhodobý celoroční průměr je 7 stupňů. Průměrné množství srážek na tomto území se pohybuje od 42 mm v lednu do 108 mm v červnu. Celkový úhrn srážek je zde 816 mm. (http://portal.chmi.cz) 3.1.3 Hydrologické poměry Turistická oblast Ostravska leží na soutoku řeky Odry, tvořící páteř hydrologického systému, Ostravice, Opavy a Lučiny, které se do ní vlévají (přičemž Lučina se vlévá už do Ostravice). Kromě těchto hlavních toků doplňují síť drobné, většinou přirozené, přítoky jako je Porubka nebo Plesenský potok. Dále je zde Černý potok, který je však upravenou vodotečí. Do hydrologického systému

patří

také

rybníky

napájené

vodou

z větších

vodotečí.

(http://www.ostrava.cz) 3.1.4 Rostlinstvo a živočišstvo Zajímavá fauna je k vidění kolem řek. Po březích a v korytech se díky naplaveninám tvoří ostrůvky a mělčiny, v terénních nerovnostech pak tůně, mokřady a mokřadní louky, na kterých rostou například chrpy, jilmy, topoly atd. Z živočišstva se v turistické oblasti v řekách nebo okolí řek vyskytuje pár

26

chráněných druhů, například střevle potoční, vydra říční nebo bobr evropský. (http://www.vodackyportal.cz/)

27

3.2 Analýza nabídky v rámci cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska 3.2.1 Přírodní atraktivity Turistická oblast je známá spíše svým průmyslovým a industriálním charakterem, přesto se zde nachází i pár významných přírodních úkazů a chráněných objektů, z části region zasahuje také do CHKO (chráněná krajinná oblast) Poodří. 3.2.1.1 CHKO Poodří Rozprostírá se mezi obcí Vražné a táhne se po jižní okraj Ostravy. Chráněné krajinné oblasti obecně lákají návštěvníky kvůli klidu, relaxaci, k pěší turistice a cykloturistice. Nevýhodou však bývají omezené možnosti pro vytváření nových atraktivit. V tomto směru je průmyslová historie Ostravska paradoxně výhodou, protože území s pozůstatky průmyslové historie i na územích CHKO se revitalizují a sanují, tudíž se nemožnost zasahovat do CHKO částečně eliminuje. 3.2.1.2 Národní přírodní památky Vrch Landek – území leží nad soutokem Odry a Ostravice. Kromě jiných stromů se zde nachází například zajímavé exempláře buku lesního dosahujícího stáří až 140 let. Bylo zde zaznamenáno asi 110 druhů hub, několik druhů živočichů (měkkýši, ptáci, brouci a savci). Lokalita je významná také z archeologického hlediska a hlavně se zde nachází největší hornické muzeum. (http://www.cittadella.cz) Polanská Niva – tato národní přírodní rezervace se rozkládá mezi městskými částmi Polankou nad Odrou a Starou Bělou. Polanská Niva tvoří přirozený porost lužního lesa u meandrujícího toku Odry, části rybníků v Jistebníku a slepého ramene Odry s tůněmi a okolními loukami. Rostou zde rákosy, orobince a zblochany a hnízdí zde několik vzácných druhů ptáků. (http://www.turistik.cz) 28

3.2.1.3 Národní přírodní rezervace Polanský les – Nachází se na severu CHKO Poodří. Je tvořena původním lužním lesem v údolní nivě Odry. V oblasti lesa jsou slepá ramena Odry, les je tvořen několika druhy stromů (duby, habry, buky, topoly atd.). V podrostu stromů vyrůstají chráněné druhy bylin. (http://www.turistik.cz) 3.2.1.4 Přírodní památky V turistické oblasti Ostravska se nachází několik bludných balvanů. Největším z nich je kunčický bludný balvan, který je zároveň považován za největší v České republice. Druhým největším bludným balvanem nejen v této oblasti, ale také i v České republice je Porubský bludný balvan. Zároveň je tento balvan nejdelší svou osou. Další přírodní památkou jsou rovinské balvany. Je to několik bludných balvanů blízko sebe na území o rozloze 25 m2. Rovinské balvany se nacházejí v Moravské Ostravě na pravém břehu Ostravice. Poslední přírodní památkou turistické oblasti Ostravska už není bludný balvan, ale oblast Turkov, tvořená lužním lesem a hrázemi (původními rybníky) osazenými duby (jejich stáří se odhaduje na 200 let). (http://www.turistik.cz) 3.2.1.5 Přírodní rezervace Premyšov – nachází se mezi Polankou nad Odrou a Svinovem. Oblast zaujímá porost lužních lesů a mokřadních luk s několika malými prameništi, s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a lipovými dubohabřinami. V mokřejších částech rostou vodní rostliny. Z živočichů zde žije asi 14 druhů savců a 80 druhů ptáků. Rezavka – nachází se jižně od Svinova. Východním okrajem přírodní rezervace je tok řeky Odry. Kolem slepého ramene Odry je Rezavka tvořena lužním lesem a je pokryta rákosinou Vrbenského rybníka. Žijí zde ohrožené druhy rostlin a živočichů. Les je tvořen jilmovými doubravami a na mokřadních loukách olšinami. Z živočichů se zde vyskytuje čolek velký a skokan ostronosý.

29

Štěpán – nachází se na území Děhylova a Martinova. Komplex je tvořen původním rybníkem, mokřady s tůněmi v nivě řeky Opavy a fragmenty lužních lesů tvořených jilmovými doubravami a mokřadními olšinami. Na území se nachází rákosiny s plochami ostřic, které přecházejí v travnaté plochy. Na okrajích jsou vrbové křoviny, na břehu kosatce a žabníky a na loukách roste prstenec májový. Z živočichů stojí

za zmínku vzácný chrostík. Dále zde jsou vážky,

obojživelníci, plazi a hnízdí zde 86 druhů ptáků. (www.turistik.cz)

3.2.1.6 Další přírodní atraktivity Turistická oblast Ostravska je zajímavá i dalšími přírodními atraktivitami. Jen ve statutárním městě Ostrava je například 28 památných stromů. Ve Velké Polomi vyrostla nejstarší lípa ve Slezsku, která je starší než půl tisíciletí. Za zmínku určitě stojí Ostravská ZOO. V současné době se v ostravské ZOO opravují staré výběhy a voliéry a byla také postavena nová zařízení. Chová se zde na 270 druhů zvířat v 1300 kusech. Nedávno se ZOO Ostrava stala první českou ZOO, kde se úspěšně narodilo sloní mládě. Mezi další přírodní zajímavosti patří například halda Ema, Heřmanický rybník, parky a lesoparky. (www.turistik.cz)

30

3.2.2 Kulturně historické atraktivity V této oblasti má turistická oblast Ostravska rozhodně co nabídnout. Díky své minulosti se zde nachází velmi atraktivní industriální a technické památky. Pozadu pak nezůstávají ani galerie a muzea, hrady a zámky, církevní památky, rozhledny a v neposlední řadě společenské a sportovní akce. 3.2.2.1 Památkově chráněné objekty V turistické oblasti Ostravska se nachází 4 národní kulturní památky: Šlapetova (lískova) vila – Je to nejvýznamnější dílo bratrů Šlapetových, postavené roku 1936, jehož prostorová a tvarová bohatost vychází z funkcionalismu. Stavba se nachází v Hladnově ve Slezské Ostravě. Dřívější výjimečnost a urbanistická hodnota stavby utrpěla rozsáhlými terénními úpravami okolí a také současným využitím. Dnes je zde velkosklad sportovního zboží. (Enterprise plc, s.r.o., 2004) Památník rudé armády – nachází se v Komenského sadech, byl vytvořen roku 1946 při prvním výročí osvobození Československa. Památník vyobrazuje ruského vojáka a českého dělníka. (Enterprise plc, s.r.o., 2004) Dolní oblast Vítkovice – areál je tvořen dolem, pecí a koksovnou. Pec je vysoká téměř 70 metrů a nabízí jedinečnou vyhlídku na Ostravu a okolí. Areál je jedinečným industriálním komplexem z 19. století, významný uceleností technologie toku zpracování uhlí a dalších surovin. Výroba zde byla přes nevoli a časté protesty místních v roce 1998 ukončena. Dolní oblast Vítkovic, kromě toho že je národní památkou, byla také zapsána do seznamu Evropského kulturního dědictví a je jedna z aspirantů na zápis do seznamu UNESCO. Oblasti se také říká Ostravské Hradčany a to z důvodu, že v noci je objekt osvícen a skutečně připomíná nějaký hrad (Hurtová, 2010).

