Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V RYCHLEBSKÝCH HORÁCH Diplomová práce (Bakalářská)
Autor: Jitka Zatloukalová, studijní obor: Rekreologie - Management volného času a rekreace Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2012
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jitka Zatloukalová Název diplomové práce: Analýza potenciálu cestovního ruchu v Rychlebských horách Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012
Abstrakt: Diplomová práce se zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu Rychlebských hor, přičemž hlavním cílem je zjištění atraktivnosti této oblasti pro turisty K dosažení uvedeného cíle je proveden sociologický výzkum s využitím kvantitativní metody terénního šetření a s použitím techniky dotazování v podobě ankety. Na základě vyhodnocení sociologického výzkumu je zpracována SWOT analýza a stanoveny možné návrhy a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na zachování kvalitního životního prostředí.
Klíčová slova: Cestovní ruch Rekreace Destinace Rychlebské hory Potenciál SWOT analýza
Souhlasím s půjčováním diplomové (bakalářské) práce v rámci knihovních služeb.
Bibliographic identification Name and surname : Jitka Zatloukalová Title of thesis: Analysis of the potential of tourism in Rychleby mountains Department: Recreology Department Thesis Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Year of thesis defence: 2012
Abstract: This thesis analyzes the potential of tourism of Rychleby mountains. The main aim is to determine the attractiveness of this area for tourists. To achieve this objective the sociological research is conducted by using quantitative methods of field investigation techniques and opinion poll. Based on the evaluation of sociological research the SWOT analysis is made and suggestions and recommendations for tourism development with ragard of maintaining the quality environment are provided.
Keywords: Tourism Recreation Destination Rychlebské mountains potential SWOT analysis
I agree with lending diploma (Bachelor's) work in the library services.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 21.6.2012
Podpis autora: …………………………………
4
Děkuji Ing. Halině Kotíkové, Ph.D. a všem osobám, za jejichž pomoci byl výzkum realizován: zaměstnankyním zámku Jánský vrch v Javorníku pod vedením Bc. Kateřiny Danielové, zaměstnaneckému týmu Jeskyně Na Pomezí – vedoucí Martin Kubalák, zaměstnancům Jeskyně Na Špičáku – vedoucí Evelyna Vozábalová, provozovatelům občerstvení na Borůvkové hoře – Evě Mrlinové a Ing. Ivanovi Matuškovi a personálu Horského hotelu Paprsek pod vedením provozovatele Miloslava Miky.
OBSAH
1
ÚVOD............................................................................................................................... 8
2
CESTOVNÍ RUCH........................................................................................................... 9 2.1
Vymezení cestovního ruchu...................................................................................... 9
2.1.1
Cestovní ruch a rekreologie................................................................................ 10
2.1.2
Cestovní ruch, sport a volný čas......................................................................... 10
2.2
Cestovní ruch jako systém........................................................................................ 11
2.2.1
Přínosy cestovního ruchu.................................................................................... 11
2.2.2
Negativní vliv cestovního ruchu......................................................................... 12
2.3
Základní členění cestovního ruchu........................................................................... 12
3
RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................ 14
4
DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................... 15 4.1
5
6
7
Typologie destinace................................................................................................... 16
POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................... 17 5.1
Primární potenciál..................................................................................................... 18
5.2
Sekundární potenciál................................................................................................. 19
MARKETING DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU.................................................. 20 6.1
Marketingový mix..................................................................................................... 21
6.2
SWOT analýza.......................................................................................................... 21
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU..................................................... 23 7.1
Národní organizace................................................................................................... 23
7.2
Regionální členění.................................................................................................... 24
7.3
Lokální nebo místní organizace................................................................................ 24
8
CÍLE................................................................................................................................. 25
9
METODIKA ................................................................................................................... 26
10 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ.......................................................................... 27 10.1 Demografie............................................................................................................... 28 11 ANALÝZA NABÍDKY REGIONU (PRIMÁRNÍ POTENCIÁL)................................... 30 11.1 Analýza přírodního potenciálu.................................................................................. 30 11.2 Analýza antropogenního potenciálu hmotného......................................................... 32 11.2.1 Kulturně-historické památky............................................................................... 32 11.2.2 Církevní památky................................................................................................ 33 11.2.3 Technické památky.............................................................................................. 33 11.2.4 Památky lidové architektury a moderní stavby................................................... 34
11.3 Analýza antropogenního potenciálu nehmotného..................................................... 35 11.3.1 Historie, kultura a osobnosti............................................................................... 35 11.3.2 Tradice, zvyky, obyčeje, mýty a gastronomie..................................................... 36 11.3.3 Akce a události.................................................................................................... 37 12 ANALÝZA NABÍDKY REGIONU (SEKUNDÁRNÍ POTENCIÁL)............................ 38 12.1 Doprava a dopravní dostupnost Rychlebských hor................................................... 38 12.2 Materiálně-technická vybavenost............................................................................. 40 12.2.1 Základní turistická infrastruktura a služby......................................................... 40 12.2.2 Doplňková turistická infrastruktura a služby...................................................... 42 12.2.3 Všeobecná infrastruktura.................................................................................... 52 13 PROPAGACE A PREZENTACE..................................................................................... 53 14 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ....................................................................... 54 14.1 Charakteristika návštěvníků...................................................................................... 54 14.2 Výsledky šetření....................................................................................................... 54 15 ANALÝZA KONKURENCE........................................................................................... 63 16 SWOT ANALÝZA.......................................................................................................... 65 17 DISKUZE......................................................................................................................... 67 18 NÁVRHY A DOPORUČENÍ........................................................................................... 69 18.1 Financování projektů................................................................................................ 72 19 ZÁVĚR............................................................................................................................. 73 20 SOUHRN/SUMMARY..................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................ 75 PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 79
1
ÚVOD „Cestování z jednoho místa na druhé člověku samo o sobě nic nedá, jestli se vnitřní
život člověka po návratu něčím neobohatil.“
Theilhard de Chardin
Cestovní ruch do roku 1989 spočíval zejména v chataření, stanování a kempování. V 90. letech 20 st. však dochází v oblasti cestování k velkému převratu. Nároky na dovolenou se od té doby postupně zvyšují a lidé nejenže vyhledávají destinace, které jich čímkoliv osloví, ale vyžadují větší luxus a požitek z pobytu. Cestovní ruch se tak neustále vyvíjí a snahou subjektů, které v oblasti cestovního ruchu působí, je, aby jakákoliv oblast svého návštěvníka obohatila a v nejlepším případě, aby se rád vracel na stejné místo. Je však zřejmé, že ne všichni lidé vyhledávají destinace plné turistů. V roce 2010 jsem poprve navštívila Rychlebské hory, jejichž svobodná příroda mě od prvopočátku okouzlila. Zaniklé osady, opuštěnost a magičnost prostředí, to vše Rychlebské hory ukrývají. Jejich existence je však zcela zastíněna pohořím Hrubý Jeseník a horským masívem Králický Sněžník. V mysli se mi prohnalo nespočet otázek „Proč…?“. Z mého pohledu vnímám v Rychlebských horách velký potenciál, zatím však nerozvinutý. Zda a čím jsou Rychlebské hory atraktivní pro turisty, kteří do oblasti zavítali, zjišťuji a vyhodnucuji v bakalářské práci na základě terénního šetření v turistické sezóně červen – září 2011. Okres Jeseník je znám jako jedna z nejchudších oblastí s velkou nezaměstnaností v rámci České republiky. Cestovní ruch je významným činitelem české ekonomiky a ovlivňuje nejen rozpočty obcí a měst, ale i míru nezaměstnanosti. Praktická část proto zahrnuje i SWOT analýzu, konečné návrhy a doporučení, jež mohou posloužit jako podklad pro větší rozvoj potenciálu cestovního ruchu v Rychlebských horách.
8
2
CESTOVNÍ RUCH
2.1
Vymezení cestovního ruchu Počátky cestovního ruchu sahají hluboko do naší historie. Motivací byly poutní a
objevitelské cesty, výpravy nebo vzdělání. S vývojem společnosti se však motivace mění na zotavení, rekreaci, léčebné pobyty a v novodobé společnosti k motivacím přibývá regenerace a komerční účely. Cestovní ruch dnes patří mezi rychle se rozvíjející průmyslové odvětví. Definicí cestovního ruchu je mnoho a žádná není plně vyčerpávající. Za oficiální se nejčastěji uvádí definice podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), kdy je cestovní ruch „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (www.unwto.org) Mezníkem v definicích se stala proto, že za cestovní ruch nepovažuje jen činnosti uskutečněné ve volném čase lidí, ale i obchodní či pracovní cesty. Vaníček a Křesťan (2007) uvádějí, že každý z nás chápe pojem cestovního ruchu po svém. Je to především odlišnými představami lidí o uspokojování potřeb a odlišnou realizací zájmů a zálib. K jejich uspokojování však vždy dochází mimo prostředí bydliště a ve volném čase. Pak nelze než souhlasit s tvrzením, že postupně dochází ke „stírání hranic mezi cestovním ruchem, službami pro využití volného času a ubytovacími a stravovacími službami“ (Horner & Swarbrooke, 1996/2003, 57). Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011) vymezují cestovní ruch jako průmysl přinášející služby spojené s turistikou a cestováním, a které dále člení do několika sektorů: - ubytovací služby - atrakce - doprava - zprostředkovatelé - organizace Cestovní ruch se neustále vyvíjí a rozvíjí se i rozsah poskytovaných služeb, tudíž se dá očekávat, že bude přibývat i definic k jeho vymezení, a to i ze strany vědních oborů, jelikož cestovní ruch je považován za meziooborové odvětví. 9
2.1.1 Cestovní ruch a rekreologie Meziooborovou disciplínou je i rekreologie, která se s řešenou problematikou cestovního ruchu prolíná. Pojem rekreologie vychází z latinského termínu re-creare+logos, jež se všeobecně zabývá otázkou rekreace. Předchůdkyní pojmu rekreologie byla „teorie rekreace”. V českém významu by se tedy dala rekreologie chápat jako rekreace, ať už v podobě aktivní činnosti či odpočinku. Oba pojmy - rekreologie i teorie rekreace - jsou chápány jako teoretická (vědní) disciplína, ale rekreologie se stala i studijním oborem. „Obsah předmětu je důležitý pro pochopení podstaty studijního oboru, vytvoření a uchopení základní odborné terminologie a filozofie práce studenta” (Dohnal, 2009, 27). Absolventi rekreologie mají široké spektrum možností co se týká výběru budoucího povolání. Profesně se pak mohou zabývat animátorstvím v organizacích cestovního ruchu, vytvářením nových produktů, průvodcovskou činností, marketingem či managementem cestovního ruchu aj. 2.1.2 Cestovní ruch, sport a volný čas S cestovním ruchem a s rekreologií se prolíná i sport a volný čas. Slepičová (2005) udává vymezení sportu na základě dvou celosvětově používaných postojů: - hra, soutěž a výkon - zábava, rekreace, cvičení V pojetí volného času si každý jedinec představuje to, co ho baví a zajímá. V odborných publikacích se můžeme setkat i se spojením volného času s pojmem rekreace, jelikož zahrnuje volnočasové aktivity. K propojení sportu, volného času a cestovního ruchu došlo již v počátku 20 . století na základě rozmachu alpského lyžování. V naší republice se sportovní činnost začínala provozovat pod záštitou Klubu českých turistů a Svazu lyžařů ČR. Ojedinělou pozici má v historii tramping, při němž si lidé užívají neorganizovaného pobytu v přírodě. V současné době se dostává do povědomí lidí pojem sportovní turismus, kdy většinou dochází k uspokojování sportovních potřeb člověka prostřednictvím služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch, sport i volný čas pojí společný výraz - rekreace. „Tato složenina v podstatě vyjadřuje obnovování, znovuvytváření něčeho, co již v určité podobě existovalo,
10
vrácení do původního stavu, dosahování původní kvality, což vše bylo z nějakého důvodu v negativním smyslu změněno.” (Hodaň a Dohnal, 2008, 19). Ať už jedinec vykonává v době rekreace pohybovou, tělocvičnou a duševní činnost nebo u něj probíhá proces prožívání, je důležité, aby výsledkem těchto činností bylo příjemné rozptýlení, znovunabytí energie nebo odpočinek. V neposlední řadě je však nutné zmínit, že jednotlivé činnosti jedinců se odvíjí od životního způsobu společnosti a od životního stylu, který člověku vyhovuje. 2.2
Cestovní ruch jako systém Při uskutečňování cestovního ruchu je nezbytné spojení účatníka s místem jeho pobytu,
kde jsou uspokojovány jeho potřeby. Občas je takové spojení odbornými autory nazýváno jako spojení subjektu (každý účastník cestovního ruchu) s objektem (cílové místo), kdy subjekt je držitelem poptávky a objekt nabídky, což ve své knize popisuje i Hesková (2006, 12): „Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb“. Jedná se o vazby vnitřní a vnější, které mohou mít pozitivní či negativní vliv na cestovní ruch. Pozitivní dopad se v odborné literatuře nazývá přínosy cestovního ruchu. U pozitivního i negativního vlivu najdeme dopady přímé nebo zprostředkované, tedy nepřímé. 2.2.1 Přínos cestovního ruchu přínosy pro podnikatelské subjekty
daňové přínosy
vliv na image, přínosy v oblasti P.R.
vliv na infrastrukturu státu, regionů, měst
technologický přínos
marketingové přínosy
Přínosy cestovního ruchu
vliv na zaměstnanost
vědecké přínosy
kulturní přínosy
sociální přínosy, využití volného času
vliv na vývoj sportu
Obrázek 1. Členění přínosů (zdroj: http://www.mmr.cz, 2010)
11
Jak už bylo zmíněno, přínosy cestovního ruchu mohou mít přímý nebo nepřímý dopad. V přímém vztahu jsou pozitiva cestovního ruchu s činnostmi, které návštěvníkům poskytují služby, např. ubytovací, doprava apod. Nepřímý vztah je zastoupen oblastmi ekonomických aktivit, což znamená, že tvoří předpoklady pro obory, které služby cestovního ruchu poskytují, nebo které cestovní ruch rozvíjí. Přínosy cestovního ruchu uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj v projektu ,,Postavení a význam cestovního ruchu v České republice. Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku“ (Obrázek 1). 2.2.2 Negativní vliv cestovního ruchu Cestovní ruch však přináší i rizika. Za největší riziko je považován negativní vliv na životní prostředí, ať už se jedná o znečišťování vod nebo poškozování přírodních a kulturních atraktivit. Znehodnocování rekreační oblasti v důsledku těchto negativních jevů může způsobovat nadprůměrná návštěvnost turistů, tudíž ,,příliš jednostranná orientace na masový cestovní ruch může vést ke značné zranitelnosti hospodářského rozvoje v daném regionu“ (Ašmerová, Pavlíček, Pavlíčková, Sztulová, Špirková, Tkáčová, 2010, 5). Riziko lze spatřovat i ve vlivu cestovního ruchu na místní obyvatelstvo, které je nepřímo směřováno ke změně životního stylu. K potlačení negativního vlivu na cestovní ruch se využívá tzv. udržitelný cestovní
ruch,
což
znamená,
že
s
rozvojem
cestovního
ruchu
nedojde
k
dlouhodobému narušení přírodního, sociálního a kulturního rázu. Vzhledem k přínosům i k negativním vlivům je cestovní ruch pro každý region nejen šancí, ale i hrozbou. 2.3
Základní členění cestovního ruchu Vaníček a Křesťan (2007) dělí cestovní ruch na tři základní formy:
1.domácí cestovní ruch 2.cestovní ruch do dané země (aktivní) 3.cestovní ruch mimo vlastní zemi (pasivní) Cestovní ruch se však neustále vyvíjí a je nezbytné jeho podrobnější třídění. Nicméně autoři odborných knih se v členění neshodují, odlišují se již v prvotním dělení cestovního ruchu na formy a druhy. Vzhledem k rozdílným postojům v typologii cestovního ruchu se v současné době od členění na druhy a formy upouští a uvádí se dělení dle typů cestovního
12
ruchu, na základě kterých se vystihne jak podstata motivace účastníka, tak i způsob uskutečnění cestovního ruchu a jeho efekt pro jednotlivce i společnost. Za všechna členění uvádím (Tabulka 1) shrnutí podle Galvasové a kolektivu (2008). Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism člení cestovní ruch podle druhu a podle formy. Významem pojmů se ztotožňuje s Galvasovou a kolektivem (2008). Mimo formy cestovního ruchu poukazuje i na zajímavé formy cestovního ruchu: zdravotní turistika (medical tourism) – např. plastická a estetická chirurgie kulinářská turistika (culinary tourism) – např. české a moravské speciality dark tourism - místa spojená s tragédií nebo neštěstím filmový cestovní ruch – území kde se natáčely filmy, pohádky aj. gay and lesbian tourism – movití návštěvníci utrácí tzv. „růžové peníze“ voluntary tourism – kombinuje poznání a dobrovolnickou činnost
Tabulka 1. Typologie cestovního ruchu (zdroj: Galvasová a kolektiv, 2008) Druhy cestovního ruchu - Dle místa realizace - Dle původu účastníků - Dle vlivu na platební bilanci - Dle počtu účastníků - Dle délky trvání - Dle způsobu zabezpečení průběhu - Dle způsobu financování - Dle převahy místa pobytu - Dle věku účastníků
Formy cestovního ruchu
Typy cestovního ruchu
- Rekreační cestovní ruch - Kulturní cestovní ruch - Společensky orientovaný cestovní ruch - Sportovní cestovní ruch - Ekonomicky orientovaný cestovní ruch - Specificky orientovaný cestovní ruch
- Aktivní cestovní ruch - Incentivní cestovní ruch - Poznávací cestovní ruch - Venkovský cestovní ruch - Veletržní a kongresový cestovní ruch - Lázeňský a rekreační cestovní ruch - ......
