UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PaedDr. Martin Tůma, PhD.
Alena Humlová
Ostrava, srpen 2010
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
V Ostravě, dne 23. srpna 2010
…………………………… podpis diplomantky
2
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
______________________________________________________________________
3
Děkuji PaedDr. Martinu Tůmovi, PhD. za cenné připomínky a rady při psaní diplomové práce.
4
ABSTRAKT
Název:
Analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti
Cíle:
Cílem práce bylo zjistit, zda činnosti trenérů v házené u družstev v oddílech spadajících pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH) odpovídají doporučením vydaným Českým svazem házené (ČSH).
Metody:
Pro celý výzkumný projekt byla zvolena empiricko – analytická metoda. Za nejvýhodnější vzhledem ke geograficky rozlehlému území jsme shledali metodu dotazování, kterou lze využít ke sběru dat jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním výzkumu. Do sumarizačních tabulek a grafů byla zanesena všechna nashromážděná data. Při verifikaci hypotéz byla data vyhodnocena pomocí základních statistických metod aritmetický průměr, absolutní četnost a relativní četnost.
Výsledky:
Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu. Podle výsledků výzkumu v této práci se doporučení pro vzdělávání trenérů nebudou vztahovat k apelu na pouhou účast, neboť, jak jsme zjistili, samotné absolvování vzdělávacích akcí problém není. Doporučení se budou vztahovat ke změně přístupu. Je potřeba změnit pasivní přístup v aktivní tak, abychom si odnesli kromě potvrzení o absolvování vzdělávací akce i nové teoretické vědomosti a praktické zkušenosti a snažili se je implementovat do naší trenérské praxe, což považujeme za absolutně nejdůležitější!
Klíčová slova: házená, trenér házené, činnosti trenéra u družstva, vzdělávání trenéra, trenérská licence
5
ABSTRACT Title:
Analysis of handball coaches' activities in selected area.
Objectives:
The aim of the thesis was to determine wether the activities of coaches in handball teams, divisions under the Regional North-Moravian Handball Association (OSSH), are in accordance with the recommendations issued by the Czech Handball Federation (CSH).
Methods:
For the entire research project was chosen the epirically analytical method. With respect to the geografically large area, we considered interrogation method which can be used to collect both quantitative and qualitative research data. All collected data were summarized by entering inno tables and graphs. In the verification of hypotheses the data was evaluated by using basic statistical methods, the arithmetic mean, absolute frequency and relative frequency.
Results:
The thesis was intended to result in recommendation for coaches' education and development in the mentioned region. With reference to the research results in this thesis the recommendation will not related to impetus for only participation in the trainings. As we found out, the passing of the education and training activities themselves is not a problem. The recommendation will be predominantly related to the change of approach. It is necessary to transform the passive approach into the active one in order to not only recive a certificate about a training session completion but gain the theoretical knowledge and practical experience in the first place. And it is the implementation of these gained knowledge and experience in our coach practice we consider absolutely important!
Key words: handball, handball coach, activities of the coach in the team, coach education, coach licence 6
OBSAH
1 ÚVOD ………………………………………..………………………………….......... 8 2 TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………………………… 10 2.1 Věková období ………………………………………………………………. 10 2.2 Věkové a vývojové zákonitosti ……………………………………………… 11 2.3 Didaktické a pedagogické zásady …………………………..………………. 12 2.4 Etapy sportovního tréninku ………………………………………………….. 13 2.5 Koncepce tréninku …………………………………………………….…….. 15 2.6 Cíle sportovní přípravy …………………………………………………….... 18 2.7 Složky sportovního tréninku ……………………………………………….... 20 2.7.1 Kondiční příprava ………………………………………………..... 20 2.7.2 Technická příprava ………………………………………...………. 22 2.7.3 Taktická příprava …………………………………………………... 24 2.7.4 Psychologická příprava ………………………………………….… 24 2.8 Typologie trenéra házené …………………………………………..………... 25 2.9 Činnosti trenéra házené u družstva …………………………………..……… 27 2.10 Stupně trenérské odbornosti ………………………………………………… 35 2.11 Získávání, prodlužování a obnovování licencí ……………………………... 35 2.12 Další vzdělávání trenérů házené ……………………………………………. 37 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, HYPOTÉZY ………………………………………………. 38 4 METODOLOGIE VÝZKUMU ………………………………………………………. 40 4.1 Výzkumný soubor …………………………………………………………… 40 4.2 Měřící techniky a metody sběru dat ………………………………………… 41 4.3 Analýza dat ………………………………………………………………….. 46 5 VÝSLEDKY …………………………………………………………………………... 47 6 DISKUSE ……………………………………………………………………………... 69 7 ZÁVĚR ………………………………………………………………………………... 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………………………. 78 PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………... 82
7
1 ÚVOD
Házená patří do skupiny týmových sportovních her. Z hlediska historie našeho sportu patřila házená k nejúspěšnějším kolektivním hrám jak v mužské, tak i v ženské složce. V současné době česká házená jak na reprezentační, tak i na klubové úrovni stagnuje. Čeští hráči a hráčky zaostávají ve srovnání s ostatními zeměmi především v úrovni herních činností jednotlivce. Jednou z příčin zaostávání může být nedodržování metodických zásad tréninku v žákovských a dorosteneckých kategoriích, kde se herní činnosti jednotlivce osvojují a zdokonalují (Šimek, 2005). Snad v každé publikaci týkající se sportovní přípravy dětí a mládeže se dočteme, že děti nejsou pouhé kopie dospělých, že je zapotřebí respektovat biologické, psychické i sociální zákonitosti, jak důležité jsou znalosti o určitých anatomicko-fyziologických a psychosociálních zvláštnostech, charakteristických v určitých věkových obdobích pro danou věkovou skupinu a také o důsledcích, které vyplývají z nepřiměřeného nebo nesprávného zaměření obsahu tréninku (Perič, 2004, resp. 2008). Ne jinak je tomu i v literatuře týkající se problematiky házené. Podle Svobody (1997) v dřívějších dobách stačilo, aby měl trenér dostatek sportovních zkušeností. V současné době je již zřejmé, že do trenérské profese je potřeba zahrnovat i pedagogicko-psychologické vědomosti. Existují však námitky proti tomuto tvrzení, protože jsou zdokumentovány výborné výsledky lidí, kteří nemají pedagogické vzdělání. Naproti tomu vzdělaný trenér neměl úspěch, ať už je to hodnoceno z jakéhokoliv hlediska. Zda je tedy podmíněn úspěch trenéra tvůrčí složkou osobnosti (uměním) či pedagogickopsychologickými vědomostmi (vědou), to je odvěký spor snad v každé pedagogické práci.
8
Práce trenéra je v tom nejširším slova smyslu uměním i vědou, neboť má syntetický charakter. Při práci se osobnost trenéra a jeho kapacity a vlastnosti uplatňují v komplexu. Na tento fakt klade důraz také Český svaz házené (dále jen ČSH), který, ve smyslu svého poslání daného Stanovami, uskutečňuje systém vzdělávání trenérů házené a umožňuje jim tak získat odbornou způsobilost (trenérskou licenci) k vedení tréninku. Dále pak ve svých řádech a zásadách ČSH stanovuje pravidla pro prodlužování a obnovování licencí a také pro systém dalšího vzdělávání trenérů i po dosažení určitého stupně trenérského vzdělání. K tématu naší diplomové práce nás přiměla moje vlastní zkušenost s házenou a to jak z pozice bývalé profesionální hráčky, tak z pozice trenérky. Záhy jsem ve své trenérské činnosti totiž poznala nedostatek znalostí o problematice dětí a mládeže a pochopila jsem, že je nelze trénovat stejně jako dospělé. Poslední trénink, který jsem si zapamatovala ze své aktivní hráčské kariéry, byl trénink z kategorie dospělých a logicky jsem ho tedy použila při prvních trénincích dětí. Ovšem děti nepředvedly požadovaná cvičení tak, jak jsem po nich požadovala, ale ne z toho důvodu, že by nechtěly, ale z toho důvodu, že nemohly, neboť nebylo v jejich možnostech ani schopnostech vyhovět mým požadavkům. Z výše zmiňovaného tedy vyplývá, že dobrému trenérovi házené jen případné osobní hráčské zkušenosti nepostačí a že je potřeba se dále vzdělávat. V praxi ovšem zaznamenáváme, že přístup některých trenérů a funkcionářů družstev házené ke vzdělávání je velmi laxní až skeptický a potřebu vzdělávání mnohdy vnímají jako nepotřebnou nutnost stanovenou ČSH. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli získat názor trenérů na jejich vzdělávání k získávání, obnovování nebo prodlužování licencí a také dalšího vzdělávání. Zajímat nás bude také náhled na licenční politiku ČSH a také porovnání zastoupení jednotlivých licencí trenérů v každé věkové kategorii. Dále si chceme ověřit skutečný stav činností trenérů v házené u družstev a porovnat je s doporučeními vydanými v odborné literatuře, to vše ve vybrané oblasti. 9
2 TEORETICKÁ ČÁST
V teoretické části práce se zaměříme na trenéra házené a jeho činnosti u družstva. Z důvodu výše zmiňovaného bude kladen důraz především na kategorii žactva a dorostu.
2.1 Věková období Obecně přijímané rozdělení věku podle období vývoje tak, jak je uváděno v odborné literatuře (Dovalil, 1998; Perič, 2004, resp. 2008; Štilec, 1989), je následující:
předškolní věk
3 - 6 let
(pueritia)
mladší školní věk
6 - 11 let
(postpueritia)
starší školní věk
11 - 15 let
první fáze 11 - 13 let (prepubescence) druhá fáze 13 - 15 let (puberta)
dorostový věk
15 - 19 let
věk dospělosti
od 19 let
(adolescence)
V soutěžním řádu házené ČSH (2010) jsou základní věkové hranice jednotlivých kategorií bez rozdílu pohlaví stanoveny takto:
ostatní žactvo
mladší 9 let
minižactvo
9 až 11 let
mladší žactvo
11 až 13 let
starší žactvo
13 až 15 let
mladší dorost
15 až 17 let
starší dorost
17 až 19 let
dospělí
starší 19 let
10
2.2 Věkové a vývojové zákonitosti Na věk dětí můžeme podle Dovalila (1998) a Štilce (1989) pohlížet třemi způsoby:
věk sportovní - určený dobou, po kterou se jedinec věnuje určitému sportu
věk kalendářní - nejznámější, slavíme jej v den svého narození
věk biologický - dán ontogenetickým vývojem jedince.
Ke stanovení biologického věku se používá různých způsobů měření a vyšetření, nejčastěji: -
porovnání tělesné výšky vzhledem k růstovému grafu populace (tzv. růstový věk)
-
stav prořezaných zubů (tzv. zubní věk)
-
stupeň osifikace kosti (tzv. kostní věk)
-
psychologické vyšetření (tzv. mentální věk)
-
stanovení stupně pohlavní zralosti na základě rozvoje sekundárních pohlavních znaků
-
zhodnocení proporcionality těla
O úrovni biologického vývoje vzhledem k úrovni kalendářního věku nás informují dva základní pojmy a to:
biologická akcelerace
- vývojové zrychlení - biologický vývoj předbíhá kalendářní věk
biologická retardace
- vývojové zpoždění - kalendářní věk předbíhá biologický vývoj.
V jednom družstvu se mohou tudíž vyskytovat jedinci sice se stejným kalendářním, ale odlišným biologickým a sportovním věkem (Perič 2004, resp. 2008). Podle Hollmana a Hettingera (1990, resp. 2000) mohou být mezi stejně starými jedinci rozdíly v biologickém věku téměř tři roky. K těmto okolnostem je potřeba vždy přihlížet, abychom tréninkové dávky neurčovali podle vyspělých jedinců a tím nevytvářeli neúměrné požadavky pro ostatní. 11
2.3 Didaktické a pedagogické zásady Mezi základní didaktické zásady patří (Dovalil, 1998; Perič 2004, resp. 2008):
Zásada přiměřenosti. Tato zásada zajišťuje přizpůsobení obsahu i rozsahu tréninkového zatížení, jeho obtížnost i způsob trénování tělesným schopnostem jedince, stupni psychického rozvoje, jeho věkovým zákonitostem a individuálním zvláštnostem. Pozitivně se tak ovlivňuje efektivita tréninkového procesu, adekvátně se stimuluje rozvoj schopností a vytváření a osvojování dovedností, které se v daném věku mohou a mají rozvíjet. V neposlední řadě je uplatňování této zásady důležité i pro bezpečnost v tréninkové jednotce. Předpokladem je dokonalá znalost svěřenců. V praxi ji můžeme využít k různému způsobu dělení družstva do malých skupin.
Zásada uvědomělosti a aktivity. Zásada uvědomělosti vyžaduje u trenéra, aby vedl svěřence k promyšlenému a přesnému přemýšlení a pozorování a aby u nich rozvíjel schopnost rozpoznat vlastní chyby. V praxi je možno k tomuto využít různé druhy soutěží, rozhovorů, povzbuzení, pobídek apod. Zásada aktivity vede trenéra k tomu, aby vybíral cvičení a následně je vedl tak, aby se děti aktivně zúčastňovaly jeho průběhu a výsledku.
Zásada názornosti. Vždy je důležité vytvořit si co nejdokonalejší správnou představu o pohybu, který chci provádět nebo se naučit. U dětí nelze pohyb popsat pouze slovně, neboť zadání nebudou rozumět a nebudou vědět, co se po nich žádá. Proto je nejúčinnější prostředek názorného předvedení pohybu ukázka, a to jak přímá (trenér či jiný demonstrátor) tak nepřímá (videozáznam, fotografie, obrázky, schémata apod.). Dále je možno navštěvovat soutěže a tréninky starších dětí, mládeže či dospělých. Je potřeba zde ale zdůraznit, že zásadním požadavkem na názornost je vždy co možná nejkvalitnější provedení dané ukázky. 12
Zásada soustavnosti. Nejlépe na několik let dopředu, minimálně však na rok je potřeba sestavit si plán, který zaručí, aby na sebe naučené dovednosti a znalosti navzájem navazovaly a utvářely ucelený systém.
Zásada trvalosti. Podstatou této zásady je nacvičovat dovednosti a rozvíjet schopnosti tak, aby si je svěřenci dokázali kdykoliv vybavit a prakticky je použít, je potřeba, aby se jim důkladně vtiskly do paměti. Proto je potřeba pravidelně kontrolovat dosaženou úroveň rozvoje, důkladně a reálně plánovat tréninky, obměňovat cvičení, stupňovat přiměřené požadavky a podle kontrolních výsledků upravovat další postupy.
Při sportovní přípravě je potřeba plnit i určité výchovné požadavky, proto by měl být trenér také pedagog.
2.4 Etapy sportovního tréninku Podle Jančálka, Táborského a Šafaříkové (1971) a také Periče (2004, resp. 2008) se tréninkový proces rozděluje do 4 základních etap, které trvají různě dlouho, vzájemně na sebe navazují, ovlivňují se a prolínají, proto není možné některou z těchto etap výrazně zkrátit, popřípadě úplně vynechat, neboť to by se následně velmi negativně odrazilo na pozdější výkonnosti jedince. V těchto etapách se používají různé druhy činností, které se dle obsahové části dělí:
Nespecifické (všeobecně rozvíjející cvičení zaměřené na rozvoj faktorů ovlivňujících všeobecnou pohybovou výkonnost jako prostředky obecné kondiční přípravy s důrazem na všestrannost, regeneraci a kompenzaci).
Specifické (cvičení zaměřené na nácvik speciálních pohybových dovedností, to znamená, že musí být blízká nebo totožná s obsahem házené nejen co do podobnosti, ale i co do energetických charakteristik a dynamiky pohybu).
13
Jednotlivé etapy a jejich aplikace v tréninku házené (Perič 2004, resp. 2008; Tůma a Tkadlec, 2002):
Etapa seznamování se se sportem.
ostatní žactvo, minižactvo (začíná v 6. roce, končí kolem 9. roku dětí)
cílem je vytvoření všeobecných základů pro daný sport
nespecifická cvičení
Etapa základního tréninku.
minižactvo, mladší žactvo (začíná v 9. roce, končí kolem 12. roku dětí)
cílem je pokračovat v rozvíjení pohybového fondu se zvyšováním objemu i zatížení
převažují nespecifické, všeobecně rozvíjející aktivity
Etapa specializovaného tréninku.
starší žactvo, mladší dorost (začíná v 13. roce, končí kolem 17. roku dětí)
cílem je rozvoj základních i speciálních pohybových schopností; učení se nových pohybových dovedností; zvládnutí základní techniky a taktiky
nespecifická cvičení, specifická cvičení
Etapa vrcholového tréninku.
starší dorost, dospělí (od 17. let)
cílem je zdokonalovat a stabilizovat sportovní techniku; rozvoj jednotlivých faktorů sportovního výkonu tak, aby vedl k růstu sportovní výkonnosti
nespecifická cvičení, specifická cvičení
Dovalil a Choutková (1988) celý problém vyjádřili graficky (Graf č. 1). V něm můžeme délku a věk zahájení jednotlivých etap v házené porovnat s ostatními typy sportovních odvětví, kdy můžeme pozorovat opravdu velké rozdíly např. mezi házenou a krasobruslením.
14
Graf č. 1: Délka a věk zahájení jednotlivých etap u některých sportovních odvětví
2.5 Koncepce tréninku Podle Dovalila a Choutkové (1988) můžeme k tréninku přistoupit v podstatě dvěma způsoby: ranou specializací tréninkem přiměřeným věku Raná specializace Jedná se o snahu o co největší výkonnost již od útlého dětství. Trénink je zaměřený na okamžitý výkon, proto jde většinou o monotónní zatížení vedoucí k jednostrannosti. Koncepce tréninku přiměřeného věku Jedná se o vytvoření co nejširší zásobárny pohybů prostřednictvím všeobecné a všestranné přípravy. 15
Přehledně jsou uvedeny rozdíly těchto koncepcí podle Periče (2004, resp. 2008) v následující tabulce (Tabulka č. 1). Tabulka č. 1: Dvě základní koncepce tréninku dětí a mládeže a jejich specifika
Jak uvádí Baker (2003), Wiersma (2000), Choutka a Dovalil (1991), Šimek (2005), Dobrý (1988), Perič (2004, resp. 2008) a Tůma a Tkadlec (2004) děti nejsou pouhé kopie dospělých a proto trénink dětí nemůže být kopií tréninku dospělých a je tedy zapotřebí přizpůsobit trénink dětem a ne naopak. V rané specializaci se děti přizpůsobují tréninku, u tréninku přiměřeného věku se trénink přizpůsobuje možnostem (vývoji) dětí. Je potřeba respektovat biologické, psychické i sociální zákonitosti jedince a využívat znalosti o určitých anatomicko-fyziologických a psycho-sociálních zvláštnostech, charakteristických v určitých věkových obdobích pro danou věkovou skupinu.
16
Podle Kvapilíka et al (1979), Dovalila (1998) a Tesaříka (1990) reaguje organismus na tělesnou aktivitu jako celek a to nejenom se všemi pozitivními důsledky, ale bohužel také i těmi negativními. Následky, které vyplývají z nepřiměřeného nebo nesprávného zaměření obsahu tréninku, mohou mít až fatální důsledky na zdraví jedinců a mohou tak ovlivnit zásadně jejich celý život. Z příkladů můžeme uvést ze špatně zvoleného silového zatížení urychlení osifikačních procesů v růstových zónách, k jejich předčasnému uzavírání a zpomalení či dokonce zástavě růstu do délky. Dále porucha ve vývoji svalového aparátu, kdy dochází ke svalové dysbalanci z důvodu oslabení nezatěžovaných svalů a naopak přetěžování svalů zatěžovaných. Přetěžování šlach a šlachových úponů může způsobit změnu statiky i dynamiky páteře, což může mít za následek rozvoj některých patologických stavů jako je Osgood Schlatterova choroba (aseptická osteonekróza tuberositas tibiae), morbus Scheuermann (aseptická nekroza hrudních obratlů), choroba Calve-Leeg-Perthesova (idiopatické onemocnění kyčelního kloubu, způsobené poruchou prokrvení proximální epifýzy femoru z důvodu nekrozy). V neposlední řadě jde také o velmi bolestivé degenerativní onemocnění kloubů, které vzniká nepřiměřeným zatížením chrupavky (Kvapilík, et al, 1979). Z hlediska vrcholového výkonu je statisticky dokázáno, že je sice možné dosáhnout této úrovně oběma způsoby, nicméně daleko nižší procentuální zastoupení mají jedinci, kteří prošli koncepcí rané specializace, kdy dochází z důvodu rychlého vývoje výkonnosti ke stagnaci, která se projevuje zhruba v 18. letech. Pak převážná část jedinců ukončí předčasně svoji sportovní kariéru, kdy hovoří o tzv. "přesycení sportem".
17
Dovalil a Choutková (1988) celý problém vyjádřil graficky (Graf č. 2).
Graf č. 2: Porovnání vývoje výkonnosti koncepcí rané specializace a tréninku odpovídajícího vývoji.
2.6 Cíle sportovní přípravy Tesařík (1990) ve své publikaci zdůrazňuje, že: "Cílové zaměření přípravy a tím dynamiku fyzického a psychického zatížení, volíme přesně s ohledem na zákonitosti dané věkové kategorie". Dále je podle něj důležité z koncepčního hlediska předat do vyšší kategorie určitý počet všestranně připravených hráčů. Podle Periče (2004, resp. 2008) jsou při sportovní přípravě tři základní priority trenéra:
Nepoškozovat jedince fyzicky ani psychicky. Kvůli nepřiměřenému a nadměrnému tréninku v dětském věku může docházet jak k fyzickému poškození (tomuto tématu jsme se již věnovali v naší práci dříve), tak i k psychickému poškození. 18
Psychická poškození se projevují méně nápadně, ale to neznamená, že jsou méně závažná, ba naopak. Různé nátlaky, dlouhodobé stavy frustrace, podceňování a úzkosti mohou vést až k pozdějšímu depresivnímu onemocnění a úzkostným poruchám. Tyto stavy jsou potřeba už i od těch nejlehčích forem léčit minimálně farmakologickou léčbou.
Vytvořit u jedinců vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě. Jen málo dětí, které sportují, se v pozdějším věku opravdu prosadí i ve vrcholovém sportu na profesionální úrovni. I přes tento fakt je velmi důležité, aby si děti vytvořily vztah ke sportu jako takovému a sportovaly, byť jen rekreačně, po celý život. Pohybová aktivita v dospělosti může eliminovat některé z civilizačních chorob, se kterými se setká v běžném životě snad každý z nás. Sedavé zaměstnání, stres, nevhodná strava, obezita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, to vše může mít za následek v pozdějším věku různá srdečně cévní onemocnění, avšak pohybová aktivita může velmi výrazně zmírnit jejich riziko.
Vytvořit základy pro pozdější trénink. Uvedeme příklad. Děti mají dostatečně rozvinuté dispozice pro koordinaci pohybu a zvládání techniky, v tom se téměř blíží dospělým, naopak srovnání není možné v oblasti síly a vytrvalosti, pro jejichž rozvoj nemají děti ještě dostatečné předpoklady. Přehnaným rozvojem síly se tudíž u malých dětí nebudeme zabývat, protože by nám nezbyl čas na dostatečný rozvoj koordinace a nácvik dovedností v technice.
19
2.7 Složky sportovního tréninku
Mezi složky sportovního tréninku patří příprava kondiční, technická, taktická a psychologická (Choutka a Dovalil, 1991). 2.7.1 Kondiční příprava Převládající pohyby v házené jsou:
rychlostní acyklické
dynamické silové pohyby výrazně střídavé intenzity.
Senzitivní fáze vývoje pohybových schopností (Choutka a Dovalil, 1989)
Podle teoretických i praktických zkušeností se jedná o citlivé fáze vývoje, v nichž probíhá rychlejší rozvoj určité pohybové schopnosti. Ve sportovní přípravě dětí a mládeže je vhodné maximálně využívat senzitivní fáze a zabránit tak jejich promeškání, což by mohlo znamenat ztrátu, kterou lze jen těžko dohonit. Senzitivní období rychlostních schopností
Reakční rychlost
– 7 - 11 let největší přírůstky – zlepšení trvá do 13 - 14 (15) let - zde již dosahuje úrovně dospělých
Rychlost jednotlivého pohybu
– dívky 11 - 13 let - v tomto věku přibližně končí změny rychlosti – chlapci 14 - 15 let
Frekvence pohybu
– chlapci 13 - 14 až 17 -18 v závislosti na svalové síle – dívky o něco dříve
Rychlostně obratnostní schopnosti
– 6 - 7 až 11 - 12 let
Rychlostní schopnosti jako celek
– 7 - 14 let; přírůstky po 14 - 15 roce jsou v důsledku síly.
20
Senzitivní období silových schopností
Přírůstky jsou výrazně individuální, závisí na pohlavním dozrávání.
explosivní síla
- dívky 11 – 13 let - chlapci 13 - 15 let
relativní síla
– dívky 13 - 15 let (začíná narůstat od 7 let) – chlapci 15 - 16 let (začíná narůstat od 9 - 11 let)
maximální síla
– dívky 15 - 17 let – chlapci 16 - 18 (20) let
rychlostně silové schopnosti
– chlapci 12 - 15 let dolní končetiny – dívky 10 - 12 let dolní končetiny – chlapci 14 - 16 let horní končetiny – dívky 10 - 12 let horní končetiny - po 15 roce již nepatrný nárůst.
Senzitivní období vytrvalostních schopností
- universální (do 15 let pouze aerobní oblast). Senzitivní období obratnostních schopností
- 7 - 12 let.
Senzitivní období pohyblivosti
- 8-12 letech nejvyšší nárůst kloubní pohyblivosti.
21
2.7.2 Technická příprava
Ve sportovní přípravě dětí a mládeže se jedná spolu s rozvojem rychlostních a obratnostních schopností o absolutní prioritu a zásadní složku sportovního výkonu. Technická příprava je obsahem tréninku již u nejmenších dětí a později i mládeže také z toho důvodu, že pokud nezískají potřebné technické dovednosti, dojde k nedostatečnému zvládnutí techniky a to může limitovat jedince v jeho maximální výkonnosti. Cviky se provádějí nejprve pomalu do požadovaného provedení, po potřebném zvládnutí se zařazují cvičení s velkým počtem opakování (nejprve kvalita a až potom kvantita). Učení se novým pohybovým dovednostem můžeme rozdělit:
Představení dovednosti.
Demonstrace a krátké vysvětlení podstaty dovednosti.
Začátky nácviku dovednosti.
Zpětné vazby pro korekci chyb.
Další opakování a upevňování dovedností.
2.7.3 Taktická příprava Táborský a Šafaříková (1982) definují taktiku jako "umění využít v dané situaci dostupných prostředků k dosažení předem stanoveného strategického cíle, kdy se zvažují všechny situace, které mohou nastat v průběhu boje" nebo jako " způsob, jak postupovat" či jako "umění využít toho, co člověk umí, to znamená vědět kdy, kde, co, kam, tedy nejen jak". Období hlavního rozvoje taktiky je spojeno s etapou specializovaného a vrcholového tréninku (asi od 13. let - starší žactvo). Je potřeba vést hráče k tomu, aby byli schopni řešit určité situace dle taktických pokynů tak, aby se utvářeli především kreativní hráči, kteří umí vyřešit situaci vlastním heuristickým tvůrčím řešením a aby byl asociační reakční čas co nejkratší.
22
K ovlivňujícím faktorům patří:
Kvalita vlastního vnímání (výběrová pozornost, která se zlepšuje se zkušenostmi). Množství informací a jejich zpracování. Rychlost výběru řešení (anticipace, která se zlepšuje se zkušenostmi). Vlastní realizace. Aktuální psychický tlak.
Nácvik taktických dovedností:
Taktické dovednosti jsou úzce spjaté s technickými dovednostmi.
Pro každou situaci existuje specifické řešení.
Před vlastním nácvikem provést teoretickou přípravu.
Navrhnout řešení a nechat sportovce jej prodiskutovat a upravit.
Skupinové dovednosti učit analyticky (po dvojicích, trojicích).
Učit se z počátku bez tlaku, teprve později přidávat na obtížnosti.
Raději zvládnout méně situací, ale co nejkvalitněji.
Pro dokonalé zvládnutí nacvičovat situaci v závěru pod tlakem.
Modelovat situaci podle očekávaných podmínek
23
2.7.4 Psychologická příprava V házené se projevuje snaha o tvůrčí řešení nových herních situací. Cílem psychologické přípravy je obecně rozvoj a upevňování kladných morálních a volních vlastností a rozumových schopností. Psychologická příprava u dětí je ovšem věc velmi nesnadná (Svoboda a Vaněk, 1986). Má to několik důvodů:
Do házenkářského oddílu přicházejí děti různých povah a různých stupňů psychické zralosti.
Samotné věkové rozmezí jednotlivých věkových kategorií v sobě obsahuje velké psychické rozdíly jednak dané věkem, jednak i jednotlivci během několika let procházejí bouřlivým psychickým vývojem a co na ně platilo jeden rok, se příští rok zcela míjí účinkem.
Velké rozdíly jsou i v motivaci – některé děti házená baví a snaží se co nejlépe naučit základy, jiné ještě nemají jasně vyhraněné zájmy a zkouší jeden sport za druhým, některé děti chodí na tréninky pouze z donucení ze strany rodičů a házená je nebaví.
Většinou se rychlost, emotivnost, výbušnost pojí s neklidem, nízkou schopností soustředění a nekázní.
Pro trenéra to znamená, že se musí obrnit nekonečnou trpělivostí, klidem a pevnými nervy. Také si musí uvědomovat velkou odpovědnost, protože jeho postoje, názory a vlastní příklad může děti ovlivňovat na mnoho následujících let, někdy i na celý život. Vlastní psychologická příprava ovšem není samostatná část tréninku, ale prolíná kondiční i technickou přípravu. Jako hlavní konkrétní cíle a prostředky psychologické přípravy dětí, a to nejen pro házenou, lze vyjmenovat následující body:
Vštípení a upevňování vědomí toho, že kvalitní výkon přichází až po dlouhé a pečlivé přípravě.
Posilování sebevědomí a důvěry ve vlastní schopnosti pozorováním růstu vlastní výkonnosti.
Zvyšování celkové psychické odolnosti osobnosti. 24
Lepší uvědomění si místa v kolektivu.
Posilování kázně prostřednictvím pravidelné docházky na tréninky a plnění pokynů trenéra.
Posilování kladných emocí po dobrém výkonu.
V neposlední řadě i radost z pohybu a příjemný prožitek.
Podobně jako u tělesné výkonnosti nelze výsledky psychologické přípravy jasně odlišit od vlastního rozvoje osobnosti, přestože vliv psychologické přípravy je nesporný. Ale cílem trenéra není vychovávat silné osobnosti a budoucí mistry světa, ale spíše vzbudit a udržet u svěřenců zájem o sport a posilovat všechny jeho kladné vlivy na rozvíjejícího se jedince. Na závěr části o psychologické přípravě stojí za to podotknout, že nejen trenér působí psychologicky na své svěřence, ale i opačně svěřenci na trenéra. A to je možná ten nejhezčí důvod, proč jim věnuje svůj čas a práci.
2.8 Typologie trenéra házené Podle Tesaříka (1990), Periče (2004, resp. 2008) a také na základě zkušenosti ze sportovní činnosti uvádíme nejčastější typologii trenérů házené:
Trenér - rodič. V tomto případě jde většinou o družstva žactva, kde začnou trénovat rodiče dětí z družstva. Dostanou se k metodickým materiálům, kde se třeba vůbec neuvádí specifika přípravy nejmladších, popřípadě si vyslechnou rady od trenérů družstev dospělých a dojde (i když bez zlého úmyslu) k necitelné aplikaci přípravy dospělých na dětskou nebo mládežnickou kategorii.
25
Trenér - bývalý hráč. Mnoho bývalých hráčů začne s trénováním po skončení své vlastní aktivní kariéry. Začnou kopírovat svůj dřívější trénink, který jim utkvěl v paměti nejvíce, a to je trénink z posledních let aktivního sportování. Pokud se ale dostanou k družstvu dětí nebo mládeže, zapomínají na přizpůsobení přípravy věkovým zákonitostem a opět dojde (i když zase bez zlého úmyslu) k necitelné aplikaci přípravy dospělých na dětskou nebo mládežnickou kategorii.
Trenér - bývalý trenér z kategorie dospělých. Jedná se o ambiciózní trenéry, kteří z různých důvodů opustili kategorii dospělých a jdou dokázat své kvality k dětem nebo k mládeži. Při přípravě aplikují tvrdý režim a strohé plnění úkolů a nasadí objemem a intenzitou velmi náročný trénink, který opět nerespektuje biologické, psychické ani sociální zákonitosti dětí a mládeže a tudíž vůbec nevyhovuje.
Jak jsme se již zmiňovali v úvodu, kde Šimek (2005) uvádí, že "jedním z hlavních důvodů stagnace házené v ČR je zaostávání v herních činnostech hráčů, tedy v takových činnostech, jejichž základní prvky a návyky se vytvářejí již v nejranějším házenkářském věku, ... přitom právě ve věkové kategorii žactva a dorostu má výchova budoucích hráčů házené vysoké rezervy" a dodává, že "tou obrovskou rezervou je především lidský faktor; znalosti a zkušenosti těch, kteří děti v tomto věku k házené vedou a v házené vzdělávají s příkladným nadšením pro věc, ale mnohdy bez odpovídajících nástrojů, zkušeností a znalostí. Přitom především v mládežnických složkách, kde se mnohdy trenéři rekrutují především z řad rodičů, může docházet až k trvalému poškození zdraví jedinců způsobené nesprávným vedením tréninkového procesu.
26
2.9 Činnosti trenéra házené u družstva Základem úspěšné trenérské práce je stálý intenzívní kontakt se svěřenci, kdy musí trenér přes individualitu každého rozvíjet jeho pohybovou, funkční i psychickou připravenost a navíc zvládnout součinnost hráčů v herních činnostech nebo ve vzájemném vztahu družstva jako sociální skupiny (Tesařík, 1990). Činnosti trenéra u družstva mají komplexní charakter. Patří sem náročná pedagogická práce s lidmi, organizování, kontrola, evidence, plánování, vyhodnocování, vzdělávání, motivace apod. Tréninkový proces je přehledně zpracován podle Tesaříka (1990) v následujícím diagramu (Diagram č. 1). Diagram č. 1: Racionální postup práce trenéra
-
UTKÁNÍ
nácvik trénink přenos
-
PŘÍPRAVA model hry -
tréninkové utkání kontrolní utkání mistrovské utkání
VYHODNOCENÍ -
motivace celkový popis reakce hráčů zpětné vazby
27
dílčí komplexní
Trenér má mimořádnou zodpovědnost nejen za výkony, ale především za zdraví svěřenců. Má-li správně vést, vychovávat a radit, musí se neustále učit, a to vlastní praxí, pozorováním, přemýšlením a studiem, neboť "teorie je zobecněná zkušenost a vědomosti jiných". Hráči se nebudou úspěšně vyvíjet, nebude-li se trenér vzdělávat. Zajímavé je pak srovnání s masérem či fyzioterapeutem, kterého u družstev bez příslušného vzdělání také neobjevíme. Přitom nevědomost trenéra může způsobit mnohem závažnější a nenapravitelné škody. K činnostem trenéra u družstva patří podle doporučení vydaným ČSH mimo jiné:
vedení Deníku trenéra
písemná příprava na každou tréninkovou jednotku
příprava a plnění ročního tréninkového plánu
účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání, prodlužování nebo obnovování trenérských licencí
další individuální odborné vzdělávání
Deník trenéra Deník trenéra slouží k snadnému, rychlému, přehlednému a systematickému plánování a evidenci tréninkového procesu. Měl by mimo jiné obsahovat: seznamy hráčů/hráček evidenci docházky evidence osobních karet hráčů/hráček plánování (roční tréninkový plán, operativní tréninkový plán - mezocyklus, mikrocyklus, plán tréninkové jednotky, případně i perspektivní tréninkový plán) plán zatížení v jednotlivých obdobích a tréninkových jednotkách evidenci tréninkového procesu přípravy na utkání hodnocení utkání statistiky výsledky jednotlivých hráčů/hráček – analýza, hodnocení výsledky celého družstva – analýza, hodnocení 28
V dnešní moderní době je možno vést Deník trenéra i v elektronické podobě, jako příklad uvádíme následující schéma (Schéma č. 1) vytvořené Bukem (2010). Schéma č. 1: Deník trenéra
29
Plánování (Tůma a Tkadlec, 2010) Podle délky období, na které je daný plán připravován, rozlišujeme: Perspektivní tréninkové plány Roční tréninkové plány (makrocykly) Operativní tréninkové plány (plány cyklů – mezocykly, mikrocykly) Plán (konspekt) tréninkové jednotky Perspektivní tréninkové plány Jedná se o dlouhodobý plán (čtyřletý v rámci olympijského cyklu nebo kratší časové období např. při přípravě družstva na vrcholné akce jako jsou mistrovství světa, mistrovství Evropy, atd.). Na klubové úrovni se s perspektivním tréninkovým plánem můžeme setkat nejen u seniorské kategorie, ale především u mládeže, a to jak v případě, kdy trenér přechází s družstvem (podle stáří hráčů) k vyšší věkové kategorii, tak i v situaci, kdy hráči přechází k jinému trenérovi. Perspektivní tréninkový plán, který připravuje klubový trenér seniorské kategorie, by měl obsahovat: charakteristiku družstva charakteristiku jednotlivých roků perspektivního plánu plánování změn hráčů v družstvu plánování cílů sportovní přípravy plánování soutěží a nejdůležitějších turnajů plánování kontrol a hodnocení hráčů i družstva plánování podmínek pro sportovní přípravu Roční tréninkové plány Roční tréninkový plán vychází z perspektivního plánu. Na příslušný rok konkretizuje cíle a úkoly. Trenér při jeho sestavování vychází z důkladné a podrobné analýzy uplynulého roku, na základě které je schopen připravit prognózu dalšího růstu sportovní výkonnosti jak jednotlivce, tak i celého družstva.
30
Roční tréninkový plán obsahuje: Základní informace. Hodnocení uplynulého ročního tréninkového cyklu. Složení realizačního týmu a družstva. Hlavní cíl. Cíle (úkoly) v jednotlivých složkách sportovní přípravy. Kalendářní plán akcí. Periodizace ročního tréninkového plánu. Ekonomické zajištění ročního plánu. Zdravotní zabezpečení. Kontrola a hodnocení. Přílohy Vzhledem k systému uspořádání házenkářských soutěží v cyklu podzim – jaro, můžeme pro potřeby ročního tréninkového plánu obecně stanovit následující období: 1. Letní přípravné období (přípravné I.). 2. Podzimní hlavní období (hlavní I.). 3. Zimní přechodné období (přechodné I.). 4. Zimní přípravné období (přípravné II.). 5. Jarní hlavní období (hlavní II.). 6. Letní přechodné období (přechodné II.). Základem pro rozpis obecných tréninkových ukazatelů v jednotlivých obdobích je stanovení délky trvání jedné tréninkové jednotky (TJ) a četnost TJ v týdenním mikrocyklu. Tůma a Tkadlec (2010) to přehledně vyjádřili v následující tabulce (Tabulka č. 2).
31
Tabulka č. 2: Příklad periodizace ročního tréninkového plánu počet
počet TJ počet TJ
počet
dny
hodiny
hodiny
dny
týdnů
v týdnu v období
utkání
zatížení
zatížení
regener.
volna
43
9
29
-
-
6
4
44
11
55
-
-
22
3
3
9
0
9
-
-
12
06.02. 05.03.
13
0-13
61
9
54
-
-
37
hlavní II.
06.03. 18.06.
15
3-4
55
20
71
-
-
34
přechodné II.
19.06. 23.07.
5
0-3
6
0
6
-
-
29
SOUČET
x
52
x
218
49
224
-
-
140
Období
datum
přípravné I.
26.07. 29.08.
5
7-10
hlavní I.
30.08. 14.11.
11
přechodné I.
15.11. 05.02.
přípravné II.
V tabulce neuvádíme hodiny zatížení (závisí na délce jedné TJ) a hodiny regenerace (závisí na možnostech daného klubu).
Operativní tréninkový plán Operativní tréninkové plány rozpracovávají podrobněji roční tréninkový plán v úrovni mezocyklů a mikrocyklů, jejichž struktura a obsah závisí na období, ve kterém probíhá, na úrovni soutěže, pohlaví a věkové kategorii. Mezocyklus je střednědobý tréninkový celek, který se skládá z několika mikrocyklů typického sledu. Jeho hlavním cílem je regulovat zatížení tréninkových mikrocyklů a vytvářet předpoklady pro plánovité změny trénovanosti a sportovní výkonnosti. Ve sportech s pravidelnými starty je „detailní“ plánování jeho obsahu a struktury uplatňováno především v přípravném období. Mikrocyklus je relativně krátký, několikadenní (většinou trvá 5 - 7 dní) tréninkový celek s typickým sledem tréninkových jednotek s navazujícím obsahem. Jeho hlavním cílem je přispívat k vytváření předpokladů pro plánované změny trénovanosti. V současném tréninkovém procesu je základním stavebním kamenem sportovního tréninku.
32
Plán tréninku pro konkrétní mezocyklus trenér zpracovává těsně před jeho zahájením z toho důvodu, že do něj zapracovává jak informace získané vyhodnocením předchozího mezocyklu, tak i současný stav hráčů (celého družstva) včetně podmínek pro sportovní přípravu (hala, hřiště, tělocvična, bazén aj.). Operativní tréninkový plán pro mezocyklus obsahuje: 1. Charakteristiku mezocyklu: časové období, o počet mikrocyklů, o druh jednotlivých mikrocyklů (rozvíjející, stabilizační, kontrolní, …) 2. Cíl a úkoly: o cíl a úkoly v jednotlivých složkách tréninku, o úkoly v regeneraci. 3. Dynamiku zatěžování o objem a intenzita v jednotlivých mikrocyklech. 4. Rozložení tréninkových prostředků v mikrocyklech. 5. Materiálně-technické zabezpečení. 6. Kontrolní činnost. Ukázku řazení mikrocyklů v mezocyklu uvádíme ve schématu (Schéma č. 2). Schéma č. 2:
33
Plán (konspekt) tréninkové jednotky V rámci dlouhodobé sportovní přípravy je tréninková jednotka (TJ) základním organizačním celkem. Hlavní cíl TJ, včetně dílčích úkolů, skladbu TJ a její obsah (prostředky, metody, organizační formy, …) je třeba pečlivě a zodpovědně připravit. Z tohoto důvodu trenér pracuje s plánem (konceptem) tréninkové jednotky, do kterého si všechny potřebné informace (týkající se jedné konkrétní TJ) zaznamenává. Nejčastěji se v plánu TJ objevují následující údaje: družstvo (kategorie), datum, čas, místo (hala, tělocvična, atletické hřiště, posilovna, …) číslo TJ (fáze TJ), počet hráčů, pomůcky, sportovní materiál (kužele, švihadla, medicinbaly, ….), cíl TJ (zaměření TJ), vybraná cvičení (grafické znázornění, případně schéma doplněné poznámkami), charakteristiky zatížení (délka cvičení, počet opakování, počet sérií, délka odpočinku,…..) zhodnocení. Při sestavování plánu TJ se používají co nejjednodušší záznamy, využívají se smluvená grafická značení, jednotné a přehledné zkratky, apod. (Tůma a Tkadlec, 2010).
34
2.10. Stupně trenérské odbornosti (ČSH, 2009). Český svaz házené uskutečňuje vzdělávání trenérů ve smyslu svého poslání daného Stanovami ČSH. Po úspěšném absolvování kursu příslušného stupně odbornosti a po úspěšném složení závěrečných zkoušek obdrží trenér osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu trenérské činnosti, kterým je trenérská licence A+, A, B, C, přičemž stupeň C je nejnižší stupeň. Trenérská licence je platná 4 roky. Ve své licenční politice pak má ČSH zájem na zajištění odborné úrovně vedení reprezentačních družstev, družstev talentované mládeže a družstev startujících v soutěžích ČSH a proto stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří tato družstva připravují nebo vedou v utkáních. Navíc byla mezi European Handball Federation (dále jen EHF) a ČSH podepsána Konvence o vzdělávání evropských trenérů (Rinck Convention). Na základě tohoto dokumentu má ČSH právo udělovat absolventům trenérského vzdělávání licence s mezinárodní platností a účinností. Na licence získané v signatářských federacích Konvence o vzdělávání evropských trenérů se pohlíží jako na licence získané v rámci ČSH.
2.11 Získávání, prodlužování a obnovování licencí (ČSH, 2009). Získávání licencí ČSH ve smyslu svého poslání daného Stanovami ČSH, uskutečňuje systém vzdělávání trenérů házené jako službu svým členským klubům a jednotlivcům, kterým tak umožňuje získat odbornou způsobilost k vedení tréninků a dalšímu působení u družstev házené v klubech i v orgánech ČSH. Základními podmínkami pro získání příslušného stupně odbornosti a jemu odpovídající licence trenéra je absolvování školení příslušného stupně a úspěšné složení závěrečných zkoušek.
35
Minimální rozsah školení je stanoven takto:
60 hodin školení trenérů pro licenci C (dva víkendové bloky + zkoušky)
100 hodin školení trenérů pro licenci B (dva týdenní bloky + zkoušky)
128 hodin školení trenérů pro licenci A (dálkové studium na FTVS UK v Praze nebo na FTK UP v Olomouci)
Prodlužování licencí O prodloužení licence se žádá v době platnosti (trenérská licence je platná 4 roky) nebo nejpozději do 6 měsíců po skončení doby platnosti původní licence. Držiteli licence může být prodloužena platnost na další období na základě účasti na 1 doškolovacím semináři, který je pořádán ČSH či jiným členským subjektem EHF. Toto nařízení platí u všech licencí bez rozdílu. V případě, že trenér splnil podmínky pro prodloužení licence, avšak nepodal žádost o prodloužení licence, je na něj pohlíženo jako na člena ČSH bez trenérské licence. Obnovování licencí V případě, že trenér nesplnil podmínky pro prodloužení licence uvedené v předchozím textu, může požádat o obnovení licence. Obnovení licence se děje buď udělením licence nižší, nebo stejné na základě dodatečného splnění podmínek. Držiteli licence A může být udělena licence B bez splnění dodatečných podmínek. Po absolvování jednoho doškolovacího semináře mu může být obnovena licence A. Držiteli licence B může být udělena licence C bez splnění dodatečných podmínek. Po absolvování jednoho doškolovacího semináře mu může být obnovena licence B. Držiteli licence C s prošlou dobou platnosti zaniká licence C a obnovit ji lze pouze absolvováním jednoho doškolovacího semináře. V případě, že trenér splnil podmínky pro obnovení licence, avšak nepodal žádost o obnovení licence, je na něj pohlíženo jako na člena ČSH bez trenérské licence.
36
2.12 Další vzdělávání trenérů V zásadách dalšího vzdělávání trenérů pak ČSH klade důraz na vzdělávání trenérů i po dosažení určitého stupně vzdělání a to za účelem prohloubení znalostí v těch otázkách, které považuje pro další rozvoj házené v ČR za principiální. Projekt dalšího vzdělávání zahrnuje přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí ve formě výroby výukových a metodických materiálů a DVD, ve formě překladů vybraných článků ze zahraniční literatury a především ve formě organizace tématických seminářů. Účast na těchto seminářích zakládá nárok na prodloužení licence podle zásad obnovování trenérských licencí (viz předchozí text). Dále zde uvádíme část dokumentu Trenérsko-metodické komice (dále jen TMK) ČSH s názvem „Programové cíle TMK“ (2010), který popisuje současný stav ve vzdělávání trenérů házenkářského hnutí a jeho možná řešení: „ Vzdělávání trenérů je nezbytnou podmínkou rozvoje házené v ČR a to jak v oblasti výkonnosti, tak v oblasti vývoje členské základny (mít trenéra, který ví „jak“ a umí děti „přivést“ k házené by mělo být zásadním požadavkem na klub, který chce přispět rozvoji házené v ČR. V opačném případě se „klub“ stává pouze zájmovou organizací skupiny dospělých, kteří uspokojují toliko vlastní potřebu pohybové aktivity). Prvotním smyslem vzdělávání je přenos informací a osvojování didaktických dovedností trenérů. Je potřeba snažit se postupně přesvědčit hnutí, že vzdělávání je dlouhodobý proces, ve kterém MUSÍ převládat aktivita vzdělávaných nad aktivitou vzdělávajících, což znamená, že kýženou osobou je trenér, který sám vyhledává informace a informační materiály a implementuje je do vlastní práce (semináře a školení jsou tedy místem, kde je přednostně uskutečňováno vzdělávání a nikoliv společenské setkání za účelem „protrpění“ času nutného k prodloužení licence pomocí konzumace vysoce energetických tekutin)“ (TMK ČSH, 2010).
37
3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, HYPOTÉZY
Cíl práce Cílem práce je zjistit, zda činnosti trenérů v házené v oddílech spadajících pod Oblastní severomoravský svaz házené odpovídají doporučením vydaným ČSH.
Úkoly práce K dosažení cíle je třeba splnit následující úkoly: 1. Provést rešerši literárních pramenů týkajících se podobné problematiky a designu podobných typů výzkumů.
2. V teoretické části podat přehled o činnostech trenérů u družstev (obecné poznatky doplněné aplikací na házenou).
3. Připravit vstupní dotazníkové šetření. 4. Provést kvalitativní a kvantitativní analýzu získaných dat a komparaci s doporučeními z literatury. Práce by měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu. Nutno dodat, že práce si neklade za cíl hledat vztah mezi "vzděláním" a "výkonem". Absolvování některého školení nemůže samo o sobě zaručit trenérovu odbornou způsobilost, je však formálním výrazem dosažení určitého stupně vědomostí ve spojení s předchozí, současnou i budoucí tvořivou praxí.
38
Hypotézy Základem pro dokazování a ověřování nashromážděných dat jsou předpoklady, že činnosti trenéra odpovídají doporučením vydaným ČSH, což mimo jiné obnáší:
písemnou přípravu na každou tréninkovou jednotku
přípravu a plnění ročního tréninkového plánu
vedení Deníku trenéra
účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání, prodlužování nebo obnovování trenérských licencí
další individuální odborné vzdělávání
Celou prací nás tedy povede tato hypotéza: Činnosti trenérů v házené v oddílech spadajících pod Oblastní severomoravský svaz házené odpovídají doporučením vydaným ČSH.
39
4 METODOLOGIE VÝZKUMU
4.1 Výzkumný soubor Po zpracování odborné literatury a stanovení téma a předmětu výzkumu je potřeba popsat uvažovaný základní soubor, kritéria pro jeho určení a způsob výběru zkoumané skupiny (Chráska, 2007). Pro výzkum jsem zvolila kraj s největší členskou základnou, tedy kraj Moravskoslezský. Tento kraj spadá pod Oblastní severomoravský svaz házené (dále jen OSSH). Toto vyjádření není ovšem zcela přesné, neboť do výzkumu budou zařazeny také oddíly, které sice geograficky nepatří pod Moravskoslezský kraj, ale hrají soutěže, které spadají pod OSSH (např. se jedná o oddíly ze Zubří nebo Rožnova p/R., přesný výčet oddílů zařazených do výzkumu uvádím níže). Důvodem výběru tohoto kraje je také fakt, že zde bydlím a věnuji se trenérské činnosti. Osloveny budou všechny kluby spadající pod OSSH, celkem tedy 29 klubů. Mezi tyto kluby patří: HC Ostrava SOKOL Poruba DTJ Polanka TJ SOKOL Ostrava SOKOL Hrabůvka HCB Karviná TJ METEOR Orlová TJ SOKOL Karviná TJ TŽ Třinec TJ Baník Havířov
SKP Frýdek-Místek KH OREL Paskov SOKOL Krmelín KH Kopřivnice TJ Nový Jičín SOKOL Trnávka TJ SOKOL Klimkovice TJ LOKO Suchdol SK P.E.M.A. Opava HC Zubří
TJ Lesana Zubří TJ Rožnov p/R. KH „Z“ Vsetín TJ Veselá TJ Cement Hranice HC Hlučín SOKOL Ostrava-Zábřeh HCB s.r.o. Karviná TJ SOKOL Krnov
Výzkumný soubor tvoří trenéři a trenérky házené, kteří v těchto klubech působí.
40
Data trenérské základny, která jsou získána z matriční databáze ČSH a OSSH, budou konzultována se správcem internetových stránek a také s předsedou Trenérsko-metodické komise OSSH. Tato data budou porovnána s informacemi od organizačních pracovníků jednotlivých klubů o počtu současných aktivně působících trenérů-respondentů v jejich klubech. Jména a kontakty na organizační pracovníky získáme rovněž z matriční databáze ČSH a OSSH a oslovíme je z důvodu distribuce dotazníků k jednotlivým respondentům.
4.2 Měřící techniky a metody sběru dat Pro celý výzkumný projekt bude zvolena empiricko – analytická metoda. Na základě již stanovených cílů obsahuje empirická část výzkumu volbu vhodné metody získání a zpracování dat. Za nejvýhodnější vzhledem ke geograficky rozlehlému území jsme shledali metodu dotazování, kterou lze využít ke sběru dat jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním výzkumu (Hendl, 1999). Dotazník bude konzultován se sociologem, metodologem a také s vedoucím práce a to nejen po stránce formální, ale také po stránce obsahové. Teorie dotazování Podle mnoha autorů (např. Chráska, 2007; Gavora, 2000; Gratton a Jones, 2004) je dotazník velmi frekventovanou metodou získávání dat. Jedná se o techniku sběru dat, která je realizována skrze respondentovy odpovědi na výzkumníkem vytvořené otázky v psané, orální či video podobě. Dotazník by měl na první pohled upoutat pozornost, nesmí respondenta hned na začátku odradit. Je potřeba se zaměřit především na jeho srozumitelnost, přehlednost a snadnou orientaci, jednoduchost vyplňování, jazykovou korektnost, typografickou úpravu a grafickou úpravu.
41
Základní předpoklady při tvorbě dotazníku: - musí obsahovat jasné pokyny k vyplňování - otázky musí být jasné, jednoznačné a srozumitelné všem respondentům - nemá klást na respondenta přehnané nároky - nemá mít „skrytou agendu“ - požaduje údaje, které respondent pravděpodobně zná - má být zajímavý svojí úpravou a účelem - nesmí působit jakkoli sugestivně Výhody dotazníků (Gratton a Jones, 2004):
Přístupnost / Dostupnost. Dotazníky umožňují shromáždění dat od respondentů z geograficky rozsáhlého území za nižší náklady (jedna z nejlevnějších metod průzkumu).
Redukce zaujatosti. Dobře vytvořený dotazník minimalizuje možnost ovlivnění výsledků, jako tomu bývá u rozhovorů, např. formou, kterou dotazovaný odpovídá, řečí těla apod.
Anonymita. Přítomnost tazatele může mít v některých případech nepříznivý vliv na kvalitu odpovědí, jako např. při otázkách týkajících se užívání dopingu, podvádění apod. (jedna z nejméně dotěrných metod průzkumu).
Strukturovaná data. Dotazníky vedou k vysoce strukturovaným kvantitativním výsledkům, které jsou jednoduše porovnatelné (jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje).
Prodloužení času pro respondenta. Respondent má čas na vyplnění dotazníku. Může více o otázkách přemýšlet. Má čas se k jednotlivým dotazům vracet.
Nevýhody dotazníků (Gratton a Jones, 2004):
Potenciální problém s komplexními otázkami. Otázky musí být jasné a srozumitelné pro všechny respondenty. Není zde možnost pro detailní a průběžné vysvětlování jednotlivých otázek. Velký důraz by měl být kladen na jednoduchost otázek.
Nelze kontrolovat, kdo dotazník vyplňuje. I když přesně specifikujete osobu, která má dotazník vyplnit, může se stát, že jej vyplní někdo jiný bez vašeho vědomí.
Není možnost hlubšího zkoumání. Pokud již respondent jednou odpověděl, nelze do hloubky zjišťovat proč tak učinil či zda otázce zcela porozuměl. Respondent má volbu na otázku neodpovědět.
Potenciální nízká návratnost. Návratnost dotazníků je velice nízká a může se pohybovat jen mírně přes 5 %. Nízká návratnost může mít vliv na hodnotu celé studie.
42
Podle Chrásky (2007) se dotazník skládá z částí, které jsou nazývány dotazníkové položky. Místo termínu položka se často používá termín otázka, to však není úplně přesné označení, neboť některé položky nemusí být formou otázky, nýbrž např. formou příkazu (např. „Vyberte tvrzení, se kterým souhlasíte“). Jednotlivé položky dotazníku se dělí podle (Chráska, 2007): Cíle, pro který je položka určena. o Kontaktní položky. Jsou snadné a nenáročné, slouží k vytvoření kontaktu, plní funkci úvodu k dotazování. o Funkcionálně psychologické položky. Jsou určeny k odstranění stereotypních postojů respondenta nebo při přechodu od jednoho tématu k druhému. o Kontrolní položky. Jsou určeny k prověření věrohodnosti zjišťovaných údajů o Filtrační položky. Užívají se při zkoumání problémů, které se netýkají celého souboru zkoumaných jedinců. Formy požadované odpovědi. o Otevřené (nestrukturované) položky. Respondentovi se nenavrhují žádné hotové odpovědi, jen je určen předmět, ke kterému se má vyjádřit. Výhoda je možnost hlubšího proniknutí ke sledovaným jevům a zjištění skutečného mínění respondentů. Nevýhoda volnosti otázek je v obtížnosti jejich vyhodnocování. o Polouzavřené položky. Jsou mezistupněm mezi uzavřenými a otevřenými otázkami. Kombinuje se zde tvorba vlastní odpovědi s výběrem z možných a předem daných alternativ. o Uzavřené (strukturované) položky. Respondentovi se předkládá určitý počet předem připravených odpovědí. Výhoda je zjednodušené vyhodnocování odpovědí. Nevýhoda je fakt, že všechny možné kvality odpovědí jsou násilně vtěsnávány do schématu připravených odpovědí. - Dichotomické položky. Na položku lze dát jen dvě vzájemně se vylučující odpovědi (např. ano-ne). - Polytomické položky. Na položku se předkládá více odpovědí než dvě. Výběrové. Možnost výběru jedné z nabízených variant. Kategorie nabídky by měla být vyčerpávající, ale ne příliš početná. Patří sem i tzv. škálové položky (respondent vybírá určitý bod na předložené škále). Výčtové. Možnost výběru současně několika nabízených variant. Stupnicové. Předkládá se respondentům určitý počet odpovědí s tím, že je mají seřadit podle určitého kritéria (např. podle oblíbenosti apod.). 43
Obsahu, který položka zjišťuje. o Položky zjišťující fakta. Často se používají v úvodu dotazníku nebo v průběhu dotazování, aby si respondent odpočinul. Otázky nevyžadují velkou námahu, bývají nejčastěji dichotomické. o Položky zjišťující znalosti nebo vědomosti. Položky je potřeba formulovat velmi opatrně, aby se respondent necítil kompromitován při neznalosti. o Položky zjišťující mínění, postoje a motivy. V těchto položkách se nesmí projevovat postoje, názory a hodnocení autora dotazníku.
Na základě výše uvedených poznatků sestavíme dotazník pro zkoumaný soubor. Zvolíme metodu dotazování poštou a to hlavně z toho důvodu, aby byla zachována úplná anonymita respondentů. Každý dotazník bude předem vložen spolu s průvodním dopisem do ofrankované obálky s vyplněnou zpáteční adresou. V každém oddíle oslovíme telefonicky organizačního pracovníka, kterému zašleme na korespondenční adresu jím požadované množství dotazníků
podle aktuálního stavu trenérů-
respondentů v jejich oddíle a ten zajistí distribuci dotazníků k jednotlivým respondentům. Tímto chceme zajistit „vlastnosti dobrého dotazníku“, aby na něj odpovídali všichni současně aktivní trenéři působící v soutěžích spadajících pod OSSH. Ti pak vyplněný dotazník vloží do obálky a hodí do kterékoliv poštovní schránky. Tímto chceme zaručit respondentům absolutní anonymitu. Dotazník bude konzultován se sociologem a metodologem po stránce formální. S vedoucím diplomové práce a dalšími dvěma odborníky z oblasti házené po stránce obsahové. Budeme se snažit předejít statisticky nízké návratnosti, která je uváděna v literatuře, všemi prostředky. Pro obecnou populaci je obvyklá návratnost při poštovním dotazování 30-40%, někdy však může být např. jen 10%, ale i 90%, ale to velmi zřídka v případě, že je téma respondentům blízké. Snížíme počet otázek na nejmenší možný, při zachování obsahu, ze kterého lze získat relevantní data nutná pro výzkum. Dotazník pro naše respondenty-trenéry bude obsahovat celkem 18 položek a to z toho důvodu, že více než 20 položek zpravidla respondenta odradí. Obzvláště u dotazníků posílaných klasickou nebo elektronickou poštou je vhodné udržet celkovou dobu vyplňování pod 10 minutami.
44
Sestavíme též průvodní (motivační) dopis (viz Příloha č. 1), který bude obsahovat účel výzkumu; označení instituce nebo skupiny, která výzkum organizuje nebo zaštiťuje; údaj o tom, jak byl dotázaný vybrán; výzvu ke spolupráci; příslib důvěrného zacházení s údaji; pokyny, jak vyplnit dotazník; dotaz, zda chce dotázaný obdržet výsledky výzkumu. Dobře formulovaný průvodní dopis by měl respondenta zbavit obav a motivovat ho k vyplnění dotazníku. Při opadnutí první vlny vrácených dotazníků upomeneme respondenty opětovným dopisem a po vypršení stanoveného termínu pro odevzdání oslovíme respondenty ještě jednou (Hendl, 2004).
Jako úvodní položku obsahuje dotazník kontaktní uzavřenou dichotomickou položku zjišťující fakta. Dále následuje 16 položek rozdělených do 3 oblastí: A. Oblast získávání licencí trenéra. Tato oblast obsahuje 3 položky, jedna položka je uzavřená dichotomická, další dvě jsou uzavřené polytomické výběrové. B. Oblast činnosti trenéra u družstva. Tato oblast obsahuje 3 položky, všechny jsou uzavřené polytomické výběrové. C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra. Tato oblast obsahuje 9 položek. Dvě položky jsou otevřené, dvě položky jsou polouzavřené polytomické výčtové, dvě jsou uzavřené polytomické doplňující a tři jsou uzavřené polytomické výběrové. Na závěr dotazníku jsou uvedeny dvě položky zjišťující fakta a to položka polouzavřená polytomická výběrová a uzavřená polytomická výčtová (celý dotazník viz. Příloha č. 2).
45
4.3 Analýza dat Analytická část výzkumu bude obsahovat především vyhodnocení dotazníků. Dotazníky vyhodnotíme celkově po jednotlivých položkách, ke kvantitativní analýze budou sloužit položky uzavřené a polozavřené, ke kvalitativní analýze budou sloužit položky otevřené. Dále zpracujeme data členské základny respondentů podle úrovně trenérské licence, dále pak podle zastoupení respondentů z jednotlivých věkových kategorií a také podle zastoupení jednotlivých úrovní licencí v každé věkové kategorii. Data získaná od respondentů budou vyhodnocena pomocí základních statistických metod aritmetický průměr a absolutní četnost. Je velmi účelné doplnit tabulku četností ještě o relativní četnosti. Relativní četnost f i je podíl četnosti absolutní n i a celkové četnosti n, tj.: f
i
ni = -------n
V našem případě budeme vyjadřovat relativní četnosti v procentech. Z tohoto důvodu se vypočítaná hodnota f i vynásobí 100%. Relativní četnost poskytuje informaci o tom, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou hodnotu (Chráska, 2007). U položek s možnou jednou odpovědí tříděním prvního stupně a zobrazením formou výsečových grafů a tabulek pro lepší přehlednost. V položkách, kde respondenti uvádějí více odpovědí, budeme procenta počítat vůči respondentům z každé odpovědi, nikoli jako podíl ze všech odpovědí, což znamená, že celkový součet v % je vyšší než 100 %. Např. pokud všichni respondenti odpoví za a), polovina i za b) a čtvrtina z nich uvede i za c), v % to budeme interpretovat jako 100 % respondentů uvedlo že a), 50 % uvedlo b) a 25 % uvedlo c). U grafů pak v tomto případě budeme používat sloupcové nebo pruhové grafy, nikoli výsečové (Hendl, 2009). Pro kvantitativní analýzu dat a vyhodnocení dotazníků bude využit program Microsoft Office Excel 2007, ve kterém budou zpracovány všechny tabulky a grafy této práce. 46
5 VÝSLEDKY Přesné hodnoty výsledků výzkumu, jak již bylo uvedeno v předchozím textu, budeme uvádět jak v tabulkách, tak i v grafickém znázornění. Obrázky totiž přitahují pozornost a pomáhají pochopit globální tvar výsledků. Z důvodu toho, že každý čtenář má jiné osobní preference při vnímání dat, uvádíme stejné výsledky jak v tabulkách, tak i v grafech (Hendl, 2009). Celkem bylo rozesláno 178 dotazníků. V ofrankované obálce se zpětnou adresou jich v předem stanoveném termínu přišlo 91, do 14 dnů po uplynutí stanoveného termínu jich přišlo dalších 11. Vzhledem k tomu, že výsledky ještě nebyly zpracovány, byly zařazeny do zpracování výsledků všechny došlé dotazníky, celkem tedy od 102 respondentů. Všechny dotazníky byly aspoň z části vyplněné, žádný nepřišel nevyplněný. Návratnost dotazníků byla 57,3 %, což nás velmi mile překvapilo a svědčí to o aktuálnosti tématu a o potřebě respondentů – trenérů se k tomuto tématu vyjádřit.
Výsledky dotazníku Výsledky jsme vyjádřili v číslech (absolutní četnost) a v procentech (relativní četnost). Vzhledem k tomu, že na dotazník odpovědělo 102 respondentů, což znamená, že u té položky, na kterou odpověděli všichni respondenti, se 102 odpovědí rovná 100%, budou absolutní hodnoty velmi podobné s hodnoty relativními (výsledky uvedeny v číslech budou stejné nebo velmi podobné výsledkům uvedeným v procentech).
47
Jako úvodní položku obsahuje dotazník kontaktní uzavřenou dichotomickou položku zjišťující fakta. Házené se věnuji v oblasti spadající pod OSSH: a. ano b. ne Pokud jste na otázku odpověděli za b) ne, dotazník dále nevyplňujte, děkujeme. Touto položkou jsme se snažili zajistit, aby na dotazník odpovídali respondenti z řad trenérů klubů z oblastí spadajících pod OSSH. Na tuto otázku všichni respondenti (102) odpověděli za a. ano. Odpovídá tomu i rozeslání dotazníků a předpokládáme, že pokud by respondenti nesplňovali tuto podmínku a odpověď v této položce by byla za b. ne, dotazník by dále nevyplňovali. Nyní tedy přejděme k dalším položkám v dotazníku, jejich specifikaci, možnostem odpovědí a ke konkrétním výsledkům. Dotazník byl rozdělen do 3 částí: A. Oblast získávání licencí trenéra B. Oblast činnosti trenéra u družstva C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra
A. Oblast získávání licencí trenéra V této oblasti jsme se snažili zjistit názor respondentů na potřebu studia k získání příslušné licence trenéra, na kvalitu tohoto studia a na licenční politiku svazu, která určuje výši licence v jednotlivých věkových kategoriích v závislosti na úrovni soutěže.
48
Otázka č. 1:
Studium k získání příslušné licence trenéra považuji za potřebné:
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku.
Výsledky:
Odpověď a. ano b. ne Celkem
Absolutní četnost 101 1 102
Relativní četnost 99% 1% 100%
Grafické znázornění:
Na tuto položku odpověděli respondenti téměř shodně, 99% respondentů se vyjádřilo kladně k potřebě studia k získání příslušné licence trenéra, pouze 1% respondentů si myslí, že studium není potřebné.
49
Otázka č. 2:
Jak jste spokojeni s kvalitou školení během studia?
