Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu
Analýza cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu
Darina Šišková
Jihlava 2009
Analýza cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu
Poděkování: Ráda bych poděkovala paní RNDr. Evě Janouškové Ph.D za vedení a odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc. za vedení konzultačních seminářů ke zpracování dotazníkového šetření a všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU Bakalářská práce
Darina Šišková
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D
Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář
Jihlava 2009
COPYRIGHT © 2009 Darina Šišková
Abstrakt Šišková Darina: Analýza cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu: bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2009. 72 stran. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Cílem práce je výzkum cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu, rozbor názorů občanů a turistů. Na základě analýzy výsledků výzkumu stanovení atraktivity území, jako turistické destinace, porovnání struktury návštěvníků, návrhy na zlepšení, využití nových podnikatelských možností. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část představuje Lednicko-valtický areál, ochranu přírody, jeho kulturní i realizační předpoklady, partnerství mezi veřejnou správou a občany a prezentace území. Ve druhé části práce jsou rozebrány výsledky dotazníkového průzkumu. Klíčová slova Analýza. Cestovní ruch. Lednicko-valtický areál.
Bachelor thesis is focused on the analysis of tourism in Lednice-Valtice area. The aim of this work is a development of tourism in Lednice-Valtice area, analysis of the attitude of citizens and turists towards the region. Determining of the attractiveness of the territory as a tourist´s destination on the basis of the research analysis, analysis of the visitor´s framework, suggestions for improvements, exploitation of the new business opportunities.
This
bachelor
thesis
is
divided
into
two
main
parts.
Theoretical part presents Lednice-Valtice area, nature protection, its cultural assumptions and implementation, partnerships between public authorities and citizens and the presentation of the area. The results of the survey are analyzed in the second part of the work.
Key words Analysis. Tourism. Lednice-Valtice area.
5
Předmluva Téma analýza cestovního ruchu v Lednicko-valtickém regionu a s tím související dotazníkové šetření ukáže, jak turisté vnímají tento region, jejich postoje a představu o daném regionu. Mohou vyjádřit své názory na přednosti regionu nebo nedostatky. Druhá dotazníková analýza odkryje, jak místní obyvatelé vnímají jejich obce nebo celý region, ve kterém žijí. Pomocí dotazníků mohou občané vyjádřit své názory týkající se života, jaké vidí přínosy a nedostatky a návrhy na zlepšení. Toto téma jsem si zvolila proto, že jsem se v tomto regionu narodila a také celý svůj život v Lednici bydlím. Lednicko-valtický areál je kulturní centrum na jižní Moravě, s velkým množstvím historických památek a atraktivit, a překrásný zámek v Lednici je jen zlomkem toho, co na ploše skoro 300 km2 vytvořili Lichtenštejnové. Práce obsahuje dvě hlavní části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude představen Lednicko-valtický areál, jednotlivé obce, které do regionu spadají, ochrana přírody, stručná historie regionu, kulturní a realizační předpoklady. Praktická část se bude zaměřovat na analýzu dotazníkového průzkumu a dalších dat získaných z jiných zdrojů. Výsledky zkoumání – názory občanů a turistů mohou inspirovat veřejnou správu či místní podnikatele při rozhodování, která se budou týkat oblasti cestovního ruchu v tomto regionu.
6
Obsah Úvod .........................................................................................................................11 Lednicko-valtický areál .................................................................................13
1 1.1
Lednicko-valtický areál se představuje .....................................................13
1.2
Vymezení území ........................................................................................13
1.3
Mikroregion LVA ......................................................................................13
1.4
UNESCO ...................................................................................................15
1.5
Vinařská oblast ..........................................................................................16
2
Od minulosti k současnosti ...........................................................................17
3
Přírodní předpoklady.....................................................................................19 3.1
Ochrana přírody LVA ................................................................................19 3.1.1
Národní přírodní rezervace ...............................................................19
3.1.2
Přírodní park .....................................................................................19
3.1.3
Chráněná oblast přirozené akumulace vod .......................................20
3.1.4
Ramrská úmluva ...............................................................................20
3.1.5
Natura 2000 .......................................................................................20
3.1.6
Národní přírodní památka .................................................................21
3.1.7
Národní kulturní památka .................................................................21
Kulturně správní předpoklady .....................................................................22
4 4.1
Památky .....................................................................................................22 4.1.1
4.2
Přehled významných památek regionu .............................................22
Významné osobnosti .................................................................................24 Realizační předpoklady .................................................................................26
5 5.1
Materiálně technická základna cestovního ruchu .........................................26 5.1.1 Doprava ..................................................................................................26 5.1.2 Ubytovací kapacity .................................................................................27 5.1.3 Stravovací služby ....................................................................................27 5.1.4 Sportovně-rekreační zařízení ..................................................................27 5.1.5 Kulturně-společenská zařízení ................................................................28 5.1.6 Zprostředkovatelské organizace .............................................................30 Lidské zdroje ..................................................................................................31
6 6.1
Veřejná správa ..............................................................................................31
7
6.2
Partnerství .....................................................................................................31
6.3
Společné vize ................................................................................................32 Prezentace území a cestovní ruch .................................................................33
7 7.1
Informace ......................................................................................................33
7.2
Veletrhy ........................................................................................................34
7.3
Informační centrum ......................................................................................34
7.4
Internet
.......................................................................................................35
Dotazníkový průzkum ...................................................................................36
8 8.1
Primární průzkum .........................................................................................36 8.1.1 Rozbor jednotlivých otázek – turisté ......................................................36 8.1.2 Rozbor jednotlivých otázek – místní občané ..........................................45
8.2
Sekundární výzkum ......................................................................................51
8.3
SWOT analýza ..............................................................................................54 8.3.1 Silné stránky ...........................................................................................54 8.3.2 Slabé stránky ..........................................................................................54 8.3.3 Příležitosti ...............................................................................................55 8.3.4 Ohrožení .................................................................................................55
Diskuse výsledků, návrhová část ...........................................................................56 Závěr
........................................................................................................58
Soupis bibliografických citací ................................................................................60 Použitá literatura ....................................................................................................61 Přílohy
........................................................................................................62
8
Seznam obrazových materiálů Seznam obrázků Obrázek 1: Znak UNESCO ......................................................................................16 Obrázek 2: Zámek Lednice .......................................................................................22 Obrázek 3: Zámek Valtice ........................................................................................22 Obrázek 4: Janův hrad ..............................................................................................23 Obrázek 5: Minaret ...................................................................................................23 Obrázek 6: Rendez-vous ...........................................................................................23 Obrázek 7: Tři Grácie ...............................................................................................24 Obrázek 8: Znak informačního centra ......................................................................34 Obrázek 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ..................51 Seznam tabulek Tabulka 1: Počet obyvatel v obcích ..........................................................................15 Tabulka 2: Průměrné výdaje na osobu a den v Kč ...................................................39 Tabulka č.3: Propagace a informovanost o regionu .................................................44 Tabulka č.4: Současná situace obcí dle názorů občanů ...........................................45 Tabulka č.5: Snadnost získávání informací ..............................................................46 Tabulka č.6: Ochota pomoci zlepšit současnou situaci ............................................48 Tabulka č.7: Monitoring návštěvníků z jednotlivých zemí do LVA ........................52 Tabulka č.8: Počet turistů v jednotlivých regionech ČR ..........................................52 Seznam grafů Graf 1: Zdroje informací o návštěvě Lednicko-valtického areálu ............................37 Graf 2: Hlavní důvod návštěvy .................................................................................37 Graf 3: Doba pobytu .................................................................................................38 Graf 4: Ubytování turistů ..........................................................................................38 Graf 5: Způsob dopravy ............................................................................................39 Graf 6: Cenová úroveň služeb regionu .....................................................................40 Graf 7: Předmět návštěvy turistů ..............................................................................40 Graf 8: Spokojenost v regionu s úrovní služeb .........................................................41 Graf 9: Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu ...........................41 Graf 10: Atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu ........................................42
9
Graf 11: Nejnavštěvovanější období regionu ...........................................................42 Graf 12: Nedostatky regionu ....................................................................................43 Graf 13: Opakovaná návštěva regionu .....................................................................43 Graf 14: Pohlaví .......................................................................................................44 Graf 15: Vzdělání .....................................................................................................44 Graf 16: Věk .............................................................................................................44 Graf 17: Názor občanů na zlepšení podmínek regionu ............................................45 Graf 18: Zájem o práci zastupitelstva .......................................................................46 Graf 19: Získávání informací ...................................................................................47 Graf 20: Spokojenost s činností úřadu ......................................................................47 Graf 21: Délka pobytu v obci ...................................................................................48 Graf 22 Odstěhování z obce .....................................................................................48 Graf 23: Důvody odstěhování z obce .......................................................................49 Graf 24: Pohlaví .......................................................................................................49 Graf 25: Vzdělání .....................................................................................................49 Graf 26: Věk .............................................................................................................50 Graf 27: Statistika návštěvnosti LVA .......................................................................53
10
Úvod Hlavním cílem práce je výzkum cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu, zkoumání názorů občanů a turistů, zjištění jejich postojů k tomuto mikroregionu a cestovnímu ruchu. Tento cíl bude splněn pomocí dotazníkového šetření a následné analýzy výsledků. V práci se budu věnovat porovnáním názorů návštěvníků a občanů, atraktivitě území jako turistické destinace s návrhy na zlepšení a využití nových podnikatelských možností. Nejdříve bude představen LVA s ostatními obcemi, které jsou jeho součástí. Uvedu zde důležité mezníky historie, které pomohly ke vzniku a rozvoji regionu. Představím jednotlivé památky UNESCO s významnými osobnostmi, které přispěly k jejich vývoji do současné podoby. Dále materiálně technickou základnu cestovního ruchu, kde rozeberu současný stav dopravy, ubytovacích a stravovacích kapacit, kulturní akce. Nemůžu opomenout ani tak důležité partnerství pro rozvoj cestovního ruchu mezi veřejnou správou, občany a místními podnikateli, prezentaci území na veletrzích a poskytování informací návštěvníkům LVA. Základem experimentální části práce bude dotazníkový průzkum občanů a turistů a sběr dalších dat, které se budou vztahovat k atraktivitě území, silných a slabých stránek regionu. Dotazník, na základě kterého budou informace zpracovány, obsahuje otázky uzavřené, tzn., že respondenti budou mít na výběr pouze 1 možnou odpověď. Dále otázky otevřené – kdy je daná odpověď zcela na dotazovaném. V samotném průzkumu oslovím okolo 180–200 respondentů. V dotazníkové analýze u turistů se budu pohybovat většinou ve dvou hlavních centrech regionu a to ve Valticích a v Lednici. Rozeberu a vyhodnotím jednotlivé odpovědi respondentů, jejich názory na tento mikroregion, jaké výhody a nevýhody shledávají v LVA, jaké změny by přivítali. Součástí výzkumu bude také dotazníkový průzkum u občanů jednotlivých obcí regionu, kdy se zaměřím na spolupráci a partnerství mezi občany, místními podnikateli a veřejnou správou dále spokojeností občanů s informovaností a činností místní správy.
11
Sběr sekundárních dat ukáže, jak se vyvíjela návštěvnost v daném regionu od roku 2000, dále nezaměstnanost a jižní Moravu, jako druhý nejnavštěvovanější region v České republice. Pro představu odpovědí z průzkumu budou v práci zahrnuty také tabulky a grafy. Výsledky průzkumu by měly odhalit, jaké jsou silné a slabé stránky, jeho příležitosti i hrozby do budoucnosti. Proto tyto výsledky budou podkladem pro SWOT analýzu, která bude uvedena v experimentální části. V závěru shrnu výsledky dotazníkového průzkumu. Součástí práce budou také přílohy uvedené na konci práce. Přílohy se budou vztahovat k seznamu ubytovacích a stravovacích kapacit a bude zde uveden seznam památek v LVA. Dále bude v přílohách k nahlédnutí předkládaný dotazník pro občany a turisty.
