Bankovní institut vysoká škola Praha Ekonomické a sociální vědy
Analýza příčin a důsledky „hypoteční krize“ v USA Diplomová práce
Autor:
Lucia Krylová Mikulášová finance, Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza příčin a důsledky „hypoteční krize“ v USA“ vypracovala samostatně a s použitím uvedené odborné literatury.
V Brandýsku dne 10. dubna 2009
Lucia Krylová Mikulášová
Anotace práce: Diplomová práce se zaměřuje na analýzu příčin a důsledků americké hypoteční krize a na úvahu nad jejím budoucím vývojem. První kapitola je soustředěna na teoretický výklad, který je později potvrzen praktickou částí. Práce se dále zabývá chronologickým vývojem důsledků krize ve Spojených státech amerických, Evropě a České republice. Na konci práce uvažuji nad možným scénářem následného vyrovnávání se s menšími či většími následky krize, která vyústila do celosvětového měřítka.
Annotation od Thesis: This Thesis for diploma is concentrated on an analyses of the causes and consequences of the American mortgage crises considering future development. The first chapter focuses on the theoric interpretation that later will be confirmed by practice part. Next chapters describe chronological development of the consequences of the crisis in the U.S.A., Europe and also in the Czech Republic. The last part describes reflection of possible evolution facing small or bigger consequences of crisis that influenced actual situation in all over the word.
OBSAH Úvod.......................................................................................................................................... 4 1. Vymezení hypoteční krize.............................................................................................. 7 1.1.Charakteristika hypotečního úvěru.................................................................................... 7 1.1.1.Prokazování příslušnosti a bonity ............................................................................................................................................ 8 1.1.2.Úroková sazba a způsob jejího stanovení ............................................................................................................................................ 10 1.1.3.Stanovení výše hypotečního úvěru ............................................................................................................................................ 11 1.1.4.Účel hypotečního úvěru ............................................................................................................................................ 11 1.1.5.Čerpání hypotečního úvěru ............................................................................................................................................ 12 1.1.6.Splácení hypotečního úvěru ............................................................................................................................................ 12 1.1.7.Zajištění hypotečního úvěru ............................................................................................................................................ 12 1.1.8.Hypoteční zástavní listy ............................................................................................................................................ 13 1.1.9.Prodejní kanály ............................................................................................................................................ 14 1.2.Hospodářský cyklus............................................................................................................ 16 2. Příčiny hypoteční krize v USA....................................................................................... 19 3. Důsledky krize v USA..................................................................................................... 26 4. Důsledky krize v Evropě................................................................................................ 38 5. Důsledky krize v České republice................................................................................. 54 6. Budoucí vývoj následků hypoteční krize..................................................................... 69
4
Závěr.................................................................................................................................... 72
5
Úvod Vzhledem k tomu, že celý svět v současné době zaměstnává americká hypoteční krize a její následky, rozhodla jsem se, že vypracuji diplomovou práci, jejímž cílem bude analýza počátečních příčin hypoteční krize, současných světových důsledků a úvaha nad budoucím vývojem s důrazem na dopad na Českou republiku. Dalším důvodem, proč jsem si zvolila toto téma, je i fakt, že pracuji v bance, kde jsem v minulosti fyzicky uzavírala hypoteční úvěry s klienty a v současné době pracuji na rozvoji hypotečních produktů. Díky tomu mohu svou práci obohatit o vlastní praktické zkušenosti a naopak získané informace při zpracování práce mohou pomoci mé praxi. Ráda bych také zmínila, že jsem se ve své bakalářské práci zabývala taktéž oblastí spojenou s hypotečními úvěry. V práci vysvětluji základní pojmy spojené s hypoteční krizí. V první řadě jde o hypoteční úvěr a jeho parametry, které popisuji na základě svých vlastních zkušeností. Upozorňuji na parametry, které jsou odlišné od tuzemské praxe a které mimo jiné umožnily spuštění americké hypoteční krize. Uvedené odlišnosti později objasňují bankovní situaci v České republice. Dále zmiňuji pojem hospodářský cyklus a příznaky jednotlivých fází. Jde převážně o teoretický výklad, který je zčásti navázán, a poté potvrzen v praktické části, kterou se zabývám v dalších kapitolách. Počáteční příčiny hypoteční krize můžeme hledat již několik let před tím, než se její důsledky dostaly na povrch. Zaměřila jsem se na analýzu těchto příčin, abych zjistila, kde nastaly zásadní chyby, které tuto ničivou lavinu spustily. Při zjišťování důsledků jsem se nejprve zaměřila na strůjce celého problému, Spojené státy americké. Chronologicky popisuji z mého pohledu důležité a zásadní události, které po vypuknutí krize v USA nastaly. Snažím se zachytit způsob, jak americká vláda bojuje s problémy, které krize způsobila. Dále se zabývám důsledky na evropském kontinentu. Zaměřuji se na Evropskou unii jako celek a na zásadní události některých států. Opět postupuji chronologicky, aby byl zřejmý časový spád. Také zde se zajímám o to, jak vlády zasažených zemí reagují na neočekávané a rozsáhlé problémy.
6
Stejně jako v přecházejících kapitolách, i u analýzy dopadů americké hypoteční krize na Českou republiku dodržuji časový spád událostí. V této kapitole se více zabývám vývojem ekonomiky. Dosavadní vývoj důsledků krize zčásti naznačuje, jakým směrem by se mohly vyvíjet v budoucnu. Podle aktuálních signálů a dle vlastního názoru uvažuji nad tím, jak mohou důsledky krize dále působit ve sledovaných oblastech. Při zpracování diplomové práce jsem používala především analytickou metodu. Informace jsem čerpala z uvedených internetových pramenů a z uvedené literatury. Především v první části práce jsem využila i vlastní zkušenosti a znalosti z praxe, které jsem získala jako zaměstnanec České spořitelny, a.s.
7
1. Vymezení hypoteční krize Hypoteční krize, která v současné době hýbe celým světem, je úzce spjata s několika základními pojmy, o kterých bych se ráda detailněji zmínila. Jedná se o charakteristiku hypotečního úvěru jako takového a vysvětlení pojmu hospodářský cyklus.
1.1 Charakteristika hypotečního úvěru Jelikož jsou s celou prací spojeny především hypotečními úvěry, považuji za vhodné, vysvětlit jejich základní specifika. Popis se týká tuzemských produktů a je doplněn některými parametry užívanými v USA, které jsou jedním z důvodů vypuknutí hypoteční krize. Z pohledu zákona je hypoteční úvěr charakterizován jako: „Úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Nemovitost se musí nacházet na území České republiky, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor.“1 V praxi je hypoteční úvěr popisován různými způsoby. Základem každého takového popisu je informace, že jde o dlouhodobý úvěr zajištěný nemovitostí, jehož finanční prostředky jsou čerpány na investice spojené s bydlením. Za dlouhodobý úvěr je považován úvěr, jehož splatnost je minimálně 5 let. Maximální splatnost není omezena. Na domácím hypotečním trhu se můžeme setkat se splatností až 45 let2. Většina finančních ústavů nabízejících hypoteční produkty, je poskytuje se splatností 30 až 40 let. Maximální délka splatnosti některých významných poskytovatelů hypoték je uvedena v tabulce č.1.
1 2
Ustanovení § 28 odst. 3 a 4, Zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Tuto splatnost na tuzemském trhu nabízí pouze mBank.
8
Tabulka č. 1 – Maximální délka splatnosti hypoték
Název finančního ústavu
Délka splatnosti
Česká spořitelna
30 let
Československá obchodní banka
40 let
Hypoteční banka
40 let
Komerční banka
30 let
mBank
45 let
Raiffeisenbank
30 let Zdroj: vlastní výroba
Přestože zákon umožňuje zastavit ve prospěch úvěru nemovitost stojící na území Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru, tuzemské finanční ústavy akceptují pouze nemovitosti stojící na území České republiky, a to z důvodu právních a procesních komplikací.
1.1.1 Prokazování příslušnosti a bonity Nejdůležitějšími parametry pro poskytovatele hypoték je prokázání příslušnosti a solventnosti žadatelů. Příslušnost prokazují klienti na základě předloženého občanského průkazu, nebo jiného průkazu, který vlastní cizí státní příslušník (např. průkaz o povolení dlouhodobého pobytu). Každá tuzemská banka si svými vnitřními předpisy upravuje způsoby, jakými ověřuje schopnost klienta splácet požadovaný úvěr. Konkrétní finanční situace žadatele o úvěr je zkoumána především na základě jím uvedených příjmů a výdajů. V posledních letech je bankami využíván i tzv. Bankovní registr klientských informací, který provozuje společnost Czech Banking Credit Bureau, a.s. Díky němu mohou banky lépe prověřit
9
platební morálku žadatele. Jeho využití spočívá v tom, že se všichni jeho uživatelé mohou informovat o aktuálním a minulém3 stavu zadlužení klienta, a to pozitivním i negativním. V současné době nabízí banky také hypoteční úvěry s nestandardním doložením příjmů, u kterých je dostačující, aby klient předložil např. pouze čestné prohlášení o tom, že je schopen požadovaný úvěr splácet. Tento typ úvěru je samozřejmě pro banku rizikovější než při standardním dokládání příjmu, proto je nabízen pouze určité skupině klientů a jeho parametry jsou omezenější. Pro příklad uvádím výši úvěru, která je obecně poskytnuta v rozmezí 50 až 60 % z hodnoty zastavované nemovitosti stanovené znalcem a úroková sazba, která je o něco vyšší, než u standardního hypotečního úvěru. Ráda bych upozornila, že tento typ úvěru není pro klienty, kteří nemají peníze na splácení, ale pro ty, kteří peníze mají, ale nemohou či nechtějí je doložit (např. veřejně známá osoba, podnikatel s optimalizací daňového přiznání). V USA se používá jako doklad totožnosti řidičský průkaz a daňové identifikační číslo, což pro tamní občany není obtížné získat. Ve spojení s možnostmi, které poskytovatelům hypoték umožňují zákony z roku 1977 a 1995 je jasné, že dříve či později musí dojít k problémům se splácením poskytnutých hypoték. V roce 1977 byl americkým Kongresem schválen zákon umožňující, resp. ukládající bankám poskytovat úvěry všem občanům bez ohledu na to, jakou mají úvěrovou historii. Tímto zákonem chtěla vláda potlačit praxi finančních ústavů, které, logicky, poskytovaly své služby a produkty především bohatšímu obyvatelstvu, tedy těm, kteří měli na jejich zaplacení. V roce 1995, kdy americká administrativa, především úřad prezident Billa Clintona, vyzval jednotlivá ministerstva, aby maximálně podpořila a zpřístupnila co nejširšímu okruhu obyvatel splnění snu o vlastním bydlení, byl Kongresem schválen další zákon, který umožňoval sekuritizovat4 rizikové úvěry.
3 4
Bankovní registr klientských informací pracuje s údaji za poslední 4 roky. Převádět do formy cenných papírů.
10
1.1.2 Úroková sazba a způsob jejího stanovení Úroková sazba u hypoték je oproti jiným druhům úvěrů na nižší úrovni5. Je stanovena na základě ceny zdrojů banky, která je určována především dle úrokových sazeb nabízených pro daný produkt, a refinančních prostředků (hypoteční zástavní listy, vklady klientů na účtech banky, úvěry na mezibankovním trhu apod.). K této ceně si banky připočítávají ještě marži. Z ní a z poplatků vybraných od klientů pak banky platí náklady na správu úvěrů, náklady na vlastní kapitál, personální náklady a zisk. Výše úrokové sazby se odvíjí především podle: •úrokových sazeb nabízených na trhu - konkurenční boj mezi bankami ceny úvěru snižuje •typu úvěru - typickým příkladem je 100% hypotéka a hypotéka poskytnutá bez prokázání příjmů (jelikož je zde větší riziko pro banku, poskytuje tyto úvěry s vyššími sazbami) •doby fixace úrokové sazby - klienti si sami určují délku fixace (možnosti fixace úroku bývají od 1 roku do 20 let), po toto období je úroková sazba neměnná; obecné pravidlo je takové, že čím nižší fixace, tím nižší úrok (delší fixace znamená pro klienty větší jistotu, což si banka nechává „zaplatit“ vyššími úroky) •typu klienta – banky obecně nabízejí rozdílné výše úrokových sazeb novým a stávajícím klientům; nové klienty si banky snaží získat nižšími úroky, které propagují i v médiích, při následných změnách fixací dochází u většiny klientů k růstu úrokových sazeb; ráda bych zmínila, že toto je v podstatě důvod, proč se stále více rozvíjí sekundární trh s hypotečními úvěry •vývoje ekonomiky – z obecnějšího hlediska je výše úroku závislá samozřejmě i na vývoji tuzemské i světové ekonomiky, což potvrzuje i současná hypoteční krize. Ve Spojených státech amerických si klienti mohou vybrat jistotou ve formě fixní sazby a určitou nejistotou ve formě variabilní sazby. Pokud si vyberou fixní sazbu na určité období, mají jistotu, že se jim za tuto dobu úroková sazba, a tím ani splátka úvěru nezmění. Mají své úvěrové výdaje pod kontrolou. Tato možnost je samozřejmě o něco dražší, než nejistota ve formě pohyblivé úrokové sazby. V tomto případě klienti sice zaplatí za celou dobu životnosti úvěru o něco méně, ale nemají žádnou reálnou představu o tom, jak se 5
Srovnatelná je pouze s úvěry ze stavebního spoření, které se využívají také pro potřeby bydlení.
11
bude vyvíjet jejich úroková sazba, a tedy i výše úvěrové splátky. Nemohou mít tedy jistotu, že v budoucnu budou schopni unést finanční zatížení svého úvěru.6
1.1.3 Stanovení výše hypotečního úvěru Výše hypotečního úvěru je závislá na nemovitosti, kterou chce klient zastavit ve prospěch úvěru. V praxi je nejčastěji zastavována nemovitost, pro jejíž účely je hypoteční úvěr požadován. Tuto nemovitost musí ocenit znalec s potřebným oprávněním a vyhotovit tzv. znalecký posudek. Většinou je znalec smluvním znalcem dané banky (z praxe je známo, že některé banky přijmou i znalecký posudek od nesmluvního znalce banky, ovšem s podmínkou, že klient dostane nižší výši úvěru v poměru k výši ocenění nemovitosti). Od hodnoty nemovitosti, kterou znalec stanoví ve znaleckém posudku, se odvíjí určení maximální výše úvěru, kterou banka klientovi poskytne (každá banka má toto ošetřeno svou vlastní metodikou). Obecně lze říci, že se jedná o určité procento z ceny stanovené znalcem. Současné tendence bank směřují k „odstranění“ smluvních znalců z procesu poskytování hypoték. Důvodem je zlepšení služeb klientům na straně jedné (klienti si musí ve většině případů znalce sami objednat a zaplatit, je to pro ně tedy časové a finanční zatížení) a lepší kontrola banky na straně druhé (někteří znalci oceňují nemovitosti na výši, o kterou je klienti požádají). Banky začínají využívat vlastních znalců z řad svých zaměstnanců. Můžeme se již setkat i s postupy, kdy je banka schopna ocenit nemovitost na počkání díky svým počítačovým systémům. Tento způsob je zatím spíše ve vývoji, a proto je používán pouze pro jednodušší úvěry – např. koupě bytu do osobního vlastnictví.
1.1.4 Účel hypotečního úvěru Účelem hypotečního úvěru musí být investice spojená s bydlením, např. koupě nemovitosti, výstavba nemovitosti, dostavba nemovitosti, rekonstrukce nemovitosti, úplatný převod členských práv a povinností v družstvu, vypořádání společného jmění manželů, vybavení domácnosti, úhrada dříve poskytnutých investic do nemovitosti, vypořádání dědictví apod. 6
V České republice se variabilní sazba u hypotečních úvěrů pro fyzické osoby téměř neposkytuje.
12
Pro každý účel mají banky vnitřními předpisy stanoveno, jaké doklady musí klient doložit pro prokázání jeho splnění. Relativně novým trendem bank, opět z důvodu zkvalitnění služeb klientům, je požadavek na čestné prohlášení o profinancování finančních prostředků z úvěru. To se využívá především u rekonstrukcí a staveb prováděných svépomocí, kdy klienti dokládali mnohdy několik desítek paragonů za nákup materiálu.
1.1.5 Čerpání hypotečního úvěru Čerpání hypotečního úvěru probíhá jednorázově (především u koupě již existující nemovitosti
či
jednorázového
vypořádání),
nebo
postupně
(např.
u
výstavby/dostavby/rekonstrukce nemovitosti) a vždy po splnění podmínek, které jsou uvedeny v úvěrové smlouvě. Doklad prokazující vyčerpání peněžních prostředků z úvěru musí být vždy podepsán jak klientem, tak i pracovníkem banky.
1.1.6 Splácení hypotečního úvěru Fáze splácení nastává po vyčerpání celého úvěru či oznámení klienta, že již dále nebude čerpat. Odečet splátek probíhá měsíčně z klientova předem určeného účtu, který je taktéž uveden v úvěrové smlouvě. Banky upřednostňují splácení hypotečního úvěru formou inkasa7 z účtu, který samy vedou.
1.1.7 Zajištění hypotečního úvěru Povinným zajištěním hypotečního úvěru je především zřízení zástavního práva k nemovitosti, což znamená, že banka, v jejíž prospěch je zástavní právo zřízeno, je oprávněna při nesplácení úvěru tuto nemovitost prodat a uspokojit své pohledávky vůči klientovi. V praxi je ovšem samotný prodej nemovitosti bankou až tím posledním východiskem z této situace.
7
Na základě jednorázového souhlasu klienta si banka po celou dobu splácení úvěru odečítá požadované splátky úvěru včetně příslušenství.
13
Zastavovanou nemovitostí bývá z převážné většiny stejná nemovitost jako úvěrovaná. V ostatních případech klienti zastavují jinou nemovitost, než na kterou požadují hypoteční úvěr. Dalším povinným zajištěním je zástavní právo k pohledávkám z pojistného plnění. Vztahuje se k pojištění nemovitosti8 a znamená, že v případě úplného či částečného zničení zastavené nemovitosti bude pojistné plnění poukázáno na úvěrový účet. Může se tedy stát, že klienti přijdou o svou nemovitost (např. při povodni), ale nebudou muset dále splácet hypoteční úvěr, jelikož bude z pojistného plnění doplacen. Dle jednotlivých případů může banka požadovat i další dozajištění, a to např. ve formě spoludlužnických či ručitelských závazků a asi nejvíce používaného životního pojištění9, které je vinkulováno ve prospěch poskytovaného hypotečního úvěru. Vinkulace životního pojištění spočívá v tom, že stane-li se klientovi nějaká újma, na kterou má dané životní pojištění sjednáno, pojistné plnění je opět vyplaceno ve prospěch hypotečního úvěru.
