ANALÝZA ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

ANALÝZA ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Romana Lutz

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Znojmo, duben 2009

Abstrakt Bakalářská práce analyzuje činnost a finanční zdroje vybraného školského veřejného zařízení. Práce se věnuje základní charakteristice odvětví, posláním, cílům, užitkům, popisuje možnosti vzdělávání dětí a žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Představuje jednotlivé instituce a subjekty působící ve školství, přibližuje finanční toky plynoucí do vybraného sektoru. V poslední části této práce je provedena analýza finančního hospodaření na příkladu konkrétní školské příspěvkové organizace.

Abstract Bachelor thesis deals with analysis of the activity and the financial sources in chosed the educational public institution. It is concerning to the basic characteristic of education, mission, targets and utilities, it describes the posibilities education of the disabled children and pupils. It expresses the individual instituions and subjects working at the education, it describes the financial flows fluencing to chosen sector. In the last part is maked an analysis of financial budget at the concrete example of the education contribution organization.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza činnosti a financování vybraného školského zařízení vypracovala samostatně pod vedením ing. Mirky Wildmannové, P. D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 25. dubna 2009

________________________________

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Mirce Wildmannové, P. D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................

7

Základní charakteristika školství v České republice .........................................

9

1 1.1

Poslání školství ................................................................................................ 10

1.2

Organizace a řízení škol, školských zařízení ................................................... 11

1.3

Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání ................................................... 12

1.4

Speciální školství ............................................................................................. 13

1.4.1

Vzdělávání dětí se speciálně vzdělávacími potřebami ............................... 14

1.4.2

Typy speciálních škol ................................................................................. 15

1.4.3

Povinná školní docházka a stupně vzdělávání ........................................... 17

1.5 2

Analýza financování školství .................................................................................. 20 2.1

Základní finanční zdroje škol a školských zařízení ......................................... 20

2.1.1

Neinvestiční prostředky .............................................................................. 21

2.1.2

Investiční prostředky .................................................................................. 23

2.1.3

Rozpočet škol a školských zařízení ............................................................ 23

2.2

3

Dílčí shrnutí kapitoly ....................................................................................... 19

Alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení .................................... 25

2.2.1

Doplňková a jiná činnost ........................................................................... 25

2.2.2

Finanční prostředky programů vyhlašovaných MŠMT .............................. 26

2.3

Finanční kontrola v oblasti školství ................................................................. 27

2.4

Dílčí shrnutí kapitoly ....................................................................................... 29

Aplikace finančního hospodaření konkrétního školského zařízení .................... 30 3.1 3.1.1 3.2

Základní údaje a charakteristika vybraného školského zařízení ..................... 30 Legislativa potřebná pro výkon subjektu .................................................... 32 Finanční zdroje vybraného školského zařízení ................................................ 33

3.2.1

Základní finanční zdroje ............................................................................. 35

3.2.2

Alternativní finanční zdroje ........................................................................ 37

3.3

Vybrané školské zařízení jako účetní jednotka ............................................... 39

3.3.1

Forma účtování a účtový rozvrh ................................................................. 40

3.3.2

Vnitřní organizační směrnice vybraného školského zařízení ..................... 42

3.3.3

Majetek, jeho vymezení, odepisování, evidence ........................................ 43

3.3.4

Účetní závěrka a výsledek hospodaření za rok 2008 .................................. 45

3.3.5

Tvorba a použití fondů .............................................................................. 47

3.4

Daňové zvýhodnění školského zařízení .........................................................

48

3.5

Aktuální problémy vybraného školského zařízení .........................................

50

3.6

Dílčí shrnutí kapitoly ......................................................................................

52

Závěr ................................................................................................................................. 55 Použité zdroje ................................................................................................................... 57 Seznam tabulek a obrázků .............................................................................................. 59 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. Přílohy

60

Úvod Vzdělání a k němu vedoucí proces vzdělávání patří mezi základní hodnoty naší civilizace. Nevztahuje se jen k vědění a poznávání, tedy k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku. Vzdělávání má více rozměrů, je současně zaměřeno na rovinu osobního rozvoje, začleňování do života společnosti, formování občana i na přípravu pro pracovní život.

V posledních desetiletích se objevuje požadavek, který je zcela v souladu s Listinou základních práv a svobod, aby vzdělávání bylo poskytnuto každému člověku bez rozdílu, aby jeho schopnosti mohly být rozvinuty maximální možnou měrou, neboť všichni jsme si rovni co do důstojnosti a práv. Nejzásadnější zlomy v oblasti vzdělávání zejména speciálního školství nastaly změnou politického a ekonomického systému v Československu po roce 1989. Novela školského zákona z roku 1990 zajistila právo na vzdělání i dětem a občanům se středním a těžkým mentálním postižením, kteří dříve byli zbaveni vzdělání. V tomto období dochází k posílení samostatnosti škol zavedením právní subjektivity státních škol a účast různých zřizovatelů na rozvoji systému.

V současné době v České republice pokračuje reforma veřejné správy a veřejných financí zahrnující i reformu českého školství. Vzdělávací politika určuje směr rozvoje školství, promítá se do školských zákonů, ovlivňuje finanční toky, vstupuje do řízení, kontroly a správy a tím do fungování celého školského systému. Snahou reformy je podnítit větší iniciativu řídících představitelů jednotlivých školských subjektů zajišťujících vzdělávání, při získávání a zajištění financí plynoucích do rozpočtů zařízení, která spravují. Reforma českého školství, která upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání, byla zahájena dnem 1. ledna 2005, kdy nabyl účinnosti nový školský zákon. Zákon se snaží přehledněji upravit výše uvedené stupně vzdělávání a financování těchto subjektů. Vytváření a účinná propagace služeb školy začíná být nutností z důvodu současné normativní metody financování vzdělávacích institucí. Tento způsob financování by měl vést ke konkurenčnímu chování škol, jejichž finanční příjem se stává závislý na počtu žáků a tudíž i na poptávce služeb.

7

Cílem bakalářské práce je stručně charakterizovat koncepci školství a zejména seznámit s oborem speciální pedagogiky, zabývající se výchovou a vzděláváním postižených jedinců. Uvést možnosti vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Představit typy speciálních škol určené pro děti od předškolního věku až po studenty středních škol.

Dalším cílem je analyzovat financování speciálního školství v České republice, především se zaměřit na finanční toky plynoucí do škol a školských zařízení. Školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nejsou zřízeny za účelem podnikání a dosažení zisku, nelze tedy očekávat, že budou schopny samostatně hospodařit bez finančního příspěvku MŠMT či zřizovatele. Zřizovatel školské příspěvkové organizace a MŠMT stanoví závazné ukazatele, úkoly a kontroluje jejich dodržování. Práce má napomoci lepší orientaci v tomto odvětví veřejného sektoru, ve školské legislativě, účetních předpisech, postupech a rozpočtových pravidlech vztahujících se k danému odvětví. Klíčovou částí práce je aplikace finančního hospodaření konkrétní příspěvkové organizace. Jde o úplnou školu, která zahrnuje všechny součásti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami – Mateřská škola, Základní a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15.

Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je věnována základní charakteristice školství, jeho posláním, organizací, cílům, užitkům speciálního vzdělávání a analyzuje možnosti vzdělávání dětí a žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola rozebírá základní a alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují jednotlivým školským subjektům, zároveň se kapitola věnuje kontrole veřejných prostředků z hlediska finanční kontroly i vyhodnocení nastavení vnitřního kontrolního systému. Třetí kapitola provádí rozbor finančního hospodaření vybrané příspěvkové organizace působící ve školství. Za každou kapitolou a v samotném závěru je daná tématika stručně shrnuta.

Metodou práce byla použita analýza odborného textu a interních dokladů vybrané školské organizace. Při zpracování své práce vycházím ze studia právních předpisů a odborné literatury, porovnávám teoretické poznatky získané studiem odborných materiálů týkajících se vybraného odvětví s informacemi skutečně využívanými v praxi analyzovanou příspěvkovou organizací.

8

1 Základní charakteristika školství v České republice Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávací politiky každého státu. Každý stát věnuje pozornost stavu svého školství, neboť úroveň jednotlivých typů škol má vliv na hospodářský, kulturní a sociální rozvoj jednotlivé země.

Školství nebylo založeno na výdělečné činnosti. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru, které produkuje převážně veřejné statky a rozhodujícím způsobem tak přispívá ke kultivaci lidského potenciálu.1

Výchovně vzdělávací soustava v České republice je tvořena soustavou škol a školských zařízení, kterou blíže definuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon (dále v textu jen školský zákon). Vysoké školství je řízeno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vzdělávání poskytované podle školského zákona je veřejnou službou. Druhy škol a školských zařízení dle školského zákona jsou uvedeny v příloze 1. Právnická osoba může vykonávat činnost školy a školského zařízení pouze za podmínky, že tyto činnosti má zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, který je veřejným seznamem. Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci, jejichž činnost upravuje zákon č. 563/204 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Zřizovatelé – školy a školská zařízení jsou zřizovány jako právnické osoby. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.2 Jedna právnická osoba může vykovávat činnost jedné či více škol nebo školských zařízení, která jsou si rovnocenná. Kromě výše uvedených může být zřizovatelem právnické osoby působící v oblasti školství •

Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti – dle zvláštních předpisů jako organizační složky státu.3

1

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. akt. a rozš. vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 2 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č. 219/2000 sb., o majetku české republiky a jejím vystupování v právních vztazích

9

•

Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy a zařízení při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů

•

Registrované církve a náboženské společenství 4

•

Ostatní fyzické osoby nebo právnické osoby (pro soukromé školy).5

Základní vzdělání se uskutečňuje v denní formě. Střední, vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání, vzdělávání ve všech těchto formách je rovnocenné.6 Nejvyšším článkem vzdělávací soustavy v České republice a vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti jsou označovány vysoké školy. Vysoká škola je právnickou osobou uskutečňující akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělání. Forma studia vyjadřuje, zda je o studium prezenční, distanční nebo jejich kombinaci. Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Zákon rozlišuje veřejné, soukromé a státní vysoké školy.7

1.1 Poslání školství Vzdělávání, které školství poskytuje je základní lidskou potřebou. Čím složitější je život společnosti, tím větší objem znalostí a dovedností si musí každý člověk osvojit, aby se v ní dokázal uplatnit. Škola zajišťuje přenesení osvědčeného i vnesení nového. Zachovává a mění život společnosti. Učitelé cítí odpovědnost za to, do jakého světa vysílají své žáky, proto kulturu nejen předávají, ale spoluvytvářejí a přetvářejí. Vzdělávací soustava se zaměřuje na rovinu osobního rozvoje, začlení se do života společnosti, formování občana i pro přípravu pro pracovní život. Posláním škola a školských zařízení je •

rozvoj lidské individuality – zahrnuje podporu seberealizace každého jedince

•

zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti – zajišťuje kontinuitu minulosti, přítomnosti a budoucnosti, uchování a rozvíjení národní, jazykové a kulturní identity, zejména ochranou kulturního dědictví

•

výchova k ochraně životního prostředí - ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti

4

§ 7 odst. 1 písm. e) zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů 5 § 8, § 172 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 6 § 25 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 7 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 76 s.

10

•

posilování soudržnosti společnosti – zajištění rovného přístupu ke vzdělání

•

podpora demokracie a občanské společnosti – vztah mezi učitelem a žákem založeném na vzájemném respektu, utváření školní komunity, která ve škole vytváří demokratické společenství rovnoprávných partnerů

•

výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti – usilovat o život bez konfliktů a negativních postojů

•

zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti – školství musí přispívat k vysoké úrovni rozvoje lidských zdrojů, tím ovlivňuje kvalifikaci, přizpůsobivost pracovní síly, rozvíjení nových technologií

•

zvyšování zaměstnatelnosti – zabezpečit dostatečnou úroveň vzdělávání v oborech, které globální trh práce upřednostňuje.8

Bez kvalitního vzdělání jsou možnosti předání rodinného, sociálního a finančního kapitálu velmi omezené. Hlavním posláním školy, školského zařízení a vysoké školy je připravit žáky a studenty pro výkon určitého povolání nebo funkce, zájem o všeobecnou vzdělanost, o rozvoj obecné kulturnosti, o schopnosti fungování v mezilidských vztazích a v širší občanské společnosti, o rozvoji osobnosti dítěte, žáka, studenta.9

1.2 Organizace a řízení škol, školských zařízení Školský zákon č. 561/2004 Sb. stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanovuje působnost orgánů vykonávající státní správu a samosprávu ve školství. Organizace a řízení škol a školských zařízení je vykonávaná jako státní správa a samospráva. Státní správu vykonávají •

Ministerstvo, mládeže a tělovýchovy (dále jen v textu MŠMT)

•

Česká školní inspekce

•

orgány kraje – odbory školství na krajských úřadech

•

orgány obcí – odbory školství na obecních úřadech

•

ředitel školy, školského zařízení

•

jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.10

8

KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Taurius, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 9 KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X 10 § 164 - § 176 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

11

Samosprávu vykonávají •

kraj

•

obec

•

školská rada11

Působnost zřizovatele školské právnické osoby •

vydává zřizovací listinu, rozhoduje o změnách zřizovací listiny, rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby, jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat

•

schvaluje rozpočet

•

schvaluje zlepšený hospodářský výsledek

•

schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů a způsob hospodaření s nimi

