Bankovní institut vysoká škola Praha Oborová katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Analýza podnikatelského projektu ve vybraném oboru a návrh jeho revize Diplomová práce
Autor:
Bc. Tomáš Vaněk Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zdeněk Čapek
Duben, 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Liberci dne 26.4.2013
Tomáš Vaněk
2
Poděkování:
Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Zdeňku Čapkovi za odborné vedení při vypracování diplomové práce a podnětné připomínky, dále bych rád poděkoval mému odbornému konzultantovi Ing. Jaromíru Rumplíkovi za věcné připomínky a návrhy, závěrem chci poděkovat společnosti United Bakeries a.s. za souhlas k použití obchodně-výrobních dat a za podporu při tvorbě diplomové práce.
3
Anotace práce: Cílem této diplomové práce je analýza podnikatelského projektu společnosti United Bakeries a.s., která je zaměřena na výrobu a distribuci čerstvého pečiva, za období let 2008 až 2012 a návrh podnikatelského projektu na další pětileté období, tj. na léta 2013 až 2017. První (teoretická) část diplomové práce se zabývá obecnou problematikou tvorby podnikatelského projektu se zaměřením na již podnikající společnost a jsou zde uvedeny vybrané ukazatele, které se používají k hodnocení společnosti z ekonomického hlediska, přičemž jsou zde zmíněny ukazatele, vycházející z finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích) i ukazatele, které si společnost United Bakeries a.s. během svého působení vytvořila pro interní hodnocení a kontrolu hospodaření. Praktická část je rozdělena na dvě oblasti – v první je za použití vybraných ukazatelů hodnocen podnikatelský projekt za uplynulé období (v letech 2008 až 2012) s cílem posoudit vývoj těchto ukazatelů v časové řadě a porovnat je s doporučenými hodnotami a ve druhé oblasti je zpracován podnikatelský projekt na další období (na léta 2013 až 2017) se zaměřením na doplnění výrobního sortimentu o mražené pečivo, určené k dopékání u odběratelů. V závěrečné pasáži diplomové práce jsou navržena kritéria pro průběžné hodnocení zpracovaného podnikatelského projektu a rovněž jsou zde uvedena manažerská doporučení k realizaci tohoto projektu. Klíčová slova: podnikatelský projekt, finanční analýza, poměrový ukazatel, mražené pečivo, investice, kalkulace
Theses Description The aim of this theses is to analyse the business project of the stock company United Bakeries a.s., which focuses on fresh bread and bakery goods production and distribution in the period from 2008 to 2012 and a business project proposal for the following five-year term, that is from 2013 to 2017.
4
The first (theoretical) part the theses deals with the general issues of business project creation with concentration on an established, business pursuing company. Various selected indicators mentioned therein are used for evaluation of the company from the economic point of view.. At the same time, there are mentioned indicators arising from financial statements (balance sheet, profit and loss account, overview of financial flows) as well as indicators which the company United Bakeries a.s. developped during its business operations for internal evaluation and checking of economic results. The practical part is devided into two areas – in the first one, while using chosen indicators, is evaluated the business project in the past period (from 2008 to 2012) with the aim of assessing the development of these indicators on the time line and comparing them with recommended values. In the second area, the business project for the following period (from 2013 to 2017) is processed with focus on extention of the range of products to include frozen breadstuff intended for final baking-up at the customers' premises. In the closing part of the theses are suggested criteria for continuous evaluation of the processed business project as well as there are mentioned managerial recommendations for realization of the project. Key words: business project, financial analysis, index indicator, frozen breadstuff, investments, calculations
5
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 9 1.
Metody tvorby podnikatelského projektu ........................................................... 11
1.1.
Shrnutí a základní východiska ............................................................................ 12
1.2.
Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence .......................................................... 13
1.3.
Plán marketingu .................................................................................................. 13
1.4.
Plán výzkumu a vývoje, plán výroby ................................................................. 15
1.5.
Finanční plán ...................................................................................................... 16
1.5.1.
Rozvaha .......................................................................................................... 17
1.5.2.
Výkaz zisku a ztráty ........................................................................................ 18
1.5.3.
Přehled o peněžních tocích (cash-flow) .......................................................... 19
1.6.
SWOT analýza.................................................................................................... 20
2.
Nástroje k vyhodnocení podnikatelského projektu ........................................... 22
2.1.
Finanční analýza na základě poměrových ukazatelů.......................................... 23
2.1.1.
Ukazatele likvidity .......................................................................................... 23
2.1.2.
Ukazatele využití aktiv ................................................................................... 24
2.1.3.
Ukazatele rentability ....................................................................................... 26
2.1.4.
Ukazatele zadluženosti.................................................................................... 27
2.2.
Interní finanční analýza ...................................................................................... 28
2.2.1.
Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků ........................... 29
2.2.2.
Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů ........................... 31
2.2.3.
Doba obrátky surovin a obalů na skladu ......................................................... 31
2.2.4.
Vyhodnocení výrobního nestandardu ............................................................. 32
2.2.5.
Měrná spotřeba energií ................................................................................... 33
2.2.6.
Efektivita a výkonnost výroby ........................................................................ 34
2.2.7.
Využití kapacity výrobních linek .................................................................... 34 6
2.2.8.
Ukazatele manažerské výsledovky ................................................................. 36
3.
Specifikace podnikatelského projektu pekařského oboru .................................. 37
3.1.
Vznik a historie společnosti................................................................................ 37
3.2.
Vyráběný sortiment ............................................................................................ 38
3.3.
Výrobní zařízení ................................................................................................. 39
3.4.
Lidské zdroje ...................................................................................................... 41
3.5.
Oblast kvality...................................................................................................... 42
3.5.1.
Vstupní kontrola surovin................................................................................. 42
3.5.2.
Výrobní kontrola ............................................................................................. 43
3.5.3.
Certifikace a audity ......................................................................................... 43
3.6.
Dodavatelsko – odběratelské vztahy .................................................................. 44
3.7.
Vývoj vybraných ukazatelů za období 2008 - 2012 ........................................... 45
3.7.1.
Běžná likvidita ................................................................................................ 45
3.7.2.
Doba obratu zásob........................................................................................... 46
3.7.3.
Doba obratu pohledávek z obchodního styku ................................................. 47
3.7.4.
Doba obratu závazků....................................................................................... 48
3.7.5.
Rentabilita celkového kapitálu, tržeb a nákladů ............................................. 49
3.7.6.
Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů ........................... 52
3.7.7.
Doba obrátky surovin a obalů na skladu ......................................................... 53
3.7.8.
Vyhodnocení výrobního nestandardu ............................................................. 53
3.7.9.
Měrná spotřeba energií ................................................................................... 54
3.7.10. Výkonnost výroby .......................................................................................... 56 3.7.11.
Sezónnost prodeje .......................................................................................... 57
4.
Zpracování podnikatelského projektu na 5 let.................................................... 59
4.1.
Počáteční SWOT analýza ................................................................................... 60
4.2.
Technicko-organizační zajištění investice .......................................................... 63 7
4.2.1.
Výrobní zařízení.............................................................................................. 63
4.2.2.
Technologie chlazení a mražení...................................................................... 64
4.3.3. Ekonomické posouzení investice ........................................................................ 65 4.3.3.1. Investiční náklady ............................................................................................ 65 4.3.3.2. Náklady na výrobu, skladování a dopravu ...................................................... 66 4.3.3.3. Tržby ................................................................................................................ 67 4.3.3.4. Finanční výsledek ............................................................................................ 67 5.
Nastavení kriterií vyhodnocování podnikatelského projektu ............................. 69
6.
Závěr a doporučená manažerská opatření .......................................................... 74
6.1.
Posouzení kontribučního příspěvku ................................................................... 74
6.2.
Sortiment výrobků .............................................................................................. 74
6.3.
Doplňkový projekt .............................................................................................. 75
6.4.
Lidské zdroje ...................................................................................................... 76
6.5.
Sledování vybraných ukazatelů .......................................................................... 76
Seznam použité literatury ............................................................................................. 79 Seznam tabulek ............................................................................................................. 80 Seznam grafů ................................................................................................................ 81
8
Úvod Plánování a následné porovnání naplánovaných údajů se skutečně dosaženými výsledky by mělo patřit k základním činnostem v každé společnosti, která chce mít reálné a přehledné podklady k řízení a ovlivňování svých aktivit, které by vždy měly směřovat k základnímu cíli podnikání, kterým je tvorba a dosažení zisku. K aktivnímu rozvoji společnosti by mělo přispět vytvoření a sestavení podnikatelského projektu, resp. podnikatelského plánu. Literatura1 uvádí slova „projekt“ a „plán“ jako synonyma, přesto je možné chápat obsah slova „projekt“ v širším významu než „plán“. Podnikatelský projekt by měl být výchozím a základním dokumentem především u té společnosti, která stojí na počátku své podnikatelské činnosti, resp. před svým zamýšleným založením, a rozhoduje se, zda je vůbec reálné, aby tato činnost byla v budoucnu úspěšná a přinášela přiměřený zisk. Správně a kvalitně sestavený podnikatelský projekt může včas odhalit případné problémy, které by podnikání v budoucnu mohly ohrozit, případně zcela znemožnit. Využití však podnikatelský projekt najde i u těch společností, které již nějakou dobu provozují své podnikatelské aktivity. Takto vytvořené podnikatelské projekty sledují zamýšlené cíle, kterými mohou být například zefektivnění činnosti společnosti, poskytnutí úvěru pro rozšíření podnikatelských aktivit, zamýšlený prodej společnosti jinému zájemci nebo slouží „pouze“ pro vnitropodnikovou potřebu v rámci řízení společnosti. Cílem mojí diplomové práce je vyhodnocení podnikatelského pětiletého projektu v pekařském oboru, plnění jeho cílů a účinnosti provedených změn a zpracování projektu na dalších 5 let. Jako zástupce a reprezentant firem pekařského oboru byla vybrána společnost United Bakeries a.s., která vznikla v roce 2007 fúzí dvou významných a zavedených pekařských společností – Delta pekárny a.s. a Odkolek a.s., které do konce roku 2006 podnikaly jako samostatné společnosti – a stala se tak nejvýznamnějším výrobcem pekařských výrobků nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Společnost United Bakeries a.s. zásobuje odběratele na spotřebitelském trhu čerstvým i trvanlivým pečivem nejen na území České republiky, ale je i významným dodavatelem především trvanlivých výrobků pro zahraniční odběratele v Polsku a na Slovensku. Výrobkové portfolio společnosti 1
Petráčková V., Kraus J. a kolektiv, Akademický slovník cizích slov, dotisk prvního vydání, Praha, Academia, nakladatelství AV ČR, 2000, 834 str., ISBN 80-200-0607-9, str. 593 a 623
9
je značně rozsáhlé a pokrývá celý sortiment běžně vyráběných pekařských výrobků denní spotřeby. Hodnocení podnikatelského projektu za období let 2008 až 2012 je založeno na zjištění vybraných ukazatelů z oblasti externí finanční analýzy, které vycházejí z údajů finančních výkazů, zpracovávaných v rozsahu stanoveném zákonem. Kromě toho jsou využity i ukazatele interní finanční analýzy, sestavené pro interní hodnocení společnosti. Ukazatele externí finanční analýzy jsou porovnávány s doporučenými hodnotami, ukazatele interní finanční analýzy ukazují jejich časový vývoj během hodnoceného období. Podnikatelský projekt na další období let 2013 až 2017 je zaměřen na zavedení výroby mraženého pečiva, určeného k dopékání přímo na prodejních místech u odběratelů. Jak vyplývá ze SWOT analýzy, výroba mraženého pečiva by rozšířila stávající výrobní sortiment a přispěla by k vyššímu využití kapacity výrobních linek, jejichž některé strojní zařízení je možno využít po doplnění nezbytným zařízením na mražení výrobků. Pro posouzení plánovaného ekonomického přínosu projektu jsem použil metodu kontribučního příspěvku, která umožňuje jednoduše zjistit množství finančních prostředků na pokrytí režijních nákladů. K hodnocení tohoto podnikatelského projektu jsou navrženy vybrané ukazatele, které lze průběžně sledovat na základě údajů z účetnictví společnosti nebo z mimoúčetní evidence a následně lze z jejich vývoje usuzovat, jak je tento podnikatelský projekt realizován.
10
1. Metody tvorby podnikatelského projektu Podnikatelský projekt můžeme charakterizovat jako dokument, ve kterém je popsáno, jakého cíle chce společnost (jednotlivec) dosáhnout během období, na které je tento projekt zpracován, a jakými metodami a postupy tohoto cíle dosáhnout. Vlastní hodnocení projektu (průběžné během jeho doby platnosti a následně i konečné) ukazuje, jak je tento projekt v praxi realizován, zda se daří naplňovat vytyčené úkoly a cíle a rovněž umožňuje provádět v případě nutnosti průběžné korekce. Je vhodné, aby se na tvorbě podnikatelského projektu podílelo co nejvíce odborných útvarů k dosažení vzájemného propojení jednotlivých oblastí. Plánovací proces je možné vyjádřit následujícím schématem2: Osobní cíle podnikatele
Vnější hodnocení: Výzkum trhu Hodnocení okolního prostředí příležitosti hrozby analýza SLEPT
Mise, vize Cíle podniku
Analýza zákazníků Tržní segmentace
Vnitřní hodnocení: Analýza podniku Podnikové schopnosti Síly Slabosti
Marketingová strategie
Zpětná vazba: Strategie a plány musí být modifikovány z důvodu omezení zdrojů
Marketingový mix:
Produkt (výrobek) Price (cena) Promotion (reklama) Place (distribuce)
Marketingový plán
Operační potřeby: Finanční plán Tok hotovosti (CF) Analýza bodu zvratu (BEA) Předpověď fondů
Obrázek č. 1: Schéma plánovacího procesu
2
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.12
11
Součástí podnikatelského projektu jsou i plány, které zasahují různé oblasti podnikatelské činnosti organizace3: •
Marketingové plány
•
Výrobní plány
•
Organizační plány
•
Finanční plány
•
Plány řízení kvality
•
Plány výzkumu a vývoje
•
Plány IT
Přestože tvorba podnikatelského projektu závisí především na účelu, ke kterému má tento projekt sloužit, lze podnikatelský projekt obecně charakterizovat následující strukturou4: shrnutí a základní východiska
( 1.1. )
popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence
( 1.2. )
plán marketingu
( 1.3. )
plán výzkumu a vývoje, plán výroby
( 1.4. )
finanční plán
( 1.5. )
Tato základní struktura podnikatelského projektu bývá doplněna a rozšířena o další údaje, které charakterizují tento podnikatelský projekt podle jeho určení. V případě, že je projekt určen pro vnitřní použití ve společnosti (jako řídící nástroj pro management nebo informativní dokument pro zaměstnance), bude především zaměřen na vnitropodnikové údaje a ukazatele, v případě určení podnikatelského projektu např. pro banku bude podnikatelský projekt zaměřen na hodnocení společnosti z hlediska bonity, „zdraví“ a finančních možností.
1.1.
Shrnutí a základní východiska
Obsahem první části podnikatelského projektu jsou údaje, které poskytují pohled na společnost, což je určeno především pro případné externí zájemce, aby získali stručný a výstižný, avšak přitom ucelený pohled na společnost. Jedná se tedy o uvedení základních dat,
3
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.13 4 Synek M. a kol., Podniková ekonomika, 3.přepracované a doplněné vydání, Praha, C.H.Beck 2002, 479 s., ISBN 80-7179-736-7, str. 166
12
myšlenek a údajů, které jsou podrobněji rozpracovány v dalších částech podnikatelského projektu. Uvádí se zde údaje o společnosti, tj. obchodní název, logo (pokud existuje), stručný popis historie společnosti (pokud se nejedná o nově zakládanou společnost) od jejího založení do doby tvorby podnikatelského projektu, hlavní a významné činnosti, cíle a poslání podniku, kterých by mělo být na základě podnikatelského projektu dosaženo, výrobní program se základní charakteristikou výrobků (popř. služeb) a stručná charakteristika finanční situace podniku4. Rovněž může obsahovat vyjádření, jak je tento podnikatelský projekt reálný a realizovatelný z pohledu navrhovatele a tvůrce projektu.
1.2.
Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence
Tato část (spolu s marketingem) se řadí k nejdůležitějším a nejvýznamnějším oblastem projektu, protože slouží jako podklad a základna pro tvorbu ostatních plánů projektu. Uvádí se zde charakteristika výrobků nebo služeb, které společnost vyrábí nebo zajišťuje, jejich konkurenční výhody, možnosti vývoje nových výrobků a jejich uvádění na trh. Rovněž je zde vhodné zahrnout popis odvětví a oboru, ve kterém společnost podniká, s výhledem na možný rozvoj do budoucnosti, což se týká i celkového vývoje trhu. Pokud jsou k dispozici data a údaje o konkurenci, pak by měl podnikatelský projekt zahrnovat i přehled konkurentů, jejich výrobní a kapacitní možnosti, možnost změny podílu na trhu u jednotlivých konkurentů a v neposlední řadě i porovnání výrobního portfolia společnosti i konkurentů.
