Registrační číslo:
CZ.1.04/5.1.01/51.00034
Název projektu:
Kooperace vysokého školství, veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru pro socio-ekonomický rozvoj regionu.
Příjemce:
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Analýza neziskového sektoru Zlínského kraje
1
Úvod „…myslím, že člověk nemusí být velkým ekonomem či počtářem, aby přišel na to, že občanská společnost se vyplácí…většina neziskových aktivit neslouží jen těm, kdo se jich účastní, ale přináší obecný prospěch, tedy výsledky, z nichž se tak či onak můžou těšit všichni…jednou ze základních dimenzí občanské společnosti a zároveň jednou z forem či podmínek jejího rozvoje je tedy decentralizovaný stát… (Václav Havel – CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST – projev 26. 4. 1999 v Minneapolis, USA) Na počátku publikace, kterou otevíráte, byla snaha několika subjektů, kterým problematika neziskového sektoru nebyla, není a ani v budoucnu nebude lhostejná. Právě zájem o neziskový sektor, předávání informací a získávání poznatků z českého i zahraničního prostředí, vyústil v návrh, a později rovněž v realizaci, projektu pod oficiálním názvem Kooperace vysokého školství, veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru pro socio-ekonomický rozvoj regionu, jehož cílem je rozvoj mezinárodní spolupráce a výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti na základě spolupráce a propojení aktivit akademické sféry, neziskového sektoru, veřejného a podnikatelského sektoru na principu partnerství. Realizace projektu je uskutečňována prostřednictvím zřízeného místního partnerství, jehož členy jsou Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlínský kraj, Město Zlín, Obchodní a hospodářská komora Kroměříž, Úřad práce ve Zlíně a Asociace nestátních neziskových organizací Zlínského kraje. Úkolem vybudovaného partnerství je funkce platformy pro monitorování potřeb cílových skupin, sledování efektivní distribuce zdrojů, výměnu zkušeností, tvorbu expertních studií, nacházení inovativních řešení, tvorbu metodických doporučení, legislativních návrhů a především pro konstruktivní diskusi o možnostech socio-ekonomického rozvoje regionu se zaměřením na zaměstnanost a rozvoj lidských zdrojů. Zahraničním partnerem je belgické město Izegem, které je zapojeno do regionálních aktivit v belgické provincii Západní Flandry a jehož úkolem je zprostředkovávání komunikace s regionální vládou, univerzitou a dalšími subjekty, které spolupracují v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Do projektu jsou rovněž zapojeni také zahraniční experti z NL, Itálie a Francie. Jednou z úvodních a přitom primárních aktivit bylo zmapování neziskového sektoru Zlínského kraje, neboť jsou to právě neziskové organizace, které svými aktivity sehrávají významnou a nepostradatelnou roli v národním hospodářství. Ať již se jedná o poskytování veřejných služeb, podporu veřejně prospěšné činnosti a zájmů či o rozvoj a obhajobu zájmů svých členů. Cílem výzkumného projektu bylo provést analýzu nestátních neziskových organizací majících sídlo a působnost na území Zlínského kraje. Hlavním úkolem pak bylo vedle základních ekonomických ukazatelů včetně lidských zdrojů získání informací o aktivitách jednotlivých nestátních neziskových organizací, jejich zájmu o možnostech spolupráce a komunikace, včetně současných forem prezentace. Předložený materiál se tak stává prvním uceleným náhledem na neziskový sektor Zlínského kraje. Naším cílem je však dále rozšiřovat současnou databázi nestátních neziskových organizací, podílet se na její aktualizaci a tím umožnit její aktuální využití pro potřeby jak samotných neziskových organizací, tak i ostatních zaangažovaných subjektů.
2
1 Neziskový sektor 1.1 Historický exkurz Neziskový sektor v České republice má velká pozitiva v tom, že mohl navázat na velmi bohatou tradici, ať již vzpomeneme nadace a spolky, které se vždy významně podílely na národní, kulturní a politické emancipaci. Zejména období mezi rokem 1918 až do roku 1938 bývá označováno za „zlatý věk“ spolkového života. První ránu, která narušila tradici spolkové činnosti a neziskových organizací, představovala okupace našich zemí nacistickým Německem. Sotva se však po ukončení války začalo občanské hnutí vzpamatovávat, přišla další rána, kterou tentokráte na dlouhou dobu představoval komunistický totalitní režim, byť by krátká naděje na obnovení spolkového života svitla v lednu 1968. Zásadní změnu přinesl s sebou rok 1989. Právě v té době začalo vznikat množství nestátních neziskových organizací, přestože co do šíře a rozmanitosti nedosáhl postavení spolkového života první republiky. Neziskový však sektor prošel od té doby celou řadou změn. Nejvýznamnější mezníky porevolučního formování společnosti můžeme propojit se čtyřmi principiálními fázemi: 1. 1990 – 1992 Období plné entuziasmu pramenícího z porevolučních změn se odrazilo významně i v oblasti neziskového sektoru. Byly to především první legislativní úpravy, které významně přispěly k obnově i k formování neziskového sektoru (zákon o sdružování a právní úprava nadací), založení Nadačního investičního fondu, vznik Rady pro nadace ve formě poradního orgánu vlády pro otázky NNO. Zejména liberální politika státu vedla k vytvoření příznivých podmínek k opětovnému rozvoji veřejně prospěšné činnosti. Velkým přínosem pak byla rovněž významná podpora zahraničních dárců, jejichž cílem byla snaha podpořit co nejrychlejší obnovu demokratické společnosti. 2. 1993 – 1996 Období stagnace počátečního nadšení, hledání nových cest a možností, překonávání skepse a rezervovanosti ze strany státu (nedostatek vůle rozdělit Nadační investiční fond, váhání nad novým zákonem o nadacích), hledání ukotvení vize o podstatě tzv. občanské společnosti. Přestože můžeme konstatovat, že v rámci státní podpory neziskovému sektoru k významným změnám nedochází (2 až 3 mld. Kč), samotná politika státu však stagnuje za vlastním samovolným vývojem neziskového sektoru. 3. 1997 – 2001 Tvorba nového zákonu o nadacích, jenž vedl ke konsolidaci nadační sféry, příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev, obnovení činnosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) a rovněž rozdělení prvních finančních prostředků z Nadačního investičního fondu jsou dokladem zlepšení a současně zintenzivnění vztahu státu k neziskovému sektoru. 4. 2002 – současnost Poslední sledované období je charakterizováno dvěma velkými změnami. K první patří především vytvoření krajů v rámci reformy veřejné správy vytvořeny kraje, neboť právě ty začaly zásadním způsobem ovlivňovat situaci NNO v regionu. Další významnou změnou bylo členství v EU v podobě možnosti navazovat partnerství a využívat fondy EU v rámci aktivit neziskových organizací.
3
1.2 Charakteristika pojmu Charakterizovat jednoznačně pojem neziskový sektor není jednoduché. Již terminologické vymezení pojmu neziskový sektor – neziskové organizace může působit problematicky. Pokud orientujeme pozornost na terminologii neziskového sektoru v českém jazykovém prostředí, setkáváme se širokou škálou obecně používaných termínů, ať již uvedeme zmiňovaný neziskový sektor, dále rovněž označení třetí sektor, občanský sektor, nezávislý sektor, nevládní sektor, veřejný sektor, soukromý nestátní sektor, …, neziskové organizace, nestátní neziskové organizace, soukromé neziskové organizace, organizace třetího sektoru, nevládní organizace, dobrovolné či dobrovolnické organizace, organizace občanského sektoru či komunitní organizace. Na neziskový sektor však můžeme nahlížet i z různých zorných úhlů, ať již jde o hledisko ekonomické, právní, kulturně-sociální. Z pohledu ekonomického podává nejexaktnější výklad k dané problematice V. A. Pestoff, který vychází ze struktury národního hospodářství a jeho následného rozdělení na sektor ziskový (tržní) a sektor neziskový (netržní), přičemž prioritní funkci ziskového (tržního) sektoru (včetně všech organizací, které v jeho rámci podnikají) přiřazuje tvorbě zisku. Naopak získávání prostředků na činnost neziskového sektoru (netržního) spatřuje v tzv. přerozdělovacích procesech. Cílovou funkcí neziskového sektoru tak není zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení užitku, který má převážně podobu veřejné služby, v čemž spočívá základní ekonomické specifikum neziskových organizací. Jak dále uvádí Rektořík (2004), neziskový (netržní) sektor je následně členěn na neziskový veřejný sektor (tzn. veřejný sektor), který je financován z veřejných rozpočtů, řízen a spravován veřejnou správou a jehož cílem je poskytování služby veřejnosti. Dále na neziskový soukromý sektor (tzn. třetí sektor) charakteristický tím, že hlavní cílovou funkcí není zisk, ale přímý užitek a finančně je závislý na soukromých fyzických a právnických subjektech, které vkládají své investice do rozvoje činností (realizace poslání) těchto organizací. Do neziskové sféry z pohledu rozdělení národního hospodářství zařazuje také sektor domácností, jenž v národní ekonomice sehrává důležitou roli jednak z hlediska koloběhu finančních toků, ale také svou pomocí formovat občanskou společnost. (Rektořík, J., 2004, s. 14) Vidíme tak, že rozhodujícím kritériem základní diferenciace je „ziskovost“ a „neziskovost“ subjektů. Stále se zde setkáváme s pojmy ziskový a neziskový. Co tedy představuje pojmem „neziskový“, o který se, jak již bylo zmíněno, opírají i veškeré odborné definice směřující k vymezení neziskové oblasti? Hunčová (2005) zahrnuje pod pojem „neziskový“ jednak aktivity, jejichž účelem není přinést zisk tomu, kdo kapitál vložil, ale jsou zakládány pro jiný účel a užitek. Dále organizace (subjekty), které byly založeny k nekomerčním (tj. neziskovým) či jiným než ziskovým účelům. To znamená, že jejich cílem je dosahování společného, společenského dobra, netržních užitků, tedy sloužit k veřejnému prospěchu, ať již přímo - nebo zprostředkovaně. Ale současně i pro případy, kdy: a) není dosažený účetní zisk rozdělován mezi vlastníky kapitálu, přičemž za kvazi-vlastníky je zde možno považovat také manažery ve vedoucím postavení; b) můžeme kombinaci použitých výrobních faktorů charakterizovat vztahem, že práce zaměstnává kapitál, případně kapitál kontrolovaný prací; c) se jedná o řádně účetně a legálně internalizované náklady (např. pracovní dividendy člena družstva). Opomenout bychom neměli též označení pro výnosy mající charakter „ne-osobního zisku“, „ne-spekulativního kapitálového zisku“ (Francie, Itálie) a aktivity povahy veřejných služeb, které jsou distribuovány za ceny do výše vlastních nákladů. Na závěr můžeme konstatovat, že pojem „neziskovost“ bývá převážně definován ve významovém rámci pojmu 4
veřejný prospěch. (Hunčová, 2005, str. 14-16) Především však je snažit se o to, aby pojem „neziskový“ nebyl zaměňován a stejně tak percipován v konotaci jako neprosperující, neproduktivní a současně pak pojímán jako nutně dotovaný z veřejných zdrojů.
1.3 Typologie neziskových organizací Z širšího pohledu tedy můžeme zařadit do neziskového sektoru veškeré organizace, které nejsou založeny za účelem tvorby a rozdělení zisku, ať již se jedná např. o politické strany, odbory, akademickou půdu, zájmová sdružení právnických osob, družstva, různé příspěvkové organizace atd. Rektořík (2004) uvádí členění na základě různých kritérií: 1.3.1 Kritérium zadavatele - veřejnoprávní organizace - založené veřejnou správou, tj. státní správou (ministerstvo, ústřední úřad státní správy) - nebo samosprávou (obec, magistrát, kraj) - soukromoprávní organizace - založené fyzickou či právnickou osobou (mohou zakládat organizaci i společně) - organizace, jež vznikly jako veřejnoprávní instituce – výkon účelu veřejné služby je dán jako povinnost ze zákona (př. veřejná vysoká škola) 1.3.2 Kritérium globálního charakteru poslání - organizace veřejně prospěšné – cílem poslání je produkce veřejných a smíšených statků uspokojujících potřeby veřejnosti – společnosti (veřejná správa, vzdělávání, ekologie, zdravotnictví, charita) - organizace vzájemně prospěšné – založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spojeny společným zájmem; prioritou je uspokojování svých vlastních zájmů v případě, že jsou korektní, neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob (např. aktivity v kultuře) 1.3.3 Kritérium právně organizační normy - organizace založené podle zákonů č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - organizace založené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace - organizace založené podle zákona č. 513/1991 Sb. - obchodní zákoník a organizace s obdobným charakterem 1.3.4 Kritérium financování - organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu a územních celků) - organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů – mají na příspěvek legislativní nárok (např. příspěvkové organizace, vybraná občanská sdružení, …) - organizace financované z různých zdrojů (dary, sbírky, sponzoring, granty…) - organizace financované zejména z výsledků realizace svého poslání 1.3.5 Kritérium charakteristiky realizovaných činností (oborové členění) a) znaky společné pro všechny typy neziskových organizací - jsou právnickými osobami (s výjimkou organizačních složek) 5
-
nejsou založeny za účelem podnikání a produkce zisku uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů
b) znaky společné jen soukromé neziskové organizace - členství je založeno na principu dobrovolnosti (s výjimkou organizačních složek) - vytvářejí většinou neformální struktury sympatizantů (ale vždy v rámci legislativy) - ze zákona mají povolenu autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí Na základě předchozích kritérií Rektořík dále dělí organizace působící v neziskovém sektoru do pěti skupin: A. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti. B. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti. C. Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost. D. Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti. E. Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných (výjimečné případy) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti. (Rektořík, 2004, s. 40-43)
1.4 Nestátní neziskové organizace V užším pojetí směřuje vymezení pojmu neziskový sektor k nestátním neziskovým organizacím (NNO), což znamená, že přes již zmiňovanou terminologickou diferenci se nejčastěji setkáváme s termínem nestátním neziskové organizace (NNO) v kontinuitě s užším označením neziskových organizací (NO), případně s termínem nestátní neziskový sektor, což představuje označení pro celé odvětví. Za nestátní neziskové organizace (či nevládní neziskové organizace), vycházejíce z anglického termínu non-profit non-governmental organizations (NGO), pokládáme takové organizace, které nejsou státem zřizovány a nejsou na státu závislé. Jsou zakládány za účelem obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Pod pojem nestátní neziskové organizace by bylo možno zahrnout rovněž některé veřejné subjekty, na jejichž zřízení mají účast územní samosprávné celky, což v našem prostředí představují kraje, obce či samosprávné části obcí. Jelikož však termín „nestátní“ či „nevládní“ je překladem anglického slova „non-government“, což znamená, že organizace není zřízena nejen státem, ale ani lokálním governmentem, tzn. lokálním veřejnoprávním subjektem (např. obcí, krajem, zemí, župou atd.), obecní či krajské neziskové organizace se zpravidla mezi nevládní neziskové organizace nepočítají. (Bačuvčík, In: Škarabelová, 2005, s. 41-43) Přes veškeré uvedené nuance však můžeme stanovit určující rysy nestátních neziskových organizací – a to na základě tzv. strukturálně-operacionální definice Salamona a Anheiera. Abychom mohli hovořit o nestátních neziskových organizacích, musí splňovat tyto organizace dané podmínky.
6
Musí být: institucionalizované (organized) – nalézáme zde alespoň základy formální organizovanosti (vnitřní organizační strukturu), soukromé (private) – tj. institucionálně oddělené od státní správy, nikoli od státních financí, neziskové (non-profit) – případný zisk ze své činnosti nevracejí svým vlastníkům či správcům, samosprávné (self governing) – mohou řídit samy sebe; jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které jim umožňují kontrolu vlastních činností; neovládá je nikdo zvenčí, dobrovolné (voluntary) – užívají v jisté rozumné míře dobrovolnou účast na svých činnostech, a to buď při výkonu vlastních činností organizace, nebo při řízení jejich záležitostí. Nestátní nezisková organizace (NNO) není v České republice oficiální právní termín ani právní forma či status právnické osoby, ale jedná se o ustálený termín ve společenskoekonomických textech. V době přípravy tohoto textu legislativa České republiky definovala tyto právní formy neziskových organizací:
občanské sdružení (Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů), obecně prospěšná společnost (Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech), nadace nebo nadační (Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech), registrovaná církev nebo náboženská společnost nebo jimi zřízená tzv. církevní právnická osoba (Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností).
Od 1. ledna 2014 by měl vstoupit nový občanský zákoník, který by právní formy definoval jiným způsobem. V dané době však není prozatím jasné, zda nebude jeho platnost odložena.
1.5 Oblasti působení neziskových organizací Neziskový sektor je velmi pestrý a pokrývá řadu lidských potřeb: rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, výkon státní správy, obrana státu atd. Podle Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (International classification of nonprofit organizations – ICNPO, Salamon a Anheier) rozlišujeme celkem dvanáct oblastí působností: 1) kultura, sport a volný čas, 2) vzdělávání a výzkum, 3) zdraví, 4) sociální služby,
7
5) životní prostředí, 6) rozvoj a bydlení, 7) právo, prosazování zájmů a politika, 8) filantropie a dobrovolnictví, 9) mezinárodní aktivity, 10) náboženství, 11) hospodářská a profesní sdružení, odbory, 12) činnosti jinde neuvedené. (Bačuvčík, 2011, s. 49-50)
1.3.4 Současný pohled Význam neziskových organizací stále narůstá. Jsou to právě ony, které nejen že daleko flexibilněji (a můžeme konstatovat, že také kvalitněji a inovativněji) reagují na specifické menšinové potřeby, ale rovněž dokáží velmi významně odhalovat problematická místa. Rektořík hovoří dokonce o roli jakýchsi průkopníků, subjektů objevujících bílá místa v uspokojování potřeb společnosti. Přesto však i zde nalézáme problémy odrážející se v efektivitě výsledných aktivit neziskových organizací, které Salamon označuje jako „selhání neziskových organizací“ („voluntary failure“). Hovoříme o: 1) filantropické nedostatečnosti (philanthropy insufficiency) – tzn. nedostatek personálních a materiálních zdrojů k pokrytí nezbytných potřeb všech členů cílové skupiny; 2) filantropickém paternalismu (philanthropic paternalism) – snaha o zajištění všech potřeb cílové skupiny namísto zvyšování podpory samostatnosti a sebedůvěry jejich členů a poskytování servisu při jejich samostatném řešení problémů; 3) filantropickém amatérismu (philanthropic amateurism) – absence dostatečně fundovaných pracovníků, převaha nadšení a snahy pomáhat nad profesionalitou a 4) filantropickém partikularismu (philanthropic particularism) – přes všechny snahy ani neziskový sektor není schopen odhalit a pokrýt v dostatečné míře či kvalitě veškeré existující potřeby všech menšinových skupin. (Rektořík, 2004, s. 30-31) Ne náhodou se zde setkáváme s opakujícím se atributem filantropický, neboť je to právě filantropie (dobročinnost, lidumilství), která je výchozí bází veškerých aktivit neziskových organizací. Výsledné hodnoty šetření nám pak mimo jiné měly dát odpověď na otázku, zda však stačí pro realizaci poslání (a aktivit) nestátním neziskovým organizacím v současné době pouhá filantropie. Zda si uvědomují pracovníci organizací nezbytnost zvyšování úrovně vzdělání, využívání odborníků na marketink a marketingové komunikace.
2 Zlínský kraj 2.1 Základní charakteristika kraje Zlínský kraj je jedním ze 14 územně samosprávných celků České republiky a je tvořen okresy Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín; tři okresy ve východní části územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní části Severomoravského kraje. Svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem České republiky a zaujímá 5% její plochy. Rozkládá se ve východní části střední Moravy a hranici se Slovenskou republikou (krajem Žilinským a Trenčínským) tvoří jeho východní okraj. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s krajem Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Ke dni 31. 6. 2012 žilo na území Zlínského kraje 588 343 obyvatel, což představuje 5,6% celkového počtu obyvatel České republiky, přičemž hustota zalidnění 148 obyvatel/km2 tak 8
významně převyšuje republikový průměr (133 obyvatel/km2). Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. V kraji je celkem 307 obcí, z toho je 30 měst. Nejvýznamnějšími městskými a průmyslovými aglomeracemi jsou aglomerace Zlín-Otrokovice-Napajedla, v níž je koncentrováno přes 100 tisíc obyvatel, dále aglomerace Uherské Hradiště-Kunovice-Staré Město s téměř 40 tisíci obyvateli a konečně města Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí, z nichž každé má 25–30 tisíc obyvatel. Nenachází se zde žádné město s více než 100 000 obyvateli. Na území Zlínského kraje existuje 24 mikroregionů, jejichž základem je dobrovolná i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami a společně řešenými problémy. Kraj má členitý, převážně kopcovitý charakter, tvořený pahorkatinami a vrchovinami. Nacházejí se zde dvě chráněné krajinné oblasti: Beskydy a Bílé Karpaty, které zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Největším a nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek. Intenzita využití území je rozdílná v závislosti na přírodních podmínkách. Z celkové výměry Zlínského kraje zaujímá téměř 50% zemědělská půda a 40% lesní půda. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58% výměry okresu), zcela opačné postavení má okres Vsetín, kde naopak téměř 55% celkové výměry okresu zabírá lesní půda. Přestože se jedná o jeden kraj, hovoříme o třech etnografických oblastech. Slovácko, které se z národopisného hlediska rozděluje na Horňácko (horská oblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova), luhačoviské Zálesí (tvoří přechod mezi Slováckem a Valašskem) a Dolňácko (nížinatá oblast v Pomoraví). Táhne se od Napajedel až k soutoku Moravy s Dyjí, na jihu hraničí s Rakouskem, na východě se Slovenskem a na severu s Hanou. Dále Valašsko, jehož název má svůj prapůvod v Rumunsku, odkud zde žijící Valaši migrovali od 14. století Karpatským obloukem na západ a sever. Na severovýchodní Moravu přišli ze Slovenska a ze Slezska. A Haná vyznačující se lidovou kulturou nížinného typu.
2.2 Správní charakteristika Vznik Zlínského kraje se datuje k 1. lednu 2000, a to v rámci reformy veřejné správy podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Z hlediska spádovosti území i dějin samosprávy nebyl nově vzniklý kraj územím vytvořeným uměle a bez historické návaznosti. Zlínský kraj je územním společenstvím občanů a veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Je zřizovatelem nemocnic a zdravotnických zařízení, škol a školských zařízení, dále pak příspěvkových organizací působících v oblasti sociálních služeb, kultury, správy silnic aj. Hlavním právním předpisem, kterým se řídí postavení a působnost kraje, je zákon č. 129/2000 Sb. o krajích. Svoji činnost vykonává v samostatné a přenesené působnosti. Samostatnou působnost vykonává tehdy, kdy své záležitosti spravuje samostatně. Patří sem např. vydávání obecně závazných vyhlášek kraje, stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti pro území kraje, rozhodování o spolupráci s jinými kraji a dalšími subjekty, zřizování a rušení příspěvkových 9
organizací nebo schvalování rozpočtu a závěrečného účtu kraje. Důležitými složkami samostatné působnosti jsou rozhodování o nakládání s majetkem kraje a poskytování dotací obcím, občanským sdružením, humanitárním organizacím a dalším subjektům. Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje. Kraj však vykonává i zákonem stanovenou státní správu, tedy tzv. přenesenou působnost. V tomto případě se stává prodlouženou rukou státu a ze státního rozpočtu tak dostává na tuto činnost finanční prostředky. Do přenesené působnosti spadá např. přezkoumávání rozhodnutí vydaných obcemi, kontrola činnosti obcí při výkonu jejich přenesené působnosti a ukládání sankcí podle zákona. Jedná se např. o organizování integrovaného záchranného systému na území kraje, udělování státního občanství, registraci zájmových sdružení, přezkoumávání výsledků maturit a závěrečných zkoušek nebo posuzování projektů z hlediska vlivu na životní prostředí.
