5. Perspektívy využitia audiovizuálnej techniky v blízkej i vzdialenejšej b}idúcnusti na skulách p r e S ľ
• NA
Je c e l k o m možné, že n i e k t o r í o d b o r n í c i na m i k r o p o č í t a č e budú našu „ m i n i v o j n u " PMD k o n t r a Didaktik G a m a čítať s ú s m e v o m . P o c h o p i t e ľ n e je už m n o h o d a l š í c h s y s t é m o v , k t o r é by n a š e požiadavky splnili bezo zvyšku, ba e š t e s r e z e r v o u . Je tu v š a k h á č i k — peniaze, ku k t o r é m u sa c h t i a c — n e c h t i a c m u s í m e s t á l e v r a c a ť . Pre i l u s t r á c i u — s p o j i l i s m e s a s A g r o k o m b i n á t o m S l u š o v i c e , k t o r ý nám p o n ú k o l s v o j u k o m p l e t n ú sieť TNS s m i k r o p o č í t a č m i HC-8, d i s k o m W i n c h e s t e r 20MB, 16 f a r b a m i atd., k t o r á by n á m b o h a t o s t a č i l a . S t o j í v š a k c c a 500 000 Kčs, č o na MŠMaTV zhodnotili a k o n e r e á l n u sumu na v y b a v e n i e j e d n e j š k o l y p r e SP. Pochopiteľne e š t e v i a c bude stáť videoštúdio. Čo a a k o b u d e m e môcť r e a l i z o v a ť z u v e d e n ý c h z á m e r o v , bude závisieť od v y t v o r e n ý c h p o d m i e n o k . A to už bude v e c o u novo sa t v o r i a c i c h š t r u k t ú r Min i s t e r s t v a š k o l s t v a , m l á d e ž e a t e l e s n e j výchovy a k o i n e z á v i s l é h o S l o v e n s k é h o zväzu s l u c h o v o p o s t i h n u t ý c h . T r e b a si v š a k uvedomiť, že ide o d l h o d o b é cieľe a z í s k a n ú t e c h n i k u b u d e m e využívať d l h o d o b o . Za v š e t k ý c h , k t o r í s m e v t e j t o o b l a s t i d o t e r a z p r a c o vali, m ô ž e m vysloviť p r e s v e d č e n i e , že v y n a l o ž í m e v š e t k y s v o j e v e d o m o s t i a sily na to, aby tieto c i e l e m o h l i byť r e a l i z o v a n é . Pretože d o s i a h n u t i e t ý c h t o cieľov, p r e d o v š e t k ý m o d s t r á n e n i e k o m u n i k a č n e j b a r i é r y a i n t e g r á c i a n e p o č u j ú c i c h do p o č u j ú c e j s p o l o č nosti sa d n e s s t á v a v k o n t e x t e p r u d k é h o r o z v o j a v e d e c k o - t e c h n i c k e j r e v o l ú c i e , zvyšovania ž i v o t n é h o t e m p a a r a d i k á l n e j prestavby h o s p o d á r s k e h o m e c h a n i z m u p r e n e p o č u j ú c i c h o t á z k o u životne dôležitou.