1.3.
Plán marketingu
Marketingový plán je možno označit jako strategickou část podnikatelského projektu, ze které by mělo vyplývat, jak se společnost bude chovat a prosazovat na trhu. Jinými slovy jak si společnost bude zajišťovat odbyt výrobků – jaké výrobky, za jaké ceny, za jakých obchodních podmínek a jak budou distribuovány ke koncovým odběratelům – jedná se o tzv. marketingový mix (viz.obr.č.1). Zde je velice citlivou otázkou stanovení prodejních cen jednotlivých výrobků (nebo služeb), protože vhodně stanovené prodejní ceny s ohledem
13
k situaci na trhu znamenají možnost zajištění maximálního odbytu, což se kladně projeví na toku peněz (cash-flow) i na dalších finančních ukazatelích. Nezbytným nástrojem pro stanovení cen jsou kalkulace výrobků, kdy vhodně zvolená kalkulační metoda minimalizuje nevýhody jednotlivých metod, které se projevují obzvláště při rozsáhlém a různorodém portfoliu výrobků nebo služeb. Předmětem této diplomové práce není podrobný výklad jednotlivých metod kalkulací, nicméně pro názornost uvádím jejich přehled, členěný podle stanovených kriterií5:
A. Podle času sestavení a funkce při řízení •
Předběžná kalkulace -
Operativní
-
Plánová
-
Propočtová
•
Výsledná kalkulace
•
Specifická kalkulace (např. cenová)
B. Podle úplnosti nákladových položek na kalkulační jednici •
Kalkulace úplných nákladů
•
Kalkulace neúplných nákladů
C. Podle ocenění nákladů v kalkulaci •
Kalkulace skutečných cen
•
Kalkulace normálová (normová)
D. Podle zjišťování nákladů za účelem analýzy hospodárnosti •
Úhrnná kalkulace
•
Rozdílová kalkulace
E. Podle použité kalkulační techniky •
Kalkulace dělením prostá
•
Kalkulace dělením s poměrovými čísly
•
Stupňovitá kalkulace dělením
•
Kalkulace přirážková
5
Autorský kolektiv ing.Dluhošová,ing.Mruzková,ing.Ratmanová: Teorie nákladů a kalkulace, VŠB Ostrava, 1997, str.60
14
•
Kalkulace dle dílčích činností (metoda ABC)
F. Podle charakteru výrobního procesu •
Kalkulace zakázková
•
Kalkulace sdružených výkonů
Společnost United Bakeries a.s. využívá jako kalkulační metodu pro stanovení cen metodu dělením s poměrovými čísly, která bude blíže popsána v praktické části této diplomové práce.
1.4.
Plán výzkumu a vývoje, plán výroby
Každá společnost musí reagovat na neustále se vyvíjející a měnící situaci na trhu a je tedy nezbytné věnovat patřičnou pozornost plánování výroby a to nejen z hlediska množství produkce, ale i z hlediska zavádění nových výrobků, které svými parametry splňují náročné požadavky trhu. Investice do výzkumu a vývoje nových výrobků se vrátí v dlouhodobém časovém horizontu, ale její zanedbání může vést k postupnému oslabování pozice na trhu až k případnému zániku společnosti. Vynakládání prostředků na tuto činnost závisí na velikosti a možnostech společnosti, lze však využít i možnosti spolupráce s dodavateli materiálu (surovin), což je v potravinářském oboru běžná věc a usnadňuje realizaci nových výrobků. Kvalitní výstupy z výzkumné a vývojové činnosti umožňují ostatním útvarům společnosti včas reagovat na nové výrobky tak, aby doba jejich zařazení do vyráběného sortimentu probíhala s minimálními prodlevami a tím bylo dosaženo maximálního přínosu, který je od nových výrobků očekáván. Podle průzkumu a odhadu chování trhu je nezbytné maximálně přesně plánovat objem výroby (služeb), což ve spojení s kalkulováním prodejních cen umožňuje stanovit odpovídající finanční plán. Plánování výroby se odvíjí od realizovaných technologií, strojního zařízení, kapacit a využití jednotlivých výrobních linek s případným přihlédnutím k místním podmínkám. Plán výroby slouží jako podklad pro plánování nákupu jednotlivých komodit (tedy nejenom materiálu, ale i energií, služeb apod.) a tudíž pro uzavírání kontraktů s dodavateli, pro stanovení nezbytného množství zásob, aby nedocházelo k přerušování výroby např. z titulu nedostatku materiálu. Plán výroby však lze rovněž využít pro stanovení počtu pracovníků k zajištění naplánovaných úkolů ať již přímo ve výrobě nebo v obslužných provozech a tím si zajistit hospodárné využívání lidské síly.
15
Součástí této oblasti podnikatelského projektu je i plán investic, který je nutný pro posouzení obměny a zlepšování technologického vybavení, které mohou být vyvolány například následujícími vlivy: Nízká výrobní kapacita, která nestačí k pokrytí požadavků na objem výrobků ze strany zákazníků Nové a vylepšené technologie, které je možno uplatnit ve společnosti na základě prováděného výzkumu a vývoje Restrukturalizace výroby v rámci společnosti, která může být vyvolaná centralizací výroby v rámci jednotlivých provozoven společnosti Náklady na investice vždy představují významný zásah do finanční situace společnosti, proto je vždy nutné posoudit, jaká je ekonomická návratnost příslušné investice a zda její přínos bude takový, aby se její realizace vyplatila. Při posuzování návratnosti investic, především těch dlouhodobých, je nutné brát v úvahu i případný vliv změny cen vstupů, tj. materiálu, energií, služeb apod. Čím přesnější je tento odhad, tím kvalifikovanější rozhodnutí pro pořizování investic můžeme učinit.
1.5.
Finanční plán
Poslední činností, která je součástí podnikatelské projektu, je sestavení finančního plánu, který představuje završení a posouzení reálnosti podnikatelského projektu z hlediska financování, a to vlastními prostředky nebo v kombinaci s externími zdroji (např. půjčky, úvěry, prodloužení doby splatnosti faktur dodavatelům apod.). Součástí finančního plánu jsou 2 základní dokumenty, stanovené vyhláškou č.500/2002 Sb., které se sestavují při účetní závěrce: Rozvaha (bilance) Výkaz zisku a ztráty Dalším dokumentem, který bývá součástí podnikatelského projektu, avšak není pro každou společnost určena povinnost jej sestavovat jako součást účetní závěrky dle vyhlášky č.500/2002 Sb., je: Přehled o peněžních tocích (cash-flow)
16
1.5.1. Rozvaha Rozvaha jako základní účetní dokument a nedílná součást podnikatelského projektu dává přehled o majetku společnosti na straně jedné, kdy tyto položky jsou označovány jako aktiva, a o způsobu financování tohoto majetku na straně druhé. Tyto položky označujeme jako pasiva. Všechny hodnoty, uváděné v rozvaze, jsou ve finančním vyjádření a mezi aktivy a pasivy platí bilanční rovnost, což znamená, že při správně sestavené rozvaze je finanční hodnota aktiv rovna finanční hodnotě pasiv. Rozvaha se obvykle sestavuje k poslednímu dni v roce, pokud není z jiného důvodu požadováno sestavit rozvahu k jinému datu, např. jako počáteční rozvaha při zahájení podnikání. Jednotlivé položky rozvahy jsou stanoveny v příloze č.1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a mezi základní položky rozvahy patří: •
Aktiva celkem (A + B + C + D) A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C. I. Zásoby C. II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení
Jednotlivé položky aktiv je možno upravovat pro jejich reálné vyjádření o tzv. korekce, které jsou součástí rozvahy. •
Pasiva celkem (A + B + C) A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy
17
A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A. IV. Výsledek hospodaření minulých let A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období / ± / B. Cizí zdroje B. I. Rezervy B. II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení
Řazení jednotlivých položek v rozvaze není náhodné, ale je stanoveno systematicky. Aktiva jsou řazena podle jejich likvidity, tj. schopnosti přeměnit je na finanční prostředky, od nejméně likvidních až po nejlikvidnější. Obdobně u pasiv je použito hledisko splatnosti a jsou řazena od nejdéle splatných po pasiva s nejkratší dobou splatnosti. Vzhledem k tomu, že se rozvaha sestavuje minimálně jednou za rok (k poslednímu dni roku), lze z jednotlivých výkazů za delší časové období usuzovat na změny ve struktuře majetku společnosti a na změny ve struktuře jeho financování.
1.5.2. Výkaz zisku a ztráty Dokument výkaz zisku a ztráty umožňuje na rozdíl od rozvahy pohled na činnost společnosti z hlediska tvorby výkonů a spotřebovaných nákladů k jejich zajištění a rozdílem těchto dvou položek je hospodářský výsledek ať již kladný, tedy zisk, nebo záporný, kdy se jedná o ztrátu. Jednotlivá data a údaje ve výkazu zisku a ztráty se vždy vztahují k určitému a konkrétnímu časovému období (měsíc, čtvrtletí, rok). Náplň a uspořádání jednotlivých položek výkazu je opět určeno vyhláškou č.500/2002 Sb. v její příloze č.2. Tyto položky jsou uspořádány stupňovitě a zachycují odděleně tvorbu hospodářského výsledku ve třech jednotlivých oblastech – v provozní, finanční a mimořádné. Společnost United Bakeries a.s. patří k výrobním organizacím a hospodářský výsledek je tedy tvořen především v oblasti provozní. Stupňovité uspořádání výkazu umožňuje řadit za sebou jednotlivé výnosové položky (značeny římskými číslicemi I - XIII) a přímo k nim odpovídající nákladové položky (značeny písmeny A – T), což umožňuje přesně zjistit, ve které oblasti hospodaření dochází k tvorbě zisku nebo 18
ztráty. Samozřejmým předpokladem pro správné vyjádření hospodářského výsledku je, aby jednotlivé výnosy a náklady časově souvisely, tj. aby byly zahrnuty do období, za které se hospodářský výsledek zjišťuje.
1.5.3. Přehled o peněžních tocích (cash-flow) Základním úkolem společnosti při jejím podnikání je tvorba zisku, avšak pro úspěšné řízení a rozhodování je rovněž nutné vědět o pohybech finančních prostředků. Zjištěný a uvedený hospodářský výsledek ve výkazu zisku a ztráty však ještě neznamená, že došlo ke stejnému pohybu a změně finančních prostředků, neboť ne každý výkon znamená příjem finančních prostředků a rovněž tak ne každý náklad znamená výdej finančních prostředků. Typickým příkladem jsou odpisy majetku, které ve výkazu zisku a ztráty snižují hospodářský výsledek (navíc různé metody odepisování majetku vedou k jiným hodnotám hospodářského výsledku, přestože peněžní tok je stejný), avšak nejsou v daném okamžiku finančním výdajem. Naopak pořízení majetku finančním výdajem je, avšak do nákladů se dostává postupně formou odpisů. K pohledu na společnost z hlediska pohybu a změny finančních prostředků slouží přehled o příjmech a výdajích, který se nazývá přehled o peněžních tocích neboli cash-flow. Jeho používání se v naší zemi začalo zavádět počátkem devadesátých let minulého století. Tento přehled je součástí účetní závěrky u společností, která mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a obsahové vymezení a uspořádání tohoto výkazu je uvedeno ve vyhlášce č.500/2002 Sb., hlava V, a dále v českém účetním standardu č.023, podle kterých si společnost volí metodu sestavení cash-flow sama při dodržení zákonných norem. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti (včetně cenin) nebo na účtu nebo peněžní ekvivalenty, což je krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu (§40, odst.1 a 2, vyhláška č.500/2002 Sb.). Obdobně jako u výkazu zisku a ztráty se i cash-flow vykazuje ve třech oblastech: •
Peněžní toky z provozních činností
•
Peněžní toky z investičních činností 19
•
Peněžní toky z finančních činností
Peněžní toky z provozní činnosti je možno dle vyhlášky č.500/2002 Sb. sestavit metodou přímou, kdy stav peněžních prostředků na počátku sledovaného období je navýšen o příjmy za dané období a snížen o výdaje za stejné období, nebo metodou nepřímou, ke které je možno využít informace o hospodářském výsledku, který se upraví o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a o položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.
Vzájemný vztah mezi uvedenými třemi základními účetními dokumenty (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash-flow) je možno vyjádřit následujícím schématem6:
Výkaz cash-flow Stav
Rozvaha
na Výdaje
Majetek
počátku
Vlastní
Výkaz zisku a ztráty Náklady
Výnosy
Zisk
Ztráta
kapitál
období Cizí kapitál Příjmy Stav
na
konci
Peněžní
Zisk/ztráta
prostředky
období Obrázek č. 2: Vzájemný vztah tří základních účetních výkazů
1.6.
SWOT analýza
Nedílnou součástí podnikatelského projektu by rovněž měla být studie (analýza), ve které je společnost charakterizována z hlediska jejich předností, nedostatků i možných vlivů z vnějšího prostředí. K zaznamenání těchto vlivů slouží tzv. SWOT analýza, kterou vyvinul v 60. a 70. letech minulého století Albert Humphrey a která se v průběhu času velmi rozšířila a stala se nejpoužívanější metodou. Její název je složen z počátečních písmen anglických názvů, které představují jednotlivé faktory: 6
Růčková P., Roubíčková M.,Finanční management, 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 296 stran, ISBN 978/80/247/4047-8, str. 95
20
•
Strenghts – silné stránky společnosti
•
Weaknesses – slabé stránky společnosti
•
Opportunities – příležitosti
•
Threats – hrozby
Tato analýza se většinou uvádí v přehledné tabulce, složené ze čtyř kvadrantů, z nichž každý znamená jeden faktor analýzy a v němž jsou jmenovitě popsány a uvedeny jednotlivé položky.
Silné stránky (strenghts)
Slabé stránky (weaknesses)
Příležitosti (opportunities)
Hrozby (threats)
Silné a slabé stránky společnosti mají původ a zdroj především uvnitř společnosti, tj. společnost je může sama měnit, ovlivňovat nebo kontrolovat na jednotlivých úrovních řízení (majitel, management, řídící pracovníci apod.), kdežto příležitosti a hrozby vyplývají z působení vnějšího prostředí. Aby byla tato analýza přínosem pro podnikatelský projekt, a tedy i pro společnost, je třeba k vytvoření SWOT analýzy přistupovat maximálně zodpovědně a reálně, protože jen tak může společnost získat pravdivý přehled o svých možnostech a výhodách a zároveň si uvědomit vlivy a hrozby z vnějšího okolí, na které, při jejich znalostech, může společnost včas a správně reagovat přijetím vhodných opatření. Jak již vyplývá z náplně jednotlivých faktorů (silné vs. slabé stránky, příležitosti vs. hrozby), stojí tyto faktory ve většině případů proti sobě a smyslem této analýzy je zjistit, které silné stránky a příležitosti je možno využít k eliminaci a maximálnímu snížení účinků slabých stránek a hrozeb. V případě, že je SWOT analýza provedena podle jednotlivých oblastí, vycházejících z organizační struktury společnosti (např. výroba, lidské zdroje, marketing, obchod, jakost, nákup apod.), lze výhody i negativní jevy lépe identifikovat, uvědomit si je a následně řešit, což je samozřejmě také smyslem této analýzy.
21
2. Nástroje
k
vyhodnocení
podnikatelského
projektu Sestavený podnikatelský projekt slouží jako vodítko k dosažení stanovených cílů. Nedílnou součástí ovšem je neustálé porovnávání skutečně dosažených výsledků s těmi, které jsme si v podnikatelském projektu naplánovali a stanovili. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.5., je závěrečnou činností při sestavování podnikatelského projektu finanční plán, který také poskytuje data, sloužící pro analýzu finančních výsledků, tzv. finanční analýzu. Podle zdrojů, které se používají pro vyhodnocování, rozdělujeme finanční analýzu na dva druhy: Externí finanční analýza Interní finanční analýza Analýzou použitých dat je možno s minimálním odstupem zjistit, jak se skutečně dosahované hodnoty a výsledky liší od plánovaných, a v případě negativního vývoje je nutné provést korekce a zásahy, které povedou opět k dosažení stanovených cílů. Podstatou finanční analýzy je zjistit vývoj vybraných ukazatelů, porovnat je s plánovanými údaji v podnikatelském projektu, případně je porovnat s konkurencí nebo s průměrnými hodnotami v daném oboru (samozřejmě, pokud jsou tato data k dispozici). Při finanční analýze se uplatňují následující výstupy7: •
Grafický výstup – umožňuje na první pohled zjistit vývoj vybraného ukazatele ve sledovaném období, případně z jeho vývoje odhadnout trend chování v budoucím období
•
Výpočet indexů meziročních změn – jedná se o matematické vyjádření poměru dosažených ročních hodnot jednotlivých ukazatelů za delší časové období (minimálně 2 roky)
•
Výpočet poměrových ukazatelů – při tomto výpočtu se zjišťuje podíl absolutních hodnoty dvou různých ukazatelů (např. z rozvahy, z výkazu zisku a ztráty nebo z výkazu peněžních toků), který se porovnává s doporučenými hodnotami.