13
3
RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU
S ohledem na možná členění cestovního ruchu byla pro území České republiky vypracována rajonizace cestovního ruchu (Příloha 1). První dokument o rajonizaci byl vydán již v roce 1962, avšak na základě změn, ať už životního stylu obyvatelstva nebo později otevřením hranic, a tím vniknutí zahraničního kapitálu, nových přístupů managementu a marketingu, docházelo k její změně. Poslední proběhla v roce 2007. Vystoupil, Holešinská, Kunc a Šauer (2007) shrnuly přístupy k vytvoření rajonizace do tří principů: ● geografický (50-70 léta) - člení území na horské oblasti, moře, velkoměsta, lázně aj. ● územně-plánovací - vymezení území na základě jeho využití a prostorového rozložení ● marketingový - nejmladší a nejrozšířenější přístup, který vychází z praktické potřeby co největší propagace turistické nabídky (Příloha 2)
Z pohledu funkčně prostorového využití vymezuje Vystoupil, Holešinská, Kunc a Šauer (2007, 36) šest typů rekreační krajiny: ● horská krajina ● venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch ● venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch ● venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch ● velkoplošné pískovcové skalní útvary ● urbanizované prostory (střední a velká města)
14
4
DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU Destinace je místo, které si účastník cestovního ruchu zvolí jako cílové na základě
nabídky služeb a atraktivit a hranice si tak stanovuje každý jedinec podle vlastní motivace. Z uvedeného vyplývá, že za pomyslné hranice destinace lze považovat hlavně poptávku, jelikož účastník cestovního ruchu se nezaměřuje na organizace, které mu službu poskytují, ale orientuje se na maximální uspokojení svých potřeb. V odborné literatuře najdeme několik definic destinace, které se na vymezení pojmu shodují. Uveďme si např. oficiální definici destinace dle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) z roku 2002: Lokální destinace cestovního ruchu je fyzický prostor, ve kterém turista stráví nejméně jedno přenocování. Zahrnuje turistické produkty tvořené atraktivitami cestovního ruchu a podpůrnými službami (tj. službami, které umožňují využít atraktivity cestovního ruchu) a soubor možností zábavy pro jednodenní návštěvníky. Má přírodní a administrativní hranice, jež vymezují její řízení, image a vnímání, které definují její tržní konkurenceschopnost. Lokální destinace zahrnují i hostitelskou komunitu a mohou být součástí větších destinací. (Nejdl, 2011, 49). Definice destinace podle UNWTO se tak zcela ztotožňuje s šesti složkami charakteristickými pro destinaci, kterou podle zahraničního autora Dimitria Buhalise uvádí Kiraľová (2003, 16): ● přitažlivost (attractions) - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál) ● přístupnost služeb (accessibility a ancillary services) - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod. ● komfort (amenities) - suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně–společenská a jiná zařízení) ● turistické produkty (available packages) - připravené produktové balíčky ● aktivity (activities) - rozmanité aktivity.
15
4.1
Typologie destinace V odborné literatuře se můžeme setkat s mnoha typy destinací. Kritéria jsou dána
především nabídkou atraktivit či aktivit. Kiraľová (2003, 17) uvádí typologizaci destinace na základě provedeného průzkumu, který proběhl v České republice v roce 2001: - lázeňský - přírodní - u vodní plochy - venkovský - kulturně-poznávací - historický - zimních sportů - náboženský (poutní) - rekreační - příhraniční - atrakční (s komplexem uměle vytvořených atraktivit) V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že účastníci cestovního ruchu se rozhodují pro návštěvu destinace podle rozmanitosti nabízených aktivit. Destinace však vniká na trh nejen pro svou primární a sekundární nabídku, ale i jako celek. Stává se „’předmětem’ koupě, prodeje i spotřeby, tj. produktem.“ (Kiraľová, 2003, 18). Aby bylo možné dosáhnout ekonomického výsledku, musí být destinace cestovního ruchu na trhu prezentována se zacílením pro určité skupiny lidí (segmentace). Jedné skupině jsou nabídnuty služby v rámci přírodních aktivit, druhé skupině služby z pohledu využití wellnes v dané destinaci a další skupině destinaci právě jako celek aj. Z čehož vyplývá, že destinaci lze prodat více než jednou do výše její kapacity. V poslední době se v souvislosti s cestovním ruchem rozšířil pojem event marketing, který „představuje zinscenování zážitků a jejich plánování a organizování v rámci firemní komunikace. Tyto zážitky mají za úkol vyvolat psychické a emocionální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí, které podpoří image firmy a její produkty.” (Kotíková & Zlámal, 2006, 73).
16
5
POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU
Rozvoj cestovního ruchu je převážně ovlivněn tím, jaké má daná turistická oblast či území předpoklady pro jeho existenci. „Můžeme říct, že rozvoj cestovního ruchu je dán rozdílností podmínek rozvoje cestovního ruchu, především pak diverzifikací v oblasti atraktivit cestovního ruchu.” (Kotíková & Schwartzhoffová, 2008, 7). Mapu potenciálu cestovního ruchu Olomouckého kraje vytvořil Ústav územního rozvoje (Příloha 3). Předpoklady pro rozvoj a vůbec existenci cestovního ruchu odborná literatura dělí na : ● lokalizační faktory (přírodní, kulturní), na základě kterých dochází k odlišení turistických destinací, regionů či oblastí. Určují, která oblast bude vhodná pro zimní sporty, která pro cyklistiku, turistiku aj. ● realizační faktory (dopravní a materiálně-technické podmínky), které určují, jak se do cílové turistické oblasti dostat a jakých služeb lze využít ● selektivní faktory (podněcují vznik a následný rozvoj cestovního ruchu): a) objektivní - ekonomické, politické, demografické, administrativní b) subjektivní - psychologické, obchodní praktiky, sociologické V případě, že má určitá destinace předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, má i potenciál a destinace se od sebe liší nabídkou atraktivit, které podle Kiraľové (2003) tvoří: ● primární nabídka ● sekundární nabídka Palatková & Zichová (2011) užívají pojmu turismus, jehož nabídku člení taktéž na dvě skupiny, a to na atraktivity cílového místa a jeho vybavenost. Tak jako ostatní autoři odborné literatury, i ony považují přírodní atraktivity za primání, které doplňují atraktivitami: - vybudovanými nikoli primárně pro potřeby turismu (např. památníky, lidová architektura, přírodní parky, zoologické zahrady, festivaly, sportovní události, zvyky aj.) - ideově plánovanými zvláště pro účely turistmu (např. lyžařské areály, lázeňská střediska, parky s tématikou apod.) Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vypracovalo dokument Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky. Při 17
analýze globálního hodnocení přírodního a kulturního potenciálu byla použita bodovaná stupnice šesti zón (bez potenciálu, základní potenciál, zvýšený potenciál, vyskový potenciál, velmi vysoký potenciál a výjimečný potenciál) a při analýze atraktivit cestovního ruchu se jejich hodnocení aplikovalo do tří stupňů (potenciál v základní úrovni, ve zvýšené úrovni a ve vysoké úrovni). Po rozlišení potenciálu dle stupňů se hodnotí přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro určité činnosti, kulturně historické památky aj. Výsledné hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle stanovených hodnot lze použít v marketingu cestovního ruchu, ve veřejné správě i v územním plánování. „Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu je možné označit jako schopnost primárních zdrojů na území destinace přitahovat určitý objem návštěvnosti a podporovat určitý objem rozvoje cestovního ruchu na jejím území.” (Pásková, 2009, 142). 5.1
PRIMÁRNÍ POTENCIÁL Primární potenciál zahrnuje základní, nebo-li hlavní, nabídku atraktivit cestovního
ruchu dané turistické destinace a i když existují mnohá možná členění potenciálu, uveďme si za všechny dělení podle Kotíkové a Schwartzhoffové (2008, 7-8) : a) přírodní potenciál, který návštěvníky motivuje pro výběr destinace a je rozlišován dle potenciálu: - geomorfologického - klimatického - hydrologického - biologického. b) antropogenní potenciál, který byl utvářen lidmi a rozlišujeme: - antropogenní potenciál hmotný, jež zahrnuje:
● kulturně-historické památky ● technické památky ● památky lidové architektury ● moderní stavby
- antropogenní potenciál nehmotný, jež tvoří:
● historie, kultura ● tradice, zvyky, obyčeje, mýty ● gastronomie ● akce a události
18
5.2
SEKUNDÁRNÍ POTENCIÁL Sekundární potenciál doplňuje primární potenciál cestovního ruchu a ovlivňuje
celkovou přitažlivost destinace (http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html, Blok č. 4). Zahrnuje: a) dopravní potenciál (dosažitelnost, dostupnost) - silniční doprava (hromadná a individuální) - železniční doprava - letecká doprava - lodní doprava b) materiálně-technický potenciál (vybavenost turistické oblasti) - ubytovací zařízení Existuje několik způsobů dělení ubytování. Ryglová (2011, 50) mimo jiné uvádí i níže uvedené marketingové dělení ubytovacích zařízení : ○ hotely ○ penziony ○ kempy, turistické ubytovny, rekreační střediska ○ pronájem objektu s vlastním vařením (chaty, chalupy, apartmány) - stravovací zařízení Vzhledem k uvedenému dělení ubytování lze stravování rozdělit na individuální (vlastní vaření na základě zakoupených potravin) a společné stravování veřejné (restaurační).
19
6
MARKETING DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU
V úvodu kapitoly si vymezíme pojem marketing. Definicí existuje celá řada, tudíž si uveďme jednu z mnoha uváděných: „Marketing představuje ucelený systém opatření, který vede k řízené nabídce správného produktu, ve správnou dobu, na správné trhy a za správnou cenu.” (Kotíková & Zlámal, 2006. 7). Vzhledem k vzájemnému propojení marketingu a cestovního ruchu uvádí Morrison (1989/1995, 16) následující definici: „Marketing je plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví pohostinství a cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace.” V závislosti na atraktivitách, službách, dostupnosti či stupně řízení je destinace schopna konkurovat a být ekonomicky účelná. Financování marketingu destinací většinou spočívá na veřejných zdrojích, které jsou časově omezené, ale pomáhají zlepšit postavení destinace, ať už z pohledu turistů nebo místních obyvatel. Morrison (1989/1995) uvádí stěžejní myšlenky marketingu: a) marketingový přístup - manažeři na maximální úrovni uspokojují potřeby a přání turistů b) marketingová orientace neboli orientace na zákazníka - organizace nebo manažeři pracují na základě marketingového přístupu c) uspokojování potřeb a skrytých přání zákazníků - zajištění dlouhodobé existence na trhu vzhledem ke konkurenci d) segmentace trhu - zaměření se na specifické skupiny, které představují rostoucí tržní díl e) hodnota a směnný proces - zákazník hodnotí, jak jsou nabízené služby schopny jeho potřeby uspokojit a na základě těchto hodnot dodavatelé služeb a turisté obchodují f) životní cyklus výrobku (destinace) - uvedení na trh, růst, vyzrávání a pokles. Nejdl (2011) uvádí před poklesem stagnaci a poté dojde k novému vzestupu destinace nebo k jejímu úpadku (poklesu). g) marketingový mix - zahrnuje činnosti, jež jsou součástí přímé kontroly organizace v zájmu uspokojování potřeb turistů
20
6.1
Marketingový mix Vzhledem k velké konkurenci destinací si každá vytváří a realizuje strategické
marketingové plány Jedním z nástrojů pro vytváření strategie je právě marketingový mix. Cestovní ruch má svá specifika, tudíž Morrison (1989/1995) místo základních 4P faktorů, uvádí 8P: 1) Produkt (výrobek, služba, produkt) 2) Price (cena) 3) Place (distribuce, místo) 4) Promotion (marketingová komunikace, propagace) 5) Programm (program) 6) Packaking (vytváření balíčků služeb) 7) Partnership (partnerství, kooperace) 8) People (lidé) 6.2.
SWOT analýza Při vytváření strategie destinace se na základě výzkumu trhu analyzují veškeré získané
informace a jedna z metod, kterou lze k analýze využít je SWOT analýza. Umožní nám odhalit marketingového postavení - v čem je nesrovnatelné, jedinečné a mocné. Výsledné zjištění je možné použít i při tvorbě marketingového mixu. Co však znamená samotný pojem SWOT? Pomocí této metody hodnotíme silné (Sstrengths) a slabé (W-weaknesses) stránky vnitřního prostředí a příležitosti (O-opportunities) a hrozby (T-threats) vnějšího prostředí zkoumané destinace, regionu, firmy apod. Vystoupil, Holešinská, Kunc a Šauer (2007, 82) udávají, že v systému SWOT analýzy lze nalézt rozluštění následujících otázek: ● jak zachovat a posílit silné stránky ● jak odstraňovat nebo eliminovat slabé stránky ● které příležitosti lze využít pro další rozvoj ● a jak čelit (prostředky, postupy) "očekávaným" ohrožením dalšího rozvoje
21
Podrobnější rozlišení otázek, na které bychom měli při SWOT analýze nalézt odpovědi, popsala Kotíková a Zlámal (2006, 35): ● po analýze silných a slabých stránek (SW) - kdo jsme - co chceme - co umíme - čím se lišíme od jiných - co máme k dispozici - co můžeme zístkat - jak se známe atd. ● po analýze příležitostí a hrozeb (OT) - kdo jsou a mohou být naši dodavatelé - kdo jsou naši odběratelé - kdo je naše konkurence - kdo je naše veřejnost atd. Podstata marketingové strategie tkví v objevení lákavých možností na trhu s úmyslem docílit výnosů, neboli vytýčit si cíl a k jeho dosažení využít vhodné marketingové nástroje. Marketingový mix a metoda SWOT analýzy však nejsou jedinými nástroji, které jsou součástí marketingové strategie.
22
7
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU
Marketingové řízení destinace je založeno na spolupráci subjektů působících v destinaci. Na základě dobré spolupráce jsou vytvořené produkty (služby či celá destinace) distribuovány a propagovány tak, aby byly prodány. Marketingové řízení destinace se uskutečňuje za pomoci organizací cestovního ruchu. V odborné literatuře však dojdeme ke zjištění, že ne všichni autoři považují pojem organizace cestovního ruchu za správný, jelikož „pojmem organizace cestovního ruchu mohou být označeny jakékoliv další organizace hotely, cestovní kanceláře, dopravci, které v oblasti turismu fungují.” (Palatková a Zichová, 2011, 175). Proto se setkáme spíše s pojmem společnosti destinačního řízení - destinační managemet, který má vliv ve všech úrovních turistické organizace: a) kontinentální, mezinárodní (Mezinárodní organizace cestovního ruchu, Světová rada cestování a cestovního ruchu, European Travel Commission) b) národní c) regionální d) lokální nebo místní 7.1
Národní organizace
Členění národní úrovně dle Palatkové a Zichové (2011) na základě Ústavy ČR: ● zákonodárná moc - Parlament ČR (Poslanecká sněmovna a Senát) : jedná se o Výbory a Podvýbory, které se zabývají legislativou ve spojení s cestovním ruchem ● výkonná moc - vláda ČR a prezident : zahrnuto je zde všech 14 ministerstev v čele s Ministerstvem pro místní rozvoj, který cestovní ruch metodicky řídí, Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, Mezirezortní koordinační komise pro cestovní ruch, Celostátní kolegium cestovního ruchu ČR aj. - ostatní subjekty řídící struktury: profesní svazky a asociace (např. Asociace cestovních kanceláří ČR, Klub českých turistů, Asociace hotelů a restaurací aj.), hospodářské a agrární komory (např. Hospodářská komora ČR, Obchodní a hospodářská komora Brno aj.), místní, městská a regionální sdružení podnikatelů ● soudní moc - nezávislé soudy
23
7.2
Regionální členění
● turistické regiony, kterých je celkem 17 (Příloha 4) a jeho území se vyznačuje společnými elementy cestovního ruchu charakteristické pro daný region. Představují se pomocí výrobků a služeb, kterými by se měly odlišovat od ostatních regionů. ● turistické oblasti, jejichž současný počet je 40 (Příloha 5) a rozdělují turistické regiony na menší území. Většinou se oblasti liší různým potenciálem. ● kraje, kterých je v současné době v ČR celkem 14. 7.3
Lokální nebo místní organizace
Obce a jejich sdružení, např.: ● euroregiony - v České republice celkem 13 (Příloha 6), v nichž se sdružily příhraniční regiony a jejichž cílem je vzájemná spolupráce nejen při rozvoji cestovního ruchu, ale i spolupráce při odstranění velkých rozdílností v životní úrovni sousedících států. ● mikroregiony - nejedná se o oficiální členění a tvoří jej dobrovolné sdružení několika spádových obcí, které mají společný cíl, zejména právě v rozvoji cestovního ruchu. V současné době aktuální, ale určitě není konečný, celkový počet 724 mikroregionů. Pro kvalitní dosažení vytyčených cílů je nutné, aby při marketingovém řízení našli společný zájem všichni nositelé veřejné činnosti z oblasti veřejnoprávní, soukromé i neziskové. Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011) uvádí spolupráci mezi těmito sektory jako princi "3P" : private - public - partnership. Nedílnou součástí spolupráce by však mělo být i trvale žijící obyvatelstvo, které má na cestovní ruch nemalý vliv. Finanční prostředky organizace cestovního ruchu získávají prostřednictvím veřejných finančních prostředků, dotací od obcí, členských příspěvků, zisku z vlastních podnikatelských aktivit nebo z veřejných zdrojů. V oblasti financování jsou v současné době nejvíce využívány Regionální operační programy, jichž je v České republice celkem osum. Oblast Rychlebských hor spadá do ROP regionu Střední Morava. Zaměřují se na financování dopravní dostupnosti a obslužnosti, rozvoje území, regionálního rozvoje podnikání a hlavně rozvoje cestovního ruchu. Spolufinancování všech aktivit probíhá za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj, čímž se jedná o investiční projekty.