1.1.8 Hypoteční zástavní listy V souvislosti s hypotečními úvěry je důležité zmínit se i o hypotečních zástavních listech. „Jsou to dluhopisy, u kterých je nárok na proplacení jmenovité hodnoty a výnosu dluhopisu zajištěn zástavním právem na nemovitostech čili hypotékou. Obsahují výslovné potvrzení emitenta v textu dluhopisu, že má pro závazky obsažené v dluhopisu krytí v hypotéce. Hypoteční zástavní listy jsou zajištěny dvojitě. Jednak – stejně jako u ostatních dluhopisů – ručí výstavce za jejich splácení svým jměním. Kromě toho jsou majitelé zástavních listů jištěni zastavenými nemovitostmi hypotečních dlužníků. Dluhopisy tohoto druhu emitují výhradně banky, které k tomu dostaly oprávnění od centrální banky, resp. Ministerstva financí. Výtěžek z vydávání a prodeje hypotečních zástavních listů používá emitent výhradně k poskytování stavebních půjček (hypotečních úvěrů). Tyto dluhopisy bývají vzhledem k dobrému (výše uvedenému) zajištění úročeny níže než ostatní dluhopisy. Majitel hypotečních zástavních listů nemůže požadovat jejich splacení před lhůtou splatnosti. Může je však prodat na sekundárním trhu dluhopisů. V ČR jsou hypoteční zástavní listy upraveny zákonem o dluhopisech.“10 8
Banky zpravidla požadují pojištění minimálně pro případ živelní události. Banky zpravidla požadují pojištění minimálně pro případ smrti z jakýchkoliv příčin. 10 Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha, BIVŠ 2004. ISBN 80-7265-035-1. 9
14
1.1.9 Prodejní kanály Nejběžnějším prodejcem hypotečních úvěrů v České republice jsou samotné banky. Postavení na trhu největších z nich v prvních třech kvartálech roku 2008 uvádím v grafech č. 1 a 2. Graf č. 1 – Podíl hypotečních bank dle celkového objemu hypoték
Zdroj: Česká spořitelna, a.s.
Graf č. 2 – Podíl hypotečních bank dle celkového objemu hypoték pro fyzické osoby
15
Zdroj: Česká spořitelna, a.s.
Banky poskytují úvěry prostřednictvím dvou hlavních kanálů. Prvním z nich je pobočková síť. Každá banka má svou síť menších či větších poboček, které většinou pokrývají celé území České republiky. Pobočkoví pracovníci, vyškolení na prodej hypotečních produktů, projednávají konkrétní obchody přímo s klienty, kteří přijdou do banky zažádat o hypoteční úvěr. Pracovníci mají bankou stanovené objemové cíle, které by měly za dané období splnit. Bankám samozřejmě nejde o počet prodaných hypotečních produktů, ale o výši jejich celkového objemu. Druhým z nich je tzv. externí prodejní síť. Externí prodejní síť tvoří brokerské firmy, případně i jednotliví prodejci pracující na základě živnostenského oprávnění. Samostatní prodejci se projevují velmi zřídka. Fungování spolupráce mezi bankou a externím prodejcem znázorňuje obrázek č. 1. Banka má z prodaných hypotečních úvěrů zisk. Čím větší objem prodá, tím větší zisk má. Je pro ni tedy velmi výhodné, spolupracovat s externími pracovníky, kteří vyhledávají klienty s potřebou hypotečního úvěru a dodávají je do banky. Ta jim za to vyplácí určitou provizi. Mezi bankou a externistou je uzavřena smlouva o spolupráci, ve které jsou stanoveny podmínky pro obě strany. Výše provizí pro jednotlivé externisty je dána výší objemu, které do banky přinesou. Především proto se
16
vyplatí jednotlivým prodejcům pracovat pro velkou brokerskou firmu, která má od banky vyšší provize za dodané obchody. Obrázek č. 1 – Spolupráce mezi bankou a externím prodejcem
zprostředkování určitého objemu schválených úvěrů
Smlouva o spolupráci
Externí prodejce
Banka
vyplacení určité výše provize za schválené úvěry
Zdroj: vlastní výroba
1.2 Hospodářský cyklus Podíváme-li se na růst ekonomiky z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že má rostoucí tendenci, která je doprovázena občasnými poklesy. Tento ekonomický vývoj je cyklický a vytváří tzv. hospodářský cyklus. „Autoři, kteří se hospodářskými cykly začali zabývat jako první, disponovali jen nepatrnými kvantitativními informacemi a měli sklon přikládat neúměrný význam panice a krizím. Soudobí analytici dnes rozdělují hospodářský cyklus na fáze.“11 Historický vývoj hospodářských cyklů v USA uvádím v obrázku č. 2.
Obrázek č. 2 – Historický vývoj hospodářských cyklů v USA
11
Samuelson Paul A.; Nordhaus William D. Ekonomie. 1. vyd. 1991. ISBN 80-205-0192-4.
17
Zdroj: Samuelson Paul A.; Nordhaus William D. Ekonomie. 1. vyd. 1991. ISBN 80-205-0192-4
Hospodářský cyklus rozdělujeme na čtyři fáze: •recese – recese v ekonomice nastává, když dojde k poklesu hrubého domácího produktu dvě čtvrtletí po sobě; je-li obzvlášť hluboká, nazývá se deprese; snižuje se agregátní poptávka, nákup spotřebních statků (převážně dlouhodobé spotřeby), investice, výroba a zisky firem, poptávka po úvěrech, cena základních akcií 12, zvyšují se obtížně prodejné zásoby statků, nezaměstnanost13 a zpomaluje se růst cen a mezd; •sedlo – v určitém okamžiku se recese zastaví a nastane vyrovnání agregátní poptávky a nabídky na velmi nízké úrovni; •expanze – oživování a růst ekonomiky; roste agregátní poptávka, nákup statků a služeb, zaměstnanost, ceny, mzdy, výroba a zisky firem, investice; •vrchol – jakmile se ekonomika začne přibližovat k vrcholu, zisková očekávání některých ekonomických subjektů se přestávají naplňovat; některé firmy nejsou schopny při výši vynaložených nákladů na vytvoření produkce dosáhnout zisku, protože nemají
12 13
Pokles cen akcií je způsoben očekáváním investorů, kteří předpokládají blížící se pokles hospodářství. Jde o tzv. cyklickou nezaměstnanost.
18
dostatečný odbyt této produkce, čímž se ekonomika následně dostává do další fáze cyklu. Hospodářský cyklus můžeme charakterizovat také jako opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem národního hospodářství. Průběh jednotlivých cyklů je nepravidelný. Jejich příčinu můžeme hledat především v ochotě ekonomických subjektů investovat. Tato ochota je závislá na agregátní poptávce a nabídce a na aktuální prognóze o vývoji ekonomiky. Bude-li se předpokládat, že ekonomika bude vzkvétat, ekonomické subjekty budou svolnější k investování svých finančních prostředků a hospodářský cyklus bude ve fázi expanze. Naopak bude-li prognóza o budoucím vývoji ekonomiky spíše pesimistická, ekonomické subjekty budou pesimisticky pohlížet i na investování svých finančních prostředků. Příčiny cyklu můžeme obecně rozdělit na dvě kategorie: •vnější teorie – hledá příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech vně ekonomického systému, který považuje za rovnovážný systém s účinnou samoregulací; pro příklad uvádím války, revoluce, technologické inovace, vědecké průlomy, tempa růstu obyvatel a jejich migrace, objevy nalezišť zlata (jednou z nejznámějších vnějších teorií je monetaristická teorie); •vnitřní teorie – hledá příčiny hospodářského cyklu přímo uvnitř ekonomického systému, a to především v kolísání agregátní poptávky, která vede ke kolísání ekonomických veličin jako např. nezaměstnanost a zaměstnanost, hrubý domácí produkt (jednou z nejznámějších vnitřních teorií je keynesovská teorie). Některé teorie v sobě zahrnují vnější i vnitřní příčiny. Princip kombinace spočívá v tom, že prvotní impuls vznikne vně ekonomiky (např. válka, nové technické objevy) a vnitřní fungování ekonomiky, jakmile dostane prvotní impuls zvenčí, začne procyklické příčiny šířit a udržovat. Z dalších kapitol je zřejmé, co bylo impulzem hypoteční krize, která rozhoupala hospodářský cyklus v mnoha státech po celém světě k přechodu z fáze expanze do fáze recese. Výše uvedená charakteristika jednotlivých fází se jasně projevuje v popisu důsledků hypoteční krize, kterými se budu zabývat v následujících kapitolách.
19
2. Příčiny hypoteční krize v USA Každá krize má své důvody a nejinak je tomu i v případě americké hypoteční krize. Její počátky můžeme hledat již v roce 2000, kdy prudce klesly nadhodnocené technologické akcie. Jejich hodnota byla nepřiměřeně vysoká z důvodu teorie akcionářů, že hodnota internetových firem bude v dlouhodobé budoucnosti rapidně růst. V průběhu 90. let tomu tak skutečně bylo. Rozmach internetu byl obrovský a úměrně tomuto se rozmáhalo i internetové podnikání. Rozkvétala e-mailová korespondence, nakupování přes internet, zakládaly se internetové vyhledavače a mnoho dalších aktivit, bez kterých bychom si dnešní svět nedokázali ani představit. Tento internetový vývoj musel být samozřejmě nějakým způsobem financován. Investice spojené se začátky internetu se vyšplhaly až do stovek milionů dolarů. Investoři počítali s tím, že se jim investice maximálně do deseti let vrátí. Nejjednodušším, nejvýhodnějším, a tím pádem i nejrozšířenějším způsobem, jak firmy v USA získávají většinu finančních prostředků, je emise akcií – firma má stále větší počet vlastníků, ale získané peníze jsou „zadarmo“. Víra akcionářů v jednoduchosti získání velkého zisku způsobila, že téměř každý chtěl být vlastníkem technologických akcií. Kupovali akcie jak firem, které byly na výsluní, tak i firem, které na tom byly velmi špatně.14 Akcionáři s těmito akciemi obchodovali i dále na sekundárním trhu. Primární majitel určité akcie za ni zaplatil danou cenu a finální majitel za ni dal cenu i mnohonásobně vyšší, přestože její hodnota byla v reálu stále stejná, případně nepatrně vyšší. V osudném roce 2000 ovšem technologické akcie poklesly na hodnoty, které měly před několika lety, tedy na svou skutečnou hodnotu. Následkem tohoto propadu došlo k hlubokému propadu indexu NASDAQ15, který technologické akcie měřil. Mnoho subjektů, které až neuváženě investovaly do internetových technologií, přišlo o peníze, zbankrotovaly, nebo prošly restrukturalizací. Domácnosti proto omezily své výdajové položky a firmy omezily své investice. Díky zploštění investic začal oslabovat dolarový kurz, a tím se USA začaly dostávat do recese.16 14
Akcionáři věřili, že i tyto firmy budou v budoucnu úspěšné. NASDAQ znamená National Association of Securities Dealers Automated Quotations (Automatické kótování Národní asociace makléřů cenných papírů). Je to mimoburzovní trh cenných papírů, který je v současné době nejrychleji se rozvíjejícím trhem cenných papírů ve Spojených státech amerických. Obchoduje se na něm pouze prostřednictvím počítačové a telekomunikační sítě. 16 Od roku 1945 byla průměrná délka recese v USA 10 měsíců. 15
20
V této situaci již začal jednat stát, který prostřednictvím FED – Federal Reserve System (americká centrální banka) snížil základní úrokovou sazbu z 6,5 na 1,75 %, jak je znázorněno v grafu č. 3. Graf č. 3 – Základní úroková sazba centrální banky USA ke konci roku v %
Základní úrokovásazba centrální bankyUSA kekonci rokuv % 6,5
7 6 5,25 5
5,5
5,5
5,25
4,75
4,25
4,25
4 3 1,75
2
2,25 1,25
1
1 0,25
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-data.php?type=usa-fedurok-rok ze dne 2.2.2008
Tímto krokem FED rapidně zlevnil úvěry a docílil tak přítoku finančních prostředků do ekonomiky, díky čemuž byly zachráněny některé upadající firmy i mnoho domácností. Jelikož FED zareagoval na špatnou ekonomickou situaci rychle, zastavil pád americké ekonomiky do jisté recese. Spotřeba domácností díky levným úvěrům zůstala téměř nezměněna a firmy pokryly špatně investované prostředky výhodně levnými úvěry. Tento krok měl však i negativní stránku. Domácnosti začali v mnohem větším množství utrácet na základě půjčených „levných“ peněz. Neuváženě investovaly především do spotřebního zboží a do nemovitostí. Snížení základní úrokové sazby vedlo ke snížení úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Zlevnily se úvěry s fixní i variabilní sazbou. Právě pohyblivá úroková sazba byla jedním z impulzů, který odstartoval současnou hypoteční krizi. Rapidní pokles úrokových sazeb probudil především zprostředkovatele i samotné banky. Jejich cílem bylo dosáhnout co největšího zisku, proto se zaměřili i na prodej tzv. sub21
prime hypoték. Pojem sub-prime hypotéka je v dnešní době velmi frekventované spojení. Jednotný popis pro toto označení není. Obecně můžeme sub-prime hypotéky charakterizovat jako úvěry poskytované klientům spadajícím do jedné či několika následujících skupin: špatná úvěrová historie zahrnující i delikvenci, bankrot, insolventnost či úpadek; nedostatečné příjmy pro splácení hypotéky; nedostatečná úvěrová historie. V tabulce č. 2 uvádím definice vypracované ve Velké Británii, jejímiž autory jsou Financial Services Authority (FSA) a Council of Mortgage Lenders (CML).
Tabulka č. 2 – Charakteristika sub-prime hypotéky ve Velké Británii
Nesplácené
Další dlužné
Individuální
Osobní
hypotéky/nájmy
platby
vyrovnání
bankrot
Celkem přes
Více než 3
Více než 3
Jakékoli v
Jakýkoli v
500 L za posl.
měsíční platby,
měsíční
posledních 3
posledních 3
3 roky i
kdykoli v
platby, kdykoli
letech
letech
uhrazené
posledních 2
v posledních 2
letech
letech
Jakákoli
Jakékoli prodlení
Jakékoli
Jakékoli v
Jakýkoli v
exekuce za
v posledních 3
prodlení v
posledních 3
posledních 3
poslední 3
letech
posledních 3
letech
letech
Exekuce
FSA
CML
roky
letech
Zdroj: vlastní výroba
Banky začaly ve velké míře využívat výhody zákonů z let 1977 a 1995 právě formou subprime hypoték. Bylo jim nařízeno prodávat úvěry i chudšímu obyvatelstvu a v podstatě se nemusely zabývat vzniklým problémem v podobě potenciálního nesplácení, protože tyto úvěry mohly odprodat jinému subjektu ve formě cenných papírů, které jsou kryty splátkami hypoték a zajištěnými nemovitostmi. Díky nízkým úrokovým sazbám banky poskytovaly úvěry v obrovských objemech peněz, což mělo po čase za následek jejich nízkou likviditu. Jednou z možností, jak získat peníze, bylo obrátit se na investiční banky a nabídnout jim svá portfolia jako investiční titul. 22
Investoři tyto nabídky přijímali – klienti své úvěry splácí a predikce dalšího ekonomického růstu minimalizuje riziko. Banky ze svých portfolií, ve kterých mají jak bezproblémové úvěry, tak i ty extrémně rizikové, vytvořily hypoteční balíčky se stejnými parametry, tzv. tranše, a ty prodaly investičním bankám. Negativní stránkou těchto balíčku byla jejich nepřehlednost, protože byly složeny z obrovského počtu hypoték. Díky namíchání balíků rizikovými i bezrizikovými úvěry, dostávaly od ratingových agentur v podstatě kladná ohodnocení.17 Investiční banky chtěly mít i přesto jistotu, že riziko je skutečně minimální, proto vzaly odkoupené balíky od bank a zabalily je do větších balíků spolu s ostatními bankami. Pokud by nastala situace, že se jedna banka dostane do problémů, bude tento velký balík ohrožen pouze zčásti. Investiční banky začaly tyto zajímavé investiční nástroje prodávat bankám po celém světě, které je ve velkém odkupovaly. Situace je velmi pozitivní – ceny rostou a balíky jsou od ratingových agentur ohodnoceny kladně. V letech 2001 až 2005 byl v USA 9% roční nárůst prodaných nemovitostí, 1% nárůst počtu obyvatel, 4% nárůst nominálních mezd a 8% nárůst cen nemovitostí. Z tohoto krátkého srovnání je zřejmé, že v budoucích letech pravděpodobně dojde k velkému problému ve formě nesolventnosti klientů majících hypoteční úvěry. Graf č. 4 ukazuje, že Spojené státy americké disponují obrovským množstvím nemovitostí a úměrně tomu také poskytují hypoteční úvěry.
Graf č. 4 – Celosvětové rozmístění nemovitostí dle zeměpisné alokace v roce 2002
17
Jedním z ukazatelů pro rozhodnutí investora je hodnocení ratingové agentury.
23
Zdroj: http://www.afire.org/foreign_data/2002/fis_geoallocations.shtm ze dne 2.2.2009
Ke konci levných peněž došlo v roce 2004, kdy FED zvýšil základní úrokovou sazbu o 1,25 %. V následujících dvou letech ji zvýšil ještě o další 3 %. Na konci roku 2006 byla tedy základní úroková sazba ve výši 5,25 %. Důsledky zvýšení se projevily i na hypotečním trhu. Vzrostly hypoteční úrokové sazby, díky tomu poklesl zájem o hypoteční úvěry a o nákup nemovitostí. Na nemovitostním trhu nastal přebytek nových rodinných domů, což zbrzdilo nárůst cen nemovitostí. Pro zajímavost uvádím, že se prodejní doba nového rodinného domu zvýšila o půl roku. Klienti, kteří při poskytnutí levné hypotéky neměli po zaplacení výdajů žádnou finanční rezervu, se dostali do problémů se splácením. Hypoteční výdaje znamenaly pro průměrně vydělávající rodinu čtvrtinové zatížení, v roce 2006 už se jednalo o třetinové zatížení. Z grafu č. 5 je zřejmé, že v roce 2005 byly Spojené státy americké ještě považovány za zemi provádějící nejbezpečnější investice do nemovitostí.
Graf č. 5 – Země provádějící nejstabilnější a nejbezpečnější investice do nemovitostí 24
v roce 2005
Zdroj: http://www.afire.org/foreign_data/2005/stability.shtm ze dne 2.2.2009
V roce 2007 se dostala řada domácností do skutečných problémů. Velkou část svých vydělaných peněz musely dát na splátky hypotečního úvěru. Omezily proto výdaje na spotřební zboží, které pro ně nebylo životně důležité. V horších případech na splátky svého hypotečního úvěru neměly dostatek prostředků. Snížil se odbyt automobilů, oblečení, nábytku, elektroniky apod. Banky proto začaly přistupovat k razantnímu kroku a začaly zabavovat nemovitosti, které klienti dali do zástavy ve prospěch svých úvěrů. Hypotéky, které nebyly splácené a u kterých byly zastavené nemovitosti zabaveny bankou se množily. Ve čtvrtém kvartále roku 2007 se zvýšily na 0,83 % z celkového počtu hypoték. Hypotéky, které byly v prodlení se splácením, se dostaly na vysokou hodnotu 5,82 % z celkového počtu. Zabavené nemovitosti banky obratem prodávaly na trhu. Získané peníze z jejich prodeje použily na uspokojení svých potřeb spojených s daným úvěrem. Ve Spojených státech amerických banky v této situaci ztratí zhruba 15 až 25 % z původní ceny nemovitosti.18 V grafu č. 6 uvádím výsledky anket z let 2003 až 2007, kdy byli respondenti dotazováni na obtížnost naleznutí atraktivní příležitosti v oblasti amerických nemovitostí.
18
Záleží na již uplynulé době splácení a lokalitě, ve které se nemovitost nachází.
25
Graf č. 6 – Atraktivní příležitosti amerických nemovitostí
Zdroj: http://www.afire.org/foreign_data/2007/attractiveness.shtm ze dne 2.2.2009
26
3.Důsledky krize v USA Ve druhé polovině roku 2006, kdy hypoteční trh začal naznačovat budoucí problémy19, FED překvapivě nereagoval na danou situaci a naopak zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,25 %. Důvodem byla pravděpodobně obava z možného nárůstu inflace, což se nepotvrdilo – míra růstu spotřebitelských cen poklesla. Přestože problémy na hypotečním trhu přetrvávaly, FED stále nereagoval tak, jak by se zdálo být logické. Základní úrokovou sazbu držel na vysoké úrovni až do konce třetího čtvrtletí roku 2007. S největší pravděpodobností je k tomu vedla myšlenka, že se pokles zájmu o koupi nemovitostí vyřeší bez zásahu státu v rámci trhu, což se skutečně stalo – došlo k poklesu cen nemovitostí a k poklesu výstavby nových nemovitostí – některé nestabilní firmy musely propustit zaměstnance, v horším případě zbankrotovaly. Jelikož FED v této době nevěděl, jak je to s poskytováním sub-prime hypoték20, předpovídal, že problémy se splácením hypotečních úvěrů nenastanou a pokud ano, půjde o zanedbatelný počet dlužníků. Tato prognóza však byla špatná. Po několika dalších varovných signálech FED pochopil, co se děje a jaký to může mít dopad, a začal jednat. V září 2007 snížil základní úrokovou sazbu o 0,5 % a do konce roku byla sazba snížena o dalšího 0,5 %. V průběhu roku 2008 došlo ke snížení základní úrokové sazby o další neuvěřitelná 4 %. Začátkem září 2007 Mezinárodní měnový fond i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přehodnotily své prognózy o vývoji ekonomiky pro rok 2007 a uvedly nové, nižší předpovědi. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá hospodářský růst Spojených států amerických ve výši 1,9 %, což je o 0,2 nižší predikce, než udávala v květnu 2007. Je to následkem slábnoucí americké ekonomiky a informace o poklesu pracovních míst, který klesl o čtyři tisíce, což se událo naposledy v roce 2003. K propouštění došlo především v bankovním sektoru, který je zasažen finanční krizí. K propouštění však dochází i ve stavebnictví, průmyslu a službách. Na konci druhé dekády září 2007 FED rozhodl o snížení úrokových sazeb o 0,5 % na 4, 75 %. Banka chce tímto krokem odvrátit hrozící recesi, na druhou stranu může snížení
19 20
Díky zvýšení úroků došlo k poklesu poptávky po hypotečních úvěrech a nových rodinných domech. Objem poskytnutých sub-prime hypoték je na úrovni 480 – 680 miliard dolarů.
27
úrokových sazeb znamenat inflaci. Snížení úroků probudilo investory a napomohlo k lepší situaci světovým finančním trhům. Na konci října 2007 přinesl ekonomický list The Wall Street Journal zprávu o odchodu generálního ředitele americké investiční banky Merrill Lynch Stanley O´Neal. Banka odepsala ve třetím čtvrtletí 2007 nesplácené úvěry v hodnotě osm miliard dolarů a dostala se do ztráty 2,3 miliardy dolarů. Hlavními důvody je samozřejmě hypoteční krize a velký propad akcií banky na burze, které se během roku 2007 propadly o čtvrtinu své původní hodnoty.
Další
vysoce
postaveným
bankéřem,
který
bude
muset
s největší
pravděpodobností opustit své místo, je Angelo Mozilo, výkonný ředitel a zakladatel Countrywide Financial21. Countrywide odepsala špatné úvěry ve výši 1,2 miliardy dolarů. Před tím však Mozilo prodal akcie společnosti za více než 130 milionů dolarů. Díky tomuto kroku čelí Mozilo žalobě akcionářů. Ti také požadují výměnu ředitele, což odůvodňuje William Patterson z CTW Investment Group, která drží akcie Countrywide Financial následovně: „Mozilo byl jednou z hlavních postav hypoteční krize.“ V říjnu 2007 vystoupily na povrch důsledky hypoteční krize i v jiných amerických odvětvích, a to především v realitách a ve stavebnictví. V říjnu se meziměsíčně propadla hodnota průmyslových staveb o 1,2 %. Na začátku třetí dekády listopadu 2007 americká centrální banka upravila své prognózy z června stejného roku, kdy předpovídala zvýšení ekonomického růstu v roce 2008 o 2,5 až 2,75 %. Nyní jsou její odhady pesimističtější, předpovídá zpomalení růstu ekonomiky v rozmezí 1,8 až 2,5 %. Změnu své prognózy odůvodňuje zhoršenou situací na úvěrovém trhu a trhu bydlení, především díky zhoršené dostupnosti hypotečních úvěrů na vyšší sumy pro rizikovější klienty. Americká centrální banka dále předpovídá mírný nárůst nezaměstnanosti nad aktuálních 5 %. Finanční trhy předpokládají, že FED opětovně sníží úrokové sazby. Ve stejném období předložila jedna z největších světových investičních bank Goldman Sachs analýzu budoucího amerického finančního sektoru, ve které uvedla, že se banky rozdělí na dvě skupiny, a to „zoufalé“ (pokud neseženou kapitál, bude jim hrozit krach) a „potřebné“ (v případě správných opatření, např. zrušení dividendů, budou schopné vypořádat se s odpisy). I nadále budou klesat ceny nemovitostí. Dojde k navyšování odpisů a mnoho hypotečních pojišťoven a garantů bude bojovat o své přežití. Zhoršující se stav ekonomiky sníží hodnoty cenných papírů souvisejících s hypotečními 21
Největší poskytovatel hypotečních úvěrů v USA.
28
úvěry, především těmi se špatnou kreditní historií. Analýza předpovídá skončení krize ve chvíli, kdy se trh s bydlením ocitne na samotném dně, na kterém budou pouze přeživší společnosti, do kterých budou investoři vkládat své peníze. Tito investoři mohou být podle analýzy z méně očekávaných oblastí, jako například z Číny či Indie. Konec listopadu 2007 byl osudový pro další finanční dům. Odepsat špatné půjčky v hodnotě 3,7 miliardy dolarů musí investiční banka Morgan Stanley, které klesla hodnota akcií za posledních šest měsíců o polovinu. Spoluprezidentka Zoe Cruzová musí proto odejít ze svého postu. Hodnoty nemovitostí klesly díky hypoteční krizi na historické minimum za posledních 21 let. Někteří analytici porovnávají současné důsledky ke krizi, která zasáhla ekonomiku USA ve 30. letech 20. století. Začátkem prosince 2007 přišel americký prezident George Busch s pomocí pro majitele hypotečních úvěrů, kteří nemohou splácet své hypoteční úvěry a hrozí jim zabavení zastavených nemovitostí. Jeho plán pomoci spočívá ve zmrazení úrokových sazeb na hypotéky na příštích pět let. K realizaci je ovšem potřeba i souhlas samotných finančních ústavů, které přijdou o úroky. Přestože vláda počítá s jejich odškodněním, většině se to nelíbí. Jak uvedl Mike McCough, ředitel Continental Home Loans: „Nejde jen o to, že klienti budou uchráněni před navyšováním úroků. Otázka je, kdo to odnese. Tohle bude mít vážné dopady na naše odvětví ještě několik dalších let.“ Prezidentova administrativa se nakonec s hypotečními bankami domluvila a pomoc by tak měla přijít až půl milionu Američanům. Na začátku druhé dekády prosince 2007 americká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 % na 4,25 %. Snahou FEDu je zabránit ekonomice v propadu do recese. Měnový výbor Fedu v oficiálním prohlášení uvedl: „Dnešní krok, ve spojení s dřívějšími zásahy, by měl během doby podpořit přiměřený ekonomický růst“. Dále také uvedl, že se v poslední době zvýšilo napětí na finančních trzích, což prohloubilo nejistoty týkající se ekonomického růstu a inflace. Americká ekonomika se i přes probíhající krizi doposud nedostala do sestupující tendence. Hrubý domácí produkt roste, zvyšují se nová pracovní místa a příznivě se vyvíjí i spotřebitelské výdaje. Pouhý den po snížení základní úrokové sazby uvedla americká centrální banka, že hlavní centrální banky světa zahájí koordinovanou pomoc, jejímž cílem je uklidnit situaci na 29
světových finančních trzích. Prohlášení mělo okamžitý dopad, vzrostly ceny akcií v USA i v Evropě a silně vzrostl i kurz amerického dolaru. Intervence bude spočívat v poskytování zdrojů na zajištění krátkodobých transakcí po přechodnou dobu. Na počátku třetí dekády prosince 2007 přišla americká centrální banka s dalším pokusem o záchranu ekonomiky a předložila návrh na změnu postupů při uzavírání hypoték. Plán by měl nahradit zákony z roku 1977 a 1995, díky kterým se klienti ocitají ve velkém riziku, že přijdou o nemovitost zastavenou ve prospěch svých hypotečních úvěrů.22 Nová pravidla by mohla pomoci pouze novým žadatelům o úvěr, ne stávajícím. Návrh obsahuje změny jako např. možnost spotřebitele zažalovat prodejce hypoték za podání neúplných informací – skryté poplatky; naopak prodejci by měli povinnost zjišťovat finanční a majetkovou situaci klientů na základě podložených dokladů; změny by se týkaly i parametrů samotných úvěrů jako snížení poplatku za předčasné splacení úvěru či účtování poplatků v měsíční frekvenci.23 Někteří analytici tvrdí, že je návrh předkládán pozdě a v nedostatečné míře. Americká asociace bankéřů naopak návrh chválí a uvádí: ,,Hlavním přínosem pro zákazníka bude vědomí, že existují jednotné, národní standardy, které se týkají všech prodejců." Na začátku ledna 2008 vydalo ministerstvo práce USA údaje o vývoji nezaměstnanosti v prosinci 2007.
Její míra se dostala na 5 %, což je o 0,2 procenta více, než se
předpokládalo. I prezident George Bush připusti, že ekonomická situace je velmi vážná. Začíná se také stále více hovořit o tom, že případné další zhoršení ekonomiky může vést ke krachu největšího amerického poskytovatele hypoték, společnosti Countrywide. V polovině ledna největší světová banka Citigroup zveřejnila dlouho očekávané výsledky svého hospodaření. Díky hypoteční krizi se dostala do ztráty 18 miliard dolarů, což je dvakrát více, než očekávala sama banka i trh. Firma také oznámila, že kvůli vysokým ztrátám z investic sníží výplatu dividendy o 41 %. Pomocnou ruku podaly bance vlády Kuvajtu a Singapuru, saúdský miliardář princ Alvalíd bin Talál a bývalý šéf Citigroup Sanford Weill, a to formou úpisu prioritních akcií ve výši 14,5 miliardy dolarů. Na základě uveřejněných výsledků podal generální ředitel společnosti Charles Prince rezignaci na svou funkci se slovy: „Jsem zodpovědný za chod banky. Kvůli rozsahu těchto odpisů je rezignace jediným čestným řešením, které jako výkonný ředitel mohu navrhnout. To jsem 22 23
Vysvětlení těchto zákonů je uvedeno v kapitole č. 2. Doposud je účtování prováděno ročně.
30
také správní radě sdělil.“ Další velká banka, Merill Lynch, dostane finanční výpomoc z Japonska a Koreje ve výši 6 miliard dolarů. Celková externí finanční pomoc americkým bankám, především z Asie, činí 59 miliard dolarů. Americké ministerstvo obchodu zveřejnilo údaje o vývoji stavebnictví v roce 2008. Výstavba nemovitostí k bydlení poklesla o 25 %, což je nejhorší situace za posledních 27 let. Počet zahájených staveb obytných jednotek byl s počtem 1 354 nejnižší od roku 1993. Počet podaných žádostí o stavební povolení byl nejnižší za posledních 15 let, což je nejméně od roku 1993. Ekonomové předpovídají, že krize na trhu bydlení bude i nadále pokračovat. Prezident George Bush a šéf americké centrální banky Ben Bernanke oznámili, že podpoří plány týkající se posílení stagnující ekonomiky balíkem rozpočtových opatření. Balík bude obsahovat soubor daňových úlev a dalších opatření v hodnotě přibližně 145 miliard dolarů. Bernanke také uvedl, že: "Fiskální zásah by mohl být v principu prospěšný, protože rozpočtový i monetární stimul současně může zajistit ekonomice širší podporu než pouze zásah v měnové politice." Důležité podle něj je, aby rozpočtový zásah byl dočasný a efektivní s dopadem do ekonomiky během 12 měsíců. Zásah s delší dobou dopadu by mohl přinést více problémů nežli užitku. FED však nepředpokládá, že by se americká ekonomika dostala v letošním roce do recese. Předpovídá ekonomický růst, jehož tempo bude pomalejší než v loňském roce. Americkou ekonomiku nyní tíží krize na trhu bydlení, která se přesouvá i na spotřebitele a firemní sektor. Ekonomové podle této situace usuzují, že by mohla pomoci ekonomice do recese. Další významná americká banka Merrill Lynch uveřejnila své tragické hospodářské výsledky. V posledním čtvrtletí 2007 vykázala ztrátu 9,8 miliardy dolarů, což je největší ztráta v historii banky. Obchodováním s rizikovými hypotékami stálo banku 14,1 miliardy dolarů. Banka již pracuje na vzkříšení svého hospodaření a posílila svou likviditu. Získala 13 miliard od asijských a amerických investorů, s další skupinou investorů uzavřela dohodu o zvýšení základního kapitálu o 6,6 miliardy dolarů výměnou za prioritní akcie. Další dohodu o prodeji podílu v celkové hodnotě 5 miliard dolarů uzavřela se singapurskou společností a plánuje také prodej akcií v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Ve třetí dekádě ledna 2008 americká centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 % na 3,5 %. Na tomto razantním kroku se činitelé banky dohodli
31
prostřednictvím telefonické konference. Důvodem byl prudký propad na světových akciových trzích, který byl způsoben obavami investorů z propadu americké ekonomiky do recese a následných dopadů na celosvětovou ekonomiku. Na konci ledna 2008 zveřejnilo ministerstvo obchodu informace o prodejích nových rodinných domů v loňském roce. Ceny nemovitostí byly nejslabší za posledních 16 let. Prodej se propadl o 26,4 % na 774 tisíc. Bank of Amerika se v tomto měsíci dohodla se společností Countrywide Financial na jejím převzetí za 4 miliardy dolarů. To by mělo zachránit banku před bankrotem. Firma se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dostala do ztráty 422 milionů dolarů. Na konci ledna 2008 americká centrální banka přistoupila k dalšímu snížení základní úrokové sazby o 0,5 % na rovná 3 %. Reagovala tak na negativní výsledky ukazatelů z konce loňského roku, které se týkají zaměstnanosti, spotřeby a nízkého ekonomického růstu. Na konci února 2008 řekl bývalý šéf americké centrální banky, Alan Greenspan, na investiční konferenci, že americká ekonomika zastavila svůj růst. Oživení by podle něj mohlo trvat déle, než je v podobných situacích běžné. Uvádí, že pád americké ekonomiky do recese je pravděpodobný na 50 %. Předsedkyně Federální společnosti pro pojištění vkladů Sheila Bairová zveřejnila data o hospodaření amerických bank ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Jejich zisk klesnul o neuvěřitelných 83,5 % na 5,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 97,6 miliardy korun). Jde o nejnižší hodnotu za uplynulých 16 let. Rezervy určené k pokrytí ztrát ze špatných úvěrů banky zvýšily na 31,3 miliardy dolarů. Hodnota nesplácených úvěrů stoupla na 26,9 miliardy dolarů, co představuje nárůst o 32,5 %. Procentní nárůst je nejvyšší za posledních 24 let. Únorový průzkum agentury ADP Employer Servces přišel s překvapivou zprávou. Američtí soukromí zaměstnavatelé přestali po pěti letech vytvářet nová pracovní místa. Úbytek ve výši 23 tisíc pracovních míst je největší od dubna 2003. Ekonomové přitom předpokládali nárůst nových míst ve výši 20 tisíc. Tvorba pracovních míst neočekávaně klesla i v měsíci únoru.
32
V polovině března 2008 se americká centrální banka společně s dalšími centrálními bankami nejvyspělejších zemí světa rozhodla pro další finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun). Banky spolupracují od konce loňského roku, jejich představitelé konzultují stavy likvidity na nejvíce ohrožených trzích. FED připustit, že na některých z nich dochází k opětovnému napětí, a proto se rozhodlo o další pomoci. FED bude půjčovat komerčním bankám prostředky na 28 dní (doposud půjčovala pouze přes noc), a to formou aukce. Dále rozšíří možnost ručení i o cenné papíry, které jsou navázány na hypotéky. Americká centrální banka mimo jiné opět snižovala základná úrokovou sazbu, tentokrát o 0,75 % na 2,25 %. Snižováním úroků neustále bojuje s poklesem ekonomiky země, což z dlouhodobějšího hlediska stále nemá tolik potřebný účinek. Další z bank, která se potýká s velkými problémy je Bear Stearns, která bude muset odepsat další miliardy dolarů. V létě loňského roku zkrachovaly dva zjišťovací fondy s miliardami dolarů, které banka spravovala. Příčinou byly investice do cenných papírů, které byly napojeny na sub-prime hypotéky. Hroutící se banka musela požádat o pomoc vládu i Americkou centrální banku, formou půjček vypomáhá i konkurenční JP Morgan. Ta nakonec Bear Stearn také převezme. Spojení bank proběhne formou výměny akcií, což podporuje jak centrální banka, tak ministerstvo financí. Americká centrální banka opět zasahovala proti prohlubující se krizi, tentokrát provedla několik výjimečných opatření. S okamžitou platností snížila diskontní sazbu na úvěry bankám a přišla s novým úvěrovým programem, díky kterému bude moci půjčovat krátkodobé úvěry za diskontní sazbu i dalším firmám z finančního sektoru. Jak se později ukázalo, firmy této možnosti hojně využívají. Týden před zavedením tohoto rozšíření si investiční banky půjčovaly v průměru 13,4 milionu dolarů denně. Týden po zavedení, kdy si investiční banky mohou půjčovat za mnohem výhodnějších podmínek, se částka vyšplhala na 32,9 miliardy dolarů denně. Na konci druhé dekády března 2008 se Federální vyšetřovací úřad (FBI) zabýval již 17 firmami v souvislosti s hypoteční krizí, která se prohloubila na globální finanční krizi. Šetření se týká možných nekalých praktik využívaných finančními institucemi na hypotečním trhu. Federální vyšetřovací ústav se snaží zjistit, zda za postupy některých institucí není ukryta nedbalost či porušování daných pravidel. Podle předběžných výsledků
33
šetření tomu tak skutečně bylo. Vyšetřování začal v lednu 2008, kdy FBI prověřovala 14 firem. Předpokládá se, že současný počet firem, které jsou vyšetřovány, nemusí být zdaleka konečný. Hned na počátku dubna 2008 oznámil ministr financí, Henry Paulson, že se chystá největší změna pravidel dozoru nad finančními trhy od dob velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Dotknou se především způsobu emulace celé řady finančních společností od největších bank, přes makléřské firmy a pojišťovny, až po hypoteční banky a zprostředkovatele. Plán má dát také mimo jiné větší kompetence americké centrální bance. Paulson řekl, že nová úprava nevstoupí v platnost do doby, než bude vyřešena současná finanční krize, čímž vyvrátil názory, že se chce vláda těmito změnami pokusit vzkřísit současnou americkou ekonomiku. Někteří bankéři tato opatření přivítali s tím, že se odstraní dosavadní nerovnováha mezi komerčními a investičními bankami. Jiní to nevidí jako dobrý krok pro investiční banky, kterým tato opatření zabrání riskovat. Koncem dubna byly zveřejněny překvapivé výsledky americké ekonomiky. V prvním čtvrtletí roku 2008 vzrostla o 0,6 %, což je více, než se předpovídalo. Zpráva o růstu ekonomiky bude mít vliv i na rozhodování o opatřeních potřebných k oživení americké ekonomiky. V polovině května 2008 uvedl předseda Rady guvernérů FEDu, Ben Bernanke, že se finanční trhy začínají pozvolna vzpamatovávat s hypoteční krize, což je odrazem vložení obrovského objemu peněz do finančního systému. Do normálního stavu se ale budou vracet ještě dlouho. "Zatím se zdá, že naše opatření na podporu likvidity přispěla ke zlepšení situace na finančních trzích. To je samozřejmě vítané zjištění, ale v této fázi jsou podmínky na finančních trzích stále ještě daleko od normálu," upozornil šéf FEDu. Koncem první dekády června 2008 guvernér americké centrální banky, Ben Bernanke, naznačil, že by měl být konec snižování úrokových sazeb a že by ještě tento rok mohlo přijít zvyšování. Chystá se tak zasáhnout proti vysoké inflaci, kterou posilují rostoucí náklady na energii, uvedl. "Poslední kolo nárůstu cen energie zesílilo rizika inflace a inflačních očekávání. FED se bude důrazně bránit erozi dlouhodobějších inflačních očekávání, protože jejich uvolnění by mohlo destabilizovat ekonomický růst i inflaci," zdůraznil Bernanke, který dále uvedl, že rizika výraznějšího útlumu americké ekonomiky s největší pravděpodobností již ustoupila.
34
V polovině června 2008 americká centrální banka nabídla komerčním bankám a dalším finančním institucím dalších 75 miliard dolarů na pokrytí běžného provozu. Jde o program, který byl spuštěn v polovině března 2008, kdy FED zpřístupnil „levné“ úvěry za diskontní sazbu širšímu spektru finančních institucí. V polovině července 2008 se zhroutila další velká banka. Kalifornskou hypoteční banku Idymac Bancorp převzal americký Úřad pro bankovní dohled. Podle úřadu pro dohled nad úsporami může za její krach senátor Charles Schumer, který na adresu banky veřejně vyjádřil pochybnosti o tom, že bude schopna ustát současnou krizi. V následujících několika dnech po tomto výroku vkladatelé vybrali z banky více než 1,3 miliardy dolarů. Schumer naopak obviňuje z krachu banky Úřad pro dohled nad úsporami, který údajně bance toleroval její benevolentní praktiky při poskytování úvěrů. V polovině července 2008 americká vláda prohlásila, že zvažuje možnost převzetí hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Ty vykupují od hypotečních institucí hypotéky, čímž dodávají na trh nový kapitál. Dohromady vlastní nebo garantují zhruba polovinu všech amerických hypoték. V současné době jsou to soukromé organizace, ale založeny byly vládou. Vzhledem k velikosti dopadů hypoteční krize mají investoři stále větší obavy, aby to obě agentury byly schopné přestát. Společnosti se aktuálně nacházejí ve velkých problémech, přišly o polovinu své tržní hodnoty, a to především kvůli krátkodobým obchodům a spekulacím. Americká centrální banka a vláda nabídli agenturám pomoc v podobě nových a levnějších úvěrů, bez kterých by pravděpodobně zkrachovaly. To by znamenalo téměř jistý propad americké ekonomiky do recese. Krátce po tomto prohlášení americká sněmovna schválila zákon na pomoc trhu s nemovitostmi. Díky němu by se měl snížit počet zabavených domů, které jsou zastaveny ve prospěch nesplácených hypotečních úvěrů. Zřídí se nový fond, ve kterém bude zpočátku 300 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 4,5 bilionu korun). Jeho smysl spočívá v pomoci lidem, kteří se dostali do problémů se splácením své hypotéky. Zákon také počítá s plánem na záchranu hypotečních agentur Freddie Mac a Fannie Mae. Mimo jiné se vytvoří nový regulační orgán, který bude na činnost těchto agentur dohlížet. Rozpočtový výbor odhaduje, že záchrana těchto společností bude stát až 25 miliard dolarů (téměř 380 miliard korun). Kritikům se ovšem nelíbí, že to budou muset platit daňoví poplatníci. Později byl zákon schválen i Kongresem a americkým prezidentem Georgem Bushem.
35
V polovině srpna 2008 si začala americká centrální banka dělat starosti s vysokou inflací, která se v červenci dostala až na 5,6 %. Jde o nejrychlejší růst cen za posledních 17,5 roku. Důvodem je především zvýšení cen energie a potravin. FED tak bude možná nucen ke zvyšování úrokových sazeb, což by v době hrozící recese mohlo způsobit velké problémy. Na konci srpna 2008 byly zveřejněny informace o stavu bankrotů firem a fyzických osob na americkém trhu. Ty stouply za poslední rok do konce pololetí oproti loňskému roku o 28,9 %. V tomto období zažádalo o ochranu před věřiteli téměř milion jednotlivců a podniků. Nejvíce krachů bylo zaznamenáno u nepodnikatelských subjektů, jejichž podíl na bankrotech přesáhl 96 %. Ve stejném období přináší USA. Tamní ministerstvo obchodu zveřejnilo informace růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí, které se zvýšilo o 3,3 %. K tomuto růstu výrazně napomohly daňové úlevy, ke kterým stát přistoupil, aby napomohl problémovému hospodářství – spotřebitelé začali více utrácet. Zdá se, že se americká ekonomika začíná velmi pomalu vzpamatovávat z následků hypoteční krize. Počátkem září 2008 ministr financí, Henry Paulson, oznámil, že se americká vláda rozhodla převzít kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Opatření je jedním z kroků vlády, která se snaží udržet již tak zdevastovaný trh s bydlením, jež má negativní dopad na celou americkou a nepřímo i na světovou ekonomiku. Pro převzetí se vláda rozhodla především z důvodu rostoucích ztrát obou agentur a úzkého propojení s celou ekonomikou. Jejich celkové ztráty za poslední rok dostaly až na 14 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 244 miliard korun). Henry Paulson vysvětlil vládní opatření takto: "Fannie Mae a Freddie Mac jsou tak velké a protkané do našeho finančního systému, že by kolaps některé z nich způsobil velkých chaos na finančních trzích doma i po celém světě." V polovině září 2008 zažádala jedna z největších amerických obětí hypoteční krize, investiční banka Lehman Brothers, o bankrotovou ochranu před věřiteli. Do žádosti nezahrnula své makléřské aktivity a některé z dalších divizí. Tomuto rozhodnutí předcházelo několikadenní intenzivní krizové jednání, kterého se účastnili představitelé státních institucí a šéfové největších bank. Americká centrální banka přijala několik opatření, aby v případě kolapsu banky nedošlo k prudkému narušení finančních trhů. Jedním z několika možných opatření FEDu je, že by přijal akcie banky jako zástavu za
36
mimořádné půjčky v hotovosti. Je to poprvé za téměř stoletou historii FEDu, kdy k takovému kroku přistoupil. Počátkem třetí dekády září 2008 začal americký Kongres projednávat plán vlády na stabilizaci finančního systému a jeho vyvedení z krize. Vláda požaduje, aby Kongres schválil použití 700 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 11,9 bilionu korun) na koupi ztrátových a rizikových aktiv spojených s hypotečními úvěry. Schválení návrhu by ministerstvu financí umožnilo vykupovat od amerických bank a ostatních finančních institucí jejich nelikvidní hypotéky na rezidenční i komerční nemovitosti včetně s nimi spojených cenných papírů. Výhradní rozhodování o jednotlivých krocích by bylo na ministru financí, který by konzultaci se šéfem centrální banky mohl povolit i výkup aktiv za jiných podmínek, než jsou ustanoveny, např. i od neamerických institucí. V tomto období také došlo k zásadní změně na newyorské Wall Street. Její základ tvoří pět investičních bank – Bear Stearns, Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merrill Lynch a Morgan Stanley. Dvě z nich finanční krizi neustály (Bear Stearns, Lehman Brother), jedna se nechala dobrovolně převzít (Merrill Lynch), zbylé dvě s krizí zatím úspěšně bojují a zažádali centrální banku o povolení ke změně firemní struktury. Ta jim změnu jednohlasně povolila. Banky rozšíří své aktivity i na komerční bankovnictví, díky čemuž budou moci přijímat vklady a rozšíří si tak zdroje svých příjmů. Doposud banky fungovaly spíše jako makléřské společnosti – podle pokynů svých klientů prodávaly a nakupovaly cenné papír, spravovaly je a také samy obchodovaly. Na konci září 2008 překvapivě americká Sněmovna reprezentantů neschválila zákon, který měl pomoci finančním trhům částkou 700 miliard dolarů vrátit důvěru. Americký prezident, šéf americké centrální banky a mnoho analytiků několik dní apelovali na zákonodárce, aby se co nejrychleji začali zákonem zabývat a podpořili ho schválením, jinak by mohly tamní finanční trhy ještě více oslabit. Ti se nakonec rozhodli zákon v daném znění nepodpořit. Návrh zákona se proto bude musel set přepracovat do podoby, kterou budou ochotni schválit. Počátkem října 2008 byl upravený zákon schválen. Původní návrh nebyl schválen především proto, že se zdál kongresmanům velmi nešetrný vůči daňovým poplatníkům, kteří budou částku na pomoc finančních trhů financovat. Nový zákon byl tedy pozměněn především v těchto oblastech.
37
Počátkem listopadu 2008 zkracovaly další dvě banky, které pod svou kontrolu musely převzít regulační úřady. Od začátku roku zkrachovalo ve Spojených státech amerických již 19 bankovních ústavů. V polovině listopadu 2008 informoval americký ministr financí, Henry Paulson o tom, že prozatím nebude využívat peníze ze 700 miliardového balíku na vykupování problémových hypotečních aktiv od finančních ústavů, jak bylo původně plánováno. "Nedostatek likvidity se teď dotýká například automobilek, studentů nebo majitelů kreditních karet," uvedl Paulson. Prioritou jeho administrativy teď bude namísto lepení děr po špatných rozhodnutích bankovních domů záruka za běžné Američany. "Krize začíná dopadat na zaměstnanost a fundamenty trhu, musíme se tomu postavit," dodal. Počátkem prosince 2008 oznámil Národní úřad pro ekonomický výzkum, jehož výbor akademických ekonomů je v USA arbitrem určujícím trvání recesí, že jsou v recesi již od konce loňského roku. Podle obecně užívané definice24 zatím o recesi nejde, úřad toto vysvětlení ovšem považuje za laické. Jedním z hlavních ukazatelů, který výbor sleduje, je nezaměstnanost, která podle statistických údajů klesá od ledna 2008. V polovině prosince 2008 americká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z původního 1 % na rekordní minimum nula až 0,25 %. Doufá, že se jí tímto krokem konečně podaří nastartovat skomírající americkou ekonomiku. Banka po dvoudenním zasedání také oznámila, že budou ekonomiku podporovat všemi možnými nástroji měnové politiky. Před koncem roku se naplnila to, co celý svět již delší dobu očekával. Ve třetím čtvrtletí poklesl americký hrubý domácí produkt o 0,5 %. Ministerstvo obchodu tak potvrdilo, že se Spojené státy americké dostaly do recese.
24
Recese nastává v okamžiku, kdy má země dvě po sobě jdoucí čtvrtletí pokles hrubého domácího produktu.
38
4. Důsledky krize v Evropě Následky americké hypoteční krize sahají do celého světa a nevyhnuly se ani evropskému kontinentu. Některé země zasáhla méně, jiné zase více a v některých zemích se důsledky mohou teprve objevit. Zjišťovala jsem, jak s následky krize bojuje Evropská unie, pro níž jsou Spojené státy americké klíčovým obchodním partnerem, a uvádím i některé významné a rozsáhlé dopady v konkrétních státech. Začátkem září 2007 Mezinárodní měnový fond i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přehodnotily své prognózy o vývoji ekonomiky pro rok 2007 a uvedly nové, nižší předpovědi. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá hospodářský růst Eurozóny ve výši 2,6 %, což je o 0,1 % nižší predikce, než udávala v květnu 2007. V polovině listopadu 2007, na ekonomické konferenci ve Vídni, uvedl první náměstek výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu John Lipsky, že ekonomické turbulence na světových finančních trzích ohrožují východoevropské ekonomiky, které byly v minulosti na velmi dobré úrovni. Do východní Evropy proudí velké investice, které podporují hospodářský růst, ale zároveň zapříčiňují hluboké deficity běžných účtů platebních bilancí. Proto současná situace, poznamenaná finanční krizí, otevírá určitá riziková místa, na která musí dávat jednotlivé státy pozor a musí je regulovat správnou politikou. Od počátku října 2007 se potýká s velkými problémy UBS, největší švýcarská bankovní skupina, která odepsala z vlastněných dluhopisů a dalších aktiv v přepočtu 67 miliard korun. Banka se dostala do ztráty poprvé za posledních devět let. Důsledkem toho je plánovaná výměna nejvyššího managementu a propuštění 1500 pracovníků. Na konci druhé dekády listopadu 2007 oznámila švýcarská zajišťovna Swiss Re, že díky americké hypoteční krizi prodělala 876 milionu dolarů. V polovině února 2008 začaly jednotlivé evropské státy zveřejňovat údaje o vývoji svých ekonomik v posledním čtvrtletí roku 2007. Většina výsledků poukazuje na to, že dochází k postupnému zpomalování jednotlivých hospodářství. Maďarsko se začíná dostávat do problémů, růst tamní ekonomiky se trojnásobně zpomalil. Výrazné zpomalení se objevilo i v Německu a Francii. Zpomalení nastalo i u ekonomiky Eurozóny. 39
Ve druhé polovině února 2008 Evropská komise pozměnila své ekonomické odhady týkající se růstu ekonomik Evropské unie a zemí eurozóny. Predikovaný růst oproti listopadu 2007 snížila v obou případech o 0,4 %. Změnu svých předpovědí vysvětlují trvajícími problémy na finančních trzích, prudkým zpomalením tempa růstu americké ekonomiky a vysoké ceny komodit. Na začátku března 2008 rozhodla Evropská centrální banka i Bank of England, že nastartovanou hypoteční krizi nebudou řešit stejnou cestou jako Spojené státy americké, tedy snížením úrokových sazeb, ale že mají obavy spíše z inflace, nežli ze zpomalování ekonomiky. Přesto počítají i s tím, že je s největší pravděpodobností ekonomická situace dříve či později donutí úrokové sazby snížit. Jean-Michel Six, hlavní analytik pro Evropu z londýnské kanceláře Standard § Poor´s, řekl agentuře Bloomberg, že „Být šetrný je dobrá věc a určitě plus pro evropskou ekonomiku v tomto těžkém období. Přístup k dluhům a půjčkám se v USA a EU rozhodně liší.“ Evropané jsou více šetřiví než Američané a investují méně do nemovitostí a akcií. Proto má Evropa větší šanci ustát hypoteční krizi bez snižování sazeb. Ke konci března přišla Organizace pro spolupráci a rozvoj (OECD) se zprávou, že Evropa nebude v nejbližší době potřebovat finanční pomoc centrální banky do zpomalujícího hospodářství. Její ekonomové předpovídají, že Evropa udrží mezikvartální hospodářský růst. Na konci prvního kvartálu dubna 2008 přišel Mezinárodní měnový fond se zprávou, že dopad americké hypoteční krize na Evropu bude mnohem větší, než původně předpokládal, a proto snížil odhady růstu HDP v evropských zemích. Zveřejnil také odhad celkových nákladů světové krize, které se podle něj blíží k bilionu amerických dolarů. Počátkem května 2008 začala americká a britská centrální banka nahlas uvažovat o tom, že to nejhorší z nastalé celosvětové krize je za námi. Americký ministr financí, Henry Paulson prohlásil, že: „Jsme blíže ke konci než k začátku tohoto problému“. V polovině května se podle výsledků růstu HDP za první čtvrtletí roku 2008 evropské státy rozdělily do tří skupin – rychlé, stagnující a zpomalující. Celkově je na tom Evropa s růstem 2,4 % vzhledem k ekonomické situaci velmi dobře – jde o meziroční pokles 0,1 %.
40
Začátkem září 2008 přišla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s dalším snižováním svých prognóz v oblasti růstu ekonomiky eurozóny. Svůj odhad snižuje o 0,4 %. Ekonomika eurozóny v porovnání s minulým čtvrtletím klesla o 0,2 %. Celkově jsou na tom všechny země Evropské unie pouze o 0,1 % lépe. Evropská ekonomika se paradoxně drží díky novým členským zemím. Velké ekonomiky, jako Německo, Francie a Itálie se pohybují na hranici recese. Eurozóna vykazuje pokles poprvé od doby, kdy se tato data vyhodnocují, tedy od roku 1995. Pokles je způsoben především poklesem exportu, investic a konečné spotřeby. Začátkem října 2008 jednali ministři financí eurozóny v Lucemburku, kteří nebyli jednotní v postupu řešení ekonomické krize. Jedni požadovali celoevropské řešení – důvodem jsou odlišná řešení v jednotlivých zemích, kterých je přespříliš, druzí požadovali řešit krizi na úrovni jednotlivých členských států – důvodem je individuální přístup pro jednotlivé státy, které jsou v rozdílných stupních zasažení krizí. Jednotliví ministři se nakonec dohodli a předložili státům „návod“, jak bojovat proti finanční krizi. Snažili se nalézt společné principy, podle kterých by měly postupovat všechny státy v Evropské unii, aby byly problémy řešeny globálně a ne izolovaně. Principy jsou následující: •Intervence musí být včasné a pomoc musí být v principu časově omezena •Státy budou pozorně sledovat zájmy daňových poplatníků •Současní vlastníci finančních ústavů by měli nést následky intervence •Vlády by měly být v takové pozici, aby mohly měnit management finančních institucí •Managementu by neměly zůstat nepřiměřené odměny, vlády by měly mít na tyto odměny vliv •Je třeba chránit konkurenci na finančním trhu, zvláště pomocí pravidel o státní pomoci •Je třeba zabránit negativním dopadům pomoci v jedné zemi na jinou Na konci října 2008 uvedl předseda Evropské komise, že pracují na nařízení, které by umožnilo navýšit krizový fond pro členské země až na 25 miliard eur. Doposud v něm bylo možné mít pouze 12 miliard eur, což podle Komise nemusí být, vzhledem k rozsahu důsledků americké hypoteční krize, dostačující. Evropský krizový fond slouží k poskytování střednědobých půjček členským zemím, které zažádají o finanční pomoc.
41
Na konci listopadu 2008 se většina členských států a institucí Evropské unie shodla na tom, že k řešení finanční krize bude nutný i zásah vlád a investic ze státního rozpočtu. Tímto krokem by se ovšem mohly dostat některé země do výhodnějšího postavení oproti ostatním zemím, což je v rozporu s principy jednotného trhu. S řešením, jak tomuto problému předejít, přišel bruselský ekonomický institut Bruegel, který navrhuje, aby jednotlivé státy vložily do ekonomiky jedno procento svého hrubého domácího produktu. Bruegel zastává názor, že by se na této dohodě mělo podílet co nejvíce států Evropské unie včetně celé eurozóny. Cílem je, aby byly výdaje na podporu růstu hospodářství rozloženy rovnoměrně. Tento návrh je pouze dočasný, v roce 2010 by se mělo vše vrátit k původním pravidlům. Tento balík by měl být vytvořen především snížením daně z přidané hodnoty, přispět by k tomu dále měly přímé investice do ekonomiky. Snížení daně je stěžejním bodem proto, že se v ekonomice projeví podstatně rychleji, nežli například investice do výzkumu či infrastruktury. V první dekádě prosince 2008 snížila britská centrální banka klíčovou úrokovou sazbu o 0, 25 % na konečných 5,5 %. Britská ekonomika se vyvíjí nepříznivým směrem, což způsobilo po více než dvouleté odmlce snížení úrokových sazeb. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvádí, že si centrální banka snižování v daném okamžiku může dovolit a předejít tak hlubokému poklesu hospodářského růstu. V polovině prosince 2008 přinesl statistický úřad Eurostat listopadové výsledky. V tomto měsíci prudce vzrostla inflace v Evropské unii i v zemích eurozóny, která se dostala na více než šestileté maximum. V zemích eura se inflace zvýšila meziročně o 0,5 % na 3,1 %. Na konci druhé dekády prosince 2007 se Evropská centrální banka rozhodla dát do oběhu co nejvíce peněz a poskytnout tak bankám tolik potřebnou likviditu. Jde o historicky největší sumu peněz ve výši 348 miliard eur. Díky tomu se prudce snížily úrokové sazby na mezibankovních trzích. Vývoj sazby Evropské centrální banky názorně ukazuje obrázek č. 3. Tento krok je součástí strategie koordinované s ostatními významnými světovými centrálními bankami. Pomoc spočívá v tom, že půjčí finanční prostředky peněžním ústavům za sníženou úrokovou sazbu. Bankám v této době chybí téměř dvě stě miliard eur na pokrytí běžných operací. Způsobila to nedůvěra mezi bankami, jelikož po vypuknutí krize netušily, jestli jednotlivé banky prodělaly na rizikových obchodech. Proto si přestaly mezi sebou půjčovat finanční prostředky, což zvýšilo úrokové sazby na mezibankovním 42
trhu až k 5 %. Bankám tak narostly náklady a poklesly jim marže. Evropská centrální banka chce tímto krokem uklidnit situaci. Stejný krok udělaly i centrální banky v Anglii, Americe, Kanadě a ve Švýcarsku.
Obrázek č. 3 – Vývoj sazby Evropské centrální banky (v %)
Zdroj: http://www.e15.cz/burzy-trhy/intervence-eropske-centralni-banky-snizila-uroky-5422/ - ze dne 4.2.2009
Ve stejném období Evropská komise veřejně představila svůj prozatím návrh plánu na spojení jednotlivých evropských trhů s hypotékami v jeden nadnárodní, což by mělo pomoci evropské ekonomice jako takové. Finanční instituce by tak měli přístup ke všem občanům napříč celé Evropské unie a konkurenční boj by mohl snížit ceny hypoték a zvýšit hrubý domácí produkt Evropské unie. Aby tento krok skutečně pomohl evropské ekonomice, musely by se podmínky jednotlivých trhů sjednotit. Ty jsou v současné době velmi odlišné. Z technologického hlediska by bylo nutné zajistit systémy, které by umožňovaly kontrolu úvěrové historie zahraničních žadatelů. Hlavní body plánu Evropské komise pro rok 2008 jsou následující: •zjistit výhody a nevýhody různých typů hypoték a sjednotit politiku pro termíny splátek tak, aby byly spláceny včas •standardizovat informace o hypotékách, aby spotřebitel mohl různé nabídky vzájemně porovnat
43
•najít způsob, jak dosáhnout společného postupu informování spotřebitelů o roční procentuální míře úroků •poučit se z hypoteční krize na americkém trhu a zvýšit míru odpovědnosti při uzavírání hypoték. Viceprezident Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj, Varel Freeman, v polovině ledna 2008 upozornil rychle rostoucí ekonomiky střední a východní Evropy, že se jim nevyhne dopad americké hypoteční krize. Ve východní Evropě jsou následky patrné již nyní, uvedl také na vídeňské konferenci Euromoney. Analytik Erste Bank, Juraj Kotian, uvedl na konferenci pozitivnější informace: „Středoevropské ekonomiky jsou v mnohem lepší pozici, aby čelily tomu, co se valí přes Evropu a Británii.“ Střední Evropa má podle něj mnohem lepší likviditu než USA nebo Velká Británie. Evropská centrální banka na konci ledna 2008 uvedla, že nebankovní sektor v Evropské unii není významně zasažen hypoteční krizí, což vyvozuje z údajů o zadluženosti firem v eurozóně. Ty si v loňském roce půjčovali o 14 % více než v roce 2006. Nečekaná událost se odehrála na konci ledna 2008, kdy významná švýcarská banka vykázala již podruhé ztrátu, která činila ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 12,5 miliardy franků (197 miliard korun). Roční hospodaření banky je také ve ztrátě ve výši 4,4 miliardy franků. Informace je překvapující proto, že minulý měsíc banka dojednala získání kapitálu od singapurské vládní investiční společnosti nejmenovaného investora z Blízkého východu právě na vyproštění ze ztráty. Začátkem února 2008 měla před sebou Bank of England podle guvernéra centrální banky, Mervyna Kinga, nejtěžší rozhodování v oblasti měnové politiky v historii. Banka uvažuje o snížení úrokových sazeb. Britský vývoj ekonomiky se velmi podobá tomu americkému. Je to způsobeno úzkou obchodní provázaností obou zemí. Ve druhé polovině února 2008 představil britský kabinet návrh zákona, který umožňuje znárodňování bank. Stát chce tímto způsobem znárodnit krachující hypoteční banku Northern Rock. Vláda rozhodla o dočasném převodu banky pod kontrolu státu. Cílem státní kontroly je udržení stability britského finančního sektoru, která je vážně ohrožena a ochrana veřejných zdrojů, které stát bance poskytl formou finanční pomoci ve výši zhruba 44
25 miliard liber (zhruba 843 miliard korun). Proti zestátnění jsou především akcionáři, kterým stát chce zkonfiskovat majetek bez dostatečné náhrady. Na konci února 2008 čelí švýcarská banka UBS žalobě ze strany německé zemské banky HSH Nordbank za špatné spravování jejích investic, které měla ve švýcarské bance uložené. Nordbank tak v důsledku americké hypoteční krize utrpěla velkou ztrátu. UBS údajně porušila pravidla a nespravovala investice dostatečně konzervativně. Vzhledem k aktuální situaci UBS by pro ni soudní prohra mohla znamenat významné prohloubení problémů. Pokud by německá banka u soudu uspěla, mohlo by to spustit lavinu dalších žalob ze strany bank i drobných investorů. V polovině března 2008 se dohodly centrální banky nejvyspělejších zemí světa na další finanční injekci na záchranu finančních trhů. Kromě americké centrální banky, která poskytne 200 miliard dolarů a Bank of Canada 4 miliardy dolarů, se přidá i Evropská centrální banka, která poskytne evropským bankám dalších 15 miliard dolarů, Švýcarská národní banka poskytne 6 miliard dolarů a britská Bank of England 20 miliard dolarů. Počátkem dubna 2008 oznámila Německá banka West LB ztrátu za loňský rok ve výši 1,6 miliardy eur (v přepočtu zhruba 40 miliard korun), čímž se stala jednou z největších obětí hypoteční krize v Německu. Majoritní vlastník již schválil záchranný plán, na který je potřeba investice ve výši 5 miliard eur a jehož součástí je i propuštění zhruba 1 400 zaměstnanců z celkových 6 000 pracovních míst. Hypoteční krize zřejmě donutila ministry financí a guvernéry centrálních bank zemí Evropské unie k zamyšlení. Společně připravili návrh smlouvy, týkající se zvýšení bezpečnosti finančních trhů. V obsahu návrhu je mimo jiné stanoveno, že v případě bankrotu bank v zemích Evropské unie nelze vždy spoléhat na záchranu ze strany jednotlivých vlád. Veřejné zdroje by byly vládou poskytnuty pouze v případě hrozící krize, která by mohla vážně poškodit stabilitu ekonomiky. Zodpovědnost by měla být především na managementu společnosti. Návrh také obsahuje určitá pravidla, jak by v případě problémů spolupracovaly regulační orgány jednotlivých zemí. V současnosti žádný společný postup neexistuje.
45
Na konci první dekády dubna 2008 uveřejnil Mezinárodní měnový fond informace o tom, že je Evropa vystavena riziku americké hypoteční krize ve větší míře, než očekávali. Proto také snížil odhad pro průměrný růst zemí eurozóny o 0,2 % na 1,4 %. Pokles růstu předpovídá i pro rok 2009. Apelovali také na další hrozící rizika spojená s nadhodnocenými cenami nemovitostí a úvěrovou krizí, která by mohla zasáhnout především východní Evropu. Eurostat vydal výsledky které ukazují, že ekonomický růst Evropské unie ve čtvrté čtvrtletí roku 2007, zpomalil oproti třetímu kvartálu stejného roku o 0,4 % na 2,5 %. Roční růst hrubého domácího produktu Evropské unie zpomalil v roce 2007 o 0,2 % na 2,9 % oproti roku 2006. Evropská centrální banka se rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny na úrovni 4 % kvůli obavám z výše inflace. Britská centrální banka snížila základní úrokovou sazby o 0,25 % na 5 %. Na počátku třetí dekády dubna 2008 přistoupila britská centrální banka k razantnímu kroku na zmírnění úvěrové krize. Na finanční trh dá 50 miliard liber (zhruba 1,59 bilionu korun). Bankovní instituce si v rámci programu zvláštní likvidity budou moci vyměnit řadu aktiv a instrumentů navázaných na hypoteční úvěry (např. hypoteční zástavní listy) za státní dluhopisy. Tato výměna bude účinná jeden rok a banky ji mohou obnovit maximálně na tři roky. Do tohoto projektu se mohou zapojit pouze banky, které vlastní kvalitní aktiva. Garantem celého projektu je ministerstvo financí. Počátkem května 2008 se začaly ve Velké Británii poprvé po dvanácti letech snižovat ceny nemovitostí. Jejich meziroční pokles je více než 1 %. Specialista na realitní trh, Ed Stansfield, uvedl: „Očekávám, že ceny domů klesnou do konce roku 2009 o 20 %.“ Švýcarská banka USB vykázala v prvním čtvrtletí 2008 opět ztrátu. Celkové ztráty z odpisů již činí přes 37 miliard dolarů.25 V příštích dvou letech plánuje propuštění zhruba 5 500 zaměstnanců. Dohodla se s americkou investiční společností BlackRock, že jí odprodá cenné papíry navázané na rizikové hypotéky v hodnotě 15 miliard dolarů a zbaví se tak nejrizikovějších operací. Podle výkonného ředitele banky, Marcela Rohnera, tak 25
USB má nejvyšší odpisy ztrát ze všech bank postižených hypoteční krizí včetně těch amerických.
46
sníží závislost na americkém hypotečním trhu o 60 %. Někteří akcionáři banky dokonce požadují, aby se USB zbavila investiční větve, která je problémová a ponechala si pouze výnosnou privátní klientelu. Realitní poradenská společnost DTZ uvedla v polovině června 2008 výsledky studie European Quarterly týkající se investic do nemovitostí. V prvním čtvrtletí 2008 poklesly oproti předcházejícímu čtvrtletí investice v Evropě o 18 %. Velký propad investic zaznamenala Velká Británie, kde došlo k poklesu investic do nemovitostí o 40 %. Nejhůře však dopadla Francie a Německo, kde byl pokles vyšší než 40 %. Španělský nemovitostní trh zaznamenal pokles investic o 20 %. Počátkem července 2008 Evropská centrální banka zvýšila dle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 % na 4,25 %. Důvodem je vysoká inflace v eurozóně způsobená vysokými cenami potravin a ropy. V červnu stoupla o neuvěřitelná 4 %, což je dvojnásobek dlouhodobého inflačního cele Evropské centrální banky. Prognóza zní i do budoucna nepříznivě, inflace by měla v nadcházejících několika měsících nadále růst. Někteří evropští politici vyjádřili své obavy, aby tento krok neměl dopad na hospodářský růst Evropské unie. Například ekonomika Itálie a Španělska jsou velmi blízko hospodářské recesi. Počátkem srpna 2008 britská banka HSBC zveřejnila výsledky hospodaření za první pololetí téhož roku. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se její zisk propadl o 29 % na 7,7 miliardy dolarů (zhruba 118 miliard korun). Takto strmý pokles zisku měla banka naposledy v roce 2001. Jak HSBC uvádí, za špatné hospodářské výsledky mohou vysoké náklady na špatné hypoteční úvěry. Statistický úřad Eurostat zveřejnil údaje o maloobchodních tržbách za měsíc červen. Ty v eurozóně meziročně poklesly o 3,1 %, což je nejhlubší propad od doby, kdy se začalo s jejich měřením, tedy od roku 1996. V celé Evropské unii se tržby snížily o 1,1 %. Snížení spotřebitelských výdajů je následkem zvyšování cen energie a potravin a zpřísněnými podmínkami pro poskytnutí úvěrů. Největší evropská oběť americké hypoteční krize, švýcarská banka UBS, v polovině srpna 2008 oznámila plánovanou reorganizaci. Ve druhém čtvrtletí 2008 prodělala zhruba 358
47
milionu franků (v přepočtu zhruba 5,32 miliardy korun). Situace banky už je tak vážná, že se od ní začínají odvracet i její klienti. Banka doposud působila jako jedna skupina, ve které měla začleněny všechny své aktivity. V rámci zásadní reorganizace, kterou banka chystá, bude v průběhu příštích dvou let propuštěno až 5 500 zaměstnanců a dojde k rozdělení celé banky na tři autonomní subjekty. V polovině srpna 2008 začalo naplno pociťovat důsledky americké krize i evropské hospodářství. Předběžné výsledky Eurostatu poukazují na to, že hrubý domácí produkt v eurozóně klesl ve druhém čtvrtletí o 0,2 % oproti předchozímu čtvrtletí, což je poprvé od roku 1995, kdy se tato data za eurozónu začala měřit. Meziročně však vykazuje růst hrubého domácího produktu ve výši 1,5 %. Do útlumu se dostaly největší evropské ekonomiky, Německo, Itálie a Francie, které hospodaření eurozóny táhnou ke dnu. Stále více začínají být reálné obavy z toho, že Evropa stejně jako Spojené státy americké může v nejbližší době čelit recesi. Ve třetí dekádě srpna 2008 přišla eurozóna s dalšími špatnými hospodářskými zprávami. Špatné výsledky má zahraniční obchod, který v červnu vykázal schodek ve výši 8,2 miliardy eur (v loňském roce byla tato čísla kladná) a přidaly se k němu i neuspokojivé údaje o objemu nově příchozích průmyslových zakázek, které se v květnu propadly o 4 % a v červnu o dalších 7,4 %. Hlavním důvodem těchto problémů je silný kurz eura. Stále častěji se začínají objevovat zprávy, že se do Evropy dostaly se zpožděním důsledky americké hypoteční krize. Koncem září 2008 přišla irská vláda s neobvyklým krokem, kterým zachraňuje irský finanční trh. Po dobu dvou let bude garantovat veškeré bankovní vklady všech šesti registrovaných bank. Dojde-li ke krachu některé z nich, stát jejím vkladatelům vyplatí veškeré prostředky, které tam měly uloženy, a to z peněž daňových poplatníků. V tomto období bojovaly s následky krize i další dvě velké banky. Belgicko-nizozemský Fortis se dostal do nebezpečí platební neschopnosti. Pomocnou ruku mu podají země Beneluxu, a to částkou 11,2 miliardy eur. Každá ze zemí za to dostane 49% podíl ve své národní divizi. Velká Británie se rozhodla zestátnit hypoteční banku Bradford § Bingley, která se potýká s velkými problémy. Její část poté prodá španělské bance Santander a zbývající majetek
48
převezme stát. "Museli jsme uklidnit situaci a ochránit bankovní systém jako celek, stejně jako v případě znárodnění Nothern Rock." Uvedl britský ministr financí, Alistair Darling. Počátkem října 2008 se sešli zástupci čtyř největších zemí Evropské unie, aby našli řešení pro pomoc evropským finančním trhům. Výsledkem summitu je dohoda, podle které budou moci země Evropské unie překračovat nastavené limity rozpočtových deficitů. Současná situace je tak vážná, že je dle zástupců možné tolerovat i volnější výklad přísných rozpočtových pravidel. Ta jsou uvedena v Paktu stability a růstu, který byl v roce 2005 pozměněn ve smyslu, že je možné pravidla za určitých opodstatněných okolností zmírnit. Z řad ekonomů však zaznívají názory, že tento krok ekonomice nepomůže. Německá banka Hypo Real Estate, která se specializuje na komerční nemovitosti, se potýká s existenčními problémy. Pomoc jí poskytne jak samotná vláda, tak i německý soukromý sektor. Dohromady poskytnou bance 50 miliard eur. Německá kancléřka, Angela Merkelová, k tomuto kroku dodává: „Nedovolíme, aby problémy jedné finanční instituce způsobily problémy celému systému. Proto podporujeme Hypo Real Estate. Navíc, ti, kdo obchodovali nezodpovědným způsobem, budou pohnáni k zodpovědnosti." Německá vláda se také rozhodla, že bude garantovat všechny bankovní vklady bez ohledu na jejich výši. Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu, Dominiques Strauss-Kahn, opětovně vyzval evropské země, aby bojovaly proti finanční krizi společně a nesnažily se ji řešit samostatně. „Evropa musí připravit kolektivní linii obrany,“ uvedl Strauss-Kahn. Jednotlivé státy začaly připravovat společné prohlášení na podporu finančních trhů. Nejvyšší finanční činitelé Spojených států amerických přislíbili, že budou nápomocni všem vládám světa při obnovení stability trhů. Strauss-Kahn ovšem vidí řešení spíše v podobě reformy celého finančního systému, včetně Mezinárodního měnového fondu. Dánsko je další zemí, která se zaručila za všechny bankovní vklady (doposud tak učinilo Irsko, Řecko a Německo). Vláda společně s bankami plánuje vytvořit záložní fond, který by měl sloužit k převzetí postižených finančních institucí. Fungovat by měl po dobu dvou let a v případě potřeby bude možné jeho trvání prodloužit. Fond by měl hospodařit s částkou 35 miliard dánských korun (zhruba 116,5 miliardy korun).
49
Britská vláda představila plán, který má uklidnit tamní finanční trhy, vrátit bankám věrohodnost a důvěru a přesvědčit je, aby opět začali poskytovat klientům úvěry. Stát uvolní osmi nejvýznamnějším bankám 50 miliard liber (v přepočtu zhruba 1,58 bilionu korun) a dalších 200 miliard liber (v přepočtu zhruba 6,32 bilionu korun) uvolní Bank of England k pokrytí krátkodobé likvidity. Za tuto pomoc stát dostane od jednotlivých bank podíly. O finanční pomoc budou moci zažádat i ostatní banky. Slovinsko a Itálie reagují na probíhající finanční krizi a jsou dalšími zeměmi, které přebírají garanci za soukromé bankovní vklady. Slovinsko bude ručit za všechny vklady bez limitu, a to do doby, než se uklidní situace na finančních trzích a Itálie bude ručit za vklady do 100 000 eur. V polovině října 2008 začaly postupně vlády jednotlivých evropských států, po vzoru Spojených států amerických, poskytovat finanční pomoc svým bankám. Jako první k tomuto kroku přistoupila Velká Británie, která poskytne třem významným bankám, Royal Bank of Scotland, Lloyds TSB a HBOS, finanční pomoc ve výši 37 miliard korun. Ty musely na oplátku vládě slíbit, že si vedení jednotlivých bank nevyplatí žádné bonusy a že je v budoucnu budou dostávat pouze formou akcií. Původně se měla o finanční pomoc podělit i banka Barclays. Ta se nakonec rozhodla, že s nedostatkem likvidity bude bojovat bez pomoci státu. 2 miliardy liber ušetří tím, že nevyplatí dividendy a 6,5 miliardy liber získá emisí nových akcií. Další zemí je Francie, která poskytne záruky ve výši 320 miliard eur a uvolní 40 miliard eur na nákup podílů v problémových bankách. Francouzský prezident, Nicolas Sarkozy, na tiskové konferenci prohlásil, že ve své zemi nenechá padnout jedinou banku. Německo se dohodlo na záchranném plánu pro své banky, který celkově obsahuje 500 miliard eur. Částku 400 miliard eur dá stát do bankovních záruk, 80 miliard eur bude na refinancování kapitálu banka a zbylých 20 miliard eur bude použito na zajištění fondu stabilizace finančních trhů. 30 % celkových nákladů by měly pokrýt jednotlivé spolkové země. Německo bude výměnou za finanční pomoc požadovat, aby manažeři bank pobírali plat maximálně ve výši 0,5 milionu eur (v přepočtu zhruba 12,5 milionu korun) a také budou muset oželet veškeré výhody a bonusy, které jim jejich posty doposud zajišťovaly. Po celou dobu, kdy budou dlužit státu peníze, nesmí také vyplácet dividendy.
50
V Bruselu se sešli představitelé vlád Evropské unie a dohodli se na záchranném plánu pro finanční sektor. Ten obsahuje pomoc ve výši zhruba 2 bilionů eur na částečné odstranění škod způsobených americkou hypoteční krizí. Podporu vyjádřilo všech 27 členských států. Odsouhlasili si také nutnost zpřísnění regulace finančních trhů. Švédsko je další zemí, která přistoupila ke zvýšení státních garancí za vklady v bankách a je připravena uvolnit až 165 miliard eur na pomoc tuzemským bankám zasaženým hypoteční krizí. V polovině listopadu 2008 se oficiálně dostala největší evropská ekonomika, Německo, do recese. Ve druhém čtvrtletí poklesl hrubý domácí produkt země o 0,4 % a ve třetím čtvrtletí došlo k dalšímu pokles o 0,5 %. Ke konci listopadu 2008 oznámil britský ministr financí, Alistair Darling, že na dobu 2 let sníží daň z přidané hodnoty na nejnižší povolenou úroveň v Evropské unii, tedy na 15 %.26 Jde o balík několika opatření, z nichž snížení daně je nejvýraznějším z nich. Opatření na zmírnění začínající hospodářské recesi vyjde na zhruba 20 miliard liber. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy uvedl, že chystá zásadní podpůrné kroky ke stabilizaci ekonomiky. Půjde o podporu především automobilového a stavebního sektoru, které byly hypoteční krizí zasaženy nejvíce. Evropská komise schválila krizový plán na obnovu ekonomiky zemí Evropské unie v hodnotě 200 miliard eur. Z rozpočtů členských zemí půjde 170 miliard a z rozpočtu Evropské unie zbylých 30 miliard. Plán budou projednávat členské země v polovině prosince 2008, očekává se, že vyjednávání nebude jednoduché. Hlavními rysy evropského záchranného plánu jsou: •rozsáhlá evropská iniciativa na podporu zaměstnanosti •vytvoření poptávky po práci •posílení přístupu firem k financování •snížení administrativní zátěže podniků a zlepšení podmínek pro podnikání •zvýšení investic do modernizace evropské infrastruktury •zvýšení úspor energií 26
V současné době je výše DPH v Británii 17,5 procenta.
51
•urychlené zavádění "zelených" produktů •zvýšení investic do inovací, výzkumu a vzdělávání •vývoj "čistých" technologií v automobilovém průmyslu a stavebnictví •vysokorychlostní internet pro všechny. Španělsko prostřednictvím svého premiéra, José Luise Rodrigueze Zapatera, oznámilo, že dodá své ekonomice, která se ocitla díky hypoteční krizi v recesi, 11 miliard eur. Finanční balík bude využit na podporu trhu práce a na výstavbu nové infrastruktury. Itálie schválila soubor opatření pro svou zemi v hodnotě 80 miliard eur, které budou použity na pomoc bankám, rodinám a podniků. Součástí pomoci je i částka 2,4 miliardy eur, která by měla být rozdělena přímo mezi zhruba osm milionů lidí, kteří se nemohou vypořádat s důsledky hypoteční krize. Počátkem prosince 2008 Eurostat potvrdil předběžný vývoj evropské ekonomiky. Hrubý domácí produkt eurozóny se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,2 %. Jelikož jde o druhý pokles v řadě, eurozóna se tak dostala do recese. Evropská unie jako celek se zatím recesi vyhýbá. Švédsko je další zemí, která pro svou ekonomiku zasaženou hypoteční krizí připravila balíček opatření v hodnotě miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 20,3 miliard korun). Pomoc bude cílená především na trh práce. Odborníci vládě vyčítají, že je příliš opatrná. Tamní ekonomika by podle nich potřebovala mnohem větší finanční zásah. Evropská komise požaduje zpřísnění podmínek pro poskytování pomoci bankám jednotlivými státy Evropské unie. Cílem tohoto opatření je eliminovat banky, které mají existenční problémy způsobené hypoteční krizí od těch, které chtějí využít „levnou“ pomoc, aniž by ji nutně potřebovaly. Komise chce, aby se zohledňovala rizika konkrétních obchodů, a to formou rizikové prémie, která by byla zohledněna ve výši úrokové sazby. Na konci první dekády prosince 2008 Evropská komise povolila vládní pomoc další zemi, Rakousku. To vyčlenilo na pomoc bankovnímu sektoru 90 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,3 bilionu korun). Závěrem této kapitoly bych se ráda zmínila o několika zemích, které byly krizí zasaženy v souvislosti se svými ekonomikami zásadně.
52
S největšími důsledky hypoteční krize v Evropě se ke konci roku 2008 potýká Island. Začátkem října 2008 vydal tamní premiér prohlášení o tom, že je islandská ekonomika před státním bankrotem. Vláda proto narychlo schválila nouzový zákon s okamžitou platností, díky kterému převzala plnou kontrolu nad státními bankami a plánuje prodat jejich zahraniční dceřiné společnosti. Mezinárodní měnový fond ihned zareagoval a vyslal misi, jejímž úkolem bylo detailně zjistit aktuální ekonomickou situaci země. Island zažádal ruskou vládu o půjčku ve výši 4 miliard eur. Musel také zastavit veškeré obchody s akciemi. V polovině října 2008 oficiálně zažádal o pomoc i Mezinárodní měnový fond. Po několika dnech bylo obnoveno obchodování s akciemi, islandská akciová burza se zřítila o 76 %. Na konci října islandský premiér prohlásil, že celkové náklady na vypořádání se s finanční krizí mohou dosáhnout hodnoty až 1,1 bilionu islandských korun, což představuje 85 % hrubého domácího produktu z roku 2007. V polovině listopadu 2008 Island zažádal o pomoc i Evropskou unii. Na konci listopadu 2008 byla Islandu přislíbena finanční pomoc v celkové výši zhruba 10,2 miliard amerických dolarů. Mezinárodní měnový fond schválil pro Island úvěr ve výši 2,1 miliardy dolarů. Zhruba čtvrtinu z celkové sumy poskytne Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko. Na finanční pomoci se bude podílet i Rusko, Polsko a drobné Faerské ostrovy. Významnou pomoc poskytne i Německo, Nizozemsko a Velká Británie, a to formou „předběžného financování“, které bude poskytnuto na vyplácení vkladů islandských bank v těchto zemích. Mezinárodní měnový fond odhaduje výši této finanční pomoci na 5 až 6 miliard dolarů. V polovině října 2008 nabídl Mezinárodní měnový fond finanční pomoc Maďarsku. To se stalo nejvíce zasaženou zemí střední Evropy. Díky svým vysokým deficitům rozpočtu a běžného účtu je ve velké míře závislé na vnějším financování těchto schodků (celkový dluh přesahuje 150 % ročního HDP státu). Proto se dostalo do velkého ohrožení finanční krizí. Maďarsko chce tuto nabídku využít pouze jako poslední možnost. Přesto se v očích ratingových agentur jeho situace zhoršuje. Ratingová agentura Fitch zhoršila Maďarsku tzv. ratingový výhled ze stabilního na negativní, čímž se připravila na případné zhoršení samotné ratingové známky. Na konci října 2008 podepsalo Maďarsko s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií dohodu o záchranných opatřeních na stabilizaci maďarské ekonomiky. Přestože se Maďarsko snažilo všemi možnými nástroji vypořádat s následky krize samo, nakonec usoudilo, že se bez cizí pomoci neobejde. Celková finanční pomoc pro Maďarsko se vyšplhala na 25 miliard dolarů – Mezinárodní měnový fond
53
poskytl 15,7 miliardy dolarů, Evropská unie 8,1 miliardy dolarů a světová banka 1,3 miliardy dolarů. Lotyšsko je v hluboké hospodářské krizi provázené zvyšující se nezaměstnaností a vytvářením reforem, proti kterým protestují obyvatelé země. Na konci roku 2008 klesl meziročně hrubý domácí produkt o 10,5 %. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond proto na žádost Lotyšska poskytlo zemi 7,5 miliardy eur.
54
5. Důsledky krize v České republice Začátkem prosince 2007 uvedli ekonomové několika českých bank své prognózy o vývoji hypotečního trhu v roce 2008. Shodli se především v tom, že dojde ke snížení růstu objemu nových hypoték oproti roku 2007 zhruba o 10 %. Hlavním důvodem je plánované zvýšení daně z přidané hodnoty a zvýšení úrokových sazeb. Shodli se také na tom, že americká hypoteční krize bude mít na tuzemský trh pouze nepřímý vliv. Banky jsou při poskytování hypotečních úvěrů obezřetné a nepůjčují finanční prostředky rizikovým klientům. Situace na českém trhu je k tomu doposud ani nenutí. Na začátku druhé dekády prosince 2007 upozornili analytici na to, že se na českém realitním trhu vytváří cenová bublina. Naznačuje tomu pokles výnosů z vlastnictví nemovitosti. Český statistický úřad informoval o tom, že za poslední rok vzrostlo regulované nájemné o 17,1 %, ovšem tržní nájemné pokleslo o 0,1 %. To může mít negativní dopad na klienty, kteří splácí své hypoteční úvěry z výnosů z pronájmu zastavené nemovitosti. Umocňuje to i fakt, že rostou úrokové sazby u hypoték. Banky argumentují, že jim krize nehrozí, protože hypotéky poskytují pouze klientům, kteří jsou pečlivě prověřeni, a je u nich malé riziko nesplácení úvěrů. Odborníci však poukazují na to, že by krize mohla nastat právě z důvodu cenové bubliny, která se na trhu objevila. Ceny nemovitostí rostly v posledních letech velkou rychlostí, významným důvodem byl boom v oblasti poskytování hypotečních úvěrů. Výše odhadů zastavených nemovitostí byly poměrně vysoké, někdy i nadhodnocené. To znamená, že začnou-li klesat tržní ceny nemovitostí, je reálné, že by mohly bankám nastat problémy. V případě nesplácení hypotéky a následného prodeje zastavené nemovitosti získají banky podstatně nižší částku, než kterou mohou potřebovat k pokrytí ztrát z úvěru. Ve stejném období zasedala bankovní rada České národní banky, která dle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, hlavní úroková sazba tak zůstává ve výši 3,5 %. Analytici však kvůli růstu inflace očekávají v nejbližším budoucnu zvýšení sazeb. Přestože Česká národní banka zvýšila v roce 2007 úrokové sazby čtyřikrát, má nejnižší sazby v celé Evropské unii. Na konci roku 2007 činil podíl zadluženosti hypotékami vůči hrubému domácímu produktu v průměru 6,1 %. V Evropské unii hodnota tohoto ukazatele 47,5 %.
55
Počátkem ledna predikovali analytici, jak bude vypadat rok 2008. Odhadují, že zájem o hypotéky nebude tak extrémní, jako v loňském roce, ale přesto bude značný a počet hypoték vzroste zhruba o 10 %. Úvěry by měly podražit. Úrokové sazby by se měly zvyšovat především z důvodu rostoucího rizika inflace a také díky tlakům ze sousedních zemí, kde jsou hypoteční úvěry dražší než u nás. V listopadu 2007 byla průměrná úroková sazba ve výši 5,3 %. Na konec roku 2008 jsou úroky odhadovány až na 7 %. Většina bank zvýšila své úrokové sazby u hypotečních úvěrů. Průměrné zvýšení u nejvíce využívaných fixací27 činí 0,2 %. Ke zvýšení sazeb banky přistoupily proto, že česká národní banka v loňském roce zvýšila čtyřikrát své sazby. Zásadní roli v tom hraje také zrušení daňového zvýhodnění výnosů z hypotečních zástavních listů. V polovině ledna 2008 oznámil člen bankovní rady české národní banky, Mojmír Hampl, že její úrokové sazby jsou s největší pravděpodobností blízko svého maxima, protože rychlý vzestup inflace v prosinci 2007 na úroveň 5,4 % byl pouze dočasný. Koncem ledna 2008 konstatovaly developerské společnosti, že americká hypoteční krize, a s tím spojená krize na trhu tamních realit, nepřímo zasáhla i tuzemské financování výstavby projektů. Změnil se přístup bank, které jsou při poskytování vysokých hypoték pro developery mnohem opatrnější, než byly doposud. Finanční instituce více zkoumají např. danou lokalitu, zda je schopna pojmout a uživit nové prostory. Více se zajímají o developery samotné. Mají vyšší požadavky na vlastní zdroje, které musí být investovány do výstavby developery a požadují větší procento předem dohodnutých nájemců či kupců pro svůj projekt. Počátkem února 2008 přistoupila česká národní banka ke zvýšení základní úrokové sazby na konečných 3,75 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 6 let. Podle analytiků se tak snaží bojovat s rostoucí inflací, jejíž faktory nemůže svou měnovou politikou příliš ovlivnit. Růst cen je zapříčiněn především zdražováním potravin, ropy, elektřiny, plynu, tepla, nebo regulovaného nájemného. Vliv na inflaci má i vyšší daň na cigarety a růst snížené daně z přidané hodnoty z 5 na 9 %. Samotný člen bankovní rady, Robert Holman, uvedl, že hrozba hospodářské recese ve Spojených státech amerických by bankovní radu měla spíše odrazovat od zvyšování úrokových sazeb.
27
Nejčastěji si klienti berou hypoteční úvěry s 5letou fixací úrokové sazby.
56
V polovině února 2008 se konalo fórum Realita realit, kde se odborníci z řad developerů shodli na tom, že se tempo růstu tuzemského realitního trhu v několika příštích letech mírně zpomalí. Stavební boom by měly zažít některé regiony, do kterých se přesune výstavba z Prahy a Brna, kde se v současné době realizuje drtivá většina bytové výstavby. Ceny nemovitostí by se měly zvyšovat díky velké poptávce silných populačních ročníků ze 70. let. Tomu napomáhá i široká dostupnost hypotečních úvěrů. Ta by však podle odborníků měla být v roce 2008 mnohem omezenější, protože banky budou díky americké hypoteční krizi při poskytování úvěrů obezřetnější. Na konci druhé dekády února 2008 některé banky snížili úrokové sazby. Důvodem je podpora prodeje hypoték v období, které je každý rok slabší. Dalším krokem, ke kterému banky přistupují, je odpuštění poplatku za zpracování úvěru, který dosahuje až desetitisíců korun. Na konci února 2008 přinesl Český statistický úřad informace o vývoji českého stavebnictví. V roce 2007 klesla hodnota nově uzavřených stavebních zakázek o 11,9 %. Poslední čtvrtletí 2007 představovalo s 19 500 novými zakázkami meziroční pokles o 10,4 %. V polovině března 2008 dolehly na Českou republiku výraznější důsledky americké hypoteční krize. Desítky tisíc drobných investorů, kteří měli své peníze uloženy v podílových fondech, začaly své cenné papíry prodávat. Odliv finančních prostředků zasáhl téměř všechny druhy fondů, nejvíce však dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu. Největší české fondy tak přišly o miliardy korun. Klienti své investice přesouvají z nezajištěných do zajištěných fondů. Ke konci března 2008 potvrdily samotné banky fakt, že díky světové finanční krizi zpřísňují podmínky při poskytování úvěrů developerům a radikálně tak omezují přísun peněz na nové projekty. Jde o prvotní příznaky ochlazování českého realitního trhu. Banky kvůli americké hypoteční krizi považují odvětví výstavby za více rizikovější faktor a očekávají nižší poptávku po bytech. Svůj postoj mění i dodavatelé developerů, kteří začínají mít obavy z včasného placení faktur. Šéf faktoringové firmy Cash Reform, Jan Kudera, uvedl, že v poslední době došlo k většímu zájmu faktoringu ze strany dodavatelů, který odhaduje v řádu desítek procent.
57
Počátkem dubna 2008 uvedl Jiří Škorvaga, retailový ředitel České spořitelny, největšího poskytovatele hypoték s téměř 30% podílem na trhu28, že zpřísní podmínky pro poskytování hypoték a omezí jejich prodej. Jedním z důvodů je obava, aby se banka nedostala do stejné situace, jaká panuje v USA. „Jsou tady podobné symptomy jako ve Spojených státech. Rozhodli jsme se, že se nebudeme účastnit davového hypotečního šílenství,“ dále uvedl. Omezení prodeje pocítí především externí prodejní síť, která sice podle Škorvagy přináší smlouvy za desítky miliard korun, ale jsou mnohem rizikovější. Hypotéky jsou sedmkrát častěji nesplácené než úvěry prodané přes pobočkovou síť. Externisté často zkreslují informace o klientech, aby jim byl úvěr schválen a oni získali provizi z obchodu. Banka zpřísnila brokerům podmínky, které mají smluvně dohodnuté, a to právě především v oblasti provizního systému. Další bankou, která připustila obavy z americké hypoteční krize, je UniCredit. Banka informovala o tom, že pozastavila přípravu nového produktu – hypotéky bez prokazování příjmů. Plánuje také omezit poskytování hypoték prostřednictvím externích makléřů. Ke konci dubna 2008 byly zveřejněny výsledky prodejů hypoték za první čtvrtletí daného roku. České banky poskytly meziročně o 8,5 % méně hypotečních úvěrů. Banky tento pokles považují za neznepokojující a dopadů americké hypoteční krize se zatím neobávají. Generální ředitel Hypoteční banky, Jan Sadil, uvedl, že za poklesem stojí jiné důvody: „Očekávali jsme, že začátek roku nebude tak dynamický jako vloni. První kvartál loňského roku byl velmi silný a hypoteční trh jako celek vzrostl loni o 41 %. Protože vycházíme z takto vysoké srovnávací základny, pokládáme výsledky letošního prvního čtvrtletí za velmi dobré." Nejhorší výsledky vykázala Česká spořitelna, které se především díky omezení úvěrů od externistů snížila produkce téměř o polovinu. Naopak více než uspokojivých výsledků dosáhla Raiffeisenbank, které se zvýšila produkce o polovinu. Počátkem dubna 2008 Český statistický úřad informoval o březnovém zpomalení růstu spotřebitelských cen o 0,4 % na konečných 7,1 % oproti předchozím dvěma měsícům. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 5,6 % z únorových 5,9 %. V polovině dubna 2008 Český statistický úřad zveřejnil údaje o růstu stavební výroby, která se v měsíci únoru zvýšila o 11,5 %. Nárůst byl zaznamenán jak u nové výstavby, tak u rekonstrukcí, modernizací i oprav. Významný podíl na růstu mají finančně náročné 28
Dle statistiky za první čtvrtletí 2008.
58
stavby silnic a dálnic včetně jejich modernizací a rekonstrukcí. Pokles byl zaznamenán pouze u stavebních prací v zahraničí. V únoru stavební úřady povolily 8 608 staveb, což představuje nárůst o 16,5 %. Český statistický úřad dále zveřejnil výsledky průmyslové výroby, která v únoru 2008 vzrostla o 11,3 %. Zásadní podíl na tom měla výroba dopravních prostředků, elektrických a optických zařízení a výroba a opravy strojů. Pokles byl zaznamenán ve výrobě textilních a oděvních výrobků a produkci tabákových a potravinářských výrobků. Překvapující růst průmyslu ukazuje, že se v tuzemské ekonomice zatím neprojevuje zpomalení, které dolehlo na západní Evropu. Počátkem května 2008 zveřejnila Asociace pro kapitálový trh výsledky hospodaření podílových fondů. Za první čtvrtletí klesl objem peněz uložených ve fondech o 18,8 miliardy korun na 269 miliard korun. Domácí fondy klesly o 13,6 miliard a zahraniční fondy o 5,2 miliard korun. Finanční prostředky většina klientů převedla do zajištěných fondů. Důvodem byl podle odborníků propad finančních trhů zapříčiněný americkou hypoteční krizí. Předseda Asociace pro kapitálový trh, Josef Beneš, připustil, že šlo jak odliv finančních prostředků, tak o ztrátu hodnoty akcií. Na Finančním fóru Zlaté koruny bylo předneseno stanovisko ministerstva financí, které uvádí, že americká hypoteční krize nebude mít zásadní vliv na českou ekonomiku. Česká republika má výrazně nižší zadlužení, které je přibližně 18 %,29 a banky jsou při poskytování úvěrů velmi obezřetné. Důležitý je taky fakt, že Česko obchoduje především se zeměmi Evropské unie. Propojenost tuzemské ekonomiky s americkým trhem je velmi malá. Rizikovým faktorem by mohla být spíše rostoucí cena surovin. Výsledku dubnového vývoje ekonomiky, zveřejněné v polovině května 2008, ukázaly, že inflace opět stoupla, tentokrát o 0,4 %. Ekonomický růst za první čtvrtletí 2008 zpomalil. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 5,4 %. V posledním čtvrtletí 2007 vzrostl o 6,6 %. Pokud však přihlédneme k míře zpomalení v západní Evropě a Spojených státech amerických, tuzemská ekonomika je na tom stále výborně. Český statistický úřad zveřejnil vývoj březnové stavební výroby, která meziročně vzrostla o 0,8 %. Stavebnictví roste pomaleji než v předchozím roce, přesto se však podle analytiků 29
V Evropské unii je úvěry zatíženo zhruba 75 % domácností a v USA až 90 % domácností.
59
v České republice neprojevují důsledky americké hypoteční krize. Důvodem je spíše fakt, že největší vzrůst ve stavebnictví začíná pomalu končit. Statistika české národní banky zveřejněná počátkem června 2008 potvrzuje, že se světová finanční krize prozatím zdárně vyhýbá českým bankám. V prvním čtvrtletí 2008 vzrostl čistý zisk všech 37 bank působících v Česku dohromady o 23 %. Podle makléře, Davida Brzka, se finanční krize v hospodaření bank neprojevila především proto, že jde o retailové, ne investiční banky, které spíše půjčují, než investují do finančních trhů. Největším zdrojem příjmů jsou pro ně úroky. Ministerstvo práce a sociálních věcí počátkem června 2008 uvedlo, že květnová míra nezaměstnanosti klesla na 5 % oproti dubnovým 5,2 %. Nezaměstnanost se tak dostala na nejnižší úroveň od konce roku 1997. Na stejné úrovni zůstala míra nezaměstnanosti i v červnu 2008. V měsíci červnu opět vzrostla i úroveň spotřebitelských cen. Oproti předchozímu měsíci se zvýšila o 0,2 %. Růst cen neustále ovlivňuje především cena pohonných hmot a dále náklady spojené s bydlením, např. plyn či elektřina. Vývoj tuzemské inflace je uvedena na obrázku č. 4. Obrázek č. 4 – Vývoj inflace (v %)
Zdroj: http://www.ct24.cz/ekonomika/21782-odbory-budou-pro-statni-zamestnance-pozadovatdesetiprocentni-rust-mezd/ - ze dne 3.2.2009
V polovině července 2008 byly zveřejněny nepříznivé výsledky hned v několika oblastech. Průmyslová výroba zaznamenala výrazné zpomalení. V květnu vzrostla o 3,4 % oproti
60
12,2 % v předchozím měsíci. Podle analytiků je hlavním důvodem sílící kurz české koruny, dalším faktorem je i rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zpomalení zaznamenala i průmyslová produkce a stavebnictví. Velmi špatné výsledky ovšem zasáhly především automobilový průmysl. Objem nových zakázek na výrobu motorových vozidel klesl o 15,8 %. Pro českou ekonomiku je to varovný signál, protože automobilová výroba tvoří jedno z hlavních odvětví celé tuzemské ekonomiky. Na konci července 2008 agentura Bloomberg uvedla, že si kurz české koruny vede nejlépe ze všech světových měn. Za poslední rok se kurz vůči euru zvýšil přibližně o 23 % a vůči dolaru se zvýšil přibližně o 41 %. Rostoucí kurz sice zpomaluje inflaci, protože snižuje cenu dovozů, ale naopak negativní vliv má na export, hotelnictví a na subjekty, které mají příjmy z evropských fondů. Podle ekonomů by silná koruna mohla také způsobit růst nezaměstnanosti a zpomalení ekonomiky. Ze statistiky ministerstva pro místní rozvoj, zveřejněné na konci července 2008, vyplývá, že v prvním pololetí kles téměř o pětinu objem půjčených peněz prostřednictvím hypotečních úvěrů. Banky poskytly úvěry za 59,5 miliardy korun oproti loňským 74,5 miliardám. Výrazný pokles není zapříčiněn nedůvěrou v hypoteční úvěry. Odborníci tvrdí, že největší boom v oblasti hypoték již skončil. Navíc se tímto způsobem promítla i opatření bank, které zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Výborné výsledky porovnávaného roku 2007 způsobilo také očekávání zvýšení daně z přidané hodnoty a zvýšení úrokových sazeb. Důsledky americké hypoteční krize začíná mírně pociťovat i tuzemský realitní trh. Ceny nemovitostí začaly značně zpomalovat, v některých městech začaly dokonce klesat. Hlavním důvodem je ochlazení poptávky po nemovitostech, což je způsobeno především zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypotečních úvěrů. Počátkem srpna 2008 snížila česká národní banka základní úrokovou sazbu o 0,25 % na konečných 3,5 %. Toto rozhodování bylo díky vývoji ekonomiky jedním z nejsložitějších. Na jedné straně je ekonomika ohrožována silným kurzem koruny a na straně druhé příliš vysokou inflací, uvedl guvernér Zdeněk Tůma. Snížení úroků přivítali především exportéři, protože oslabení korunového kurzu zlevní jejich zboží na zahraničních trzích a vrátí jim konkurenceschopnost.
61
Výsledky pololetního hospodaření tuzemských bank ukazují na to, že české bankovnictví stále nezasáhla americká hypoteční krize. Čtyři největší banky dohromady vykázaly čistý zisk ve výši téměř 21 miliard korun, což představuje meziroční růst o téměř 20 %. Investice do českých realit se v prvním pololetí 2008 propadly ve srovnání s loňským rokem o neuvěřitelných 68 %. Uvádí to studie mezinárodní poradenské společnosti CB Richard Ellis. Za poklesem stojí zvyšování stavebních nákladů 30 a zpřísnění úvěrů ze strany bank na základě světové krize. Zveřejněné výsledky červencové míry nezaměstnanosti poukazují na její zvýšení o 0,3 % na konečných 5,3 %. V červnu byla míra nezaměstnanosti ve výši 5 %. Jde zatím o druhé zvýšení ukazatele v roce 2008. V polovině srpna 2008 některé banky přistoupily k dalšímu zpřísnění podmínek při poskytnutí hypotečních úvěrů na developerské projekty. Opětovně zvyšují požadovaný podíl vlastních finančních prostředků a každý projekt pečlivě studují, než vydají rozhodující stanovisko o poskytnutí úvěru. Reagují tak na nekončící problémy americké hypoteční krize. U fyzických osob požadují vyšší příjmy a detailnější přehled jejich celkové finanční situace. Podle odborníků údajně bankám krize nehrozí, hlavně díky zajištění hypotečních úvěrů nemovitostmi a tradičnímu způsobu fixace úrokových sazeb. Na konci srpna 2008 reagovaly banky na snížení úrokových sazeb českou národní bankou a zlevnily své úvěry. Podíl na tom má i obava z kolísání cen nemovitostí způsobená hypoteční krizí a nižší zájem o nové zadlužování. Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings upustila od plánované možnosti zlepšit rating České republice. Jako důvod uvádí zhoršující se stav hospodářství v zemích střední a východní Evropy a neustupující problémy na světových úvěrových trzích. Guvernér české národní banky, Zdeněk Tůma, vyjádřil obavy z vývoje kurzu koruny. Uvádí, že může mít výrazný dopad na domácí firmy, které se mohou projevit v následujících měsících. "Osobně nepochybuji, že vývoj kurzu si vyžádá svoji daň. Pro nejbližší období měly firmy zafixované kontrakty včetně kurzu, takže po mnoho měsíců to nemusí být výrazně vidět, ale v příštích šesti až dvanácti měsících to bude znát. Dojde ke
30
Od 1. 1. 2008 se zvýšila daň z přidané hodnoty na stavební práce.
62
zhoršení vývozu, respektive obchodní bilance, a to přispěje ke zhoršení výkonu ekonomiky jako celku," dodal. V polovině září 2008 byly zveřejněny výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí. Ekonomika zaznamenala růst oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 %. Meziročně vzrostla o 4,6 %. Zpomalování tempa růstu ekonomiky způsobuje především posilování kurzu koruny a ceny ropy. Podílí se na tom i ekonomické problémy Německa, které bojují s následky americké hypoteční krize. Jako největší český obchodní partner Česka tak negativně ovlivňuje podnikatelskou sféru. Odborníci poukazují na to, že přestávají růst ceny nemovitostí a v mnoha případech předpovídají dokonce jejich pokles. Pokles cen se liší podle regionů, ale obecně jde o 10 %. Snížení způsobuje menší poptávka způsobená strachem z vývoje ekonomiky, na kterou by mohly dopadnout následky hypoteční krize. Dalším faktorem je již zmiňované zpřísňování bank. Konec září 2008 přinesl konkrétní dopady americké hypoteční krize na českou ekonomiku. Největší česká automobilka Škoda Auto omezila svou výrobu, čímž reaguje na světovou finanční krizi. Mluvčí firmy Škoda Auto, Jaroslav Černý, uvedl, že: "Důsledky finanční krize zanechávají na evropském trhu negativní stopy. Jako největší exportér v Česku se nebudeme moci těmto negativním vlivům, navíc posíleným silnou korunou, vyhnout. Proto reagujeme omezením výroby." Bankrot vyhlásila firma Bohemia Crystalex Trading, které podle jejího mluvčího, Karla Samce, chybí provozní kapitál. Do problémů se dostala díky silnému kurzu koruny, který firmu připravil o miliardu korun na tržbách. "Kvůli krizi na finančních trzích se navíc nepodařilo restrukturalizovat zhruba čtyřmiliardový úvěr ani dohodnout vstup silného investora," dodal Samec. S problémy se potýkají i další sklářské firmy. Ministr financí, Miroslav Kalousek, rezolutně odmítl podporu českého finančního sektoru či krachujících podniků státní finanční injekcí. Nedovoluje to zákon o veřejné podpoře a ani nevidí důvod pro tak razantní zásah. Krachující firmy si podle něj za své problémy mohou spíše samy a světová krize je pouze zástěrkou špatného managementu. Přesto si myslí, že by stát měl hledat způsoby v rámci zákonu, jak pomoci krachujícím porcelánkám. Také uvedl, že není zastáncem společné evropské regulace bankovního sektoru, která by mohla být pro Českou republiku spíše přítěží. "Je to pro Českou
63
republiku jednoznačně nevýhodné. Naše bankovní trhy stojí na dceřiných společnostech, jejichž matky jsou někde jinde. Je proti zájmu České republiky, aby přecházely regulační kompetence z České republiky do zemí mateřských společností," dodává a odůvodňuje to tím, že by Česko nemohlo nijak zabránit případnému přelévání finančních prostředků z dceřiných bankovních společností do mateřských, které převážně sídlí v zahraničí. To by mohlo ohrozit stabilní tuzemský bankovní trh. Počátkem října 2008 oznámila další automobilka problémy, které jí vznikly díky celosvětové finanční krizi. Tatra zmenšuje svou výrobu a snižuje pracovní dobu až o 10 %. Plánují také reorganizaci některých pracovišť. Snaží se tak předejít propouštění svých zaměstnanců, které jí kvůli krizi hrozí. Předseda představenstva, Ronald Adams, uvedl, že firma bojuje s udržením zisku a že na ni dopadl růst cen energií a surovin. Navíc podle něj Tatra nebyla v podstatě chráněna před škodami způsobenými kurzovými rozdíly. Díky nim letos přijde zhruba o 200 milionů korun. Počátkem září 2008 uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu, Antonín Šípek, že by do konce tohoto roku mohlo být z automobilek propuštěno až 2 500 zaměstnanců. Donutí je k tomu především celosvětová krize podpořená růstem cen vstupních surovin a silným kurzem koruny. V polovině září 2008 začaly důsledky americké hypoteční krize doléhat i na české zemědělství. Některé dřevařské firmy požadují zrušení smluv se státním podnikem Lesy ČR. Smlouvy, od kterých nelze odstoupit bez sankce jsou pro ně v současné finanční krizi likvidační, protože neumožňují reagovat na změnu podmínek na trhu. Firmy tak chtějí co nejrychleji najít způsob, jak tento problém s vládou a ministerstvem zemědělství vyřešit. V nejhorším případě očekávají možnost odstoupení od smluv bez sankce. Centrální banka chce zamezit případnému přenosu problémů na zahraničních finančních trzích do českého finančního sektoru, proto začne tuzemským bankám nabízet úvěry, za které budou moci ručit státními dluhopisy. Česká národní banka k tomuto kroku přistoupila, přestože české banky nemají problém s likviditou. Díky tomuto opatření mohou banky považovat dluhopisy za rovnocenné hotovosti z pohledu jejich likvidity. V polovině října 2008, na mimořádném zasedání, které bylo svoláno v reakci na světovou finanční krizi, vláda schválila návrh ministra financí, Miroslava Kalouska, týkající se
64
zvýšení garancí za vklady v bankách. Současná praxe je taková, že stát garantuje 90 % z výše vkladu, maximálně však do 25 tisíc eur. Nově schválený návrh odbourá státní spoluúčast a bude garantovat plnou výši vkladu u bank, a to až do 50 tisíc eur. Česko tak reagovalo na postup dalších vlád členských zemí Evropské unie, které tak bojují proti hypoteční krizi. Velký tuzemský developer, Sekyra Group, prodává část své firmy a ruší její dceřinou společnost České nemovitosti. Česká spořitelna, která byla vlastníkem téměř čtvrtiny firmy, odprodala akcie jejímu většinovému majiteli. Sekyra Group, stejně jako mnoho menších developerů, se potýká s problémy získat finanční prostředky na svou plánovanou výstavbu. Banky mají tak přísná pravidla pro poskytování hypoték, že nemohou být ze strany developerů splněna. Další významná česká firma, sirkárna Solo Sušice, která existuje od roku 1794, opouští kvůli finanční krizi český trh a přesouvá se na východ, kde je levnější dřevo i pracovní síla. Počátkem listopadu 2008 informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu o uvolnění 16,3 miliard korun oproti původně plánovaným 9,5 miliardám na podporu menších a středních firem, které mají v současné době problémy získat úvěry od bank. Podnikatelé si ale stěžují, že získání těchto peněz předchází velmi složitá a přísná administrativa. Žádosti jsou často z důvodu formálních nedostatků zamítány. První tuzemská banka začala pociťovat dopady finanční krize. Československé obchodní bance klesl zisk za první tři čtvrtletí meziročně o 62,7 %. Banka musela přecenit portfolio strukturovaných cenných papírů a vytvořit opravné položky vůči zkrachovalé americké bance Lehman Brothers. "ČSOB nadále hodlá držet portfolio cenných papírů do splatnosti, takže veškeré ztráty z přecenění jsou pouze nerealizované účetní, nikoliv reálné ztráty," vysvětlila situaci banka. Česká národní banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 % na konečných 2,75 %. Odborníci tento krok odůvodňují sílícími obavami z ochlazení ekonomického růstu v důsledku finanční krize a snížením inflačních tlaků. V polovině listopadu 2008 se sešel premiér, Mirek Topolánek, se členy České bankovní asociace, která sdružuje všechny bankovní tuzemské instituce. Po schůzce prohlásil, že se
65
Česko nemusí obávat finanční krize, protože bankám nebezpečí nehrozí. Ty mají dostatek kapitálu, takže se klienti nemusí bát o své vklady. Český statistický úřad zveřejnil údaje o zářijových výsledcích. Stavební výroba v tomto měsíci vzrostla meziročně o téměř 10 %. Počet nově vydaných stavebních povolení se naopak snížil o 4 %. Průmyslová výroba taktéž meziročně vzrostla, a to o 9,6 %. Nových zakázek stejně jako ve stavebnictví ubývá. Prodej českých nemovitostí díky finanční krizi a zhoršené dostupnosti úvěrů klesl za první tři čtvrtletí 2008 o třetinu. Díky tomu se zpomaluje i růst jejich cen. Velcí developeři v tom vidí i pozitiva. Je pro ně snazší získat stavební pozemky, které odprodávají menší developerské společnosti, kterým banka neposkytla úvěr. Velké zlepšení vidí i v dostupnosti stavebních firem, které v minulosti bylo těžké sehnat, a nyní si mohou v podstatě vybírat. Na konci listopadu 2008 uvedl ministr financí, Miroslav Kalousek, že vláda připravuje nouzový ekonomický plán, který by byl realizován v případě, že by hospodářský růst v příštím roce zpomalil pod 2 %. Již řadu tuzemských firem ohrožují dopady finanční krize. Nejčastěji se uchylují k propouštění zaměstnanců a k výraznému omezování výroby. Nejhůře jsou na tom firmy závislé na automobilovém průmyslu. Díky tomu může dojít k prudkému poklesu domácí ekonomiky. Česká vláda oznámila, že připravena nepřímo pomoci tuzemským dopravcům, které by zasáhla finanční krize. Česko je exportním státem s provázaností na ekonomiky okolních zemí, které se v současné době dostávají do problémů. Klesající export je to, co by mohlo dopravce zasáhnout. Konkrétní vládní pomoc by případně spočívala ve finanční podpoře České exportní banky, pojišťovny EGAP a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ty by pak mohly přímo pomoci dopravcům. Počátkem prosince 2008 představili premiér Mirek Topolánek a předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek své plány, jak čelit dopadům celosvětové finanční krize. Topolánek navrhuje zaměřit se na čtyři základní cíle, a to obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky. Premiér také uvedl, že rizika ze světové krize se vláda pokusí eliminovat pravidelným informováním ministrů o dopadech krize na jejich resorty,
66
informováním centrální banky o vývoji poskytování úvěrů a vývoji úrokových sazeb, rozsáhlou podporou exportu a restrukturalizací a posílením fondů podpory malého a středního podnikání. Paroubkova vize obsahuje 12 opatření, mezi něž patří např. poskytování státní pomoci vývozcům, zastavení snižování daní, znovuzavedení daňové progrese, nebo stanovení konkrétního data přijetí eura. Ve stejném období byly zveřejněny předběžné říjnové údaje Českého statistického úřadu o zahraničním obchodování. To skončilo zhruba 4 miliardy korun v deficitu. Meziroční propad o 12,1 miliardy korun je nejstrmějším propadem od roku 1994. Důsledky krize, které zasáhly řadu států západní Evropy, omezují české vývozce v exportu zboží na zahraniční trhy. Vývoj bilance zahraničního obchodu názorně uvádím v obrázku č. 5. Úřad také uvedl, že v listopadu 2008 stoupla nezaměstnanost na 5,3 % a inflace klesla na letošní nejnižší úroveň 4,4 %, protože zhoršující se ekonomická situace donutila obchodníky zlevňovat své produkty. Obrázek č. 5 – Vývoj bilance zahraničního obchodu (v mld. Kč)
Zdroj: http://www.ct24.cz/ekonomika/38318-zahranicni-obchod-se-v-rijnu-propadl-nejvice-za-14-letodbornici-z-toho-vini-krizi/ - ze dne 3.2.2009
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo, jak se vyvíjela nezaměstnanost. V listopadu 2008 se mírně zvýšila z říjnových 5,2 % na 5,3 %. V polovině prosince 2008 vydal Český statistický úřad výsledky hospodaření ve třetím čtvrtletí daného roku. Ekonomika vzrostla o 4,2 %, což představuje její zpomalování. Zveřejnil také výsledky 67
říjnové průmyslové produkce, která meziročně poklesla o 7,6 %. Stejně tak poklesla i stavební výroba, a to meziročně o 1,1 %. Jelikož stále přetrvává nízká poptávka ze západní Evropy, ministr průmyslu a obchodu, Martin Říman, uvedl, že stát podpoří vývozce několika výjimečnými úlevami. Mezi ně patří např. výhodnější úvěry od České exportní banky, výhodnější pojištění od Exportní garanční pojišťovací společnosti, která zvýší pojistné krytí vývozních úvěrů z 95 na 99 %, rychlejší dostupnost finančních prostředků z fondů Evropské unie. V polovině prosince 2008 připustil ministr práce a sociálních věcí, Petr Nečas, že stát hodlá intenzivně pomáhat v oblasti zvyšující se nezaměstnanosti, a to především formou nabídky práce a rekvalifikačních kurzů. Stínový ministr financí, Bohuslav Sobotka, uvedl, že by vláda měla proti nezaměstnanosti bojovat v první řadě zrušením zelených karet pro cizince, čímž by se omezil dovoz nekvalifikované pracovní síly ze zahraničí, a dočasným zvýšením základní lhůty pro pobírání podpory v nezaměstnanosti na devět měsíců pro ty, kteří v předcházejících třech letech pracovali. Další zvyšování nezaměstnanosti hrozí z důvodu, že se bude nejvíce propouštět v automobilovém průmyslu, který je zároveň největším českým zaměstnavatelem. Sociální demokraté zveřejnili návrh opatření na pomoc ekonomice, jejímž stěžejním krokem je snížení sazby daně z přidané hodnoty krátkodobě až na 6 %. Analytici ovšem poukazují na to, že to není řešením aktuálních problémů, protože ekonomika trpí poklesem zahraniční poptávky po tuzemské produkci a ne snížením tuzemského odbytu. Česká národní banka přistoupila k dalšímu snížení základní úrokové sazby na konečných 2,25 %, čímž se snaží bojovat se zpomalováním českého hospodářství. Konec prosince 2008 se nesl ve znamení omezování firemních výdajů. Společnosti kvůli obavám z dopadů krize začínají více šetřit. Omezují výdaje na marketing, sponzoring, svým zaměstnancům ruší některé výhody, snižují výdaje na zahraniční cesty a ruší u zaměstnanců oblíbené vánoční večírky. Na konci roku 2008 uvedl guvernér české národní banky, Zdeněk Tůma, že naše ekonomika byla v době, kdy se začaly šířit dopady americké hypoteční krize do celého
68
světa, ve výhodné pozici, protože byla na vrcholu hospodářského cyklu. Její zpomalování by proto nemělo mít tak dramatický průběh, jako v některých zemích, a neměli bychom se dostat do dlouhodobější a hlubší recese.
69
6. Budoucí vývoj následků hypoteční krize Americká hypoteční krize, která vypukla zpočátku druhé poloviny roku 2007, zasáhla celý svět. Vyústila v celosvětovou finanční a úvěrovou krizi a stává se z ní hospodářská krize. Domnívám se, že minimálně rok 2009 a 2010 bude poznamenán velkými výkyvy měnových kurzů, akciových trhů a cen komodit. Tak velké následky, jaké způsobila tato krize, neodezní v krátkém časovém úseky. Bude trvat delší dobu, než se vše ustálí a vrátí do stabilního stavu. Bankroty firem a znárodňování bank jistě nejsou u konce. Dopady jsou tak rozsáhlé, že ještě mnoho subjektů po celém světě, které se doposud snaží s krizí bojovat, bude nakonec poraženo. Nemalý podíl na tom bude mít nekončící nedůvěra spotřebitelů v „brzké lepší časy“. Obyvatelé, především v USA, se mnohdy dostaly do nižšího sociálního postavení, velký počet z nich řeší i existenční problémy. Proto si myslím, že v blízké době nedojde k růstu spotřebních investic a poptávce po nových úvěrech. Jsem toho názoru, že Spojené státy americké a Evropská unie jako celek již nebudou zaskočeni novými následky, které by měly vyústit z trvající krize. Budou se zaměřovat především na to, jak co nejrychleji a nejefektivněji vyřešit nastalé, případně i nové, ale již očekávané, problémy. Myslím si, že bude i nadále docházet k prudkému zpomalování a dlouhotrvajícím recesím vyspělých ekonomik. Jejich oživování bude, předpokládám, trvat i několik let. Otázkou zůstává, co způsobí plánované přehodnocování úrokových sazeb u další vlny amerických nestandardních hypoték (tzv. option ARM hypotéky), které jsou odlišné v tom, že si jejich majitelé mohli zvolit způsob splácení. Dojde k tomu ve druhé polovině roku 2009. Tyto hypotéky využívají zhruba tři čtvrtiny Američanů a jejich objem je okolo 300 miliard dolarů. K přehodnocování úroků dochází ve chvíli, kdy dlužná částka přesáhne 115 % původní hodnoty poskytnuté hypotéky. Banky pak přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb z důvodu vyšší rizikovosti obchodu. Růst úrokové sazby má samozřejmě za následek růst splátky úvěru. Je tedy možné, že se rýsuje další problém s vysokým nárůstem nesplácených hypoték, který by mohl mít stejné, ne-li větší, následky, než způsobily subprime hypotéky. 70
Česká republika „vyvázla“ z následků hypoteční krize oproti jiným státům velmi dobře. Přímé následky ji nezasály, potýká se spíše s nepřímými důsledky, které způsobí zpomalování tuzemské ekonomiky. Přikláním se k názoru, že by se nemusela dostat do recese, a pokud snad ano, tak nebude mít závažný průběh. Bankovní sektor nebyl paradoxně vůbec poznamenán přímými důsledky hypoteční krize. Tuzemské banky jsou stabilní a fungují oproti těm americkým rozdílně. I přesto si vzaly z krize ponaučení a udělaly určitá opatření, především ve formě zpřísnění podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, která jim dodají ještě větší stabilitu, než mají doposud. Proto zastávám názor, že v bankovním sektoru se již situace v budoucnu nezmění. Je ovšem potřeba myslet i na to, zda ustojí krizi společnosti, které tuzemské banky vlastní. Zde bych viděla možné ohrožení existence českých bank, ale myslím si, že tyto zahraniční společnosti jsou z převážné většiny tak silné, že krizi přečkají bez závažnějších problémů. V návaznosti na zpřísnění podmínek při získání úvěrů se zpomalí výstavba nových nemovitostí. Velká část developerských společností totiž není schopna splnit bankou požadované podmínky, proto nemají prostředky na financování plánovaných projektů. Zásadní problémy pocítili tuzemské exportní firmy v čele s automobilovým průmyslem. Hlavní důvody jsou dva. Západní ekonomiky, které jsou hlavním obchodním partnerem České republiky, se potýkají s hospodářskými problémy a s recesí. Proto došlo k silnému ochlazení poptávky po českém zboží, což bylo umocněno i silným kurzem koruny, který byl ve druhé půli roku 2008 jednou z nejrychleji posilující měn na světě. Firmy tak přicházejí o stomilionové zisky a předpokládám, že se tato oblast bude potýkat s problémy ještě nějaký čas. Některé menší firmy by se mohly dostat do existenčních problémů, případně zbankrotovat. Většina z nich bude muset přistoupit k propouštění svých zaměstnanců, což vzhledem k tomu, že je automobilový průmysl, zahrnující dodavatele součástek
a
konečné
výrobce
vozů,
největším
tuzemským
zaměstnavatelem,
pravděpodobně zvýší českou míru nezaměstnanosti. Díky tomu by také mohlo dojít ke zpomalování nárůstu mezd. Když vezmeme fakt, že exportní výroba tvoří 80 % hrubého domácího produktu, je zřejmé, že dojde k jeho značnému poklesu. Hypoteční krize nepřímo zasála i další odvětví, jako např. cestovní ruch. Nedostatek financí omezí počet turistů, což dopadne na cestovní agentury, hotely, restaurace. Myslím
71
si však, že tento dopad bude zanedbatelný a brzy opět stoupne počet turistů, kteří navštíví Českou republiku. Z globálního pohledu Česká republika ustála celosvětovou krizi, která zasáhla všechny kontinenty, velmi dobře. O velkém množství vyspělých i méně vyspělých států to říct nelze. Domnívám se, že si do budoucna celý svět vezme příklad z těchto zničujících následků a na případnou další krizi bude již lépe připraven.
72
Závěr Diplomovou práci jsem začala teoretickým popisem základních pojmů spojených s hypoteční krizí, které jsem chtěla konfrontovat se skutečnostmi, jež se následkem krize udály. Již z popisu základních parametrů a postupů při poskytování hypoték, kdy jsem se zaměřila na Českou republiku a Spojené státy americké, je zřejmé, že Amerika postupuje poměrně benevolentně, zatímco Česko je velmi obezřetné. V praktické části se potvrzuje, že Amerika na svůj postoj k poskytování hypoték doplatila (potažmo i celý svět), zatímco české bankovnictví svůj postoj „obhájilo“ a důsledky hypoteční krize ho negativně téměř nezasáhly. Charakteristika jednotlivých fází hospodářského cyklu se objevuje v praktické části a ukazuje na to, že některé země přešly z fáze expanze do recese. Z analýzy příčin americké hypoteční krize podle mého názoru vyplývá, že prvotní „viníkem“ celého problému je samotný stát, který svými zákony bankám povoluje poskytovat sub-prime hypotéky a zároveň také sekuritizaci rizikových obchodů. Postupně se na sebe začaly nabalovat další kroky (tvorba balíčků, kde byly smíchané zdravé i rizikové hypotéky a následná tvorba větších balíčků, které byly rozprodány do celého světa), které jednoho dne musely vyústit v celosvětový problém, což se stalo. To, co se zpočátku mohlo zdát Spojeným státům americkým jako zanedbatelný problém, vyústilo v krizi ohromného rozsahu, která má doslova zničující následky napříč celým světem. Amerika se je snaží všemi dostupnými prostředky zastavit, ale vzhledem k jejich síle a rychlosti, s jakou se rozmohly, ji to stálo hluboké ekonomické problémy, neuvěřitelné finanční náklady a bude trvat dlouhou dobu, než se z problémů dostane. Evropa se zcela neočekávaně a bez jakéhokoliv zavinění dostala do zásadních problémů, které byly způsobeny následky hypoteční krize. Jelikož je Amerika hlavním obchodním partnerem pro Evropskou unii, bylo jasné, že dopady musí být značné. Důsledky zasáhly jak Evropskou unii jako celek, tak i některé jednotlivé státy, včetně těch nejvyspělejších. Sílu krize potvrzuje i fakt, že dostala Island na pokraj státního bankrotu. Česká republika byla zasažena nepřímo. Následky jsou způsobeny především díky tomu, že náš strategický obchodní partner, západní Evropa, bojuje se značnými ekonomickými problémy, které doléhají na český export (ten tvoří 80 % hrubého domácího produktu).
73
Jednotlivé státy se budou nějaký čas vypořádávat s ekonomickými problémy. Méně zasažené země nebudou potřebovat tolik času, jako ty, kterým se téměř zhroutila ekonomika. Těm může trvat i několik let, než se z následků vzpamatují. Myslím si, že se všechny země shodnou v tom, že je hypoteční krize bude stát obrovské finanční náklady spojené s jejím odstraněním. V budoucím výhledu zůstala jedna nezodpovězená otázka. Způsobí ve druhé půli roku 2009 přehodnocování amerických úrokových sazeb u tzv. option ARM hypoték pokračování úvěrové krize?
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.Association
of
foreign
investors
in
real
estate
(online).
Dostupný
z:
podniku
(online).
Dostupný
z:
http://www.afire.org/foreign_data/index.shtm 2.BRE
Bank,
S.
A.,
organizační
složka
http://www.mbank.cz/osobni/mhypoteka/ 3.Council of Mortgage Lenders (online). Dostupný z: http://www.cml.org.uk/cml/statistics 4.Czech Banking Credit Bureau, a.s. (online). Dostupný z: http://www.cbcb.cz/index.html 5.Česká
spořitelna,
a.s.
(online).
Dostupný
z:
http://www.csas.cz/banka/menu/cs/bydleni/nav00111_hypoteka_standard 6.Československá
obchodní
banka,
a.s.
(online).
Dostupný
z:
http://www.csob.cz/bankcz/cz/Lide/Bydleni/CSOB-Hypoteka.htm 7.ČT24 (online). Dostupný z: http://www.ct24.cz/ekonomika/ 8.E15 (online). Dostupný z: http://www.e15.cz/scripts/modules/fulltext/fulltxt.php 9.Euroekonom (online). Dostupný z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php? type=jz-usa-hypoteky 10.Finance (online). Dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/198146/ 11.Financial Services Authority (online). Dostupný z: http://search.atomz.com/search/?spa=sp1002a2c3&sp-p=all&sp-f=ISO-8859-1&sp-t=FSAsearch&sp-q=sub-prime 12.Finanční noviny (online). Dostupný z: http://www.financninoviny.cz/financni-krize/ 13.Finmag (online). Dostupný z: http://www.finmag.cz/clanek/347/ 14.Hypoteční banka, a.s. (online). Dostupný z: http://www.hypotecnibanka.cz/chtelbych/koupit/ 15.Komerční
banka,
a.s.
(online).
Dostupný
z:
http://www.kb.cz/cs/ehypoteka/needs/buy.shtml 16.KRYLOVÁ MIKULÁŠOVÁ, Lucia. Vývoj trhu hypotečních úvěrů v ČR. Praha. 2007. Bakalářská práce 17.Samuelson Paul A.; Nordhaus William D. Ekonomie. 1. vyd. 1991. ISBN 80-205-0192-4 75
18.Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech
76
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ
TABULKY: Tabulka č. 1: Maximální délka splatnosti hypoték Tabulka č. 2: Charakteristika sub-prime hypotéky ve Velké Británii
GRAFY: Graf č. 1: Podíl hypotečních bank dle celkového objemu hypoték Graf č. 2: Podíl hypotečních bank dle celkového objemu hypoték pro fyzické osoby Graf č. 3: Základní úroková sazba centrální banky USA ke konci roku v % Graf č. 4: Celosvětové rozmístění nemovitostí dle zeměpisné alokace v roce 2002 Graf č. 5: Země provádějící nejstabilnější a nejbezpečnější investice do nemovitostí v roce 2005 Graf č. 6: Atraktivní příležitosti amerických nemovitostí
OBRÁZKY: Obrázek č. 1: Spolupráce mezi bankou a externím prodejcem Obrázek č. 2: Historický vývoj hospodářských cyklů v USA Obrázek č. 3: Vývoj sazby Evropské centrální banky (v %) Obrázek č. 4: Vývoj inflace (v %) Obrázek č. 5: Vývoj bilance zahraničního obchodu (v mld. Kč)
77