Autogenní trénink a jeho v y u i i t í v oboru logopedie Veronika
Martincová
Využití a u t o g e n n í h o t r é n i n k u j a k o j e d n é z a b r e a k t i v n í c h for e m p s y c h o t e r a p i e s e s t a l o v poslední d o b ě h o j n ě d i s k u t o v a n ý m t é m a t e m . J e h o n á c v i k a používání n e n í již řadu let pouze doménou p s y c h o l o g i e a p s y c h i a t r i e , nýbrž z a č í n á š i r o c e p r o l í n a t i do školství, sportu, d o k o n c e i u m ě n í s e t a k s t á l e č a s t ě j i s t á v á jedním z p r o s t ř e d k ů p ě s t o v a n é m e n t á l n í h y g i e n y j e d i n c e . S c h u l t z ů v a u t o g e n n í t r é n i n k , k t e r ý z n a m e n á ze „ s e b e " ( ř e c k y a u t o s ) „ v y c h á z e j c í " ( g e n u s ) , je j e d n í m z n e j č a s t ě j i používaných a n e j ú s p ě š n ě j š í c h c v i č e n í r e l a x a c e . V y c h á z í ze s o u v i s l o s t i mezi t ř e m i f a k t o r y : p s y c h i c k o u tensí, f u n k č n í m s t a v e m , v e g e t a t i v n í SPECIÁLNÍ
PEDACOCIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
nervové soustavy a napětím svalstva. V autogenním tréninku se stávají signálními podněty, vyvolávající podmíněné reflexní jevy slovní podněty, tj. tréninkové verbální formulky, k t e r é se do z n a č n é míry v nezměněné podobě soustavně opakují. Cesta k realizaci žádoucích pocitů a změn vede od mluveného slova, případně už jen představy slov či pojmů, přes podmíněné r e a k c e — určité slovní mechanismy. Konkrétně to probíhá takto: reflex, na začátku nepodmíněný, se později stane podmíněným, tj. v průběhu života jsou určitými podněty vyvolávány zcela určité reakce. Nasbírají se zcela určité zkušenosti, a ty jsou spojeny se zcela určitými peripetiemi, případně stavy (Oderich, 1 9 8 8 ) . Německý l é k a ř J. H. Schultz, který tuto metodu před půlstoletím vypracoval, byl nepochybně ovlivněn jógou a buddhismem. Jeho cvičení užívá objektivního uklidňujícího účinku svalové rel a x a c e autosugestivní cestou navozených představ klidu, konc e n t r a c e na citově indiferentní podněty a pravidelné dýchání. Z výhod, k t e r é autogenní trénink přináší: schopnost krátkodobého osvěžení, zlepšení k o n c e n t r a c e , snížení síly afektů, zvýšenou sebekontrolu, odstranění n ě k t e r ý c h zlozvyků, neuróz, trémy atd. Kontraindikuje se u n ě k t e r ý c h duševně nemocných, akutních endogenních depresí, a s o c i á l n í slabomyslnosti. Při odstranění nežádoucích návyků se udává zhruba tato míra úspěšnosti: úzkost ze zkoušení a kontaktu s lidmi asi 60 °/o, kouření 40 °/o, překotná mluva 40 % . Autogenní trénink podle S c h u l z e má dva stupně — nižší a vyšší. P r a k t i c k é využití má z e j m é n a první nižší stupeň. Ten se skládá ze šesti n á s l e d u j í c í c h nácviků: 1. pocity tíže, uvolnění svalstva — začíná se soustředěním na pocit, že pravá (u leváků l e v á ) ruka je těžká 2. navozování pocitů tepla 3. sledování dechu 4. pravidelný rytmus s r d c e 5. r e g u l a c e břišních orgánů 6. z a m ě ř e n í na oblast hlavy U každého nácviku se začíná používat i vhodná individuální formulka. Ta může být z a m ě ř e n a fyziologicky na f u n k c e jednotlivých orgánů nebo i n t e n č n ě z a m ě ř e n á na jednotlivé duševní f u n k c e , postoje, chování. Může mít c h a r a k t e r neutralizující, zam ě ř u j í c í či posilující. Je formulována jednoznačně, hutně a kladně. V osmdesátých letech vznikla v NSR zajímavá m o d i f i k a c e klas i c k é h o Schultzova a u t o g e n n í h o t r é n i n k u pro děti a mladistvé. Stalo se tak v důsledku výzkumu neuróz, který probíhal v r o c e 1984 ve F r a n k f u r t u nad Mohanem a který vedla psycholožka lise Mullerová. Zjistilo se, že t é m ě ř 35 % všech š k o l n í c h dětí SPECIÁLNÍ
PEDAGOGIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
21
je neurotických a bere medikamenty ke zklidnění nebo povzbuzení. V a r u j í c í čísla vedla autorku výzkumu k vypracování vhodné m o d i f i k a c e pro děti od pěti do dvanácti let. Müllerová prováděla autogenní t r é n i n k ve dvou skupinách, a to — ve skupině s dětmi nad dvanáct let, u k t e r ý c h indikovala k l a s i c k o u formu r e l a x a c e , a ve druhé skupině s dětmi do dvanácti let, u k t e r ý c h použila redukovanou formu a u t o g e n n í h o tréninku, který obsahoval pouze tři nácvikové kroky. Obecně doporučuje nácvik pro děti: neklidné, agresívní, s LMD, bázlivé, trpící somatickými obtížemi j a k o bolestmi břicha, hlavy, děti s poruchami řeči, trpící úzkostí, trémou a potížemi v sociálním kontaktu, p o r u c h á c h učení atd. Relaxaci d o p o r u č u j e m e i zařazovat do vyučování j a k o prostředek k uvolňování vegetativního nervového systému. Mullerová zároveň poukazuje na s t á l e rostoucí úbytek kreativity u dětí, kterým chybí vyrovnávací b a l a n c e mezi napětím a uvolněním. Ve volném č a s e sledují příliš často televizi a ta jim lidskou k o m u n i k a c i nemůže nahradit. Práci s t e c h n i k o u chybí totiž základní etický význam. Nejvíce trpí tímto konzumem fantazie a řeč. Autogenní trénink přináší a nabízí všem jedincům j a k o protihodnotu každodenního stresu a f r u s t r a c e možnost uvolnění, prožití sebe sama, svého vlastního těla, který může cvičit každý nezávisle na druhých lidech a m e d i k a m e n t e c h . T a j e m s t v í autogenního t r é n i n k u spočívá jen v motivaci, pravidelnosti a nasazení. Cvičit lze klasicky vleže, a l e i v s t o j e nebo vsedě třeba o p ř e s t á v c e ve š k o l e nebo cestou domů v dopravním prostředku. Ve snaze zapojit do cvičení i n e j m e n š í děti, vypracovala Ilse Müllerová novou formu autogenního tréninku — formu obrazových představ. Dítě se n e j p r v e učí ovládat jednotlivé symboly pro klid, tíhu a teplo a v k o n k r é t n í c h r e l a x a č n í c h c v i č e n í c h si je „ p ř e d k l á d á " . Symboly zde působí jako kódy, k t e r é jsou v podvědomí dítěte. Tento způsob je n e j e n lehký k zapamatování, ale přináší dětem i hru a zábavu. Cvičení se mohou navíc zúčastnit i rodiče. Nepostradatelné je i vedení terapeuta, jeho pomoc při nácviku jednotlivých kroků a r e a k c í dítěte. R e s p e k t u j e vždy zásadu individuálního přístupu a postupu od jednoduššího ke složitějšímu. Každé dítě musí mít ve skupině šanci na vlastní zážitek ze cvičení. Rozdílné r e a k c e n e m a j í co do č i n ě n í s nadáním nebo i n t e l i g e n c í — cvičit mohou i děti m e n t á l n ě postižené. Dítě musí být motivováno tak, aby relaxovalo rádo samo nebo s kamarády. Metodika nácviku vypadá s t r u č n ě t a k t o : c v i č e n í jsou rozdělena do deseti dnů a j e š t ě před prvním dnem nácviku se dítě seznámí se sedmi symboly pro klid a uvolnění, tíhu, uvolněný obliSPECIÁLNÍ
22
PEDAGOGIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
