Analýza činnosti pojistných zprostředkovatelů v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha

Analýza činnosti pojistných zprostředkovatelů v ČR Diplomová práce

Bc. Petr Kafka

duben 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Oborová katedra Finančnictví a ekonomických disciplín

Analýza činnosti pojistných zprostředkovatelů v ČR

Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Kafka studijní obor: Finance

Vedoucí práce:

Praha

Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.

duben 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Prachaticích 25. 4. 2013

Petr Kafka

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucí práce paní Bc.Ing. Karině Mužákové, Ph.D. za její velmi vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů v České republice. V teoretické části práce je nejprve rozebrána právní úprava pojišťovnictví v České republice a následně je popsán vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v České republice. Touto analýzou byl zjištěný narůstající počet pojišťovacích zprostředkovatelů v registrech ČNB. V praktické části práce byla následně analyzována činnost pojišťovacích zprostředkovatelů v ČSOB Pojišťovně. Touto analýzou byly odhaleny nedostatky činnosti těchto pojišťovacích zprostředkovatelů, a to zejména v oblasti etických zásad jejich práce a způsobu kontaktu s klienty. Na základě těchto zjištění byly formulovány návrhy a doporučení ke zvýšení efektivity práce pojišťovacích zprostředkovatelů této pojišťovny. Přínosem této diplomové práce je tedy zmapování současné situace a současných podmínek v pojišťovnictví České republiky a zvýšení konkurenceschopnosti činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ve zkoumané společnosti, kterou je ČSOB Pojišťovna, a. s. Klíčová slova: Pojišťovací zprostředkovatel, Samostatný likvidátor pojistných událostí, Zákon č. 38/2004 Sb., ČSOB Pojišťovna, a. s., SWOT analýza

Annotation This thesis analyzes the activities of insurance intermediaries in the Czech Republic. The theory is first discussed insurance regulation in the Czech Republic and then describes the development of insurance intermediaries in the Czech Republic. This analysis has identified an increasing number of insurance brokers in the registers of the CNB. In the practical part of the work was subsequently analyzed the activities of insurance intermediaries in ČSOB Pojišťovna, a. s. This analysis revealed the lack of activity of insurance intermediaries, particularly in the area of ethical principles and how they work with clients. On the basis of these findings were formulated proposals and recommendations to improve the work efficiency of the insurance brokers insurance. The contribution of this thesis is to map the current situation and current conditions in the insurance Czech Republic and increase the competitiveness of the activities of insurance intermediaries in the studied company, the ČSOB Pojišťovna, a. s. Key words: Insurance brokers, independent loss adjusters, Law No. 38/2004 Coll., CSOB Insurance Company, Inc., SWOT Analysis

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 13 1.

Právní úprava činnosti PZ v ČR .................................................................................... 16 1.1 Právní úprava činnosti PZ od roku 1989 do roku 2004 ............................................. 16 1.2 Změny v právní úpravě pojišťovnictví po roce 2004 ................................................ 20 1.3 Právní úprava zprostředkovatelské činnosti a její změny v současnosti (do roku 2012).................................................................................................................................. 23 1.3.1

Současná legislativní úprava pojistného trhu .............................................. 23

1.3.2

Návrh novelizace zákona č. 38/2004 Sb. .................................................... 25

1.4 Samoregulace pojistného trhu ................................................................................... 28 1.4.1

Samoregulace pojistného trhu v ČR ........................................................... 28

1.4.2

Samoregulace pojistného trhu v rámci EU ................................................. 30

1.5 Živnostenský zákon ................................................................................................... 31

2.

1.5.1

Vznik živnostenského oprávnění pojišťovacích zprostředkovatelů ............ 32

1.5.2

Charakter živnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ................................... 34

Vývoj počtu PZ v ČR ...................................................................................................... 35 2.1 Vývoj počtu PZ obecně ............................................................................................. 35 2.2 Vývoj počtu ostatních typů PZ .................................................................................. 38 2.3 Počet PZ v jednotlivých společnostech ..................................................................... 40

3.

Analýza činnosti PZ ČSOB Pojišťovna, a. s. ................................................................ 43 3.1 Charakteristika společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s................................................... 43 3.2 Finanční analýza ČSOB Pojišťovny, a. s................................................................... 45 3.2.1

Horizontální analýza ................................................................................... 47

3.2.2

Analýza rentability ...................................................................................... 49

3.2.3

Analýza zadluženosti .................................................................................. 50

3.2.4

Analýza likvidity ......................................................................................... 51

3.3 Dotazníkové šetření s klienty ČSOBP ....................................................................... 52 3.3.1

Základní údaje ............................................................................................. 53

3.3.2

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................. 56

Závěr ........................................................................................................................................ 68 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 70 11

Seznam zkratek ...................................................................................................................... 73 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 74 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 75 Seznam příloh ......................................................................................................................... 76

12

Úvod Pojišťovnictví je dynamickým odvětvím tržní ekonomiky, které zaujímá důležité postavení v rámci všech vyspělých států současného světa. Od svého vzniku prodělává oblast pojišťovnictví neustálý vývoj a dochází k jejímu přizpůsobování aktuální situaci a aktuálním potřebám společnosti. Dobrým příkladem tohoto vývoje může být například životní pojištění, které bylo v České republice od počátku využíváno zejména ke krytí rizik škod na zdraví a srmti. V důsledku snižování výhod penzijního připojištění a v důsledku dalších faktorů však postupně docházelo ke vzniku nové funkce životního pojištění, která vytváří finanční rezervy na důchodový věk pojištěného. Tento účel životního pojištění postupně převažoval, ekonomickou krizí, která postihla celý svět, však došlo k významnému útlumu tohoto účelu životního pojištění. V současnosti však již lze očekávat, že tato funkce životního pojištění bude opět získávat na významu. Obecně však lze pojištění považovat za nástroj ochrany a úhrady škod vzniklých nahodilou událostí. Jedním z rysů pojištění je, že zasahuje do všech ekonomických odvětví a ovlivňuje tak hospodaření všech hospodářských subjektů. Význam pojištění v současné době neustále narůstá a lze pozorovat, že jak široká veřejnost, tak podnikatelé si začínají uvědomovat reálnost rizik, která jim každý den hrozí a chtějí proto více chránit své zdraví a své majetky proti nahodile vzniklým škodám, které by je mohly významně poškodit. Čím více široká veřejnost přichází do styku s pojištěním a čím více mu rozumí, tím více ho přijímá jako jednu z možných cest, jak ochránit sebe, svou rodinu a svůj majetek a zajistit svou existenci i v budoucnu. Významnou roli v této oblasti hraje také strach a pud sebezáchovy, jejichž prostřednictvím lze v každém vyvolat touhu nechat se pojistit a zajistit si tak důstojný život v případě škody na zdraví, získat dostatek finančních prostředků pro svou rodinu v případě smrti, získat finanční prostředky na obnovu majetku v případě jeho zničení, zachovat svou podnikatelskou aktivitu v případě škod vzniklých z podnikání atp. Pojišťovny lze tedy vnímat jako obrovské instituce, které získávají finanční prostředky od pojištěných a tyto finanční prostředky následně přerozdělují těm pojištěným, kterým vznikla škoda. Hlavním cílem diplomové práce je analýza činnosti pojistných zprostředkovatelů v České republice, a to z různých aspektů. Práce je rozdělena do dvou částí, a sice na část teoretickou 13

a část praktickou. Teoretická část bude založena na literární rešerši a na analýze souvisejících právních norem. Teoretickou částí práce bude tedy vytvořen teoreticko-terminologický rámec práce, na jehož základě bude následně prováděn výzkum v praktické části práce, který bude zaměřen na analýzu činnosti pojistných zprostředkovatelů konkrétní společnosti působící na českém trhu. Obě tyto části práce budou děleny do jednotlivých kapitol, jejichž obsah bude popsán v následujících odstavcích. První kapitola práce bude věnována právní úpravě činnosti pojistných zprostředkovatelů v České republice. Právní úprava bude popisována z historického hlediska, kdy budou popsány hlavní legislativní normy, jejich vliv na činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a jejich změny od roku 1989 až do současnosti. Tato kapitola bude dále členěna na jednotlivé podkapitoly, které se budou blíže věnovat charakteristice právních úprav pojišťovnictví v jednotlivých obdobích historického vývoje České republiky. Hlavní důraz bude kladen na současnou právní úpravu činnosti pojistných zprostředkovatelů v současnosti a na její vliv na celkovou kvalitu pojistného trhu. Druhá kapitola bude zaměřena na vývoj počtu pojistných zprostředkovatelů v České republice. Tato kapitola bude částečně vycházet z první kapitoly, kdy bude sledovat vliv právní úpravy činnosti pojistných zprostředkovatelů na jejich počet. V této kapitole budou tedy také popsány podmínky činnosti pojistných zprostředkovatelů v jednotlivých obdobích, vnímání této profese ze strany klientů a další faktory, které se do počtu pojistných zprostředkovatelů promítají. Sledovaným obdobím pro tuto analýzu bude období mezi lety 2005 a 2012. Toto období tedy umožní sledovat nárůst počtu pojistných zprostředkovatelů po vydání stěžejní právní normy v roce 2004, vliv ekonomické krize na počet pojistných zprostředkovatelů a jejich počty v současnosti. V této kapitole bude vypracována celá řada grafů a tabulek, se kterými bude dále pracováno a na základě kterých budou stanovovány některé dílčí závěry. Třetí kapitola bude praktickou částí práce a jejím cílem bude analyzovat činnost pojistných zprostředkovatelů v konkrétní zprostředkovatelské společnosti, která působí na pojistném trhu České republiky. V této kapitole bude popsána metodika výzkumu, bude zde charakterizován výzkumný vzorek respondentů, bude charakterizována také zprostředkovatelská společnost, v níž bude výzkum prováděn, a následně budou shrnuty výsledky prováděného výzkumu, 14

který bude složen ze dvou částí. První částí výzkumu bude provedení charakteristiky zkoumané společnosti a její finanční analýza. Druhou částí výzkumu bude provedení dotazníkového šetření s klienty pojišťovacích zprostředkovatelů. Z obou těchto částí budou v této kapitole sumarizovány výsledky a popsána činnost pojistných zprostředkovatelů v této společnosti. Z tohoto výzkumu budou získány také informace o silných a slabých stránkách společnosti a bude stanoveno jejich postavení vůči konkurenci. Výstupem diplomové práce bude tedy stanovení návrhů a doporučení směrem ke změnám činnosti pojistných zprostředkovatelů v této společnosti. Přínosem této diplomové práce by tedy mimo jiné mělo být také zvýšení konkurenceschopnosti této vybrané zprostředkovatelské společnosti. S ohledem na téma práce bude prováděna také finanční analýza vybrané společnosti.

15

1.

Právní úprava činnosti PZ v ČR

První kapitolou diplomové práce je kapitola zaměřující se na právní úpravu činnosti pojistných zprostředkovatelů v České republice a její vývoj v období od roku 1989 do současnosti. Tato kapitola je rozdělena do jednotlivých podkapitol, v nichž je blíže popsána právní úprava činnosti pojistných zprostředkovatelů v jednotlivých obdobích. V každém tomto období jsou vypíchnuty hlavní právní normy upravující oblast činnosti pojistných zprostředkovatelů a jejich vliv na kvalitu pojistného trhu. Následující podkapitola pak odráží stěžejní změny, které se v právní úpravě udály a skutečnosti, které stojí za jednotlivými

změnami.

Historický

vývoj

právní

úpravy

činnosti

pojistných

zprostředkovatelů v České republice je tedy rozdělen do několika období, a sice do období od roku 1989 do roku 2004, druhé sledované období je pak mezi lety 2005 a 2008 a třetím obdobím je období mezi lety 2009 a 2012. K analýze právní úpravy činnosti pojistných zprostředkovatelů v této kapitole je využíváno literární rešerše dostupné odborné literatury a také analýza konkrétních právních norem.

1.1

Právní úprava činnosti PZ od roku 1989 do roku 2004

Toto období je vymezeno na základě důležitých společenských změn, které se ve společnosti udály. Rok 1989 je rokem, kdy byl v České republice ukončen komunistický režim a kdy byla Česká republika otevřena okolnímu světu. Na český trh tak začaly pronikat společnosti kapitalistického světa a začalo docházet k rozvoji odvětví, které do té doby na našem území neměly žádné zastoupení. Jedním z takových ekonomických odvětví je pak také pojišťovnictví. Po roce 1989 dochází k přechodu národní ekonomiky z centrálního plánování na tržní hospodářství, který znamenal zásadní změny v celém fungování společnosti. Do té doby jediná centrální banka a pojišťovna, které řídily celý finanční a pojistný trh, jsou nahrazeny modelem značného množství navzájem si konkurujících bank a pojišťoven komerčního charakteru. Za stěžejní je pak v tomto období považováno vydání a přijetí nového zákona o pojišťovnictví, a to pod číslem 185/1991 Sb. Tento zákon zajistil uvolnění pojistného trhu a nastolil podmínky nezbytné k rozvoji konkurence a liberalizaci v tomto odvětví. Díky tomuto zákonu mohly vznikat nové pojišťovny s roční ochrannou lhůtou 16

a mohly na český pojistný trh vstupovat také společnosti zahraniční, které tak na český trh přinesly značné množství kapitálu. V souvislosti s těmito změnami v tomto období dochází k významnému kroku, kterým je privatizace do té doby státní České pojišťovny. Došlo tedy k transformaci této pojišťovny na akciovou společnost. Postavení, které si tato pojišťovna vybudovala během svého výsadního postavení během komunismu, ji zaručilo udržení dominantního postavení na pojistném trhu až do roku 1999. Během tohoto období pojišťovna intenzivně pracovala na vytváření nových pojistných produktů a na vytváření obchodní sítě, která by jí poskytla obchodní zastoupení a získala klienty, kteří se po zavedení tržního hospodářství mohou zcela svobodně rozhodnout a vybrat si z nespočtu pojišťoven. V této oblasti Česká pojišťovna vyvíjela snahy směřující zejména k získání samostatných zprostředkovatelů pojištění a výhradních zástupců pojišťovny.1 Právní norma platná od roku 1991 vytvářela základní rámec pravidel pro podnikání v oblasti pojišťovnictví. Tato pravidla umožňovala rozvoj konkurence v tomto odvětví a určovala státní dozor nad činností subjektů pojistného trhu, který sledoval ochranu zájmu pojištěných. V této právní normě se také zcela poprvé objevuje pojem zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a poprvé dochází k úpravě podmínek jejího výkonu. Zprostředkovatelská činnost je zde označována jako činnost směřující k uzavření pojistné smlouvy mezi třetí osobou a pojišťovnou. Tímto zákonem jsou dále definovány subjekty oprávněné k vykonávání této zprostředkovatelské činnosti, kterými jsou fyzické a právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem na území České a Slovenské Federativní republiky, které musejí být držiteli povolení k této činnosti vydaného příslušným dozorčím orgánem. Obdobné povolení pak musely získat také tuzemské či zahraniční pojišťovny, které chtěly na českém trhu poskytovat své pojistné produkty. Kontrolní orgán měl za úkol kontrolovat, zda je činnost pojišťoven a pojistných zprostředkovatelů vykonávána v souladu s příslušnými právními ustanoveními a zda nedochází k poškozování zájmu klientů. Pokud tento kontrolní orgán odhalil porušení těchto právních norem, mohl udělit pokutu dle závažnosti daného 1

POLÁCH, J., KAMENÍKOVÁ, B., POLÁK, P. Základy peněžních a kapitálových trhů. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 170 s. ISBN 80-718-392-7.