31

Důl Michal – technicky a stavebně autenticky dochovaný důlní areál. Vznik dolu Michal se datuje k roku 1843. Zásadně byl přestavěn v roce 1915. Budovy dolu jsou zachovány v téměř autentické podobě z přelomu 19. a 20. století. Provoz na šachtě fungoval až do roku 1993, stejně jako dolní oblast Vítkovic je Důl Michal navržen na seznam UNESCO (Hurtová, 2010). 3.2.2.2 Městské památkové zóny 4 městské památkové zóny se nacházejí ve statutárním městě Ostrava Moravská Ostrava – je největší památkovou zónou Moravskoslezského kraje a je tvořena centrem města. Je zde vidět ojedinělá architektura a urbanismus z přelomu 19. z 20. století. Na území Moravské Ostravy se nachází hned několik zajímavých objektů. Asi nejzajímavější z nich jsou Divadlo Antonína Dvořáka na Smetanově náměstí, Masarykovo náměstí v čele s Mariánským sloupem, Most Miloše Sýkory, Nová radnice, která je nejvyšší v České republice a někdejší stará radnice v jejímž objektu je dnes Ostravské muzeum. (http://www.ostrava.cz) Ostrava-Poruba – ucelený urbanistický komplex, který byl postaven v 50. - 60. letech minulého století. Architektonicky dokládá socialistický historismus. Ten byl symbolem nové občanské vybavenosti. Členění sídliště i jeho architektura doplněna vzrostlou zelení dokonale slouží místním obyvatelům. Nejznámější stavbou je obytný celek postavený do tvaru oblouku (tzv. oblouk), který má sloužit jako vstupní brána do centra sídliště. (http://www.ostrava.cz) Ostrava-Přívoz – původně založen jako vesnice, jako město se začal utvářet až v 2. polovině 19. století, při stavbě hlavního nádraží. V centrální části je velké obdélníkové náměstí, jemuž dominuje dvouvěžní farní kostel. Roku 1924 byl Přívoz připojen k Moravské Ostravě. (http://www.ostrava.cz) Ostrava-Vítkovice – původně malá vesnička s asi 200 obyvateli. Milníkem byl rok 1828, kdy bylo rozhodnuto vystavět zde hutní závod. Prvním objektem uvedeným do provozu byla pudlovací pec v roce 1830. Růst počtu obyvatel byl provázen výstavbou závodních domů. V letech 1876 – 1893 byla realizována stavba 32

Nových Vítkovic. Cílem této stavby bylo vybudovat moderní sídliště, navázané sice průmyslovým závodem, ale po architektonické stránce i z hlediska občanské vybavenosti se vyznačovalo vysokým standardem komfortu, předbíhající tehdejší dobu. Výškovou dominantou se stala zvonice vybudována roku 1880, - původní vodárenská věž. Charakteristickým znakem budov je neomítnuté režné zdivo. (http://www.ostrava.cz) 3.2.2.3 Technické a průmyslové památky Nejvýznamnějšími technickými památkami jsou již zmíněné Dolní oblast Vítkovic a Důl Michal. Mimo to je tu ale spousta dalších technických a průmyslových památek, které stojí za zmínku. Landek Park – zde se nachází největší hornické muzeum v České republice, které se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek (nad soutokem Odry a Ostravice). Vrch Landek již byl zmíněn v přírodních památkách. Propojení technické památky hornického muzea a vrchu Landek jako národní přírodní památky dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. V Landeku byla také nalezena Landecká Venuše, což je 46 mm vysoké torzo ženy z krevele. Svým štíhlým tvarem se odlišuje od paleolitických Venuší a je dokonce jedinou štíhlou Venuší v Evropě. Muzeum funguje od roku 1993, symbolicky bylo otevřeno 4. prosince, na svátek sv. Barbory, patronky horníků. (http://www.landekpark.cz) Důl Petr Bezruč – tehdejší jáma Terezie, byl pojmenován podle slezského básníka Petra Bezruče až ve 2. polovině 20. století. Uhlí se zde těžilo až do hloubky 1200 metrů a důl se tak stal nejhlubším dolem v republice. Definitivně zde těžba skončila roku 1994 a jáma je dnes, jako mnoha dalších, zasypána. (http://www.ostrava.cz) Dalšími technickými památkami jsou například Důl Jindřich, Halda Ema, Most Miloše Sýkory, Moravské chemické závody, Arcellor Mittal Ostrava, Městská jatka a další.

33

3.2.2.4 Hrady a zámky V turistické oblasti Ostravska se nacházejí 2 hrady (respektive zříceniny) a několik zámků. Jeden hrad se nachází v Ostravě a další ve Velké Polomi. Slezskoostravský hrad – byl postaven ve 13. Století a původně sloužil k ochraně zemské stezky z Opavy do Krakova a také jako ochrana hranice s Polskem (ta tehdy byla tvořena Ostravicí). Hrad byl přestaven na renesanční zámek v roce 1534. V roce 1872 zámek vyhořel kvůli těžbě uhlí přímo pod zámkem. Stavba poklesla o 16 metrů, byla však obnovena. V současnosti je hrad zrekonstruován a je zde předváděno několik expozic a dalších zajímavostí. Okolí hradu je dnes důležité a známé kvůli každoročnímu pořádání kulturních a zábavních festivalů a dalších společenských akcí. (http://www.ostrava.cz) Vodní tvrz ve Velké Polomi – také nazývána jako Milotičky. Zachovalá zřícenina renesanční vodní tvrze souvisí s počátkem Velké Polomi. Nachází se kousek od hlavní cesty mezi Ostravou a Opavou. (http://www.hrady.cz) Ze zámků stojí za zmínku Zámek Poruba (známý také jako Porubský zámeček), nacházející se v městské památkové zóně Ostrava-Poruba. V jeho útrobách se každoročně konají plesy a jiné společenské aktivity. Další zámky na území turistické oblasti jsou Vítkovický zámeček, Zámek Zábřeh nad Odrou a Zámek Klimkovice. 3.2.2.5 Církevní památky Zejména na území Ostravy je jich hned několik. Nejdůležitější z nich je zřejmě Katedrála Božského Spasitele, která je druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Původní trojlodní novorenesanční bazilika byla povýšena na katedrálu v září roku 1996 poté, co tehdejší papež Jan Pavel II. založil ostravskoopavskou diecézi. V katedrále se také koná řada koncertů. Dalšími církevními památkami jsou Filiální kostel sv. Václava, Farní kostel sv. Kateřiny panny a mučednice, Evangelistický Kristův kostel, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Kostel svatého Pavla, Kostel Panny Marie Královny, Kostel svatého Josefa 34

a Kostel Ducha Svatého, všechny v Ostravě. V Klimkovicích je Kostel sv. Kateřiny, ve Vřesině je Kaple ve Vřesině a ve Velké Polomi je Kaple sv. Cyrila a Metoděje. (http://www.ostrava.cz)

