Analýza nabídky volnočasově - pohybových aktivit pro děti základních škol v Brně

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu

Analýza nabídky volnočasově - pohybových aktivit pro děti základních škol v Brně Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Lenka Přikrylová

Iveta Zemanová UM - ASAK

Brno, 2011

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lence Přikrylové za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 2. května 2011

podpis .........................

OBSAH ÚVOD............................................................................................................ - 6 1

POHYB.................................................................................................. - 8 1.1 1.2 1.3

2

VOLNÝ ČAS ....................................................................................... - 13 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

2.3 2.3.1 2.3.2

2.4

3

VOLNÝ ČAS JAKO POJEM................................................................ - 13 HISTORIE VOLNÉHO ČASU ............................................................. - 14 MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ (20. – 30. LÉTA) ................................................ - 14 POVÁLEČNÝ VÝVOJ.................................................................................. - 15 70. – 80. LÉTA.............................................................................................. - 17 SOUČASNOST (90. LÉTA) .......................................................................... - 19 -

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY.............................................................. - 20 ODPOČINKOVÉ A REKREAČNÍ ČINNOSTI.............................................. - 21 ZÁJMOVÉ ČINNOSTI.................................................................................. - 24 -

SOCIALIZAČNÍ ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ VOLNÝ ČAS .............. - 26 -

SPECIFIKA DÍTĚTE ŠKOLNÍHO VĚKU ....................................... - 30 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3

4

POJEM POHYB A POHYBOVÁ AKTIVITA ....................................... - 8 VÝZNAM POHYBU ............................................................................. - 10 ROZVOJ POHYBOVÝCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ........... - 11 -

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK........................................................................ - 30 TĚLESNÝ VÝVOJ........................................................................................ - 31 PSYCHICKÝ VÝVOJ ................................................................................... - 31 POHYBOVÝ VÝVOJ.................................................................................... - 32 -

STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK ......................................................................... - 33 TĚLESNÝ VÝVOJ........................................................................................ - 33 PSYCHICKÝ VÝVOJ ................................................................................... - 34 POHYBOVÝ VÝVOJ.................................................................................... - 35 -

MOŽNOSTI POHYBOVÝCH VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO DĚTI ZŠ V BRNĚ ...................................................................... - 36 4.1 4.1.1     4.1.2   

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 

PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE......................................................... - 36 DOMY DĚTÍ A MLÁDEŽE .......................................................................... - 37 CVČ Botanka................................................................................................. - 37 DDM Helceletova .......................................................................................... - 38 DDM Junior................................................................................................... - 39 SVČ Lužánky ................................................................................................ - 40 KULTURNÍ CENTRA .................................................................................. - 42 KCL Kotlanka................................................................................................ - 42 KS Omega ..................................................................................................... - 42 KVIC Vinohrady............................................................................................ - 43 -

NEZISKOVÉ ORGANIZACE.............................................................. - 44 ČESKÁ TÁBORNICKÁ UNIE...................................................................... - 44 JUNÁK ......................................................................................................... - 45 KŘESŤANSKÉ ORGANIZACE.................................................................... - 46 Orel ............................................................................................................... - 46 -

  4.2.4 4.2.5

4.3

Salesko .......................................................................................................... - 47 YMCA........................................................................................................... - 49 PIONÝR........................................................................................................ - 50 SOKOL ......................................................................................................... - 51 -

KOMERČNÍ ORGANIZACE............................................................... - 52 -

4.3.1

AEROBIC CENTRA ..................................................................................... - 52 AC Brno ........................................................................................................ - 52 PLAVECKÉ ŠKOLY..................................................................................... - 53 Akvacentrum ................................................................................................. - 53 Plavecká škola Kometa Brno.......................................................................... - 53 Plavání Katka................................................................................................. - 54 Kometa Brno – základní plavání..................................................................... - 54 Plavecká škola Lavia...................................................................................... - 55 Plavecká škola Plaváčci.................................................................................. - 55 SDRUŽENÍ FYZICKÝCH OSOB CVIČENÍČKO ......................................... - 56 SPORTÍKOVA AKADEMIE......................................................................... - 56 -



4.3.2       4.3.3 4.3.4

4.4

BRNĚNSKÉ SPORTOVNÍ KLUBY A TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY ............................................................................................. - 57 -

4.4.1         4.4.2        4.4.3    4.4.4    

5

SPORTOVNÍ KLUBY................................................................................... - 57 HC Kometa Úvoz o.s. .................................................................................... - 57 Moravská Slavia Brno.................................................................................... - 58 SK Brno – Bosonohy ..................................................................................... - 61 SK Královo Pole ............................................................................................ - 62 SK Policie Kometa......................................................................................... - 64 SK Slatina...................................................................................................... - 65 SK Speed Brno .............................................................................................. - 66 SK Žabovřesky .............................................................................................. - 66 TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY..................................................................... - 68 Klub turistů a lyžařů....................................................................................... - 68 TJ Bystrc o.s. ................................................................................................. - 69 TJ Komín o.s. ................................................................................................ - 70 TJ Slovan Černá pole ..................................................................................... - 71 TJ Start Brno.................................................................................................. - 72 TJ Tatran Brno............................................................................................... - 73 TJ Tesla Brno ................................................................................................ - 74 VYSOKOŠKOLSKÉ KLUBY ....................................................................... - 75 VSK Technika Brno....................................................................................... - 75 VSK Univerzita Brno..................................................................................... - 75 VSK VUT Brno ............................................................................................. - 76 SPORTOVNÍ KLUBY PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ ............................. - 77 Kociánka Brno............................................................................................... - 77 SK Kontakt Brno ........................................................................................... - 78 SK neslyšících Brno....................................................................................... - 79 SK Orbita Brno.............................................................................................. - 79 -

ZÁVĚR ................................................................................................ - 81 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................................ - 82 PŘÍLOHY RESUMÉ

ÚVOD V dnešní době jsou peníze hnacím motorem pro velkou část společnosti. Dospělí díky nim opomínají nejen svůj volný čas, ale i volný čas svých dětí. Na trh přicházejí neustále nové a nové technologie, dětem už nestačí hračky, ke svému životu potřebují počítač, mobilní telefon a další moderní vymoženosti, bez nichž by nezapadly mezi svými vrstevníky. Svět našich dětí se tak odehrává na stránkách sociálních sítí, v zajetí herních konzolí a počítačových her. V naší společnosti neustále stoupá počet obézních jedinců, a to i mezi dětskou populací. Není se čemu divit, když děti raději sedí u počítače, než aby sportovaly. Nebo je problém jiný, a to takový, že nabídka sportovních aktivit je nedostačující? Odpověď na tuto otázku by měla poskytnout tato bakalářská práce. Cílem této práce je tedy zmapování nabídky jednotlivých organizací v Brně, které nabízí dětem základních škol aktivní trávení volného času, zejména pak pohybové aktivity. Jako zdroj informací pro mou práci využívám odborných knih z oblasti volného času, pohybových aktivit, fyzického i psychologického vývoje dětí a mládeže, ale i internetové zdroje, které jsou nutné zejména pro informace o jednotlivých organizacích v Brně a jejich nabídce pohybových aktivit. Bakalářská práce obsahuje čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny do menších podkapitol. V první kapitole se lze dočíst, co je to pohyb a pohybová aktivita, jaký má pohyb pro člověka význam a jak můžeme rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti. K rozvoji těchto schopností a dovedností dochází ve volném čase jak dětí, tak i dospělých, a proto následuje kapitola právě o volném čase, jeho historii i současnosti, také o tom, jak lze rozdělit volnočasové aktivity a o tom, jací socializační činitelé tyto volnočasové aktivity ovlivňují. Třetí kapitola se zabývá vývojem dětí mladšího i staršího školního věku a popisuje tuto vývojovou etapu člověka z pohledu tělesného, psychického i pohybového.

-6-

Poslední ze čtyř kapitol obsahuje informace o jednotlivých organizacích v Brně, které nabízejí dětem smysluplné trávení volného času, zejména díky pohybovým aktivitám. V závěru práce nechybí hodnocení a dostupnost nabídky těchto aktivit.

-7-

1 POHYB Podle Bohuslava Hodaně (1997) pohyb zahrnuje všechny procesy probíhající v přírodě i společnosti. Pohybem je rozuměna jakákoliv změna vůbec, jakékoliv vzájemné působení objektů vůči sobě, ale i uvnitř jich. Je to tedy změna ve vnějších a vnitřních vztazích.

1.1 POJEM POHYB A POHYBOVÁ AKTIVITA Pohyb člověka v jeho životním prostředí i vzájemný pohyb segmentů lidského těla jsou normálním projevem života. Pohybové schopnosti člověka se vyvíjely a utvářely během evoluce po několik miliónů let a jsou zakódovány v našich genech. Můžeme rozlišit habituální pohybovou aktivitu (oblékání, hygiena, vaření, úklid atd.), pracovní a školní, sportovní, rekreační aj. (http://www.fsps.muni.cz/~novotny/). Základní a přirozenou lokomocí člověka je chůze. V dnešní době chybí mnoha lidem ve společnosti i tento základní pohybový prvek. Lidé trpí nedostatkem pohybu. Tento způsob života, který s sebou přinesla civilizace, se nazývá hypokineze. Hypokineze přivádí každého jednotlivce k výraznému konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohybovým režimem. Každý člověk se narodil pro pohyb. My se však vozíme v různých motorových dopravních prostředcích. Většinu školní a pracovní doby i volného času trávíme v sedě, případně vstoje. Máme výrazně omezenu aktivní svalovou práci a činnost dalších orgánů a systémů, bez nichž by pohyb nebyl možný, a které vlastně tvoří pohybový

systém

neuromuskulární

v nejširším řídící

slova

systém,

smyslu

(muskuloskeletální

neuroendokrinní

systém,

aparát,

energetický

metabolismus, transportní systém – oběhový a dýchací systém, metabolismus vody a minerálů aj.). Nedostatek pohybové aktivity při „sedavém“ způsobu života snižuje úroveň přizpůsobení se tělesné zátěži (opak adaptace). Desadaptace

-8-

se projevuje ve všech subsystémech lidského organismu (Zvonař, Korvas, Nykodým, 2010). Problém hypokineze se stále častěji objevuje i u dětí a to stále mladších a mladších. Pro zdraví dítěte je velmi důležitá rovnováha mezi výživou (energetickým příjmem) a pohybovou nebo sportovní aktivitou (energetickým výdejem). Nadbytek energie a nedostatek pohybu vede k nadváze a poté k obezitě. A právě pohybová aktivita se u dnešních školáků výrazně snižuje. Téměř 25 % dětí necvičí, a to dokonce s vědomím rodičů. Děti také tráví mnohem méně času venku s kamarády než doma u počítače nebo u televize (http://rodinadeti.abecedazdravi.cz/). Monitorování pohybové aktivity a diagnostika skladby pohybové aktivity mládeže je jedním z nejzávažnějších výzkumných problému současné školní tělesné výchovy a volného času. Podle autorů Frömela, Novosada a Svozila (1999) považujeme za nejzávažnější indikátory pohybové aktivity:  Strukturu, objem a intenzitu pohybové aktivity.  Poměr pohybové a sportovní aktivity.  Účast v organizované pohybové aktivitě.  Míru zvládnutí určité pohybové činnosti.  Míru vědomostí o určité pohybové činnosti a celkově o tělesné kultuře.  Vztah mezi sportovními zájmy a realizovanou pohybovou aktivitou.  Vztah k pohybové aktivitě.  Míru uspokojení z pohybové aktivity.  Vynakládání času a peněz na pohybovou aktivitu.

Dle účelu můžeme pohybové aktivity rozdělit na výkonnostní, soutěžní, profesionální,

relaxační,

rekreační,

prožitkové,

a léčebné.

-9-

„adrenalinové“,

estetické

1.2 VÝZNAM POHYBU Lidské pohybové tělocvičné aktivity představují aktivity, které doprovázejí lidstvo vpravdě odedávna. V obtížném společenském vývoji se totiž poměrně záhy poznalo, že jistá cílená, specifická pohybová cvičení přinášejí člověku prospěch: zvyšují jak jeho obecnou fyzickou zdatnost a zdraví, tak i úroveň branou, pracovní, volní. V neposlední řadě se vždy jevily zdrojem vynikajících prožitků estetických, citových i racionálních (Spousta, 1996). Je známo z dlouhodobých klinických studií, že pravidelný sport u dětí snižuje nemocnost, udržuje tělesnou hmotnost v normě a má pozitivní dopad na psychiku dítěte. Jasnou souvislost mezi frekvencí pohybové aktivity a normální tělesnou hmotností potvrdila i studie „Životní styl a obezita 2005“. Projekt bohužel potvrdil, že české děti nemají dostatek pohybové aktivity, což platí pro mladší děti (6 - 12 let) i pro dospívající (13 - 17 let). Pro obě věkové kategorie dětí odborníci v rámci prevence civilizačních chorob doporučují minimální délku náročnější fyzické aktivity v rozsahu 1 hodiny denně, za týden se tedy jedná celkem o minimálně 7 hodin (http://rodina-deti.abecedazdravi.cz/). Pokud je pohybová aktivita prováděná správně, při optimálním objemu, intenzitě a odpočinku, má to pozitivní vliv na naše zdraví, cítíme se lépe jak po stránce fyzické, duševní, tak i sociální. Nedostatek času věnovaný pohybu se odráží na tělesné hmotnosti. Podle

předcházející

mezi

nedostatečným

studie plněním

je

možné doporučené

jasně

vysledovat

týdenní

pohybové

souvislost aktivity

na zvýšenými hodnotami BMI. Prokázal se předpoklad, že děti s nadměrnou hmotností významně více času tráví před televizí a sedavými činnostmi a méně času sportem. Svoji roli zde může hrát psychika - tlustší děti se často straní kolektivu, protože mají z nadváhy komplex, a tak více sedí doma. Děti s normální váhou naopak mají významně více sportovních aktivit (http://rodina-deti.abecedazdravi.cz/).

- 10 -

1.3 ROZVOJ POHYBOVÝCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ Pohybové schopnosti a dovedností dětí by měly být rozvíjeny úměrně k jejich věku a biologickým předpokladům. V období mladšího školního

věku je možné postupně začínat

se sportovním tréninkem zaměřeným především na rozvoj mrštnosti, obratnosti a koordinace pohybů. Fyzická zdatnost je v tomto věku pro děti velmi důležitá, začínají se podle tohoto hlediska navzájem srovnávat. Může se začít také s cíleným posilováním svalstva, ale rozhodně není vhodné posilovat jinak než s vlastní váhou těla, to znamená naučit se kliky, sedy – lehy, dřepy, slalomové běhy, kotrmelce, šplh atd. Je důležité, aby pohybové aktivity v tomto věku byly rozmanité, děti rády střídají různé druhy pohybu, dokáží se už také motivovat k vytrvalostním sportům, ale vše musí mít stále formu hry (http://rodinadeti.abecedazdravi.cz/). Podle očekávání upřednostňují chlapci na základních školách rozvoj silových schopností a dívky na všech stupních škol rozvoj koordinačních schopností (viz. tabulka č.1). Nejméně pozitivní vztah mají chlapci a dívky všech stupňů škol k rozvoji vytrvalostních schopností. Zvláštní pozornost vyžaduje zájem chlapců i dívek základních škol o rozvoj rychlostních a koordinačních schopností, zejména z důvodů „citlivého období pro rozvoj rychlosti“, ve kterém se žáci základní školy nacházejí. Již zmiňovaný horší vztah dívek a chlapců ke štafetovému běhu může být při zvýšení jeho atraktivnosti cestou k zlepšení zájmu o rozvoj rychlosti. Dalším neméně závažným obsahem, který může přispět ke změně stavu, je pravidelné zařazování rychlostně rekreačních

cvičení

v zábavné

a

soutěživé

podobě,

a

to

především

jsou-li rychlostně reakční cvičení založené na „složité“ reakci. Rozvoj vytrvalosti vyžaduje na všech stupních škol účelněji a intenzivněji využívat obsahově oblíbených pohybových činností. U chlapců např. ve spojení s fotbalem a u dívek např. ve spojení s tancem či aerobikem.

- 11 -

Tabulka č.1: Zájem o rozvoj pohybových schopností u dětí ZŠ ČINNOSTI

Dívky (n=2217)

Chlapci (n=1979)

Koordinační

1

3

Rychlostní

2

2

Silové

3

1

Vytrvalostní

4

4

Vztahy chlapců a dívek k rozvoji pohybových schopností jsou většinou nevýznamné a obdobně nevýznamné jsou další vztahy v zájmu učitelek a učitelů o rozvoj pohybových schopností. Zvyšující se podíl kondičních vyučovacích jednotek na školách by měl ve větší míře respektovat strukturu sportovních zájmů chlapců a dívek z hlediska rozvoje pohybových schopností. Znalost struktury sportovních zájmů umožní účinně ovlivňovat rozvoj kondičních a koordinačních schopností a tím plnit jeden z nejzávažnějších úkolů školní tělesné výchovy (Frömel, Novosad, Svozil, 1999).

- 12 -

2 VOLNÝ ČAS Volný čas si každý z nás představuje podle svého. Jeden vidí sám sebe ležet u televize, druhý pečuje o svojí kondici například jízdou na kole. Následující kapitola popisuje, co všechno lze pod pojem volný čas zařadit.