1.3 Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání Cíle vzdělávání jsou odvozovány jak z individuálních, tak společenských potřeb. Je třeba rozlišit, které cíle považuje za důležité jednotlivý učitel a které považují za důležité rodiče žáků a studentů nebo studenti samotní. Veřejné cíle vzdělávání můžeme rozdělit na politické, sociální a ekonomické. Mezi politické řadíme výchovu občanů, udržení politického systému a řádu, zapojení mladých lidí do politického života, příprava budoucích politických představitelů. Mezi sociální cíle řadíme sociální kontrolu, zlepšování sociálních podmínek, snižování napětí ve společnosti způsobeného existencí sociálních nerovností a řešením sociálních problémů. A v neposlední řadě mezi cíle ekonomické řadíme zvýšení výkonnosti národního hospodářství, technologickou inovaci, socializaci do pracovního procesu.12

Vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním postižením se řídí zásadou „vzdělávat postižené normálně, pokud je to možné, speciálně, pokud je to nutné“. Součástí dosažení co nejlidštější podoby speciálního školství je snaha poskytnout vzdělání přiměřené úrovně všem dětem, i těžce postiženým. Cílem výuky ve speciálních školách je za pomoci speciálních přístupů, forem a metod práce zajistit každému dítěti možnost plného rozvoje jeho potenciálu, 11

§ 177 – § 182 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 12 KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X

12

podporovat všestranný rozvoj dítěte, umožnit každému dítěti, aby dělalo pokroky směrem k dosažení svých osobních cílů - ať už jde o cíle poznatkové, nebo o cíle vztahující se k životním dovednostem. Hlavním ekonomickým i společenským problémem ve školství a vzdělávání je měření a hodnocení výsledků tvorby lidského kapitálu. Měřítkem je zde výkon a kvalita hodnocení statku. Ve speciálním školství mohou být měřítkem hodnocení statku znalosti, dovednosti a umístění dětí a žáků v různých programech či sportovních soutěžích. V dnešní době je aktuální integrace zdravotně postižených dětí, mládeže a dospělých do „běžných“ škol a školských zařízení. S tímto můžeme spojovat užitek v podobě úspěšnosti tohoto začlenění. V oblasti speciálního vzdělávání tento užitek představuje schopnost občanů se zdravotním postižením úspěšně se začlenit do společnosti v kterékoliv oblasti, vést na vzdory různým znevýhodněním kvalitní a smysluplný život. To znamená nejen nalézt zaměstnání (pracovní adaptace), ale i zařazení se do kulturního života společnosti (sociální adaptace) a odbourání psychických problémů (psychická adaptace).

1.4 Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání Speciální školství – speciální pedagogika je vědní disciplína, jejímž předmětem zájmu je výchova a vzdělávaní jedinců s určitým typem, formou a rozsahem postižení – handicapu. Jako teoretická disciplína začala být uznávána speciální pedagogika konce 19. a začátkem 20. století. Speciální školství není žádnou samostatnou či izolovanou kategorií vzdělávacího systému v ČR, doba výraznějších odlišností a separačních tendencí minula. Speciální školství poskytuje vzdělávací a výchovný servis handicapovaným ve fázi předškolní péče, plnění povinné školní docházky i návazné profesní přípravy.

Základní idea speciálně pedagogického přístupu je rozvíjet nenarušené funkce a složky osobnosti jedinců s určitým typem postižení, odstraňovat či kompenzovat důsledky postižení, umožnit odpovídajícím způsobem vzdělávání a tomu podřídit systém péče a přístupu, zahájit kvalifikovanou péči v optimálním období života jedince.13

13

SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, 2006. 31 s.

13

Základní podmínky ovlivňující úspěšnost speciálně pedagogické práce - odborný přístup, pochopení příčin a důsledků postižení, vybudování podmínek pro možnou speciální výchovně vzdělávací práci (v běžných typech škol, i ve školách se specifickým zaměřením), koordinovaná spolupráce institucí při řešení konkrétních potřeb dítěte či mladistvého (poslání speciálně pedagogických center, pedagogicko psychologických poraden, středisek výchovné péče pro děti a mládež apod.), kvalitní personální výbava v celém školském systému – naplnění požadavku speciálně pedagogické odborné průpravy pedagogických pracovníků.

1.4.1 Obecné cíle a dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále v textu žáci) se speciálně vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona •

žáci se zdravotním postižením – mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vada řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, a vývojové poruchy učení a chování

•

žáci se zdravotním znevýhodněním – zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělání •

žáci se sociálním znevýhodněním – rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy; nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy; postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.14

Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb.15 charakterizuje podpůrná opatření při speciálním vzdělávání a rozumí tím využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, bezplatné užívání kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů poskytované školou. Dále zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení či skupině apod. Vždy jsou zohledňovány vzdělávací potřeby žáků. 14

SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, 2006. 31 s. 15 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

14

Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny školským poradenským zařízením (pedagogicko psychologickou poradnou či speciálně poradenským centrem) a jejich rozsah a závažnost je důvodem pro daný druh péče.

Za žáky s těžkým zdravotním postižením jsou považováni jedinci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným postižením, s těžkým či hlubokým mentálním postižením. Všem těmto žákům náleží nejvyšší míra podpůrných opatření.

Právní úprava nejvíce pozornosti věnuje žákům se zdravotním postižením. Vzdělávání těchto žáků je zajišťováno •

formou individuální integrace – rozumí se tím vzdělávání žáka jednak v běžné škole nebo pak ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení

•

formou skupinové integrace – vzdělávání ve třídě, oddělení nebo skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem postižení

•

ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škole)

•

v kombinaci všech tří výše popsaných forem

Žáci se zdravotním postižením se přednostně vzdělávají formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jejich potřebám a možnostem a rovněž možnostem a podmínkám školy. Vše je podmíněno souhlasem zákonných zástupců.16

1.4.2 Typy speciálních škol Pro děti a žáky se smyslovým a tělesným postižením se zřizují speciální školy až do úrovně vyššího středního, tedy středoškolského vzdělání.

Na těchto školách se vyučuje podle učebních plánů a osnov schválených pro běžné školy nebo podle uzpůsobených plánů a osnov, které zohledňují důsledky zdravotního postižení. Cílem je dosáhnout vzdělávacích výsledků srovnatelných s absolventy běžných škol. 16


15

Specifičnost práce speciálních škol •

modifikace učebních plánů a konstrukce učebních osnov jednotlivých typů škol – úpravy musí odpovídat druhu a stupni postižení

•

propojenost odborné erudice, metodické průpravy a technické zdatnosti (speciální školy se neobejdou bez využívání technického vybavení)

•

důsledné a důrazné uplatňování principu konkrétní práce s jedincem, je patrnější individuální přístup (nižší počty ve třídách i v přímé výchovné práci), základ tvoří objektivní diagnostické závěry a doporučení

•

důsledné respektování základních pedagogických zásad – přiměřenosti, názornosti (zejména u jedinců s mentálním a kombinovaným postižením)

•

propracovaná provázanost s ostatními typy škol (přestupy ze speciální školy do školy běžného typu, prostupnost v rámci převýchovné práce apod.)

•

intenzivnější chápání základních potřeb dítěte – potřeba přívodu podnětů zvenčí, motivace (promyšlenější práce s pochvalou a odměnou), potřeba jistoty a místa mezi ostatními, ohled na možnou samostatnost dítěte, potřeba zdravé identity, tj. vědomí „já“, a vlastní společenské hodnoty a rovněž potřeba „otevřené budoucnosti“ (před dítě stavět pořád objektivní naději).17

Typy speciálních škol pro žáky •

se zrakovým postižením:

mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ)

•

se sluchovým postižením:

mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ, gymnázium)

•

hluchoslepé:

mateřská škola základní škola

•

s tělesným postižením:

mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ, gymnázium)

17


16

•

s vadami řeči:

mateřská škola logopedická základní škola logopedická

•

s mentálním postižením:

mateřská škola speciální základní škola praktická základní škola speciální odborné učiliště praktická škola

•

se specifickými poruchami učení:

•

se specifickými poruchami chování: základní škola pro žáky se SPCH

•

nemocné a nemocí oslabené: mateřská škola při zdravotnickém zařízení

základní škola pro žáky se SPU

základní škola při zdravotnickém zařízení základní škola speciální při zdravotnickém zařízení

Ve školách při zdravotnických zařízeních jsou vzděláváni žáci se zdravotním oslabením a žáci dlouhodobě hospitalizovaní. K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení musí dát souhlas zákonný zástupce žáka a vyžádáno je rovněž doporučení ošetřujícího lékaře. Rozsah výuky stanoví ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem. V případě potřeby, zejména individuálně integrovaným žákům, žákům s hlubokým mentálním postižením, popřípadě žákům skupinově integrovaným nebo žákům speciální školy, je možné povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (dále jen „IVP“). Za individuální vzdělávací plán odpovídá ředitel školy. Vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů školského poradenského zařízení (případně lékaře) a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. IVP je vypracován před nástupem žáka do školy, podle potřeby a situace žáka je doplňován a upravován. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, tvoří součást jeho dokumentace a jeho náležitosti upravuje vyhláška MŠMT ČR.18

1.4.3 Povinná školní docházka a stupně vzdělání Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky 18

§ 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

17

pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, azylanty účastníky řízení o udělení azylu – krátkodobé pobyty tuto povinnost nemají.19 Je povinná po dobu devíti školních roků – nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 17 let.

Žák, který splnil povinnou školní docházku a nezískal základní vzdělání, může (podmínkou je žádost zákonného zástupce) pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne 18 let věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy výjimečně povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž dosáhne 20 let věku.

Jiný způsob plnění povinné školní docházky - individuální vzdělávání, lze povolit jen u žáka 1. stupně základní školy, vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením – krajský úřad se souhlasem zákonného zástupce zajistí pomoc při vzdělávání (pedagogickou i metodickou).

Stupně vzdělání •

základní vzdělání - žák úspěšně ukončí vzdělávací program základní školy nebo po splněné povinné školní docházce úspěšným ukončením kurzu pro získání základního vzdělání

•

základy vzdělání -ukončením vzdělávacího programu v základní škole speciální nebo úspěšným ukončením kurzu daného typu

•

střední vzdělání - zákon rozlišuje 3 stupně - střední vzdělání – úspěšné ukončení vzdělávacího programu v délce 1 či 2 let denní formy -

střední vzdělání s výučním listem - úspěšné ukončení vzdělávacího programu v délce 2 či 3 let (závěrečná zkouška + výuční list)

-

střední vzdělání s maturitní zkouškou.20

19

POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 76 s. 20 SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, 2006. 31 s.

18

1.5 Dílčí shrnutí první kapitoly Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávací politiky každého státu. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru. Školství nebylo založeno za účelem výdělečné činnosti. Vzdělávání dle školského zákona je označované za veřejnou službu, která uchovává a kultivuje lidský potenciál. Výchovně vzdělávací soustava v České republice je tvořena soustavou škol a školských zařízení, která je upravena dvěma základními zákony a to zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, označovaném též jako školský zákon. Nejvyšším článkem naší vzdělávací soustavy jsou školy vysoké. Vysoké školství je upraveno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Organizace a řízení škol a školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva.

Cíle vzdělávání jsou odvozovány jak z individuálních, tak společenských potřeb. Jiné cíle považuje za důležité jednotlivý učitel a jiné považují za důležité rodiče žáků a studentů nebo studenti samotní. Veřejné cíle vzdělávání dělíme na politické, sociální a ekonomické. S výkony souvisí samozřejmě i potřeba určení užitku přiznávaná produkovaným statkům veřejnou volbou. V oblasti speciálního vzdělávání tento užitek představuje schopnost občanů se zdravotním postižením úspěšně se začlenit do společnosti v kterékoli oblasti, vést navzdory různým znevýhodněním kvalitní a smysluplný život.

Principy vzdělávání a výchovy dětí a mládeže v běžných typech škol platí i v oblasti speciálního školství s důrazem na výchovnou a rehabilitační složku a respektování individuálních možností postiženého jedince. Vlastní pedagogická práce ve speciálních školách je upravena z hlediska organizačního zejména nižším počtem žáků ve třídě, odlišnou stavbou a dotací hodin v učebním plánu a v osnovách, využitím speciálněji koncipovaného spektra učebních pomůcek a didaktické techniky a pomocných technických zařízení. Nedílnou součástí je i pravidelnější kontakt s lékařskou službou. Koncepcí speciálního školství je vytvoření otevřeného a prostupného systému komplexní péče o zdravotně a sociálně postižené děti od zjištění jejich problému až po dospělost. Péče o postižené zahrnuje komplex služeb a opatření v oblasti diagnostické, vzdělávací, rehabilitační, léčebné, sociální.

Vzhledem k obsáhlosti daného tématu se tato práce bude dále zabývat pouze analýzou finančních zdrojů na úrovni nižšího vzdělávání, mezi které patří školy a školská zařízení. 19

2 Analýza financování školství 2.1 Základní finanční zdroje škol a školských zařízení Jednotlivé školy a školská zařízení hospodaří jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby a musí se proto řídit zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR. Mezi hlavní příjem každé školy patří dotace, kterou poskytuje ze svého rozpočtu MŠMT. Prostřednictvím příslušného odboru školství krajského úřadu. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školy a školského zařízení zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané z hlavní činnosti lze použít pouze na tuto činnost.21

Školy a školská zařízení odepisují investiční hmotný majetek a vytváří si tak zdroj finančních prostředků na nákup či realizaci investic, pokud příslušné prostředky neposkytne ze svého rozpočtu MŠMT. Pokud škola hospodaří s přebytkem, s tzv. zlepšeným hospodářským výsledkem, může si příslušnou částku ponechat pro svoji činnost do dalšího období, aniž by se o ni krátily přidělené prostředky pro další rok.