3.2.2.6 Muzea a galerie Do turistické oblasti Ostravska patří také velké množství muzeí a galerií. Nejvýznamnější z nich je hornické muzeum v Landeku (popsáno v části 3.2.2.3. Technické a průmyslové památky). Za zmínku bezesporu stojí Ostravské muzeum v centru města ve staré radnici. Muzeum vzniklo spojením tří muzeí, nejstarší z nich (zároveň nejstarší z ostravských muzeí) bylo z roku 1972. Do staré radnice se přestěhovalo v roce 1931. Muzeum má návštěvníkům přiblížit historii města, krajinu či přírodu. Milovníky piva bude jistě zajímat pivovarské muzeum. Na konci každé exkurze samozřejmě nechybí ani ochutnávka piva. Zajímavé je jistě muzeum citer, o jejichž zajímavé historii dnes již ví málokdo. Dále se v Ostravě nachází galerie výtvarného umění, která má jednu síň v Ostravě – Porubě (Nová síň) a druhou, tu důležitější, v centru města (Dům umění). Dále se v Ostravě nachází hasičské muzeum, muzeum Mlejn, muzeum Keltičkova kovárna a několik dalších menších galerií. V Klimkovicích je potom muzeum Klimkovice. (http://www.ostrava.cz) 3.2.2.7 Divadla Až na sklonku 19. Století se v Ostravě začala tvořit profesionální divadelní scéna. Velkou zásluhu na rozvoji divadelní scény měl příliv Němců. Ze začátku zde působila německá divadla, první české divadlo zde začalo působit v roce 1908. Skutečný rozmach divadelního umění nastal po roce 1918, dalšími milníky byly poválečné období a 90. léta 20. století. Národní divadlo moravskoslezské – oficiální historie národního divadla začíná 12. srpnem 1919, kdy se zde odehrála Smetanova opera Prodaná nevěsta. Dnes je považováno za největší a nejstarší profesionální ostravské divadlo. Sídlí ve dvou 35

budovách. Je to budova Divadla Jiřího Myrona, kde se odehrávají operety, muzikály, činohry a balet. V budově Divadla Antonína Dvořáka je k vidění opera, činohra nebo balet. Svou úrovní se toto divadlo řadí k české špičce. Každoročně je zde k vidění okolo 20 premiér, ročně se zde odehraje dohromady téměř 500 představení. (http://www.ostrava.cz) Divadlo Petra Bezruče – je druhým nejstarším ostravským divadlem, vzniklo v roce 1945 po skončení války. Původní název byl Kytice, ten se změnil hned několikrát, stejně jako sídlo divadla. Hrají se zde především činohry a výjimečně, leč úspěšně, muzikály. V současné době sídlí v divadelní

budově Blaník v

Moravské Ostravě. (http://www.ostrava.cz) Divadlo loutek Ostrava – bylo založeno na jaře roku 1918, od roku 1953 se stalo profesionálním divadlem a v roce 1999 se přestěhovalo do nového moderního sídla, které vyhovuje i nejnáročnějším inscenátorům. Dnešní budova je pojetím i technickým vybavením nejmodernější budovou ve střední Evropě. Hrají se zde inscenace jak pro děti, tak pro jejich rodiče. (http://www.ostrava.cz) Dalšími divadly, která se rovněž nacházejí v Ostravě, jsou komorní scéna Aréna, která patří k nejmenším a nejmladším v republice a soustřeďuje se na mladé publikum, a Bílé divadlo, zajímavé tím, že je tvořeno amatéry, kteří své inscenace předvádějí ve svém volném čase mimo svá hlavní zaměstnání. 3.2.2.8 Další kulturní zařízení Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy – je třetí největší hvězdárnou a planetáriem v Česku. Hvězdárna a planetárium nabízí celou řadu pořadů o různých tématech pro různé věkové a zájmové skupiny. Krom astronomických pořadů jsou zde uváděny i hudební pořady, obvykle věnovány klasické hudbě či jazzu. Do sálu se vejde až 100 osob. (www.ostrava.cz) Areál Miniuni – Zajímavá atrakce, kde najdeme 34 modelů významných světových staveb jako například Eiffelovu věž, 7 starodávných divů světa, šikmou

36

věž v Pizze a další v měřítku 1:25. Areál křižuje železniční trať s vláčky v měřítku 22,5:1 s nádražím Ostrava – Střed. (http://www.cerna-louka.cz) Mořské akvárium Ostrava - World of Animals – bylo založeno v letech 1999 – 2000 vášnivým sběratelem ryb (Olegem Cedivodou) prý proto, že se mu akvárium jednoduše již nevešlo domů. Je nejstarší soukromou veřejně přístupnou sbírkou svého druhu. Specializuje se zejména na mořskou faunu a flóru. Přestože je akvárium financováno pouze ze soukromých zdrojů bez jakékoli státní podpory, bylo až do roku 2002 největším v republice. Kromě mořských živočichů se zde chovají také rozmanité druhy opic. (http://www.akvarium-ostrava.cz) 3.2.3 Kulturní atraktivity a události 3.2.3.1 Festivaly V turistické oblasti Ostravska se každoročně koná několik desítek festivalů, ať už hudebních, filmových či jiných. Převážná většina z nich se odehrává v Ostravě. Nejznámějším festivalem, který také obdržel několik ocenění, je Colours of Ostrava. Colours of Ostrava – jednoduše se mu také říká „barvy“ je festival, který funguje od roku 2002 a koná se v červenci. V minulých letech se odehrával na Černé louce v centru města, od loňského roku se přesunul do areálu Dolních Vítkovic, kde v prostředí vysokých pecí dostal nepopsatelný nádech. Festival se může chlubit cenou Anděl za hudební událost roku 2005 a 2006. V letech 2004 – 2006 získal také cenu za nejlepší akci roku v anketě ALMA v kategorii koncert/festival. Doprovodným programem festivalu bývají divadla, diskuse, workshopy, filmy apod. (http://colours.cz/) Festival Ostravské dny – konají se v rámci Bienále Ostravské dny (Institut Ostravské dny a Festival Ostravské dny). Festival se koná během srpna, každý lichý rok od roku 2001 a zahrnuje sérii přibližně devatenácti koncertů. Na sedmi z nich spolupracuje i Janáčkova filharmonie Ostrava s Ostravskou bandou.

37

Festival zahrnuje díla současných autorů a skladby rezidentů-studentů Institutu Ostravské dny. (http://www.newmusicostrava.cz) Mezinárodní festival outdoorových filmů – festival je soutěžní putovní přehlídkou outdoorových filmů a stal se svým charakterem největším světovým festivalem svého druhu. Filmy nás zavádějí do různých koutů světa, ukazují místní mentalitu a kulturu. To, co v nich vidíte, se skutečně odehrálo. Festival soutěží v kategoriích dobrodružný a extrémní sportovní film, horolezecký a horský film, dobrodružný vodní sportovní film a poslední kategorií je cestopisný film. Festival se koná od roku 2003, kdy byl situován pouze do tří českých měst (Ostrava byla jedním z nich) a rozšířil se až do loňských 26 měst Česka a Slovenska. (http://www.mfof.cz) Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj – historie tohoto festivalu sahá v Ostravě až do poválečných let. Festival byl dlouho součástí Ostravského symfonického orchestru a byl „jedním z mnoha“ tehdejších hudebních festivalů v Československu. Dnešní název získal oficiálně v roce 1976 a organizátorům se podařilo přivézt do Ostravy přední dirigenty, sólisty a soubory střední a východní Evropy (i přes tehdejší režim). Zásadní přelom začíná po roce 1989, kdy se programově i interpretačně otevírá celému kulturnímu a hudebnímu světu. V 90. letech nad festivalem převzal záštitu dokonce i Václav Klaus (toho času premiér) a primátor města Ostravy. Záštita primátora se stala tradicí. Na festival tak začali přijíždět opravdu špičkoví představitelé světové hudební kultury. V roce 2006 se festival stal zakládajícím členem asociace hudebních festivalů České republiky a v roce 1997 členem Evropské hudební asociace (třetí z českých členů). Dnes festival spolupracuje s nejznámějšími institucemi Česka i zahraničí, objevuje se na obrazovkách České televize a je slyšet v Českém rozhlase. (http://www.janackuvmaj.cz) Dalšími festivaly, které můžeme v Ostravě shlédnout, jsou například Jeden svět Ostrava-Opava, Folklor bez hranic – Ostrava a Divadelní pouť bez bariér – Ostrava (který umožňuje handicapovaným setkat se s divadelní tvorbou). 38