17

porušení. V případě provozování pojišťovací činnosti bez příslušného povolení, za vědomé uvedení nesprávných údajů v žádosti o povolení k podnikání či za porušení povinnosti zachování mlčenlivost může být zákonem pojišťovacímu zprostředkovateli či pojišťovně udělena pokuta do výše 10 milionů korun.2 V roce 1999 však došlo k vydání nového zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který nahradil do té doby platný zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon vycházel již z několikaletých zkušeností s činností pojišťovacích zprostředkovatelů na pojistném trhu České republiky. Tento zákon se tedy blíže zaměřil právě na tuto problematiku a zabýval se bližší úpravou činnosti pojistných zprostředkovatelů. V tomto zákoně jsou tedy definovány pojmy „pojišťovací agent“, „pojišťovací makléř“ a „zajišťovací makléř“. V souvislosti s ustanovením těchto pojmů došlo také ke zřízení registru pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a byly stanoveny podmínky, které musí žadatel o zápis do tohoto registru splňovat pro možnost platné registrace. V tomto zákoně lze již také spatřit snahu přizpůsobit český pojistný trh právu Evropského společenství.3 Tento zákon obsahuje také poměrně důležitou definici zprostředkovatelské činnosti, kterou definuje jako odbornou činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv ze strany pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího a zajišťovacího makléře. Otázkou však je, co se skrývá pod označením odborná činnost. Zde zákon zmiňuje, že odborná činnost zprostředkovatelů je dána schopností vysvětlit klientům obsah pojistných podmínek a odborným a kvalifikovaným představením nabízeného produktu pojistného trhu, přičemž by měl zprostředkovat na základě analýzy potřeb klienta vypracovat návrh na uzavření pojistné smlouvy a po jeho odsouhlasení klientem danou smlouvu uzavřít. Při podrobném studiu lze v tomto zákoně však nalézt také další úpravy pojistného trhu, které podstatným způsobem ovlivnily činnost pojišťovacích zprostředkovatelů na českém trhu. Tento zákon například uvádí, že pojišťovacím makléřem a agentem může být jak fyzická, tak právnická osoba, přičemž tyto subjekty pracují pro jednotlivé pojišťovny a uzavírají pro ně smlouvy s klienty. Pojišťovna má však dle tohoto zákona možnost uzavírat smlouvy s klienty i na přímo, to však 2

Zpracováno na základě zákonu ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví

3

Zejména pak Směrnici Rady č. 77/92/EEC a doporučení Komise č. 92/48/EEC

18

lze pouze prostřednictvím zaměstnanců pojišťovny, kteří jsou bezúhonní a důvěryhodní. Pojišťovací agent i pojišťovací makléř musejí svou práci vykonávat s odbornou péčí a svou činností dospět k objektivnímu posouzení pojistného nebezpečí a pojistného rizika, kterému je předmět pojištění vystaven a v návaznosti na zjištěné skutečnosti nabídnout vhodný produkt pojištění, který by tato rizika kryl. Tímto zákonem je tedy na pojišťovací agenty a pojišťovací makléře nahlíženo mnohem více odborně než dříve a je na ně nakládána větší míra odpovědnosti, se kterou však souvisí také riziko jejich selhání a vznik škody, proto zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovacím makléřům a pojišťovacím agentům povinnost být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti s minimální pojistnou částkou 5 000 000 Kč. Z tohoto zákona vyplývala také povinnost pouze pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře provést registraci u Ministerstva financí, která byla zpoplatněna částkou 50 000 Kč. Makléř se touto registrací mimo jiné zavazoval k neodkladnému oznámení všech změn, které u něj nastanou a které byly uvedeny v žádosti o registraci.4 Je však třeba podotknout, že tento zápis v registru nebyl trvalý a mohl být kdykoliv zrušen, a to zejména tehdy, pokud došlo k porušení zákonem stanovených povinností nebo nesplnění podmínek, které byly makléři zákonem uděleny. O zrušení zápisu u Ministerstva financí mohl žádat i sám makléř nebo mohlo ke zrušení jeho registrace dojít v případě jeho smrti nebo zániku (u právnické osoby). V souvislosti se zavedením nových subjektů do právní úpravy pojišťovnictví došlo tedy k významné úpravě právní oblasti a ke změnám ve zprostředkovatelské činnosti. Pro přehlednost zde uvádím tab. č. 1, která obsahuje základní rysy pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře, přičemž oba tyto subjekty porovnává.

4

PŘIKRYL, V.; ČECHOVÁ, J. Zákon o pojišťovnictví s komentářem. 1. vyd. Praha: ORAC, 2001. 190 s. ISBN

80-86199-35-5.

19

Tab. č. 1 Základní vymezení pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře AGENT MAKLÉŘ Smlouva uzavřena s pojišťovnou klientem

X V V V

Povinnost registrace u MF Bezúhonnost Pojištění zodpovědnosti za škodu Závislost na pojišťovně

V V V X Zdroj: vlastní práce

Souhrně řečeno, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví na rozdíl od předcházející právní úpravy zcela přesně definoval činnosti a osoby, které podléhají státnímu dozoru, a stanovil, jaké jsou jejich povinnosti a jaké mohou očekávat sankce, pokud tyto povinnosti nebudou plnit. V této fázi se jednalo zejména o pojišťovací a zajišťovací činnost a osoby, které tyto činnosti vykonávají. Celá právní úprava v této oblasti však byla vytvářena takovým způsobem, aby v budoucnu mohla posloužit jako základ pro rozšíření působnosti státního dozoru i na činnost dalších osob, jako jsou například pojišťovací poradci či samostatní likvidátoři pojistných událostí. Velmi významná je v této souvislosti také výše pokut, kterou může dozorující orgán udělit osobě, která provozuje tuto činnost bez registrace a vyhýbá se tak příslušnému dozoru, uvede nesprávné údaje v žádosti o registraci či poruší svou povinnou mlčenlivost. Tato pokuta pro fyzickou osobu může být udělena do celkové výše 1 000 000 Kč a pro právnickou osobu až do výše 10 000 000 Kč.

1.2

Změny v právní úpravě pojišťovnictví po roce 2004

V posledních letech nejvýznamnější změnou právní úpravy pojišťovnictví se stal zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2005. Základní změnou v tomto zákoně je poněkud poupravená definice zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Ta je tímto zákonem definována jako činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, dále pak provádění souvisejících přípravných prací a uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato zprostředkovatelská činnost vykonávána. Nově je v právní úpravě také akcentována ta skutečnost, že pojišťovací zprostředkovatel by měl pojišťovně poskytnout 20

součinnost při správě pojištění a při vyřizování nároků spojených s pojistnou nebo zajišťovací smlouvou.5 Tento zákon platí po drobných úpravách a aktualizacích i v současnosti. Oproti předcházející právní úpravě pojišťovnictví se jedná o vskutku revoluční zákon, který s sebou přinesl celou řadu změn, stanovil nové podmínky podnikání v pojišťovnictví a stanovil konkrétní povinnosti vztahující se k činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů. Hlavním účelem tohoto zákona bylo dosáhnout dokonalejší ochrany práv a zájmů koncového spotřebitele služeb pojišťovacích zprostředkovatelů, tedy klientů pojišťoven. Tímto zákonem je všem pojišťovacím zprostředkovatelům uložena například tzv. informační povinnost, na jejímž základě musí pojišťovací zprostředkovatel před uzavřením smlouvy pravdivě odpovědět na všechny klientovi dotazy, které se smlouvy týkají a které by mohly ovlivnit jeho zájem o sjednání pojištění. Těmito informacemi, které je pojišťovací zprostředkovatel povinnen klientovi sdělit, jsou například informace týkající se společnosti, pro kterou pracuje, dále pak v jakém registruje je evidován, kapitálové propojení s pojišťovnou u které má být pojištění sjednáno a postup, jaký má klient zvolit, pokud chce podat stížnost nebo žalobu na pojišťovacího zprostředkovatele. Kromě této informační povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele je v tomto zákoně také uveden povinnost zprostředkovatele písemně zaznamenat všechny potřeby a požadavky klienta směrem k pojištění a také zaznamenat důvody a argumenty, na jejichž základě klientovi doporučuje uzavření konkrétního pojistného produktu.6 Další změnou, která souvisí s tímto zákonem, a která je důležitá zejména pro samotné pojišťovací zprostředkovatele je skutečnost, že v souvislosti s tímto zákonem mohou čeští pojišťovací zprostředkovatelé zprostředkovávat pojištění v jakémkoliv státě, který je součástí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a to zcela konkrétně na základě jednotné licence v oblasti zprostředkování pojištění. Dříve pro tuto výsadu bylo nutné žádat 5 6

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí ŠKOPOVÁ, V.; MUSILOVÁ, R.; KRUPIČKOVÁ, H. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích

samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související : komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 291 s. ISBN 80-7179-476-7.

21

o povolení k výkonu zprostředkovatelské činnosti v jednotlivých státech v každém členském státu Evropské unie zvlášť.7 Dalším významným rozdílem oproti předchozí právní úpravě zprostředkovatelské činnosti v České republice je zavedení povinné registrace pojišťovacích zprostředkovatelů v registru vedeném Českou národní bankou. Tato povinnost je dána všem subjektům, které na území České republiky vykonávají činnost pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího makléře, výhradního pojišťovacího agenta, vázaného či podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta. Význam této povinnosti je dán zejména tím, že si klienti mohou ověřit, zda jsou pojišťovací zprostředkovatelé oprávněni pojištění sjednávat, zda jsou k tomu dostatečně kvalifikovaní a způsobilí. Ochrana koncových spotřebitelů služeb pojišťovacích zprostředkovatelů byla také zvýšena prostřednictvím navýšení limitů pojištění odpovědnosti pojišťovacích zprostředkovatelů z 5 000 000 Kč na 1 000 000 eur na každou jednu pojistnou událost. V případě vícero pojistných událostí v jednom roce musí mít pojišťovací zprostředkovatel sjednaný limit pojistného plnění nejméně ve výši 1 500 000 eur.8 Hlavní síla a účinek povinnosti registrace pojišťovacího zprostředkovatele je dána související povinností doložit odbornou způsobilost zprostředkovatele pro výkon zprostředkovatelské činnosti, a to buď dokladem o ukončení odpovídajícího odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo absolvováním odborné zkoušky ze zákona č. 38. Tato zkouška může být skládána v různých stupních obtížnosti, a to v návaznosti na typ pojišťovacího zprostředkovatele, který tuto zkoušku skládá. Mimo to pro pojišťovací agenty a pojišťovací makléře platí dále povinnost prokázat praxi v oboru, pojišťovací agent minimálně dvouletou praxi a pojišťovací makléř praxi minimálně 4 roky.9

7

KUTINA, Z. Profese: pojišťovací makléř. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. 162 s. ISBN

978-80-7408-038-8. 8

ŠKOPOVÁ, V.; MUSILOVÁ, R.; KRUPIČKOVÁ, H. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích

samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související : komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 291 s. ISBN 80-7179-476-7. 9

MESRŠMÍD, J. Pravidla pro pojišťovací zprostředkovatele. In Pojistný obzor, 2003, č. 6, s. 5-7. ISSN 00322393.

22

Důležitou právní normou z tohoto období je také zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který upravuje vznik a zánik pojištění, vymezuje práva a povinnosti účastníků pojistných smluvních vztahů, dále pak vysvětluje důležité pojmy týkající se pojistné smlouvy. 10 Tento zákon je oproti předcházející právní úpravě značným posunem vpřed, a to zejména proto, že sjednocuje formální požadavky smluvních vztahů a celou oblast uzavírání smluv v oblasti pojišťovnictví zpřehledňuje a sjednocuje s ostatními zeměmi Evropské unie. Tento zákon je rozhodující pro všechny pojistné smlouvy, které byly uzavřeny po 1. lednu 2005, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Smlouvy starší se stále řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, a to i přesto, že tato ustanovení byla k 1. lednu 2005 zrušena. Stále však platí, že pokud nejsou některá práva a povinnosti obou stran zprostředkovatelského vztahu upravena tímto zákonem nebo zvláštním předpisem, řídí se vždy občanským zákoníkem.11

1.3

Právní

úprava

zprostředkovatelské

činnosti

a

její

změny

v současnosti (do roku 2012) V této podkapitole bude blíže popsána podoba legislativní úpravy činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů v současnosti. Důraz bude položen na platné legislativní normy a na jejich konkrétní význam pro pojistný trh. V samostatném oddíle pak tato podkapitola obsahuje stručný náhled do budoucna, kdy je rozebírán návrh novelizace zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a o samostatných likvidátorech pojistných událostí, který je momentálně ve schvalovacím procesu a není zřejmé kdy, a zda vůbec bude přijat.

1.3.1 Současná legislativní úprava pojistného trhu Současnou právní úpravu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví lze sledovat od roku 2009, kdy byly opět zahájeny snahy o vytvoření nové legislativy, která by v sobě měla

10

Od 1. 1. 2014 přichází v platnost nový občanský zákoník na jehož základě pozbyde zákon č. 37/2004 Sb. platnost

11

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, § 68 - §72, odst. 1

23

implementovány právní akty Evropské unie v oblasti pojišťovnictví. Od roku 2009 se stalo prioritou vytvoření nového zákona o pojišťovnictví a dokončení legislativního procesu, který se tohoto nového zákona pojišťovnictví týká a který vydává příslušné prováděcí vyhlášky tohoto zákona.12 Z tohoto titulu je důležitý zejména zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2010. V rámci tohoto zákona jsou zpracovány příslušné předpisy Evropského společenství, dále jsou zde upraveny podmínky pro provádění pojišťovací a zajišťovací činnosti a je upravován dohled v oblasti pojišťovnictví. Tento zákon je ve své podstatě náhradou zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který byl již značně zastaralý a nesplňoval současné požadavky na právní regulaci oblasti pojišťovnictví České republiky ve vztahu k Evropské unii. Svou existencí si zákon vymohl změnu dalších 22 zákonů, jako je například zákon o pojistné smlouvě či zákon o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. S právní úpravou pojišťovnictví v tomto období souvisí také zákon č. 346/2010 Sb., kterým se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato změna s sebou přinesla celou řadu novinek a drobných úprav. Pro téma této diplomové práce je důležitá zejména změna § 8 odst. 7, kde je nově vymezeno, že: …jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o poplatníkem zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu.“ Dle této nové legislativy již tedy nejde od základu daně odečítat veškeré zaplacené pojistné včetně příspěvků zaměstnavatelů.13

12

BÖHM, Ar.; MUŽÁKOVÁ, K. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 184 s. ISBN 978-80-7431-035-5.

13

Zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

24

1.3.2 Návrh novelizace zákona č. 38/2004 Sb. V současné době pojišťovacím trhem hýbe snaha Ministerstva financí prosadit svůj návrh novelizace zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Hlavní myšlenkou a důvodem tohoto návrhu je snaha zlepšit situaci v rámci pojistného trhu, kde je v současnosti spatřováno několik závažných problémů14:  nevyhovující nastavení celého systému zprostředkování pojištění;  nízká kredibilita distributorů pojištění;  neefektivní výkon dohledových orgánů;  nefungující ochrana spotřebitele;  nesoulad regulace sektoru zprostředkování pojištění s jinými sektory finančního trhu. Nesmí být také opominuto, že pokud by došlo k implementaci tohoto návrhu Ministerstva financí České republiky do příslušné legislativy, byla by tím do Českého právního systému částečně zapracována směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu. K naplnění těchto cílů a k řešení vytyčených problémů novela zákona směřuje prostřednictvím několika různých oblastí, které upravuje. Prvním důležitým tématem, kterému se předkládaný návrh věnuje, je zjednodušení kategorizace pojišťovacích zprostředkovatelů, kdy by mělo dojít ke snížení počtu kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů ze současných pěti na nově vzniklé dvě kategorie, kterými budou obdobně jako na kapitálovém trhu Samostatní zprostředkovatelé a Vázaní zástupci.

