Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA A HODNOCENÍ VÝVOJE SVĚTOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU (geografické a ekonomické aspekty) Analysis and Evaluation of the Tourism Development in the World (geographical and economic aspects) Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc.
Autor: Ondřej NOVÁK
Brno, duben 2008
Jméno a příjmení autora:
Ondřej Novák
Název diplomové práce:
Analýza a hodnocení vývoje světového cestovního ruchu (geografické a ekonomické aspekty)
Název práce v angličtině:
Analysis and Evaluation of the Tourism Development in the World (geographical and economic aspects)
Katedra:
Regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce:
RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Rok obhajoby:
2008
Anotace: Předmětem této diplomové práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu a jeho budoucích trendů ve světě. První kapitola se zabývá vysvětlením používaných pojmů a použitých analýz. Druhá obecně představuje druhy a formy cestovního ruchu. Třetí představuje vývoj a současný stav mezinárodního cestovního ruchu. Ve čtvrté části je mezinárodní cestovní ruch analyzován z ekonomického hlediska. Pátá kapitola nabízí naopak pohled na geografické a účelové rozmístění cestovního ruchu ve světě. Poslední kapitola se zabývá pravděpodobným budoucím vývojem a možnostmi cestovního ruchu. Annotation: The object of this diploma work is the analysis and evaluation of the development of international tourism and its future trends in the world. The first chapter considers the explanation of terms and analysis' in use. The second presents kinds and forms of tourism in general. The third one represents the development and contemporary state of international tourism. In the fourth chapter the international tourism is being analyzed from an economical point of view. On the other hand, the fifth chapter offers a look at geographical and purpose placement of international tourism in the world. The last chapter considers the probable future development and possibilities of tourism.
Klíčová slova: Mezinárodní cestovní ruch, příjmy, zaměstnanost, příjezdy, výjezdy, ekonomický význam, prostorová analýza Keywords: International tourism, tourism receipts, employment, arrivals, departures, economic importace, space analysis
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza a hodnocení vývoje světového cestovního ruchu (geografické a ekonomické aspekty) vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 30. dubna 2008
vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji odborníkům z katedry Regionální ekonomie a správy Masarykovy univerzity za poznatky získané během studia, které mi také dopomohly k jejímu vypracování.
4
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................................... 7 1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE9 1.1 HYPOTÉZA.............................................................................................................................................. 9 1.2 OBSAHOVÁ STRUKTURA PRÁCE ...................................................................................................... 9 1.3 METODICKÝ POSTUP ......................................................................................................................... 10 1.4 POJMY A TERMINOLOGIE ................................................................................................................. 11 1.5 ROZDĚLENÍ SVĚTA Z HLEDISKA MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU NA SVĚTOVÉ REGIONY A SUBREGIONY ........................................................................................................................ 13 2 DRUHY A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 16 3 STRUČNÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................ 19 3.1 HISTORIE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU................................................................... 19 3.2 HLAVNÍ TRENDY V SOUČASNÉM MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU ........................... 21 4 EKONOMICKÝ VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ........................................ 24 4.1 ROLE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE ........................ 27 4.2 PŘÍJMY Z MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................... 28 4.2.1 Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu ............................................................ 30 4.2.2 Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za jednotlivé světové regiony .......................... 31 4.2.3 Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu .......................................................................................................................................................... 35 4.2.4 Shrnutí ............................................................................................................................................. 37 4.3 VÝDAJE NA MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH ............................................................................. 39 4.4 ROLE ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU PRO NÁRODNÍ EKONOMIKY ..................................... 40 4.5 ZAMĚSTNANOST V ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................. 41 4.5.1 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v jednotlivých světových regionech ............................... 42 5 FUNKČNĚ PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ............... 45 5.1 PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................... 45 5.1.1 Počet mezinárodních příjezdů do světových regionů ...................................................................... 45 5.1.2 Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu ........................................ 49 5.1.3 Mezinárodní výjezdový cestovní ruch ................................................................................................ 49 5.2 FUNKČNÍ SPECIFIKA MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .............................................. 50 5.2.1 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty ........................................................... 50 5.2.2 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy.................................................. 51 5.2.3 Sezónnost mezinárodního cestovního ruchu .................................................................................... 52 5.3 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZEMĚ V MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU ....................................... 53 5.3.1 Určení nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu ................................................... 53 5.3.2 Analýza nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu ................................................. 54 5.3.3 Analýza cestovního ruchu v ČR ......................................................................................................... 65 6 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .................... 68 6.1 VIZE BUDOUCÍHO VÝVOJE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .................................. 68 6.1.1 Vývoj mezinárodních příjezdů a růst odvětví mezinárodního cestovního ruchu.............................. 68 6.1.2 Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního ruchu ..................................... 70 6.2 KONCEPCE UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................... 70 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 72 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ..................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................................................. 76
5
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................ 78
6
ÚVOD Cestovní ruch je jedním ze společenských fenoménů konce 20. století. S rozvojem moderních technologií v dopravě, informacích, komunikacích a zvětšujícím se množstvím volného času, dochází k jeho obrovskému růstu. Velký vliv na rozvoj tohoto odvětví má i globalizace a neustálé „zkracování vzdáleností“, jež je také jedním z trendů současné doby. Světová organizace cestovního ruchu (dále už jen UNWTO) tento fenomén vymezuje jako „lidské aktivity mimo místo trvalého pobytu“. Jde o jev společenský, kulturní, ekonomický, sociální. Jeho vliv proniká do mnoha sfér lidské činnosti, je celosvětový a prolíná se všemi kulturami. Jde o odvětví ekonomiky, které se velmi dynamicky rozvíjí.
Neustále dochází k odstraňování překážek, omezení a bariér mezi jednotlivými zeměmi i celými světovými regiony. To je pro rozvoj mezinárodního cestovního ruch velmi příznivé. Díky moderním technologiím si můžeme dovolit navštívit destinace, do kterých bychom se dříve jen stěží dostali, zkracuje se doba, za kterou jsme schopni do cíle dorazit. Žijeme v době informací a ty s tímto tématem také souvisí. Máme zdroje informací, ve kterých se můžeme snadno orientovat a zjistit, která destinace produkuje služby, které si přejeme nebo potřebujeme spotřebovávat. A naopak producent služby má možnost ji prezentovat přes tyto kanály až ke spotřebiteli. To všechno napomáhá k rychlému rozvoji odvětví, které se nazývá cestovní ruch.
Jedna z definic uvádí: Cestovní ruch se stal již dávno, jako z mnoha příčin extenzivně i intenzivně rostoucí fenomén, globálně působícím faktorem. Intenzivní cestovní ruch, mnohými svými představiteli označovaný jako "průmysl cestovního ruchu", výrazně mění mnohé destinace (např. pobřeží Středozemního moře, Alpy) k obrazu potřeb či spíše předpokládaných potřeb návštěvníků. Současný cestovní ruch ve světě i v České republice lze tak charakterizovat mnoha neudržitelnými trendy - mimo jiné výrazným kvantitativním nárůstem počtu domácích i zahraničních návštěvníků, významným a většinou neregulovaným růstem infrastruktury cestovního ruchu, cestováním na větší vzdálenosti a geografickou expanzí cestovního ruchu. (Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz)
Cílem této práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu a jeho budoucích trendů ve světě. 7
Tyto cíle jsou naplňovány tak, že se práce zabývá rozborem tohoto jevu, pokouší se o jeho analýzu, rozbor jeho světového významu a jeho ekonomických dopadů, představuje významné destinace (cíle turistického ruchu) a jeho druhy a formy, zabývá se současnou situací cestovního ruchu i jeho dřívějším vývojem a nastiňuje pravděpodobný vývoj do budoucnosti. Analýzy a rozbory se týkají mezinárodního cestovního ruchu, protože hodnotit celosvětový cestovní ruch většinou není z hlediska dostupnosti dat možné. Práce se proto zabývá pouze jeho mezinárodní složkou až na výjimky v některých analýzách, kde není možné shromáždit data pouze za mezinárodní složku.
8
1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Tato kapitola se zabývá přiblížením metod a postupů, jakými je práce vypracována, aby bylo dosaženo naplnění stanovených cílů. Objasňuje, jaké metody byly použity při zpracování práce, které jsou hlavní datové prameny, ze kterých analýzy čerpají, hlavní používané pojmy a jejich obsah, jaký je postup práce a co v ní najdeme, jakým způsobem je svět rozdělen z hlediska mezinárodního cestovního ruchu a také jaké jsou stanovené hypotézy.
1.1 Hypotéza Jak už bylo uvedeno v úvodu, cílem práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu a jeho budoucích trendů ve světě. V souladu s těmito práce stanovuje hypotézu mezinárodní cestovní ruch je důležitou součástí světových ekonomik. Tato práce se pokusí hypotézu potvrdit a zhodnotit míru jejího naplnění dostupnými analýzami.
1.2 Obsahová struktura práce Pro naplnění stanovených cílů analýzy a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu a jeho dalšího vývoje obsahuje práce šest základních kapitol. Tyto kapitoly analyzují cestovní ruch z ekonomického i regionalistického pohledu.
První kapitola obsahuje uvedení teoreticko metodologických východisek pro zpracování, jejíž součástí je i tato obsahová struktura. Druhá kapitola představuje současné druhy a formy cestovního ruchu v obecné rovině a nezaměřuje se pouze na jeho mezinárodní složku. Třetí kapitola se zabývá historickým vývojem světového cestovního ruchu a představením hlavních trendů, které se v současném cestovním ruchu vyskytují. Jde o nástin historického vývoje a současného stavu cestovního ruchu. Čtvrtá kapitola obsahuje ekonomický pohled na mezinárodní cestovní ruch. Zabývá se rolí cestovního ruchu ve světové ekonomice, příjmy z cestovního ruchu a jejich detailním rozborem z různých úhlů pohledu, analýzou výdajů na cestovní ruch, specifickou rolí tohoto odvětví pro některé národní ekonomiky a rozborem zaměstnanosti v tomto odvětví. Pátá kapitola nabízí naopak regionalistický pohled na tento problém. Jejím obsahem jsou regionální rozdíly v rozložení cestovního ruchu na celosvětové úrovni. Dozvíme se, které světové regiony jsou nejvíce navštěvované, jaké jsou nejčastější účely cestování a jakým způsobem se cestování uskutečňuje, jaké je rozložení cestovního
9
ruchu z časového hlediska. Dále pak stručnou analýzu nejvýznamnějších světových zemí, z hlediska mezinárodního cestovního ruchu. Poslední, šestá kapitola, představuje pravděpodobný vývoj do budoucna a očekávané trendy.
1.3 Metodický postup Tato práce využívá metod statistické a komparační analýzy vývoje cestovního ruchu ve světě a v jeho regionech a jejich vyhodnocení. To znamená, že k analyzování využívá srovnávání jednotlivých datových souborů získaných z věrohodných zdrojů. Jsou to data celosvětová, tak data za jednotlivé vyčleněné světové regiony, pro bližší srovnání a vyhodnocení ekonomického, kulturního a sociálního působení tohoto fenoménu na jednotlivé části světa. Data jsou ze zdrojů světových organizací UNWTO (World Tourism Organisation – Světová obchodní organizace) a WTTC (World Travel and Tourism Coucil – Světová rada pro cestování a cestovní ruch), pro aktuální analýzy práce využívá vždy poslední dostupná data za rok 2007, která jsou momentálně posledním datovým souborem, který UNWTO zpracovala a zveřejnila. WTTC poskytuje data již za rok 2008. Tato data jsou získávána ze satelitního účtu cestovního ruchu (podrobně dále). Problematika cestovního ruchu není však tak jednoduchá. Pouhé využití informací a jejich analyzování nevypovídá dostatečně o současném stavu cestovního ruchu, protože jeho existence ovlivňuje řadu dalších odvětví, které by bez něj ztratili část poptávky. Proto je třeba stanovit, o čem výsledky práce vypovídají, tak, že je dodržována přesná terminologie a vysvětleno, co přesně jednotlivé datové soubory zahrnují.
Data o mezinárodním cestovním ruchu shromažďovaná UNWTO, ze kterých tato práce z velké části vychází, jsou nejčastěji získávána z údajů za turistické příjezdy na hranice. Ne všechny země však tato data shromažďují, proto mohou být místy použity jiné statistiky. Hlavní druhy jsou označeny: TF – mezinárodní turistické příjezdy na hranice (nezahrnují jednodenní návštěvy) VF – mezinárodní návštěvnické příjezdy na hranice (zahrnují turisty a jednodenní návštěvníky) TCE – mezinárodní turistické příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení THS – mezinárodní turistické příjezdy do hotelů a podobných zařízení Pro tato data je třeba brát v úvahu dvě specifika:
10
-
data vypovídají pouze o turistech (vícedenní návštěvníci) – návštěvníci, kteří zůstanou alespoň jednu noc v soukromém nebo hromadném ubytovacím zařízení v cílové zemi. Jednodenní návštěvníci nejsou do statistik zahrnuti.
-
data vypovídají o počtu příjezdů a ne o počtu osob, které danou zemi navštívily. Pokud stejná osoba v daném období navštíví opakovaně stejnou destinaci, bude pokaždé započítána jako nový příjezd. Stejně tak bude započítána osoba, která během jedné cesty projíždí více zeměmi.
Data o výjezdovém cestovním ruchu jsou získávána ze dvou zdrojů: -
mnoho zemí eviduje data o výjezdech jejich obyvatel. Dostupnost a hlavně porovnatelnost těchto dat je stále omezena a často není jisté, zda data vypovídají pouze o turistech nebo i o jednodenních návštěvnících.
-
druhým způsobem je získávání dat jejich vyvozením z datového souboru za příjezdový cestovní ruch. Měřenou veličinou je počet mezinárodních turistických příjezdů, které byly vytvořeny zemí původu.
Všichni účastníci cestovního ruchu jsou souhrnně označováni jako návštěvníci. Ti mohou být dále rozlišeni na jednodenní návštěvníky a vícedenní návštěvníky - turisty (zůstávají v destinaci přes noc). Podle toho také probíhá získávání dat – data za přenocování, překročení hranic…
1.4 Pojmy a terminologie UNWTO, v souladu s jejich doporučením o statistikách cestovního ruchu, používá určité dělení. Podle definice cestovní ruch zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají na místě jiném, než je místo jejich obvyklého pobytu po dobu menší než jeden rok, za účelem rekreace, obchodu a dalších důvodů. Tento koncept může být použit pro různé formy cestovního ruchu. UNWTO používá toto základní dělení forem, ze kterého vychází: -
příjezdový cestovní ruch (Inbound Tourism) – zahrnuje zahraniční návštěvníky, kteří přijeli do cílové destinace, z pohledu cílové destinace
-
výjezdový cestovní ruch (Outgoing Tourism)– zahrnuje domácí obyvatele, kteří cestují do jiné země, z pohledu domácí země
11
-
domácí cestovní ruch (Domestic Tourism) – zahrnuje obyvatele dané země, kteří cestují vnitrostátně
Mezinárodní příjezdy - hlavní využívaná statistika UNWTO pro mezinárodní cestovní ruch, příjezd zahraničních návštěvníků do cílové destinace. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu – jsou příjmy získané destinací z příjezdového cestovního ruchu, které pokrývají veškeré příjmy, které byly vytvořeny výdaji turistů a návštěvníků ze zahraničí za ubytování, jídlo a pití, pohonné hmoty, dopravu, zábavu, nakupování… Zahrnuje jak jednodenní návštěvníky, tak turisty, kteří zůstávají přes noc. Výdaje na mezinárodní cestovní ruch – jsou výdaje na cestovní ruch mimo domácí zemi uskutečněné návštěvníky nebo turisty z domácí země. Data za příjmy a výdaje jsou obecně shromažďována v rámci Platební bilance, která je vytvářena Mezinárodním měnovým fondem. Mezinárodní cestovní ruch - jak už bylo uvedeno, mezinárodní cestovní ruch je pouze jednou ze dvou složek cestovního ruchu. Druhou tvoří domácí cestovní ruch, při kterém nejsou překračovány hranice domácího státu. Tento druh cestovního ruchu může tvořit v objemu někdy i desetinásobek mezinárodního cestovního ruchu a je tak velmi významnou složkou odvětví. Do dat získaných UNWTO je započítávána pouze mezinárodní složka (příjmy, příjezdy). Proto je v práci využíván pojem mezinárodní cestovní ruch a většina provedených analýz uvažuje pouze tuto složku, s výjimkou některých analýz ekonomického významu, kde jsou data získána od organizace WTTC, která uvádí cestovní ruch jako celek. Odvětví cestovního ruchu – odvětví průmyslu mezinárodního cestovního ruchu, zahrnuje činnosti přímo se týkající cestovního ruchu. Satelitní účet cestovního ruchu - specifický průřezový meziodvětvový účet, čerpající data z upravené soustavy "tradičních" národních účtů a dávající přesnější ekonomický a sociální obraz o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Satelitní účet tvoří 14 vzájemně propojených tabulek - např. Účet produkce charakteristických odvětví cestovního ruchu, Přidaná hodnota charakteristických odvětví cestovního ruchu a jiných odvětví, čistý základ. (Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008), podrobněji dále. Světové regiony a subregiony – členění světa UNWTO pro potřeby mezinárodního cestovního ruchu. Člení svět na regiony a každý region dále na několik subregionů. Podrobně níže. Dále v práci budou označovány jako světové regiony a světové subregiony.
12
Cestovní ruch – dle definice jsou to lidské aktivity mimo místo trvalého pobytu. Pokud se v práci objeví v názvu kapitoly nebo podkapitoly pouze cestovní ruch, znamená to, že se kapitola nebo podkapitola zabývá cestovním ruchem jak celkem (zahrnuje domácí i mezinárodní složku).
1.5 Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu na světové regiony a subregiony Pro podrobnější analýzy a porovnávání je svět jako celek rozdělen na světové regiony, subregiony a jednotlivé země. Pouze tak je možné pracovat s daty za jednotlivé světové regiony a provádět jejich vyhodnocení. Použité rozdělení zachovává řád kontinentů, dále pak dílčích částí kontinentů a jednotlivých zemí. Toto rozdělení je používáno UNWTO, jež je také použitým zdrojem. Mezinárodní organizace UNWTO a WTTC vedou statistiky právě pro tyto regiony.
Tabulka č. 1: Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu (podle dělení UNWTO, zdroj http://unwto.org/facts/eng/methodological.htm, 2008) Afrika
Severní Afrika
Alžírsko, Maroko, Súdán, Tunisko
Západní Afrika
Benin, Burkina Faso, Cape Verde, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Mali, Mauretánie, Niger, Nigerie, Senegal, Sierra Leone, Togo
Střední Afrika
Angola, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Demokratická republika Kongo, Rovníková Guinea, Gabon, Sao Tomé e Principe
Východní Afrika
Burundi, Komoros, Dijibouti, Eritrea, Etiopie, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauritius, Mosambik, Reunion, Rwanda, Seychelles, Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe
Jižní Afrika Amerika
Botswana, Lesotho, Namibia, Jižní Afrika, Svazijsko
Severní Amerika
Kanada, Mexiko, USA
Střední Amerika
Belize, Costa Rica, El Salvador, Guatemala, Honduras, Nicaragua, Panama
Jižní Amerika
Argentina, Bolivie, Brazílie, Chile, Columbie, Ecuador, Francouzská Guyana, Guyana, Paraguay,
13
Peru, Suriname, Uruguay, Venezuela Karibská oblast
Anguilla, Antigua Barbuda, Aruba, Bahamy, Barbados, Bermudy, Bonaire, Britské Panenské Ostrovy, Kajmanské Ostrovy, Kuba, Curaçao, Dominica, Dominikánská Republika, Grenada, Guadeloupe, Haiti, Jamaika, Martinique, Montserrat, Puerto Rico, Saba, Saint Lucia, St.Eustatius, St.KittsNevis, St.Maarten, St.Vincent,Grenadines, Trinidad Tobago, Turks and Caicos, US Panenské Ostrovy
Asie a Tichomoří
Severo-východní Asie
Čína, Hong Kong (Čína), Japonsko, Lidově demokratická republika Korea, Korejská Republika, Macao (Čína), Mongolsko, Taiwan (Čína)
Jižní Asie
Afghanistán, Bangladéš, Bhutan, India, Irán, Maledivy, Nepal, Pákistán, Sri Lanka
Jiho-východní Asie
Brunei Darussalam, Cambodia, Indonésie, Lao P.D.R., Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapure, Thajsko, Vietnam
Oceánie
Americká Samoa, Austrálie, Cookovy Ostrovy, Fiji, Francouzská Polynésie, Guam, Kiribati, Maršálovy Ostrovy, Micronesia (Fed.St.of), North Mariana Islands, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Niue, Palau, Papua Nová Guinea, Samoa, Šalamounovy Ostrovy, Tonga, Tuvalu, Vanuatu
Evropa
Severní Evropa
Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Norsko, Švédsko, Velká Británie
Západní Evropa
Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Holandsko, Švýcarsko
Střední a Východní
Arménie, Azerbaijan, Bělorusko, Bulharsko, Česká
Evropa
Republika, Estonsko, Former U.S.S.R., Georgia, Maďarsko, Kazachstán, Kyrgystán, Litva, Lotyšsko, Polsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Tajikistan, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán
Jižní Evropa
Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko,
14
Makedonie, Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko, San Marino, Srbsko & Černá Hora, Slovinsko, Španělsko Středomoří Střední východ
Kypr, Izrael, Turecko Bahrain, Egypt, Irák, Jordán, Kuvajt, Libanon, Libyan Arab Jamahiriya, Oman, Palestina, Qatar, Saudská Arábie, Syrian Arab Republic, Spojené Arabské Emiráty, Jemen
Pramen: UNWTO, 2008
15
2 DRUHY A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je velmi obsáhlé odvětví, které má složitou strukturu a dává tak možnost jeho členění do menších skupin. Tato kapitola nahlíží na jeho současný stav z teoretického hlediska v obecné rovině. Standardně se používá členění na druhy a formy cestovního ruchu. Toto odvětví zažívá v posledních desetiletích obrovský rozvoj a neustále se tak utváří nové možnosti a způsoby realizace cestovního ruchu. To dává možnost pro další teoretické členění. Je možné se na tento problém podívat z více úhlů. Jako příklad je zde použito členění, které je jedním z možných alternativ teoretického rozdělení cestovního ruchu. Jde však jen o jednu možnost, jak cestovní ruch dělit. Zde je využito pro lepší představení složitosti a rozmanitosti současného cestovního ruchu:
Formy cestovního ruchu 1) Základní cestovní ruch -
rekreační
-
kulturně poznávací
-
sportovně turistický
-
léčebný a lázeňský
2) Specifický cestovní ruch - mládežnický, seniorů, kongresový, mototuristika, sportovní lov, rybolov, městský, venkovský, rodinný, gastronomický, chatařský, chalupářský, karavanový, náboženský, incentivní, rurální (spojený s venkovem a jeho tradicemi), zábavní atrakční, cestovní ruch zdravotně postižených, cykloturistika
Dále můžeme cestovní ruch třídit podle: 1) místa realizace – domácí, zahraniční CR (aktivní, pasivní a tranzitní) 2) způsobu a formy úhrady nákladů – volný a vázaný CR 3) délky pobytu – dlouhodobý (nad tři dny do šesti měsíců) a krátkodobý (do tří dnů a dvě přenocování) 4) způsobu účasti – neorganizovaný, organizovaný (skupinové a individuální pobyty) 5) ročních období – sezónní, mimosezónní, zimní, letní, celoroční 6) vztahu trvalého bydliště účastníka CR k místu přechodného pobytu – domácí, pasivní zahraniční, aktivní zahraniční
16
7) další hlediska – cíle cesty, podle použitého dopravního prostředku, podle destinace, způsobu ubytování… (Pramen: Základní problémy cestovního ruchu, Hesková, 1999, str. 17,19))
Skupin je v tomto dělení opravdu hodně, každá z nich má svá specifika, přesto ale samozřejmě nejsou všechny. Pro tuto práci je také podstatné rozdělení na domácí a mezinárodní cestovní ruch, které byly vysvětleny v kapitole 1.4. Spousta nových skupin a dělení stále vzniká, protože se objevují stále aktuálnější témata, na která cestovní ruch navazuje. Úzce souvisí s trendy v cestovním ruchu, kterými se zabývají další oddíly. Do povědomí se dostává například:
Agroturismus - turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek, pěší turistika a cykloturistika, poznávání původních technik výroby potravin, jízda na koni, chov hospodářských zvířat, krocení zvířat apod. Agroturismus je rozvíjen zejména v Evropě jako ucelený program, je součástí venkovského cestovního ruchu. Agroturismus je modelovým příkladem směřování k udržitelnému cestovnímu ruchu s aspekty ekologickým a sociokulturním (není třeba budování nové suprastruktury cestovního ruchu, využívá již existující zdroje a místní stavby. (Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31)
Ekoagroturismus – forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. Mezi aktivity návštěvníků patří zejména konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy, práce na farmě, jízda na koni, blízký kontakt s přírodou - pěší turistika, cykloturistika, pozorování zvířat a péče o ně. (Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec
Králové,
2007.
Dostupné
na
WWW:
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=5)
Ekoturistika – návštěvníci jsou motivováni přírodou, jejím poznáváním a prociťováním. Směřuje do přírodních, lidskými aktivitami minimálně narušených oblastí, míst vhodných k 17
pozorování planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (pozorování ptactva, pozorování velryb, safari, pozorování volně žijících živočichů atd.). Speciálním typem přírodního cestovního ruchu je ekoturismus (zúženě označovaný ekoturistika) – návštěvy vzácných, přírodně hodnotných ekosystémů. Dalšími aktivitami přírodního CR jsou pěší turistika, vysokohorská turistika, horská turistika, andinismus, alpinismus, speleoturistika, vodní turistika aj.). Do přírodního cestovního ruchu není zahrnována rekreace u vodních ploch v rámci masového cestovního ruchu. (Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec
Králové,
2007.
Dostupné
na
WWW:
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=2)
Velmi aktuálním tématem je, stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti, udržitelný rozvoj. V tomto případě je to udržitelný cestovní ruch – jedná se o cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Tento trend je velmi aktuální a je jednou z hlavních priorit do budoucího vývoje. Pro lepší vymezení je dobré uvést několik definic tohoto problému, jak jej definují jednotlivé světové organizace: 1. environmentální vymezení, návrh normy EU: koncepce rozvoje a plánování cestovního ruchu, jehož cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel; 2. holistická definice: cestovní ruch, kdy aktivity a služby poskytované návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní a antropogenní životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která neobnovitelně negativně nemění globální ani lokální životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek a neomezuje tak možnost využití cestovním ruchem a další antropogenní využití destinace v budoucnosti, stejně jako funkce biosféry (Zelenka) 3. ekonomicko-environmentální vymezení, UNWTO: Schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi (Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec
Králové,
2007.
Dostupné
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=22)
18
na
WWW:
3 STRUČNÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Tato kapitola se zabývá v první části historickým vývojem mezinárodního cestovního ruchu, jeho vznikem a utvářením jako ekonomického odvětví a vývojem v jednotlivých světových regionech. Druhá část analyzuje z teoretického hlediska současný stav mezinárodního cestovního ruchu. Zabývá se aktuálními trendy, které se v cestovním ruchu objevují.
3.1 Historie mezinárodního cestovního ruchu Kořeny prvního cestování sahají až do starověku. Jde o dávnou lidskou činnost, která byla v různých obdobích více či méně omezena různými vlivy. Největší vliv na rozvoj cestovního ruchu mělo až rozvinutí dopravního systému. Jde především o zlepšení komunikací, zvýšení hustoty dopravní sítě, zlepšení možností, kvality a rychlosti dopravních prostředků. Dalším impulsem je samozřejmě umožnění mezinárodního cestování uvolňováním hranic států. Vliv má i zkracování pracovní doby a tím zvýšení volného času, zvyšování ekonomické úrovně, které má za následek využití většího množství prostředků pro účely cestování, zákonem daná délka dovolené v pracovním poměru… To všechno jsou aspekty, které v průběhu minulého století výrazně ovlivnily rozvoj cestovního ruchu. Vznik novodobého cestovního ruchu se datuje okolo počátku 20. století, kdy docházelo k uvolňování pracovních podmínek a vznikal volný čas, který se začal využívat pro účely cestování. Minulé století bylo také ovlivněno mezinárodním cestovním ruchem, jako jedním z nejvýraznějších ekonomických a sociálních fenoménů té doby. V průběhu 50 let se počet mezinárodních příjezdů zvýšil z 25 milionů v roce 1950 na 806 milionů v roce 2005, což odpovídá ročnímu růstu 6,5%.
19
Graf č. 1: Mezinárodní turistické příjezdy do světových regionů, 1950 – 2005 (mil)
Pramen: Tourism Highlights 2007, UNWTO
Největší procentuální nárůst v tomto odvětví byl zaznamenán v Asii a Tichomoří, kde tento fenomén sílil v průměru o 13% ročně. Střední východ vykazoval růst okolo 10% ročně, zatímco mezinárodní cestovní ruch v Americe (5%) a Evropě (6%) rostl výrazně pomaleji, dokonce méně, než byl celosvětový průměr. Jde totiž o turisticky starší světové regiony, které nebudily takový zájem a na výsluní se nacházejí nové destinace, které zaznamenávají obrovský růst. Podíl Evropy na mezinárodním cestovním ruchu poklesl od roku 1950 o 10 %, Ameriky o celých 13%. Průměr růstu mezinárodního cestovního ruchu Ameriky byl v tomto období 5,8% a zaostával za světovým průměrem 6,8%. Nehledě na růst, byly Amerika a Evropa v období 1950-2000 hlavními turistickými světovými regiony, s podílem na trhu přes 95% v roce 1950, 82% v roce 1990 a 76% v roce 2000. Z této statistiky je vidět, že jejich podíl, ačkoli je největší, nadále slábne a prosazují se nové destinace. (Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW: http://unwto.org/facts/eng/historical.htm, 2008)
20
3.2 Hlavní trendy v současném mezinárodním cestovním ruchu Pro každé období jsou charakteristické určité tendence, které určitý jev po nějakou dobu provázejí. Mohou být krátkodobého nebo dlouhodobějšího rázu. Udávají základní principy, kterými se v tomto období jev řídí.
V současné době existuje v cestovním ruchu několik těchto trendů. Je to například: Stálý růst počtu zahraničních turistů – při prostudování výše uvedené interpretace historických dat za období 1950-2005, je okamžitě jasné, že tento trend mezinárodní cestovní ruch provází, je v současnosti platný a stále roste. Otázkou je, kde se jeho růst zastaví, protože tato tendence je dlouhodobě neudržitelná. Dalším z těchto trendů je značný růst infrastruktury cestovního ruchu, kvůli rozšíření kapacit a umožnění rozvoje odvětví cestovního ruchu. Tento rozvoj však často nebývá regulován a koordinován. Stále se také zvětšují vzdálenosti, na které se mezinárodní cestovní ruch uskutečňuje. To je dáno již dříve zmíněnými faktory globalizace, technického pokroku, zrychlování dopravy, zlepšování a zahušťování komunikační sítě, zvyšování bezpečnosti dopravy, legislativních kroků, uvolňování hranic, omezení tarifních dovozů a bariér, dostupnost informací… Mezinárodní cestovní ruch se tak odehrává na čím dál větší ploše od svého ohniska, odkud návštěvník cestuje.
Zároveň s výše uvedenými tendencemi však také roste vliv turistických aktivit, které mají dopad na životní prostředí a toto prostředí zatěžují. Ať už jde o dopravu či masovou koncentraci turistů v cílových oblastech. Tento faktor má za následek fyzické vyčerpávání krajiny a do budoucna úbytek nebo úplnou devastaci jejího potenciálu. V souvislosti s těmito negativními přínosy cestovního ruchu se dnes často mluví o udržitelném cestovním ruchu, který byl zmíněn výše. Jde v podstatě o uvážlivé využívání zdrojů, které prostředí destinací nabízí a jeho zachování pro budoucnost. Tímto problémem se také zabývá Globální etický kodex cestovního ruchu (The Global Code of Ethics for Tourism), který byl uveden v platnost rozhodnutím UNWTO v Istanbulu v roce 1997 a je příkladem současného trendu cestovního ruchu a snahy o regulaci jeho vývoje (dostupné na http://www.unwto.org/code_ethics/eng/global.htm). Jedná se o soubor principů, který má za účel radit subjektům cestovního ruchu, jak se
21
chovat. Tento kodex má nastavit rámec pro zodpovědný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu. S výhledy do budoucnosti, kterými se v dalších kapitolách práce zabývá podrobněji, členové UNWTO usoudili, že je nezbytné vytvořit takovýto dokument pro minimalizaci negativních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a kulturní dědictví v budoucnosti a maximalizaci přínosů pro obyvatele destinací. Tento dokument je postaven na deseti principech. Devět z nich definuje pravidla pro účastníky cestovního ruchu, desátý se zabývá implementací samotných pravidel do praxe: 1) Podíl cestovního ruchu na vzájemném porozumění a respektování národů a společností – tento princip se zabývá upozorněním, aby se turisté seznámili se zvyklostmi a pravidly země, kterou hodlají navštívit a pokusili se jí porozumět. Na druhou stranu se týká i přístupu provozovatelů destinací a místních orgánů, kteří by zase měli vyjít vstříc turistům a seznámit se s jejich potřebami v závislosti na oblasti, odkud pochází 2) Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení – cestovní ruch jako nástroj odpočinku, ale i sebevzdělávání, učení tolerance a poznávání jiných kultur 3) Cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje – zabývá se ohledem na životní prostředí, přiměřeným ekonomickým rozvojem, podpora forem cestovního ruchu, které zachovávají vzácné zdroje, rozložení toku turistů v čase a prostoru, za účelem šetrnosti k prostředí a zdrojům, zabývá se plánováním infrastruktury cestovního ruchu v souladu s prostředím, propaguje ekoturistiku 4) Cestovní ruch jako aktivita využívající kulturního dědictví lidstva a přispívající k jeho zdokonalení – princip se zabývá odpovědností za zdroje, ochranou uměleckého a historického dědictví, přístupností památek turistům, využitím finančních zdrojů k údržbě památek, rozvojem tradičních aktivit v cestovním ruchu (folklór, tradice…) 5) Cestovní ruch, prospěšná aktivita pro hostitelské země a komunity – zapojení místního obyvatelstva do cestovního ruchu, vytváření pracovních míst, plánování politiky cestovního ruchu v souladu s podporou rozvoje regionu a zvyšování životní úrovně obyvatelstva, pozornost oblastem, pro které je cestovní ruch zásadní možností rozvoje v souvislosti s úpadkem tradičních činností, zvažování dopadů projektů cestovního ruchu na region a konzultace s obyvateli 6) Závazky účastníků rozvoje cestovního ruchu – princip se zabývá povinností odborníků v oblasti cestovního ruchu informovat turisty o skutečném stavu destinace, podmínkách cesty, dále srozumitelnost smluvních podmínek, ochrana bezpečnost 22
turistů, kulturní a duchovní vyžití během cesty, zodpovědnost veřejných orgánů za turisty v případě úpadku společnosti, která organizovala cestu, povinnost vlády informovat o nebezpečí v zahraničí, ale neohrozit nepřiměřeně průmysl cestovního ruchu, podávání informací médii cestovního ruchu 7) Právo na turistiku – všichni mají stejné právo na možnost užívat si zdrojů planety, rozvoji mezinárodního cestovního ruchu by neměly být kladeny překážky, právo na cestovní ruch je důsledkem práva na odpočinek a volný čas, podpora veřejných orgánů přístupu k dovoleným a rekreaci, podpora rodinné turistiky, studentské turistiky, cestování seniorů a zdravotně postižených 8) Svoboda pohybu turistů – tento princip se zabývá právem pohybu turistů po jednotlivých státech a právem na návštěvu památek, právo na prostředky komunikace, přístup ke zdravotním službám, zachování stejných práv, jako mají občané navštívené země, zabývá se rozsahem administrativních opatření, které by neměly klást odpor rozvoji cestovního ruchu, podpora dohod mezi státy, přístup k cizím měnám 9) Práva pracovníků a podnikatelů v oblasti průmyslu cestovního ruchu – zabývá se zvláštním vymezením a garancí práv pracovníků cestovního ruchu, s ohledem na sezónnost a flexibilitu jejich práce, sociální ochrana pracovníků, školení, minimalizace omezení přístupu do odvětví, podpora výměny zkušeností mezi pracovníky v odvětví, nezneužívání dominantního postavení nadnárodních podniků, spolupráce mezi podniky cestovního ruchu z různých zemí 10) Aplikace principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu – spolupráce subjektů cestovního ruchu, kontrola funkčnosti Kodexu, uznávání mezinárodních organizací, především UNWTO, posouzení sporů Světovým etickým výborem pro cestovní ruch (Zpracováno podle: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW: http://www.unwto.org/code_ethics/eng/brochure.htm, Czech)
Pro aplikaci, uvedení do praxe a kontrolu tohoto kodexu byl vytvořen zvláštní výbor s názvem Světový etický výbor pro cestovní ruch (World Committee on Tourism Ethics). Jeho úkolem je dohlížet na implementaci Globálního etického kodexu cestovního ruchu.
23
4 EKONOMICKÝ VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Obsahem této kapitoly je ekonomický pohled na problematiku mezinárodního cestovního ruchu. Jde především o analýzy příjmů z mezinárodního cestovního ruchu a různé pohledy na tuto problematiku, dále o výdaje na mezinárodní cestovní ruch, ekonomický význam odvětví v celosvětovém měřítku a také zaměstnanost v odvětví. Kapitola obsahuje jak analýzy za mezinárodní cestovní ruch, tak analýzy z dat WTTC, která jsou získávána pomocí satelitních účtů cestovního ruchu a zahrnují obě složky cestovního ruchu (domácí, mezinárodní). Tyto dvě složky je potřeba od sebe odlišovat, ale získat některá data pouze za mezinárodní cestovní ruch není možné.
Je jasné, že cestovní ruch je významnou součástí mnoha světových ekonomik. Patří mezi hlavní součásti světového trhu. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je mezinárodní cestovní ruch největším zaměstnavatelem na světě. Uvádí se, mezinárodní cestovní ruch svým obratem kolem 600 mld. USD zaujímá v mezinárodním obchodu první místo (následuje obchod s ropou a ropnými produkty a automobilový průmysl. V důsledku svého vlivu na tvorbu hrubého domácího produktu, devizové a daňové přínosy, tvorbu pracovních příležitostí je jeho další rozvoj v zájmu každého státu. Význam cestovního ruchu je dán rovněž tím, že druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. V některých zahraničních studiích je uváděna propojenost a statistická sledovanost vlivu cestovního ruchu na více než 20 odvětví. (Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 34,35)
Tato analýza se zabývá několika veličinami: -
příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (Income), za jednotlivé světové regiony
-
příjmy na jednoho návštěvníka (kolik v průměru za jeden příjezd účastník mezinárodního cestovního ruchu utratí)
-
podíl příjmů světových regionů a subregionů na sumě celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu
24
-
výdaje na mezinárodní cestovní ruch (Outcome), to znamená, které země za cestovní ruch nejvíce utrácejí
-
postavení mezinárodního cestovního ruchu ve světové ekonomice jako celku
-
význam cestovního ruchu pro národní ekonomiky
-
zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Je ale velmi zajímavé se podívat, jakou úlohu zastává v jednotlivých světových regionech a nakolik se tyto od sebe liší. Pro tyto analýzy práce sleduje statistické údaje několika faktorů. Jsou to statistiky o příjmech z mezinárodního cestovního ruchu (celosvětově a za jednotlivé světové regiony a subregiony), výdajích na mezinárodní cestovní ruch (údaje za jednotlivé země), zaměstnanost v tomto odvětví (i zde zaměření na rozdíly v jednotlivých regionech).
Ekonomický význam cestovního ruchu se měří pomocí satelitního účtu cestovního ruchu. Nyní je podstatné se zaměřit na to, jak tento účet funguje a co zahrnuje.
Satelitní účet cestovního ruchu Historie vzniku satelitního účtu Satelitní účet cestovního ruchu poskytuje data o ekonomickém postavení odvětví cestovního ruchu. Během posledních let docházelo k výraznému nárůstu cestovního ruchu jako společenského a ekonomického jevu. Přesto však neexistoval systém, jak jeho dopady na ekonomiku spolehlivě měřit. Proto, i přes jeho nesporný významný vliv, zůstává cestovní ruch v mnoha zemích nedoceněn. Mnoho zemí se v 80. letech začalo snažit o vývoj nějakého systému, kterým by bylo možné tyto efekty měřit a porovnávat. Jedním z prvních návrhů byl projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který nesl název „ekonomické účty turistiky“. Později byly, hlavně z iniciativy nadnárodních organizací World Tourism Organization (UNWTO) a World Travel & Tourism Council (WTTC), tyto návrhy přetvořeny v nový systém nazvaný „satelitní účet cestovního ruchu“. Základem se stalo používání stejných statistických metod jednotlivými státy. Tyto dokumenty byly v roce 1993 přijaty Statistickou komisí OSN a staly se mezinárodně uznávanými a akceptovanými standardy pro vytváření statistik o cestovním ruchu.
25
Důvodem zavedení satelitních účtů je neschopnost národních účtů identifikovat jednotlivé složky ekonomiky. Tak dochází k nedostatečnému docenění některých odvětví. Satelitní účty vycházejí z národních účtů, ze kterých čerpají data, ale kladou důraz na jednotlivá odvětví, která národní účty až tolik nerozlišují. Podle definice Ing. Jaromíra Beránka satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství. Zaměřuje se na -
procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP
-
podíl cestovního ruchu na vytváření pracovních míst
-
na objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem
-
na daňové příjmy z aktivit cestovního ruchu a
-
na vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu.
(Pramen: COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business, 2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm, datum 27. 4. 2008 ) Satelitní účet počítá se skutečností, že odvětví cestovního ruchu se skládá z mnoha dílčích odvětví, které přímo ovlivňuje a jejich produkce s cestovním ruchem souvisí. Jde o ubytovací služby, stravovací služby, dopravu, zábavní průmysl… Ekonomika cestovního ruchu se proto skládá jak z čistého cestovního ruchu, tak z dílčích složek dalších odvětví z části, která s cestovním ruchem souvisí a jejich existence je cestovním ruchem vyvolána. Jde například o výrobce dopravních prostředků, stavební průmysl, výrobce materiálů… Bez existence cestovního ruchu by jim totiž neexistovala část poptávky. Satelitní účet má být veden, podle OSN, souběžně s národním účtem, tak aby mohl sloužit k mezinárodnímu srovnání. Funkce satelitního účtu - prezentovat údaje o cestovním ruchu, které se striktně opírají o zásady systému národních účtů a jsou kompatibilní s doporučeními UNWTO/OSN týkajícími se turistické statistiky tak, aby umožnily vzájemné porovnání s jinými odvětvími na
26
komparativní bázi a poskytovaly tak cestovnímu ruchu, resp. jeho ekonomickým a dalším dopadům důvěryhodnost a legitimnost - poskytovat soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů a účtů, vycházejících a fungujících v rámci národních účetních principů - analyzovat cestovní ruch komplexně z ekonomického hlediska - umožnit vládním a dalším orgánům bližší pohled na cestovní ruch a jeho sociálně ekonomické funkce a na ekonomické a další přínosy cestovního ruchu (v běžných cenách a také v objemovém vyjádření) - vykalkulovat pro daný soubor komodit a odvětví přidanou hodnotu cestovního ruchu v rámci určitého koherentního systému - poskytovat informace o profilu zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu; - indikovat produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou provázanost se zbytkem ekonomiky - sestavit vhodný referenční rámec, z něhož je možno odvodit modely ekonomických přínosů a jiné analytické ekonomické modely cestovního ruchu - poskytovat údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro analýzu jejich vazby na nabídku v cestovním ruchu - poskytovat informace o základním jmění a kapitálové základně (Pramen: COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business, 2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm) Model satelitního účtu využívá spousta států. Ať už jde o vyspělé, přední státy světové ekonomiky (Evropská Unie, USA) nebo o další země. Nyní tento systém využívá 176 zemí po celém světě.
4.1 Role mezinárodního cestovního ruchu ve světové ekonomice Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu představovaly v roce 2003 6% celosvětového exportu zboží a služeb. Pokud se problém týká pouze exportu služeb, je to téměř 30%. (Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW: http://unwto.org/facts/eng/economy.htm) Cestovní ruch má pro světové ekonomiky hned několik přínosů:
27
-
vytváří HDP
-
pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu
-
tvoří příjmy státního rozpočtu
-
stimuluje příjmy místních rozpočtů
-
jeho rozvoj podporuje investiční aktivity
(Pramen: Vystoupil, Šauer, Geografie Cestovního ruchu, 2008)
Na tomto tvrzení a výsledcích statistik UNWTO je zřetelně vidět, že mezinárodní cestovní ruch zaujímá ve světových ekonomikách důležité místo. Podle UNWTO je také úzká spojitost mezi výdaji na cestovní ruch a ekonomickým růstem. Dochází zde k multiplikaci, protože ekonomický růst stimuluje cestovní ruch a cestovní ruch dále ekonomický růst. Každopádně nárůst mezinárodního cestovního ruchu značně převyšuje růst světového hrubého domácího produktu. Podle UNWTO jde právě o onu provázanost. Pokud bude nárůst HDP například 4%, růst cestovního ruchu bude mnohem větší. Pokud se ale například o dvě procenta růst HDP zpomalí, propad u cestovního ruchu bude ještě větší.
Podle ILO (Světová organizace práce) ke konci roku 2007 bude cestovní ruch tvořit 10,3% světového HDP.
4.2 Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu jsou jedním ze základních ukazatelů, které mohou přiblížit postavení tohoto odvětví ve světové ekonomice, zvláště pak z ekonomického pohledu. Nejdříve je třeba osvětlit, z čeho se takovéto statistiky získávají a jaké složky jsou do nich započítány. Základní bilance cestovního ruchu zahrnuje na základě mezinárodních konvencí (Mezinárodní měnový fond) následující položky: - prázdninové pobyty, dovolené a obchodní pobyty, - pobyty v lázních, nemocnicích a studijní pobyty, - jednodenní pobyty a tranzit - mezinárodní osobní dopravu (železniční, lodní a leteckou dopravu)
Na aktivní straně platební bilance cestovního ruchu najdeme:
28
- příjmy za ubytování a stravování zahraničních hostů v hotelových a lázeňských zařízeních a jiných ubytovacích zařízeních. V bilancích cestovního ruchu některých zemí se berou v úvahu i náklady na stravování zahraničních pacientů v nemocnicích a na klinikách, zahraničních chovanců v institucích, penzionech a dětských domovech a také zahraničních studentů vysokých škol. - příjmy dopravních podniků od zahraničních účastníků cestovního ruchu, - příjmy z nákupů od zahraničních návštěvníků, jednodenních hostů, - příjmy ze služeb poskytnutých zahraničním hostům
Na pasivní straně platební bilance cestovního ruchu najdeme: - výdaje domácích obyvatel za služby cestovního ruchu v zahraničí (dovolené, lázeňský, studijní pobyt a výletní cestovní ruch), - výdaje domácích obyvatel za mezinárodní dopravu, které plynou do zahraničí. (Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 41)
Pro spoustu destinací je útrata návštěvníků za ubytování, jídlo a pití, dopravu, zábavu, nakupování atd. důležitým pilířem jejich ekonomik, vytvářejícím pracovní příležitosti a příležitosti pro rozvoj. 75 zemí mělo v roce 2006 z mezinárodního cestovního ruchu příjem
větší
než
1mld
USD.
(Pramen:
UNWTO
(on-line),
http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm). Velké množství ekonomik je také na cestovním ruchu založeno a odvětví vytváří podstatnou část jejich HDP.
Podle odhadů UNWTO dosáhly celosvětové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za rok 2006 733mld USD. Došlo k značnému růstu, protože oproti předchozímu roku podle statistik UNWTO tyto příjmy vzrostly o 57mld USD.
Toto jsou ovšem statistiky za celý svět. Pro lepší porovnání se další část práce zaměřuje na údaje za jednotlivé světové regiony, jejichž rozdělení je uvedeno v metodologické části. Je zřejmé, že kromě globálních vlivů na každý světový region působí vlivy specifické, které příjmy z mezinárodního cestovního ruchu ovlivňují. Jsou to vlivy stálé i přechodné. Například historie, atraktivity regionu, přírodní podmínky, přírodní katastrofy nebo kulturní události, politická situace, sportovní události, konference, války. V každém období bude každý region ovlivňován jinými faktory, které budou mít 29
vliv na její příjem z tohoto odvětví, zaměstnanost, počty návštěvníků, výdaje na mezinárodní cestovní ruch. 4.2.1 Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu V kapitole 2.1 byl představen historický vývoj mezinárodního cestovního ruchu. Nyní, jako úvod do problematiky příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, tato podkapitola analyzuje historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu za stejné období, což je 1950-2005. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu se v tomto období dramaticky vyvíjely. V roce 1950 byly příjmy za celý svět 2,1mld USD. V roce 1990 to bylo už 270,2mld USD a data z roku 2005 vykazují 682,7mld USD. To nasvědčuje tomu, že cestovní ruch je fenoménem hlavně konce minulého století a narůstá obrovskou rychlostí. Analýza historického vývoje příjmů za jednotlivé světové regiony ukazuje, že v roce 1950 byla na špici jednoznačně Amerika. Její příjem 1,1mld USD v té době převyšoval i Evropu (0,9mld USD). Asie a Tichomoří byly s příjmy zhruba stejně se Středním Východem (0,04 a 0,03mld USD) a obsazovaly ve světovém žebříčku poslední pozice. Afrika vykazovala příjem 1,1mld USD. V roce 1990 již Evropa (142,9mld USD) výrazně předčí Ameriku (69,3mld USD), obrovský nárůst zaznamenala Asie a Tichomoří (46,5mld USD), na posledních místech jsou Afrika (6,4mld USD) a Střední Východ (5,1mld USD). V roce 2005 je v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu výrazně před ostatními regiony opět Evropa (348,3mld USD), Amerika (144,6mld USD) se pomalu vyrovnává s příjmy Asie a Tichomoří (140,8mld USD). Rozvoj odvětví je znatelný i na Středním Východě (27,6mld USD) a poněkud zaostávat začíná Afrika (21,5mld USD). (Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW: http://unwto.org/facts/eng/historical.htm, e-publikace International Tourism Receipts (Euro and US$), 1950-2005)
30
Graf č. 2: Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (mld USD) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1950
1960
1970
1980
1990
1995
2000
2005
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (mld USD)
Pramen: UNWTO, 2008
4.2.2 Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za jednotlivé světové regiony V této podkapitole se práce zaměřuje na celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za jednotlivé světové regiony. Pro potřeby analýzy nejdřív za celé světové regiony a poté za jednotlivé světové subregiony. Některé světové subregiony totiž mohou výrazně ovlivňovat celek, protože zde odvětví cestovního ruchu může být v jiném postavení než ve zbytku světového regionu. (Pramen:UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf, data za rok 2006).
Afrika – zaznamenala růst o 3mld USD, na celkových 24mld USD. To znamená, že Afrika zaujímá 3% z celkových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Z toho dvě třetiny tvoří příjmy vytvořené Subsaharskou Afrikou (15,8mld USD). Na severní Afriku zde připadá pouze 8,5mld USD.
Amerika – zaznamenala růst o 9mld na celkových 154mld USD. Největší přínos k tomuto výsledku má, stejně jako v předchozím roce severní Amerika, která je nejnavštěvovanější (112,5mld USD). Druhá v příjmech je Karibská oblast (22,1mld 31
USD). Dále pak Jižní Amerika s příjmem 14mld USD za rok 2006. Na posledním místě je světový subregion Střední Amerika s 5,4mld USD.
Asie a Tichomoří – nárůst o 18mld USD na celkových 153mld USD. V roce 2006 překonala Ameriku a stala se po Evropě druhou nejnavštěvovanější destinací. Celkově tento region v posledních letech zaznamenává rychlý růst a překonává Ameriku jak v počtu mezinárodních příjezdů, tak v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu. Při podrobnější analýze je zřejmé, které světové subregiony se na této skutečnosti podílejí nejvíce. Zásadním světovým subregionem je Severo-východní Asie, která oproti sezoně 2005 vydělala o 9mld USD více. V sezoně 2006 to bylo 74,3mld USD. Jiho-východní Asie se podílí 40,6mld USD. Oceánie potom 26,3mld USD a Jižní Asie 11,5mld USD.
Evropa - v roce 2006 nárůst o 26mld USD na celkových 374mld USD, což je 51% celkového objemu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. To staví Evropu do popředí a na pozici nejnavštěvovanější destinace světa. Největší podíl na tom mají jižní středomořské státy. V příjmech z cestovního ruchu vede Jižní a Středomořská Evropa (146,5mld USD). Dále Západní Evropa (130,8mld USD), Severní Evropa (59,9mld USD) a na posledním místě Střední a Východní Evropa (37,3mld USD).
Střední východ – zaznamenal nárůst o 1mld USD na celkových 27mld USD, což činí cca 4% celosvětového podílu.
Tabulka č. 2: Příjmy regionů z mezinárodního cestovního ruchu a celosvětový podíl Příjmy (mld USD) 2006 Podíl (%) 733
100
Evropa
374,5
51,1
Asie a Tichomoří
152,6
20,8
Amerika
154,0
21,0
Afrika
24,3
3,3
Střední východ
27,3
3,7
Svět
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf
32
Kartogram č. 1: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na subregionální úrovni (mld USD), 2006
Pramen: UNWTO, 2008
33
Při analýze vývoje příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, je zde vidět razantní a dynamický nárůst. Zatímco v roce 1990 tvořily celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu 264mld USD, v roce 2000 to bylo již 474mld USD. Tento trend se udržuje i nadále, na posledních 733mld USD v roce 2006.
Tabulka č. 3: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (mld) USD
1990
1995
2000
2005
2006
264
405
474
676
733
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na jeden příjezd Bližší pohled na příjmy z jednoho mezinárodního příjezdu ukazuje, že v této oblasti je postavena nejlépe Amerika. Návštěvník zde utratí v průměru 1130 USD za jeden mezinárodní příjezd. Nejvíce k tomu přispívá Severní Amerika (1240 USD/příjezd) a Karibská oblast (1140 USD/příjezd). Střední a Jižní Amerika tento průměr snižují. Zde je toto číslo podstatně nižší. 770 USD za Střední a 750 USD za Jižní Ameriku.
Na druhém místě je potom Asie a Tichomoří. V tomto světovém regionu činí průměr příjmů z jednoho mezinárodního příjezdu 910 USD. UNWTO tento světový region rozděluje na světové subregiony, kterými jsou Severo-východní Asie, Jiho-východní Asie, Oceánie a Jižní Asie. Nad ostatní světové subregiony se v příjmech na mezinárodní příjezd značně vyvyšuje Oceánie, která je s 2500 USD/příjezd i první v celosvětovém pořadí světových subregionů. Na druhém místě v tomto světovém regionu je Jižní Asie s 1290 USD. Severo-východní a Jiho-východní Asie potom v roce 2006 dosáhly průměrně 790 USD a 750 USD z mezinárodního příjezdu jednoho návštěvníka.
Třetí v pořadí v tomto ukazateli je Evropa. Ta dosahuje průměru 810 USD na jeden mezinárodní příjezd. Evropa je pro tyto potřeby UNWTO opět rozdělena do čtyř částí: Severní Evropa, Západní Evropa, Střední a východní Evropa, Jižní Evropa a Středomoří. Nejvyšších příjmů zde dosahuje světový subregion Severní Evropa, která měla v roce 2006 průměr 1090 USD na jeden mezinárodní příjezd. Podobně jsou na tom pak Jižní Evropa (890 USD) a Západní Evropa (870 USD). Nejméně dosahuje Střední a Východní Evropa – pouze 410 USD na jeden mezinárodní příjezd.
34
Následuje Střední Východ s 650 USD/příjezd. Tento světový region není ve statistikách UNWTO dále členěn.
Na posledním místě, při sledování tohoto ukazatele, je Afrika. Zde příjmy z jednoho mezinárodního příjezdu dosáhly v roce 2006 v průměru 600 USD. UNWTO ji rozděluje na dva světové subregiony, které jsou docela vyrovnané: Severní Afrika (570 USD) a Subsaharská Afrika (610 USD). (Pramen: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
Tabulka č. 4: Příjmy na jeden mezinárodní příjezd Příjmy na jeden příjezd (USD) 2006 Svět
870
Evropa
810
Asie a Tichomoří
910 1,130
Amerika Afrika
600
Střední Východ
650
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf
Toto jsou však pouze průměrná čísla příjmů zajeden mezinárodní příjezd. Pro lepší pochopení problému je vhodná analýza podílu světových regionů a subregionů na celkových příjmech.
4.2.3 Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu V předchozím rozboru byla již zmíněna procenta příjmů z mezinárodního cestovního ruchu jednotlivých světových regionů. Nyní se práce těmito příjmy zabývá blíže a nabízí podrobnější analýzu dat za jednotlivé světové subregiony. Tato analýza mnohem jasněji naznačí úlohu každého ze světových subregionů v tomto odvětví. (Pramen: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
35
Evropa – v roce 2006 sem směřovalo 51,1% všech příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Nejvíce do Středomořské oblasti (20%), dále Západní Evropa (17,9%), Severní Evropa (8,1%) a Střední Evropa (5,1%). Jak je vidět, střední Evropa za ostatními znatelně zaostává. A není tomu tak pouze v tomto ukazateli. Středomořská oblast je destinací dovolených a rekreačních pobytů, odtud plyne její podíl 20%.
Asie a Tichomoří – celkový poměr příjmů činil 20,8% z příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Prvenství získala Severo-východní Asie (10,1%), druhá Jihovýchodní Asie (5,5%), Oceánie (3,6%) a Jižní Asie (1,6%). Severo-východní Asie jasně překonává ostatní světové subregiony. Mezinárodní cestovní ruch této oblasti je na vzestupu.
Amerika – v roce 2006 sem směřovalo 21% všech příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Z toho 15,4% směřovalo do světového subregionu Severní Amerika, 3% do Karibiku, 1,9% do Jižní Ameriky a pouze 0,7 do Střední Ameriky. V tomto světovém regionu jasně dominuje destinace Severní Amerika, která ostatní v sumě příjmů z tohoto odvětví několikanásobně převyšuje.
Afrika – tento světový region byl v sezoně 2006 na posledním místě. Zaznamenal pouze 3,3% z celkového počtu celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Z toho v Severní Africe 1,2% a v Subsaharské Africe 2,2%.
Střední Východ – v roce 2006 3,7% celkových světových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu..
Je zřejmé, že Evropa si stále zachovává svoji dominanci. Jsou zde hned dva ze tří světových subregionů s největšími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu. Je to na prvním místě Středomořská oblast, dále Západní Evropa. Až na třetím místě je Severní Amerika. I když dochází k rozvoji nových světových regionů (například v Asii), Evropa má stále ještě značně dominantní postavení v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu.
36
Tabulka č. 5: Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, 2006 Podíl (%) Svět
100
Evropa
51,1
Severní Evropa
8,2
Západní Evropa
17,9
Střední a Východní Evropa
5,1
Jižní Evropa a Středomoří
20,0
Asie a Tichomoří
20,8
Severo-Východní Asie
10,1
Jiho-Východní Asie
5,5
Oceánie
3,6
Jižní Asie
1,6
Amerika
21,0
Severní Amerika
15,4
Karibská oblast
3,0
Střední Amerika
0,7
Jižní Amerika
1,9
Afrika
3,3
Severní Afrika
1,2
Subsaharská Afrika
2,2
Střední Východ
3,7
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf
4.2.4 Shrnutí Po analýze těchto ukazatelů je zajímavé, že například v Evropě, která v sumě příjmů z mezinárodního cestovního ruchu vévodí, jsou světové subregiony, které co do příjmů na jeden mezinárodní příjezd překonávají vysoce ostatní, ale celková suma zde není až tak vysoká. Proto by výklad pouze jednoho ukazatele mohl být zavádějící. Jde o Severní Evropu. Oproti tomu světový subregion Střední Evropy vykazoval v roce 2006 z celého evropského regionu nejnižší příjmy na jeden mezinárodní příjezd a zároveň nejnižší celkovou sumu zisků z mezinárodního cestovního ruchu.
37
Podobně zajímavý je i případ Oceánie, která má největší příjmy na jeden mezinárodní příjezd v celosvětovém měřítku (2500 USD), ale v Asijské oblasti je v celkových příjmech z mezinárodního cestovního ruchu až třetí s 3,6% příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. V Americkém světovém regionu vévodí Severní Amerika, která je zde první jak v sumě příjmů (15,4%), tak i v příjmech z jednoho mezinárodního příjezdu (1240 USD).
Podle výpočtů UNWTO byl růst příjmů z odvětví mezinárodního cestovního ruchu v roce 2006 4,3%, oproti 3,2% v roce 2005. Celkový počet nárůstu příjezdů byl v obou sledovaných obdobích stejný, pokaždé 5,5%. Největší přírůstky v příjmech zaznamenala Afrika (10%) a Asie a Tichomoří (9%). Evropa oproti tomu pouze 4%, i když v roce 2005 to bylo pouze 2,5%, což také značí neustálý růst. Amerika pouze 2% nárůstu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, oproti 4% v roce 2005. Jediný region Středního východu zaznamenává pokles o 1,4%. Zde se ovšem jedná opět za hodnoty sjednocené za celé regiony a v některých (například Severní Amerika) došlo k velkému nárůstu příjmů, i když v celkovém průměru regionů to tak nevypadá.
Dalším faktem, který UNWTO ve svých statistikách uvádí je, že je velmi zajímavé, že 8 z 10 zemí žebříčku UNWTO pro země s nejvíce příjezdy, se nachází i mezi deseti zeměmi s největšími příjmy. Jde o Francii, USA, Španělsko, Čínu, Itálii, Velkou Británii, Německo, Austrálii. Fakt, že USA je v počtu příjezdů až na třetím místě za Francií a Španělskem, ale v příjmech obě země předčí, nasvědčuje tomu, že USA přitahují velkou část turistů, kteří více utrácejí a jezdí na delší pobyty, oproti evropským destinacím, které jsou často zaměřeny spíše na krátké pobyty. V první desítce počtu příjezdů se objevuje i Mexiko a Rusko, ale ani jedna z těchto zemí se už nedostala mezi 10 zemí s nejvyššími příjmy.
Příjmy z cestovního ruchu a počty návštěv jsou ovlivňovány dalšími faktory jako společenské události, sportovní události, politická situace, klimatické podmínky dané sezony. V roce 2006 to byl případ Německa, kterému hodně pomohlo pořádání mistrovství světa ve fotbale.
38
Další událostí, která cestovní ruch v tomto období významně ovlivnila, bylo pořádání olympijských her v Turíně. To mělo dopad na cestovní ruch v celém evropském regionu. Na tomto příkladu je vidět, jak tyto události ovlivňují celé odvětví. Samozřejmě v jiných letech to byly podobné či jiné události, které do dění vstupovaly v jiných zemích a na jiných kontinentech. Jde o události, které významně podpoří cestovní ruch v oblasti a stimulují jeho příjmy. Jak uvádí UNWTO, v roce 2006 to v Evropě byly další jako 400. výročí narození Rembrandta, 250 Mozarta a 125 Picassa. Příjmy v předchozích letech byly také ovlivněny dalšími faktory, jako nemoc SARS, válka v Iráku… (Zpracováno podle: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
4.3 Výdaje na mezinárodní cestovní ruch V rámci těchto analýz je nezbytné podívat se, které země za cestování nejvíce utrácejí. Podle UNWTO v této kategorii opakovaně vede Německo, dále USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Čína, Itálie, Kanada, Rusko a Korejská Republika. V této statistice musíme samozřejmě přihlédnout k počtu obyvatel jednotlivých zemí. Čína v žebříčku postupem času stále stoupá a obyvatelé stále více za cestování utrácí. Vše je dokonale propojeno, takže zde je zřejmé, že bude existovat souvislost s uvolněním režimu a samozřejmě obrovskému ekonomickému rozmachu Číny. Čína zaznamenala 12% nárůst výdajů. Zajímavý je také výrazný posun Korejské Republiky. Ta dosáhla ve výdajích největšího nárůstu, celých 18% a vyřadila tak z první desítky zemí Holandsko. Jinak k velkým změnám nedochází a tyto země jsou v nákladech na cestovní ruch dlouhodobě na špici.
Tabulka č. 6: Země nejvíce utrácející za mezinárodní cestovní ruch (2006) Výdaje na cestovní ruch (mld USD) Svět
733
1. Německo
74,8
2. USA
72,0
3. Velká Británie
63,1
4. Francie
32,2
5. Japonsko
26,9
39
6. Čína
24,3
7. Itálie
23,1
8. Kanada
20,5
9. Rusko
18,8
10. Korejská Republika
18,2
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf
4.4 Role odvětví cestovního ruchu pro národní ekonomiky Pro tuto analýzu je využito dat WTTC ze satelitních účtů a proto poskytuje pohled na domácí i mezinárodní složku cestovního ruchu. Při sledování úlohy odvětví cestovního ruchu v národních ekonomikách, se výsledky značně liší podle světového regionu. Velké státy (USA, Čína, Japonsko) mají z cestovního ruchu obrovské příjmy, ale tyto příjmy v jejich HDP netvoří majoritní část. Tyto státy mají bázi své ekonomiky založenou i na jiných odvětvích, než je právě cestovní ruch. Oproti tomu existují státy, které by v současnosti bez cestovního ruchu nemohly existovat. Jedná se většinou a menší státy v turisticky velmi atraktivních lokalitách. Tyto státy často nemají jiné zdroje, pouze výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Ve velké míře jsou to bývalé kolonie (Bahamy, Anguilla, Antigua and Barbuda). Jejich ekonomiky se koncem 20. století začaly orientovat na cestovní ruch a ten je nyní jejich dominantní složkou. V některých státech tvoří cestovní ruch i ¾ celkového HDP (Macau 82,5% HDP, Antigua and Barbuda 76,5% HDP – pramen: WTTC (on-line), http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting, newleaguetablesumary.pdf, 2008). Podle studií WTTC se předpokládá, že se do budoucna bude vliv cestovního ruchu v těchto zemích mírně snižovat.
Tabulka č. 7: Přehled deseti zemí, pro jejichž ekonomiky má cestovní ruch největší význam, 2008 Stát
% z celkového HDP
1. Macau
82,5
2. Antigua a Barbuda
76,5
3. Anguilla
69,6
4. Aruba
69,3
5. Maledivy
67,0
6. Seychelly
56,3
40
7. Bahamy
50,8
8. Barbados
40,7
9. Svatá Lucie
40,6
10. Vanuatu
38,8
Pramen:WTTC, 2008, http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting, newleaguetablesumary.pdf)
4.5 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Problém zaměstnanosti v cestovním ruchu není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zaměstnanost v tomto odvětví ovlivňuje další navázané sektory a data je také nemožné shromáždit pouze za mezinárodní složku. Prvním problémem však je obvykle, obtížnost přesného určení pracovních míst v cestovním ruchu obce a nebo regionu vyplývající z toho, že: - k pracovním místům, která jsou vytvořena cestovním ruchem, nepatří jen místa v hotelnictví a pohostinství, ale i v mnoha dalších odvětvích terciární sféry, jejichž existenci bezprostředně podporuje cestovní ruch, - i obce, které nejsou střediskem cestovního ruchu, mají minimální množství pracovních míst v pohostinství (pro uspokojení potřeb domácího obyvatelstva), - v cestovním ruchu pracuje mnoho sezónních pracovníků a nebo pracovníků na částečný pracovní úvazek. Statistika přitom zachycuje pouze roční průměrný přepočítaný počet pracovních míst. - cestovní ruch nevytváří jen pracovní místa bezprostředně v základní a doprovodné infrastruktuře ale i mnoho dalších v terciární sféře (ochod, služby). (Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 38)
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) jedno pracovní místo v odvětví cestovního ruchu vytváří jeden a půl pracovního místa v ekonomických odvětvích na cestovní ruch navázaných. Cestovní ruch tak vytváří více než 230 milionů pracovních míst, což je 8% světové pracovní síly. Z toho ženy tvoří mezi 60 a 70% pracovní síly a polovina pracovníků má 25 let nebo méně. Růst je cca 4% ročně. (Pramen: ILO (on-line), http://www.ilo.org/public/english/dialogue/sector/sectors/tourism/emp.htm, 2008)
41
Podobný příklad dávají ve své práci další autoři: Na základě tohoto statistického porovnání konstatují studie závěr, že ve Švýcarsku 1 000 lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (hotely, motely, penziony, ubytovací hostince, lázeňské domy) vytvářejí přibližně 459 dodatečných pracovních míst v terciární sféře, ze kterých dvě třetiny připadají na pohostinství a jedna třetina na jiné oblasti služeb. Tuto skutečnost lze vyjádřit i následovně: na sto pracovních míst v pohostinství závislých na cestovním ruchu připadá průměrně dalších 50 míst na jiné služby závislé na cestovním ruchu, asi 11 na obchod, 2 na banky a pojišťovny a 36 na veřejnou správu. V tomto případě jde o průměrné hodnoty, proto lze předpokládat značný rozptyl okolo těchto středních hodnot. V jednotlivých případech jsou možné vyšší a nebo nižší efekty ve vztahu k zaměstnanosti. (Pramen: Základy cestovního ruchu,Vystoupil, Šauer, 2005, str. 39))
Podle studie WTTC se předpokládá, že nyní připadá na cestovní ruch jedno místo na 11,9 pracovních míst. Podle této přesnější studie je to tedy 238,277,000 pracovních míst v roce 2008, což je 8,4% celosvětové zaměstnanosti. Předpokládá se, že do roku 2018 dojde k nárůstu na 296,252,000 pracovních míst, což bude 9,2% celkové světové zaměstnanosti. (Pramen: WTTC (on-line), http://www.wttc.travel/eng/Tourism_Research/Tourism_Satellite_Accounting/, 2008)
4.5.1 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v jednotlivých světových regionech Pro jednotlivé světové regiony a subregiony se míra zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu liší. Je to způsobeno podmínkami té které oblasti pro cestovní ruch a přítomností zemí, které mají na cestovním ruchu ekonomiku založenou. Podkapitola přiblíží míru zaměstnanosti v cestovním ruchu za jednotlivé světové subregiony v roce 2008 a nastíní její pravděpodobný vývoj za deset let. (Pro tato data je použito rozdělení světa podle WTTC, údaje jednotlivých států z http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Regional_Rep orts, 2008)
42
Střední a Východní Evropa (mimo EU) – zaměstnanost v cestovním ruchu tvoří 6,9% všech pracovních míst, což je 10,389,000 zaměstnanců. Očekává se růst na 7,5% do roku 2018. Evropská Unie – 10,8% všech pracovních míst, což je 23,938,000 zaměstnanců, očekávaný růst během deseti let na 11,6%. Ostatní země západní Evropy – v roce 2008 je v cestovním ruchu zaměstnáno 2,724,000 lidí, 8.9% celkové zaměstnanosti. Výhled je na 8.6% za deset let. Jižní Amerika – v tomto světovém subregionu je to v současnosti 12,631,000 pracujících, což je ovšem pouze 6,5% celkové zaměstnanosti. Vývoj očekává růst na 7%. Severní Amerika - 23,314,000 zaměstnaných v cestovním ruchu v roce 2008 odpovídá 11,1% celkové zaměstnanosti. Do budoucna se očekává nárůst na 11,5% do roku 2018. Karibská oblast – v současnosti je v cestovním ruchu zaměstnáno 2,148,000 lidí, což tvoří 12,9% celkové zaměstnanosti. Během deseti let se očekává vzrůst na 13,8%. Střední Východ - 5,691,000 zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu (10,3% celkové zaměstnanosti). Očekávaný růst na 10,8%. Severovýchodní Asie – obrovský počet pracovních míst 84,329,000 je vytvořen odvětvím cestovního ruchu. Je to 9,6% celkové zaměstnanosti. Očekávaný růst na celých 11,4%. Jihovýchodní Asie – 8,5% zaměstnanosti (22,431,000 pracovních míst) v roce 2008. 8.7% očekávaných v roce 2018. Jižní Asie - 36,544,000 zaměstnanců, ale pouze 5,9% pracovního míst. Očekává se růst na 6,5%, což je zvýšení na 47,638,000 zaměstnanců. Oceánie – 1,717,000 zaměstnanců, 12,4% zaměstnanosti, očekávaný růst na 12,8%. Subsaharská Afrika - 10,112,000 zaměstnanců, 5,6% zaměstnanosti, očekávaný růst na 11,211,000 zaměstnanců, což bude znamenat pokles na 4,9% celkové zaměstnanosti do roku 2018. Severní Afrika - 5,837,000 pracovních míst, 12,8% celkové zaměstnanosti, výhled na nárůst na 13,7% do roku 2018.
43
Při srovnání těchto údajů vyšlo najevo, že největší podíl zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti je ve světových subregionech, které jsou typickými zónami letní, přímořské rekreace – Severní Afrika, Karibská oblast a Oceánie. Naopak nejnižšího podílu dosahuje Subsaharská Afrika.
Tabulka č. 8: Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti ve světových subregionech, 2008 Světový subregion Střední a Východní Evropa Evropská Unie
Podíl (%) 6,9 10,8
Ostatní země západní Evropy
8,9
Jižní Amerika
6,5
Severní Amerika
11,1
Karibská oblast
12,9
Střední Východ
10,3
Severovýchodní Asie
9,6
Jihovýchodní Asie
8,5
Jižní Asie
5,9
Oceánie Subsaharská Afrika Severní Afrika
12,4 5,6 12,8
Pramen:WTTC, 2008, http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Regional_Reports
44
5 FUNKČNĚ PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU V předchozích kapitolách již byly zmíněny příjmy z mezinárodního cestovního ruchu, zaměstnanost, výdaje na mezinárodní cestovní ruch. To jsou veličiny pro hodnocení ekonomického významu. Výše jsou zmíněny i druhy a formy cestovního ruchu z teoretického hlediska. Tato kapitola se zabývá nejdříve mezinárodním cestovním ruchem z regionalistického hlediska – analyzuje prostorové rozložení mezinárodních příjezdů do jednotlivých světových regionů, potom rozložením mezinárodního cestovního ruchu z hlediska funkce – představím nejrozšířenější druhy a formy a také provede analýzu sezónnosti mezinárodního cestovního ruchu během roku a na závěr uvádí stručnou analýzu nejvýznamnějších zemí z hlediska mezinárodního cestovního ruchu.
5.1 Prostorové rozložení mezinárodního cestovního ruchu V této kapitole je provedena analýza mezinárodního cestovního ruchu z geografického hlediska a zabývá se mezinárodními příjezdy do jednotlivých světových regionů a subregionů.
(Data
UNWTO,
pramen:
http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm,
elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
5.1.1 Počet mezinárodních příjezdů do světových regionů V roce 2006 bylo celosvětově evidováno 846 mil mezinárodních příjezdů. Evropa – celkem 460,8 mil mezinárodních příjezdů, což ji jako světový region staví na první místo. