ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Analysis of possibilities of small and middle enterprises financing Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Oleksandra LEMESHKO

Bc. Silvie EGERMAJEROVÁ

Brno, 2015

2

3

4

J mé no a p ř í j me ní a ut or a:

Silvie Egermajerová

Ná z e v d i pl omové p r á c e :

Analýza možností financování malých a středních podniků Analysis of possibilities of small and middle enterprises

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

financing Ka t e dr a: Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ro k ob ha j ob y:

Financí Ing. Oleksandra Lemeshko 2015

Anotace V této diplomové práci se zabývám popisem a analýzou možností financování malých a středních podniků. V teoretické části nejprve definuji malé a střední podniky a jejich význam v České republice. Dále se věnuji krátkodobými a dlouhodobými zdroji financování podniků, jejich výhodami a nevýhodami. V praktické části hodnotím finanční situaci vybraného podniku pomocí metod finanční analýzy, přičemž k tomu budu využívat data za období 2009 – 2013 a v poslední části této práce navrhuji optimalizaci jeho finanční struktury.

Annotation This thesis deals with description and analysis of possibilities of small and middle enterprises financing. The theoretical part defines small and middle enterprises and their importance in the Czech Republic. After that it focuses of short-term and long-term sources of enterprises financing, their advantages and disadvantages. The practical part evaluates the financial situation of the selected firm by the methods of financial analysis for the period 2009 – 2013. The last part this thesis suggests the optimization its financial structure.

Klíčová slova Malý a střední podnik, zdroje financování, finanční analýza

Keywords Small and middle enterprise, financial resources, financial analysis

5

6

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza možností financování malých a středních podniků vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oleksandra Lemeshko a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 25. 10. 2014 vlastnoruční podpis autora

7

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Oleksandra Lemeshko za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji jednateli společnosti za poskytnuté informace a konzultace týkající se analyzovaného podniku.

8

Obsah Úvod .............................................................................................................................. 11 1

2

Úvod do problematiky financování malých a středních podniků ................... 13 1.1

Vymezení malých a středních podniků ..................................................................13

1.2

Význam malých a středních podniků .....................................................................14

1.3

Přednosti a nevýhody malých a středních podniků ..............................................16

1.4

Omezení malých a středních podniků ....................................................................17

1.5

Hlavní důvody zániku malých a středních podniků .............................................18

Možnosti financování malých a středních podniků .......................................... 20 2.1

Základní formy financování podniku.....................................................................20

2.2

Zdroje krátkodobého financování ..........................................................................22

2.2.1

Obchodní úvěr.....................................................................................................23

2.2.2

Krátkodobé bankovní úvěry ................................................................................23

2.2.3

Krátkodobé závazky ............................................................................................29

2.2.4

Komerční papíry .................................................................................................29

2.3

Zdroje dlouhodobého financování ..........................................................................30

2.4

Interní zdroje financování .......................................................................................30

2.4.1

Odpisy .................................................................................................................31

2.4.2

Nerozdělený zisk .................................................................................................32

2.4.3

Rezervní fondy.....................................................................................................33

2.4.4

Výhody a nevýhody interního financování ..........................................................34

2.5

Externí zdroje financování ......................................................................................35

2.5.1

Emitované akcie ..................................................................................................35

2.5.2

Emitované dluhopisy ...........................................................................................37

2.5.3

Dlouhodobé úvěry ...............................................................................................38

2.5.4

Forfaiting ............................................................................................................41

2.5.5

Finanční leasing .................................................................................................43 9

3

4

2.5.6

Investiční dotace ................................................................................................. 44

2.5.7

Výhody a nevýhody externímu financování ........................................................ 45

Analýza finanční situace vybraného podniku................................................... 46 3.1

Seznámení s analyzovaným podnikem ................................................................... 46

3.2

Finanční analýza podniku ....................................................................................... 47

3.2.1

Analýza absolutních ukazatelů ........................................................................... 48

3.2.2

Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................... 57

3.2.3

Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 59

Návrh optimální strategie financování podniku .............................................. 69

Závěr ............................................................................................................................ 71 Seznam použité literatury .......................................................................................... 73 Seznam použitých internetových zdrojů .................................................................. 75 Seznam ostatních použitých zdrojů .......................................................................... 75 Seznam tabulek ........................................................................................................... 76 Seznam obrázků .......................................................................................................... 76 Seznam grafů............................................................................................................... 77 Seznam příloh.............................................................................................................. 77 Přílohy .......................................................................................................................... 78

10

Úvod V posledních letech dochází k neustálému růstu počtu malých a středních podniků. Nejen díky této expanzi hrají tyto podniky významnou roli každé vyspělé ekonomiky, jelikož vytváří velké množství volných pracovních míst, zvyšují celkovou zaměstnanost a zároveň zvyšují ekonomický výkon celé společnosti. Z tohoto vývoje je zřejmé, že se v současné době posiluje i jejich vliv na společenské prostředí a současně mění i sociální uspořádání země. Význam uvedeného sektoru je tedy i pro Českou republiku poměrně značný. Malé a střední podniky jsou všeobecně důležité také pro jejich vysokou flexibilitu. Oproti velkým společnostem se dokážou velmi rychle přizpůsobit neustále se měnícímu prostředí, a tím vyplňovat mezery, které na trhu vznikají. Souvisí to i se stupňující se náročností odběratelů. V současnosti spotřebitelé často požadují zboží zhotovené na míru. Jelikož se velké podniky zabývají spíše masivní výrobou standardizované produkce, využívají tito lidé nabídek menších firem, které jsou ochotny přizpůsobit výrobu jejich přáním. Pro dobré fungování podniku je velmi důležité vhodné zvolení zdrojů jeho financování. Společnost by si měla zvolit takovou strukturu kapitálu, aby co nejlépe vyhovovala jejím potřebám. V oblasti malých a středních podniků však tyto společnosti nemají tolik možností financování, jako jejich větší konkurenti. Je to způsobeno například tím, že pro bankovní či jiné instituce nemusí působit příliš stabilně, a proto jim může být zamítnuta žádost o úvěr, nebo jim může být tento úvěr poskytnut za cenu vyšších úroků. Cílem této diplomové práce je kritické zhodnocení dosavadních poznatků v oblasti financování malých a středních podniků a návrh optimální strategie financování na základě provedené finanční analýzy vybraného podniku. V první kapitole budu nejprve definovat samotný pojem „podnik“. Dále vymezím malé a střední podniky podle Svazu průmyslu České republiky, které následně porovnám s legislativou Evropské unie. Poté objasním jejich nezanedbatelný význam pro společnost, jejich přednosti i nevýhody. V této části práce se také zmíním o omezeních, se kterými se tyto firmy často setkávají a o hlavních důvodech jejich případného zániku. Ve druhé kapitole se budu zabývat možnostmi financování malých a středních podniků. Zde si rozdělím základní formy financování podle různých kritérií. Následně se budu podrobněji věnovat zdrojům, které se sem řadí podle hlediska jejich doby splatnosti - tedy krátkodobými a dlouhodobými, a také podle hlediska, jestli se jedná o zdroje interní, tedy vytvořené 11

podnikem, či o zdroje externí. Na konci této kapitoly také zhodnotím jejich výhody a nevýhody. Zároveň s třetí kapitolou bude začínat i praktická část této diplomové práce. Nejprve se zde budu věnovat analyzovanému podniku, konkrétně informacemi o jeho sídle, jeho vlastnících, a hlavně o produktech a službách, jež daná firma poskytuje. Také zde uvedu tabulku s počtem zaměstnanců v jednotlivých letech životnosti podniku, která nám nastíní její částečný vývoj. V další části této kapitoly již budu analyzovat finanční situaci dané firmy. K tomu využiju ukazatele absolutní, rozdílové i poměrové. Vypočítané údaje porovnám s průměrnými hodnotami odvětví, jehož je analyzovaný podnik součástí, což mi pomůže i k posouzení stávající situace společnosti. Možnosti optimalizace strategie financování tohoto podniku budu poté navrhovat ve čtvrté, poslední kapitole práce.

12

1 Úvod do problematiky financování malých a středních podniků Podnik lze obecně chápat jako uspořádaný a řízený celek se vstupy a výstupy vzniklý za účelem podnikání. Makroekonomické pojetí definuje podnik jako základní jednotku ekonomiky daného státu, tj. podnikatelský subjekt založený za účelem zajištění výroky a prodeje výrobků nebo poskytování služeb. Z hlediska mikroekonomického je podnik chápán jako právní subjekt založený za účelem výkonu podnikatelské činnosti.1

1.1 Vymezení malých a středních podniků Podle velikosti dělíme podniky obvykle na malé, střední a velké (existují i další vymezení velikostních kategorií). Jako členících kritérií se nejčastěji využívá ukazatelů počet zaměstnanců a obrat, ale lze využít i jiné např. velikost majetku apod.2 V České republice se v současné době používá kombinované kritérium, a to počet zaměstnanců a výše obratu. Podle Svazu průmyslu České republiky se za malý podnik považuje ten, který má méně než 100 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje 30 mil. Kč, střední podnik má méně než 500 zaměstnanců a obrat menší než 100 mil. Kč. Ostatní podniky jsou považovány za velké.3 Tabulka 1: Vymezení malých a středních podniků v ČR

Kategorie podniků

Počet zaměstnanců

Roční obrat

Velký

> 500

> 100 mil. Kč

Střední

< 500

< 100 mil. Kč

Malý

< 100

< 30 mil. Kč

Zdroj: Vlastní zpracování podle Svazu průmyslu ČR

1

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 2. 2 NOVOTNÝ, Jiří a Petr SUCHÁNEK. Nauka o podniku. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 164 s. ISBN 8021033339, str. 23. 3 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 498 s. ISBN 9788074003363, str. 84.

13

Přestože je v praxi pojem malé a střední podniky velmi rozšířen, neexistuje jednotná horní hranice, která tyto podniky vymezuje. Následující přehled vychází z platné české legislativy, resp. i legislativy EU, která je legislativě české nadřízená a ukazuje, jak je jednotlivými právními normami či ministerstvy velikostní kategorie malých a středních podniků odlišně vnímána.4 Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů euro. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur.5 Tabulka 2: Vymezení malých a středních podniků podle EU

Kategorie podniků

Počet zaměstnanců

Roční obrat

Bilanční suma

Střední

< 250

≤ 50 mil. Euro

≤ 43 mil. Euro

Malé

< 50

≤ 10 mil. Euro

≤ 10 mil. Euro

Mikro

< 10

≤ 2 mil. Euro

≤ 2 mil. Euro

Zdroj: Vlastní zpracování podle Nařízení komise EU, Přílohy č. 1

1.2 Význam malých a středních podniků Malé a střední podniky zaměstnávají 80 milionů občanů Evropské unie, tvoří každé druhé nově vzniklé pracovní místo. Mezi malé a střední podniky se řadí 99% evropských firem, které vytváří zhruba 70% všech pracovních míst a 60% HDP Evropské unie. Malé a střední podniky patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím společnostem. Mají zásadní význam pro růst konkurenceschopnosti Evropské unie. Malé a střední firmy tvoří páteř evropské ekonomiky a navíc jsou nositelem hodnot, jako je podnikavost, inovativnost, ale také odpovědnost. Nikoli náhodou je podpora malých a středních podniků prioritou Evropské unie. 4

SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 498 s. ISBN 9788074003363, str. 373. 5 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, Příloha č. 1. [citováno 31. 10. 2014] Dostupné z:

14

Malé a střední podniky v České republice představují 99,8% z celkového počtu podniků. Sektor malých a středních podniků v ČR zabezpečuje z 60% zaměstnanost, podílí se na výkonech a přidané hodnotě více než 50%, na tvorbě hrubého domácího produktu více než z 37%. Sektor malých a středních podniků často absorbuje pracovní síly uvolněné velkými podniky, které přesouvají svá pracovní místa do zemí s nižšími pracovními náklady. Malé a střední podniky působí proti posilování monopolních tendencí. Na jedné straně jsou neustále monopoly vytlačovány z trhu, na druhé straně si stále nacházejí nové výklenky, ve kterých se rozvíjejí. Snaží se o hledání co nejvýhodnějšího uplatnění na lokálním trhu např. tím, že vyhoví individuálním přáním. Malé a střední firmy jsou nositeli nesčetných drobných inovací, adaptací na proměnlivé potřeby spotřebitele. Navíc se mohou angažovat v okrajových oblastech trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Řada malých a středních podniků ovšem velice úzce spolupracuje s velkými podniky jako subdodavatelé. Není tajemstvím, že automobilky běžně nakupují od svých dodavatelů cca 60% komponentů a že mezi těmito dodavateli, stejně jako mezi dodavateli služeb, jsou malé a střední podniky. Právě tak řada stavebních finalistů nedisponuje všemi profesemi a ve stále větším rozsahu jsou využíváni jako subdodavatelé specializovaných stavebních činností malí a střední dodavatelé. Malé a střední podniky reprezentují místní kapitál, místní vlastnické poměry. Mnohé malé provozovny (drobné krámky, kavárny, provozovny služeb) dotvářejí urbanizaci měst a vesnic, oživují prostor, udržují či obnovují historickou architekturu. Zvláště v historických centrech měst se doslova prezentuje drobný podnikatelský stav. Podle výstavby a upravenosti venkova můžeme bez větších omylů usuzovat na úroveň rozvoje malého a středního podnikání. Efekty z podnikání zůstávají v daném regionu, popř. státě. Obvyklá cesta, jak rychle ekonomicky oživit region, vede přes podporu rozvoje malých a středních podniků v dané oblasti. Malé a střední podniky jsou obvykle mnohem těsněji svázány s daným regionem. Podnikatel v regionu zpravidla bydlí. Vedle toho, že poskytuje danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy, není výjimečné, že se stává sponzorem různých sportovních či charitativních akcí. Nelze pominout ani tu skutečnost, že ve vztahu k danému prostředí jsou tito podnikatelé mnohem méně anonymní. Jejich okolí je zná a jejich činy jsou tak pod veřejnou kontrolou. 15

Lidé se v těchto firmách učí přežít a učí se zodpovědnosti, protože jakýkoli omyl pro ně znamená pád a vlastní ztrátu. Malý či střední podnikatel nemá kam uniknout, důsledky neúspěchu nese osobně. Existence malých a středních podniků stabilizuje společnost, neboť jakákoli výrazná politická nejistota a radikální proudy jsou pro ně zdrojem rizik. Malí a střední podnikatelé nemohou na sebe strhnout moc, jsou vlastně protipólem politické moci. Málokdo si uvědomuje, že malé a střední podniky garantují nejběžnější svobody. Dávají šanci k svobodnému uplatnění občanů – podnikatelů, dávají šanci k samostatné realizaci lidí v produktivním procesu.6

1.3 Přednosti a nevýhody malých a středních podniků Přednosti malých a středních podniků spočívají zejména v následujících skutečnostech: -

jednodušší řídící struktura,

-

větší pružnost,

-

větší citlivost na požadavky trhu,

-

aktivní účast na inovačním procesu,

-

vytváření nových pracovních příležitostí (při nízkých kapitálových nákladech) a tím podněcování ekonomického růstu,

-

zmírňování negativních důsledků strukturálních změn,

-

schopnost působit jako dodavatelé velkých podniků,

-

vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podniků,

-

napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí,

-

podpora rozvoje strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů,

-

podněcování podnikatelského ducha členů společnosti k podstoupení rizika podnikání.

K nevýhodám, resp. slabým stránkám MSP patří: -

nízký tržní podíl, který znamená nižší docilovanou rentabilitu,

-

nedostatek kapitálového vybavení; bankovní sférou jsou MSP považovány za rizikovou skupinu, což zhoršuje jejich přístup ke kapitálu,

-

špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách,

6

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 9788024733395, str. 39.

16

-

ztížený přístup k veřejným dražbám,

-

problémy se zapojováním do náročných výzkumných projektů,

-

ztížené možnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy,

-

respektování technických předpisů je u nich spojeno s vyššími náklady.

Tyto faktory se promítají i do dosahované produktivity práce, která je v malých a středních podnicích nižší než v podnicích velkých. K základním příčinám neúspěchu malých a středních podniků patří následující: -

špatná volba předmětu podnikání,

-

nevhodné umístění (lokalizace) podniku,

-

nevhodně vybraní zaměstnanci,

-

špatný management,

-

špatná marketingová strategie.7

1.4 Omezení malých a středních podniků Přes nesporný význam malých a středních podniků nesmíme zapomínat ani na omezení, se kterými se tento segment potýká. Patří mezi ně zejména: -

Negativní společenské vnímání podnikatelů. Podnikatelé z této situace obviňují v první řadě média, která podle nich kladou malý důraz na příklady úspěšného podnikání.