24
8
CÍLE
Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění atraktivnosti oblasti Rychlebských hor pro návštěvníky, kteří v dané destinaci využívají primární a sekundární nabídku cestovního ruchu. Vedlejšími - navazujícími cíly je zjištění, jak návštěvníci hodnotí úroveň poskytovaných služeb a zda je pro ně pobyt v Rychlebských horách natolik "přívětivý", že uvažují o návštěvě této destinace i v budoucnosti. Úkoly pro dosažení cílů ● studování odborné literatury - sběr informací ● vytvoření listu šetření - dotazníku včetně zajištění jeho distribuce do vytipovaných míst a po určité době jeho vyzvednutí ● z dotazníků vyhodnotit výsledky šetření ● na základě vyhodnocení výzkumu turistů provést SWOT analýzu a navrhnout doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti
25
9
METODIKA
Výběr metody a techniky se odvíjel od potřeby oslovit co nejširší spektrum respondentů v časově omezeném období. A právě z důvodu časové nenáročnosti jsem si pro zpracování sociologického výzkumu vybrala kvantitativní metodu terénního šetření s využitím techniky dotazování v podobě ankety. Dotazník a anketa se od sebe liší neosobním rozdáváním a sběrem listů šetření, což bylo v tomto případě přes vytipovaná, turisticky zajímavá místa, na kterých se dala předpokládat zvýšená koncentrace návštěvníků. Celkem tak bylo vytipováno 5 distribučních míst (Chata Paprsek, jeskyně Na Pomezí, jeskyně Na Špičáku, Borůvková hora a zámek Jánský vrch). Distribuce listů šetření probíhala před začátkem turistické sezony (na přelomu měsíců května a června 2011) a svoz po skončení turistické sezony (v průběhu září 2011). Vzhledem k poloze Rychlebských hor byl list šetření vyhotoven ve dvou jazycích - v českém a polském. Využila jsem dotazník České centrály cestovního ruchu - CzechTourism, který jsem doplnila o otázku o Rychlebských stezkách, některé uzavřené otázky doplněny o další možnosti (např. u ubytování doplněn bivak), a některé z uzavřených otázek změněny na otevřené, např. nejatraktivnější místa pro respondenty. Použila jsem otázky uzavřené, polouzavřené, otevřené i sociodemografické.
26
10
VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Pohoří Rychlebských hor se nachází v severní části Moravy a rozprostírá se i do
sousedního Polska pod názvem Góry Złote a Góry Bialskie. Hranici mezi Českou republikou a Polskem tvoří tři hlavní hřebeny Rychlebských hor - Travenská hornatina, Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet, které se plynule rozdělují na další vedlejší hřebeny a příkrými svahy přechází do zvlněné krajiny na úpatí hor - Žulovská pahorkatina až do Vidnavské nížiny. Hraničními body Rychlebských hor jsou na území České republiky Kladské sedlo na jihozápadě a vrchol Na Vyhlídce na severovýchodě (http://www.rychleby-jeseniky.cz/? cube=obsah&c=1). Nadmořská výška pohoří je v průměru 650m a nejvyšší vrchol je Smrk (1125m), kde se stýkají hranice tři historických zemí - Slezska, Kladska a Moravy. Rozloha Rychlebské oblasti je cca 460km2 a Rychlebských hor cca 276km2. Na území České republiky Rychlebské hory sousedí s horským masívem Králický Sněžník s pohořím Hrubý Jeseník (Obrázek 3).
Obrázek 2: Vymezení Rychlebské oblasti (zdroj:http://www.rychleby.cz/index.php?id=uvod.php) 27
Rychlebské hory spadají do turistického regionu Střední Morava a Jeseníky (Příloha 4) a do turistické oblasti Jeseníky – západ (Příloha 5). Na území působí i Sdružení měst a obcí Jesenicka, jehož součástí jsou dva mikroregiony spadající do oblasti Rychlebských hor – Žulovsko a Javornicko. Jedná se o sdružení několika obcí, které spolupracují na rozvoji regionu a hlavní důvod jejich založení je společné podílení se na větších projektech podpořených z prostředků různých fondů. Mikroregion Žulovsko tvoří obce Černá Voda, Kobylá, Skorošice, Stará Červená Voda, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava a Žulová. Mikroregion Javornicko představují obce Javorník, Bernartice, Vlčice, Uhelná a Bílá Voda. Vzhledem k poloze Rychlebských hor je pro oblast důležitá i spolupráce s Polskem, na jejíž podporu vznikly dva euroregiony - Praděd a Glacensis (Příloha 6). Rychlebské hory se dají vymezit i městy a obcemi, které jej ohraničují: Bílá Voda, Javorník, Žulová, Stará Červená Voda, Velké Kunětice, Písečná, Jeseník, Ostružná, Branná a Staré Město.
Obrázek 3: Vymezení Rychlebských hor v rámci České republiky (zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rychlebske_hory_CZ_I4C-5.png) 10.1
Demografie Pod oblast Jesenicka spadají čtyři mikroregiony - Javornicko, Jesenicko, Zlatohorsko a
Žulovsko. Český statistický úřad uvádí počet obyvatel v období od roku 2008 - 2010 a z roku 2011 uvádí data získaná prostřednictví celorepublikového sčítání lidu. 28
Tabulka 2. Demografie a nezaměstnanost Jesenicka, vlastní úprava podle: (zdroj: http://www.olomouc.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xm) Měřící 2008 2009 2010 jednotka Rozloha
km2
Počet obcí
719
719
719
24
24
24
Počet obyvatel
osoby
41 404
41 255
41 095
Průměrný věk
roky
40,2
40,5
40,8
Uchazeči o zaměstnání
osoby
2 540
3 409
4 055
Míra nezaměstnanosti
%
11,50
16,91
19,69
Volná pracovní místa
místa
94
93
64
25,91
34,96
60,48
Uchazeči na 1 pracovní místo
Z výše uvedené tabulky lze vyčíst, že počet obyvatel na Jesenicku rok od roku klesá a nezaměstnanost stoupá. V roce 2010 dosáhla nezaměstnanost na Jesenicku skoro celých 20%, což je stále největší nezaměstnanost v České republice. Dle údajů Úřadu práce České republiky však nezaměstnanost v roce 2011 klesla - pohybovala se v rozmezí 12-15%, přičemž dle údajů Českého statistického úřadu v roce 2011 klesl počet obyvatel na 40 657 osob. V roce 2011 je v regionu Jesenicka největší nezaměstnanost na Javornicku (17,4%), a to v obci Bílá Voda a Vlčice. Mirá nezaměstnanosti v okrese Jeseník se drží dlouhodobě na nejvyšší příčce (Graf č. 1) a vzhledem k tomu, že oblast není vhodná pro průmyslovou výrobu, lze nezaměstnanost snížit právě rozvojem cestovního ruchu, a to vytvářením nových pracovních míst. Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti (zdroj:http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_olomouckem_kraji_k_31_1_2011)
29
11
ANALÝZA NABÍDKY REGIONU - PRIMÁRNÍ POTENCIÁL Vzhledem k velké konkurenci ze strany Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku jsou
Rychlebské hory mimo hlavní zájem turistů. Jsou však navštěvovány lidmi, kteří vyhledávají nejen klidnou rekreaci v přírodě, ale právě to kouzlo tajemných, davy lidí nenarušených, hor. Potenciál mají Rychlebské hory obrovský a v současné době dochází k jeho stále většímu využití.
11.1
Analýza přírodního potenciálu
Geomorfologicky patří Rychlebské hory do Krkonoško-jesenické subprovincie nebo také zvaná Sudetská subprovincie (http://www.trasovnik.cz/k_olom/jesenik/jesenik.asp). Rychlebské hory jsou považovány za oblast "dřeva a kamene". Z důvodu vylidnění oblasti po druhé světové válce, byla jejich podstatná část zalesněna, a to smrčinou, smíšeným lesem i bukem. V určitých oblastech jsou lesy, louky a pastviny ovlivněny hospodářstvím, avšak najdeme zde i přírodní lesy, které nejsou zasaženy těžkou technikou. Geologie Rychlebských hor je složitá a nelezneme zde rozmanité horniny, ať už vyvřelé, přeměnné nebo usazené. Jak je patrné z názvu dvou obcí - Žulová a Vápenná, má zde dominantní zastoupení žula a vápenec. Rychlebské hory nepatří do chráněné krajinné oblastí, ale několik významných území se zde nachází. „Nejatraktivnějšími místy Rychlebských hor jsou však jistě charakteristicky vyhloubená potoční údolí. Ta obvykle začínají v oblasti hřebene někdy plochou, jindy naopak ostře vyerodovanou pramennou kotlinou a postupně vytvářejí čím dál příkřeji zahloubené úseky, někdy až kaňonovitého rázu.” (Hédl, 2001) Za nejdelší a nejkrásnější údolí je považována přírodní rezervace Račí údolí a neméně významná je přírodní památka údolí Stříbrného potoka. Soutok Stříbrné potoka s Bučinským potokem vytváří vodní kaskády, které se nazývají Nýznerovské vodopády. Mezi
další
přírodní
atraktivity
patří
(http://www.rychleby-jeseniky.cz/?
cube=obsah&c=1): ● národní přírodní památky: - Borový = významná oblast na svahu Borového vrchu prokazující zvětrávání žuly - Venušiny misky = kulovitou odlučností žuly a deštěm vznikají ve skále misky 30
- Jeskyně Na Pomezí - Jeskyně Na Špičáku ● přírodní památky: - Píšťala = rozpukaná skála u obce Černá Voda, ve které najdeme tvary vzniklé stejně jako u Venušiných misek - Skalka pod Kaní horou = žulová skála kousek od obce Tomíkovice, která vznikla ledovcovou činností a zvětráváním - bez lidského přičinění - Vodopády Stříbrného potoka nebo-li Nýznerovské vodopády u osady Nýznerov ● přírodní rezervace: - Čertovy kazatelny nad Račím údolí = rulové skály s vyhlídkou do Račího údolí u Javorníka - Vidnavské mokřiny = rašelinné louky U přírodních atraktivit je nutné zmínit i léčivé prameny na Studničním vrchu, na základě jejichž objevení vznikly Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Klima Rychlebských hor je ovlivněno oceánským a kontinentálním podnebím. Vzhledem k rozpětí nadmořské výšky pohoří se zde setkáme s chladným a mírně teplým počasím. Jak dešťové, tak i sněhové srážky jsou též v závislosti na nadmořské výšce (http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=obsah&c=1).
V
zimě
zde
nehrozí
lavinová
nebezpečí, ale dešťové srážky mohou způsobit nemalé škody v podobě povodní, které již oblast postihly v roce 2009. V zimě jsou většinou sněhové podmínky optimální pro běžecké lyžování. Podstatným faktorem ovlivňujícím klima je však i vítr. Největším vodním tokem je řeka Vidnávka pramenící pod Studničním vrchem. Jejími přítoky jsou Stříbrný potok a Černý potok. Mnoho potoků pramení přímo v Rychlebských horách a všechny směřují do Kladské Nisy - Bílá voda, Hoštický potok, Bílý potok, Javornický potok, Račí potok, Lánský potok, Vojtovický potok, Skorošický potok, Polka aj. Rychlebské hory odvodňuje i řeka Bělá, která je však řekou Hrubého Jeseníku. Za nejtajemnější je považován Ztracený potok u obce Vápenná, jenž už svým názvem naznačuje, že se jedná o potok, který se v určitém úseku toku po délce několika metrů ztrácí pod koryto potoku - do krasového labyrintu (nedaleko Jeskyně Na Pomezí). Vstupy do krasových chodeb jsou
však
tajemstvím
místních
obyvatel,
(http://www.rychleby.cz/index.php?id=mistopis.html).
31
které
dobře
uchovávají
Mezi biologicky významné oblasti Rychlebů patří lipová alej v zámeckém parku v areálu léčebny Bílá Voda, přírodně krajinářský park u Jánského vrchu a u zámku Vlčice, Račí údolí a lignitový důl Pelnář v Uhelné. Z méně vídaných živočichů lze v Rychlebských horách spatřit např. hýla obecného, křivku obecnou, sýce rousného, včelojeda lesního, norníka rudého, plšíka lískového aj. Z Hrubého Jeseníku občas do Rychlebských hor zavítá rys, srnec, daněk, muflon nebo jelen (http://www.rychleby.cz/index.php?id=naucna_stezka_1.html). 11.2
Analýza antropogenního potenciálu hmotného
11.2.1 Kulturně-historické památky Nejznámější kulturně-historickou památkou Rychlebských hor je zámek Jánský vrch v Javorníku, což byl původně gotický hrad (do roku 1507). Pyšní se nejen gotickými plastikami,
ale
i
zámeckou
zahradou
a
mimořádnou
sbírkou
dýmek
(http://www.janskyvrch.cz). Ve svahu nad Račím údolím nalezneme zříceninu Rychleby, jehož původní název není znám a název Rychleby se ujal i pro celé pohoří. U obce Černá Voda nad údolím Černého potoka se dochovala další zřícenina - Kaltenštejn. Stavební materiál ze zříceniny byl použit právě na přestavbu Jánského vrchu. Se zříceninou Kaltenštejn je spojena pověst o zakleté bílé paní. Uprostřed obce Žulová se nachází zbytky hradu Frýdberk - most a věž. V bývalém areálu hradu je v současnosti hřbitov a věž se stala součástí klasicistního kostela sv. Josefa (http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=obsah&c=1). Mezi další kulturně-historické památky se řadí i současná psychiatrická léčebna v Bílé Vodě (dříve zámek), zámek v Černé Vodě, ve Vlčicích aj. Na území Rychlebských hor můžeme navštívit muzeum v Javorníku, kde je v nabídce expozice o historii Javornicka, o působení skladatele Carla Ditterse v tomto kraji a soukromá sbírka
minerálů
(http://www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/conabizime).
Historie
kamenictví a přírody Rychlebských hor je nám k dispozici v muzeu v Žulové (http://www.zulovsko.cz). Na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor stojí určitě za zmínku Muzeum Slezského Semmeringu v Horní Lipové. Jak už lze z názvu vyčíst, muzeum se zabývá historií železniční tratě horského úseku, ve kterém vlak překonává velké převýšení (http://www.jeseniky.net/muzeum-slezskeho-semmeringu).
32
11.2.2 Církevní památky Z církevních památek některé zchátraly a byly zlikvidovány, jiné byly likvidovány bezdůvodně za komunistického režimu. Mezi významné dochovalé církevní památky patří (http://www.rychleby.cz/index.php?id=pamatky.html): ► kostel Navštívení Panny Marie z roku 1777 v Bílé Vodě ► piaristická kolej v Bílé Vodě, kterou založil biskup Jakub Arnošt Lichtenštejn, vyučování zde začalo v roce 1727 ► kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce ► kostel P. Marie z roku 1787, jejž lemují zdi se sochami Evangelisty sv. Jana a Bolestné P. Marie v Černé Vodě ► barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1723 v Javorníku ► gotický hřbitovní kostel sv. Kříže z roku 1260 v Javorníku ► kostel sv. Martina ve Skorošicích ► kostel Božího Těla ze 13 stol. ve Staré Červené Vodě ► kostel Neposkvrněného Početí P. Marie z roku 1881 v Travné ► farní kostel sv. Kateřiny z roku 1801 v Uhelné ► kostel sv. Filipa z roku 1781 ve Vápenné ► poutní kaple Panny Marie Saletské s pramenem se zázračnou vodou a křížovou cestou z pol. 19 stol. u Travné ► kostel sv. Floriána z 18 stol. ve Velkých Kuněticích ► kostel sv. Bartoloměje ve Vlčicích ► kostel sv. Josefa z roku 1810 v Žulové ► Boží hora v Žulové - barokní kaple z roku 1713
11.2.3 Technické památky Rychlebské hory mají těžební minulost a jedinečností technických památek jsou žulové,
dnes
již
nefunkční,
zatopené
lomy, 33
které
lze
využít
i
ke
koupání
(http://www.zulovsko.cz/gif/hezky/koupani.htm): ● Arcibiskupský lom ve Vápenné ● Brankopy na Žulovém vrchu ● Rampa u Černé Vody ● Rokliny u Černé Vody ● Transgranit v Žulové ● Vaněk ve Skorošicích ● Vycpálek v osadě Zelená Hora (Vápenná) V oblasti Rychleb se však nachází mnoho dalších lomů - i nezatopených. Technické památky jsou v tomto kraji zastoupeny vápenkami - šachtové pece u Javorníku, v Supíkovicích a v Kuněticích. Na mnoha místech jsou pak k vidění i zříceniny vápenek. 11.2.4 Památky lidové architektury a moderní stavby Jelikož se jedná o kraj bývalých sudetů, najdeme jen ojediněle lidovou architekturu, a to ve Vápenné a ve Vlčicích, případně na starých hospodářských budovách. Javorník se vyznačuje spíše historickou zástavbou měšťanských domů a v celé oblasti Rychlebských hor je pak zachována architektura sudetská. V Račím údolí je k vidění secesní budova Tančírny, která se vyznačuje sudetskou architekturou v alpském stylu. Je však poměrně zchátralá a v současné době za její záchranu bojuje majitel - obec Bernartice (http://www.stavebniforum.cz/cs/article/15398/kdo-zachrani-secesni-tancirnu). Typické pro oblast Rychlebských hor jsou i bývalé vesničky, nyní chatové osady - Travná, Vojtovice, Nové Vilémovice, Zálesí, Nýznerov a Polka (http://www.rychleby-jeseniky.cz). Nejmodernější stavbou Rychlebských hor je rozhledna na Borůvkové hoře, která byla slavnostně otevřena v roce 2006. Na hraničním vrcholu se schází několik turistických tras a jsou zde k vidění pamětních cedule, které nám připomínají disidentská setkání v totalitním režimu. Jednoho setkání se zde účastnil i Václav Havel. Rychlebské hory si zachovávají nekomerčního ducha, tudíž moderních staveb se v tomto kraji moc nenachází. Většina nově postavených budov pochází z období, kdy se Rychlebské hory vzpamatovávaly z povodní v roce 2009 (http://www.boruvkovahora.websnadno.cz/).
