ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ O SOUČASNÉM STAVU ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČR

ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ O SOUČASNÉM STAVU ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČR ANALYSIS OF QUESTIONNAIRE ABOUT ACTUAL SITUATION IN THE AGRICULTURAL INSURANCE IN THE C.R. Rudolf Zeipelt, Marie Prášilová, Pavla Hošková

Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou vývoje a současné úrovně zemědělského pojištění v ČR. Podkladové údaje a informace jsou čerpány ze zpráv České asociace pojišťoven a z provedeného výběrového šetření. S pomocí státních dotací se postupně mírně zlepšuje neuspokojivá situace v zemědělském pojištění, avšak další řešení bude vyžadovat systematickou spolupráci státních orgánů a pojišťoven. Klíčová slova: statistická analýza, dotazník, zemědělské pojištění, dotace, přírodní a klimatická rizika Summary: The paper deals with the analysis of development and current level of agricultural insurance in the Czech Republic. Basic data and information are obtained from the reports by the Czech Insurance Association and from a sample survey done in 2002. With the assistance of State subsidies the rather unsatisfactory situation of the agricultural insurance is improving slowly, however, future progress will be dependent upon systematic co-operation of the State authorities and insurance companies. Key words: statistical analysis, questionnaire, aguricultural insurance, subsidies, natural and climatic risks ÚVOD A CÍL V současné době se české pojišťovnictví vyvíjí více než uspokojivě a jako finanční nástroj eliminace negativních důsledků nahodilosti zaujímá ve společnosti specifické postavení. I přes několik úseků v historii, kdy došlo ke zpomalení vývoje, působí nyní na pojistném trhu čtyřicet dva subjektů (údaj roku 2004). Svým tempem rozvoje patří pojišťovnictví mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory v České republice a nutno podotknout, že stále má obrovský potenciál růstu. V příspěvku je analyzováno zemědělské pojištění v jeho základní podobě, tj. jako pojištění plodin a hospodářských zvířat. Význam a smysl tohoto druhu pojištění se již konečně začíná postupně rozvíjet. To je dáno jednak zvýšením rozsahu a vznikem nových rizik v zemědělské prvovýrobě, ale i posunem v chápání zemědělského pojištění, kdy již není vnímáno jen jako podpora soukromého sektoru, ale spíše jako možnost podpory rozvoje venkova a zemědělského působení ve venkovské krajině. Současná situace však není příliš optimistická. Vysoká rizikovost a nepříznivý vývoj škodního průběhu donutily některé pojišťovny opustit tento segment trhu. Ty, které zůstaly, pak byly nuceny zvýšit cenu pojistné ochrany nebo snížit rozsah krytých rizik. I když zemědělští podnikatelé jsou objektivně ohroženi relativně nejvíce a určitá forma pojištění je

805

pro ně nutností, z důvodu špatné ekonomické situace a vyšších pojistných sazeb redukují rozsah zemědělského pojištění na minimum. Tomuto negativnímu jevu se pak stát snaží zabránit formou programů na podporu zemědělského pojištění. Tato varianta pomoci je totiž pro stát mnohem méně finančně náročná než přistoupení na mimořádné kompenzace v důsledku velkých klimatických a nákazových rizik. Ve svém souhrnu se nakonec hodnota propojištěnosti mírně zvýšila, její výše však stále není uspokojující. Cílem práce je provést analýzu současného stavu zemědělského pojištění v ČR. Konkrétní informace o jednotlivých podnikatelských subjektech v zemědělství byly získány speciálním výběrovým šetřením u náhodně pořízeného souboru. Toto šetření by mělo poskytnout další doplňující informace o současném stavu zemědělského pojištění. SOUČASNÝ TRH ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V průběhu roku 2003 působilo na trhu zemědělského pojištění celkem pět pojišťoven, což oproti roku 2002 znamenalo další pokles. V roce 2002 zemědělské pojištění částečně nabízelo celkem devět pojišťoven, z toho v plné šíři produktu pouze Česká pojišťovna, a.s. (ČP), ČSOB Pojišťovna, a.s. (ČSOBP), Pojišťovna České spořitelny, a.s. (PČS), Generali pojišťovna, a.s. (GP) a Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. (HVP). Pokles počtu pojišťoven nabízejících zemědělské pojištění se v průběhu roku 2002 a 2003 nezastavil – z trhu zemědělského pojištění ustoupily ČSOB Pojišťovna, a. s. a Pojišťovna České spořitelny, a. s.. Od roku 2004 nabízí produkty zemědělského pojištění pouze Česká pojišťovna, a. s., která je dominantním pojistitelem těchto rizik, Generali pojišťovna, a. s. a Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Celkově podíl pojištění zemědělských rizik na předepsaném pojistném v neživotním pojištění na pojistném trhu v České republice činil v roce 2003 cca 1,4 %. Tento díl byl v roce 2003 rozdělen mezi pět pojišťoven (graf č. 1). Graf č. 1: Podíl jednotlivých pojišťoven na trhu zemědělského pojištění v roce 2003 79,07