-

Horší přístup ke kapitálu. Pro malé a střední podniky je daleko obtížnější a daleko nákladnější dostat se k úvěrům, které potřebují k financování svých dlouhodobých strategických investičních záměrů, než pro podniky velké.

-

Vzdělávání v oblasti podnikání. Malí a střední podnikatelé jsou přesvědčeni, že vzdělávací systém a zejména studijní programy nekladou dostatečný důraz na podnikání.

-

Omezené inovační kapacity a nízké výdaje do vědy a výzkumu. Ačkoli jsou malé a střední podniky charakterizovány jako nositelé vysokého počtu inovací, obvykle se jedná o inovace nižších řádů.

7

SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 498 s. ISBN 9788074003363, str. 374.

17

-

Administrativní zátěž. Malé a střední podniky uvádějí jako jednu z velkých překážek v podnikání nadměrnou byrokracii.

K výše uvedeným skutečnostem můžeme dále doplnit následující omezení malých a středních podniků: -

jsou nejcitlivější na změny v podnikatelském prostředí,

-

mají omezený přístup k veřejným zakázkám; jsou vyloučeny z podnikání, kde je třeba velkých investic, protože mají omezené zdroje,

-

nemohou si běžně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manažery, obchodníky,

-

nejsou schopny plně monitorovat a zejména využívat existující dostupné znalosti,

-

mohou být ohroženy chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny,

-

rostoucí počet a změny právních předpisů i dodržování příslušných správních aktů klade na podnikatele nemalé požadavky atd.

1.5 Hlavní důvody zániku malých a středních podniků K hlavním důvodům zániku malých a středních podniků patří: -

Podkapitalizace. Podceňování množství kapitálu, které je potřebné nejen pro chod podniku, ale i pro zajištění dobré pozice na trhu a vytvoření podmínek pro rozvoj podniku.

-

Špatný peněžní tok. Přicházející peníze misí krýt výdaje; podnik často přivede ke krachu špatná platební morálka odběratelů.

-

Nedostatečné plánování. Pro úspěch podniku je důležité sestavení realistického podnikatelského plánu.

-

Chybějící konkurenční výhoda. Je nezbytné odlišit se od konkurence, příliš mnoho malých podniků nabízí totéž co ostatní.

-

Nedostatečný marketing. Vypracovaná marketingová strategie musí určit, kdo bude naším zákazníkem a proč.

-

Snaha vědět o všem a dělat všechno sám. Specializované práce nejlépe vykonají odborníci, vzdělaní a zkušení v oboru. Povrchní znalosti jednotlivých problematik podnikatele nemohou nahradit specialisty (právník, účetní apod.).

18

-

Nekontrolovaný růst. Předvídatelný růst by měl být zahrnut do podnikatelského plánu a konfrontován se skutečným vývojem. Roste-li podnik příliš rychle, může narazit na mnoho problémů, např. nestačí krýt poptávku, nedostatek hotových peněz a jiné.8

8

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 9788024733395, str. 40.

19

2 Možnosti financování malých a středních podniků Z teoretických i praktických důvodů je účelné rozšiřovat dle vhodných třídících kritérií různé formy financování podniku.

2.1 Základní formy financování podniku Mezi nejčastěji používané kritéria rozšiřující různé formy firemního financování řadíme následující hlediska9: a) Dle vlastnického původu kapitálových zdrojů podniku. Podle tohoto kritéria rozlišujeme podnikem použité zdroje financování na vlastní a cizí kapitál. Za vlastní kapitál považujeme ty položky podnikového kapitálu, které do podniku vložili jeho vlastníci (základní kapitál a kapitálové fondy). A také ty zdroje, které podnik v procesu rozšířené ekonomické reprodukce vyprodukoval vlastními úspěšnými podnikatelskými aktivitami (zákonné a statutární rezervní fondy ze zisku, nerozdělený zisk z minulého období, zisk daného fiskálního období). Největší význam mezi zdroji vlastního kapitálu má z řady důvodů zpravidla základní kapitál podniku. Pod pojmem cizího kapitálu potom rozumíme ty zdroje financování podniku, které představují veškeré závazky (dluhy) daného podniku vůči různým skupinám podnikových věřitelů. Jde tedy ve svém souhrnu o dluhy podniku vzniklé například z vydaných směnek, v nich je daný podnik v pozici dlužníka. Eventuálně z využívání leasingového financování, z existujících závazků podniku vůči státu, zaměstnancům, dodavatelům apod. Pro nefinanční podnikatelské subjekty teorie doporučuje udržovat dostatečnou převahu vlastního kapitálu nad cizím kapitálem. b) Dle doby splatnosti použitých finančních zdrojů. Toto třídící kritérium rozřazuje finanční zdroje na zdroje s dlouhodobou, střední a krátkodobou splatností. Za zdroje s krátkodobou splatností konvenčně považujeme zdroje splatné v časovém horizontu do 1 roku. Krátkodobě splatné zdroje jsou z podstaty věci zpravidla zároveň cizími zdroji. Střednědobými zdroji se obvykle myslí finanční zdroje se splatností do čtyř let. Patří sem jednak zdroje cizí (například střednědobé bankovní úvěry). Ale můžeme sem zařazovat i některé vlastní zdroje, jejichž platformou jsou hybridní finanční instrumenty (například podílové listy dluhopisových otevřených podílových fondů). 9

MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003, 107 s. ISBN 808675412x, str.8.

20

Za dlouhodobě splatné zdroje především považujeme veškeré zdroje vlastního kapitálu podniku. Z pohledu třídícího kritéria, jímž je zde splatnost zdrojů, lze vlastní kapitál všeobecně charakterizovat jako nejdéle splatný kapitálový zdroj podniku, k jehož splatnosti dochází až teprve při zániku podniku formou likvidace. Mezi dlouhodobé zdroje pak řadíme ještě dlouhodobě splatné dluhové finanční instrumenty, jejichž typickými reprezentanty jsou hypoteční (bankovní) úvěry anebo emisní půjčky, které prvotřídním podnikům na vyspělých kapitálových trzích umožňují opatřovat si touto cestou cizí zdroje třeba s desetiletou či ještě delší splatností. c) Dle pravidelnosti (či naopak nepravidelnosti) financování podnikové činnosti. Podnik provádí různé činnosti – například zásobovací, výrobní, marketingové, investiční a finanční činnosti. Některé z těchto činností vykonává denně, resp. pravidelně. Jiné činnosti vykonává jen zřídkakdy a velmi nepravidelně. To má pak nestejné důsledky v oblasti financování podniku, kde je z hlediska teorie i praxe finančního firemního managementu účelné odlišovat financování běžné (provozní) a financování mimořádné. d) Dle toho, zda jde o interní zdroje (vytvořené podnikem) anebo o zdroje externí (dodané do podniku zvenčí). Toto hledisko je velmi důležité pro pochopení podmínek determinujících možnosti firemního rozvoje ve vztahu ke zdrojům podnikového kapitálu. Jde o to, že kapitálové zdroje ani v těch nejbohatších ekonomikách soudobého světa nejsou neomezené. Omezenost zdrojů se týká jak těch finančních zdrojů, které podnik vyprodukoval vlastní činností a jimž říkáme interní zdroje. Tak i těch zdrojů, které byly či jsou do podniku dodávány zvenčí – na základě úvěrové smlouvy s bankou, od leasingové společnosti, od primárních investorů zakupujících podnikové obligace atd. e) Dle toho, v jaké měně jsou finanční zdroje podniku poskytovány. Propojení jednotlivých národních ekonomik prostřednictvím zahraničního obchodu a postupující globalizace finančních trhů je dnes velmi silné, proto můžeme řešit i toto hledisko.10

10

MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003, 107 s. ISBN 808675412x, str.11.

21

2.2 Zdroje krátkodobého financování Oběžný majetek jsme charakterizovali jako krátkodobý, s dobou použitelnosti do jednoho roku. Jaké zdroje používají podniky na jeho opatřování je obsahovou náplní krátkodobého financování. Ač se v názvu hovoří o financování „krátkodobém“, probíhá neustále, permanentně. Jak je tedy chápat? Ke krátkodobému financování se zpravidla přistupuje ze dvou hledisek. a) Z hlediska zdrojů jde o financování majetku podniku z krátkodobých zdrojů, tj. podle uzance splatných, resp. použitelných do 1 roku. Protože splácení podléhají cizí, úvěrové zdroje (vlastní se nesplácejí, jsou trvalé), je krátkodobé financování v podstatě úvěrovým financováním. Rozhodující je zde časové hledisko. b) Z hlediska objektu financování jde o financování krátkodobého majetku. Protože takovým je oběžný majetek, rozumíme pak krátkodobým financováním financování oběžného majetku.11 Zlaté pravidlo financování zní, že krátkodobý majetek by měl být financován krátkodobými zdroji. V praxi se setkáváme s tím, že stálý (dlouhodobý) majetek je financován i krátkodobými zdroji, z čehož plyne riziko nedostatku likvidity, protože transformace dlouhodobého majetku na peníze je delší než požadované lhůty splácení krátkodobých zdrojů. V opačném případě je oběžný majetek financován dlouhodobými zdroji, což vede k neefektivnosti.12 Krátkodobé zdroje mohou být úročené nebo neúročené. Patří mezi ně: -

Obchodní úvěr,

-

Krátkodobé bankovní úvěry,

-

Krátkodobé závazky,

-

Komerční papíry,

-

Přijaté krátkodobé zálohy.13

11

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211, str.156. 12 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 266. 13 HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 115

22

2.2.1 Obchodní úvěr Zásadní význam z krátkodobých závazků mají závazky z obchodního styku – tzv. obchodní úvěr. Ten vyplývá z časového nesouladu mezi okamžikem zúčtování (vzniku povinnosti) a okamžikem proplacení závazku. Odběratel je v tomto případě dlužník, dodavatel se stává věřitelem. Obchodní úvěr se poskytuje v naturální formě – a to formou dodání zboží, služby. Z toho vyplývá, že tento úvěr lze poskytovat pouze mezi těmi subjekty, jejichž činnosti na sebe bezprostředně navazují (např. mezi mlýny a pekárnou). Mluvíme o tzv. věcném omezení. Jedná se o přirozenou formu úvěru, která vyplývá z obchodních vztahů. Tím je také tento úvěr kvantitativně omezen – jinými slovy nemůže být poskytnut obchodní úvěr ve vyšší hodnotě, než je dodavatel schopen dodat nebo odběratel schopen spotřebovat. Nicméně převládá pozitivní vliv obchodního úvěru, proto je také v současné době hojně využíván. Podporuje totiž obchod, odbyt, urychluje reprodukční proces. Je to dáno tím, že odběratel může nakupovat a vyrábět i tehdy, nemá-li v daném časovém okamžiku likvidní prostředky k zaplacení. Zároveň tímto způsobem dochází ke kontrole kvality a kvantity dodávek před jejím zaplacením. Základním smyslem obchodního úvěru tedy je běžné a pružné pokračování činnosti a proto je považován za významný zdroj financování oběžného majetku.14 Jedná se o neúročený finanční zdroj, i když dodavatel může motivovat odběratele k dřívějšímu zaplacení tím, že mu poskytne tzv. skonto, tj. slevu z kupní ceny, za předpokladu dřívějšího uhrazení faktury.15

2.2.2 Krátkodobé bankovní úvěry Mnoho společností nemá starosti s přebytečnými penězi; jejich problémem je financovat dočasný nedostatek hotovosti. Jedním ze zdrojů krátkodobých fondů jsou bankovní půjčky.16 Jsou klíčovým úročeným krátkodobým úvěrovým zdrojem financování podniku. Mezi základní druhy patří: 14

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 266. 15 HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 115. 16 BREALEY, Richard A a Stewart C MYERS. Teorie a praxe firemních financí. Praha: East Publishing, 1999, 7, 971 s. ISBN 8085605244, str. 849.

23

-

Účelová krátkodobá půjčka,

-

Kontokorentní úvěr,

-

Revolvingový úvěr,

-

Lombardní úvěr,

-

Úvěry spojené se směnkou – eskontní,

-

Úvěry spojené se směnkou – akceptační,

-

Úvěry spojené se směnkou – avalové,

-

Úvěry spojené se směnkou – negociační,

-

Úvěry spojené se směnkou – ramboursní.17

Jako každá bankovní půjčka zvyšuje zadluženost firmy a snižuje náklady financování. V důsledku placení úroků rovněž snižuje daňový základ – vytváří daňový štít. Banka si může u firmy vyhradit určité podmínky poskytnutí úvěru, jako permanentní zůstatek na účtu nebo platbu úroků předem – diskont. Tyto efekty mají dopad na efektivní sazbu bankovního financování.18

2.2.2.1 Účelová krátkodobá půjčka Je to bankovní úvěr poskytovaný za účelem pokrytí krátkodobých výkyvů v hospodaření podniku např. díky sezónním vlivům, k překlenutí nesouladu mezi výrobním a finančním cyklem podniku, k zajištění mimořádného zvýšení zásob apod.

2.2.2.2 Kontokorentní úvěr Představuje pružný způsob financování podniku, kdy se podniku poskytuje na běžném účtu, nazývaném kontokorent, možnost čerpat peněžní prostředky do mínusu až do výše dohodnutého tzv. úvěrového rámce. V případě kladného zůstatku na účtu poskytuje banka podniku kladné úroky, tj. minimální zúročení vkladu, naopak při čerpání do mínusu musí podnik úroky za půjčený kapitál platit. Banky také velmi často požadují placení poplatků či navýšených úroků za tzv. úvěrovou

17

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 115. 18 JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, 295 s. ISBN 9788074000522, str. 164.

24

pohotovost, kdy banka má vždy připraveny určité peněžní prostředky k okamžitému poskytnutí podniku.19 Kontokorentní úvěr je bankou poskytován na překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji podniku, popř. k financování pohledávek a zásob. Pro čerpání úvěru není stanoven konkrétní účel. Předpokládá se, že bude čerpán krátkodobě a opakovaně.

2.2.2.3 Revolvingový úvěr Je bankou poskytován pro průběžné (opakované) financování oběžného majetku podniku. Princip úvěru je založen na sjednání úvěrového limitu a jeho účelovém čerpání. Čerpání úvěrového limitu banka (na základě žádosti podniku o čerpání) reguluje podle aktuální hodnoty zásob nebo pohledávek. Čerpání úvěrového limitu a jeho regulace se uskutečňuje zpravidla v měsíčních intervalech. Poskytnutí úvěru je ve většině případů spojeno s povinností vést část obratu podniku přes běžný účet banky. Úvěr je splatný za podmínek stanovených ve smluvní dokumentaci.20 Revolvingový úvěr je odvozen z anglického slova „to revolve“, tj. otáčet se. Jedná se o úvěr, který je po splacení automaticky doplňován o úvěr nový. Vzhledem k této opakující se činnosti přechází revolvingový úvěr od finančních zdrojů krátkodobých k finančním zdrojům střednědobým.

2.2.2.4 Lombardní úvěr Je úvěrem záchranným, který je poskytován podnikům majícím problémy. Název tohoto krátkodobého bankovního úvěru je odvozen od slova „lombard“, což znamená movitá zástava, kterou mohou představovat např. cenné papíry, zásoby, pohledávky apod.

2.2.2.5 Eskontní úvěr Je založen na odkupu směnky bankou před termínem její splatnosti. Směnka není odkoupená v plné výši, ale je snížená o tzv. diskont, který zahrnuje nejen provizi banky, ale také úrok za

19

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 116. 20 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 66.

25

dobu od odkoupení směnky do její splatnosti. Tento úrok je odvozen od „repo sazby“ ČNB. Princip fungování eskontního úvěru můžeme demonstrovat na následujícím schématu. Obrázek 1: Princip eskontního úvěru

Zdroj: HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 117.

Dodavatel dodá zboží odběrateli (1), který mu poskytne směnku (2). Dodavatel podá žádost o eskont směnky u komerční banky (3), v případě přijetí žádosti mu banka proplatí směnečnou částku sníženou o diskont a eskontní prémii (4). Komerční banka poté většinou žádá o reeskont směnky u centrální banky (5), která ji směnku proplatí, samozřejmě sníženou o poplatek centrální bance (6). Komerční banka poté předloží směnku k proplacené odběrateli (7), který ji nakonec zaplatí (8).21

2.2.2.6 Akceptační úvěr Je založen na tom, že akceptant, kterého představuje právě banka, se zaváže zaplatit za směnku v době její splatnosti, což se děje písemnou doložkou obsahující slovo „zaplatím“. Princip akceptačního úvěru je možné demonstrovat na následujícím schématu.

21

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 117

26

Obrázek 2: Princip akceptačního úvěru

Zdroj: HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 117.