V rámci svého rozpočtu škola a školská zařízení hospodaří s finančními prostředky získanými •

z vlastní činnosti (hlavní, doplňkové a jiné)

•

z rozpočtu kraje (příspěvek na provoz, účelové dotace na investice, návratná finanční výpomoc)

•

ze státního rozpočtu a státních fondů (účelové, systémové nebo individuální dotace) a z rozpočtu jiných územních samosprávních celků (dále v textu ÚSC)

•

z fondů organizace

•

z darů od fyzických nebo právnických osob

•

z Národního fondu

•

ze zahraničí

Finanční prostředky jsou účelově vázány a proto je lze vynakládat jen na ty účely, pro které jsou určeny. Tyto účely jsou vymezeny příslušnou právní normou, dále mohou být upřesněny 21

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

20

zřizovatelem ve zřizovací listině, zakládacích dokumentech. Do tohoto režimu užití prostředků veřejných rozpočtů patří i využití prostředků jednotlivých fondů příspěvkových organizací zřízených MŠMT, obcí nebo krajem.22 Velmi důležité omezení využití prostředků státního rozpočtu je stanoveno „Rozhodnutím o zařazení do rejstříku škol“23 a financovat lze jen činnosti odpovídající takovému „Rozhodnutí…“. Podobně nelze škole přidělit dotaci ze státního rozpočtu na více žáků, než je uvedena kapacita školy nebo oboru vzdělání.24

Základní právní předpisy (všechny ve znění pozdějších předpisů) upravující tuto oblast •

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

•

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR)

•

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

•

zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon

•

zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

•

vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

•

vyhláška 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání

•

vyhláška 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi jednotkami a ukazateli výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a

zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění

(vyhláška o krajských normativech).

2.1.1 Neinvestiční prostředky Do neinvestičních prostředků zahrnujeme a) Přímé vzdělávací náklady25 - jsou finanční prostředky státního rozpočtu přiděleny kapitole 333 (resort MŠMT) a mají na ně nárok jen školy a školská zařízení, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. Jsou poskytované na: 22

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtovaných pravidlech územních rozpočtů (peněžní fondy příspěvkových organizací § 29 - § 33), vyhláška MF č 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 51/ Sb. 23 § 141 školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 24 ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. 25 § 160 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

21

•

Platy – tj. platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci (ostatní osobní náklady, odstupné, odměny žákům, studentům za produktivní práci).

•

Odvody – náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů (sociální a zdravotní pojistné), příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb.

•

ONIV (ostatní neinvestiční náklady) – jsou to ostatní náklady vyplývajících z pracovně právních vztahů (cestovné, osobní ochranné pomůcky, zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby) výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby pokud se poskytují škole ze státního rozpočtu bezplatně, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání (zajištění praktické výuky žáků středních odborných učilišť, výuky plavání).26

MŠMT ČR provádí rozpis přímých vzdělávacích nákladů na jednotlivé kraje normativní metodou prostřednictvím republikových normativů a počtu dětí (mateřské školy), žáků (základní a střední školy) a studentů (vyšší odborné školy). Výše republikového normativu obsahuje náklady na výuku, a další aktivity, které je třeba v rámci kraje zajistit – zájmové a další vzdělávání, stravování, ubytování, poradenské služby, nástavbové studium atd.

Krajský úřad provádí rozpis přímých vzdělávacích nákladů jednotlivým školám a školským zařízením normativní metodou prostřednictvím krajských normativů a počtu dětí, žáků, studentů, stravovaných, ubytovaných atd., které školy a školská zařízení uvedou ve svých statistických výkazech.

b)

Ostatní provozní náklady – jsou neinvestiční náklady související se zajištěním provozu škol a školského zařízení, především na úhradu energií, nájemného, opravy

26

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s.

22

majetku, odpisy majetku, nákup kancelářského, školního a hygienického materiálu, pořízení drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, úhradu ostatních služeb, pojistného ostatních sociálních nákladů (např. stravování zaměstnanců) atd.

Školy a školská zařízení jsou financovány podle typu zřizovatele – podrobný rozpis je uveden v příloze 3.

2.1.2 Investiční prostředky Investiční dotace od zřizovatele – pro podání žádosti o dotaci od zřizovatele platí pravidla vydaná zřizovatelem. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce v podobě nákladů a zdrojů a zdůvodněním nezbytnosti akce a vyhodnocením její efektivnosti.

Investiční dotace ze státního rozpočtu – školy zřízené krajem nebo obcí musí o investiční dotaci ze státního rozpočtu žádat prostřednictvím zřizovatele a řídí se pravidly nakládání s majetkem zřizovatele, které jsou stanovena ve zřizovací listině. Žadatel o dotaci rovněž předkládá investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce a zdůvodněním nezbytnosti akce a vyhodnocením její efektivnosti. Při podání žádosti vychází žadatel s ustanovení vyhlášky Ministerstva financí (dále jen MF) č. 40/2001 Sb,. o účasti státního rozpočtu financování programu reprodukce majetku.27

Investiční prostředky podle jednotlivých zřizovatelů – podrobný rozpis je uveden v příloze 4.

2.1.3 Rozpočet školy a školského zařízení Školy a školská zařízení sestavují každoročně návrh rozpočtu na provoz a předkládají ho zřizovateli. Je nutné respektovat formální náležitosti návrhu – členění na výnosy a náklady, dále členění podle rozpočtové skladby28 nebo na vybrané ukazatele stanovené zřizovatelem. Na základě návrhu pak rozhodne zřizovatel o výši příspěvku na provoz příslušného zařízení. U škol zřizovaných obcí či krajem může zřizovatel požadovat i návrh rozpočtu přímých nákladů. 27

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. 28 Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

23

U jednotlivých rozpočtů je nezbytné sledovat závazné ukazatele – jejich limit nelze překročit. Struktura závazných ukazatelů podle typu zřizovatele – podrobný rozpis je uveden v příloze 5.

Dohadovací řízení – každá školská právnická osoba, která považuje rozpis přímých a provozních výdajů krajským úřadem za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb z právních předpisů a rámcových vzdělávacích programů, může předložit finanční rozvahu, její porovnání s rozpisem a návrhy na odstranění disproporcí a předloží ji s žádostí o projednání vzniklé situace. Školské organizace zřízené obcemi předloží žádost úřadu obce a školské organizace zřízené krajem krajskému úřadu. Příslušný odbor školství na základě výsledků projednání potvrdí, nebo odpovídajícím způsobem upraví jednotlivým školským organizacím rozpis přímých a provozních výdajů formou protokolu.

Rozpočtové změny - v průběhu kalendářního roku provádí MŠMT (krajský úřad, zřizovatel) změny rozepsaných rozpočtových ukazatelů. Rozpočtovou změnu vyžaduje obvykle i změna výkonů školy na začátku nového školního roku k 1.9. Školy zřizované krajem – v případě zvýšení výkonů na rozpočet, pokryje krajský úřad prokázanou potřebu z rezervy. K tomu je nutné vyslovení jeho souhlasu se změnou. Škola přitom musí dodržet kapacitu uvedenou v rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol. Pokud se jedná o snížení výkonu, postačí oznámení krajskému úřadu a ten provede snížení ukazatele platů, případně počet pracovníků. Postup je shodný pro všechny školy bez rozdílu zřizovatele. Školy zřizované obcí – postup je podobný jako u předešlého zřizovatele s tím, že škola projedná výše uvedené skutečnosti s odborem školství obce. Příspěvek škole na nový výkon bude poskytnut z rezervy krajského úřadu pro každou obec.29

Termíny pro zasílání dotací – převody finančních prostředků jsou zasílány na základě platebního kalendáře - na přímé vzdělávací náklady čtvrtletně, na provoz měsíčně.

Finanční prostředky poskytnuté do rozpočtu školské organizace z rozpočtu kraje, státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu na předem stanovený účel použití, podléhají ročnímu vyúčtování. V případě nedočerpání přidělených finančních prostředků je školská

29


24

organizace povinna nevyčerpané finanční prostředky vrátit ve stanoveném termínu na příslušný účet zřizovatele.

2.2 Alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení Současná školská politika vyžaduje od škol a školských zařízení větší aktivitu v oblasti dotváření, vytváření obsahu vzdělávání a výchovy. Ale také v oblasti získávání a zajištění dostatečného objemu finančních prostředků do svých rozpočtů pomocí vlastní iniciativy. Školy a školská zařízení mohou získávat finanční prostředky do svých rozpočtů formou •

daru poskytnutého dárcem pro účel, který dárce sám vymezí v darovací listině

•

účelové investiční a neinvestiční dotace obdržené na základě žádosti podané školskou organizací

•

vlastních zdrojů – doplňkové a jiné činnosti30

•

programů vyhlašovaných MŠMT a zřizovatelem

•

prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti, poskytuje místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele

•

dotací projektů Evropské unie dle pravidel jednotlivých programů

2.2.1 Doplňková a jiná činnost Všechny školy a školská zařízení zřízené krajem nebo obcí jako příspěvkové organizace mohou provozovat mimo svoji hlavní činnost i doplňkovou činnost (dále v textu DČ), pokud není vykonávána na úkor jejich vlastního poslání a úkolů. Jinou činnost (dále v textu JČ) mohou vykonávat státní příspěvkové organizace (například výchovné ústavy, diagnostické ústavy).31

Předpoklady k provozování doplňkové a jiné činnosti • všechny činnosti v rámci DČ a JČ musí být v souladu se živnostenským zákonem32, základním předpokladem je tedy živnostenský list • všechny okruhy DČ a JČ musí být uvedeny ve zřizovací listině, tzn. musí být schváleny zastupitelstvem (u státních organizací MŠMT) 30

§ 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů § 63 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 32 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 31

25

• závazným dokumentem pro výkon DČ a JČ je zpracování vnitřní směrnice, kde organizace stanoví -

konkrétní druhy činností, které bude vykonávat

-

rozsah činností a podmínky za jakých budou činnosti prováděny

-

evidenci pracovníků a odpracovaných hodin v rámci těchto činností

-

odměňování pracovníků

-

způsob rozdělení a účtování o nákladech a výnosech

-

vymezení majetku, který bude k činnostem využívat

-

kalkulaci cen výrobků a služeb poskytovaných v činnostech

• jedná se o lepší využití hospodářských možností a odborností zaměstnanců • tato činnost není ztrátová • oddělené sledování DČ a JČ v účetnictví od hlavní činnosti organizace • na DČ a JČ nesmí být použity prostředky z hlavní činnosti • stanovení odpovědné osoby za hospodaření s majetkem pro DČ a JČ Příjmy z těchto činností podléhají zdanění dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Disponibilní zisk z doplňkové a jiné činnosti (zisk po zdanění), použije organizace ke zkvalitnění své hlavní činnosti, pokud zřizovatel nestanoví jinak.

Ztráta z doplňkové a jiné činnosti - hospodaření organizace v rámci DČ a JČ nesmí být ztrátové. v případě, že je hospodaření ztrátové, znamená to, že je dotované z prostředků hlavní činnosti. Jestliže organizace provozuje takových činností více, může být některá z nich ztrátová. Celkový výsledek hospodaření za DČ a JČ však musí být kladný. Je-li hospodářským výsledkem JČ ztráta, musí být přijata opatření k ukončení této činnosti po skončení rozpočtovaného roku. V případě DČ záleží na dohodě školské organizace a zřizovatele.33

2.2.2 Finanční prostředky programů vyhlašovaných MŠMT Mezi programy, které v roce 2008 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo a kde škola mohla získat finanční prostředky nad rámec základních dotací je i rozvojový 33


26

program ve vzdělávání nazvaný „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním pro rok 2008“.

Příjemce dotace – je právnická osoba vykonávající činnost školy a je zapsána ve školském rejstříku ve smyslu školského zákona. Financování programu je zajištěno prostřednictvím účelové dotace MŠMT – škola o ni musí požádat prostřednictvím zřizovatele. Účel dotace – pouze na financování funkcí asistentů pedagoga a s odpovídající odbornou kvalifikací stanovenou v § 20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.34

2.3 Finanční kontrola v oblasti školství Kontrola je nedílnou součástí řízení a v oblasti školství je jejím hlavním cílem spoluvytváření podmínek pro zabezpečení kvalitní odborné a pedagogické úrovně výchovně vzdělávací činnosti a samozřejmě neustálé hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládaných finančních a jiných hmotných prostředků při plnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů, rozhodnutí a pokynů zřizovatele a jiných aktů řízení. Kontrola je proces, kdy porovnáváme současný stav se stavem žádoucím a zjišťujeme odchylky. Finanční kontrole podléhají především dotace, příspěvky, půjčky ze státního rozpočtu, finanční prostředky na projekty, grandy a to i ze zahraničí na základě mezinárodních smluv.35

Při kontrole nakládání s veřejnými prostředky je základním právním předpisem, podle kterého se postupuje, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Výkon státní kontroly v oblasti školství se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Kontrolním orgánem je zde například finanční úřad, úřad práce, správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, inspektoráty bezpečnosti práce a především Česká školní inspekce.36

34

Informační vzdělávací portál Jihomoravského kraje [on-line]. Poslední revize 2008 [cit. 2008-01-12]. Dostupné z 35 ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. 36 Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti

27

Ředitel školy, školského zařízení nese odpovědnost za fungování systému finanční kontroly. Popis celého kontrolního systému je nutné popsat ve vnitřní směrnici a je vhodné zpracovat plán kontrolní činnosti. V případě zjištěných nedostatků je nutné přijímat opatření k jejich odstranění a kontrolovat plnění přijatých opatření.