7
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.162
22
2.1.
Finanční analýza na základě poměrových ukazatelů
K nejrozšířenějším a nejpoužívanějším metodám externí analýzy patří analýza na základě zjištěných poměrových ukazatelů, při které se sleduje vývoj těchto ukazatelů ve sledovaném období. Vypovídací schopnost jednotlivých ukazatelů se zpřesňuje s rostoucí délkou sledovaného a vyhodnocovaného období. Zdrojem hodnot jednotlivých ukazatelů jsou především finanční výkazy společnosti a v praxi jsou nejrozšířenější čtyři skupiny poměrových ukazatelů8: •
Ukazatele likvidity
•
Ukazatele využití aktiv
•
Ukazatele rentability
•
Ukazatele zadluženosti
Někdy se poměrové ukazatele sestavují do skupin (soustav ukazatelů), které jsou podstatou bonitních a bankrotních modelů, sloužících především pro externí uživatele. Tyto modely umožňují rychle zjistit finanční situaci dané organizace.
2.1.1. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity dávají přehled a vypovídají o tom, jak je společnost schopna uhradit své krátkodobé závazky. Podle toho, jaký majetek lze použít na úhradu závazků, se rozlišují tři ukazatele likvidity: Okamžitá likvidita Tento druh likvidity je také nazýván likviditou prvního stupně a ukazuje nám schopnost společnosti uhradit své krátkodobé závazky v co nejkratším termínu, tedy v podstatě ihned. Na úhradu závazků se v tomto případě počítá s využitím okamžitých finančních prostředků ať již v hotovosti nebo na účtech, případně lze využít i šeky nebo krátkodobé cenné papíry, tedy krátkodobý finanční majetek. okamžitá likvidita
krátkodobý inanční majetek krátkodobé závazky
V optimálním případě se tento podíl pohybuje v blízkosti hodnoty 0,5. 8
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.163
23
Pohotová likvidita Pohotová likvidita je označována také jako likvidita druhého stupně a pro úhradu krátkodobých závazků využívá navíc proti okamžité likviditě pohledávky z obchodního styku. pohotová likvidita
krátkodobý in. majetek pohledávky z obch. styku" krátkodobé závazky
Tento druh likvidity se považuje za optimální, pokud se výsledná hodnota tohoto ukazatele pohybuje v intervalu 1 – 1,5. Běžná likvidita Poslední z ukazatelů likvidity, označovaný jako celková nebo také likvidita třetího stupně, zahrnuje pro možnost úhrad krátkodobých závazků všechna oběžná aktiva. běžná likvidita
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 – 2. Jak vyplývá z výpočtu jednotlivých variant likvidity, její hodnota nám udává, jakou část krátkodobých závazků jsme schopni uhradit z jednotlivých úrovní oběžných aktiv. Celková oběžná aktiva by měla být vždy vyšší, než je úroveň krátkodobých závazků. Jelikož finanční výkazy zachycují finanční situaci společnosti vždy k určitému dni, stejně tak i vypočtené ukazatele likvidity zobrazují stav k určitému dni, proto je vhodné tyto ukazatele sledovat častěji, než je dáno sestavením finančních výkazů, tedy jedenkrát ročně.
2.1.2. Ukazatele využití aktiv Ukazatele využití aktiv vypovídají o tom, jak jsou ve společnosti využívána aktiva, která představují např. majetek, pohledávky z obchodního styku, zásoby apod., a určují nám dobu obrátky těchto aktiv. Doba obrátky je udávána ve dnech a udává nám rychlost jejich obratu. Podle těchto ukazatelů můžeme rovněž hodnotit úroveň práce pracovníků společnosti, kteří řídí předmětné úseky (např. nákup materiálu, sledování pohledávek nebo aktivity v oblasti majetku).
24
V praxi se nejčastěji používají následující čtyři ukazatele využití aktiv9: Doba obratu zásob Doba obratu zásob nám udává, za jak dlouho vyrobené zásoby, které máme na skladě, prodáme. Vypočte se jako podíl hodnoty zásob a jednodenních tržeb. doba obratu zásob
zásoby zásoby tržby denní tržby 360
Ze způsobu výpočtu tohoto ukazatele vyplývá, že čím nižší je tato hodnota, tím lépe jsou zásoby využity a finanční prostředky mají vyšší obrat. Doba obratu (splatnosti) pohledávek (závazků) Doba obratu pohledávek vypovídá o skutečné době splatnosti pohledávek a vypočte se jako podíl hodnoty pohledávek a jednodenních tržeb. doba obratu pohledávek
pohledávky pohledávky tržby denní tržby 360
Obdobně lze zjistit dobu obratu závazků, kdy v předchozím výpočtu jsou pohledávky nahrazeny závazky a tržby jsou nahrazeny nákupy. doba obratu závazků
závazky závazky nákupy denní nákupy 360
Vypočtené hodnoty v obou případech informují o platební morálce na úseku pohledávek i v oblasti závazků. Rovnováha nastává, pokud jsou oba vypočtené ukazatele stejné. Pokud je doba obratu pohledávek kratší než doba obratu závazků, pak společnost využívá svých dodavatelů k úvěrování, v opačném případě společnost úvěruje své odběratele. Počet obratů stálých aktiv Tento ukazatel je zaměřen na využívání stálých aktiv a vypočte se jako podíl tržeb a dlouhodobého majetku.
9
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.164
25
počet obratů stálých aktiv
tržby dlouhodobý majetek
U tohoto ukazatele nelze obecně uvést, že vyšší hodnota znamená vyšší využití stálých aktiv, neboť toto může být ovlivněno např. nízkou úrovní výrobního zařízení. Na druhou stranu nízká úroveň ukazatele napovídá o nižší úrovni využití dlouhodobého majetku. Počet obratů celkových aktiv Srovnatelná metoda výpočtu jako u předchozího ukazatele se využívá i při stanovení počtu obratů celkových aktiv, který se vypočte jako podíl tržeb a celkových aktiv. počet obratů celkových aktiv
tržby celková aktiva
Pokud je tento ukazatel příliš nízký, je potřeba se zabývat možností zvýšení tržeb nebo snížení celkových aktiv.
2.1.3. Ukazatele rentability Základním údajem, který se používá v ukazatelích rentability, je dosažený hospodářský výsledek – zisk, který porovnáváme se zdroji, použitými k vytvoření tohoto zisku a zjištěná rentabilita vypovídá o tom, jak jsou tyto zdroje zhodnocovány. Jako hodnotu zisku je možno použít zisk po zdanění nebo zisk před zdaněním, rovněž je možno použít i provozní zisk. Jako zdroje je možno použít jednotlivé složky kapitálu (vlastní, celkový, dlouhodobý), tržby nebo i náklady. Mezi hlavní ukazatele rentability patří následující: Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity) Hodnota tohoto ukazatele se vykazuje v procentech a je možno ji vyjádřit následujícím vztahem: ROE
provozní zisk x 100 vlastní kapitál
26
Rentabilita celkového kapitálu (ROA – return on assets) V tomto případě se porovnává zisk s hodnotou celkového kapitálu a tento druh rentability se někdy také nazývá rentabilita aktiv a je vyjadřována v procentech. ROA
provozní zisk x 100 celkový kapitál
Rentabilita tržeb (ROS – return on sales) Při zjišťování rentability tržeb je zjišťován podíl zisku s celkovými čistými tržbami (tj. tržbami po započtení všech slev, bonusů apod.). Rentabilita tržeb ukazuje, kolik zisku vyprodukuje 1 Kč realizovaných tržeb. Hodnota ukazatele je vyjadřována v procentech a čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší zisk tržby tvoří. ROS
provozní zisk x 100 celkové tržby
Rentabilita nákladů (ROC – return on costs) Rentabilita nákladů vyjadřuje velikost zisku, který vyprodukuje vynaložená 1 Kč nákladů. Obdobně jako u rentability tržeb platí pro tento ukazatel, že čím je vyšší, tím efektivněji využíváme vynaložené náklady. ROC
provozní zisk x 100 celkové náklady
2.1.4. Ukazatele zadluženosti V případě, že společnost k financování své činnosti využívá cizích zdrojů, je vhodné sledovat zadluženost společnosti. Cizí zdroje umožňují rychlejší rozvoj firmy, pokud je však zadlužení vysoké, může mít společnost problémy se splácením dluhů. Důsledkem využívání dluhového financování klesá podíl na financování aktiv a roste výnosnost vlastníků. Tento efekt je označován pojmem finanční páka a vypočítá se jako podíl hodnoty aktiv a vlastního kapitálu. Kladné působení finanční páky se dosahuje pouze za předpokladu, že rentabilita vlastního kapitálu je vyšší než rentabilita aktiv a současně by mělo
27
platit, že rentabilita aktiv musí být vyšší než úroková sazba, kterou podnik platí bance za půjčené zdroje. Musí tedy platit10: ROE > ROA > úroková sazba V praxi se využívají následující ukazatele zadluženosti, které patří k poměrovým ukazatelům a zdrojem dat pro jejich výpočet jsou finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o finančních tocích): Zadluženost podniku (Total Debt to Total Assets) – udává poměr dluhů k celkovým aktivům, data se čerpají z rozvahy Úrokové krytí (Times Interest Earned Ratio) – vyjadřuje poměr mezi ziskem před zdaněním a úroky (EBIT) a placenými úroky, tj. kolikrát je zisk vyšší než dané úroky Doba splácení dluhů – udává dobu, za kterou je společnost schopna splatit dluhy (závazky) z vytvářeného cash-flow
2.2.
Interní finanční analýza
Pro účelné a efektivní vedení společnosti je kromě finanční analýzy, která vychází a čerpá data především z finančních dokumentů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o finančních tocích), velmi důležité provádět i interní analýzu, která čerpá data především z vnitropodnikového informačního systému, případně z mimoúčetní evidence. Výstupy, které poskytuje tato analýza, by měly sloužit především pracovníkům na rozhodovacích funkcích společnosti, aby v případě negativního vývoje sledovaných ukazatelů mohli včas učinit rozhodnutí, vedoucí k nápravě. Společnost United Bakeries a.s. má propracovaný systém sledování jednotlivých ukazatelů, především v oblasti provozní, obchodní i personální. Ve většině případů se jedná opět o poměrové ukazatele, které jsou pravidelně měsíčně vyhodnocovány a dlouhodobě porovnávány. K nejvýznamnějším zjišťovaným ukazatelům patří: •
Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků
10
Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.168
28
•
Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů
•
Doba obrátky surovin a obalů na skladu
•
Vyhodnocení výrobního nestandardu
•
Měrná spotřeba energií
•
Efektivita a výkonnost výroby
•
Využití kapacity výrobních linek
•
Ukazatele manažerské výsledovky
2.2.1. Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků Jednou z nejdůležitějších oblastí interní analýzy je u vyráběných výrobků zjišťování úplných vlastních nákladů (UVN), do kterých se plně promítají všechny změny, ke kterým dochází u nákladových položek. Kalkulace UVN je jedním z důležitých podkladů pro obchodní oddělení a na jejich základě je stanovována cenová politika společnosti. Podrobnější popis problematiky kalkulací přesahuje rámec této diplomové práce, proto se o kalkulační metodě zmíním jen ve stručnosti. Jako kalkulaci lze obecně označit postup, při kterém se požadovanému výkonu přiřadí odpovídající nákladové položky, případně dojde i k přiřazení zisku. Pro správnost a úplnost kalkulací v organizaci jsou důležité dvě oblasti, z nichž první řeší problém volby jednotky výkonu, ke které se kalkulace vztahuje (tzv. kalkulační jednice) a druhá oblast řeší obsahovou náplň kalkulovaných položek a způsob rozpočtu nákladů na zvolenou jednotku výkonu. Pro výpočet kalkulací je nutné stanovit optimální kalkulační jednici, při jejímž stanovení v pekárenské výrobě je nutné přihlížet k praktickému uplatnění, které musí brát v úvahu možnosti evidence nákladových položek v účetním systému ve vztahu k realizaci výkonů, tj. prodeji. Jelikož základní výrobní veličinou je množství vyrobených výrobků v kusech a prodejní veličinou je rovněž prodané množství v kusech, jeví se jako optimální kalkulační jednice množství 1 kus, což je také v pekárenském průmyslu již dlouhou dobu aplikováno. S volbou kalkulační jednice je úzce spojeno sledování jednotlivých nákladových položek, především položek přímých (někdy nazývaných variabilních) nákladů, jejichž spotřeba se pohybuje podle množství výroby. Do přímých nákladů jsou zahrnovány následující náklady: Náklady na spotřebu surovin Náklady na spotřebu výrobních obalů 29
Osobní náklady (mzdové náklady včetně povinných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění) výrobních pracovníků Náklady na spotřebu energie Náklady na spotřebu surovin a obalů se zjistí na základě stanovené výrobní receptury a cen jednotlivých surovin a obalů, osobní náklady se vypočítají z výše osobních nákladů pracovníků na výrobní lince a hodinového výkonu linky a náklady na energii se zjišťují ze spotřeby energie a množství výrobků, na jejichž výrobu byla tato energie spotřebována. Druhou skupinou nákladů jsou náklady nepřímé (zvané fixní), které ve většině případů nejsou závislé na velikosti produkce, a proto je nutné zvolit správnou kalkulační metodu rozpočtu těchto nepřímých nákladů. Vzhledem k šíři a rozmanitosti sortimentu se používá metoda dělení s poměrovými čísly. Tato poměrová čísla se také nazývají koeficienty obtížnosti, jsou nositeli rozdílnosti jednotlivých výkonů z hlediska rozpočítávání nákladů na kalkulační jednici, lze je odvodit z individuálních kalkulací sestavených pro tento účel odděleně pro jednotlivé kalkulační jednice. V praxi se nejčastěji setkáváme s používáním poměrových čísel, která byla vytvořena pro jednotlivé výrobní obory a jsou historicky dlouhodobě ověřena. Pro názornost uvádím poměrová čísla pro největší skupiny pekařských výrobků: typ výrobku
poměrové číslo
Chléb do 1,5 kg nebalený
3,6
Běžné pečivo nebalené
6,0
Jemné pečivo z tvarovací linky-balené
10,7
Zdroj: interní pokyn společnosti United Bakeries a.s.
Sestavení kalkulace dělením s poměrovými čísly zahrnuje následující kroky: a) Zjištění tzv. přepočtené výroby jednotlivých výrobků b) Zjištění přepočtené výroby všech výrobků c) Zjištění sazby nákladu na jednotku přepočtené výroby d) Výsledný výpočet fixních nákladů na kalkulační jednici (1 kus výrobku) e) Výpočet celkové výsledné kalkulace na základě zjištěných variabilních a fixních nákladů na 1 ks výrobku
30
2.2.2. Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů Náklady na spotřebované suroviny a obaly tvoří podstatnou složku celkových nákladů (přibližně 30%), proto je nutné sledovat skutečnou spotřebu surovin a obalů a neustále ji porovnávat se spotřebou normovanou. Pro každý výrobek je stanovena technickohospodářská norma, která určuje teoretickou spotřebu surovin a obalů na výrobu 1000 ks výrobků. Za tvorbu a uplatňování technicko-hospodářských norem zodpovídají pracovníci technologického oddělení (technologové). Na základě této normy a plánované výroby dochází k výdeji surovin a obalů ze skladu do spotřeby. Na základě skutečné výroby je zpětně přepočtena teoretická spotřeba surovin a obalů na celkovou výrobu. Porovnání takto vypočtené teoretické spotřeby se spotřebou skutečnou je prováděno vždy po skončení dekády, aby bylo možné v případě potřeby provést požadované zásahy. Vyšší spotřeba surovin a obalů (tzv. nadspotřeba) může signalizovat např. použití vyšší navážky těsta na 1 kus výrobku, než je stanoveno, nebo může dojít k nepřesnému dávkování náplní do výrobku apod. V opačném případě, tedy při nižší spotřebě surovin a obalů než je teoreticky stanoveno, nemusí být dodržena deklarovaná hmotnost výrobku, což může být v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že těsto je živý organismus a normy na kvalitu surovin dovolují mírné odchylky od standardní kvality, rovněž i pro porovnání normované a skutečné spotřeby jsou stanoveny povolené odchylky a to v závislosti na druhu suroviny. Pokud je tedy skutečná spotřeba v porovnání s teoretickou v rozmezí těchto odchylek, pak je to považováno za dodržení stanovených receptur.