Odběratel zašle bance směnku spolu se žádostí o akcept směnky (1), po souhlasu banky s akceptem zaplatí bankovní provizi. Banka poté vrátí odběrateli směnku s doložkou o akceptu (2). Po dodání zboží dodavatelem (3) odběratel předá dodavateli směnku (4). Odběratel deponuje směnečnou částku před datem její splatnosti (5). Po předložení směnky k proplacení dodavatelem (6) banka směnku proplatí (7).22

2.2.2.7 Avalový úvěr Je založen na avalu směnky, tj. na směnečném rukojemství, na bezpodmínečné záruce avalisty, kterým je v tomto případě banka. Směnečný věřitel může žádat proplacení směnky přímo na avalátovi, aniž by se předtím obrátil na dlužníka (avalistu). Princip avalového úvěru je možné demonstrovat na následujícím schématu.

22

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 117

27

Obrázek 3: Princip avalového úvěru

Zdroj: HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 118.

Odběratel odešle směnku bance se žádostí o aval směnky, po souhlasu banky s avalem zaplatí bankovní provizi (1). Banka vrátí směnku odběrateli s doložkou o avalu (2). Po dodání zboží dodavatelem (3) odběratel předá dodavateli směnku (4). Dodavatel předloží směnku k proplacené bance (5), která mu ji proplatí (6). Banka poté požaduje proplacení směnky po odběrateli (7). Odběratel zaplatí směnku bance (8).23

2.2.2.8 Negociační úvěr Odpovídá eskontnímu úvěru v zahraničně obchodních vztazích. Jedná se o eskont směnek vývozce vystavených na dovozce, přičemž eskontující bankou je tzv. negociační banka, což může být banka dovozce.

2.2.2.9 Ramboursní úvěr Odpovídá akceptačnímu úvěru v zahraničně obchodních vztazích. Jedná se o akcept směnky vystavené na dovozce vývozcem.

Pro lepší představu vztahů mezi směnečnými úvěry poslouží následující schéma. 23

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 117.

28

Obrázek 4: Směnečné úvěry

Zdroj: POLIDAR, Vojtěch. Management bank a bankovních obchodů. 2. upravené vyd. Praha: Ekopress, 1999, 450 s. ISBN 8086119114, str. 132.

2.2.3 Krátkodobé závazky Zde vyjadřují všechny závazky podniku kromě závazků z obchodního styku, přičemž se může jednat o závazky k vnějším subjektům nebo i k subjektům vnitřním. Takovým typickým závazkem jsou závazky vůči zaměstnancům, které se neustále opakují, a díky tomu podnik v každém časovém okamžiku zaměstnancům určitou část dluží. Vyplývá to z určitého časového zpoždění mezi odpracovanou dobou a výplatou mzdy. Vznikají tzv. stálá pasiva díky tomu, že určitá část krátkodobých závazků je v podniku trvale přítomna.24

2.2.4 Komerční papíry Tyto krátkodobé cenné papíry jsou instrumentem kapitálového trhu se splatností do jednoho roku. Jedná se o dlužní instrument, jehož efekty jsou stejné jako u krátkodobého bankovního úvěru. Kromě toho jsou s emisí komerčních papírů spojeny dodatečné finanční náklady.25

24

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 119. 25 JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, 295 s. ISBN 9788074000522, str. 165.

29

2.3 Zdroje dlouhodobého financování Pod pojmem zdroje dlouhodobého financování chápeme zdroje financování dlouhodobého majetku (dlouhodobých potřeb). V podstatě se jedná o financování pořízení, obnovy či rozšíření investičního majetku. Do této kategorie může spadat i financování tzv. trvale oběžného majetku, tj. té části oběžného majetku, která je v podniku přítomna trvale. Z toho vyplývá, že je nutné držet určitou část zásob k zabezpečení plynulé výroby, dále jednotlivé fáze koloběhu prostředků v podniku probíhají „vedle sebe“. Tzn. neplatí jen že „jdou za sebou“ – na nákup navazuje skladování, na něj výroba, skladování výrobků a pak odbyt, ale tyto činnosti se překrývají. Hlavní zdroje financování můžeme vymezit takto: a) interní zdroje financování – znamenají financování pomocí zdrojů vytvořených uvnitř podniku (jeho činností); mluvíme o samofinancování, které se skládá z: -

odpisů,

-

nerozděleného zisku,

-

rezervních fondů.

b) externí zdroje financování – představují zdroje získané z vnějšího okolí podniku; zde rozeznáváme -

emitované akcie,

-

emitované dluhopisy,

-

dlouhodobé úvěry,

-

forfaiting,

-

finanční leasing,

-

investiční dotace. 26

2.4 Interní zdroje financování Interní zdroje představují co do kvantity značně omezenou množinu. Přesto je jejich význam pro financování podnikatelských aktivit rozhodující. Využití externích zdrojů se (ve zdůvodněných případech ovšem) racionálně uvažující podnikatel nevyhýbá. Nicméně, je vždy třeba mít na paměti, že financování externími zdroji 26

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 268.

30

je v převážné většině financování návratné. Podnik tedy musí mít k dispozici vlastní spolehlivý zdroj, aby bylo z čeho injekce z externích zdrojů vracet.27 Interní finanční zdroje nám označují úroveň vnitřní schopnosti podniku vytvořit peníze. Především tyto finanční zdroje existují v souvislosti s činností podniku, s prodejem výrobků nebo služeb a jejich základem je tržba. Cílem každého podniku je dosáhnout vysoké tržby, neboť si tím připravuje vysokou zásobu peněz z vlastní vnitřní – interní činnosti.28

2.4.1 Odpisy Odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku jsou rozhodujícím zdrojem interního financování podniku. Odpisová politika je důležitým nástrojem finančního řízení každého podnikatelského subjektu a zároveň významnou součástí finanční politiky státu, který daňovými předpisy vymezuje možnosti a způsoby odpisování, čímž ovlivňuje podnikatelské sféry.29 Odpisy jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení hmotného a nehmotného majetku za určité období. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit přenos ceny tohoto majetku do nákladů, tím postupně snižovat jeho výši v aktivech bilance a zajistit jeho obnovu.30 Jsou významnou položkou v nákladech podniku. Jako součást provozních nákladů ovlivňují cenovou tvorbu (kalkulaci nákladů), výši celkových nákladů podniku a tím i výši dosaženého zisku a základu zdanění, promítají se do propočtů optimalizace finanční struktury, ukazatelů rentability, efektivnosti investic či oceňování podniku. Tím, že podstatně ovlivňují daňový základ, slouží odpisy i jako nástroj přerozdělování finančních zdrojů mezi podniky a státem. Z hlediska finančního hospodaření podniku jsou tedy odpisy přirozeným a stabilním interním finančním zdrojem pro obnovu, příp. i rozšíření dlouhodobého majetku podniku (za předpokladu poklesu cen by akumulované odpisy umožnily pořídit větší objem majetku anebo při stejných cenách koupit technicky dokonalejší či výkonnější zařízení). 27

KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 299 s. ISBN 9788073803155, str. 214. 28 KRAUSEOVÁ, Jaruše. Finanční projekt firmy do kapsy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2013, 154 s. ISBN 9788086371573, str. 38. 29 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211, str. 204. 30 HRDÝ, Milan. Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2008, 172 s. ISBN 9788070437469, str.127.

31

Částky odpisů získává podnik inkasem tržeb, tj. v cenách prodané produkce, a jsou součástí jeho peněžních příjmů (cash flow). Podnik sám rozhoduje, zda je využije na krytí provozních potřeb, splátky dluhů apod. nebo k financování dlouhodobého rozvoje. Z hlediska zdrojového jsou odpisy pro podnik výhodnější (cennější) oproti zisku, poněvadž nepodléhají zdanění. Celková výše odpisů v daném období zůstává podnikům plně k dispozici.31 Někteří autoři finančních publikací nepovažují odpisy za finanční zdroj. Argumentují tím, že finančním zdrojem jsou příjmy z prodejů a odpisy představují jen částku zadrženou (nezdaněnou) v podniku.32

2.4.2 Nerozdělený zisk Druhým kvantitativně nejvýznamnějším zdrojem interního financování investic je nerozdělený zisk. Někdy se pro jeho označení používá termín „zadržený zisk“. Obecně jej můžeme charakterizovat jako tu část zisku po zdanění, která není použita na výplatu dividend či na tvorbu fondů ze zisku. Je to residuální položka celého procesu rozdělování zisku. Nerozdělený zisk vystupuje v bilanci podniku jako jedna ze součástí vlastního kapitálu (vedle základního kapitálu, emisního ážia a fondů ze zisku). Jeho podíl na celkovém kapitálu podniku nebývá obvykle vysoký, podíl na financování investic (tj. na přírůstku majetku), ev. podíl na přírůstku kapitálu během roku bývá však mnohem vyšší.33 Výhodou použití zisku je to, že nevznikají náklady na cizí zdroje (které jsou spojeny např. s čerpáním bankovních úvěrů, emisí dluhopisů apod.), nezvyšuje se objem závazků a snižuje se podstupované finanční riziko podniku (riziko plynoucí ze zadlužení). Proto lze takto financovat i velmi rizikové projekty, pro které se cizí zdroje získávají obtížně. Naopak nevýhodou je to, že zisk není zcela stabilním zdrojem. Z časového pohledu jde o to, že podnik musí nejdříve vytvořit zisk v dostatečném objemu, a pak teprve může financovat investiční projekty.34

31

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211, str. 204. 32 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019, str. 316. 33 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019, str. 326. 34 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl . vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. ISBN 9788024745206, str. 107.

32

2.4.3 Rezervní fondy Výši nerozděleného zisku nepřímo ovlivňuje i tvorba rezervních fondů podniku. Rezervní fondy jsou součástí vlastního kapitálu podniku. Představují část zisku podniku, kterou si podnik ponechává jako ochranu proti různým rizikům. Pokud je podnik nemusí použít na financování předem určených potřeb, mohou být dočasně do určité míry využity jako interní zdroj financování rozvoje. Tvorba rezervních fondů ze zisku je typická zejména pro evropské společnosti. V bilancích amerických společností se s nimi většinou nesetkáváme. Povinné rezervní fondy jsou tvořeny obvykle na základě zákona. Stát tak ochraňuje zájmy akcionářů, kteří podstupují značné riziko vkládáním kapitálu do akcií, a zájmy věřitelů. Vedle povinných rezervních fondů ze zákona (někdy se nazývají zákonnými rezervními fondy) se můžeme setkat s rezervními fondy, jejichž povinná tvorba vyplývá ze statutu akciových společností (statutární rezervní fondy). Nejdůležitějším úkolem rezervních fondů je umožnit ev. úhradu ztrát z podnikání. Dobrovolné rezervní fondy vznikají na základě vlastního rozhodnutí podniku. Mají zpravidla přesně vymezený účel použití, což omezuje jejich mobilitu ve finančním řízení. Jsou tvořeny např. na za účelem úhrady některých speciálních, mimořádných ztrát nebo k nákupu akcií a podílů v jiných subjektech podnikání. Mohou být tvořeny i na předpokládané větší investice podniku apod. Vedle rezervních fondů existují ještě rezervy. Odlišují se od rezervních fondů zejména způsobem své tvorby (jsou obvykle zahrnovány do nákladů podniku) a užší účelovostí možného použití. V bilancích jsou zahrnovány buď pod cizí kapitál, nebo jako zvláštní položka: ostatní kapitál. Některé rezervy mohou být podle daňových zákonů zahrnovány do nákladů jako uznatelný náklad – pak mluvíme o zákonných rezervách- Jejich výše a použití je stanoveno zákonem. O ostatních rezervách a jejich použití rozhoduje podnik, jejich výše není zohledněna v daňových zákonech. Rezervy v podnicích se mohou vytvářet na nejrůznější účely. Obvykle to jsou: -

rezervy na technický rozvoj,

-

rezervy na opravy hmotného dlouhodobého majetku, 33

-

rezervy na nedobytné pohledávky,

-

rezervy na daň ze zisku,

-

rezervy na dividendy,

-

rezervy na kurzové ztráty apod.

Daňově uznatelné bývají nejčastěji rezervy na opravy a nedobytné pohledávky. Kromě rezervních fondů a rezerv různého druhu je často používán termín tiché rezervy. Ty nejsou v bilanci přímo zachyceny. Vytvářejí se většinou tím, že podnik podhodnocuje svůj majetek, méně často tím, že naopak nadhodnocuje své závazky. Tím snižuje vykazovaný zisk, utají část zisku. Původně byly tiché rezervy využívány k zabezpečení podniku při vzniku nepředvídaných ztrát – hradily se z utajeného zisku. Později začaly být využívány i jiným způsobem, např. k zakrývání nadměrných zisků před konkurencí, ev. i před akcionáři. Nejsilněji působí na tvorbu tichých rezerv snaha o snížení základu zdanění.35

2.4.4 Výhody a nevýhody interního financování Shrneme- li možnosti samofinancování, vycházejí nám následující výhody a nevýhody: -

výhody: •

nezvyšuje se počet akcionářů či věřitelů,

•

nevznikají náklady emise,

•

snižuje se finanční riziko vyššího zadlužení,

•

umožňuje financování investic s vyšším rizikem (na něž je obtížné sehnat externí zdroje),

-

nevýhody: •

malá stabilita zisku.36

35

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019, str. 331. 36 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 269.

34

2.5 Externí zdroje financování Vedle interních zdrojů využívají podniky pro financování investic celou řadu zdrojů externích. Jsou mnohem rozmanitější než zdroje interní. Jejich rozmanitost souvisí s rozvojem a inovacemi na finančních trzích. Podniky jednotlivce, osobní společnosti a družstva využívají nástroje finančního trhu v menší míře. Nevydávají akcie, většinou ani obligace a na finanční trh jsou napojeny prostřednictvím úvěrových operací, ev. pomocí investování do cenných papírů. Externí financování umožňuje přesněji reagovat na potřebné změny podnikového majetku v souvislosti se změněnou situací na trhu, umožňuje také rychlejší a rozsáhlejší tvorbu podnikového kapitálu při zakládání podniku. Tím vším – za předpokladu, že náklady na pořízení externího kapitálu jsou nižší než rentabilita celkového kapitálu – externí financování umožňuje zvyšování efektivnosti podnikání, růst rentability vlastního kapitálu a tím i tržní ceny akcie. Je si ovšem třeba uvědomit, že zapojení externích zdrojů financování přináší s sebou i některé problémy. Rozšiřuje se počet společníků (akcionářů) či věřitelů, kteří ovlivňují rozhodování podniku, kontrolu nad jeho činností. Zvyšují se náklady podniku – ať už ve formě nákladů na emisi cenných papírů nebo úrokových nákladů. Zároveň se zvyšují nároky na udržování likvidity, aby podnik mohl vždy splácet své závazky.37

2.5.1 Emitované akcie Akcie je majetkový cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře (majitele) na řízení společnosti (tj. účasti a hlasování na valné hromadě), na podíl na zisku (ve formě dividendy) a na podíl na likvidačním zůstatku. Důležitým pojmem v souvislosti s emisí akcií je emisní ážio. Jedná se o rozdíl mezi prodejní cenou akcie při její emisi a její nominální hodnotou. Emisní ážio je součástí vlastního kapitálu a v některých případech kvalitních emisí bývá dokonce vyšší než samotná nominální hodnota emitovaných akcií. Je to dáno očekáváním investorů, že tržní cena emitovaných akcií bude

37

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211, str. 220.

35

v budoucnu výrazně vyšší (převyšující součet nominální hodnoty a emisního ážia) nebo že s nimi budou spojeny vyšší dividendy.38 Emisní náklady členíme na náklady přímé, které souvisejí s administrativními poplatky související s registrací akcií a získáním povolení MF ČR, náklady na jejich vytištění a hlavně s odměnou pro investiční zprostředkovatele, a na nepřímé emisní náklady, které souvisejí s administrativními náklady přípravy emise a hlavně pak s možným poklesem ceny stávajících akcií při emisi akcií nových nebo se záměrným podceněním nově emitovaných akcií. Z hlediska finančního řízení podniku a jeho financování je nutné analyzovat dvě základní formy akcií, a to sice akcie kmenové a prioritní. Kmenové akcie jsou charakteristické tím, že se jedná o tzv. reziduální formu vlastnictví, která je uspokojována v případě vyplácení podílů na zisku (dividend) i v případě zániku podniku až jako poslední. Tato nevýhoda je pro držitele kmenových akcií vykompenzována tím, že se mohou podílet na hlasování na valné hromadě a ovlivňovat tak řízení akciové společnosti. Z toho vyplývá riziko pro investory, a proto jsou kmenové akcie považovány za nejdražší druh podnikového kapitálu. Kromě vysokého rizika zde hrají roli také již zmíněné vysoké emisní náklady. Majitelé kmenových akcií mohou být rovněž částečně chráněni proti rozřeďování hlasovacích práv při emitování nových akcií tím, že mají v některých případech tzv. předkupní práva při emisi nových akcií. Financování podniku kmenovými akciemi s sebou přináší následující výhody: -

nedochází ke zvyšování zadlužení a ke vzniku finanční tísně,

-

díky vyššímu výnosu jsou atraktivnější pro investory,

-

neexistuje povinnost podniku vyplácet dividendy.