2.1 VOLNÝ ČAS JAKO POJEM Definovat volný čas jednou jedinou definicí je nemožné, každý autor definuje volný čas jinak, i když myšlenky jsou společné. Podle Pedagogického slovníku je volný čas definován jako: „Čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku). Na výchovu a vzdělávání ve volném čase je zaměřena pedagogika volného času (Průcha, Walterová, Mareš, 2001). Pod pojmem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Z hlediska dětí a mládeže do volného času nepatří vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uložené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče). Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná. Prostředí, ve kterém děti tráví volný čas, je velmi různorodé. Může to být domov, škola, různé společenské organizace a instituce. Mnoho dětí prožívá své volné

- 13 -

chvíle ve veřejných prostranstvích, venku, na ulici, často bez jakéhokoli dohledu, dokonce i bez zájmu dospělých. Toto je situace neuspokojivá, je tím ohrožena výchova dětí a často i jejich bezpečnost (Pávková, 2008).

2.2 HISTORIE VOLNÉHO ČASU Historie volného času sahá daleko do minulosti, ale pro naší studii je postačující vývoj od dvacátých let 20. století do současnosti.

2.2.1

MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ (20. – 30. LÉTA) V meziválečném období 20. století vznikly dva základní modely

uspořádání volného času dětí a mládeže. V zemích západní a severní Evropy se za rostoucí, nikoli však dominantní úlohy státu rozvinuly do šíře dosavadní typy sdružení a zařízení i jejich aktivity. Jejich iniciátory se často stávala sdružení dětí, mládeže a dospělých nebo novátorsky uvažující a jednající pedagogové. Takto poprvé v širším celostátním měřítku rozvinuly svou činnost např. ve Francii domy mládeže a kultury, ubytovny mládeže, prázdninové kolonie a letní tábory dětí a mládeže. Některé z nich vytvářely národní i mezinárodní organizace (např. sdružení ubytoven mládeže od roku 1932). Druhým základním modelem byla sdružení a zařízení volného času dětí a mládeže v tehdejším Sovětském svazu. Jejich vznik a působení byly spjaty s přímým vlivem státu, s jeho ideologií a s monopolní organizací dětí a mládeže, vedle nichž neexistovala alternativní řešení. Toto uspořádání vytvářelo ve své době podmínky pro účinné výchovné a vzdělávací působení v této zemi, kde převládala vysoká negramotnost a celkově nízká životní a kulturní úroveň. Umožňovalo

cílevědomé

a

organizované

řešení

základních

společenskovýchovných potřeb (alfabetizace, zvyšování úrovně vzdělanosti, uspokojování vysoké potřeby veřejně prospěšné činnosti); podnítilo rovněž rozvoj

- 14 -

zájmové sféry jako oblasti relativně svobodného rozhodování mladého člověka o své účasti na volnočasových aktivitách. V době industrializace měly některé aktivity volného času přímý vliv na dosahování kvalifikace v průmyslu i zemědělství (činnosti v technických nebo přírodovědných zájmových oborech); udržovaly tradice lidového umění; sportem a turistikou rozvíjely fyzickou zdatnost. Takto vznikaly sítě nových typů zařízení, zejména všestranně pojatých domů pionýrů a mládeže, odborně orientovaných stanic mladých techniků, přírodovědců nebo turistů, dětských stadionů, železnic, parků oddechu a dalších. Do systému se začleňovaly rovněž úseky práce mezi dětmi a dospívající mládeží odborářských domů kultury nebo aktivity a zařízení tělovýchovných, sportovních, branných a dalších společenských organizací. Meziválečné Československo vyrovnávalo historicky vzniklé opoždění především vznikem sdružení a budováním společných zařízení pro mladé a dospělé v oblasti tělovýchovy, sportu a turistiky (tělocvičny, sportovní hřiště a stadiony tělovýchovných a sportovních organizací, chaty a trasy zřizované péčí turistických organizací). V činnosti pokračovala sociální, charitativní a zdravotní zařízení podporovaná státem, dobrovolnými a dobročinnými organizacemi. Tím se stav začal přibližovat situaci v pokročilejších západoevropských zemích. Nestačily se však ještě konstituovat nové typy zařízení výrazně volnočasového a zájmového zaměření, proto nevznikla ani ucelená koncepce teorie této oblasti. (Pávková, 2008).

2.2.2

POVÁLEČNÝ VÝVOJ Od konce druhé světové války se sdružení, zařízení a jejich aktivity

rozšiřovaly a obsahově rozvíjely v podmínkách rozděleného kontinentu. V obou jeho částech procházela obnovená předválečná sdružení a zařízení rychlým vývojem; vznikaly jejich nové typy; rozšiřovaly se a obohacovaly obsah a metody své činnosti; zvětšovaly dosah na další věkové, sociální a zájmové skupiny dětí a mladých lidí. Tím vším upevňovaly své postavení v jejich životě a výchově,

- 15 -

v systémech výchovy a vzdělání; v politice státu vůči mladé generaci a v celé společnosti získávaly významné postavení a prestiž (Pávková, 2008). Životní styl společnosti upřednostňoval práci a protipól tvořil volný čas. Na základě této hodnotové stupnice se stal základní funkcí volného času odpočinek, rekreace, oddech za účelem reprodukce pracovní síly. Vzdělávání je také úzce pojímáno pouze ve vztahu k práci jako zvyšování pracovní kvalifikace. Obdobná situace je v zařízeních výchovy mimo vyučování. Náplň výchovných činností tvoří odpočinek, pobyt venku, vycházky a hromadně organizovaná příprava na vyučování (Němec, 2002). Vývoj

v západoevropských

zemích

pokračoval

nadále

v zásadách

předválečného pluralismu. Takto se rozvíjela sdružení, jejichž spektrum se obohacovalo zejména o sdružení zájmových aktivit; soustavně se rozvíjely sítě různých typů hřišť, parků pro děti a dalších herních prostor, středisek volného času dětí a mládeže, domů mládeže a kultury, tělovýchovných, sportovních a turistických zařízení, letních táborů a dalších. Jejich rozvoj podporovaly státní orgány, které zajistily legislativní opatření včetně zákonů o mládeži. Obnovilo se a dále rozvinulo také působení volnočasových zařízení dospělých mezi dětmi a mládeží (muzeí, galerií, zoologických zahrad) a brzy začaly vznikat také nové typy zařízení s vynikajícím moderním technickým vybavením (planetária, parky zábavy

a

dobrodružství

přibližující

historii,

tajemství

přírody,

Země

nebo vesmíru). Souběžně s tím se rozvíjela alternativní neformální hnutí dospívající mládeže a mladých dospělých. V tehdejším Sovětském svazu pokračoval vývoj po poválečné obnově země v návaznosti na předválečné období. Obdobný model se uplatnil také v dalších zemích socialistické části kontinentu, i když zde byl někdy z části modifikován historickými podmínkami jednotlivých zemí (např. pokračovala činnost předválečné organizace polských karcerů, rozšiřovala se působnost našich domů pionýrů také na dospívající mládež). Kromě domů a odborných stanic vznikla při školách denní zařízení pro děti zaměstnaných rodičů (školní družiny a později také školní kluby pro starší školní věk). Výraznou specifikou se stala široká síť lidových škol umění (dnes základních uměleckých škol). V šedesátých letech 20. století se také u nás projevily snahy vytvářet

- 16 -

v širším měřítku školy s celodenní péčí a školy-internáty, jež měly plně a závazně absorbovat prakticky veškerý volný čas svých žáků; v našich podmínkách se však právem neuplatnily. Domy pionýrů a mládeže u nás byly od počátku koncipovány jako zařízení otevřená, přístupná všem dětem a mladým lidem pro dobrovolnou účast na zájmových aktivitách. Přes rozdíly společenských zřízení se ve vývoji sdružení a zařízení volného času obou částí rozděleného kontinentu projevily obdobné aktivity, některé shodné rysy koncepce i celkového směřování praxe. Omezené možnosti mezinárodních kontaktů v národním a mezinárodním měřítku neznemožnily rozvíjet ani mezinárodní soutěže v přírodovědných, technických a uměleckých oborech, uskutečňovat jejich přehlídky, festivaly, předmětové olympiády a další aktivity. Sbližovaly se také některé koncepční přístupy, např. věkové spektrum jejich účastníků. V zařízeních střední a východní Evropy se prodlužovalo do let dospívající mládeže, zatímco v zemích ostatních se postupně přesouvalo až k počátku školní docházky (Pávková, 2008).

2.2.3

70. – 80. LÉTA Sedmdesátá

a

osmdesátá

léta

20.

století

charakterizuje

v západoevropských zemích růst životních problémů mladé generace (krize rodiny, chronická nezaměstnanost, nárůst drogové závislosti, klesající zájem o členství ve sdruženích, malá participace na životě obce, rostoucí xenofobní nálady a růst agresivity některých mladých lidí). To všechno si vyžádalo zvýšení pozornosti k sociálním problémům života dětí a mládeže. V některých zemích však paradoxně došlo k podcenění významu volného času mladé generace, jejích sdružení a zařízení, a částečně se tak oslabily i jejich sítě a význam. V této době sílila touha dospívající mládeže emancipovat se od své rodiny, ačkoli se současně prodlužovala doba její existenční závislosti na ní. Do této oblasti začaly rostoucí měrou pronikat také vlivy tradičních i nových

- 17 -

elektronických médií a komerčního sektoru, který utvářel spotřebitelské postoje dětí a mladých lidí. Volný čas slouží nejen k odpočinku a rekreaci, ale lidé chtějí zábavu, prožitky. Vzniká velké množství zájmových kroužků, a to jak při školách, tak i mimo školu. Rozvíjí se síť domů pionýrů, při kterých jsou kromě zájmových kroužků organizovány specializované stanice mladých techniků, přírodovědců a turistů. Kulturní zařízení nabízejí své specializované programy prostřednictvím projektu Kultura mládeži a mládež kultuře. Zájmová sdružení mají povinnost pečovat o mladý dorost. Volný čas je industriální společností více hodnocen jako odpočinek a zábava: spojují se především se službami a spotřebou zboží, vzdalují člověka od oblastí, v nichž se může jeho osobnost realizovat (umění, sport, politika aj.) a zužují jej v prvé řadě na spotřebitele. Volný čas přestává být výsadou vládnoucích vrstev. V moderní společnosti každý svobodně disponuje jak časem pracovním, tak i volným časem (Němec, 2002). Rozvoj sdružení a zejména zařízení pokračoval dalším budováním a rozšiřováním dosavadních sítí, vznikem jejich nových typů a důrazem na sociální dimenzi jejich působení. Ani v nejúspěšnějších zemích však nebyla plně uspokojována objektivní potřeba hřišť, kluboven a středisek volného času v místech bydliště. Postavení sdružení a zařízení volného času spoluurčovaly celospolečenské podmínky, zejména pojetí a míra docenění sociálních a výchovných potřeb dětí a mládeže. Ne náhodou se v tomto období začaly vytvářet také první rady dětí a mládeže v obcích jako nový způsob získání zájmu dětí a mládeže o věci veřejné a jejich spoluúčasti na životě obce (poprvé ve Francii v roce 1979). V zemích střední a východní Evropy se v tomto období dále rozšiřovaly sítě dosavadních typů zařízení, především školních družin a klubů, domů pionýrů a mládeže, lidových škol umění a jejich obdob. Po likvidaci otevřenější koncepce domů a stanic v naší zemi, jež vznikla během pražského jara v roce 1968, bylo jejich pojetí opět unifikováno a spjato s jednotnou dětskou a mládežnickou organizací. Péčí společenských organizací dospělých (zejména odborů) se do šíře rozvíjely dětské prázdninové tábory. Oproti tomu pokusy o budování drobných

- 18 -

zařízení v místě bydliště (nových typů hřišť, kluboven nebo klubů mládeže) měly časově nebo místně omezený ohlas a jejich stagnace oslabovala možnosti pestřejší nabídky a volby. Členská základna jednotných (zejména dětských) organizací dosahovala maxima a členství v mnoha jejich kolektivech se formalizovalo. Existující zařízení dosaženou výchovnou úrovní i výsledky však své poslání úspěšně plnila také v tomto období, především v zájmové činnosti pravidelné, příležitostné a v průběhu (zejména letních) prázdnin; i nadále napomáhala uspokojovat diferencující se zájmy dětí a mládeže, v rozšiřujícím se věkovém a obsahovém spektru odkrývala a rozvíjela jejich zájmy a nadání. V osmdesátých letech 20. století se však také u části naší mládeže začaly výrazněji projevovat negativní jevy známé až dosud v západoevropských zemích (drogy, AIDS, brutalita, xenofobie). Zatím však nebyly na tolik silné, případně nebyly jako naléhavé pociťovány, takže sdružení, zařízení volného času a jejich aktivity se na řešení těchto problémů přímo a ve větší míře zatím nepodílely (Pávková, 2008).

2.2.4

SOUČASNOST (90. LÉTA) V soudobé společnosti se stává volný čas do značné míry doménou

konzumu, jenž je převážně cílem lidského snažení, nikoli jen prostředkem. V posledních letech se tato skutečnost promítá do sociálního jevu získat co nejvíce prostředků i za cenu prodloužené pracovní doby, druhého zaměstnání apod. Místo aby člověk využíval postupného zkracování pracovní doby pro svůj svobodný rozvoj, přijímá delší nebo druhé zaměstnání. Musí totiž uspokojovat narůstající požadavky své a své rodiny, a to často z prestižních důvodů. A tak uspokojování relativně základních životních potřeb vyvolává potřeby nové a nové. Člověk se stává otrokem svých potřeb. Pracuje, pracuje, mnohdy dře, kupuje, obstarává, zařizuje, pořizuje, ale nemá volný čas, v němž by žil radostně. Nemá čas pro sebe ani pro své nejbližší, vzdává se bezprostředních lidských setkání, protože musí pracovat, obstarávat a konzumovat. Naproti tomu řada lidí

- 19 -

nemá možnost opatřovat si základní prostředky prací a tak z různých důvodů vzniká skupina lidí nezaměstnaných (Němec, 2002). I v životě mládeže došlo ke změnám v oblasti volného času. Došlo i ke změnám v institucionálním zabezpečení volného času mládeže. Kultura a sport se zkomercionalizovaly, probíhá informační revoluce s nástupem informačních technologií. Dominantním médiem se stala televize, která je těžištěm volného času dětí a mládeže. Na předním místě ve volném čase mládeže je poslech reprodukované hudby, návštěvy restauračních zařízení a nicnedělání. Významné místo zaujímají aktivity spojené s informačními technologiemi, zvláště u některých skupin mládeže je masivně využíván Internet. Současný vývoj volnočasových aktivit dětí a mládeže není příliš pozitivní. Prohlubuje se spíš pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit. Snižuje se frekvence aktivit. Pouze jedna aktivita má každodenní frekvenci. Jedná se o sledování televize. Mezi týdenní aktivity patří poslech hudby, četba časopisů, schůzky s přáteli a nicnedělání. Měsíční frekvenci většinou mají návštěvy restaurací a kaváren, aktivní sportování, návštěva diskoték, kina, večírky, turistika, studium a mimoškolní vzdělávání. Závažným se jeví mizení podílu volného času, který mládež věnuje vzdělávání. Tento trend může mít celospolečenský a ekonomický dopad, protože moderní civilizační procesy charakterizuje provázanost ekonomiky, vzdělanosti, vědy a kultury (http://www.msmt.cz/socialni-programy/volny-cas-a-prevence-udeti-a-mladeze).

2.3 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Základní funkce volného času, tj. odpočinek, zábava, aktivní soužití se sociálním prostředím, zájmová činnost a vzdělávání jsou v konkrétních činnostech jedinců zastoupeny v různých proporcích. Volný čas skutečně je a zůstane sférou relativně svobodné volby činností, proto je subjektivně pociťován jako nejcennější čas. Člověk však může realizovat jen to, co umožňují konkrétní historické podmínky dané etapy, a také jen to, o čem ví, že je možné ve volném

- 20 -

čase dělat. U volného času je významná možnost seberealizace jedince. Člověk totiž potřebuje pro spokojený život subjektivní pocit smysluplného využití času. Dlouhodobý nedostatek tohoto pocitu vyvolává u většiny z nás nespokojenost, rozladěnost až psychické trauma a bývá často zdrojem různých výstřelků v chování. Lidé proto spontánně či záměrně směřují k aktivitám, které jim tento pocit dávají. Jde o zcela konkrétní prožitek, při němž si člověk uvědomuje své přednosti, předpoklady a možnosti sebe sama, prostě svou existenci (Spousta, 1996).

2.3.1

ODPOČINKOVÉ A REKREAČNÍ ČINNOSTI Každá lidská činnost, ať je to hra, učení, práce či zábava, jestliže dlouho

trvá nebo je značně intenzivní – člověka unavuje. Při nástupu únavy činnost a svěžest jedince ochabují. Když se ohlásí, je tím dán našemu organismu biologicky účelný signál, že si potřebujeme odpočinout. Pokud se běžná únava odpočinkem odstraní, organismus si zachovává svou obvyklou svěžest a práceschopnost.