14

KHDR. Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [online] Praha, 2012 [cit. 2013-10-04] Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/781_11_REV1_MF_Stanoviso-k-zakonu-o-pojistovacichzprostredkovatelich.pdf

25

Návrh Ministerstva financí se do značné míry inspiroval zkušenostmi jiných členských zemí Evropské unie a hodlá přinést podstatné zpřísnění požadavků odborné způsobilosti distributorů pojištění. Tu by měli pojišťovací zprostředkovatele nově dokazovat novou náročnější podobou testů, která bude určena jak pro pojišťovací zprostředkovatele, tak pro pracovníky přepážek jednotlivých pojišťoven. Novinkou v této oblasti má být pak také taková skutečnost, že náležité zkoušky odborné způsobilosti budou moci organizovat pouze soukromé osoby, které k tomu budou řádně akreditovány Českou národní bankou. Obsah odborné zkoušky bude pak přesně zacílen dle produktové oblasti, na kterou se bude chtít ten který pojišťovací zprostředkovatel zaměřit. Zkoušky by měly v novém konceptu ověřovat nejen odborné znalosti distributorů pojištění, ale také jejich odborné dovednosti, a to s nutností přezkoušení jednou za pět let. Třetí významnou oblastí, které se novelizace zákona bude dotýkat, jsou pravidla jednání se zákazníkem. V této oblasti by novela měla dosáhnout vyššího standardu odborné péče a zlepšení informovanosti zákazníka o nabízené službě pojištění a také o samotné osobě distributora pojištění. Tato oblast vychází z dlouholetých zkušeností, kdy je ze strany některých distributorů pojištění využíváno značné složitosti produktů pojistného trhu a současné nízké finanční gramotnosti českého národa za účelem uzavření velkého množství smluv a maximalizace vlastních provizí. A dokonce i samotná výše provize by měla být novelou zákona upravena, a to dost značným způsobem15. Tomuto tématu se návrh změny zákona věnuje s ohledem na problémy identifikované v praxi zejména životního pojištění, kdy je ze strany pojišťoven uplatňován systém tzv. distribučních nákladů pojištění, které jsou hrazeny zákazníkem a ze kterých je vyplácena provize finančnímu zprostředkovateli a z nichž jsou hrazeny další prostředky samotné pojišťovně. Struktura těchto distribučních nákladů pojištění je znázorněna grafem č. 1.

15

Dvojnásobek měsíční úložky či jednonásobek jednorázového pojistného za příslušné pojitné období, maximálně však 4 000 Kč.

26

Graf č. 1 Struktura distribučních nákladů pojištění

45% 55%

Příjem pojišťovny (management fee, měsíční poplatek, inkasní poplatek, část procentního poplatku) Příjem zprostředkovatele (vstupní poplatek, část procentuelního poplatku)

Zdroj: ŠÍDLO, D. Regulace provize jinak – další názor na návrh zákona 38/2004. Poradci-sobe.cz [online] 2011 [cit. 2013-10-04] Dostupné z http://poradci-sobe.cz/pojisteni/regulace-provize-jinak-dalsi-nazor-na-navrhzakona-382004/

Původně bylo předpokládáno, že účinnost této novely zákona bude stanovena na 1. leden 2013, již dlouho předem však bylo zřejmé, že vzhledem k implementačním možnostem České republiky a vzhledem k rozsáhlosti návrhu novelizace nebude tento datum reálný. Celou problematiku novelizace zákona č. 38/2004 Sb., shrnuje Radek Urban 16 takto: „Novela zákona zejména zjednodušuje kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů, zvyšuje požadavky na odbornost a posiluje pravidla jednání se zákazníkem. Znamená zlepšení kvality regulace na celém finančním trhu. (…) Naše zkušenosti ukazují, že vzhledem k relativní složitosti některých pojistných produktů na straně jedné a dané úrovni finanční gramotnosti obyvatelstva na straně druhé je potřeba dbát také na to, aby informace o pojištění byly zákazníkovi prezentovány v jemu srozumitelné a transparentní formě. (…) Vzhledem k implementačním možnostem České národní banky a v zájmu vytvoření adekvátního prostoru

16

Náměstek ministra financí pro finanční trhy

27

pro adaptaci trhu na novou právní úpravu předpokládáme, že aplikace vybraných ustanovení novely zákona bude o určité období odložena.“17

1.4

Samoregulace pojistného trhu

Vedle legislativy, která prostřednictvím zákonů a dalších předpisů upravuje a reguluje pojistný trh, existuje ještě další významná forma regulace pojistného trhu, kterou lze označit za samoregulaci. Ta je prováděna profesními organizacemi sdružujícími pojišťovací zprostředkovatele. V této podkapitole je věnován prostor stručnému popisu těchto samoregulujících orgánů, a to konkrétně v České republice a v Evropské unii.

1.4.1 Samoregulace pojistného trhu v ČR Samoregulace pojistného trhu je v České republice prováděna zejména profesními organizacemi pojišťovacích zprostředkovatelů. Vznik samoregulačních organizací je v rámci českého kapitálového trhu datován k druhé polovině devadesátých let. Důvodem pro vznik a rozvoj myšlenky samoregulujících orgánů je takový, že tyto organizace pomáhají investorům, obchodníkům, ale také regulačním orgánům tím, že velmi pružně reagují na neustále se měnící situaci na trhu, v návaznosti na níž vytvářejí co nejefektivnější regulační mechanismy. Za jejich účelnost a efektivnost pak tyto organizace zodpovídají svým jednotlivým členům.18 Právní zakotvení nalezly samoregulační organizace již v prvním návrhu zákon o Komisy pro cenné papíry, který zcela přesně určoval, jaké instituce jsou v České republice považovány za samoregulační organizace. V tomto zákoně se prvotně objevily zejména

17

MFČR. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí předložena Legislativní

radě

vlády.

[online]

2012

[cit.

2013-04-10]

Dostupné

z

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_71089.html?year=2012 18

POLÁCH, J., KOŘENÁ, K. Pěněžní a kapitálové trhy. 2., nezměň. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 113 s. ISBN 978-80-7318-770-5.

28

instituce jako Burza cenných papírů, Organizátor mimoburzovního trhu a Středisko cenných papírů. Dále to z hlediska tohoto zákona byly takové instituce, které získaly povolení Komise pro cenné papíry a jejichž členové podnikají stejnou nebo obdobnou činnost. Na takovéto organizace následně převáděla některé své pravomoce, a to pouze tehdy, že těmito organizacemi došlo ke splnění stanovených podmínek. Ve finální podobě zákona však tyto samoregulující organizace již uvedeny nejsou.19 Ačkoliv mají tedy samoregulující organizace v rámci kapitálového trhu již značnou tradici a ačkoliv je jich celá řada, zde bude prostor věnován pouze těm samoregulujícím organizacím, které mají význam pro téma práce, a sice pro pojistný trh a pojišťovací zprostředkovatele. Zcela konkrétně se jedná o Unii investičních společností České republiky (UNIS ČR) a Asociaci finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ ČR). UNIS ČR: tato organiace sdružuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, dále pak také zahraniční správce fondů nabízejících své produkty v rámci trhu ČR a také další finanční subjekty, které nabízejí služby v oblasti kolektivního investování. Při bližším pohledu na členy organizace, které jsou v ní sdruženy, je zajímavostí, že se jedná o navzájem si konkurující organizace. Roku 1996 však došlo k jejich spojení, a to konkrétně za účelem dosažení rozvoje společných zájmů a aktivit v těch oblastech a činnostech, které byli vykonávány každou organizací jednotlivě a nedosáhly takové efektivity. UNIS ČR tak v zásadě usiluje o rozvoj kolektivního investování v ČR. Činností této organizace jsou tak stále více naplňovány požadavky Evropské unie a situace v rámci pojistného trhu je stále více přibližována standardům vyspělých západoevropských zemí. Pro konkretizaci činnosti této organizace je třeba uvést, že se zabývá zejména tvorbou podmínek a pravidel směřujících k naplňování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení důvěry veřejnosti v kolektivní investování. Unie tak také usměrňuje, reguluje a kontroluje aktivity svých členů v souladu s obecně závaznými předpisy, stanovami unie, etickým kodexem a závaznými pokyny unie.20

19

DRDLA, M., MARTINOVIČOVÁ, D. Bankovnictví a pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: Brno International Business School, 2005. 309 s. ISBN 80-86575-45-4.

20

Volně čerpáno z oficiálních stránek organizace www.uniscr.cz

29

AFIZ ČR: druhá samoregulující organizace pojistného trhu v České republice je o něco mladší než UNIS, a sice vznikla v prosinci roku 2002, kdy byla založena jedenácti fyzickými osobami, a to konkrétně pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelů České republiky (ARIZ ČR), který organizaci zůstal pouze necelé dva roky do listopadu roku 2004. V počátcích své existence byla tato organizace využívána zejména na pomoc svým členům při zvyšování odbornosti a při získávání registrace u Komise pro cenné papíry, kterou museli vlastnit na základě platné právní normy21 všichni pojišťovací zprostředkovatelé. V současnoti je význam této organizace již značně posunut, přičemž se značně zaměřuje na oblast legislativy, oblast dalšího vzdělávání svých členů a na oblast vytváření etických norem a profesních postupů pro práci pojišťovacích zprostředkovatelů. Největší spolupráci tato organizace rozvíjí s Komisí pro cenné papíry, MFČR a UNIS ČR.22

1.4.2 Samoregulace pojistného trhu v rámci EU Ačkoliv se tato diplomová práce zaměřuje na pojišťovací zprostředkovatele a jejich činnost v České republice. Události posledních měsíců způsobily, že pro úplné vymezení samoregulace pojistného trhu v České republice je třeba stručně zmínit také samoregulaci pojistného trhu v Evropské unii. V této souvislosti je velmi důležitá poměrně mladá organizace Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF), která v současné době sdružuje 18 finančněporadenských společností působících na českém pojistném trhu. Tato organizace se 5. března 2013 stala členem nejvýznamnější evropské profesní organizace finančních zprostředkovatelů European Federation of Financial Advisers and Financial Intermediaries (FECIF). Smyslem této panevropské profesní organizace pojišťovacích zprostředkovatelů je zejména tvorba evropské legislativy upravující činnost pojišťovacích zprostředkovatelů v Evropské unii, čímž je tato organizace považována za velmi vlivnou organizaci, která dává pojistnému trhu v rámci celé Evropské unie konkrétní podobu. Členství USF v této organizaci je tedy velmi přínosné a poskytuje České republice možnost situaci v Evropě nějakým způsobem ovlivňovat. Pro lepší pochopení významu 21

Novela o cenných papírech 2002

22

Volně čerpáno z oficiálních stránek organizace www.afiz.cz

30

vstupu USF do FECIF jsou zde uvedeny komentáře zástupců obou organizací. Předseda představenstva a výkoný ředitel USF Jiří Šindelář komentoval vstup USF do FECIF takto: „Od založení USF bylo naším primárním cílem prosazování zájmů našich členů na domácí české scéně, kde jsme dosáhli řady úspěchů. Za vše mluví nárůst počtu členů ze zakládajících šesti na aktuálních osmnáct společností. Postupem času však nazrála doba, kdy v rámci přebírání odpovědnosti za český finančne-poradenský trh rozšíříme naše aktivity i na evropskou úroveň. Mohu všem našim členům i celému trhu slíbit, že stejně jako v případě dramatických změn v domácí legislativě, i na evropské úrovni budou mít prostřednictvím USF silné zastoupení.“23 Chairman of the board FECIF Vincent Derudder k tomu dopljil následující: „Jsme velmi rádi, že můžeme uvítat USF jakožto řádného člena FECIF. Potřebujeme taková profesionální a odhodlaná profesní sdružení, která budou naší oporou při našich aktivitách v Bruselu v zájmu nejen finančních poradců, ale i jejich klientů.“24

1.5

Živnostenský zákon

Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů je v České republice také upravována živnostenským zákonem25, který upravuje vznik živnostenského oprávnění a stanovuje míru kontroly finančního úřadu a dalších úřadů nad činností podnikatelů, tedy také nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů. Z hlediska právní úpravy pojišťovnictví je tedy také důležité popsat, jak lze v České republice získat živnostenské oprávnění a co obnáší jeho vlastnictví.

23

USF ČR. USF ČR vstupuje do panevropské asociace finančních poradců FECIF. Investujeme.cz [online] 2013 [cit. 2013-11-04] Dostupné z http://www.investujeme.cz/usf-cr-vstupuje-do-panevropske-asociacefinancnich-poradcu-fecif/

24

USF ČR. USF ČR vstupuje do panevropské asociace finančních poradců FECIF. Investujeme.cz [online] 2013 [cit. 2013-11-04] Dostupné z http://www.investujeme.cz/usf-cr-vstupuje-do-panevropske-asociacefinancnich-poradcu-fecif/

25

ČESKOSLOVENSKO. Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1991, částka 87, s. 2122-2160. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

31

„Právní režim vzniku živnostenského oprávnění souvisí (co do svých odlišností) s dělením živností do jejich kategorií či skupin.“26 Tímto zmiňovaným dělením živností je dle živnostenského zákona dělení živností z hlediska přístupového režimu na živnosti ohlašované a živnosti koncesované. Tento přístupový režim pak upravuje samotný proces vzniku živnostenského oprávnění, ale i další související procesy, jako je jeho změna, zánik a dodržování podmínek jeho výkonu. Mezi oběma skupinami živností panuje základní rozdíl, který je konkrétně podchycen v dikci §10 živnostenského zákona, kde zcela konkrétně stojí, že zatímco u živností ohlašovacích je pro vznik živnostenského oprávnění rozhodující vůle subjektu, který projevil vůli podnikat, v případě živností koncesovaných je rozhodující vůle živnostenského úřadu, na jehož povolení je vznik živnostenského oprávnění vázán.27 Vzhledem ke skutečnosti, že činnost pojišťovacích zprostředkovatelů spadá do činností ohlašovacích, podívejme se blíže, jak je dán vznik živnostenského oprávění u činností ohlašovacích dle živnostenského zákona.