č e j , teplo, c h l a d n é čelo a návrat zpět. S malými dětmi se o obrázc í c h déle a podrobněji hovoří a připomínají se pak před začátkem každé r e l a x a c e . 1. vybav si klid a uvolnění. Ležíš tu a odpočíváš j a k o ve své postýlce. Je ti p ř í j e m n ě Jako u maminky. 2. představ si, že neseš v pravé r u c e (leváci v l e v é ) moc těžký kufr. Celá tvá ruka od něho těžkne a těžkne. Na chvilku ho pokládáš a cítíš, jak se ti najednou ulevilo, jak je tvá ruka náhle lehká. 3. návrat zpět. Nyní se rozhýbe) prsty, rukama, nohama, otevři oči, posad se, p o p l á c e j se po těle. Cvičí se vleže, oči jsou zavřené. Každý pokyn se o p a k u j e několikrát, pomalu, monotónně, m ě k c e . Druhý den — opět totéž a přidává se představa těžkého kufru v druhé ruce. Třetí den — vše minulé a přibývá představa těžkého batohu na zádech. Čtvrtý den — vše minulé a přibývá představa masky na o b l i č e j i s j e j í m pozdějším odložením. Pátý den — vše minulé a přibývá představa velmi vysokých těžkých bot na nohou. Šestý den — vše minulé a přibývá představa sluníčka, jak zahřívá pravou (u leváků levou) ruku. Sedmý den — vše minulé a přibývá představa sluníčka, jak zahřívá levou (ev. pravou) ruku. Osmý den — vše minulé a přibývá představa sluníčka, jak zahřívá pravou nohu. Devátý den — vše minulé a přibývá představa sluníčka, jak zahřívá levou nohu. Desátý den — vše minulé a přibývá představa, jak na čelo fouká vlahý, příjemný větřík. Tato r e l a x a č n í metoda měla v NSR velký úspěch n e j e n u dětí a mladistvých, a l e i j e j i c h rodičů, učitelek m a t e ř s k ý c h škol a vychovatelů. Müllerová tuto problematiku ještě dále rozpracovala v trénink dýchání související s třetím k r o k e m klasického Schultzova tréninku a dále pak m e d i t a c e m i pro děti a mladistvé, což jsou n e p o c h y b n ě myšlenky vyššího stupně autogenního t r é n i n k u . Využití autogenního tréninku pro logopedii Autogenní trénink j a k o k l a s i c k á r e l a x a č n í metoda přináší ať v c e l é své či modifikované f o r m ě vždy stejný e f e k t — uvolněnost, základní lidskou potřebu, kterou člověk pociťoval již odSPECIÁLNÍ
PEDAGOGIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
23
pradávna, a která je i jedním z předpokladů úspěšné logopedické reedukace. Přináší i zmírnění nebo vymizení n e u r o t i c k ý c h poruch n e j r ů z n ě j š í etiologie. Handicapovaným pomáhá n a j í t jistotu a sebevědomí. Zcela nepochybně by mělo patřit zařazování r e l a x a c e do komplexní léčby balbuties. Podle Sováka je to neoddělitelná s o u č á s t dalších metod. Koktavost se vyskytuje souběžně ještě s jinou neurózou t é m ě ř v 94 % a právě zde může a u t o g e n n í trénink sloužit j a k o metoda uvolnění, posílení sebevědomí, překonávání trémy a ostychu v sociálním kontaktu, a t ř e b a I s a m o t n é h o přijetí s e b e sama j a k o r o v n o c e n n é h o ú č a s t n í k a mezilidské komunikace. Je možné využít například těchto individuálních f o r m u l e k : ( n e m a j í být formulovány negativně — tedy ne „já n e k o k t á m " ) — — — — — —
mluví se klidně, plynule, volně dýchá se mi p ř í j e m n ě , zhluboka s ostatními mluvím rád t r é m a mi nic n e ř í k á mluvím naprosto s a m o z ř e j m ě má p ř e ř e k n u t í nic n e z n a m e n a j í
Obdobně lze zaměřit i tyto formulky při brebtavosti: — mluvím z ř e t e l n ě a pomalu — dýchám a mluvím plynule a klidně Osoby s poruchami poznávacích činností se mohou zaměřit na nácvik c e l k o v é h o zklidnění nebo naopak povzbuzení. Adolescenti, uvědomující si svoji odlišnost, mohou využít individuální formulky j a k o podporu sebevědomí. Například: — — — — —
cítím se každý den vyrovnaně a s p o k o j e n ě mám radost sám ze s e b e jsem sám sebou své úkoly plním rád po s k o n č e n í budu svěží, atd.