Rozlišujeme tři stupně kontroly 1. Systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány37 - jedná se o veřejnosprávní kontrolu vynakládaných veřejných výdajů a veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob před poskytnutím, v průběhu použití a následně po použití. U škol a školských zařízení se tato kontrola týká využívání finančních prostředků ze státního rozpočtu přidělovaných dle § 160 – § 163 školského zákona. Kontrolou je od 1. 1. 2005 zmocněna Česká školní inspekce38. 2. Systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv39 - je to finanční kontrola vykonávaná mezinárodními organizacemi podle smluv, kterými je Česká republika vázaná. 3. Vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy40 - skládá se z řídící kontroly a interního

auditu.

Řídící

kontrola

znamená

finanční

kontrolu

vykonávanou

odpovědnými vedoucími zaměstnanci. Interní audit znamená organizačně oddělené a funkčně nezávislé prozkoumání a vyhodnocení přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly. Může být nahrazen veřejnosprávní kontrolou ze strany zřizovatele dle § 29 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb.41

Podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech upravuje s účinností od 1. 8. 2004 vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

37

§ 7 - § 11 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě § 174 odst. 2 písmena e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 39 § 49 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 40 § 29 - § 31 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 41 ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. 38

28

2.4 Dílčí shrnutí kapitoly Všechny školy a školská zařízení jsou dnes samostatnými právními subjekty a hospodaří převážně jako příspěvkové organizace či jako školská právnická osoba. Mezi hlavní příjem pro výkon hlavní činnosti patří dotace z rozpočtu MŠMT na přímé vzdělávací náklady a z rozpočtu zřizovatele (kraj, obec) dotace na provozní náklady. O velikosti rozpočtu pro jednotlivé subjekty rozhoduje počet dětí, žáků či studentů a nákladovost poskytovaného vzdělávání. V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován na základě republikových a krajských normativů. Při hospodaření s veřejnými prostředky musí školské organizace dodržovat závazné ukazatele rozpočtu.

Dále školské organizace mají možnost získávat finanční prostředky do svých rozpočtů prostřednictvím alternativních finančních toků. Objem takto získaných finančních prostředků velmi závisí na vlastní iniciativě řídících představitelů jednotlivých subjektů poskytujících výchovnou a vzdělávací službu. Jedná se například o získané dary, příjmy z doplňkové či jiné činnosti, účelově vázané finanční prostředky poskytované MŠMT či zřizovatelem, prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti od místně příslušného úřadu práce nebo finanční zdroje poskytované v rámci vzdělávacích programů Evropské unie.

Základní a alternativní finanční prostředky podléhají v oblasti školství finanční kontrole. Školské organizace mají povinnost zavést vnitřní kontrolní systém prostřednictvím vnitřní směrnice. Kontrola zde slouží k neustálému hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládaných finančních a jiných hmotných prostředků.

V následující kapitole bude provedena aplikace doposud zmíněných poznatků na konkrétním příkladu příspěvkové organizace působící v oblasti školství.

29

3 Aplikace finančního hospodaření konkrétního školského zařízení 3.1 Základní údaje a charakteristika vybraného školského zařízení Vybraná školská organizace je zřízena jako právnická osoba a současně jako příspěvková organizace. Školské zařízení zajišťuje kvalifikovanou péči o děti od předškolního věku až po dospělé se speciálně vzdělávacími potřebami, a to jak v mateřských školách, základních školách, tak i na střední škole. Poskytuje vzdělávání žákům s lehkým, středně těžkým a těžkým mentálním postižením a žákům s více vadami (imobilní žáci, žáci s poruchou autistického spektra, žáci se zrakovým postižením). Je zaměřeno na rozvíjení osobnosti žáků, na poskytování vědomostí, dovedností a návyků, které jim pomohou začlenit se do společnosti. Všechny součásti školského zařízení usilují o harmonický rozvoj dětské osobnosti s cílem připravit postižené děti na praktický život.42

Posláním je připravit a studenty na částečně samostatný život. Vyučovacím jazykem je jazyk český.

Základní údaje vybrané příspěvkové organizace Název příspěvkové organizace: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15 Zřizovatel: Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82

Brno,

zřizovací listina vydaná Radou Jihomoravského kraje č. j. 98/180 ze dne 16. 6. 2005 Sídlo školy a IČO: Horní Česká 15, 669 51 Znojmo, IČO: 670 11 748 Datum vzniku právní subjektivity: 1. 7. 1998

Personální zajištění organizace: ředitel školy PaedDr. Ivan Pospíchal, jmenován do funkce Radou Jihomoravského kraje dekretem, č. j. MŠMT ČR 21932/2000-26 ze dne 22. 6. 2000 s účinností od 1. července 2000. Ředitel školy má jednoho statutárního zástupce a dva zástupce vykonávající řídící činnost v pedagogickém úseku. Počet vzdělávaných dětí, žáků a studentů: 301 - stav 31. 8 2008 Počet zaměstnanců: 66 pedagogických, 19 nepedagogických zaměstnanců

42

Informace o škole Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15 [on-line].[cit. 2009-03-18]. Dostupné z

30

Hlavní činnost organizace: speciální škola, která zahrnuje všechny součásti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami.

Součásti školy a pracoviště – organizace má celkem 15 pracovišť: Mateřská škola speciální, Znojmo, ul. Svatopluka Čecha; 10 dětí Mateřská škola speciální, Znojmo ul. Mládeže 10; 23 dětí - poskytují předškolní vzdělávání dětem s mentálním nebo kombinovaným postižením Mateřská škola při Nemocnici Znojmo, Znojmo, MUDr. Jánského 11; kapacita 15 dětí - poskytuje předškolní vzdělávání dětem se zdravotním postižením a znevýhodněním Základní škola při Nemocnici Znojmo, Znojmo, MUDr. Jánského 11; kapacita 15 žáků - poskytuje základní vzdělávání žákům se zdravotním postižením Základní škola praktická, Znojmo, Jezuitské nám. 1 a Horní Česká 15; kapacita 187 -

poskytuje základní vzdělávání žákům se zdravotním postižením, lehčím mentálním postižením

Základní škola speciální, Znojmo, Jezuitské nám. 1, Horní Česká 15, ul. Veselá 8, ul. Mládeže 10, Mašovická 10, Tavíkovice 153; kapacita 187 žáků -

poskytuje základní vzdělávání žákům se středně těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami, autismem, žákům zdravotním znevýhodněním

Praktická škola dvouletá, Znojmo, J. Palacha 2; kapacita 20 žáků -

poskytuje střední vzdělávání žákům se zdravotním postižením a mentálním postižením

Školní jídelna, Znojmo, ul. Veselá 8; kapacita 280 strávníků -

vaří pro 200 strávníků a poskytuje celodenní stravu pro děti umístěné na internátě

Školní družina, Znojmo, Jezuitské nám. 1; kapacita 40 žáků Školní klub, Znojmo, Horní Česká 15; kapacita 25 žáků -

zájmové vzdělávání pro žáky

Přípravný stupeň základní školy speciální, Znojmo, ul. Mládeže 10; kapacita 18 žáků -

poskytuje přípravu na vzdělávání dětem s těžkým mentálním postižením

Internát, Znojmo, ul. Veselá 8; kapacita 52 dětí -

zajišťuje dětem a žákům výchovu po skončení vyučování, ubytování, stravování

Kurz pro doplnění základního vzdělání při Výchovném ústavu Višňové; 13 žáků Kurz pro doplnění základů vzdělání při Oblastní Charitě Znojmo, Hradiště; 7 klientů Kurz pro doplnění základního vzdělání při Domově u lesa, Tavíkovice; 11 klientů Kurz pro doplnění základů vzdělání při Domově u lesa, Tavíkovice; 5 klientů 31

Výhodou školského zařízení je nízký počet dětí vzdělávaných v jedné třídě, což umožňuje individuální přístup ke každému dítěti. V základní škole speciální je maximální počet 6 žáků, základní škole praktické 14 žáků. Oproti běžné základní škole jsou všichni pedagogové připraveni poskytnout pomoc při jakýkoliv komplikací a obtížích, informovat rodiče o formách a metodách práce s těmito dětmi. Škola zajišťuje logopedii, rehabilitaci, hipoterapii, canisterpaii. Vlastní speciální nábytek pro imobilní žáky, schodolezy, zvedáky apod. Škola má tyto odborné učebny: kovodílnu, dřevodílnu, dvě počítačové učebny, jazykovou učebnu, šicí dílnu, tři rehabilitační sály, rehabilitační centrum. Žákům škola poskytuje stravování ve školní jídelně a dětem ze vzdálených míst ubytování na internátě. Tři budovy jsou bezbariérové – mají vybudovány osobní výtahy.

Školské zařízení úzce spolupracuje se speciálně pedagogickými centry pro mentálně, tělesně, sluchově a zrakově postižené, Pedagogicko psychologickou poradnou Znojmo, Městským úřadem Znojmo – oddělením sociálně právní ochrany dětí a dalšími institucemi.

3.1.1 Legislativa potřebná pro výkon subjektu Činnost organizace je upravena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dalšími právními předpisy potřebné pro výkon subjektu •

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

•

zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

•

zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

•

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

•

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

•

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě

•

zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

•

vyhláška 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

Vzdělávání žáků probíhá podle vzdělávacích programů • ŠVP Spolu se měníme k lepšímu (v 1., 2., 6. a 7. ročníku základní školy praktické)

32

• Vzdělávací program Zvláštní škola č. j. 22 980/97-22 s ověřováním prvků ŠVP • Vzdělávací program Pomocná škola a přípravný stupeň pomocné školy č. j. 24 035/97-22 • Rehabilitační vzdělávací program č. j. 15 988/2003-24 • Vzdělávací program Praktická škola č. j. 16 735/93-24 Ve školním roce 2007/2008 ověřovala škola ve spolupráci s VÚP Praha prvky školního vzdělávacího programu ve všech ročnících základní školy praktické. Od počátku školního roku 2008/2009 začala pracovat na tvorbě ŠVP pro základní školu speciální, podle kterého by výuka měla probíhat od roku 2010.

Přijímací řízení a studium na středních školách je ošetřeno • vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách • vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání • vyhláškou č. 16/2005 Sb., o organizaci předškolního roku

3.2 Finanční zdroje vybraného školského zařízení Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15 (dále v textu MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15) samostatně hospodaří s peněžními prostředky a s majetkem v souladu s ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zřizovací listinou a Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací. Organizace zpracování každoročně „Zprávu o hospodaření příspěvkové organizace“ dle školského zákona č. 561/2004 Sb., dle vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů výročních zpráv a vlastního hodnocení školy a v souladu se Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací.

Každoročně sestavuje návrh rozpočtu na provoz a předkládá ho zřizovateli. Při sestavování vždy vychází z nákladů minulých let a porovnává náklady činností pro plnění úkolů v jednotlivých letech. Zahrnout do rozpočtu mimořádné vlivy očekávané v rozpočtovaném roce (např. malování, revize, odstranění závad zjištěných hygienickou stanicí apod.), které

33

nelze z běžného příspěvku na provoz hradit. Vlastní výnosy plánuje co nejreálněji, využívá časovou řadu vlastních výnosů. Pro návrh ročního rozpočtu školská organizace dále vypracovává následující podklady •

rychlé hlášení – změny výkonů od září

•

vývoj výnosů a nákladů – pro hlavní a doplňkovou činnost

•

plán tvorby a čerpání peněžních prostředků

•

výpočet odpisů podle odpisového plánu

•

plán investic

Dále pro zřizovatele vypracovává i návrh rozpočtu přímých nákladů.

MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká 15 obdrží rozpočet zdrojů a nákladů ze státního rozpočtu a od zřizovatele celkem pro školské zařízení a dále rozčleněný pro jednotlivé činnosti, které provozuje mateřskou školu speciální, základní školu speciální, praktickou školu, školní jídelnu, družinu a internát). Při hospodaření se řídí ročním rozpočtem nákladů a výnosů, plánem tvorby a čerpání peněžních fondů, schváleným odpisovým plánem, stanoveným způsobem usměrňování prostředků na platy.

Tabulka 1: Přehled o plnění rozpočtu v roce 2008 (zdroje financování, výnosy) Upravený rozpočet v tis.

Skutečnost v tis.

% plnění

33 830,70

39 393,62

100,04

4 877,00

4 877,00

100,00

28 503,70

28 516,62

100,05

dotace ze zahraničí

0,00

0,00

0,00

dotace od obcí

0,00

0,00

0,00

Dotace: celkem od ÚSC (691) v tom: provozní dotace od zřizovatele ostatní dotace ze státního rozpočtu

Tržby za vlastní výkony

(60x)

1074,00

1089,99

101,49

stravné

(602)

1020,00

1033,21

101,30

za ubytování

(602)

54,00

56,79

105,16

ostatní

(6xx)

0,00

0,00

0,00

2,00

1,58

79,18

Ostatní vlastní příjmy v tom: úroky

(644)

2,00

1,58

79,18

tržby z prodeje majetku

(65x)

0,00

0,00

0,00

kurzové zisky

(645)

0,00

0,00

0,00

265,00

265,71

100,27

Mimorozpočtové zdroje v tom: přijaté dary

(648)

80,00

121,94

152,42

použití finančních fondů

(648)

185,00

143,77

77,71

34 721,70

34 750,91

100,08

Z D R O J E

C E L K E M

34

Zdroj: Práce autora s využitím čerpání rozpočtu a výsledku hospodaření za rok 2008, MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo

Celkové rozpočtované zdroje financování hlavní činnosti vybraného školského zařízení jsou podány v tabulce 1. Tabulka uvádí veškeré neinvestiční dotace rozpočtované a skutečně přijaté ze státního rozpočtu a rozpočtu zřizovatele, dále tržby a ostatní výnosy, které organizace v roce 2008 rozpočtovala a obdržela. Zahrnuje celkem finanční prostředky hlavní činnosti.