Únavě můžeme racionálně čelit: 1. přiměřenou délkou činností, kterou volíme v souladu s věkovými a individuálními zvláštnostmi a dosaženou úrovní rozvoje osobnosti; 2. přiměřenou náplní (obsahem), neboť vyspělost jedinců je různá, a proto jim zadáváme diferencované úkoly podle jejich možností; 3. změnou druhu vykonávané činnosti, např. tělesná zaměstnání je vhodná vystřídat duševní činností a naopak; 4. dobrou organizací prováděných aktivit. Každá činnost má svůj cíl a jemu odpovídající metodiku postupu; 5. vytvářením potřebných dovedností a návyků. Jde o zautomatizované prvky činností, které je nejen usnadňují, ale zároveň umožňují zaměření psychické činnosti na náročnější aktivity;

- 21 -

6. zavedením režimu činností a odpočinku. Účelné a časově vhodně vymezené uspořádání dne (týdne) je významné pro zdraví člověka; 7. respektováním individuálních biorytmů. Optimální harmonický rozvoj jedince předpokládá vytvoření optimálních podmínek pro jeho činnosti. Někdo je aktivnější ráno, jinému se lépe pracuje večer; 8. včasným a správným zařazováním přestávek. Kdo si sám může volit rytmus pracovního dne, je ve výhodě, neboť počet a délka přestávek je záležitostí individuální. Záleží na typu vyšší nervové činnosti, věku a adaptibilitě. Čas přestávek je vhodné využít k relaxaci, tj. protáhnout si tělo účelnými cviky a provést dýchací cvičení; 9. respektováním pracovního tempa, jež vychází ze zvláštností každé osobnosti; 10. pravidelným pohybem venku a pokud možno na čerstvém vzduchu; 11. pravidelným a přiměřeným spánkem v klidném prostředí; 12. odstraňováním strachu, obav, nesamostatnosti a nepříjemných a nic neřešících rozhovorů (Spousta, 1996). Způsob odpočinku a rekreace má vliv na utváření způsobu života jedince, jeho hodnotovou orientaci a v dospělosti i na pracovní výkon. Naučit děti a mládež racionálně odpočívat je proto jedním z nejvýznamnějších úkolů výchovy, tedy i výchovy mimo vyučování. Pojmy odpočinek a rekreace se v běžném jazyce většinou zaměňují. V oblasti výchovy mimo vyučování je však nezbytné je rozlišovat, protože oba typy činností mají odlišný charakter i účel. Odpočinkové činnosti jsou velmi klidné, pohybově i psychicky nenáročné. Nejvydatnější formou odpočinku je spánek. Rekreační činnosti mají naopak charakter vydatné pohybové aktivity, nejlépe na zdravém vzduchu. Mohou mít podobu činností tělovýchovných nebo manuálně pracovních (Pávková, 2008). Jak zmiňuje Vladimír Spousta (1996), v běžné denní praxi se setkáváme s následujícím porušováním režimu činností a odpočinku: - ve školách: nedodržování přestávek, v některých dnech přetíženost velkým počtem vyučovacích hodin, nerespektování křivky výkonnosti aj.;

- 22 -

- ve volném čase jedince: nadměrné vysedávání u televize, nedostatečná délka spánku, malá tělesná aktivita, nepravidelná strava apod.

Podle Jiřiny Pávkové (2008) může odpočinku sloužit:  klid na lůžku, lehátku, koberci, v křesle, venku na pokrývce, spánek, relaxační cvičení;  klidné hry námětové, konstruktivní, stolní společenské hry apod.;  prohlížení obrázků, sbírek, četba časopisů, knih, individuální spontánní zájmové činnosti;  práce s počítačem;  poslech rozhlasu, magnetofonových nahrávek, krátké sledování vybraného pořadu v televizi, z videa;  rozhovory o přečteném, o zhlédnutých televizních, filmových, divadelních představeních, sportovních utkáních a různých zajímavých událostech;  vyprávění vlastních zážitků (vychovatel, žáci), individuální neformální rozhovory vychovatele se žáky;  klidné, pohybové nenáročné vycházky (pokud možno ve volném útvarů).

Jako rekreační činnosti mohou dobře sloužit:  tělovýchovné chvilky zaměřené na upevňování návyků správného držení těla a zdokonalování nervosvalové koordinace;  vyrovnávací cvičení, uvolňovací cviky, zdravotní a kondiční gymnastika s náčiním i bez náčiní;  drobné pohybové hry na hřišti, v zahradě, parku, ve volné přírodě s obsahem základní lokomoce (chůze, běh, skok, házení, chytání), závodivé hry;  využití areálů zdraví a dětského nářadí na hřištích, překonávání přírodních překážek;  pohybové hry v místnosti s náčiním i bez náčiní, hry námětové a dramatizující;  sezonní hry a zábavy (hry na sněhu a se sněhem, ve vodě, koupání);

- 23 -

 rekreační provozování sportovních her, atletiky, gymnastiky, plavání, bruslení, lyžování a dalších sportů podle místních podmínek;  vycházky spojené s tělovýchovnou, přírodovědnou, společenskovědní nebo esteticko-výchovnou zájmovou činností;  činnosti spojené s ochranou a tvorbou životního prostředí (péče o veřejnou zeleň, čistotu vodních zdrojů atd.);  činnosti hudebně-pohybové, hry se zpěvem či hudbou, cvičení při hudbě, lidové a společenské tance, diskotance, jazzgymnastika, aerobik, kalanetika.

2.3.2

ZÁJMOVÉ ČINNOSTI Zájmové činnosti jsou aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení

individuálních potřeb, zájmů a schopností. Podílí se na formování názorů, postojů a přesvědčení jedince. Zájmová činnost má na rozdíl od zábavy a odpočinku vždy aktivní charakter. Vždy obsahuje volní složku a významně ovlivňuje osobnost vychovávaného. Zájem můžeme charakterizovat jako osobnostní vlastnost, vyjadřující vztah k předmětům či jevům, kterým člověk připisuje zvláštní význam. Vzbuzuje snahu po aktivním kontaktu s předmětem zájmu a jeho poznávání, popř. ovládání či zvládání. Tato skutečnost se promítá do činností člověka, jejichž vykonávání je vždy spojeno s citovými prožitky (Němec, 2002). Zájmy můžeme dělit i podle úrovně činnosti, časového trvání, koncentrace, společenské hodnoty a tradičně podle obsahu. Dělení podle úrovně činnosti rozeznáváme zájmy a následně i činnosti, které můžeme označit jako aktivní (produktivní) a receptivní. Aktivními se označují zájmy, při nichž jedinec sám vyvíjí činnost a produkuje nějaké hodnoty, zabývá se aktivně předmětem svého zájmu. Receptivní zájmy jsou ty, při jejichž realizaci se aktivita omezuje pouze na vnímání předmětu zájmu. Obě činnosti se mohou doplňovat a prolínat. U receptivních zájmů je nebezpečí pasivity a konzumního vztahu.

- 24 -

Intenzitou zájmu se určuje jeho kvalita. Můžeme rozlišovat zájmy hluboké a povrchní. Hloubkou rozumíme úsilí, které jedinec vynakládá na uspokojení zájmu. Hluboké zájmy silně jedince ovlivňují a působí na něj, rozvíjejí poznání, zdokonalují dovednosti, obohacují citový život. Z hlediska časového trvání hovoříme o krátkodobých, dočasných či přechodných zájmech, jejichž opakem jsou zájmy trvalé. Intenzita zájmu a délka jeho trvání je výrazně ovlivněna vývojem jedince a jeho zráním. Dělení podle stupně koncentrace na předmět zájmu lze rozlišit zájmy jednostranné a mnohostranné. Je však zjednodušením prohlásit mnohostranné zájmy za povrchní a jednostranné za hluboké. Z hlediska společenských norem můžeme používat označení zájmy žádoucí („hodnotné“) a zájmy nežádoucí, které se neslučují s obecně platnými společenskými, případně právními normami (Pávková, 2008).

Podle Jiřího Němce (2002) je obsahové členění zájmové činnosti náledující: 1. Vědeckotechnické a vědecké činnosti – biologické, mineralogické, radioamatérské, amatérští speleologové, modeláři, motoristé. 2. Technicko praktické – kroužky dovedných rukou, ikebany, vaření, chataření. 3. Společenskovědní – vlastivědné, historické, sebevzdělávací jazykové, sběratelství. 4. Přírodovědné (pěstitelské a chovatelské) – kaktusáři, včelaři, zahrádkáři, chovatelé exotického ptactva, rybáři. 5. Estetickovýchovné – výtvarné, hudební, literárně-dramatické. 6. Tělovýchovné, sportovní a turisticky zaměřené – atletika, gymnastika, sportovní hry, plavání, bruslení, lyžování, florbal.

Jako další zmiňuje Jiří Němec (2002) klasifikaci forem zájmové činnosti a to: 1. Činnosti pravidelné, organizované v relativně stálých zájmových útvarech jako jsou: kroužek, oddíl (sportovní, junácký), klub, umělecký soubor, třída ZUŠ.

- 25 -

2. Činnost pravidelná, která má individuální charakter, např. hra na hudební nástroj, výuka cizích jazyků, zájmová činnost vykonávaná s rodiči. 3. Příležitostná činnost organizovaná jako jednorázová nebo cyklická kolektivní akce, např. kurzy: lyžařské, plavecké, taneční, přednáškové cykly, letní tábory. 4. Příležitostná činnost individuálního charakteru, např. četba, návštěva kulturních a sportovních akcí, sledování televize, poslech hudby. Zájmová činnost přináší každému z nás příjemné zážitky, uspokojení, různou míru aktivity. Pedagog při práci s dětmi a mládeži vytváří podnětné prostředí, ve kterém mohou uplatňovat své zájmy ve shodě se sklony, schopnostmi

a

potřebami.

Přispívá

tak

k vytváření

pocitu

uspokojení

a seberealizace. Jde o jednu z cest vedoucích k aktivnímu odpočinku. Pravidelná zájmová činnost má své formy práce, např. kroužky, kluby, soubory. Jedinci se v nich sdružují nejen proto, že jsou motivováni svým zájmovým zaměřením, ale též proto, že zde nacházejí lidi podobného zaměření, se kterými mohou komunikovat, řešit problémy z podobného zorného úhlu. Navazují zde kontakty s druhými, vytvářejí kamarádské vztahy a přátelství. Nebýt sám a mít schopnost najít si lidi, s nimiž si porozumíme a můžeme trávit volný čas, je příjemný a povznášející pocit. I tato skutečnost má pro každého jedince psychohygienický význam a vede k jeho odpočinku (Spousta, 1996).

2.4 SOCIALIZAČNÍ ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ VOLNÝ ČAS Mezi hlavní socializační činitelé patří tyto tři skupiny: 1. Obecné sociokulturní vlivy působí na všechny členy dané společnosti. Jejich prostřednictvím si všichni její příslušníci osvojí obdobné normy, hodnoty, způsoby uvažování a chování, které jsou vyžadovány a pozitivně hodnoceny. V rámci společného sdílení určitého řádu je možné i lepší vzájemné porozumění a anticipace chování ostatních lidí, kteří do této společnosti patří. Vzhledem k působení těchto faktorů jsou si příslušníci dané skupiny do určité míry podobní.

- 26 -

Společnost posiluje především rozvoj těch psychických vlastností, které považuje za důležité. 2. Větší sociální skupina či vrstva, ke které jedinec náleží, mu obecné sociokulturní vlivy určitým způsobem zprostředkovává a interpretuje. Například tím, že některé pro ni mají větší hodnotu než jiné nebo k nim zaujímá specifický postoj. V tomto směru jde spíše o varianty obecného sociokulturního vzorce. Jsou zřejmé v určitém etniku, sociální vrstvě apod. Jejich působení je zprostředkováno malými sociálními skupinami (především rodinou) nebo institucemi a jejich psanými pravidly, případně působením médií apod. 3. Malá sociální skupina je vymezena přímým kontaktem a osobním významem všech svých členů, svou strukturovaností a přesným vymezením všech rolí. Člověk se do ní dostává různým způsobem, výběrově (např. do party nebo sportovního klubu) i nevýběrově (např. tím, že se do ní rodí). Nejvýznamnější sociální skupinou, fungující jako primární socializační činitel, je rodina. Rodina

dítěti

zprostředkovává

sociokulturní

zkušenost

individualizovaně

a pro ni specifickým způsobem. Vychovává je, a tímto způsobem rozvíjí jeho psychické funkce i celou osobnost.

Efektivní využívání volného času by mělo být nezbytnou součástí fungování moderní společnosti a života každého jedince. Tím spíše součástí socializačního zrání mládeže. Tomáš Čech (2002) tak doporučuje uvést sféru povinnosti a volného času do rovnovážného stavu, když za kvalitně strávený volný čas považuje:  Protiváhu kvalitního pracovního (studijního) nasazení  Schopnost utvářet hodnotový svět jedince  Podporování mnohostrannosti individua  Schopnost utvářet a ovlivňovat sociální vztahy, sociální interakci a komunikaci  Podporu zdraví, žádoucího tělesného vývoje a činorodého životního stylu  Schopnost působit preventivně vzhledem k sociálně patologickým jevům (Čech, 2002).

- 27 -

K bariérám omezujícím žádoucí obsah a proporce volného času dětí a mládeže je na stejném místě řazena zejména rodina, která jako základní socializační platforma v případě selhávání svých výchovných funkcí nedokáže či neumí efektivní využití volného času nabídnout. Jistě ne zanedbatelnou úlohu zde mohou sehrávat již několikráte zmiňované finanční možnosti rodiny, stejně jako nedostatek času rodičů nebo jejich nepřiměřené nároky včetně nesprávného výběru volnočasové aktivity. Navíc může do hry vstupovat negativní dopad bezprostředního sociálního prostředí či vliv etnika. Právě dynamika dnešní doby v kontextu naší nepřímočaře a nesnadně reformované společnosti přináší zásadní změny i v nabídce, kvalitě a skutečné náplni volného času. Nedávno uskutečněný výzkum 863 žáků 3. – 5. tříd deseti základních a zvláštních škol s průměrným věkem těsně pod deset let přinesl v tomto směru zajímavé výsledky. Mezi nejoblíbenější činnosti ve volném čase mladšího školního věku brněnských škol tak patřily mezi chlapci ve 29% sportovní aktivity, dále s 22% práce na počítači a videohry a dále s klesající tendencí pobyt v přírodě s kamarády, hry, sledování televize, četba apod. Dívky k nejoblíbenějším volnočasovým činnostem řadily pobyt v přírodě s kamarády, hry, sport, uměleckou činnost, videohry (Čech, 2002). Již letmý pohled na základní výsledky šetření naznačuje logickou skladební proporcionalitu oblíbenosti činností odpovídající věku 8 – 10 let dítěte. Jinak

ovšem

vypadá

situace

ze

zorného

úhlu

nikoli

preferovaných,

ale usilovaných, tedy skutečně vyhledávaných činností. Tedy té volnočasové aktivity, ke které se uchylujeme zejména proto, že je – vzdor míře preferencí – prostě snadno dostupná. Bude proto užitečné shrnout získané údaje do dvou odlišných, mírou možností a mezí trávení volného času však těsně propojovaných činností jednak nejoblíbenějších (preferovaných) a jednak nejvyhledávanějších (nejdostupnějších) (viz. tabulka č.2). Již samotná míra odlišnosti v tomto směru mnoho napovídá jak o hodnotovém světě našich dětí, tak o světě nabídky volnočasových aktivit, který je přímou reflexí možností a mezí vcelku nedokonalého světa nás dospělých. Jde o porovnání výsledku celého souboru, tedy souhrnných preferencí hochů i dívek (Čech, 2002).

- 28 -

Tabulka č.2: Nejoblíbenější versus nejvyhledávanější činnost dětí Nejoblíbenější činnost

Nejvyhledávanější činnost

1. Pobyt venku s kamarády

1. Sledování televize

2. Sportovní aktivity

2. Pobyt venku s kamarády

3. Práce a hry na PC, videohry

3. Poslech audiokazet a CD

4. Herní aktivity

4. Pobyt v přírodě

5. Sledování televize

5. Sportovní aktivity

Rozdílnost míry preferencí a usilování je zde výrazná. Její odlišnost je umocňována i tím, že jde o přímý či zprostředkovaný výraz rozporu mezi přáním a možností dítěte, jak trávit volný čas. Pro nás je opakovaným varováním, že dětem mnohdy nezbývá, než využívat možností, které jsou finančně a organizačně dostupnější, nenáročné a nevyžadují aktivní vyhledávání a pravidelné zapojení. Přitom diskutované šetření zjistilo, že polovina dotazovaných využívá nabídek volnočasových a zájmových organizací (center volného času, domů dětí a mládeže, sportovních oddílů, mládežnických organizací, zájmových útvarů při školách apod.). I jiné výzkumné zdroje sice potvrzují využívání volného času mladší školní mládeže na půdě organizovaných aktivit, právě ty však s rostoucím věkem svoji přitažlivostí vykazují strmě klesající tendenci (Sekot, 2003).