1.5.1 Vznik živnostenského oprávnění pojišťovacích zprostředkovatelů Aby budoucí pojišťovací zprostředkovatel mohl vykonávat svou činnost, musí získat živnostenské oprávnění, které získá splněním podmínek stanovených živnostenským zákonem a nahlášením vzniku živnosti na příslušném úřadě. V případě, že ohlašovatel živnosti splňuje všechny předepsané podmínky k provozování živnosti a provedl nahlášení živnosti bez závad, dochází ke vzniku jeho oprávnění dnem ohlášení živnosti nebo dnem pozdějším, který je v ohlášení živnosti uveden. V případě, že budoucí pojišťovací zprostředkovatel nesplní všechny podmínky nebo pokud ohlásí svou živnost nesprávně, je na toto ze strany úřadu upozorněn. Pokud dojde k nápravě do stanoveného termínu, je k jeho živnostenskému

26

FIALA, J, et al. Živnostenské právo. Brno: Doplněk, 1993. 146 s. ISBN 80-210-0823-7. s. 28

27

ČESKOSLOVENSKO. Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1991, částka 87, s. 2122-2160, §10. Dostupný také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

32

oprávnění přistupováno tak, že je považováno za platné již dnem ohlášení. Pokud však nedojde k včasnému odstranění nedostatků, je ze strany živnostenského úřadu zahájeno správní řízení, ve kterém je rozhodnuto, že živnostenské oprávnění pro nedodržení podmínek stanovených zákonem nevzniká. Z dikce živnostenského zákona pak vyplívá, že toto rozhodnutí živnostenského úřadu je deklaratorní povahy s působností od okamžiku ohlášení živnosti. Pokud by pojišťovací zprostředkovatel vykonával svou činnost po ohlášení živnosti při nesplnění všech podmínek, dopustil by se správního deliktu v důsledku neoprávněného podnikání. Živnostenské oprávnění pojišťovacímu zprostředkovateli nevznikne také v případě, pokud nesplňuje všechny podmínky stanovené živnostenským zákonem. Z tohoto pravidla určujícího, že živnostenské oprávnění vzniká dnem jeho ohlášení, stanovuje živnostenský zákon dvě výjimky, a to zcela konkrétně v případě zahraničních osob zapisujících se do obchodního rejstříku, přičemž vznik živnostenského zákona je dán právě až dokončením zápisu do obchodního rejstříku. Zápis do obchodního rejstříku je povinnný také u pojišťovacích zprostředkovatelů fungujících jako právnické osoby, i u nich tedy vzniká živnostenské oprávnění až tímto zápisem. V obou těchto výjimkách sice dochází k vydání živnostenského listu již v den ohlášení živnosti, avšak nabývá platnosti až v okamžiku splnění všech souvisejících podmínek. 28 Ohlášení živnosti pojišťovací zprostředkovatelé provádí u místně příslušného živnostenského úřadu, příčemž kritériem pro stanovení příslušného živnostenského úřadu je trvalé bydliště fyzické osoby jako ohlašovatele, potažmo místa sídla na území České republiky v případě právnické osoby. V případě zahraniční právnické osoby, která na území České republiky zřizuje svou organizační složku, musí být živnost nahlášena u příslušného živnostenského úřadu, tedy v místě, kde daná organizační složka vzniká. V okamžiku ohlášení živnosti musí být splněny všechny zákonem stanovené podmínky, pokud jsou pro danou živnost stanoveny. V okamžiku ohlášení živnosti musí pojišťovací zprostředkovatel také doložit všechny doklady dokazující splnění podmínek stanovených zákonem, přičemž se jedná zejména o výpis z rejstříku trestů, potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků a bezdlužnosti na sociálním 28

STAŠA, J.; SRBOVÁ, I. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související : komentář. 4., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 538 s. ISBN 80-7179-925-4.

33

a zdravotním pojištění či příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti. V případě některých živností je třeba splnit některé další speciální podmínky, jako je například doložení odborné způsobilosti, doklad o vlastnictví prostor, vnichž by mělo být podnikání provozováno atp. Činnost pojišťovacách zprostředkovatelů však spadá do živností ohlašovacích-volných, které jsou blíže popsány v následujícím oddíle.

1.5.2 Charakter živnosti pojišťovacích zprostředkovatelů V České republice je živnost pojišťovacích zprostředkovatelů řazena do živností ohlašovacích-volných. V případě těchto živností není třeba prokazovat odbornou způsobilost nezbytnou k provozování činnosti s živností související. Budoucí pojišťovací zprostředkovatel tak v zásadě nemusí splňovat žádné speciální podmínky stanovené živnostenským zákon a splňuje pouze podmínky všeobecné. Seznam živností volných je přílohou k nařízení vlády č. 140/2000 Sb. a je uvedený v přílohách (viz Příloha č. 1).

34

2. Vývoj počtu PZ v ČR V předcházející kapitole byla vymezena právní úprava zprostředkovatelské činnosti z historického hlediska. Souhrnně lze říci, že právní úprava zprostředkovatelské činnosti v oblasti pojišťovnictví se neustále vyvíjí směrem k profesionalizaci finančního poradenství a k zajištění větší bezpečnosti klientů, kterým finanční zprostředkovatelé poskytují své služby. V rámci této právní úpravy jsou tedy neustále implementována nová a nová opatření, která stěžují pozici novým finančním zprostředkovatelům a snaží se snížit tempo jejich nárůstů. Jak jsou tato opatření úspěšná, bude patrné z výsledků analýzy v této kapitole práce, která je věnována vývoji počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v České republice mezi lety 2005– 2012. Toto období bylo pro analýzu vybráno zejména kvůli dostupnosti dat z oficiálních stránek České národní banky a také díky jejich aktuálnosti.

2.1

Vývoj počtu PZ obecně

Nejprve se podívejme na vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v obecné rovině. Jedná se tedy o porovnání stavů pojišťovacích zprostředkovatelů k poslednímu dni jednotlivých let, a to bez ohledu na typy jednotlivých pojišťovacích zprostředkovatelů, tedy na to zda se jedná o podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, vázaného pojišťovacího zprostředkovatele atp. Zjištěním vývoje počtu pojišťovacích zprostředkovatelů je možné zjistit, jaký je vliv zpřísňující se legislativy pojistného sektoru, přesycenosti pojistného trhu a narůstající averze vůči této činnosti na přesný počet pojišťovacích zprostředkovatelů a rychlost jeho změn. Z výše uvedených důvodů by bylo možné soudit, že počet pojišťovacích zprostředkovatelů v České republice nebude již více narůstat, bude stabilní či mírně klesající. Skutečný stav vývoje jejich počtu je však zobrazen tab. č. 2.

35

Tab. č. 2 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR mezi lety 2005–2012 Počet

Meziroční nárůst

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

35 720 50 258 67 529 84 989 91 064 109 911 132 570 141 847

-18,02%29 49,70% 34,36% 25,86% 7,15% 20,70% 20,62% 7,00%

Zdroj: Vlastní zpracování na MFČR. Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2005– 2011. Praha: Ministerstvo financí České republiky, oddělení analýz finančního trhu, 2005–2011.

Jak je patrné z tab. č. 2, ve sledovaném období je zaznamenán stabilní růst, který ani jeden rok neklesl do záporných hodnot. I přes stěžující legislativní podmínky, ekonomickou krizi a nepříliš dobré vnímání zprostředkovatelské činnosti ze strany veřejnosti tedy ve sledovaném období dochází k neustálému narůstání počtu pojišťovacích zprostředkovatelů. Otázkou zůstává, jak je to možné. Odpověď na tuto otázku je v zásadě jednoduchá. Zatímco vznik a registrace nového pojišťovacího zprostředkovatele je poměrně rychlým krokem, zánik a odregistrace již nefungujícího pojišťovacího zprostředkovatele se v praxi jen tak neprovádí. Od roku 2006, kdy bylo v České republice zaregistrováno cirka 50 tis. pojišťovacích zprostředkovatelů, došlo do roku 2012 takřka ke ztrojnásobení tohoto počtu, když v roce 2012 je registrovaných finančních poradců již skoro 150 000. Jediný výrazný pokles lze zaznamenat mezi rokem 2004 a 2005, kdy v důsledku zavedení nové legislativy v podobě Zákona č. 38/2004 Sb., došlo k poklesu počtu pojišťovacích zprostředkovatelů o cca 18 %. Data z roku 2012 byla čerpána z oficiálních stránek České národní banky. Největší procentuální meziroční nárůst počtu finančních zprostředkovatelů je možné sledovat mezi roky 2006 a 2007, kdy byl nárůst takřka 35%. Nejmenší nárůst byl pak zaznamenán v letech 2009 a 2012, kdy činil pouze něco kolem 7%. Konkrétní vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů uvádí graf č. 2 a procentní meziroční změnu počtu pojišťovacích zprostředkovatelů zpracovává graf č. 3

29

V roce 2004 působilo na českém trhu 43 574 finančních zprostředkovatelů

36

Graf č. 2 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR mezi lety 2005–2012 160000,0

141847,0 132570,0

140000,0

109911,0

120000,0 100000,0

84989,0

91064,0

67529,0

80000,0 50258,0

60000,0 35720,0

40000,0 20000,0 ,0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012 Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 3 Meziroční nárůst počtu registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů 0,6 0,5

0,497

0,4 0,3436

0,3

0,2586 0,207

0,2 0,1

0,2062

0,0715

0,07

0 -0,1 -0,2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-0,1802

-0,3 Zdroj: vlastní zpracování

Při pohledu na graf meziročního nárůstu počtu finančních zprostředkovatelů lze vysledovat některá období a s nimi související situace a okolnosti, které se promítly do tempa růstu počtu finančních zprostředkovatelů. Jako první ro sledovaného období zde vystupuje rok 2005, který je prvním rokem, v němž platil zákon č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Tento zákon zavedl na pojišťovací trh novou míru regulace a dohledu a zavedl nutnost registrace pojišťovacích zprostředkovatelů. 37

Ne všichni tuto povinnost splnili, a proto již dále nemohli činnost pojišťovacího zprostředkovatele provozovat. To vedlo k úbytku 18,02% pojišťovacích zprostředkovatelů. V dalších letech se však situace opět vrátila do normálu a počet pojišťovacích zprostředkovatelů opět rostl. V roce 2006 dokonce takřka o 50%. Také v roce 2007 došlo k velmi výraznému nárůstu počtu finančních zprostředkovatelů. Na konci roku 2007 však došlo ke vzniku světové ekonomické krize, která zapříčinila zmírnění růstu počtu finančních zprostředkovatelů, v roce 2009 dokonce na pouhých 7%. V roce 2010 a 2011 však již došlo k opětovné stabilizaci situace a k nárůstu počtu finančních poradců v hodnotách kolem 20 %. Počet pojišťovacích poradců je však pouze těžce hodnotitelnou veličinou, o tom více v podkapitile 2.3.

2.2

Vývoj počtu ostatních typů PZ

Další oblastí, ve které lze sledovat vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů je vývoj jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů kromě pojišťovacích zprostředkovatelů, vývoj jejich počtu byl uveden již výše. V této podkapitole je tedy popisován vývoj pojišťovacích zprostředkovatelů těchto typů: Investiční zprostředkovatelé, vázaní zástupci a samostatní likvidátoři pojistných událostí. Vzhledem k dostupnosti dat České národní banky bylo sledované období této skupiny změněno na roky 2009–2013. Konkrétní počty představitelů jednotlivých skupin uvádí tab. č. 3. Tab. č. 3 Vývoj počtu ostatních skupin pojišťovacích zprostředkovatelů 2009–201330 2009

2010

2011

9 051 (-0,54%) 10 070 (11,26%)

2012 8 810 (-12,51%)

2013

Investiční zprostředkovatelé

9 100

7 917 (10,14%)

Vázaní zástupci

9 122 11 251(23,34%) 14 730 (30,92%) 20 044 (36,35%) 26 451 (32,23%)

Sam. likv. poj. událostí 159 168 (5,66%) 177(5,36%) 195 (10,17%) 199 (2,05%) Zdroj: Vlastní zpracování na MFČR. Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2005–2011. Praha: Ministerstvo financí České republiky, oddělení analýz finančního trhu, 2005–2011.

Z hlediska vývoje počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v jednotlivých skupinách jsou na tom nejlépe Vázaní zástupci, kterých sice není takové množství jako podřízených

30

V roce 2013 jsou data vztažena k datu 30.3.2013

38

pojišťovacích zprostředkovatelů, ale prodělávají obdobně dynamický rozvoj a nárůst jejich počtu. Za pět let se jejich počet rozrostl z 9 122 na 26 451, a to se dá vyjádřit jako 2,9 násobek původního počtu v roce 2009. Také samostatní likvidátoři pojistných událostí prodělávají vzrůstovou tendenci po celé sledované období. Růst je však značně menší a jejich počet se pohybuje kolem 200. Nejméně stabilní jsou investiční zprostředkovatelé, jejichž počty se mění a v posledních letech jich výrazně ubývá. Zde je možné podotknout, že tento úbytek na straně investičních zprostředkovatelů je dle všeho důsledkem celosvětové ekonomické krize, která snížila množství finančních prostředků mezi lidmi, a ubylo investic. Proto se tato situace zcela logicky promítla také v počtu investičních zprostředkovatelů. Vývoj počtu jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů je blíže rozebrán grafem č. 4 a grafem č. 5. Graf č. 4 Vývoj počtu ostatních skupin pojišťovacích zprostředkovatelů2009–2013 30000,0

26451,0

25000,0 20044,0 20000,0 14730,0 15000,0 10000,0

9100,0

9122,0 11251,0 9051,0

10070,0

8810,0

5000,0 159,0

177,0

168,0

195,0

7917,0

199,0

,0 2009

2010

Investiční zprostředkovatelé

2011 Vázaní zástupci

2012

2013

Sam. likv. poj. událostí Zdroj: vlastní zpracování

39

Graf č. 5 Meziroční nárůst počtu zástupců jednotlivých typů zprostředkovatelů 0,4

0,3635 0,3223

0,3092

0,3 0,2334

0,2 0,1

0,1017 0,0566

0,0536

0,0205

0 2009

2010

2011

2012

2013

-0,1 -0,2 Investiční zprostředkovatelé

Vázaní zástupci

Sam. likv. poj. událostí Zdroj: vlastní zpracování

2.3

Počet PZ v jednotlivých společnostech

Z hlediska počtu pojišťovacích zprostředkovatelů je důležité podívat se také, jaké je v současnosti na trhu rozložení obchodního zastoupení mezi jednotlivými firmami. V této souvislosti je však nezbytné podotknout, že stanovení přesného počtu pojišťovacích poradců v jednotlivých společnostech je takřka nemožné a neznají ho dokonce ani samotné společnosti. V rámci profese pojišťovacího zprostředkovate je velmi značná fluktuace. Lidé přicházejí a odcházejí, v databázích však zůstávají ještě po mnoho dalších let. Snad jediným nástrojem, který je užíván k odřazení již neaktivních pojišťovacích poradců z registrů je povinná obnova licence, která je prováděna jednou za pět let. I přesto v databázích zůstávají „mrtvé duše“, a tak je počet pojišťovacích zprostředkovatelů zkreslen. Lze však předpokládat, že míra zkreslení dat bude u všech společností obdobná a proto lze jejich porovnání považovat za směrodatné. Počty pojišťovacích zprostředkovatelů a vázaných zástupců v 10 největších finančně poradenských společnostech uvádí tab. č. 4.

40

Tab. č. 4 Počty pojišťovacích zprostředkovatelů v jednotlivých společnostech Vázaní zástupci Pojišťovací zprostředkovatelé

Celkový objem

OVB

3 505

117 722

82,36 %

Kapitol

24

5 311

3,62 %

Partners

2 480

2 730

3,54 %

ZFP Akademie

557

4 387

3,36 %

Generali Car Care

0

1 934

1,31 %

Fincentrum

1 163

1 706

1,95 %

Broker Trust

610

1 404

1,37 %

ČP Direct

0

1 020

0,69 %

Broker Consulting

663

882

1,05 %

AWD

534

557

0,74 %

Zdroj: ZÁMEČNÍK, P. Kdo má kolik finančních poradců [online] 2012 [2013-08-04] Dostupné z http://www.investujeme.cz/kdo-ma-kolik-financnich-poradcu/

Z tabulky je patrné, že největším počtem pojišťovacích zprostředkovatelů disponuje OVB. Její podíl v rámci celkového počtu činí 82,36%. Tento počet je však značně zkreslen tou skutečností, že společnost OVB je na českém trhu již od počátku 90. let. Za tu dobu nastřádala poměrně znančné množství „mrtvých duší“, tedy již neaktivních poradců, kteří však stále zůstávají v databázích. Společnost OVB má tak evidovaný největší počet vázaných zástupců i největší

počet

pojišťovacích

zprostředkovatů.