34
11.3
Analýza antropogenního potenciálu nehmotného
11.3.1 Historie, kultura a osobnosti Historie Rychlebských hor se váže až do doby kamenné a od té doby se zde vystřídala kultura lužická (někdy také nazývaná archeologická), kultura Keltů a germánských kmenů Burgundů a Vandalů. Přibližně do 14 stol. zde byla převaha Slovanů, avšak poté začalo oblast osídlovat německé obyvatelstvo, což vydrželo až do poloviny 19 stol. Dějiny Rychlebských hor byly ovlivněny třicetiletou válkou (1618-1648), kdy převážná většina obcí a měst byla vypleněna a oloupena. Další změnu v dějinách přinesla válka o Slezsko (18 stol.), kdy došlo k rozdělení Rychlebských hor - část patřila Rakousku (nyní České repulice) a druhá část připadla Prusku - dnešnímu Polsku (http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=obsah&c=1). Poslední největší dějinnou událostí byla druhá světová válka, po jejímž ukončení došlo k odsunu všech německých obyvatel ze Sudet a mnoho horských vesniček bylo zbouráno a zrušeno, např. Hraničky. Vesnice a osady, které se vyhnuly zrušení byly osídleny různým etnikem obyvatelstva, převážně však Řeky a Rumuny. „Z kdysi velice kulturního a relativně prosperujícího kraje se rázem a násilně stal ’bezvýznamný’ a okrajový, různými vládami různých režimů opomíjený region, který se z této nešťastné poválečné doby vzpamatovává dodnes.” (Pavlíček, 2005). Díky nechtěné izolaci si však Rychlebské hory uchovaly svou jedinečnost - klidné, čisté, tajemné a davem lidí nenarušené přírody. Osobnosti, které pochází z oblasti Rychlebů je mnoho, ne však všechny jsou světoznámé. Na hradech a zámcích sídlilo mnoho slavných hraběcích, císařských aj. rodů. Nejslavnější osobností regionu je hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799) z Javorníku. Z novodobých osobností - rodáků vzpomeňme divadelního a filmového herce a spisovatele Rudolfa Rittnera (1869-1943) z Bílého Potoka, Bruno Kralika (1901-1957) z Žulové, Bruno Königa (1865-1945) z Javorníku a Dr. Med. Adolfa Paupie z Javorníku, kteří byli vlastivědnými a muzejními badateli (www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/osobnosti). V Žulové se také narodil architekt, stavitel a spoluzakladatel muzea v Žulové - Ernst Hetfleisch (1895-1978). I když se Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník nachází na rozhraní Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku, léčivé prameny se nachází právě na území Rychleb. Proto si uveďme i jméno jejich objevitele, rodáka z osady Gräfenberk (Slezská část Jeseníku) - Vincenz Priessnitz (1799-1851) (http://www.zulovsko.cz/).
35
11.3.2 Tradice, zvyky, obyčeje, mýty a gastronomie Tak jak se v minulosti v oblasti Rychlebských hor střídaly různé národnosti obyvatel, měnily se i tradice, zvyky a kuchyně. Ze sudetského období se do dnešního dne dochovala především gastronomie a v současné době lze o ní zakoupit nejméně dvě knihy - od Bohumily Tinzové a Eduarda Klanera: Tajemství slezské kuchyně a od Marcela Šose: Jesenicko-nyská kuchařka. Částečně se gastronomií zabývá i František Trávníček v knize: S příchutí Jesenicka (http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/kniha-odhaluje-tajemstvi-slezske-kuchyne.html). Oblast Rychleb však byla hodně ovlivněna i emigranty z Řecka a už v roce 1966 vznikla Asociace Řeckých obcí v České republice, která podporuje vztahy České republiky s Řeky žíjícími v této zemi, kteří si udržují hlavně tradiční náboženské zvyky (zasnoubení, svatba, křtiny, Velikonoce, Vánoce apod.). Z oblasti Rychlebských hor je členem organizace město Javorník, které si oslavou 1.máje připomíná alespoň řecké tance pořádáním Folkmáje (http://www.arovcr.cz). Tradiční jsou i akce spojené s oslavou příchodu jara (stavění a kácení máje) nebo Filipojakubská noc (pálení, slet čarodějnic), kdy zlé síly měly největší moc a kdy se dalo najít nejvíc pokladů. Zvyky z jesenicka se zabývá např. Marcel Šos ve své knize Tradice z jesenického
pohraničí
(http://sumpersky.denik.cz/kultura_region/trojice-knih-priblizuje-
zapomenute-tradice-pohadky.html). Pověstí o Rychlebské oblasti existuje několik a k přečtení jsou dostupné na internetových stránkách (http://heide.sweb.cz/zpetsag.html). Lákadlem k přečtení by mohly být už samotné názvy: Ohnivý muž ze Staré Červené Vody, Paní ze zámku v Černé Vodě, Loupežní rytíři na Kaltenštejně, Poslední dny hradu Frýdberk, Noční lovec ze Sedmi Lánů, Skorošický drak, Švédský voják ve Vápenné, Kouzelní mužíčci, Slezský koláč a Pověst o Timlingovi. Legendy a mýty se vztahují spíše k historickým objektům, např. o zřícenině Rychleby se traduje, že každoročně Květnovou neděli se v ruinách hradu zjevuje dívka zakletá v hada se zlatým klíčkem v tlamě, který když někdo získá, dostane se k truhle pokladů a divku vysvobodí. Vypráví se však i pověst pro celé Jesenicko : ...když Pánbůh tvořil svět a rozdával své dary, jaksi na tento kraj pozapomněl a lidé neměli z čeho žít. Aby svou chybu napravil, nakázal ďáblovi, aby po horách a údolích rozsypal něco ze svých pokladů. Ovšem nebyl by to ďábel, aby se nechtěl z tohoto 36
úkolu vykroutit - místo zlata a stříbra rozhazoval po kraji jen kamení. Pánbůh mu na to sice přišel a pro místní lid nějaké poklady ze své "mošničky" vyšťáral, nicméně asi mu toho moc nezbylo - Jesenicko bylo vždy chudým krajem. Na "kameny", tj. nejrůznější skalní útvary, je však opravdu bohaté. (Dvořáková, 2009)
11.3.3 Akce a události Jiné oblasti a regiony prosluly velkými akcemi a událostmi (vinobraní, trnkobraní, různé festivaly apod.). Rychlebské hory však nemají žádnou celorepublikově známou akci či událost. Pokud se ale turisté rozhodnou oblast Rychlebských hor navštívit, ochuzeni nebudou. Město Javorník organizuje Turistický pochod krásami Rychlebských hor s možností tras 20, 30 a 40km (http://www.javornicko.cz). Občas se konají akce na Borůvkové hoře - každoroční setkání Čechů a Poláků při vzpomínce na srpen 1968, zpěvy, různé výstupy aj. - např. Klub českých turistů pořádá Májový výstup na Borůvkovou horu nebo Asociace sportu pro všechny závod horských kol na Borůvkovou horu aj. ((http://www.boruvkovahora.websnadno.cz). Z dalších jmenujme kostýmované prohlídky na zámku Jánský vrch, návštěvu motokrosové dráhy ve Skorošicích nebo představení ochotnického divadla ve Vlčicích či amatérského divadla v Javorníku. Z novodobějších akcí (v roce 2012 zatím 2. ročník) se lze zúčastnit rybářských závodů na rybníku Javorník (http://www.javornicko.cz).
37
12
ANALÝZA NABÍDKY REGIONU - SEKUNDÁRNÍ POTENCIÁL „Účastník cestovního ruchu přichází do vybrané destinace za účelem uspokojení svých
potřeb a požadavků, za účelem splnění určité touhy, snu. Přichází za zážitkem, poznáním, oddechem. Sekundární nabídka cestovního ruchu představuje prostředky ke splnění uvedených tužeb a očekávní.” (Kiraľová, 2003, 42)
12.1
Doprava a dopravní dostupnost Rychlebských hor Pro rozvoj cestovního ruchu je bezproblémová doprava do cílové destinace jedním z
nejdůležitějších předpokladů. V případě Rychlebských hor se budeme zabývat silniční a železniční dopravní dostupností. U silniční dopravy lze využít dálnice - z Prahy D11 na Hradec Králové s napojením na silnice I. a II. třídy přes Jeseník až na hlavní silniční tah do Polska. Z Prahy lze využít i dálnici D1, která vede přes Brno (napojení z jižních Čech a jižní Moravy) a u Vyškova napojením na rychlostní silnici až do Mohelnice. Odtud silnicí I. třídy směr Jeseník a Polsko. Z Ostravy a Slovenské republiky není žádný dálniční tah ani rychlostní silnice, ale síť silnic různých tříd je zde bohatá, tudíž i z těchto oblastí není doprava problémová. V samotné oblasti Rychlebských hor se nachází čtyři hlavní tahy - silnice I.třídy: Jeseník-Javorník-Polsko,
silnice
II.třídy:
Osoblaha-Jindřichov-Zlaté
Hory-Mikulovice-
Vidnava-Javorník-Polsko, silnice II.třídy: Žulová-Červená Voda-Velké Kunětice a silnice II.třídy: Velké Kunětice-Písečná s napojením na silnici I.třídy:Polsko-Mikulovice-Jeseník. Silnice nižších tříd vedoucí do obcí a osad přímo v Rychlebských horách (např. Zálesí, Horní Hoštice, Nové Vilémovice, Horní Skorošice, Polka apodl) jsou většinou slepé, je tedy nutné se vždy vrátit na silnici I. třídy. Příměstské autobusové spojení zde zajišťuje Veolia Transport Morava a.s., a to přímou linkou z města Jeseník až do Bílé Vody. Četnost jízd je poměrně velká - ve všední dny cca každou půlhodinu a o víkendu přibližně každou hodinu. Zastavuje však jen v obcích, kterými projíždí při hlavní silnici. Do horských osad - Zálesí, Travná, Nové Vilémovice apod., zajíždí autobus pouze 1x-2x za den. Směrem k obcím Černá Voda a Stará Červená Voda je nutné přestoupit v obci Žulová a směrem k Velkým Kuněticím jezdí opět přímá linka z Jeseníku. Do Jeseníku je možné se dostat dálkovou linkovou dopravou, ať už z Prahy, Brna či Olomouce. 38
Společnost Veolia Transport Morava a.s., zajišťuje i rekreační přepravu - cyklobus a skibus, avšak v oblasti Rychlebských hor je využíván pouze skibus pro dopravu na Paprsek a do Petříkova. Mimo zimní sezonu se lze na Paprsek i do Petříkova dopravit pouze vlastním automobilem nebo na kole. Vzhledem ke své poloze i k většímu rozvoji cestovního ruchu jsou obě střediska mylně přiřazována hlavním konkurentům Rychlebských hor - Paprsek Králickému Sněžníku a Petříkov Hrubému Jeseníku (http://morava.veolia-transport.cz). Železniční trať vede pouze do Javorníku a zastávky, které lze využít k výstupu u Rychlebských hor jsou ve Vápenné, Žulové a konečná v Javorníku. Přímé spojení je ze zastávky Lipová-Lázně. Pokud bychom chtěli cestovat z Jeseníku, je nutný přestup. Z Jeseníku pak vede přímá trať do České Vsi a Písečné. Četnost odjezdů je srovnatelný s odjezdy autobusů. Do Jeseníku a Lipové-Lázní je možné přicestovat jak osobním, tak zrychleným vlakem ze všech koutů České republiky avšak někdy s několika přestupy. Oblast Rychlebských hor je zapojena do Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (Obrázek 4). Zelená čára vykresluje železniční trať a modrá trasu linky příměstské hromadné dopravy. Čísla udávají zónu integrovaného systému.
Obrázek 4: Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje v Rychlebských horách (zdroj:upraveno podle http://morava.veolia-transport.cz/res/data/008/000904.gif) 39
12.2. Materiálně-technická vybavenost Jak už bylo zmíněno, přijíždí návštěvníci do destinace s cílem uspokojení svých potřeb prostřednictví nabídnutých služeb, které zahrnuje právě materiálně-technická vybavenost destinace. Podle Kiraľové (2003) ji představuje: ● základní turistická infrastruktura a služby ● doplňková turistická infrastruktura a služby ● všeobecná infrastruktura 12.2.1 Základní turistická infrastruktura a služby Prostřednictvím základní turistické infrastruktury a služeb mají návštěvníci vytvořené podmínky pro dlouhodobější využívání přírodních a antropogenních atraktivit cestovního ruchu a zahrnuje ubytovací a stravovací služby. Tabulka 3. Ubytovací služby Rychlebských hor (vlastní zpracování) Hotely
Kapacita
cena za noc v Kč
Hotel Černá Voda***
24 lůžek
450/550,- se snídaní
Hotel Taverna Javorník
38 lůžek
500/600,- bez stravy 1 700,- za apartmán
Hotel pod zámkem v Javorníku
19 lůžek
300-750,- bez stravy
Horský hotel Paprsek
42 lůžek
od 385,- bez stravy
Hotel Chata Písečná
8 lůžek
3 471,- za objekt
Kovárna - Lipová-Lázně
32 lůžek
450,- bez stravy
Penzion Warja Skorošice
12 lůžek
neuvedeno
Penzion na Stodole v Javorníku
18 lůžek
250/330,- bez stravy
Penzion Pod ořechem Skorošice
6+2 lůžka
200-250,- bez stravy
Penzion Tarabar Petříkov
16 lůžek
po dohodě
Penzion Travná
10 lůžek
od 250,- bez stravy
Hospůdka U Ivana Javorník
8 lůžek
250 – 350,- bez stravy
Alfa penzion Skorošice
12 lůžek
250,- bez stravy
U Tří veverek Horní Lipová
27 lůžek
250/300,- bez stravy
Penziony
Penzion pod Smrkem Horní Lipová
78+14 lůžek
330-460,- se snídaní 420-550,- s polopenzí
40
pokračování tabulky Horská chata Kaste Petříkov
29+4 lůžka
260-490,- se snídaní
U Oravců Travná
5+2 lůžka
150,- bez stravy
Chata Smrčník
37 lůžek
210-490,- v závislosti na vybrané formě jídla
RS Račí údolí u Javorníku
158 lůžek
130-250,- bez stravy
Nová Radost Černá Voda
42 lůžek
150,- bez stravy
Kempy, turistické ubytovny a rekreační zařízení
Pionýrská základna Uhelná
50 lůžek +10 stanů
od 200,- i se stravou
Chata, chalupy a apartmány s možností vlastního vaření Chata Travná
20 lůžek
200,-
9 lůžek
70-120,-
Chata Grünberg Vápenná
10 lůžek
300,-
Ubytovna na faře Jarorník
15 lůžek
150,-
Chata o.s. Setkávání Travná
40 lůžek
130/140,-
Chata MATE Černá Voda
42 lůžek
250/300,-
Fraňova chalupa Horní Hoštice
8+2 lůžka
od 1099,-
6 lůžek
200,-
4+1 lůžko
dohodou
4 lůžka
neuvedeno
11+2 lůžka
od 1 400,- za objekt
Chalupa U lomu Černá Voda
9 lůžek
od 100,-
Chata Tulačka Zálesí
18 lůžek
1 200,- za objekt
16+4 lůžka
600-1 500,- za pokoj
Biofarma Horní Lipová
Appaloosa Horse Ranch Černá Voda Apartmán IVO Žulová Apartmán Javorník Chalupa Pod hradem Černá Voda
Chata Pod křížem Petříkov
I když zatím nejsou Rychlebské hory hojně navštěvovanou oblastí, nabízí se zde nespočet možností ubytování. Všechna ubytovací zařízení nabízejí celoroční provoz. Největší výběr, jejichž výčet zde není ani celý, zaujímají chaty, chalupy a apartmány s možností vlastního vaření. Využít však lze i hotely a penziony v lázeňském areálu Priessnitzových léčebných lázní: Lázeňský dům Priessnitz***, Lázeňský dům Jan Ripper, Lázeňský dům Bezruč a Hotel Albatros***. Některá ubytování využívají již novější typy cestovního ruchu, např. Penzion Pod ořechem ve Skorošicích nabízí ubytování s možností agroturistiky a na Biofarmě v Horní Lipové se můžeme setkat s mnoha domácími zvířaty. Appaloosa Horse 41
Ranch a Alfa ranč v Podhradí (obojí v Černé Vodě) se zabývají chovem koňů s možností jejich zapůjčení na vyjížďky a Chata o.s. Setkávání je společenstvím křesťanů, jež poskytují levnější ubytování skupinám lidí, kteří svou aktivitou naplňují jejich vize a cíle. Při putování Rychlebskými horami využívá k přenocování mnoho turistů i dřevěné útulny. V horách se můžeme setkat i s velkým množství starých horských chat a boud, které jsou však uzamčené a ke své potřebě jich užívají pouze Lesy České republiky. Stravovací služby Rychlebských hor: Stravovací možnosti v Rychlebských horách jsou však omezené. Restaurační a hostinské služby nabízí veškeré hotely uváděné výše v ubytovacích službách, v Travné lze navštívit Restauraci U Oravců, v Javorníku Restauraci Na Rozcestí, dále Restauraci v Bílém potoku, Restauraci U Křupků v Žulové a Restauraci U Kameníka ve Vápenné. Stravování nabízí i některé z uváděných penzionů a některé z obecních pohostinství (např. Bílá Voda, Supíkovice, Červená Stará Voda, Velké Kunětice), které však nemají žádnou propagaci. Mnoho restauračních a hostinských zařízení je zavřeno – chátrají nebo jsou v prodeji. V obcích na pomezí Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku – Horní Lipová, Ostružná je nabídka restauračních služeb pestřejší a lze již vybírat z více možností. V areálu Priessnitzových léčebných lázní lze navštívit několik restaurací, barů, vináren i kaváren. Nabídka stravování odpovídá poskytovaným službám ze strany lázeňských areálů. Rychlá občerstvení – bufety, lze využít v Javorníku, v Žulové a na turistických místech: Borůvková hora, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku. Chloubou Rychlebských hor a specifickou formou občerstvení jsou lesní bary v Horní Lipové, v polesí Smrku. Jedná se o ojedinělý projekt Lesů České republiky, kdy je občerstvení nabízeno zcela bez obsluhy a úhradu všeho zkonzumovaného platí návštěvníci do připravené pokladničky. Celý projekt je založen na poctivosti turistů a zatím slaví samé úspěchy. 12.2.2 Doplňková turistická infrastruktura a služby Do doplňkových služeb cestovního ruchu se především zahrnují zařízení a možnosti volnočasových aktivit. Oblast Rychlebských hor má vhodné podmínky pro turistiku, cykloturistiku, koupání v přírodních vodách, hipoturistiku, běžecké lyžování, sjezdové lyžování, lázeňské služby, lezení a rybolov: ► Turistika: Projít si můžeme tři naučné stezky a několik desítek turistických tras.
42
1. Naučná stezka Bílá Voda-Růženec-Letiště-Javorník-Račí údolí-Uhelná-VlčiceHraničky 1. Zajímavosti nerostného světa Bílé Vody 2. Geologie Rychlebských hor. 3a. Geomorfologie Rychlebských hor 3b. Fauna Rychlebských hor 4. Přírodní zajímavosti Javorníku 5. Nerostné bohatství v Račím údolí 6. Bilologie vodního světa 7. Zajímavosti nerostného světa Vlčice 8. Nerostné bohatství Hraniček Obrázek 5. Naučná stezka (zdroj:http://www.rychleby.cz/index.php?id=ns_bilavoda_hranicky.html)
2. Naučná stezka Rychlebskými horami - dřevěné informační tabule nabízí informace o navštívených
místech
(Obrázek
7).
Propagační
video
lze
shlédnout
na:
http://www.youtube.com/watch?v=njBAMcRDG4o
Obrázek 6. Naučná stezka Rychlebskými horami (zdroj:http://kulturnidumjavornik.cz/index.php/tipynavylet/140-najednelodi)
3. Latzelova stezka krasem Rychlebských hor (Obrázek 7) - naučná stezka o krasových jevech, jejíž název připomíná jméno nejvýznamnějšího průmyslníka 19. a začátek 20. století Antona Cajetana Latzela. Zasloužil se o rozmach vápenného průmyslu postavením první kruhové pece na pálení vápna. 43
Základní obsah jednotlivých zastavení stezky: Trasa: Vápenná - Polka - Lesní Čtvrť Ztracené údolí - sedlo pod Kopřivným Horní Lipová Celková délka: 9 km Počet zastávek: 8 + 3 úvodní informační panely Možná nástupní místa: nádraží Horní Lipová, aut. zastávka Vápenná - Lesní Čtvrť, vlakové nádraží Vápenná
Mapa a profil trasy:
Obrázek 7. Základní údaje o stezce (zdroj:http://www.latzel.napomezi.cz)
44
Turistické trasy lze různě kombinovat, server Rychleby.cz uvádí níže uvedené (Tabulka 4). Tabulka 4. Turistické trasy (zdroj: vlastní úprava dle http://www.rychleby.cz/index.php?id=turistika_pesi.php&razeni=km)
Trasa
Délka Náročnost trasy trasy
Žulová-lom Starost-lom Hašpilberk-lom Vycpálek-Vápenná
5,5km
lehká
Na Pomezí-Na Pomezí (jeskyně)-Medvědí kámen-Lázně Jeseník
8,5km
střední
Javorník-Sv. Antonín-Čertovy kazatelny-Rychleby-Račí údolí-Javorník
10,2km
lehká
Nové Vilémovice-Roveň-U Buku-Kaštanová alej-Červený Důl-Nové 10,2km Vilémovice
lehká
Lázně Jeseník-Klen-Bílé kameny-Jeskyně Na Špičáku-Písečná
lehká
11km
Vápenná-Žulový vrch (Brankopy)-Ripperův kámen-Studniční vrch- 11,1km Lázně Jeseník
střední
Vápenná-Žulový vrch (Brankopy)-Hradisko-Kaltenštejn-Černá Voda
11,4km
lehká
Ramzová-Petříkov-Brousek-Smrk-Klín-Ramzová
11,9km
střední
Bílá Voda-Hluboký důl-Šafářova skála-Bílá Voda
12km
lehká
Ramzová-Petříkov-Císařská bouda-Travná hora-Brousek-Smrk-Klín- 13,7km Ramzová
střední
Žulová-Boží hora-Borový vrch-Velký rybník-Venušiny misky-Velká 13,6km Kraš-Vidnava
středně lehká
Žulová-Nýznerov-Vodopády Stříbrného potoka-Tři studánky-Dlouhá 15,8km dolina-Horní Lipová
střední
Žulová-Starost-Hašpilberk-Rampa-Hradisko-Černá Voda-Malý rybník- 16km Velký rybník-Borový vrch-Boží hora-Žulová
lehká
Žulová-Skorošice-Špičák-Břidličný vrch-Peklo-Nýznerovské vodopády- 19,2km Žulová
velká
Javorník-Sedm křížů-Borůvková hora-Bílá skála-Vysoký-Bílý Potok- 21km Javorník
středně těžká
Bílá Voda-Travná-Zálesí-Špičák-Břidličný-Nýzn. vodopády-Žulová
39,1km
těžká
Poslední uvedená trasa vede po hřebeni Rychlebských hor. Lze si ji prodloužit až k samotnému Kladskému sedlu, kde Rychlebské hory končí, a to z Břidličného neodbočit na Nýznerovské vodopády, ale pokračovalo by se na Klínový vrch-Smrk-Císařská chataPaprsek-Medvědí chata a Kunčická hora. Trasa je náročnější a vícedenní, tudíž je nutné počítat s přenocováním v horách. Výhledy a krásná a klidná příroda je odměnou a nezapomenutelným zážitkem.
45
Na turistické trasy v České republice většinou navazují i turistické trasy v Polsku. Každý si může upravit trasu podle svých schopností i podle turistických zajímavostí. Nejdelší trasou - 200km, je přeshraniční stezka připomínající nejliberálnější šlechtičnu 19 stol., jíž byla nizozemská a pruská princezna Marianna Oranžská. Stezku je určená jak pro turistiku, tak i pro cykloturistiku a prochází místy: Ząbkowice Śląskie-Kamieniec Ząbkowicki-Złoty StokLądek Zdrój-Stronie Śląskie-Staré Město-Králíky-Międzylesie-Międzygórze-Stronie ŚląskieLądek Zdrój-Javorník-Bílá Voda-Złoty Stok-Kamieniec Ząbkowicki-Ząbkowice Śląskie (http://mariannaoranska.eu). ► Cykloturistika: Stezky pro cyklisty jsou v Rychlebských horách zastoupeny: 1. Rychlebskými stezkami (http://www.rychlebskestezky.cz/cs) - jedná se o rozsáhlý projekt pro terénní cyklistiku v lesích Žulového a Studničního vrchu a Černé hory, která vznikla úpravou starých lesních loveckých chodníků, což vyžaduje větší zkušenost v jízdě terénem. Odbornou pomoc při jejich tvorbě poskytli i specialisté na volnočasové aktivity z Univerzity Palackého v Olomouci, Fakulty tělesné kultury, Katedry rekreologie. Komu by nestačil těžký terén, může navštívit Bike park Zahrádka v Černé Vodě. Výchozím i konečným bodem Rychlebských stezek je obec Černá Voda, kde se nachází i Informační centrum Rychlebských stezek s možností zapůjčení horských kol a příslušného vybavení. Je zde možné zakoupit i Návštěvnickou kartu, která umožňuje čerpat slevy v některých zařízeních a na různé služby. Na mapě (Příloha 7) jsou označena místa pro dojezd sanitky v případě nehody (červené kříže) a technická obtížnost je značena hnědou barvou (lehká), zelenou barvou (střední) a černou barvou (těžká). V případě pochyb o zvládnutí trailů je možné si domluvit instruktora, který pomůže nejen s první jízdou, ale i s možným doladěním techniky a naučením něčeho nového. Chodcům není vstup na stezky zakázán, ale jsou vyzýváni prosbou, aby při setkání s cyklisty uvolnili stezku. Rychlebské stezky jsou rozděleny do dvou trailů: A) Traily pod Sokolím vrchem - pro techničtější jezdce, jejichž celková délka je ve dvou variantách, a to 21km nebo 16km. Názvy jednotlivých úseků jsou: - Kolem hradu - Sjezdy - Mramorový 46
- Trail Dr. Wiessnera - Wales - Tajemný - Biskupský - Prokletý Od října je uzavřen trail Wales a od listopadu do dubna jsou uzavřeny všechny traily pod Sokolím vrchem. Na jaře 2012 došlo k otevření nového úseku Velryba a u infocentra je nově vybudovaný pumptrack (okruh skládaný z vln a klopených zatáček vhodný pro zdokonalování v cyklistice). B) Trail podél Černého potoka - lehčí stezka pro všechny terénní cyklisty a pro začátečníky. Celková délka je 14km, z toho 7km trail a 7km po zelené turistické značce. Je otevřen celoročně. 2. Cykloturistickými trasami - jelikož se jedná spíše o horský terén, není zde až tak důležitá dokonalost technická, ale fyzická. Tabulka 5. Značené cykloturistické trasy (zdroj:vlastní, podle http://www.rychleby.cz/index.php?id=turistika_cyklo.html)
číslo cyklotrasy
cyklotrasa údolí-Uhelná-Vlčice-Hraničky-
délka
6044
Bílá Voda-Růženec-Javorník-Račí Horní Lipová
31km
6045
Horní Heřmanice-Vlčice-Nové Vilémovice-Dolní Fořt-rozc.Bernartice
24km
6047
Vidnava-Habina-Černá Voda-Stará Červená Voda-Supíkovice-Písečná
19,6km
6169
Petrovice-Nad Petrovicemi
2,5km
6170
Stříbrné údolí-Pod Kovadlinou
2,5km
6171
Nýznerovská pila-Polská cesta
10km
6041
Bílá Voda-Bernartice-Vidnava
25km
6042
Bernartice-Žulová
11km
6043
Javorník-Vojtovice-Žulová
6046
Žulovský okruh
6208
Horní Lipová-Ramzová-Obří skály-Pod Javoříkem-Adolfovice-Luční 31,5km vrch
6222
Pod Bílou skálou-Borůvková hora-Pod Resslovým křížem
18,9km 26km
47
12,5km
Na základě nedostatečných služeb cyklistům vznikl projekt celonárodního certifikačního systému Cyklisté vítáni, který testuje turistická zařízení, jejich vybavenost a nabídku služeb, jež poskytují. Pro získání značky certifikace turistických služeb (Obrázek 8) musí turistická zařízení splňovat povinné a doplňkové požadavky uvedené na internetových stránkách http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3. Z oblasti Rychlebských hor certifikaci získaly pouze dvě zařízení: - Hotel Černá Voda - turistická ubytovna Nová Radost
Obrázek 8: Znak certifikace Cyklisté vítáni (zdroj:www.cyklistevitani.cz) ► Koupání v přírodních vodách: jak už bylo zmíněno, příjemné a osvěžující koupání nám nabízí mnoho žulových zatopených lomů. Krytý bazén a umělé koupaliště nabízí pouze Javorník. ► Hipoturistika: nabízí Appaloosa Horse Ranch v Černé Vodě, který se zabývá chovem a prodejem koní plemena Appaloosa a Malá koňská farma v rekreačním středisku Račí údolí. U obou je možné ubytování, avšak v Černé Vodě bez stravovacích služeb. Rekreační středisko Račí údolí nabízí snídani, oběd i večeři. V obou rančích Obě farmy návštěvníkům poskytují výukové hodiny a zapůjčují koně na projížďku. V Appaloosa Horse Ranch v Černé Vodě pořádají westernové závody (http://www.appaloosas.cz). ► Běžecké lyžování: I když je pohoří Rychlebských hor vhodné pro běžecké lyžování, upravované trasy jsou pouze v okolí Horní Lipové, Paprsku a Petříkova. Jsou však běžkaři, kteří nevyhledávají upravované trasy, ale chtějí si vychutnat dobrodružství v hlubokém sněhu bez náznaku stopy, což Rychlebské hory nabízí. Upravované trasy v okolí Paprsku uvádí elektronický průvodce pro Jeseníky:
48
P1 - okruh Velký Šengen - 17.0 km P1a - okruh Malý Šengen - 8.0 km P2 - okruh: Pohádka - 9.5 km P3 - okruh: Pralinka - 8.0 km P3a - okruh: Malá Pralinka - 3.0 km P4 - okruh: Trnová hora - Milíře - 12.0 km P5 - okruh: Medvědí - 5.5 km P6 - okruh Ostružná (u ŽST) - Pod Stráží - Císařská lovecká chata - 5.0 km P7 - okruh Medvědí bouda - Císařská lovecká chata - Černý potok - Petříkov - 9.0 km P8 - okruh Smrk (hraničník) - Černý potok - 2.0 km (http://www.ejeseniky.com/zima/upravovane-bezecke-trasy) ► Sjezdové lyžování: Rychlebské hory od Bílé Vody po vrchol Smrk jsou ovlivněny spíše klimatickými podmínkami z Polska, proto sněhové podmínky pro sjezdové lyžování nejsou optimální. Jediný SKI areál v této oblasti se nachází v Zálesí. Využíván je však spíš místními chataři a chalupáři. SKI areál Paprsek, Ostružná, Branná, SKI areál Pod Klínem Ramzová a dva areály v Petříkově mají sněhové podmínky srovnatelné s Hrubým Jeseníkem, proto si vedou v cestovním ruchu podstatně lépe. Omylem jsou často zahrnovány právě do oblasti Hrubého Jeseníku, jelikož jak obec Ostružná tak i obec Branná jsou na hranicích těchto dvou pohoří, avšak lyžařské areály už náleží území Rychlebských hor. Tabulka 6. Přehled služeb lyžařských areálů (vlastní zpracování) areál
délka sjezdovek
lanovky, vleky
cena v Kč
Ski Zálesí
550m 600m 700m
1x vlek
48 bodů - 180,1 hodina - 90,2 hodiny - 130,dopolední - 180,odpolední - 200,večerní - 210,-
- občerstvení - půjčovna lyží - snowpark - umělé zasněžování - večerní lyžování - parkování zdarma
Ski Paprsek
50m 600m 700m 1000m
dětské lano 2x vlek 1x lanovka dvojsedačka
lanovka: 60 bodů - 145,120 bodů - 270,300 bodů - 620,600 bodů - 1140,1den - 400,-
- občerstvení - snowpark - umělé zasněžování - večerní lyžování - lyžařská škola - skibus
49
služby
6 dnů - 2000,1 jízda - 40,celodenní - 400/280,2 hod.- 250/170,3 hod.- 300/210,4 hod.- 340/240,dopol.- 340/240,300/210,odpol.- 280/190,240/170,-
- půjčovna lyží - skiservis - parkování zdarma
- propojení jízdenek se střediskem Bonera Ramzová - skibus - parkoviště zdarma - skiservis - bobová dráha - lyžařská škola - večerní lyžování - umělé zasněžování - občerstvení - úschovna - ubytování - skibar
Skiareál Kaste Petříkov
500m 600m 700m 800m 900m
3x vlek
celodenní - 450/310,půldenní - 290/215,2 hod.- 240/150,večerní lyžování 250/170,(kompletní ceník: http://www.kaste.cz/ski_ar eal/ski_areal.htm)
Ski Petříkov
400m 600m 2x 800m 2x 900m
6x vlek
celodenní - 300/210,půldenní - 200/140,2 hod.- 150/110,4 hod.- 250/180,-
Skiareál Branná
420m 450m 560m 720m
3x vlek celodenní - 350/270,- půjčovna lyží 1x lanovka 1hod. - 120/70,- lyžařská škola večerní lyžování-200/140,- - parkování zdarma - občerstvení (kompletní ceník: http://www.skibranna.cz/la novka,%20vleky.html)
Skiareál Ostružná
80m 350m 400m 2x 420m 430m
4x vlek
Ski Ostružná Řetězárna
500m 600m
vlek
Skiklub Ramzová - Pod Klínem
120m 400m 500m
3x vlek
dopolední - 220/170,3/4 denní - 300/230,odpolední - 220/170,celodenní - 330/260
- gumové čluny - snowpark - občerstvení - lyžařská škola - umělé zasněžování (kompletní ceník: - půjčovna lyží http://www.ostruzna.cz/cen - skiservis ik-zima) - parkování zdarma celodenní - 250/150,- skibus dopolední - 150/100,odpolední - 180/120,1 jízda - 10,na stránkách neuvádí
50
na stránkách neuvádí
► Lázeňské služby (http://www.priessnitz.cz/cz/index.php?id=460) : Díky přírodnímu bohatství v podobě léčivých pramenů vznikly na Studničním vrchu Priessnitzovy léčebné lázně, které se specializují na nemoci oběhového ústrojí, poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, na netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, kožní nemoci, ženské nemoci, interní onemocnění, respirační onemocnění, kardiovaskulární onemocnění a psychické poruchy. Lázně jsou využívány nejen pro své léčivé účinky, ale slouží i k oddechu a relaxaci všech, kdo lázeňská centra vyhledávají. Při pobytu v Lázních Jeseník lze využít nejen volně prodejných procedur, ale i níže uvedených pobytů : A) wellness pobyty - Aktivní wellnes v lázních, Dámská jízda, Pánská jízda, Fit manager, Romantika pro dva, Krásná v každém věku, Stop celulitidě, Lyžařský pobyt-Ski a Wellness B) léčebné pobyty - Pobyt s Priessnitzovými léčebnými metodami, Týden pro zdraví, Úleva od bolesti zda a kloubů, Léčebně preventivní pobyt pro astmatiky a alergiky, Léčebně preventivní pobyt pro kardiaky, Léčebně preventivní pobyt pro diabetiky, Otestujte si své duševní zdraví, Týden pro duševní zdraví, Hubnutí s formováním postavy a Léčebně preventivní pobyt pro seniory. ► Lezení: Rychlebské hory jsou krajem kamene, tudíž zde nalezneme mnoho skal, které lze využít k lezení. Většina skal je však bez zajištění, proto si každý návštěvník musí vzít veškerý materiál sebou. Výčet skal, kde jsou možnosti pro lezení: - Kraví skály
- Liščí skála
- Píšťala
- Princova skála
- Račí údolí
- Řeznické skály
- Sedm skal
- Skály na Smrčníku
- Sokolí skály
- Suchý vrch
- Šafářova skála
- Trojak (PL)
- Venušiny misky
- Větrná hůrka
- Vysoký kámen
- Žulový vrch
- Skalka pod Kaní horou (http://www.goat.cz/index.php?path=Lezeni_RychlebskeHory_RychlebskeHory). Kompletní průvodce s ukázkami tras lezení je ke shlédnutí na Download komplet průvodce [RychlebskeHory.zip, 4 MB] .
51
► Rybolov: Český rybářský svaz, Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko nabízí možnost rybolovu v zatopených žulových lomech, v multifunkční vodní nádrži v Javorníku a v Pelnářovém dole. Povolenky se pohybují v cenách od 180,- Kč až do 4500,- Kč. Rozhodující pro stanovení ceny je délka využití (1den-roční), členství/nečlenství v rybářském svazu, dospělí, studující, ZTP a děti. Do doplňkových služeb se zahrnují i kulturně-společenská zařízení, která najdeme pouze ve střediskovém městě Javorník (Městské kulturní středisko Javorník), které zahrnuje kulturní dům, infocentrum, muzeum, knihovnu, kino a divadlo. Každá obec si pak udržuje spíše tradiční akce pro místní obyvatele. Největší, a v Rychlebských horách jediný, sportovně relaxační areál se nachází v Petříkově. Nabízí nejen svahy pro sjezdové lyžování, ale i letní bobovou dráhu a lukostřelbu. V zimním středisku Ski klub Ramzová - Pod Klínem, je návštěvníkům v letním období nabídnuto zapůjčení horských koloběžek, terénních čtyřkolek nebo možnost paraglaidingu. 12.2.3 Všeobecná infrastruktura Směnárnu najdeme pouze v Javorníku, a to v České spořitelně, která je v Rychlebské oblasti jako jediný bankovní ústav včetně služeb výběru z bankomatu. Česká pošta je v kraji rozšířenější, působí v těchto městech a obcích: Javorník, Bílá Voda, Černá Voda, Písečná, Uhelná, Stará Červená Voda, Supíkovice, Lázně - Jeseník, Vápenná, Velké Kunětice, Vlčice a Žulová. Lékárnu můžeme navštívit opět v Javorníku a v Žulové. Záchranná služba slouží v Javorníku, ale do nemocnice musíme již do Jeseníku. Obvodní oddělení Policie České republiky v roce 2011 přestěhovalo svou základnu z Javorníku do Žulové, ale hlídky působí po celé oblasti. Společně s Policií České republiky působí v oblasti Rychlebských hor i Pohraniční policie (http://www.javornicko.cz/, http://www.javornicko.cz/). Velké supermarkety ani obchodní domy v oblasti Rychlebských hor nenajdeme. Ve většině obcí zajišťuje zásobování prodejen s potravinami a jiným zbožím Coop Jednota spotřební družstvo Zábřeh a nebo soukromí prodejci.
52
13
PROPAGACE, PREZENTACE Rychlebské
hory
jsou
prezentovány
internetovými
stránkami
regionálního
informačního serveru - www.rychleby.cz včetně odkazů na jednotlivé obce a také internetovým projektem http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=uvod. Rychlebské stezky mají vlastní internetové stránky a jsou propagovány nejen přes internetové video, ale i na veletrzích. Díky své propagaci uspěly v anketě Sedm divů Olomouckého kraje, kde se umístily na 2. místě. Anketa probíhala za podpory Krajského úřadu Olomouckého kraje. Informační centra se nachází nejen v Javorníku a Žulové, ale i v lázeňském areálu Priessnitzových léčebných lázní. Propagační materiály jsou k dispozici jak v těchto informačních centrech, tak i a na turisticky zajímavých místech. Na jejich publikaci se podílí: - Olomoucký kraj - Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism - Sdružení měst a obcí Jesenicka - Euroregion Praděd - Evropská unie (Evropský fond pro regionální rozvoj- projekt "Překračujeme hranice") - zájmová organizace: Jeseníky-Sdružení cestovního ruchu - Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava - Ministerstvo pro místní rozvoj - zájmová organizace: Střední Morava-Sdružení cestovního ruchu aj. Ve spolupráci města Olomouc, Olomouckého kraje a projektu "Kudy z nudy" byla zavedena turistická karta Olomouc region card, po jejímž předložením budou návštěvníci do vybraných památek a turistických atrakcí v Olomouckém kraji vpuštěni zdarma nebo se slevou. Lze ji zakoupit ve dvou variantách - na 48 hodin a 5dní. Vlastivědné muzeum Jesenicka, Státní okresní archiv Jeseník, Česká křesťanská akademie a Společnost Vincenze Priessnitze, každoročně pořádají seminář Slezská lidová kultura a kultura lidu na Jesenicku. Letos se koná XII. ročník a je jediný svého druhu, který propaguje i oblast Rychlebských hor. Celý program semináře uvádí pozvánka v Příloze 9.
53
14
VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ
14.1
Charakteristika návštěvníků Jelikož cílem terénního šetření bylo zjištění konkrétních informací od respondentů
s přímými zkušenostmi s pobytem v oblasti Rychlebských hor, byli za zkoumaný soubor zvolení právě turisté, kteří navštívili některá z distribučních míst uvedených v kapitole 9. Využila jsem tak kombinovaný výběr zkoumaného vzorku - záměrně jsem určila území a náhodně byli vybíráni návštěvníci Rychlebských hor. Pro dostatečnou vypovídající hodnotu empirického šetření jsem k distribuci navrhla 450 dotazníků (300 českých a 150 polských), ze kterých bylo vyplněno 197 českých a 44 polských.
14.2
Výsledky šetření
Graf č. 2
Graf č. 3
Ze zahraničních respondentů navštívilo oblast Rychlebských hor 18%. Z celkového počtu respondentů byla více jak polovina dotazovaných ženy (58%). U tuzemských respondentů se dále zjišťovala lokalita, z které do oblasti přijeli.
Jak je z grafu č. 4 patrné, největší počet turistů – 47%, byl z Olomouckého kraje, následuje Moravskoslezský kraj s 32% a třetí místo zaujímá Jihomoravský kraj s 23%. Z jediného - Ústeckého kraje nebyl žádný respondent.
54
Graf č. 4. Lokalita bydliště tuzemských respondentů
Graf č. 5. Způsob dopravy do turistické oblasti
Nejčastěji se respondenti dopravují autem, následuje doprava vlakem a pěšky. Se zájezdovým autobusem se nedopravil žádný z respondentů.
48% respondentů pobývalo v oblasti Rychlebských hor 3-7 dnů, následuje jednodenní pobyt, víkendové noclehy využilo 19% respondentů a pouze 4% turistů pobývali v regionu déle jak sedm dní. 55
Graf č. 6
Graf č. 7
Většina dotazovaných byla v oblasti Rychlebských hor poprvé. Ti, co navštívili území vícekrát se shodovali v počtu s těmi, kteří v dřívější době přicestovali 1x - 3x. Graf č. 8. S kým respondenti přicestovali
Nejčastěji respondenti přicestovali s partnerem či partnerkou, o něco méně jich dalo přednost cestování s rodinou a s přáteli. 2% respondentů přicestovalo osamotě a 3% s organizovaným zájezdem.
Graf č. 9. Způsob ubytování v regionu, který respondenti využili
56
Ubytování v regionu nevyužilo 21% respondentů a turisté, kteří ubytování v oblasti využili, dávali přednost penzionu, následně apartmánu či ubytování v soukromí a celkem vyrovnaná byla volba přenocování ve vlastní chatě (u známých), v hotelu a v turistické chatě (na ubytovně). Nejméně respondentů využilo ubytování v kempu nebo v tábořišti a celých 7% přespalo v útulně a pod širým nebem. Graf č. 10. Využití restauračních zařízení
Návštěvu restauračních zařízení využívalo 59% respondentů pouze částečně, 26% téměř vždy a 15% téměř nikdy. Graf č. 11. Opakovaná návštěva regionu
Celých 88% dotázaných uvažuje o opakované návštěvě v regionu, z toho více jak polovina později a 33% respondentů již do půl roku od svého pobytu v oblasti. Desítka procent turistů ještě neví, zda se bude chtít do Rychlebských hor vrátit a pouze 3% jsou názoru, že návštěvu v regionu již spíše opakovat nebudou. Za převažující důvod návštěvy považovali respondenti relaxaci zahrnující pobyt v klidné přírodě Rychlebských hor, procházky a celkový odpočinek. Jen o něco menším důvodem návštěvy regionu bylo poznávání turistických atraktivit (historických, kulturních aj.) a turistika a sport. Ostatní důvody - zdraví (rehabilitace, lázně), služební cesty, společenské aktivity s přáteli, návštěvu u známých a příbuzných, tranzit a jiné, zvolila jen desítka respondentů.
57
Graf č. 12. Důvod návštěvy regionu
Graf č. 13. Nejlákavější aktivity
Nejlákavější aktivitou pro region určili respondenti pěší turistiku, druhou nejlákavější se stala poznávací turistika a třetí cykloturistika. Návštěvy sportovních akcí a možnost, že by region nebyl vhodný pro žádnou z uvedených aktivit nezvolil ani jeden z dotazovaných. Za nejméně lákavé jsou tak považovány návštěvy sportovních akcí, církevní turistika, jiný sport (volejbal, lezení, létání apod.), venkovská turistika a návštěvy kulturních akcí (festivaly, koncerty apod.) 58
Graf č. 14. Zdroj informací o regionu
Největším zdrojem informací o Rychlebských horách je pro respondenty internet celých 40%, následuje vlastní zkušenost a informace od přátel. Tisk a televize byla nejmenším zdrojem informací.
Graf č. 15. Využití Rychlebských stezek
Rychlebské stezky využila více jak polovina respondentů. Většina z nich však pěšky, pouze 10% na kole. V odpověďi nevyužití stezek u 42% dotazovaných většinou uváděli písemný dodatek, že je neznají nebo o nich nikdy neslyšeli.
Více jak 1/3 respondentů považuje za nejzajímavější místo v regionu rozhlednu Borůvková hora a jen o něco méně pozoruhodným udávali turisté Jánský vrch v Javorníku. Třetím zajímavým místem dotazovaní určili Lázně Jeseník. Nejméně atraktivním místem se stala obec Bílá Voda, Žulová a Vápenná a také Lesní bar a žulové lomy.
59
Graf č. 16. Nejzajímavější místa pro respondenty
Graf č. 17. Nejzajímavější místa pro respondenty - konkurence
Největší pozoruhodností u konkurenčních oblastí byl pro respondenty Praděd a Rejvíz. Následuje vrchol Králický Sněžník, rozhledna Zlatý chlum v Jeseníku, obec Karlova Studánka, areál Ramzová, vrchol Šerák, přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, obec Velké Losiny, údolí Bílé Opavy a rozhledna Biskupská kupa.
60
Graf č. 18
Graf č. 19
Největší zastoupení mezi respondenty měla věková kategorie 35-49 let a nejmenší počet dotazovaných byl ve věku 60 let a víc. Vzdělání převažovalo středoškolské a hned v těsném závěsu vysokoškolské. Graf č. 20. Spokojenost respondentů s celkovými službami
61
Ubytování hodnotila více jak polovina respondentů dobře. Ti, co v regionu ubytovaní nebyli, nedokázali ubytovací služby posoudit. Stravovací služby byly respondenty též hodnoceny kladně, ale byli i dotazovaní, kteří využívali možnosti vlastního vaření, tudíž stravování nehodnotili. Služby pro motoristy, cyklisty a lyžaře neuměla většina respondentů posoudit a ostatní návštěvníci tyto služby zhodnotili za vyhovující. Služby personálu, cenová úroveň a péče o čistotu a pořádek zapůsobily na dotazované pozitivně, avšak jak je z grafu č. 18 patrné, byly i negativní ohlasy.
62
15
ANALÝZA KONKURENCE Pro oblast Rychlebských hor je konkurencí pohoří Hrubého Jeseníku a Králického
Sněžníku. Vzhledem k tomu, že se ve všech třech oblastech jedná o horskou krajinu, nabízejí i podobné služby. Rychlebské hory jsou však pyšné na svou tajemnost a nenarušenou přírodu a s přihlédnutím k nabízeným službám konkurenčních oblastí, ať už v turistických aktivitách nbo v poznávacích atraktivitách, by mohly být v Rychlebských horách nabídnuty doplňkové služby uspokojující potřeby návštěvníků všech oblastí..
Králický Sněžník (http://www.kralickysneznik.net): - výhodná geografická poloha - mnoho významných památek - Králická pevnostní oblast: tvoří ji tři pevnosti - Adam, Bouda a Hůrka, a v současné době slouží jako Muzeum čs. opevnění KS-14 a Vojenské muzeum Králíky, Klášter Na Hoře Matky Boží - barokní památka ze 17.-18.století, místní kostely a lidová architektura - Rozhledny - na Křížové hoře (25m, z roku 2007), na Suchém vrchu (32m, z roku 1932), na vrchu Val (34m, z roku 2003) a na vrchu Klepý (28m, z roku 2009) - vrchol Králický Sněžník (1424m) - sportovní střediska s letním i zimním provozem a s mnoha nabídkami služeb - Ski areál Kraličák, Ski areál Kunčice-Staré město, Dolní Morava relax & sport resort zahrnující turistiku, cykloturistiku, bobovou dráhu, lanový park, lyžařský areál, dětský park, vozítka Segway, naučnou stezku "Pohádkové Česko" aj. (http://www.dolnimorava.cz/leto/homepage) - velká propagace regionu Oproti Rychlebským horám je pohoří Králický Sněžník vybaveno vhodnějšími přírodními podmínkami pro sjezdové lyžování, jehož doplněním by mohlo být propojení si obou pohoří běžeckým lyžováním. Vzhledem ke nadmořské výšce Rychlebských hor jsou vhodnější pro rodinnou turistiku a cykloturistiku, avšak oblast Králického Sněžníku nabízí mnohem větší vybavenost ubytovacími a stravovacími službami, které mají velký vliv na výběr lokality. Největším lákadlem pro návštěvníky je nově vybudovaný areál v Dolní Moravě, který nabízí pestrost aktivit a atraktivit na jednom místě.
63
Hrubý Jeseník: Pohoří Hrubý Jeseník patří mezi nejnavštěvovanější v České republice a je chráněnou krajinnou oblastí. Výčet nabízených služeb je mnohonásobně vyšší než v Rychlebských horách, a proto si uveďme několik nejvýznamnějších a nejznámějších: - výhodná geografická poloha - velká propagace tuzemská i mezinárodní - vrchol Praděd (1491m) - přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně - mnoho známých rekreačních, relaxačních a lyžařských středisek - Červenohorské sedlo: ski areál, výchozí místo pro běžecké lyžování, turistiku, cykloturistiku, Ski areál Kouty, který nabízí i mnoho letních aktivit - bike park, in-line trasu, discgolf (hod diskem do koše), koloběžky, turistika a nordic walking, Koutecký les (skanzen dřevěných soch), relax centrum Kolštejn v Branné, sportovní a zábavní areál Relax Domašov v Bělé pod Pradědem - významné památky a přírodní pozoruhodnosti - Papírna Velké Losiny, zámek Velké Losiny, Rašeliniště Skřítek, státní léčebné lázně Karlova Studánka, rozhledna Zlatý chlum v Jeseníku - Adrenalin Park Jeseníky v České Vsi u Jeseníku: lanové centrum, obří houpačka, terénní koloběžky, jízdy na koních, paintball, plavba na kánoi, horolezecká stěna, lukostřelba aj. - hotelový komplex Avalanche**** - národní přírodní rezervace Bílá Opava - rozsáhlá nabídka služeb a programů (produktové balíčky) Stejně jako Králický Sněžník, disponuje Hrubý Jeseník vhodnějšími podmínkami pro sjezdové lyžování. Mnohonásobně však převyšuje i nabídku tras pro běžecké lyžování, turistiku a cykloturistiku. Zábavní parky, sportovní areály a relax centra jsou zde převažujícím kritériem pro zvolení trávení dovolené. Nelze opomenout i mnoho přírodních krás a zajímavostí. V Hrubém Jeseníku však převažuje velká komerce, které se oblast Rychlebských hor vyhýbá. Úroveň vybavenosti, počet zajímavostí a vhodnost podmínek pro různé aktivity v Hrubém Jeseníku jsou s možnostmi Rychlebských hor nesrovnatelné.