- 29 -

3 SPECIFIKA DÍTĚTE ŠKOLNÍHO VĚKU Kromě kalendářního věku, který je dán datem narození, hraje ve sportu také roli tzv. věk biologický. Rozumí se skutečně dosažený stupeň vývoje. Rozdíly v biologickém věku mezi stejně starými jedinci mohou být v některých obdobích až 3 roky. Existuje několik způsobů určení biologického věku. Jednoduchý je u děvčat údaj o první menstruaci (menarche), posouzení vývoje pohlavních znaků u chlapců i děvčat, dostupná je metoda hodnocení prořezávání zubů (dentice). Na vztahu rozvoje tělesných proporcí (výška, váha, obvody, šířky) k určitému věku je založena metoda stanovení tzv. proporcionálního věku. Nejpřesnější (za cenu ozáření kostry) používanou metodou je posuzování zralosti kostry z rentgenového snímku – tzv. kostní věk. Je plně oprávněna v klinické antropologii

při diagnostice

poruch

růstu

dětí.

Její

využití

ve

sportu

je diskutabilní, ze zdravotního hlediska neoprávněné (Jančík on-line, 2006). Vývoj lidského jedince od jeho početí až do smrti ovlivňují jak dědičné dispozice, tak podněty prostředí, které působí ve vzájemné, obvykle složité interakci (Vágnerová, 2000).

3.1 MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Jako mladší školní období označujeme zpravidla dobu od 6-7 let, kdy dítě nastupuje do školy, do 11 až 12 let, kdy začínají prvé známky pohlavního dospívání i s průvodními psychickými projevy (Langmeier, Krejčířová, 1998). Mladší školní věk je dobou plynulého růstu všech orgánů, lavinovitě přibývá nových vědomostí, rozvíjí se paměť a představivost. Rysy osobnosti nejsou zdaleka ustáleny, děti charakterizuje impulsivnost, slabě je vyvinuta vůle, schopnost dlouhodobě se soustředit (Jančík, on-line, 2006).

- 30 -

3.1.1 TĚLESNÝ VÝVOJ Tělesný vývoj je během tohoto období většinou rovnoměrně plynulý, zatímco před jeho začátkem a opět na jeho konci lze většinou pozorovat větší nebo menší růstové zrychlení. Po přechodné disproporcionalitě se tedy školní dítě zdá většinou harmonicky vyvinuté. Longitudinální studie však naznačují, že individuální růstové křivky jednotlivých dětí se často značně liší v ročních přírůstcích i v době, kdy se růstová akcelerace objevuje. Dnešní děti jsou v průměru větší a silnější než děti před třiceti lety, ale rozdíl je podmíněn spíše rychlejším růstem v útlém a předškolním věku než akcelerací ve školním věku (Langmeier, Krejčířová, 1998). Na obrázku č. 1 je naznačen tělesný vývoj dětí mladšího školního věku.

Obr. č. 1: Tělesný vývoj dívek a chlapců v období mladšího školního věku

3.1.2 PSYCHICKÝ VÝVOJ Škola je první významnou institucí, do níž se dítě dostává. Tato instituce se mu zcela zákonitě jeví jako velmi mocná, mocnější než rodiče, protože i oni musí rozhodnutí školy respektovat. Nástup do školy ovlivní další vývoj

- 31 -

rozvoj dětské osobnosti. Škola je důležitým místem socializace, dítě zde získává nové a leckdy rozdílné zkušenosti, než jaké získalo v rodině. Škola rozvíjí i jeho schopnosti a dovednosti, činí tak ve směru požadovaném majoritní společností. Významným způsobem předurčuje i budoucí sociální pozici každého žáka, protože úspěšnost ve škole představuje základ profesní volby. Škola ovlivňuje dětské sebehodnocení, mnohdy velice zásadním způsobem. Selhání ve škole může být rozhodující pro další směřování jedince. Nástup do školy lze chápat jako jednu fázi v procesu odpoutávání ze závislosti na rodině, kdy je její vliv postupně nahrazován působením jiných sociálních skupin (Vágnerová, 2000). Období mladšího školního věku bychom mohli označit jako věk střízlivého realismu. Na rozdíl od menšího dítěte, které ve svém vnímání, myšlení i jednání je hodně závislé na vlastních přáních i fantaziích, a na rozdíl od dospívajícího, pro kterého je často důležitější vědět, co by mělo být správné, je školák plně zaměřen na to, co je a jak to je. Chce pochopit okolní svět a věci v něm „doopravdy“. Tento charakteristický rys školního dítěte můžeme pozorovat v jeho mluvě, v kresbách, v písemných projevech, ve čtenářských zájmech i ve hře (Langmeier, Krejčířová, 1998).

3.1.3

POHYBOVÝ VÝVOJ Vývoj pohybových i ostatních schopností je do značné míry závislý

na tělesném růstu. Významně a souvisle se během celého období zlepšuje hrubá i jemná motorika. Pohyby jsou rychlejší, svalová síla je větší (u jedenáctiletých chlapců jsou například hodnoty naměřené dynamometrem asi dvojnásobné ve srovnání se školním začátečníkem) a zejména je nápadná zlepšená kondice všech pohybů celého těla. S tím souvisí rostoucí zájem o pohybové hry a o sportovní výkony, které vyžadují obratnost, vytrvalost a sílu. Motorické výkony nezávisí ovšem jen na věku, ale i na vnějších podmínkách: jsou-li vhodně podporovány, vykazují rychlejší a diferencovanější vzestup. Rozdíly mezi dětmi v pohybových dovednostech mohou být tedy podmíněny zčásti tím, jak je rodiče v tomto směru povzbuzují, nebo naopak tlumí ze strachu, aby si nějak neublížily.

- 32 -

Děti rodiči omezované nebo tělesně slabé podávají nižší výkony a ztrácejí tak dále zájem o pohybové aktivity, které se proto málo rozvíjejí (Langmeier, Krejčířová, 1998). Z hlediska tréninku toto období představuje plodné období pro rozvoj koordinačních schopností, dobré jsou předpoklady pro pohyblivost a rychlostní schopnosti. Nejsou vhodné podmínky pro soustředěnější vytrvalostní a silový vývoj. Děti jsou snadno ovladatelné, čehož lze využít k osvojování norem chování ve sportu (Jančík, on-line, 2006).

3.2 STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Jako starší školní věk můžeme označit období pubescence, tedy věk od 11-12 let, kdy se objevují známky pohlavního dospívání, do věku 15 až 16 let, kdy dítě opouští základní školu.

3.2.1 TĚLESNÝ VÝVOJ Období pubescence můžeme rozdělit do následujících dvou fází: 1. Fáze prepuberty (první pubertální fáze): Začíná prvními známkami pohlavního dospívání (prvé sekundární pohlavní znaky) a obyčejně i „vlnkou“ urychlení v růstové křivce. Končí nástupem menarché u dívek, resp. Analogickým vývoj u chlapců (první emisí semene – noční polucí). U většiny našich dívek trvá tato fáze zhruba od 11 do 13 let. U chlapců probíhá fyzický vývoj asi o 1 až 2 roky později. 2. Fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze): Nastupuje po dokončení prepuberty a trvá do dosažení reprodukční schopnosti. První menze bývají zpravidla anovulační a často nepravidelné. Pravidelný ovulační cyklus (podmíněný sekrecí ICSH) a schopnost oplodnění se tedy dostavuje až za nějaký čas po prvých menezes – zpravidla za 1 až 2 roky. Podobně je i reprodukční

- 33 -

schopnost chlapců dosahována o něco později, po dokončení vývoje hlavních sekundárních pohlavních znaků. Zhruba můžeme období vlastní puberty vymezit věkem 13 – 15 let (Langmeier, Krejčířová, 1998). Následující obrázek č. 2 znázorňuje tělesný vývoj dívek a chlapců ve věku od 13 do 15 let.

Obr. č. 2: Tělesný vývoj dívek a chlapců v období pubescence

3.2.2 PSYCHICKÝ VÝVOJ Zvláštnosti psychiky dospívajícího lez chápat jako úsilí o přizpůsobení se biologickým, psychickým a sociálním podmínkám. Období dospívání je „velký překladatel“,

který

biologické

a

sociální

i

kulturní

normy

překládá

do individuálního jazyka jedince, a tím nutí volit základní formy osobní existence. Dospívání často doprovází emoční instabilita, časté a nápadné změny nálad, zejména směrem k negativním rozladám, impulsivita jednání, nestálost a nepředvídatelnost reakcí a postojů. Obtíže při koncentraci pozornosti spojené s emoční nestálostí ztěžují často soustavné učení a nezřídka dochází k výkyvům

- 34 -

ve školním prospěchu, na který je ale právě nyní kladen zvýšený důraz (Langmeier, Krejčířová, 1998).

3.2.3 POHYBOVÝ VÝVOJ Vývoj motoriky je v období dospívání zpravidla výraznější než v období předcházejícím. Dospívající rychle získávají dovednosti vyžadující značnou sílu, hbitost, jemnou pohybovou koordinaci i smysl pro rovnováhu. Odtud jistě plyne jejich zájem o sport – a na druhé straně zase z úspěšných nových pohybových aktivit získává jedinec posilu pro ohrožené sebehodnocení (Langmeier, Krejčířová, 1998). Celkově se puberta projevuje nezřídka sníženými

koordinačními

schopnostmi. S přibývajícím věkem se zvyšují rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Proces pohybového učení probíhá v této době nejrychleji a nejefektivněji. Dochází ke komplexnímu rozvoji rychlostních schopností. Období od 10 – 13 let je považováno za optimální pro získání „rychlostního základu“. Anaerobní cvičení delšího trvání a s velkou zátěží při silovém tréninku mohou vést k extrémnímu vyčerpání, a nejsou tedy vhodná (Jančík, on-line, 2006).

- 35 -

4 MOŽNOSTI POHYBOVÝCH VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO DĚTI ZŠ V BRNĚ Volný čas dětí a mládeže a jeho naplňování pozitivními aktivitami hraje významnou roli při utváření osobnosti mladého člověka a při jeho pozitivní socializaci. Důsledkem snížení kvality společenské péče o volný čas mladé generace je v mnoha případech i nárůst negativních společenských jevů. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, může tím, i když jen do určité míry, kompenzovat případné nedostatky školského systému a rodinného prostředí a vlivu. Rodina má ale zcela dominantní postavení vzhledem k osvojení si aktivit ve volném čase. Ovlivňuje dítě nejen tím, jak

na

dítě

výchovně

působí,

ale

i

svým

každodenním

životem

(http://www.msmt.cz/socialni-programy/volny-cas-a-prevence-u-deti-a-mladeze).

4.1 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Příspěvková organizace (anglicky semi-budgetary organization) je jednou z forem veřejného ústavu, právnickou osobou veřejného práva zřízenou k plnění úkolů ve veřejném zájmu. V České republice upravuje základy právního postavení příspěvkových organizací zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle nich zřizují příspěvkové organizace organizační složky státu a územní samosprávné celky, a to pro takové činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Zřizovatel dále jmenuje a odvolává jejího ředitele, rozhoduje o jeho odměňování, může šetřit stížnosti směřující proti němu a vůbec provádět kontrolu hospodaření celé příspěvkové organizace (http://cs.wikipedia.org/wiki/_organizace).

- 36 -

4.1.1 DOMY DĚTÍ A MLÁDEŽE Domy dětí a mládeže jsou zřizovány jako jedna z možných forem středisek pro volný čas dětí a mládeže ze zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Jejich posláním je naplňovat rekreační a výchovně – vzdělávací funkci širokou zájmovou působností. Střediska pro volný čas dětí a mládeže jsou zařazovány do sítě škol a školských zařízení. Na základě tohoto zařazení vyplývá nárok na státní příspěvek na činnost. Zřizovateli DDM mohou být školský úřad, obec, církve, soukromý nebo jiný subjekt. V současné době se pohybuje počet těchto zařízení v ČR okolo tří set. Domy dětí a mládeže byly od svého začátku ustavovány jako státní zařízení na ovlivňování organizované zájmové činnosti dětí a mládeže v kroužcích. Měly snahu obsáhnout všechny zájmové oblasti, které byly rozděleny do skupin na společenskovědní, estetickovýchovné, tělovýchovné a sportovní, turistické, technické, přírodovědné. Dále DDM kromě organizování vlastní zájmové činnosti plnily i funkci metodickou pro zmíněné zájmové oblasti (Pávková, 2008).

 CVČ Botanka

Obr. č. 3: Logo CVČ Botanka

Centrum volného času Botanka nabízí volnočasové vyžití všem věkovým kategoriím, od mimin a (před)školáků přes studenty a dospělé až po seniory. Botanka má ve své nabídce kroužky pohybové, hudební, výtvarné a jazykové, pořádá akce pro veřejnost, programy pro rodiče s dětmi, hlídání dětí či příměstské tábory. V areálu Botanky se nachází klubovna, výtvarná dílna, skupinová učebna, cvičební a hrací sál, hudebna a individuální učebna.

- 37 -

Mezi pohybové aktivity, které Botanka pro děti základních škol nabízí, patří jóga, taneční průprava pro děti školního věku, cvičení pro mládež od 12 let a rehabilitační cvičení s programem od VEGA VA o.s. Veškeré informace o CVČ Botanka naleznete na internetové adrese www.botanka.cz.

 DDM Helceletova

Obr. č. 4: Logo DDM Helceletova

Dům dětí a mládeže Helceletova (dále jen DDM) je příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Nabízí aktivní trávení volného času pro všechny věkové a sociální skupiny. Nabídka aktivit je z oblasti výtvarné výchovy, ekologie, přírodovědy, sportu a tance, techniky a dalších odvětví. DDM pořádá také odpolední a víkendové akce a v době hlavních i vedlejších prázdnin pobytové i příměstské tábory. DDM provozuje v současné době svoji činnost na sedmi místech v Brně a okolí. Nalezneme jej v Masarykové čtvrti na ulici Helceletové pod názvem Ateliér v zahradě, v Žabovřeskách na ulici Kroftové působí pod názvem CVČ Jabloňka, v Komíně na ZŠ Pastviny je to DDM Kominíček, v Bystrci se na ulici Fleischnerové nachází CVČ Bystrouška, v Řečkovicích působí DDM Helceletova hned na dvou místech a to na ulici Gromešové jako CVČ Mateřídouška a na ulici Kořískové pod názvem CVČ Domino a poslední pobočka se nachází ve Veverské Bítýšce s příhodným názvem CVČ Veverka. Pohybové aktivity pro děti ZŠ nabízejí pouze pobočky Veverka, která nabízí turistický kroužek, Kominíček nabízí mažoretky, sportovní klub Kočka, psychomotorické hry a moderní tanec, Bystrouška má v nabídce sportovní hry, jógu, taneční kroužek, aerobik, country tancování, dřevárny pro školáky, což je

- 38 -

alternativa skutečného šermu a poslední pobočkou, která nabízí aktivity pro děti základních škol je Mateřídouška. Tato pobočka nabízí kromě tanečních kroužků, pohybových her a oddílu Vlčí stopa navíc i kroužek „Geocaching“ pro děti a mládež od 9 do 17 let, jehož hlavní náplní je hledání pokladů v terénu. Na schůzkách se děti naučí pracovat s mapou a s navigací souřadných systémů, orientaci v terénu a se vším, co souvisí s hledáním pokladů. Činnost v terénu bude zaměřena na práci s GPS, hledání pokladů, návštěvy zajímavých míst, fotografování, atd. Více informací o jednotlivých pobočkách je na internetové stránce http://www.ddmhelceletova.cz/.

 DDM Junior

Obr. č. 5: Logo DDM Junior

Junior je dalším z domů dětí a mládeže, který působí na několika místech v Brně. Nabízí volnočasové aktivity nejen pro děti a mládež, ale i pro dospělé. Zájemci si mohou vybrat z několika oblastí. V nabídce se objevuje výpočetní technika (základy programování, programovací jazyky, grafika, robotika…), modelářství (letecké, plastikové, raketové, železniční…), věda a technika pro každého (v klubech se řeší hlavolamy, zábavné pokusy, fyzikální hračky, deskové hry, vynálezectví …), keramika a výtvarná výchova, arteterapie, tělovýchova (aerobic, stolní tenis, sebeobrany, šachy, volejbal, pohybové hry pro předškoláky, cvičení rodičů s dětmi, šermíři, mažoretky …), muzikoterapie, hudební výchova (flétna, kytara) a jazyková výchova (anglický, italský a francouzský jazyk).

- 39 -

DDM Junior pořádá také výukové programy pro ZŠ jako je Dopravní výchova, Cesta ke zdraví, Od semínka po papír, Má počítač volant?, Svět keramiky aj. O letních a zimních prázdninách mohou rodiče zapsat své děti do příměstských táborů, které jsou zaměřené na výpočetní techniku, sport, turistiku a rukodělnou činnost. Další možností jsou pobytové tábory, jak letní, tak i zimní, které obsahují i výuku lyžování. Mezi příležitostné akce pořádané DDM Junior pro veřejnost patří sportovní turnaje, soutěže, rukodělné dílny, semináře, víkendové pobyty a další. Junior má v Brně celkem 6 poboček. Hlavním pracovištěm je DDM Junior na ulici Dornych, ve Slatině na Tilhonově ulici najdeme CVČ Fantázie, v městské části Brno - střed na ulici Vranovské se nachází CVČ Vranováček, v Židenicích jsou další dvě pobočky a to přírodovědná stanice Kamenáčky na ulici Kamenáčky a pobočka Paleta na ulici Touškova. Poslední pobočkou je Sluníčko na ulici Tuháčkova v Komárově. Nabídka pohybových aktivit je v DDM Junior velmi pestrá. Děti si mohou vybrat stolní tenis, freestyle football, florbal, míčovky, fotbal, badminton, step aerobik, Hip - Hop, street dance, mažoretky, orientální tanec, aerobik, dřevárenský nebo historický šerm a sebeobranu. Internetové stránky DDM Junior jsou: http://www.junior.cz/.

 SVČ Lužánky

Obr. č. 6: Logo SVČ Lužánky

Středisko volného času Lužánky (dále jen SVČ) je krajským školským zařízením pro aktivity ve volném čase všech věkových a sociálních skupin. Zajišťuje výchovnou, vzdělávací a rekreační činnost v nejrůznějších oborech, od sportu po umělecké aktivity, od techniky a přírodních věd po společenskovědní

- 40 -

obory. SVČ pořádá klasické i příměstské letní tábory, pro základní a střední školy nabízí výukové programy, školní výlety nebo kurzy pro pedagogy akreditované MŠMT. SVČ v současné době působí na jedenácti místech v Brně. Kromě původní „kmenové“ budovy na Lidické ulici v parku Lužánky, najdeme na Lesné v ulici Milénova bezbariérové centrum volného času Lesná, na Kraví hoře se nachází multimediální studio Lávka, v Bohunicích jsou hned dvě pobočky a to na ulici Švermova studio dramatické výchovy Labyrint a na ulici Lány CVČ Lány, stejně tak najdeme dvě pobočky ve Starém Lískovci na ulici Kosmonautů je to CVČ Linka a na ulici Kyjevská centrum hudebních aktivit Lampa, v Novém Lískovci na ulici Oblá sídlí CVČ Lyska, v Kohoutovicích se na ulici Stamicova nachází CVČ Legato, v Žabovřeskách na ulici Plovdivská je centrum rodinných aktivit Lata a na Vinohradech na ulici Bzenecká se nachází poslední z poboček pod názvem Louka. Do výčtu můžeme přidat ještě pracoviště na Slovinské ulici v Králově Poli, turistickou základnu Kozí Horka u Brněnské přehrady a rekreační středisko Lorien v Orlických horách. Z pohybových aktivit nabízí SVČ pro děti školního věku lyžování, gymnastiku, aerobik, z bojových umění capoeiru, judo a kung-fu, z míčových her je to florbal a stolní tenis a další sporty jako je například billiard jockey, karate, orientační běh, šerm aj. Veškeré informace a odkazy na všechny pobočky najdete na webové stránce http://www.luzanky.cz/onas/aktualne/index.php.

- 41 -

4.1.2 KULTURNÍ CENTRA  KCL Kotlanka

Obr. č. 7: Logo CVČ Kotlanka

Centrum volnočasových aktivit Kotlanka na ulici Kotlanova je jednou z odnoží Kulturního centra Líšeň, které je příspěvkovou organizací Úřadu městské části Brno-Líšeň. Druhým místem působnosti je multifunkční kulturní prostor Dělňák na ulici Klajdovská. Obyvatelé

Líšně

mohou

využívat

kulturní,

kulturně-společenské,

vzdělávací a informační služby, které toto centrum nabízí. Nabídka volnočasově-pohybových aktivit je směřována spíše pro děvčata, která mohou navštěvovat taneční skupinu Kotlanka, pohybovou průpravu, dětský aerobik, kalanetika, cvičení na bolesti v zádech, zumbu, břišní orientální tance pro dívky, latinskoamerické tance a street dance. Internetové stránky Kulturního centra Líšeň jsou http://www.kclisen.cz/

 KS Omega

Obr. č. 8: Logo KS Omega

Kulturní středisko Omega sídlí na ulici Musilova v městské části BrnoHusovice a je známé především díky Lidovému domu Musilka, který je celoročně místem konání řady kulturních a společenských akcí. Mezi další podstatné činnosti střediska patří organizování a zabezpečování nejrůznějších kurzů, od pohybových, přes jazykové až po psychologické či kvalifikační.

- 42 -

Pohybové kurzy se uskutečňují v zrcadlovém sále Kinokavárny v Černých Polích. Do těchto kurzů se mohou přihlásit děti již od dvou let, horní věková hranice není omezena nijak. Všechny kurzy probíhají od září do června. Pro dívky od 11 do 14 let nabízí Omega fitness program ZUMBA, jehož základem jsou taneční pohyby na latinsko-americkou hudbu s prvky HIP-HOPu. Mezi další aktivity nabízené Omegou patří kurzy jógy, tchaj-ťi a pilates. Domovská stránka KS Omega je http://www.ksomega.cz/.

 KVIC Vinohrady

Obr. č. 9: Logo KVIC Vinohrady

Kulturní, vzdělávací a informační centrum Vinohrady (dále jen KVIC) je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Zastupitelstvo městské části Brno-Vinohrady. Jejím posláním je rozvíjet zájmovou, vzdělávací a společenskou aktivity občanů městské části. KVIC Vinohrady pořádá pro své občany akce jako jsou plesy, koncerty, exkurze, výstavy, ozdravné pobyty dětí i rodičů s dětmi, vystoupení výkonných umělců a další. Nabízí také vzdělávací činnost v oblasti jazykové, hudební, výtvarné a pohybové. Ve spolupráci se sportovními organizacemi a občanskými sdruženími se podílí na konání sportovních a společenských akcí v městské části. Děti základních škol mohou mimo jiné navštěvovat taneční a pohybové kroužky. V nabídce jsou diskotance, moderní tance, aerobik, cvičení na balonech, bojové sporty a sebeobrana. KVIC Vinohrady zaštiťuje také oddíl juda, který vede mistryně České republiky v judu. Informace o KVIC Vinohrady najdeme na internetu po zadání adresy http://www.kvicvinohradybrno.cz/.

- 43 -

4.2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE Do skupiny nestátních neziskových organizací zahrnujeme především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a nadace a nadační fondy. Pod pojem neziskové organizace lze zahrnou ještě např. rozpočtové a příspěvkové organizace, které jsou ale státními organizacemi, dále politické strany a hnutí, odborové organizace, účelová zařízení církví, veřejnoprávní instituce a některé obchodní společnosti, pokud jsou zakládány k jiným účelům než k podnikání. Organizace pro svojí činnost využívají vlastní zdroje (příspěvky členů, výnosy z vlastní činnosti a pod.), sponzorské dary a u občanských sdružení a obecně prospěšných společností je možné poskytovat dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce. Na tyto dotace není právní nárok a jejich poskytování se řídí předem stanovenými podmínkami (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ nezisk_organizace.html).

4.2.1 ČESKÁ TÁBORNICKÁ UNIE

Obr. č. 10: Logo České tábornické unie

Česká tábornická unie (dále jen ČTU) je organizací především pro děti a mládež se zájmem o pobyt v přírodě a pro ty, kteří chtějí být jejími důvěrnými znalci a ochránci. ČTU nabízí svým příznivcům kulturní a sportovní vyžití. Členství v ČTU je individuální, ale většina členů se sdružuje v tábornických klubech nebo trampských osadách. Každý z nich je samostatným článkem organizace a rozhoduje o své činnosti dle vlastních podmínek, vnitřních zásad a tradic. ČTU je jejich volným sdružením, které vyjadřuje a prosazuje společné zájmy a potřeby.

- 44 -

ČTU pořádá letní a zimní tábory a tábornické školy, tábornické školy se zaměřením na specializovanou činnost v přírodě jako je horolezectví, vodáctví, speleologii, potápění apod., sportovní turnaje ve volejbale, kopané, streetballu a jiné, soutěže tábornických dovedností, ovládání lasa, biče, nože, sekery, dlouhodobé soutěže a hry pro děti, setkání v lesích, dálkové pochody, soutěže tábornické všestrannost. Informační internetové stránky organizace jsou www.tabornici.cz, pro oblast Jižní Moravy lze použít odkazu www.ctujm.cz.

4.2.2 JUNÁK

Obr. č. 11: Logo Junáka pro okres Brno - město

Junák - svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/1990 Sb., sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovní, mravní, intelektuální, sociální a tělesné schopnosti, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy, stanovenými zakladateli skautského hnutí. Junák v Brně má přibližně 2100 členů v 16 střediscích. Střediska se dělí na oddíly, které realizují svoji činnost ve skautských klubovnách. Těch je v Brně 40. Oddíly jsou koedukované nebo čistě dívčí či chlapecké. Podle věkových kategorii se skauti dělí na světlušky a vlčata, skautky a skauty, rangers a rovery

- 45 -

a dospělé oldskauty. Základní výchovnou jednotkou je družina v počtu kolem 7 členů. Několik družin tvoří oddíl. Mezi pravidelné akce brněnských skautů patří Svojsíkův závod (tzv. Svojsíkáč), který je soutěžním kláním skautských družin s moderními pravidly, které testují vybavenost dětí do praktického života a schopnost spolupracovat

v družinovém týmu, ve kterém se na schůzkách a akcích

scházejí týden co týden po celý rok. Závod se koná vždy jednou za dva roky, ze základních kol postupují nejlepší družiny do kol krajských a posléze do celostátního kola.). Obdobným závodem pro mladší děti do 11 let je "Závod vlčat a světlušek". Mezi další akce pořádané brněnskými skauty patří sportovní turnaje. Brněnská střediska nabízejí širokou paletu sportovního vyžití i jiným střediskům, mládežnickým organizacím a neskautské veřejnosti. S nejdelší tradicí se konají volejbalový turnaj O zlatou hustilku, ufobalové turnaje v Zamilovaném hájku, fotbalové, basketbalové či petangové soutěže. Více informací naleznete na internetové stránce brno.skauting.cz.

4.2.3 KŘESŤANSKÉ ORGANIZACE  Orel

Obr. č. 12: Logo Orla

Orel je občanské sdružení, křesťanská sportovní organizace. Cílem Orla je výchova mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a ostatních aktivit. Orel má v současné době 17 000 členů, kteří jsou členy téměř 250 jednot. Orel působí na celém území České republiky a nachází se zde celkem 23 žup.

- 46 -

Cíle Orla jsou realizovány pomocí sportovní činnosti, která je základem orelských aktivit. Kromě sportu se Orel věnuje také kultuře. Činnost Orla je založena na křesťanských hodnotách. Prioritou sportovní činnosti Orla je sport pro všechny. Sportovní činnost není zaměřena na konkrétní sporty, ve své činnosti se Orel věnuje nejrůznějším sportovním odvětvím. Nejrozšířenější sporty jsou florbal, fotbal a futsal, lehká atletika, plavání, stolní tenis, volejbal a sportovní tanec. Více o organizaci Orel se nachází na www.orel.cz.

 Salesko

Obr. č. 13: Logo Saleska

Salesiány Dona Boska můžeme najít také pod názvem Společnost sv. Františka Saleského. Posláním i hlavní náplní práce salesiánů je výchova dětí a mládeže. Salesiáni uskutečňují své poslání a prožívají svůj život buď jako kněží, nebo koadjutoři (laičtí bratři). V Brně působí salesiáni na dvou místech – v městské části Brno-Líšeň a v Brně-Žabovřeskách. Posláním Salesiánského střediska mládeže (dále jen SaSM) v Brně-Líšni je přispívat k rozvoji osobnosti dětí a mládeže nabídkou programů a činností pro aktivní trávení jejich volného času a vytvářením prostředí podporujícího přátelské vztahy a zdravý způsob života. SaSM staví na křesťanských hodnotách a salesiánské tradici a zaměřuje se na výchovu, vzdělávání a sociální začlenění mladých lidí především z BrnaLíšně a okolí.

- 47 -

Středisko je otevřené pro všechny, především pro děti a mládež, bez ohledu na vyznání, barvu pleti, národnost nebo sociální postavení. Skutečnost, že salesiáni jsou aktivně věřící, nijak nenutí či neomezuje ty, jimž se věnují. Každý má možnost strávit zde svůj volný čas ve společnosti vrstevníků, pobavit se, sportovat nebo se něčemu novému naučit. Mezi sportovní kroužky, které středisko nabízí patří badminton, basketbal, cyklo-lyže–voda, floorball, fotbalový kroužek, historický šerm, hokejbal, horolezecký kroužek, in-line bruslení pro děti do 10 let, katori, lukostřelba, ping-pong, sportovky pro děti do 10 let, volejbal, žonglování. Dále jsou v nabídce střediska hudební a tvořivé kroužky. Více informací o tomto středisku najdete na http://lisen.sdb.cz/.

Druhým střediskem v Brně je Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže Brno-Žabovřesky. V nabídce střediska jsou jak celoroční pravidelné zájmové kroužky v

oboru

hudebním,

výtvarném,

dramatickém,

pohybovém,

technickém

i vzdělávacím, tak i tři venkovní hřiště, která jsou otevřena každý den mimo soboty. Zájemci si zde mohou zahrát fotbal, hokejbal, basketbal nebo volejbal. Středisko nabízí k využití také hernu, kde je možnost zahrát si šipky, ping-pong, stolní fotbal, billiard, společenské hry nebo hlavolamy. Od listopadu 2003 se ve středisku nachází i posilovna. Je určena pro věkovou kategorii 11 až 18 let (do 14 let jen lehčí cviky) a je k dispozici všem členům střediska. Středisko nabízí tyto pravidelné pohybové kroužky: cvičení pro radost fotbal, futsal, hardstyle dance, Hung Gar Kung Fu, stolní tenis, street dance, orientální tance, hip-hop a žonglování. Internetový odkaz na středisko je http://brno.sdb.cz/.

- 48 -

 YMCA

Obr. č. 14: Logo organizace YMCA

YMCA - Křesťanské sdružení mladých lidí (Young Men´s Christian Association) je nejstarší, největší a nejrozšířenější mládežnická organizace na světě. Usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho ducha, duše a těla (jak symbolizuje červený rovnostranný trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Je otevřena všem lidem bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženského vyznání, sociálního postavení, fyzických i duševních schopností. YMCA nabízí pestrou paletu aktivit pro kvalitní trávení volného času dětí, mladých lidí a všech dalších mladých duchem. YMCA Brno směřuje svou činnost hlavně na kluby a oddíly, které pokrývají široké spektrum různých aktivit od dětských oddílů a klubů pro mládež přes sportovní, ekologické a turistické oddíly až po kluby maminek, senior kluby či zájmové umělecké činnosti. Také poskytuje servisní a poradenské služby veřejnosti. Důležitou součástí činnosti sdružení jsou letní tábory, kterých se pravidelně účastní několik set dětí a mladých. Mezi aktivity pro mládež patří kluby a oddíly mládeže, hudební a pěvecké skupiny, taneční skupiny, informační centrum mládeže, táborová základna Veverská Bítýška, mezi dalšími jsou pak kluby dětí a maminek, senior klub, psychologická poradna, kurzy a školení. Více informací se nachází na www.brno.ymca.cz.

- 49 -

4.2.4 PIONÝR

Obr. č.15: Logo organizace Pionýr

Činnost sdružení Pionýr v Jihomoravském kraji zastřešuje Jihomoravská krajská organizace Pionýra, se sídlem v Brně, Údolní 58a. Pionýr sdružuje děti, dospívající i dospělé členy v mnoha různorodých oddílech, vyvíjejících všestrannou a zajímavou činnost - každotýdenní oddílové či družinové schůzky, víkendové výlety a výpravy, letní či zimní tábory. Mimo svých členů se Pionýr snaží zaujmout i neorganizované děti a mládež, pro které pořádá mnohé otevřené akce. V Brně působí několik pionýrských skupin s různým zaměřením. Nejrozšířenější jsou skupiny se zaměřením na turistiku, další skupiny mají všeobecné, kulturní, sportovní a technické zaměření. Sportovně zaměřená je 85. pionýrská skupina Letka Brno. Svými aktivitami splňuje dětské sny o dobrodružstvích a chvilkovém odreagování se od školních povinností. Především organizuje letní stanový tábor ve Valtínově a putovní vodácký tábor o velkých letních prázdninách. Vodácký tábor je každoročně pořádán ve třech turnusech, letní tábor již potřetí bude mít turnusy čtyři - dva klasické, jeden pro maláčky a jeden cykloturistický. Na všechny turnusy letního tábora jsou připravena napínavá dobrodružství nesoucí se v duchu celotáborové hry. Na vodáckém táboře si děti prozměnu osvojují pravidla pro překonání vodního živlu na prověřených tuzemských tocích. To vše samozřejmě pod dozorem proškolených vedoucích. Mimo tábory konané o letních prázdninách 85. PS Letka dále pořádá v čase jarních prázdnin zimní lyžařský tábor. Během školního roku se děti pravidelně scházejí v oddílech (Kondoři), kde si sdělují své poznatky a zážitky a také zde mohou hlouběji rozvíjet své tvůrčí schopnosti.

- 50 -

Ty po té mohou zužitkovat na výpravách, mezioddílových soutěžích a na výše uvedených letních táborech. Více informací o organizaci Pionýr najdete na jihomoravsky.pionyr.cz, kde jsou i odkazy na jednotlivé pionýrské skupiny.