2.2.3. Doba obrátky surovin a obalů na skladu Nákup surovin a obalů znamená ve společnosti značnou zátěž při hospodaření s finančními prostředky, proto je nutné neustále sledovat a regulovat stav surovin a obalů na skladu, aby jejich výše byla optimální, tj. aby zásoby nebyly vyšší, než je nezbytně nutné. Ke sledování optimální zásoby surovin a obalů je využívána doba obrátky těchto zásob, která vyjadřuje počet dnů, za které by se spotřebovala jejich průměrná měsíční zásoba při dané měsíční spotřebě: PS KS 2 DO SP d 31
kde:
DO – doba obrátky ve dnech PS – hodnota skladu v Kč k prvnímu dni v měsíci KS – hodnota skladu v Kč k poslednímu dni v měsíci SP – spotřeba surovin a obalů v Kč za daný měsíc d
– počet dnů v příslušném měsíci
Doba obrátky zásob surovin a obalů je stanovena rovněž s ohledem na technologické požadavky, kdy především u mouky je nutno dodržet požadavky na její odležení, aby u ní byly dosaženy optimální pekařské vlastnosti. Při neúměrném zkracování doby odležení nemohou v mouce proběhnout fermentační procesy a mouka ztrácí na kvalitě, což vyžaduje ve výrobním procesu použít zlepšující prostředky a tím dochází k nežádoucímu zvyšování nákladů. Delší skladování mouky na závadu není, ovšem v tomto případě zase dochází k vázání finančních prostředků v zásobách.
2.2.4. Vyhodnocení výrobního nestandardu Cílem společnosti je realizovat všechny vyrobené produkty na trhu, což znamená vyrobit jen takové množství výrobků, které odpovídá objednanému množství od odběratelů. Na tento záměr však negativně působí následující vlivy, které znamenají, že vyrobené množství bývá vyšší, než odpovídá objednávce, čímž dochází k nadspotřebě materiálu: •
Poruchovost a technická úroveň strojního zařízení V případě poruchy strojního zařízení může dojít ke znehodnocení těsta nebo výrobků, které již nelze expedovat zákazníkům a tím dochází ke zvýšeným nákladům na výrobu. K vyřazení výrobků může rovněž docházet tím, že strojní zařízení neudrží přesně nastavené hodnoty navážky těsta nebo náplně a tím hotové výrobky neodpovídají svojí hmotností normě.
•
Vliv lidského faktoru Zde se jedná o chyby pracovníků na výrobních linkách, při nichž dochází k výrobě neexpedovatelných výrobků. Vzniklá škoda je v souladu se zákonnými normami předepisována k úhradě.
32
•
Nezpracovatelné rezervy V pekařském oboru je pravidlem, že zákazníci objednávají výrobky každý den a celkové objednané množství (tedy informace o tom, kolik jednotlivých výrobků je třeba na následující den vyrobit) je pro výrobu k dispozici až v odpoledních hodinách. Proto je nutné u některých výrobků zahájit jejich výrobu s předstihem a tedy jejich množství je kvalifikovaně odhadováno, přesto se může stát, že se vyrobí více výrobků, než odpovídá následné objednávce.
•
Zpracovatelné rezervy Některé vybrané výrobky, u kterých se vytváří rezerva pro mimořádné objednávky a které se zákazníkům nevyexpedují, je možno zpracovat následně na strouhanku. Tímto způsobem se zpracovávají rohlíky na pečivovou strouhanku.
•
Nestandard z technologických zkoušek Při technologických zkouškách, kdy se v praxi zkouší výroba se změněnými techniko-hospodářskými normami, může dojít k situaci, že zkoušené výrobky neodpovídají normě a tudíž není možno je expedovat zákazníkům.
•
Ostatní odpady použitelné Jedná se o zůstatky těst ve strojním zařízení po ukončení denní výroby, které se následně upečou a prodávají pro krmné účely.
Pravidelně se vyhodnocuje podíl množství nestandardu (v jednotlivých skupinách) na celkové výrobě a porovnává s předem stanovenými hodnotami.
2.2.5. Měrná spotřeba energií Výroba v pekárenském oboru se řadí k těm energeticky náročnějším, především v oblasti spotřeby plynu a elektrické energie, proto sledování spotřeby energií může přispět k nezanedbatelným úsporám při jejím snižování. Spotřeba energie závisí na množství výroby, a proto je vhodné sledovat její spotřebu v gigajoulech na jednotku výroby, kterou je jedna tuna: měrná spotřeba energie
celková spotřeba energie hrubá výroba
33
2.2.6. Efektivita a výkonnost výroby Velmi důležitým ukazatelem, který je zaměřený na personální oblast a využití lidských zdrojů v souvislosti s objemem výroby, je ukazatel efektivity a výkonnosti výroby. Tento ukazatel umožňuje posoudit, zda na jednotku výroby je vynakládáno odpovídající množství lidské práce, vyjádřené počtem odpracovaných hodin. efektivita výroby
počet odpracovaných hodin hrubá výroba
Z výpočtu ukazatele vyplývá, že čím je tento ukazatel nižší, tím je výroba efektivnější. Tento ukazatele je možno ještě blíže členit podle toho, která skupina pracovníků je zahrnuta do výpočtu odpracovaných hodin (např. pouze výrobní dělníci nebo výrobní dělníci včetně obslužných provozů apod.). Obdobně je využíván i ukazatel výkonnosti výroby, který vyjadřuje množství hrubé výroby, vyprodukované jedním pracovníkem: výkonnost výroby
hrubá výroba počet pracovníků
V tomto případě platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím větší množství výroby připadá na pracovníka. Tento ukazatel je možno rovněž specifikovat podle zahrnutých skupin pracovníků do tohoto výpočtu. Počet pracovníků je uváděn jako přepočtený stav pracovníků.
2.2.7. Využití kapacity výrobních linek Z hlediska možného rozšiřování výroby a expanze prodeje je sledováno, v jaké míře jsou využívána stávající výrobní zařízení. Každá z pekáren je vybavena několika výrobními linkami na jednotlivé typy výrobků (chléb, běžné pečivo, jemné pečivo apod.) a každá z těchto linek disponuje určitou denní výrobní kapacitou. Pro její určení je třeba stanovit denní dobu chodu (činnosti) výrobní linky z hlediska následné čerstvosti vyrobených produktů a hodinovou výrobní kapacitu (v tunách). Pro jednotlivé skupiny výrobků jsou stanoveny následující časy chodu výrobních linek denně: Chléb
18 hodin
Toustový chléb
20 hodin
Běžné pečivo
16 hodin 34
Jemné pečivo
20 hodin
Mimo požadavku čerstvosti na expedované výrobky se na nižší době chodu výrobních linek podílí i nutnost údržby těchto linek a jejich seřizování. Na jednotlivých linkách se vyrábí sortiment s různou hodinovou výrobní kapacitou, proto jsou hodinové výrobní kapacity stanoveny pro převažující výrobek na dané lince: Chlebové linky
chléb šumava 1200 g
900 ks/hod.
Linky na běžné pečivo
rohlík 43 g
12 000 ks/hod.
Linka na cereální pečivo
bulka 60 g
3 000 ks/hod.
Linka na jemné pečivo
závin 400 g
1 000 ks/hod.
Teoretická denní výrobní kapacita je pak vyjádřena vztahem: Teor.denní výr.kapacita = denní doba chodu linky x hmotnost 1 ks v gramech x hodinová výrobnost /1 000 000
[t/den]
Údaj o teoretické denní kapacitě se využije při stanovení měsíční, popř. roční teoretické výrobní kapacity. Využití kapacity výrobních linek se vypočítá jako podíl dosažené hrubé výroby na dané lince a její teoretické denní kapacity: využití kapacity výrobní linky
hrubá výroba na lince teoretická kapacita linky
Pro větší názornost a přehled o provozu výrobní linky je vhodné dobu činnosti a nečinnosti výrobní linky uvádět ve dvacetičtyřhodinovém časovém harmonogramu, který je často také nazýván výpekový plán: Čas.úsek
16
17
18
19
20
21
22
23
24
1
2
Linka č.1
Linka č.2
Linka č.3
35
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
kde jednotlivé barvy znamenají Výrobní zařízení je v činnosti Výrobní zařízení je nečinné
2.2.8. Ukazatele manažerské výsledovky Pro interní řízení chodu společnosti je pravidelně měsíčně zpracovávána manažerská výsledovka, která obsahuje jednotlivé nákladové položky, jejichž členění odpovídá syntetickým účtům účetní osnovy. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou porovnávány ve čtyřech variantách: •
Porovnání hodnot aktuálního a předcházejícího měsíce
•
Porovnání hodnot aktuálního měsíce s plánovanými hodnotami
•
Porovnání hodnot od počátku aktuálního roku s hodnotami za stejné období předcházejícího roku
•
Porovnání hodnot od počátku aktuálního roku s hodnotami plánu
Kromě uvádění jednotlivých ukazatelů ve finančním vyjádření (tisíce Kč) je každý ukazatel uveden i jako poměrový v procentech, kdy základnou, ke které se všechny ukazatele vztahují, jsou tržby po slevách a bonusech. Tím tato manažerská výsledovka přehledně poskytuje údaje, potřebné k hodnocení ekonomické situace společnosti a umožňuje průběžně provádět opatření v případě, že některé ukazatele vykazují nežádoucí odchylky od naplánovaných hodnot.
36
3. Specifikace
podnikatelského
projektu
pekařského oboru Náplní této kapitoly mojí diplomové práce je zhodnocení podnikatelského projektu na základě dosažených ekonomických ukazatelů společnosti United Bakeries a.s. (zkráceně UB a.s.) za období posledních pěti let, tj. od roku 2008 do roku 2012.
3.1.
Vznik a historie společnosti
Společnost United Bakeries a.s. zahájila svoji výrobní činnost 1.ledna 2007, kdy po předchozím rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2006 bylo povoleno spojení dvou významných pekárenských společností v České republice, a to společnosti Delta pekárny a.s. a Odkolek a.s. Tímto aktem vznikla společnost, která je v současné době největší pekárenskou společností v České republice a patří rovněž k významným hráčům na evropském pekařském trhu. Majoritním akcionářem United Bakeries a.s. je společnost Europien United Bakeries, S.A., se sídlem v Lucembursku. Obě fúzované společnosti měly dlouholeté zkušenosti s pekařskou výrobou a jejich spojení znamenalo ekonomický přínos v hospodaření nástupnické organizace United Bakeries a.s., neboť tímto mohlo dojít nejen k efektivnějšímu využívání výrobního zařízení, ale i k optimalizaci na nevýrobních úsecích společnosti. K 31.12.2012 tvoří společnost 13 samostatných pekáren na území České republiky, které jsou díky svému rozmístění schopny zajistit dodávky čerstvých pekařských výrobků do kteréhokoli místa v republice. Jednotlivé provozovny se nacházejí na následujících adresách: •
Pekárna Brno
Bohunická 24, Brno
•
Pekárna Uničov
Mohelnická 696, Uničov
•
Pekárna Karviná
Rudé armády 597, Karviná
•
Pekárna Uherský Brod
Trávníky 538, Uherský Brod
•
Pekárna Znojmo
Kollárova 19, Znojmo
•
Pekárna Praha JZM
Pekařská 1, Praha
•
Pekárna Plzeň
Koterovská 164, Plzeň 37
•
Pekárna Brandýs nad Labem
Zápská 1636, Brandýs nad Labem
•
Pekárna Pardubice
Na Ležánkách 1624, Pardubice
•
Pekárna Žatec
Pekárenská 987, Žatec
•
Pekárna Strakonice
Heydukova 314, Strakonice
•
Pekárna Liberec
Rochlická 1107, Liberec
•
Pekárna Rumburk
Nerudova 10, Rumburk
Názorné rozmístění jednotlivých pekáren je uvedeno na následujícím obrázku:
Obrázek č. 3: Mapa rozmístění jednotlivých pekáren UB a.s.
3.2.
Vyráběný sortiment
Portfolio výrobků společnosti United Bakeries a.s. zahrnuje přibližně 600 položek od výrobků základní spotřeby (chléb šumava, rohlík) až po speciální výrobky, např. brioše. Základní sortiment (chléb šumava, rohlík, houska-raženka) je ve výrobním programu každé z uvedených pekáren, protože se jedná o velkosériové a nebalené pečivo, které je z hlediska kvality žádoucí vyrábět v místě s co nejkratší dopravní vzdáleností k odběratelům. U ostatního sortimentu byla již provedena specializace, ke které dochází v případě speciálního výrobního zařízení, které se ekonomicky nevyplatí instalovat na všech pekárnách, nebo pokud jsou výrobní šarže menší z pohledu množství těsta (množství těsta je menší, než lze vymíchat na jeden zámis). Specializaci výroby lze úspěšně uplatnit u balených výrobků, jejichž čerstvost a trvanlivost je delší než u výrobků nebalených, které jsou náchylné k vysychání, které je příčinou tvrdnutí výrobků. 38
Specializovaná výroba na jednotlivých pekárnách je uvedena v následujícím přehledu: pekárna
Výrobní specializace
Brno
Vánočky, koblihy
Praha
Toustový chléb, strojní výroba jemného pečiva
3.3.
Pardubice
Ruční výroba jemného pečiva
Strakonice
Makovky
Liberec
Výroba speciálních chlebů
Brandýs
Cereální pečivo
Karviná
Cereální pečivo
Výrobní zařízení
Jednotlivé výrobní provozy se liší nejen šíří sortimentu, který vyrábějí, ale i typem a velikostí výrobních linek, které jsou vždy uzpůsobeny na vyráběný sortiment a na místní podmínky. Obecně lze jednotlivé fáze výrobního postupu, tedy pečení a případné následné balení výrobků, rozdělit do několika charakteristických fází, přičemž u některých výrobků se všechny fáze nemusí uplatnit (např. u nebalených výrobků): •
Příprava surovin a mísení těsta
•
Zrání těsta
•
Dělení těsta
•
Předkynutí těsta
•
Tvarování těstových kusů
•
Kynutí těstových kusů
•
Pečení nebo smažení výrobků
•
Krájení a balení výrobků
Tyto fáze probíhají na jednotlivých strojních zařízeních, které na sebe navazují a tvoří ucelenou výrobní linku, kterou lze znázornit následujícím schématem: 39
mísící stroj
zrací zařízení dělicí zařízení předkynárna
tvarovací zařízení
kynárna
pec
krájecí a balicí zařízení
Obrázek č. 4: Obecné schéma výrobní linky
Jednotlivá strojní zařízení odpovídají svými parametry požadované výrobní kapacitě dané pekárny. Pro nejdůležitější skupiny výrobků jsou výrobní parametry jednotlivých linek následující a jejich rozmezí je dáno typem výrobku, kdy u výrobků s menší hmotností je výrobní kapacita vyšší než u výrobků s vyšší hmotností:
Linka na výrobu chleba:
kapacita 600 – 900 ks/hod.
Linka na výrobu rohlíků:
kapacita 12 000 – 13 000 ks/hod.
Linka na výrobu raženek:
kapacita 10 000 – 12 000 ks/hod.
Linka na výrobu jemného pečiva: kapacita 800 – 2 000 ks/hod.
Linka na výrobu koblih:
kapacita 5 000 ks/hod.
Balicí linka:
kapacita 600 – 1 000 ks/hod.
40
Počet pracovníků, kteří obsluhují jednotlivé výrobní linky, je závislý na stupni automatizace těchto linek a pohybuje se od 5 pracovníků u plně automatických linek až po 20 pracovníků u linek, kde převažuje vysoký podíl ruční práce (např. výroba drobného jemného pečiva).
3.4.