3.2.3.2 Sportovní události Nejvíce sportovních atrakcí se koná ve Vítkovicích, zejména pak v ostravské ČEZ Aréně. Aréna je multifunkční a kromě sportovních akcí se zde konají také koncerty, hlavně je však domovem hokejistů HC Vítkovice Steel. Hokejová extraliga – k tomu asi není co dodávat. Hokejovou extraligu zná asi každý a ostravský tým HC Vítkovice Steel patří mezi pravidelné účastníky play off. Davis cup a Fed cup – jsou to nejvýznamnější mezinárodní tenisové turnaje družstev. Davis cup je mužský a Fed cup ženský. Loni byly oba české týmy (mužský i ženský) vítězi této soutěže. Mužům se to podařilo poprvé v historii samostatné České republiky a ženám podruhé, přičemž titul právě obhajovaly. Letos jsou oba týmy již v semifinále. Kvůli větší kapacitě míst se závěrečná kola hrají obvykle v Praze, letos by však podle několika internetových zdrojů (lidovky.cz, idnes.cz, aktualne.cz) měla dostat Ostrava přednost při případném postupu českých reprezentantek do finále alespoň ve Fed cupu1. V posledních letech se Fed cup i Davis cup hraje prakticky pouze v Ostravě (obvykle první kola) a Praze (ta závěrečná), dalšími možnými pořadateli jsou Liberec nebo Karlovy Vary. Zlatá tretra – atletický míting, který se od roku 1961 každoročně koná na území Městského stadionu v Ostravě Vítkovicích. Výjimkou byl rok 1999, údajně kvůli nezájmu sponzorů. Zlatá tretra je prestižní míting na který každoročně zavítá řada těch nejlepších sportovců. Trhákem posledních let je fenomenální jamajský sprinter Usain Bolt, držitel světového rekordu na 100 metrů, 200 metrů a také ve štafetě na 4 x 100 metrů a držitel šesti zlatých medailí z Olympijských her. Míting je zařazen do podniku IAAF Super Grand Prix. (http://www.msregion.cz)

1

České reprezentantky nakonec do finále Fed cupu nepostoupily. Ve dnech 20. - 22. 4. 2013

podlehly v semifinále Italkám

39

Škodabike marathon – Ostrava – Poruba – je závodem horských kol pro širokou veřejnost. Pro účastníky jsou připraveny tratě o délce 35 km a 65 km, dále jedna nesoutěžní pro rodiče s dětmi dlouhá 6 km. (http://www.msregion.cz/) Od letošního roku má akce nové jméno, protože je již Škoda nesponzoruje. Soutěž se tak od letoška jmenuje Porubajk. (http://www.skodabike.cz) Kromě zmíněných akcí se zde koná také několik sportovních evropských i světových šampionátů. V roce 2004 Ostrava spoluorganizovala mistrovství světa v hokeji a spoluorganizátorem bude rovněž v roce 2015. V roce 2005 se zde konalo mistrovství Evropy ve futsalu, v roce 2008 mistrovství světa ve florbalu a v roce 2010 ženské mistrovství světa v basketbalu a mistrovství Evropy v pingpongu. 3.2.3.3 Další společenské události a atrakce Dny NATO – je to vojenská přehlídka konaná od roku 2001, tehdy konaná na výstavišti Černá louka. Původními účastníky byly Polsko a Česko a počet návštěvníků byl 10 000. Dnes je to největší letecko-armádně-bezpečnostní akce konaná ve střední Evropě. Zatím poslední ročník zaznamenal největší počet zúčastněných zemí a to 19. Návštěvníků během posledních dvou ročníků bylo přes 200 000. Od roku 2003 se dny NATO konají na Letišti Leoše Janáčka Ostrava (pravdou je, že letiště Leoše Janáčka se geograficky nachází mimo oblast turistické oblasti Ostravska, nicméně letiště je bráno jako ostravské a první dva ročníky se konaly v Ostravě na Černé louce, proto zde tuto událost také zahrnuji). Součástí jsou filmové projekce, besedy, semináře. Prezentace vojenské a záchranářské techniky, dynamické ukázky výcviku speciálních jednotek, letecké ukázky, prezentace výzbroje a další. (http://www.natodays.cz) Ulice Stodolní – jedná se o nejznámější ostravskou ulici, ulici „která nikdy nespí“. Historie sahá do počátku 90. let, kdy díky potřebě vzájemného setkání, vzájemných diskusí a prezentací literárních, výtvarných i hudebních pokusů vznikl klub Černý pavouk, který byl oblíbený zejména u mladých intelektuálů a umělců. Později přibyly v jeho blízkosti i další kluby, z nichž každý má svou 40

specifickou atmosféru. Na ulici a v přilehlých uličkách se nachází přes 60 barů, restaurací, kaváren a zábavních podniků, najdete zde jazzové kluby či kluby s alternativní hudbou, tančírny, karaoke, kasina, bowling, biliard i klidné posezení. Některé kluby se specializují na moderní hudbu, jiné třeba na hudbu 60. let. Kluby se liší interiérem, nabízenými specialitami a hlavně hudbou. Na tuto ulici se sjíždějí turisté z Česka, Polska, Slovenska, Německa či Velké Británie. (http://www.ostrava.cz)

41

3.3 Realizační faktory 3.3.1 Doprava Turistická oblast Ostravska má dobrou dopravní dostupnost. Od roku 2009 Ostravou prochází také dálnice D1. Díky své poloze a dopravní infrastruktuře se člověk rychle dostane na Slovensko i do Polska. Nutno však podotknout, že stav místních komunikací není nijak oslnivý a každou chvíli bývá na některých úsecích provoz omezen kvůli opravám. Stejný problém měla i dálnice D1 chvíli po jejím dostavění. Celková délka silnic a dálnic v okrese Ostrava město je 321 kilometrů (k 31. 12. 2011), z toho dálnice a rychlostní silnice jsou dlouhé 25 kilometrů, silnice I. třídy 62 kilometrů a zbytek jsou silnice II. a III. třídy. Bezespornou výhodou je bezprostřední blízkost Letiště Leoše Janáčka, které leží 26 kilometrů od centra Ostravy a na kterém má od června letošního roku začít létat také nízkonákladová společnost Ryanair. Městská hromadná doprava je zde dobře organizována. V oblasti jezdí 52 autobusových linek, 19 tramvajových a 9 trolejbusových. Ve statutárním městě Ostrava fungují na většině míst i noční tramvajové linky, které zpravidla jezdí každou hodinu. Ve statutárním městě Ostrava je také osm železničních zastávek, nejdůležitější z nich jsou OstravaSvinov a Ostrava Hlavní nádraží. Údaj pro celkovou délku železničních tratí je dostupný pro celý Moravskoslezský kraj a to 664 kilometrů (k 31. 12. 2011). Počet dopravních prostředků na území okresu města Ostravy byl k 31. 12. 2011 přes 160 000 a jejich počet stále roste. Jejich používání příliš nepřispívá již tak zamořenému ovzduší. Data z: http://www.czso.cz 3.3.2 Ubytovací zařízení Data jsou k 31. 12. 2011. Počet ubytovacích zařízení v turistické oblasti Ostravska je 75 s celkovým počtem 2815 pokojů a celkovou kapacitou 5651 lůžek. Nějaké ubytovací zařízení v turistické oblasti Ostravska v tomto roce navštívilo 178 690 hostů, z toho počet nerezidentů činil 56401. Celkový počet 42

přenocování byl 491 710, z toho nerezidenti 130 912. Z celkového počtu 75 ubytovacích zařízení nabízí turistická oblast Ostravska osm hotelů kategorie 4*, 26 hotelů kategorie 3* a méně, 24 penzionů, tři kempy, sedm chatových osad případně turistických ubytoven a sedm dalších blíže nespecifikovaných turistických zařízení. 5* hotel v turistické oblasti chybí. Data z: http://www.czso.cz 3.3.3 Stravovací zařízení Výběr druhů stravovacích zařízení je bohatý zejména v Ostravě. Lidé si zde mohou vybrat různé kategorie restaurací, které jsou rozesety po celé Ostravě. Je možno si vybrat mezi tradičními českými, regionálními i zahraničními pokrmy. Kromě restaurací jsou zde také bary, vinárny, pizzerie, kavárny, čajovny, cukrárny nebo pivnice. Z dalších částí turistické oblasti je solidní nabídka stravovacích zařízení také v Klimkovicích, v dalších částech je nabídka již skromnější. (http://www.ostravainfo.cz) 3.3.4 Vodní turistika V turistické oblasti se nachází dohromady šest koupališť, aquaparků nebo bazénů. Pět z nich je v Ostravě, šesté v Klimkovicích. Nejdůležitější z nich je letní koupaliště v Porubě. Letní koupaliště v Ostravě Porubě - je největším koupalištěm svého druhu ve střední Evropě. Areál nabízí jedno dětské brouzdaliště a jedno obrovské koupaliště, oddělené zdí na část s mělčí a hlubší vodou. Koupaliště se může pyšnit vodní plochou o celkové rozloze 41 200 m2. Kapacita koupaliště je až 15 000 návštěvníků. V areálu je možnost využítí několika dalších sportovních aktivit. Můžete si tu zahrát fotbal, plážový volejbal, minigolf, ping pong, nohejbal, pétanque, ruské kuželky, tenis a šipky. Z dalších aktivit si můžete vyzkoušet aquazorbing, půjčit si vodní čluny – bumperboats, užít si stometrový tobogán nebo šedesátimetrovou skluzavku. Pro děti je tu připraven vodní hříbek se skluzavkou, deštník chrlící vodu, vodotrysky, dětský tobogán, pískoviště 43