4.2.5 SOKOL

Obr. č. 16: Logo Sokola

Tělocvičné jednoty Sokol jsou sdruženy do 42 sokolských žup. Území žup, tvořené tělocvičnými jednotami, jsou vždy na území jednoho kraje. Koordinaci a spojení mezi župami, krajským úřadem a dalšími subjekty s krajskou působností zajišťuje v každém kraji krajský zmocněnec. Sokolské cvičení bylo a je určeno všem. Rozvíjí rychlost, sílu, obratnost a vytrvalost, učí cvičence vítězit i prohrávat, nevzdávat se při neúspěchu, nebát se. Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách. Do oddílů sokolské všestrannosti jsou zařazeni všichni, kteří neusilují o maximální sportovní výkon, ale cvičí pro kondici, zdraví, radost, potěšení, prožitek. Cvičební program v oddílech všestrannosti je velmi různorodý a pestrý. Součástí cvičebního programu je pohybová výchova, základy sportovní a moderní gymnastiky, rytmická gymnastika, aerobik, cvičení s náčiním, různé taneční směry, atletika, základy míčových her, netradiční hry a sporty, jóga, základy asijských bojových umění, zdravotní gymnastika, základy různých sportů, především sezonních, pobyt v přírodě a turistika. Cvičenci jsou rozděleni podle věkových kategorií - od těch nejmladších v oddílech rodičů a dětí a předškolních dětí až k seniorům. Existují také speciálně organizované oddíly, např. zdravotní tělesné výchovy, aerobiku, jógy, florbalu atd. Informace o organizaci Sokol najdete na www: http://www.sokolbrno.cz.

- 51 -

4.3 KOMERČNÍ ORGANIZACE

4.3.1 AEROBIC CENTRA

 AC BRNO

Obr. č. 17: Logo AC Brno

Sportovní klub Aerobik centrum Brno (dále jen AC Brno) je největší a nejúspěšnější sportovní klub v Brně se zaměřením na aerobik pro děti, mládež i dospělé. Najdete zde nabídku aerobiku pro děti všech věkových kategorií a výkonností, a to již pro děti od 4 let. AC Brno nabízí jako jediný klub v Brně lekce pro děti, které si chodí zacvičit 1x týdně až po tréninky závodníků sportovního aerobiku vrcholové úrovně. Děti, které si zvolí aerobik jako svůj závodní sport se mohou účastnit všech typů soutěží, které jsou pořádané pod Českým svazem aerobiku. Se všemi dětmi (s těmi co začínají i se závodníky) pracují pouze profesionální lektorky a trenérky s nejvyšší kvalifikací. Podle věku dětí a podle toho, co od aerobiku očekávají lze vybírat z následujících kurzů: - přípravné kurzy aerobiku pro děti do 7 let: děti se seznamují s pohybem, hudbou a pomocí říkadel se učí základní kroky aerobiku tak, jak to odpovídá jejích věku. - kurzy pro děti 8 – 10 a 11 – 13 let: u obou věkových kategorií si děti v závislosti na

věku

již

méně

hrají

a

více

se

věnují

samotnému

aerobiku,

aby se prostřednictvím jednoduchých choreografií naučily krokům aerobiku. Děti, které chtějí, si mohou vyzkoušet jednodušší soutěže typu Aerobic Master Class nebo soutěž Wellness týmů. Více informací je na stránkách AC Brno a to na http://www.acbrno.cz/.

- 52 -

4.3.2 PLAVECKÉ ŠKOLY

 Akvacentrum

Obr. č. 18: Titulek internetové stránky Akvacentra

Akvacentrum nabízí kurzy plavání pro dospělé i seniory a mládež ve věku od 12 let. Plavání je určeno úplným neplavcům, dále ke zdokonalování plavání, pro kondiční plavce, kteří si chtějí zlepšit fyzičku a pro plavce značně pokročilé. Kurzy jsou také využívány studenty jako příprava ke zkouškám na VŠ, protože v dnešní době je na mnoha VŠ plavání přímo vyžadováno. Plavání probíhá na bazénu TJ Tesla Lesná a na Plaveckém stadionu za Lužánkami. Podrobnější informace o nabídkách Akvacentra najdete na adrese http://www.akvacentrum.plavani.org/index.php?w=prihlasky-kontakt.

 Plavecká škola Kometa Brno

Obr. č. 19: Logo plavecké školy Kometa Brno

Kometa Brno je nejlepším plaveckým oddílem v České republice se základnou čítající více než 1200 sportovců. Kurzy plavání jsou pořádány v Aquaparku Kohoutovice. Škola pořádá kurzy plavání pro třídy základních a mateřských škol, kurzy plavání pro děti, příměstské sportovní a plavecké tábory pro děti. Nabízené aktivity sahají

- 53 -

od základní výuky neplavců, kondiční plavání, přes závodní plavání, dálkové plavání, synchronizované plavání až po vodní pólo. Více informací o plavecké škole lze najít na internetové adrese http://www.plaveckaskolakometa.cz/.

 Plavání Katka

Obr. č. 20: Hlavička internetových stránek plavání Katka

Plavání Katka působí pod SKP Kometa Brno. Nabízí kurzy plavání pro děti i dospělé, kurzy plavání pro mateřské školy, cvičení ve vodě (aquaaerobik), jarní soustředění, letní soustředění u moře i zimní akce (lyžování). Veškeré kurzy probíhají v prostředí bazénu na Kraví hoře. Informace o této plavecké škole najdete na internetové stránce http://plavani-katka.cz/?utm_source=najisto.centrum.cz&utm_medium=referral.

 Kometa Brno – základní plavání

Obr. č. 21: Logo plavecké školy Kometa Brno

Kurzy této plavecké školy jsou pořádány pro děti od 5 do 12 let a probíhají v 7 bazéncích po celém Brně. Bazénky se kromě ÚSP Kociánky nacházejí ve školních areálech a jejich velikost je 12m nebo 17m. Hloubka se liší také bazén od bazénku. Více informaci na http://www.plavani.org.

- 54 -

 Plavecká škola Lavia

Obr. č. 22: Logo plavecké školy Lavia

Plavecká škola nabízí kurzy i pro úplné začátečníky, pro děti od 3 let. Pro pokročilejší dětí nabízí Lavia Klub vodních radostí, kde se děti kromě zdokonalení plavání naučí základům vodního pola, potápění a synchronizovaného plavání. Bližší

informace

o

této

plavecké

škole

naleznete

na

adrese

http://www.lavia.cz/?utm_source=najisto.centrum.cz&utm_medium=referral.

 Plavecká škola Plaváčci

Obr. č. 23: Logo plavecké školy Plaváčci

Plavecká škola Plaváčci nabízí plavání dětem od narození do 12 let. Kurzy plavání probíhají na několika místech v Brně podle toho, pro kterou věkovou kategorií dětí je plavání určeno. Děti školou povinné mohou plavat v bazénu na Kraví hoře. Podrobné informace o plavecké škole Plaváčci najdete na internetových stránkách http://www.plavacci.com/plavani_cenik.php.

- 55 -

4.3.3 SDRUŽENÍ FYZICKÝCH OSOB CVIČENÍČKO

Obr. č. 24: Hlavička internetových stránek Cvičeníčka

Sdružení fyzických osob Cvičeníčko je komerční organizace, která nabízí zábavnou formu cvičení pro rodiče a jejich děti, včetně nabídky letních táborů. Program "Cvičeníčko" se zaměřuje především na rozvoj pohybových schopností a dovedností dětí a základy akrobacie. Cvičební program je koncipován s důrazem na to, aby ho mohly absolvovat všechny děti a aby každé dítě vítězilo především samo nad sebou a mohlo být úspěšné. Cvičení probíhá formou pohybové hry, pohybové průpravy, pohybové výchovy a modifikované technické přípravy v tělocvičně vybavené speciálním motivačním nářadím a náčiním pro malé děti. Internetová adresa sdružení je http://cvicenicko-brno.webnode.cz/.

4.3.4 SPORTÍKOVA AKADEMIE

Obr. č. 25: Logo Sportíkovy akademie

Sportíkova akademie vznikla v roce 1999 jako pokračování projektu “Sportujeme se Sportíkem“, jehož smyslem bylo oslovit děti mateřských škol a umožnit jim sportovní výcvik pomocí moderních cvičebních pomůcek a metodických postupů.

- 56 -

Sportíkova akademie klade důraz na to, aby sport byl pro děti zábavou, přičemž respektuje individualitu každého dítěte. Hlavním cílem Sportíkovy akademie je to, aby každé dítěte získalo pohybové základy, které by mohlo uplatnit v kterémkoli sportu nebo v běžném životě. Trénink je veden na základě nejmodernějších trendů a trenéři v něm uplatňují své bohaté zkušenosti. Sportíkova akademie nabízí dětem aktivity pro jejich všestranný rozvoj v oblasti pohybových dovedností, dále plavání, tenis, lyžování, pobyty u moře, prázdninové akce. Veškeré informace lze nalézt na www.sportik.cz.

4.4 BRNĚNSKÉ SPORTOVNÍ KLUBY A TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY

4.4.1 SPORTOVNÍ KLUBY  HC Kometa Úvoz o.s.

Obr. č. 26: Logo HC Kometa Úvoz

HC Kometa Úvoz je občanské sdružení, které vzniklo 11. 5. 2004. Jedná se o dobrovolné samosprávní společenství zabezpečující materiální, ekonomické, řídící, výukové, výchovné a tréninkové podmínky pro rozvoj tělovýchovné, sportovní a kulturní činnosti dětí, mládeže a dospělých. To vše je možné i díky sportovní hale, která ke klubu patří a která od roku 2009 spadá pod Sportovní a rekreační areál Kraví Hora, p. o. a jejímž vlastníkem

- 57 -

je městská část Brno-střed. Hala je v současnosti využívána nejen k tréninkům a zápasům mládeže HC Kometa Úvoz, ale slouží i ostatním školám a veřejnosti. Cílem činnosti sdružení je zejména vytváření odpovídajících materiálních podmínek pro rozvoj dětského a mládežnického hokeje v Brně. U žákovských družstev jde zejména o sportovní a výchovné působení na rozvoj tělesné i duševní integrity žáků, a to v rámci organizovaného využívání jejich volného času a mimoškolních aktivit, se zaměřením na lední hokej. Tato činnost je rozvíjena v těsné spolupráci se základními školami. Spojení základní školy s rozšířenou sportovní výukou hokeje a HC Kometa Úvoz funguje úspěšně už řadu let. Republikově jedinečné spojení školy a hokejové haly v jednom areálu, přináší nesporné výhody při výchově sportovní mládeže. Rozšířená výuka tělesné výchovy zaměřená na lední hokej je součástí rozvrhu hodin. Informace o HC Kometa Úvoz najdete na http://www.kometauvoz.cz/.

 Moravská Slavia Brno Moravská Slavia Brno, známá také pod názvem „Morenda“, byla založena v roce 1904 a zaštiťovala několik sportovních oddílů. Ty se v roce 1993 rozdělily na samostatné kluby. Mezi ně dnes patří klub atletiky, gymnastiky, házené, fotbalu a stolního tenisu.

Obr. č. 27: Logo AC Moravská Slavia

Atletický klub Moravská Slavia sídlí na stadionu ve Starém Brně na ulici Vojtové v blízkosti nemocnice U Milosrdných bratří.

- 58 -

Členem atletického klubu se mohou stát dívky i chlapci od osmi let. Mohou si vybrat ze všech možných atletických disciplín, jako je běh, skok do dálky, skok do výšky, vrh koulí a jiné. Na http://mslavia.cz/ najdete všechny potřebné informace o AC Moravská Slavia.

Obr. č. 28: Logo gymnastického klubu Moravské Slavie

Gymnastický klub Moravské Slavie nabízí cvičení gymnastiky dívkám i chlapcům od pěti let. Veškeré informace jsou na http://www.gym.morenda.com/.

Obr. č. 29: Logo SK Moravská Slavia Brno

Fotbalový klub působí v Brně na dvou místech. Hlavní stadion je na ulici Vojtové, kde je travnatý povrch, druhý stadion se nachází na ulici Vinohrady, kde mohou fotbalisté trénovat na škváře. Hrát fotbal mohou chlapci všech věkových kategorií. Veškeré důležité informace a novinky z klubu najdete na internetové adrese http://www.skmoravskaslavia-fotbal.cz/.

- 59 -

Obr. č. 30: Hlavička internetových stránek klubu házené

Klub národní házené Moravské Slavie začal svou činnost jako dívčí oddíl, který v letech 1920-1930 slavil celou řadu úspěchů v celorepublikovém měřítku. V roce 1922 se k družstvu děvčat přidalo nově vytvořené družstvo mužů. Dnes má klub k dispozici dvě sportoviště. Prvním je ZŠ Horní, kde probíhají letní tréninky a zápasy, druhým sportovištěm je hala Vojtova, kde trénují házenkáři v zimě. Informace o házenkářském klubu jsou na http://www.moravskaslavia.cz/.

Obr. č. 31: Logo TTC Moravská Slavia Brno

Občanské sdružení TTC Moravská Slavia Brno je pokračovatelem činnosti oddílu stolního tenisu TJ Moravská Slavia Brno a TTC Esox Brno. Občanské sdružení vlastní halu stolního tenisu v Brně na Vojtově ulici č. 12 a samostatně vyvíjí svoji činnost od 1. 11. 1997. Hala je každý den využívána mládeží, dorostem a dospělými, zasportovat si mohou i senioři, využití ke sportovní výuce využívají i vysoké školy. V hale se vystřídá pravidelně 50-70 dětí a mládeže a každoročně se oddíl doplňuje o nové děti a mládež. Více o tomto klubu najdete na http://morenda.cz/.

- 60 -

 SK Brno – Bosonohy

Obr. č. 32: Logo Tenisového klubu SK Bosonohy

Klub je součástí SK Bosonohy. Tenisový oddíl byl založen v roce 1975 a v současné době má 84 členů. Pro hráče a veřejnost jsou k dispozici 4 antukové kurty. Součástí tenisového areálu je klubovna se Snack barem pro příjemné posezení, mužské a dámské šatny se zamykatelnými skříňkami včetně sociálního zařízení a parkoviště. Činnost oddílu je zaměřena na závodní a rekreační hraní. Oddíl se pravidelně zúčastňuje soutěží pořádaných tenisovým svazem v kategoriích žactva, dorostu, dospělých a veteránů. Závodně si mohou tenis zahrát mladší žáci, starší žáci, dorost a dospělí ve skupině A a B. Nechybí ani prostor pro rekreační hraní. http://www.tkbrnobosonohy.cz/

Obr. č. 33: Logo FK SK Bosonohy

Fotbalový klub SK Bosonohy vznikl v roce 1929. Zájem o fotbal mohou projevit jak mladí chlapci, tak i muži a dokonce i ženy a dívky, které mají svůj fotbalový klub Bosonožky.

- 61 -

Obr. č. 34: Logo 1. fc bosonožky

Aktuální informace o 1. FC Bosonožky se dozvíte na webové adrese http://www.bosonozky.4fan.cz/. Informace o fotbalovém klubu SK Bosonohy se můžete dozvědět na adrese http://www.fksk-bosonohy.cz/o-nas. Mezi další sportovní aktivity Bosonoh patří stolní tenis. Na výběr jsou dvě soutěže, a to soutěž pro hráče registrované v České asociaci stolního tenisu ČAST a dále soutěž pro neregistrované hráče, která se jmenuje brněnský rekreační stolní tenis a má zkratku BREST. Bosonohy jsou přihlášeny do soutěže BREST, kde je registrace jednodušší a je zde dostatek výkonnostních skupin pro všechny zájemce. Časový

rozvrh

a

další

informace

o

stolním

tenise

najdete

na http://www.bosonohy-pinec.estranky.cz/clanky/uvod.html.

 SK Královo Pole

Obr. č. 35: Logo SK Královo Pole

Sportovní klub Královo Pole nabízí sportovní vyžití v lyžování, judu a karate. Lyžařský oddíl TJ Královo Pole je jedním z nejstarších oddílů jednoty. Oddíl nabízí rekreační lyžování, pořádá sportovní akce na udržení kondice, jako je turistika, kola, voda, apod. a nechybí ani nabídka letních táborů pro děti.

- 62 -

Jednodenní lyžařské zájezdy pro členy jsou pořádány každou neděli od začátku ledna do konce února v Orlických horách, Jeseníkách apod.. Ve spolupráci s Lyžákem Junior, který poskytuje výcvik lyžování pro děti a mládež, pořádá oddíl také zájezdy na pololetní a jarní prázdniny i v jiných termínech, dle zájmu členů oddílu. Po domluvě se mohou zájezdů účastnit i nečlenové oddílu. Mezi

další

aktivity

nabízené

oddílem

patří

kondiční

cvičení

v ZŠ Slovanské náměstí, volejbal na hřišti v Lužánkách, bruslení na kluzišti Vodova a nechybí ani posilovna v hale na Vodové. Každý rok na přelomu července a srpna pořádá oddíl letní tábor v Borech u Křižanova. Veškeré

informace

o

oddílu

lyžování

najdete

na

adrese

http://www.volny.cz/skkp-brno/lyzovani.htm.

Obr. č. 36: Logo Juda SKKP Brno

Oddíl Juda SKKP Brno, člen Českého svazu Juda,

je jeden

z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších oddílů juda v České republice s více jak 50ti letou tradicí. Dnes má tento oddíl více jak 300 členů. Oddíl má k dispozici vlastní posilovnu, saunu a vlastní dojo s 280 m2 tatami. K pořádání soutěží má k dispozici dvě propojené moderní sportovní haly. Děti mohou judo začít trénovat již od pěti let, nábor nových judistů a judistek probíhá celoročně. Veškeré kontakty a informace naleznete na stránce http://www.skkp.cz/.