Lidské zdroje
K jednomu z nejdůležitějších článků každé společnosti patří pracovníci (zaměstnanci) bez rozdílu zastávané funkce, kteří „žijí a dýchají“ pro společnost, jsou k ní loajální a své úkoly plní s maximálním nasazením a úsilím. Tento stav je možno označit jako ideální a snahou každé společnosti je maximálně se přiblížit tomuto stavu, což přispívá ke stabilizaci lidských sil. Společnost United Bakeries a.s. se v maximální možné míře věnuje péči o své zaměstnance nejen v oblasti pracovní, kde je nutno dodržet zákonem stanovená nařízení, ale snaží se i přispět ke spokojenosti pracovníků zajištěním nadstandardní péče tak, aby byli motivováni ke kvalitnímu a přesnému plnění svých povinností. Všichni pracovníci při nástupu do společnosti procházejí základním proškolením z hlediska dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se v pravidelných intervalech opakuje. Pracovníci na vedoucích funkcích se účastní dalšího vzdělávání, které je zaměřeno na práci s lidmi a je organizováno ve spolupráci s Evropským sociálním fondem. Společnost na svých provozech rovněž umožňuje a zajišťuje vykonání praxe učňů v pekařském oboru a těm nejlepším je nabídnuta možnost zaměstnání. Pracovníkům, kteří k tomu mají předpoklady, je umožněn kariérní postup v rámci společnosti, což umožňuje obsazovat vedoucí a řídící funkce zkušenými pracovníky, u kterých je předpoklad, že společnosti vrátí to, co do nich během doby zaměstnání vložila. Nadstandardní péče o zaměstnance představuje zejména: •
Poskytnutí dovolené v délce jednoho týdne nad rámec stanovený zákonem
•
Poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění vybraným pracovníkům
•
Finanční odměna dlouhodobě zaměstnaným pracovníkům
•
Každoroční vyhlášení a odměnění nejlepších pracovníků výrobních provozů
41
I přes veškerou péči o své zaměstnance se společnost setkává s poměrně značnou fluktuací pracovníků, která je zapříčiněna charakterem výrobního procesu v pekárenském oboru, tj. každodenní výrobou sedm dnů v týdnu. Ne každému tento systém z osobních nebo rodinných důvodů vyhovuje.
3.5.
Oblast kvality
Společnost United Bakeries a.s. jako největší výrobce pekárenských výrobků v naší republice staví kvalitu a zdravotní nezávadnost svých výrobků na prvořadé místo, protože jakékoli pochybení může představovat nedozírné zdravotní následky u konzumentů těchto výrobků. Kontrola kvality je zaměřena na celý výrobní proces tak, aby bylo riziko výroby nekvalitních výrobků minimální.
3.5.1. Vstupní kontrola surovin Jedním z možných zdrojů kontaminace výrobků jsou suroviny, ze kterých jsou tyto výrobky vyráběny. Základním dokumentem, který je od dodavatelů vyžadován, je potvrzení o hygienické nezávadnosti dodávaných surovin a potvrzení o shodě, které dokladuje, že suroviny mají požadované parametry. Při příjmu jsou suroviny kontrolovány vzhledově, zda nejeví známky nekvality a zda neobsahují např. nežádoucí příměsi a rovněž se odebírají kontrolní vzorky pro případné pozdější řešení sporu. Postup při kontrole surovin je podrobně stanoven vnitřním předpisem společnosti United Bakeries a.s., který označuje tento způsob kontroly jako „systém semafor“. K označení surovin se používají terče tří barev: -
terč žluté barvy, který se používá k označení suroviny dodané od dodavatele, u které dosud nebyla provedena kontrola jakosti
-
terč zelené barvy, který se používá k označení suroviny, u které byla kontrolou zjištěna shoda s požadavky
-
terč červené barvy, který se používá k označení suroviny, u které byla kontrolou zjištěna neshoda
Z tohoto systému vyplývá, že všechny suroviny, přijaté do skladu, musí být označeny žlutým terčem a podle výsledku kontroly je žlutý terč vyměněn. Pro zpracování surovin do výroby mohou být vydány jen ty, které jsou označeny zeleným terčem. Pokud dodaná surovina je při kontrole označena jako vyhovující, je uložena do skladu podle jednotlivých výrobních šarží, aby v případě následného problému bylo možno dohledat 42
příslušnou dodávku. Skladované suroviny jsou až do doby zpracování průběžně kontrolovány, aby v žádném případě nebyla překročena jejich doba minimální trvanlivosti.
3.5.2. Výrobní kontrola V rámci výrobního procesu jsou vzhledově kontrolovány suroviny při jejich dávkování a mísení, kdy je možno zjistit „skryté vady“, které nebylo možno zachytit při jejich přejímce a naskladnění. Na jednotlivých výrobních linkách jsou instalovány detektory kovů, které zajišťují kontrolu výrobků z hlediska možné kontaminace kovovými předměty uvnitř výrobků. Na všech pekárnách společnosti jsou pověření pracovníci, kteří nepřetržitě denně kontrolují kvalitu výrobků z hlediska dodržování stanovené hmotnosti a vzhledu výrobků. Jejich hlavním úkolem je, aby výrobek, který neodpovídá normě, byl vyřazen a nemohl být expedován. Značení výrobků z hlediska splnění kvalitativních požadavků je obdobné jako při označování surovin. Terč žluté barvy se použije u výrobků a meziproduktů, u kterých kontrola nebyla ještě provedena, terč červené barvy se použije v případě, že u hotového výrobku nebo meziproduktu byla zjištěna neshoda. Standardní výrobky, tedy ty, které splňují kvalitativní požadavky, se neoznačují a mohou se expedovat.
3.5.3. Certifikace a audity Prvořadým zájmem společnosti United Bakeries a.s. je dodávat svým zákazníkům bezpečné potraviny. K dosažení tohoto cíle slouží nejen kontroly v oblasti příjmu a zpracování surovin, ale je využíván i „pohled třetí strany“, která jako nezávislý subjekt zjišťuje dodržování stanovených požadavků. Jedním z těchto pohledů je certifikace IFS (International Food Standard), jejímž předmětem je kontrola dodržování pravidel bezpečnosti a kvality potravin. Tento systém certifikace byl vytvořen podle požadavku německých a britských obchodních řetězců za účelem kontroly jejich dodavatelů potravin (výrobků jejich privátních značek) a následně se rozšířil jako mezinárodní standard kontroly zpracovatelů potravin do dalších zemí Evropy. Navíc se tento standard vyvinul i pro dodavatele nepotravinářského zboží. Vzhledem k tomu, že majiteli obchodních řetězců na území naší republiky jsou zahraniční společnosti, pro které tento certifikát znamená jistotu kvalitních a bezpečných výrobků, bylo rozhodnuto i ve 43
společnosti United Bakeries a.s. provádět certifikaci IFS na všech jejich pekárnách. Certifikace pekáren probíhá pravidelně každý rok vždy s úspěšným výsledkem, který je potvrzen certifikátem s platností na 1 rok. Dalším významným systémem, který je ve společnosti United Bakeries a.s. uplatňován, je systém řízení kvality ISO 9001:2008, který umožňuje monitorovat všechny firemní procesy a tím vytvářet podklady pro jejich neustálé zlepšování. Velkým přínosem tohoto systému je zjednodušení a zpřehlednění dokumentace, snížení množství neshodných výrobků, stanovení pravomocí a zodpovědností, což se v konečné fázi projeví snížením nákladů. Některé odběratelské společnosti provádějí v pekárnách své vlastní audity, což je jim samozřejmě umožňováno s cílem kontroly podmínek výroby dodávaných pekařských výrobků podle jejich vlastních kriterií.
3.6.
Dodavatelsko – odběratelské vztahy
Dodavatelsko – odběratelské vztahy jsou ve společnosti s ohledem na její velikost a rozsah řízeny na centrální úrovni. Tím je umožněno maximální využití a zefektivnění činnosti pracovníků, odpovědných za tuto oblast, což se ve svém důsledku projeví na finančním hospodaření společnosti. K významným dodavatelům patří ty společnosti, kteří poskytují své služby zejména při dodávkách: •
mouk a zlepšujících přípravků
•
droždí
•
tuků a olejů
•
všech druhů energií, především plynu
•
přepravních služeb
Náklady na tyto komodity představují přibližně 50% celkových nákladů. K nejvýznamnějším odběratelům patří především nadnárodní maloobchodní řetězce, působící na území naší republiky, a velké prodejní sítě. Tyto dvě skupiny představují asi 63% z celkového realizovaného obratu.
44
3.7.
Vývoj vybraných ukazatelů za období 2008 - 2012
Pro vyhodnocení byly vybrány ukazatele, pro které byla výchozí data čerpána z finančních výkazů společnosti, tj. z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které zahrnují data z hospodaření všech výrobních provozů společnosti včetně řídících centrál, a rovněž i ukazatele, které společnost sleduje interně a které vycházejí z vlastní metodiky společnosti United Bakeries a.s. Pro uvedení vývoje jednotlivých ukazatelů byl zvolen způsob přehledu hodnot formou tabulky a pro názornost i grafické vyjádření vypočtených hodnot ukazatelů za sledované období.
3.7.1. Běžná likvidita Běžná likvidita vyjadřuje schopnost uhradit krátkodobé závazky z celkových oběžných aktiv a je vyjádřena jako podíl oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům:
běžná likvidita
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Tabulka č. 1: Výpočet běžné likvidity rok položka oběžná aktiva (t.Kč) krátkodobé závazky (t.Kč) běžná likvidita
2008 521 119 495 213 1,05
2009 547 435 440 780 1,24
2010 488 140 403 259 1,21
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s.
45
2011 490 650 391 775 1,25
2012 522 518 330 579 1,58
Graf č. 1: Vývoj běžné likvidity
běžná likvidita 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Příznivý vývoj ukazatele běžné likvidity ve sledovaném období byl ovlivněn především snížením krátkodobých závazků a tím bylo dosaženo hodnoty, která se pohybuje v doporučeném pásmu (1,5 – 2,0).
3.7.2. Doba obratu zásob Zásoby představují velmi významnou položku ve finančním hospodaření společnosti, proto je nutné pečlivě sledovat množství zásob vzhledem k realizované produkci, k čemuž slouží ukazatel doby obratu zásob, který nám ukazuje, na kolikadenní produkci stačí pořízené zásoby na skladě.
doba obratu zásob
zásoby zásoby tržby denní tržby 360
Tabulka č. 2: Výpočet doby obratu zásob rok položka zásoby (t.Kč) roční tržby (t.Kč) doba obratu zásob (dny)
2008 84 493 2 955 588 10,29
2009 76 599 2 904 582 9,49
2010 68 212 3 025 767 8,12
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
46
2011 55 144 3 172 474 6,26
2012 48 404 2 702 044 6,45
Graf č. 2: Vývoj doby obratu zásob
doba obratu zásob (dny)
dny 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Tendence ve vývoji doby obratu zásob má příznivý vývoj, kdy postupně dochází k jejímu snižování, což má příznivý vliv na finanční situaci společnosti. V posledních dvou letech však dochází ke stagnaci doby obratu zásob, což je z velké části ovlivněno především požadavkem na technologické parametry zpracovávaných mouk. Ty totiž tvoří přibližně 50% hodnoty celkových zásob a z technologického požadavku je nutné, aby na pekárnách byla minimálně čtrnáctidenní zásoba, která je nutná k požadovanému uležení mouk, což pozitivně ovlivňuje jejich kvalitu.
3.7.3. Doba obratu pohledávek z obchodního styku Ukazatel doby obratu pohledávek z obchodního styku patří k nejsledovanějším ukazatelům při hodnocení společnosti, neboť jednoznačně ukazuje stav finančních prostředků, které jsou vázány u odběratelů a tedy nejsou v dané chvíli využitelné ve společnosti. Je možné se na tyto prostředky dívat jako na jistou formu úvěru, který společnost „poskytuje“ svým zákazníkům.
doba obratu pohledávek
pohledávky pohledávky tržby denní tržby 360
47
Tabulka č. 3: Výpočet doby obratu pohledávek rok položka pohledávky z obch.styku (t.Kč) tržby (t.Kč) doba obratu pohledávek (dny)
2008 367 022 2 955 588 44,70
2009 363 501 2 904 582 45,05
2010
2011
2012
315 627
295 183
290 694
3 025 767 37,55
3 172 474 33,50
2 702 044 38,73
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 3: Vývoj doby obratu pohledávek
dny
doba obratu pohledávek (dny)
50.00 40.00 30.00 20.00 10.00 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Stav pohledávek v jejich absolutní hodnotě má s průběhem času ve sledovaném období klesající tendenci, přesto doba obratu tento vývoj zcela nekopíruje, především v posledním roce sledovaného období, kdy je ovlivněna z velké části celkovou hodnotou tržeb, kde došlo v roce 2012 k jejímu snížení.
3.7.4. Doba obratu závazků Dodržování splatnosti závazků za odebrané služby a materiál (závazky z obchodních vztahů) patří k základním povinnostem každé společnosti. Přesto bývá snahou společností dobu splatnosti svých závazků prodlužovat a tím využívat takto „ušetřených“ finančních prostředků v jiných oblastech činnosti. doba obratu závazků
závazky závazky nákupy denní nákupy 360
48
Tabulka č. 4: Výpočet doby obratu závazků rok položka závazky z obch.vztahů (t.Kč) nákupy (t.Kč) doba obratu závazků (dny)
2008 398 742 2 053 029 69,92
2009 355 639 2 053 967 62,33
2010 321 737 2 229 978 51,94
2011 333 242 2 376 064 50,49
2012 242 923 1 974 685 44,29
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 4: Vývoj doby obratu závazků
doba obratu závazků (dny)
dny 80.00 60.00 40.00 20.00 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Snižování závazků z absolutního hlediska i podle doby jejich obratu umožňuje společnosti dojednávat se svými dodavateli ekonomicky výhodnější podmínka pro dodávky jejich služeb, což významnou měrou přispívá ke snižování nákladů.
3.7.5. Rentabilita celkového kapitálu, tržeb a nákladů Obecně lze rentabilitu vyjádřit jako hodnotu, kterou nám přinese do zisku 1 Kč příslušné položky (vlastního kapitálu, tržeb nebo nákladů), jinými slovy nám ukazuje, k jak vysokému zhodnocování těchto položek dochází. Pro tento výpočet jednotlivých typů rentabilit ve společnosti United Bakeries a.s. byl zvolen provozní zisk, který není zatížen výsledkovými finančními operacemi společnosti. Dalším hlediskem pro zvolení provozního zisku je zaměření této diplomové práce na hodnocení výrobních provozů společnosti.
49
Tabulka č. 5: Výpočet rentability celkového kapitálu rok Položka provozní zisk (t.Kč) celkový kapitál (t.Kč) rentabilita celk.kapitálu (%)
2008 10 699 3 101 352 0,34
2009 20 384 2 967 738 0,69
2010 35 662 2 909 143 1,23
2011 65 105 2 760 412 2,36
2012 80 512 2 995 469 2,69
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 5: Vývoj rentability celkového kapitálu
rentabilita celk.kapitálu 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Tabulka č. 6: Výpočet rentability tržeb rok položka provozní zisk (t.Kč) tržby (t.Kč) rentabilita tržeb (%)
2008 10 699 2 955 588 0,36
2009 20 384 2 904 582 0,70
2010 35 662 3 025 767 1,18
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
50
2011 65 105 3 172 474 2,05
2012 80 512 2 702 044 2,98
Graf č. 6: Vývoj rentability tržeb
rentabilita tržeb 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Tabulka č. 7: Výpočet rentability nákladů rok položka provozní zisk (t.Kč) celkové náklady (t.Kč) rentabilita nákladů (%)
2008 10 699 3 145 848 0,34
2009 20 384 3 097 976 0,66
2010 35 662 3 190 524 1,12
2011 65 105 3 358 818 1,94
2012 80 512 2 800 088 2,88
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 7: Vývoj rentability nákladů
rentabilita nákladů 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Vývoj všech uvedených ukazatelů rentability odráží zlepšující se situaci ve společnosti na úseku provozního zisku, který je ovlivňován výší realizovaných tržeb za prodej vyrobených produktů, ale nemalou měrou se na tomto stavu podílejí i realizovaná opatření a zásahy v oblasti nákladů, což dokládá i vývoj jednotlivých provozních ukazatelů. 51
3.7.6. Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.2.2., patří náklady na spotřebované suroviny a obaly k nejvýznamnější nákladové položce v hospodaření společnosti, proto je nutné pravidelně sledovat množství surovin a obalů, spotřebovaných při výrobě, a porovnávat je s teoretickou (normovanou) spotřebou, aby byly včas zachyceny a ihned řešeny případné nežádoucí odchylky. Rovněž jsou průběžně udržovány a aktualizovány receptury jednotlivých výrobků v závislosti na druhu používaných surovin a obalového materiálu. Normované a spotřebované množství je evidováno v technických jednotkách (kilogram, litr, kus) s následným přepočtem do finančního vyjádření na základě průměrných nákupních cen. Tento systém výpočtu umožňuje zachytit i změny cen surovin a obalů, ke kterým v průběhu období dochází. Tabulka č. 8: Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů rok položka
2008
normovaná spotřeba (t.Kč) skutečná spotřeba (t.Kč) úspora (t.Kč)
2009
2010
2011
1 300 086 1 291 042 9 044
1 276 337 1 262 809 13 528
1 058 561 1 045 794 12 767
1 100 848 1 090 028 10 820
889 057 878 073 10 984
0,70
1,06
1,21
0,98
1,24
úspora (%)
2012
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 8: Vývoj úspory surovin a obalů
úspory normované spotřeby v % 1.40 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 0.00 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Dosahované % úspor se ve sledovaném období pohybuje v intervalu povolených hodnot, tj. v rozmezí ± 1,5%.