Čerpání rozpočtu hlavní činnosti v roce 2008 vybraného školského zřízení rozčleněné podle druhu nákladu zobrazuje obrázek 1 - Podíl jednotlivých druhů nákladů hlavní činnosti v roce 2008 (v tis. Kč). Z obrázku je zřejmé, že největší náklady tvoří platy zaměstnanců a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zahrnuje dohromady základní i alternativní finanční prostředky hlavní činnosti. Podrobnější informaci o nákladech najdeme v příloze 7, kterým je Výkaz zisku a ztráty za rok 2008 vybrané organizace.

Obrázek 1: Podíl jednotlivých druhů nákladů hlavní činnosti za rok 2008 (v tis. Kč) 1343,53

268,50

122,70

878,06

1596,98 2180,65

7228,42

20664,15

Platy a OON Povinné pojistné Materiál Energie Služby Ostatní osobní náklady Ostatní náklady Odpisy

Zdroj: Práce autora s využitím Výkazu zisku a ztráty za rok 2008, MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká15

3.2.1 Základní finanční zdroje MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 získává neinvestiční a investiční finanční prostředky formou dotací •

dotace poskytnutá na provoz školského zařízení z kraje tzv. provozní dotace od zřizovatele

•

dotace ze státního rozpočtu na platy, OON, odvody a přímé náklady na vzdělání

35

Tabulka 2: Dotace - základní finanční prostředky v roce 2008 Poskytnuto k 31. 12. 2008

Dotace a příspěvky Neinvestiční dotace zřizovatele – provozní náklady Neinvestiční dotace ze SR – přímé vzdělávací náklady Neinvestiční dotace ze SR – nenárokové složky platu pedagogických pracovníků Celkem

Použito k 31. 12. 2008

Rozdíl

4 877 ,00

4 877 ,00

0,00

28 084 ,00

28 084 ,00

0,00

192,00

192,00

0,00

33153,00

33153,00

0,00

Zdroj: Práce autora s využitím Zprávy o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008, MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká15

Dotace od zřizovatele • Provozní dotace (dotaci je přidělen účelový znak 0) byla rozpočtovaná ve výši 4 877,00 tis. Kč a poskytnuta rovněž ve výši 4 877,00 tis. Kč. Čerpání dotace bylo v plné výši 4 877,00 tis. Kč tj. 100,00 % rozpočtu.43

Dotace ze státního rozpočtu • Dotace na přímé vzdělávací náklady (dotaci je přidělen účelový znak 33353) byla rozpočtovaná ve výši 28 084,00 tis. Kč a poskytnuta rovněž ve výši 28 084,00 tis. Kč. Čerpání dotace bylo v plné výši 28 084,00 tis. Kč tj. 100,00 % rozpočtu. Z toho na: -

Platy – rozpočtováno 20 099,00 tis. Kč, vyčerpáno 20 099,00 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu.

- OON - rozpočtováno 81,00 tis. Kč, vyčerpáno 81,00 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu. - Ostatní (pojistné, FKSP, ONIV) - rozpočtováno 7 904,00 tis. Kč, vyčerpáno 7 904,00 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu. • Dotace na zvýšení nenárokových složek platů pedagogických pracovníků regionálního školství s ohledem na kvalitu jejich práce (dotaci je přidělen účelový znak 33005) byla rozpočtovaná ve výši 192,00 tis. Kč a poskytnuta rovněž ve výši 192,00 tis. Kč. Čerpání dotace bylo v plné výši 192,00 tis. Kč tj. 100,00 % rozpočtu. Z toho na:

43

Zprávy o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s.

36

-

Platy – rozpočtováno 140,15 tis. Kč, vyčerpáno 140,15 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu.

- Ostatní (pojistné, FKSP) - rozpočtováno 51,85 tis. Kč, vyčerpáno 51,85 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu.

3.2.2 Alternativní finanční zdroje Alternativními zdroji vybraného školského zařízení za rok 2008 byly:

Účelové investiční a neinvestiční dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu zřizovatele získané na základě žádostí podaných školskou organizací a vyhlášených programů MŠMT.

Tabulka 3: Dotace - alternativní finanční prostředky v roce 2008 Poskytnuto k 31. 12. 2008

Dotace a příspěvky Neinvestiční dotace ze SR – asistent pedagoga

Použito k 31. 12. 2008

Rozdíl

75,40

75,30

0,10

Neinvestiční dotace ze SR – úřad práce

124,89

173,86

- 48,97

Investiční dotace ze SR – kompenzační pomůcky

152,00

152,00

0,00

Investiční dotace od zřizovatele – výtah pro TP

1000,00

1000,00

0,00

Celkem

1352,29

1401,16

-49,07

Zdroj: Práce autora s využitím Zprávy o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008, MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká15

Účelové dotace ze státního rozpočtu - neinvestiční • Rozvojový program „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním pro rok 2008“ (dotaci je přidělen účelový znak 33457 – podrobněji význam účelového znaku je vysvětlen v následující kapitole) a je určena na mzdové náklady. Dotace byla rozpočtovaná ve výši 75,40 tis. Kč a poskytnuta rovněž ve výši 75,40 tis. Kč. Vyčerpaná byla ve výši 75,30 tis. Kč tj. 99,87 % rozpočtu. Nevyčerpaná částka ve výši 0,10 tis. Kč byla odvedena do státního rozpočtu. • Dotace poskytnuté z Úřadu práce ve Znojmě pro aktivní politiku zaměstnanosti (dotaci je přidělen účelový znak 13101) je určena na mzdové náklady asistenta pedagoga. Dotace byla rozpočtovaná ve výši 152,30 tis. Kč a poskytnuta ve výši 124,89 tis. Kč. Vyčerpaná byla ve výši 165,32 tis. Kč tj. 108,55 % rozpočtu. Došlo k překročení rozpočtované částky, jelikož dotace z úřadu práce jsou rozpočtovány na poukázané finanční prostředky v příslušném roce, ale dle zákona o účetnictví musí být 37

předpis mzdových nákladů zaúčtován do příslušného měsíce, kdy náklady vznikly. Tato skutečnost byla projednána a odsouhlasena zřizovatelem. Účelová dotace ze státního rozpočtu - investiční • Systémová dotace na kompenzační pomůcky (dotaci je přidělen účelový znak 33714) byla poskytnuta ve výši 152,00 tis. Kč. Vyčerpaná byla ve výši 152,00 tis. Kč tj. 100,00 % rozpočtu. Z toho na: -

Programovatelný Ergometr KETTLER – poskytnuto 44,00 tis. Kč, vyčerpáno 44,00 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu.

- Digitální čtecí zařízení pro nevidomé ACE DC HP22 OKO - poskytnuto 108,00 tis. Kč, vyčerpáno 108,00 tis. Kč, tj. 100,00 % rozpočtu. Celková hodnota kompenzačních pomůcek činila 153,50 tis. Kč, proto 1,5 tis. Kč bylo pokryto z vlastních zdrojů – fondu reprodukce investičního majetku.

Účelová dotace od zřizovatele - investiční • Výtah pro tělesně postižené Veselá 8 – internát – dotace byla poskytnuta ve výši 1 000,00 tis. Kč. Vyčerpaná byla ve výši 1 000,00 tis. Kč tj. 100,00 % rozpočtu. Celková hodnota akce činila 1 940,43 tis. Kč, zbývající částka byla pokryta z vlastních zdrojů – fondu reprodukce investičního majetku, a to v roce 2008 ve výši 885,32 tis. Kč a v roce 2009 ve výši 55,11 tis. Kč.

Vlastní činnost Tržby z hlavní činnosti získává organizace od žáků za stravování ve školní jídelně a ubytování na internátě. Stravování využívají rovněž zaměstnanci školy. Stravování ve školní kuchyni přispívá k výchově zdravé výživy a respektuje přání strávníků. Školní jídelna poskytuje denní i celodenní stravování a výše stravného je kalkulována dle věkové kategorie dětí. Žáci a zaměstnanci školy hradí hodnotu potravin, na věcné a osobní náklady poskytuje dotaci zřizovatel. Za rok 2008 činily tržby za stravování celkem 1 033,21 tis. Kč. Internát zajišťuje dětem a žákům školy výchovu po skončení vyučování a ubytování. Jedná se o týdenní zařízení, děti odjíždějí na víkendy a prázdniny domů. Od úplaty za ubytování jsou osvobozeny děti ze sociálně slabých rodin. Podmínkou osvobození od úplaty je potvrzení, že rodina pobírá sociální příplatek, které zákonný zástupce čtvrtletně dokládá. Sociální příplatek pobírá přibližně třetina rodin ubytovaných dětí. Tržby za rok 2008 byly ve výši 56,79 tis. Kč.

Doplňková činnost 38

Dle zřizovací listiny je organizace oprávněna vykonávat doplňkovou činnost ve dvou oblastech – hostinskou činnost a pronájem nemovitého majetku. U hostinské činnosti jde o výnosy za stravování „cizích strávníků“ ve školní jídelně. Ceny za stravování jsou stanoveny dle kalkulace. Při stanovení ceny musí organizace reagovat na možnou nabídku zájemců, protože v blízkém okolí podobné služby již nabízí několik dalších školních jídelen. Tržby za stravování z doplňkové činnosti v roce 2008 činily 508,94 tis. Kč. U pronájmu se jedná o tržby za pronájem dvou školnických bytů. Výše základního nájemného je stanovena vyhláškou města. Tržby za rok 2008 činily 52,28 tis. Kč.

Dary Získávání darů je zejména vlastní iniciativou samotných zaměstnanců MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15, kteří oslovují pravidelně firmy sídlící v regionu. Škola pořádá jedenkrát za rok společenský večer pro dárce, děkuje všem dárcům v místním tisku apod. Některé firmy neposkytují finanční prostředky, ale nabízí jiné možnosti – darují vlastní výrobky či služby, zakoupí potřebný materiál a majetek pro školu z vlastních prostředků, někdy je dar poskytnut formou slevy na počítače, kancelářské potřeby apod. Po dohodě s ředitelem školy si příspěvky čerpají jednotlivá pracoviště, která peněžní dary získala, a použijí je na zakoupení potřebných pomůcek a služeb přímo pro děti a žáky, které vzdělávají. V roce 2008 získala organizace 241,07 tis. Kč. peněžních darů a 96,50 tis. Kč nepeněžních darů. Vyčerpala jen část finančních příspěvků ve výši, a to ve výši 121,94 tis. Kč. Zbývají část, je převedena do následujícího roku.

3.3 Vybrané školské zařízení jako účetní jednotka MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu v soustavě podvojného účetnictví a řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací. Ve vnitřním předpisu si stanovila použití účetních metod v organizaci v souladu s vyhláškou č. 505/2002 sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávními celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, v platném znění, a v souladu s Českými účetními standardy pro účetní jednotky, které určují podle vyhlášky 505/2002 Sb., v platném znění. Vedením účetnictví je pověřena ekonomka školy a k jeho

39

zpracování využívá účetní program GORDIC ® WIN jehož distributorem je firma GORDIC spol. s r.o., Erbenova 4, 586 01 Jihlava.

3.3.1 Forma účtování a účtový rozvrh Tato vybraná organizace vychází z vyhlášky Ministerstva financí č. 505/2002 Sb., (České účetní standardy pro účetní jednotky), která stanovuje závaznou směrnou účtovou osnovu pro příspěvkové organizace a dále z vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., pro členění příjmů a výdajů dle platné rozpočtové skladby.

Účtový rozvrh Syntetické účty (dále v textu SU) mají trojmístný číselný kód a jsou rozděleny do tříd: třída 0 – dlouhodobý majetek třída 1 – zásoby (zásoby na skladě, neprodané zboží) třída 2 – vztahy ke SR, rozpočtů ÚSC, ostatní finanční účty – bankovní účty, peníze třída 3 – zúčtovací vztahy – pohledávky, závazky třída 4 – náklady organizačních složek státu třída 5 – náklady příspěvkových organizací třída 6 – výnosy příspěvkových organizací třída 7,8 – vnitro-organizační účetnictví třída 9 – závěrkové a podrozvahové účty

Na základě příslušné směrné účtové osnovy sestavuje účetní jednotka účtový rozvrh. Protože však syntetické účty nemohou rozlišit všechny možné účetní případy, využívá se dále členění na účty analytické (dále v textu AU), obvykle dvojmístný kód. Soustavu analytických účtu se stanoví organizace sama (účtový rozvrh). Jelikož zřizovatel potřebuje v rámci hromadného zpracování výstupů z účetnictví informace o hospodaření školy, jsou organizaci stanoveny některé závazné AU. A to u nákladů – členění dle poskytovaných finančních prostředků (finanční prostředky státu: mzdové prostředky, zákonné pojištění, zákonné sociální náklady, ochranné pomůcky, cestovné, učební pomůcky, účelové prostředky dle zdrojů a účelu).

Účelové znaky (dále v textu UZ) - používá organizace pro odlišení a snadné vyúčtování účelových prostředků. Účelové prostředky – jedná se o prostředky se speciálním využitím. Zavedením UZ je pak velice snadné zjistit datum, přesný účel a výši čerpání. Je určen 40

zejména u dotací MŠMT na přímé vzdělávací náklady, protidrogovou prevenci, dotací na státní politiku ve vzdělávání. Např. dotacím poskytnutým z úřadu práce pro aktivní politiku zaměstnanosti přísluší UZ 13101. Při účtování o nákladech a výnosech v hlavní činnosti sleduje organizace plnění rozpočtu pomocí dalšího analytického třídění a používá rozpočtovou skladbu z hlediska druhového a odvětvového. Jednotkou třídění z hlediska odvětvového jsou rozpočtované paragrafy (dále v textu paragraf) a z hlediska druhového je rozpočtová položka (dále v textu položka). Číselník paragrafů a položek je dán vyhláškou MF 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě v platném znění. Náklady a výnosy doplňkové činnosti tomuto členění nepodléhají.

Paragrafy - školské zařízení provozuje několik činností a musí všechny náklady a výnosy členit podle jednotlivých činností, k tomu využívá následující paragrafy: •

3112 – speciální předškolní zařízení

•

3114 – speciální základní školy

•

3124 – speciální střední školy

•

3141 – školní stravování při předškolním a základním vzdělávání

•

3143 – školní družiny a kluby

•

3145 – internát

Položky – jsou ve vztahu na syntetické účty a slouží organizaci u nákladových účtů k rozklíčování na jaký druh věcí, služeb, prací, výkonů a práv byl nákup použit (např. pro nákup učebnic je stanovena položka 5135). U výnosových účtů k určení právního důvodu za poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů a práv a u příjmů z transferů k určení druhu přijímané dotace nebo zdroje transferu (např. dotaci přijaté z kraje je stanovena položka 4122).

Účetní knihy jsou písemnosti, ve kterých je účetnictví příslušné účetní jednotky vedeno. MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 vede dle § 13 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: • deníky – kniha závazků (došlých faktur), kniha pohledávek (vystavených faktur), pokladní kniha (evidence výdajů a příjmů za hotové), kniha bankovních výpisů, kniha vnitřních interních dokladů (např. předpisy mezd, zaúčtování odpisů apod.) • hlavní knihu – která obsahuje datum zápisy, číslo dokladu, syntetický účet, analytický účet, paragraf, položku, účelový znak, vnitřní členění organizace, Má dáti, Dal) 41

• knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů.

3.3.2 Vnitřní organizační směrnice vybraného školského zařízení Jedná se o vnitřní předpisy, jimiž se podrobněji upravuje postup při provádění činnosti a stanovuje se kdo, co, kdy a jak bude vykonávat. Směrnice má MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 zpracovány tak, aby jejich obsah a postupy v nich obsažené byly vždy v souladu se zákony. Vnitřní směrnice o účetnictví ošetřují všechny činnosti, které se týkají této oblasti, rozpracovávají postupy při jejich provádění včetně stanovení pravomocí a odpovědnosti. Vybraná organizace zpracovala vnitřní organizační směrnici stanovující práva a povinnosti v oblasti účetnictví a zahrnuje: • účtový rozvrh • zásady pro oběh a kontrolu účetních dokladů • podpisová oprávnění osob, které jednají jménem účetní jednotky dle § 11, § 12, § 30 zákona o účetnictví • dohody o hmotné odpovědnosti • vedení pokladní evidence včetně stanovení pokladního limitu • seznam účetních knih symbolů a zkratek dle § 8, § 13 zákona o účetnictví • rozhodnutí organizace ve věci účtování o majetku • zásady pro používání časového rozlišení – přechodné účty aktiv, pasiv • způsoby oceňování u zásob, majetku • způsoby vedení účetní evidence zásob – účtování zásob je prováděno metodou A • uchovávání a archivaci účetních písemností a záznamů44 • stanovení zásad pro klíčování nákladů a výnosů v doplňkové činnosti • směrnice k vnitřnímu členění organizace (vnitroorganizační struktura, schéma). Kromě zmíněné směrnice má vybraná organizace zpracovány směrnice další, které se týkají hospodaření

s majetkem,

provádění

inventarizace,

doplňkové činnosti,

poskytování

ochranných pracovních prostředků, cestovních náhrad, vnitřní platový předpis, zásady tvorby a čerpání fondů kulturních a sociálních potřeb apod. Jejich aktualizace se provádějí pravidelně každý rok, při organizačních či legislativních změnách. 44

§ 31, § 32 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví

42

Při provádění finanční kontrolní činnosti organizace postupuje dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a má řádně zpracovanou směrnici kontrolní činnosti v organizaci. Ve vybrané organizaci je nahrazen interní audit veřejnosprávní kontrolou ze strany zřizovatele a školské zařízení má zavedenou řídící kontrolu. Ředitel stanovil ve směrnici, kdo bude vykonávat funkci • příkazce operací (odpovídá za věcnou stránku finanční operace, za přijetí závazků, uskutečnění výdaje) • správce rozpočtu (odpovídá za finanční operaci z hlediska rozpočtu) • hlavní účetní (odpovídá za finanční operaci z hlediska účetnictví). Každý rok zpracovává zprávu o finanční kontrole a předává ji krajský úřadu.

3.3.3 Majetek, jeho vymezení, odepisování, evidence MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 hospodaří s majetkem, který: • je ve vlastnictví kraje a byl organizaci předán krajem jako jejím zřizovatelem do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, tento majetek je vymezen ve zřizovací listině organizace • je ve vlastnictví organizace (majetek získaný z doplňkové činnosti, darem, děděním nebo na základě smluvních vztahů) Organizace veškerý majetek vede v účetnictví a analytické evidenci a to odděleně majetek, který je ve vlastnictví kraje a ve vlastnictví organizace. Je povinna majetek, který je ve vlastnictví organizace, před jeho převodem na třetí osobu, nabídnout zřizovateli. Při hospodaření s majetkem se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací.

Ocenění majetku provádí organizace následujícím způsobem: • zásoby – účtování provádí způsobem A evidence zásob, výdej ze skladu účtuje skladovými cenami, ocenění nakupovaných zásob je prováděno ve skutečných pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady (dopravné, provize, pojistné a jiné) • dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (dále v textu jen DHM a DNM) –

DHM byl oceňován vlastními náklady ve složení přímé náklady, výrobní režie, správní režie 43

–

oceňování nakupovaného DHM a DNM je prováděno ve skutečných pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady (dopravné, provize, pojistné a jiné)

Odpisování Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotka sestavila v interním předpisu tak, že za základ vzala metody používané při vyčíslování daňových odpisů (u majetku pořízeného a zařazeného k 1. 1.), účetní a daňové odpisy se rovnají. Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého nehmotného majetku vychází z ustanovení § 28 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní a daňové odpisy se rovnají. U daňových a účetních odpisů organizace používá lineární metodu s rovnoměrným měsíčním odpisem a to počínaje následujícím po měsíci uvedení majetku do užívání. Výše odpisů je stanovena na základě roční odpisové sazby z pořizovací ceny majetku.

Systém odpisování dlouhodobého majetku a jeho evidence • dlouhodobý hmotný majetek nad 40 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok vede na účtech 021 – Stavby nebo 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí a je odepisován rovnoměrným měsíčním odpisem do výše pořizovací ceny • dlouhodobý nehmotný majetek nad 60 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok vede na účet 018 – Software nebo 019 – Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek věcí a je odepisován rovnoměrným měsíčním odpisem do výše pořizovací ceny • dlouhodobý finanční majetek organizace nevlastní Systém odpisování drobného dlouhodobého majetku, jeho evidence a účtování • drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok se účtuje na účet 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek a je při zařazení do používání odepsán 100 %, je účtován do nákladů organizace na účet 501 - Spotřeba materiálu • drobný dlouhodobý hmotný majetek do 3 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok vede na účtech 971 – Podrozvahové účty a je účtován do nákladů organizace na účet 501 Spotřeba materiálu • drobný dlouhodobý nehmotný majetek do 60 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok se účtuje na účet 018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek a je při zařazení do

44

používání odepsán 100 %, je účtován do nákladů organizace na účet 501 - Spotřeba materiálu • drobný dlouhodobý nehmotný majetek do 7 tis. Kč s dobou použitelnosti nad 1 rok vede na účtech 971 – Podrozvahové účty a je účtován do nákladů organizace na účet 518 - Ostatní služby

Dle § 29 zákona o účetnictví organizace provádí inventarizaci veškerého majetku jedenkrát ročně. Na příkaz ředitele školy byla během měsíce listopadu a prosince provedena inventarizace majetku, pohledávek a závazků a stavy zaúčtovány k 31. 12. 2008. Informaci o výsledku inventarizace majetku kraje předaného do správy k vlastnímu hospodářskému využití zahrnuje organizace do zprávy o činnosti organizace.

3.3.4 Účetní uzávěrka a výsledek hospodaření za rok 2008 Účetní uzávěrka MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 tvoří předepsané účetní výkazy: •

rozvaha (bilance)

•

výkaz zisku a ztráty (příloha 7)

•

příloha (vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkaze, obsahuje výše splatných závazků sociálního a zdravotního pojištění, daňových nedoplatků)45. Dále zřizovateli předkládá rozbory hospodaření – „Přehled o plnění rozpočtu“ a „Přehled o tvorbě a čerpání peněžních fondů“, „Výsledek hospodaření“ a „Zprávu o činnosti příspěvkové organizace“.

Účetní uzávěrka MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 byla provedena k 31. 12. 2008 a příslušné účetní knihy byly uzavřeny. Organizace vykázala kladný hospodářský výsledek (dále v textu HV).

MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 uvádí výsledek hospodaření za rok 2008: Náklady celkem za organizaci

35 192,65 tis. Kč

Výnosy celkem za organizaci

35 312,13 tis. Kč 119,48 tis. Kč46

Hospodářský výsledek celkem

45

§ 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s. 46

45

Celkem činil hospodářský výsledek 0,17% z celkových výnosů a nákladů organizace za rok 2008.

Následující obrázky znázorňují výsledek hospodaření rozčleněný na hlavní činnost – obrázek 2 a doplňkovou činnost – obrázek 3.

Hospodářský výsledek za hlavní činnost Náklady činnost hlavní

34 694,64 tis. Kč

Výnosy činnost hlavní

34 750,90 tis. Kč 56,26 tis. Kč47

Hospodářský výsledek činnost hlavní

Vybraná organizace vykázala v hlavní činnosti za rok 2008 kladný hospodářský výsledek ve výši 56,26 tis. Kč, což je 0,08% HV z této činnosti.

Obrázek 2: Výsledek hospodaření v hlavní činnosti za rok 2008 0,08%

49,92%

Výnosy hlavní činnost

50,00%

Náklady hlavní činnost Hospodářský výsledek hlavní činnost

Zdroj: Práce autora s využitím Výkazu zisku a ztráty za rok 2008 MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká15

Hospodářský výsledek za doplňkové činnosti Náklady činnost doplňková

498,01 tis. Kč

Výnosy činnost doplňková

561,23 tis. Kč 63,22 tis. Kč48

Hospodářský výsledek činnost doplňková

Vybraná organizace vykázala v doplňkové činnosti za rok 2008 kladný hospodářský výsledek ve výši 63,22 tis. Kč, což je 5,63% HV z této činnosti. V doplňkové činnosti MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká 15 je patrnější větší podíl tvorby na kladném hospodářském výsledku za rok 2008. 47

Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s. 48 Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s.

46

Obrázek 3: Výsledek hospodaření v doplňkové činnosti za rok 2008 5,63%

Výnosy doplňkové činnosti

50,00%

Náklady doplňkové činnosti

44,37%

Hospodářský výsledek doplňkové činnosti

Zdroj: Práce autora s využitím Výkazu zisku a ztráty za rok 2008 MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká15

Kladný hospodářský výsledek navrhla vybraná organizace rozdělit do příslušných peněžních fondů. Návrh byl podán školským zařízením po ukončení účetního období a samotné rozdělení do peněžních fondů proběhlo během měsíce března 2009. Do fondu odměn bylo navrženo a přiděleno 23,00 tis. Kč a do fondu rezervního 96,48 Kč.

3.3.5 Tvorba a použití fondů Vybraná školská organizace vytváří ze zlepšeného výsledku hospodaření peněžní fondy se souhlasem zřizovatele, ale to jen za předpokladu, že byl uhrazen záporný HV předchozího roku. Fondy jsou vytvořeny následujícím způsobem: • fond odměn – do výše 20% zlepšeného HV • fond reprodukce majetku – do výše 25% zlepšeného HV • rezervní fond – bez omezení • fond kulturních a sociálních potřeb, je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů, případně mzdy a náhrady mezd a odměn za pracovní pohotovost atd.49 Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího období50

MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 tvořila v roce 2008 následující peněžní fondy: 49 50

Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. § 29 - § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

47

• Fond odměn – z fondu se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy. V roce 2008 byl posílen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku za rok 2007 ve výši 13,00 tis. Kč a nebyl čerpán. Zůstatek 31. 12. 2008 je 94,68 tis. Kč a je plně finančně kryt. • Fond reprodukce investičního majetku – je v organizaci tvořen z odpisů DHM a DNM ve výši 916,33 tis. Kč, dotace ze SR ve výši 152,00 tis. Kč na kompenzační pomůcky a dále byla poskytnuta dotace z rozpočtu kraje ve výši 1 000,00 tis. Kč na vybudování výtahu pro tělesně postižené na internátě. Celkové čerpání fondu bylo ve výši 2 078,82 tis. Kč. Bankovní krytí je v plné výši - zůstatek 31. 12. 2008 činí 2,9 tis. Kč. • Rezervní fond – byl tvořen přídělem ze zisku ve výši 54,02 tis. Kč, peněžními dary ve výši 241,07 tis. Kč. Celkové čerpání fondu bylo ve výši 265,71 tis. Kč. Zůstatek k 31. 12. 2008 je 251,72 tis. Kč a je plně finančně kryt. • Fond kulturních a sociálních potřeb – byl tvořen přídělem z objemu platů ve výši 413,73 tis. Kč. Celkové čerpání fondu bylo ve výši 406,80 tis. Kč na úhradu potřeb zaměstnanců. Zůstatek FKSP k 31. 12. 2008 je ve výši 214,48 tis. Kč. Bankovní krytí je ve výši 137,35 tis. Kč. Rozdíl ve finančním krytí je dosud nepřevedený zákonný příděl z platů za období 12/2008, neuhrazené půjčky zaměstnanců, nepřevedené náklady na bankovní poplatky za období 12/2008 a neuhrazený dobropis.51

3.4 Daňové zvýhodnění školského zařízení MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 není založena za účelem podnikání, ale jako poplatník daně z příjmu právnických osob podává za kalendářní rok daňové přiznání. Vybrané školské zařízení jako příspěvková organice musí rozlišit tyto druhy příjmů • příjmy, které nejsou předmětem daně - příjmy z úroků z vkladů na běžném účtě, příjmy z dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, příjmy z pronájmů a prodeje státního majetku, příjmy z činností, vyplývající z poslání školy za podmínky, že daňové náklady související s touto činností jsou vyšší • příjmy, které jsou předmětem daně - příjmy z reklam, nájmů, prodeje dlouhodobého majetku, prodeje zásob, příjmy z činností, které přímo nesouvisí s činností organizace, předmětem daně z příjmu jsou veškeré příjmy v doplňkové činnosti 51

Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s.