- 63 -

 SK Policie Kometa

Obr. č. 37: Hlavička internetové stránky SKP Kometa Brno

Sportovní klub policie Kometa Brno vznikl v roce 1990 jako občanské sdružení, jehož členy jsou především policisté a hasiči, dále jejich rodinní příslušníci a ostatní obyvatelé Brna. Sportovní klub policie Kometa Brno má přes 3000 členů v 17 oddílech. V každém oddíle vyvíjí sportovní činnost vždy několik dalších družstev. Nejpočetnější ze všech oddílů je oddíl plavání, který pracuje především s mládeží. Nabízí jim jak základní plavání, tak i zdokonalování plavání, rychlostní plavání, dálkové plavání, synchronizované plavání a vodní pólo. Dalším oddílem je oddíl rekreačních sportů zaměřující se především na rozvoj tělesné zdatnosti a relaxaci těla. Nabídka rekreačních sportů je pestrá, působí zde několik družstev kopané, nohejbalu, volejbalu, družstvo tenisu a cyklistiky, cvičí zde ženy a probíhá zde i kondiční cvičení. Mezi další početné oddíly se řadí oddíl lyžování, turistiky, sportovní a brokové střelby. SKP Kometa Brno má i oddíly, které mají přímou návaznost na služební přípravu policistů a sport jim pomáhá plnit náročné služební úkoly. Jedná se především o jezdecký oddíl, oddíl boxu, aikida, juda a násada, nechybí ani oddíl sportovní a brokové střelby. SKP Kometa Brno má své základní sportoviště v Brně na Bauerově ulici, kde se nachází hřiště na kopanou, tenisové, nohejbalové a volejbalové kurty, tělocvičny a posilovna. Dalším areálem je lyžařský areál pod Kralickým Sněžníkem SKI Centrum Sněžník v obci Dolní Morava. Jezdeckému sportu a výcviku policistů v jízdě na koni slouží areál v Brně-Medlánkách. Ostatní

- 64 -

sportovní činnosti jsou provozovány v pronajatých bazénech, tělocvičnách a na střelnicích. Informace o klubu Kometa naleznete na http://www.skpkometabrno.cz/.

 SK Slatina

Obr. č. 38: Hlavička internetové stránky SK Slatina

Sportovní klub Slatina nabízí kromě fotbalu, také jiné sportovní aktivity. Pro dívky od 1. do 5. třídy probíhají pravidelné hodiny cvičení v tělocvičně ZŠ Jihomoravské náměstí 2, kde si dívky mohou vybírat ze cvičení na nářadí, aerobiku, míčových her a dalších aktivit. Další nabídkou pro kluky i holky je stolní tenis, který se hraje v prostorách SK Slatina na ulici Tuřanka 1. SK Slatina má také svůj oddíl tenisu, který má k dispozici čtyři antukové kurty v areálu SK na ul. Tuřanka 1. Dalším oddílem je oddíl kulturistiky, který disponuje svoji posilovnou. Pro zájemce o běžecké lyžovaní je zde SK Slatina klub slatinských lyžníků. Fotbalový klub má družstva od přípravky, přes žáky, dorost a muže, až po starší pány. Začít trénovat fotbal mohou chlapci již od čtyř let. Informace

o

fotbalovém

klubu

http://www.skslatina.net/.

- 65 -

najdete

na

internetové

stránce

 SK Speed Brno

Obr. č. 39: Hlavička internetové stránky SK Speed Brno

SK Speed Brno je sportovní klub se zaměřením na atletiku. Atletický klub pracuje sedmým rokem na Sportovním gymnáziu Botanická, kde má výborné zázemí. Probíhají zde atletické tréninky dětí všech věkových kategorií, v zimě v atletické hale, v létě na stadionku přímo v prostorách školy. Výhodou je také možná návaznost na trenéry Sportovního gymnázia v případě zájmu o studium na sportovním gymnáziu. V atletické přípravce získají děti všestrannost, užijí si spoustu legrace, zahrají si spoustu her, naučí se základy atletických disciplín. Trénovat mohou začít děti od šesti let, výjimečně po domluvě od pěti let. V klubu trénují všechny věkové kategorie od žactva, dorostu přes juniory až po kategorii dospělých. Klub spolupracuje s ACP Olymp Brno, SG Botanická, ZŠ Hlinky a ZŠ Labská. Internetová adresa klubu je http://www.atletikabrno.cz/.

 SK Žabovřesky Sport a tělovýchova má v Žabovřeskách dlouholetou tradici. Již v r. 1898 byl založen v Žabovřeskách Sokol. Sportovní klub Brno - Žabovřesky je občanské sdružení, které bylo registrováno Ministerstvem vnitra ČR dne 18.5.1990. Sportovní klub vlastní tři tělovýchovná zařízení. První z nich je Sportovní hala Rosnička na ulici Horákova 7, která slouží jako víceúčelová sportovní hala pro míčové sporty jako je basketbal a volejbal, s kapacitou pro 1300 diváků. Dalším objektem je Rosnička sport centrum na téže ulici jako sportovní hala. Nachází se zde 3 kurty na squash, fitness a střelnice. Informace o cenách a jiné najdete na http://prolifefitness.cz/.

- 66 -

Posledním zařízením je kuželna na ulici Fanderlíkova 17, kde se nachází automatická dvoudráha. Jak již vyplývá z popisu tělovýchovných zařízení, je možné se stát členem družstva basketbalu, orientačního běhu nebo kuželkářského oddílu. Rozcestníkem pro veškeré aktivity SK Žabovřesky je internetová adresa http://www.skzabovresky.cz/.

Obr. č. 40: Hlavička internetové stránky oddílu kuželek

Kuželky jsou finančně a časově nenáročný sport, při kterém věk nerozhoduje. Závodně kuželky mohou hrát chlapci i dívky od deseti let, vrchní věková kategorie není omezena. Více

informací

o

oddílu

kuželek

najdete

na

webové

adrese

http://kuzelnazabovresky.webnode.cz/. .

Obr. č. 41: Hlavička internetové stránky basketbalového klubu

Basketbalový klub SK Brno Žabovřesky pracuje s žáky od jedenácti let, přes muže až po veterány. Sídlo klubu se nachází na ulici Horáková 7. Informace o tom, jak si jednotlivá družstva vedou v soutěži a další informace najdete na stránce http://www.skzabovresky.cz/basket/.

- 67 -

Obr. č. 42: Logo oddílu orientačního běhu SK Žabovřesky

Oddíl orientačního běhu pořádá akce jak pro žactvo, tak i pro dorost a dospělé. Členové oddílu se účastní různých soutěží. Mezi ně patří i oddílové přebory. Oddílový přebor se vyhlašuje ve 4 kategoriích již od roku 1983. Každá kategorie má svůj název podle typu svých závodníků. Je to Velká mistrovská, Malá mistrovská, Závod nadějí, Nováčkovský kufr. Od roku 1988 se závodí ve 3 etapách, 2 v sobotu a 3. v neděli. V roce 2000 byl první oddílový přebor pořádaný s použitím razícího systému SportIdent. Informace o soutěžích a dalších aktivitách oddílu se nachází na internetové adrese http://zhusta.sky.cz/.

4.4.2 TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY  Klub turistů a lyžařů

Obr. č. 43: Logo KTL Brno

Klub turistů a lyžařů vznikl v roce 1969. Jednou ze základních složek Klubu turistů a lyžařů Brno je Odbor turistiky Klubu turistů a lyžařů Brno. Vedle odboru turistiky jsou součástí KTL ještě vodácký oddíl KáČaTa a lyžařský oddíl. Odbor má v současné době kolem tří stovek členů.

- 68 -

Lyžařský oddíl je registrovaný a certifikovaný Svazem lyžařů ČR. Nabízí výuku lyžování a snowboardingu pro děti a mládež od 6 do 18 let, ale i výuku dospělých. Vodácký oddíl byl založen v roce 1934. Areál loděnice a rekreačního střediska v Brně - Komíně, byl vybudován v roce 1936. Později se pro areál začal používat název KáČaTa. Od té doby bez přerušení slouží vodákům, turistům volejbalistům a veřejnosti. Areál nabízí loděnice vodáků, sportovní areál se dvěmi hřišti pro volejbal a nohejbal, tři hřiště s hlubokým pískem pro beach volejbal, turistickou ubytovnu, prostor pro táboráky a společenská setkání. Hlavní stránkou KTL je http://www.ktlbrno.cz/index.php?pg=1, ze které je možno odkázat se na stránky jednotlivých oddílů.

 TJ Bystrc o.s.

Obr. č. 44: Hlavička internetové stránky tělovýchovné jednoty

TJ Bystrc o. s. je členem asociace sportu pro všechny (SPV), která nabízí cvičení pro dětské i dospělé zájemce o zdravý a aktivní život. Snahou jednoty je, aby cvičení ve všech oddílech bylo přístupné skutečně každému, a to jak svou náplní, tak cenou. Tělovýchovná jednoty vychází z dlouholeté tradice, ale současně její cvičitelé sledují novinky a trendy cvičení a aplikují je ve svých hodinách. Snaží se vést cvičence především k radosti z pohybu a tím přispívat ke zdravému životnímu stylu. Připravené cvičení vede ke zvyšování tělesné kondice a zejména v oddílech dětí a mládeže dbají cvičitelé na využívání zdravotního cvičení napomáhajícího ke správnému držení těla a správných pohybových návyků.

- 69 -

Kromě výuky gymnastiky, tai-chi chuan, či jógy, nabízí jednota i pohybové hry jako jsou florbal nebo volejbal. V letních měsících nabízí členům možnost naučit se hrát hru brännball, či poznat základy atletických disciplín. Děti pokračují v dalším rozvíjení sportovních dovedností úměrně k věku a tělesné vyspělosti. Zařazované cvičení vede k rozvoji nejen obratnosti, ale i síly a vytrvalosti. Na dostupném nářadí děti zkouší jednoduché i složitější gymnastické prvky a sestavy – akrobacii, přeskoky a další. Se staršími dětmi je možné hrát i náročnější míčové a jiné hry. Například oblíbenou vybíjenou a přehazovanou u dívek či bränball, florbal nebo fotbal u chlapců. V branballe se smíšená družstva dívek a hochů pravidelně účastní republikové soutěže. Dále jednota nabízí aerobik, step aerobik, power jógu, zdravotní cvičení a Tai Chi Chuan. Bližší informace jsou na internetové stránce http://www.tjbystrc.cz/.

 TJ Komín o.s.

Obr. č. 45: Logo Tenisového oddílu TJ Komín Brno

Tenisový oddíl v Komíně byl založen již roku 1967. Disponuje čtyřmi antukovými dvorci, kde si mohou zahrát jak rekreační hráči, tak i členové klubu. Tenisová přípravka je určena pro děti již od šesti let. O možnosti členství se lze informovat na adrese http://www.tjbrnokomin.cz/.

- 70 -

Obr. č. 46: Logo Turistického oddílu mládeže Svratka (dále jen TOM)

TJ

Komín

Brno

nabízí

i

aktivity

svého

turistického

oddílu,

který spolupracuje při pořádání akcí s Asociací TOM. Informace o blížících se akcích zveřejňuje na internetových stránkách http://tom-svratka.ic.cz/.

 TJ Slovan Černá pole

Obr. č. 47: Logo TJ Slovan Černá pole

TJ Slovan Černá Pole Brno vznikla v roce 1956. Jednota patřila kmenově svazu zaměstnancům v brněnském tisku a jeho příslušníci tvořili vedení tělovýchovné jednoty. Personální zajištění má TJ Slovan Černá Pole velmi kvalitní. Ve všech oddílech vedou cvičence zkušení a kvalitní cvičitelé a cvičitelky. I když jsou činností TJ Slovan Černá Pole převážně rekreačnězdravotní cvičení, prošla TJ Slovan Černá Pole řada jedinců, kteří později ve své sportovní činnosti vyrostli ve velmi výkonné sportovce. Oddělení žákyň a žáků má mezi sebou děvčata i chlapce ve věku od 6 do12 let. Věková hranice není přesně dána, částečně závisí např. na starším sourozenci v oddělení. Mimo to zde pokračují děti z oddělení předškolního žactva. Děti zde mohou uplatnit zájem o klasické cvičení na nářadí, jako je

- 71 -

žíněnka, hrazda, koza, kruhy, šplh apod. Celé cvičení je prokládáno novými formami cvičení - rozcvička na hudbu, overbaly, padák apod. Mladší žáci mají své florbalové družstvo. Jsou v něm kluci od 6 do 10 let, kteří trénují na Masarykově ZŠ Zemědělská 29.

Obr. č. 48: Logo Teamgymu

Teamgym se skládá ze tří disciplín, kterými jsou pódiová skladba, trampolínka, akrobacie. Cvičí ji 6 - 12 cvičenek. Výkon každé je velice důležitý, ale protože jde o kolektivní cvičení, na jednotlivých nářadích se mohou střídat a vzájemně se doplňovat. Cvičení je určeno především pro děvčata ve věku od 9 do16 let, ale jsou vítáni i chlapci. Informace o TJ Slovan Černá pole Brno jsou na internetové stránce http://www.tjslovancp.cz/.

 TJ Start Brno

Obr. č. 49: Hlavička internetových stránek TJ Start Brno

Tělovýchovná jednota Start Brno zaštiťuje sporty jako je fotbal, tenis, lyžování, turistika, florbal, dráhový golf, lukostřelba a volejbal.. Ve svém areálu nabízí k pronájmu tenisovou halu nebo venkovní kurty. Podrobnější informace najdete na http://www.tjstartbrno.cz/stable90-1263-249_Domu.

- 72 -

 TJ Tatran Brno

Obr. č. 50: Logo TJ Tatran Brno

Tělovýchovná jednota Tatran Bohunice je společenskou organizací se samostatnou registrací u ministerstva vnitra. Sdružuje občany převážně ze sídliště Bohunice a Starý Lískovec, ze staré zástavby obou městských částí, ale také z celého Brna. To hlavně v případě ženských složek oddílu házené, neboť ženskou házenou se zabývá v Brně pouze oddíl házené v Bohunicích. TJ sdružuje oddíly kopané (župní přebor), oddíl moderní gymnastiky a oddíl házené. Co se týče házené, daří se i spolupráce se Základní školou na Svážné ulici v sídlišti Kamenný vrch, kde byla založena školní TJ s družstvy žákyň házené a minižákyň házené. Tyto hráčky po dosažení dorosteneckého věku přejdou do TJ Tatran Brno. Informace o oddílech TJ Tatran Brno získáte na internetových stránkách http://tatranbohunice.cz/.

- 73 -

 TJ Tesla Brno

Obr. č. 51: Hlavička internetové stránky TJ Tesla Brno

Tělovýchovná

jednota

Tesla

Brno

představuje

druhou

největší

tělovýchovnou jednotu v Brně s počtem 1400 členů. Hlavním působištěm TJ Tesla je sportovní areál v městské části Brno-Lesná, ve kterém se nachází 25 metrů dlouhý bazén, sportovní hala, gymnastický sál, posilovna, sauna, klubovna i bufet. Tyto prostory slouží jak potřebám sportovních oddílů, tak i široké veřejnosti. Dalším prostorem pro pohybové aktivity je sportovní areál v městské části BrnoKomín.

Zde

probíhají

tréninky

oddílu

kanoistiky,

orientačního

běhu

a horolezectví. TJ Tesla Brno disponuje také turistickou chatou v Jeseníkách, která je využívána pro lyžařské výcvikové kurzy, tréninky jednotlivých oddílů, v létě chata slouží pro ubytování zájemců o sportovně relaxační akce. TJ Tesla Brno nabízí sportovní vyžití v oddílech basketbalu, horolezectví, kanoistiky, karate, v klubu orientačních sportů, dále pak v kulturistice, lyžování, moderní gymnastice, turistice, volejbale, plavání i synchronizovaném plavání. Všechny tyto oddíly nabízejí pohybové aktivity i pro děti školního věku. Více na adrese http://www.tjtesla.cz/index.php.

- 74 -

4.4.3 VYSOKOŠKOLSKÉ KLUBY  VSK Technika Brno

Obr. č. 52: Logo VSK Technika Brno

VSK Technika Brno vznikla jako samostatná organizace po rozdělení Slávie VŠ Brno v roce 1963. V roce 1990 došlo ke změně názvu, kterým je dnešní VSK Technika Brno (Vysokoškolský sportovní klub Technika Brno). VSK Technika Brno nabízí v současné době možnost výběru z 15 sportů. Patří mezi ně lední hokej, pozemní hokej, tenis i stolní tenis, taekwondo, jóga, volejbal, basketball, baseball, judo, krasobruslení, in-line bruslení, rychlobruslení, cyklistika, lyžování. Děti základních škol si z této nabídky mohou vybrat většinu sportů, kromě pozemního hokeje, stolního tenisu, taekwonda, jógy, volejbalu, basketbalu a juda, které jsou výhradně pro vysokoškolské studenty. Internetová adresa klubu je http://www.vsktechnika.cz/.

 VSK Univerzita Brno

Obr. č. 53: Logo VSK Univerzita Brno

Brněnský vysokoškolský sport má dlouholetou tradici, která odpovídá postavení vysokých škol v brněnském regionu. Na řízení činnosti klubu se v počátcích podíleli F. Majda (1918) a dr. František Vojta (1929-1947).