Nevýhody financování podniku pomocí kmenových akcií jsou zejména následující: -

dochází k rozřeďování vlastnických práv a hrozí nebezpečí tzv. nepřátelského převzetí,

-

pro investory je to rizikovější forma podnikového kapitálu,

-

vyplácené dividendy nejsou daňově uznatelné,

-

vysoké emisní náklady,

38

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 269.

36

-

nejdražší forma podnikového kapitálu.

Prioritní akcie jsou charakteristické tím, že při výplatě dividend a likvidačním zůstatku při zániku podniku mají přednost před akciemi kmenovými, na druhé straně ale není s těmito akciemi obvykle spojeno hlasovací právo. Obvykle přinášejí pevný výnos, proto jsou někdy řazeny na rozhraní mezi kmenové akcie a dluhopisy a jsou někdy považovány za další ze způsobů hybridního financování. Je však třeba zdůraznit, že prioritní akcie neskýtají absolutní právo na výplatu dividend, ale pouze relativní ve smyslu přednosti ve výplatě před akciemi kmenovými. Mezi základní výhody financování podniku prioritními akciemi patří: -

nedochází k ovlivnění řízení podniku a zájmy majitelů kmenových akcií nejsou ohroženy,

-

nedochází k zadlužování podniku a možnosti vzniku finanční tísně,

-

relativně pevné dividendy jsou výhodné pro podnik při růstu zisku.

Mezi nevýhody financování podniku pomocí prioritních akcií patří zejména: -

relativně dražší druh podnikového kapitálu - dividendy nejsou daňově uznatelné,

-

vysoké emisní náklady,

-

pevnější závazek na vyplácení dividend na rozdíl od kmenových akcií.39

2.5.2 Emitované dluhopisy Emitované dluhopisy představují další významný zdroj dlouhodobého financování. Je důležité vymezit rozdíl od nakoupených dluhopisů – ty jsou jednou z forem majetku (finančního) a jsou tedy v aktivech, neslouží proto jako zdroj financování. Emise dluhopisů znamená vydání dluhopisů na trh, kde si mohou koupit investoři a tím poskytnout podniku finanční zdroje. Dluhopis je dluhový cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta vůči majiteli dluhopisu splácet během doby splatnosti úroky a v době splatnosti i jistinu. Rozdíl oproti akciím spočívá v následujícím: -

u dluhopisu je stanovena doba splatnosti (nejčastěji 5 nebo 10 let),

39

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 120.

37

-

je předem stanovený úrok (buď nominálně, nebo vzorcem výpočtu),

-

věřitel se nemůže podílet na rozhodování podniku (není majitelem).

Výhody financování pomocí dluhopisů oproti emisi akcií pro emitující podnik lze shrnout takto: -

úrok je pevně stanoven, tzn. Majitel dluhopisu se nepodílí na případném vyšším zisku (samozřejmě může to být nevýhoda, je-li zisk nižší nebo podnik ve ztrátě, pak musí slíbený úrok stejně vyplácet),

-

placený úrok z dluhopisů je obvykle nižší než dividendy, protože akcionář podstupuje vyšší riziko (trvale se zbavuje kapitálu – podstupuje riziko, a proto chce vyšší výnos), na rozdíl u dluhopisů, kde se majitel zbavuje kapitálu pouze dočasně),

-

nezvyšuje se počet vlastníků,

-

úrok z dluhopisů je odpočitatelnou položkou pro účely daně z příjmu.

Nevýhody financování formou dluhopisů oproti emisi akcií lze shrnout takto: -

pevně dané splátky (viz výše uvedená poznámka u výhod),

-

náklady emise (každá emise s sebou nese náklady v podobě poplatků spolupracující bance, náklady s organizací, časovým zatížením apod.),

-

zvyšování finančního rizika tím, že se zvyšuje zadluženost podniku.40

2.5.3 Dlouhodobé úvěry Další cestou získávání externích finančních zdrojů na investice jsou různé formy dlouhodobých dluhů, vznikajících individuální smlouvou mezi věřitelem nebo dlužníkem. Nerealizují se prostřednictvím anonymního upisování obligací, ale konkrétní dohodou s bankami aj. finančními institucemi, ev. přímo s kapitálově silnými společnostmi. Někdy se tyto formy dlouhodobých dluhů zahrnují pod název „finanční úvěry“.41 Dlouhodobý úvěr může podnik získat ve dvou podobách:

40

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 270. 41 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211, str. 225.

38

-

bankovní (finanční) úvěr, poskytovaný ve formě peněz komerčními bankami, ale také pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy,

-

dodavatelský úvěr, poskytovaný v podobě dodávek některých druhů fixního majetku (zpravidla strojů, zařízení) dodavatelem odběrateli.42

2.5.3.1 Hypoteční úvěr Hypotekární úvěr je úvěr, který může podnik obdržet oproti zástavě nemovitého majetku. Zpravidla jde o pozemkový a bytový majetek – nikoliv majetek průmyslový, jehož hodnota je značně kolísavá. Typické pro hypotekární úvěr je, že je to úvěr, který je refinancován emisí hypotečních zástavních listů. Hypoteční zástavní listy emitují jen banky, které k tomu mají oprávnění, a ručí za ně především svým vlastním jměním. Praktický postup při získání hypotečního úvěru podnikem lze vyjádřit v těchto krocích: -

nabídka nemovitého majetku podniku k zástavě,

-

zatížení tohoto majetku hypotékou, tj. zápisem do veřejné evidence nemovitostí (pozemkového katastru),

-

emise hypotečních zástavních listů bankou do určité výše sumy zastaveného majetku a jejich předání podniku,

-

prodej zástavních listů na kapitálovém trhu a získání úvěru.

Podnik obvykle pověřuje v hypoteční smlouvě banku správou hypotéky, tj. vyplácením úroků a nakonec nominální hodnoty dluhopisu majitelům záložních listů. Často dochází k tomu, že banka emitované hypoteční listy nepředává podniku, ale investuje je na trhu sama a na základě toho pak poskytuje podniku hypoteční úvěr. Běžným způsobem splácení hypotekárních úvěrů jsou roční anuity. Získávání hypotekárních úvěrů pro podnik je obvykle zdlouhavější a složitější než u jiných druhů dlouhodobých úvěrů. Vyplývá to především z nutnosti prokazovat vlastnictví nemovitosti a její kvality, z nutnosti záznamu zástavního práva v pozemkových knihách, ze složitého procesu odhadování ceny nemovitosti apod.

42

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019, str. 368.

39

Na druhé straně může být někdy hypoteční úvěr pro podniky výhodný. Týká se to především podniků provádějících bytovou výstavbu. Státní orgány totiž poskytují často těmto podnikům ze státního rozpočtu dotace na pokrytí části úroků z hypotekárních úvěrů. Počínaje rokem 2004 začaly banky v ČR poskytovat tzv. americkou hypotéku. Jde většinou o neúčelový úvěr, zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Firma při úvěru nemůže uplatňovat nárok na žádnou státní dotaci a nemůže si také úroky odečítat z daňového základu. Banky nabízejí tuto hypotéku jen do 50-70% odhadní ceny, s vyššími úrokovými sazbami.

2.5.3.2 Investiční úvěr Název investiční úvěr je odvozen od dlouhodobého majetku, na který je obvykle poskytován a který se v minulosti nazýval majetkem investičním. Podobně jako v případě dodavatelského úvěru dodavatel bude i zde banka požadovat určité formy bankovních záruk, které by mohla uplatnit v případě nesplacení úvěru.43 Poskytnutý investiční úvěr je postupně umořován splátkami po celou dobu jeho splatnosti včetně platby úroků (převládají úvěry s pevnou úrokovou sazbou). Určitá část úvěru (resp. úroků) může být zahrnuta v investičních výdajích.44

2.5.3.3 Dodavatelský úvěr Dodavatelský úvěr je úvěr realizovaný samotným dodavatelem, který má z pochopitelných důvodů zájem na tom, aby prodal své produkty. Těmito produkty jsou v případě dodavatelských úvěrů velké investiční celky, strojní zařízení, stavební práce, části celých podniků apod. Splátky jsou zpravidla pololetní, či roční a vzhledem k relativně velkému riziku jsou obvykle zajištěny proti případnému riziku nesplacení. V praxi tyto úvěry nabývají nejčastěji dvou základních forem, a to sice tzv. podmíněný prodejní kontrakt a prodejní kontrakt na movitou zástavu. Principy těchto úvěrů lze v podstatě odvodit již z jejich samotných názvů, kdy v prvním případě přechází vlastnictví dodaného investičního celku na podnik až po úplném zaplacení prodejní ceny, zatímco v případě movité zástavy přechází

43

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 109. 44 FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 408 s. ISBN 9788024732930, str. 51.

40

vlastnictví k investičnímu celku ihned s tím, že dlužná částka je zajištěna příslušnou movitou zástavou.45

2.5.4 Forfaiting Forfaiting je speciální forma refinancování pohledávek z obchodního styku, používaná především v zahraničním obchodě. Forfaiting je odkup (úplatné postoupení) dosud nesplatných střednědobých a dlouhodobých pohledávek, které jsou zajištěny: -

bankovní zárukou,

-

směnkou avalovanou bankou,

-

dokumentárním akreditivem zpravidla s odloženou platností.

Obrázek 5: Průběh forfaitingu

Zdroj: REŽŇÁKOVÁ, Mária. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 191 s. ISBN 9788024734415, str. 94.

Forfaiting využívají zejména výrobci investičních celků, kteří tímto způsobem refinancují pohledávky za dodávku zboží spojeného s poskytnutím dlouhodobého dodavatelského úvěru. Postoupení pohledávek se uskutečňuje tzv. bez postihu (bez rekurzu, „a forfait“). Forfaitingové společnosti obvykle požadují, aby šlo o pohledávku ve volně směnitelné měně.

45

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 108.

41

Forfaitér přebíhá všechny druhy rizika. Může odkoupit již existující pohledávku, vhodnější však je, když je forfaitová smlouva připravována spolu s dodavatelsko-odběratelskou smlouvou, protože forfaitér může klientovi doporučit typ zajišťovacího instrumentu i banky, jejichž zajištění akceptuje. Postoupení pohledávky se realizuje předáním dokumentů identifikujících pohledávku a potvrzujících její kvalitu; úhrada pohledávky po odečtení nákladů za forfaiting (diskontu) následuje okamžitě po technické realizaci operace. Forfaiting je zpravidla dražší než bankovní úvěr, může však být dostupnější pro již zadlužené podniky. Náklady forfaitingu zahrnují: -

sjednaný diskont, jehož výše je určena výší úrokových sazeb zpravidla euroměnového trhu pro příslušnou měnu a lhůty splatnosti,

-

rizikovou přirážku, která závisí na riziku teritoria,

-

poplatek za zpracování obchodu,

-

odměnu za pohotové zabezpečení finančních zdrojů, která se vztahuje na období mezi příslibem forfaitéra k odkupu a vlastním odkupem příslušných dokumentů,

-

případně poplatek na opci, kterou si vývozce vyhrazuje právo později rozhodnout, zda pohledávku bude či nebude forfaitovat.

Uvedené náklady zpravidla nese prodávající (dodavatel, postupitel), který si je obvykle započítává do ceny zboží. Častým důvodem odprodeje pohledávek je snaha dodavatele splatit svůj provozní úvěr spojený s výrobou dodávaného zařízení. Náklady související se získáním platebně zajišťovacích nástrojů (bankovní záruku, avalovou směnku, dokumentární akreditiv) nese obvykle kupující. S odkoupenými pohledávkami může obvykle obchodovat na sekundárním trhu. Uplatnění této možnosti závisí na situaci na peněžním trhu (výše sazeb, objem odkoupených pohledávek, vývoj v zemi dlužníka apod.). Forfaiting je považován za atraktivní metodu střednědobého financování, která umožňuje vývozci: -

získat hotovostní platbu při dodávce, resp. v krátké době po ní,

-

přenést bezvýhradně měnová, kursová a další rizika na forfaitéra,

-

zbavit se administrativy spojené s evidencí, inkasem, resp. vymáháním splatných pohledávek, 42

-

umožňuje vývozci financovat jednotlivé obchody.

Nevýhodou jsou poměrně vysoké náklady spojené s tímto způsobem financování.46

2.5.5 Finanční leasing Finanční leasing, který představuje dlouhodobý pronájem hmotného i nehmotného, resp. movitého i nemovitého majetku, přičemž majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele (leasingové společnosti) a doba leasingu je obvykle totožná s dobou ekonomické životnosti majetku. Nájemce má právo odkoupení majetku po ukončení leasingu. V rámci finančního leasingu se rozlišují tyto typy leasingu: -

Přímý leasing (nejčastější typ), kdy: •

nájemce (uživatel) určí druh majetku, který požaduje, včetně možného dodavatele, podmínek dodávek, ceny zařízení apod.,

•

pronajímatel (leasingová společnost nebo i výrobce – dodavatel) koupí požadovaný majetek a zpracuje podmínky leasingu,

•

na základě leasingové smlouvy pronajímatel pronajme majetek nájemci, který jej užívá a splácí leasingové splátky.

Přímého leasingu se zpravidla účastní tři smluvní partneři, a to pronajímatel, nájemce a dodavatel. -

Nepřímý leasing, tedy prodej a zpětný pronájem, kdy firma prodá za tržní cenu majetek leasingové společnosti a ta jej ihned pronajme zpět původní firmě. Nájemné, které bude firma pronajímateli hradit, bude v součtu vyšší než tržní cena, ale firmě to přináší i určité výhody. Získá peněžní prostředky z prodeje, které zvýší její likviditu nebo které reinvestuje, přičemž může dále využívat majetek, i když je ve vlastnictví jiného subjektu.

-

Úvěrovaný leasing, který je charakteristický tím, že do smluvních vztahů vstupuje další partner (banky), který půjčuje peníze pronajímateli (vlastníkovi majetku). Dlužný podíl je obvykle zajišťován právem na pořizované zařízení.47

46

REŽŇÁKOVÁ, Mária. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 191 s. ISBN 9788024734415, str. 94. 47 FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 408 s. ISBN 9788024732930, str. 57.

43

Mezi hlavní výhody leasingového financování patří následující skutečnosti: -

urychluje zavedení investice do provozu, zavedení technologických inovací, zvyšuje konkurenční schopnost podniku,

-

leasingové financování je velice flexibilní (oproti interním zdrojům, úvěrům a obligacím), díky rozložení splátek může podnik snadněji zajišťovat svou likviditu,

-

umožňuje nájemci zahrnovat leasingové splátky do nákladů, a tím snižovat základ zdanění,

-

umožňuje nájemci využití majetku, aniž by podstupoval riziko spojené s jeho pořízením.

Je třeba uvést i některé nevýhody: -

primární nevýhodou leasingového financování jsou jeho náklady,

-

po ukončení finančního leasingu přechází do vlastnictví nájemce téměř odepsaný majetek,

-

přenášení některých vlastnických rizik na nájemce,

-

omezení užívacích práv nájemce leasingovou smlouvou, možnost odebrání předmětu leasingu,

-

obtíže při provádění potřebných úprav majetku (rekonstrukce, modernizace), protože vyžadují souhlas pronajímatele,

-

nemožnost vypovězení smlouvy nájemcem (ev. se značným penále),

-

nebezpečí bankrotu leasingové společnosti, který by znamenal vrácení majetku pronajímateli.48

2.5.6 Investiční dotace Dotace představují přímou formu podpory podnikání. Jak již bylo dříve uvedeno, jedná se o externí vlastní zdroj, který podnik nemusí vracet za předpokladu, že splní předem stanovené podmínky. Dotacemi se stát, vyšší územně správní celky, obce, speciální fondy apod. snaží pomoci rozvíjet podnikatelskou činnost v určitých regionech či motivovat podnikatelské subjekty k zajištění činností, které by pro ně na klasické podnikatelské bázi nabyly výhodné, a proto by je ani dlouhodobě nemohly vykonávat. Může se jednat o zajištění dopravní 48

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019, str. 401.