s prolézačkami, dřevěným hradem a houpačkami. Dětské atrakce jsou v ceně vstupného. (http://www.sareza.cz) Další možnost koupání je v krytém bazéně v Ostravě-Porubě, jehož součástí jsou padesátimetrový bazén, tobogán, dětský bazén s možností výuky malých dětí, solární studio, klasické a baňkové masáže, dvě sauny, vakové uhličité koupele a fitness centrum. V létě lze využít také venkovní bazén a brouzdaliště a zahrát si plážový volejbal. Dále je v Ostravě Vodní areál Ostrava-Jih, vodní svět Sareza s vodní

jeskynní

a

ozdravné

centrum

Ještěrka

v Ostravě-Bartovicích.

(www.sareza.cz) V Klimkovicích se nachází Koupaliště Klimkovice. 3.3.5 Cykloturistika V turistické oblasti Ostravska je přes 200 kilometrů značených turistických cyklotras. V budoucnu by měl být cílový stav cyklostezek pouze v Ostravě 416 kilometrů. Na kole se dá dobře dojet i například i do Beskyd. Servisů pro cyklisty je v Ostravě dostatek. Bohužel často vedou cyklostezky okolo frekventovaných cest (asi třetina z nich) a mívají mezery ve značení nebo dobře nenavazují. (http://ostravounakole.cz) 3.3.6 Pěší turistika Pro pěší turistiku jsou v turistické oblasti Ostravska zejména trasy kolem Odry či Ostravice. Zajímavá stezka vede například Porubou a Pustkovcem, kde člověk může obdivovat jak architekturu, tak klidné prostředí přírodních parčíků. Dvě příjemné stezky vedoucí přírodou i kolem turistických zajímavostí prolínají Hrabovou. Dalším zajímavým okruhem je Stezka Novou Bělou, která je převážně přírodního charakteru. Buď cyklostezky nebo pěší stezky vedou do všech okolních částí turistické oblasti Ostravska. (http://www.ostrava.cz) 3.3.7 Zimní sporty Vzhledem k poloze a převážně rovinné oblasti zde není mnoho míst, kde by se dala provozovat zimní turistika. Přesto se však i v této oblasti nacházejí dvě 44

lyžařské střediska. Ski areál Vaňkův kopec, který je v obci Horní Lhota a nabízí 4 vleky, z toho jeden dětský. Další areál se nachází v Ostravě-Porubě a nese název sportovní areál Skalka. Tento areál nabízí dvě sjezdovky. Výhodou obou areálů je, že jsou velmi dobře dostupné městskou hromadnou dopravou. Na obou areálech je možnost letního lyžování. Ski areál Vaňkův kopec nabízí speciální letní lyže, Skalka má zase pro letní lyžování speciálně upravený povrch, po kterém se dá jezdit na normálních lyžích i v létě. (www.vankuvkopec.cz, www.skalkaostrava.cz/) 3.3.8 Lázeňský cestovní ruch V turistické oblasti Ostravska je také nabídka lázeňství. Konkrétně v areálu Sanatoria Klimkovice. Léčivým zdrojem zde je jodobromová voda z podzemního moře vzniklého v období třetihor. Lázně využívají jodobromovou solanku, která pomáhá léčit pohybové ústrojí, neurologické a gynekologické nemoci a pozitivně působí na krevní oběh. Lázně jsou moderní a hlavně je zde čistý vzduch, což je v okolí Ostravy více než vítané. (http://www.sanatoria-klimkovice.cz) 3.3.9 Další sportovní zařízení V turistické oblasti se nachází celá řada jiných sportovních zařízení, která jsou snadno dostupná. Návštěvníci mají možnost zahrát si squash, tenis, pronajmout fotbalové hřiště, tělocvičnu, navštívit fitness centrum, horolezeckou stěnu atd. Díky široké nabídce a velké konkurenci si může návštěvník zarezervovat místo obvykle třeba i jen pár hodin předem.

45

4 Průzkum veřejného mínění Aby se mi podařilo lépe zanalyzovat stav turistické oblasti Ostravska, vytvořil jsem dotazník na průzkum veřejného mínění, který měl dohromady 31 otázek. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak jsou lidé celkově spokojeni či nespokojeni s návštěvou turistické oblasti a jak jsou spokojeni s různými aspekty (ubytováním, stavem památek atd.), proč sem lidé jezdí a co jim zde chybí nebo přebývá. Respondenty jsem sháněl převážně sám nebo přes známé, někteří dotazník vyplnili náhodně. Dotazník byl dostupný k vyplnění od 30. 3. 2013 do 6. 4. 2013 na internetovém portálu http://www.vyplnto.cz a byl určen pro respondenty, kterým již bylo 18. let a alespoň jednou navštívili turistickou oblast Ostravska, přičemž z oblasti nepocházejí. S tím, co všechno patří pod tuto turistickou oblast, byli respondenti obeznámeni. Průzkumu se zúčastnilo celkem 145 respondentů, z toho 79 žen a 66 mužů.

4.1 Výsledky průzkumu Z průzkumu jsem zjistil, že návštěvníkům turistické oblasti Ostravska nejvíce vadí špatný vzduch. Ten vadí 57 procentům respondentů z testovaného vzorku, což je opravdu velké číslo. 23 procentům respondentů vadí nízká bezpečnost a krádeže, 21 procentům poté vadí zdejší romská menšina. Dále zde lidem vadí také nepořádek (15%), nedostatek zeleně (13%), neudržované špinavé prostředí (13%), nedostatek veřejných WC (12%) a špatný stav silnic (10%). Více než 5% respondentů vyplnilo také špatný stav silnic, hluk, špatnou reklamu na turistickou oblast a špatnou kvalitu vody. Respondenti měli u této otázky možnost vybrat si z 28 možností a zaškrtnout jednu až tři otázky, případně přidat svou vlastní odpověď (graf viz příloha). Zajímavostí určitě je, že lidem z větších měst (nad 50 000 obyvatel) vadil o poznání častěji nedostatek veřejných WC (téměř 18%), zatímco u lidí z měst menších či vesnic to vadilo pouze necelým 8% dotázaných. Z větších měst byli lidé také háklivější na neudržované prostředí. Naopak o poznání méně si tito respondenti stěžovali na nedostatek zeleně (necelých 9%). 46