52
3.7.7. Doba obrátky surovin a obalů na skladu Na hodnotě celkových zásob společnosti se suroviny a obaly podílejí přibližně z 90%, proto je žádoucí sledovat samostatně jejich dobu obratu a tím regulovat celkový stav zásob tak, aby finanční prostředky nebyly neúčelně a nadměrně vázány v zásobách. Způsob výpočtu doby obratu surovin a obalů je uveden v kapitole 2.2.3. Tabulka č. 9: Výpočet doby obrátky surovin a obalů na skladu rok položka průměrná hodnota surovin a obalů na skladu (t.Kč) spotřeba surovin a obalů (t.Kč)
2008
2009
2010
2011
2012
81 924 1 291 042
70 103 1 262 809
56 154 1 045 794
52 709 1 090 028
42 815 878 073
doba obrátky surovin a obalů (dny)
22,8
20,0
19,3
17,4
17,6
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 9: Vývoj doby obrátky surovin a obalů na skladu
doba obrátky surovin a obalů (dny) 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Ve sledovaném období došlo k poklesu obrátky surovin a obalů o 5,2 dne, což představuje úsporu finančních prostředků ve výši téměř 13 milionů Kč. Průběh hodnot v grafu potvrzuje skutečnost, že převážnou část celkových zásob tvoří suroviny a obaly.
3.7.8. Vyhodnocení výrobního nestandardu Jako nestandard se v pekařské výrobě označují produkty, které nelze realizovat prodejem zákazníkům jako plnohodnotné výrobky pro lidskou spotřebu – možnosti vzniku nestandardu jsou uvedeny v kapitole 2.2.4. – a prodávají se jako produkty určené pouze ke krmným 53
účelům. Vznik nestandardních výrobků znamená pro společnost finanční ztráty, protože výrobek, do kterého jsou vloženy suroviny, lidská práce a energie, se v tomto případě zhodnocuje za zlomek vložených nákladů. Proto je snahou každé společnosti množství nestandardní produkce snižovat na minimální hodnotu, což znamená úsporu nákladů. Tabulka č. 10: Výpočet % nestandardu rok položka
2008
2009
2010
2011
2012
prodej (tuny) nestandard celkem (tuny)
176 130 7 010
171 847 5 551
179 715 4 960
151 786 3 749
122 589 2 856
nestandard celkem (%)
4,0
3,2
2,8
2,5
2,3
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 10: Vývoj % nestandardu
nestandard celkem (%) 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Snížení % nestandardu za uvedené období ze 4,0 % v roce 2008 na 2,3 % v roce 2012 znamená v hmotnostním vyjádření snížení nestandardu o 2 047 tun, což představuje finanční úsporu pro společnost ve výši 18 300 t.Kč za rok. V této částce je zohledněna tržba za prodej nestandardních výrobků.
3.7.9. Měrná spotřeba energií Spotřeba elektrické energie a plynu je závislá především na množství výroby, proto je vhodné jejich spotřebu sledovat poměrovým ukazatelem, vztaženým na hmotnostní jednotku
54
výroby, kterou je 1 tuna. Tento ukazatel umožňuje zachytit negativní změny ve spotřebě energií a v co nejkratší době provést účinná opatření. Tabulka č. 11: Výpočet měrné spotřeby energií rok položka
2008
hrubá výroba (tuny) spotřeba energií (GJ)
2009
2010
2011
2012
129 886 496 038
127 845 457 089
136 703 473 067
118 778 416 605
98 438 350 955
3,8
3,6
3,5
3,5
3,6
měrná spotřeba energií (GJ/t)
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 11: Vývoj měrné spotřeby energií
měrná spotřeba energií (GJ/t) 3.9 3.8 3.7 3.6 3.5 3.4 3.3 3.2 2008
2009
2010
2011
2012
rok
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Vývoj měrné spotřeby energií v letech 2008 – 2010 názorně ukazuje, jak s rostoucím množstvím výroby má tento ukazatel klesající tendenci, zatímco v následujících dvou letech začíná měrná spotřeba energií opět pozvolna stoupat, což je v přímé souvislosti s klesající výrobou. Tento jev je zapříčiněn podílem tzv. „nevýrobní“ spotřeby energií, kdy v době před zahájením výroby je nutné především vytopit pece na provozní teplotu bez ohledu na to, jak velká výroba je na tomto zařízení následně realizována. Obdobně se na tomto stavu negativně projevuje časté střídání vyráběného sortimentu, kdy je potřeba mezi jednotlivými druhy ponechat technologicky zdůvodněnou mezeru ve výrobě za účelem dosažení optimální teploty pro pečení daného sortimentu. Omezení tohoto negativního vlivu spočívá v organizaci výroby tak, aby byly vyráběny co největší výrobní série, čehož lze dosáhnout převodem výroby mezi jednotlivými výrobními závody. Ne vždy je však toto opatření možno realizovat vzhledem k požadavkům na čerstvost 55
výrobků. Další opatření, která vedou ke snížení měrné spotřeby energií, je instalace energeticky méně náročných výrobních zařízení, což představuje pro společnost jisté finanční zatížení v oblasti investic.
3.7.10. Výkonnost výroby K jedné z významných nákladových položek patří osobní náklady, které jsou závislé na počtu pracovníků organizace. Ke sledování počtu pracovníků byl zvolen poměrový ukazatel výkonnost výroby, který ukazuje množství vyrobené produkce v tunách na 1 pracovníka. výkonnost výroby
hrubá výroba počet pracovníků
Do počtu pracovníků jsou zahrnováni i pracovníci, kteří vykonávají ve společnosti svoji činnost pod pracovní agenturou. Většina pracovníků z celkového počtu je zaměstnána na výrobních pozicích, proto je pro výpočet tohoto ukazatele zvolen počet přímých výrobních pracovníků v jednotlivých letech sledovaného období. Tabulka č. 12: Výpočet ukazatele výkonnost výroby rok položka hrubá výroba (tuny) počet výrobních dělníků
2008
2009
129 886 1 410
127 845 1 358
136 703 1 430
118 778 1 235
98 438 1 015
92,1
94,1
95,6
96,2
97,0
výkonnost výroby (tuny/prac.)
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 12: Vývoj ukazatele výkonnost výroby
výkonnost výroby (tuny/prac.) 98.0 96.0 94.0 92.0 90.0 88.0 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
56
2012
rok
2012
S ohledem na ekonomickou situaci každé společnosti je nezbytné, aby počet pracovníků byl vzhledem k realizovaným výkonům přiměřený, což u společnosti United Bakeries a.s. je dle vývoje ukazatele splněno. K tomuto stavu přispívá systematická práce v personální oblasti, centralizace výroby u toho sortimentu, kde je to z hlediska kvality výrobků možné, a samozřejmě i zavádění strojního zařízení, které ušetří lidskou práci a umožní snížit počet pracovníků. Na druhou stranu však negativně působí snižující se množství výroby, kdy dochází ke zvyšování podílu pracovníků, nezbytných k obsluze linek bez ohledu na množství výroby, ke kterým patří obecně obsluhy jednotlivých strojních zařízení (mísič, obsluha dělicího stroje, obsluha pece apod.).
3.7.11. Sezónnost prodeje V jednotlivých měsících roku jsou výnosy ovlivněny sezónností prodeje, což je názorně zobrazeno v následujícím grafu. Graf č. 13: Sezónnost prodeje během roku v obdobích 2008 - 2012
%
Podíl prodejů v jednotlivých měsících na ročním prodeji v %
10.0 9.5 9.0 8.5 2008
8.0
2009 7.5
2010
7.0
2011 2012
6.5
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
57
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden
6.0 měsíc
Tabulka č. 13: Sezónnost prodeje během roku v obdobích 2008 - 2012 podíl měsíčních prodejů na celkovém prodeji za rok (%) rok leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2008 7,9 8,0 8,6 8,3 8,7 8,1 8,2 7,9 7,8 8,8 8,8 9,0 2009 8,2 7,4 8,0 8,4 8,3 8,1 8,6 8,3 8,2 8,9 8,6 9,0 2010 7,9 7,6 8,6 8,4 8,3 8,0 8,3 8,1 8,2 8,2 8,7 9,8 2011 7,6 7,2 8,1 9,0 9,0 8,7 8,5 8,5 8,3 8,2 8,1 8,8 2012 8,3 8,2 8,9 8,5 8,7 8,4 8,3 8,4 7,9 7,8 8,0 8,6
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Průběh hodnot během roku, jak lze vyčíst z tohoto grafu i tabulky, potvrzuje dva vrcholy v prodejích během roku, kterými jsou období svátků. Po pravidelném lednovém poklesu prodejů přichází první vrchol, kterým je období velikonočních svátků, charakteristické prodejem mazanců a velikonočních beránků. Podíl prodejů v tomto období závisí na termínu velikonočních svátků, který je pohyblivý, a proto i tento vrchol bývá někdy rozložen do dvou měsíců. Druhý vrchol v prodeji nastává v závěru roku, v období vánočních svátků a silvestra, kdy zvýšený prodej je ovlivněn množstvím vánoček a vek. V úseku mezi velikonočním a vánočním obdobím lze vypozorovat postupný pokles prodejů, který je v letních měsících značně ovlivněn turistickým ruchem.
58
4. Zpracování podnikatelského projektu na 5 let Struktura a obsah podnikatelského projektu je dána účelem, na jehož základě se projekt sestavuje. Metodika tvorby a obsah podnikatelského projektu, sestavovaného pro nově vznikající společnost, je podrobně popsán v kapitole 1 této diplomové práce. Společnost United Bakeries a.s. však na našem trhu působí již dlouhou dobu, která zahrnuje i působení fúzovaných společností Delta pekárny a.s. a Odkolek a.s., proto bych se v této části diplomové práce zaměřil na zpracování podnikatelského projektu na období let 2013 až 2017 z pohledu zavedení výroby sortimentu, který v současném portfoliu výrobků společnosti zcela chybí a tím je sortiment předpečeného zamraženého pečiva. S rostoucím počtem odběratelů, kteří na svých prodejních místech instalují pece, určené k dopékaní výrobků, stoupá zájem o dodávky zamraženého sortimentu. Pokud je u těchto výrobků dodržen technologický postup při výrobě i při následném zamražení, je možno tyto výrobky za předepsaných podmínek skladovat několik měsíců, aniž by se to projevilo změnou jejich vlastností. Při šokovém zamražení, které probíhá při teplotě alespoň -33ºC, je možné následně výrobky skladovat a uchovávat šest až devět měsíců bez jakékoli změny kvality. Při dostatečné skladovací kapacitě může prodejní místo s dopékací pecí reagovat na výkyvy poptávky, aniž by docházelo ke znehodnocení výrobků. Dopékání pečiva patří také k marketingovým činnostem, které mají za úkol nalákat zákazníka na vůni čerstvě upečeného pečiva. V roce 2012 byla schválena vyhláška č.182/2012 Sb., která od 1.8.2012 stanovuje povinnost pro prodejní místa, která zákazníkům nabízejí pečivo, dopečené ze zmraženého polotovaru, takto připravené pečivo viditelně označit textem „ze zmrazeného polotovaru“, aby kupující byl řádně informován o původu pečiva. V průběhu přípravy této vyhlášky byla vedena bohatá diskuze o jejím smyslu a dopadu na výrobce pečiva, o negativním vlivu konzumace pekárenských výrobků, připravených ze zmrazených polotovarů, ale všechen tento rozruch časem utichl. Navíc i podle slov odborníka na pečivo, docenta Příhody z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, se výrobky ze zmrazeného polotovaru od výrobků čerstvých v podstatě neliší, pouze pečivo po dopečení má obvykle trošku kratší životnost11. S odstupem času je možno konstatovat, že zákazník ve většině případů nedělá
11
Poradna na stanici Český rozhlas, 8.2.2011, http://www.rozhlas.cz/poradnapraha/poradna/_zprava/prepiskvalita-peciva-8-unora--848646?print=1
59
rozdíl mezi výrobky ze zmrazených polotovarů a výrobky čerstvými, důležitá je pro něj kvalita a samozřejmě i cena. Zpracovaný podnikatelský projekt na období let 2013 – 2017 zahrnuje následující části: SWOT analýza Technicko-organizační zajištění investice Ekonomické vyhodnocení investice
4.1.
Počáteční SWOT analýza
SWOT analýza představuje komplexní a názorný přehled silných a slabých stránek společnosti, jejichž původ je uvnitř společnosti, a příležitostí a hrozeb, které působí z vnějšího prostředí společnosti. Rozsah analýzy není stanoven, ale požadovaná data by měla zahrnovat všechny oblasti, kterých se podnikatelský projekt týká. Tabulka č. 14: Počáteční SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky Personální oblast
Manažerské pozice obsazeny pracovníky Častá fluktuace pracovníků na pomocných s bohatými zkušenostmi pro vedení a řízení pozicích ve výrobě výrobních provozů Zkušení
pracovníci
na
rozhodujících
pozicích na výrobních linkách Strojně – technická oblast Dostatečná kapacita stávajícího výrobního Nízká úroveň automatizace pro výrobu speciálního pečiva
zařízení pro případné rozšíření výroby Všechny
výrobní
sortiment
jsou
linky po
na
základní
rekonstrukci
a
modernizaci Variabilita výrobních linek Preventivní péče o strojní zařízení
60
Logistika Rozsáhlý
počet
vozidel
pro
rozvoz Vyšší náklady na rozvoz výrobků do
pekařských výrobků
vzdálenějších oblastí
Časová dosažitelnost do všech míst v rámci České republiky Průběžná a neustálá modernizace vozového parku Doprava zajišťována externími dopravci Výroba, prodej Široký sortiment výrobků
Delší doba při uvádění nových výrobků na trh
Dostatečná výrobní kapacita
Energeticky náročná výroba Možnost
zajištění
výroby
na
jiných
provozech v případě výpadku výroby při Chybějící sortiment mražených polotovarů poruchách Zavedené a známé značky výrobků (Delta a Odkolek) Propracovaná kontrola kvality výrobků Průběžný vývoj nových výrobků Znalost trhu Nákup Velké množství spolehlivých dodavatelů Častá změna používaných surovin surovin Výhody silné a velké společnosti při vyjednávání dodavatelských cen Informační systém, controlling Propracovaný ekonomický software MFG, Zadávání výrobních dat off-line provázaný s ostatními oblastmi (logistika,
61
výroba)
Nákladné
a
časově
náročné
úpravy
Kvalitní a rozsáhlá počítačová síť pro ekonomického softwaru MFG v případě potřeby
datové propojení všech provozů Centrální zpracování ekonomické agendy (účetnictví, fakturace) Propracovaný
a
ověřený
vyhodnocování
ukazatelů
ve
systém všech
oblastech činnosti Příležitosti
Hrozby
Doplnit portfolio výrobků o mražené Velká polotovary Snižování centralizace
a
sílící
konkurence
v rámci
pekárenského oboru nákladů na
v rámci
úsecích
další Nízké obchodní marže na výrobky denní
výroby
zpracování ekonomické agendy
a spotřeby Závislost na malém počtu dodavatelů
Možné snížení DPH, které by vedlo ke základní suroviny (mouky) snížení cen pekárenských výrobků
Možné zvýšení DPH, které by způsobilo zdražení pekárenských výrobků
Zdroj: vlastní zpracování
V přehledu SWOT analýzy jsou uvedeny v každé oblasti ty nejdůležitější body, které se týkají společnosti United Bakeries a.s. Vzhledem k poklesu prodejů v posledních dvou letech a dalšímu předpokládanému poklesu v následujícím období ať již z důvodu vyšších prodejních cen vlivem zvyšování DPH nebo z titulu zvyšující se konkurence je pro společnost důležité pro zachování příznivých ekonomických výsledků doplnit výrobní program o sortiment, který v současném portfoliu chybí, a tím je předpečené pečivo, které je následně zamraženo a určeno k dalšímu rozpečení v prodejních místech odběratelů. V současné době jsou na českém trhu dva hlavní dodavatelé mraženého pečiva - společnost ProFrost a.s. se sídlem v Prostějově, která zahájila dodávky mraženého pečiva v roce 2007 a soustřeďuje se na výrobu běžného pečiva (bagety, kaiserky, žemle apod.). Druhou společností je La Lorraine a.s., která působí na trhu od roku 1998. Tato společnost byla původně součástí Delta pekáren 62
a.s. pod názvem Delta Frozen Products a.s., ale v roce 2008 se stala členem skupiny La Lorraine Bakery Group. Kromě výroby běžného pečiva se zaměřuje i na výrobu pečiva jemného. Přestože tyto dvě společnosti dodávají většinu mraženého pečiva na český trh, je zde příležitost pro společnost United Bakeries a.s. stát se dalším výrobcem a dodavatelem předpečeného mraženého pečiva na český trh.