44

obslužnosti, zdravotnické služby, podpora méně rozvinutých regionů či regionů, kde dochází k poměrně velkým restrukturalizacím. Jedním z velmi častých monitorujících prvků, kterým se posuzuje efektivnost poskytnutých dotací, je vytváření a udržitelnost nových pracovních příležitostí. Poskytnuté dotace jsou pak vyhodnocovány na základě předem stanovených kritérií a efektů, přičemž mnohé tyto efekty ani nemusí být peněžně vyjádřitelné. V případě, že podnik dotační podmínky nesplní, musí poskytnuté dotace vrátit a musí tento zdroj nahradit zdrojem jiným, nejčastěji z úvěrových zdrojů. S dotacemi nesmíme zaměňovat bezúročné půjčky, které jsou externím cizím zdrojem od samého počátku, a podnik tak s nimi musí také příslušně nakládat.49

2.5.7 Výhody a nevýhody externímu financování Shrneme-li možnosti externího financování, můžeme rekapitulovat následující výhody a nevýhody oproti financování internímu: -

výhody: •

umožňují pružně reagovat na změny potřeby peněžních prostředků,

•

v případě leasingu není nutné jednorázové vynaložení finančních prostředků,

• -

úroky a leasingové platby zvyšují náklady a tím snižují zdanitelný zisk,

nevýhody: •

rozšiřuje se počet společníků nebo věřitelů – ti ovlivňují rozhodování v podniku,

•

zvyšují se náklady podniku – zejména náklady na emise, na poplatky, úrokové náklady,

•

zvyšují nároky na udržování likvidity, protože závazky se musí v určité době splatit.50

49

HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110, str. 123. 50 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693, str. 271.

45

3 Analýza finanční situace vybraného podniku Pro zpracování praktické části této diplomové práce jsem si zvolila finanční analýzu podniku Kovot Invest, s.r.o. Konkrétně budu využívat data z účetních závěrek, které mi tento podnik poskytl, za období 2009 – 2013. Zjištěné ukazatele finanční analýzy budu dále porovnávat s odvětvím, které Ministerstvo průmyslu a obchodu označuje CZ-NACE: 25 Výroba konstrukcí a kovových výrobků, jehož je daný podnik součástí.

3.1 Seznámení s analyzovaným podnikem Kovot Invest, s.r.o. je malý podnik se sídlem ve Služíně (Olomoucký kraj). Byl založen 7. 12. 2000 a jediným, stoprocentním vlastníkem je Ing. Jan Tichý.51 Hlavní činností firmy je poskytování služeb a zhotovování výrobků v oblasti kovovýroby. Kromě výroby výtahů, na kterou se podnik specializuje, zajišťuje firma tyto produkty a činnosti: -

povrchová úprava kovů, ve vlastní práškové lakovně

-

výrobu forem pro pryžové výlisky

-

dodávka plastových výlisků (např. pro firmu: Zetor Brno, JVP Žďárná, Linaplast Kralice)

-

výrobu lisovacích, svařovacích, i jednoúčelových přípravků

-

svařovací práce v ochranné atmosféře CO2

-

zámečnické práce

-

obráběcí práce (soustruhy, frézy)

-

lisovací práce na výstředníkových lisech do výkonu 63t

-

dělení materiálu na pásových pilách

-

montážní práce52

V roce 2006 se firma rozšířila o novou halu pro práškové lakování (zejména pro lakování výtahových dveří). Tento nový zakázkový provoz povrchových úprav je vybaven moderním zařízením pro předúpravy a čištění povrchů. Tato vlastní lakovna umožňuje podniku pružně reagovat na požadavky zákazníků v co nejkratších termínech.53

51

Kovot Invest: O firmě [online]. [cit. 2015-3-11]. Dostupné z: . Kovot Invest: Kovovýroba [online]. [cit. 2015-3-11]. Dostupné z: . 53 Kovot Invest: Lakování [online]. [cit. 2015-3-11]. Dostupné z: .

52

46

Provoz v lakovně, stejně jako i na ostatních provozech je celoročně dvousměnný. Aby byla firma schopna zajistit dobrý chod společnosti, musela během let své činnosti zvýšit i stav svých zaměstnanců. Tento přehled o počtu pracovníků v jednotlivých letech nám ukazuje následující tabulka: Tabulka 3: Počet zaměstnanců analyzovaného podniku

Roky

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0

10

10

10

14

19

23

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

25

29

30

34

34

34

36

Počet zaměstnanců Roky Počet zaměstnanců

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

3.2 Finanční analýza podniku Finanční analýza, jako složka finančního řízení podniku, bývá charakterizována jako metodický nástroj, který dovolí posoudit tzv. „finanční zdraví“ analyzovaného podniku. Tento přístup vede k upřednostňování likvidity a rentability jako dvou komponent finančního zdraví podniku, což vede k paradoxu – jako by ostatní ukazatelové systémy finanční analýzou používané do ní vlastně nepatřily.54 Finančně zdravý podnik je rentabilní, solventní a perspektivní (má aktuálně vytvořeny objektivní předpoklady pro podnikání v budoucnu). Jinými slovy, je schopen v současnosti i budoucnosti naplňovat smysl svého poslání a vize plnit primární i dílčí podnikové cíle. 55 Jedním z úkolů finanční analýzy je identifikace finanční tísně. Ta nastává, když společnost nedodrží sliby věřitelům nebo je dodržuje jen s obtížemi. Někdy vede finanční tíseň k úpadku.56 Základní techniky finanční analýzy zahrnují metody založené na zpracování zjištěných údajů obsažených v účetních výkazech a údajů z nich odvozených – ukazatelů. Podle toho se dělí na dvě skupiny. Budeme – li používat a analyzovat přímo položky účetních výkazů, hovoříme o

54

KALOUDA, František. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm, 2008, 134 s. ISBN 9788090408302, str. 94. 55 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 135. 56 BREALEY, Richard A, Stewart C MYERS a Franklin ALLEN. Principles of corporate finance. 8th ed. Boston: McGraw-Hill, 2006, xxviii, 1028 s. ISBN 0072957239, str. 476.

47

metodě absolutní, s využitím absolutních, resp. extenzivních ukazatelů. V případě, že budeme používat vztah dvou různých položek a jejich číselných hodnot, hovoříme o metodě relativní, s využitím relativních, resp. intenzivních ukazatelů. Metoda absolutní spočívá v používání údajů přímo zjištěných v účetních výkazech. Tyto údaje obsažené v účetních výkazech jsou považovány za tzv. absolutní ukazatele. Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Jsou velmi citlivé na velikost podniku, což znemožňuje nebo komplikuje jejich použití při porovnávání výsledků různých podniků, můžeme je však dobře srovnávat v rámci jednoho podniku. V rámci absolutních ukazatelů lze vymezit členění ukazatelů na stavové a tokové, které respektují závislost hodnot ukazatele na délce období, ke kterému se vztahuje. Stavové ukazatele uvádí údaje o stavu (vázanosti) k určitému časovému okamžiku. Takovými ukazateli jsou např. stav majetku a finančních zdrojů v rozvaze. Tokové ukazatele vypovídají o vývoji ekonomické skutečnosti za určité období (časový interval), o změně extenzivních ukazatelů, k níž došlo za určitou dobu. Délka období, za které je sledujeme, výrazně ovlivňuje jejich výši. Příkladem těchto ukazatelů jsou např. výnosy a náklady, tvorba výsledku hospodaření. Výše výnosů a nákladů je závislá na délce období, za které je sledujeme. Metoda relativní spočívá v poměřování údajů zjištěných v účetních výkazech. Relativní, resp. intenzivní ukazatele vypovídají o vztahu dvou různých jevů a jejich číselná hodnota vyjadřuje velikost jednoho jevu připadající na měrnou jednotku druhého jevu. Z toho vyplývá, že jejich citlivost na velikost podniků je výrazně nižší, až zanedbatelná (jejich porovnatelnost mezi podniky však mohou komplikovat jiné skutečnosti, např. různý obor podnikání). Intenzivní ukazatele charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění. Významnou úlohu hrají poměrové ukazatele, jsou základním metodickým nástrojem metodiky finanční analýzy.57

3.2.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýza stavových (absolutních) ukazatelů v sobě zahrnuje především horizontální a vertikální analýzu.58 57

GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 9788086929262, str. 55.

48

3.2.1.1 Horizontální analýza Pod pojmem „horizontální analýza“ rozumíme rozbor vývoje absolutních ukazatelů prezentovaných na totožných řádcích účetních výkazů v horizontálním (vodorovném) směru. Vypočítávají se jejich rozdíly a podíly. Analyzuje se vývoj daného ukazatele v čase, a to buď: -

v bezprostředně navazujících obdobích (např. leden, únor běžného roku), nebo

-

ve stejných obdobích běžného a minulého roku (např. 1. pololetí roku 1 k 1. pololetí roku 0; rok 1 k roku 0).

V případě rozdílu získáme veličinu vyjádřenou v peněžních jednotkách, která udává, o kolik peněžních jednotek se daný ukazatel změnil oproti předchozímu (resp. základnímu období). Na základě podílu ukazatelů získáme bezrozměrnou veličinu, která udává, kolikrát se ukazatel změnil oproti předchozímu (resp. základnímu) období.59 V následujících dvou tabulkách jsem ze zjednodušených rozvah podniku Kovot Invest, s.r.o. za roky 2009 – 2013 vypočítala jednotlivé hodnoty rozdílů a podílů aktiv a pasiv. Je nutno uvést, že jsou hodnoty rozdílů uvedeny v tisících Kč. Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv 2010-2009 rozdíl

2011-2010

2012-2011

2013-2012

podíl

rozdíl

podíl

rozdíl

podíl

rozdíl

-315

0,99

7643

1,18

-1753

0,97

3146

1,06

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-4446

0,71

3535

1,32

7647

1,52

-3074

0,86

0

0,00

280

0,00

46

1,16

-206

0,37

Dlouhodobý hmotný majetek

-4446

0,71

3255

1,29

601

1,04

-3218

0,79

Dlouhodobý finanční majetek

0

0,00

0

0,00

7000

0,00

350

1,05

3983

1,14

4165

1,13

-9349

0,74

5983

1,22

-2276

0,54

-46

0,98

3296

2,28

1835

1,31

Dlouhodobé pohledávky

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Krátkodobé pohledávky

4772

2,25

2348

1,27

-4307

0,61

-1647

0,75

AKTIVA CELKEM

podíl

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Oběžná aktiva Zásoby

58

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 9788024713861, str. 43. 59 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 141.

49

Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

1487

1,08

1863

1,09

-8338

0,63

5795

1,40

148

3,28

-57

0,73

-51

0,67

237

3,26

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Horizontální analýza aktiv nám ukazuje, že se hodnota celkových aktiv v jednotlivých letech příliš neměnila. Nejvýraznější nárůst aktiv podnik zaznamenal v roce 2011, kdy se jeho hodnota zvýšila ze 43,4 mil. Kč, kterou vykazovala společnost v roce 2010, na 51,1 mil. Kč, tedy o celých 18%. V následujících letech se tato položka pohybovala okolo 50 mil. Kč. Od roku 2011 způsobuje postupné splácení pohledávek od odběratelů a státu v položkách oběžného majetku pokles hodnoty krátkodobých pohledávek. Tuto změnu pohledávek můžeme vyčíslit poklesem v roce 2012 o necelých 40%, v následujícím roce opět o dalších 25%. Za získané peněžní prostředky podnik navyšoval sumu zásob a krátkodobého finančního majetku. Tabulka 5: Horizontální analýza pasiv 2010-2009

2011-2010

rozdíl

podíl

rozdíl

PASIVA CELKEM

-315

0,99

7643

Vlastní kapitál

1551

1,04

Základní kapitál

0

Kapitálové fondy

podíl

2012-2011

2013-2012

rozdíl

podíl

rozdíl

podíl

1,18

-1753

0,97

3146

1,06

4331

1,11

1015

1,02

3481

1,08

1,00

0

1,00

0

1,00

0

1,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

1,00

0

1,00

0

1,00

0

1,00

14297

1,73

5551

1,16

4331

1,11

-1985

0,95

-12746

0,30

-1220

0,78

-3316

0,23

5466

6,39

-1891

0,66

3270

1,88

-2704

0,61

-140

0,97

Rezervy

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Dlouhodobé závazky

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Krátkodobé závazky

209

1,06

3270

1,88

-2704

0,61

-140

0,97

-2100

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

25

1,12

42

1,18

-64

0,76

-195

0,06

Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje

Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

V horizontální analýze pasiv vidíme opět mírné kolísání celkových pasiv, které vyplývá z bilanční rovnice rozvahy.

50

Pokud se podíváme na jednotlivé složky, vidíme, že krátkodobé závazky během let 2009 – 2011 mírně rostly, ale od roku 2012 docházelo k postupnému splácení, a proto měly nadále klesající tendenci. Patrné to je spíše na závazcích k zaměstnancům, jejichž maximální hodnota v roce 2011 postupně klesala z 3,8 mil. Kč na 658 000 Kč v roce 2013. Oproti tomu závazky z obchodních vztahů kolísaly kolem 1,5 mil. Kč a v roce 2013 vzrostly na 1,85 mil. Kč. Pro lepší pochopení vlastního kapitálu nám poslouží následující tabulka s hodnotami složek tohoto kapitálu podniku. Tabulka 6: Vlastní kapitál

2009

2010

2011

2012

2013

37950

39501

43832

44847

48328

Základní kapitál

100

100

100

100

100

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

10

10

10

10

10

19543

33840

39391

43722

41737

18297

5551

4331

1015

6481

Vlastní kapitál

Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Vlastní kapitál podniku má po celou dobu rostoucí tendenci. Je to způsobeno tím, že vykázaný zisk z běžného období se kromě roku 2013 nerozděloval a celý se převedl do výsledku hospodaření minulých let, který tvoří významnou složku vlastního kapitálu. Naopak výsledek hospodaření běžného účetního období byl v roce 2009 nejvyšší a každým rokem klesal. Ale poslední analyzovaný rok byla společnost úspěšnější a její výsledek hospodaření zase vzrostl na necelých 6,5 mil. Kč. Další složkou vlastního kapitálu tvoří základní kapitál. Ten zůstal po celá léta stejný, a proto je jeho trend stabilní na 100 000 Kč. Stejně tak se ani nenavyšoval rezervní fond, a zůstal konstantní v částce 10 000 Kč. Dále se budeme zabývat vývojem absolutních hodnot některých významných složek výkazu zisku a ztrát, konkrétně provedeme analýzu jednotlivých položek výsledku hospodaření společnosti Kovot Invest, s.r.o., k čemuž nám bude sloužit následující tabulka a graf.

51

Tabulka 7: Horizontální analýza jednotlivých položek výsledku hospodaření 2010-2009

2011-2010

rozdíl

podíl

rozdíl

Provozní výsledek hospodaření

-16198

0,30

-1760

Finanční výsledek hospodaření

-171

-1,14

-12746

podíl

2012-2011

2013-2012

rozdíl

podíl

rozdíl

podíl

0,75

-3921

0,24

6537

6,25

156

-0,71

-5

0,92

252

5,20

0,30

-1220

0,78

-3316

0,23

5466

6,39

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-16369

0,29

-1604

0,77

-3926

0,25

6789

6,21

-16198

0,30

-1760

0,75

-3921

0,24

6537

6,25

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o. Graf 1: Vývoj jednotlivých položek výsledku hospodaření analyzovaného podniku

Vývoj jednotlivých položek VH

tis. Kč

25000 20000 15000

Provozní VH

10000

Finanční VH

5000 VH za běžnou činnost

0 -5000 Provozní VH Finanční VH VH za běžnou činnost VH za účetní období VH před zdaněním

VH za účetní období 2009 23123 80 18297 18297 23203

2010 6925 -91 5551 5551 6834

2011 5165 65 4331 4331 5230

2012 1244 60 1015 1015 1304

2013 7781 312 6481 6481 8093

VH před zdaněním

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Protože se jedná o firmu, která se zabývá především výrobní činností, největší složku výsledků hospodaření za všechna účetní období tvoří vždy provozní výsledek hospodaření. Hodnota této položky v roce 2009 činila 23,12 mil. Kč. V následujícím roce však klesla o celých 70%, poté o dalších 25%. Tento klesající trend pokračoval až do roku 2013, kdy 52

společnost poprvé za sledované období vykazovala nárůst hodnoty provozního výsledku hospodaření, a to dokonce o celých 525% oproti předcházejícím roku. Finanční výsledek hospodaření podniku vždy tvoří jen malou část celkového výsledku hospodaření za účetní období. Tato složka v jednotlivých letech mírně kolísala, avšak v roce 2013 vzrostla oproti minulému roku o 252 000 Kč, což odpovídá nárůstu o 420%. Zmíněný pozitivní jev přisuzuji investicím do dlouhodobého finančního majetku v letech 2012 a 2013, a také vložením peněžních prostředků do krátkodobých cenných papírů v roce 2013, do kterých do té doby neinvestoval. Jelikož podnik nevykazoval v žádném účetním období mimořádné výnosy či náklady, tudíž se VH za běžnou činnost v každém roce rovnal hodnotě VH za účetní období.