2.3 Administrativní členění Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště. K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice. V kraji se nalézá 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín. 2.3.1 Okres Zlín Okres Zlín (do roku 1990 okres Gottwaldov) je okresem v Zlínském kraji. Rozloha činí 1 033,59 km² a jeho sídlem je město Zlín. V rámci kraje sousedí na severu s okresem Vsetín, na západě s okresem Kroměříž a na jihu s okresem Uherské Hradiště. Z jihovýchodu je vymezen státní hranicí se Slovenskem. Je zde 89 obcí, z toho 10 měst a jeden městys. Obce s rozšířenou působností: Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín. Obce s pověřeným obecním úřadem: Brumov-Bylnice, Napajedla, Slavičín. K 31. 3. 2013 byl počet obyvatel 192 388 obyvatel, z toho 93 865 mužů a 98 523 žen. Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem. Bělov • Biskupice • Bohuslavice nad Vláří • Bohuslavice u Zlína • Bratřejov • BrumovBylnice (Brumov • Bylnice • Sidonie • Svatý Štěpán) • Březnice • Březová • Březůvky • Dešná • Dobrkovice • Dolní Lhota • Doubravy • Drnovice • Držková • Fryšták (Dolní Ves • Horní Ves • Vítová) • Halenkovice • Haluzice • Horní Lhota • Hostišová • Hrobice • Hřivínův Újezd • Hvozdná • Jasenná • Jestřabí • Kaňovice • Karlovice • Kašava • Kelníky • Komárov • Křekov • Lhota • Lhotsko • Lípa • Lipová • Loučka • Ludkovice (Pradlisko) • Luhačovice (Kladná Žilín • Polichno • Řetechov) • Lukov • Lukoveček • Lutonina • Machová • Mysločovice • Napajedla • Návojná • Nedašov • Nedašova Lhota • Neubuz • Oldřichovice • Ostrata • Otrokovice (Kvítkovice) • Petrůvka • Podhradí • Podkopná Lhota • Pohořelice • Poteč • Pozlovice • Provodov • Racková • Rokytnice (Kochavec) • Rudimov • Sazovice • Sehradice • Slavičín (Divnice • Hrádek na Vlárské dráze • Nevšová|Slavičín • Slopné • Slušovice • Spytihněv • Šanov • Šarovy • Štítná nad Vláří-Popov (Popov • Štítná nad Vláří) • Tečovice • Tichov • Tlumačov • Trnava • Ublo • Újezd • Valašské Klobouky (Lipina • Mirošov • Smolina • Valašské Klobouky) • Velký Ořechov • Veselá • Vizovice (Chrastěšov) • Vlachova Lhota • Vlachovice (Vrbětice) • Vlčková • Všemina • Vysoké Pole • 10
Zádveřice-Raková (Raková • Zádveřice) • Zlín (Chlum • Jaroslavice • Klečůvka • Kostelec • Kudlov • Lhotka • Louky • Lužkovice • Malenovice • Mladcová • Prštné • Příluky • Salaš • Štípa • Velíková • Zlín) • Želechovice nad Dřevnicí • Žlutava (http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Zl%C3%ADn)
Obr. 1 – Zlínský kraj: Okres Zlín (Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Okres_zlin.PNG)
2.3.2 Okres Vsetín Okres Vsetín je okres ve Zlínském kraji o rozloze 1 142, 87 km² a jeho sídlem je město Vsetín. V rámci kraje sousedí na západě s okresem Kroměříž a na jihozápadě s okresem Zlín, na severovýchodě a severu pak s okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín Moravskoslezského kraje a na severozápadě s okresem Přerov Olomouckého kraje. Z jihovýchodu je okres vymezen státní hranicí se Slovenskem. Je zde 61 obcí, z toho 6 měst a jeden městys. K 31. 3. 2013 byl počet obyvatel 144 464 obyvatel, z toho 71 040 mužů a 73 424 žen. Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem. Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota (Pulčín) • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec (Hutisko • Solanec pod Soláněm) • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč (Babice • Komárovice • Lhota • Němetice) • Kladeruby • Krhová • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná (Jasenice • Lhotka nad Bečvou • Mštěnovice • Perná • Příluky • Vysoká) • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka (Lázy) • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Poličná • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Študlov • Ústí • Valašská Bystřice • Valašské Meziříčí (Bynina • Hrachovec • Juřinka • Krásno nad Bečvou • Lhota • Podlesí • Valašské Meziříčí) • Valašská Polanka • Valašská Senice • Valašské Příkazy • Velká Lhota (Malá Lhota) • Velké Karlovice (Malé Karlovice) • Vidče • Vigantice • Vsetín (Horní Jasenka • Rokytnice • Semetín) • Zašová (Veselá) • Zděchov • Zubří 11
Obr. 2 – Zlínský kraj: Okres Vsetín (Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/85/Okres_vsetin.PNG)
2.3.2 Okres Kroměříž Okres Kroměříž o rozloze 795, 67 km² se sídelním městem Kroměříž, leží na střední Moravě, v severozápadní části Zlínského kraje. Na severovýchodě sousedí s okresem Vsetín, na jihovýchodě s okresy Zlín a Uherské Hradiště. Na jihu a jihozápadě hraničí s okresy Hodonín a Vyškov Jihomoravského kraje, na severozápadě a severu s okresy Prostějov a Přerov Olomouckého kraje. Zahrnuje 79 obcí, z toho 7 měst a jeden městys. K 31. 3. 2013 byl počet obyvatel 144 464 obyvatel, z toho 71 040 mužů a 73 424 žen. Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem. Bařice-Velké Těšany (Bařice • Velké Těšany) • Bezměrov • Blazice • Bořenovice • Brusné • Břest • Bystřice pod Hostýnem (Bílavsko • Hlinsko pod Hostýnem • Rychlov • Sovadina) • Cetechovice • Dřínov • Holešov (Dobrotice • Količín • Tučapy • Všetuly • Žopy) • Honětice • Horní Lapač • Hoštice • Hulín (Chrášťany • Záhlinice) • Chomýž • Chropyně (Plešovec) • Chvalčov • Chvalnov-Lísky (Chvalnov • Lísky) • Jankovice • Jarohněvice • Karolín • Komárno • Koryčany (Blišice • Jestřabice • Lískovec) • Kostelany (Lhotka • Újezdsko) • Kostelec u Holešova (Karlovice) • Kroměříž (Bílany • Drahlov • Hradisko • Kotojedy • Kroměříž • Postoupky • Těšnovice • Trávník • Vážany • Zlámanka) • Kunkovice • Kurovice • Kvasice • Kyselovice • Lechotice • Litenčice (Strabenice) • Loukov (Libosváry) • Lubná • Ludslavice • Lutopecny (Měrůtky) • Martinice • Míškovice • Morkovice-Slížany (Morkovice • Slížany) • Mrlínek • Němčice • Nítkovice • Nová Dědina • Osíčko • Pacetluky • Pačlavice (Lhota • Pornice) • Počenice-Tetětice (Počenice • Tetětice) • Podhradní Lhota • Prasklice • Pravčice • Prusinovice • Přílepy • Rajnochovice • Rataje (Popovice • Sobělice) • Roštění • Roštín • Rusava • Rymice • Skaštice • Slavkov pod Hostýnem • Soběsuky (Milovice • Skržice) • Střílky • Střížovice • Sulimov • Šelešovice • Troubky-Zdislavice (Troubky • Zdislavice) • Třebětice • Uhřice • Věžky (Vlčí Doly) • Vítonice • Vrbka • Zahnašovice • Záříčí • Zástřizly • Zborovice (Medlov) • Zdounky (Cvrčovice • Divoky • Lebedov |Nětčice • Těšánky) • Zlobice (Bojanovice) • Žalkovice • Žeranovice
12
Obr. 3 – Zlínský kraj: Okres Kroměříž (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okres_kromeriz.PNG)
2.3.2 Okres Uherské Hradiště Okres Uherské Hradiště, se sídelním městem Uherské Hradiště, má rozlohu 991,37 km². Na severozápadě sousedí s okresem Kroměříž, na severovýchodě s okresem Zlín, na jihozápadě s okresem Hodonín Jihomoravského kraje. Z jihovýchodu je ohraničen státní hranicí se Slovenskem. Zahrnuje 78 obcí, z toho 7 měst a tři městysi. K 31. 3. 2013 byl počet obyvatel 144 464 obyvatel, z toho 71 040 mužů a 73 424 žen. Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem. Babice • Bánov • Bílovice (Včelary) • Bojkovice (Bzová • Krhov • Přečkovice) • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice (Lhotka) • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice (Javorovec) • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves (Chylice) • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání (Květná) • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště (Jarošov • Mařatice • Míkovice • Rybárny • Sady • Vésky) • Uherský Brod (Havřice • Maršov • Těšov • Uherský Brod • Újezdec) • Uherský Ostroh (Kvačice • Ostrožské Předměstí) • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková
13
Obr. 4 – Zlínský kraj: Okres Uherské Hradiště (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okres_uherske_hradiste.PNG)
2.4 Hospodářský vývoj Zlínského kraje v 1. čtvrtletí 2013 (předběžné výsledky k 31. 3. 2013)
2.4.1 Zaměstnanost a mzdy Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo v kraji k mírnému poklesu zaměstnanosti, úroveň průměrné mzdy zůstala stejná. V podnicích Zlínského kraje bylo v průměru zaměstnáno 185,4 tis. osob (v přepočtu na plně zaměstnané osoby), což je zhruba o 2,6 tis. zaměstnanců méně než v 1. čtvrtletí roku 2012. Nominální průměrná hrubá měsíční mzda vyplácená zaměstnancům s pracovištěm na území kraje dosáhla v prvním čtvrtletí v přepočtu na plně zaměstnané 20 894 Kč. V mezikrajském srovnání je to po Karlovarském kraji (20 447 Kč) druhá nejnižší mzda a ve srovnání s průměrem za republiku je nižší o 3 167 Kč. 2.4.2 Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti Podle výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem dosáhla v 1. Čtvrtletí 2013 míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let) ve Zlínském kraji výše 58,0 %, což je 0,9 procentního bodu pod úrovní ČR a v mezikrajském srovnání řadí tato hodnota Zlínský kraj na devátou pozici. Počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání podle VŠPS vzrostl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 5,5 tis. osob na 271,2 tis. osob. Z celorepublikového počtu představoval 5,6 %. Podnikatelé tvořili 14,8 % z celkového počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání.
14
2.4.3 Nezaměstnanost Od ledna 2013 nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti nový ukazatel s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Ke konci měsíce března dosáhla hodnota tohoto ukazatele ve Zlínském kraji 8,57 %, byla tedy o 0,6 procentního bodu vyšší než na úrovni ČR. Mezi kraji se pohybuje v intervalu od 4,64 % (Hl. město Praha) po 11,38 % (Ústecký kraj). V rámci kraje je nejpříznivější situace v okrese Zlín, kde je podíl 7,52 %, naopak vysoké podíly jsou v okresech Kroměříž (9,29 %) a Vsetín (10,05 %). Na konci března 2013 evidovala pracoviště úřadu práce ve Zlínském kraji celkem 34 913 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu asi 45 % tvořily ženy, 13 % připadlo na osoby se zdravotním postižením a necelých 6 % představovali absolventi škol. Volných pracovních míst bylo v kraji ke konci prvního čtvrtletí 1 755, z toho 128 pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno místo tak připadalo 20 uchazečů o zaměstnání, tedy stejně jako v 1. Čtvrtletí předchozího roku. Nejčastěji nabízená volná pracovní místa byla v profesích obchodní zástupci (115 míst), seřizovači a obsluha obráběcích strojů (82 míst), finanční a investiční poradci (47 míst), pracovníci v pojišťovnictví (46 míst) a svářeči (45 míst). V následujících měsících se nezaměstnanost v kraji mírně snížila, podíl nezaměstnaných osob ke konci dubna klesl na 8,15 % a ke konci května na 7,74 %. 2.4.4 Organizační statistika 1. V registru ekonomických subjektů Zlínského kraje bylo ke konci března 2013 evidováno 136 842 ekonomických subjektů. Převládají fyzické osoby, tvoří zhruba 81 % z celkového počtu subjektů. Největší část tvoří fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, k 31. 3. 2013 jejich počet 97 558 představoval 71,3 % z celkového počtu ekonomických subjektů. Počet právnických osob dosáhl výše 25 558 a z nich 54,6 % tvoří obchodní společnosti (13 957). Zhruba pětina (20,2 %) jednotek se zabývá převážně velkoobchodem a maloobchodem, 15,4 % zpracovatelským průmyslem, z toho nejčastěji výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. (http://www.krzlinsky.cz/o-kraji-cl-17.html)
3. Marketingový výzkum 3.1 Charakteristika Marketingový výzkum je disciplínou, která má za sebou bohatou historii. S prvním marketingovým výzkumem, který směřoval ke zjištění chování a rozhodování voličů v prezidentských volbách, se můžeme setkat již v roce 1824 v USA. Kdybychom však chtěli nahlédnout na úplný počátek, museli bychom se vrátit do období, kdy lidé začali nabízet a prodávat první zboží. Tyto výzkumy probíhaly na principu pozorování a naslouchání příchozích zákazníků. Můžeme tedy říci, že marketingový výzkum je disciplínou, která se zabývá poznáváním zákazníků, trhů a konkurence. Jedná se o dlouhodobější práci, „kombinující hned několik výzkumných postupů, uplatňující náročnější postupy statistického zpracování, porovnávající a vyhodnocující výsledky získané z různých zdrojů a docházející k hlubším poznatkům a souvislostem.“ (Foret, Stávková, 2003, s. 13). Podstatou marketingového výzkumu je plánování, sběr a analýza relevantních dat, která se týkají určitého problému, před který je daná organizace postavena. Zjištěné výsledky
15
pomohou pověřeným osobám, marketingovým manažerům, rozeznat a lépe reagovat na příležitosti, přání, očekávání a hrozby na trhu. Základem marketingového výzkumu jsou informace, které můžeme rozdělit do několika kategorií: Primární: získané z terénního výzkumu samotnými organizátory a z nich následně vyvozené závěry. Sekundární: další zpracování již uskutečněného a vyhodnoceného marketingového výzkumu. Harddata: jedná se o výsledky činností, zasahují racionální minulost. Softdata: seznamují se stavem vědomí respondenta, zasahují emocionální současnost. Kvantitativní: jedná se o číslem vyjádřené myšlenky. Kvalitativní: slovem vyjádřené informace. Informace, ze kterých při marketingovém výzkumu vycházíme, musím být „relevantní, validní (přesné), reliabilní (správné a spolehlivé) a efektivní (získané budou rychle a za nejnižší možné náklady).“ (Foret, Stávková, 2003, s. 23)
3.2 Marketing a marketingový výzkum v neziskovém sektoru 3.2.1 Marketing v neziskovém sektoru Ekonomický rozvoj je dnes již nemyslitelný bez rozvoje občanské společnosti. Zvyšuje se procento z řad odborníků i z laické veřejnosti, které si stále častěji začíná uvědomovat, jak nezastupitelný význam a společenská role zde přísluší právě neziskovým organizacím. Na druhé straně však také neopomíjí problémové oblasti ve spojitosti s nesmírnou šíří a různorodostí oblastí neziskového sektoru. Současný rozvoj neziskového sektoru a dosavadní plynulý nárůst nestátních neziskových organizací si obzvlášť v době finanční krize vynucuje u představitelů především nestátních neziskových organizací (NNO) nezbytnost zamyslet se nad posláním a rolí jednotlivých organizací, ujistit se o svých hodnotách a přesvědčeních, vyzkoušet nové způsoby poskytování služeb a rozvíjet další možnosti v oblasti aktivit. Důvěra v práci NNO jak ze strany veřejnosti, tak ze strany veřejné správy je závislá na jejich transparentnosti a současně i schopnosti efektivní komunikace. A je to právě neefektivní komunikace, která je spojena jednak s nedostatkem financí, ale současně také s nízkým počtem kmenových pracovníků působících v neziskovém sektoru. Stále bolestivějším místem nestátních neziskových organizací je především absence odborníků na marketingové komunikace. Je stále více zřejmé, že aby se oblast neziskového sektoru (charitativní, ekologické, dopravní, bezpečnostní, tělovýchovné a kulturní instituce, etnické menšiny, dárcovství krve apod.) dostala do povědomí zvětšující se části populace, musí být pozornost zaměřena na zefektivnění komunikačních (marketingových) aktivit nestátních neziskových organizací. Přesto je naprosto evidentní, že v převážné většině jedinou prioritou nestátních neziskových organizací stále zůstává především realizace poslání a v současnosti rovněž finanční zajištění plynulého chodu organizace, a to na úkor komunikování svých aktivit i poslání.
16
Přestože si část veřejnosti spojuje neziskové organizace s dobročinností, nezištností a ochotou pomoci, druhá část veřejnosti vnímá nestátní neziskové organizace z pohledu netransparentnosti, a to ve spojení s nejasnými cíli a nevhodně investovanými, případně zpronevěřenými financemi, což koresponduje s nedůvěrou k jejich činnosti. Transparentnost a důvěryhodnost organizací neziskového sektoru je však základem jejich úspěšného fungování. Budování dobré pověsti netkví pouze v předložení návrhu a následné realizaci prospěšné činnosti či projektu, ale zejména ve schopnosti efektivně komunikovat své poslání. Důvěra se stává základním stavebním kamenem a efektivní způsob komunikace nezbytným pilířem, jenž může pomoci k řešení případných nesrovnalostí a problémů. Neziskové organizace by tak měly soustředit zvýšenou pozornost k oslovení jak široké veřejnosti, tak zejména mládeže, neboť právě ta může v budoucnosti představovat pro neziskové organizace potenciální dobrovolníky, pracovníky, dárce i sympatizanty. Pokud organizace neziskového sektoru změní svůj postoj, přiblíží se více nejen ke klientům, ale i k široké veřejnosti. Pak je možné, že česká společnost jako taková změní svůj čtyřiceti lety „pošramocený“ postoj. Potom budeme moci s jistotou tvrdit, že i české země mají marketing neziskového sektoru, jehož součástí je i sociální marketing, jakožto „nástroj určený k prosazení určitých myšlenek, změně názorů, postojů, předsudků a hodnot.“ (Bačuvčík, 2006, s. 13) Neziskové organizace jsou plnohodnotnými konkurenty ziskovému sektoru. Uspokojují potřeby, jsou účastníky směny i transakcí a vytváří své trhy. Toto jsou ale fakta, která si ne každý ve společnosti plně uvědomuje. Ovšem, aby tyto skutečnosti veřejnost přijala, je třeba, aby neziskové organizace začaly být citlivější na kvalitu poskytovaných služeb. Nejde pouze zaměřit se na potřeby klientů, ale tyto instituce musí myslet i na veřejnost, ve které má stálé i potencionální podporovatele, jak ve finančních záležitostech, tak i v dobrovolnické činnosti. Proto musí být celá veřejnost seznamována s obsahem aktivit jednotlivých organizací i s výsledky těchto činností. A právě marketing a jeho nástroje obsáhnou všechny tyto činnosti.
3.2.2 Marketingový výzkum v neziskovém sektoru Metodologie marketingových výzkumů v neziskovém sektoru je stejná jako ve sféře komerční. I zde využíváme marketingový výzkum v místech, kde se objevila informační mezera. Proces marketingového výzkumu se skládá ze tří částí a jejich podčástí: 1. Přípravná etapa: definování problému a cíle, orientační analýza situace, plán výzkumného projektu 2. Předvýzkum (pretest) 3. Realizační etapa: sběr údajů, zpracování shromážděných údajů, analýza údajů, interpretace výsledků, závěrečná práce, prezentace. Obdobné jsou i další části, které provází realizaci výzkumu – metody výzkumu, způsoby zjišťování údajů, kontaktní metody, výběr vzorku respondentů. Mnohé informace především ohledně financování neziskového sektoru lze najít přímo na internetu jako sekundární údaje. Ovšem informace týkající se samotných uživatelů je nutné 17
získat pomocí metod primárního výzkumu. Jedná se především o metody pozorování a dotazování. „Například v sociálních službách určených pro osoby sociálně slabé či na okraji společnosti je potřeby cílových skupin většinou nutné získat přímým pozorováním jejich aktivit v místech, kde se oni sami zdržují.“ (Bačuvčík, 2006, s. 59) Dotazování je možné užít v místech, kde cílové skupiny hledají pomoc.
3.2.3 Dotazování Tato forma sběru primárních údajů patří mezi nejrozšířenější a jejím hlavním cílem je, zadávání co nejlépe formulovaných otázek respondentům. Dotazování má několik typů – osobní, písemné, telefonické, elektronické. O tom, jaký typ bude pro výzkumníka nejvhodnější, rozhoduje několik faktorů – charakter a rozsah zjišťovaných informací, skupina oslovených, čas, finanční náročnost, kvalifikace výzkumníka. Uvedené faktory se mohou odrazit v samotném složení dotazníku. Proto je nutné dodržet správný postup při sestavování dotazníků se splněním dvou hlavních požadavků: 1. „účelově technickým, tj. takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá; 2. psychologickým, tj. vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě. (Foret, Stávková, 2003, s. 33) Písemné dotazování přináší výzkumníkovi mnohá úskalí, ale i výhody. Tím největším je nízká návratnost dotazníků, výhodou jsou nízké náklady. Proto, aby dotazníkové šetření přineslo relevantní, validní, reliabilní a efektivní data, je potřeba naplnit tyto podmínky: a) Celkový dojem – jde o to hned na první pohled přilákat respondenta, aby dotazník vyplnil. b) Formulace otázek – znamená ptát se jednoznačně a srozumitelně pro danou cílovou skupinu. c) Typologie otázek – v zásadě existují tři typy otázek – uzavřené, otevřené a jejich kombinace, tj. otázky polouzavřené. d) Manipulace s dotazníkem – tedy rozhodnutí, jaký způsobem bude probíhat distribuce k respondentovi a od respondenta zpět k výzkumníkovi. Lze užívat poštovní styk, osobní předání nebo zapojit do distribuce mezičlánek.
4. Výzkumný projekt Analýza neziskového sektoru Zlínského kraje Výzkumný projekt Analýza neziskového sektoru Zlínského kraje je společným projektem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Zlínského kraje, Města Zlína, Obchodní a hospodářské komory Kroměříž, Úřadu práce ve Zlíně a Asociace nestátních neziskových organizací Zlínského kraje.
3.1 Cíle výzkumu 1. Vytvořit informační základnu o struktuře neziskového sektoru Zlínského kraje, konkrétně nestátních neziskových organizací. 18
2. Analyzovat neziskový sektor (NNO) z hlediska jeho potřeb, forem a nástrojů komunikace pro efektivnější koordinaci vztahů mezi partnery projektu Kooperace – tj. Zlínský kraj, UTB, Město Zlín, Hospodářská komora, Asociace NNO, Úřad práce.
3.2 Metodika šetření Metoda šetření: dotazování. Technika šetření: elektronicky, s telefonickou asistencí.
3.3 Pretest Pro výběrový vzorek k pretestu bylo vybráno a osloveno 30 NNO. Plnohodnotně vyplnilo dotazník sedm organizací, což představuje 23 % návratnost. S připomínkami vystoupily čtyři zástupci organizací a osobně byly konzultovány formulace otázek se třemi zástupci organizací různého zaměření a velikosti. 3.31 Závěry a doporučení z pretestu •
• •
Aktivně se podílet na zvyšování návratnosti (k odkazu přidat wordovskou podobu dotazníku), oslovení „ve vlnách“ vzhledem k délce a relativní náročnosti, posílení komunikace. - Rozsah a náročnost dotazníku odpovídá stanoveným požadavkům výzkumu. Zkrácení a mírné přeformulování (zjednodušení) úvodního textu. – Uskutečněno. Zvážení variability dotazníku s možností více variant dle převažující poskytované služby či dle velikosti organizace. - Náročnost zpracování.
3.4 Časový harmonogram výzkumného šetření 1) 2) 3) 4)
5) 6) 7) 8)
Duben a červen 2011: Tvorba a korektury dotazníku. Červenec 2011: Pretest dotazníku a jeho vyhodnocení. Srpen 2011: Finalizace požadavků na e-verzi Září 2011: Výpis Nestátních neziskových organizací Zlínského kraje zapsaných v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES) – názvy, IČO dle sídla k 1. 3. 2010 (340 stran textu). - Z interní databáze Zlínského kraje získáno 526 emailových kontaktů na NNO Zlínského kraje, které byly využity v prvních fázích oslovování. Září a říjen 2011: 1. a II. vlna oslovení e-mailem (z databáze ZK) + komunikace šetření v časopisech Okno do kraje a městských zpravodajích obcí s rozšířenou působností ZK. Listopad 2011: Vzhledem k nízké návratnosti zadáno zpracování nové databáze funkčních kontaktů dle výpisu ARES. Prosinec 2011: I. vlna oslovení e-mailem - 180 kontaktů dle ARES, facebooková komunikace. Leden 2012: Vyhodnocení nízké návratnosti, zřízení call-centra, tvorba scénáře pro telefonický kontakt respondentů, pokračuje zpracovávání databáze ARES.
19
9) Únor až duben 2012: Telefonicky osloveny všechny dohledané kontakty, zfinalizování databáze - 987 funkčních kontaktů na NNO Zlínského kraje, získáno 436 dotazníků ze 404 neziskových organizací. Základní data Původní databáze: Funkční kontakty: Respondenti: Návratnost:
4177 názvů a IČ NNO ZK 987 NNO Zlínského kraje, tj. 23,6 % 404 NNO ZK, které vyplnily 436 dotazníků za své dílčí činnosti 41 % z funkčních kontaktů
Anotace šetření V průběhu roku 2012 bylo v rámci projektu Kooperace vysokého školství, veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru pro socioekonomický rozvoj regionu realizováno výzkumné šetření pod názvem Analýza neziskového sektoru Zlínského kraje, na jehož přípravě se podíleli zástupci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Zlínského kraje, Města Zlína, Obchodní a hospodářské komory Kroměříž, Úřadu práce ve Zlíně a Asociace nestátních neziskových organizací Zlínského kraje. Cílem šetření bylo analyzovat neziskový sektor z hlediska jeho potřeb, forem a nástrojů komunikace pro efektivnější koordinaci vztahů mezi partnery projektu „Kooperace“ a současně tak vytvořit informační základnu o struktuře neziskového sektoru Zlínského kraje. Ze základní báze funkčních kontaktů, která představovala 987 nestátních neziskových organizací (NNO) Zlínského kraje, vyplnilo 436 dotazníků za své dílčí činnosti 404 respondentů (NNO), což představuje 41 % z celkového počtu funkčních kontaktů. K četným přínosným rezultátům šetření se řadila, mimo jiné, rovněž velmi prospěšná data směřující k eventualitám vzájemné kooperace nestátních neziskových organizací zlínského regionu s akademickou sférou, konkrétně s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně.
20
4. Výzkumné šetření 4.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ORGANIZACE 4.1.1 Struktura respondentů Pro analýzu neziskového sektoru je důležité vytvoření prvotní představy o nestátních neziskových organizacích působících ve Zlínském kraji, to znamená - jaká je jejich právní forma, v jakých oblastech působí, které cílové skupině se věnují apod.
4.1.2 Právní forma subjektu V České republice není vymezen oficiální termín pro nestátní neziskové organizace, legislativně jsou tyto organizace definovány takto:
občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., nadace nebo nadační fond podle zákona č. 227/1997 Sb. registrovaná církev nebo náboženská společnost nebo jimi zřízená tzv. církevní právnická osoba podle zákona č. 3/2002 Sb.
FORMA SUBJEKTU, N = 404 Počet Občanské sdružení Nadace, nadační fond Obecně prospěšná společnost Církev, církevní společnost Jiná CELKEM
Procenta
324 2 19 34
80 1 5 8
25
6
404
100
Tabulka 1 – Zastoupení subjektů dle jejich právní formy
Výzkum ukázal, že z oslovených organizací představují největší počet občanská sdružení (324; 80 %), a to s nadměrnou převahou. Následuje církev a církevní společnosti (34; 8 %), obecně prospěšné společnosti (19; 5 %) a nejmenší část tvoří nadace a nadační fondy (2; 1 %). Necelých šest procent (25) organizací uvedlo jinou právní formu: z toho 11 x příspěvkovou organizaci, 5x nebylo uvedeno, dále se jednalo o zájmová sdružení a sportovní kluby, u kterých zástupci zřejmě neznali právní subjektivitu, a o individuální případy: jako např. privátní nemocnice zřizovaná církví, sdružení právnických osob, organizační složka obce, PO charitativní.
21
Graf 1 – Zastoupení subjektů dle jejich právní formy
4. 1.3 Struktura respondentů NNO dle formy subjektu a jejího zaměření na cílové skupiny STRUKTURA RESPONDENTŮ DLE CÍLOVÉ SKUPINY, N=436 Forma subjektu a zaměření Počet Procenta Církev, církevní organizace 42 10 Děti a mládež 10 2 Dospělí 4 1 Nelze specifikovat 4 1 Osoby se zdravotním postižením 2 1 Senioři 1 0 Široká veřejnost 19 4 Prázdné 2 1 Jiná 29 7 Děti a mládež 8 2 Dospělí 1 0 Nelze specifikovat 3 1 Osoby se zdravotním postižením 2 1 Rodiče s dětmi (matky s dětmi) 1 0 Senioři 1 0 Široká veřejnost 13 3 Nadace, nadační fond 2 0 Děti a mládež 1 0 široká veřejnost 1 0 22
Občanské sdružení Děti a mládež Dospělí Nelze specifikovat Osoby se zdravotním postižením Rodiče s dětmi (matky s dětmi) Senioři Široká veřejnost Prázdné Obecně prospěšná společnost: Děti a mládež Dospělí Nelze specifikovat Rodiče s dětmi (matky s dětmi) Široká veřejnost
341 111 32 27 17 12 21 120 1 22 4 2 3 4 9
78 25 7 6 4 3 5 28 0 5 1 0 1 1 2
Celkový součet
436
100
Tabulka 2 – Forma subjektu ve vztahu k zaměření na cílovou skupinu
Z pohledu struktury respondentů NNO dle formy subjektu a jejího zaměření na cílové skupiny došlo k rozšíření základní báze na 436 odpovědí, neboť někteří respondenti zvýšili původní databázi o subjekty z pohledu dílčích činností. Jedná se především o církev a církevní společnosti, kde se zvýšil počet na 42 (10 %), dále jsou to veřejně prospěšné organizace se zvýšením na 22 (5 %) a stejně tak došlo k nárůstu počtu občanských sdružení na 341 (78 %). Částečné navýšení počtu organizací spatřujeme rovněž u jiných forem NNO, kde se počet zvyšuje o čtyři organizace z původních 25 na 29 (7 %), neměnný stav zůstává pouze u nadací a nadačních fondů. Od náplně činností NNO se rovněž odvíjí její zaměření na cílové skupiny. Největší podíl zde tvoří organizace zaměřené na širokou veřejnost (162, 37 %), následně pak děti a mládež (134, 31 %). Z celkového počtu respondentů se pouze 5 % organizací úzce specializuje na seniory (23 NNO) či osoby se zdravotním postižením (21 NNO). 37 organizací (8 %) cílovou skupinu blíže nespecifikovalo a tři organizace odpověď neuvedly.
23
4.1.4 Oblast působení (hlavní a vedlejší činnosti) zkoumaných subjektů ZK Zásadní informací je rovněž oblast působení neziskových organizací. V dotazníku měly organizace možnost označit dvě hlavní činnosti, kterými se zabývají, u vedlejší činnosti nebylo žádné omezení. STRUKTURA NNO ZK, N = 436 Hlavní činnost Vedlejší činnost Počet Procenta Počet Procenta Dobrovolnictví 45 7 44 10 Rozvoj bydlení 0 0 1 0 Hospodářská a profesní sdružení 3 1 5 1 Sociální služby 63 10 13 3 Kultura a umění 97 15 53 12 Sport 124 19 42 9 Mezinárodní činnost 9 1 24 5 Volný čas 132 21 87 19 Náboženství a církve 29 5 9 2 Vzdělávání a výzkum 36 6 56 12 Odbory 2 0 0 0 Zdraví 26 4 34 8 Památky 8 1 19 4 Životní prostředí 25 4 31 7 Právo, prosazování zájmů 9 1 14 3 Činnosti jinde neuvedené: 36 6 22 5 CELKEM 644 100 454 100 Tabulka 2 – Struktura NNO ZK dle činnosti
Celkový počet prezentovaných hlavních aktivit dosáhl čísla 644, což bylo způsobeno faktem, že zhruba necelá polovina respondentů považuje za prioritní aktivity dvě, zatímco druhá polovina považuje za prioritní pouze jednu aktivitu. Tabulka 3 tak ukazuje, že k nejčastěji uváděné hlavní činnosti NNO ZK náleží volnočasové aktivity, které zaznamenalo celkově 132 (21 %) organizací, přičemž 124 (19 %) nejčastěji propojuje volnočasové aktivity se sportovními činnostmi a 97 (15 %) s kulturou a uměním. Přestože v o něco menší míře, ale rovněž poměrně ve vyšším počtu v konfrontaci s ostatními uváděnými aktivitami, se řadí oblast sociálních služeb (63; 10 %). Z pohledu vedlejších činností jsou to opět volnočasové aktivity, které se vzájemně prolínají s hlavními činnostmi NNO (87; 19 %). Z čísla 454 v sumárním hodnocení vedlejších aktivit je na první pohled zřejmé, že téměř všechny NNO uvedly pouze jednu doplňující vedlejší aktivitu. Přesto jsou to opět volnočasové aktivity, které se vzájemně prolínají s hlavními činnostmi NNO (87; 19 %). Zajímavým, ale především přínosným zjištěním se jeví skutečnost, že na stále větším významu v portfoliu vedlejších činností nabývá oblast vzdělávacích a výzkumných aktivit NNO (56;12 %). Za zmínku stojí rovněž i to, že 36 (5 %) organizací zařadilo danou oblast do svých hlavních aktivit. Stejně tak i oblast kultury ve vedlejších aktivitách sehrává významnou roli (53;12 %). 24
Graf 2 - Struktura NNO ZK dle činnosti
Pokud bychom se chtěli zaměřit na průměrné hodnoty uvedených hlavních aktivit z pohledu jednotlivých regionů ZK, viděli bychom, že zatímco na Vsetínsku, UH a Kroměřížsku uváděly organizace v průměru 1,55 hlavních činností, vzhledem k tomu že průměr uvedených hlavních aktivit u organizací na Zlínsku činí 1,35, můžeme se přiklonit ke stanovisku, že NNO zlínského regionu se specializují zejména na jednu hlavní činnost.
Vsetín, N=84 Počet Dobrovolnictví 14 Rozvoj bydlení 0 Hospodářská a profesní sdružení 1 Sociální služby 14 Kultura a umění 18 Sport 24 Mezinárodní činnost 1 Volný čas 26 Náboženství a církve 5 Vzdělávání a výzkum 7 Odbory 0 Zdraví 3 Památky 0 Životní prostředí 3 Právo, prosazování zájmů 2 Činnosti jinde neuvedené 11
Uherské Hradiště, N=76
v % Počet 17 7 0 0 1 0 17 7 21 26 29 21 1 1 31 23 6 3 8 5 0 2 4 5 0 2 4 7 2 2 13 8
v% 9 0 0 9 34 28 1 30 4 7 3 7 3 9 3 11
Zlín, N=63 Počet 6 0 1 18 13 11 0 16 5 7 0 1 0 4 1 2
Tabulka 3 – Oblast působení dle regionů
25
Kroměříž, N=60
v % Počet 10 7 0 0 2 0 29 3 21 8 17 30 0 3 25 27 8 1 11 4 0 0 2 5 0 2 6 1 2 0 3 3
v% 12 0 0 5 13 50 5 45 2 7 0 8 3 2 0 5
Z pohledu uvedených regionů Tabulka 4 ukazuje na základě výsledných hodnot, v rámci výzkumu, že téměř u všech regionů, jak již naznačily předchozí výsledky (viz Tabulka 3), stojí celkově v popředí hlavních aktivit oblast volnočasových aktivit (V - 26; 31 %, UH – 23; 30 %, Z – 16; 25 %, K – 27; 45 %), o druhou a třetí pozici se, až na malé odchylky, dělí oblast sportu (V – 24; 29 %, UH – 21; 28 %, K – 30; 50 %) a oblast kultury a umění (V – 18; 21 %, UH – 26; 34 %, Z – 13; 21 %). Zatímco Vsetín a Uherské Hradiště prioritně směřovalo své hlavní aktivity k využití volného času, ať již v kontinuitě se sportem či kulturou a uměním, NNO kroměřížského regionu orientovaly svou pozornost prioritně sportu. Organizace zlínského regionu naopak zcela odlišně upřednostňovaly oblast sociálních služeb (18; 29 %). Naprosto vyrovnané hodnoty, nulové, pak můžeme jednoznačně vidět v orientaci organizací na rozvoj bydlení
Graf 3 - Oblast působení dle regionů
4.1.5 Cílové skupiny NNO ZK Jak potvrzují následné výsledky, od náplně činností nestátních neziskových organizací se odvíjí jejich orientace na cílové skupiny. PRIMÁRNÍ ZAMĚŘENÍ AKTIVIT / SLUŽEB NNO ZK, N=436 Počet Děti a mládež
Procenta 134
31
Rodiče s dětmi (matky s dětmi)
17
4
Dospělí
39
9
Senioři
23
5
163
37
Osoby se zdravotním postižením
22
5
Nelze specifikovat
38
9
436
100
Široká veřejnost
CELKEM Tabulka 4 – Cílové skupiny NNO ZK 26
Z pohledu struktury respondentů NNO dle formy subjektu a jejího zaměření na cílové skupiny došlo k rozšíření základní báze na 436 odpovědí, neboť někteří respondenti zvýšili původní databázi o subjekty z pohledu dílčích činností. Jedná se především o církev a církevní společnosti, kde se zvýšil počet na 42 (10 %), dále jsou to veřejně prospěšné organizace se zvýšením na 22 (5 %) a stejně tak došlo k nárůstu počtu občanských sdružení na 341 (78 %). Částečné navýšení počtu organizací spatřujeme rovněž u jiných forem NNO, kde se počet zvyšuje o čtyři organizace z původních 25 na 29 (7 %), neměnný stav zůstává pouze u nadací a nadačních fondů. Od náplně činností NNO se rovněž odvíjí její zaměření na cílové skupiny. Největší podíl zde tvoří organizace zaměřené na širokou veřejnost (162, 37 %), následně pak děti a mládež (134, 31 %). Z celkového počtu respondentů se pouze 5 % organizací úzce specializuje na seniory (23 NNO) či osoby se zdravotním postižením (21 NNO). 37 organizací (8 %) cílovou skupinu blíže nespecifikovalo a tři organizace odpověď neuvedly.
Graf 4 – Cílové skupiny NNO ZK
4.1.6 Účast NNO v dotazníkovém šetření dle příslušnosti k obci s rozšířenou působností (ORP) a územní působnosti OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ, N=404 Počet Procenta Bystřice pod Hostýnem 12 3 Holešov 19 5 Kroměříž 56 14 Luhačovice 8 2 27
Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Jiná - neuvedeno ? Celkem
11 26 68 28 6 23 8 78 58 3
3 6 17 7 1 6 2 19 14 1
404
100
Tabulka 5 – Obce s rozšířenou působností
Celkový počet respondentů se snížil na 404. Největší aktivita organizací byla zaznamenána ve Vsetíně, a to v celkovém počtu 78/244 (19 %) organizací, následovalo Uherské Hradiště (68/293;17 %), o něco méně organizací projevilo svou aktivitu ve Zlíně (58/817; 14 %) a v Kroměříži (56/281;14 %). Celkem tyto čtyři ORP zahrnují 283 NNO, což činí 65 % z celkového počtu respondentů. K zastoupení organizací ve střední linii se zařadil Uherský Brod (UH,28/104; 7 %), Rožnov pod Radhoštěm (V,26/157; 6 %) a Valašské Meziříčí (V,23/236; 6 %) a s částečně nižším zastoupením I Holešov (K,19/121; 5 %). Bystřice pod Hostýnem (K,12/76; 3 %), Otrokovice (Z,11/137; 3 %), Vizovice (Z,8/54; 2 %) a Valašské Klobouky (Z,6/64; 1 %) představují nejnižší linii aktivit. V konfrontaci s databází ZK z roku 2010 vidíme, že přestože se město Zlín řadí k čelní linii vzhledem k aktivitě NNO, z pohledu celkového počtu organizací by určitě na přední místo nedosáhl. Naopak organizace postavené ve spodní linii ve srovnání s celkovým počtem organizací musíme hodnotit kladně.
Graf 5 – Obce s rozšířenou působností
28
4.1.7 Územní působnost subjektů ZK ÚZEMNÍ PŮSOBNOST NNO ZK, N=436 Počet
Procenta
Lokální (místní)
155
36
Okresní
109
25
Krajská
71
16
Celorepubliková
74
17
Mezinárodní
27
6
436
100
CELKEM
Tabulka 6 - Územní působnost NNO ZK
Výzkumného šetření se zúčastnily převážně nestátní neziskové organizace s lokální a okresní působností, celkově to znamená 61 %, což představuje 264 organizací působících ve zlínském regionu. Nejvíce nestátních neziskových organizací (155, 36 %) realizuje své aktivity v místě (lokalitě) svého sídla. Čtvrtina organizací (109) působí v rámci celého okresu. Přibližně stejný rozsah působnosti odpovídá počtu organizací jak s celorepublikovou působností, kterou uvádí 74 (17 %) organizací, tak s krajskou působností v počtu 71 (16 %). Pouze 27 organizací z dotázaných, tj. 6 %, působí mezinárodně.
Graf 6 - Územní působnost NNO ZK
29
4.2 SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SUBJEKTY 4.2.1 Hodnocení spolupráce NNO ZK s dalšími subjekty HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE NNO ZK S …, N=436 69
76
27
11
Spolupracuje Nespolupracuje Počet Procenta Počet Procenta 10 193 44 243 56
22 88 157 101
53 78 94 97
51 50 52 76
38 28 27 20
17 17 20 13
181 261 350 307
41 60 80 70
255 175 86 129
59 40 20 30
51 92 40 26
103 68 61 25
77 37 33 21
33 15 13 5
11 21 7 10
275 233 154 87
63 53 35 20
161 203 282 349
37 47 65 80
1 Ostatními NNO Státem ministerstva, Úřad vlády Krajem Městy, obcemi Veřejností Podnikatelským sektorem Základními školami Středními školami Vysokými školami
2
3
4
5
Tabulka 8 - Hodnocení spolupráce NNO
Respondenti byli vyzváni k hodnocení dosavadní spolupráce se subjekty zastupujícími klíčové sektory, jejichž partnerství má realizace projektu posílit, jedná se o školy, podnikatelský sektor, instituce státní správy a samosprávy, NNO a veřejnost obecně. Hodnotící škála byla 5 stupňová, známkou 1 byly hodnoceny nejlépe spolupracující subjekty, souhrn výsledné hodnoty jsou uvedeny v Tabulce 8. Výsledky ukazují, že nejintenzivnější je spolupráce NNO ZK na místní úrovni. Celkem 350 (80 %) odpovídajících NNO potvrdilo spolupráci s městem či obcí, z toho plných 157 organizací označilo spolupráci známkou nejvyšší, pouze 20 pak známkou nejnižší. Druhým partnerem z pohledu spolupráce byla označena veřejnost (307; 70 %). I zde bylo hodnocení spolupráce klasifikováno velmi dobře. 101 organizací použilo známku nejvyšší, 13 pak známku nejnižší. Přestože mají NNO poměrně velké zkušenosti ve spolupráci s podnikatelským sektorem (275; 63 %), přiklání se organizace spíše k průměrné úrovni hodnocení spolupráce (1/51; 2/103; 3/77). O něco menší počet NNO (261; 60 %) uvedlo své zkušenosti ze spolupráce s krajem, přičemž zde naopak 88 organizací hodnotí spolupráci jako výbornou (2/78; 3/50) a 17 ji považuje za neuspokojivou. Méně četná je spolupráce mezi samotnými NNO navzájem, vztahy se státem a školami. Zde je jednak alarmující nízké procento spolupráce mezi samotnými neziskovými organizacemi. Pouze 193 (40%) organizací uvedlo, že má se spoluprací s ostatními NNO zkušenost, dokonce ji výborně hodnotí 69 organizací (2/76) proti nedostatečnému hodnocení deseti organizací. Bohužel však spolupráce i v dnešní době naráží stále se opakující problém, kterým je strach z převzetí know how a ztráta tolik potřebných financí. Obtížnější je i spolupráce s ministerstvy a Úřadem vlády. Zde potvrdilo spolupráci celkem 181 (41%) proti 255 (59%) organizací. Také tady hodnotí organizace spolupráci na průměrné úrovni (1/22;2/53; 3/51). Neuspokojivým ukazatelem je však spolupráce se školami. Na základní úrovni sice potvrdilo své zkušenosti 233 (53%) organizací, z nich 92 NNO na nejvyšší úrovni, 21 pak se spoluprací nebylo spokojeno. Bohužel čím vyšší stupeň vzdělání, tím menší zkušenosti v oblasti spolupráce. Pouhých 154 (35%) organizací svou spolupráci se středními školami potvrdilo, ale jenom 40 z nich bylo velmi spokojeno. Daleko horší skutečnost je u 30
vysokých škol. Zkušenosti ze spolupráce s VŠ potvrdilo pouze 87 (20 %) organizací oproti 349 (80 %) NNO, které žádnou spolupráci neuvedly. Získané zkušenosti se podle NNO pohybují na průměrné hodnotě (1/26; 2/25; 3/21), což můžeme považovat za neprospěch pro obě strany.
Graf 7 - Hodnocení spolupráce NNO
Analýza se rovněž snažila vysledovat, zda v hodnocení spolupráce existují rozdíly podle místa působení respondenta. Odpovědí NNO jsou v tabulce níže rozděleny podle sídla NNO v jednotlivých ORP. Vypovídací hodnota těchto údajů je snížena rozdílným a v některých ORP výrazně nižším počtem respondentů a je třeba ji brát jako orientační.
PRŮMĚRNÉ HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE DLE ORP A SUBJEKTŮ, N=436 Uherské Zlín Kroměříž Hradiště Průměr Počet Průměr Počet Průměr Počet Průměr Počet Vsetín
NNO - nevládní neziskové organizace Stát - ministerstva, Úřad vlády ČR Kraj Město, obec Veřejnost Podnikatelský sektor Školy - ZŠ Školy - SŠ Školy - VŠ
2,1
37
1,9
37
2,3
25
2
22
2,5 2,4 2,1 2,2 2,3 2,1 2,2 2,6
36 59 73 60 60 50 31 19
2,9 2,2 2,3 2,3 2,5 2 2,3 2,3
39 51 61 55 49 39 29 18
2,8 2,1 1,7 1,9 2,3 2 2,2 2,4
26 40 51 40 38 35 26 11
3,2 2,1 1,9 2,4 2,9 2,4 2,3 2,3
17 33 42 38 31 31 16 9
Tabulka 9 - Hodnocení spolupráce s dalšími subjekty dle ORP
31
Graf 8 - Hodnocení spolupráce s dalšími subjekty dle ORP
K doplňujícímu zjištění patřila také otázka, která směřovala ke konfrontaci „populatity“ kraje a obcí v různých ORP. „POPULARITA“ KRAJE A OBCÍ V RŮZNÝCH ORP ORP
Kraj Průměrná Počet známka
Město Průměrná Počet známka
Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín
1,9 3,1 2,1 2 2 2 2,2 2,3 2,2 3,2 2 2,4 2,1
1,8 2,5 1,9 2,2 1,8 1,8 2,3 1,8 1,6 2,8 1,4 2,1 1,7
8 10 33 4 14 14 51 17 5 10 3 59 40
12 15 42 5 25 25 61 23 7 18 5 73 51
Tabulka 10 - „Popularita“ kraje a obcí v různých ORP (hodnocení spolupráce)
Výsledné hodnoty následně ukazují, že průměrná známka hodnocení „popularity“ z pohledu spolupráce u kraje se pohybuje v rozmezí od 1, 9 (Bystřice pod Hostýnem) po 3,2 (Valašské Meziříčí), u obcí jsou ukazatelé hodnocení ve srovnání s krajem poměrně vyšší, a to od 1,4 (Vizovice) po 2,8 (Valašské Meziříčí). Je to právě Valašské Meziříčí, kde NNO hodnotily „popularitu“ kraje i obce nejnižším ohodnocením, na druhém místě se umístily NNO v Holešově (3,1;2,5). Nejvyšší hodnocení kraje nalézáme u NNO Bystřici pod Hostýnem (1,9) a obce u NNO ve Vizovicích (1,4). Největší rozdíl v hodnocení odpovídá rozdílu o 0,6.
32
Graf 9 – Hodnocení spolupráce kraje a obcí v různých ORP
Zajímalo nás dále, zda je rozdíl mezi hodnocením spolupráce s krajem, městy a obcemi mezi neziskovými organizacemi dle regionů obcí s rozšířenou působností. Až na výjimky (Uherské Hradiště a Luhačovice) hodnotí NNO spolupráci s krajem o v průměru 4 desetiny stupně hůře než spolupráci s městem, obcí. Nejlepší hodnocení získaly města a obce v regionu Vizovice. Kraj získal nejlepší hodnocení v regionu ORP Bystřice pod Hostýnem. Nejhorší hodnocení si vysloužili kraj i obce v regionu Valašské Meziříčí.
4.2.2 Negativa ve spolupráci NNO ZK s dalšími subjekty SUBJEKTY S NEJVĚTŠÍMI BARIÉRAMI A MEZERAMI,N=164 Počet NNO – nevládní neziskové organizace Stát – ministerstva, Úřad vlády ČR Kraj Město, obec Veřejnost Podnikatelský sektor Školy – ZŠ Školy – SŠ Školy – VŠ CELKEM
Procenta 10 66 24 27 7 23 5 2 0
6 41 15 16 4 14 3 1 0
164
100
Tabulka 11 – Subjekty s největšími bariérami a mezerami
Četnost výhrad byla zkoumána mj. z hlediska hlavních činností. U nejfrekventovanějších hlavních činností byl zjišťován také obsah výhrad k jednotlivým subjektům. Neziskové organizace měly v dotazníku možnost slovně se vyjádřit, se kterým subjektem při spolupráci vnímají největší bariéry a mezery. Základní báze se snížila na 164 NNO zlínského regionu, 33
které svou kritiku obracely nejčastěji směrem ke státu (66; 41 %), respektive na ministerstva, Úřad vlády apod. Dále konkrétní kritika mířila na města a obce (27; 16 %), následně na kraj (24; 15 %) a podnikatelský sektor (23; 15). Negativa spolupráce s vysokými školami byla nulová, což může odpovídat i uvedené nízké společné spolupráci. Konkrétní výhrady jsou uvedeny v příloze.
Graf 10 - Subjekty s největšími bariérami a mezerami
VYJÁDŘENÍ NESPOKOJENOSTI SE SPOLUPRACÍ VZHLEDEM K HLAVNÍ ČINNOSTI Hlavní činnost Dobrovolnictví Rozvoj bydlení Hospodářská a profesní sdružení Sociální služby Kultura a umění Sport Mezinárodní činnost Volný čas Náboženství a církve Vzdělávání a výzkum Odbory Zdraví Památky Životní prostředí Právo, prosazování zájmů Činnosti jinde neuvedené
Počet Procenta Počet Procenta nespokojených nespokojených spokojených spokojených
Celkem 45 0
17 0
38 0
28 0
62 0
3 63 97 124 9 132 29 36 2 26 8 25
1 28 48 42 5 56 12 18 1 12 5 14
33 44 49 34 56 42 41 50 50 46 63 56
2 35 49 82 4 76 17 18 1 14 3 11
67 56 51 66 44 58 59 50 50 54 38 44
9
8
89
1
11
36
23
64
13
36
Tabulka 12 - Vyjádření nespokojenosti se spoluprací vzhledem k hlavní činnosti 34
Pokud posoudíme, ze kterých oblastí mají neziskové organizace ve Zlínském kraji nejvíce výhrad, jsou to v prvé řadě NNO zabývající se oblastí práva a prosazování zájmů (89x11), dále oblastí památek (63x38) a na stejné úrovni životní prostředí (56x44) a mezinárodní činnost (56x44). Pravdou však je, že relevanci výpovědí snižuje nízký počet respondentů. Pokud bychom konkrétně nahlédli na nejčastěji zmiňovaná negativa směrem k určitým subjektům z pohledu početně výrazněji zastoupených organizací, potom: 1. U volnočasových organizací (132) se jednalo: Nejčastěji (19x; 34 %) o výhrady směřující ke státu, ministerstvům (jmenovitě 2x MPSV, 1x Ministerstvo kultury) a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních. NNO trápí nastavená nedostatečná podpora, byrokracie, mnohdy nepochopení smyslu a poslání organizace, neochota a zdlouhavá komunikace. U 16 % (9x) šlo o vymezení negativ ve spolupráci s krajem, kde vnímají malou podporu (EVVO, zemědělců) či rozsáhlou administrativu jako největší negativa. 7x (12,5 %) byla zmíněna obec či město (z toho 3x NNO z Uherského Hradiště), kdy vnímaná negativa jsou obdobná jako u kraje. Vytýkáno je např., že se „město neziskovkami, kromě sportu a folkloru, systematicky nezabývá.“ Sedm NNO (12,5 %) z oblasti volnočasových aktivit má problémy ve spolupráci s podnikatelským sektorem (neochota sponzoringu vzhledem ke krizi, nezájem o ekologii, …). Pět NNO vidí problémy ve spolupráci se školami, z toho tři se ZŠ (nezájem o akce, podporu lidové kultury, nemají tušení o sociálních službách), SŠ (žádný kontakt). Školy vnímají integraci žáků se zdravotním postižením jako přidělávání práce. Dále byly zmíněny obecné organizační a finanční problémy: nedostatek financí, limitované časové i finanční možnosti OS, byrokracie apod. 2. U sportovních organizací (124) se jednalo: Nejčastěji (9x; 21 %) o výhrady ke státu, sportovní NNO trápí nastavená nedostupnost projektů (financí), složité rozdělování dotací, nezájem o podporu okrajových sportů, hasičů a byrokracie. 7x (17 %) byla zmíněna obec či město (jmenovitě: 2xUherské Hradiště, 1x kulturní komise Zlín, Březolupy, Holešov, Vsetín, VM), kdy uvedená vnímaná negativa jsou: podpora komerce oproti mládežnickému sportu, „bez jakékoliv podpory“ či nejasné financování. Šest NNO (14 %) z oblasti sportu má problémy ve spolupráci s podnikatelským sektorem (zejména neochota podporovat finančně NNO) a stejné množství shledává problém v komunikaci a spolupráci se základními školami, které „nemají většinou o akce zájem, stejně jako je problém aktivizovat veřejnost„ (2x). U 12 % (5x) šlo o vymezení negativ ke spolupráci s krajem, kde vnímají malou či žádnou podporu (zvláště nových subjektů), absenci zástupce v komisi či poradním sboru, absenci při propagaci, pomoci vybavení apod. Dále byly zmíněny konkrétní instituce: „ČSTV v současné době problém ve všem“, „FAČR – dotace, poplatky, členské příspěvky“, „porodnice, gynekologové“ či obecné finanční problémy (3x). 35
3. U organizací zaměřených na kulturu a umění (97) se jednalo: Nejčastěji (13x; 27%) o výhrady ke státu, ale i ke Zlínskému kraji, přičemž kulturní NNO trápí nejvíce nezájem ministerstev (zejména školství a kultury), absence podpory lidí, kteří se starají o práci s dětmi a folklor. Vedení Zlínského kraje je vyčítáno v dílčích komentářích: nekomunikuje, nízká podpora NNO (MAS a mikroregionů), nepochopení fungování sociálních služeb, nezájem, problémy v oblasti financování. 9x (19 %) byla zmíněna obec či město (jmenovitě: Vsetín, Kroměříž, 2x Rožnov p. Radhoštěm), kdy NNO: nevědí, s kým a kde komunikovat, vládne arogance a byrokracie úředníků, dokonce klientelismus, nízká podpora. Pět NNO (10 %) z oblasti kultury má problémy ve spolupráci s podnikatelským sektorem (zejména neochota podporovat finančně NNO) a stejný počet vnímá problém v komunikaci a spolupráci se školami, (2x SŠ – malá iniciativa, žádný kontakt, 2x ZŠ – nezájem o EVVO). S veřejností se nedaří komunikovat díky nedostatku financí, a protože má málo času. Dále byly zmíněny obecné finanční problémy a s čerpání prostředků z EU. 4. U organizací sociálních služeb (63) se jednalo: o Nejčastěji (8x; 29%) o výhrady ke státu, kde se setkávají s nízkou podporou dětí, sportu, s pozdními informacemi, nedostatečnou komunikací či dokonce uvádějí, že „standardní cestou nelze získat dotace“. o 7x (25 %) byla zmíněna obec či město (jmenovitě: 2x Vsetín), kdy NNO: nevědí, s kým a kde komunikovat, vládne arogance a byrokracie úředníků, dokonce zmíněn opět klientelismus, nízká podpora. o Ke Zlínskému kraji měly sociální služby 5x (18 %) výtku, a to zejména kvůli nízkým dotacím a komunikaci (pozdní informace o dotacích). o Čtyři NNO (14 %) z oblasti sociálních služeb má problémy ve spolupráci s podnikatelským sektorem (zejména neochota podporovat finančně NNO) a jedna s VŠ, kdy vytýká práci studentů na poslední chvíli. o Konkrétní instituce: SZIF (přehnaná administrativa), špatná spolupráce s Národní radou pro kontrolu projektů, s Regionální radou SM. o Objevily se obecné zmínky o nedostatku financí pro malé NNO, neochotu věnovat se dětem, či problémy s administrativou nebo ve spolupráci s veřejností, která má ve vztahu k církvím mnohé předsudky.
36
Graf 11 - Vyjádření nespokojenosti se spoluprací vzhledem k hlavní činnosti
4.2.3 Pozitivní ohlas NNO ZK na spolupráci s dalšími subjekty SUBJEKTY, SE KTERÝMI SE NNO ZK NEJLÉPE SPOLUPRACUJE, N=262 Subjekty NNO – nevládní neziskové organizace Stát – ministerstva, Úřad vlády ČR Kraj Město, obec Veřejnost Podnikatelský sektor Školy – ZŠ Školy – SŠ Školy – VŠ CELKEM
Počet Procenta 50 19 9 3 28 10 116 44 12 5 25 10 12 5 6 2 4 2 262
100
Tabulka 13 – Četnost kladných ohlasů na spolupráci
Další oblastí šetření bylo zjištění pozitiv ve spolupráci s již zmiňovanými subjekty. Nestátní neziskové organizace měly možnost slovně vyjádřit, se kterým subjektem mají pozitivní zkušenosti při spolupráci, případně uvést příklady dobré praxe. Základní báze respondentů odpovídala v daném případě počtu 262 organizací. Podrobné odpovědi jsou uvedeny v příloze. Nejvíce pozitivních zkušeností mají NNO ZK ve spolupráci s městy a obcemi (116; 44 %). Na druhém místě je pozitivně hodnocena tentokráte spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi, kterou uvedlo 50 (19 %) respondentů, dále následoval kraj (28; 10 %) a podnikatelský sektor (25; 10 %). Další místa pak obsadila veřejnost, stát a školy.
37
Graf 12 – Četnost kladných ohlasů na spolupráci
Jak již bylo uvedeno, nejvíce pozitivních zkušeností mají organizace v oblasti spolupráce s městy a obcemi. Dle spádovosti k obci s rozšířenou působností se jedná nejvíce o NNO z Bystřice pod Hostýnem, Otrokovic a Holešova. Téměř třetina NNO ze Zlínska a Uhersko Brodska uvedla také pozitivní zkušenosti ve spolupráci s městy a obcemi v následující struktuře:
POZITIVNÍ ZKUŠENOST SPOLUPRÁCE S MĚSTY A OBCEMI DLE ORP Pozitivní Počet celkem spolupráce v % 13 6 12 5 19 7 29 9 63 19 7 2 84 22 8 2 30 7 60 14 76 17 24 5 8 1
Města Bystřice pod Hostýnem Otrokovice Holešov Uherský Brod Zlín Valašské Klobouky Vsetín Luhačovice Rožnov pod Radhoštěm Kroměříž Uherské Hradiště Valašské Meziříčí Vizovice
Tabulka 14 – Pozitivní zkušenost spolupráce dle ORP
38
46 42 37 31 30 29 26 25 23 23 22 21 13
Graf 13 – Pozitivní zkušenost spolupráce dle ORP
4.2.4 Působení zastřešující organizace ve Zlínském kraji Obecným cílem zastřešujících organizací je posilovat vzájemnou spolupráci a partnerství, prosazovat společné zájmy a informovanost svých členů.
PŮSOBENÍ ZASTŘEŠUJÍCÍ ORGANIZACE VE ZLÍNSKÉM KRAJI, N=358 Počet 102
Odpovědi Ano
Procenta 28
Ano, ale pouze dle oblasti působení Ne, ale její vznik bychom uvítali Ne
20 35 201
6 10 56
CELKEM
358
100
Tabulka 15 – Působení zastřešující organizace v ZK v dané oblasti
Další z otázek směřovala ke zjištění působnosti (potažmo potřebnosti) zastřešující organizace. Celkem 201 NNO ZK uvedlo, že si neuvědomuje žádnou pro ni odpovídající zastřešující organizaci a ani necítí její potřebu, což z celkové báze představuje celých 56 %. 35 organizací (10 %) si sice rovněž žádnou nevybavuje, ale určitě by její vznik uvítalo. Stejně tak 20 organizací (6 %), ale pouze dle oblasti působení a 102 NNO ZK (28 %) uvedlo odpověď souhlasnou. Ve výčtu uvedených zastřešujících organizací se objevila např. 10x ANNO – Asociace nestátních neziskových organizací (z toho 1x v negativním světle, že zatím není vidět žádný přínos), dále ČSTV, krajské i okresní sdružení dobrovolných hasičů, 4x Junák, 4x Líska o. s., Síť mateřských center apod. Celkový výčet odpovědí směřujících k existenci zastřešujících organizací je uveden v příloze.
39
Graf 14 – Působení zastřešující organizace v ZK v dané oblasti
4.2.5 Znalost portálu zlk.neziskovka.cz V únoru 2008 spustil Zlínský kraj nový portál určený pro neziskové organizace. Jeho záměrem je vzájemná komunikace a předávání informací a zkušeností nejen s veřejnou správou, ale především mezi samotnými organizacemi. K 1. 6. 2012 zde bylo registrováno 244 organizací, ovšem registrace není podmínkou k využívání portálu. ZNALOST PORTÁLU PRO NNO VE ZLÍNSKÉM KRAJI (ZLK.NEZISKOVKA.CZ), N=436 Počet 94
Ano - jsme registrovaní
Procenta 22 5
Ano - používáme, ale nejsme registrovaní Ano - známe, ale nepoužíváme Ne - nevíme o něm Nevyplněno
22 103 176 41
24 40 9
CELKEM
436
100
Tabulka 16 – Znalost portálu pro NNO V ZK
Pozitivní informací pro Zlínský kraj, jakožto provozovatele portálu zlk.neziskovka.cz je, že celkově více jak polovina dotazovaných organizací tento portál zná (303; 51 %) a více jak čtvrtina organizací jej využívá. Tím, že 176 (40 %) organizací sice uvedlo odpověď na dotaz, že o portálu neví, současně své povědomí změnilo. To je dalším kladným zjištěním, neboť snahou kraje je nabídnout neziskovým organizacím aktivní využití zmíněného portálu. Zlínský kraj není jediný, kdo zřídil portál pro NNO jako komunikační nástroj, ovšem je jediný, který jej stále administruje a portál funguje velmi dobře a je aktivní. Z hlediska významně zastoupených regionů portál znají nejvíce NNO na Uhersko Hradišťsku (63 %) a Zlínsku (57 %), nejméně na Vsetínsku (51 %) a Kroměřížsku (43 %). 40
Graf 15 – Znalost portálu pro NNO V ZK
4.3 PREZENTACE ORGANIZACE 4.3.1 Realizace propagačních a marketingových aktivit REALIZACE MARKETINGU V RÁMCI ORGANIZACE Důsledně a Jen Velmi Zatím ne, Ne pravidelně částečně málo plánujeme V V Počet V % Počet V % Počet Počet Počet V % % % Měření spokojenosti klientů 75 11 76 10 30 9 15 10 140 8 Měření spokojenosti zaměstnanců 42 6 55 7 16 5 10 7 201 12 Analýza vlastních silných a slabých stránek 81 12 84 11 32 9 10 7 127 8 Příp. celá SWOT analýza 27 4 37 5 23 7 19 13 206 12 Analýza tržních segmentů – segmentační mapa 8 1 22 3 17 5 15 10 259 16 Evidence, databáze klientů 153 22 50 7 17 5 7 5 111 7 Marketingový výzkum (např. potřeb klientů) 33 5 59 8 21 6 13 9 195 12 Dlouhodobé strategické plánování 68 10 94 12 40 12 17 12 115 7 Plánování komunikace s (potenciálními) klienty 62 9 96 13 32 9 14 10 119 7 Komunikační (propagační) kampaně 68 10 88 12 67 20 12 8 99 6 Zvyšování publicity o vaší NNO (PR aktivity) 85 12 102 13 48 14 15 10 92 6 Tabulka 17 – Realizace propagačních a marketingových aktivit v rámci organizace
41
Výsledné hodnoty ukazují, že nejužívanějším nástrojem v NNO ZK je práce s databází klientů (153; 22 %) a organizace rovněž věnují zvýšenou pozornost PR aktivitám (85; 12 %) Jak uvádějí respondenti, pozornost těmto aktivitám věnují důsledně a pravidelně. Také analýza silných a slabých stránek organizace či situace (81; 12 %), ve které se organizace nachází, dále měření spokojenosti klientů (75; 11 %) a tendence ke strategickému plánování (68; 10 %) nezůstávají stranou pozornosti NNO ZK. V důsledku absence marketingových pracovníků (viz níže) byly za méně užívané označeny sofistikovanější nástroje marketingu, ať již se jednalo o realizaci výzkumných šetření (33; 5 % x 195, 12 %), realizaci SWOT analýzy (27; 4 % x 206; 2 %) či o analýzu tržních segmentů (8; 1 % x 259; 16 %) apod., kde adekvátním ukazatelem je konfrontace hodnot důsledně a pravidelně využívaných propagačních a marketingových aktivit s hodnotami odpovídajícími plánování zmíněných aktivit do budoucna.
Graf 16 – Realizace propagačních a marketingových aktivit v rámci organizace
4.3.2 Realizátoři propagačních aktivit NNO REALIZÁTOŘI PROPAGAČNÍCH AKTIVIT V NNO ZK, N = 436 Počet Speciální oddělení pro (marketing a) propagaci Kvalifikovaná osoba odpovídající za (marketing a) propagaci Propagaci řeší ten, kdo má čas Propagaci našich aktivit neřešíme Jiná možnost Neuvedeno CELKEM Tabulka 18 – Realizátoři propagačních aktivit NNO
42
6 71 215 32 57 55 436
Procenta 2 16 49 7 13 13 100
Jak již bylo uvedeno, výraznému omezení sofistikovanějších marketingových a propagačních aktivit, stejně tak jako nezbytnosti rozšíření vzdělání v oblasti marketingu a marketingových komunikací pro NNO odpovídají výsledné hodnoty další z otázek, které jsou ukazatelem současného stavu realizace propagačních aktivit v nestátních neziskových organizacích zlínského regionu. Přestože na jedné straně 71 organizací (ze základní báze 436 NNO) uvedlo, že v současnosti kvalifikované odborníky na (marketing a) propagaci ve své organizaci využívá, na druhé straně 215 respondentů odpovědělo, že (marketing a) propagaci v organizaci neřeší odborník, ale „ten, kdo má zrovna čas“, což představuje 49 % z celkového počtu. Pokud přiřadíme k tomuto množství ty, které propagaci vůbec neřeší (32), jedná se již o 56 % (247) organizací, které nevyužívají práci marketingového odborníka. Stejně tak existenci speciálního oddělení pro (marketing a) propagaci potvrdilo pouze 6 organizací, což představuje pouze dvě procenta!
Graf 2 - Realizátoři propagačních aktivit NNO
Součástí analýzy v oblasti propagace NNO ZK bylo také ověřování specifických zákonitostí. Výsledné hodnoty např. jednoznačně potvrdily, že NNO, které měly v době své existence stálé zaměstnance, neopomněly řešit nějakým způsobem také svou propagaci. Až 31 % z nich si k tomu přímo najalo kvalifikovanou osobu zodpovědnou za marketing. Naproti tomu až 11 % NNO ZK, které neměly své zaměstnance, propagaci neřešily vůbec. Tam, kde se organizace propagací přesto zabývaly, byla v 56 % vidět nízká priorita propagačních aktivit, neboť se jimi zabýval pouze ten, kdo měl zrovna čas (viz tabulka níže).
43
REALIZACE PROPAGACE AKTIVIT A SLUŽEB ORGANIZACE DLE TYPU ZAMĚSTNANCŮ 3.2. Propagaci aktivit a služeb vaší organizace realizuje Kvalifikovaná Speciální osoba oddělení odpovídající pro Propagaci Propagaci za (marketing řeší ten, našich (marketing a) kdo má aktivit Jiná a) propagaci propagaci čas neřešíme možnost: Neuvedeno 4.1. Struktura respondentů dle toho, zda NNO má zaměstnance
Total
Máme (příp. měli jsme) v následující struktuře:
Absolutní počet
35
3
51
0
20
Relativní počet Nemáme Absolutní počet Relativní počet Absolutní Neuvedeno počet Relativní počet Absolutní počet Relativní počet
31 %
3%
45 %
0%
18 %
36
3
154
31
36
13 %
1%
56%
11 %
13 %
0
0
10
1
1
0%
0%
21 %
2%
2%
71
6
215
32
57
16 %
1%
49 %
7%
13 %
4
Total
113
4 % 100 % 15
275
6 % 100 % 36
48
75 % 100 % 55
436
13 % 100 %
Tabulka 19 – Realizace propagace aktivit a služeb organizace dle typu zaměstnanců
4.3.3 Důvody nevyužití profesionálů v marketingu a propagaci DŮVOD, PROČ NENÍ VYUŽITO PROFESIONÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ PRO (MARKETING A) PROPAGACI V NNO ZK, N=298 Počet Procenta Nedostatek financí 135 45 Nedostatek lidských zdrojů v naší NO 27 9 Nedostatek profesionálních pracovníků se znalostmi prostředí NO na trhu práce 2 1 Není důvod (potřeba) k využívání profesionálních pracovníků 125 42 Jiná možnost 9 3 CELKEM 298 100 Tabulka 20 – Důvod nevyužití profesionálních pracovníků pro (marketing a) propagaci v NNO ZK
S předchozí otázkou rovněž jednoznačně souvisí zjištění, co je důvodem nevyužívání marketingových odborníků v nestátních neziskových organizacích Zlínského kraje. Ze snížené báze respondentů, kteří nevyužívají marketingových odborníků, uvedlo jako důvod nedostatek financí 135 organizací, což představuje 45 %, přestože bychom zde mohli zmínit klasický uzavřený kruh (nedostatek financí = absence marketingových odborníků = nedostatečná (chybějící) komunikace = nezájem (neznalost) veřejnosti = nedostatek financí = …). S tím souvisí i další důvod, který podtrhuje stále ještě zažitý názor, že (marketing a) propagaci v neziskové organizaci jednoduše zvládne každý pracovník. Proto, jak uvedlo 125 organizací, není důvod (nebo spíše potřeba, když máme své šikovné lidi) využívat marketingové odborníky. Příčinou tohoto rozhodnutí může být buďto malá velikost 44
organizace, její zaměření, ale i neuvědomění si významu propagace a marketingu pro efektivní činnost organizace. Dvě organizace uvedly jako důvod nedostatek profesionálních pracovníků se znalostmi prostředí neziskových organizací. Z jiných možností nevyužívání odborníků uvedlo devět organizací např. charakter dobrovolnické organizace, všichni pracují bezplatně, nemáme zaměstnance. Často zde byl opět zmíněn dovětek využití možnosti vzdělávání současných zaměstnanců v oblasti marketingu a marketingových komunikací, případně také možnosti výpomoci vysokoškolských studentů s daným odborným vzděláním, např. formou spolupráce na realizaci projektů.
Graf 18- Důvod nevyužití profesionálních pracovníků pro (marketing a) propagaci v NNO ZK
4.3.4 Výše ročních investic do propagace VÝŠE SUMY VĚNOVANÉ NA PROPAGACI ROČNĚ, N=436 Počet
Procenta
Do 10 tisíc 10 až 50 tisíc 51 až 100 tisíc 101 až 250 tisíc Více než 250 tisíc Nechci uvádět Neuvedeno
217 74 14 5 1 62 63
50 17 3 1 0 14 15
CELKEM
436
100
Tabulka 21 – Výše ročních investic do propagace
Skutečnost, že v komerčním sektoru souvisí s propagací nemalé výdaje, je známá. Jaká situace je však v sektoru neziskovém, to bylo náplní další oblastí otázek. Důležitým zjištěním bylo, zda také neziskové organizace ve Zlínském kraji investují do propagace svých aktivit, o jakou částku ročně se jedná. Tato skutečnost byla podrobněji analyzována ve vazbě na předchozí otázky (zda více investují NNO, které mají specializované pracovníky na marketing apod.) Výsledky ukázaly, že polovina respondentů (217) investuje do propagace minimum, tzn. do 10 tis. Kč ročně, ale téměř 30 % (125) organizací své investice do propagace 45
z neznámých důvodů neuvedlo. Nejvyšší uvedená částka, tzn. více než 250 tis. Kč, se objevila pouze u jedné organizace.
Graf 19 – Výše ročních investic do propagace
REALIZACE PROPAGACE AKTIVIT A SLUŽEB ORGANIZACE DLE VÝŠE INVESTIC DO REKLAMY Kvalifikovaná Speciální osoba Propagaci oddělení Propagaci odpovídající našich pro Jiná možnost řeší ten, kdo za aktivit (marketing má čas (marketing neřešíme a) a) propagaci propagaci Do 10 tisíc
30
26
18
135
3
10 až 50 tisíc
14
23
0
37
0
51 až 100 tisíc 101 až 250 tisíc Více než 250 tisíc Nechci uvádět
1
8
0
3
1
0
3
0
2
0
0
1
0
0
0
10
8
10
29
1
Neuvedeno
2
2
4
9
1
Tabulka 23 – Realizace propagace aktivit a služeb organizace dle výše investic do reklamy
Součástí šetření bylo dále zjištění souvislostí mezi výší investic a velikostí NNO s orientací na zapojení zaměstnanců. Uvedená data ukázala, že zde neexistuje žádná závislost. I v NNO s rozpočtem 50 – 250 tisíc Kč ve třetině případů řeší propagaci pouze ten, kdo má čas. U této otázky bylo také pozoruhodné, že NNO nechtěly v mnoha případech (58x) uvádět výši rozpočtu. 46
Graf 21 - Realizace propagace aktivit a služeb organizace dle výše investic do reklamy
ROČNÍ INVESTICE DO PROPAGACE U NNO DLE ORP do 10 10 až 51 až 101 až více než tisíc 50 tisíc 100 tisíc 250 tisíc 250 tisíc Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín CELKEM
Neuvedeno
4 7 27 3 6
3 6 6 1 3
0 0 2 0 0
0 0 1 1 0
0 0 0 0 0
1 2 14 2 1
18
5
3
0
0
2
37 15
15 4
4 1
0 1
0 0
12 3
6
1
0
0
0
0
13 4 45 31 216
6 1 15 8 74
0 0 3 1 14
0 0 0 2 5
0 0 1 0 1
1 2 12 10 62
Tabulka 24 – Výše investic do propagace dle ORP
I tentokrát výsledky potvrdily převahu organizací věnujících do propagace maximální sumu nepřesahující 10 tis. Kč bez diametrálně odlišného rozdílu vzhledem ke spádové oblasti. Nejvíce financí vkládají do propagace NNO Vsetín, zde je uvedena rovněž organizace, která jako jediná vkládá ročně do propagace více než 250 tis. Kč. Zajímavým zjištěním rovněž je, že po jedné organizaci vkládající do propagace 101 až 250 tis. Kč ročně náleží Kroměříži, Luhačovicím, Uherském Brodu a dvě Zlínu. 47
Graf 3 - Výše investic do propagace dle ORP
ROČNÍ INVESTICE DO PROPAGACE PODLE ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTI
1.4. Územní působnost:
3.4. Výše sumy věnovaná na propagaci ročně: 51 101 více 10 až až až než do 10 50 100 250 250 Neuvedeno tisíc tisíc tisíc tisíc tisíc Neuvedeno Absolutní 1 1 0 0 0 0 počet Relativní 50 % 50 % 0 % 0 % 0 % 0 % počet Lokální (místní) Absolutní 54 78 17 3 2 1 počet Relativní 35 % 50 % 11 % 2 % 1 % 1 % počet Okresní Absolutní 28 51 24 4 1 0 počet Relativní 26 % 47 % 22 % 4 % 1 % 0 % počet Krajská Absolutní 18 31 17 4 0 0 počet Relativní 26 % 44 % 24 % 6 % 0 % 0 % počet Celorepubliková Absolutní 18 45 10 2 1 0 počet
Mezinárodní
Total
Relativní počet Absolutní počet Relativní počet Absolutní počet Relativní počet
22 % 61 % 14 % 8
6
1
30 % 41 % 21 %
4%
125
11
3%
217
74
14
29 % 50 % 16 %
3%
2
100 % 155 100 % 108 100 % 70 100 % 74
1 % 0 % 100 % 1
0
27
4 % 0 % 100 % 5
1
436
1 % 1 % 100 %
Tabulka 25 – Výše investic do propagace dle územní působnosti
48
Total
Graf 23 – Výše investic do propagace dle územní působnosti
Stejně tak na množství investovaných peněz do propagace nemá příliš velký vliv velikost územní působnosti NNO ZK. ROČNÍ INVESTICE DO PROPAGACE PODLE ZAMĚŘENÍ AKTIVIT NNO 3.4. Výše sumy věnovaná na propagaci ročně (bez osobních nákladů): 51 101 více 10 až až až než do 10 50 100 250 250 Neuvedeno tisíc tisíc tisíc tisíc tisíc Total 1.3. Na které Absolutní 1 2 0 0 0 0 3 skupiny osob Neuvedeno počet jsou primárně Relativní 33 % 67 % 0 % 0 % 0 % 0 % 100,0% zaměřeny počet Vaše Děti a Absolutní 38 80 15 0 1 0 134 aktivity/služby? mládež počet Relativní 28 % 60 % 11 % 0 % 1 % 0 % 100 % počet Dospělí Absolutní 10 22 5 2 0 0 39 počet Relativní 26 % 56 % 13 % 5 % 0% 0% 100 % počet Nelze Absolutní 11 15 11 0 0 0 37 specifikovat počet Relativní 30 % 41 % 30 % 0% 0% 0% 100 % počet Osoby se Absolutní 6 8 6 1 0 0 21 zdravotním počet postižením Relativní 28,6% 38,1% 28,6% 4,8% ,0% ,0% 100 % počet Rodiče s Absolutní 3 5 8 0 1 0 17 dětmi počet (matky s dětmi) Relativní 18 % 29 % 47 % 0% 6 0% 100,0% počet % Senioři Absolutní 9 6 5 2 0 1 23 počet Relativní 39 % 26 % 22 % 9 % 0% 4 % 100 % počet
49
Široká veřejnost
Total
Absolutní počet Relativní počet Absolutní počet Relativní počet
47
79
24
29 %
49 %
15 %
125
217
74
29 %
50 %
17 %
9
3
0
162
6% 1%
0%
100 %
1
436
3% 1% 0%
100 %
14
5
Tabulka 26 – Výše investic do propagace dle zaměření aktivit NNO ZK
Naopak při zaměření se na aktivity NNO ZK různým cílovým skupinám už je možné ovlivnění výše investic do propagace vysledovat.
Graf 24 – Roční investice do propagace dle zaměření aktivit NNO ZK
Doplňující otázka diferenciovala NNO ZK tentokrát z pohledu konfrontace ročního příjmu a odpovídající finanční sumě vložené do propagačních aktivit. I zde je naprosto evidentní, že vklad do propagačních aktivit není výrazně podřízen finančním příjmům NNO. Stále nejvíce NNO ZK můžeme spatřit u finanční částky nepřesahující 10 tis. Kč ročně. Stejná situaci nacházíme i u počtu organizací, které nechtějí finanční sumu vloženou do propagace zveřejnit. PŘÍJEM (ODHAD NA ROK 2011) A VÝDEJ NA PROPAGACI DLE POČTU NNO Počet 0 - 20 tis. Kč příjem, z toho na propagaci: 58 10 až 50 tisíc 4 do 10 tisíc 37 nechci uvádět 17 Do 100 tis. Kč 72 10 až 50 tisíc 6 do 10 tisíc 50 nechci uvádět 16 100 - 499 tis. Kč 88 10 až 50 tisíc 15 101 až 250 tisíc 1 51 až 100 tisíc 3 50
do 10 tisíc nechci uvádět 0,5 - 1,9 mil. Kč 10 až 50 tisíc 101 až 250 tisíc 51 až 100 tisíc do 10 tisíc nechci uvádět 2 - 10 mil. Kč 10 až 50 tisíc 51 až 100 tisíc do 10 tisíc nechci uvádět Více než 10 mil. Kč 10 až 50 tisíc 51 až 100 tisíc do 10 tisíc nechci uvádět
59 10 44 10 1 4 28 1 35 20 1 13 1 9 3 3 1 1
více než 250 tisíc
1
Tabulka 27 – Příjem a výdej na propagaci dle počtu NNO ZK
4.3.5 Využívání komunikačních nástrojů PROSTŘEDKY INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O ČINNOSTI ORGANIZACE
Tisk celonárodní Tisk regionální Rozhlas celonárodní Rozhlas regionální Televize celonárodní Televize regionální Vlastní webová stránka Facebook Vydávání informačních materiálů o organizaci (např. leták, plakát, brožura) Vydávání a distribuce informací o jednotlivých projektech Pořádání akcí prezentujících činnost organizace (výstavy, konference, semináře, veletrhy) Zveřejnění výroční zprávy Informační centrum Využití databáze NNO veřejné správy Elektronická pošta (e-mail) Billboardy, reklamní tabule, citylighty Benefiční akce, aukce, eventy,
Pravidelně V Počet % 18 4 128 29 9 2 31 7 8 2 32 7 296 68 96 22
Občas Počet
Výjimečně
Nevyužíváme
V%
Počet
V%
Počet
V%
41 141 41 116 27 97 32 48
9 32 9 27 6 22 7 11
58 59 29 64 38 66 6 15
13 14 7 15 9 15 1 3
194 37 227 122 235 137 33 171
44 8 52 28 54 31 8 39
167
38
100
23
46
11
46
11
107
25
75
17
49
11
100
23
91 141 42
21 32 10
67 21 34
15 5 8
68 17 36
16 4 8
113 156 212
26 36 49
29 207
7 47
34 59
8 14
40 30
9 7
214 48
49 11
26 45
6 10
35 34
8 8
47 35
11 8
217 215
50 49
51
veřejné sbírky Nástěnky k informování zaměstnanců Nástěnky k informování veřejnosti, cílových skupin Jiná možnost
73
17
31
7
14
3
208
48
149 16
34 4
62 5
14 1
26 3
6 1
105 99
24 23
Tabulka 28 – Prostředky informování veřejnosti o činnosti organizace
Nedílnou součástí marketingových aktivit je samozřejmě komunikace (propagace) neziskových organizací. V rámci šetření byli respondenti dotazováni jak na média, která ke komunikaci využívají, tak i na jednotlivé komunikační nástroje. Na základě jednotlivých výpovědí můžeme vysledovat intenzitu využívání jednotlivých komunikačních nástrojů NNO ZK. Vzhledem k aktuálním technologickým trendům je neužívanějším médiem a zároveň nástrojem NNO ZK vlastní webová stránka, jejíž časté využívání uvedlo 269 NNO (68 %). Na druhém místě se umístila e-mailová komunikace, přičemž k jejímu pravidelnému využívání se přihlásilo 207 NNO (47 %). Své postavení v komunikačním mixu NNO ZK stále častěji získává také facebook (96; 22 % NNO). Přesto přese vše tradičním nástrojem NNO ZK zůstává propagace prostřednictvím letáků a jiných informačních materiálů (167; 38 % NNO), dále jsou to nástěnky k informování CS i veřejnosti (149; 34 % NNO), zveřejnění výroční zprávy (141; 32 %), články a inzeráty v regionálním tisku (128; 29 % NNO), informace o projektech a pořádaných akcích (107; 25 %). Bohužel ne příliš pozitivním zjištěním je skutečnost, že současnou databázi NNO veřejné správy používá pravidelně pouze 29 NNO ZK (7 %) a naopak 214 NNO ZK (49 %) ji nevyužívá vůbec.
Graf 25 – Prostředky informování veřejnosti o činnosti organizace
52
4.3.6 Spolupráce s komerčními subjekty VYUŽÍVANÉ PROSTŘEDKY PRO SPOLUPRÁCI NNO ZK S KOMERČNÍMI SUBJEKTY, N=436 Počet Procenta Zkoušeli jsme nabízet společné projekty, ale naše představy se nesplnily; od aktivity jsme upustili Pouze vybízíme k finanční podpoře, sponzoringu Vztah s komerční sférou funguje na základě reciprocity (náhradního plnění), barteru
22 205
5 47
51
12
Pomáháme jim budovat image společensky zodpovědné firmy
26
6
Prozatím jim spolupráci na společných projektech nenabízíme Neuvedeno CELKEM
63 69 436
14 16 100
Tabulka 29 – Využívané prostředky pro spolupráci organizace s komerčními subjekty
V rámci výzkumného šetření směřovala pozornost, mimo jiné, k možnostem spolupráce s komerčními i nekomerčními subjekty. Především se jednalo o to, zda vůbec a v jaké míře projevují nestátní neziskové organizace zlínského regionu zájem o spolupráci s komerčními subjekty, ale rovněž, zda využívají možnosti spolupráce (v souvislosti s propagací svých aktivit) se školami Zlínského kraje. U komerčních subjektů pak pozornost směřovala ke zjištění, jaké formy spolupráce prioritně aplikují. Výsledky ukázaly, že 63 (14 %) organizací zatím žádné komerční subjekty s možností spolupráce na společných projektech neoslovilo. Dle očekávání 205 (47 %) organizací směřovalo své aktivity cíleně pouze k finanční podpoře a sponzoringu. 69 (16 %) organizací neuvedlo odpověď žádnou a zajímavým zjištěním je, že 22 (5 %) organizací společné projekty nabízelo, ale vzhledem k nenaplněnému očekávání od spolupráce ustoupilo.
Graf 26 - Využívané prostředky pro spolupráci organizace s komerčními subjekty
53
VYUŽÍVANÉ PROSTŘEDKY PRO SPOLUPRÁCI ORGANIZACE S KOMERČNÍMI SUBJEKTY DLE ZAMĚŘENÍ AKTIVIT Zkoušeli jsme nabízet společné projekty, ale naše představy se nesplnily; od aktivity jsme upustili
Pomáháme jim budovat image společensky zodpovědné firmy formou:
Pouze vybízíme k finanční podpoře, sponzoringu
Prozatím jim spolupráci na společných projektech nenabízíme
Vztah s komerční sférou funguje na základě reciprocity (náhradního plnění), barteru
Neuvede no
Celkem
Śiroká veřejnost
Absolutní počet
11
12
68
21
26
24
162
7
7
42
13
16
15
100
Děti a mládež
Relativní počet Absolutní počet
4
6
76
13
10
25
134
Relativní počet Absolutní počet
3
5
57
10
8
19
100
1
4
13
11
4
6
39
Relativní počet Absolutní počet
3
10
33
28
10
15
100
3
1
17
8
5
3
37
Relativní počet Absolutní počet
8
3
46
22
14
8
100
0
0
11
2
6
2
21
Relativní počet
0
0
52
10
29
10
100
Absolutní počet
1
0
12
2
0
2
17
Relativní počet Absolutní počet
6
0
71
12
0
12
100
1
3
7
6
0
6
23
Relativní počet Absolutní počet
4
13
30
26
0
26
100
1
0
1
0
0
1
3
Relativní počet
33
0
33
0
0
33
100
Dospělí
Nelze specifikov at Osoby se zdravotní m postižení m Rodiče s dětmi (matky s dětmi) Senioři
Neuveden o
Tabulka 30 – Využívané formy pro spolupráci organizace s komerčními subjekty dle zaměření aktivit
Mnohé NNO si uvědomují význam spolupráce nejen s klienty, ale i s dalšími cílovými skupinami jako jsou donátoři, fundraiseři, sponzoři apod. Proto předmětem šetření bylo také hodnocení charakteru dosavadní spolupráce NNO s komerční sférou – a to i vzhledem k zaměření aktivit jednotlivých organizací. Již předchozí výsledky ukázaly, že pouze 26 NNO ZK (6 %) z celkové báze 436 NNO ZK si uvědomuje „sociální“ kontext podnikání jakožto motivaci k zapojení firem do financování neziskového sektoru. S ohledem na skutečnost, že mnoho organizací prozatím s komerční sférou nespolupracovalo, případně mělo s touto formou spolupráce prozatím negativní zkušenost, opět vyvstává nutnost dalšího vzdělávání pracovníků ve fundraisingu a PR v této oblasti.
54
Při bližší analýze lze ale na druhé straně vypozorovat, že zvláště u zaměření NNO na dospělé a seniory je evidentní, že se spolupráce se soukromým sektorem nemusí omezovat pouze na finanční podporu a fundraising. Část těchto organizací, jak již bylo zmíněno, se totiž snaží komerčním subjektům pomáhat i s budováním jejich dobré image. Ještě větší část NNO z této skupiny se však ke kroku navázat spolupráci s komerční sférou doposud vůbec neodhodlala. Nejvíce pasivními NNO při budování vzájemných vztahů jsou pak ty, které své aktivity zaměřují na rodiče s dětmi. Drtivá většina z nich se totiž omezuje jen na vybízení k finanční podpoře bez větší možnosti reciproce.
4.3.7 Propagace na školách REALIZACE PROPAGACE NNO ZK NA ŠKOLÁCH, N=436 Počet
Procenta
Ano
216
50
Ne
170
39
50
11
436
100
Neuvedeno CELKEM
Tabulka 31 – Realizace propagace organizace na školách
Spolupráce se školami může přinést neziskovým organizacím významný potenciál, a to v oblasti dobrovolnictví, zaměstnávání absolventů, stážistů pomáhajících s různými činnostmi, na které v NNO nezbývají finanční prostředky. Polovina neziskových organizací ve Zlínském kraji této příležitosti využívá. Výsledky ukázaly, že 216 organizací své aktivity daným směrem realizuje, tzn. 50 % - zápornou odpověď uvedlo 170 organizací, tedy 39 %. Přestože tedy rozdíl není nikterak markantní, z odpovědí jasně vyplývá, že nestátní neziskové organizace zájem o spolupráci se školami ve zlínském regionu mají, což dokládají jejich aktivity v oblasti propagace zaměřené na školní mládež. Zbývajících 50 (11 %) organizací otázku nezodpovědělo.
Graf 27 - Realizace propagace organizace na školách
55
REALIZACE PROPAGACE NA ŠKOLÁCH DLE SPÁDOVÉ OBLASTI,N=386 Ano Ne Celkový součet Bystřice pod Hostýnem 6 5 11 Holešov 11 5 16 Kroměříž 23 28 51 Luhačovice 2 5 7 Otrokovice 9 2 11 Rožnov pod Radhoštěm 13 13 26 Uherské Hradiště 35 33 68 Uherský Brod 14 13 27 Valašské Klobouky 6 1 7 Valašské Meziříčí 12 10 22 Vizovice 2 5 7 Vsetín 49 29 78 Zlín 32 21 53 CELKEM
216
170
386
Tabulka 32 - Realizace propagace na školách dle spádové oblasti
V rámci podrobnější analýzy byly zkoumány souvislosti propagačních aktivit na školách s příslušností NNO ke spádové oblasti a dále zejména se zaměřením aktivity NNO ZK. I zde je situace poměrně vyrovnaná, přičemž realizace propagace na školách dle spádové oblasti ukazuje na mírný přesah oproti výsledkům propagace nerealizované. Výjimku zde tvoří NNO Luhačovice a Vizovice se stejným zastoupením (2 x 5) a Kroměříž (23x28). Vyrovnaný poměr z pohledu realizovaných a nerealizovaných propagačních aktivit vykazují NNO Rožnov pod Radhoštěm.
Graf 28 - Realizace propagace na školách dle spádové oblasti
56
REALIZACE PROPAGACE NA ŠKOLÁCH DLE ZAMĚŘENÍ AKTIVIT, N=384 Ano Procenta Ne Procenta Celkem Děti a mládež 83 39 31 18 114 Dospělí 11 5 26 15 37 Nelze specifikovat 12 6 20 12 32 Osoby se zdravotním postižením 10 5 9 5 19 Rodiče s dětmi (matky s dětmi) 9 4 6 4 15 Senioři 12 6 7 4 19 Široká veřejnost 77 36 71 42 148 CELKEM 214 100 170 100 384 Tabulka 33 - Realizace propagace na školách dle zaměření aktivit
Přestože z celkového pohledu více jak 50 % všech dotázaných organizací ZK propagaci na školách realizuje (214 NNO), je zajímavým zjištěním, že právě u těch neziskových organizací, u nichž propagační aktivity dávají největší smysl, neboť se jedná např. o NNO zaměřené na děti a mládež (83x31), případně na rodiče (matky) s dětmi (9x6), vidíme až překvapivě vysoké procento organizací, které na školách nekomunikují. Stejně zajímavá je i skutečnost, že poměrně velký podíl komunikace na školách můžeme spatřit (12x7) u NNO se zaměřením na seniory. Otázkou je, zda se snaží touto cestou získat do svých řad nové dobrovolníky.
Graf 29 - Realizace propagace na školách dle zaměření aktivit
4.3.8 Důvody spolupráce NNO s jednotlivými typy škol Důležitým zjištění jsou důvody vedoucí NNO ke spolupráci s jednotlivými stupni škol. Z odpovědí je jasné, že hlavním důvodem pro spolupráci NNO ZK se školami je získání účastníků akcí, které NNO zlínského regionu pořádají, případně také získání potenciálních klientů (uživatelů služeb), samozřejmostí je rovně orientace organizací na získání potenciálních dobrovolníků.
57
DŮVOD SPOLUPRÁCE NNO SE ŠKOLAMI ZŠ SŠ Počet Procenta Počet Procenta Získání potenciálních klientů Získání potenciálních dobrovolníků Získání příspěvků Získání potenciálních zaměstnanců Získání potenciálních účastníků akcí Možnost praxe, stáží Jiná možnost CELKEM
VŠ Počet Procenta
107
33
73
23
31
16
44 15
14 5
76 17
24 5
41 8
22 4
5
2
5
2
19
10
121 5 25 322
38 2 8 100
98 25 17 311
32 8 5 100
47 35 7 188
25 19 4 100
Tabulka 34 – Důvod spolupráce NNO ZK se školami
Doplňující otázka upřesňující podstatné motivy spolupráce NNO ZK na jednotlivých stupních škol pak ukázala, že prioritním důvodem spolupráce nestátních neziskových organizací se základními školami je získání potenciálních účastníků akcí (121; 38 % NNO) a dále získání potenciálních klientů, tzn. uživatelů služeb (107; 33 % NNO). Stejnou situaci můžeme vidět i směrem k realizaci spolupráce na středních školách (98; 32 % a 73; 23 %). Zde však stejnou měrou usilují nestátní neziskové organizace o získání středoškolských studentů jako dobrovolníků (76; 24 %). Rovněž u vysokoškolských studentů (v konfrontaci se základními a středními školami) se setkáváme se zájmem NNO o spolupráci jednak ve formě získání potenciálních účastníků akcí (47; 25 %), dále směrem k přijetí dobrovolníků (41; 22 %), ale také v rámci realizace stáží (35; 19 %). Zde však rovněž s možností využití studentů na pozici zaměstnanců. Zajímavým zjištěním je orientace na jednotlivé stupně škol z pohledu získávání příspěvků, kde na prvním místě nestojí VŠ (8; 4 %), ale SŠ (17; 5 %) se ZŠ (15; 5 %).
Graf 30 – Důvod spolupráce NNO ZK se školami 58
4.3.9 Zájem o spolupráci s UTB v oblasti propagace
ZÁJEM NNO ZK O SPOLUPRÁCI SE STUDENTY UTB V OBLASTI PROPAGACE AKTIVIT, N=436 Počet
Procenta
Ano Ne Neuvedeno
207 167 62
48 38 14
CELKEM
436
100
Tabulka 35 – Zájem o spolupráci NNO ZK se studenty UTB v oblasti propagace aktivit
Jak vypadá zájem nestátních neziskových organizací Zlínského kraje v oblasti spolupráce se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně? Konkrétně v oblasti propagace? Zde je situace vzhledem k zájmu poměrně vyrovnaná. 207 organizací projevilo zájem o spolupráci, tj. 47 %, 167 (38 %) organizací spolupráci neupřednostňuje a 62 (14 %) organizací se k danému problému nevyjádřilo. Mezi nejčastěji uváděné důvody, proč o spolupráci s UTB nemají zájem, patřily zejména: „nemáme důvod, potřebu“, „jsme malá organizace“, „máme vlastní lidi na propagaci“. Třikrát se objevil také názor, že zástupci NNO ZK neznali UTB a její činnosti, tedy případné možnosti spolupráce.
Graf 31 Zájem o spolupráci NNO ZK se studenty UTB v oblasti propagace aktivit
Právě poslední ze zmiňovaných odpovědí opodstatňuje další doplňující informací, které směřují ke zjištění zájmu nestátních neziskových organizací zlínského regionu se studenty UTB ve spolupráci v oblasti propagačních aktivit dle spádové oblasti.
59
ZÁJEM O SPOLUPRÁCI SE STUDENTY UTB V OBLASTI PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE SPÁDOVÉ OBLASTI, N=374 Ano Procenta Ne Procenta Celkový součet Bystřice pod Hostýnem 8 4 3 2 11 Holešov 8 4 6 4 14 Kroměříž 20 10 25 15 45 Luhačovice 4 2 2 1 6 Otrokovice 8 4 3 2 11 Rožnov pod Radhoštěm 14 7 12 7 26 Uherské Hradiště 42 20 27 16 69 Uherský Brod 8 4 19 11 27 Valašské Klobouky 4 2 3 2 7 Valašské Meziříčí 11 5 9 5 20 Vizovice 2 1 5 3 7 Vsetín 46 22 29 17 75 Zlín 31 15 23 14 54 Celkový součet 207 100 167 100 374 Tabulka 36 – Zájem o spolupráci se studenty UTB v oblasti propagace aktivit dle spádové oblasti
Výsledky šetření ukázaly, že u NNO také dle spádové oblasti zhruba o necelou třetinu převládá zájem o spolupráci s UTB. Jsou to opět NNO Kroměříž (20x25), Vizovice (2x5) a zejména Uherský Brod, kde jednoznačně převládá nezájem (neznalost aktivit) UTB. U NNO Luhačovic a Vizovic odpovídají výsledné hodnoty hodnotám spolupráce v obecném měřítku.
Graf 32 – Zájem o spolupráci se studenty UTB v oblasti propagace aktivit dle spádové oblasti
60
POŽADOVANÉ FORMY SPOLUPRÁCE NNO ZK SE STUDENTY UTB, N=299 Počet Zadávání potřebných analýz formou BP a DP Pomoc s propagací při přípravě a realizaci projektů vaší organizace Pravidelné stáže s orientací na oblast propagace Jiné možnosti CELKEM
Procenta
69
23
173
58
39 18
13 6
299
100
Tabulka 37 – Požadované formy spolupráce NNO s UTB
Podstatným zjištěním je, o jakou formu spolupráce nestátní neziskové organizace zlínského regionu v oblasti propagace mají zájem, jakou formu preferují. Do jaké míry požadavky neziskových organizací korespondují s nabídkou Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, konkrétně Ústavu marketingových komunikací. Výsledné hodnoty ukázaly, že největší zájem ze strany organizací je o případnou pomoc s propagací při přípravě a realizaci organizacemi předložených projektů, kde 173 organizací, tj. 58 %, danou formu spolupráce upřednostňuje. 69 (23 %) organizací by rádo využilo možnosti spolupráce v oblasti zadávání potřebných analýz formou bakalářské a diplomové práce. I zde je evidentní, že o možnost spolupráce založené na pravidelných stážích s orientací na oblast propagace nemají organizace natolik eminentní zájem. Z jiných možností byly předloženy např. - 4x web, nové impulsy, pomoc při oslovování CS, 2x sezonní výpomoc, brigáda, průzkum 2x, grafické manuály, návrh plakátů, náborové soutěže, získávání dobrovolníka, fundraisera.
Graf 33 - Požadované formy spolupráce NNO s UTB 61
4.5 LIDSKÉ ZDROJE Kapitola lidské zdroje, se zabývá důležitou skutečností, že neziskový sektor je mimo jiné významným zaměstnavatelem. Je zde uveden vývoj počtu zaměstnanců v neziskových organizacích, úvazky pracovníků, ale také způsob, jak organizace své pracovníky získávají a v neposlední řadě také dobrovolníci, kteří jsou často neodmyslitelnou součástí mnoha organizací.
4.5.1 Zaměstnanci Zaměstnanci Nemáme Máme Neuvedeno CELKEM
Počet 276 113 47 436
Procenta 63,30 25,92 10,78 100,00
Tabulka 38 – Zaměstnanci
Více než čtvrtina organizací uvádí, že má zaměstnance. Celkem 63 % z oslovených neziskových organizací nemá žádné zaměstnance a dalších 11 % odpověď ohledně zaměstnanců neuvedlo.
Graf 34 – Zaměstnanci
62
4.5.2 Vývoj a struktura zaměstnanců v NNO
Rok 2011 2010 2009
1 zaměstnance 22 19 21
VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ V NNO 2 - 10 11 - 25 26 - 50 51 - 100 zam. zam. zam. zam. 33 10 5 2 33 9 5 2 26 9 6 1
Nad 100 zam. 2 2 2
Neuvedeno 444 449 453
Tabulka 39 – Vývoj počtu zaměstnanců v NNO
Snahou bylo zmapovat vývoj počtu zaměstnanců v neziskových organizacích a to od roku 2009 až po rok 2011. Z výsledků vyplývá, že počet zaměstnanců se v neziskových organizacích nepatrně zvýšil, nejvíce organizací má 2 až 10 zaměstnanců. Průměrně má organizace 14 zaměstnanců. I přes všeobecně deklarovanou krizi a všudypřítomný nedostatek finančních prostředků, došlo k mírnému nárůstu průměrné mzdy. V roce 2011 činila průměrná hrubá mzda 14 700 Kč, v roce 2009 to bylo 13 900 Kč. Jako nejvyšší průměrná mzda v roce 2011 za organizaci byla uvedena 24 000 Kč, nejnižší pak 8 000 Kč. Pět NNO má průměrnou hrubou mzdu ve výši 20 a více tisíc Kč. Jedná se od charitativní organizace, přes organizace v cestovním ruchu až po dobrovolné hasiče. Obdobné portfolio služeb nabízí i 6 NNO, které mají naopak velmi nízkou průměrnou mzdu do 10 000 Kč. Jedná se o 6 neziskových organizací z oblasti ochotnických divadel, volnočasových aktivit i charity.
Graf 35 – Vývoj počtu zaměstnanců v NNO ZK
Sloupec1 Průměrný počet zaměstnanců Průměrná mzda
2009 12,63 13900
2010 13,07 14090
2011 14,39 14700
Tabulka 40 - Vývoj průměrného počtu zaměstnanců a průměrné mzdy
63
Informace o vývoji počtu zaměstnanců na zkrácené pracovní úvazky nám poskytlo celkem 113 organizací. NNO nejčastěji zaměstnávají pracovníky na úvazek 0,5 a nižší, kdy počet takto zaměstnaných pracovníků se od roku 2009 opět nepatrně zvýšil.
Vývoj počtu zaměstnanců v NNO s částečným úvazkem 1 zaměstnanec 2 - 10 zaměstnanců 11 - 25 zaměstnanců 26 - 50 zaměstnanců 51 - 100 zaměstnanců Nad 100 zaměstnanců Neuvedeno
0.5 a nižším 2009 18 11 0 0 0 1 83
2010 16 14 0 0 0 1 82
0.6 a vyšším
2011 21 14 0 0 0 1 77
2009 6 10 2 0 0 0 95
2010 7 10 2 0 0 0 94
2011 10 10 2 0 0 0 91
Tabulka 41 - Vývoj v částečných úvazcích
Další možností práce v neziskové organizaci je uzavření dohody o provedení činnosti nebo dohody o provedení práce. Opět své údaje poskytlo 113 neziskových organizací. Nejčastěji organizace využívají dohodu o provedení práce a to pro 2 až 10 zaměstnanců. Vývoj počtu zaměstnanců v NNO 1 zaměstnanec 2 - 10 zaměstnanců 11 - 25 zaměstnanců 26 - 50 zaměstnanců 51 - 100 zaměstnanců Nad 100 zaměstnanců Neuvedeno
s DPČ 2009 8 11 2 0 0 0 92
s DPP
2010 8 9 4 0 0 0 92
2011 4 10 2 0 0 0 97
2009 3 22 7 2 1 1 77
2010 3 22 8 6 2 1 71
2011 4 24 9 5 2 1 68
Tabulka 42 – Vývoj počtu zaměstnanců v NNO ZK
4.5.3 Způsob získávání nových pracovníků ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ NOVÝCH PRACOVNÍKŮ, N=436 Velmi často Často Občas Zřídka 16 8 12 13 Inzerát 16 12 20 12 Úřad práce 22 18 19 10 Doporučení známých Vlastní databáze zájemců o práci
29
25
64
10
3
Prozatím ne 32 19 9 10
Sociální sítě (Facebook, Twitter, atp.)
0
2
2
4
60
Jiné
7
3
0
1
17
Tabulka 43 – Způsob získávání nových pracovníků
U dotazu na personální marketing, neziskové organizace uvádí, že nejčastější způsob získávání pracovníků představuje jejich vlastní databáze zájemců o práci a také dají na doporučení známých. Nezanedbatelná část organizací využívá pro hledání zaměstnanců úřad práce a klasickou inzerci. Ke hledání zaměstnanců téměř nevyužívají, až na výjimky, sociální sítě.
Graf 36 – Způsob získávání nových pracovníků
4.5.4 Využívání dobrovolníků v NNO VYUŽÍVÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ V ORGANIZACI, N=436
Ne Ano – často Ano – ojediněle Potřebovali bychom více dobrovolníků Neuvedeno Celkem
Počet 86 213 61 61 15
Procenta 20 49 14 14 4
436
100
Tabulka 44 – Využívání dobrovolníků v NN0
K neziskovým organizacím neodmyslitelně patří práce dobrovolníků. Téměř 50 % organizací využívá dobrovolníků často, asi 14 % organizací by potřebovalo více lidí ochotných k dobrovolnictví a necelých 20 % organizací práci dobrovolníků nevyužívá. Počet dobrovolníků v organizacích je specifický jak pro velikost organizace, tak také pro její zaměření. Na dotaz o počtu dobrovolníků odpovědělo celkem 307 organizací, z toho 90 organizací uvedlo, že využilo v roce 2010 jednoho až
65
pět dobrovolníků, 73 organizací uvádí 6 až 10 dobrovolníků a vysoký počet dobrovolníků (51 a více) uvedlo 36 organizací.
Graf 37 – Využívání dobrovolníků v NN0
Počet dobrovolníků v roce 2010 1 až 5 6 až 10 11 až 20 21 až 50 51 a více
Počet organizací 90 73 66 42 36
% 29 24 21 14 12
Tabulka 45 – Počet dobrovolníků v roce 2010
Graf 38 - Počet dobrovolníků v roce 2010
66
4.5.5 Využívání studentů UTB jako dobrovolníků VYUŽÍVÁNÍ STUDENTŮ UTB JAKO DOBROVOLNÍKŮ, N=436 Ne Ano - často Ano – ojediněle Potřebovali bychom více studentů Neuvedeno CELKEM
Počet 318 8 32 23
Procenta 73 2 7 5
55
13
436
100
Tabulka 46 – Využívání studentů UTB jako dobrovolníků
Dobrovolnictví může být pro studenty přínosem nejen v samotném pocitu někomu pomoci, ale také v oblasti kontaktu s reálným životem, se získáním zkušeností s chodem organizace, získáním zkušeností, které teoretická výuka ve škole nemůže poskytnout. Ve velké části organizací (73%) studenty jako dobrovolníky vůbec nevyužívají. Pouhá dvě procenta organizací využije dobrovolné práce studentů často a 7 % organizací jen ojediněle. Toto číslo je velmi malé. Potřebu více studentů uvedlo 5 % organizací. Nabízí se otázky: studenti se nechtějí věnovat dobrovolnictví? Neziskové organizace nestojí o studenty dobrovolníky? Přitom práce studentů by mohla být přínosem pro obě strany.
Graf 39 - Využívání studentů UTB jako dobrovolníků
67
4.5.6 Využívání studentů UTB jako stážistů
VYUŽÍVÁNÍ STUDENTŮ UTB JAKO STÁŽISTŮ V NNO ZK, N=436 Počet Ne Ano - často Ano – ojediněle Potřebovali bychom více studentů Neuvedeno Celkem
Procenta
325 9 36 11
75 2 8 2
55
13
436
100
Tabulka 47 – Využívání studentů UTB jako stážistů
Stejně jako při dobrovolnictví mohou studenti v rámci stáže získat v neziskové organizaci zkušenosti s praxí. Otázka byla zaměřena na zjištění stáže studentů – konkrétně studentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v neziskových organizacích. Z odpovědí vyplynulo, že celkem tři čtvrtiny organizací studenty UTB jako stážisty vůbec nevyužívá. Deset procent organizací má zkušenost se studenty na stáži, z čehož 2% organizací takto umožňuje stáž studentům často. Tři procenta organizací uvedlo, že by uvítali více studentů z UTB na stáž.
Graf 40 - Využívání studentů UTB jako stážistů
68
4.6 VZDĚLÁVÁNÍ 4.6.1 Počet vzdělávaných osob
POČET VZDĚLÁVANÝCH OSOB A ŠKOLÍCÍCH DNŮ 2008
2009
2010
Celkem 2008 2010
Počet osob
1807
2267
2483
6557
Počet školících dnů celkem za všechny osoby
3122
5703
7075
15900
Počet NNO, které vyplnily
102
113
124
xxx
Průměrný počet školených osob/NNO
17,7
20,06
20,02
xxx
Průměrný počet školících dnů na osobu
1,7
2,5
2,8
2,4
Tabulka 48 – Počet vzdělaných osob a školících dnů
Oblast vzdělávání zaměstnanců patří mezi důležitou oblast řízení lidských zdrojů. Zajímalo nás, jak se důležitost vzdělávání zaměstnanců odráží v praxi. Zároveň je třeba konstatovat, že zejména zaměstnanci organizací působících v sociální oblasti a také v některých dalších mají vzdělávání povinné. V sociální oblasti musí pracovníci v přímé péči a sociální pracovníci absolvovat 24 hodin vzdělávání ročně, což je patrné na níže uvedeném grafu. Pozitivní je, že mezi lety 2008 a 2010 se počet osob v NNO, které se vzdělávaly, mírně zvýšil a zvýšil se také průměrný počet školicích dnů.
Graf 41 - Počet vzdělaných osob a školících dnů
69
4.6.2 Struktura (požadavků na) vzdělávání STRUKTURA VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT U PRACOVNÍKŮ NNO 1 2 3 4 Účetnictví 17 37 28 39 Legislativa a právo 9 38 23 39 Personální řízení 4 29 20 54 Fundraising 11 21 26 44 Řízení (marketing management) organizace 11 29 22 39 Odborné vzdělávání např. v sociálních službách 34 28 8 45 Jazykové vzdělávání 3 14 8 67 Propagace, marketingové komunikace 7 22 27 37 Komunikační dovednosti 16 42 18 35 Řízení kvality (standardy kvality soc. služeb) 16 20 8 64 Jiné možnosti: 15 16 2 8 CELKEM 143 296 190 471
5 24 26 20 26 32 19 39 37 25 17 0 265
Tabulka 49 – Struktura vzdělávacích aktivit u pracovníků NNO
Intenzivně se neziskové organizace věnují vzdělávání v sociální oblasti a tématice standardů kvality a řízení, což je povinností, která vyplývá ze zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dalšími preferovanými oblastmi jsou Komunikační dovednosti, které mezi oblastmi ve kterých se intenzivně nebo alespoň dle možností vzdělávají zaměstnanci 58 respondentů. U účetnictví je to 54 respondentů a u legislativy a práva 47 respondentů. Z uvedených možností respondenti nejméně často uvádí jazykové vzdělávání (17), propagaci a marketingové komunikace (29), personální řízení (33)a fundraising (32).
Graf 42 - Struktura vzdělávacích aktivit u pracovníků NNO
70
4.6.3 Struktura (požadavků na) vzdělávání ZÁJEM O OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ZE STRANY NNO ZK, N = 340 Počet Procenta Účetnictví 5 2 Legislativa a právo 35 10 Personální řízení 23 7 Fundraising 44 13 Řízení (marketing, management) organizace 46 14 Odborné vzdělávání např. v sociálních službách 37 11 Jazykové vzdělávání 22 6 Propagace, marketingové komunikace 56 16 Komunikační dovednosti 38 11 Řízení kvality (standardy kvality soc. služeb) 14 4 Jiné možnosti 20 6 CELKEM 340 100 Tabulka 50 – Struktura vzdělávacích aktivit u pracovníků NNO ZK
Z řady dalších otázek je pro nás přínosnou otázka směřující ke zjištění preference oblasti vzdělávání, kterou daná organizace spatřuje jako významnou z pohledu nezbytnosti vzdělávání svých pracovníků. Celková báze se zde snížila na 340 respondentů, kteří otázku zodpověděli. Zajímavým zjištěním bylo, že v popředí zájmu nestátních neziskových organizací zlínského regionu stojí potřeba rozšíření vzdělání u pracovníků NNO především v oblasti marketingových komunikací a marketingu. Právě tato skutečnost může být významným ukazatelem, že lidé pracující v neziskovém sektoru si začínají stále více uvědomovat, že přestože realizace poslání je prioritou jejich činnosti, oblast komunikace, která převážně zůstávala v pozadí jejich pozornosti, se stále více stává nezbytnou součástí efektivního fungování organizace. Závažným problémem se pak jeví především absence skutečných marketingových expertů. Celkově danou oblast vzdělávání preferuje 102 organizací, tedy 30 %. S danými oblastmi velmi úzce souvisí potřeba vzdělávání v oblasti fundraisingu, kterou přes veškeré v současnosti již realizované vzdělávací kurzy, uvedlo 44 organizací, což představuje 13 %. Nejméně zájmu je o oblast účetnictví, kterou uvedlo pouze pět organizací.
Graf 43 – Zájem NNO ZK o vzdělání v oblasti… 71
4.7FINANCE 4.7.1 Roční příjmy NNO v letech 2008 – 2011
2008 2009 2010 2011
0 – 20 tis. Kč 81 72 73 68
CELKOVÝ ROČNÍ PŘÍJEM ORGANIZACE 100 - 499 tis. 0,5 – 1,9 mil. 2 – 10 mil. Do 100 tis. Kč Kč Kč Kč 37 84 25 68 32 85 33 79 42 92 34 69 46 90 37 75
Více než 10 mil. Kč 10 9 11 9
Tabulka 51 – Celkový roční příjem organizace
Finance představují pro většinu organizací existenční otázku. Pro neziskové organizace je typické financování z více zdrojů. Zajímaly nás roční příjmy organizace a zároveň vývoj příjmů za období čtyř let, stejně tak zdroj těchto příjmů. Nejvíce organizací, za sledované období
od roku 2008 až 2011, se pohybuje v celoročních příjmech 100 – 499 tis. Kč. V roce 2011 oproti roku 2008 se snížil počet malých organizací asi o 6 procentních bodů, které uvedly rozpočet do 20 tis. Kč. To ovšem neznamená, že by tyto organizace zanikly, ale naopak je více organizací hospodařících s vyšším rozpočtem. Zvýšil se tedy počet organizací hospodařících s rozpočtem do 100 tis Kč a stejně tak s finančním rozpětím od 0,5 do 1,9 mil. Kč. Lze konstatovat, že ve sledovaném období hospodařilo 50 % neziskových organizací se stejným rozpočtem, celkem 14 % se daří lépe a hospodaří s rostoucím rozpočtem a 3 % NNO uvedlo rozpočet snížený. Jedno procento organizací uvedlo výši rozpočtu pouze na začátku sledovaného období, stejně tak 1 % ke konci sledovaného období, proto nebylo možné tyto organizace zařadit a porovnat. Třicet procent organizací výši rozpočtu neuvedlo vůbec.
Graf 44 – Celkový roční příjem organizace
Celkem 13 organizací hospodaří s rozpočtem vyšším jak 10 mil. Kč. Nejčastěji se jedná o charity a organizace v sociální oblasti, ale objevily se také organizace zabývající se kulturní oblastí a jedna sportovní organizace.
72
4.7.2 Zdroje příjmů v roce 2010 ZDROJ PŘIJMŮ V ROCE 2010 Počet 33 77 99 188 86
Fondy EU Státní (ministerstva) Kraj Města a obce Nadace, nadační fondy
Procenta 3 7 9 17 8
Dary, sponzorství, reklama (podnikatelská sféra) Dary (fyz. osoby) Členské příspěvky Veřejné sbírky
155 92 170 11
14 8 15 1
Z vlastní činnosti, mimo příspěvky od klientů Příspěvky od klientů
130 44
12 4
Příspěvky od zdravotních pojišťoven Jiné
9 36
1 3
1130
100
CELKEM
Tabulka 52 – Zdroje příjmů v roce 2010
Zdroje příjmů jsou rozděleny dle četností, tedy jedná se o nejčastější finanční toky, odkud neziskové organizace získávají finance a dále podle výše poskytnutých financí. Nejčastěji, co se týká četnosti (ne výše) podporují NNO města a obce. Druhým nejčastějším příjmem pro neziskové organizace jsou jejich vlastní členské příspěvky, dále dary, příspěvky a reklama. Z odpovědí je také patrné, že se organizace stále častěji snaží přinést do rozpočtu finance z vlastní činnosti. Co se týká četnosti, je stále poměrně málo organizací, které se snaží dosáhnout na prostředky z EU, ať už z jakéhokoliv důvodu.
Graf 45 - Zdroje příjmů v roce 2010
73
ZDROJ PŘIJMŮ V ROCE 2010 DLE VÝŠE 150 tis. Kč
100 tis 500 tis Kč
50 tis - 100 tis Kč
500 tis - 1 mio Kč
1 mio -2 mio Kč
2 mio -5 mio Kč
5 mio - 10 mio Kč
Celková Nad 10 částka v mio Kč Kč 67 435 334 114 468 731 24 466 989 31 386 539
Procenta celkové částky
Fondy EU Státní (ministerstva)
8
1
7
2
4
7
3
1
35
5
13
7
5
7
4
1
Kraj
64
11
16
4
1
2
1
0
130
17
27
5
5
4
0
0
62
6
16
2
0
0
0
0 6 542 555
2%
101
20
25
7
2
0
0
0
17 072 425
4%
67
13
9
3
0
0
0
0 7 045 093
2%
143 5
12 0
11 3
3 3
1 0
0 0
0 0
0 9 344 259 0 3 584 865
2% 1%
89
10
20
4
3
3
1
0
29
3
9
1
1
1
0
1
0
2
0
2
3
19
3
11
2
1
753
101
169
43
25
Města a obce Nadace, nadační fondy Dary, sponzorství, reklama (podnikatelská sféra) Dary (fyz. osoby) Členské příspěvky Veřejné sbírky Z vlastní činnosti, mimo příspěvky od klientů Příspěvky od klientů Příspěvky od zdravotních pojišťoven Jiné CELKEM
17% 28% 6% 8%
0
32 570 447 66 139 960
16%
1
0
22 036 290
5%
0
0
27
10
0 5 641 407 407 734 2 894
8%
1% 100%
Tabulka 53 – Zdroj příjmů NNO ZK v roce 2010 dle výše
Pokud pomineme četnost a zaměříme se na strukturu neboli výši dotací a finančních příspěvků, celých 28 % financí pochází ze státního rozpočtu. Dále 17 % z fondů EU. Na první pohled poměrně vysoký příjem 16 % činí příspěvky od klientů, ovšem jedná se pouze o 4 organizace, kdy jde o pobytové sociální služby. Města a obce přispívají do rozpočtu NNO ve výši 8 %, což je stejná výše prostředků, kterou se NNO snaží vydělat vlastní činností. Kraj přispívá 6 % a dále to jsou příspěvky od zdravotních pojišťoven, dary, sponzorství, reklama. Členské příspěvky vykazují 2 % příjmů organizací.
74
Graf 46 - Zdroj příjmů v roce 2010 dle výše
4.7.3 Fundraising v NNO FUNDRAISING V NNO ZK, N=436 Počet Není u nás zaveden
Procenta
195
45
Vykonává osoba speciálně vyčleněna
20
5
Vykonává osoba navíc ke své činnosti
124
28
5
1
92
21
436
100
Vykonává externista (dobrovolně, placený…) Neuvedeno CELKEM Tabulka 54 – Fundraising v NNO ZK
Pouze 20 (45 %) organizací uvedlo, že zaměstnává fundraisera a jen v pěti organizacích je využíván pro fundraising odborník – externista. Naproti tomu dokonce 195 (45 %) respondentů uvedlo, že fundraisingu ve své organizaci pozornost nevěnují vůbec, případně ji vykonává některý z pracovníků ke své činnosti (124, 28 %). 92 (21 %) respondentů pak dotaz nezodpovědělo vůbec. S tím pak jednoznačně souvisí i třetí místo v požadavcích na oblasti vzdělávání pro pracovníky nestátních neziskových organizací ve Zlínském kraji.
75
Graf 47 – Fundraising v NNO ZK
V. Závěr Jak již bylo řečeno v úvodní části, jednou z úvodních a přitom primárních aktivit projektu bylo zmapování neziskového sektoru Zlínského kraje, neboť jsou to právě neziskové organizace, které svými aktivitami sehrávají významnou a nepostradatelnou roli jak v národním hospodářství obecně, tak především i na regionální úrovni. Ať již se jedná o poskytování veřejných služeb, podporu veřejně prospěšné činnosti a zájmů či o rozvoj a obhajobu zájmů svých členů. Primárním cílem výzkumného projektu bylo provést analýzu nestátních neziskových organizací majících sídlo a působnost na území Zlínského kraje a následně vytvořit informační základnu o struktuře neziskového sektoru zlínského regionu. Hlavním úkolem pak bylo vedle základních ekonomických ukazatelů, včetně lidských zdrojů, získání informací o aktivitách jednotlivých nestátních neziskových organizací, jejich zájmu o možnostech spolupráce a komunikace, včetně současných forem prezentace, tzn. analyzovat neziskový sektor z hlediska jeho potřeb, forem a nástrojů komunikace pro možnosti inovace a rozvoj regionu na základě efektivnější koordinace vztahů mezi partnery projektu Kooperace – tj. Zlínský kraj, UTB, Město Zlín, Hospodářská komora, Asociace NNO, Úřad práce. Za metodu šetření byla zvolena forma dotazování s technikou šetření – elektronicky a za telefonické asistence. Na tvorbě dotazníku se společně podílely všechny zastoupené partnerské subjekty, realizace výzkumného šetření byla pod záštitou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V českém prostředí (stejně tak jako ve světě) se stále ještě běžně nesetkáváme s tím, že by měly neziskové organizace, dokonce ani u velkých neziskových organizací, své marketingové oddělení, své marketingové odborníky – a pokud ano, potom se jedná převážně o fundraisery. Přestože je v některých neziskových organizacích marketing jako systém odmítán, nemusí to ještě znamenat, že zde marketingové aktivity neexistují. Najdeme zde však jen málo těch, kteří mají v tomto oboru vzdělání či určité zkušenosti, případně alespoň marketingové myšlení. Nedůvěru k marketingu nenacházíme u manažerů neziskových organizací, ale spíše se s ní setkáváme u zaměstnanců na nižších organizačních stupních. Těžko se vysvětluje a 76
prosazuje manažerovi, že v době, kdy schází prostředky na vybavení a chod organizace, navýší rozpočet na marketing a komunikaci. (Bačuvčík, 2011, s. 20-22) Tyto zkušenosti potvrdily rovněž výsledky šetření, neboť ukazují, že stále ještě převažují organizace, které nespatřují důvod (nevidí potřebu) k využívání profesionálních marketingových pracovníků, stejně tak jako příčinu v nevyužívání jejich práce přisuzují nedostatku financí. Danému stavu pak odpovídá i skutečnost, že v téměř polovině organizací marketing a komunikaci „řeší ten, kdo má právě čas“. „Marketingové aktivity nemají v těchto organizacích žádný systém, nedrží se pevného řádu, nejsou stanoveny cíle marketingových aktivit natož způsoby kontroly a veškerá marketingová komunikace se děje ad hoc bez zjevného plánu.“ (Bačuvčík, 2011, s. 20) Jak však z bludného kruhu ven? Již šetření ukázalo, že většina neziskových organizací nemá dostatek financí na zaplacení marketingového odborníka, řada organizací by ho také stěží dokázala vytížit na plný úvazek. Důležitým aspektem je také efektivita marketingu, což znamená, že marketingový odborník by neměl ekonomicky „zajistit“ pouze sám sebe, ale měl by zlepšit ekonomickou situaci a prestiž celé organizace. Je však rovněž naprosto zřejmé, jak důležitá je koordinace (zavedení řádu) do marketingových aktivit neziskových organizací, což opět potvrdily výsledky šetření, když se v popředí zájmu o oblasti vzdělávání pracovníků neziskových organizací umístil marketing a marketingové komunikace. Bačuvčík vidí řešení např. ve spolupráci několika neziskových organizací formou vytvoření servisní organizace specializující se na marketingové služby, dále v možnosti vyřešit marketingové aktivity formou sponzorského daru komerční firmy (i zde výsledky potvrdily, že za primárně využívané prostředky pro spolupráci s komerčními subjekty považují neziskové organizace vybízení k finanční podpoře a sponzoringu), v určitých případech rovněž ve spolupráci se studenty příslušných oborů. (Bačuvčík, 2011, s. 22)
77
PŘÍLOHY Příloha 1: Struktura respondentů dle ORP a zaměření na cílové skupiny N= 436 ORP Bystřice pod Hostýnem církev, církevní organizace občanské sdružení Holešov církev, církevní organizace občanské sdružení obecně prospěšná společnost Jiná občanské sdružení Kroměříž jiná: občanské sdružení obecně prospěšná společnost Luhačovice církev, církevní organizace občanské sdružení Otrokovice církev, církevní organizace občanské sdružení obecně prospěšná společnost Rožnov pod Radhoštěm církev, církevní organizace jiná: nadace, nadační fond občanské sdružení Uherské Hradiště církev, církevní organizace jiná: nadace, nadační fond občanské sdružení obecně prospěšná společnost Uherský Brod církev, církevní organizace jiná: občanské sdružení obecně prospěšná společnost Valašské Klobouky církev, církevní organizace občanské sdružení
Počet 13 1 12 19 2 15 2 3 3 60 7 51 2 8 1 7 12 1 10 1 30 1 3 1 25 76 4 9 1 59 3 29 8 2 16 3 7 2 5 78
Valašské Meziříčí církev, církevní organizace jiná: občanské sdružení obecně prospěšná společnost Vizovice církev, církevní organizace občanské sdružení Vsetín církev, církevní organizace jiná: občanské sdružení obecně prospěšná společnost Zlín církev, církevní organizace jiná: občanské sdružení obecně prospěšná společnost
24 5 2 14 3 8 1 7 84 11 3 64 6 63 5 3 53 2
Celkový součet
436
79
Příloha 2: Jiné náplně činností NNO
Hlavní činnosti jinde neuvedené:
Vedlejší činnosti jinde neuvedené:
rozvoj a podpora výchovně vzdělávacího procesu "adopce na dálku"
canisterapie
OZP
Půjčovná kompenzačních pomůcek
místní lidová kultura
zážitková pedagogika
rozvoj venkovského regionu (PRV LEADER)
ubytovací služby
služby
pomoc v nenadálých situacích, požáry, živelné chráněné dílny pohromy a jiné. dětské tábory doučování dětí výchova mládeže
reklamní aktivity, testy, soutěže
požární ochrana
pobyt v přírodě
Příjem občanských podnětů, jejich zatřídění do internetové databáze, aktualizace úrovně realizace - dle došlých hlášení. Cíl: vyšší efektivita veřejné správy. humanitní a rozvojová činnost v ČR a v zahraničí
rodiny s dětmi
rozvoj osobnosti
podpora školy
ubytovací služby
zájmová činnost
Myslivost
Chovatelství
provozování minigolfu a občerstvení
Záchranná činnost, Hasiči
zážitková pedagogika
humanitární činnost
provoz domů s pečovatelskou službou
ekol. zemědělství (vzdělávání, osvěta, poradenství), reg. rozvoj, informační služby Myslivost
chráněné dílny chov zvířat
podpora výchovně-vzdělávacího procesu, aktivní využití volného času dětí dobrovolní hasiči včelařství obnova a udržování kulturních tradic "adopce na dálku" rozvoj elektronické komunikace Extrémní sporty Chov rozvoj venkova - celkový 80
cestovní ruch, ubyt. služby projektové řízení Folklor výchova mládeže udržování tradic v obci historický šerm komunální politika Služby
81
Příloha 3: Vyřčená pozitiva a negativa ke spolupráci NNO se Zlínským krajem KRAJ - NEGATIVA kraj - malá podpora EVVO
KRAJ – POZITIVA
Kraj - nekomunikuje kraj - nízká podpora NNO, regionálních známek, drobných zemědělských subjektů
Kraj Kraj - dlouhodobě dobrá spolupráce s úředníky, podpora záměru. Kraj - pravidelná podpora mládežnických turnajů
Kraj - pomoc při propagaci, materiálovém vybavení souboru a finanční pomoci při výjezdech do zahraničí
Kraj - s ohledem na množství podporovaných organizací a oblastí se snaží vycházet vstříc i menším sportovním klubům.