Za

druhou

největší

finančně

zprostředkovatelskou společnost lze považovat Kapitol, který v celkovém objemu představuje 3,82%. Ve skutečnosti je počet jeho poradců, stejně jako počet dalších poradců v dalších společnostech co do počtu aktivních pojišťovacích poradců odhadován jakou pouze o něco menší než v případě OVB. U Kapitolu je však třeba si povšimnout, že disponuje výraznou převahou pojišťovacích zprostředkovatelů nad vázanými zástupci. To svědčí o jeho zaměření a preverenci pojištění nad investicemi. Na třetím místě je Partners, kteří v celkovém objemu mají pouze o 8 setin procenta menší zastoupení než Kapitol. Zde je však třeba podotknout, že tato data jsou zkreslena filozofií společnosti, která apeluje na komplexnost svých poradců, celá řada z nich jsou tedy jak pojišťovacími zprostředkovateli, tak vázanými zástupci. Tomu odpovídá i velmi obdobný počet zástupců obou kategoriií. Velmi zajímavou společností je také ZFP Akademie, která ačkoliv zaujímá 4. pozici s pouhými 3,36% celkového objemu, produkuje největší množství smluv, a to díky samospotřebitelskému principu, který ve své činnosti aplikuje. Konkrétní poměr vázaných zástupců a pojišťovacích zprostředkovatelů

41

v jednotlivých společnostech zobrazuje graf č. 6. Na grafu č. 7 je pak znázorněn podíl jednotlivých společností na celkovém objemu pojišťovacích zprostředkovatelů. Graf č. 6 Poměr VZ a PZ v jednotlivých společnostech k roku 2012 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Pojišťovací zprostředkovatelé Vázaní zástupci

Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 7 Podíl jednotlivých společností na celkovém objemu PZ k roku 2012 0,0137 0,0195 0,0354

0,0336 0,0131

0,0069

0,0105 0,0074

0,0362

OVB Kapitol Partners ZFP Akademie Generali Car Care

0,8236

Fincentrum Broker Trust ČP Direct Broker Consulting AWD

Zdroj: vlastní zpracování

42

3. Analýza činnosti PZ ČSOB Pojišťovna, a. s. Tato kapitola je v diplomové práci považována za praktickou část práce, která obsahuje výzkum aplikující teoretické poznatky do praxe. Vzhledem k tématu práce je obsahem praktické části práce analýza činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ve vybrané společnosti, kterou je ČSOB Pojišťovna, a. s. Nejdříve je v této kapitole provedena charakteristika zkoumané společnosti dle dostupných dat. Následně je provedena stručná finanční analýza společnosti odrážející její finanční stabilitu a kvalitu zázemí, které je pojišťovacím zprostředkovatelům poskytnuto. Třetí podkapitolou praktické části práce je pak provedení SWOT analýzy za účelem odhalení silných a slabých stránek společnosti a stanovení návrhů a doporučení, která by vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti podniku a k vybudování stabilnějšího postavení společnosti mezi ostatními zprostředkovatelskými společnostmi. K získání potřebných dat k provedení SWOT analýzy je pak zcela konkrétně využíváno dotazníkového s klienty pojišťovacích zprostředkovatelů. Výsledkem všech těchto částí je stanovení silných a slabých stránek společnosti a formulace návrhů a doporučení, které mají za úkol upravit činnost pojišťovacích zprostředkovatelů takým způsobem, aby bylo lépe využíváno silných stránek společnosti a aby došlo k odstranění slabých stránek.

3.1

Charakteristika společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s

Charakteristika pojišťovny ČSOB je prováděna zejména na základě dat uváděných na oficiálních internetových stránkách pojišťovny31 a na základě výroční zprávy za rok 201132. Současná podoba ČSOB Pojišťovny vznikla prodejem podílu mezi IPB Pojišťovnou, a. s. a ČSOB Pojišťovnou, a. s., který byl realizován k 1. lednu 2003. Historie pojišťovny však šahá až k počátku devadesátých let, přičemž povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovna získala 22. 4. 1992 a povolení k provozování pojišťovací činnosti v neživotní 31

CSOBP. O pojišťovně. Csobpoj.cz [online] [cit. 2013-04-11] Dostupné z http://www.csobpoj.cz/cs/ospolecnosti/Stranky/o-spolecnosti.aspx

32

CSOBP.

Výroční

zpráva

za

rok

2011.

Csobpoj.cz

[online]

[cit.

2013-04-11]

http://www.csobpoj.cz/cs/o-spolecnosti/Documents/VZ_CSOB%202011%20CZ%2013_8.pdf

43

Dostupné

z

pojištění až 13. 4. 1994. Na počátku vznik a vývoj ČSOB Pojišťovny závisel zejména na IPB Pojišťovně, a. s., která byla založena roku 1992 Investiční bankou, a. s., a to pod názvem Pojišťovba IB, a. s. Na pojistný trh vstoupila 1. Května 1992 a stala se tak jednou z prvních pojišťoven, které po demopolizaci českého pojišťovnictví vstoupily na trh. Z počátku se zabývala zcela výhradně poskytováním životního a důchodového pojištění s možností úrazového pojištění. Pojistné smlouvy byly uzavírány jak s jednotlivými fyzickými osobami, tak v rámci kolektivních smluv pojištění, a to například u pracovních kolektivů atp. Samotná ČSOB Pojišťovna byla založena v roce 1994 pod názvem Chmelařská vzájemná pojišťovna. Na pojistný trh však vstoupila až o dva roky později, tedy v roce 1996, kdy získala také povolení k provozování pojišťovací činnosti ve všech demonopolizovaných oblastech pojistného trhu. Z historického pohledu je Chmelařská vzájemná pojišťovna důležitá zejména díky svému vstupu do oblasti zemědělských pojištění, na něž díky své činnosti obrátila zájem veřejnosti i dalších komerčních pojišťoven. V roce 2000 pak tato pojišťovna získala povolení také k provozování pojišťovací činnosti v oblasti odpovědnosti za škodu z provozu vozidla, tedy povinného ručení. Chmelařská vzájemná pojišťovna začala pod novým obchodním názvem ČSOB Pojišťovna vystupovat až od roku 2003, kdy došlo k jejímu spojení s IPB Pojišťovnou. V tomto roce došlo také k významné změně akcionářské struktury pojišťovny, když 75% akcií odkoupila belgická pojišťovna KBC a pouze zbylých 25= akcií zůstalo v držení Československé obchodní banky. Takto tedy došlo k opětovnému posílení vazeb na mateřskou skupinu KBC. V současnosti se ČSOB Pojišťovna prezentuje jako univerzální pojišťovna, která nabízí celou řadu životních i neživotních pojištění, a to jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Na základě objemu předepsaného pojistného je ČSOB Pojišťovna řazena na 4. místo mezi tuzemskými komerčními pojišťovnami. ČSOB Pojišťovna jako jedna z mála pojišťovern na českém trhu pravidelně sleduje svou finanční situaci a nechává si zpracovat svůj vlastní rating. Z dlouhodobého hlediska je tato pojišťovna řazena mezi nejlépe hodnocené finanční instituce v České republice, a to zejména díky stabilním hospodářským výsledkům a narůstajícím vazbám na skupinu KBC. V roce 2007 udělalila ratingová agentura Standard & poor’s pojišťovně dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční analýzy společnosti A- se stabilním výhledem. V roce 2011 pak pojišťovna po prodělané ekonomické krizi ve světě 44

získala rating BBB+ a tak se i nadále řadí mezi nejstabilnější finanční instituce v České republice. Vývoj ratingu ČSOB Pojišťovny, a s. uvádí graf uvedený v přílohách (viz Příloha č. 2). Z hlediska zapojení společnosti do profesních organizací působících na českém pojistném trhu je třeba poznamenat, že pojišťovna dbá na svou maximální integraci do těchto organizací a snaží se mít zásadní vliv na dění na pojistném trhu. I proto je ČSOB Pojišťovna členem České asociace pojišťoven (ČAP), České kanceláře pojistitelů (ČKP), Českého jaderného poolu a Poolu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Z mezinárodního hlediska je pojišťovna členem INI (International Network of Insurance), díky čemuž může uzavírat pojistné kontrakty po celém světě. Závěrem charakteristiky ČSOB Pojišťovny je třeba ještě uvést kompletní zápis pojišťovny v obchodním rejstříku (viz Příloha č. 3).

3.2

Finanční analýza ČSOB Pojišťovny, a. s.

Předmětem této podkapitoly je provedení finanční analýzy ČSOB Pojišťovny, a. s. v časovém období let 2007–2010. Data potřebná k provedení této finanční analýzy byla získána z veřejně dostupných výročných zpráv jednotlivých let, které jsou přístupné také na oficiálních stránkách této společnosti33. V rámci této finanční analýzy byla pozornost upřena na několik oblastí. První oblastí je horizontální analýza zaměřená na rozbor dvou ukazatelů, kterými jsou předepsané pojistné a technické rezervy. U těchto ukazatelů byly zkoumány zejména jejich časové změny a růst. Předepsané pojistné bylo k analýze vybráno pro svou značnou důležitost pro každou pojišťovnu, tento ukazatel totiž poukazuje na výkonnost pojišťovny a na její podíl na trhu. Ukazatel technických rezerv pak poukazuje na finanční stabilitu pojišťovny.

33

ČSOBP. Výroční zprávy za roky 2007 – 2011. Csobpoj.cz [online] [cit. 2013-04-11] Dostupné z http://www.csobpoj.cz/cs/o-spolecnosti/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx

45

Druhou oblastí prováděné analýzy je analýza rentability, která se zaměřuje na dva poměrové ukazatele, a sice na:  rentabilita vlastního kapitálu (ROE),  rentabilita celkového kapitálu (ROA). Třetí oblastí finanční analýzy byla analýza zadluženosti pojišťovny, která je prováděna na základě čtyř ukazatelů, kterými jsou:  dept ratio,  equity ratio,  debtequity ratio,  převrácená hodnota debt-equity ratio. Poslední, čtvrtou oblastí, v níž je finanční analýza provedena, je oblast likvidity. Zde je třeba poznamenat, že k analýze této oblasti nebyly využity standartní nástroje finanční analýzy, které jsou využívány při finanční analýze klasických podniků. V případě finanční analýzy komerčních podniků je využíváno odlišných ukazatelů, přičemž se jedná o následující ukazatele:  technické rezervy/likvidní prostředky,  závazky/likvidní prostředky,  solvency ratio.

46

3.2.1 Horizontální analýza V rámci horizontální analýzy bylo sledováno předepsané pojistné pojišťovny, které zahrnuje sumu veškerého pojistného získaného v dané komerční pojišťovně v příslušném roce. Tento ukazatel slouží k porovnání úspěšnosti jednotlivých pojišťoven.34 Konkrétní hodnoty předepsaného pojistného v ČSOB Pojišťovně v letech 2007–2011 jsou uvedeny v tab. č. 5.

Tab. č. 5 Předepsané pojistné ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) předepsané pojistné z toho životní pojištění z toho neživotní pojištění změna celkem (v %) změna životní pojištění změna neživotní pojištění

2007 9 056 5 421 3 635 X X X

2008 9 485 5 422 4 063 4,74% 0,02% 11,77%

2009 9 638 5 564 4 074 1,61% 2,62% 0,27%

2010 10 235 6 291 3 944 6,19% 13,07% -3,19%

2011 12 212 8 186 4 026 19,32% 30,12% 2,08%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

Ve sledovaném období je po celou dobu patrný nárůst předepsaného pojistného, a to v průměru o 7,97 %. Tento trend lze predikovat i do budoucna. V celém sledovaném období lze také spatřit větší podíl ŽP na celkovém předepsaném pojistném. V průměru činí NŽP 39 % z celkového předepsaného pojistného. U ŽP i NŽP je ve sledovaném období patrný neustálý meziroční nárůst. Jedinou výjimkou je rok 2010, kdy došlo k meziročnímu poklesu předepsaného NŽP o 3,19 %. Tato data jsou blíže zpracována grafem č. 8 a grafem č. 9.

34

ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 130 s. ISBN 80-210-3990-6.

47

Graf č. 8 Poměr předepsaného pojištění v ŽP a NŽP ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) 14000,0 12000,0 4026,0

10000,0 8000,0 3635,0

4074,0

4063,0

3944,0 NŽP

6000,0

ŽP 8186,0

4000,0 2000,0

5421,0

5422,0

5564,0

6291,0

2007

2008

2009

2010

,0 2011

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

Graf č. 9 Vývoj meziročního nárůstu předepsaného pojistného ČSOBP 2007–2011 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 -0,05

2008

2009

Změna celkem

2010 Změna ŽP

2011 Změna NŽP

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007 –2011

Doplňujícím ukazatelem pro horizontální analýzu ČSOBP byly zvoleny technické rezervy. Jejich konkrétní výše a meziroční nárůst jsou uvedeny v tab. č. 6.

48

Tab č. 6 Technické rezervy ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) 2007 24 090 X

Technické rezervy Meziroční nárůst

2008 26 210 8,80%

2009 28 439 8,50%

2010 31 318 10,12%

2011 34 121 8,95%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

Z této tabulky lze vyčíst, že technické rezervy ČSOBP jsou stabilně v růstu, a to v průměru o 9,09% ročně. Tyto data jsou znázorněna také grafem č. 10. Graf č. 10 Technické rezervy ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) 34121,0 35000,0

31318,0 28439,0

30000,0 24090,0

26210,0

25000,0 20000,0 15000,0 10000,0 5000,0 ,0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

3.2.2 Analýza rentability Analýza rentability byla zaměřena na dva ukazatele, na rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitu celkového kapitálu (ROA). Údaji zjištěnými touto analýzou vyšlo najevo, že ve sledovaném obdobý je společnost stále v zisku a rentabilita vlastního kapitálu činí v průměru 23,22% a rentabilita celkového kapitálu je v průměru 3,25%. Souhrnně řečeno tyto údaji poukázaly na skutečnost, že činnost pojišťovny je zisková a investovaný kapitál je z dlouhodobého hlediska výnosným. Údaje jsou shrnuty v tab. č. 7 a grafu č. 11

49

Tab. č. 7 Analýza rentability ČSOBP 2007–2011 2007 35,97% 4,48%

ROE ROA

33,08 17,08% 2,51%

2009 33,08% 4,91%

2010 16,47% 2,50%

2011 13,49% 1,83%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

Graf č. 11 Analýza rentability ČSOBP 2007–2011 0,4 0,3597

0,35

0,3308

0,3 0,25 ROE

0,2 0,1708

0,15

ROA

0,1647 0,1349

0,1 0,05

0,0448

0,0491 0,0251

0,025

0 2007

33,08

2009

2010

0,0183 2011

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

3.2.3 Analýza zadluženosti V třetí oblasti finanční analýzy ČSOBP se práce zaměřuje na zadluženost pojišťovny. Ukazatele zadluženosti jsou velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje likviditu vložených prostředků. Čím více je společnost zadlužena, tím větší je riziko, že nebudou závazky společnosti včas splaceny. Konkrétná data v jednotlivých ukazatelích společnosti ČSOBP uvádí tab. č. 8. Tab. č. 8 Analýza zadluženosti ČSOBP 2007–2011 DEPT RATIO EQUITY RATIO DEPT-EQUITY RATIO 1/DEPT EQUITY RATIO

2007 90,61% 9,39% 964,83% 10,36%

2008 89,61% 10,39% 862,35% 11,60%

2009 87,47% 12,53% 699,03% 14,31%

2010 88,18% 11,82% 746,79% 13,39%

2011 89,01% 10,99% 810,01% 12,35%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