3.2.1.2 Vertikální analýza Tato analýza nám vylepšuje jak časový pohled na základní finanční výkazy a na jejich ukazatele, tak především jejich strukturu a její změny (např. změny v položkách aktiv – růst podílu některých položek, pokles jiných). Hlavní význam však má při mezipodnikovém srovnávání, ve kterém umožňuje srovnávat podniky i různě veliké, neboť strukturu jejich výkazů převádí na společný základ 100%. Je založena na výpočtech procentního podílu jednotlivých položek na celku (celkem v rozvaze je bilanční suma, ve výsledovce tržby).60 V následujících dvou tabulkách jsem ze zjednodušených rozvah podniku Kovot Invest, s.r.o. za roky 2009 – 2013 vypočítala procentní změny složek aktiv a pasiv. Tabulka 8: Vertikální analýza aktiv 2009

2010

2011

2012

2013

AKTIVA CELKEM (tis. Kč)

43759

43444

51087

49334

52480

Pohledávky za upsaný základní kapitál

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

35,6%

25,7%

28,7%

45,3%

36,7%

0,0%

0,0%

0,5%

0,7%

0,2%

Dlouhodobý hmotný majetek

35,6%

25,7%

28,2%

30,4%

22,5%

Dlouhodobý finanční majetek

0,0%

0,0%

0,0%

14,2%

14,0%

Oběžná aktiva

64,2%

73,9%

71,0%

54,5%

62,7%

Zásoby

11,2%

6,0%

5,0%

11,9%

14,7%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobé pohledávky

60

SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 301. ISBN 9788074001543, str. 210.

53

Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

8,7%

19,8%

21,4%

13,5%

9,5%

44,3%

48,0%

44,5%

29,2%

38,5%

0,1%

0,5%

0,3%

0,2%

0,7%

Časové rozlišení

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Jak můžeme v tabulce vertikální analýzy aktiv vidět, významnou část aktiv tvoří dlouhodobý majetek. V letech 2009 – 2010 tento dlouhodobý majetek tvořil jen majetek hmotný, konkrétně stavby a samostatné movité věci. Až od roku 2011 byly součástí dlouhodobého majetku i finanční majetek a majetek nehmotný, který podnik získal koupí softwaru. Časové rozlišení aktiv netvoří v aktivech příliš velký podíl. Jeho hodnota nepřesahuje žádný rok ani procento celkových aktiv. Naopak největší složkou aktiv společnosti je oběžný majetek. Jeho podíl na celkových aktivech vždy přesahoval hranici 60%. Jedinou výjimkou byla jeho hodnota v roce 2012. Jak už bylo uvedeno, tehdy společnost nakoupila dlouhodobý finanční majetek za 7 mil. Kč a tím podstatně zvýšila podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech. Pro jeho lepší analýzu nám slouží následující tabulka. Tabulka 9: Vertikální analýza oběžného majetku

2009

2010

2011

2012

2013

Oběžná aktiva (tis. Kč)

28104

32087

36252

26903

32886

Zásoby

17,4%

8,1%

7,1%

21,8%

23,4%

Dlouhodobé pohledávky

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Krátkodobé pohledávky

13,6%

26,8%

30,2%

24,6%

15,1%

Krátkodobý finanční majetek

68,9%

65,0%

62,7%

53,5%

61,3%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

V tabulce je zřejmé, že největší část oběžného majetku tvoří krátkodobý finanční majetek, který se skládá po celé roky jen z hotovosti a peněz v bankách. Jen v roce 2013 jsou součástí krátkodobého finančního majetku i krátkodobé cenné papíry. Ty ale představují jen 25% tohoto majetku. To, že podnik drží velké množství likvidních prostředků je dobrou zprávou pro dodavatele. Existuje zde velká pravděpodobnost, že společnost bude mít dostatek hotovosti na splacení svých závazků, a proto se nebudou obchodování s ní vyhýbat. Avšak jestli je potřebné tak velké množství peněžních prostředků v podniku zjistíme až po podrobnější analýze pomocí ukazatelů likvidity. 54

Tabulka 10: Vertikální analýza pasiv 2009

2010

2011

2012

2013

PASIVA CELKEM (tis. Kč)

43759

43444

51087

49334

52480

Vlastní kapitál

86,7%

90,9%

85,8%

90,9%

92,1%

Základní kapitál

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

Kapitálové fondy

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

44,7%

77,9%

77,1%

88,6%

79,5%

období

41,8%

12,8%

8,5%

2,1%

12,3%

Cizí zdroje

12,8%

8,5%

13,7%

8,7%

7,9%

Rezervy

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Dlouhodobé závazky

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Krátkodobé závazky

8,0%

8,5%

13,7%

8,7%

7,9%

Bankovní úvěry a výpomoci

4,8%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Časové rozlišení

0,5%

0,5%

0,5%

0,4%

0,0%

Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek

hospodaření

běžného

účetního

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Jednotlivé podíly složek pasiv nám lépe zobrazí následující graf. Graf 2: Složky pasiv

Složky pasiv 100.0%

Procenta

80.0% 60.0% Časové rozlišení 40.0%

Cizí zdroje Vlastní kapitál

20.0% 0.0% 2009

2010

2011 Roky

2012

2013

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

V tabulce i grafu vidíme, že podnik financuje své potřeby z největší části vlastním kapitálem. Z toho základní kapitál tvoří jen 0,2%. Další složkou vlastního kapitálu představuje výsledek hospodaření minulých let. Jeho podíl v roce 2009 představoval 44,7% a díky kumulaci této částky s výsledkem hospodaření běžného období tvořila suma nerozděleného zisku za rok 55

2010 necelých 78 % pasiv podniku. V dalších letech se tento údaj pohyboval mezi 77 – 87 procenty. Výsledek hospodaření za běžné období tak příznivý nebyl. V roce 2009 představoval necelých 42 % pasiv, ale po postupném klesání byla jeho hodnota rovna jen 2,1 procentům v roce 2012. Avšak v roce 2013 se situace podniku zlepšila, výsledek hospodaření za běžné období opět vzrostl na 12,3 %. Společnost Kovot Invest, s.r.o. z menší části využívá i cizí kapitál. V roce 2009 podnik kromě krátkodobých závazků využíval i bankovní úvěry v hodnotě 2,1 mil. Kč. Během následujícího roku byl však tento úvěr bance splacen a od roku 2010 tvoří všechen cizí kapitál jen krátkodobé závazky, které se konstantně pohybují okolo 8 %. Tabulka 11: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát 2010 Tržby celkem (tis. Kč)

2011

2012

2013

64911

81021

65810

50317

Výkony

97,41%

99,56%

93,29%

101,32%

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

99,55%

100,00%

91,59%

99,58%

Změna stavu zásob vlastní činností

-2,13%

-0,44%

1,70%

1,74%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výkonová spotřeba

53,39%

51,24%

43,80%

54,52%

Přidaná hodnota

44,02%

48,32%

49,49%

46,80%

Osobní náklady

25,29%

35,79%

41,34%

26,49%

7,76%

6,09%

6,41%

8,66%

10,67%

6,37%

1,89%

15,46%

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0,00%

0,00%

7,91%

0,00%

Prodané cenné papíry a podíly

0,00%

0,00%

7,60%

0,00%

Výnosové úroky

0,18%

0,07%

0,16%

0,63%

Nákladové úroky

0,03%

0,00%

0,00%

0,00%

Ostatní finanční výnosy

0,01%

0,20%

0,03%

0,18%

Ostatní finanční náklady

0,29%

0,19%

0,41%

0,11%

-0,14%

0,08%

0,09%

0,62%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

8,55%

5,35%

1,54%

12,88%

Mimořádný výsledek hospodaření

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výsledek hospodaření za účetní období

8,55%

5,35%

1,54%

12,88%

Výsledek hospodaření před zdaněním

10,53%

6,46%

1,98%

16,08%

Aktivace

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření

Finanční výsledek hospodaření

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

56

V předchozí tabulce je vidět, že se tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, kromě roku 2012, téměř shodují s hodnotou celkových tržeb. Jak jsem již zmínila, je tomu tak proto, že se jedná o podnik výrobního charakteru. V roce 2012 tvoří významnou část výnosů i tržby z prodeje cenných papírů a podílů, které se podílí na celkových tržbách necelými 8 procenty. Nejvýznamnější složkou nákladů v provozní činnosti tvoří součet nákladů na spotřebovaný materiál, energii a služby. Jelikož se tato suma pohybuje okolo 50% celkových tržeb, společnost vykazuje poměrně vysokou přidanou hodnotu, tedy také kolem 50%. Avšak podnik má vysoké osobní náklady (např. v roce 2012 činily tyto náklady více než 41% z celkových tržeb), proto není provozní výsledek hospodaření příliš velký (v roce 2012 jen 1,89%). Tyto osobní náklady se však podařily v následujícím roce redukovat, a proto v roce 2013 firma dosahovala lepších výsledků, konkrétně necelých 15,5%. Tento popsaný jev se podařil i přes to, že se celkové tržby oproti roku předcházejícímu výrazně snížily. Jak můžeme vidět, finanční výsledek hospodaření je v jednotlivých letech velice nízký. Za zmínku snad stojí jen rok 2013, kdy se společnosti podařilo získat ze svých investic do finančního majetku výnosy v hodnotě 0, 63%. Výsledek hospodaření za účetní období je ve všech letech kladný, konkrétně se pohybuje v rozmezí 1,5 až 13% celkových tržeb. I přesto, že tato položka výkazu zisku a ztrát neustále klesala a v roce 2012 dokonce dosahovala své nejnižší úrovně, v posledním analyzovaném roce podnik vykazoval nejvyšší poměr dosaženého výsledku hospodaření k celkovým tržbám, tedy 12,88%.

3.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu. K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům patří čistý pracovní kapitál.61

3.2.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál neboli provozní kapitál je definován jako rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji a má významný vliv na platební schopnost podniku. Má-li být podnik likvidní, musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, tzn. přebytek

61

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Řízení podnikových financí: sbírka příkladů. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, 84 s. ISBN 8073182017, str. 30.

57

krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji. Konstrukce čistého pracovního kapitálu je znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek 6: Čistý pracovní kapitál

Zdroj: KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 9788024733494, str. 82.

Je založena na rozlišení oběžného a dlouhodobého majetku a na rozlišení krátkodobě vázaného kapitálu. Čistý pracovní kapitál představuje tu část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem.62 Tabulka 12: Vývoj čistého pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál Oběžný majetek Krátkodobé závazky

2009 24599 28104 3505

2010 28373 32087 3714

2011 29268 36252 6984

2012 22623 26903 4280

2013 28746 32886 4140

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o. Graf 3: Vývoj čistého pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál

Tisíce Kč

40000 30000 20000

Čistý pracovní kapitál

10000 0 2009

2010

2011 Roky

2012

2013

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o. 62

KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 9788024733494, str. 81.

58

Jak je vidět z tabulky a grafu, čistý pracovní kapitál v letech 2009 – 2011 stoupal, což bylo způsobeno rychlejším nárůstem oběžného majetku než krátkodobých závazků. V roce 2012 však čistý pracovní kapitál prudce poklesl kvůli propadu v oběžném majetku, ale v roce 2013 zase vzrostl. V celém sledovaném období vidíme, že hodnota čistého pracovního kapitálu je velmi vysoká v poměru k výši oběžného majetku, což je způsobeno velmi nízkou hodnotou krátkodobých závazků. Tato skutečnost ukazuje na konzervativní přístup řízení oběžného majetku, protože jeho velká část je financována z dlouhodobých zdrojů a podnik se neustále snaží udržet vysokou likviditu. Tato vysoká hodnota čistého pracovního kapitálu signalizuje překapitalizování podniku. Zároveň zvyšuje finanční stabilitu podniku, ale současně snižuje jeho rentabilitu.

3.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Na analýzu absolutních vstupních dat navazuje další postupový krok, kterým je výpočet poměrových ukazatelů. Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Uspořádání, počet i konstrukce se liší s ohledem na cíl analýzy a s tím spojený okruh uživatelů, pro něž je analýza zpracovávána. Obvykle se lze setkat s bloky ukazatelů: -

rentability,

-

aktivity,

-

likvidity,

-

zadluženosti,

-

kapitálového trhu.

Ukazatele mohou být uspořádány do soustavy, kterou nazýváme paralelní nebo pyramidová. V paralelní soustavě jsou vytvářeny bloky ukazatelů měřících určitou stránku finanční situace (rentabilita, likvidita atd.), přičemž jsou pro finanční zdraví vnímány všechny charakteristiky jako rovnocenné; podnik musí být nejen rentabilní, ale přiměřeně zadlužený a likvidní, aby dlouhodobě existoval. Pyramidové soustavy jsou určeny pro rozklad syntetického ukazatele, jehož výběr je podřízen účelu analýzy.63

63

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. ISBN 9788074001949., str. 97.

59

3.2.3.1 Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu, je měřítkem schopnosti dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu, tj. schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu.64 Používají se následující ukazatele:

Rentabilita celkových aktiv (ROA)
 

 č  ý    ěí  

Ukazatel ROA odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. Ukazatel hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu a je použitelný pro měření souhrnné efektivnosti.

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROCE)
 

 č  ý    ěí  í ěí   !"é á%

V tomto případě je potřeba na ukazatel nahlížet z pohledu strany pasiv v rozvaze a do ukazatele nám budou vstupovat dlouhodobé dluhy, ke kterým patří dlouhodobé bankovní úvěry a vlastní kapitál. Jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Lze tedy říci, že komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
 

 č  ý    ěí  í ěí

Jde o ukazatel, s jehož pomocí mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Růst tohoto ukazatele může znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření, zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu.

64

KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 9788024733494, str. 96.

60

Rentabilita tržeb (ROS)
& 

 č  ý    ěí 'ž"%

Tento ukazatel představuje poměry, které v čitateli zahrnují výsledek hospodaření a ve jmenovateli obsahují tržby.65 Tabulka 13: Ukazatele rentability

2010 12,78% 14,05% 14,05% 8,55%

ROA ROCE ROE ROS

2011

2012 8,48% 9,88% 9,88% 5,35%

2,06% 2,26% 2,26% 1,54%

2013 12,35% 13,41% 13,41% 12,88%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Jelikož mají jednotlivé ukazatele v čitateli hodnotu zisku, zákonitě musí všechny výsledky těchto ukazatelů klesat v důsledku poklesů zisků během let 2010-2012, v roce 2013 hodnoty ukazatelů rentability z tohoto důvodu opět vzrostly. Tuto skutečnost lépe vidíme v následujícím grafu. Graf 4:Ukazatele rentability

Procenta

Ukazatele rentability 16.00% 14.00% 12.00% 10.00% 8.00% 6.00% 4.00% 2.00% 0.00%

ROA ROCE ROE ROS 2010

2011

2012

2013

Roky

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Když zhodnotíme výsledky ukazatelů rentability vlastního kapitálu a rentability celkového vloženého kapitálu zjistíme, že jsou tyto hodnoty stejné. Je to důsledkem nulové hodnoty

65

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. ISBN 9788024739168, str. 56.

61

dlouhodobých závazků podniku. Mezi roky 2010 – 2013 tvoří celkový cizí kapitál jen závazky krátkodobé. I přesto, že jednotlivé ukazatele rentability v letech 2010 – 2012 klesaly, podnik vykazoval vždy kladné výsledky, což je pro podnik bezpochyby pozitivní a znamená to, že byl každý rok ziskový. V roce 2013 své úspěchy potvrdil opětovným zvýšením zisku a zároveň své rentability. Jak můžeme vidět v následující tabulce, výsledky ukazatele rentability vlastního kapitálu jsou ve srovnání s odvětvím většinou dobré. Výjimku představuje rok 2012, kdy je hodnota tohoto ukazatele v podniku značně menší než průměr těchto hodnot podniků zabývající se srovnatelnou činností. Tabulka 14: Srovnání rentability vlastního kapitálu s odvětvím

ROE Podniku ROE Odvětví

2010 14,05% 8,19%

2011

2012 9,88% 8,32%

2,26% 11,83%

2013 13,41% 11,56%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o. a Ministerstva průmyslu a obchodu66

3.2.3.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu – což je reciproká hodnota k počtu oprávek. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu. 67 Zde se obvykle uvádějí čtyři základní ukazatele:68

Doba obratu zásob " "' á" 

66

)á"% 'ž"% 365

Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. © Copyright 2005 MPO. [online]. 30.3.2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace.html 67 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 9788024713861, str. 60. 68 KALOUDA, František. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm, 2008, 134 s. ISBN 9788090408302, str. 97.