48

• příjmy osvobozené od daně.52 Daňový základ – je hospodářský výsledek z hlavní i doplňkové činnosti uvedený na řádku 59 Výkazu zisku a ztráty. Údaj z tohoto výkazu souhlasí s údajem uvedeným na řádku 10 Přiznání k dani z příjmu právnických osob. Takto zjištěný hospodářský výsledek se zvyšuje o položky připočitatelné a snižuje o položky odečitatelné.

Uplatnění úspory daně z příjmu právnických osob - organizace využila možnosti snížení základu daně až o 30% (maximálně lze o 1 mil. Kč) a takto ušetřené finanční prostředky použije v následujících po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích pro hlavní činnost.

V roce 2008 použila takto uspořené finanční prostředky ve výši 143,77 tis. Kč na vymalování chodeb školy v budovách Horní Česká 15, Jezuitské nám. 1, praktické školy J. Palacha 2 a ve školní jídelně. Úsporu daní MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 od roku 2005 podává tabulka č. 8 – Uplatnění úspory daní z příjmu právnických osob.53

Tabulka 4: Uplatnění úspory daní z příjmu právnických osob v tis. Kč Daň z příjmu právnických osob Hospodářský výsledek

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

170,38

38,34

67,02

119,49

Zaklad daně snížený o příjmy a výdaje, 67,46 35,42 41,24 63,22 které nejsou předmětem daně Uplatněná výše úspory daňové 67,46 35,42 41,24 63,22 povinnosti dle § 20 ZDP 51,96 0 0 143,77 Použití prostředků získaných úsporou dle § 20 ZDP z předcházejících období za rok 2004 Zdroj: Práce autora s využitím Zprávy o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008, MŠ, ZŠ a PrŠ Znojmo, Horní Česká15

Další daňové zvýhodnění, které školskému zařízení umožňuje úsporu finančních prostředků a škola je využívá, najdeme v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti v platném znění. Tento zákon osvobozuje od daně dědické a daně darovací bezúplatné nabytí majetku, který je určený na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže, požární ochrany,

52

§ 18 a § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s. 53

49

pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území ČR. Daň silniční – předmětem daně silniční jsou motorová vozidla používaná pro doplňkovou činnost. Jedná se i o soukromá silniční motorová vozidla, která jsou použita jako dopravní prostředek při služební cestě. Motorová vozidla používaná pro hlavní činnost vybrané školské organizace silniční dani nepodléhají, protože není založena za účelem podnikání a to pro ni znamená rovněž finanční úsporu.

Daň z přidané hodnoty (dále v textu DPH) – vybraná školská organizace není plátcem DPH, ale musí pečlivě sledovat každý měsíc výši obratu zdanitelného plnění kumulovaně za posledních 12 po sobě jdoucích měsících. Důvodem je výše tržeb, které nesouvisí s výchovou a vzděláváním dle platných školských předpisů a jsou zdanitelným plněním. Zdanitelná plnění, která se započítávají do obratu, se u vybrané školské organizace blíží 1 mil. Kč a jde o tržby: • za stravné zaměstnanců, příspěvek z FKSP, za kopírování žáků, za ubytování na internátě (ne u žáků), z pronájmu movitého a nemovitého majetku, z reklam, z prodeje služeb, materiálových zásob, a všechny tržby v doplňkové činnosti. Při překročení kumulovaného obratu 1 mil. Kč by musela organizace podat přihlášku k registraci a stala by se plátcem DPH.

3.5 Aktuální problémy vybraného školského zařízení

Množství odloučených pracovišť Vybraná školská organizace se potýká již několik let s problémy týkajících se členitosti a množstvím odloučených pracovišť. Některá pracoviště se nachází i mimo město Znojmo a vedení školy každoročně stojí na začátku školního roku před rozhodnutím, kdo z učitelů a vychovatelů bude na vzdálených odloučených pracovištích žáky vzdělávat. Z ekonomického hlediska je takové množství pracovišť naprosto nevyhovující. Váže nejen velké provozní náklady, ale i množství zaměstnanců. Zvyšující se tím náklady zejména na energie, služby a mzdové prostředky pedagogických a nepedagogických zaměstnanců. Děti a žáci přechází z několika budov a vzhledem k jejich postižení je vždy nutný doprovod pedagogických pracovníků. Bohužel v některých případech přidělený rozpočet na určitá pracoviště nestačí ani 50

na pokrytí jejich provozních nákladů, a tím chybí finanční prostředky zejména na nákup potřebného vybavení. V takových případech nezbývá nic jiného než přesunout finanční prostředky z jiného střediska, a zbylé náklady tomuto středisku opět vystačí jen na pokrytí základních provozních činností.

Daň z přidané hodnoty S platností nového zákona o DPH souvisí hrozba, že se organizace stane plátcem DPH. Podrobněji tato problematika byla již rozpracována v předcházející podkapitole. Každý měsíc řeší ekonomka otázku, jaká je přípustná výše tržeb za stravování z doplňkové činnosti, aby nebyl překročen limit zdanitelných plnění. Pokud by se stala organizace plátcem DPH, stoupnou provozní náklady na administrativní činnost, na nutná přeškolení ekonomických pracovníků, zavedení nového software jak na ekonomickém oddělení, tak ve školní jídelně. Narostou i mzdové náklady, jelikož vzhledem ke své členitosti je již v současné době zpravování účetnictví a rozborů hospodaření složité, zdlouhavé a pracné. Nešťastné a komplikované by bylo zejména přepočítávání nákladů podle určitého koeficientu na činnosti podléhající DPH a činnosti, které by této dani nepodléhaly. Je zřejmé, že by také stoupla cena oběda pro cizí strávníky, což povede k jejich úbytku.

Nárůst administrativy Mezi současné problémy, které stále více zatěžují všechny pracovníky ve školství, je neustálý nárůst administrativy. K množství statistických rozborů, tabulek a hlášení, které se vyžaduje nejen krajský úřad jako zřizovatel, přibývají i rozbory hlášení požadovaná z MŠMT, českého statistického úřadu či jiných úřadů. Po zpracování různých tabulek již nezbývá čas na nezbytné přepracování směrnic z důvodu neustálých legislativních změn. A to už nemluvíme o potřebnosti všechny změny řádně nastudovat, aby byly zavedeny do praxe. Ale přesto se ještě musí řádně zkontrolovat a vyplnit schvalovací doložky z důvodu vnitřní kontroly, kde nakonec je stejně několik podpisů od jednoho zaměstnance – kontroluje sám sebe. To vše patří k dalším nedostatkům bránícím plynulému a optimálnímu fungování organizace.

Nízké platy nepedagogických zaměstnanců Vnímáme-li naše provozní a správní zaměstnance jako nedílnou součást vzdělávacího systému každé školy, nedovedeme si představit, jak by se jejich nepřítomnost řešila. Nezbývalo by jinak než dodavatelským způsobem. Zázemí, které vytvářejí pro kolegy pedagogy, kteří denně předstupují před žáky, je podkladem k tomu, že by škola nebyla 51

takovou, jakou by měla být a jak si ji představujeme. Z doložených platových výměrů byly zpracovány průměrná zařazení a průměrné platy jednotlivých skupin provozních pracovníků školství, které byly dále porovnány ve stejné platové stupnici, se stejným vzděláním a pracují jako uklízečky či údržbáři na obecních úřadech. Ti jsou placeni podle přílohy tabulky číslo 2. Např. vedoucí školní jídelny, která má 8. platovou třídu, má základní plat 14 470 Kč a pokud by byla zaměstnancem obce, měla by minimálně 16 880 základního platu plus všechny příplatky. Školník, který pracuje v areálu školy, např. seče trávu a za plotem seče stejný pracovník pod obecním úřadem, školník ve školství má základní plat 11 454 korun, ale údržbář na obecním úřadu má 14 470 korun. Totéž je u uklízeček. Ve škole 8920 korun, ale na městském úřadu 10 350 korun. Nepedagogičtí zaměstnanci mohou právem považovat tyto rozdíly v platech jako diskriminací provozních a správních zaměstnanců ve školství.54

3.6 Dílčí shrnutí kapitoly Vybraná školská organizace je zřízena jako právnická osoba a současně jako příspěvková organizace, za účelem poskytování kvalifikované péče dětem od předškolního věku až po dospělé osoby se speciálně vzdělávacími potřebami. Zajišťuje vzdělávání žákům s lehkým, středně těžkým a těžkým mentálním postižením a žákům s více vadami. Školské zařízení má 15 pracovišť a provozuje všechny součásti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami - mateřskou školu speciální, základní školu speciální, praktickou školu, školní jídelnu, družinu a internát. Všechny součásti školského zařízení usilují o harmonický rozvoj dětské osobnosti s cílem připravit postižené děti na praktický život. Činnost organizace je upravena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a prováděcími předpisy k němu, zejména vyhláškou č. 75/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných.

Hospodaření školského zařízení se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zřizovací listinou a Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací. Organizace zpracovává každoročně „Zprávu o hospodaření příspěvkové organizace“ dle školského zákona č. 561/2004 Sb., dle vyhlášky č. 12/2005 Sb.,

54

Senát Parlamentu České republiky [on-line].[cit. 2008-03-23]. Dostupné z

52

kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy a v souladu s požadavky zřizovatele. MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 v rámci své činnosti využívá nejen základní finanční toky v podobě dotací, příspěvků ze státního rozpočtu na přímé vzdělávací náklady (mzdy, odvody a ostatní neinvestiční náklady) a dotace od zřizovatele na provozní náklady, ale také alternativní finanční toky, aby zajistila kvalitní poskytování výchovné a vzdělávací služby. Alternativními finančními toky organizace jsou doplňková činnost zahrnující poskytování stravování cizím strávníkům a pronájem školnických bytů. V hlavní činnosti tržby za stravování žáků a zaměstnanců, ubytování žáků na internátě, dále programy vyhlašované MŠMT, např. financování asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním, znevýhodněním, účelová dotace poskytnutá z úřadu práce pro aktivní politiku zaměstnanosti, účelové investiční dotace od zřizovatele na vybudování výtahu pro tělesně postižené na internátě a účelová investiční dotace z MŠMT na nákup kompenzačních pomůcek. Významnou položku tvoří nepeněžní a peněžní dary určené na nákup potřebných vzdělávacích pomůcek pro děti a žáky.

MŠ, ZŠ a PrŠ, Znojmo, Horní Česká 15 je účetní jednotkou a vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu v soustavě podvojného účetnictví a řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Zásadami vztahů orgánů Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací. Ve vnitřním předpisu si stanovila použití účetních metod v organizaci v souladu s vyhláškou MF č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu a v souladu s Českými účetními standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. Jako účetní jednotka využívá ke své činnosti směrnice dle rozsahu, jak je ukládá zákon. Při provádění finanční kontrolní činnosti organizace postupuje dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a má řádně zpracovanou směrnici kontrolní činnosti v organizaci. Každý rok zpracovává zprávu o finanční kontrole a předává ji krajskému úřadu. Dle § 29 zákona o účetnictví organizace provádí inventarizaci veškerého majetku jedenkrát ročně. Informaci o výsledku inventarizace majetku kraje předaného do správy k vlastnímu hospodářskému využití zahrnuje organizace do zprávy o činnosti organizace.

V roce 2008 vykázala vybraná příspěvková organizace kladný hospodářský výsledek, který získala především zásluhou doplňkové činnosti. Vytváří ze zlepšeného výsledku hospodaření

53

peněžní fondy se souhlasem zřizovatele – fond odměn, rezervní fond, fond reprodukce investičního majetku. Ze mzdových prostředků vytváří fond kulturních a sociálních potřeb. Při zdaňování příjmů, které jsou předmětem daně, využívá organizace úspory daně z příjmu fyzických osob a takto ušetřené finanční prostředky použije v následujících třech letech pro hlavní činnost.

K problematice školy patří velké množství odloučených pracovišť, které váže značné náklady na provoz, počty zaměstnanců a s tím spojené mzdové náklady. Přidělený rozpočet na některá pracoviště nepokryje ani základní provozní náklady. Velké množství změn v legislativě, nejasnost v jejím výkladu a zvyšující se ekonomická a administrativní náročnost patří k dalším nedostatkům bránícím plynulému a optimálnímu fungování organizace.