Kraj - prakticky žádná podpora naší činnosti
kraj a město dokáží ocenit aktivitu klubu a zvláště jeho úspěchy vč. úspěchů jednotlivých hráčů především o mládežnické oblasti
Kraj Zlínský - dotace. Složité, komplikované, zbytečně náročné a v důsledku zbytečně složité prokazování dotace. Kraj, slabá podpora naší činnosti
Kraj. Nezájem o podporu MAS a mikroregionů. Kraj-neberou nové subjekty Krajský úřad - příliš nechápe princip fungování soc. služeb a to, že každá je jiná a jedinečná, protože tzv. jede jen dle tabulek, zákonů apod. KÚ - náš zástupce není v žádné komisy ani poradním sboru
Kraj- podporuje naši činnost Kraj Zlín, město Valašské Klobouky, nadace DKS Uherské Hradiště Kraj, město, podnikatelé - velká ochota při spolupráci, pomoc a vstřícnost. Informují nás např. o možné spolupráci, využití dotací. kraj, otevřené brány krajský úřad - odbor hejtmana a sociální odbor, profesionalita a služba, včetně zapojení do práce - střednědobý plán soc. služeb Krajský úřad ZK Krajský úřad Zlín - vždy se dokážeme dohodnout KRAJ-uvolňování financí na asistenty pedagoga
82
Zlínský kraj - negativa Bariéry vnímám s převahou v komunikaci s krajským úřadem, v rámci ukončeného individuálního projektu. Na straně druhé v komunikaci a přístupu k řešení soc. otázek, plánování apod. kraj přistupuje s předstihem a se zájmem problematiku řešit. kraj - malá podpora EVVO Kraj - nekomunikuje kraj - nízká podpora NNO, regionálních známek, drobných zemědělských subjektů Kraj - prakticky žádná podpora naší činnosti Kraj Zlínský - dotace. Složité, komplikované, zbytečně náročné a v důsledku zbytečně složité prokazování dotace. Kraj, slabá podpora naší činnosti Kraj. Nezájem o podporu MAS a mikroregionů. kraj-dotace Kraj-neberou nové subjekty Krajský úřad - příliš nechápe princip fungování soc. služeb a to, že každá je jiná a jedinečná, protože tzv.jede jen dle tabulek, zákonů apod. KÚ - náš zástupce není v žádné komisi ani poradním sboru MěÚ Vsetín, DK Vsetín a ZK- mezery spočívají v nedostatečné, téměř žádné odborné spolupráci, komunikaci v oblasti kultury, v nedostatku finančních prostředků, velmi malém množství výstavních galerií (které jsou neustále ponižovány - rušeny, mají neodpovídající technické a estetické vybavení, mnohdy staré 20 a více let). Rovněž naprosto chybí odborné řízení a pomoc. Zde by velmi pomohlo znovuzřízení Okresních, Krajských kulturních středisek s fundovanými odbornými pracovníky (metodiky), kteří by ve spolupráci s jednotlivými zájmovými organizacemi organizovali vzdělávací a kulturní činnost v jednotlivých zájmových oborech a umožňovaly organizování okresních, krajských akcí - soutěží, které by mohly být i regonálního a přespohraničního charakteru např. se Slovenskem). Jako příklad uvádíme fotografickou soutěž FOPO 8, což byla fotografická soutěž 8 okresů (4 moravské + 4 slovenské okresy), kterým vždy předcházely soutěže v jednotlivých zúčastněných okresech, kde byla vybrána okresní reprezentační kolekce, která pak okres v této soutěži reprezentovala. Organizátoři výstavy Fopo 8 se pak periodicky střídali včetně uskutečnění výstavy. Toto vše bylo v podstatě řízeno okresními metodiky pro fotografii (ve spolupráci s fotokluby okresu) a mělo za následek porovnání tvorby autorů po stránce okresní, krajské i regionální včetně osobního seznámení zúčastněných autorů. Je nám jasné, že obnovit tento princip je velmi obtížné, ale za Fotoklub Vsetín jsme ochotni spolupracovat a vlastními mnohaletými zkušenostmi osobně pomoci. Co vy na to, přijmete hozenou rukavici a společně s námi pomůžeme již staré, vyzkoušené praktiky obnovit ? Pokud Vás to alespoň trochu zaujalo a myslíte si, že to není nemožné dejte vědět - sejděme se a my Vám sdělíme své, dnes již 40 leté zkušenosti v oboru výtvarné fotografie. nezájem kraje o podporu regionálních produktů S veřejným sektorem, městem i krajem. Nechtějí nám na naši činnost dát peníze. se samosprávnými orgány obcí, měst, krajů a s ústavními činiteli se státem a krajem - v oblasti financování Stát, kraj - nezájem o sborový zpěv - nedostatečná finanční podpora. 83
Stát, Kraj - pozdě informuje o výsledcích dotačních řízení. Slabá podpora z vlastních zdrojů. Stát, ministerstva a kraj. Tyto subjekty dosud nemají nastavena jasná pravidla podpory sportu a hlavně podpory provozu sportovních zařízení. Stát,kraj - příliš složitá administrativa Stát/kraje, administrativní náročnost, nerovnost přístupu k žadatelům o podporu a účast na projektech Špatná spolupráce - nezájem NNO,kraje Zlínský kraj, obce - slabá podpora propagace
84
Ve spolupráci se kterým subjektem/subjekty vnímáte největší bariéry, mezery a v čem spočívají? bariéry se objevily především při komunikaci s KÚ, ale pouze v rámci již ukončeného individuálního projektu. Bariéry vnímám s převahou v komunikaci s krajským úřadem, v rámci ukončeného individuálního projektu. Na straně druhé v komunikaci a přístupu k řešení soc. otázek, plánování apod. kraj přistupuje s předstihem a se zájmem problematiku řešit. ČSTV V SOUČASNÉ DOBĚ VE VŠEM Dle ohodnocení - nezájem, neochota, jsme vnímání mnohdy jako ti, co pořád něco potřebují Doposud jsme nezaznamenali žádné větší problémy s žádným s těchto subjektů. dotační, grantové tituly, sponzorsrví, i ostatní zdroje financí. Je obtížné na ně dosáhnout a je tím pádem složité udržovat sdružení v chodu. Evropská unie - čerpání dotací FAČR dotace, poplatky, členské příspěvky finance Financování sportu financování z dotací a grantů - nadměrná administrativa a náročnost až téměř nedostupnost při psaní projektů a žádostí finanční podpora malých NNO CHKO - strašně pomalé CHKO Beskydy - nutnost povolování pro vjezd cyklistů při organizování sportovních akcí I pouhé kontakty stojí členy organizačního výboru čas a peníze, nejsme profesionální manažeři, vše zajišťujeme formou dobrovolnictví komunikace Komunikace s podnikatelským sektorem ztroskotává na nezájmu těchto subjektů o ekologickou problematiku kraj kraj kraj - malá podpora EVVO Kraj - nekomunikuje kraj - nízká podpora NNO, regionálních známek, drobných zemědělských subjektů Kraj - pomoc při propagaci, materiálovém vybavení souboru a finanční pomoci při výjezdech do zahraničí Kraj - prakticky žádná podpora naší činnosti Kraj Zlínský - dotace. Složité,komplikováné,zbytečně náročné a v důsledku zbytečně složité prokazoní dotace. Kraj, slabá podpora naší činnosti Kraj. Nezájem o podporu MAS a mikroregionů. kraj-dotace krajem Kraj-neberou nové subjekty Krajský úřad - příliš nechápe princip fungování soc.služeb a to, že každá je jiná a jedinečná, protože tzv.jede jen dle tabulek, zákonů apod. KÚ - náš zástupce není v žádné komisy ani poradním sboru kulturní komise města zlín Limitované časové a finanční možnosti členů vedení OS, kteří vykonávají funkce dobrovolně, nejsou manažersky vzdělaní, i pouhé kontakty s uvedenými subjekty jsou časově i finančně náročné 85
Města a obce se integraci Romů nevěnují tak, jak jim to stát a dotační programy umožňují. město město - bez jakékoliv podpory Město - byrokracie Město - dotační činnost Město - špatná komunikace, malé využití našich možností ze strany města a nedostatečná podpora, problém je buď v tom, že Město nechce naše služby využít nebo my o tom s nimi neumíme jednat Město Vsetín: arogance a byrokracie úředníků, upřednostňování církevních neziskových organizací město, nevím s kým a kde komunikovat město, upřednostňuje se komerce před mládežnickým sportem město-nejasné financování sportu prosazují se lobbistické tlaky městská kulturní střediska, nekompetentní pracovníci městský úřad, ddm MěÚ - byrokracie MěÚ Vsetín, DK Vsetín a ZK- mezery spočívají v nedostatečné, téměř žádné odborné spolupráci, komunikaci v oblasti kultury, v nedostatku finančních prostředků, velmi malém množství výstavních galerií (které jsou neustále ponižovány - rušeny, mají neodpovídající technické a estetické vybavení, mnohdy staré 20 a více let). Rovněž naprosto chybí odborné řízení a pomoc. Zde by velmi pomohlo znovuzřízení Okresních, Krajských kulturních středisek s fundovanými odbornými pracovníky (metodiky), kteří by ve spolupráci s jednotlivými zájmovými organizacemi organizovaly vzdělávací a kulturní činnost v jednotlivých zájmových oborech a umožňovaly organizování okresních, krajských akcí - soutěží, které by mohly být i regonálního a přespohraničního charakteru např. se Slovenskem). Jako příklad uvádíme fotografickou soutěž FOPO 8, což byla fotografická soutěž 8 okresů (4 moravské + 4 slovenské okresy), kterým vždy předcházely soutěže v jednotlivých zúčastněných okresech, kde byla vybrána okresní reprezentační kolekce, která pak okres v této soutěži reprezentovala. Organizátoři výstavy Fopo 8 se pak periodicky střídali včetně uskutečnění výstavy. Toto vše bylo v podstatě řízeno okresními metodiky pro fotografii (ve spolupráci s fotokluby okresu) a mělo za následek porovnání tvorby autorů po stránce okresní, krajské i regionální včetně osobního seznámení zúčastněných autorů. Je nám jasné, že obnovit tento princip je velmi obtížné, ale za Fotoklub Vsetín jsme ochotni spolupracovat a vlastními mnohaletými zkušenostmi osobně pomoci. Co vy na to, přijmete hozenou rukavici a společně s námi pomůžeme již staré, vyzkoušené praktiky obnovit ?? Pokud Vás to alespoň trochu zaujalo a myslíte si, že to není nemožné dejte vědět - sejděme se a my Vám sdělíme své, dnes již 40 leté zkušenosti v oboru výtvarné fotografie. Ministerstva - nedostatečná komunikace obousměrná, změny jsou činěny od stolu, nedostatek finančních prostředků z veřejných zdrojů. ministerstva - neosobní byrokracie ministerstva - nepochopení smyslu a poslání organizace Ministerstva ČR, byrokracie - pomalé plnění. Ministerstvem kultury ČR Místní ZŠ - malá propagace místní lidové kultury ve výuce Momentálně žádné bariéry nevnímáme. MPSV MPSV MPSV MPSV - velmi zdlouhavá komunikace, mnohdy neochota, velká byrokracie MPSV, podnikatelský sektor - v zajištění finančních prostředků MŠMT-nejasná kritéria k přidělování investičních dotací nedostatečné finanční zajištění ničí celkové úspěchy i činnost! nejme výrobní organizace Nejobtížnější je komunikace s ministerstvem MPSV, které podle nás nevytváří velký prostor pro 86
spolupráci, komunikaci a směřování soc. služeb Nejobtížnější je komunikace s ministerstvem MPSV, které podle nás nevytváří velký prostor pro spolupráci, komunikaci a směřování soc. služeb Největší rezervy vidím ve spolupráci se státními institucemi (ministerstvy). Vzhledem k tomu, že neziskový sektor v mnohém pomáhá nebo přímo supluje práci státu, by měly být cesty k možným finančním tokům viditelnější a přístupnější. neochota neochota věnovat se dětem Nesrovnalosti vznikající protichůdnými výklady legislativy, která není jednotná pro všechny subjekty. Např. našemu o.s. sdružení mělo být rozpuštěno z důvodů poskytování soc.služeb. Uvěřila jsem nutnosti navrácení o.s. jejich původnímu významu a tomu že již žádná nová, poskytující soc. služby nebudou vznikat. Pak čtu v časopise o soc. službách jak se slávou na ostravsku vychvalují vznik nového o.s. poskytujícího soc. služby. Nás stála změna na o.p.s. nemnohé úsilí lidské práce i financí a její smysluplnost vidím jako velmi pochybnou z hlediska argumentů MVČR. nevím, většinou spolupracujeme s odborovým svazem a se zaměstnavatelem, ale špatná spolupráce všeobecně je se státem - zákoník práce. nezájem kraje o podporu regionálních produktů Nízká podpora podnikatelů NNO - míjíme se zaměřením NNO- spolky, nechuť spolupracovat obce, klientelismus, manipulace s právními předpisy a procesy, cenzura, mizivá komunikace s veřejností bez reflexe potřeb komunity a regionu, politické neodborné rozhodování obec obec Březolupy - nepodpora čehokoli nového, neměné zastupitelstvo prosazující jen vlastní vůli. obec, klientelismus Obecně s "papírováním" na všech úrovních - stát. instituce, nadace, fondy …. obecní úřad - finance Operační program přeshraniční spolupráce SR - ČR 2007-2013 orgány státní správy a samosprávy - podpora činnosti, finanční podpora Památková péče: Občasné nechápání, že církevní objekty nejsou muzea,ale živé prostory... Podnikatelé - nedůvěřivost Podnikatelé - neochota podílet se finančně či materiálně na záměru obnovy lesní železnice. podnikatelé -nepodporují-nemají finance, ZŠ -nemají většinou o akce zájem a ani je nejsou ochotny děti o akci informovat Podnikatelské subjekty - vlivem ekonomické krize logicky roste díky nedostatku finančních prostředků neochota ke sponzoringu neziskových organizací lokálního charakteru. Podnikatelský sektor Podnikatelský sektor - bariéry jsou spíše na naší straně, protože s vedením firem neumíme příliš jednat Podnikatelský sektor - malá podpora. podnikatelský sektor - malý zájem o zapojení se do projektů podnikatelský sektor - nedostatek času na informovanost o službách, absence pracovníka, který by se věnoval specielně fundaraisingu Podnikatelský sektor - nemožnost nabídnout adekvátní protihodnotu za poskytnuté plnění podnikatelský sektor, jejich motivace zapojit se do veřejného života podnikatelský sektor, navazování možné spolupráce ve výchově mládeže Podnikatelský sektor, nemáme kapacity, zkušenosti. podnikatelsky sektor, úroveň spole4nosti je nízká, převládá u firem materiální hledisko podnikatelský sektor-nezájem porodnice,gynekologové - nespolupráce, jsem asi konkurencí. 87
Prezident republiky nenávidí neziskovky, podporuje zlo Rozpočtová a grantová politika ZK s městem, nezájem o nové podněty a potřeby alternativního vzdělávání s městem, spočívají v rozdílných prioritách S městem. Město se o neziskovky, kromě sportu a folkloru, systematicky nezabývá s ministerstvy - bariérou jsou pravděpodobně vzdálenosti, se zástupci se vídáme pouze na různých konferencích a to ještě sporadicky, není možnost hovořit do důležitých věcí. S místními příspěvkovými organizacemi s MPSV, při rozdělování dotací neberou v úvahu námi poskytnuté informace S obcí jako vlastníkem hradu Lukova, v komunikaci s vedením S veřejným sektorem, městem i krajem. Nechtějí nám na naši činnost dát peníze. se samosprávnými orgány obcí, měst, krajů a s ústavními činiteli se státem a krajem - v oblasti financování se státními úřady Se všemi, kteří mohou financovat sociální služby a nečiní tak v dostatečné míře spolupráce s MěÚ, z čeho nemají úředníci a radní prospěch, to je nezajímá Spolupráce se subjekty nad místní úroveň je omezena hlavně časovými možnostmi pracovníka faráře, který je v roli jednatele málo zastupitelný a má často časově náročné úkoly na místní úrovni Spolupráce se subjekty nad místní úroveň je omezena hlavně časovými možnostmi pracovníka faráře, který je v roli jednatele málo zastupitelný a má často časově náročné úkoly na místní úrovni SŠ - nemáme s nimi navázán žádný kontakt stát stát stát Stát Stát Stát stát stát Stát - chybí mi větší podpora lidí, kteří se ve svém volném čase a zdarma věnují práci s dětmi a mládeží (např. zvážení uznání jejich práce jako - dobrovolnictví se vším všudy, podpora ze strany zaměstnavatele apod. stát - komunikace Stát – ministerstva Stát – ministerstva, Úřad vlády ČR Stát - ministerstva,úřad vlády Stát - MŠMT, nedostatečná podpora sportu státem, a to nejen z finančního hlediska Stát - neochota komunikovat Stát - velmi malý zájem o podporu občanských sdružení, která vytváří program pro vyplnění voleného času dětem, mládeži a dospělým ne zrovna finančně zdatným a velké nepochopení toho, že vrcholní sportovci a reprezentanti vyrůstají jen ve velkých bohatých sportovních klubech, proto není potřeba podporovat sportovní kluby a tělovýchovné jednoty v provinčních městech, jako je např. Kroměříž. Stát a kraj stát málo podporuje neziskový sektor, nedostatečně financována zájmová činnost dětí a mládeže stát- nedostupnost projektů Stát- podpora práce s dětmi stát podpora sportu Stát složité rozdělování dotací nebo spíše zrušení dotací. stát špatná legislativa a malá podpora Stát, celkový nezájem o hasiče 88
stát, informace Stát, kraj - nezájem o sborový zpěv - nedostatečná finanční podpora. Stát, Kraj - pozdě informuje o výsledcích dotačních řízení. Slabá podpora z vlastních zdrojů. Stát, který by měl podporovat veškerý mládežnický sport. Stát, ministerstva a kraj. Tyto subjekty dosud nemají nastavena jasná pravidla podpory sportu a hlavně podpory provozu sportovních zařízení. Stát, ministerstva, čím dál menší zájem o tělesně a zdravotně postižené Stát, nemá zájem o podporu okrajových sportů Stát,kraj - příliš složitá administrativa Stát. Nemá zájem, aby mládež sportovala - a podle toho se k občanským sdružením nechová vlídně, dalo by se říci, že je nechce. Stát/kraje, administrativní náročnost, nerovnost přístupu k žadatelům o podporu a účast na projektech stát-ministerstvo školství Státní instituce - velmi záleží na jednotlivých zaměstnancích a jejich ochotě příp. neochotě. Velmi zdlouhavé vyřizování. Studenti VŠ - při spolupráci všechno dělají na poslední chvíli. Státní instituce - velmi záleží na jednotlivých zaměstnancích a jejich ochotě příp. neochotě. Velmi zdlouhavé vyřizování. Studenti VŠ - při spolupráci všechno dělají na poslední chvíli. státní orgány STÁTNÍ ORGÁNY státní podnik, jméno neuvádíme, nepružnost státního podniku, který je žel státní státní sektory nepodporují sport Státní správa - velmi dlouhé a složité Státní správa - způsob financování NNO a dále nemocnice - lékaři často nerespektují doporučení WHO o potřebě včas indikovat specializovanou paliativní péči a často i z ekonomických důvodů podrobují pacienta pro něj zatěžující léčbě. stát-standardní cestou nelze získat dotaci ani ve 4. variantě žádosti střední školy, malá iniciativa spolupracovat, předávat informace. Dále OSPOD, minimální zájem ohledně spolupráce v případech nezletilých dětí. SZIF, přehnaná administrativa školství, berou nás jako kritika nikoli spolupracovníka na jednom cíli školy - doporučujeme rodinám vzdělávání dětí s postižením formou integrace, přiděláváme jim práci Špatná spolupráce - nezájem NNO,kraje Špatná spolupráce s Národní rada pro kontrolu projektů, s Regionální radou SM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních. Neochota při řešení sporu o pozemky. v komunikaci s veřejností - nefunguje v naší organizaci propagace atd.. V oblasti naší působnosti jsme vždy našli pro naše cíle podporu V posledních letech se podpora naší činnosti v oblasti kultury ze strany Min. kultury a Min. školství i města Kroměříže výrazně zhoršuje. V soukromém sektoru, v době ekonomické krize, nemají zájem podporovat neziskové organizace. V soukromém sektoru, v době ekonomické krize, nemají zájem podporovat neziskové organizace. Ve spolupráci s veřejností, která má ve vztahu k církvím mnohé předsudky. Ve státní sféře není koncepce v práci s dětmi, seniory pro sportovní volnočasové aktivity veřejnost - malá publicita (způsobeno nedostatkem finančních zdrojů) veřejnost - negativní náhled, tabuizace, stigma Veřejnost a podnikatelský sektor - negativní vnímání naší cílové skupiny a tím i poskytované služby. veřejnost je velmi obtížné oslovit a aktivizovat veřejnost, MPSV-neinformovanost veřejnost. Její vnímání je ovlivněno předsudky, informacemi sdělovacích prostředků Veřejnost-nedostatek času 89
VŠ - v městě UB není VŠ všechny subjekty, se kterými spolupracujeme, nám vycházejí vstříc zákl. školy Základní a střední školy - malá podpora jejich vedení oblasti mimoškolního vzdělávání (návštěvy kulturních akcí) základní a střední školy - malá podpora vedení mimoškolního vzdělávání, včetně návštěvy kulturních akcí zástupci státní správy, mizivá komunikace Zatím jsme na žádné bariéry nenarazili. získávání dotací a finanční podpory od podnikatelského sektoru získávání informací o nových grantových řízeních Získávání sponzorských darů od soukromých subjektů. Zlínský kraj, obce - slabá podpora propagace ZŠ ZŠ - nemají tušení o sociálních službách ZŠ - nezájem o EVVO Žáci ZŠ nepatří mezi uživatele našich služeb.
90
Ve spolupráci se kterým subjektem/subjekty vnímáte největší pozitiva, uveďte příklady dobré praxe? Adra, člověk v tísni---- transparentnost v hospodaření Armáda ČR, Aktivní zálohy - spolupráce při organizaci naší činnosti Centrum branných aktivit Částečná spolupráce s obcí. Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace ČSOP Kosenka - společná příprava projektů, spolupráce při kj DDM Dobrá spolupráce je s některými školami a městem, kde jsme vnímáni jako subjekt, který může přispět k řešení některých problémů (výchova, předávání hodnot, prevence kriminality aj.) Dobrá spolupráce se ZŠ a SŠ v tom, že pronajímají svá sportoviště SK a TJ za přijatelné finanční prostředky. Dobrou spolupráci máme na úrovni kraje i našeho města. Dobrovolnické centrum ADRA - spolupráce s kvalitními, dobře proškolenými dobrovolníky Farnost - společné pořádání akcí, možnost využívání jejich prostor firma Cemdest, již několik let nás pravidelně sponzoruje. FoS ČR, Dům kultury Uh. Brod - zajišťování kulturních vystoupení hasiči Hvězdárna Vsetín, která nám umožňuje ve svých prostorách pořádat členské schůzky členů FOTOKLUBU VSETÍN (55 členů) a poskytuje nám (bezplatně) své technické zázemí což v dnešní době není obvyklé. MěÚ Vsetín, DK Vsetín, ZK, ale to je jen díky skromné finanční podpoře (díky za ni) a možnosti (bohužel minimálně) vystavovat svou tvorbu. HZS Zlínského kraje CHKO Bílé Karpaty. Vstřícný přístup. jakákoliv spolupráce je pozitivem v práci Jasno, s.r.o., Jasenná katolická církev, vždy se dohodneme KHS, NNO - vzájemná komunikace, spolupráce na případech ... Klub kultury UH Klub kultury Uherské Hradiště, díky němu máme zázemí a podporují nás na veřejnosti Kraj Kraj - dlouhodobě dobrá spolupráce s úředníky, podpora záměru. Kraj - pravidelná podpora mládežnických turnajů Kraj - s ohledem na množství podporovaných organizací a oblastí se snaží vycházet vstříc i menším sportovním klubům. kraj a město dokáží ocenit aktivitu klubu a zvláště jeho úspěchy vč. úspěchů jednotlivých hráčů především o mládežnické oblasti Kraj- podporuje naši činnost Kraj Zlín, město Valašské Klobouky, nadace DKS Uherské Hradiště Kraj, město, podnikatelé - velká ochota při spolupráci, pomoc a vstřícnost. Informují nás např. o možné spolupráci, využití dotací. Kraj, město, podnikatelé - velká ochota při spolupráci, pomoc a vstřícnost. Informují nás např. o možné spolupráci, využití dotací. kraj, otevřené brány krajský úřad - odbor hejtmana a sociální odbor, profesionalita a služba, včetně zapojení do práce střednědobý plán soc. služeb Krajský úřad ZK 91
Krajský úřad Zlín - vždy se dokážeme dohodnout KRAJ-uvolňování financí na asistenty pedagoga Máme velmi dobrou spolupráci s obcemi, v nichž působíme. média - občas uveřejní článek o činnosti KoTě Městem a nadačním fondem Děti-kultura-sport - viz, to co nám není schopen zajistit kraj Město Město - dobrá podpora naší činnosti, spolupráce na akcích města Město - dotace na činnost formou VFP, podnikatelský sektor - podpora naší mezinárodní aktivity Město - dotace z Fondu sportu Město - hledá aktivně, jak pomoci město - podpora město - příspěvky na činnost s mládeží město (spolupráce při organizaci akcí, finance) Město Bystřice p.H.-přidělování grantů na dobrovolnou činnost, Zlínský kraj-dotační fond také pro vrcholové sportovce Město- dotace na činnost sboru formou Veřejné finanční podpory. Město Hluk, nadace Děti-kultura-sport Město Hulín, dotace Město i kraj - osobní přístup, rada, pomoc MĚSTO KM, SOUKROMÉ SUBJEKTY město kroměříž - velice dobra domluva! prakticky bezproblémová! je to vždy jen o lidech a jejich přístupu k věci! město kroměříž - velice dobra domluva! prakticky bezproblémová! je to vždy jen o lidech a jejich přístupu k věci! Město Kroměříž, MŠ, ZŠ. Společné aktivity po celý rok - akce na Dětském dopravním hřišti i mimo něj, využíváme programu "Nauč se první pomoc" MŠ i ZŠ v hojné míře. Město Kroměříž, Zlínský kraj, soukromí sponzoři, finanční podpora město Otrokovice, spolupráce na komunitním plánu sociálních služeb Město- společné akce Město UH - snaží se nám aktivně naslouchat a nastavit spolupráci tak, aby vyhovovala oběma stranám. Město UH. Město Uherské Hradiště - poskytování dotací na činnost, Nadace D-K-S - dotace Město Uherské Hradiště-spolupráce na projektech, např. -boj proti holubům. Mnohé jiné Město Valašské Klobouky město Valašské Meziříčí - nejen finanční podpora, ale vytvoření dobrých podmínek pro sport Město Valašské Meziříčí, Obec Zašová, Rada Zlínského kraje Město VM, granty Město VM, Kraj - granty město Vsetín město Vsetín Město Vsetín, ZK i podnikatelé - poskytují nám finanční pomoc na pořádání akcí. Bez této podpory by to nešlo dělat. Město Vsetín -a SPKP Vsetín - ochota -skvělá spolupráce Město Vsetín: podpora činnosti, dobrá komunikace město, kraj, dostáváme nějaké dotace na akce Město, Kraj, vychází vstříc, není problém se domluvit; ZŠ dlouholetá spolupráce s napajedelskými školami Město, Kraj, vychází vstříc, není problém se domluvit; ZŠ dlouholetá spolupráce s napajedelskými školami 92
3x Město, obec Město, obec a jejich příspěvkové organizace Město, obec; Kraj, Okres, Veřejnost Město, od začátku nás podporují a vychází vstříc. město, pomoc při financování akcí a provozu, město, při našich akcích vycházejí vstříc Město, spolupráce na akcích pořádaných naším klubem město, spolupráce na projektu Město, sportovci reprezentující město jsou zároveň reklamou města Město, veřejnost, ZŠ a MŠ (dětské dny, dny otevřených dveří město, obec, kraj, školy Město, obec, kraj město, ZŠ, mateřské školy, dobrá spolupráce a pochopení pro naší činnost město-je nejblíže, nejvíce rozumí místní problematice, spolupracujeme se sociální komisí městské úřady a jiná občanská sdružení, základní umělecké školy městys Buchlovice MĚSTYS BUCHLOVICE - MIMO DLOUHODOBÉ FINANČNÍ PODPORY POSKYTL DH NOVOU ZKUŠEBNU A VŠEOBECNÁ SPOLUPRÁCE JE NA VYSOKÉ ÚROVNI, MÍSTNÍ PODNIKATELÉ A NEZISKOVKY - VÝBORNÁ SPOLUPRÁCE PŘI POŘÁDÁNÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH AKCÍ MěU Chropyně MěU Staré Město MěÚ v Brumově sponzor akcí Ministerstvo kultury - podpora odborné činnosti Ministerstvo kultury - podpora odborné činnosti ministerstvo kultury, ORNK Místní akční skupina (MAS). Ochota k jednání a ke konzultacím k žádostem o dotace. místní neziskové organizace místní sponzoři MŠ Lešná MŠMT, NIDM - finanční podpora 4x Nadace Děti-kultura-sport Nadace Děti-kultura-sport, která nám opakovaně poskytla dotaci na pořízení vybavení. Nadace DKS, Nadační fond Cemex - jednoduchý systém financování a vyúčtování dotací Například se zástupci města Otrokovice. Jsou velice nakloněni spolupráci s NNO a možná ještě více se zástupci sociálních služeb. Jsme moc rádi, že s nimi aktivně spolupracujeme. Také si myslím, že se zlepšuje spolupráce se Zlínským krajem. Naše práce je zaměřena především na veřejnost, ale s městem máme velmi dobré zkušenosti, když nám vychází vstříc finanční podporou i zaštítěním našich akcí zaměřených pro občany města. Komunikace s městem Vsetín je velmi dobrá. Nejlépe se nám spolupracuje s neziskovými organizacemi přímo v našem regionu, což se projevuje především při organizování akcí, vzájemné propagaci a výměně informací ( např. ohledně možnosti využití grantových výzev, kontaktování lektorů,...). Nejlépe se nám spolupracuje s neziskovými organizacemi přímo v našem regionu, což se projevuje především při organizování akcí, vzájemné propagaci a výměně informací ( např. ohledně možnosti využití grantových výzev, kontaktování lektorů,...). ). Nejlépe se spolupracuje s nejrůznějšími nadacemi. Nejlépe se spolupracuje s nejrůznějšími nadacemi. nejlepší spolupráce je s městem Uherský Brod; jak po stránce podpory sportu vůbec, tak po stránce ekonomické nejsou kladné zkušenosti 93
Největší pozitiva vnímám se spoluprácí SPOD Uh. Hradiště, probíhají jednou za dva měsíce společné schůzky s důvodem konzultovat situaci ubytovaných uživatelek a najít nevhodnější řešení pro ni a její děti. některé nevládní politické strany některé obce v ORP Uh. Brod některé obce, někteří podnikatelé, některé FO, někteří kněží Některý tisk, ostatní organizace stejného zaměření, neziskové organizace Neziskové organizace: koordinace akcí, spolupráce na různých projektech ... neziskovky a jiní poskytovatelé služeb NNO NNO - azylové domy, občanské poradny. Spolupracujeme na řešení situace našich klientů. NNO - co se domluví, to platí NNO - jediní, se kterými jsme kdy spolupracovali NNO - společné cíle a vzájemná podpora NNO - vzájemná podpora a výměna zkušeností NNO - vzájemná podpora a výměna zkušeností NNO - zpravidla korektní jednání, domnívám se, že je to dáno podobnými východisky (určitý princip solidarity) NNO a školy NNO a VŠ - flexibilita spolupráce na projektech a vzájemná podpora u společných témat. TechSoup.cz, kampaně a výzkum v oblasti prevence rizikového chování NNO, chápou problémy, vyjdou vstříc NNO, partneři ze sociální oblasti NNO-centrum sv. Sáry- spolupráce ohledně klientů v rámci jedné rodiny, Občanská poradna- fungující odborné poradenství při přeposlání klientů Nově vzniklé subjekty mají problém s financováním. V našem případě máme za sebou necelý 1 a 1/2 roku provozu a můžeme konstatovat, že se nám podařilo vejít do povědomí města, kraje a ministerstva (MŠMT). Finančně jsme zatím obdrželi částky, které byly postačující na provoz, ale my sami pracujeme jako dobrovolníci - zdarma. NPÚ ÚOP Kroměříž, město Kroměříž, Zlínský kraj, soukromí sponzoři. Podpora při realizaci záměru vybudovat a provozovat Galerii Obce obce obce a veřejnost - vnímání potřebnosti služeb pro občany v regionu Obce velmi dobrá spolupráce např. při pořádání aktivit a akcí ve spolupráci s nimi. obce- vzájemná pomoc i podpora Občanská sdružení zaměřená na historii, regionální muzea 5x obec obec - vstřícný přístup, vzhledem k finanční pomoci farnosti a spolupráci v oblasti oprav Obec - vychází nám vstříc - pořádáme akce pro děti - širokou veřejnost atd. Obec - vzájemná znalost, osobní kontakty obec a další zájmové organizace v obci Obec aktivně podporuje naši činnost Obec Hvozdná Obec Hvozdná, ZŠ Hvozdná obec Kostelany nad Moravou, podobně zaměřené místní spolky a o. s. v okolních obcích obec Košíky - vychází nám maximálně vstříc při řešení běžných i specifických problémů naší práce Obec Ostrožská Nová Ves. Vstřícnost a snaha pomoct v činnosti souboru, jak peněžního, tak propagačního. Snadné, rychlé jednání s pozitivním výsledkem! 94
Obec podpora a pomoc při financování činnosti a hlavně nákup nezbytné techniky. obec- pomoc při naší činnosti Obec Prusinovice Obec Rusava, ZŠ Rusava Obec se snaží podporovat neziskové organizace pomocí grantového systému. obec vysoká podpora a prestiž mezi spoluobčany obec Žítková Obec, dobrá spolupráce Obec, maximální ochota vyjít vstříc požadavkům. obec, poskytuje zázemí a finanční dotace Obec, starostové 5x obecní úřad Obecní úřad Buchlovice, podpora klubu Obecní úřad Rusava - maximální podpora naší činnosti (podpora: technická, finanční) Obecní úřad Strání obecní úřad-zajímá se o naši činnost ostatní neziskové organizace se shodným či podobným zaměřením ostatní NNO ostatní zájmové organizace OÚ -propagace,podpora OÚ Sulimov-společná organizace akcí na dobrovolné bázi za účelem zlepšení života v obci, např. kulturní akce (den dětí, hodové slavnosti, zvyky a obyčeje), brigády pro údržbu a zvelebení obecních pozemků PČR organizace přednášek, organizace dopravy při motosrazu po nových volbách vedení obce Kašava. podnikat. subjekty - (Bonver, Schott, Triogas) - pravidelná finanční i materiální výpomoc (pořízení dresů, příspěvek na rekonstrukci WC a umýváren atd. podnikatelský sektor-ne všichni, ale spousta jich dovede ocenit naši práci, kterou děláme dobrovolně ve svém volném času a bez nároku na odměnu. Dávají nám sponzorské finanční na dary na činnost. podnikatel. subjekt podnikatelé - dary podnikatelé - sponzoři a reklama na podporu TJ podnikatele (ekol. zemědělci a zpracovatele) - dlouhodobá spolupráce na různých úrovních, dobrá spolupráce je i s různými neziskovými organizacemi, středními školami podnikatelský sektor Podnikatelský sektor - dotace na činnost podnikatelský sektor - příspěvky na provoz, technická spolupráce (opravy, údržba) podnikatelský sektor, hlavní zdroj příjmů NF podnikatelský sektor-dary Podpora městského úřadu - Akce "Milion" podpora naší činnosti ze strany Zlínského kraje - granty Podpora Statutárního města Zlín z Fondu mládeže a tělovýchovy, podpora Zlínského kraje Podpora včelařů Zlínským krajem, hlavně v oblasti začínajících včelařů. Podpora ze strany města Valašské Meziříčí, Onkologická centra ve Zlíně a v Novém Jičíně Pravděpodobně nejužší spolupráce je s městem Rožnov pod Radh., krajským úřadem ZK, ale také s Valašským muzeem v přírodě, které nám umožňuje prodej výrobků klientů. Pravděpodobně nejužší spolupráce je s městem Rožnov pod Radh., krajským úřadem ZK, ale také s Valašským muzeem v přírodě, které nám umožňuje prodej výrobků klientů. rodiče žáků naší školy, Nadace Děti-kultura-sport Uherské Hradiště, SpKP Vsetín S církevními organizacemi - poskytují nám téměř zdarma zázemí v jejich prostorách pro společná 95
setkáním pečujících rodin, besed, školení, supervizí i běžných činností s klienty. Podpora Zlínského kraje pro setkávání odborníků, poskytovatelů ss a pečujících rodin. Dále společnosti vzniklé při Městu Vsetín na podporu NO a soc. služeb, dále velmi dobrá spolupráce se školami / ZŠ MŠ Turkmenská, učiliště, dále vzájemná spolupráce mezi poskytovateli soc. služeb v rámci kom. plánování. jsme partnery při různých projektech ... s dalšími neziskovými organizacemi, se školskými organizacemi - př.: středisko výchovné péče, s policií, s UTB, s Poradnou pro rodinu U Náhonu atd. s firmami, které jsou v nouzi - př. povodně, pak volí vstřícnější přístup k dobrovolným hasičům ve všech směrech s hlavními sponzory klubu - SERVIS CLIMAX a.s. a AUSTIN DETONATOR s.r.o. s Městským úřadem S některými obč. sdruženími. Pořádáme společné výstavy a informujeme se navzájem s některými poskytovateli sociálních služeb, dobrá spolupráce, výměna zkušeností S ostatními NNO, prospěch pro cílovou skupinu klientů. s veřejností, tvoří podstatnou část návštěvníků muzea Se statutárním městem Zlín se školami při pořádání květ. dne naší organizací Se všemi spolupracujícími subjekty máme dobré vztahy, setkali jsme se vždy se vstřícností Senioři - pochopení a zájem soukromé firmy SPKP - poradenství Spolupráce s Městem Kroměříž na údržbě místních lokalit, spolupráce se Zlínským krajem v projektovém řízení EVVO spolupráce s městem Uh. Ostroh Spolupráce s obcemi, podnikateli, NNO v regionu. spolupráce s obcí Spolupráce s obcí. Zajištění akceschopnosti jednotky. Spolupráce s podnikatelským sektorem a jejich vstřícnost Spolupráce s: občanským sdružením HORNÍ JASENKA,myslivců a hasičů na Jasence Spolupráce s: občanským sdružením včelařů, myslivců a hasičů na Jasence spolupráce se středním a vysokým školstvím Spolupráce se školami a jinými vzdělávacími institucemi, středisky volného času spolupráce se školou Spolupráce se Zlínskou oblastí ČJF Spolupráce se SPOD v UH je a se SPODY celkově hodnotím jako nejlepší. Sponzoři SŠ - Obchodní akademie - dobrovolnictví, NNO a město - komunitní plánování Státní sektor, velmi slabá podpora motocyklového sportu celkově, zvláště pro talentovanou mládež. statutární město Zlín Stř. škola zemědělská a přírodovědná v Rožnově p. R., výborná spolupráce subjekty pracující ve vzdělávání Subjekty v místě - ZŠ, MěÚ, veřejnost i podnikatelé jsou snáze oslovitelní dobrovolnickou aktivitou členů farnosti a jsou s farářem v častějším kontaktu. V Kelči se za poslední dva roky rozvinula např. spolupráce s Mysliveckým sdružením, která dříve nefungovala. škola a obec - dobře reagují na připravované akce, spolupracují škola-organizační pomoc školství, OU, Agrova Školy - zájem o problematiku, zájem spolupráce, pomoc při akcích apod. Školy a NNO, spolupráce v rámci sítí, zájem o sdílení zkušeností, vzájemnou podporu. Např. Krajský veletrh, Krajská konference o EVVO. 96
školy, jiné NNO Ve spolupráci s obcemi, podnikatelskou sférou - sponzoři. ve spolupráci s rodiči žáků Velmi dobrá spolupráce je se Zlínským krajem - odbor neziskového sektoru a sociální odbor. Velmi dobrá spolupráce je se Zlínským krajem, protože u této instituce vnímáme zájem o námi pořádané kulturní akce a obecně podporu neziskovým organizacím, včetně podpory finanční. Velmi pozitivně hodnotíme systém podpory kulturních aktivit z fondu kultury Zlínského kraje. veřejnost, vysoký fanouškovský zájem a zájem dětí o fotbal, ve sportovní oblasti je to fenomén, kterému se můžou věnovat všichni bez nějakých velkých nákladů veřejnoprávní subjekty - obce, města veřejnost - pozitivní ohlasy na akce, které pro ně připravujeme, obec - spolupráce při přípravě akcí, projektů VŠ/město, přímá spolupráce a participace na projektech, kampaň Děti nekouří!, vyhláška-regulace hracích přístrojů, komunitní adiktologický výzkum, ad. všechny organizace, se kterými máme zkušenosti, se k nám chovaly vždy vstřícně, komunikujeme raději mailem všechny ostatní - Obec Bystřička - již 7 ročníků šermířského festivalu v letním kině na přehradě Město a hrad Brumov - každý rok min. 2 akce pro děti a veřejnost, Společnost HP TRONIC, s.r.o. - pravidelný sponzoring skupiny na základě reciprocity (náhradního plnění) za reklamu a účast na jejich akcích. Výborná spolupráce se Zlínským krajem v oblasti finanční podpory, výbornou spolupráci také máme s městem Vsetín v podpoře jak finanční tak oblasti podpory na osobní úrovni při jednání se zástupci jiných organizací a vidíme jejich konkrétní podporu; velmi dobrou spolupráci také vidíme při našem festivalu s Domem kultury Vsetín, kdy oceňujeme profesionalitu pracovníků. vysoké školy, výzkum a přenos do praxe Výukové programy pro ZŠ Vzdělávání pracovníků - Zlínský kraj, dotace a dotační programy pro nezaměstnané na mzdy Základní škola - nabídka činnosti dětem, možnost využití prostor školy, propagace aktivit ve škole ... základní školy v případě našeho zájmu nám vycházejí maximálně vstříc, umožnění náborů ve školních družinách Základní školy. Možnost propagace a spolupráce při činnosti. zastupitelstvo obce zatím dobrá spolupráce s městem Vsetín, finanční i organizační zem. podniky ZK - FMaSZK Zlínský kraj - odbor školství, velká podpora pana radního a vedoucího školství Zlínský kraj, Město Zlín, obce v okolí hradu, Lesy ČR Zlínský kraj, podnikatelské subjekty Zlínský kraj. vypisuje granty, které jsou zaměřeny na mládež a snaží se podporovat sportovní organizace Zlínský kraj-hejtman-záštita akce-podpora-pí.Nersesjan předávání cen ZŠ Holešov - dobré vtahy, otevřená komunikace, realizovali jsme pro ně několik kurzů a zatím velká spokojenost ZŠ, ne ale všechny. ZŠ-výuka etiky Židovské obce
97
federace Krajský svaz jachtingu krajský svaz juda Krajský svaz minigolfu Krajský svaz minigolfu ČSTV Zlínského krajského sdružení ČSTV Krajský svaz minigolfu Zlín KRDM - Spektrum KRDM - Spektrum KSH ZL kraje kultura a památky KV ČTSV Líska - o.s. pro EVVO ve ZK Líska - občanské sdružení pro EVVO ve ZL kraji Líska, o.s. pro EVVO Vsetín, PRO-BIO RC Bílé Karpaty Líska, SMRS Val. Meziříčí MAS Ostrožsko a Horňácko Město Uherské Hradiště Nadace Děti kultura sport nevím oblast Valašsko-Chřiby Oblastní spolek ČČK odbor mládeže a tělovýchovy OFS Kroměříž OFS Uherské Hradiště Okresní sdružení hasičů Okresní sdružení hasičů Kroměříž Okresní sdružení hasičů v Uherském Hradišti Olomoucko-zlínská krajská organizace Pionýra Orel župa Urbanova OSH,KHS pověřený OS ČČK Zlín - spolupráce je nízké úrovně pracovní skupina Nízkoprahových zařízení ve Zlínském kraji přípravková kopaná Seniorátní výbor Východomoravského seniorátu ČCE Síť mateřských center Síť mateřských center, o. s. Síť MC - krajské koordinátorky SK Zlín Sokolská župa Komenského Spektrum Spektrum Spektrum Společnost pro komunitní práci Vsetín sportovní kluby Zlín Valašské Folklorní sdružení Valfos Velká rada Chřibsko-karpatské oblasti ČTU www.ucps.cz ZKASPV Zlínská krajská organizace Pionýra Zlínská oblast České jezdecké federace Zlínské krajské sdružení ČSS Zlínský krajský fotbalový svaz
Působí ve vaší oblasti v současné době zastřešující organizace ve Zlínském kraji? - ano (Uveďte která): ANNO ANNO ANNO - zatím nevidím nebo neumíme využít to, co by případně bylo možné ... ANNO ZK ANNO ZK ANNO ZK ANNO ZK ANNO ZK, APSS ČR, ČAPS ČR ANNO ZK. Spektrum, ... ANNOZK - ale jedná se o zastřešující organizaci pro nezisk, ne pro naši oblast působení. Ano, ale v současné době již téměř ne. ČSTV na okresech končí, není podporováno a KS ČSTV se o činnost TJ a SK nezajímá. APOA - Asociace poskytovatelů osobní asistence (působnost:celá ČR) Asociace českých filmových klubů Centrála cestovního ruchu ČCE Česká asociace pečovatelské služby Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Český svaz tanečního sportu ČSTV Kroměříž EMcéčko Valašské Meziříčí FoS Charita Bystřice pod Hostýnem Krajská organizace STP v ČR, o. s. Junák - svaz skautů a skautek ČR Junák - svaz skautů a skautek ČR, Zlínský kraj Junák svaz skautů a skautek ČR, Krajská rada Zlín KFS KFS Zlín KFS Zlín Klub českých turistů - celostátní organizace Knihovna Františka Bartoše KR ČKS ČMKU krajská kynologická rada pod Moravskoslezským kyn. svazem Krajská nohejbalová komise Krajská rada Junáka Zlín Krajská síť MAS Krajské sdružení Krajské sdružení dobrovolných hasičů, Okresní sdružení dobrovolných hasičů Vsetín Krajské sdružení hasičů krajské sdružení hasičů zlínského kraje Krajské sdružení MAS Zlínského kraje Krajské vedení ČSTV Krajský fotbalový svaz Krajský svaz ČSTV - krajská soutěžní komise České 98
zlínský krajský svaz triatlonu Zlínský šachový svaz zlk.neziskovka.cz zlk.neziskovka.cz
Župa Kardinála Bauerova župa hanácká Župa velehradská
99