ČP ČSOBP PČS GP HVP 1,24

7,03

0,21

12,44

Tradičně největší část trhu zaujímala Česká pojišťovna, a. s. (79,07 %), která opět oproti předcházejícímu roku svůj podíl nepatrně snížila, cca o 0,4 %. Naproti tomu Generali pojišťovna, a. s. a Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. svůj podíl na trhu zvýšily. Po poklesu předepsaného pojistného v roce 2000 lze zaznamenat v jeho dalším vývoji mírný růst. V roce 2003 činilo předepsané pojistné 915,6 mil. Kč. Tento růst se projevuje také v propojištěnosti, a to jak u plodin (cca 37 %), tak i u hospodářských zvířat (cca 90 %). Příčinu změn lze hledat nejen v rizikovosti zemědělského podnikání, ale také ve státní podpoře rozvoje zemědělského pojištění ve formě dotací. V oblasti pojištění plodin nabízejí pojišťovny různé kombinace pojistných produktů podle konkrétních pojistných podmínek jednotlivých institucí. Z hlediska číselného srovnání činilo v roce 2003 předepsané pojistné za plodiny 542,1 mil. Kč, tj. 59,2 % z celkového 806

předepsaného pojistného celkem za zemědělské pojištění, což znamená růst tohoto podílu oproti předcházejícímu roku o 2,12 %. Vyplacené pojistné plnění v roce 2003 kleslo o 48,8 % (v roce 2002 činilo 649,9 mil. Kč), škodní průběh za plodiny tak činil 61,4 %. Mezi nepojistitelná rizika v ČR stále patří sucho a komerční, finanční rizika vyplývající z vlivu ostatních výrobních i nevýrobních sektorů a z pohybu cen na agrárním trhu. V rámci pojištění hospodářských zvířat nabízely pojišťovny zejména zabezpečení proti nákazám, kde je obvykle zahrnuto i riziko BSE, které dodnes představuje pro zemědělce vážné ohrožení. V číselném srovnání má pojištění hospodářských zvířat v porovnání s pojištěním plodin podobný vývoj. V roce 2003 činilo předepsané pojistné u hospodářských zvířat 373,4 mil. Kč, tj. 40,8 % z celkového předepsaného pojistného celkem za zemědělské pojištění. Vyplacené pojistné plnění je za poslední roky stabilní a pohybuje se nad 50 % předepsaného pojistného. Vyplacené plnění vyplývalo v tomto roce zejména v důsledku škod na zvířatech, způsobené lokálními infekcemi a přehřátím. Rizikem byl i zvýšený výskyt případů slintavky a kulhavky v Evropě, kterému se u nás podařilo zabránit díky včasným ochranným opatřením. V ČR se však během roku 2003 objevilo několik případů BSE. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Pro analýzu současného stavu zemědělského pojištění je třeba podrobně znát situaci v jednotlivých zemědělských firmách. Vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou běžně k dispozici, byl sestaven speciální dotazník, který měl tyto nedostatky odstranit. První část dotazníku byla věnována základním informacím o zpravodajské firmě. Druhá část se zaměřila na zemědělské pojištění a to zvlášť pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Zde by měly být uvedeny pojistné částky a vyplacené pojistné náhrady za jednotlivé plodiny a chovy – údaje byly zjišťovány za poslední dva roky (2002 a 2003). Třetí část dotazníku byla věnována zjištění názorů zpravodajských jednotek na zemědělské pojištění. Zpravodajské jednotky též uváděly, zda uvažují o rozšíření pojištění jak z hlediska rozsahu, tak i z hlediska objemu vynaložených prostředků. Zjišťování bylo prováděno v období září – listopad 2004. Náhodně vybraným podnikům ve všech krajích ČR bylo rozesláno 975 dotazníků. Nazpět se vrátilo pouze 189 dotazníků, což představuje návratnost 19,4 %. Na základě zkušeností s podobnými šetřeními lze tuto návratnost považovat za velmi dobrou. Ve vrácených dotaznících bylo 45 právnických osob (23,8 %) a 144 osob fyzických (76,2 %). Ze 144 fyzických osob jich 56 (38,9 %) mělo uzavřenu nějakou formu zemědělského pojištění. Právnické osoby byly ve sledovaném období všechny nějakým způsobem pojištěny, tzn. že všechny měly nějakou formu zemědělského pojištění. Propojištěnost u fyzických osob je velmi nízká, pouze asi třetina těchto firem má uzavřeno zemědělské pojištění. Přehled o pojištění ve výběrovém souboru podávají následující dvě tabulky (tabulka č. 1 a tabulka č. 2). Tabulka č. 1: Struktura respondentů – fyzické osoby Výměra v ha