- 75 -

Patronem činnosti VSK Univerzita Brno se stala Masarykova univerzita. V roce 2002 garance činnosti přešla na nově vzniklou fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti má VSK Univerzita Brno 1758 členů, z toho 430 tvoří mládež a asi dalších 1100 členů je z řad studentů brněnských vysokých škol. Stoupá stále větší zájem studentů o sportovní vyžití organizované ve VSK Univerzita Brno a klub zajišťuje zapojení studentů vyšších ročníků v tělesné výchově a sportu. Z tohoto důvodu má klub stále vyšší náklady na nájmy v tělocvičnách a dalších sportovištích. V současné době funguje v klubu 33 oddílů vyvíjejících soutěžní a nesoutěžní činnost. Zájemci o nesoutěžní sporty mají na výběr z aikibuda, aerobiku, basketbalu, ČASPV, kanoistiky, karate, kulturistiky, sálové kopané, plavání, šermu, sportovního aerobiku, sportovní gymnastiky, turistiky a volejbalu. Soutěžní činnost pak vyvíjí atletika, basketbal, florbal, golf, lyžování, moderní gymnastika, orientační běh, plavání a skoky do vody, softbal, šachy, šipky, tenis, volejbal. Kontakty

na

vedoucí

jednotlivých

sportů

najdete

na

adrese

http://www.vskuniverzitabrno.cz/.

 VSK VUT Brno

Obr. č. 54: Logo VSK VUT Brno

Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického v Brně (VSK VUT BRNO) je občanským sdružením. V roce 2008 mělo zaregistrováno ve 32 oddílech a odborech 2 092 členů. VSK VUT BRNO je garantem celoroční rekreační i závodní sportovní činnosti studentů a zaměstnanců školy.

- 76 -

Klub má jak oddíly závodní, tak i rekreační. Mezi závodní oddíly patří americký fotbal, badminton, horolezectví a bouldering, florbal, futsal, korfbal, moderní sportovní karate, sjezdové lyžování a gymnastický aerobik. Rekreační činnost lze provozovat v oddílech aerobiku, aquaaerobiku, atletiky, badmintonu, boulderingu, bowlingu, ČASPV, golfu, indoorcyclingu, kanoistiky, kondičního posilování a cardiofitnessu, další zájmovou činností jsou letecké modely, lyžování, snowboarding, nordicwalking, plavání, potápění, sálová kopaná, softbal, squash, tenis, volejbal a plážový volejbal. Oddíly s rekreační i závodní činností přijímají do svých řad nové členy k pravidelné sportovní činnosti a trenérské práci. Zejména jsou vítáni studenti nastupujících ročníků. O činnosti jednotlivých oddílů najdete více informací na www stránkách jednotlivých

oddílů,

na

které

se

dostanete

z hlavní

stránky

http://www.vsk.vutbr.cz/.

4.4.4 SPORTOVNÍ KLUBY PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ  Kociánka Brno

Obr. č. 55: Logo Kociánky

Kociánka je zařízení pro týdenní a celoroční pobyt dětí a mládeže s tělesným a druhotným mentálním postižením. Kromě Kociánky se na přípravě dětí a mládeže pro budoucí povolání a sociální začleňování podílí speciální školy, brněnské střední a vysoké školy. Kociánka také nabízí komplexní zdravotnickou péči, fyzioterapii, hipoterapii, arteterapeutické a volnočasové aktivity.

- 77 -

Sportovní klub Kociánka (SKK Brno) byl založen v roce 1983. SKK Brno je členem sportovního svazu Spastic Handicap – české federace sportovců s centrálními poruchami hybnosti. Za podpory tohoto svazu se tělovýchovná jednota Kociánky účastní různých sportovních soutěží, jenž se konají na území celé České republiky. V tomto oddíle se zaměřují na atletiku, boccio – nové sportovní paralympijské odvětví, jako jeden z mála sportů je určen pro nejtěžší formy dětské mozkové obrny, cyklistiku, závěsný i dráhový kuželník, plavání, stolní tenis, lukostřelbu a šachy. Internetová stránka Kociánky je www.kocianka.cz.

 SK Kontakt Brno

Obr. č. 56: Logo SK Kontakt Brno

Brněnský klub se odvinul z činnosti v pořadí druhého založeného střediska KONTAKTU. Hlavní zakladatelskou osobností brněnského programu je Roman Vojáček, který byl dlouholetým předsedou klubu. V době založení klubu tvořili většinu jeho členů plavci v dětském věku. Dnes základna klubu čítá 83 členů. Pro členy a příznivce klubu je každoročně připravována bowlingová liga, plesání, pálení čarodějnic a kuřimský pohárek brněnských nadějí. Sportovní klub pracuje při Středisku Brno KONTAKTU, společně se podílejí na organizaci plaveckých závodů pro tělesně postižené jako je Mistrovství České republiky a Brněnský DRAK, dále na dvou pobytových akcích ročně, a to Zemi pohádek pro děti a Svítání pro mládež. Klub pravidelně vysílá svoje členy na regionální, celorepublikové a mezinárodní plavecké závody a připravuje drobné sportovní i společenské aktivity. Internetové stránky této organizace jsou http://www.sk-kontakt-brno.cz/.

- 78 -

 SK neslyšících Brno

Obr. č. 57: Logo SK neslyšících Brno

Oddíl byl založen v lednu roku 1932 jako SK hluchoněmých při AFK Žižka Brno. V roce 1934 se tento oddíl osamostatnil jako Sportovní klub hluchoněmých Brno. Prvním předsedou SK hluchoněmých byl František Kopřiva. Činností SK neslyšících byl převážně fotbal, postupně přibyly oddíly turistiky, stolního tenisu, ledního hokeje, volejbalu, kuželek, šachů, házené, bowlingu, lyžování a klub mládeže. Od roku 2003 je používán název Sportovní klub neslyšících Brno. V současné době nabízí SK neslyšících Brno účast na soutěžích v atletice, badmintonu, beach-volejbalu, bowlingu, fotbalu, kuželkách, ledním hokeji, lyžování, plavání, tenise i stolním tenise, ve volejbale a také na šachových turnajích. Členství v klubu není nijak věkově omezeno. Pouze výše příspěvků je rozdělena podle věkových kategorií. Žactvo do 15 let má své působení v klubu zdarma. Zdrojem informací může být webová adresa http://www.sknbrno.net/.

 SK Orbita Brno Sportovní klub byl založen z důvodu rozrůstajícího se počtu dětí na ZŠ pro zrakově postižené v Brně, a to v roce 1993. Sídlo tohoto SK je při SŠ, ZŠ a MŠ pro ZP Kamenomlýnská 2, Brno 603 00. V současné době má 98 členů, převážně z řad žactva a dorostu. Připravuje sportovce na soutěže pořádané ČSZPS v atletice, plavání, goalballu, lyžování běžeckém, lyžování sjezdovém, showdownu, šachu a cyklistice.

- 79 -

S perspektivními

dětmi

se

pravidelně

zúčastňuje

týdenních

soustředění

talentované mládeže. V září v Železné Rudě, kde se koná soustředění pro děti 2. - 5. třídy zaměřené na atletiku, plavání, goalball, a jako doplňkově i tandemovou cyklistiku. V zimě se koná, za spolupráce Sportovního gymnázia v Jilemnici, soustředění pro děti 5. - 7. tříd v běžeckém lyžování. V goalballu se SK zúčastňuje Goalballové ligy mládeže (pro sportovce ze ZŠ) i Goalballové ligy dospělých (kde hrají sportovci ze SŠ). V každém z těchto turnajů organizuje v Brně ligová kola. Spolu se SŠ a ZŠ se podílí na lyžařských kurzech v běžeckém lyžování v rámci kterých se uskutečňuje přebor oddílu. Každoročně ve spolupráci s UP Olomouc získávají sportovci klubu i základy sjezdového lyžování v týdenních pobytech v Koutech nad Desnou. Informace pochází z webové stránky http://www.apa.upol.cz/.

- 80 -

5 ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na volnočasové aktivity, zejména pak na ty pohybové, které jsou nabízeny dětem základních škol v Brně. Jak již bylo v úvodu práce řečeno, v dnešní době stále roste počet dětí, které trpí obezitou, a to v čím dál tím nižším věku. Pohybová aktivita by tedy měla být u dětí na denním pořádku a rodiče dětí by měli své ratolesti v jakékoli i menší pohybové aktivitě podporovat. Rodina je základním kamenem ve vývoji dítěte, a proto by rodiče měli jít svým dětem příkladem. Je logické, že dítě, jehož rodiče nesportují nebo mají záporný vztah k jakémukoli pohybu, bude své rodiče s největší pravděpodobností napodobovat a kladný vztah ke sportu bude získávat hůř než děti sportujících rodičů. Práce zdůrazňuje, jak je pro děti důležité, aby svůj volný čas využívaly efektivně a trávily jej nejen u počítače, ale i venku na čerstvém vzduchu. Dále zmiňuje důležitost pohybu pro děti a s tím související specifika vývoje dítěte školního věku. V práci jsme se snažili obsáhnout většinu organizací nabízejících pohybové aktivity a informace o nich. Organizace jsme rozdělili do skupin podle způsobu financování na příspěvkové, neziskové a komerční, ty jsme následně dělili podle dalších kritérií. Mezi příspěvkové organizace jsme zařadili domy dětí a mládeže a kulturní centra. U neziskových organizací zmiňujeme Českou tábornickou unii, Junák, křesťanské organizace, Pionýr a Sokol. Aerobik centra, plavecké školy a další jsme zařadili mezi komerční organizace. Samostatnou skupinou jsou sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Zjistili jsme, že nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti školního věku je v Brně dostatečně velká, ale rozsah práce nám nedovolil zmínit všechny organizace, které tyto aktivity nabízejí. Tato bakalářská práce může sloužit dětem i jejich rodičům jako „zlaté stránky“ při hledání volnočasově - pohybových aktivit v Brně.

- 81 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. ČECH, T. Volný čas a jeho současné problémy. 2002. In SEKOT, A. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 191 s. ISBN 80-7315-047-6.

2. FRÖMEL, K.; NOVOSAD, J.; SVOZIL, Z.. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Vyd. 1. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 173 s. ISBN 80-7067-945-X.

3. HODAŇ, B.. Úvod do teorie tělesné kultury. 2. opravené vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. 108 s. ISBN 80-7067-782-1.

4. LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D.. Vývojová psychologie. Vyd. 3. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 1998. 343 s. ISBN 80-7169-195-X.

5. NĚMEC, J., et al. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3.

6. PÁVKOVÁ, J. , et al. Pedagogika volného času. Vyd. 4. Praha: Portál, 2008. 221 s. ISBN 978-80-7367-423-6.

7. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.. Pedagogický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2.

8. SEKOT, A. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 191 s. ISBN 80-7315-047-6.

9. SPOUSTA, V.. Kapitoly z pedagogiky volného času. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 37 s. ISBN 80-210-1274-9.

10. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000 . 524 s. ISBN 80-7178-308-0.

- 82 -

11. ZVONAŘ, M.; KORVAS, P.; NYKODÝM, J. Pohybové a zdravotní aspekty v kinantropologickém výzkumu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 166 s. ISBN 978-80-210-5176-8.

INTERNETOVÉ ZDROJE Abeceda zdraví [online]. c2005-2011 [cit. 2011-03-12]. Pohyb v dětském věku. Dostupné z WWW: .

NOVOTNÝ, J. Hypokineze a civilizační nemoci [online]. 18. 4. 2011 [cit. 201104-19]. Hypokineze. Dostupné z .

JANČÍK, J.; ZÁVODNÁ, E.; NOVOTNÁ, M.. Fyziologie tělesné zátěže vybrané kapitoly [online]. 2006 [cit. 2011-04-02]. Fyziologické zvláštnosti fyzické zátěže dětského organismu. Dostupné z WWW: .

Http://www.mfcr.cz [online]. c2005 [cit. 2011-04-02]. Financování neziskových organizací. Dostupné z WWW: .

Http://www.msmt.cz/ [online]. 28. 6. 2002 [cit. 2011-04-20]. Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Dostupné z WWW: .

Wikipedie [online]. 21. 3. 2009 [cit. 2011-03-20]. Příspěvková organizace. Dostupné z WWW:.

- 83 -

Internetové odkazy http://www.botanka.cz/ http://www.ddmhelceletova.cz/ http://www.junior.cz/ http://www.luzanky.cz/onas/aktualne/index.php http://www.kclisen.cz/ http://www.ksomega.cz/ http://www.kvicvinohradybrno.cz/ www.tabornici.cz www.ctujm.cz brno.skauting.cz www.orel.cz http://lisen.sdb.cz/ http://brno.sdb.cz/ www.brno.ymca.cz jihomoravsky.pionyr.cz http://www.sokol-cos.cz/COS/sokol.nsf/ www: http://www.sokolbrno.cz http://www.acbrno.cz/ http://www.akvacentrum.plavani.org/index.php?w=prihlasky-kontakt http://www.plaveckaskolakometa.cz/ http://plavani-katka.cz/?utm_source=najisto.centrum.cz&utm_medium=referral. http://www.plavani.org http://www.lavia.cz/?utm_source=najisto.centrum.cz&utm_medium=referral http://www.plavacci.com/plavani_cenik.php http://cvicenicko-brno.webnode.cz/ www.sportik.cz http://www.kometauvoz.cz/ http://mslavia.cz/ http://www.gym.morenda.com/ http://www.skmoravskaslavia-fotbal.cz/ http://www.moravskaslavia.cz/

- 84 -

http://morenda.cz/ http://www.tkbrnobosonohy.cz/ http://www.bosonozky.4fan.cz/ http://www.fksk-bosonohy.cz/o-nas http://www.bosonohy-pinec.estranky.cz/clanky/uvod.html http://www.volny.cz/skkp-brno/lyzovani.htm http://www.skkp.cz/ http://www.skpkometabrno.cz/ http://www.skslatina.net/ http://www.atletikabrno.cz/ http://prolifefitness.cz/ http://www.skzabovresky.cz/ http://kuzelnazabovresky.webnode.cz/ http://www.skzabovresky.cz/basket/ http://zhusta.sky.cz/ http://www.ktlbrno.cz/index.php?pg=1 http://www.tjbystrc.cz/ http://www.tjbrno-komin.cz/ http://tom-svratka.ic.cz/ http://www.tjslovancp.cz/ http://www.tjstartbrno.cz/stable90-126-3-249_Domu http://tatranbohunice.cz/ http://www.tjtesla.cz/index.php http://www.vsktechnika.cz/ http://www.vskuniverzitabrno.cz/ http://www.vsk.vutbr.cz/ www.kocianka.cz http://www.sk-kontakt-brno.cz/ http://www.sknbrno.net/ http://www.apa.upol.cz/web/index.php?option=com_content&view=article&id=3 05:sk-orbita-brno&catid=80:jihomoravsky-kraj&Itemid=161

- 85 -

PŘÍLOHY Seznam použitých zkratek AC

Atletický klub

ACP

Atletický klub Policie

AFK

Atleticko – Fotbalový klub

ASPV

Asociace sportu pro všechny

BMI

Body Mass Index

BREST

Brněnský rekreační stolní tenis

CVČ

Centrum volného času

ČASPV

Česká asociace Sport pro všechny

ČAST

Česká asociace stolního tenisu

ČR

Česká republika

ČSZPS

Český svaz zrakově postižených sportovců

ČTU

Česká tábornická unie

DDM

Dům dětí a mládeže

FC

Fotbalový klub

FK

Fotbalový klub

GPS

Global Positioning System

HC

Hokejový klub

KS

Kulturní středisko

KTL

Klub turistů a lyžařů

KVIC

Kulturní, vzdělávací a informační centrum

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SaSM

Salesiánské středisko mládeže

SK

Sportovní klub

SKK

Sportovní klub kuželky

SKKP

Sportovní klub Královo Pole

SKP

Sportovní klub Policie

SŠ

Střední škola

SVČ

Středisko volného času

TJ

Tělovýchovná jednota

TTC

Table tenis klub

UP

Univerzita Palackého

VSK

Vysokoškolský klub

VŠ

Vysoká škola

VUT

Vysoké učení technické

YMCA

Young Men´s Christian Association

ZP

Zdravotně postižení

ZŠ

Základní škola

RESUMÉ Bakalářská práce se zabývala analýzou volnočasově pohybových aktivit pro děti základních škol v Brně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nabídku jednotlivých organizací v Brně, které nabízí dětem základních škol aktivní trávení volného času, zejména pak pohybové aktivity. První obecnější část práce byla věnována pohybu, jeho významu pro člověka, možnostem rozvoje pohybových schopností a dovedností, historickému vývoji volného času, popisu možností jeho trávení a nakonec charakteristice dítěte základní školy z pohledu fyziologického, psychologického i pohybového. Druhá část práce informuje o jednotlivých brněnských organizacích, jejich historii i současných nabídkách pohybových aktivit.

SUMMARY This bachelor's thesis delt with possibilities of leisure-motional activities for children of elementary schools in Brno. The purpose of the bachelor's thesis was to review supply of each organization in Brno, that offer leisure time activities for children mainly focused on motional activities. First part of the text is focused on motion, its importance for a people, possibilities of developing the motional abilities, historic development of leisure time, description of the possibilities of spending the leisure time and finally characterization from the angle of physiology, psychlogy and motion. The second part tells us about single organizations in Brno,its history and the current supply of motional activities.