U jedinců, k t e ř í pociťují bolestně svoji odlišnost, těžce se se svojí vadou vyrovnávajícími, je vhodné formulky opět zaměřit na podporu sebevědomí, r a d o s t n é prožití sebe sama apod. (osoby sluchově postižené, osoby se všemi druhy rozštěpů, osoby s p a l a t o l a l i c k o u výslovností i osoby s dyslálií vzdorující úspěšně logopedické r e e d u k a c i ) : — jsem osobností — jsem s t e j n ý j a k o ostatní apod. Autogenní trénink má své využití i v m a t e ř s k ý c h š k o l á c h při odstraňování dětských zlozvyků j a k o dumlání prstů, kousání SPECIÁLNÍ
24
PEDAGOGIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
nehtů, d á l e při o d s t r a ň o v á n í n o č n í h o i d e n n í h o p o m o č o v á n í a n ě k t e r ý c h n e u r ó z . P ř i r o z e n ě v e d e i ke z k l i d n ě n í n ě k t e r ý c h h y p e r m o t o r i c k ý c h dětí a s n í ž e n í výskytu dyslálií. Ať v ě d o m ě či n e v ě d o m ě , vždy d o s a h u j e dítě, mladistvý, adolesc e n t p o m o c í a u t o g e n n í h o t r é n i n k u upevnění své duševní rovnováhy, což j e o b r o v s k ý m p ř í n o s e m n e j e n pro n ě h o s a m o t n é h o , a l e i pro j e h o n e j b l i ž š í o k o l í — č l e n y rodiny, s p o l u ž á k y , k a m a rády. A u t o g e n n í t r é n i n k n e n í z c e l a j i s t ě m e t o d o u s a m o s p a s i t e l nou, n u t n o j e j c h á p a t j a k o dílčí m e t o d u k o m p l e x n í h o působení na č l o v ě k a . Může však být n e p o c h y b n ě j e d n í m z f a k t o r ů ú s p ě š n é l o g o p e d i c k é r e e d u k a c e v k a ž d é m věku. Nelze j e j však z a m ě ň o v a t za e x p e r i m e n t o v á n í bez pevné m e t o d i k y a z k u š e n o s t i t e r a p e u t a . S m u t n ý m f a k t o r e m zůstává, že k j e h o využití v o b o r u logopedie c h y b í j a k á k o l i v o d b o r n á l i t e r a t u r a . S i t u a c e se s e m i n á ř i a výcviky v této o b l a s t i j e o b d o b n á . A přitom by se m o h l i s a u t o g e n ním t r é n i n k e m s e z n á m i t již s t u d e n t i na v y s o k é š k o l e , o s v o j i t si j e j f o r m o u zážitků s a m i na sobě, p ř i s p ě t t a k k e své v l a s t n í psyc h o h y g i e n ě a h l a v n ě o v l á d a t tuto h u m á n n í metodu pro p r á c i se svými b u d o u c í m i s v ě ř e n c i , v n a š e m p ř í p a d ě o s o b a m i ve středu l o g o p e d i c k é p é č e . Literatura: Kratochvil, S.: P s y c h o t e r a p i e . P r a h a , Avlcenum 1976 Mlček, L.: Duševní hygiena, P r a h a SPN 1988 MtlMerová, I.: Hllfe g e g e n Sohulsltress. H a m b u r g , Rowuhlt 1984 Oderlch, P.: Ziljl s p r á v n ě ? P r a h a , Avicenum 1988 Sovák, M.: Logopedie. P r a h a , SPN 1 9 8 1 Votava, J.: Jóga oClma lékařů. P r a h a , Aivlcenum 1988
Dva roky kursů speciální v ý c h o v y Milou Potmem V č e r v n u 1987 se p o s l e d n í s c h ů z k o u s k o n č i l druhý rok k u r s ů s p e c i á l n í výchovy pro s l u c h o v ě p o s t i ž e n é p ř e d š k o l á k y a j e j i c h r o d i č e . Kurs byl o r g a n i z o v á n při ZŠ pro žáky se zbytky s l u c h u v H r a d c i K r á l o v é . Uplynulá s e t k á n í s r o d i č i a j e j i c h s l u c h o v ě pos t i ž e n ý m i p ř e d š k o l á k y n á s vedou k z a m y š l e n í nad v y k o n a n o u prací a ke zhodnocení výsledků. K z a h á j e n í p o r a d e n s k é a m e t o d i c k é p r á c e s r o d i č i n á s přivedly s t o u p a j í c í n á r o k y na výchovu a v z d ě l á n í s l u c h o v ě p o s t i ž e n ý c h dětí. Je z n á m o , že na k v a l i t ě p ř e d š k o l n í p ř í p r a v y d í t ě t e závisí pak celý j e h o š k o l n í i další život. Naše p o z o r n o s t se tedy z a m ě ř i la na děti p ř e d š k o l n í h o v ě k u — n a š e budoucí žáky a j e j i c h roSPECIÁLNÍ
PEDAGOGIKA
C.
1,
ROC.
1990/91
25