Počet firem

Podíl v %

0 – 19,9 20 – 39,9 40 – 59,9 60 – 99,9 100 – 499,9 500 – 999,9 1000 a více celkem

39 35 18 26 19 6 1 144

27,1 24,3 12,5 18,1 13,2 4,2 0,7 100,0

Počet pojištěných firem 2002 2003 7 9 12 13 7 7 10 11 10 10 5 5 1 1 52 56

Z tabulky č. 1 je vidět, že s rostoucí velikostí podniku se podíl propojištěných podniků v souboru zvyšuje. 807

Tabulka č. 2: Struktura respondentů – právnické osoby Výměra v ha

Počet firem

Podíl v %

do 1000 1000 – 1999 2000 – 2999 3000 – 3999 4000 a více celkem

9 20 2 13 1 45

20,0 44,4 4,5 28,9 2,2 100,0

Počet pojištěných firem 2002 2003 7 9 20 20 2 2 13 13 1 1 43 45

Z tabulky č. 2 vyplývá, že ve sledovaném období byly všechny právnické osoby pojištěny. Rostlinnou a živočišnou výrobu mělo pojištěno 30 firem, 13 firem mělo pojištěnu pouze rostlinnou výrobu a 2 firmy pouze živočišnou výrobu. V rostlinné výrobě je vždy pojištěna řepka a k tomu asi v 55 % obiloviny. Ostatní plodiny jsou pojištěny ojediněle. V živočišné výrobě je pojištění uzavřeno většinou na krávy a prasnice. Podnětné a zajímavé výsledky přineslo zpracování třetí části dotazníku. Zde odpovídaly i nepojištěné podniky. Ukázalo se, že o zvýšení prostředků na pojištění má zájem pouze 12 podniků, z toho 4 fyzické osoby. Ve všech případech se jedná o pojištění rostlinné výroby. Téměř dvě třetiny respondentů považuje pojištění za nezbytný stabilizační faktor hospodaření. Převážná většina pojištěných podniků považuje nabídku za dostatečně širokou a přístup pojišťoven za vstřícný. Kladně též hodnotí kombinaci pojištění a bonusy. 60 % respondentů hodnotí sazby jako příliš vysoké. Asi jedna třetina pojištěných podniků uváděla, že poskytované náhrady jsou příliš nízké. Pojištěné podniky většinou uvádějí, že mají dobré zkušenosti s pojišťovnami, ale považují nárokování náhrady za velmi složité a zatížené složitou administrativou. Prakticky všechny firmy ze souboru uvádějí, že nezbytnost alespoň určitého pojištění si uvědomují, ale domnívají se, že se měla zvýšit účast státu a měly by se změnit formy i náhrady pojištění. Většinou uvádějí, že účast státu by měla být obdobná jako je ve starých zemích EU. Některé firmy přímo uvádějí, že by stát měl dotovat zemědělské pojištění, jiné zase navrhují zřízení zvláštního fondu či dokonce zvláštní pojišťovny. Dalším problémem v některých oblastech je, že zemědělské pojištění je nedostatečně propagováno i ze strany pojišťoven. V roce 