62

Výsledek zde určuje, kolik dní je třeba prodávat, aby se zaplatily zásoby. Alternativním ukazatelem slouží ukazatel rychlost obratu zásob, který udává, kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po finální produkci a její prodej, z něhož vyplynou tržby.
%-! "' á" 

'ž"% )á"%

Doba obratu pohledávek " "' !.á. 

/!.á% 'ž"% 365

Ideální výsledek je přirozeně nulová hodnota, vyplývající z nulové hodnoty pohledávek. I v tomto případě existuje alternativní ukazatel, čímž je rychlost obratu pohledávek, který popisuje kolikrát (a tedy jak rychle) jsou pohledávky přeměněny v peněžní prostředky plynoucí z tržeb.
%-! "' !.á. 

'ž"% /!.á%

Doba obratu závazků " "' áů 

)á% 'ž"% 365

Interpretace tohoto ukazatele je analogická k době obratu pohledávek.

Relativní vázanost stálých aktiv
. í á  áý-!   

'ž"% & áá  

Tento ukazatel definuje potřebnou vázanost firemních fixních aktiv k dosažení daného obratu. Ukazatel je nejčastěji označován jako obrat aktiv.69 Jelikož byly pohledávky vždy vyšší než závazky, i hodnoty ukazatelů doby obratu pohledávek jsou vyšší než doby obratu závazků, což není ideální. Jak můžeme v následující tabulce vidět, 69

KALOUDA, František. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm, 2008, 134 s. ISBN 9788090408302, str. 98.

63

doby obratu zásob nejprve klesaly, což je pro podnik příznivé, avšak od roku 2012 se opět situace poněkud zhoršila. Tabulka 15: Ukazatele aktivity

2010 14,74 48,35 20,88 5,82

Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny) Obrat aktiv

2011 11,60 49,32 31,46 5,52

2012 32,56 36,83 23,74 2,95

2013 55,90 36,22 30,03 2,61

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Doby obratu pohledávek nám každým rokem klesá, což je příznivé. Tuto hodnotu by měl podnik minimalizovat – to znamená krátit dobu splácení pohledávek od svých odběratelů. Naopak doba obratu zásob nám od roku 2011 neustále roste, což lze hodnotit jako negativní vývoj. Pokud budeme lépe analyzovat vývoj doby obratu závazků, zjistíme, že je tento průběh nepravidelný. Pro podnik by bylo lepší maximalizovat hodnotu těchto závazků, jelikož se jedná o neúročené krátkodobé závazky z obchodních vztahů, které nepředstavují pro podnik žádný náklad. Průběh jednotlivých ukazatelů dob obratu lépe naznačuje následující graf. Graf 5:Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity 60.00 50.00 Dny

40.00 30.00

Doba obratu zásob

20.00

Doba obratu pohledávek

10.00

Doba obratu závazků

0.00 2010

2011

2012

2013

Roky

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

Pokud se podíváme na následující tabulku, uvidíme, že v letech 2010 a 2012 podnik vykazoval srovnatelné tržby. Avšak v roce 2010 společnost potřebovala na dosažení takových 64

tržeb fixní aktiva v hodnotě 11 mil. Kč, kdežto v roce 2012 byla hodnota tohoto majetku dvojnásobná. Proto zde klesl i ukazatel relativní vázanosti stálých aktiv. Opětovného zlepšení může podnik využít např. odprodáním nepotřebného majetku (majetek nevyužívaný či nadbytečný). V tom případě by při dosažení stejných tržeb byla menší vázanost stálých aktiv, což by se projevilo zvýšením tohoto ukazatele. Tabulka 16: Obrat aktiv

2010

2011 5,52 14679 81021

5,82 11144 64911

Obrat aktiv Dlouhodobý majetek (tis. Kč) Tržby celkem (tis. Kč)

2012

2013

2,95 22326 65810

2,61 19252 50317

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

U firem v odvětvích s vysokou kapitálovou náročností, jako je strojírenství, energetika nebo chemie, bývá ukazatel obratu aktiv dosti nízký (obyčejně menší než jedna). Jelikož nám podnik vykazuje hodnoty těchto ukazatelů okolo pěti, od roku 2012 okolo 3, budeme tento stav považovat za dobrou situaci a doufat, že tento klesající trend nebude pokračovat. Graf 6: Vývoj obratu aktiv

Obrat aktiv Hodnota ukazatele

7.00 6.00 5.00 4.00 3.00

Obrat aktiv

2.00 1.00 0.00 2010

2011

2012

2013

Roky

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

3.2.3.3 Ukazatele likvidity K tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, výnosný, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Střetává se však s rentabilitou, neboť k tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžných aktivech, zásobách, 65

pohledávkách a na účtu. Řízení a výše likvidity je otázkou strategie firmy. Existují firmy, které si mohou dovolit, např. z hlediska své pozice na trhu, agresivní přístup k řízení likvidity; strategie konzervativní spočívá ve slaďování položek oběžných aktiv s pasivy; strategie defenzivní plyne např. z pozice malých firem, které jsou závislé na jednom velkém odběrateli. Při analýze je vždy důležité vzít v úvahu, že oběžný majetek neprodukuje žádný zisk, naopak kapitál je v oběžných aktivech vázán. Výsledná likvidita je proto vždy určitým kompromisem o udržení co nejnižší úrovně při neohrožení existence firmy.70 Ukazatele likvidity se v praxi používají ve třech modifikacích, které se liší tím, že v čitateli ukazatele jsou položky oběžného majetku podniku s různým stupněm likvidnosti.

Celková (běžná) likvidita .á     

"ěžý . . 1'á "é á%

Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát více má podnik oběžného majetku než krátkodobých závazků.

Pohotová likvidita /! á     

1'á "é !.á%  /.ěží ' ř.% 1'á "é á%

nebo /! á     

"ěžý . . 3 )á"% 1'á "é á%

Čitatel je snížen o zásoby, tj. nejméně likvidní část oběžného majetku. Význam pohotové likvidity pro finanční řízení vychází z redukce její vypočtené hodnoty způsobené odstraněním hodnoty zásob (jejich likvidnost je problematická, zejména u zásob nedokončené výroby) z čitatele

zlomku.

Maximalizace

hodnoty

ukazatele

minimalizuje

riziko

platební

neschopnosti.

70

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. ISBN 9788074001949., str. 103.

66

Peněžní likvidita /.ěží     

/.ěží ' ř.% 1'á "é á%

Čitatel ukazatele obsahuje pouze nejlikvidnější složku oběžného majetku, tj. peněžní prostředky. Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen uhradit okamžitě.71 Tabulka 17: Ukazatele likvidity

2010

2011

2012

2013

Běžná likvidita

8,64

5,19

6,29

7,94

Pohotová likvidita

7,93

4,82

4,91

6,08

Peněžní likvidita

5,62

3,25

3,36

3,68

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

V roce 2010 byly krátkodobé závazky, které se objevují ve jmenovatelích u všech druhů likvidit, na úrovni 3,7 mil. Kč. Jelikož tato hodnota v roce 2011 vzrostla na necelých 7 mil. Kč, všechny zmíněné druhy likvidit zákonitě klesly. Od roku 2012 však tyto ukazatele opět rostly. Nejlépe je tento jev vidět v následujícím grafu. Graf 7: Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity Hodnota ukazatele

10.00 8.00 6.00 Běžná likvidita 4.00

Pohotová likvidita Peněžní likvidita

2.00 0.00 2010

2011

2012

2013

Roky

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o.

71

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 147.

67

Doporučené hodnoty běžné likvidity se pohybují v rozmezí 1,5 – 2,5. V předchozí tabulce vidíme, že běžná likvidita analyzovaného podniku neklesne pod hranici 5, což je mnohonásobně větší, než je potřebné. Tato vysoká hodnota ukazatele signalizuje neefektivní řízení peněžních prostředků a snižování rentability. Po vyřazení zásob z čitatele získáváme likviditu pohotovou. Její doporučené hodnoty literatura72 uvádí v rozmezí 0,8 – 1,4. Podnik Kovot Invest, s.r.o. se opět nedrží doporučených hranic a tak snižuje potenciální výnosy, které by mohl získat při zvýšení svých investic. I peněžní likviditu vykazuje analyzovaná společnost velmi vysokou. Stav tohoto ukazatele je například v roce 2010 28 krát vyšší než doporučovaná hranice. Zde můžeme vidět, jak obrovské množství peněžních prostředků není využito ke zvyšování zisku firmy, ale naopak díky inflaci ztrácí svou hodnotu. Srovnáním s odvětvím se nám zjištěná fakta opět potvrdí. Hodnoty ukazatelů likvidity vypočítané za celé odvětví přesně zapadají do literaturou vytýčených hranic. Naopak námi analyzovaný podnik tyto sumy mnohonásobně převyšuje. Lepší vizuální představu nám nastíní následující graf. Graf 8: Srovnání peněžní likvidity podniku s odvětvím

Peněžní likvidita Hodnota ukazatele

6 5 4 3

Podnik

2

Odvětví

1 0 2010

2011

2012

2013

Roky

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z účetních závěrek společnosti Kovot Invest, s.r.o. a Ministerstva průmyslu a obchodu73

72

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178, str. 148. 73 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. © Copyright 2005 MPO. [online]. 30.3.2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace.html

68

4 Návrh optimální strategie financování podniku V této kapitole využiju poznatky, které jsem zjistila provedením jednotlivých analýz dat zvoleného podniku a navrhnu strategii optimalizace financování této společnosti. Z finanční analýzy podniku je patrné, že firma preferuje konzervativní strategii financování. Zjistila jsem to z výpočtů čistého pracovního kapitálu, jehož hodnoty jsou každý rok velmi vysoké. To znamená, že je velké množství oběžného majetku financováno z dlouhodobých zdrojů, v našem případě podnik nevyužívá ani možnost dlouhodobého cizího kapitálu. Taková strategie snižuje riziko, ale také výnosnost podnikání. Tento způsob krytí oběžného majetku je pro podnik značně nákladný. Potřebné zásoby by bylo lepší získávat za krátkodobé závazky, nejlépe zvýšením hodnoty obchodních úvěrů od jeho dodavatelů, které bývají většinou neúročené. Využití bankovních úvěrů na financování zásob je v tomto podniku zbytečné, jelikož vykazuje značné množství peněžních prostředků, tudíž je nesmyslné platit úroky a tím zvyšovat náklady na cizí kapitál. Naopak dlouhodobý kapitál, který je nyní použitý pro financování oběžného majetku, by bylo lepší investovat do jiných forem aktiv, tím snižovat překapitalizování a zároveň zvyšovat rentabilitu podniku. Ke zmíněnému zvyšování výnosnosti podniku je nutné zohlednit i velikost podniku. Jelikož se analyzovaná společnost řadí mezi firmy malé, a její zisky nejsou příliš stabilní (v roce 2012 byl výsledek hospodaření běžného období jen 1 milion Kč, kdežto v roce 2013 byla tato hodnota necelých 6,5 mil. Kč), podnik by neměl uvažovat o přílišném zadlužování, protože mu hrozí, že nebude moci splácet úroky vůči svým věřitelům. Jelikož má firma jen jednoho majitele, není ohrožena rizikem, že by v dalších letech neměla potřebné peněžní prostředky na vyplácení podílů svým společníkům. Naopak všechny výsledky hospodaření se kromě roku 2013 kumulovaly do nerozděleného zisku. Tyto peněžní prostředky zůstávají v podniku převážně nevyužité na bankovních účtech. Proto společnost sice vyniká vysokou likviditou, ale efektivnější by bylo rozumně investovat a tím si zvyšovat rentabilitu. Jelikož byly hodnoty krátkodobých závazků za zkoumané roky na podobné úrovni, mohu předpokládat, že tomu tak bude i nadále. Při výpočtech, kdy uvažuji, že by tato výše závazků roku 2014 byla rovna hodnotě, kterou podnik vykazoval v roce 2013, tudíž 4,14 mil. Kč. 69

Požadovaná suma peněžních prostředků pro rok 2014 by byla jen 828 000 Kč. Tato hodnota vyjadřuje snížení peněžní likvidity na úroveň hodnoty ukazatele 0,2, kterou vykazují průměrné podniky tvořící stejné odvětví. Avšak hodnota peněžních prostředků v roce 2013 byla více než 15 milionů Kč. Pokud chce podnik optimalizovat svou strategii financování, bylo by dobré, kdyby příští rok investoval až 14,4 mil. Kč do výnosnějších aktiv a tím nejen zabránit znehodnocování majetku díky inflaci, ale navíc dosahovat i vyšších výnosů. I přes to, že se nejedná o příliš velký podnik, nemělo by toto rozhodnutí ohrozit chod podniku. Ve společnosti bude i s menším obnosem peněžních prostředků zachována dostatečně velká likvidita, tudíž by neměl být problém splatit své krátkodobé závazky (dlouhodobé cizí zdroje nevlastní). Konkrétní projekty, do kterých by měl podnik vložit své finanční prostředky, by se měly odvíjet od jeho plánu do budoucnosti. Pokud analyzovaná společnost v nejbližší době neplánuje žádné větší výdaje např. do rozšíření nových dílen, či koupi nákladnějších strojů, mohla by své peněžní prostředky investovat na akciovém trhu. Zde předpokládám velké výnosy, avšak k tomuto zhodnocení je často zapotřebí i několik let. Pokud by tato firma potřebovala své peníze v kratším horizontu, raději by je měla vložit do jiných projektů, které jsou méně časově náročné, avšak na druhou stranu nemusí být tak výnosné. Jelikož se jedná o malý podnik, díky těmto investicím by mohlo dojít k celkovému zvětšení firmy, ať už rozšířením stávající výroby nebo i průnikem na nové trhy. Zvětšení společnosti by mohlo vést dále i ke zvýšení její konkurenceschopnosti a také ke zlepšení její pozice v dodavatelsko-odběratelských vztazích, což by firmě prospělo. Dalším, spíše druhotným doporučením z mé strany je doporučení snahy snižovat výrobní a mzdové náklady firmy, protože ty ve sledovaném období hodně rostly, avšak v posledním analyzovaném roce byly tyto náklady podstatně nižší než v předešlých letech, proto by bylo dobré, aby se poslední dosažené hodnoty alespoň udržely. Jsem si ale samozřejmě vědoma toho, že snižování mzdových nákladů je pro podnik velmi obtížné. Co se týče nákladů na materiál, ty by mohly být sníženy již zmiňovaným zlepšením vyjednávací pozice společnosti ve vztahu k jejím dodavatelům. Tím se má doporučení prolínají. Nicméně jsem se přesvědčila o tom, že podnik má velmi schopné vedení a je řízen velmi dobře s ohledem na svoje možnosti a velikost.

70

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo kritické zhodnocení dosavadních poznatků v oblasti financování malých a středních podniků. Na základě teoretických východisek jsem provedla finanční analýzu podniku Kovot Invest, s.r.o. a poté jsem navrhla optimální strategii financování tohoto podniku. Pro zhotovení této práce jsem použila metodu literární rešerše, analýzu, komparaci, syntézu a následnou dedukci. V první kapitole teoretické části jsem se dozvěděla, že ačkoliv je v praxi pojem „malé a střední podniky“ velmi rozšířen, neexistuje jednotná horní hranice, která tyto podniky vymezuje. Proto jsem zjistila hranice, podle nichž rozděluje tyto společnosti podle velikosti Svaz průmyslu České republiky. Následně jsem tato data porovnala s legislativou Evropské unie, jež je české legislativě nadřízená. V České republice představují malé a střední podniky 99,8% z celkového počtu podniků. Tento sektor v ČR zabezpečuje z 60% zaměstnanost, podílí se na výkonech a přidané hodnotě více než 50%, na tvorbě hrubého domácího produktu více než z 37%. Z toho vyplývá, že jejich hodnota je nejen pro českou ekonomiku nezanedbatelná. Proto jsem jejich celkový význam nastínila v podkapitole 1.2. Malé a střední podniky se potýkají kvůli své velikosti a konkurenci v oboru se značným omezením. Proto musí značně využívat své přednosti a naopak minimalizovat případné nevýhody tohoto malého podnikání, tak aby nemusely řešit problémy s jejich případným zánikem. Touto problematikou jsem se zabývala v dalších podkapitolách první části této práce. Ve druhé kapitole jsem řešila problematiku možností financování malých a středních podniků. Nejprve jsem si rozčlenila zdroje, které mohou firmy využívat na rozšíření svého financování, podle pěti různých kritérií. Následně jsem podrobně popsala formy zdrojů, které řadíme mezi krátkodobé a dlouhodobé; interní a externí. Zajímavé bylo i porovnání těchto zdrojů z hlediska jejich výhod a nevýhod. Pro snadnější pochopení směnečných úvěrů jsem použila i schémata naznačující posloupnost jednotlivých kroků při jejich využívání. Ve třetí kapitole jsem nejprve nastínila informace o podniku, který jsem si vybrala pro zpracování celé praktické části. Pro svou analýzu jsem zvolila společnost Kovot Invest, s.r.o., protože se nachází blízko mého bydliště, dokonale zapadá do vymezení malého či středního 71

podniku a jeho majitel, Ing. Jan Tichý, mi byl ochotný poskytnout veškeré informace a data z účetních závěrek potřebná pro zpracování další části této kapitoly. Pro posouzení finanční situace podniku mi pomohly tabulky obsahující horizontální a vertikální analýzy, které jsem si vypočítala na základě dat z účetních závěrek za účetní období od roku 2009 až 2013. Zjištěné vysoké hodnoty čistého pracovního kapitálu poukazují na konzervativní přístup řízení oběžného majetku, jelikož je jeho velká část financována z dlouhodobých zdrojů a podnik se neustále snaží udržet vysokou likviditu. Zároveň však zvyšují stabilitu podniku, ale naopak snižují jeho rentabilitu. Poměrové ukazatele mi také prozradily konkrétní hodnoty ukazatelů rentability, aktivity a likvidity. Ty měl analyzovaný podnik ve srovnání s odvětvím většinou vyšší, což poukazuje na dobrou finanční situaci podniku. Ve čtvrté kapitole, která ukončuje praktickou část mé diplomové práce, jsem na základě provedených analýz nastínila různé možnosti pro optimalizaci strategie financování podniku. Jelikož společnost Kovot Invest, s.r.o. vykazovala mnohonásobně vyšší hodnoty likvidity než je potřebné, jedním z navrhovaných doporučení jsem zmínila možnost použití většího obnosu (asi 14 mil. Kč) přebytečných peněžních prostředků a jeho investování do výnosnějších aktiv a tím nejen zabránit znehodnocování majetku díky inflaci, ale navíc dosahovat i vyšších výnosů. Jelikož se jedná o malý podnik, díky těmto investicím by mohlo dojít k celkovému zvětšení firmy, ať už rozšířením stávající výroby nebo i průnikem na nové trhy. To by mohlo dále vést i ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti a také ke zlepšení její pozice v dodavatelskoodběratelských vztazích, což by jí jistě prospělo. Nicméně jsem se přesvědčila o tom, že podnik má velmi schopné vedení a je řízen velmi dobře s ohledem na svoje možnosti a velikost. Za přínos této diplomové práce považuji samotnou finanční analýzu zvoleného podniku a následující doporučení změn financování společnosti do budoucnosti, které by měly zvyšovat její rentabilitu při zachování dostatečné likvidity a stability, což je pro podnik jistě velmi důležité.

72

Seznam použité literatury [1] BREALEY, Richard A a Stewart C MYERS. Teorie a praxe firemních financí. Praha: East Publishing, 1999, 7, 971 s. ISBN 8085605244. [2] BREALEY, Richard A, Stewart C MYERS a Franklin ALLEN. Principles of corporate finance. 8th ed. Boston: McGraw-Hill, 2006, xxviii, 1028 s. ISBN 0072957239. [3] ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 9788024736693. [4] FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 408 s. ISBN 9788024732930. [5] GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 9788086929262. [6] HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110. [7] HRDÝ, Milan. Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2008, 172 s. ISBN 9788070437469. [8] JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, 295 s. ISBN 9788074000522. [9] KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 299 s. ISBN 9788073803155. [10]

KALOUDA, František. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm,

2008, 134 s. ISBN 9788090408302. [11]

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010,

xxxviii, 811 s. ISBN 9788074001949. [12]

KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza:

komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 9788024733494. [13]

KRAUSEOVÁ, Jaruše. Finanční projekt firmy do kapsy. 1. vyd. Praha:

Bilance, 2013, 154 s. ISBN 9788086371573. [14]

MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola

finanční a správní, 2003, 107 s. ISBN 808675412x.

73

[15]

NOVOTNÝ, Jiří a Petr SUCHÁNEK. Nauka o podniku. Vyd. 1. Brno:

Masarykova univerzita, 2004, 164 s. ISBN 8021033339. [16]

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Řízení podnikových

financí: sbírka příkladů. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, 84 s. ISBN 8073182017. [17]

POLIDAR, Vojtěch. Management bank a bankovních obchodů. 2. upravené

vyd. Praha: Ekopress, 1999, 450 s. ISBN 8086119114. [18]

REŽŇÁKOVÁ, Mária. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing, 2010, 191 s. ISBN 9788024734415. [19]

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1.

vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 9788024713861. [20]

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4.

aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. ISBN 9788024739168. [21]

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky,

příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 9788024733395. [22]

SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ.

Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 301. ISBN 9788074001543. [23]

SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.

Beck, 2010, xxv, 498 s. ISBN 9788074003363. [24]

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie

pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 192 s. ISBN 9788074001178. [25]

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční

analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119211. [26]

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac.

vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086929019. [27]

VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz.

a dopl . vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. ISBN 9788024745206.

74

Seznam použitých internetových zdrojů [1] Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. © Copyright 2005 MPO. [online]. Dostupné z: Dostupné z: . [2] Kovot Invest: Kovovýroba [online]. Dostupné z: . [3] Kovot Invest: Lakování [online]. Dostupné z: . [4] Kovot Invest: O firmě [online]. Dostupné z: . [5] Veřejný rejstřík a Sbírka listin[online]. © 2012-2014. Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Seznam ostatních použitých zdrojů [1] Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, Příloha č. 1 [2] Účetní závěrky podniku Kovot Invest, s.r.o. za účetní období 2009-2013

75

Seznam tabulek Tabulka 1: Vymezení malých a středních podniků v ČR ......................................................... 13 Tabulka 2: Vymezení malých a středních podniků podle EU .................................................. 14 Tabulka 3: Počet zaměstnanců analyzovaného podniku .......................................................... 47 Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv ...................................................................................... 49 Tabulka 5: Horizontální analýza pasiv ..................................................................................... 50 Tabulka 6: Vlastní kapitál ......................................................................................................... 51 Tabulka 7: Horizontální analýza jednotlivých položek výsledku hospodaření ........................ 52 Tabulka 8: Vertikální analýza aktiv .......................................................................................... 53 Tabulka 9: Vertikální analýza oběžného majetku .................................................................... 54 Tabulka 10: Vertikální analýza pasiv ....................................................................................... 55 Tabulka 11: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát ................................................................ 56 Tabulka 12: Vývoj čistého pracovního kapitálu ....................................................................... 58 Tabulka 13: Ukazatele rentability ............................................................................................. 61 Tabulka 14: Srovnání rentability vlastního kapitálu s odvětvím .............................................. 62 Tabulka 15: Ukazatele aktivity ................................................................................................. 64 Tabulka 16: Obrat aktiv ............................................................................................................ 65 Tabulka 17: Ukazatele likvidity................................................................................................ 67

Seznam obrázků Obrázek 1: Princip eskontního úvěru ....................................................................................... 26 Obrázek 2: Princip akceptačního úvěru .................................................................................... 27 Obrázek 3: Princip avalového úvěru......................................................................................... 28 Obrázek 4: Směnečné úvěry ..................................................................................................... 29 Obrázek 5: Průběh forfaitingu .................................................................................................. 41 Obrázek 6: Čistý pracovní kapitál ............................................................................................ 58

76

Seznam grafů Graf 1: Vývoj jednotlivých položek výsledku hospodaření analyzovaného podniku ..............52 Graf 2: Složky pasiv .................................................................................................................55 Graf 3: Vývoj čistého pracovního kapitálu ...............................................................................58 Graf 4:Ukazatele rentability......................................................................................................61 Graf 5:Ukazatele aktivity ..........................................................................................................64 Graf 6: Vývoj obratu aktiv ........................................................................................................65 Graf 7: Ukazatele likvidity .......................................................................................................67 Graf 8: Srovnání peněžní likvidity podniku s odvětvím ...........................................................68

Seznam příloh Příloha A: Rozvaha v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. v plném rozsahu za roky 20102013 ..........................................................................................................................................78 Příloha B: Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. v plném rozsahu za roky 2010-2013 .........................................................................................................................80 Příloha C: Rozvaha v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. ve zjednodušeném rozsahu za roky 2009-2013 .........................................................................................................................82 Příloha D: Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. ve zjednodušeném rozsahu za roky 2009-2013 .......................................................................................................82

77

Přílohy Příloha A: Rozvaha v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. v plném rozsahu za roky 2010-2013

A. B. B. I. B. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B. II. B. II 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B. III. B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C. I. C. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C. II. C. II. 1. 2. 3. 4.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Googwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly - ovládaná osoba Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládaná osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládáná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva

78

Číslo řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2010 43444 0 11144 0 0 0 0 0 0 0

2011 51087 0 14679 280 0 0 280 0 0 0

2012 49334 0 22326 326 0 0 326 0 0 0

2013 52480 0 19252 120 0 0 120 0 0 0

11

0

0

0

0

12 13 14 15

0 11144 0 3903

0 14399 0 4265

0 15000 0 4092

0 11782 0 3919

16 17 18 19 20

7021 0 0 0 220

9868 0 0 0 266

10908 0 0 0 0

7863 0 0 0 0

21 22 23 24

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 7000 0

0 0 7350 0

25 26

0 0

0 0

0 1000

0 1000

27 28 29

0 0 0

0 0 0

0 6000 0

0 6350 0

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

0 32087 2621 986 698 937 0 0 0 0 0

0 36252 2575 1293 667 615 0 0 0 0 0

0 26903 5871 3467 1035 1369 0 0 0 0 0

0 32886 7706 4426 1794 1486 0 0 0 0 0

41 42 43

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

5. 6. 7. 8. C. III. C. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C. IV. C. IV. 1. 2. 3. 4. D. I. D. I. 1. 2. 3.

A. A. I. A. I. 1. 2. 3. A. II. A. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. A. III. A. III. 1. 2. A. IV. A. IV. 1. 2. 3. A. V. B. B. I. B. I. 1. 2. 3. 4. B. II.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rozdíly z přeměn společností Rozdíly z ocenění při přeměnách společnosti Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Jiný výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky

79

44 45 46 47 48 49

0 0 0 0 8599 5347

0 0 0 0 10947 7543

0 0 0 0 6640 5159

0 0 0 0 4993 4665

50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66

0 0 0 0 3083 169 0 0 20867 2999 17868 0 0 213 213 0 0

0 0 0 0 2936 368 0 100 22730 15 22715 0 0 156 156 0 0

0 0 0 0 1159 228 0 94 14392 16 14376 0 0 105 89 0 16

0 0 0 0 215 63 0 50 20187 33 15195 4959 0 342 157 0 185

67 68 69 70 71 72 73 74 75

43444 39501 100 100 0 0 0 0 0

51087 43832 100 100 0 0 0 0 0

49334 44847 100 100 0 0 0 0 0

52480 48328 100 100 0 0 0 0 0

76

0

0

0

0

77 78

0 0

0 0

0 0

0 0

79

0

0

0

0

80 81 82 83 84 85 86

10 10 0 33840 33880 -40 0

10 10 0 39391 39391 0 0

10 10 0 43722 43722 0 0

10 10 0 41737 41737 0 0

87 88 89

5551 3714 0

4331 6984 0

1015 4280 0

6481 4140 0

90 91 92 93 94

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

B. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B. III. B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B. IV. B. IV. 1. 2. 3. C. I. C. I. 1. 2.

Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3714 1625 0 0 0 1552

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6984 1585 0 0 0 3867

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4280 1552 0 0 0 2267

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4140 1850 0 0 0 658

111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123

285 223 0 0 0 29 0 0 0 0 229 229 0

398 1103 0 0 0 31 0 0 0 0 271 271 0

281 542 0 0 0 38 0 0 0 0 207 207 0

349 1240 0 0 0 43 0 0 0 0 12 12 0

Příloha B: Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. v plném rozsahu za roky 2010-2013

I. A. + II. II. 1. 2. 3. B. B.

1. 2.

+ C. C. 1. 2. 3. 4. D. E. III.

Číslo řádku 1 2 3 4

Tržby za prodej zboží Náklady na vynaložené zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činností Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálů

80

2010

2011

2012

2013

0 0 0 63233

0 0 0 80668

0 0 0 61395

0 0 0 50982

5 6 7 8 9 10 11 12 13

64618 -1385 0 34659 30428 4231 28574 16415 13230

81021 -353 0 41515 36135 5380 39153 28998 25007

60273 1122 0 28827 23666 5161 32568 27203 23554

50107 875 0 27434 21739 5695 23548 13330 9898

14

0

0

0

0

15 16 17

3024 161 22

3817 174 285

3442 207 288

3182 250 276

18

5040

4933

4219

4359

19

293

0

334

210

III. 1. 2. F. F.

1. 2.

G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q. 1. 2. ** XIII. R. S. S. 1. 2. * T. *** ****

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

81

20 21

293 0

0 0

249 85

0 210

22

158

1

0

0

23 24

158 0

0 1

0 0

0 0

25 26 27 28 29 30

0 34 341 0 0 6925

0 519 290 0 0 5165

0 358 306 0 0 1244

0 2300 312 0 0 7781

31 32

0 0

0 0

5203 5000

0 0

33

0

0

0

0

34

0

0

0

0

35

0

0

0

0

36

0

0

0

0

37 38

0 0

0 0

0 0

0 41

39

0

0

0

0

40

0

0

0

0

41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

0 115 21 6 191 0 0 -91 1283 1283 0 5551 0 0 0 0 0 0

0 58 0 163 156 0 0 65 899 899 0 4331 0 0 0 0 0 0

0 106 0 21 270 0 0 60 289 289 0 1015 0 0 0 0 0 0

0 317 0 91 55 0 0 312 1612 1612 0 6481 0 0 0 0 0 0

59 60 61

0 5551 6834

0 4331 5230

0 1015 1304

0 6481 8093

Příloha C: Rozvaha v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. ve zjednodušeném rozsahu za roky 2009-2013

A. B. B. I. B. II. B. III. C. C. I. C. II. C. III. C. IV. D. I.

A. A. I. A. II. A. III. A. IV. A. V. B. B. I. B. II. B. III. B. IV. C. I.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2009 43759 0 15590 0 15590 0 28104 4897 0 3827 19380 65

2010 43444 0 11144 0 11144 0 32087 2621 0 8599 20867 213

2011 51087 0 14679 280 14399 0 36252 2575 0 10947 22730 156

2012 49334 0 22326 326 15000 7000 26903 5871 0 6640 14392 105

2013 52480 0 19252 120 11782 7350 32886 7706 0 4993 20187 342

43759 37950 100 0

43444 39501 100 0

51087 43832 100 0

49334 44847 100 0

52480 48328 100 0

10 19543

10 33840

10 39391

10 43722

10 41737

18297 5605 0 0 3505 2100 204

5551 3714 0 0 3714 0 229

4331 6984 0 0 6984 0 271

1015 4280 0 0 4280 0 207

6481 4140 0 0 4140 0 12

Příloha D: Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč společnosti Kovot Invest, s.r.o. ve zjednodušeném rozsahu za roky 2009-2013 2009 I. A. + II. B. + C. D. E. III. F. G. IV. H. V. I. * VI. J.

Tržby za prodej zboží Náklady na vynaložené zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálů Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly

82

2010

2011

2012

2013

0 0 0 78647 41541 37106 10014 17

0 0 0 63233 34659 28574 16415 22

0 0 0 80668 41515 39153 28998 285

0 0 0 61395 28827 32568 27203 288

0 0 0 50982 27434 23548 13330 276

4097

5040

4933

4219

4359

345

293

0

334

210

0

158

1

0

0

0 28 228 0 0 23123 0 0

0 34 341 0 0 6925 0 0

0 519 290 0 0 5165 0 0

0 358 306 0 0 1244 5203 5000

0 2300 312 0 0 7781 0 0

VII. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. ** XIII. R. S. * T. *** ****

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

83

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 41

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 317 21 1 217 0 0 80 4906 18297 0 0 0 0

0 115 21 6 191 0 0 -91 1283 5551 0 0 0 0

0 58 0 163 156 0 0 65 899 4331 0 0 0 0

0 106 0 21 270 0 0 60 289 1015 0 0 0 0

0 317 0 91 55 0 0 312 1612 6481 0 0 0 0

0 18297 23203

0 5551 6834

0 4331 5230

0 1015 1304

0 6481 8093