64
16
SWOT ANALÝZA Zpracování SWOT analýzy jsem provedla na základě vlastních poznatků, z čehož
vyplývá, že analýza může být spíše subjektivní. S-silné stránky (strenghts) - vysoká kvalita životního prostředí - přírodní pozoruhodnosti (Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku aj.) - žulové lomy s možností přírodního koupání - kulturní památky (zámek Jánský vrch v Javorníku, zřícenina Rychleby a Kaltenštejn, secesní budova Tančírny aj.) - vhodné podmínky pro turistiku a cykloturistiku - rozvoj venkovské turistiky - dopravní dostupnost - hlavní silniční tah do Polska - rekreační středisko Račí údolí - mezinárodní spolupráce s Polskem - proslulé Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník - Rychlebské stezky W-slabé stránky (weaknesses) - nízká kvalita služeb - slabá dopravní infrastruktura vně Rychlebských hor - nedostatečná propagace oblasti - žádné rekreační a sportovní areály pro rodinnou rekreaci (venkovní i pod střechou) - společenské akce a tradice vztahující se k historii oblasti - nízký počet infocenter - bez stravovacích služeb na cyklo-turistických trasách - problematické podmínky pro sjezdové lyžování - zařízení nabízející služby při nepříznivém počasí 65
- geografická poloha (klimatické podmínky i obyvatelé ovlivněni Polskem) O-příležitosti (opportunities) - zvýšit propagaci regionu prostřednictvím infocenter, internetu a televizních pořadů - zavedení přepravy po oblasti Rychlebských hor - rozvoj turistických tras, cyklotras a Rychlebských stezek - vytváření zážitkových balíčků - vybudování aquaparku nebo vyhřívaného bazénu s atrakcemi pro děti - na cyklo-turistických trasách zřídit občerstvení s nutným zázemím pro udržení čistoty a pořádku v lesích - zřídit půjčovnu kol a jiného sportovního zařízení - u hlavní cesty vybudovat cyklostezku, která může sloužit i jako in-line stezka (v současné době jsou cyklisté ohroženi projíždějícími automobily do Polska) - kooperace s konkurenčními regiony - rozvoj incentivní turistiky
T-hrozby,rizika (threats) - silná konkurence Hrubého Jeseníku - při rozvoji cestovního ruchu ohrožení životního prostředí - nedostatek finančních prostředků na podporu rozvoje cestovního ruchu - nesoulad trvale žijících obyvatel s turisty - výstavba moderních staveb, které by narušily krajinný ráz - zánik tradicí a lidové kultury
66
17
DISKUZE Celkem bylo vydáno 350 českých a 150 polských listů šetření. Jejich návratnost se
pohybovala necelých 70% u tuzemských respondentů a necelých 30% u polských. I když poloha Rychlebských hor by mohla nasvědčovat velké návštěvnosti ze sousedního Polska, tvoří stále podstatně větší podíl návštěvnosti turisté z České republiky. Skoro celá polovina respondentů přicestovala z Olomouckého kraje a naopak z Ústeckého kraje nepřijel žádný respondent. Ze zahraničních turistů převládali respondenti z Polska a dva byli ze Slovenské republiky. Z celkového počtu se ¾ respondentů dopravili do oblasti osobním automobilem. Z vyplněných listů šetření dále vyplynulo, že vlakem se nejčastěji dopravili turisté (trampové) z Prahy a pěšky zahraniční turisté z příhraničních obcí Polska. Většina respondentů pobývala v oblasti Rychlebských hor 3-7 dnů, následoval jednodenní pobyt, jehož počet byl ovlivněn návštěvností pěších zahraničních turistů z Polska. Největší počet respondentů přicestoval s partnerem či partnerkou, o něco méně jich dalo přednost cestování s rodinou a s přáteli. Žádný z respondentů nepřicestoval zájezdovým autobusem, přesto se objevilo několik málo odpovědí, že respondenti přijeli s organizovaným zájezdem. Lze tak předpokládat, že za organizovaný zájezd považovali pobyt s větším počtem přátel nebo s větším počtem rodinných příslušníků. Respondenti, kteří ubytování v regionu nevyužili, byli jednodenní turisté z Polska, ostatní návštěvníci dávali největší přednost penzionům. Určitě je zajímavé, že ne málo turistů využívalo přespání v útulně a pod širým nebem. Stravovacích služeb využila většina respondentů částečně. Relaxace v klidné přírodě Rychlebských hor, poznávání turistických atraktivit a turistika a sport byly pro respondenty motivující k návštěvě této oblasti. U volby nejlákavějších aktivity regionu odpovídali obdobně - uváděli pěší a poznávací turistiku a cykloturistiku. Nejvíce informací o Rychlebských horách získali respondenti z internetu, avšak zajímavé je i procento dotazovaných, kteří měli za největší zdroj vlastní zkušenost, a to s ohledem na skutečnost, že většina byla v oblasti právě poprvé. Rychlebské stezky využila více jak polovina respondentů, nelze však s jistotou říct, zda skutečně navštívili projekt Rychlebské stezky nebo za ně považují veškeré značené
67
turistické trasy v regionu. Více jak 1/3 respondentů považuje za nejzajímavější místo v regionu rozhlednu Borůvková hora a jen o něco méně pozoruhodným udávali turisté Jánský vrch v Javorníku. Otázka byla otevřená bez možnosti výběru odpovědi, avšak určitě je překvapujícím výsledkem, že Lesní bar a chlouba Rychlebských hor - zatopené lomy, patřily mezi nejméně uváděné. Proto by zde byla pro další šetření vhodnější volba uzavřené otázky s nabídnutými možnostmi. Mnoho respondentů (buď neznají nebo si neuvědomili) opomíjelo, kde končí hranice Rychlebských hor, a proto se v odpovědích objevovala i atraktivní místa z konkurenčního Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Ubytovací a stravovací služby včetně služeb personálu byly respondenty hodnoceny pozitivně. Spokojenost projevili i s čistotou a pořádkem v celé oblasti a s úrovní cen. Služby pro motoristy, cyklisty a lyžaře neuměla většina respondentů posoudit. Zda něco návštěvníkům v regionu schází nebo co jim v oblasti vadí byla otevřenou otázkou. Vyplnila ji však pouze desetina respondentů. Mezi nejčastěji uváděné chybějící služby dotazovaní udávali zavedení občerstvení na turistických trasách, lepší značení tras a zřízení zábavního centra pro děti i dospělé - tzv. aktivity pod střechou při nepříznivém počasí. Nejvíce pak respondentům vadí velmi malá propagace regionu, a tím nízká informovanost návštěvníků. Z výsledků šetření usuzuji, že turisté se s Rychlebskými horami zatím seznamují, což je ovlivněno malou propagací regionu a především nízkou kvalitou služeb. Výzkum probíhal v období letní sezóny, kdy byla předpokládána největší návštěvnost. I když touto skutečností byly ovlivněny odpovědi na otázky týkající se vyžití v zimním období - většina respondentů je nebyla schopna ohodnotit, neproběhl výzkum v zimní sezóně nejen z důvodu uzavření provozu ve čtyřech z pěti vytipovaných nejnavštěvovanějších míst, ale i vzhledem ke skutečnosti, že samotná zimní střediska jsou situována u Hrubého Jeseníku, čímž by nebyla zjištěna atraktivnost celého pohoří Rychlebských hor, avšak jen její části.
68
18
NÁVRHY A DOPORUČENÍ Největším důvodem návštěvy respondentů v regionu Rychlebských hor byla relaxace,
následně poznání atraktivit oblasti a turistika a sport. Z výsledků výzkumu tak vyplývá, že dotazovaným v regionu neschází žádný velký komerční komplex ani obchodní domy či supermarkety. Možné návrhy a doporučení: ► Občerstvovací místa po cyklo-turistických trasách včetně zázemí pro odpočinek. V Rychlebských horách se nachází mnoho loveckých chat, bivaků a přístřešků, které by se mohly pro potřeby služeb občerstvení využít. V panenské přírodě Rychleb by bylo vhodné pokračovat v budování lesních barů, které se již v přírodě osvědčili. Míst, kde by mohlo posezení pro odpočinek a občerstvení vzniknout je několik: bývalá osada Růženec, horská osada Zálesí, bývalá kupecká cesta Černý kout, kde se nachází i pěší hraniční přechod do Polska, bývalá osada Hraničky, kde je též pěší hraniční přechod do Polska, hraniční vrchol Špičák, sedlo Peklo nebo vrchol Smrk. Na některých místech by se daly, třeba jen částečně, využít i již zmiňované lovecké chaty. ► Vytvářet stále nové turistické, cyklistické a běžkařské trasy. V Rychlebských horách jsou stále ještě místa, kudy by mohla značená stezka vést, ať cyklistická nebo pěší. Vzhledem k velkému počtu loveckých chat na území Rychleb, bylo by určitě zajímavé vyznačit trasu, která by nás se všemi horskými boudami seznámila. Další možné návrhy tras: - Z Kameničky směrem k vrcholu Na Střelnici, podél místa U Šesti lip, okolo vrcholu Jelen a zakončení u rozcestí Šafářova skála, kde se dá napojit již na značenou pěší trasu. - Z Vlčic cestou, která protíná již značenou cyklostezku až pod vrchol Suť, dále směr na Vápenný vrch, přes osadu Nová Véska, k bývalé osadě Hraničná, vrátit se zpět na značenou cyklostezku a přes Vojtovice zpět do Vlčic. Z bývalé osady Hraničná bychom se dostali i kousek do Ostrého údolí, avšak není průchozí, tudíž by byl nutný návrat ke značené stezce. - Z osady Nýznerov podél Malé vody, pokračovat cestou mezi Srnčí strání a Vysokým hřbetem až ke Třem Studánkám, kde je opět napojení na již značenou trasu. - Z osady Polka kolem Ztraceného potoka, směrem ke Ztracenému údolí, protne se zelená značená trasa a dále směrem k Lomům na Smrčníku.
69
Z dalších možností by se mohly využít lesní cesty od Žulového lomu, z Nové Červené Vody a mnoho dalších. Trasy pro běžkaře by bylo možné vyznačit na dostupných cyklotrasách, některé by byly upravované a jiné, pro dobrodružnější cestu, by byly jen značené bez eventuality využití stopy. ► Vybudování sportovního zařízení a zábavního centra pro děti pod střechou, s využitím nejen při nepříznivém počasí. Z provedeného výzkumu vyplynula i skutečnost, že turistům v oblasti Rychleb chybí vyžití v případě nepříznivého počasí. V současné době je návštěvníkům nabídnuta pouze tělocvična při Základní škole v Javorníku. Vhodné místo pro vybudování zábavního parku pro děti by mohlo být město Javorník a pro sportovní zařízení rekreační středisko Račí údolí. ► Cyklistická stezka, sloužící i jako in-line stezka, podél hlavní cesty. V případě, že musí cyklisté k přejezdu mezi jednotlivými cyklotrasami použít komunikaci I. nebo II. třídy (hlavní tah směr Polsko), jsou ohrožováni silničním provozem. Jedná se o úseky Jeseník-Žulová-Javorník-Bílý Potok, Travná-Javorník a Žulová-Černá VodaVelké Kunětice-Písečná-Jeseník. Možností snížení rizika ohrožení je vybudování cyklostezek podél těchto hlavních silničních tahů. Cyklostezky by pak sloužily nejen cyklistům, ale in-line bruslařům a popřípadě i pěším turistům. ► Zvýšit propagaci regionu. Za podpory organizací cestovního ruchu tisknout letáky a publikace, které se zaměří přímo na oblast Rychlebských hor. V současné době jsou Rychleby v propagačních materiálech zahrnovány do oblasti Jesenicka, kam patří i konkureční Hrubý Jeseník a Králický Sněžník. V obcích zavést propagační akce typické pro slezskou kulturu, na které by turisty přilákaly. Rozšiřovat prezentaci Rychlebských hor na internetu, ať už prostřednictví internetových stránek nebo propagačních videí. ► Vytváření produktových balíčků zacílených pro určité skupiny. Při vytváření těchto produktových balíčků by byla vhodná provázanost nejen mezi atraktivitami v regionu, ale i se službami konkurenčního Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Balíčky by se mohly specializovat na téma dobrodružství, sportovní, pohodové, relaxační, incentivní a mohou být i na přání samotných návštěvníků.
70
A) Návrh produktového balíčku pro všechny, kdo vyhledávají hipoturistiku, ať už začátečníci nebo samostatní jezdci-pohodový zážitek. Přírodní zajímavosti ze sedla koně: Ubytování: Appaloosa Horse Ranch Černá Voda Strava: vlastní nebo zajištění polopenze ve 300m vzdálené restauraci Program: ze sedla koně poznání přírodních zajímavostí. První dny by u začátečníků probíhala výuka s instruktorem a s projížďkami lesem, samostatní jezdci by se za pomoci instruktora zdokonalovi v jízdě (odstranili by případné nedostatky v technice jízdy). Zastavení:
- zatopené žulové lomy, které lze, za příznivého počasí, využíti i ke koupání - zřícenina Kaltenštejn - oblast Velkého rybníku - Bažantnice (zalesněná krajina s mnoha skalními městečky)
Balíček by zahrnoval, ubytování, stravování, pronájem koně a služby instruktora a průvodce. Uvedené přírodní zajímavosti jsou bez poplatku, volně přístupné. B) Návrh produktového balíčku pro cykloturisty-sportovní zážitek. Rychlebskými horami na kole: Ubytování: Rekreační středisko Račí údolí u Javorníku Strava: polopenze, plná penze Program: vidět co nejvíce zajímavých turistických cílů a přírodního bohatství. Vybrání trasy na každý den pobytu by bylo dle předchozí dohody s přihášenými - na základě zjištění jejich fyzických schopností. Balíček by zahrnoval zapůjčení horského kola včetně příslušného vybavení, vstupy do navštívených turistických památek, průvodce a upomínkovou věc na putování Rychlebskými horami (např. triko, hrníček, aj. s potiskem některé z pozoruhodností Rychlebských hor). Je mnoho možností pro vytvoření produktových balíčku, záleží na kreativitě těch, kteří budou balíčky připravovat a jakou získají finanční podporu či jaké finanční podmínky jsou schopni nabídnout. Cena balíčků je bezesporu rozhodujícím faktorem pro jeho výběr.
71
► Vodní atrakce pro děti. V současné době je krytý bazén a koupaliště dostupné pouze ve městě Javorník. Vzhledem k tomu, že v nejbližším okolí není žádný aquapark, navrhuji přestavbu jednoho z areálů, a to z důvodu vybudování atrakcí pro děti. S přihlédnutím k proměnlivějším klimatickým podmínkám je na zvážení polokrytý areál s možností vyhřívaného bazénu.
Z dalších návrhů a doporučení lze rozšířit nabídku sportovního cestovního ruchu zavedení lezeckých kurzů, s využitím žulových lomů, ve kterých lze provozovat adrenalinové sporty a aktivity přinášející nevšední zážitky. Aniž by došlo k narušení krajiny, mohla by být u žulových lomů vybudována lanová centra. Oblast Rychlebských hor je vhodná i pro větší rozvoj venkovské turistiky (vázanost k přírodě), agroturistiky (dovolená na statku), ekoagroturismus (zaměřená na ochranu přírody a životního prostředí) a chataření a chalupaření, které je nejstarším typem cestovního ruchu. Veletržní a kongresový cestovní ruch se spíše soustřeďuje do větších měst, ale jedno z doporučení je zavést do Rychlebských hor incentivní cestovní ruch zaměřený na motivační programy a Team Building. Ať už se jedná o jakýkoliv cestovní ruch je zapotřebí velké a kvalitní propagace.
18.1
Financování projektů Rozvoj cestovního ruchu nemusí být financován vždy pouze z prostředků měst a obcí.
Lze využít fondů Evropské unie, které dělíme na: a) strukturální fondy (SF) - využívají je chudší nebo jinak znevýhodněné regiony a existují dva druhy:
- Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který podporuje investiční
projekty, např. oprava historických památek, infrastruktura dopravy apod. - Evropský sociální fond (ESF), který podporuje neinvestiční projekty, např. speciální programy pro etnické menšiny, rekvalifikace nezaměstnancých apod. b) fond soudržnosti (FS) - netýká se regionů, ale podporuje chudší státy Do konce roku 2006 patřil pod strukturální fondy i Program rozvoj venkova, který od roku 2007 spadá do financování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
72
19
ZÁVĚR Rychlebské hory patří mezi nejopuštěnější a zároveň nejkrásnější pohoří v České
republice. Nachází se v oblasti s největší nezaměstnaností a s průměrným rozvojem cestovního ruchu. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že oblast Rychleb disponuje vysokým potenciálem, ale zatím zcela nevyužitým. Většina turistů byla v oblasti poprvé a uvažují se do oblasti vracet. Nabídka služeb konkurenčních pohoří - Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku několikanásobně převyšuje nabídku služeb v Rychlebských horách. Jedná se však o doplňkové služby, které jsou považovány za důležité, ale oblast Rychleb je pro turisty atraktivní především primárním nabídkou. Přírodní pozoruhodnosti a historicko-kulturní památky jsou tak pro návštěvníky dostatečnou motivací pro výběr Rychlebských hor. Tímto byl naplněn hlavní cíl bakalářské práce, tedy zjištění, že oblast Rychlebských hor je pro návštěvníky atraktivní. Rozvoj cestovního ruchu ve zkoumané oblasti zaměřit na udržení, popřípadě zvýšení mezinárodní spolupráce se sousedícím Polskem, při nabídce služeb navázat kontakt s konkurenčími pohořími pro případnou tvorbu společných produktových balíčků a nejdůležitějším úkolem regionu je zvýšení objemu propagace a prezentace, která návštěvníkům nejvíce chyběla. Z důvodu zachování kvalitního životního prostředí není žádoucí budování komerčních komplexů nebo výstavba obchodních domů a supermarketů. V případě, že se bude rozvoj cestovního ruchu v regionu Rychlebských hor ubírat směrem k venkovské turistice, agroturistice, zážitkových pobytů apod., bez velkého narušení krajinného rázu, osloví nejen mnoho turistů, kteří již oblast navštívili, ale přiláká i nové, kteří si budou vážit Rychlebských hor takových jak se nám ve své tajemnosti představují.