2002 bylo provedeno obdobné šetření a použitý dotazník byl stejný. Soubor respondentů byl menší. Vrácených dotazníků bylo 113, z toho 98 fyzických osob. Právnické osoby byly pojištěny vždy a propojištěnost u fyzických osob byla 32 %, tzn. přibližně na stejné úrovni jako v roce 2004. Porovnáme-li obě šetření, tak se ukázalo, že během dvou let nedošlo k žádnému výraznému posunu. Propojištěnost je na přibližně stejné úrovni a také struktura pojištění je obdobná. V rostlinné výrobě bylo v obou sledovaných letech u podniků, které měly uzavřeno pojištění, pojištěna řepka a asi u poloviny podniků byly pojištěny obiloviny. Uzavřené pojištění v živočišné výrobě je v obou sledovaných letech směřováno na krávy a prasnice. Také třetí část dotazníku, která byla zaměřena na názory podniků na pojištění, nepřinesla v roce 2004 žádnou výraznou změnu. O zvýšení prostředků na pojištění uvažuje v obou sledovaných letech pouze asi 7 % podniků. Nepojištěné osoby uvádějí stejné argumenty a to, že pojištění je drahé a zatížené zbytečnou a složitou administrativou. V obou sledovaných letech většina podniků souhlasí s tím, že pojištění je důležitým stabilizačním faktorem. Ještě silněji se v roce 2004 projevily názory o větší účasti státu v nějaké formě, která by byla pro podniky přijatelná a umožnila jim snazší přístup k pojištění. Z názorů podniků též vyplývá, že nízká propojištěnost není ovlivněna přístupem pojišťoven nebo jejich malou nabídkou a vstřícností.

808

Pro získání podrobnějších informací byly hledány souvislosti mezi některými vybranými otázkami z dotazníků. Byly sestaveny asociační a kontingenční tabulky a v nich bylo zjišťováno, jaká je síla závislosti a jestli se jedná o statisticky významnou závislost. Následující tabulka č. 3 ukazuje vztah mezi právní formou a propojištěností. Tabulka č. 3: Závislost uzavření pojištění na právní formě Uzavřeno pojištění Ano Ne 56 88 43 2 99 90

Právní forma Fyzická osoba Právnická osoba Celkem

Celkem 144 45 189

Jedná se o závislost velmi silnou (koeficient asociace byl 0,68) a vysoce statisticky významnou (α = 0,01). Poměrně silná závislost byla zjištěna u pojištěných podniků mezi právní formou a pojištěností rostlinné a živočišné výroby. Dále byla sestavena kontingenční tabulka pro vztah mezi pojištěním a výrobní oblastí u fyzických osob (tabulka č. 4). Tabulka č. 4: Závislost uzavření pojištění na výrobní oblasti Uzavřeno pojištění Ano Ne Celkem