Důvodem návštěvy turistické oblasti Ostravska bývá nejčastěji práce nebo studium (51%). 43% respondentů sem jezdí za poznáním (kulturní akce, historie města, turistické atraktivity atd.), 39% respondentů za zábavou a 23% za příbuznými. 17% lidí sem jezdí na nákupy, 11% kvůli sportovním akcím jako Zlatá tretra, Davis cup, hokejové MS a další, a 11% kvůli aktivní cykloturistice, turistice, lyžování, tenisu atd. Za zmínku určitě stojí také 10% lidí, kteří tudy projíždí a 9%, kterých zde chodí relaxovat. U této otázky měli respondenti možnost vybrat si mezi 9 možnostmi případně přidat svou vlastní a mohli zatrhnout i více odpovědí. Zajímavým údajem je počet lidí, kteří zde jezdí nakupovat. Z lidí, kteří bydlí do 30 kilometrů od turistické oblasti, zatrhlo tuto možnost téměř 58% respondentů. Aktivity, které v turistické oblasti nejvíce lákají, jsou návštěvy kulturních akcí, koncertů, festivalů apod. (53% respondentů), poznávání-hrady, zámky, technické památky atd. (43%) a společenský život (39%). Dále zde lidi láká také pěší turistika (22%) a návštěvy sportovních akcí (19%). Méně sem pak lidé jezdí kvůli koupání a vodním sportům (9%), wellness, fitness, sauně apod. (7%) a cykloturistice (6%). Co se týká spokojenosti s návštěvou turistické oblasti Ostravska, tak 87% ze všech respondentů bylo spokojených (25% velmi, 62% spíše) a pouze 13% nespokojených (2% velmi, 11% spíše). Při spokojenosti s jednotlivými službami byli návštěvníci v poměru spokojeni/nespokojeni, jasně spokojeni se stravovacími zařízeními, s cenami, s úrovní personálu ve službách cestovního ruchu, se službami v rámci zimních sportů, se službami v cykloturistice, s městskou hromadnou dopravou, s dopravní infrastrukturou, s nákupními možnostmi, se zábavou a společenským vyžitím, s poskytováním informací o regionu, s orientačním značením, s místními lidmi, s programy pro volný čas a s péčí o kulturní, turistické a přírodní památky. Spokojeni ještě byli respondenti s ubytovacími službami a atrakcemi pro děti. Méně spokojeni (počet nespokojených je pořád nižší než spokojených, ale pomalu se blíží k 50%) jsou návštěvníci s čistotou a pořádkem a službami pro motoristy. Nespokojeni jsou návštěvníci s péčí o bezpečnost a jasně nespokojeni s péčí o životní prostředí. 47

Při vyhodnocování

jednotlivých aspektů

mohou být

vzorky zkresleny

nedostatečným počtem respondentů. Na otázky sice odpovědělo všech 145 respondentů, jenže ne všichni jednoduše mohli posoudit všechny aspekty a zatrhli tak možnost neumím posoudit. Nejvíce lidí neumělo posoudit služby v rámci zimních sportů (78%), služby v rámci cykloturistiky (77%), atrakce pro děti (77%) a služby pro motoristy (60%). Kompletní výsledky průzkumu i s grafy jsou k dispozici na: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/29964 Některé grafy jsou přiloženy v příloze této bakalářské práce

48

5 SWOT analýza Pro lepší analýzu příležitostí rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska jsem sestavil SWOT analýzu. SWOT analýzu jsem vytvořil na základě získaných informací ve třetí a čtvrté kapitole. Obr. 4: tabulka SWOT analýzy turistické oblasti Ostravska

Silné stránky

Slabé stránky

Výhodná strategická poloha (+)

Péče o životní prostředí (+)

Zasahuje zde oblast CHKO Poodří (-)

Centrum není skutečným centrem (-)

Technické památky aspirující na zápis do UNESCO (+)

Vyšší nezaměstnanost (-)

Rozmanitá architektura (-)

Špinavé ovzduší (+)

Kvalitní divadelní scéna (+)

Negativní mediální obraz (-)

Řada sportovních událostí (+)

Stav silnic (-)

Jedinečnost stodolní ulice (+)

Chybí 5* hotel (-)

Největší koupaliště střední Evropy (+)

Nenavazující cyklostezky (-)

Lázně (-)

Neudržované prostředí (+)

Nákupní možnosti (+)

Nedostatek veřejných WC (-)

Služby v rámci cykloturistiky (-)

Nízká bezpečnost (+)

Příležitosti

Hrozby

Rozšíření cyklostezek (+)

Zastavění zelených ploch (+)

Rozvoj vysokých škol (+)

Stárnutí populace (-)

Cílená reklama na blízké okolí (-)

Odliv mladých lidí (+)

Využití a revitalizace technických památek (+)

Nemožnost realizovat plány (+)

Využití potenciálu okolí řek (+)

Podcenění konkurence (-)

Využití blízkosti Beskyd (-)

Úbytek stylové rozmanitosti klubů na Stodolní ulici (-)

Zápis technických památek do UNESCO

49

5.1 Silné a slabé stránky Ze SWOT analýzy vyplývá řada pozitivních i negativních faktorů, které mohou hrát roli při výběru turistické oblasti jako cílové destinace. U každého bodu v obrázku 4 jsem přidal znaménko plus nebo mínus podle toho, jak moc si myslím, že je daný faktor důležitý (s plusem důležitější faktory, s mínusem méně důležité faktory). Zdejší strategická poloha je bezesporu výhodou nejen při výběru místa jako cílové destinace, ale také proto, že ti kteří se chtějí dostat někam dále, jsou často nuceni tady přestupovat a místo se jim tak dostane minimálně do podvědomí. CHKO Poodří je určitě pro turisty dobrým místem pro rekreaci, technické památky jsou jedinečné a lákají samy o sobě. Architektonická rozmanitost je k vidění zvláště v centru města a v Ostravě-Porubě. Divadelní scéna, sportovní události, stodolní ulice, letní koupaliště i lázně jsou dobrým lákadlem nejen pro tuzemské, ale také zahraniční turisty především z Polska a Slovenka. Naopak dojem z výletu pokazí péče o životní prostředí, což jasně vyplynulo také z průzkumu. To, že centrum není skutečným centrem má za důsledek vyprázdněnost hlavně ve večerních hodinách, zatímco jinde centrum žije, v Ostravě (kromě Stodolní ulice) tomu tak příliš není. Zdejší špatné ovzduší je věčným, neustále skloňovaným tématem a této nálepky se oblast asi hned tak nezbaví. Město se s tím snaží něco dělat a v letních měsících bývá ovzduší většinou v pořádku. Během zimy však smog a inverze velmi často překračuje povolené limity. Špatné ovzduší je také častým terčem médií a jde ruku v ruce negativnímu mediálnímu obrazu. Chybějící 5* hotel nemusí být takovým problémem, v oblasti je několik 4* hotelů, které jsou také špičkově vybavené. Nejnáročnější klientelu, která jinam než do 5* nepůjde, však turistická oblast Ostravska nenadchne. To, že se zde lidé necítí bezpečně, je velký problém. Hlavně rodiče s dětmi na místo, kde by se nemuseli cítit bezpečně, určitě nepůjdou. Trnem v oku mnoha lidí je také neudržované prostředí.

50

5.2 Příležitosti a hrozby Výbornou příležitostí může být rozšíření sítě cyklostezek, dodělání nespojených úseků a tím i zvýšení bezpečnosti na cyklostezkách. Zároveň by tím i silná stránka služby v rámci cykloturistiky dosáhla většího významu. Úroveň zdejších vysokých škol se neustále zlepšuje, je však pravda že hodně mladých odjíždí za studiem do jiných měst. Investice statutárního města do kvality vysokoškolského vzdělání by mohla pomoct nejen zmírnit hrozbu odlivu mladých lidí, ale také přilákat více studentů z jiných měst. Ostravsko má krásné technické památky, někdy však bývá problém jejich využití a dohady o to, kdo se bude podílet na jejich provozu. Větší podpora města by mohla příznivě pomoct k jejich revitalizaci a využití. Další příležitost vidím ve využití potenciálu okolí řek. Zejména okolí Odry a Ostravice má krásné prostředí a je ideálním místem pro výlety. Vybudování pěších zón a cyklostezek kolem řek by výrazně pomohlo zvýšit jejich potenciál. Další příležitostí je cílení reklamy na blízké okolí. Hodně lidí z okruhu 30 kilometrů zde chodí nakupovat a využívají zdejší obchodní centra. Pokud budou lépe informováni o zdejších nákupních možnostech, budou zde jezdit častěji a jejich počet se zvýší. Velkou hrozbou je zastavění zelených ploch. Velmi často se zelené plochy zaplňují právě supermarkety, posledním příkladem byl například Interspar v Ostravě-Porubě. V turistické oblasti Ostravska je spousta zelených ploch a nemělo by se jimi zbytečně plýtvat. Nákupních možností je v oblasti dost i bez toho a úbytek zelených ploch se nahradit nedá. Stárnutí populace se nejspíš projeví až za několik desetiletí, město by však mělo pružně reagovat na změnu poptávky zapříčiněnou právě stárnutím populace, pokud se to nepodaří, může nastat problém. Statutární město Ostrava vypracovává každoročně plány na vystavění silnic, obchodních center a dalších. Posledním z nich byla Nová Karolina v centru města. Projekt se kvůli platební neschopnosti opozdil o několik let, podobně tomu bylo i u dálnice D1. Při realizaci plánů by si měli představitelé města nejdříve lépe spočítat, kolik a co bude stát a jestli bude možné projekty financovat (případně z jakých zdrojů), jinak může dojít k tomu, že se projekt za několik milionů, který bude v polovině, vůbec nedokončí a vynaložené peníze přijdou vniveč. Navíc nedokončený projekt již téměř nikdy 51

nelze vrátit do původního stavu. Nevzhlednou vizitkou v tomto případě je již cca 20 let nedokončený skelet budovy naproti Domu kultury Ostravě nebo chátrající budova bývalého obchodního domu Ostravica v centru města. Další hrozbou může být podcenění konkurenčních oblastí či regionů a jejich ignorace. V případě špatné spolupráce s okolními oblastmi či regiony si budou oblasti navzájem brát turisty a případná vzájemná nespolupráce nemusí přispět k úspěšnému rozvoji turistické oblasti. Úbytek stylové rozmanitosti klubů na Stodolní ulici je bohužel patrný i nyní. Kluby se začínají přizpůsobovat masovým požadavkům a neudržují si svou autonomii, protože mají problém se udržet při životě. Větší podpora těchto klubů ze strany města by mohla pomoct k zachování tradičních klubů a rozmanitosti ulice. Posledním bodem zde mám zápis technických památek do UNESCO. Záměrně jej nemám zařazen ani jako příležitost, ani jako hrozbu. V případě zapsání památky do UNESCO musí památka dodržovat přísná pravidla a má nastavené mantinely, se kterými se musí vypořádat. Další věc je také finanční náročnost. Na druhou stranu získá památka věhlasnější jméno a obecně bývá pro turisty zajímavější.

52

6. Konkrétní návrhy k přispění rozvoje cestovního ruchu 6.1Propojení a vybudování nových cyklostezek a pěších zón V turistické oblasti Ostravska je na převážně městské poměry vybudována celkem široká síť cyklostezek, která se má ještě rozšířit. Ke zlepšení situace bezesporu přispěje vybudování chybějících úseků mezi cyklostezkami. Asi třetina cyklostezek vede podél komunikací, některé dokonce po komunikaci. Ke zvýšení bezpečnosti přispěje výraznější oddělení cesty a cyklostezky například patníkem nebo alespoň sytě červenou barvou. Vybudování cyklostezek a pěších zón okolo Odry a Ostravice nejen že přispěje k rozvoji cykloturistiky a pěší turistiky, ale také dá více lidem možnost poznat, že turistická oblast není „černou“, ale „zelenou“ oblastí.

6.2 Společné projekty s okolními oblastmi Namísto konkurování si je dobré vypracovat s okolními oblastmi společnou nabídku nějakých zájezdů pro turisty. Dá se zde využít například blízkostí Beskyd a Jeseníků a nabídnout turistům exkurzi po technických ostravských památkách spojenou s procházkou v pohoří Beskyd nebo Jeseníků, případně relaxací v CHKO Poodří. Pomoct by zde mohla také podpora Moravskoslezského kraje.

6.3 Spojení Vysoké Školy Báňské – Technické Univerzity a Ostravské Univerzity O tomto projektu se již v minulosti hovořilo. Univerzity mezi sebou již dnes v některých aspektech spolupracují, jenže komunikace často vázne. Spojení univerzity, vytvoření jednoho hlavního sídla a společného informačního systému by mohlo pomoct ke zkvalitnění služeb obou Univerzit a k lepšímu přerozdělení finančních zdrojů, tím pádem i ke zkvalitnění výuky a vybudování lepšího jména.

53

6.4 Dotovaný nákupní autobus do okolních měst Jak již bylo několikrát zmíněno a co nám také ukázal průzkum, hodně lidí z okolních měst jezdí do této oblasti nakupovat. Projekt dotovaného autobusu například do nákupního centra Avion Shopping Parku by zde mohl přilákat další zákazníky. Z počátku by mohl autobus jezdit například do blízkého FrýdkuMístku. Pokud by se projekt ukázal jako úspěšný, mohl by se realizovat také do dalších okolních měst.

6.5 Vybudování laviček, odpočívacích míst a dětských atrakcí V turistické oblasti Ostravska není mnoho míst, kam si sednout. Lavičky v parcích bývají často zchátralé a v okolí řek nejsou téměř vůbec. Procházky přírodou se tak zejména pro starší lidi mohou stát náročné. Kromě laviček v turistické oblasti postrádám více dětských hřišť, prolézaček či jiných atrakcí. Také spousta pískovišť leží ladem a nikdo je nespravuje. Nejen vystavění laviček a dětských atrakcí, ale také vybudování rekreačních ploch v parcích či okolí řek by mohlo výrazně pomoct k přílivu turistů, kteří si kromě vyčerpávající prohlídky města chtějí také odpočinout v přírodě a nechat své děti, aby si někde vybily svou přebytečnou energii.

54

7 Diskuze V této kapitole rozeberu fakta, ke kterým jsem došel při psaní této bakalářské práce. Turistická oblast Ostravska leží na severovýchodě České republiky ve výhodné strategické poloze, v blízkosti polských a slovenských hranic. Největší část oblasti zabírá statuární město Ostrava, kde se nachází většina všech památek turistické oblasti i Moravskoslezského kraje. Navíc město nabízí obrovský počet možností v oblasti kultury a sportu. Spojení dobré strategické polohy a možností statutárního města dává oblasti dobrý základ pro rozvoj potenciálu příjezdového cestovního ruchu. Naopak největším problémem je v turistické oblasti čistota ovzduší. Ostrava je industriálním městem a této nálepky se hned tak nezbaví. Povolené limity škodlivých látek vypouštěných do ovzduší jsou přečerpávány téměř denně. Problémem dle mého názoru je, že v továrnách, které ovzduší nejvíce znečišťují, pracuje spousta lidí a jen tak továrny zavřít nikdo nemůže. Změna výrobního procesu v těchto továrnách je také téměř nemožná, protože by se musely kompletně změnit výrobní postupy a firmy by se musely kompletně přeorganizovat. Když přihlédnu také k finanční náročnosti těchto procesů, drtivou většinu továren by tyto změny nejspíš položily. Pravdou je, že statutární město se snaží se stavem ovzduší něco dělat, než však začnou být změny patrné, potrvá to zřejmě ještě několik desetiletí. Osobně mě při psaní bakalářské práce nejvíce překvapil fakt, že 13% respondentů, kteří vyplnili můj dotazník, vadí nedostatek zeleně v turistické oblasti Ostravska. Pravdou totiž je, že z velkých měst patří statutární město Ostrava k těm nejzelenějším. Když jsem podrobně rozebral výsledek, zjistil jsem, že z velkých měst (tedy měst nad 50 000 lidí) vadil nedostatek zeleně jen necelým 9%, přesto mi však toto číslo přišlo vysoké. Příčinu vidím v tom, že ač jsou zelené plochy v oblasti patrné, nejsou příliš využívané. Například v okolí řek nevede téměř žádná cyklostezka ani pěší zóna a v parcích je málo laviček a míst pro 55

odpočinek. Tyto důvody mě vedly k návrhům v kapitolách 6.5 a 6.1. Dále mě v průzkumu překvapil také fakt, kolik lidí z blízkého okolí jezdí do Ostravy nakupovat, což mě vedlo k návrhu v kapitole 6.4. Nejsložitější při psaní bakalářské práce bylo získání některých statistických údajů. Ne všechny byly na statistickém úřadu dostupné a musel jsem je dopočítávat. Menší zádrhel byl také s vymezením turistické oblasti Ostravska, protože některé zdroje do této oblasti neudávaly Velkou Polom. Když jsem telefonoval na pobočku Českého statistického úřadu v Ostravě, k mému zděšení jsem zjistil, že mnoho lidí tam ani neví, co to turistická oblast Ostravska vůbec je.