50

Nejdůležitějším ukazatelem je v tomto případě debt ratio. To dosahuje relativně zásadních hodnot v průměru dosahujících 88,98%. To znamená, že skoro 90% celkových aktiv je tvořena cizími zdroji. Zde je však třeba podotknout, že tato data jsou pro oblast pojišťoven specifická, a to zejména proto, že jejich podnikatelskou čionností je přijímání cizího kapitálu a jeho další zhodnocování. Hodnota dept ratia je blíže znázorněna grafem č. 12. Graf č. 12 Hodnota dept ratia ČSOBP 2007–2011 0,91 0,9061

0,905 0,9

0,8961

0,895 0,89

0,8901

0,885 0,8818

0,88 0,875

0,8747

0,87 0,865 0,86 0,855 1

2

3

4

5

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

3.2.4 Analýza likvidity Poslední oblastí, v níž je prováděna finanční analýza, je oblast likvidity ČSOBP. Tato oblast je speciálně upravena pro podmínky komerční pojišťovny a poukazuje na to, jakou měrou má pojišťovna k dispozici likvidní prostředky k uhrazení svých závazků. Výsledky finanční analýzy v této oblasti shrnuje tab. č. 9. Tab. č. 9 Analýza likvidity ČSOBP 2007–2011 technické rezervy/likvidní prostředky závazky/likvidní prostředky solvency ratio

2007 2008 2009 2010 2011 838,75% 1061,40% 1587,57% 1816,32% 1346,99% 112,73% 120,90% 83,47% 82,19% 46,97% 28,39% 35,48% 29,78% 33,02% 30,47%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČSOBP 2007–2011

51

První z ukazatelů, tedy podíl technických rezerv a likvidních prostředků by měl být co nejnižší. U ČSOBP tento ukazatel dosahuje závratných výšek, to je však zkresleno skutečností, že ačkoliv má pojišťovna k dispozici dostatečné množství likvidních prostředků, hodnota tohoto ukazatele není příliš příznivá. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že během sledovaného období klesal podíl závazků na likvidních prostředcích. To svědčí o zvyšující se schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům. Ukazatel Solvency ratio se pohybuje kolem 30%. Tato hodnota patří mezi pojišťovnami k nižším a lze tedy říci, že ČSOBP nedosahuje dostatečného množství bezpečnostního kapitálu a je tak ohrožena její solventnost.

3.3

Dotazníkové šetření s klienty ČSOBP

Druhou částí výzkumu v praktické části práce bylo provedení dotazníkového šetření s klienty ČSOBP. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a její kvalitu.

Dotazníky

byly

distribuovány

prostřednictvím

zkoumaných

pojišťovacích

zprostředkovatelů, kteří byli ke spolupráci požádáni. Výzkum probíhal v rámci jedné z poboček ČSOBP, na které pracuje v současné době 15 pojišťovacích zprostředkovatelů. Každý z těchto zprostředkovatelů obdržel 20 dotazníků, jejichž distribuci měl zajistit. Celkem bylo tedy rozdáno 300 dotazníků, z nichž se zpět vrátilo pouze 126 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků je tedy 42%. I přesto však došlo k shromáždění dostatečného množství informací, které zajišťuje relevantnost výzkumného šetření. Data získaná dotazníkovým šetřením byla následně vyhodnocována a byly k nim vytvořeny tabulky a grafy. Ze získaných dat jsou v závěru práce stanovovány závěry, doporučení a návrhy na zlepšení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP. Konkrétní podoba dotazníků distribuovaných mezi zákazníky je uvedena v přílohách (viz Příloha č. 4).

52

3.3.1 Základní údaje V úvodu dotazníku se zákazníky ČSOBP byla uvedena trojice otázek, které sloužily k charakteristice zkoumaného souboru. Tyto otázky se zaměřovaly na skladbu respondentů dle pohlaví, dále na věkovou skladbu respondentů a také na nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Získané informace jsou přehledně shrnuty v tab. č. 10. Tab. č. 10 Charakteristika zkoumaného souboru POHLAVÍ Muži 77 (61,11 %)

Ženy 49 (38,89 %)

VĚK < 21 let 4 (3,17 %)

> 60 let 31–40 let 41–50 let 51–60 let 43 (34,13 %) 19 (15,08 %) 10 (7,94 %) 13 (10,32 %) VZDĚLÁNÍ středoškolské bez mat. středoškolské s mat. vysokoškolské 23 (18,26 %) 47 (37,30 %) 30 (23,81 %)

21–30 let 37 (29,37 %)

základní 26 (20,63 %)

Zdroj: vlastní práce

Prvním údajem, který byl v dotazníku zjišťován, bylo úphlaví respondentů. Z odpovědí vyšlo najevo, že se výzkumu účastnilo více můžů (61,11 %) než žen (38,89 %). Tato skutečnost poukazuje na to, že finance mají v rámci rodin ve většině nastarosti muži, kteří jsou i přes zmenšující se genderové rozdělení společnosti stále považovány za živitele rodiny. Poměr respondentů dle pohlaví znázorňuje graf č. 13.

53

Graf č. 13 Pohlaví respondentů

49

77

Muži Ženy

Zdroj: vlastní práce

Dále byl dotazníkem zjišťován věk respondentů. Ten do jisté míry odráží životní situaci respondentů a určitě, jaké množství respondentů bude v té konkrétní věkové skupině. Nejvíce respondentů spadá do věkové kategorie 31–40 let (34,13 %). V této věkové kategorii jsou respondenti s ustálenou a rozvíjející kariérou, které mají dostatek finančních prostředků a začínají se zajímat o způsoby spoření na důchod případně o zajištění sebe a své rodiny proti úrazům. Druhou nejpočetnější skupinou se stali respondenti ve věku od 21 do 30 let (29,37 %). Početnost této sklupiny respondentů je dána zejména těmi respondenty, kteří zajišťují své potřeby bydlení. Třetí nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věku od 41 do 50 let (15,08 %), následuje věková skupina nad 60 let (10,32 %), druhou nejméně početnou skuopinou jsou respondenti ve věku od 51 do 60 let (7,94 %) a nejméně respondentů odpovídalo ve věkové skupině pod 21 let (3,17 %). Tyto výsledky jsou uvedeny také grafem č. 14.

54

Graf č. 14 Věková struktura respondentů 43

45 37

40 35 30 25

19

20 13

15 10

10 4

5 0 < 21 let

21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let

> 60 let Zdroj: vlastní práce

Posledním anamnestickým údajem, který byl od respondentů vyžadován, bylo jejich vzdělání. Nejvíce respondentů uvedlo, že mají středoškolské vzdělání s maturitou (37,30 %). Druhou nejpočetnější skupinou dle odpovědí jsou respondenti s vysokoškolským vzděláním (23,81 %), následují je respondenti se středoškolským vzdělání bez maturity (20,63 %) a nejméně bylo respondentů se základním vzděláním (18,26 %). Tuto otázku zpracovává také graf č. 15. Graf č. 15 Vzdělání respondentů

26

30

ZŠ 23

SŠ SŠ+ VŠ

47

Zdroj: vlatní práce

55

3.3.2 Výsledky dotazníkového šetření Následující otázky se již zaměřovaly na analýzu činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP. V následujícím textu jsou tyto otázky vyhodnocovány dle jednotného klíče, kdy je nejdříve uvedena otázka, následuje tabulka shrnující odpovědi k této otázce a dále je uveden komentář. Otázka je pak uzavřena grafickým znázorněním výsledků. Otázka č. 1 Do kontaktu s pojišťovacím zprostředkovatelem jste se dostal/a na základě: Tab. č. 11 První kontakt a domluva schůzky Odpověď Vlastní iniciativa Telefonický kontakt - ihned Telefonický kontakt - nátlak

Počet

Procento 11 36 79

8,73 % 28,57 % 62,70 % Zdroj: vlastní práce

Ze získaných informací vyplynulo, že nejvíce klientů přišlo do styku s pojišťovacími zprostředkovateli ČSOBP na základě telefonického kontaktu, kdy na zákazníky byl proveden nátlak, aby ke schůzce dali souhlas (62,70 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti, kteří byli také kontaktováni pojišťovacím zprostředkovatelem telefonicky, avšak tito ihned souhlasili (28,57 %). Pouze menšina respondentů služby pojišťovacách zprostředkovatelů sama vyhledala (8,73 %). Respondenti, kteří uvedli, že na ně byl proveden nátlak, pak nejčastěji uváděli, že tento nátlak byl prováděn zdlouhavým přesvědčováním a neodbytností (46 %), dále bylo uváděno opakované telefonování (35,44 %) a zbylí respondenti uváděli jinou formu naléhání a nátlaku (18,56 %). Tyto výsledky uvádí tabulka č. 11 a graf č. 16.

56

Graf č. 16 Způsob domluvy první schůzky

11 Vlastní iniciativa 36 Telefonický kontakt ihned

79

Telefonický kontakt nátlak

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 2 U následujících tvrzení uveďte (zaškrtnutím), nakolik odpovídají pravdě. Hodnota „1“ znamnená, že jste maximálně spokojen/a, hodnota „5“ pak znamená Vaši naprostou nespokojenost. Tab. č. 12 Kvalita poskytovaných zprostředkovatelských služeb – sémantický diferenciál Tvrzení Výsledná hodnota Pojišťovací zprostředkovatel je dostatečně odborně způsobilý a má potřebnou kvalifikaci k výkonu své profese. Pojišťovací zprostředkovatel se na domluvené místo setkání dostaví vždy včas, pokud z objektivních důvodů sraz nestihne, s dostatečným předstihem mi dá vědět a omluví se. Pojišťovací zprostředkovat vždy naslouchá mým problémům a požadavkům a skutečně se o mě upřímně zajímá. Pojišťovací zprostředkovatel vystupuje společensky přijatelným způsobem, chodí upraven, je čistý, slušný a příjemný. Způsob komunikace pojišťovacího zprostředkovatele je příkladný a slušný. Pojišťovací zprostředkovatel poskytl všechny informace k nabízenému produktu. Na mé námitky reagoval slušně a objektivně, nezamlčel žádné negativní informace a dokázal mi upřímně sdělit i negativa jím nabízeního produktu. Ze schůzky s pojišťovacím zprostředkovatelem jsem záskal/a všechny poznatky, které jsem očekávala a o které jsem měl/a zájem. První kontakt s pojišťovacím zprostředkovatelem probíhal naprosto v pořádku, příjemně a k mé spokojenosti. Pojišťovací zprostředkovatel se nevyhýbal odpovědi a vždy upřímně odpověděl na mé otázky.

1,24 1,68 2,14 2,55 2,57 2,66 2,98 3,09 3,75 4,27 Zdroj: vlastní práce

Odpovědi na tuto otázku odhalily, jaké jsou silné a jaké naopak slabé stránky činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP. Zcela nejhůře byli pojišťovací zprostředkovatelé 57

hodnoceni v oblasti upřímnosti a přímosti odpovědí na položené otázky, kde bylo dosaženo výsledné hodnoty diferenciálu 4,27. Nepříliš pozitivně byli pojišťovací zprostředkovatelé hodnoceni také v oblasti prvního kontaktu s klientem, kde byla výsledná hodnota diferenciálu 3,75. Následovala. Následovaly oblasti, které hodnotily podání informací o produktech. Poskytnutí všech očekávaných informací bylo hodnoceno diferenciálem 3,09, kvalita reakce na námitky dosáhla diferenciálu 2,98 a úplnost informací o produktu získalo odpovědi ve výsledné hodnotě diferenciálu 2,66. Poněkud pozitivněji byli pojišťovací zprostředkovatelé hodnoceni v těch oblastech, které se dotýkaly jejich vystupování, vztahu ke klientům a odborné způsobilosti. Vůbec nejlépe byli pojišťovací zprostředkovatelé hodnoceni právě v oblasti odborné způsobilosti a klasifikace. Tato oblast získala výslednou hodnotu diferenciálu 1,24. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí se stala dochvilnost pojišťovacích zprostředkovatelů a omluva v případě neschopnosti se na místo dostavit v čas, a to s hodnotou diferenciálu 1,68. Třetí nejlépe hodnocenou oblastí byl zájem zprostředkovatelů a naslouchání potřebám klientů s výslednou hodnotou sémantického diferenciálu 2,14. Společenské vystupování pojišťovacích zprostředkovatelů, jejich upravenost, slušnost a sympatie byly hodnoceny také poměrně dobře, a to hodnotou 2,55. Výsledné hodnoty sémantického diferenciálu v jednotlivých oblastech jsou uvedeny tab. č. 12 a grafem č. 17.

58

Graf č. 17 Kvalita poskytovaných zprostředkovatelských služeb – sémantický diferenciál Pojišťovací zprostředkovatel se nevyhýbal odpovědi a vždy upřímně odpověděl na mé otázky.

4,27

První kontakt s pojišťovacím zprostředkovatelem probíhal naprosto v pořádku, příjemně a k mé…

3,75

Ze schůzky s pojišťovacím zprostředkovatelem jsem záskal/a všechny poznatky, které jsem očekávala a…

3,09

Na mé námitky reagoval slušně a objektivně, nezamlčel žádné negativní informace a dokázal mi…

2,98

Pojišťovací zprostředkovatel poskytl všechny informace k nabízenému produktu.

2,66

Způsob komunikace pojišťovacího zprostředkovatele je příkladný a slušný.

2,57

Pojišťovací zprostředkovatel vystupuje společensky přijatelným způsobem, chodí upraven, je čistý,…

2,55

Pojišťovací zprostředkovat vždy naslouchá mým problémům a požadavkům a skutečně se o mě…

2,14

Pojišťovací zprostředkovatel se na domluvené místo setkání dostaví vždy včas, pokud z objektivních…

1,68

Pojišťovací zprostředkovatel je dostatečně odborně způsobilý a má potřebnou kvalifikaci k výkonu své…

1,24 1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 3 Uvědte, jaké vlastnosti by dle Vás měl mít každý pojišťovací zprostředkovatel. V této otázce respondenti uváděli výčet vlastností, které pokládají u pojišťovacích zprostředkovatelů za důležité. Nejčastěji byla uváděna schopnost pracovat s lidmi a empatie. Následovala časová flexibilita a dochvilnost. Třetí nejčastější odpovědí bylo dobré oblékání a teprve na čtvrtém místě se umístila odbornost a znalost produktů. Další výšet požadovaných vlastností pojišťovacích zprostředkovatelů obsahoval ochotný přístup, profesionalitu, přehled v rámci pojistného trhu, rychost při práci a trpělivost.