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto otázku. Výsledky:
Odpověď a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne Celkem
Absolutní četnost 11 54 35 1 1 102
Relativní četnost 11% 53% 34% 1% 1% 100%
Grafické znázornění:
Téměř dvě třetiny respondentů, celkem 64%, odpovědělo na tuto položku kladně, což znamená, že jsou s kvalitou školení k získání licence vždy nebo většinou spokojeni. Pouhé 2% dotázaných odpovědělo záporně, což znamená, že jsou s kvalitou školení k získání licence většinou nebo vždy nespokojeni. 50
Otázka č. 3:
S licenční politikou Českého svazu házené (dále jen ČSH), která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních (např. u družstva v 1. lize staršího dorostu by měl být trenér s licencí A apod.):
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky: Odpověď a. naprosto souhlasím b. spíše souhlasím c. ani souhlasím, ani nesouhlasím d. spíše nesouhlasím e. naprosto nesouhlasím Celkem
Absolutní četnost 15 54 16 12 5 102
Relativní četnost 15% 53% 15% 12% 5% 100%
Grafické znázornění:
Více jak dvě třetiny respondentů, celkem 68%, odpovědělo na tuto položku kladně, což znamená, že s licenční politikou svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo naprosto souhlasí. 17% dotázaných odpovědělo záporně, což znamená, že s licenční politikou svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo naprosto nesouhlasí. 51
B. Oblast činnosti trenéra u družstva V této oblasti jsme se snažili zjistit realitu v oblasti činností respondentů – trenérů u družstva. Jak jsme již uváděli v práci, tak mezi povinnosti trenéra mimo jiné patří také písemná příprava na každý trénink, příprava a plnění ročního tréninkového plánu a vedení deníku trenéra. Otázka č. 4:
Písemnou přípravu na trénink mám:
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky: Odpověď a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne Celkem
Absolutní četnost 10 31 26 32 3 102
Relativní četnost 10% 30% 26% 31% 3% 100%
Grafické znázornění:
40% respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně, že mají většinou nebo vždy písemnou přípravu na tréninkovou jednotku. Více jak třetina dotázaných, 34%, odpověděla na tuto otázku záporně, že písemnou přípravu na tréninkovou jednotku většinou nebo nikdy nemají. 52
Otázka č. 5:
Roční tréninkový plán:
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky: Odpověď a. si připravuji sám a plním ho b. si připravuji sám a neplním ho c. připravuje někdo jiný a já ho plním d. připravuje někdo jiný a já ho neplním e. vím,co je roční tréninkový plán,ale nikdo ho nepřipravuje f. nevím, co znamená pojem roční tréninkový plán Celkem
Absolutní četnost Relativní četnost 17 17% 15 15% 24 23% 13 13% 28 27% 5 5% 102 100%
Grafické znázornění:
Stejně jako v minulé položce odpovědělo i na tuto položku 40% respondentů kladně, což znamená, že plní roční tréninkový plán, z toho 17% respondentů si ho i samo připravuje. 60 % respondentů neplní roční tréninkový plán, z toho 5% vůbec neznají pojem roční tréninkový plán. 53
Otázka č. 6:
Deník trenéra si vedu:
Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku.
Výsledky: Odpověď Absolutní četnost a. ano 33 b. ne 65 c. neznám pojem Deník trenéra 4 Celkem 102
Relativní četnost 32% 64% 4% 100%
Grafické znázornění:
Na tuto položku odpověděla asi třetina dotázaných kladně, že si vedou deník trenéra, zbylé dvě třetiny dotázaných odpovědělo záporně, že si nevedou Deník trenéra, z toho 4% dotázaných vůbec neznají pojem „Deník trenéra“.
54
Otázka č. 7:
Vzdělávacích akcí (semináře, konference mládeže apod.), pořádaných ČSH, se zúčastňuji (doplňte čísla):
Na tuto položku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent. Celkový počet odpovědí je tedy 101.
Výsledky: Odpověď 0 2 x 1 rok 1 x 1 rok 3 x 2 roky 2 x 3 roky 1 x 2 roky 1 x 3 roky 1 x 4 roky 1 x 5 let Celkem
Absolutní četnost 7 10 34 2 2 23 8 14 1 101
Relativní četnost 7% 10% 33% 2% 2% 23% 8% 14% 1% 100%
Grafické znázornění:
Z odpovědí na tuto položku vyplývá, že více jak dvě třetiny respondentů, celkem 70%, se zúčastňuje vzdělávacích akcí pořádaných ČSH minimálně jednou každé dva roky, z toho 45% respondentů se zúčastňuje 1 a více krát ročně, dalších 25% respondentů 1 a více krát za dva roky. 7% respondentů odpovědělo, že se akcí pořádaných ČSH nezúčastňuje vůbec. 55
Otázka č. 8:
Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných ČSH? (odpovězte v případě, pokud jste se zúčastnili aspoň jednou)
Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 7 odpověděli, že se zúčastnili vzdělávacích akcí minimálně jednou, aby byli kompetentní na tuto položku odpovědět. Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 7 (101) takto odpovědělo 94.
Výsledky: Odpověď a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne Celkem
Absolutní četnost Relativní četnost (%) 8 9% 53 56% 29 31% 3 3% 1 1% 94 100%
Grafické znázornění:
Asi dvě třetiny respondentů, 65%, odpovědělo na tuto položku kladně, to znamená, že s kvalitou vzdělávacích akcí pořádaných ČSH jsou vždy nebo většinou spokojeni. Pouhá 4% respondentů odpovědělo záporně, to znamená, že s kvalitou vzdělávacích akcí pořádaných ČSH jsou vždy nebo většinou nespokojeni. 56
Otázka č. 9:
Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč?
Na tuto otevřenou otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 7 odpověděli, že se nezúčastnili vzdělávacích akcí ani jednou. Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 7 (101) odpovědělo takto 7. Toto číslo přesně koreluje s počtem respondentů bez trenérské třídy (viz další text). Po porovnání výsledků jsme opravdu zjistili, že se vzdělávacích akcí pořádaných ČSH nezúčastňují respondenti bez trenérské licence, neboť respondenti s trenérskou licencí jsou povinni podle legislativa ČSH absolvovat po dobu platnosti licence minimálně jeden seminář. Každý respondent na tuto otázku odpověděl pouze jeden důvod neúčasti. Výsledky: Odpověď nebyl jsem nikým pozván velké pracovní vytížení časová zaneprázdněnost nedostatek informací o těchto akcích není to pro mě potřebné Celkem
Absolutní četnost 1 2 2 1 1 7
Relativní četnost 14% 29% 29% 14% 14% 100%
Grafické znázornění:
Téměř dvě třetiny respondentů, 58%, uvedlo jako důvod neúčasti velké pracovní vytížení nebo časovou zaneprázdněnost. Tyto dva důvody spolu velmi úzce souvisí a daly by se shrnout do jednoho důvodu a tím je nedostatek času (ať už z jakéhokoliv důvodu). 57
Otázka č. 10: Vzdělávacích akcí, pořádaných jiným členským subjektem European Handball Federation (dále jen EHF) se zúčastňuji (doplňte čísla): Z celkového počtu respondentů (102) neodpovědělo 7 respondentů na tuto položku vůbec. Celkový počet odpovědí je 95.
Výsledky: Odpověď 0 1 x 1 rok 1 x 2 roky 1 x 3 roky 1 x 4 roky 1 x 5 let 2 x 5 let 1 x 6 let Celkem
Absolutní četnost 71 7 6 3 5 1 1 1 95
Relativní četnost 76% 7% 6% 3% 5% 1% 1% 1% 100%
Grafické znázornění:
Na tuto položku odpověděla pouze necelá čtvrtina dotázaných (24%) kladně, že se vzdělávacích akcí, pořádaných jiným členským subjektem EHF, zúčastňují a to v různých intervalech. 76% respondentů se těchto akcí nezúčastnilo ani jednou. 58
Otázka č. 11: Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných EHF? (odpovězte v případě, že jste se zúčastnili aspoň jednou)
Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 10 odpověděli, že se zúčastnili vzdělávacích akcí minimálně jednou, aby byli kompetentní na tuto položku odpovědět. Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 10 (95) odpovědělo na tuto otázku 24, čímž každý odpovídající respondent označil pouze jednu odpověď.
Výsledky: Odpověď a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne Celkem
Absolutní četnost 3 16 5 0 0 24
Relativní četnost 12% 67% 21% 0% 0% 100%
Grafické znázornění:
Na tuto položku odpověděly více jak tři čtvrtiny (79%) respondentů kladně, to znamená, že jsou s kvalitou vzdělávacích akcí pořádaných EHF vždy nebo většinou spokojeni. Většinou nebo vždy nespokojen nebyl ani jeden z respondentů odpovídajících na tuto položku. 59
Otázka č. 12: Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč? Na tuto otevřenou otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 10 odpověděli, že se nezúčastnili vzdělávacích akcí ani jednou. Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 10 (95) takto odpovědělo 71 respondentů. Respondenti na tuto položku odpověděli jeden, ale i více důvodů neúčasti. Z důvodu opakujících se odpovědí a kvůli lepšímu přehledu je všechny uvádíme v tabulce a následně i v grafu.
Výsledky: Odpověď nebyl jsem nikým pozván velké pracovní vytížení časová zaneprázdněnost nedostatek informací o těchto akcích nepovažuji to za potřebné vzdálenost místa konání nevyhovující termíny finančně náročné jazyková bariéra trénuji krátce příliš vysoká úroveň
počet odpovědí 9 3 13 21 6 3 2 12 15 2 3
60
13% 4% 18% 30% 8% 4% 3% 17% 21% 3% 4%
Grafické znázornění:
Jako nejčastěji uvedený důvod neúčasti na seminářích pořádaných EHF uvedli respondenti nedostatek informací o těchto akcích a to téměř v jedné třetině odpovědí, celkem v 30%. Jako další nejčastěji uvedený důvod byla uvedena jazyková bariéra, a to v 21%, dále pak časová zaneprázdněnost (18%), finanční náročnost (17%) a neobdržení pozvání (13%).
61
Otázka č. 13: S povinnou účastí na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném ČSH nebo jiným subjektem EHF z důvodu prodloužení nebo obnovování licence: Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky: Odpověď a. naprosto souhlasím b. spíše souhlasím c. ani souhlasím, ani nesouhlasím d. spíše nesouhlasím e. naprosto nesouhlasím Celkem
Absolutní četnost 46 44 6 3 3 102
Relativní četnost 45% 43% 6% 3% 3% 100%
Grafické znázornění:
Většina respondentů, celkem 88%, souhlasí s povinnou účastí z důvodu prodloužení nebo obnovování licence na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném ČSH nebo jiným subjektem EHF, z toho 45% souhlasí naprosto. Pouhých 6% respondentů odpovědělo na tuto položku, že nesouhlasí, z toho 3% naprosto. 62
Otázka č. 14: Využíváte ke svému vzdělávání některé zdroje z následujícího výčtu? (možnost označit více možností) Na tuto položku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent. Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto položku, je tedy 101.
Výsledky: Odpověď a. literatura (knihy, časopisy) b. internet c. CD, DVD, videokazeta d. zahraniční média e. jiné, uveďte …
Počet odpovědí 65 62 69 18 10
64% 61% 68% 18% 10%
Grafické znázornění:
Asi dvě třetiny dotázaných využívá ke svému vzdělávání CD, DVD, videokazety (68%), dále literaturu (64%) a internet (61%). 10% respondentů uvedlo jiné zdroje, z toho 5% respondentů uvedlo spolupráci s jinými zkušenějšími trenéry, 3% monitorování mezistátních utkání, 1% uvedlo vlastní praxi a 1% respondentů odpovědělo, že ke svému vzdělávání nevyužívá žádné zdroje. 63
Otázka č. 15: Uveďte, která témata by Vás zajímala na vzdělávacích akcích: (možnost označit více odpovědí) Na tuto položku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent. Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto položku, je tedy 101.
Výsledky: Odpověď a. kondiční příprava b. taktická příprava c. psychologická příprava d. útočné činnosti e. obranné činnosti f. činnosti brankáře g. pravidla házené h. problematika tréninku dětí a mládeže i. materiální vybavení j. moderní trendy ve světové házené k. výživa sportovce l. regenerace m. jiné, uveďte …
Počet odpovědí 45 28 40 38 41 38 14 57 12 41 26 31 10
64
44% 27% 39% 37% 40% 37% 14% 56% 12% 40% 25% 30% 10%
Grafické znázornění:
Více jak polovinu respondentů by zajímala problematika tréninku dětí a mládeže (56%). Dále pak kondiční příprava, která by na vzdělávacích akcích zajímala 44% respondentů. Dále se v rozmezí 3% seřadila témata moderní trendy ve světové házené (40%), obranné činnosti (40%), psychologická příprava (39%), útočné činnosti (37%) a činnosti brankáře (37%). 10% respondentů by zajímala i jiná témata, z toho 5% by na vzdělávacích akcích rádo uvítalo praktická cvičení a názorné prezentace, 2% ekonomiku klubu, 1% praktické ukázky posilování mládeže (10-15let), 1% vliv sexuality na jedince v dorostenecké kategorii a 1% respondentů uvedlo, že by ho nezajímalo ani žádné z uvedených, ani kterékoliv jiné téma.
65
Zastoupení trenérských licencí respondentů v dotazníku Na tuto položku v dotazníku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent. Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto položku, je tedy 101.
Výsledky: Odpověď A nebo A+ B C jiná odpověď … Celkem
Absolutní četnost Relativní četnost 12 12% 29 29% 51 50% 9 9% 101 100%
Grafické znázornění:
Polovina respondentů, kteří odpovídali v dotazníku, byli trenéři s trenérskou licencí C. Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou byli respondenti s trenérskou licencí B a to v 29%, dále následují respondenti s trenérskou licencí A (12%) a v 9% jsme dostali jinou odpověď, přičemž měli respondenti možnost uvést důvod. Z těchto 9% byl nejčastěji uveden důvod, že licenci nemají a to v 7% (dříve licenci vlastnili, ale po skončení platnosti si již neobnovili 3%, dále pak že trenérskou licenci nemají a ani v minulosti neměli 3%, 1% neuvedlo důvod, uvedlo pouze, že licenci nemá). Zbylé 2% respondentů uvedlo jako důvod absence licence spíše organizační povinnosti u družstva a s tím spojené jen velmi občasné vypomáhání trenérům.
66
Zastoupení jednotlivých věkových kategorií, ve kterých působí respondenti z dotazníku Na tuto položku v dotazníku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent. Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto položku, je tedy 101. Respondenti měli možnost označit i více odpovědí, neboť mohou ve svých klubech působit i u více družstev, než jenom u jednoho. Výsledky: Odpověď a. minižactvo (ostatní žactvo, „přípravka“) b. mladší žactvo c. starší žactvo d. mladší dorost e. starší dorost f. dospělí g. jiná odpověď …
počet odpovědí 24 29 22 8 8 20 1
24% 29% 22% 8% 8% 20% 1%
Grafické znázornění:
Tři čtvrtiny respondentů (75%), kteří odpověděli na dotazník, působí v kategorii žactva a to nejvíce u mladšího žactva (29%), dále pak u minižactva (24%) a nakonec u staršího žactva (22%). Kategorie dospělých je zastoupena ve 20%, kategorie dorostu v 16% a to v poměru 8% mladší dorost a 8% starší dorost. Jinou odpověď uvedlo 1% respondentů a bylo uvedeno, že se jedná o respondenty s platnou trenérskou licencí, ale momentálně u žádného družstva nepůsobí. 67
Zastoupení trenérských licencí v jednotlivých věkových kategoriích Výsledky v číslech: A nebo A+ 2 a. minižactvo(ostatní žactvo,přípravka) 2 b. mladší žactvo 5 c. starší žactvo 0 d. mladší dorost 5 e. starší dorost 4 f. dospělí 0 g. jiná odpověď …
Grafické znázornění v číslech:
68
B 6 11 5 4 1 4 1
C 14 10 12 3 2 10 0
jiná odpověď 2 6 0 1 0 2 0
Výsledky v procentech: A nebo A+ 8% a. minižactvo(ostatní žactvo,přípravka) 7% b. mladší žactvo 22% c. starší žactvo 0% d. mladší dorost 62% e. starší dorost 20% f. dospělí 0% g. jiná odpověď …
Grafické znázornění v procentech:
69
B 25% 38% 22% 50% 13% 20% 100%
C 59% 34% 56% 38% 25% 50% 0%
jiná odpověď 8% 21% 0% 12% 0% 10% 0%
6 DISKUSE
Cílem práce bylo dokazování hypotézy, že činnosti trenérů házené v oddílech spadajících pod Oblastní severomoravský svaz házené odpovídají doporučením vydaným ČSH, což mimo jiné obnáší: účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání trenérských licencí (v dotazníku část A) mít písemnou přípravu na každou tréninkovou jednotku (v dotazníku část B) přípravu a plnění ročního tréninkového plánu (v dotazníku část B) vedení Deníku trenéra (v dotazníku část B) účast na vzdělávacích akcích v rámci prodlužování nebo obnovování trenérských licencí (v dotazníku část C) další individuální odborné vzdělávání (v dotazníku část C) Přesné číselné i procentuální vyjádření odpovědí respondentů jsme již uvedli (viz kapitola Výsledky), teď bychom chtěli výsledky zhodnotit a porovnat s výše uvedenými doporučeními, případně doplnit o názory respondentů vepsaných navíc do dotazníku a také o názory naše vlastní. Oblast A V oblasti získávání licencí trenérů jsme chtěli získat informace o tom, jak trenéři nahlížejí na studium k získání licence, na kvalitu tohoto studia a jaký mají názor na licenční politiku svazu, která stanovuje minimální úrovně licencí trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních. V otázce potřeby studia k získávání licencí trenérů odpověděli respondenti téměř shodně, 99% se vyjádřilo kladně, pouze 1% respondentů si myslí, že studium není potřebné. Tato odpověď přesně koreluje s doporučením v literatuře, kde se mimo jiné uvádí, že i lékař nebo masér u družstva musí mít vždy patřičnou kvalifikaci z všeobecně známých důvodů, které jsme zmínili i v naší práci v teoretické části. Ohledně spokojenosti s kvalitou školení během studia k získání trenérské licence odpověděli kladně, že jsou vždy nebo většinou spokojeni, téměř dvě třetiny respondentů. Třetina respondentů odpovědělo někdy ano, někdy ne. Jako důvod nespokojenosti uváděli např. nedostatečnou úroveň některých školení, velmi častou absenci novinek, nových metod a informací ze zahraničí. 70
Tuto variantu výběru přisuzujeme hlavně k faktu, že každý respondent má v rámci své trenérské práce jiné zaměření a odlišnou oblast zájmu, z tohoto důvodu jsme také zařadili do dotazníku položku týkající se vhodných témat na vzdělávacích akcích, viz dále. Když uvážíme, že proti studiu k získání licence trenéra se vyjádřilo pouze 1% respondentů a že s kvalitou studia jsou většinou nebo nikdy nespokojena pouze 2% respondentů, hodnotíme tuto oblast vzdělávání velmi pozitivně. S licenční politikou svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo naprosto souhlasí více jak dvě třetiny respondentů. Spíše nebo naprosto nesouhlasí necelá pětina dotázaných, kteří mimo jiné jako důvod nesouhlasu uvádějí pocit tlaku ze strany ČSH na studium vyšší trenérské licence a přitom se zde nezohledňuje trenérská praxe, zkušenosti trenéra případně jeho výsledky. Dále někteří respondenti uvádějí, že tato politika svazu vede k nutnosti uchylovat se k podvodům, kdy se k družstvu napíše trenér s požadovanou trenérskou licencí a je u družstva přítomen pasivně jenom v době utkání, i když tréninkový proces vede jiný trenér, nebo není u družstva přítomen vůbec. Také se v dotazníku objevil názor, že pokud jde o licenční politiku svazu, měl by se ČSH také podílet na financování tohoto vzdělávání, neboť, jak respondent uvádí, trénuje zadarmo ve svém volném čase a ještě aby věnoval čas, dovolenou a nemalé finanční prostředky na studium licence. Např. dvouleté dálkové studium trenérské licence A stojí na FTK UP i na FTVS UK zhruba 20.000,Kč plus výdaje na kurzy, které je povinen si zaplatit v plné výši sám uchazeč. U finančně méně zajištěných klubů je to bohužel tak, že se na této částce nepodílí a že veškerá finanční zátěž na studium, ale i na další vzdělávání jedinců potřebné k trenérské práci, leží na uchazeči samotném. Z našeho pohledu to vnímáme jako investici, která je totožná s investicí jako do kteréhokoliv jiného vzdělávání a od které očekáváme, že získáním nových vědomostí, vhodně využitých v praxi, se nám otevírají další, nové, případně lepší možnosti.
71
Já osobně nahlížím na licenční politiku ČSH a vzdělávání trenérů velmi pozitivně, neboť se s podobnou situací setkávám i ve svém profesním životě zaměstnání farmaceuta, kdy máme z asociace nařízeno další vzdělávání a také většinou na vlastní náklady (za každou navštívenou vzdělávací akci dostaneme určitý počet kreditů; asociace stanovuje kolik jich je celkem potřeba získat za dané období; bez těchto kreditů není možno pracovat v lékárně samostatně; zaměstnavatel mi na financování vzdělávacích akcí nepřispívá). Odborné vědomosti získané na těchto vzdělávacích akcích uplatňuji v praxi a klientům lékárny se snažím podávat erudované odpovědi na jejich dotazy a nabízet řešení jejich problémů podle nejnovějších moderních trendů. Odměnou je mi spokojenost klienta a jeho opětovné navštěvování naší lékárny, což přináší lékárně mimo jiné také větší zisky a tím pádem větší možnosti pro mé finanční ohodnocení. Vrací se mi tedy investice do dalšího vzdělávání a to mnohonásobně.
Oblast B V oblasti činnosti trenéra u družstva jsme si chtěli ověřit odbornou způsobilost respondentů. V doporučeních vydaných ČSH se uvádí, že by trenér měl mít písemnou přípravu na každou tréninkovou jednotku, měl by provádět přípravu a plnění ročního tréninkového plánu a měl by si vést Deník trenéra. Výsledky jsou v této oblasti velmi alarmující. U tak bazální položky, jako je písemná příprava na tréninkovou jednotku, celé dvě třetiny respondentů odpovědělo, že nemá vždy písemnou přípravu, z toho více jak třetina respondentů ji většinou nebo nikdy nemá. Ohledně plánování jsou výsledky velmi podobné jako v předchozí položce. Téměř dvě třetiny respondentů odpovědělo, že neplní roční tréninkový plán. Třetina z nich plán neplní a ani ho oni ani nikdo jiný nepřipravuje. Velmi překvapivé byly odpovědi, ve kterých se uvádělo, že respondenti neplní roční tréninkový plán nejen, když ho mají připravený od někoho jiného, ale ani i když si ho připravují sami. Jeden respondent dopsal k této odpovědi, že sice roční tréninkový plán podle literatury připravuje, ale neplní ho, protože neví jak.
72
Poslední položka v této oblasti dotazníku dopadla stejně jako předchozí dvě. Dokonce více jak dvě třetiny dotázaných odpovědělo záporně, že si nevedou Deník trenéra nebo tento pojem vůbec neznají. Tato oblast činností trenérů u družstva nedopadla nejlépe. Bohužel musíme z naší vlastní trenérské praxe konstatovat, že tyto výsledky korespondují s realitou, což nás na jednu stranu těší z toho důvodu, že respondenti zřejmě odpovídali na položky v dotazníku pravdivě, na druhou stranu jsme si ověřili, že odborná způsobilost respondentů skrývá velké rezervy.
Oblast C Tato oblast dalšího vzdělávání trenérů byla nejdříve zaměřena na účast respondentů na vzdělávacích akcích pořádaný ČSH nebo jiným subjektem EHF a na jejich kvalitu. Z odpovědí vyplývá, že celkem 70% se zúčastňuje vzdělávacích akcí pořádaných ČSH minimálně jednou každé dva roky, což je častěji, než je povinností vyplývající z legislativy ČSH. Navíc stejné procento respondentů uvedlo, že je vždy nebo většinou spokojeno s kvalitou těchto vzdělávacích akcí. Co se týče vzdělávacích akcí pořádaných jiných subjektem EHF, pouhá čtvrtina respondentů se někdy zúčastnila, což je škoda i vzhledem k tomu, že 80% zúčastněných byli s kvalitou těchto akcí spokojeni. Jako důvod neúčasti byl téměř u jedné třetiny dotázaných uveden nedostatek informací o těchto akcích. Zde jsme provedli malý test, neboť se domníváme, že pokud mají trenéři opravdu o tyto vzdělávací akce zájem, informace si mohou celkem snadno opatřit. K testu jsme využili internet, který v dnešní moderní počítačové době velmi výrazně slouží ke komunikaci a také většina respondentů v dotazníku uvedlo, že jej využívá k dalšímu vzdělávání. Do vyhledávacího okénka na úvodní straně vyhledavače Google (jeden z nejpoužívanějších vyhledavačů nejen u nás, ale také ve světě) jsme zadali hledaný výraz ve tvaru: „semináře ehf házená“. Za necelou vteřinu nám bylo nabídnuto nespočet různě datovaných odkazů na námi požadované vzdělávací akce, přičemž hned první odkaz nás přesměroval na internetové stránky ČSH, kde byla informace o nejaktuálnějším semináři pro trenéry mládeže v rámci juniorského ME, který pořádá EHF ve spolupráci se SZH v Bratislavě v rámci závěrečné fáze ME juniorů v srpnu 2010. 73
Přehledně byly uvedeny informace v češtině o celém semináři a navíc vzhledem k nadstandardním vztahům mezi ČSH a SZH měli případní účastníci z ČR snížen účastnický poplatek. V testu jsme si tedy ověřili, že u respondentů, kteří uvedli jako důvod neúčasti nedostatek informací o těchto akcích, se může jednat z části pouze o výmluvu. S dalším vzděláváním trenérů souvisela i další položka dotazníku, ve které jsme chtěli znát názor respondentů na povinnou účast na jednom doškolovacím semináři z důvodu prodloužení nebo obnovování licencí. Většina respondentů, celkem 88%, souhlasí s povinnou účastí, z toho 45% souhlasí naprosto. Je tedy jasné, že respondenti považují další vzdělávání trenérů za velmi potřebné. U několika respondentů se vyskytl problém ohledně financování těchto akcí. Argumenty se podobaly těm, které jsme již uvedli v oblasti A u položky týkající se licenční politiky svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních. Z tohoto důvodu se již nebudeme podrobně vyjadřovat k této problematice. Ty nejzajímavější názory uvádíme, pro úplnost citujeme: „ Když už jednou trenér má licenci vystudovanou a stále trénuje jakékoliv družstvo v klubu a své znalosti si zdokonaluje hlavně svoji trenérskou praxí a samostudiem, proč musí obnovovat nebo prodlužovat licenci? Inženýr, lékař nebo učitel také přece v práci nemusí obnovovat své vzdělání.“ „Účast na seminářích si musíme hradit z vlastních prostředků a čerpat dovolenou na úkor rodiny, v tomto případě nevidím důvod k odebrání licencí za neúčast. Teprve v případě finančního krytí ze strany ČSH má pak povinná účast smysl.“ Poslední dvě položky v dotazníku v oblasti C se týkaly zdrojů, které využíváme ke svému vzdělávání a témat, které by nás nejvíce zajímala na vzdělávacích akcích. Odpovědi jsme zpracovali podrobně ve výsledcích, respondenti využívají všechna dostupná média, nejvíce DVD, CD, video, internet apod.
74
Co se týče témat, tak více jak polovina respondentů by uvítala témata zaměřená především na problematiku dětí a mládeže, ovšem tyto výsledky korespondují s faktem, že tři čtvrtiny respondentů, kteří odpověděli na dotazník, působí u družstev v kategorii žactva (mini, mladší a starší). V obou těchto položkách se opakoval apel na novinky všeho druhu včetně světové házené a zejména pak na praktická cvičení a ukázky od jiných zkušenějších trenérů. Z praxe musíme potvrdit, že k výše uvedeným informacím je jen velmi složitý přístup. Rozdělením respondentů podle trenérských licencí a věkových kategorií se zjistilo, že největší zastoupení respondentů, přesně polovina, bylo ze skupiny trenérů s licencí C. Z věkové kategorie tvořila největší počet respondentů kategorie žactva (mini, mladší, starší) a to celkem tři čtvrtiny. Zajímavé pak bylo porovnání zastoupení jednotlivých trenérských licencí v každé kategorii zvlášť. V nejpočetněji zastoupené skupině žactva musíme konstatovat, že trenérů s licencí A je v těchto kategoriích VŽDY nejméně! V kategorii minižactva pouze 8%, mladšího žactva 7% a staršího žactva 22%.