56

8 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vysvětlit, jaká jsou teoretická východiska pro rozvoj cestovního ruchu, analyzovat nabídku v rámci cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska a navrhnout řešení, která pomohou zvýšit potenciál cestovního ruchu v této turistické oblasti. V teoretické části jsem přiblížil pojem cestovní ruch a vysvětlil, jaké jsou podmínky pro jeho rozvoj. Dále jsem zde uvedl různé formy a druhy cestovního ruchu a vysvětlil pojem destinace v cestovním ruchu. V další části jsem popsal východiska pro analýzu potenciálu rozvoje v cestovním ruchu. V praktické části jsem charakterizoval turistickou oblast Ostravska a analyzoval nabídku v rámci cestovního ruchu v této turistické oblasti. Dále jsem provedl průzkum veřejného mínění a SWOT analýzu, která byla provedena na základě nasbíraných informací ve třetí a čtvrté kapitole. Nakonec jsem navrhl několik možností, které by mohly přispět ke zvýšení potenciálu rozvoje cestovního ruchu. Silnou stránkou turistické oblasti Ostravska je její strategická poloha a možnosti, které turistická oblast, zvláště pak statutární město Ostrava turistům nabízí. Podle mého názoru bude s přibývajícím časem a plánovanými změnami v turistické oblasti Ostravska návštěvníků přibývat. Jde vidět, že město se snaží rozšiřovat síť cyklostezek, jejichž cílový stav má být okolo 400 kilometrů. Snaží se zlepšovat stav silnic a infrastrukturu, vizitkou zde může být dálnice D1, která byla dostavěna v roce 2010. Určitý pokrok jde vidět také v revitalizaci technických památek. Naopak skepticky vidím zlepšování stavu ovzduší. Město se sice se stavem ovzduší snaží něco dělat, upozorňuje obyvatele na důležitost třídění odpadu a na hodně místech visí tabule, které měří aktuální hodnoty škodlivých látek poletujících ve vzduchu, ovšem reálné problémy znečištění vidím ve velkých továrnách jako je například AcelorMittal Ostrava či Moravské chemické závody, které jen tak ovzduší znečišťovat nepřestanou. Podle mého názoru je snaha doopravdy udělat něco se znečištěným ovzduším ze strany města spíše snahou „na oko.“ 57

Tato bakalářská práce může být inspirací pro ty, kteří mají úmysl investovat či podnikat v turistické oblasti Ostravska v rámci cestovního ruchu. Dále může být práce přínosná také pro všechny, kteří se chtějí něco o turistické oblasti Ostravska dozvědět, případně plánují tuto oblast navštívit. Případná realizace mých návrhů může v této oblasti přispět ke zvýšení potenciálu rozvoje cestovního ruchu. Vypracovaná SWOT analýza může být také východiskem pro další návrhy.

58

Zdroje literatury 1. Jakubíková, D. (2009). Marketing v cestovním ruchu. (1. vyd., 288 s.) Praha: Grada. 2. Jakubíková, D. (2012). Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. (2. aktualiz. a rozš. vyd., 313 s.) Praha: Grada. 3. Pásková, M. (2009). Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. (Vyd. 2., 298 s.) Hradec Králové: Gaudeamus. 4. Petrů, Z. (2009). Základy ekonomiky cestovního ruchu. (2., upr. vyd., 124 s.) Praha: Gaudeamus.

5. Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. (Vyd. 3. rozš., 187 s.) Ostrava: Key Publishing.

6. Ryglová, K., Burian, M., & Vajčnerová, I. (2011). Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. (1. vyd., 213 s.) Praha: Grada. 7. Vajčnerová, I. (2007). Destinační management. (Vyd. 1., 68 s.) V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 8. Vystoupil, J., & Šauer, M. (2006). Základy cestovního ruchu. (Vyd. 1., 163 s.) Brno.

Internetové zdroje 1. CITTADELLA. (2013). Retrieved from: http://www.cittadella.cz/c/index.php 2. Colours. (2013). Retrieved from: http://colours.cz/ 3. CzechTourism. (2005-2013). Retrieved from: http://www.czechtourism.cz/

4. ČESKÝ

HYDROMETEOROLOGICKÝ

ÚSTAV.

(2013).

Retrieved

from:

http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Ho me 5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. (2013). Retrieved from: http://www.czso.cz/ 6. Dny NATO v Ostravě. (2001-2013). Retrieved from: http://www.natodays.cz 7. Google. (2013). Retrieved from: maps.google.com

59

8. HRADY.cz. (1995-2013). Retrieved from: http://www.hrady.cz/ 9. Janáčkův Máj. (2013). Retrieved from: http://janackuvmaj.cz/

10. LANDEKPARK. (2009). Retrieved from: http://www.landekpark.cz/ 11. MAPY.CZ. (2013). Retrieved from: mapy.cz 12. MORAVSKOSLEZSKÝ

REGION.

(2007-2012).

Retrieved

from:

http://msregion.cz/ 13. OIS. (2006-2013). Retrieved from: http://www.ostravainfo.cz/ 14. OSTRAVA!!!. (2013). Retrieved from: http://www.ostrava.cz/cs 15. Ostravou na kole. (2012). Retrieved from: http://ostravounakole.cz/ 16. Ostravské

Centrum

Nové

Hudby.

(2011).

Retrieved

from:

http://www.newmusicostrava.cz/ 17. OSTRAVSKÉ VÝSTAVY, a.s. (2011-2013). Retrieved from: http://www.cernalouka.cz 18. OUTDOOR FILMS. (2011). Retrieved from: http://www.mfof.cz/ 19. PORUBAJK MARATHON. (2013). Retrieved from: http://skodabike.cz/ostrava/ 20. Sanatoria

Klimkovice

-

lázně

Ostrava.

(2013).

Retrieved

from:

http://www.sanatoria-klimkovice.cz/ 21. SAREZA. (2010). Retrieved from: http://www.sareza.cz/ 22. Ski areál Skalka Ostrava. (2013). Retrieved from: http://skalkaostrava.cz/ 23. Ski areál Vaňkův kopec. (2013). Retrieved from: http://www.vankuvkopec.cz/ 24. Turistik. (2000-2013). Retrieved from: http://www.turistik.cz/ 25. VODAVOSTRAVE.CZ. (2006). Retrieved from: http://www.vodackyportal.cz/ 26. VYPLŇ.TO. (2013). Retrieved from: http://www.vyplnto.cz/ 27. World of animals. (2008). Retrieved from: http://www.akvarium-ostrava.cz

60

Elektronické příspěvky 1. Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy. (2004). In: Enterprise plc, s. r. o. Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy.

Retrieved

from:

http://www.ostrava.cz/cs/turista/strategicke-

dokumenty/koncepce-rozvoje-cestovniho-ruchu/koncepce-rozvoje-cestovnihoruchu/c-documents-and-settings-krajcovaja-plocha-strategie-cr-to-ostravskokoncepce-cr-smo-synteticka_cast.pdf 2. MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI OSTRAVSKO. (2010). In: Hurtová. MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI OSTRAVSKO. Retrieved

from:

http://www.ostrava.cz/cs/turista/strategicke-

dokumenty/marketingova-strategie-rozvoje-cestovniho-ruchu/dokumenty-kestazeni/c-documents-and-settings-krajcovaja-plocha-nova1-2-web-dokumentyms-analyticka_cast-ms-smo_final.pdf

61

Přílohy

Resumé Tématem bakalářské práce je „analýza potenciálu rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska.“ Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje pojmy týkající se cestovního ruchu a určuje východiska pro analýzu potenciálu cestovního ruchu. Praktická část obsahuje analýzu současného stavu a nabídky v rámci cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska. Hlavním cílem bakalářské práce v teoretické části je vysvětlit pojem cestovního ruchu a seznámit s teoretickými východisky pro rozvoj cestovního ruchu. Hlavním cílem v praktické části je analyzovat současný potenciál cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravska a vypracovat návrhy k přispění rozvoje cestovního ruchu v této turistické oblasti.

Resume The topic of bachelor thesis is “Analysis of Potential for Tourism Management in Touristic Area Ostravsko“. The thesis is divided into two parts – theoretical and practical part. Theoretical part explains terms regarding to tourism and determine solutions to analysis of potential for tourism. Practical part includes analysis of present situation and offer of tourism in touristic area Ostravsko. The main objective of bachelor thesis in the theoretical part is to explain the term of Tourism and to acquaint with the theoretical solutions to analysis of potential for tourism. The main objective in practical part is to analysis of present potential for tourism in touristic area Ostravsko and to make suggestions which help to improve potential for tourism management in this area.