4.2.
Technicko-organizační zajištění investice
V současné době společnost United Bakeries a.s. využívá svá výrobní zařízení přibližně na 65 %, což dává vhodné předpoklady pro doplnění výrobního portfolia o trvanlivé výrobky, ke kterým předpečené zamražené pečivo patří, čímž by došlo k využití části výrobního zařízení v době, kdy tato zařízení nejsou v činnosti při zajišťování výroby současného sortimentu.
4.2.1. Výrobní zařízení Způsob výroby zamražené pečiva je obdobný jako výroba pečiva čerstvého a lze tedy z velké části využít stávajících výrobních linek, které je však nutno doplnit o nejdůležitější komponenty, kterými jsou zařízení na vlastní mražení vyrobeného pečiva. Při výběru sortimentu pro jednotlivé výrobní provozy hraje také velkou roli výrobní specializace jednotlivých pekáren (příklady uvedeny v kapitole 3.2.). Pro výrobu předpečeného zamraženého pečiva lze využít následující stávající zařízení výrobních linek: •
Přípravny surovin
•
Mísící centra
•
Dělicí stroje
•
Předkynárny
•
Tvarovací linky
•
Pece
•
Mrazicí boxy pro skladování zamražených výrobků
Výrobní zařízení, kterým je nutno stávající výrobní linky doplnit: •
Dopravní cesty, zajišťující přesun výrobků po upečení k dalšímu zpracování
•
Chladicí zařízení 63
•
Zařízení pro šokové mražení vychlazených výrobků
•
Balicí zařízení
4.2.2. Technologie chlazení a mražení Pro šokové mražení je nezbytné, aby upečené výrobky byly před vlastním mražením zchlazeny na teplotu okolí, což je na 30 – 35ºC. Přirozeným chládnutím výrobků ve volném prostoru lze této teploty dosáhnout za poměrně dlouhou dobu (3 – 5 hodin podle hmotnosti výrobků), navíc doba chládnutí závisí na okolní teplotě, které je v horkých dnech značně vysoká, proto je nezbytné do linky zařadit chladicí zařízení, které dobu chládnutí podstatně zkrátí. Pro tuto operaci lze využít chladicí tunely, které mají nižší kapacitu, nebo chladicí karusely, které jsou projektovány na kapacitu vyšší. U obou zařízení je jejich kapacita závislá na šířce dopravního pásu, na jeho rychlosti a délce. Takto zchlazené výrobky jsou dopraveny do šokového mrazicího zařízení, které má za úkol v co nejkratším čase tyto výrobky šetrně zmrazit. K tomu je nutná chladicí teplota v rozsahu cca -33ºC až -40ºC, kterou lze vytvořit buď nástřikem kapalného dusíku do mrazicího prostoru, kdy odpařováním dusíku se odebírá teplo výrobkům a tím dochází k jejich zmražení, nebo jsou v mrazicím tunelu umístěny desky, kterými proudí stlačené chladivo a opět jeho odpařováním dochází k odebírání tepla z prostoru. Použití proudícího chladného vzduchu není pro mražení pečiva vhodné, protože dochází k odebírání vlhkosti výrobkům a k jejich okorávání. Cílem takto vytvořených nízkých teplot je rychlé překonání kritické teploty, která je přibližně -6ºC. Za běžných podmínek mění voda své skupenství z kapalného na pevné při 0ºC. Pečivové těsto má značný podíl vody a navíc obsahuje sůl a cukr. U vzniklých roztoků se pak mění skupenství vody na led až při teplotách -6 až -7ºC.12 Při této kritické teplotě dochází k maximální tvorbě ledových krystalů, které narušují strukturu výrobků a způsobují sníženou kvalitu následně dopečených výrobků. Rychlým překonáním této teploty se vznik krystalků minimalizuje. Šokově zamražené výrobky se balí do mikrotenových sáčků a uloží do kartonů. Následně se na paletách skladují v mrazicím boxu při teplotě -18ºC, která je neustále udržována v rozmezí ±1ºC, aby nedocházelo k znehodnocování výrobků.
12
Pekař a cukrář s.r.o.: Pekař a cukrář. Vydává Pekař a cukrář s.r.o., obchodní firma Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. 1991-, roč.XIX, č.8, str.17. ISSN 1213-2403
64
Výhodou mražení výrobků je možnost organizovat jejich výrobu tak, aby byly vyráběny větší šarže výrobků, což přináší úsporu nákladů na spotřebu surovin, mezd i energií, a vzhledem k delší době skladovatelnosti mohou být výrobky vždy na zásobě. Na druhé straně k nevýhodám mražení výrobků patří pořizovací náklady na investice a rovněž je nutno počítat se zvýšenými náklady na energii při mražení i skladování výrobků. Rozvoz zamražených výrobků lze realizovat v rozvozových autech s mrazírenskou nástavbou nebo lze využít izotermických kontejnerů. Tyto kontejnery využívají kryogenní systém, který pracuje na principu řízeného vstřikování kapalného oxidu uhličitého do uzavřené schránky v horní části kontejneru. Tím se uvnitř vytvoří kontrolované množství suchého ledu a vytvořená teplota -25ºC se udržuje po dobu delší než 24 hodin. Při použití těchto kontejnerů na zamražené pečivo lze v nákladovém prostoru klasických rozvozových aut rozvážet současně i pečivo čerstvé.13
4.3.3. Ekonomické posouzení investice Posouzení vhodnosti investice je zaměřeno na jednotlivé fáze od nákladů na investice až po dodání výrobků odběratelům. Výpočet jednotlivých nákladů vychází z předpokladu, že mražené výrobky budou vyráběny a skladovány na třech výrobních závodech (cereální chleby, cereální běžné pečivo, jemné pečivo).
4.3.3.1. Investiční náklady Jak je uvedeno v kapitole 4.2.1., lze pro výrobu mraženého pečiva využít stávající výrobní linky, které je však nutné doplnit na některých výrobních závodech o chybějící zařízení, jehož soupis včetně potřebného počtu kusů a pořizovacích cen je uveden v následující tabulce:
13
Pekař a cukrář s.r.o.: Pekař a cukrář. Vydává Pekař a cukrář s.r.o., obchodní firma Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. 1991-, roč.XVIII, č.9, str.33. ISSN 1213-2403
65
Tabulka č. 15: Přehled nákladů na pořízení strojního zařízení popis položky
množství ks
pořizovací cena t.Kč
zařízení na chlazení upečených výrobků
2
4 000
zařízení na šokové mražení
2
3 200
mrazicí boxy na skladování výrobků
2
4 500
dopravníky
6
1 200
zařízení na balení výrobků
3
3 000
celkem
15
15 900
Zdroj: vlastní zpracování
Uvedené strojní zařízení by bylo pořízeno formou finančního leasingu na dobu šedesáti měsíců s následným odkupem v hodnotě 1 000 Kč za každé zařízení. Při leasingovém koeficientu 1,12 činí celkový náklad 17 791 t.Kč za celou dobu trvání finančního leasingu, což představuje měsíční náklad ve výši 297 000 Kč.
4.3.3.2. Náklady na výrobu, skladování a dopravu Stanovení nákladů na výrobu a skladování mražených výrobků vychází z předpokladu režimu výroby na jednu směnu v pracovních dnech. Při hodinové kapacitě 3 000 ks výrobků cereálního nebo jemného pečiva a 1 000 ks chlebů o hmotnosti 500 g na 1 ks to představuje celkový předpokládaný objem výroby ve výši 150 tun. V případě většího zájmu o sortiment ze strany odběratelů je možné výrobu rozšířit na dvě směny, popřípadě na třísměnný provoz. Do nákladů na výrobu a skladování jsou zahrnuty všechny přímé náklady, tj. náklady na suroviny, obaly, lidskou práci a energie, které jsou propočteny na základě plánových kalkulací, a dále jsou zde zahrnuty náklady na rozvoz, který by byl zajišťován smluvně jako služba dodavatelskou firmou. Přehled jednotlivých nákladových položek je uveden v následující tabulce:
66
Tabulka č. 16: Přehled nákladů na výrobu, skladování a dopravu nákladová položka suroviny obaly osobní náklady energie dopravné celkem
t.Kč/měsíc 2 450 350 1 190 580 310 4 880
Zdroj: vlastní zpracování
Při
výpočtech
jednotlivých
nákladových
položek
byly
použity
aktuální
ceny
s předpokladem, že po většinu období, na které je podnikatelský projekt sestavován, bude pohyb cen, ať již směrem dolů nebo nahoru, minimální.
4.3.3.3. Tržby Při stanovení tržeb za prodej mražených výrobků vycházím z prodejních cen dopečených výrobků, se kterými se zákazník setká přímo na prodejnách. Výše těchto prodejních cen se pohybuje u cereálního pečiva v rozmezí 3 – 4 Kč za kus, u jemného pečiva v rozmezí 11 – 12 Kč za kus a u chleba v rozmezí 16 – 19 Kč za kus. Po zohlednění sazby DPH ve výši 15% a marže obchodníků (počítána ve výši 30%) jsou plánovány měsíční tržby ve výši 6 500 t.Kč.
4.3.3.4. Finanční výsledek Pro posouzení finančního dopadu tohoto podnikatelského projektu na celkové hospodaření společnosti jsem použil kontribuční metodu, která zjišťuje kontribuční příspěvek jako rozdíl tržeb a kontribučních nákladů: kontribuční příspěvek tržby 7 kontribuční náklady Do položky „kontribuční náklady“ jsou zahrnuty následující náklady: •
náklady na spotřebu surovin a obalů
•
přímé osobní náklady
•
přímé náklady na energii
•
náklady na dopravu
•
náklady na leasing
67
Jednotlivé položky kontribučních nákladů i tržeb jsou vypočteny v předchozích bodech kapitoly 4.3.3. a použity v následujícím výpočtu kontribučních nákladů v tabulce č.17: Tabulka č. 17: Výpočet kontribučních nákladů položka
t.Kč/měsíc
tržby Suroviny Obaly Osobní náklady Energie Dopravné Náklady na leasing Kontribuční příspěvek
6 500 - 2 450 - 350 - 1 190 - 580 - 310 - 297 1 323
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce č. 17 jsou uvedeny tržby se znaménkem „+“, nákladové položky s opačným znaménkem. Celkový kontribuční příspěvek je kladný a může tedy přispívat na pokrytí ostatních nákladů, případně v celém rozsahu zvyšovat zisk.
68
5. Nastavení
kritérií
vyhodnocování
podnikatelského projektu Podnikatelský projekt, uvedený v kapitole 4 této diplomové práce, vychází ze známých stávajících podmínek, které se však v průběhu času mohou měnit, a proto je nezbytné průběžně sledovat, zda nedochází v podnikatelském projektu k nežádoucím odchylkám, které by na hospodaření měly negativní vliv. Jelikož se jedná o relativně samostatnou a oddělenou výrobní činnost, lze jednotlivé nákladové i výnosové položky sledovat s maximální přesností, nezatíženou vlivy z ostatních činností společnosti. K vyhodnocování tohoto podnikatelského projektu lze využít ukazatelů interní finanční analýzy, které již společnost sleduje a uplatňuje v současné době. Jejich přehled je uveden v kapitole 2.2. Jako nejvhodnější ukazatele z této oblasti doporučuji (v závorkách je uveden odkaz na kapitolu v této diplomové práci, kde je příslušný ukazatel podrobněji popsán): Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběného sortimentu
(2.2.1.)
Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů
(2.2.2.)
Vyhodnocení výrobního nestandardu
(2.2.4.)
Efektivita a výkonnost výroby
(2.2.6.)
Využití kapacity výrobních linek
(2.2.7.)
Za základní ukazatel z tohoto výběru, který má nejkomplexnější vypovídací schopnost, považuji sledování kalkulací úplných vlastních nákladů, do kterých se promítají všechny nákladové položky, a z jejich vývoje v časové řadě lze porovnáním s prodejními cenami včas reagovat na případné cenové požadavky odběratelů, jejichž snahou je vyjednat co nejnižší nákupní ceny výrobků. V počátečním období po zahájení výroby a dodávek mraženého pečiva je třeba tento ukazatel sledovat v měsíčních intervalech minimálně po dobu šesti měsíců, následně je možno tento interval prodloužit na čtvrtletní období. Lze předpokládat, že během prvního půlroku se situace se zavedením výroby mražených výrobků stabilizuje, provedou se případné korekce k odstranění nedostatků a rovněž bude možné vyhodnotit situaci na trhu. Další uvedené ukazatele mají podpůrný charakter a jsou využitelné pro detailnější sledování jednotlivých parametrů.
69
Výše uvedené ukazatele je však třeba doplnit dalšími, které budou podrobněji monitorovat cíle podnikatelského projektu, se zaměřením na oblast prodeje. Podklady pro tyto ukazatele se zjišťují z účetnictví, případně z mimoúčetní evidence a frekvence jejich sledování by měla být co nejvyšší, tzn. minimálně po skončení každého měsíčního období. 1. Prodané množství a tržby Ukazatel prodaného množství výrobků umožňuje samostatný přehled o prodeji této skupiny výrobků odděleně od ostatních. Vzhledem ke srovnatelnému charakteru jednotlivých výrobků je možno tento ukazatel sledovat jak v kusech po jednotlivých výrobcích tak i v hmotnostním vyjádření (v kilogramech nebo tunách) přičemž toto hmotnostní vyjádření zohledňuje různou hmotnost jednotlivých výrobků. Samozřejmostí je pravidelné sledování celkových tržeb za prodané výrobky. 2. Prodejní cena Prodejní ceny výrobků jsou stanoveny ve smlouvách, uzavřených mezi společností United Bakeries a.s. a jejich odběrateli a vzhledem k jejich předpokládanému množství je vhodné pro rychlou orientaci a přehled v této oblasti zvolit poměrový ukazatel, kterým je kilogramová prodejní cena, která vyjadřuje průměrnou prodejní cenu 1 kilogramu výrobků. Vypočítá se jako poměr celkových tržeb v peněžních jednotkách za skupinu uvedených výrobků a prodaného množství v kilogramech: kilogramová prodejní cena
celkové tržby celkový prodej
Ukazatel se uvádí v jednotkách Kč/kg a dává rychlý přehled o vývoji prodejních cen za celou skupiny výrobků. 3. Kontribuční příspěvek Kontribuční příspěvek je v oblasti kalkulací důležitou veličinou a sledování jeho výše dává přehled o tom, zda realizované tržby pokrývají kontribuční náklady. Jejich struktura a výpočet jsou uvedeny v kapitole 4.3.3.4. této diplomové práce. Kontribuční příspěvek je ovlivňován větším počtem proměnných veličin nákladových i výnosových, pro které je obtížné v současné ekonomické situaci odhadnout jejich vývoj v dalších letech, proto sledování vývoje kontribučního příspěvky sehrává velkou roli při hodnocení nejen tohoto podnikatelského projektu, ale i celkové ekonomické situace společnosti United Bakeries a.s. 70
Růst kontribučního příspěvku umožňuje větší variabilitu při stanovování prodejních cen a tím získávat lepší pozici v konkurenčním boji. 4. Dopravní náklady Pro rozvoz mražených výrobků je nutné zajistit speciální rozvozová auta, umožňující udržovat během dopravy takové teplotní podmínky, aby nedocházelo ke znehodnocování výrobků. Současný rozvoz výrobků k zákazníkům je zajišťován smluvně externími dopravci a se stejným způsobem se počítá i při rozvozu mražených výrobků, kdy cena za tuto službu bude sjednána finanční sazbou za jeden kilometr jízdy rozvozového auta. Ke sledování nákladů na dopravu se opět stanoví poměrový ukazatel, který vyjadřuje poměr dopravních nákladů ve finančním vyjádření a rozvezeného množství výrobků v hmotnostním vyjádření, tedy v kilogramech a vyjadřuje vynaložené dopravní náklady na rozvoz 1 kilogramu hotových výrobků: kilogramové dopravní náklady
celkové náklady na dopravu rozvezené množství výrobků
Hodnota ukazatele se uvádí v Kč/kg a platí pro něj, že by neměl v průběhu období vzrůstat, v ideálním případě by měl mít klesající tendenci. 5. Ostatní ukazatele Sledování ukazatelů, uvedených v bodě 1. – 4. této kapitoly, je především zaměřeno na vyhodnocení úspěšnosti realizovaného podnikatelského projektu. Kromě toho je však třeba zachovat sledování a vyhodnocování ukazatelů externí finanční analýzy, protože ekonomické výsledky z realizace projektu mraženého pečiva jsou neoddělitelnou součástí celkového hospodaření společnosti United Bakeries a.s. a měly by přispět k pozitivnímu trendu vývoje těchto ukazatelů z předchozího období, jak vyplývá z hodnocení v období 2008 – 2012, které je uvedeno v kapitole 3. Seznam ukazatelů externí finanční analýzy, které budou sledovány po dobu hodnocení podnikatelského projektu mraženého pečiva v období 2013 - 2017: •
Běžná likvidita
•
Doba obratu zásob
•
Doba obratu pohledávek
•
Doba obratu závazků 71
•
Rentabilita celkového kapitálu
•
Rentabilita tržeb
•
Rentabilita nákladů
6. Počáteční hodnoty ukazatelů interní finanční analýzy Stanovení výchozích hodnot ukazatelů interní finanční analýzy vychází z předpokládaného ekonomického vyhodnocení podnikatelského projektu v kapitole 4.3.3.