12
1 Lednicko-valtický areál 1.1 Lednicko-valtický areál se představuje Areál, jehož dvěma centry jsou Valtice a Lednice, představuje značně rozlehlé území volné přírody s lesními a vodními plochami a řadou architektonických cenných staveb. Lednice a její okolí je obrazem moci, slávy a schopností Lichtenštejnů, kteří představují jeden z nejvýznamnějších a nejstarších šlechtických rodů. Po téměř sedm století zanechala tato vládnoucí rodina na Moravě nejednu stopu, která překonala dějiny. Jak uvedl místní historik Aleš Kostka: ,,Tento mikroregion, zcela unikátní v Evropě a nepochybně i na světě, je společným dílem přírody a člověka a propojují v sobě krásu přírody s architektonickými stavbami, bohatou historií - a kterému právem náleží pojmenování ,,zahrada Evropy“.(1)
1.2 Vymezení území Turistický region Lednicko-valtický areál je součástí Jihomoravského kraje. Po stránce přírodní, ekonomické i sociální je velice rozmanitý, což se odráží ve velké pestrosti jednotlivých charakteristik cestovního ruchu. Nejvyšším bodem je tzv. Kolonáda na Reistně, nejnižším bodem je úsek mezi Bulhary a Lednicí, cca 165 m.n.m. Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu (dále jen LVA) má různorodý tvar o rozloze 283,09 km2 a leží v jižní a jihovýchodní části okresního města Břeclav. Hlavními centry jsou Valtice a Lednice, součástí jsou dále tyto obce: Podivín, Bulhary, Hlohovec, Přítluky, Rakvice a Velké Bílovice. Všechna tato města mají zajímavou historii a krásné okolí. Na severu a na východě území LVA tvoří hranici řeka Dyje, na jihu státní hranice se Spolkovou zemí Rakousko a Slovenskou republikou. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava.
1.3 Mikroregion LVA VALTICE Dnes je malebné městečko na jihu Moravy kousek od česko-rakouských hranic známé především díky vynikajícímu vínu. Ne nadarmo se pyšní titulem „hlavní město vína“. Toto město bylo proslulé nejen svou krásou, ale i uměním.
13
LEDNICE Není divu, že se tomuhle kraji dřív říkalo „Lednice a její zahrady“ a dnes navrhují historičtí nadšenci nový oficiální název dominantní obce „Báječná Lednice“. HLOHOVEC Vesnice, která leží poblíž Valtic. V písemných pramenech je poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako kolonizační ves, založená pasovským biskupstvím. Na území obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Územím obce probíhá i hodnotná Bezručova alej. BULHARY Pohyb lovců mamutů na zdejším území potvrzují archeologické nálezy. Osada však byla založena ve 13.století německými kolonisty. Měla název Bulgarn a patřila k obci Lednice. Ve 14.století získali celé Bulhary Lichtenštejnové a spadaly pod Lednici až do roku 1848. Na počátku 20.století postihl Bulhary stejný osud jako ostatní příhraniční obce. Po odsunu německého obyvatelstva po válce obec osídlili přistěhovalci z Hodonínska a Břeclavska. Nyní spadá obec pod okres Břeclav. Do obce Bulhary zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. PŘÍTLUKY Obec leží na okraji nivy řeky Dyje na úpatí Přítlucké hory. Přítluky byly založeny na počátku 13. století. V té době obec patřila velehradskému klášteru. Na počátku 16. století ji získali Lichtenštejnové a roku 1617 ji připojili ke svému lednickému panství. PODIVÍN Málo míst má tak bohatou tradici a současně skrývá tolik záhad jako právě Podivín. Královské město, které leží na dolním toku řeky Dyje. Nejstarší a spolehlivé zprávy o městu nalézáme v kronice Kosmově při letech 1062-7, 1073-4, 1099 a 1121. Dále je s Podivínem spojeno mnoho tajemství, týkající se vzniku názvu a o prvních zmínkách.
14
RAKVICE Obec leží na okraji řeky Dyje, kterou až do sedmdesátých let 20.století pokrývaly rozlehlé plochy zaplavovaných luk s lužními lesíky a tůněmi. VEKÉ BÍLOVICE Obec Velké Bílovice leží v území značně bohaté na archeologické nálezy. Kromě paleolitu a časového úseku od mladší doby bronzové je na bílovickém území představen celý pravěký vývoj, od neolitu až po slovanské období, celým středověkem i nálezy archeologických památek novověku. Tabulka č.1: Počet obyvatel v obcích Počet obyvatel
Průměrný věk
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
Rozloha (km2)
Bulhary Hlohovec Lednice Podivín Přítluky Rakvice Valtice
798 1293 2331 2894 763 2200 3591
386 632 1144 1401 391 1110 1743
412 661 1187 1493 372 1090 1848
38,9 39,8 40,1 40,9 41,1 39,7 40,3
37,5 36,9 38,9 38,9 38,5 37,8 39,0
40,3 42,5 41,2 42,8 43,8 41,5 41,5
15,17 8,95 31,27 17,75 14,27 21,79 47,85
Velké Bílovice
3785
1850
1935
39,8
38,4
41,1
25,73
Název obce
Zdroj: ČSÚ k 1.1.2008
1.4 UNESCO UNESCO - zkratka, která pochází z anglického názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, která znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.(2) V České republice je nyní zapsáno 12 památek UNESCO. Jednou z těchto 12-ti památek je i LVA, který byl 7. prosince 1996 zařazen mezi několik nejkrásnějších kulturních krajin světa. 191 států se společně zavázalo k tomu, že budou tyto nejvýznamnější přírodní a kulturní pozoruhodnosti v zájmu celého lidstva chránit, udělají vše pro jejich zachování, přiblížení veřejnosti a hlavně předání budoucím generacím. "Záchrana, zabezpečení i zpřístupnění nejvýznamnějších kulturních, historických a přírodních pozoruhodností světa."(3) – tak zní základní a převratný cíl o ochraně kulturního dědictví lidstva.
15
Tento znak označuje lokality zahrnuté do seznamu UNESCO. Představuje prolínání kulturního a přírodního dědictví: čtverec uprostřed je podobou, kterou vytvořil člověk, kruh reprezentuje přírodu. Obě formy jsou propojeny tenkou vazbou, neboť kultura neexistuje mimo přírodu. Symbol je kulatý jako svět a zároveň symbolizuje ochranu.
Obrázek 1 Zdroj: http://www.vitejte.cz
1.5 Vinařská oblast Vinná réva a vinice, vinařské lisy, sklepní uličky a lákavě pootevřené dveře vinných sklepů, to vše patří do Lednicko-valtického areálu, který spadá do Mikulovské vinařské oblasti. Od roku 1873 ve Valticích sídlí Střední vinařská škola, která je nejstarší na našem území. Lednická zahradnická fakulta zemědělské univerzity vychovává vysokoškolské odborníky v oblasti pěstování a zpracování hroznů. Ve sklepení zámku ve Valticích sídlí Národní vinařské centrum a Salon vín České republiky, který shromažďuje sto nejlepších vín z celé země.
16
2 Od minulosti k současnosti LVA je spojen s rodem Lichtenštejnů. Ti budovali Lednici více než 600 let a Valtice asi 550 let. Za své sídlo si v 60.letech 16.století zvolili Valtice, které se postupně staly sídlem celého rodu. Na léto se přesouvali do blízké Lednice. Lichtenštejnové patřili k velice mocným a také tomu musela odpovídat úroveň obou zámků i jejich okolí. Mezi nejznámější turistické cíle patří zámky Valtice a Lednice. Spojuje je Bezručova alej z roku 1715. Historie areálu začala ve 12. století, kdy vznikly první písemné historické zprávy o Valticích, kdy přešly z vlastnictví pasovských biskupů do moci Seefelského rodu. Valtice se staly městem mezi roky 1192-1227. V dalších stoletích změnilo panství několikrát svého vlastníka. V roce 1387 získávají část Lichtenštejnové, a tak začíná dlouhé období jejich působení v LVA. Zprávy o Lednici začínají rokem 1222 zmínkou o bratřích Adamarovi a Lipertovi, týkající se majetkoprávních změn. K roku 1244 se z písemných pramenů dovídáme, že král Václav I. propůjčil část Lednice Siegfriedu Sirotkovi. Dalším dílem Lednice a tehdejšího Nýdku byl roku 1249 markrabětem Přemyslem obdarován Jindřich z Lichtenštejna. Jeho rod, pocházející ze Štýrska, získal postupem času většinu lednického území. Lednice se pak udržela v majetku rodu s nepatrnými majetkovými přesuny až do nedávné doby. Do trvalé držby Lichtenštejnů přešla Lednice za císaře Rudolfa II. v roce 1601. Krátce poté, roku 1608, dosáhl Karel I z Lichtenštejna povýšení do knížecího stavu. V době úmrtí Karla I, jeho syn Karel Eusebius podnikl r. 1629 cestu do ciziny a po návratu na Moravu r. 1632 se ujal na svém panství vlády. Svým ,,Dílem o architektuře“ dal základ a určil směr příštímu stavebnímu podnikání a uměleckému snažení rodu Lichtenštejnů. Lednice, kde Karel Eusebius plně uplatnil své zaujetí pro stavební činnost, je dnes znám pouze z nákresů před rokem 1676. Ke vzhledu zámecké zahrady nepochybně přispělo roku 1653 povolání italského zahradníka, po jehož příchodu následovaly objednávky sazenic z Itálie. Stavebními úpravami a přestavbami areálu byli pověřováni převážně Italové, například: Bernardo Bianchi, Giovanni Battista Gidoni, architekt Francesco Caratti. Roku 1641 se ujal nedokončených lednických a valtických staveb Ondřej Erna, povolán z Brna.
17
Panství připadlo roku 1684 Janu Adamu Ondřejovi, za jehož vlády vznikla konírna přiléhající k tehdejší zámecké budově. V druhé polovině 18. století se stal v Lednici středem pozornosti opět park a stavba vodárny, která přinesla další rozšíření parku. Přibyl zde čínský pavilon, holandský rybářský domek s lodním přístavem, které dnes již neexistují. Z architektur vynikajících v zámeckém parku vynikla stavba zvaná Minaret, jejíž místnosti kdysi sloužily k uložení knížecí orientální sbírky. Za vlády Jana Josefa I. z Lichtenštejna došlo k radikálnímu zamezení povodní, jež občas způsobovala rozvodněná řeka Dyje. V zámeckém parku byl vyhlouben rybník s řadou ostrůvků, spojených navzájem můstky. Původní zámecká zahrada se měnila ponenáhlu v tehdy oblíbený módní přírodní park, který našel pokračování ve volných plochách táhnoucím se až k Valticím. Tento zelený pás měl obklopovat celé šlechtické sídlo, na který se postupně napojovaly malebně působící unikátní stavby dnešního LVA. Se stavbou Janova hradu započatou v roce 1801 dala podnět k dalším architektonickým stavbám vznikajícím na tomto území v první polovině 19. století. V letech 1809-1810 byl jižním směrem od Lednice vybudován Nový dvůr, sloužící k chovu ovcí. Po vybudování zámečku Nového dvora přistoupil Josef Kornhausel k stavbě Rybničního zámečku nad Prostředním rybníkem. Jako další stavba v lednickém areálu vznikl v roce 1818 Apollonův chrám, který byl opatřen sochařskou výzdobou s výjevy z řecké mytologie. Dvacátá léta 19. století obohatila okolí lednických rybníků několika dalšími drobnými stavbami. Fischerovo sousoší tří antických bohyní, stojící dříve v zámeckém parku, našlo nové umístění při Chrámu tří Grácií. Osobitým řešením klasicistních staveb se vyznačuje také další budova, zvaná Hraniční zámek, která uzavírá panorama Hlohoveckého rybníka. Závěrečným stavebním a uměleckým počinem v Lednici se stala další rozsáhlá přestavba zámku za vlády knížete Aloise Josefa II. z Lichtenštejna (1837-1858). Pro svou výjimečnost byl LVA zapsán roku 1996 mezi světové památky UNESCO.
18
3 Přírodní předpoklady 3.1 Ochrana přírody LVA 3.1.1 Národní přírodní rezervace Součástí LVA je Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) Lednické rybníky. Na ploše 552,5 ha byla vyhlášena v roce 1953 k ochraně unikátního hnízdiště vodních ptáků. Mezi charakteristické ptáky patří: pěnkava, sedmihlásek, červenka, pěnice, volavka, kvakoš, rákosník, čáp, včelojed, káně, luňák, jestřáb, raroh či orel mořský. Mezi základní ochranné podmínky patří zákaz zejména: vstup a vjezd mimo vyznačené cesty, provozování horolezectví, sběr a odchyt rostlin a živočichů atd.(4) Chráněná oblast se skládá ze čtyř rybníků, patří sem: •
Nesyt 302 ha
•
Hlohovecký 67 ha
•
Prostřední 47 ha
•
Mlýnský 86 ha (nazývaný též Apollo)
Do této rezervace spadají též dva rybníky v Lednickém zámeckém parku. Jsou to: •
Zámecký 42 ha
•
Podzámecký 12 ha.
3.1.2 Přírodní park Přírodní park (dále jen PP) Niva Dyje vznikl v roce 2002 o celkové rozloze 15 km2. Cílem je ochrana lužních lesů a luk s ojedinělými duby, lužních tůní a jiných přírodních stanovišť s unikátními společenstvy rostlin a živočichů. Kousek od Břeclavi se rozprostírá les nazvaný Kančí obora s příznačnými přírodními společenstvy rostlin – zaplavované louky, mokřady a lužní lesy. Jde o neobyčejné pozůstatky lužního lesa na území Evropy. Charakteristickými stromy lužních lesů jsou jasan, olše, topol, dub, a lípa. Na některých
místech jsou keře: kalina,
střemcha, zimozel, svída či bez.(4) Na jaře vykvétají světlomilné rostliny, které kvetou, ještě než vyraší listy stromů. Patří sem: orsej jarní, sněženka podsněžník, violka lesní, křivatec žlutý, bledule jarní, ptačinec velkokvětý, plicník lékařský, a dymnivka dutá. V létě vykvétají hlavně
19
stínomilné byliny, především trávy a dále děhel lesní, pomněnka bahenní, kosatec žlutý, podražec křovištní, pryskyřník plazivý, krtičník hlíznatý, kostival lékařský, vrbina penízková, netýkavka nedůtklivá a kopřiva dvoudomá. Jedná se o tak významné území, že je vyhláškou řízeno její hospodářské využití a výstavba. Nelze zde např. zřizovat nové komunikace, tábořit, stanovat, pořádat hromadné akce atd.
3.1.3 Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná oblast přirozené akumulace vod řeky Moravy, jejíž důležitou součástí jsou nivy řek Moravy a Dyje. Tato oblast je prvořadá pro zásobování pitnou vodou hlavně pro město Břeclav a okolí. Pro svůj velký význam musí být chráněna řadou zajištění pro udržení přírodních podmínek a hydrologického systému. Opatření se týkají hospodaření v lesích, odvodňování pozemků, těžby nerostů, výstavby průmyslových závodů a dalších činností, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu vody.(4)
3.1.4 Ramrská úmluva Zaměřuje se na ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů a její pomocí je zajišťována celosvětová ochrana veškerých mokřadů (močály, slatiny, rašeliniště a přirozené, umělé, stojaté i tekoucí vody). Lednické rybníky: Tento mokřad se rozkládá na ploše 650 ha a byl zapsán na seznam v roce 1990. Součásti tvoří zejména soustava rybníků: Mlýnský, Prostřední, Hlohovecký, Nesyt a Zámecký. Tyto lokality mají značný ornitologický význam, neboť jsou místem výskytu některých obzvlášť chráněných druhů ptáků a jsou významným stanovištěm tažných ptáků.(4) Kromě rozsáhlých porostů rákosu se zde také nacházejí specifické druhy vodních a slanomilných rostlin.
3.1.5 Natura 2000 Tento systém chrání nejvíce ohrožené druhy rostlin, volně žijících živočichů a přírodní stanoviště (např. skalní stepi, rašeliniště, apod.). Dalšími prvky jsou tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Jako ptačí zóna je obvykle: zimoviště, hnízdiště anebo pravidelné shromaždiště některých druhů tažných ptáků. V LVA se jedná o tyto významné lokality: Bezručova alej, Lednický zámek, Niva Dyje, Rendezvous, Rybniční zámeček.
20
Cílem Natura 2000 není jen zlepšení situace přírodních stanovišť a zachování druhů, ale také vytvoření harmonie mezi pozorností ochrany přírody a hospodařením v příslušných místech.(4)
3.1.6 Národní přírodní památka Národní přírodní památka (dále jen NPP) se obvykle nachází na teritoriu menší rozlohy.
Cílem
je
zachování
zpravidla
jen
jednoho
objektu,
například
mineralogického naleziště, geologického útvaru, místa s výskytem vzácných a ohrožených druhů, nebo také útvaru vysoké estetické kvality vytvořeného člověkem (cenné parkové úpravy krajiny apod.). V lokalitě LVA se jedná o místa jako je Rendezvous – nacházejí se zde teplomilné lesnaté porosty na píscích a také o významné hnízdiště vodních ptáků a mokřadní ekosystém - pastvisko u Lednice.(4) Vzácnost této krajiny vedla k tomu, že v Lednici sídlí Zahradnická fakulta MZLU Brno a spolu se středním odborným učilištěm ve Valticích udržuje více než 100-letou tradici zahradnického školství v tomto areálu.
3.1.7 Národní kulturní památka Je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V LVA je zde zahrnuto areál zámku Valtice a Lednice zapsaných do seznamu v roce 1995.
21
4 Kulturně-správní předpoklady Koncem 18. a v první polovině 19. století byla v LVA vybudována řada architektonicky cenných staveb vkusně zasazených do malebné přírody, se kterou tvoří harmonický celek.
4.1 Památky 4.1.1 Přehled významných památek regionu
Zámek Lednice Dnešní podobu získal v letech 1846-1858 po novogotické přestavbě. Se svým rozsáhlým
anglickým
parkem
a
francouzskou zahradou se řadí mezi nejvýznamnější
romantické
stavby.
Součástí zámku je také skleník, do kterého
byly
umístěny
tropické
a
subtropické rostliny z Jižní Ameriky. Obrázek 2 Zdroj: http://www.zamek-lednice.com
Zámek Valtice Původně hrad, dnes barokní zámecký komplex s dvorem, jízdárnou a rozlehlou zahradou.
Obrázek č 3 Zdroj: http://www.obrazky.cz
22
Janův hrad Zříceniny zvýrazňují tak trochu tajuplnou atmosféru
romantického
parku.
Lichtenštejnové ve svém areálu žádnou neměli, nechali si tedy jednu postavit architektem
Josefem
Hardmuthem.
Napohled zřícenina, ale uvnitř zcela funkční lovecký zámeček. Obrázek 4 Zdroj: http://www.obrazky.cz
Minaret Jedná se o nejstarší rozhlednu na našem území a zároveň nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi, postavenou na kůlech z dubového dřeva v bažinaté půdě. O tom proč byl postaven koluje mnoho dohadů. Říká se, že tehdejší panovník chtěl prvně postavit kostel, ale lednická obec tuto stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Obrázek 5 Zdroj: http://www.obrazky.cz
Rendez-vous Empírová stavba taktéž zvaná Dianin chrám je postavena na nejvyšším místě Bořího lesa v podobě římského triumfálního oblouku. Janu I. a jeho hostům sloužila při mnohých lovech jako místo loveckých snídaní. Obrázek 6 Zdroj: http://www.obrazky.cz
23
Tři Grácie Půlkruhový zámeček má 12 jónských sloupů a obklopuje sochy tří řeckých bohyň, které vytesal Martin Fischer z jednoho balvanu.
Obrázek 7 Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz
4.2 Významné osobnosti Isidore Amando Canevale Příchodem architekta Isidora Amanda Canevaleho vznikaly první úpravy parku, které vyústily v jeden z nejhonosnějších krajinářských celků Evropy. Josef Meissl se synovcem Josefem Hardtmuthem Vedle Canevaleho působil u Liechtensteinů i stavitel Josef Meissl, díky kterému se do Lednice dostal jeho synovec Josef Hardtmuth. Jeden z nejvýznamnějších tvůrců současné podoby LVA. Hardmuth je autorem mnoha staveb Lednicko-valtického areálu: minaret, Janohrad, Dianin chrám, kolonáda na Rajstně, zámek Pohansko a mnoho dalších, většina z nás ho však zná jako vynálezce novodobé tužky. Josef Kornhausel Po Josefu Hardtmuthovi byl do LVA povolán akademicky vzdělaný Josef Kornhausel, ve kterém přišla osobnost právem považovaná za nejlepšího rakouského architekta. Kornhausel nejprve dokončil některé rozestavěné Hardtmuthovy budovy a realizaci svých vlastních projektů započal elegantním Rybničním zámečkem. Lichtensteinske služby opustil po dokončení jedné z nejhodnotnějších staveb celého areálu Apollonova chrámu.
24
Franz Josef Engel Ve funci projektanta vystřídal Kornhausela další ze slavných architektů Franz Josef Engel. V LVA se pustil do úpravy stavby Nového dvora, pokračoval nejznámější stavbou areálu zámečku tří Grácií a svoje práce ukončil ve dvacátých letech Hraničním zámečkem. Georg Wingelmuller A v poslední řadě architekt Georg Wingelmuller a jeho kaple svatého Huberta a maurská vodárna. Vrchní zahradník Josef van der Schott Uskutečnil vědeckou cestu do Severní Ameriky. Kromě nepochybného vědeckého přínosu přivezl Schott do Lednice zhruba 36 000 cizokrajných rostlin a park se stal významnou botanickou lokalitou evropského významu. Petr Bezruč Básník Petr Bezruč rád ve Valticích pobýval a věnoval jim svou sbírkou Valčice - k oslavě připojení Valtic k Moravě po roce 1918.
25
5 Realizační předpoklady 5.1 Materiálně technická základna cestovního ruchu 5.1.1 Doprava Doprava patří k základním faktorům rozvoje cestovního ruchu. Dopravní prostředky i dopravní infrastruktura nám pohyb z místa na místo zrychlují a usnadňují. Na druhé straně však představuje hrozbu pro zdraví a život lidí i životní prostředí. Auto LVA je dostupný z dálnice D2 Brno – Bratislava. Sjíždí se na 41. kilometru směr Podivín, obec Lednice spolu s Valticemi leží na silnici 422. Hromadná doprava Do Lednice a následně do přilehlého areálu se dá nejlépe dopravit z blízkého okresního města Břeclavi, kam vedou hlavní železniční tratě z Přerova a Brna. Z břeclavského autobusového nádraží odjíždí v pracovních dnech do Lednice a Valtic několik autobusů přibližně každou hodinu. O víkendech a svátcích je autobusová dostupnost poněkud slabší. Železnice Jedete-li do Lednice v sezóně, můžete využít vlakového spojení z Břeclavi. Od dubna do září jezdí o víkendech čtyřikrát denně turistický historický vlak, od půli května do června lze využít vlakového spojení dvakrát denně i od úterý do pátku. Do Valtic jezdí vlak celoročně směrem na Znojmo. Lodní doprava Od roku 2001 má Břeclav vlastní lodní dopravu. Byla obnovena prakticky po půldruhém století od jejího zániku na řece Dyji. Návštěvníci mohou obdivovat krajinu lužních lesů kolem řeky Dyje. Plavby vedou od splavu v Břeclavi až k Janohradu.
26
5.1.2 Ubytovací kapacity Významným předpokladem rozvoje cestovního ruchu je poskytování ubytovacích služeb. Ubytovací služby poskytují přechodné ubytování a služby s tím spojené např. půjčování sportovních potřeb, směnárenské služby, prodej vybraných druhů zboží aj. Mikroregion LVA nabízí mnoho ubytovacích kapacit. Má k dispozici hotely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí i camp. Zde uvádím jen některé z velkého množství, podrobnější analýza ubytovacích a stravovacích zařízení uvádím v příloze. Hotely: GARNI HOTEL 1. PLAVEBNÍ, MY hotel Lednice, Hraniční zámeček, Relax hotel Štork Penziony: Onyx Lednice, Jordán, Hippoclub, Myslivna Lednice, Pohádka, U Zámku Ubytování v soukromí: U Parku, Svobodová Světlana, Klammertová Oldřiška Ubytovny: ubytovna SOUZ, koleje MZLU, ubytovna MZLU Camp: Apollo
5.1.3 Stravovací služby Jednou z dalších podmínek rozvoje cestovního ruchu je také poskytování stravovacích služeb. V LVA je mnoho stravovacích zařízení, např. Myslivna, Včelařský dvůr, Zámecký hotel, pizzerie Na Knihovně, restaurace Amálka a mnoho dalších.
5.1.4 Sportovně-rekreační zařízení Kraj nabízí mnoho stezek pro pěší i cyklisty. Ty nejméně náročné vedou mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi, náročnější stoupají po svazích Pavlovských vrchů u Mikulova kousek od LVA. Naučné stezky Pro milovníky přírody jsou určeny dvě naučné stezky - naučná stezka Lednické rybníky - vinařská naučná stezka Valtice – s možností degustace vín
27
Cyklotrasy -
dálkové trasy
Přímo Lednicí prochází Moravská stezka Jeseník-Olomouc-Mikulov (314 km) a Stezka Hradec Králové-Břeclav (281 km). Dále je zde značené propojení na další dálkové trasy procházející v nevelké vzdálenosti od Lednice: Jantarová stezka (16 km), Greenways (7 km) a Česko-rakouská příhraniční stezka -
regionální trasy
Mikulovská (součást Moravských vinařských stezek, délka 83,4 km, od Lednice západním směrem, prochází např. Valticemi, Mikulovem), Velkopavlovická (severně od Lednice – 50-80 km) a Stezka Podluží (součást Moravských vinařských stezek, délka 72 km, oblast východně od Lednice směrem na okresní město Břeclav) -
místní trasy
Zde je možno využít značení cykloturistických a turistických tras v okolí Lednice a Valtic a zvolit trasu podle zdatnosti cyklistů. Oblíbená je především trasa směrem jižně od Lednice přes Valtice a Hlohovec. Jde o nenáročnou trasu o necelých 20 km, vedoucí kolem řady památek LVA.
5.1.5 Kulturně-společenská zařízení LVA každý rok pořádá různé druhy společenských událostí, které přilákají spousty turistů. Jedná se o festivaly, výstavy, různé slavnosti, soutěže, hudební a divadelní představení. Lednice – Valtice: květen – září KVĚTEN 1.5
Dostihy chrtů, pořádající Klub chrtů Lednice
2.5
Pálení čarodějnic, organizátorem obec Lednice
8. - 9.5
Valtické vinné trhy
16.5
Regionální výstava vín, organizátor: ATC Apollo
16.5
Lichtenštejnské stezky, organizátor: město Valtice
16. – 17.5
Mistrovství v mažoretkovém sportu, organizátor: město Valtice
17.5
Zahájení lázeňské sezóny, pořádající obec Lednice
28
ČERVEN 1.6
Dětský den, organizátor obec Lednice
29.6 – 4.7
Lednické dřevo-sochání, organizátor obec Lednice
ČERVENEC 1.7
Tradiční zahájení letní sezony, organizátor ATC Apollo
5.7
Cyrilo – Metodějská mše, pořádá obec Lednice
4. – 12.7
Letní škola barokní hudba pořádaná ve Valtickém zámku
10. – 12.7
Hudební festival Grafologie, v parku Valtice
25.7
Svatojakubská hodová zábava, organizátor obec Lednice
31.7 – 1.8
Hudba z podzámčí, pořádající Český fortel s.r.o
Každou sobotu v červenci se konají Promenádní koncerty u zámku Lednice SRPEN 14. – 15.8
Hudební festival ve Valticích V zámku a v podzámčí
15. – 16.8
Valtické krojované hody
22.8
Letní pohár dostihy chrtů, pořádaný klubem chrtů Lednice
24.8
Tradiční hody v obci Hlohovec
Každý pátek se koná posezení s cimbálku a opékání selete, organizátor Onyx Trade s.r.o ZÁŘÍ 20.9
Lázeňské vinobraní obce Lednice
Nepravidelné akce pořádá i My hotel Lednice, např. Jarní speciality, Zpět do středověku, Hurá prázdniny, Benátská noc a další. Další atraktivity Malawi V akváriích Malawi je možné zhlédnout skoro celý vodní svět, od Afriky počínaje, Jižní Amerikou a Indonésií konče. V jednotlivých nádržích se nachází fauna největších afrických jezer Tanganika a Malawi, jihoamerické sumce nebo dravé pirani. V mořských akváriích si lze prohlédnout pestrobarevný svět korálových ryb, rejnoky, murénu, smrtelně jedovaté perutýny a mnoho dalších živočichů z oslnivého světa pod vodou.
29
Zayferus Obecně prospěšná společnost na ochranu dravých ptáků, která pořádá ukázky dravců v Lednickém parku. Pravidelné plavby, zámek Lednice – Minaret, Minaret - Janohrad Komu se nezamlouvají davy lidí v Lednickém parku má příležitost vychutnat si romantický kus přírody Lichtenštejnského panství v klidu plavby po řece Dyji spojené se zajímavým výkladem o zajímavostech areálu. Plavby vedou lužním lesem, tajemnými meandry Staré Dyje mezi Minaretem a zříceninou Janův hrad se spoustou kvakošů, volavek, bobrů i želvy nádherné. Štvanci Divadelní a kaskadérská společnost. Za dobu svého trvání odehrála mnoho šermířských představení a podílela se na programu spousty městských a hradních slavností u nás i v zahraničí. Výstavy na zámku Tajemná Indonésie Obrovské totemy, zbraně lovců, vodopády, džungle s orchidejemi, krokodýli, živá zvířata to vše a ještě mnohem více mohou návštěvníci shlédnout. Vyjížďky na koních a kočárem Penzion Hippoclub Lednice zajišťuje tyto vyhlídkové jízdy v kočárech po zámeckém parku, kolem zámeckých rybníků, jako kdysi jezdili Lichtenštejnové.
5.1.6 Zprostředkovatelské organizace Cestovní kanceláře tzv. touroperátoři, jejich úkolem je propojit trh zákazníků, maloprodejních cestovních kanceláří, dodavatelů přepravních, ubytovacích a stravovacích služeb a místních aktivit zábavy, rekreace a dalších doplňkových služeb s přijímacími
cestovními
kancelářemi,
okolím
a
konkurencí.
Právě
díky
zprostředkovatelskému a organizačnímu charakteru své práce představují pro místní veřejnou správu významný segment, se kterým by měla maximálně spolupracovat a komunikovat.(5) Na daném území LVA se nacházejí dvě cestovní agentury, jedna ve Valticích a druhá CA Areal v obci Lednice.
30
6 Lidské zdroje Obyvatelé těchto obcí i jejich představitelé na obecních úřadech vkládají do cestovního ruchu v tomto regionu velké naděje. Cestovní ruch přispívá k rozvoji regionu (vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti, přináší potřebné investice, zvyšuje životní úroveň). Neobejde se bez kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení, bez potřebné infrastruktury. Základní úloha a přínos spočívá ve veřejné správě a samosprávě.
6.1 Veřejná správa Hlavním cílem tohoto organismu je podporovat společné úsilí o rozvoj spravovaného území. Musí neustále zlepšovat komunikaci mezi občanem, místními podnikateli a veřejnou správou. Všechno to, co veřejná správa dělá pro rozvoj obce či regionu, celá její činnost, která není dána pouze platnými zákony, by měla vycházet z obecných principů marketingu obce a cestovního ruchu. Hedly Smith napsal, že ,,smyslem marketingu regionu je vytvořit strategie propagace oblasti pro konkrétní aktivity a v některých případech dokonce, prodej, částí města k životním, spotřebním a výrobním účelům“.(6)
6.2 Partnerství Marketing obce či regionu nemůže dělat jen jedna instituce. Naopak je velmi důležitá spolupráce všech zainteresovaných fyzických i právnických osob. Zde nastupuje klíčová role místní a veřejné správy, která je schopna iniciovat vzájemnou komunikaci a úspěšné vyjednávání zúčastněných stran. Veřejná správa reprezentuje celou komunitu a musí tudíž usilovat o dlouhodobé hledání řešení společných problémů, dosažení společných cílů. Partnerství sdružuje a znásobuje energii a vkládané prostředky zúčastněných
subjektů
(místních
obyvatel,
správy,
podnikatelů,
neziskových
organizací..), na něm je závislá kvalita výsledného produktu.(5) Partnerství v cestovním ruchu mezi místní správou a místními podnikatelskými subjekty je mimořádně důležité a potřebné, aby bylo rozšířeno také o místní občanské aktivity, občanská sdružení i jednotlivce. Občané musí znát plány a záměry veřejné správy, aby se mohli do těchto plánů zapojit a přispět svými názory a aktivitami.
31
6.3 Společné vize Území, region, které se pokouší uspět v oblasti cestovního ruchu, musí být nejdříve příjemné a pohodlné pro svoje domácí obyvatele a pro návštěvníky z blízkého okolí. Musí umět posilovat partnerství domácích obyvatel a podnikatelů prostřednictvím společně sdílených vizí. Vytvořit nová pracovní místa, zajistit prosperitu již existujícím institucím, kterém působí v daném území v cestovním ruchu. Je důležité formulovat společné vize a cíle, které spojí jednotlivé partnery jejichž dosažení se stane pro všechny důležitou prioritou. Důležité je říci nejen to, co občanům nabízíme ale také to, co od nich při realizaci přijatých záměrů očekáváme.(5)
32
7 Prezentace území a cestovní ruch Území, region musí dokázat nabídnout co nejvíce informací. Je důležité, aby občan i návštěvník se v daném místě zorientovali a musí být zřejmé, kde získají potřebné informace. Orientační a informační systém napovídá, nakolik veřejné správě záleží na lidech, kteří se v území pohybují a tráví zde svůj čas, jaký má zájem nabídnout jim své služby a zajímavosti. Interpretace místa je často právě tím, co si návštěvník uchová jako trvalou vzpomínku ve své mysli. Je to i něco, co může být důvodem k tomu, aby se rozhodl dané území navštívit znovu nebo je doporučil svým známým. Prezentací území se zvyšuje atraktivita jednotlivého města, regionu nebo podnikatelského subjektu a umožňuje poskytnout potencionálním ,,klientům,, komplexní nabídku.(7) Image destinace Důležitým produktem propagace cestovního ruchu v dané oblasti je budování image v očích návštěvníků i domácích obyvatel. Dobře přichystaná propagace území, znalost jeho silných stránek a posilování povědomí. Image destinace by měl stavět na přírodních a historických předpokladech, ale v současné době by měl především vycházet z inovačního a vědomostního potenciálu území. Např. ke zlepšení image města používá Birminghamské marketingové partnerství nástrojů public relations, jako jsou výzkumy veřejného mínění a vztahy s novináři a sdělovacími prostředky. Za uplynulých 6 let Birminghamská radnice hostila přes 420 novinářů z celého světa zabývající se tématikou podnikání a volného času.(8)
7.1 Informace Území, ve kterém se občan či turista pohybuje, musí nabízet dostatek informací dostupných a srozumitelných na první pohled. Jsou to směrovky, tabule, značky upozorňující na význačná místa, budovy či přírodní útvary, informující o nejrůznějších zajímavostech a upozorňující na možnost využití nejrůznějších dopravních prostředků. Jsou to i informace, které můžeme získat v hotelích, restauracích, místní obyvatel atd.
33
7.2 Veletrhy Účast na veletrhu je také jednou z možností, kdy města, okresy i region mají možnost společně něco udělat pro svůj image. Je plně v jejich rukou, jak se region bude prezentovat těm, kteří jej zatím znají pouze z informací z tisku či sdělení od svých známých a přátel. K oslovení návštěvníků je možné také využít významných osobností, historických zajímavostí místa či dokonce pověstí, ale dá se také účelově pro cestovní ruch vytvořit i zcela nová identita. Na veletrhu se mění veřejná správa v podnikatelský subjekt. Starosta zastupuje místního majitele restauračního zařízení, řezníka či hoteliéra a musí mít zájem představit svoje město, obec či region co nejlépe a také co nejlépe prodat práci místních podnikatelů a obyvatel. Svoji účast zde bere jako významnou investici. Veletrh je jedna z nejúčinnějších komunikací (z očí do očí – face to face) můžou představitelé oslovit mnoho cestovních kanceláří, zájemců o pobyt či turistiku. Je to nástroj, který bezprostředně oslovuje ty aktivní, kteří něco hledají a v tomto případě jsou ochotní se za tím vypravit na veletrh.(5) LVA se prezentuje každoročně na veletrhu Regiontour, která se pořádá v Brně od 1518.1 a na Holiday World v Praze.
7.3 Informační centrum Informační
centra
jsou
silným
nástrojem
rozvoje
cestovního
ruchu,
který
zprostředkovává kontakt návštěvníkům se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu. Cílem informačních center je nabízet bezplatný informační servis návštěvníkům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kulturní památky, tipy na výlety, zajímavá turistická místa, sportovní a kulturní akce a další aktivity cestovního ruchu. Informační centra se v LVA nacházejí v obou dominantních městech – Lednice i Valtice. Informační centrum je vizitkou toho, jak jsou organizace a instituce v daném místě schopny spolupracovat na společné prezentaci a propojit nejdůležitější užitečné informace. Obrázek 8 Zdroj: www.obrazky.cz
34
Informační centrum Lednice Zámecké náměstí 68, Lednice Otevírací doba: duben a říjen otevřeno denně 9:00 – 15:30, So a Ne 10:00 – 15:30 květen a září otevřeno denně 9:00 – 16:00, So a Ne 10:00 – 16:00 červen – srpen otevřeno denně 8:00 – 17:00, So a Ne 9:00 – 17:00 listopad – březen otevřeno pondělí – čtvrtek 9:00 – 15:00, pátek 9:00 – 12:30 Informační centrum Valtice Náměstí Svobody 4, Valtice Otevírací doba - celoročně: duben - září otevřeno denně 9:00 - 17:00 (přestávka 12:30 - 13:00) říjen - březen otevřeno denně 7:00 - 15:30 (přestávka 11:30 - 12:00)
7.4 Internet Internet je sice v dnešní době ,,nej,, komunikační médium, avšak za předponu ,,nej,, můžeme dosazovat slova jak pozitivní, tak i negativní. Problémem prezentace se stále více stává obrovské množství informací a jejich nepřehlednost, proto už dnes nestačí na internetu ,,být“, ale musíte ,,být vidět“, respektive ,,být nalezitelní“ Novotný z informačního centra Lednice.
35
(9)
, uvádí Martin
8 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM Základem mé bakalářské práce bylo dotazníkové šetření v Lednicko-valtickém areálu. Výzkum jsem provedla, jak u obyvatel tohoto mikroregion, tak u turistů.
8.1 Primární průzkum Nejsnadněji dostupné a nejběžněji používané jsou interní (primární) zdroje. Informace z interních zdrojů jsou rychleji a levněji dostupné a mohou se stát vhodným východiskem pro vstupní, rychlou, základní orientaci. Celkem bylo osloveno 200 respondentů, z nichž bylo 100 místních obyvatel a 100 turistů.
8.1.1 Rozbor jednotlivých otázek – turisté Dotazování se uskutečnilo na turisticky frekventovaných místech, především v centru města Valtice a Lednice, a to na náměstí, v parku, u kašny a zámku. Občané byli dotazování v měsících květen–říjen 2008. Na jaře (květen) bylo sesbíráno 7 % dotazníků, v létě (červen, červenec, srpen) 65 % dotazníků a na podzim (září, říjen) 28 % dotazníků. Respondenti byli vybíráni a dotazováni náhodně. Zvolila jsem metodu osobního dotazování – dotazník byl vyplňován tazatelem, a to proto, aby respondent správně porozuměl otázkám. Dotazník se skládal ze 16 otázek, ze kterých 2 byly otevřené čekající na odpověď respondenta a 14 uzavřených, které vyžadovaly výběr odpovědí. Cíle výzkumu, zjistit: a) skladbu návštěvníků b) záměry, charakter a důvody návštěvy c) forma ubytování, stravování d) preferované aktivity e) hodnocení jednotlivých položek služeb cestovního ruchu f) náměty, připomínky
36
Otázka č.1: Jaký byl Váš zdroj informací o návštěvě Lednicko-valtického areálu? Graf 1: Zdroje informací o návštěvě Lednicko-valtického areálu
6%
2%
13%
cestovní kancelář
18%
informační kancelář
3%
přátelé tisk
14%
rozhlas předchozí návštěva
44%
jiné
V případě návštěvy LVA se lidé nejčastěji informovali u přátel a cestovních kanceláří. Přátelé a známí mají velký význam v doporučení a v následném výběru jak krátkodobého, tak i dlouhodobého pobytu. Do cestovní kanceláře lidé většinou přicházejí s konkrétní představou, přátelé jsou zpravidla schopni tuto představu vyvolat a dotyčného nasměrovat ještě před tím, než se na cestovní kancelář obrátí.
Otázka č. 2: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Graf 2: Hlavní důvod návštěvy
dovolená, odpočinek
1% 10%
6% 1%
18%
návštěva příbuzných, přátel výlet
8%
služební ces ta pouze projíždím zdravotní pobyt, lázně
56%
jiné
Nejvíce návštěvníků přijelo za památkami, dovolenou a odpočinkem. Velký vliv na výběr místa mají i služební cesty. Pokud člověk navštíví nějaké místo v rámci služební cesty a osloví jej, pak se tam rád vrací ve svém volném čase s rodinou či přáteli.
37
Otázka č. 3: Jak dlouho se zde zdržíte? Graf 3: Doba pobytu
19%
2%
20%
1 den 1-2 dny týden déle
59%
Více než polovina dotazovaných se v regionu zdrží 1-2 dny, region a jeho atraktivita by se měla snažit o dlouhodobější pobyty návštěvníků LVA.
Otázka č.4: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Graf 4: Ubytování turistů
hotel 11%
3% 6% 1%
penzion u příbuzných
18%
ubytovna
8%
kemp v soukromí
53%
jiné
Nejvíce turistů dává přednost penzionům, místní hotely jsou až na druhém místě. Třetí místo zaujímají ubytovny.
38
Otázka č.5: Jak jste přicestoval? Graf 5: Způsob dopravy
19%
3%1%
auto autobus vlak
6%
kolo 71%
jinak
Region je zajímavý svojí polohou, je v blízkosti hranic a jinak zajímavých a atraktivních míst. Je dostupný z dálnice D2 Brno – Bratislava. Nízké procento autobusové dopravy není zarážející – spojení autobusové dopravy o víkendech a svátcích je velmi špatné. Železniční doprava zahájila cestu Brno-Lednice historickou lokomotivou.
Otázka č.6: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? Tabulka č.2: Průměrné výdaje na osobu a den v Kč za ubytování za stravování vedlejší výdaje
Do 200 2% 7% 29%
201-500 19% 42% 48%
501-800 22% 40% 20%
801-1100 40% 10% 3%
1101-1400 17% 1% 0%
Tržby z každého návštěvníka za den je ovlivněn počtem turistů a délkou jejich pobytu. Nejvíce turisté utratí v regionu za ubytování a stravu. Na třetím místě v průzkumu jsou vedlejší výdaje, což mohou být suvenýry, vstupy do objektů atd.
39
Otázka č.7: Pokládáte tento region z hlediska cenové úrovně služeb Graf 6: Cenová úroveň služeb regionu
16%
za stejně drahé 26%
58%
za levnější za dražší
Více než polovina dotazovaných uvedla, že tento region je stejně drahý, jako ostatní regiony v České republice, 26% dotazovaných považuje region za levnější a 16% považuje LVA z hlediska cenové úrovně za dražší. Cenová politika by tedy neměla odrazovat návštěvníky k opakovaným návštěvám.
Otázka č.8: Co hodláte v tomto regionu navštívit a nebo jste již navštívil? Graf 7: Předmět návštěvy turistů
město Valtice 11%
3%
obec Lednice
17%
21% 48%
památky UNESCO vinařské oblasti jiné
Krajina LVA je jednou z pokladnic evropské zahradní architektury a významnou přírodní lokalitou s velkým množstvím výskytu chráněných rostlin, živočichů a architektonických památek. Není proto divu, že byl tento krásný kout Evropy zapsán na seznam světového kulturního dědictví Unesco a vypovídá o lidské touze po kráse a dokonalosti a láká čím dál více a více turistů.
40
Otázka č.9: Jste spokojen v daném regionu s úrovní služeb? Graf 8: Spokojenost v regionu s úrovní služeb
80% 60% spokojen
40%
nespokojen
20% 0%
čistota a pořádek
inf ormace
přátelskost
uby tov ání
strav ov ání
úrov eň personálu
Místní turisté jsou až na poskytované informace a čistotu a pořádek v tomto regionu spokojeni. Zejména oceňují přátelskost místních obyvatel a stravovací služby.
Otázka č.10: Jak celkově hodnotíte infrastrukturu a vybavenost v tomto regionu? Graf 9: Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu
spokojen
100%
nespokojen
80% 60% 40% 20% 0%
rozsah str. doprav ní značení a uby t. dostupnost turist. tras kapacit
značení památek
sport
suv enýry
památky
Jak zde již bylo zmíněno několikrát LVA je bohatě vybaven historicky unikátními památkami, dále kladně dotazovaní hodnotí rozsah ubytovacích a stravovacích kapacit. Slabé stránky regionu vidí ve špatném značení turistických tras a památek.
41
Otázka č.11: Jaká je podle Vás atraktivnost tohoto regionu z pohledu cestovního ruchu? Graf 10: Atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu
vyšší než jsem očekával(a) nižší než jsem očekával(a) nedovedu posoudit podle mého očekávání
27% 45%
19%
9%
LVA vyniká jedinečnými přírodními, klimatickými, léčebnými i kulturně-historickými podmínkami není tedy divu, že 45% dotázaných hodnotí atraktivitu regionu za vyšší než očekávali.
Otázka č.12: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Graf 11: Nejnavštěvovanější období regionu
9%
4% 33%
jaro léto podzim zima
54%
Nejvíce turistů zavítá do LVA na jaře a v létě. Období podzim a zima jsou turisticky prázdné. Region by se měl snažit nabídnout turistům program a možnosti návštěvy i v tomto období.
42
Otázka č.13: Co v tomto regionu postrádáte, co Vám zde chybí? Graf 12: Nedostatky regionu otevření zámků i v zimě
5% 3% 20%
19%
30%
lepší dostupnost hromadné dopravy nedostatek parkovacích míst chybí atraktivity, akce a aktivity pro děti
22%
církevní události více sportovního vyžití
Jednou z možností, jak přilákat turisty i v zimním období, je otevření zámků Lednice a Valtice i o víkendech. Nedostatky vidí turisti v dostupnosti hromadné dopravy, nedostatku parkovacích míst, aktivit pro děti a více sportovního vyžití.
Otázka č.14: Uvažujete o opakované návštěvě? Graf 13: Opakovaná návštěva regionu
22%
33%
5%
40%
ano v brzké době ano, ale někdy později spíše ne nedokážu říci
Více než polovina dotazovaných uvažuje o opakované návštěvě, ať již v blízké době, nebo někdy později.
43
Otázka č.15: Jak hodnotíte propagaci a dostupné informace o regionu? Tabulka č.3: Propagace a informovanost o regionu internet média informace od personálu cestovní kanceláře a agentury informace od přátel, známých propagační materiály
Ano částečně ne 51% 14% 35% 15% 27% 58% 29% 18% 53% 5% 18% 77% 45% 23% 32% 32% 25% 43%
Území musí nabízet dostatek informací dostupných a srozumitelných na první pohled. Z tabulky je patrné, že propagace a dostupné informace nejsou dostačující.
Otázka č.16: Údaje o Vás Graf 14: Pohlaví
41%
žena 59%
muž
Graf 15: Vzdělání
9% 48% 43%
základní/vyučen střední vysokoškolské
Graf 16: Věk
7%
28%
do 24 let 25 - 44 let 45 - 64 let
31%
65 let a více
48%
44
8.1.2 Rozbor jednotlivých otázek – místní občané Otázka č.1: Může spolupráce obcí v Lednicko-valtickém regionu zlepšit podmínky pro život a práci obyvatel regionu a zvýšit jeho atraktivitu? Graf 17: Názor občanů na zlepšení podmínek regionu
8% 25%
ano ne nevím 67%
Více než polovina místních obyvatel si myslí, že spolupráce jednotlivých obcí může zlepšit podmínky pro život a zvýšit atraktivitu regionu. Partnerství jednotlivých obcí sdružuje, znásobuje energii a vložené prostředky podílejících se subjektů – na něm je závislá kvalita a atraktivita regionu.
Otázka č.2: Jaká je podle Vás, současná situace ve Vaší obci dle následujících hledisek: Tabulka č.4: Současná situace obcí dle názorů občanů vynikající dobrá
poloha regionu hospodářská úroveň věkové složení obyvatel životní úroveň vzdělanostní úroveň úroveň zaměstnanosti počet podniků a firem cestovní ruch čistota ovzduší péče o památky charakter a kvalita přírody úroveň dopravy (hromadná i osobní)
7% 5% 4% 9% 19% 10% 7% 25% 24% 10% 29% 7%
69% 65% 77% 69% 67% 20% 56% 64% 61% 51% 67% 42%
průměrná
9% 18% 17% 17% 11% 30% 29% 10% 12% 12% 4% 29%
horší
11% 9% 1% 3% 2% 35% 6% 1% 3% 21% 0% 15%
špatná
4% 3% 1% 2% 1% 5% 1% 0% 0% 6% 0% 7%
Kladně občané hodnotí cestovní ruch, kvalitu ovzduší, charakter a kvalitu přírody. Nedostatky vidí v dopravě a nedostatečné péči o památky. Možnosti pracovního uplatnění považuje většina dotázaných za špatnou. Čím je obec, region menší, tím jsou možnosti pracovního uplatnění častěji označovány za špatné. Pokud ale veřejná správa začne své obyvatele více zapojovat do řešení nedostatku pracovních příležitostí, mohlo by to být právě podnikání v oblasti cestovního ruchu, které by mohlo přinést zlepšení situace.
45
Otázka č.3: Zajímáte se o práci místního zastupitelstva? Graf 18: Zájem o práci zastupitelstva
48%
ano ne
52%
Současný malý zájem občanů o práci zastupitelstev považuji za znepokojující. Je důležité, aby se zapojovali do projednávání rozvojových aktivit. Občané musí znát projekty a cíle veřejné správy, aby se mohli do těchto plánů zapojit a také přispět svými názory a aktivitami.
Otázka č.4: Je pro Vás snadné získávat informace? Tabulka č.5: Snadnost získávání informací o práci obecního úřadu o procesu rozhodování zastupitelstva o současných plánech obce
ano 49% 45% 46%
ne 43% 50% 51%
nevím 8% 5% 3%
o plánech týkajících se Lednicko-valtického regionu
36%
62%
2%
Pro téměř polovinu dotázaných je snadné získávat informace o práci obecního úřadu, současných plánech obce. Dostupnost informací týkající se plánů LVA není pro občany zcela snadné.
46
Otázka č.5: Informace o dění v obci a regionu získáváte: Graf 19: Získávání informací
6%
na obecním úřadě ze zpravodaje obce od známých
3% 39%
52%
jinde
Obyvatelé obcí dávají přednost místním zpravodajům, než se aktivně zúčastnit veřejného zasedání, které pořádá každá obec. Na veřejném zasedání mohou sdělit, co právě obyvatele ,,trápí,, v té které části obce, mohou přímo vysvětlit nejrůznější návrhy a předcházet tak komunikačním šumům, a zastupitelé obce mohou tváří v tvář čelit nespravedlivému či nepravdivému nařčení. Komunikace mezi veřejnou správou a občanem je dlouhodobý proces, kdy veřejná správa musí neustále zlepšovat komunikaci, musí pochopit základní potřeby občana a musí dokázat vysvětlit potřeby veřejné správy.
Otázka č.6: Jste spokojeni s činností úřadu? Graf 20: Spokojenost s činností úřadu
7%
ano 52%
41%
ne nevím
Spokojenost a informovanost je silně závislá na velikosti zkoumané obce (čím menší, tím snáze dokáže radnice informovat své občany). Se zvyšující se informovaností stoupá spokojenost s úřadem.
47
Otázka č.7: Máte chuť něco udělat pro zlepšení současně situace? Tabulka č.6: Ochota pomoci zlepšit současnou situaci
Ve Vaší obci V mikroregionu LVA
rozhodně ano 16% 11%
spíše ano 42% 28%
spíše ne 31% 35%
rozhodně ne 7% 23%
nevím 4% 3%
Aktivní zapojení občanů a podnikatelů by mělo přispět k vytvoření turisticky atraktivního regionu a nepřehlédnutelné destinace pro zájemce a návštěvníky jak se zahraničí, tak i z České republiky. Místní správa musí vytvářet podmínky pro spolupráci obce, obyvatel, místních podnikatelů k určení hlavních směrů a priorit rozvoje. Jsou to především vysokoškoláci, kteří si umí svůj konkrétní zájem či přínos pro tvorbu plánů a zlepšení situace představit. U zbývajících respondentů nelze jednoznačně říci o nezájmu. Domnívám se, že ve většině případů tito lidé neví, jak by se do procesu tvorby na zlepšení mohli zapojit. Tam, kde se s obyvateli v tomto směru dlouhodobě a cíleně pracuje, je počet těch, kteří mají zájem aktivně se zapojit, větší.
Otázka č.8: Jak dlouho žijete ve Vaší obci? Graf 21: Délka pobytu v obci
6%
10%
21%
od narození více než 10 let 5 až 10 let
63%
méně než 5 let
Otázka č.9: Uvažoval jste někdy o tom, že byste se odstěhoval z Vaší obce? Graf 22 Odstěhování z obce
27%
ano ne 73%
48
Otázka č.10: Pokud ano, z jakých důvodů? Graf 23: Důvody odstěhování z obce
3% 28%
za prací svatba jiné důvody
69%
Nejvíce dotazovaných pokud by se odstěhovalo za lepšími pracovními podmínkami do jiného kraje či regionu. Na druhém místě, proč by se občan odstěhoval je z důvodu svatby – odstěhování se za partnerem.
Otázka č.11: Jste: Graf 24: Pohlaví
45%
muž žena
55%
Otázka č.12: Vaše nejvyšší ukončené vzdělání: Graf 25: Vzdělání
1%
9%
základní
41%
49%
49
vyučen středoškolské vysokoškolské
Otázka č.13: Věk: Graf 26: Věk
11%
18%
do 24 let 25 - 44 let 45 - 64 let
30% 41%
65 let a více
Informovanost a spokojenost občanů také souvisí se stupněm vzdělání dotazovaného (čím vyšší úroveň dokončeného školního vzdělání respondenti mají, tím více se zajímají o záležitosti obce a tím více jsou ochotni se účastnit jednotlivých aktivit).
50
8.2 Sekundární výzkum Představují informace shromažďované a poskytované veřejnou správou, Českým statistickým úřadem apod. a které nám mohou mnohé napovědět o vnitřních i vnějších podmínkách.
Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Obrázek 9 Zdroj: ČSÚ Z obrázku můžeme vyčíst, že nezaměstnanost LVA – nacházející se u okresu Břeclav činí okolo 10-14%.
51
Kanada
Bulharsko
Rumunsko
Japonsko
Austrálie
Maďarsko
Itálie
Polsko
5,6%
Německo
39,4% 18,3% 8,5% 5,6% 2,8%
Rakousko
Velká Británie
71
USA
Lednicko Valtický areál
Slovenská republika
TOTAL
Tabulka č.7: Monitoring návštěvníků z jednotlivých zemí do LVA v roce 2008
4,2% 2,8% 1,4% 2,8% 1,4% 1,4% 2,8%
Zdroj: ČSÚ Na prvním místě ve světovém měřítku návštěvnosti tohoto regionu jsou turisté ze Slovenské republiky. Na druhém místě jsou turisté z Rakouska a třetí místo patří turistům z Německa. Podle prognózy Světové obchodní organizace by Česká republika měla v roce 2020 patřit k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. V roce 2020 by k nám mělo přijet 44 milionů turistů, což by představovalo 2,7% celosvětového trhu cestovního ruchu.
Tabulka č.8: Počet turistů v jednotlivých regionech ČR v roce 2005 Česká republika Praha Okolí Prahy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko Západní Čechy Severozápadní Čechy Český sever Český ráj Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Střední Morava Severní Morava a Slezsko Krkonoše
Počet hostů 12 361 793 4 108 565 723 853 571 475 690 438 183 183 637 311 385 056 415 913 195 178 659 905 389 272 1 305 906 278 192 971 878 845 668
Zdroj: ČSÚ Tato tabulka ukazuje region Jižní Morava, jejíž součastí je LVA v počtu návštěvnosti turistů v roce 2005 na druhém místě hned po hlavním městě Praha.
52
Graf 27: Statistika návštěvnosti LVA 420 000
411 015 405 894
401 521
400 000
380 990
380 000
370 590
370 891 352 569 350 579
360 000 340 000 320 000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Turistické informační centrum Počet návštěvníků v roce 2000 byl velmi vysoký, po útocích na WTC v New Yorku výrazně klesla návštěvnost. Od roku 2005 má návštěvnost opět rostoucí tendenci.
53
8.3 SWOT analýza Zkratka SWOT znamená Strenghts (silné stránky) Weaknesses (slabé stránky) Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza pomůže stanovit jak příležitosti LVA, tak i jeho nedostatky. Měla by odkrýt silné a slabé stránky místa či regionu a pomoct odhalit výhody a nevýhody, přednosti a slabiny jejího dalšího rozvoje a uvědomit si své postavení na trhu vůči konkurenci i klíčovým, cílovým skupinám.
8.3.1 Silné stránky • Bohatství kulturních a historických památek a dalších kulturních atraktivit, přírodní parky (národní parky, národní přírodní rezervace). Zařazení do UNESCA
• Dostatečná ubytovací kapacita • Poloha (hranice se Slovenskem a Rakousekm), dostuponost dálnice D2 BrnoBratislava
• Dostatek stravovacího zařízení • Vysoká atraktivita regionu • Přátelskost místních lidí • Čistota ovzduší • Vzdělanost obyvatel • Spokojenost místních obyvatel s činností obecních úřadů • Ochota občanů pomoci v zlepšení současné situace obcím • Vysoké procento turistů uvažuje o opakované návštěvě regionu • Vinařské oblasti, produkty
8.3.2 Slabé stránky • Nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu • Nedostatečná údržba a obnova historických objektů • Nedostatečná propagace regionu v zahraničí i v rámci republiky • Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (městská doprava – spoje) • Krátkodobý pobyt turistů • Sezónní charakter návštěvnosti • Malý aktivní zájem občanů o práci zastupitelstva • Čistota a pořádek • Nedostatečné značení tras a památek
54
8.3.3 Příležitosti • Rozvoj lázeňství • Posílení postavení regionu na evropském trhu cestovního ruchu • Rozšíření spolupráce přihraničních regionů a obcí v oblasti cestovního ruchu • Rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu (venkovská turistika, agroturistika, včetně doprovodných programů)
• Prodloužení doby pobytů návštěvníků města • Vybudování atraktivit CR v mimosezónním období • Vznik pracovních příležitostí • Zvýšení propagace města • Podpora investorů a vzniku nových pracovních míst.
8.3.4 Ohrožení • Konkurence podobných turistických destinací • Úbytek obyvatel – stěhování do větších měst za prací • Nezaměstnanost Z analýzy je patrné, že přednosti daného regionu výrazně převažují nad nedostatky. I výsledky dotazníkového šetření mi posloužily jako podklad pro vlastní vyhodnocení. Udává to signály o tom, co návštěvníci postrádají, co jim chybí na druhé straně jaké jsou hlavní přednosti a kladné stránky regionu.
55
Diskuse výsledků, návrhová část Součástí podkladových informací pro vyhodnocování byl dotazníkový průzkum přímo v ulicích dvou nejnavštěvovanějších míst areálu a to v Lednici a ve Valticích. Z tohoto průzkumu jsem se dověděla základní údaje, jak o návštěvnících (kdo jsou, jak, odkud a na jak dlouho přijeli, co byly cíle jejich návštěvy, kolik a za co zaplatili), tak o místních občanech (jak hodnotí současnou situaci regionu, z jakých zdrojů získávají informace, jestli se zajímají o činnost místní správy atd.). Tento region má vysokou školu a to: Zahradnickou fakultu – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a studenti jsou v regionu vítaným a důležitým elementem, který ovlivňuje atmosféru města. Tito mladí lidé jsou také budoucností regionu. LVA by se měl představovat jako přívětivé, moderní, studentské centrum se společenským a obchodním životem, nabízející kulturní i sportovní vyžití. Velkou předností regionu je pohostinnost a vstřícnost místních obyvatel vůči návštěvníkům, dále bohatství kulturních a historických památek, dostatečná ubytovací kapacita a výborná poloha. Region by měl však lépe vypracovat svoji identitu. Musí dokázat vytěžit maximum z obrovského potenciálu vybavenosti, vědomostí a informací. Domnívám se, že region nabízí v oblasti cestovního ruchu velké možnosti pro rozvoj podnikání a v souvislosti s tím i vytváření pracovních příležitostí. Dále respondenti uváděli, že by uvítali otevřenost zámku i v zimní sezoně, s tímto je spojená i interpretace místa. Interpretace místa je často právě tím, co si návštěvník uchová jako trvalou vzpomínku ve své mysli, je to něco, co může být důvodem k tomu, aby se region rozhodl opakovaně navštívit, nebo ho doporučil svým známým. Například v centru Londýna se prochází Sherlock Holmes a rozdává navštívenky s adresou svého muzea. I LVA má spoustu významných osobností, kteří zde žily a pracovaly a mohly by být využiti k propagaci regionu. Díky příznivému životnímu prostředí i tradičnímu životnímu stylu by se mohl stát tento region vyhledávaným místem rekreace i specifický cestovní ruch – agroturistika. Turisté zde mohou být ubytování přímo v rodinách zemědělců, ve venkovských usedlostech,
56
mohou se aktivně zapojit do poznávání života na venkově, osobně se seznámit se zemědělským hospodařením a výrobou. Agroturistika nabízí možnost poznat tradice venkovského prostředí, včetně stravování a konzumace produktů přímo od pěstitelů, chovatelů a producentů. Tento druh cestovního ruchu by mohl přispět k ozvláštnění prožitků turistů a vést k posílení identity místních obyvatel, k posílení jejich vztahu k mikroregion a jeho tradicím. Pro LVA je příhodná poloha (dopravní dostupnost, pohraničí se Slovenskem a Rakouskem) i jedinečné přírodní a kulturní památky. Přitažlivým prvkem je pěstování a výroba vína. Cestovní ruch je chápán jako významný možnost rozvoje měst, obcí a regionů. Realizace záměrů v oblasti rozvoje cestovního ruchu musí vycházet z úzké spolupráce místní správy s občany, s podnikateli, s veřejným i soukromým sektorem služeb. Výsledkem by měla být vyšší efektivita vložených prostředků na podporu cestovního ruchu, lepší image i vyšší účinnost propagačních aktivit.
57
ZÁVĚR V této práci jsem porovnávala současný stav a analýzu cestovního ruchu v Lednickovaltickém regionu s návrhy na zlepšení. Při zpracovávání jsem využívala především informace z webových stránek příslušného regionu, statistického úřadu a knižních publikací LVA. Důležité podklady mi poskytly také informační centra ve Valticích a v Lednici. Při analýze mikroregionu jsem se zaměřila z velké části na spokojenost návštěvníků a občanů, atraktivitu území, silné a slabé stránky regionu. Na základě takto provedené analýzy jsem byla schopna určit jednotlivé srovnávací parametry, na které jsem se dále zaměřila v následné SWOT analýze, dále jsem vyhodnotila stav cestovního ruchu v Lednicko-valtickém regionu. Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, je to prostředek sloužící k zvyšování životní úrovně obyvatel. Města a regiony soupeří o návštěvníky a ucházejí se o přízeň investorů s mnoha dalšími obcemi či regiony současně. Proto by tento region měl sledovat silné a slabé stránky, snažit se využívat příležitostí a potlačovat hrozby prostředí. Každoročně zvyšující se počty turistů dokazují, že LVA je region, který láká čím dál více jak domácích turistů, tak zahraničních. Společně by tedy mělo jít o vytváření turisticky atraktivního místa, které svojí atraktivní nabídkou bude přitažlivé a nepřehlédnutelné pro zájemce a návštěvníky jak ze zahraničí, tak od nás. Region by měl být pro návštěvníka takovým zážitkem, který si uchová jako trvalou vzpomínku ve své mysli, měl by být dostatečným důvodem k tomu, aby se turista rozhodl dané území navštívit nebo je doporučil svým známým. Ne každý region může nabídnout tolik skvostných a unikátních památek jako LVA. Svou polohou a nabídkou se zařazuje mezi skvosty a je právem nazýván ,,Zahrada Evropy,,.
58
V práci bylo dosaženo hlavního cíle - zjištění názorů a postojů turistů a místních občanů ve vztahu k památkám a cestovního ruchu. Odpovědi respondentů pomocí tabulek a grafů ukázaly, jak se turisté a občané staví k otázce cestovního ruchu a atraktivity území.
59
Soupis bibliografických citací (1) KOSTKA, A. Lednicko-valtický areál: Zahrada Evropy. Lednický zpravodaj. 2008, roč. 04/2008, č. 4, s. 7-15. (2) Památky UNESCO. UNESCO [online]. 26.4.2009. c2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/UNESCO (3) České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914. Světové kulturní dědictví UNESCO [online]. 26.4.2006. c2006 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z http://www.celemvzad.cz/clanek/svetove-kulturni-dedictvi-unesco/?cislo=10 (4) KORDIOVSKY, E. Město Valtice. 1. vyd., nakladatelství Moraviapress. 2001. 530 s. ISBN 80-86181-48-0. (5) FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 2001. vyd. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. (6) SMYTH, H. Marketing the City: The role of flagship development in urban regeneration. 1994. vyd. Taylor & Francis. 289 s. ISBN 04-191-86107. (7) FORET, M. Jak komunikovat se zákazníkem. Praha. 2000. vyd. Computer Press. 175 s. ISBN 80-722-630-13. (8) FORET, M. Komunikující město. Brno. 1996. vyd. Masarykova univerzita v Brně. 107 s. ISBN 80-210-128-70. (9) NOVOTNÝ, M. Informační centrum Lednice. c2009 [cit. 2009-03-21]
60
Použitá literatura Knižní publikace PALÁTKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5. KUČEROVÁ, Irah. Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. Praha: Idea Servis, 1997. 152 s. ISBN 80-85970-14-7.
Unikátní encyklopedie na pokračování : Lednicko-valtický areál. Plzeň: Fraus. ISBN 80-7238-459-7. DANĚK, Antonín, GLET, Jiří. Jižní Morava. vyd. Jan Vašut, s. r. o., 2005. 126 s. ISBN 80-7236-379-4. NOVÁK, Z. Lednicko-valtický areál. vyd. Gloriet, c2006. 24 s. ISBN 80-85032-84-8. STEHLÍK, Miloš. Lednice. Brno. vyd. Vega. 1996. 24 s. ISBN 80-85627-57-4.
Webové stránky POULÍČEK, Zdeněk. Obec Lednice [online]. c2007. Dostupný z www: <www.lednice.cz>.
UNESCO [online]. České dědictví UNESCO. Dostupný z www:
. Zámek Lednice [online]. c2007. Dostupný z www:
. Zámek Valtice [online]. c2008 , 21.4.2009. Dostupný z www: . POULÍČEK, Zbyněk. Památky UNESCO jižní Moravy: Lednicko-valtický areál [online]. c2005. Dostupný z www: .
Mikroregion: Lednicko-valtický areál [online]. c2006. Dostupný z www: . Český statistický úřad [online]. 2009 , 17.5.2009. Dostupný z www: <www.czso.cz>.
61
PŘÍLOHY A
Dotazník pro návštěvníky regionu
B
Dotazník pro občany
C
Seznam ubytovacích kapacit
D
Seznam stravovacích kapacit
E
Seznam památek Lednicko-valtického areálu
F
Mapa LVA
62
Příloha A
D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro návštěvníky Lednicko-valtického areálu 1, Jaký byl Váš zdroj informací o návštěvě Lednicko-valtického areálu? cestovní kancelář přátelé informační kanceláře tisk
rozhlas předchozí návštěva
jiné..
2, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek
výlet, památky
pouze projíždím zdravotní pobyt, služební cesta lázně
návštěva příbuzných, přátel
jiné důvody…….
3, Jak dlouho se zde zdržíte? 1 den
1-2 dny
týden
déle
4, Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? hotel
u penzion příbuzných
ubytovna
kemp
v soukromí
jiné…….
5, Jak jste přicestoval? vlak
auto
autobus
kolo
jiný způsob….
6, Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? za ubytování za stravování vedlejší výdaje
do 200 do 200 do 200
201-500 201-500 201-500
501-800 501-800 501-800
801-1100 1101-1400 801-1100 1101-1400 801-1100 1101-1400
7, Pokládáte tento region z hlediska cenové úrovně služeb za stejně drahé
za levnější
za dražší
8, Co hodláte v tomto regionu navštívit a nebo jste již navštívil? 9, Jste spokojen v daném regionu s úrovní služeb? spokojen nespokojen čistota a pořádek informace přátelskost místních lidí ubytování stravování úroveň personálu
10, Jak celkově hodnotíte infrastrukturu a vybavenost v tomto regionu? spokojen nespokojen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit dopravní dostupnost regionu značení turistických tras místní značení pamětihodností a atraktivit vybavení regionu pro sportovní aktivity drobný prodej - suvenýry, stánky památky
11, Jaká je podle Vás atraktivnost tohoto regionu z pohledu cestovního ruchu? vyšší než jsem očekával(a) nižší než jsem očekával(a)
podle mého očekávání nedovedu posoudit
12. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro
léto
podzim
zima
13, Co v tomto regionu postrádáte, co Vám zde chybí? 14, Uvažujete o opakované návštěvě? ano v brzké době
ano, ale někdy později spíše ne
63
nedokážu říci
15, Jak hodnotíte propagaci a dostupné informace o regionu? ano částečně ne internet média informace od personálu cestovní kanceláře a agentury informace od přátel, známých propagační materiály
16, Údaje o Vás: žena pohlaví muž základní/vyu čen střední vysokoškolské vzdělání do 18 let 19-29 let 30-39 let 40-49 let 50 a více let věk
64
Příloha B
D O T A Z N Í K (typ BP - A) Pro obyvatele mikroregion Lednicko-valtický areál
1, Může spolupráce obcí v Lednicko-valtickém regionu zlepšit podmínky pro život a práci obyvatel regionu a zvýšit jeho atraktivitu? ano
ne
nevím
2, Jaká je podle Vás, současná situace ve Vaší obci dle následujících hledisek: (v každém řádku zaškrtněte jednu variantu, která nejlépe odpovídá Vašemu přesvědčení) vynikající dobrá
průměrná horší
špatná
poloha regionu hospodářská úroveň věkové složení obyvatel životní úroveň vzdělanostní úroveň úroveň zaměstnanosti počet podniků a firem cestovní ruch čistota ovzduší památky charakter a kvalita přírody úroveň dopravy (hromadná i osobní)
3, Zajímáte se o práci místního zastupitelstva? ano ne
4, Je pro Vás snadné získávat informace? ano ne
nevím
o práci obecního úřadu o procesu rozhodování zastupitelstva o současných plánech obce o plánech týkajících se Lednicko-valtického regionu
5, Informace o dění v obci a regionu získáváte: ano
ne
přímo na obecním úřadě při jednání zastupitelstva od zastupitelů osobně z vývěsek a obecních desek z regionálního tisku z obecního zpravodaje z obecního rozhlasu z internetu od přátel, známých jinde………………..
6, Jste spokojeni s činností úřadu? ano
ne
nevím
7, Máte chuť něco udělat pro zlepšení současně situace? rozhodně spíše ano ano Ve Vaší obci V mikroregionu LVA
65
spíše rozhodně nevím ne ne
8, Jak dlouho žijete ve Vaší obci? Od narození více než 10 let 5 až 10 let méně než 5 let
9, Uvažoval jste někdy o tom, že byste se odstěhoval z Vaší obce? ano
ne
10, Pokud ano, z jakých důvodů? 11, Jste: muž
žena
12, Vaše nejvyšší ukončené vzdělání: základní vyučen
středoškolské
vysokoškolské
13, Věk: Do 24 let
25 až 44 let
45 až 64 let
65 a více let
66
Příloha C Název
adresa, kontakt
lůžková kapacita
HOTELY My Hotel Garni Hotel 1.plavební Hraniční zámeček Lázně Hotel Hubertus Hotel Apollon Zámeček La Veneria
21.dubna 657 Lednice, www.myhotel.cz
110 lůžek
21.dubna 3 Lednice, www.1.plavebni.cz Hlohovec u Břeclavi 16, www.hranicnizamecek.cz Břeclavská 700 Lednice, www.lednicelazne.cz Zámek 1 Valtice, www.hotelhubertus.cz P.Bezruče 720 Valtice, www.hotel-apollon.cz K Venerii 82 Valtice, www.valtice-zamecke-ubytovani.net
25 lůžek 60 lůžek 76 lůžek 86 lůžek 42 lůžek 10 lůžek
PENZIONY Černý jezdec Hippoclub Jarka Jordán Lednice Myslivna Onyx Pohádka Relax Štork U DYJE Zora Vinařský dvůr a Irena Siesta Prinz
Mikulovská 690 Lednice, www.cerny-jezdec.cz 21.dubna 4 Lednice, www.hippoclub.penzion.com Václavkova 133 Lednice, e-mail:[email protected] Malinovského nám. 90 Lednice, www.pensionjordan.cz Mikulovská 120 Lednice Nádražní 675 Lednice, www.myslivna-lednice.cz Nejdecká 176 Lednice, www.onyx.made.cz Slovácká 384 Lednice, www.penzion-lednice.cz Čechova 272 Lednice, www.relaxhotelstork.cz Nejdecká 125 Lednice Komenského 455 Lednice, www.penzionzora.cz Kopečná 984 Valtice, www.valtice.cz/irena Břeclavská 630 Valtice, www.penzion-siesta.cz nám. Svobody 1111 Valtice, www.penzion-valtice.cz
21 lůžek 54 lůžek 6 lůžek 55 lůžek 25 lůžek 35 lůžek 72 lůžek 14 lůžek 56 lůžek 10 lůžek 10 lůžek 18 lůžek 36 lůžek 28 lůžek
Pod Zámkem 1036 Valtice, www.valtice.cz/oaza
54 lůžek
1.Máje 548 Valtice, www.ubytovaniukaziku.wz.cz
9 lůžek
Petra Bezruče 512 Valtice, www.valticeubytovani.cz
13 lůžek
Střelecká 113 Valtice, www.penzioncech.com
10 lůžek
Růžová 81 Valtice, www.penzion.kvalitne.cz
6 lůžek
K Venerii 82 Valtice, www.valtice-zamecke-ubytovani.net
15 lůžek
Lázeňská 285 Valtice, www.penzionuvlku.cz
15 lůžek
K lesíku 800 Valtice, www.valtice.cz/diana
14 lůžek
Střelecká 106 Valtice, www.pensionklaret.cz
28 lůžek
Lipová 383 Valtice, www.rywine.cz
10 lůžek
Malá strana 197 Valtice, www.radnice-valtice.cz
13 lůžek
21.dubna 62 Lednice 21.dubna 51 Lednice 21.dubna 519 Lednice, e-mail:[email protected] Zámecká 234 Valtice, www.valtice.webpark.cz Sadová 914 Valtice, www.valtice.cz/kostiha Lázeňská 285 Valtice, www.penzionuvlku.cz Za tesárnou 779 Valtice, www.valtice.cz/vinoteka
10 lůžek 6 lůžek 35 lůžek 9 lůžek 13 lůžek 15 lůžek 14 lůžek
Moravská oáza U Kazíků U Krausů Penzion Čech U Grbavčiců U Rytířů vína U Vlků Diana Klaret Sommeliér Sonne SOUKROMÍ Klammertová Michlovská U Parku U Zámku U Kostihů U Vlků Bilkovičová Jarmila
67
UBYTOVNY A CAMPY Koleje MZLU Valtická 538 Lednice, www.skm.mendelu.cz Ubytovna MZLU Nejdecká 600 Lednice, [email protected] Ubytovna SOUZ Valtická 331 Lednice Camp Apollo Slovácká 46, www.atcapollo.cz Ubytovna SOŠV Sobotní 116 Valtice, www.svisv.cz Ubytovna fotbalového klubu ul. P. Bezruče Valtice, www.radnice-valtice.cz
68
304 lůžek 52 lůžek 45 lůžek 320 míst 36 lůžek 32 lůžek
Příloha D Název zařízení My Hotel Myslivna Hippoclub Obecní dům Onyx Včelařský dvůr Zámecký hotel Zlatý páv Pizzerie Na knihovně Bistro Bohemia Albero Valtická rychta Restaurace U Radnice Restaurace Amalia Restaurace Tři Grácie Vinařský dvůr Hostinec U Dolečků Pizzerie a Panský vrch
Adresa 21.dubna 657 Lednice Nádražní 675 Lednice 21.dubna 4 Lednice Zámecké nám. 70 Lednice Malinovského nám.25 Lednice Nejdecká 171 Lednice Zámecké nám. 66 Lednice Pekařská 88 Lednice Mikulovská 74 Lednice Břeclavská 359 Lednice nám. Svobody 12 Valtice Mikulovská 165 Valtice nám. Svobody 22 Valtice Zámecká 134 Valtice Lipová 355 Valtice Malá strana 198 Valtice Bezručova 530 Valtice Valtice
69
Příloha E Památky
Kontakt
Otevírací doba duben a říjen SO a NE 9-16:00, květen srpen denně kromě PO 9-17:00, září denně kromě PO 9-16:00
Zámek Lednice
www.zamek-lednice.com
Zámek Valtice
www.zamek-valtice.cz
Jízdárna
www.zamek-valtice.cz
Skleník
www.zamek-lednice.com
Minaret
www.zamek-lednice.com
Park a zahrada
www.zamek-lednice.com
otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér
Akvadukt Jeskyně Nebe a Peklo Vodárna
www.zamek-lednice.com
otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér
www.zamek-lednice.com
Janův Hrad
420 519 355 134
Apollonův chrám Hraniční zámeček Rybniční zámeček Belvedér Rendez-vous Tři Grácie Kolonáda Nový dvůr Svatý Hubert Obelisk Lovecký zámeček
www.zamek-lednice.com
www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz www.lednicko-valtickyareal.cz
70
květen - srpen 9-18:00 mimo PO, září 917:00 mimo PO, pouze SO a NE duben a říjen 9-16:00 otevřeno denně po celý rok únor - březen a listopad - prosinec SO a NE 9-16:00, duben a říjen denně kromě PO 9-16:00, květen - září denně kromě PO 9-17:00 duben a říjen denně kromě PO 9-16:00, květen - září denně kromě PO 9-17:00
otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér duben a říjen SO a NE 9-16:15, květen září denně kromě PO 9-16:15 otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér SO a NE duben - říjen 9-16:00, květen srpen 9-18:00, září 9–17:00 otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér otevřeno denně po celý rok, pouze exteriér
Příloha F
71