Řepařská 36 38 74

Výrobní oblast BramborářskoBramborářská ovesná 15 1 23 8 38 9

Horská 4 19 23

Celkem 56 88 144

Byl vypočítán Pearsonův koeficient kontingence 0,52 a Čuprovův koeficient 0,48. Jedná se o středně silnou závislost. Vztah byl též otestován pomocí χ2-testu a bylo zjištěno, že se jedná o statisticky významnou závislost, tzn. že můžeme tvrdit, že propojištěnost podniků v českém zemědělství je ovlivněna výrobní oblastí a lze říci, že propojištěnost podniků klesá směrem k horším výrobním oblastem. Byla též zjišťována závislost mezi výrobní oblastí a úvahami o dalším možném pojištění. Zde byla závislost velmi slabá a statisticky nevýznamná. DISKUSE A ZÁVĚR Obtížně pojistitelná nebo nepojistitelná rizika v zemědělství ohrožují ekonomickou stabilitu farmářů. Přesto řada podnikatelských subjektů podceňuje význam zemědělského pojištění při krytí uvedených rizik. Na základě provedených analýz a rozsáhlého dotazníkového šetření se ukázalo, že prvovýrobci mají zájem o pojištění vybraných rizik. Přesto propojištěnost zemědělské výroby je nízká a i přes snahu státu v posledních letech se nedaří situaci změnit. Neuspokojivý stav je výsledkem řady faktorů, ke kterým podle názoru respondentů patří zvláště nestabilita zemědělského podnikání v ČR, často související s existencí samotného podnikání, a nesystémový přístup státu při odstraňování následků škod. Provedená analýza jednoznačně prokázala, že úlohu zemědělského pojištění nelze v žádném případě zpochybňovat. Jeho význam po vstupu do EU se ještě zvýšil ve smyslu ovlivňování a zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství. Bez podpory státu se ani do budoucna zemědělské pojištění neobejde. Poskytované podpory z programu PGRLF jsou určitě vhodnou formou, ale jeho výsledky v roce 2004 ukazují na nevyčerpání dotačních prostředků zemědělci. Přitom by tyto prostředky na dotace mohly být zřejmě s pomocí společné zemědělské politiky států EU ještě vyšší. Jedna z možností využití státních finančních prostředků na zemědělské pojištění je zvyšovat informovanost zemědělců o této formě pomoci. Na rozšíření informovanosti by se rozhodně měly podílet ve vlastním zájmu i pojišťovny. Ty by se též měly snažit, aby se informace o jejich produktech dostaly skutečně 809

ke všem zemědělcům. Pokud by zájem zemědělců o pojištění rostl, lze předpokládat, že by se pojišťovny logicky snažily i o rozšiřování nabídky pojistných rizik. Za předpokladu odstranění všech překážek, na které bylo v analýze poukázáno, lze předpokládat, že by se mohly postupně projevit tendence k růstu základních ukazatelů zemědělského pojištění. Tuto skutečnost by mohla ovlivnit postupná stabilizace zemědělského podnikání, která se již částečně projevila ve výsledcích hospodaření za rok 2004. Všechny uvedené okolnosti by mohly přispět k tomu, že trh zemědělského pojištění postupně postoupí svým významem na místo, které mu v oblasti zemědělského podnikání bezesporu náleží. Literatura: Prášilová, M., Zeipelt, R.: Mezinárodní porovnání pojištění zemědělských rizik. Sborník z mezinárodní vědecké konference, Brno, 2004, ISBN 80-7302-076-9, s. 157 – 165 Prášilová, M., Zeipelt, R., Hošková, P.: Pojistitelná a nepojistitelná zemědělská rizika. Sborník z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIII., Praha, 2004, ISBN 80-213-1190-8, s. 194 – 198 Prášilová, M.: Analýza nepředvídatelných rizik v českém zemědělství. Zborník vedeckých prác, Nitra, 2004, ISBN 80-88946-40-9, s. 184 – 191 Zeipelt, R., Prášilová, M., Hošková, P.: Analýza nepředvídatelných rizik v českém a v evropském zemědělství. Vnitřní grant PEF ČZU, Praha, 2005

Adresy autorů: Ing. Marie Prášilová, CSc. KATEDRA STATISTIKY PEF ČZU V PRAZE, KAMÝCKÁ 129, 165 21 PRAHA 6 – SUCHDOL,

tel.: 2 2438 2235, e-mail: [email protected] Doc. Ing. Rudolf Zeipelt, CSc. Katedra statistiky PEF ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 2 2438 2235, e-mail: [email protected] Ing. Pavla Hošková, Ph.D. Katedra statistiky PEF ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 224 382 392, e-mail: [email protected]

810