75
7 ZÁVĚR Cílem práce bylo dokazování hypotézy, že činnosti trenérů házené v oddílech spadajících pod OSSH odpovídají doporučením vydaným ČSH. Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu. Jak již víme podle výsledků výzkumu (výsledkům jsme se věnovali podrobně v předešlých kapitolách), hypotéza se potvrdila jen částečně. Činnosti trenérů v oblasti získávání, prodlužování nebo obnovování trenérských licencí a dalšího vzdělávání trenérů se hypotéza potvrdila a troufáme si zde uvést, že to bylo velmi milé překvapení. Převážná většina respondentů souhlasí se vzdělávacími akcemi, které se týkají nejen získávání licencí, ale také jejich obnovování a prodlužování a také jsou většinou respondenti spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí jak pořádaných ČSH, tak i jiným subjektem EHF. Pravdou je, že seminářů pořádaných jiným subjektem EHF se zúčastnilo malé procento respondentů. Ovšem vzdělávacích akcí pořádaných ČSH se dvě třetiny respondentů zúčastňuje minimálně jednou za dva roky, což je daleko více, než je nutné jako povinnost podle legislativy ČSH. V další části dokazování hypotézy, která se týkala činností trenérů u družstva ve smyslu vedení tréninkových jednotek, plánování apod. se hypotéza nepotvrdila, neboť shodně vždy zhruba dvě třetiny respondentů v každé položce neodpovědělo podle doporučení vydaných ČSH a to se nám zdá být alarmující i z toho důvodu, že převážná část respondentů byla z řad trenérů působících u družstev žactva a dorostu. O problémech s nesprávně vykonávanou trenérskou prací a nezanedbatelných rizicích z toho plynoucích jsme se podrobně zabývali v teoretické části práce. Je tedy potřeba zamyslet se nad tím, jak je možné, že i když se respondenti poměrně často a rádi zúčastňují vzdělávacích akcí, jejich odborná způsobilost s tímto tvrzením nekoresponduje. Zde je nutno dodat, že práce si nekladla za cíl hledat vztah mezi "vzděláním" a "výkonem". Absolvování některého školení nemůže samo o sobě zaručit trenérovu odbornou způsobilost, je pouze formálním výrazem dosažení určitého stupně vědomostí. 76
Vědomosti ale velmi zaostaly za očekáváním, je zde proto na místě zapochybovat o kvalitě vzdělávacích akcí. Odpověď na tuto otázku nám dali sami respondenti, kteří ve všech položkách dotazníku týkajících se kvality vzdělávacích akcí k získávání, prodlužování, obnovování licencí či dalšího vzdělávání trenérů, odpověděli, že jsou ve více jak dvou třetinách s kvalitou spokojeni. Nezbývá než konstatovat, že problém vidíme v přístupu respondentů ke vzdělávacím akcím (viz níže). Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu. Podle výsledků výzkumu v této práci se doporučení pro vzdělávání trenérů nebudou vztahovat k apelu na pouhou účast, neboť jak jsme zjistili, samotné absolvování vzdělávacích akcí problém není. Doporučení se budou vztahovat ke změně přístupu. Je potřeba změnit pasivní přístup v aktivní tak, abychom si odnesli kromě potvrzení o absolvování vzdělávací akce i nové teoretické vědomosti a praktické zkušenosti a snažili se je implementovat do naší trenérské praxe, což považujeme za absolutně nejdůležitější! Této problematiky jsme se již dotkli v naší práci dříve, kdy jsme zmiňovali Programové prohlášení trenérsko-metodické komise, k jejichž závěrům a doporučením se vzhledem k výsledkům výzkumu v práci připojujeme. Na závěr nám dovolte citovat úryvek z tohoto prohlášení, který z části nastiňuje společné řešení vzniklé situace: „Snažit se postupně přesvědčit hnutí, že vzdělávání je dlouhodobý proces, ve kterém MUSÍ převládat aktivita vzdělávaných nad aktivitou vzdělávajících, což znamená, že kýženou osobou je trenér, který sám vyhledává informace a informační materiály a implementuje je do vlastní práce (semináře a školení jsou tedy místem, kde je přednostně uskutečňováno vzdělávání a nikoliv společenské setkání za účelem „protrpění“ času nutného k prodloužení licence pomocí konzumace vysoce energetických tekutin).“ Tato doporučení se týkají nás všech, celé házenkářské obce, nebo aspoň té části, která má snahu o navrácení české házené zpět na výsluní.
77
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BITLJANOVÁ, V., ŠAFFKOVÁ, Z. Diplomová práce krok za krokem. Liberec : Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-081-7. BLAHUŠ, P., HENDL, J. Nový vyučovací předmět „Metodologie M/D práce“. In společenské problémy kinantropologie. Praha : Karolinum, 2000. s. 36-41. CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2. rozšířené vydání. Praha : Olympia, 1991. ISBN 80-7033-099-6. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. DOBRÝ, L. Didaktika sportovních her. 2. přepracované vydání. Praha : SPN, 1988. DOVALIL, J. Věkové zvláštnosti dětí a mládeže a sportovní trénink. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-653-8. DOVALIL, J., CHOUTKOVÁ, B. Abeceda tréninku chlapců a děvčat. Praha : Olympia, 1988. ISBN 27-009-88. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997, 271 s. ISBN 80-7198-173-7. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. GLOGAR, A. Metodický manuál pro vypracování bakalářské a diplomové práce. 3. vydání. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2004. ISBN 80-7318-161-1. GRATTON, C., JONES, I. Research Methods for Sports Studies. London : Routledge, 2004. HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 80-7367-040-2. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1. 78
HOLLMAN, W., HETTINGER, T. Sportmedizin. Arbeits und Trainingsgrundlagen. Stuttgart New York, 1990 (1. vydání), 2000 (2. vydání). HOLOUŠOVÁ, D. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-86419-93-2. JANČÁLEK, S., TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Házená. Teorie a didaktika. Praha : SPN, 1989. ISBN 80-04-23974-9. JANČÁLEK, S., TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Kapitoly z teorie a didaktiky házené I. Praha : SPN, 1971. KOHOUTEK, R. Metoda dotazníku pro pedagogy. Brno : CERM, 1998. ISBN 80-7204-067-7. KVAPILÍK,J., et al. Tělovýchovné lékařství pro posluchače tělesné výchovy. Praha : SPN, 1979. LOCKE, L.F. et al. Proposals that work. 3. vyd. London : Sage, 1993. 322 s. ISBN 0-8039-5067-5. MICHALIK, P. et al. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň : Západočeská univerzita Plzeň, 2004. ISBN 80-7082-921-4. PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, 2004 (1. vydání), 2008 (2. vydání). ISBN 97880-247-2643-4. PETERKOVÁ, J. Tvorba diplomové práce. Praha : Oeconomica, 2004. ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha : Professional Publishing, 2007. SELIGER, V., CHOUTKA, M. Filosofie sportovní výkonnosti. Praha : Olympia, 1982. SVOBODA, B., VANĚK, M. Psychologie sportovních her. Praha : Olympia, 1986. SVOBODA, B. Stručná pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-325-3. ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Házená. Praha : NS Svoboda, 1998. 79
ŠIMEK,J. Házená a děti aneb jak na to. Olomouc, 2005. ŠTILEC, M. et al. Sportovní příprava dětí a mládeže. Praha : SPN, 1989. ISBN 80-7066-026-0. TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Malá škola házené. Praha : Olympia, 1986 TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Kapitoly z teorie a didaktiky házené III. Praha : SPN, 1982. TÁBORSKÝ, F. Herní výkon. Praha : Olympia, 1981. TESAŘÍK, J. Trenér házené. Praha : Sportpropag, 1990. TŮMA, M., TKADLEC, J. Házená. 1. vydání. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0219-3. TŮMA, M., TKADLEC, J. Hry s míčem pro děti. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. ISBN: 80-2470707-1. WIERSMA, L.D. Risks and benefits of youth sport specialization : Perspectives and recommendations. Pediatric Exercise Science, 2000.
80
Internetové zdroje: BUK, J. Deník trenéra [online]. 2007, poslední revize 25.8.2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.deniktrenera.cz/. ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Zásady prodlužování, obnovování uznávání licencí trenérů [online]. Listopad 2009 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/zasady_prodluovani,_obnovovani_a_uznavani_licenci_tre neru_(07.11.2009).pdf ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Licenční řád [online]. Listopad 2009 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/licencni_rad_(07.11.2009).pdf ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Programové cíle Trenérsko-metodické komise [online]. Únor 2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/documents/programove_prohlaseni_tmkpracovni_verze.pdf. ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Soutěžní řád [online]. Červenec 2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/srh_konecna_upravy-05_10.pdf TŮMA, M., TKADLEC, J. Plánování a evidence tréninkového procesu [online]. Poslední revize 8.2.2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/metodika.aspx.
81
PŘÍLOHY Příloha č. 1
Dobrý den, dovolte nám zdvořile Vás požádat o spolupráci na výzkumu diplomové práce, diplomantka Alena Humlová, který se uskutečňuje na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, José Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín pod vedením PaedDr. Martina Tůmy, PhD. Účelem výzkumu bude analýza skutečných poměrů v činnostech trenérů u družstev v oblasti spadající pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH).
Výzkum je prováděn formou dotazníku, který, prosíme, vyplňte nejlépe co nejdříve, nejpozději však do 30. 7. 2010 a v přiložené ofrankované obálce zašlete zpět na adresu, která je předepsána na obálce.
Vyplněním tohoto dotazníku pomůžete získat reálný náhled mimo jiné na potřebu vzdělávání trenérů.
Dotazník je anonymní, výsledky budou použity pouze pro potřeby diplomové práce. Z tohoto důvodu prosíme, vyplňte jen pravdivé informace! V případě Vašeho zájmu Vám samozřejmě po analýze dat poskytneme dosažené výsledky, o které si můžete zažádat na níže uvedené korespondenční nebo emailové adrese. Děkujeme za Váš čas a názor, který nás velmi zajímá. Těšíme se na spolupráci, s úctou a s pozdravem
Alena Humlová Hulvácká 22/2822 700 30 Ostrava 30
[email protected] 82
Příloha č. 2
DOTAZNÍK Analýza činnosti trenérů v oblasti spadající pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH) ________________________________________________________________________________ Dotazník je rozdělen do 3 částí: A. Oblast získávání licencí trenéra B. Oblast činnosti trenéra u družstva C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra ________________________________________________________________________________ Označte vždy jen jednu Vámi vybranou odpověď, případně doplňte text.
Házené se věnuji v oblasti spadající pod OSSH: a. ano b. ne Pokud jste na otázku odpověděli za b) ne, prosíme, dotazník dále nevyplňujte, děkujeme. A 1. Studium k získání příslušné licence trenéra považuji za potřebné: a. ano b. ne 2. Jak jste spokojeni s kvalitou školení během studia? a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne 3. S licenční politikou Českého svazu házené (dále jen ČSH), která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních: (např. u družstva v 1. lize staršího dorostu by měl být trenér s licencí A apod.) a. b. c. d. e.
naprosto souhlasím spíše souhlasím ani souhlasím ani nesouhlasím spíše nesouhlasím naprosto nesouhlasím B
4. Písemnou přípravu na trénink mám: a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne
83
5. Roční tréninkový plán: a. si připravuji sám a plním ho b. si připravuji sám a neplním ho c. připravuje někdo jiný a já ho plním d. připravuje někdo jiný a já ho neplním e. vím, co je roční tréninkový plán, ale nikdo ho nepřipravuje f. nevím, co znamená pojem roční tréninkový plán 6. Deník trenéra si vedu: a. ano b. ne c. neznám pojem Deník trenéra C 7. Vzdělávacích akcí (semináře, konference mládeže apod.), pořádaných ČSH, se zúčastňuji (doplňte čísla): ______ x ______ (např. 0,1,2,3,4…atd.
rok/y x (krát za) 0,1,2,3,4…atd. rok/y
8. Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných ČSH? (odpovězte v případě, pokud jste se zúčastnili aspoň jednou) a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne 9. Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč? _________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________ 10. Vzdělávacích akcí, pořádaných jiným členským subjektem European Handball Federation (dále jen EHF) se zúčastňuji (doplňte čísla): ______ x ______ (např. 0,1,2,3,4…atd.
rok/y x (krát za)
0,1,2,3,4…atd. rok/y
11. Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných EHF? (odpovězte v případě, že jste se zúčastnili aspoň jednou) a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne 12. Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč? _________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________
84
13. S povinnou účastí na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném ČSH nebo jiným subjektem EHF z důvodu prodloužení nebo obnovování licence: a. b. c. d. e.
naprosto souhlasím spíše souhlasím ani souhlasím ani nesouhlasím spíše nesouhlasím naprosto nesouhlasím
14. Využíváte ke svému vzdělávání některé zdroje z následujícího výčtu? (možnost označit více možností) a. b. c. d. e.
literatura (knihy, časopisy) internet CD, DVD, videokazeta zahraniční média jiné, uveďte ___________________________________________________________________
15. Uveďte, která témata by Vás zajímala na vzdělávacích akcích: (možnost označit více možností) a. b. c. d. e. f. g. h. i. j.
k. Výživa sportovce l. Regenerace m. Jiné, uveďte____________________
Kondiční příprava Taktická příprava Psychologická příprava Útočné činnosti Obranné činnosti Činnosti brankáře Pravidla házené Problematika tréninku dětí a mládeže Materiální vybavení Moderní trendy ve světové házené
_______________________________ __________________________________ __________________________________
Mám trenérskou licenci (zakroužkujte příslušný stupeň i v případě, že ho teprve studujete): a. A nebo A+ b. B c. C d. jiná odpověď _____________________________________________________________ Působím u družstva: a. minižactvo (ostatní žactvo, „přípravka“) b. mladší žactvo c. starší žactvo d. mladší dorost e. starší dorost f. dospělí g. jiná odpověď _____________________________________________________________
Děkujeme za Váš názor a čas.
85