Tabulka č. 18: Přehled výchozích hodnot ekonomických ukazatelů
ukazatel tržby (t.Kč/měsíc) množství výrobků (tun/měsíc) kontribuční příspěvek (t.Kč/měsíc) dopravní náklady (t.Kč/měsíc)
hodnota 6 500 150 1 323 310
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka č. 19: Přehled výchozích hodnot poměrových ukazatelů
hodnota (Kč/kg) 43,33 2,07 18,67 7,93 3,87
poměrový ukazatel kilogramová prodejní cena kilogramové dopravní náklady náklady na suroviny a obaly osobní náklady náklady na energie Zdroj: vlastní zpracování
72
Tabulka č. 20: SWOT analýza, zaměřená na oblast mraženého pečiva
Silné stránky Zkušenosti
v oblasti
Slabé stránky
výroby
pekárenských Vyšší počáteční investice
výrobků Zkušenost
a
odbornost
pracovníků
na
rozhodujících výrobních funkcích
Příležitosti
Hrozby
Vyšší efektivita výroby
Silná pozice stávajících výrobců v segmentu
Použití mražených výrobků jako polotovaru pro
dopečení
na
ostatních
mraženého pečiva
výrobních
provozech společnosti United Bakeries a.s. Vysoká kvalita výrobků Zaměření na tradiční pečivo
73
6. Závěr a doporučená manažerská opatření Zpracovaný podnikatelský projekt na výrobu mraženého pečiva, určeného k dopékání, byl společnosti United Bakeries a.s. navržen na základě SWOT analýzy v kapitole 4.1., kdy absence mraženého pečiva v současném portfoliu výrobků je uvedena jako slabá stránka společnosti, což by také mohlo mít do budoucna negativní vliv při uplatnění na trhu, kdy dopékané pečivo zaznamenává vzrůstající tendenci v oblasti prodeje. Na základě údajů, uvedených v souvislosti se zpracováním tohoto podnikatelského projektu v kapitole 4. a 5., navrhuji následující manažerská doporučení.
6.1.
Posouzení kontribučního příspěvku
V kapitole 4.3.3.4. v tabulce č. 17 je pro tento podnikatelský projekt uveden výpočet kontribučního příspěvku na krytí režijních nákladů ve výši 1 323 t.Kč za měsíc. Tento výpočet vychází ze skutečností, známých v době sestavení podnikatelského projektu, které se však v průběhu následujících období mohou měnit následujícími možnými vlivy: •
Změna cen surovin a obalů
•
Změna cen energií
•
Změna nákladů na dopravu
•
Změny ve mzdové oblasti
•
Změny prodejních cen vlivem konkurence
Přesný vliv těchto výše uvedených změn je nesnadné odhadnout, přesto lze očekávat, že nákladové položky budou mít vzrůstající tendenci a výnosové položky tendenci klesající, proto doporučuji z hlediska opatrnosti a správnosti upravit vypočtený kontribuční příspěvek přibližně na polovinu, tedy na hodnotu 650 t.Kč za měsíc. Při tomto způsobu úpravy výše kontribučního příspěvku bude vytvořena dostatečná finanční rezerva.
6.2.
Sortiment výrobků
Při sestavování podnikatelského projektu výroby a distribuce mraženého pečiva byly navrženy pro možnost mražení výrobky, které jsou ve stávajícím portfoliu výrobků společnosti United Bakeries a.s. a které jsou pro zamražení vhodné, tedy výrobky z řady 74
speciálních chlebů, cereálního a jemného pečiva. Tyto výrobky je možno označit jako standardní a typické pro současný český trh a můžeme se s nimi setkat na většině prodejních míst, která jsou vybavena pecemi na dopékání mraženého pečiva. Volný prostor se však otevírá v oblasti luxusních výrobků, u kterých lze předpokládat vyšší prodejní cenu, která však musí být vyvážena jejich vysokou kvalitou a poskytovaným servisem služeb. Z dosavadních zkušeností lze usuzovat, že společnost United Bakeries a.s. má pro tyto požadavky dostatečné zkušenosti a předpoklady, přesto doporučuji zaměřit se na následující oblasti: •
Vývoj nových výrobků
•
Zlepšování a zdokonalování stávajícího sortimentu
•
Marketingový průzkum trhu
•
Sledování nových trendů v oblasti mraženého pečiva
6.3.
Doplňkový projekt
Prodej rozpékaného pečiva ze zmražených polotovarů se v současné době značně rozvíjí, přesto lze v oblasti pekárenství zachytit ještě jeden významný trend, kterým je prodej čerstvého pečiva s delší trvanlivostí. Tyto výrobky lze využít nejen pro okamžitou spotřebu, ale i jako pohotovou zásobu v domácnosti. Základními předpoklady pro tyto výrobky jsou: •
Vysoká kvalita
•
Delší trvanlivost (minimálně 10 dnů)
•
Atraktivní obal
Obdobně jako u mraženého pečiva lze využít delší trvanlivosti výrobků k jejich výrobě ve větších šaržích, což umožňuje lepší organizaci výroby i vyšší využití výrobních linek s cílem snížení výrobních nákladů. Další výhodou je možnost distribuovat tyto výrobky na centrální sklady odběratelů s dopadem na snížení dopravních nákladů. Produkcí pečiva s delší trvanlivostí by společnost United Bakeries a.s. byla schopna pokrývat převážnou část požadavků odběratelů na sortiment pekárenských výrobků. Pro výrobu tohoto sortimentu by bylo možné využít stávající kapacity výrobních linek, které by však bylo nutné doplnit o zařízení na balení těchto výrobků, což by si opět vyžádalo počáteční investice.
75
Současně se zavedením výroby by mělo dojít na základě průzkumu trhu a s využitím reklamy k postupnému rozšíření okruhu odběratelů, což by vedlo ke zvyšování výroby s cílem snížení podílu režijních nákladů.
6.4.
Lidské zdroje
Jedním z významných předpokladů naplnění tohoto podnikatelského projektu, který klade vysoké nároky na kvalitu výrobků, jsou zkušení a odpovědní pracovníci ve všech funkcích. Proto se do popředí dostává otázka systematické a dlouhodobé práce s vlastními zaměstnanci se zaměřením na jejich další vzdělávání a rozšiřování vědomostí, k čemuž lze jako doposud využít finančních prostředků, které poskytují vzdělávací fondy. Samozřejmostí je pokračování ve výchově učňů formou praktické výchovy přímo v provozu pekáren s možností výběru těch nejlepších, kterým je nabídnuta možnost uzavření trvalého pracovního poměru v organizaci. Tento postup je výhodný pro obě strany – pracovník má dobrý přehled o chodu organizace a společnost zná schopnosti a možnosti tohoto pracovníka. Nedílnou součástí práce s lidmi je i poskytování bonusů a benefitů, které přispívají ke stabilizaci pracovního kolektivu a ke snižování fluktuace.
6.5.
Sledování vybraných ukazatelů
Základním předpokladem při realizaci tohoto podnikatelského projektu je zvolit vhodný způsob hodnocení jednotlivých ukazatelů, resp. nákladů a termínů. Je třeba zvolit ukazatele, které jsou měřitelné, lze je zjistit z účetní, popř. mimoúčetní evidence (nastaveného vykazování) a které jsou kontrolovatelné. Tím získáme hodnověrné informace o realizaci podnikatelského projektu a v případě negativního vývoje lze rychle provést nutnou nápravu. Do tohoto sledování navrhuji uvádět nákladové položky, zahrnuté do kontribučních nákladů a uvedených v tabulce č. 17 v kapitole 4.3.3.4. V prvním roce realizace podnikatelského projektu doporučuji tyto nákladové položky sledovat měsíčně, v dalším období pak čtvrtletně a to ve dvou rovinách: •
Porovnání skutečně dosahovaných hodnot s hodnotami plánovanými
•
Porovnání skutečných hodnot za příslušný měsíc s hodnotami za měsíc předcházející na principu benchmarkingu
76
Do seznamu nákladů není potřeba zahrnovat náklady na leasing, které jsou během doby leasingu konstantní na základě uzavřené leasingové smlouvy. Nákladové položky doporučuji sledovat v podobě přehledných tabulek a pro větší názornost vývoje těchto ukazatelů i v podobě grafické. Jako příklad uvádím vzor tabulek (data ve sloupcích „skutečnost“ jsou doplněna pro zobrazení funkčnosti a úplnosti tabulek): Tabulka č. 21: Porovnání plánovaných a skutečných hodnot nákladových položek
položka nákladů suroviny obaly osobní náklady energie dopravné celkem
plán leden 2014 skutečnost leden 2014 rozdíl (skut.-plán) rozdíl (skut.-plán) t.Kč/měsíc t.Kč/měsíc t.Kč/měsíc % 2 400 - 50 - 2,0 2450 360 10 2,9 350 1 100 90 7,6 1 190 590 10 1,7 580 305 -5 -1,6 310 4 755 - 125 - 2,6 4 880
Zdroj: vlastní zpracování, data „plán leden 2014“ převzata z tab.č.17
Tabulka č. 22: Porovnání skutečných hodnot nákladových položek ve dvou po sobě následujících obdobích
položka nákladů suroviny obaly osobní náklady energie dopravné celkem
skutečnost leden 2014 t.Kč/měsíc 2 400 360 1 100 590 305 4 755
skutečnost prosinec 2013 t.Kč/měsíc 2 680 400 1 320 650 370 5 420
rozdíl
rozdíl
t.Kč/měsíc
% 280 40 220 60 65 665
11,7 11,1 20,0 10,2 21,3 14,0
Zdroj: vlastní zpracování
Současně se sledováním položek, souvisejících s podnikatelským projektem na zamražené pečivo, bude společnost United Bakeries a.s. pokračovat ve sledování a vyhodnocování trendů ukazatelů z období let 2008 až 2012, případně lze využít vybraných ukazatelů z finančních výkazů, jak je uvedeno v následující tabulce a grafu.
77
Tabulka č. 23: Finanční ukazatele vývoje společnosti United Bakeries a.s. za období 2008 – 2012 položka Výkony výkonová spotřeba přidaná hodnota provozní výsledek hospodaření
hodnota ukazatele v t.Kč v období 2009 2010 2011 2 904 582 3 025 767 3 172 474 2 053 967 2 229 978 2 376 064 919 732 843 154 847 503 20 384 35 662 65 105
2008 2 955 588 2 053 029 940 664 10 699
2012 2 702 044 1 974 685 730 228 80 512
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Graf č. 14: Vývoj finančních ukazatelů společnosti United Bakeries a.s. za období 2008 – 2012
Vývoj společnosti United Bakeries a.s. v letech 2008 - 2012
3,500,000 3,000,000 výkony 2,500,000 výkonová spotřeba 2,000,000 přidaná hodnota 1,500,000 provozní výsledek hospodaření
1,000,000 500,000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů společnosti United Bakeries a.s
Z časového průběhu těchto ukazatelů vyplývá, že v poslední době dochází u společnosti United Bakeries a.s. ke snížení výkonů vlivem zvýšené konkurence na trhu pekárenských výrobků. Tyto nižší výkony jsou provázeny úměrně sníženou výkonovou spotřebou, což naznačuje, že společnost včas na tuto negativní situaci reaguje. Přesto dochází k poklesu přidané hodnoty vlivem poklesu kilogramové prodejní ceny produktů. Tento trend není do budoucna udržitelný, a i když provozní hospodářský výsledek vykazuje mírně rostoucí tendenci, je nutné rozšířit výrobkové portfolio společnosti a jednou z možností rozšíření sortimentu je realizovat tento podnikatelský projekt na zavedení výroby mraženého pečiva.
78
Seznam použité literatury 1. Dluhošová, D.; Mruzková, J.; Ratmanová, I. Teorie nákladů a kalkulace. 1. vydání. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 1997. 83 stran. ISBN 80-7078-444-X 2. Koráb, V.; Režňáková, M.; Peterka, J. Podnikatelský plán. Dotisk 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 216 stran. ISBN 978-80-251-1605-0 3. Pekař a cukrář s.r.o.: Pekař a cukrář. Vydává Pekař a cukrář s.r.o., obchodní firma Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. 1991-, roč.XIX, č.8. ISSN 1213-2403 4. Pekař a cukrář s.r.o.: Pekař a cukrář. Vydává Pekař a cukrář s.r.o., obchodní firma Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. 1991-, roč.XVIII, č.9. ISSN 1213-2403 5. Petráčková, V.; Kraus, J.; kolektiv. Akademický slovník cizích slov. Dotisk 1. vydání. Praha: Academia, nakladatelství AV ČR, 2000. 834 stran. ISBN 80-200-0607-9 6. Růčková, P.; Roubíčková, M. Finanční management. 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 296 stran. ISBN 978/80/247/4047-8 7. Synek M.; kolektiv. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck 2002. 479 stran. ISBN 80-7179-736-7
79
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výpočet běžné likvidity ................................................................................. 45 Tabulka č. 2: Výpočet doby obratu zásob............................................................................ 46 Tabulka č. 3: Výpočet doby obratu pohledávek .................................................................. 48 Tabulka č. 4: Výpočet doby obratu závazků........................................................................ 49 Tabulka č. 5: Výpočet rentability celkového kapitálu ......................................................... 50 Tabulka č. 6: Výpočet rentability tržeb ............................................................................... 50 Tabulka č. 7: Výpočet rentability nákladů ........................................................................... 51 Tabulka č. 8: Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů .......................... 52 Tabulka č. 9: Výpočet doby obrátky surovin a obalů na skladu .......................................... 53 Tabulka č. 10: Výpočet % nestandardu ............................................................................... 54 Tabulka č. 11: Výpočet měrné spotřeby energií .................................................................. 55 Tabulka č. 12: Výpočet ukazatele výkonnost výroby .......................................................... 56 Tabulka č. 13: Sezónnost prodeje během roku v obdobích 2008 - 2012 ............................. 58 Tabulka č. 14: Počáteční SWOT analýza ............................................................................ 60 Tabulka č. 15: Přehled nákladů na pořízení strojního zařízení ............................................ 66 Tabulka č. 16: Přehled nákladů na výrobu, skladování a dopravu ...................................... 67 Tabulka č. 17: Výpočet kontribučních nákladů ................................................................... 68 Tabulka č. 18: Přehled výchozích hodnot ekonomických ukazatelů ................................... 72 Tabulka č. 19: Přehled výchozích hodnot poměrových ukazatelů ...................................... 72 Tabulka č. 20: SWOT analýza, zaměřená na oblast mraženého pečiva .............................. 73 Tabulka č. 21: Porovnání plánovaných a skutečných hodnot nákladových položek........... 77
80
Tabulka č. 22: Porovnání skutečných hodnot nákladových položek ve dvou po sobě následujících obdobích ............................................................................................................. 77 Tabulka č. 23: Finanční ukazatele vývoje společnosti United Bakeries a.s. za období 2008 – 2012 ....................................................................................................................................... 78
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj běžné likvidity .......................................................................................... 46 Graf č. 2: Vývoj doby obratu zásob ..................................................................................... 47 Graf č. 3: Vývoj doby obratu pohledávek............................................................................ 48 Graf č. 4: Vývoj doby obratu závazků ................................................................................. 49 Graf č. 5: Vývoj rentability celkového kapitálu .................................................................. 50 Graf č. 6: Vývoj rentability tržeb ......................................................................................... 51 Graf č. 7: Vývoj rentability nákladů .................................................................................... 51 Graf č. 8: Vývoj úspory surovin a obalů.............................................................................. 52 Graf č. 9: Vývoj doby obrátky surovin a obalů na skladu ................................................... 53 Graf č. 10: Vývoj % nestandardu......................................................................................... 54 Graf č. 11: Vývoj měrné spotřeby energií ........................................................................... 55 Graf č. 12: Vývoj ukazatele výkonnost výroby ................................................................... 56 Graf č. 13: Sezónnost prodeje během roku v obdobích 2008 - 2012................................... 57 Graf č. 14: Vývoj finančních ukazatelů společnosti United Bakeries a.s. za období 2008 – 2012 .......................................................................................................................................... 78
81