54

Závěr Uvedená bakalářská práce nastínila možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dále analyzovala finanční zdroje dané oblasti veřejného sektoru, prostřednictvím subjektů poskytujících výchovné a vzdělávací služby. Pro naplnění cíle a lepší názornost daného tématu byla součástí mé práce také aplikace a rozbor finančního hospodaření konkrétní příspěvkové organizace – Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15.

Školství nebylo založeno na výdělečné činnosti. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru, které produkuje převážně veřejné statky a rozhodujícím způsobem tak přispívá ke kultivaci lidského potenciálu. Výchovně vzdělávací soustavu v České republice tvoří školy, školská zařízení a nejvyšším článkem vzdělávací soustavy jsou školy vysoké. Organizace a řízení škol, školských zařízení je vykonávaná jako státní správa a samospráva. Po roce 1989 se stalo důležitým úkolem speciálního školství umožnit vzdělávání všem dětem, tedy i těm, které vzhledem ke svému zdravotnímu postižení byly v minulosti osvobozovány od povinné školní docházky. Přestal fungovat systém centrálně plánované ekonomiky, došlo k decentralizaci řízení, projevující se v posílení administrativní, ekonomické a pedagogické autonomii škol a jednotlivé školy začaly disponovat právní subjektivitou. Jejich řízení a financování přešlo z části pod samosprávu krajů či obcí. Financování je od té doby zajišťováno prostředky veřejných rozpočtů.

Práce charakterizovala koncepci školství a zejména obor speciální pedagogiky, představila možnosti vzdělávání postižených dětí a žáků ve speciálních školách, speciální a specializované třídě, případně v běžném vzdělávacím proudu, tj. integrováno v běžné mateřské nebo základní škole. V rámci integrace se uplatňuje individuální pedagogický přístup k žákovi se současným zajištěním odborné speciálně pedagogické péče. Dále práce analyzovala možnosti financování školské organizace, zaměřila se na základní a alternativní finanční toky plynoucí do škol a školských zařízení. Zdrojem příjmů takových subjektů jsou především dotace a příspěvky ze státního rozpočtu, rozpočtů krajských či obecních, u kterých je nutno provádět finanční kontrolu upravenou kontrolním systémem uvnitř organizace. Tento 55

systém kontroly je nedílnou součástí řízení v oblasti školství a vytváří tak podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné použití veřejných prostředků. Cílem práce bylo analyzovat fungování speciálního školství a rozebrat současnou metodu financování školství a aplikaci financování daného odvětví na příkladu konkrétní organizace. Pro lepší názornost daného tématu je součástí mé práce také aplikace finančního hospodaření na konkrétní příspěvkové organizaci - Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15 a zároveň její představení jako účetní jednotky. Na příkladu této organizace jsem provedla rozbor finančního hospodaření za rok 2008, byly zde představeny zdroje, která daná organizace v příslušném roce využila a jaký vykázala výsledek hospodaření.

Mohu konstatovat, že vybrané školské zařízení dosahuje kladného

hospodářského výsledku a to jen díky využívání alternativních finančních toků. Přidělený veřejný rozpočet na některá pracoviště nepokryje ani základní provozní náklady. Za podpory speciálně pedagogických metod, výukových materiálů, poskytování doprovodných akcí a používáním vhodných učebních pomůcek, školská organizace zabezpečuje nejen kvalitnější a zároveň efektivnější výuku a výchovu. Navozuje takové učební situace, ve kterých postižený žák zažívá úspěch a radost z pochvaly. Tím se školské zařízení stalo místem, kde žáci nejen získávají kvalitní vzdělávací péči, ale kde mohou cítit přátelské prostředí, nebát se případných neúspěchů a dostane se jim vědomostí, dovedností a návyků, které plně využijí v praktickém životě. Taktéž je důležité, aby se pedagogové mohli neustále vzdělávat, z hlediska nových trendů a postupů vzdělávání. Vše prostřednictvím alternativních finančních zdrojů, kterými jsou dary od právnických či fyzických osob, doplňková činnost, vlastní činnost – tržby za stravování a ubytování, finanční prostředky svých fondů, programy vyhlašované MŠMT a zřizovatelem.

Při studiu daného tématu jsem dospěla k závěru, že velké množství změn v legislativě, nejasnost v jejím výkladu a zvyšující se administrativní náročnost brání plynulému a optimálnímu fungování organizace. Řídící pracovník musí mít proto dostatečnou znalost ekonomického oboru, aby dokázal úspěšně a řádně řídit subjekt. Členitost a množství odloučených pracovišť vyžaduje neustálou a pravidelnou kontrolu. Důležitá je koordinace a spolupráce všech zaměstnanců v jednotlivých součástech školy. Je nutné, aby zde působila i zpětná vazba, aktuální problémy řešit průběžně, nejlépe prostřednictvím vedoucích pracovišť.

56

Použité zdroje KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Taurius, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. akt. a rozš. vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 76 s. SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, 2006. 31 s. ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. Výkaz zisku a ztráty za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, znojmo, Horní Česká 15, 2009. 2 s. Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2008. Znojmo: Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15, 2009. 14 s. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15 [on-line]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné z . Informační vzdělávací portál Jihomoravského kraje [on-line]. Poslední revize 2008 [cit. 200801-12]. Dostupné z Senát Parlamentu České republiky [on-line].[cit. 2008-03-23]. Dostupné z Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění Zákon č. 25/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR) v platném znění Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění 57

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě v platném znění Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů v platném znění Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb v platném znění Vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě v platném znění Vyhláška č. 416/2004 Sb., která provádí zákon č. 320/2001 Sb., v platném znění Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti v platném znění Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných v platném znění Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech v platném znění

58

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1 : Přehled o plnění rozpočtu v roce 2008 ......................................................... 34 Tabulka 2 : Dotace - základní finanční prostředky v roce 2008 ...................................... 36 Tabulka 3 : Dotace - alternativní finanční prostředky v roce 2008 ................................. 37 Tabulka 4 : Uplatnění úspory daní z příjmu právnických osob v tis. Kč ........................ 49 Obrázek 1 : Podíl jednotlivých druhů nákladů hlavní činnosti za rok 2008 .................... 35 Obrázek 2 : Výsledek hospodaření v hlavní činnosti za rok 2008 ................................... 46 Obrázek 3 : Výsledek hospodaření v doplňkové činnosti za rok 2008 ............................. 47

59

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MF

Ministerstvo financí

SR

státní rozpočet

ÚSC

územní samosprávní celek

PrŠ

praktická škola

SPU

specifické poruchy učení

SPCH

specifické poruchy chování

IVP

individuální vzdělávací plán

ŠVP

školní vzdělávací program

AU

analytické účty

SU

syntetické účty

UZ

účelový znak

OON

ostatní osobní náklady

NIV

neinvestiční prostředky

atd.

a tak dále

např.

například

ONIV

ostatní neinvestiční náklady

HV

hospodářský výsledek

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

FKSP

fond kulturních a sociálních potřeb

DČ

doplňková činnost

JČ

jiná činnost

60

61

Přílohy Příloha 1: Druhy škol a školských zařízení Příloha 2: Přehled uspořádání a vymezení finanční kontroly v oblasti školství Příloha 3: Neinvestiční prostředky Příloha 4: Investiční prostředky Příloha 5: Rozpočet školy a školského zařízení Příloha 6: Přehled o plnění rozpočtu v roce 2008 Příloha 7: Výkaz zisku a ztráty za rok 2008

Příloha 1 – strana 1/2

Druhy škol a školských zařízení Druhy škol dle školského zákona jsou • mateřská škola – na rozdíl od stávající právní úpravy patří mezi školy a není nadále předškolním zařízením • základní škola • střední škola – gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště • konzervatoř – je nyní samostatným druhem školy a nepatří již mezi střední školy • vyšší odborná škola • základní umělecká škola • jazyková škola s právem státní závěrečné zkoušky. Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení. Jazyková škola s právem jazykové zkoušky na kurzy. Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, které jsou součástí jedné právnické osoby, se musí nacházet na území kraje, v němž má tato právnická osoba sídlo. Výjimky se povolují na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává činnost školy.

Školská zařízení poskytují školské služby a vzdělávání, které podporují nebo doplňují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí a zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně výchovnou péči. Druhy těchto zařízení jsou • školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků • školská poradenská zařízení • školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání - středisko volného času - školní klub - školní družina • školská účelová zařízení - středisko služeb školám - školní hospodářství - středisko praktického vyučování

Příloha 1 – strana 2/2 - školní knihovna - plavecká škola • výchovná ubytovací zařízení - domov mládeže - internát - škola v přírodě • zařízení školního stravování - školní jídelna - školní jídelna – vývařovna - školní jídelna – výdejna • školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči - diagnostický ústav - dětský domov - dětský domov se školou - výchovný ústav - středisko výchovné péče.55

55

POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 76 s.

Příloha 2

Přehled uspořádání a vymezení finanční kontroly v oblasti školství

Orgány veřejné správy

Kontrolní orgán

Kontrolovaná osoba

- organizační složka státu (MŠMT) - územně samosprávný celek (kraj, obec) - příspěvková organizace zřízená územně samosprávným celkem - právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním předpisem (např. všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejná vysoká škola) - ostatní státní organizace dle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., (např. příspěvkové organizace) - orgán veřejné správy oprávněný vykovávat finanční kontrolu u kontrolované osoby (např. MF, kraj, obec) - organizační složka státu (např. MŠMT) - územně samosprávný celek (kraj, obec) - jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním předpisem (např. viz. výše) - právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční kontrolu nebo příjemcem (např. školy, soukromé školy)

Veřejné prostředky

- veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě, která je orgánem veřejné správy

Veřejné výdaje

- výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územně samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu

Veřejná finanční podpora Hospodárnost

Efektivnost Účelnost

- dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územně samosprávných celků - takové využití veřejných prostředků, kdy stanovené cíle jsou dosaženy s co nejnižšími vynaloženými náklady při dodržení odpovídající kvality plnění úkolů - takové využití veřejných prostředků, kterými se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosů plněných úkolů ve srovnání s prostředky vynaloženými na jejich plnění - takové využití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů

Zdroj: ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s

Příloha 3

Neinvestiční prostředky Školy a školská zařízení (dále v textu jen škola a budeme tím rozumět i školské zařízení) jsou financovány podle typu zřizovatele z následujících zdrojů Zřizovatel MŠMT - příspěvek na provoz poskytuje přímo MŠMT - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží škola dle pravidel MŠMT Zřizovatel kraj - příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku - příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel formou příspěvku - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj a poskytne je škole formou příspěvku Zřizovatel obec - příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku - příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel (obec nebo město) formou příspěvku - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj, kraj poskytne dotaci obci a ta poskytne příspěvek škole Soukromé školy - dotace na neinvestiční náklady škole poskytuje kraj formou dotace, kterou kraj obdrží z MŠMT - příspěvek (dotaci) od zřizovatele poskytne škole přímo zřizovatel - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj, kraj poskytne škole tyto prostředky formou příspěvku Církevní školy (zřizovatel církev nebo náboženské společenství) - dotace na neinvestiční náklady škole poskytuje přímo MŠMT - příspěvek (dotaci) od zřizovatele poskytne škole přímo zřizovatel - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží škola dle pravidel MŠMT.56 56


Příloha 4

Investiční prostředky Investiční prostředky podle jednotlivých zřizovatelů Zřizovatel MŠMT - příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření - odpisy, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele - výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku - dary a výnosy povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku - výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním - prostředky poskytnuté ze zahraničí určené účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku Zřizovatel kraj, obec - odpisy, pokud zřizoavatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele - investiční dotace z rozpočtu zřizovatele - dotace ze státáního rozpočtu na reprodukci majetku (např. vyhláška MF č. 40/2001 Sb., dotace od České energetické agentury, od Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Státního fondu životního prostředí atd.) - výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví - dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům - převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem Soukromé a církevní školy - investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele - investiční příspěvky ze státních fondů - případně další zdroje, které stanoví zřizovatel57

57

ZEMAN, P. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení (FS I). Financování školy. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s

Příloha 5

Rozpočet školy a školského zařízení Struktura závazných ukazatelů rozpočtu dle typu zřizovatele Zřizovatel MŠMT -

MŠMT stanoví limit počtu zaměstnanců, limit objemu prostředků na platy, na ostatní osobní náklady (dále v textu OON), na neinvestiční prostředky celkem (dále v textu NIV)

Zřizovatel kraj, obec -

u dotace ze státního rozpočtu je struktura stejná jako u škol zřízených MŠMT a ukazatelé stanoví krajský úřad. Výši příspěvku na provoz stanoví rada nebo zastupitelstvo územně samosprávního celku. Pro rozpis přímých vzdělávacích nákladů vydává MŠMT podle zmocnění školského zákona vyhlášku č. 65/2005 Sb., o krajských normativech. Základním principem rozpisu je normativní metoda.

Soukromé školy -

u dotace ze státního rozpočtu stanoví krajský úřad jediný ukazatel, a to limit prostředků na neinvestice celkem

Církevní školy -

dotace ze státního rozpočtu je poskytována MŠMT v závislosti na výkonu školy a soustavě normativů, které stanoví MŠMT. To také stanovuje závazný ukazatel, kterým je limit prostředků na neinvestice celkem.58

58


ANALÝZA ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO

Recommend Documents