59

Otázka č. 4 Má tyto vlastnosti Váš pojišťovací zprostředkovatel? Pokud ne, uveďte, které vlastnosti u něj postrádáte. Tab. č. 13 Přítomnost ideálních vlastností u pojišťovacích zprostředkovatelů Odpověď

Počet

Ano Ne

Procento 31 95

24,60 % 75,40 % Zdroj: vlastní práce

Čtvrtá otázka se zaměřila na skutečnost, zda se klisnti zprostředkovatelů domnívají, že jejich pojišťovací zprostředkovatelé disponují vlastnostmi, které u dobrých pojišťovacích zprostředkovatelů očekávají. V této otázce byly zjištěny poměrně neuspokojivé odpovědi, když pouze 24,60% respondentů uvedlo, že požadované vlastnosti u svého pojišťovacího zprostředkovatele shledávají. Zbylých 75,40% respondentů se domnívá, že tyto vlastnosti jejich pojišťovací zprostředkovatel nemá. Pro zpřesnění odpovědi byli respondenti, kteří uvedli odpověď ne, aby uvedli, jaké vlastnosti u svých pojišťovacích zprostředkovatelů postrádají. Nejčastěji bylo klienty vytýkáno, že pojišťovací zprostředkovatelé nejsou dostatečně upřímní a že neposkytují úplné a pravdivé odpovědi, které by klientům poskytly ucelený obraz o jejich možnostech a umožnily jim tak zvolil nejvýhodnější a nejvíce přínosný produkt. Další často zmiňovanou vlastností, která u pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP schází, se stala empatie a zájem o klienta, celá řada klientů uváděla, že spíše než o pomoc klientovi jde finančním zprostředkovatelům o provize, které za sepsané produkty mohou získat. V této souvisloti pak byla zmiňována také častá absence ochoty a profesionality. Výsledky odpovědí na tuto otázku tedy poukazují na to, že klienti nevnímají své finanční poradce příliš pozitivně a jsou si velmi dobře vědomi, že jejich zprostředkovatelé nemají takové vlastnosti, které by od nich očekávali. Poměr spokojených a nespokojených klientů je znázorněn tab. č. 13 a grafem č. 18.

60

Graf č. 18 Spokojenost klientů s vlastnostmi pojišťovacích zprostředkovatelů

31

ano ne

95

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 5 Byl na Vás ze strany pojišťovacího zprostředkovatele vyvíjen nátlak za účelem uzavření nějakéhoo produktu? Pokud ano, uveďte, jak byl tento nátlak vyvíjen a o jaký druh nátlaku se jednalo. Tab. č. 14 Nátlak na klienty ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů Odpověď Ano Částečně Ne Nedokážu posoudit

Počet

Procento 20 71 28 7

15,87 % 56,35 % 22,22 % 5,56 % Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 5 poukázala na skutečnost, že pojišťovací zprostředkovatelé ve značné míře uplatňují na své klienty nátlak k uzavření pojistného produktu, a ne vždy plně akceptují rozhodnutí klienta. Pouze 22,22% procent respondentů uvedlo, že na ně nátlak vytvářen nebyl. 5,56% na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Nejpočetnější skupinou respondentů se tak stala skupina, která uvedla, že na ně byl vytvářen částečný nátlak (56,35%). V 15,87% případů pak respondenti uvedli, že ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů nátlak pociťovali.

Jako konkrétní formu nátlaku respondenti uváděli neustálé přesvědčování o

jedinečnosti a výhodnosti produktu, časté telefonáty a požadavky na schůzku, psychický nátlak, npřesvědčování o nezbytnosti uzavření produktu či fanatické přesvědčování o vlastní pravdě. Konkrétní výsledky odpovědí na tuto otázku obsahuje tab. č. 14 a graf č. 19. 61

Graf č. 19 Nátlak ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů

7

20

28 Ano Částečně Ne 71

Nedokážu posoudit

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 6 Informace poskytnuté pojišťovacím zprostředkovatelem byste hodnotil/a jako (zaškrtněte příslušné políčko v každém řádku): Tab. č. 15 Kvalita poskytovaných informací pojišťovacími zprostředkovateli ČSOBP Tvrzení

Výsledná hodnota

Jasné Jednoznčné Přesné Pravdivé Úplné Nic nebylo zamlčeno

2,01 2,37 2,63 3,65 3,99 4,70 Zdroj: vlastní práce

Z hlediska

poskytovaných

informací

nejsou

pojišťovací

zprostředkovateké ČSOBP

hodnoceny výbec pozitivně. Nejhůře byla hodnocena skutečnost, že pojišťovací zprostředkovatelé neposkytují kompletní informace a některé záměrně zamlčují. Tato oblast získala hodnotu sémantického diferenciálu 4,70. Neúplnost informací získala hodnotu 3,99 a také pravdivost poskytovaných informací byla negativně hodnocena s konkrétním výsledkem 3,65. Nejlépe hodnocenou se tak stala jasnost poskytovaných informací (2,01), jednoznačnost informací (2,38) a jejich přesnost (2,63). Výsledky této otázky obsahuje také tab. č. 15 a graf č. 20. 62

Graf č. 20 Kvalita poskytovaných informací pojišťovacími zprostředkovateli ČSOBP 4,7

Nic nebylo zamlčeno 3,99

Úplné

3,65

Pravdivé 2,63

Přesné

2,37

Jednoznčné

2,01

Jasné 0

1

2

3

4

5 Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 7 Myslíte si, že se pojišťovací zprostředkovatelé ČSOB Pojišťovny chovají dle etických zásad a pravidel? Tab. č. 16 Dodržování zásat etiky pojišťovacími zprostředkovateli Odpověď Rozhodně ano Spíše ano Nedokážu posoudit Spíše ne Rozhodně ne

Počet

Procento 12 27 14 38 35

9,52 % 21,43 % 11,11 % 30,16 % 27,78 % Zdroj: vlastní práce

Také otázka č. 7 potvrdila, že činnost pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP není dostatečná a že by mělo dojít k jejímu zlepšení a k odstranění některých závažných nedostatků. Tato otázka totiž zjišťovala, zda pojišťovací zprostředkovatelé dodržují zásdy profesní etiky. Nevíce respondentů uvedlo, že spíše ne (30,16%). Druhou nejvíce početnou skupinou se stali respondenti, jež uvedli odpověď rozhodně ne (27,78%). 21,43% respondentů uvedlo, že se domnívají, že pojišťovací zprostředkovatelé etiku své profese dodržují a pouze 9,52% respondentů uvedlo, že tomu tak rozhodně je. Na otázku nedokázalo odpovědět 11,11% respondentů. Výsledky otázky zpracovává tab. č. 16 a graf č. 21.

63

Graf č. 21 Dodržování profesní etiky pojišťovacími zprostředkovateli

12

35

Rozhodně ano

27

Spíše amo Nedokážu posoudit 14

38

Spíše ne Rozhodně ne

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 8 Máte pocit, že po Vás pojišťovací zprostředkovatel požadoval neadekvátní informace, které považujete za důvěrné? Pokud ano, jaké? Tab. č. 17 Vyžadování neadekvátních informací pojišťovacími zprostředkovateli Odpověď

Počet

Ano Ne

Procento 29 96

23,02 % 76,19 % Zdroj: vlastní práce

V této otázce bylo dosaženo poměrně pozitivních výsledků, když 76,19% respondentů uvedlo, že se nedomnívají, že by pojišťovací zprostředkovatelé vyžadovali nějaké neadekvátní informace, které by byly ze strany klientů považovány za příliš důvěrné. Respondenti, kteří uvedli, že se domnívají, že zprostředkovatelé vyžadovali neadekvátní informace, pak blíže specifikovali, že jako důvěrné informace chápou požadavek na poskytnutí všech dosavadních smluv klienta, důkladné informování pojišťovacího zprostředkovatele o zdravotním stavu a majetkových poměrech klienta. Tyto skutečnosti shromažďuje tab. č. 17 a graf č. 22.

64

Graf č. 22 Vyžadování neadekvátních informací pojišťovacími zprostředkovateli

29

Ano Ne

96

Zdroj: vlastní práce

Otázka č. 9 Byl/a jste celkově spokojen/a s návštěvou a další spoluprací s pojišťovacím zprostředkovatelem? Pokud ne, uveďte proč. Tab. č. 18 Celková spokojenost klientů s pojišťovacími zprostředkovateli Odpověď

Počet

Ano Ne

Procento 55 71

43,65 % 56,35 % Zdroj: vlastní práce

Závěrečná devátá otázka dotazníku pro klienty zjišťovala, zda byli respondenti spokojeni s návštěvou pojišťovacího zprostředkovatele a s jím poskytnutými službami. Zde více respondentů uvedlo, že s činností pojišťovacích zprostředkovatelů nejsou spokojeni (56,35 %) a méně respondentů uvedlo svou celkovou spokojenost s návštěvou pojišťovacího zprostředkovatele (43,65%). Výsledky na tuto otázku zpracovává také tab. č. 18 a graf č. 23. Respondenti, kteří nejsou celkově s činností pojišťovacích zprostředkovatelů spokojeni, byli dále dotázáni, jaký je důvod jejich nespokojenosti. Na tuto otázku tedy odpovídslo pouze 71 respondentů. Výsledky těchto upřesňujících odpovědí shrnuje tab. č. 19 a graf č. 24.

65

Tab. č. 19 Důvody nespokojenosti s činností pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP Odpověď Značný nátlak a přesvědčování Monolog zprostředkovatele Neustálé telefonáty Dlouhá a zbytečná schůzka Poskytnutí neúplných informací

Počet

Procento 54 27 22 13 10

42,86 % 21,43 % 17,46 % 10,32 % 7,94 % Zdroj: vlastní práce

Jak je vidět, nejčastějším důvodem k nespokojenosti klientů s činností pojišťovacích zprostředkovatelů je značný nátlak a přesvědčování k uzavření produktu (42,86 %). Jako druhý nejčastěji uváděný problém bylo zjištěno monologické vystupování finančního zprostředkovatele, který nepustil klienta ke slovu (21,43 %), neustálé telefonány uvedl třetí největší počet klientů (17,46 %). Nespokojenost u 10,32 % respondentů byla způsobena dlouhou a zbytečnou schůzkou a u 7,94 % poskytnutím nedostatečných a neúplných informací. Graf č. 23 Celková spokojenost klientů s pojišťovacími zprostředkovateli

55 Ano

71

Ne

Zdroj: vlastní práce

66

Graf č. 24 Důvody nespokojenosti s činností pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP Poskytnutí neúplných informací

10

Dlouhá a zbytečná schůzka

13

Neustálé telefonáty

22

Monolog zprostředkovatele

27

Značný nátlak a přesvědčování

54 0

10

20

30

40

50

60 Zdroj: vlastní práce

67

Závěr Na základě provedeného výzkumu byly v této diplomové práci získány informace umožňující souhrn výsledků v rámci SWOT analýzy, která formuluje silné a slabé stránky společnosti a stanovuje příležitosti a hrozby, které před společností leží a které mohou ovlivnit její fungování. Mezi silné stránky ČSOBP patří z hlediska charakteristiky a finanční analýzy společnosti zejména silné finanční zázemí, kapitálová stabilita, komplexnost poskytovaných služeb a široká nabídka životního i neživotního pojištění. Finanční zprostředkovatelé mají za sebou silnou značku disponující dostatečným kapitálem, která umožňuje zajišťovat dobré vybavení finančním zprostředkovatelům, zajišťovat jejich školení a i jinak jim pomáhat při výkonu jejich práce. Finanční analýza však také odhalila jistou slabou stránku společnosti, a tou jsou neuspokojivé faktory likvidity zdrojů. Důležitější jsou však výsledky vztahující se přímo k činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, které

byly

získány

prostřednictvím

dotazníkového

šetření

s klienty pojišťovacích

zprostředkovatelů ČSOBP. Tímto dotazníkem bylo hned z počátku odhaleno, že mezi slabé stránky činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP patří příliš nátlakový kontakt a vnucování vlastních služeb klientům. Takto nátlakový způsob domlouvaní schůzky nepůsobí na klienty příliš pozitivně a negativním způsobem ovlivňuje i průběh celé schůzky, který se v takovém případě nevyvíjí příliš dobře. V této souvislosti je však také třeba zmínit 8,73 % respondentů, kteří se sami přihlásili pojišťovně díky jejími silnému marketingu a poměrně dobrému vnímání veřejností. Toto je příležitostí společnosti, která by měla být využita. Další otázkou dotazníkového šetření bylo zjištěno, že mezi silné stránky činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů patří jejich odborná způsobilost a kvalifikace poradců, dále pak dochvilnost poradců a jejich schopnost včas schůzku odvolat a omluvit se, pokud domluvenou schůzku nestíhají Další silnou stránkou pojišťovacích zprostředkovatelů je jejich schopnost poslouchat, naslouchat a vcítit se do klienta. Naopak velmi slabou stránkou byla zjištěna neschopnost pojišťovacích zprostředkovatelů podat přímou a upřímnou odpověď na některé důležité a mnohdy nepříjemné otazky. Zprostředkovatelé neradi odpovídají přímo a negativní informace si nechávají spíše pro sebe. 68

Velmi znančné nedostatky jsou zjištěny také v oblasti poskytovaných informací, které jsou zamlčovány, nejsou úplné, mnohdy nepravdivé a relativně nepřesné informace. Klienti jako další slabou stránku činností pojišťovacích zprostředkovatelů uvedli nedostatečné dodržování zásad profesní etiky pojišťovacích zprostředkovatelů. Zásadní hrozba pro celou společnost a její zprostředkovatele spočívá zejména v riziku schválení návrhu novelizace zákona č. 38/2004 Sb., která by výrazným způsobem omezila uplatňování distribučních nákladů pojištění a tak by v zásadě snížila zisky komerčních pojišťoven i pojišťovacích zprostředkovatelů. Výsledky dotazníkového šetření byly tedy využity ke stanovení silných a slabých stránek společnosti, které jsou uvedeny v přílohách (viz Příloha č. 5). Na základě těhto silných a slabých stránek je stanoveno, že by měli být pojišťovací zprostředkovatelé vedení a motivováni k neustávhícímu respektování etických zásad společnosti a k provozování pojišťovací činnosti méně nátlakovým způsobem tak, aby klienti byli více zastrašováni a byli více spokojeni s činnosti celé pojišťovny i jejích zprostředkovatelích.

69

Seznam použité literatury

Monografie 1. BÖHM, A., MUŽÁKOVÁ, K.. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 184 s. ISBN 978-80-7431-035-5. 2. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 130 s. ISBN 80-210-3990-6. 3. DRDLA, M., MARTINOVIČOVÁ, D. Bankovnictví a pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: Brno International Business School, 2005. 309 s. ISBN 80-86575-45-4. 4. FIALA, J, et al. Živnostenské právo. Brno: Doplněk, 1993. 146 s. ISBN 80-210-08237. 5. KUTINA, Z. Profese : pojišťovací makléř. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. 162 s. ISBN 978-80-7408-038-8. 6. POLÁCH, J., KAMENÍKOVÁ, B., POLÁK, P. Základy peněžních a kapitálových trhů. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 170 s. ISBN 80-718-392-7. 7. POLÁCH, J., KOŘENÁ, K. Pěněžní a kapitálové trhy. 2., nezměň. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 113 s. ISBN 978-80-7318-770-5. 8. PŘIKRYL, V., ČECHOVÁ, J. Zákon o pojišťovnictví s komentářem. 1. vyd. Praha: ORAC, 2001. 190 s. ISBN 80-86199-35-5. 9. STAŠA, J.; SRBOVÁ, I. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související: komentář. 4., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 538 s. ISBN 80-7179-925-4. 10. ŠKOPOVÁ, V., MUSILOVÁ, R., KRUPIČKOVÁ, H. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 291 s. ISBN 80-7179-476-7.

70

Periodika 11. MESRŠMÍD, J. Pravidla pro pojišťovací zprostředkovatele. In Pojistný obzor, 2003, č. 6, s. 5-7. ISSN 0032-2393.

Legislativa 12. ČESKOSLOVENSKO. Zákon č. 185 ze dne 26. dubna 1991 o pojišťovnoctví In: Sbírka zákonů České A Slovenské federativní republiky. 1991, částka 38, s. 898–902. Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=185/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlou vy. 13. ČESKOSLOVENSKO. Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1991, částka 87, s. 2122-2160. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlou vy 14. ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 17. prosince 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2004,

částka

12,

s.

582–599.