73
20
SOUHRN/SUMMARY
Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu Rychlebských hor s hlavním cílem zjištění atraktivnosti oblasti pro návštěvníky. Syntéza poznatků nás seznamuje s teorií cestovního ruchu a s objasněním souvisejících základních pojmů - potenciál, rekreace, destinace, rajonizace a marketing. V teoretické části je zahrnuto i vymezení zkoumaného území z pohledu geografického, demografického a míry nezaměstnanosti. Analytická část obsahuje výčet primární a sekundární nabídky Rychlebských hor a výsledky anketního dotazníkového šetření, které byly graficky zpracovány a shrnuty v konečné diskuzi. Na základě těchto výsledků byla zpracována SWOT analýza a předloženy návrhy a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu bez negativního vlivu na životní prostředí (šetrná turistika). S ohledem na nabídku služeb konkurenčního pohoří - Hrubý Jeseník a Králický Sněžník, byla provedena všeobecná analýza i těchto oblastí.
This thesis analyzes the potential of tourism of Rychleby mountains with the main aim of determining the attractiveness of the area for visitors. Synthesis of knowledge introduces the theory of tourism and clarification of related basic terms - potential, resorts, destinations, zoning and marketing. The theoretical part includes the determination of the studied area in terms of geography, demography and the unemployment rate. The analytical part lists primary and secondary supply of Rychleby mountains as well as the Interview survey results, which were processed and graphically summarized in the final discussion. Based on these results, the SWOT analysis was processed with suggestions and recommendations for tourism development without negative impact on the environment (environment-friendly tourism). Regarding the offer of competitive touristic areas - Hrubý Jesenik and Králický Sněžník, the general analysis of these areas was done as well.
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Referenční seznam: Ašmerová, I., Pavlíček, L., Pavlíčková, T., Sztulová, P., Špirková, S., & Tkáčová, L. (2010). Didaktické metody pro výuku cestovního ruchu na základních a středních školách. Ostrava: AHOL-Vyšší odborná škola. Dohnal, T., a kolektiv. (2009). Tři dimenze pojmu rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Galvasová, I., Binek, J., Holeček, J., Chabičovská, K., Czczyrba, Z., a kolektiv. (2008). Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Hesková, M., a kolektiv. (2006). Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. Hodaň, B., Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Horner, S., Swarbrooke, J. (2003). Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času (J. Rezek, Trans.). Praha: Grada Publishing, a.s. (Originál vydán 1996) Kiraľová, A. (2003). Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress. Kotíková, H., Schwarzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kotíková, H. Zlámal, J. Základy marketingu. (2006). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Morrison, M. (1995). Marketing pohostinství a cestovního ruchu (D. Slámová, Trans.). Praha: Victoria Publishing, a.s. (Originál vydán 1989) Nejdl, K. (2011). Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. Palatková, M., Zichová, J. (2011). Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, a.s. Pásková, M. (2009). Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Univerzita Hradec Králové: Gaudeamus. Ryglová, K., Burian, M., Vajčnerová, I. (2011). Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s. Slepičková, I. (2005). Sport a volný čas. Praha: Karolinum. Vaníček, J., Křesťan, V. (2006). Marketing cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
75
Vystoupil, J., Holešinská, A., Kunc, J., Šauer, M. (2007). Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. Vystoupil, J., Holešinská, A., Kunc, J., Šauer, M. (2007). Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno.
Bibliografický seznam: Buriánek, J., (1998). Sociologie. Praha. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Holeček, M., Mariot, P., Střída, M. (2005). Zeměpis cestovního ruchu. Praha: České geografické společnosti, s.r.o. Indrová, J., a kol. (2009). Cestovní ruch. Praha: Oeconomica. Jarolímková, L. (2009). Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. Praha: Oeconomica. Pergler, P., a kolektiv. (1969). Vybrané techniky sociologického výzkumu. Praha: Nakladatelství Svoboda. Tittelbachová, Š. (2011). Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing, a.s. Ústav územního rozvoje Brno. (2011). Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Praha. Vystoupil, J., Holešinská, A., Šauer, M. (2007). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Wahla, A. (2010). Obecná geografie cestovního ruchu. Brno: Mendelova univerzita. Článek: Bína, J. (2002). Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V, číslo 1/2002. Internetové odkazy: http://www.hedl.net/jeseniky/rychleby/krajina_a_lesni_vegetace.htm (Hédl, 2001) http://www.rychleby.cz http://www.treking.cz/regiony/skalni-utvary-jeseniku.htm (Dvořáková, 2009) www.czechtourism. cz www.mmr.cz 76
http://www.mandk.cz/view.php?cisloclanku=2006030007 http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredocesky-kraj/regionalni-informace/euroregiony/ http://www.zulovsko.cz/ http://www.javornicko.cz/ http://lokality.geology.cz/ http://www.turistika.cz/ http://www.zulovsko.cz/gif/hezky/koupani.htm http://www.trasovnik.cz/k_olom/jesenik/jesenik.asp http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/15398/kdo-zachrani-secesni-tancirnu/ http://www.boruvkovahora.websnadno.cz/ http://www.jeseniky.net/muzeum-slezskeho-semmeringu http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=obsah&c=1 (Pavlíček, 2005) http://www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/osobnosti http://heide.sweb.cz http://www.arovcr.cz/ http://www.olomoucregioncard.cz/ http://www.turisimo.cz/cesko/mesta-a-mista/kralicky-sneznik/ http://www.dolnimorava.cz/leto/homepage/ http://www.latzel.napomezi.cz/ http://kulturnidumjavornik.cz/index.php/tipynavylet/140-najednelodi http://mariannaoranska.eu/ http://www.rychlebskestezky.cz/cs/ http://www.cyklistevitani.cz/ http://www.priessnitz.cz/cz/index.php?id=460 http://www.ejeseniky.com/zima/upravovane-bezecke-trasy http://www.raciudoli.cz http://www.goat.cz/index.php?path=Lezeni_RychlebskeHory_RychlebskeHory http://www.strukturalni-fondy.cz/ https://portal.mpsv.cz http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/kniha-odhaluje-tajemstvi-slezske-kuchyne.html http://sumpersky.denik.cz/kultura_region/trojice-knih-priblizuje-zapomenute-tradicepohadky.html
77
http://morava.veolia-transport.cz http://www.mapy.cz/ http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html, Blok č. 4 http://www.janskyvrch.cz/ http://morava.veolia-transport.cz/ http://www.appaloosas.cz/
78
PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1.
Rajonizace cestovního ruchu
Příloha 2.
Marketingové turistické oblasti
Příloha 3.
Celkový potenciál cestovního ruchu Olomouckého kraje
Příloha 4.
Turistické regiony České republiky
Příloha 5.
Turistické oblasti České republiky
Příloha 6.
Euroregiony
Příloha 7.
Mapa Rychlebských stezek
Příloha 8.
Dotazník
Příloha 9.
Pozvánka na seminář
Příloha 10.
Rychlebské hory obrazem
79
Příloha 1. Rajonizace cestovního ruchu (zdroj:zdroj: http://www.mmr.cz)
Příloha 2. Marketingové turistické oblasti (zdroj: Vystoupil a kol., 2006)
80
Příloha 3. Celkový potenciál cestovního ruchu Olomouckého kraje (zdroj:Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji)
81
Příloha 4. Turistické regiony České republiky (zdroj:www.czechtourism.cz)
Příloha 5. Turistické oblasti České republiky (zdroj:www.czechtourism.cz)
82
Příloha 6. Euroregiony (zdroj: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/euroregions/index_cs.htm)
1.
Euroregion Elbe - Labe
2.
Euroregion Erzgebirge - Krušnohoří
3.
Euroregion Egrensis
4.
Euroregion Bayrischen Wald – Šumava - Mühlviertel
5.
Euroregion Silva Nortica
6.
Euroregion Weinviertel - Pomoraví - Záhorie
7.
Euroregion Bílé - Biele Karpaty
8.
Euroregion Beskydy - Beskidy
9.
Euroregion Těšínské Slezsko - Ślask Cienszyński
10.
Euroregion Silesia
11.
Euroregion Praděd - Pradzaid
12.
Euroregion Glacensis
13.
Euroregion Nisa
83
Příloha 7. Mapa Rychlebských stezek (zdroj:http://www.rychlebskestezky.cz/cs/stezky/mapy/mapy)
84
Příloha 8. Vzor dotazníku Dotazník pro návštěvníky regionu Jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci, Fakulty tělesné kultury, katedry Rekreologie a prosím Vás o vyplnění dotazníku, který bude podkladem pro zpracování mé bakalářské práce na téma: „Analýza potenciálu cestovního ruchu Rychlebských hor”. Odpovídejte zakroužkováním čísla té možnosti, která nejlépe vyjadřuje Vaši situaci nebo Váš názor. 1. Pocházíte z České republiky? 1 ano 2 ne – uveďte název státu: _______________________ 2. Z kterého města či obce pocházíte? (otázka pouze pro tuzemské návštěvníky) Město/obec: __________________________ Kraj:_______________________________ 3. Způsob dopravy do turistické oblasti? (uveďte pouze 1 převažující způsob dopravy) 1 autem 2 motocykl 4. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? 3 vlakem 1 jednodenní – bez noclehu 4 autobusem – linkovým 2 1 až 2 noclehy (např. víkendový) 5 autobusem – se zájezdem 3 3 až 7 noclehů (např. týdenní)3 až 7 noclehů (např. týdenní) 6 na kole 4 delší 7 pěšky 8 jinak: _______________________ 5. Už jste někdy navštívil(a) tento region? 1 ne, jsem tu poprvé 2 ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát 3 ano, byl(a) jsem zde už vícekrát
6. S kým jste sem přijel(a)? (vyberte pouze 1 odpověď) 1 sám / sama 2 s partnerem, partnerkou, 3 s rodinou (s dětmi) 4 s přáteli, známými apod. 5 organizovaný zájezd
7. Kde jste zde ubytován(a)? 1 hotel, motel apod. 2 penzion 3 kemp / tábořiště (stan, chatka, karavan) 4 jiné hromadné ubytovací zařízení (turist. chata, ubytovna, hostel apod.) 5 pronajatý pokoj v soukromí, apartmán, chata, apod. 6 u známých / příbuzných, případně vlastní chata / chalupa 7 nejsem zde ubytován(a) 8 bivak (útulna) 8. Stravujete se zde v restauračních zařízeních? 1 ano – téměř vždy 2 částečně – jak kdy 3 ne – téměř nikdy 9. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: (vyberte pouze 1 odpověď) 1 poznání – návštěvy turist. atraktivit, historie, architektura, kultura, folklór apod. 2 relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod. 3 turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyžování apod. 4 zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod. 5 pracovní – služební cesta, školení, obchod apod. 6 zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční život, dobré jídlo, pití apod. 7 návštěva příbuzných nebo známých 8 tranzit (pouze tudy projíždím) 9 jiný _____________________________________________________ 10. Která aktivita v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (vyberte pouze 1 aktivitu) 1 pěší turistika 2 cykloturistika, horská cyklistika
85
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod.) církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) společenský život a zábava jiná_________________________________________ region není vhodný pro žádnou z uvedených aktivit
11. Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? 1 ano – v brzké době (do ½ roku) 2 ano – ale někdy později 3 spíše ne 4 nevím, nedokážu říci 12. Odkud jste čerpal/a informace o možnostech regionu? (vyberte 1 hlavní zdroj) 1 infocentrum 2 propagační materiály 3 internet 13. Využil(a) jste Rychlebské stezky? 4 tisk 5 vlastní zkušenost 1 ano, na horském kole 6 televizní či rozhlasové pořady 2 ano, pěšky 7 od přátel 3 ne, protože___________________ V následující otázce zakroužkujte odpověď vždy v každém řádku: 14. Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v tomto regionu? velmi dobře spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
1 - ubytovací služby (pokud jste zde ubytováni)
1
2
3
4
5
2 - úroveň veřejného stravování
1
2
3
4
5
3 - služby pro motoristy
1
2
3
4
5
4 - služby pro cykloturisty
1
2
3
4
5
5 - služby pro lyžaře
1
2
3
4
5
6 - úroveň personálu ve službách cest. ruchu
1
2
3
4
5
7 - péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)
1
2
3
4
5
8 - cenová úroveň služeb
1
2
3
4
5
15. Uveďte pro Vás nejzajímavější místa regionu (nejméně 3)_______________________________________ 16. Věková kategorie: 1 do 25 let 2 26 až 34 let 3 35 až 49 let 4 50 až 59 let 5 60 a více let
17. Vzdělání: 1 bez maturity 2 s maturitou 3 vysokoškolské
18. Respondent je: 1 muž 2 žena
Chtěl(a) byste ještě něco k problematice cestovního ruchu v tomto regionu dodat?
+ Závěrečné poznámky DĚKUJI ZA SPOLUPRÁCI A PŘEJI PĚKNÝ POBYT JITKA ZATLOUKALOVÁ
86
Příloha 9 Vlastivědné muzeum Jesenicka, Státní okresní archiv Jeseník, Česká křesťanská akademie a Společnost Vincenze Priessnitze Vážená paní, vážený pane, v letošním roce se uskuteční XII. svatováclavské mezinárodní setkání v Jeseníku a Bílé Vodě. Jeho organizátoři ve spolupráci s městem Jeseník a obcí Bílá Voda zvolili pro toto setkání následující podobu: Ve čtvrtek 27. září 2012 se uskuteční v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku vlastivědný seminář na téma: Slezská lidová kultura a kultura lidu na Jesenicku Jeho cílem je poprvé systematicky zmapovat slezskou lidovou kulturu na Jesenicku v kontextu širších geografických i dějinných souvislostí. Specifická slezská kultura se utvářela v podmínkách existence českého království, rakousko-uherské říše i Pruska. S odsunem německého obyvatelstva z okresu Jeseník došlo – až na výjimku pověstí - k diskontinuitě jevů. Badatelský zájem byl ideologicky potlačen, i na slezskou lidovou kulturu bylo uplatněno hledisko “odgermanizování” kraje. Nově příchozí osídlenci z různých končin českých zemí, Slovenska, Volyně, Rumunska i Řecka si s sebou přinesli kulturu svého původního domova. Mnohé její projevy zde zakořenily a naším přáním je provést jejich dobovou inventuru, aby byl vytvořen základ pro další badatelskou práci. K účasti tradičně zveme rovněž účastníky z Německa a Polska. Seminář by měl mít podobu prezentací jednotlivých příspěvků s využitím audiovizuální techniky (rozsah jednoho vystoupení do 15 minut). Účastníci semináře budou mít k dispozici předem připravený sborník, v němž bude každý referát rozpracován. Do sborníku lze přispět odbornou prací i bez potřeby osobně vystoupit na semináři. Jako součást konferenčního dne je pro účastníky zajištěna návštěva stejnojmenné výstavy v objektu Vodní tvrze Vlastivědného muzea Jesenicka. Předpokládáme, že výdaje spojené s aktivní účastí na semináři (v rozsahu: občerstvení, sborník) budou hrazeny z rozpočtu semináře, konferenční poplatek nevyžadujeme. Také zajistíme simultánní česko-německé tlumočení. Ve čtvrtek 27. září 2012 v 18,00 hod. komponovaný pořad folklórních souborů v Kapli. V pátek 28. září 2012 se uskuteční program v Bílé Vodě připomínající internaci řádových sester v této obci. Abychom si ověřili zájem odborné i laické veřejnosti, rozesíláme tuto první signální informaci. Máte-li zájem o účast na setkání, prosíme o vyplnění přiložené přihlášky a její zaslání na adresu: Státního okresního archivu Jeseník, Tovární 18, 790 01 Jeseník nebo Vlastivědného muzea Jesenicka, Zámecké nám. 1, 790 01 Jeseník. Přihlášku můžete zaslat rovněž faxem nebo elektronickou poštou na adresu
[email protected] nebo
[email protected]. Jestliže máte zájem o aktivní účast na semináři, doporučujeme Vámi navrhované téma příspěvku konzultovat s redaktorem sborníku Mgr. Květoslavem Growkou (tel. 584 411710, e-mail:
[email protected]), Termín pro zaslání přihlášek v případě Vaší aktivní účasti je do 15. května 2012. 4.Nejzazší termín pro odevzdání příspěvku do sborníku je do 30. června 2012. V případě Vaší pasivní účasti stačí přihlášku odevzdat do konce srpna 2012. Na základě Vaší přihlášky Vás budeme nadále informovat o přípravě setkání a zašleme včas podrobný program, včetně upřesnění místa konání. Těšíme se na Vaši účast. S pozdravem Mgr. Bohumila Tinzová, ředitelka SOkA Mgr. Veronika Rybová, ředitelka VMJ Tel.: 584 411 710 Tel.: 584 401 070 E-mail:
[email protected] E-mail: muzeum.sekretariat@jen
87
Příloha 10. Rychlebské hory obrazem Obrázek 1. Horní Lipová (vlastní zdroj)
Obrázek 2. Lesní bar v Horní Lipové (vlastní zdroj)
88
Obrázek 3. Borůvková hora (vlastní zdroj)
Obrázek 4. Vodopády Stříbrného potoka (http://itras.cz/nyznerovske-vodopady/galerie/9420)
Obrázek 5. Jánský vrch (zdroj http://www.zamky-hrady.eu/zamky-jansky-vrch-detaily,37)
89
Obrázek 6. Zřícenina Rychleby (zdroj:http://www.rychleby-jeseniky.cz/?cube=galerie&c2=306)
Obrázek 6. Tančírna v dobách své největší slávy (zdroj:http://is.hvjdesign.eu/galerie_foto.php?id=2319)
Obrázek 7. Tančírna v současné době (zdroj:http://is.hvjdesign.eu/galerie_foto.php?id=2330)
90