Dostupný

také

z:

file:///C:/Users/Markus/Documents/Downloads/sb012-04.pdf 15. ČESKO. Zákon č. 38 ze dne 17. prosince 2003 o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2004, částka 12, s. 600–614. Dostupný také z: file:///C:/Users/Markus/Documents/Downloads/sb012-04.pdf 16. ČESKO. Zákon č. 346 ze dne 12. listopadu 2010, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2010, částka 127, s. 4739–4751. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=346/2010&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlou vy 71

Internetové zdroje 17. CSOBP. O pojišťovně. Csobpoj.cz [online] [cit. 2013-04-11] Dostupné z http://www.csobpoj.cz/cs/o-spolecnosti/Stranky/o-spolecnosti.aspx 18. CSOBP. Výroční zpráva za rok 2011. Csobpoj.cz [online] [cit. 2013-04-11] Dostupné z

http://www.csobpoj.cz/cs/o-

spolecnosti/Documents/VZ_CSOB%202011%20CZ%2013_8.pdf 19. ČSOBP. Výroční zprávy za roky 2007 – 2011. Csobpoj.cz [online] [cit. 2013-04-11] Dostupné z http://www.csobpoj.cz/cs/o-spolecnosti/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx 20. KHDR. Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [online] Praha, 2012 [cit. 2013-10-04] Dostupné

z

http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/781_11_REV1_MF_Stanoviso-kzakonu-o-pojistovacich-zprostredkovatelich.pdf 21. MFČR. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí předložena Legislativní radě vlády. [online] 2012 [cit. 2013-04-10] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_71089.html?year=2012 22. ŠÍDLO, D. Regulace provize jinak – další názor na návrh zákona 38/2004. Poradcisobe.cz

[online]

2011

[cit.

2013-10-04]

Dostupné

z

http://poradci-

sobe.cz/pojisteni/regulace-provize-jinak-dalsi-nazor-na-navrh-zakona-382004/ 23. USF ČR. USF ČR vstupuje do panevropské asociace finančních poradců FECIF. Investujeme.cz

[online]

2013

[cit.

2013-11-04]

Dostupné

z

http://www.investujeme.cz/usf-cr-vstupuje-do-panevropske-asociace-financnichporadcu-fecif/ 24. ZÁMEČNÍK, P. Kdo má kolik finančních poradců [online] 2012 [2013-08-04] Dostupné z http://www.investujeme.cz/kdo-ma-kolik-financnich-poradcu/

72

Seznam zkratek AFIZ ČR

Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky

ARIZ ČR

Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelů České republiky

ČAP

Česká asociace pojišťoven

ČKP

Česká kancelář pojistitelů

ČR

Česká republika

ČSOB

Československá obchodní banka

ČSOBP

Pojišťovna Československé obchodní banky

EU

Evropská unie

FECIF

European Federation of Financial Advisers and Financial Intermediaries

INI

International Network of Insurance = mezinárodní síť pojištění

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

NŽP

Neživotní pojištění

PZ

Pojišťovací zprostředkovatel

UNIS ČR

Unie investičních společností České republiky

USF

Unie společností finančního zprostředkování a poradenství

ŽP

Životní pojištění

73

Seznam tabulek Tab. č. 1 Základní vymezení pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře .......................... 20 Tab. č. 2 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR mezi lety 2005–2012 .............. 36 Tab. č. 3 Vývoj počtu ostatních skupin pojišťovacích zprostředkovatelů2009–2013 ............. 38 Tab. č. 4 Počty pojišťovacích zprostředkovatelů v jednotlivých společnostech ...................... 41 Tab. č. 5 Předepsané pojistné ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) ................................................ 47 Tab č. 6 Technické rezervy ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč)…………………………………49 Tab. č. 7 Analýza rentability ČSOBP 2007–2011 ................................................................... 50 Tab. č. 8 Analýza zadluženosti ČSOBP 2007–2011 ................................................................ 50 Tab. č. 9 Analýza likvidity ČSOBP 2007–2011 ...................................................................... 51 Tab. č. 10 Charakteristika zkoumaného souboru ..................................................................... 53 Tab. č. 11 První kontakt a domluva schůzky ........................................................................... 55 Tab. č. 12 Kvalita poskytovaných zprostředkovatelských služeb – sémantický diferenciál ... 56 Tab. č. 13 Přítomnost ideálních vlastností u pojišťovacích zprostředkovatelů ........................ 59 Tab. č. 14 Nátlak na klienty ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů ................................. 60 Tab. č. 15 Kvalita poskytovaných informací pojišťovacími zprostředkovateli ČSOBP.......... 61 Tab. č. 16 Dodržování zásat etiky pojišťovacími zprostředkovateli ........................................ 62 Tab. č. 17 Vyžadování neadekvátních informací pojišťovacími zprostředkovateli ................. 63 Tab. č. 18 Celková spokojenost klientů s pojišťovacími zprostředkovateli ............................. 64 Tab. č. 19 Důvody nespokojenosti s činností pojišťovacích zprostředkovatelů ČSOBP......... 65

74

Seznam obrázků Graf č. 1 Struktura distribučních nákladů pojištění.................................................................. 27 Graf č. 2 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR mezi lety 2006–2012 .............. 37 Graf č. 3 Meziroční nárůst počtu registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů ................ 37 Graf č. 4 Vývoj počtu ostatních skupin pojišťovacích zprostředkovatelů2009–2013 ............. 39 Graf č. 5 Meziroční nárůst počtu zástupců jednotlivých typů zprostředkovatelů .................... 40 Graf č. 6 Poměr VZ a PZ v jednotlivých společnostech k roku 2012 ...................................... 42 Graf č. 7 Podíl jednotlivých společností na celkovém objemu PZ k roku 2012 ...................... 42 Graf č. 8 Poměr předepsaného pojištění v ŽP a NŽP ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) ........... 47 Graf č. 9 Vývoj meziročního nárůstu předepsaného pojistného ČSOBP 2007–2011 .............. 48 Graf č. 10 Technické rezervy ČSOBP 2007–2011 (v mil. Kč) ................................................ 49 Graf č. 11 Analýza rentability ČSOBP 2007–2011 ................................................................. 50 Graf č. 12 Hodnota dept ratia ČSOBP 2007–2011 .................................................................. 51 Graf č. 13 Pohlaví respondentů ................................................................................................ 53 Graf č. 14 Věková struktura respondentů ................................................................................. 54 Graf č. 15 Vzdělání respondentů .............................................................................................. 55 Graf č. 16 Způsob domluvy první schůzky .............................................................................. 56 Graf č. 17 Kvalita poskytovaných zprostředkovatelských služeb – sémantický diferenciál ... 58 Graf č. 18 Spokojenost klientů s vlastnostmi pojišťovacích zprostředkovatelů ...................... 60 Graf č. 19 Nátlak ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů .................................................. 61 Graf č. 20 Kvalita poskytovaných informací pojišťovacími zprostředkovateli ČSOBP ......... 62 Graf č. 21 Dodržování profesní etiky pojišťovacími zprostředkovateli ................................... 63 Graf č. 22 Vyžadování neadekvátních informací pojišťovacími zprostředkovateli ................. 64 Graf č. 23 Celková spokojenost klientů s pojišťovacími zprostředkovateli............................. 65 Graf č. 24 Důvody nespokojenosti s činností pojišťovacích zprostředkovatelů ČS ................ 66

75

Seznam příloh Příloha 1

Seznam živností volných ..................................................................................... I

Příloha 2

Vývoj ratingu ČSOB Pojišťovny a. s. 2004–2011 .......................................... IV

Příloha 3

Zápis ČSOB Pojišťovny, a. s. v obchodním rejstříku .................................... V

Příloha 4

Dotazník pro zákazníky ČSOBP ..................................................................... VI

Příloha 5

Souhrn výsledků dotazníkového šetření .......................................................... X

76

1

Příloha 1 Seznam živností volných 1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 2. Činnost odborného lesního hospodáře 3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov 4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) 6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna 7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků 8. Pěstitelské pálení 9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů 10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků 11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží 12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů 14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce 15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů 16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv 17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků 18. Výroba hnojiv 19. Výroba plastových a pryžových výrobků 20. Výroba a zpracování skla 21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků 22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků 23. Broušení technického a šperkového kamene 24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezitých kovů a jejich slitin 25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů 27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů 28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení I

1 29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí 30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost 31. Výroba strojů a zařízení 32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií 33. Stavba a výroba plavidel 34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení 35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku 36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků 37. Výroba a opravy čalounických výrobků 38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků 39. Výroba zdravotnických prostředků 40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření 41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů 42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu 43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody 44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti 46. Sklenářské práce, rámování a paspartování 47. Zprostředkování obchodu a služeb 48. Velkoobchod a maloobchod 49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím 50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství 51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy) 52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě 53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení 54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb 55. Ubytovací služby II

1 56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály 57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří 58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí 59. Pronájem a půjčování věcí movitých 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků 61. Projektování pozemkových úprav 62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce 63. Projektování elektrických zařízení 64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd 65. Testování, měření, analýzy a kontroly 66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení 67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling 68. Fotografické služby 69. Překladatelská a tlumočnická činnost 70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 71. Provozování cestovní agentury, a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti 73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovních činností 75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží 76. Poskytování technických služeb 77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel 78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu 79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost 80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené

III

2

Příloha 2 Vývoj ratingu ČSOB Pojišťovny a. s. 2004–2011 4

BBB3

BBB-

BBB+

BBB+

2

A-

1

A-

A-

A-

2009

2010

0 2004

2005

2006

2007

2008

2011 Zdroj: vlastní zpracování

IV

3

Příloha 3 Zápis ČSOB Pojišťovny, a. s. v obchodním rejstříku Název subjektu:

ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB

Spisová značka:

B 567 vedená u rejstříkového soudu v Hradci Králové

Identifikační číslo:

45534306

Sídlo:

Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí 1458, 53218

Vznik společnosti:

17. dubna 1992

Právní forma:

Akciová společnost

Akcie:

30 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 16 700 000 CZK 40 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 8 350 000 CZK 30 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 14 028 000 CZK 40 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 7 014 000 CZK

Základní kapitál:

1 536 400 000 CZK

Splaceno:

100 %

V

4

Příloha 4 Dotazník pro zákazníky ČSOBP Dobrý den, jsem studentem závěrečného ročníku vysoké školy Bankovní institut vysoká škola v Praze a v současné době se věnuji psaní diplomové práce na téma „Analýza činnosti pojistných zprostředkovatelů v České republice“. Předmětem tohoto výzkumu je zmapovat činnost pojistných zprostředkovatelů ve společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., zhodnotit její kvalitu a podat návrhy a doporučení, která by zaručila zkvalitnění práce pojistných zprostředkovatelů této společnosti. Za tímto účelem se tedy obracím na Vás, na klienta této společnosti, a to s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který mi pomůže dosáhnout cíle diplomové práce. Vaše odpovědi jsou zcela anonymní a budou využity pouze pro potřeby této práce. Předem Vám děkuji za ochotu a za Váš čas a přeji Vám mnoho úspěchu ve Vašem osobním i pracovním životě. S úctou Jméno Příjmení Anamnestické údaje: Pohlaví:

Muž

Žena

Věk:  do 20 let  21 – 30 let  31 – 40 let  41 – 50 let  51 – 60 let  více než 60 let

VI

4 Nejvyšší dosažené vzdělání:  základní  středoškolské bez maturity  středoškolské s maturitou  vysokoškolské 1. Do kontaktu s pojišťovacím zprostředkovatelem jste se dostala na základě:  vlastní iniciativy (pojišťovacího zprostředkovatele jsem si vyžádal)  telefonátu od pojišťovacího zprostředkovatele, se schůzkou jsem ihned souhlasil  telefonátu od pojišťovacího zprostředkovatele, se schůzkou jsem nejdříve nesouhlasil. Jaká byla jeho reakce? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. U následujících tvrzení uveďte (zaškrtnutím), nakolik odpovídají pravdě. Hodnota „1“ znamnená, že jste maximálně spokojen/a, hodnota „5“ pak znamená Vaši naprostou nespokojenost. Tvrzení

1

První kontakt s pojišťovacím zprostředkovatelem probíhal naprosto v pořádku, příjemně a k mé spokojenosti. Pojišťovací zprostředkovatel se na domluvené místo setkání dostaví vždy včas, pokud z objektivních důvodů sraz nestihne, s dostatečným předstihem mi dá vědět a omluví se. Pojišťovací zprostředkovat vždy naslouchá mým problémům a požadavkům a skutečně se o mě upřímně zajímá. Způsob komunikace pojišťovacího zprostředkovatele je příkladný a slušný. Pojišťovací zprostředkovatel je dostatečně odborně způsobilý a má potřebnou kvalifikaci k výkonu své profese. Pojišťovací zprostředkovatel vystupuje společensky přijatelným způsobem, chodí upraven, je čistý, slušný a příjemný. Ze schůzky s pojišťovacím zprostředkovatelem jsem záskal/a všechny poznatky, které jsem očekávala a o které jsem měl/a zájem. Pojišťovací zprostředkovatel poskytl všechny informace k nabízenému produktu. Pojišťovací zprostředkovatel se nevyhýbal odpovědi a vždy upřímně odpověděl na mé otázky. Na mé námitky reagoval slušně a objektivně, nezamlčel žádné negativní

VII

2

3

4

5

4 informace a dokázal mi upřímně sdělit i negativa jím nabízeního produktu.

3. Uvědte, jaké vlastnosti by dle Vás měl mít každý pojišťovací zprostředkovatel. ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 4. Má tyto vlastnosti Váš pojišťovací zprostředkovatel? Pokud ne, uveďte, které vlastnosti u něj postrádáte.  Ano  Ne…………………………………………………………………………………………... 5. Byl na Vás ze strany pojišťovacího zprostředkovatele vyvíjen nátlak za účelem uzavření nějakého produktu? Pokud ano, uveďte, jak byl tento nátlak vyvíjen a o jaký druh nátlaku se jednalo.  Ano………………………………………………………………………………………….  Částečně…………………………………………………………………………………….  Ne  Nedokážu posoudit 6. Informace poskytnuté pojišťovacím zprostředkovatelem byste hodnotil/a jako (zaškrtněte příslušné políčko v každém řádku): 1 (Rozhodně ano)

2 (Spíše ano)

3 (Jakkdy)

Pravdivé Úplné Přesné Jasné Jednoznačné Nic nebylo zamlčeno

VIII

4 (Spíše ne)

5 (Rozhodně ne)

4 7. Myslíte si, že se pojišťovací zprostředkovatelé ČSOB Pojišťovny chovají dle etických zásad a pravidel?  Rozhodně ano  Spíše ano  Nedokážu posoudit  Spíše ne  Rozhodně ne 8. Máte pocit, že po Vás pojišťovací zprostředkovatel požadoval neadekvátní informace, které považujete za důvěrné? Pokud ano, jaké?  Ano………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………  Ne 9. Byl/a jste celkově spokojen/a s návštěvou a další spoluprací s pojišťovacím zprostředkovatelem? Pokud ne, uveďte proč.  Ano  Ne………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

IX

5

Příloha 5 Souhrn výsledků dotazníkového šetření SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Odborná způsobilost PZ

První kontakt nátlakem

Dochvilnost PZ

Nedostatečné informování klientů

Upřímný zájem PZ o potřeby klienta

Neupřímnost ve sdělování nedostatků

Takt při vyžadování informací od

nabízených produktů

klientů

Zamlčení

některých

důležitých

informací Nedostatečné

dodržování

etických

zásad PZ Příliš nátlakový prodej produktů

X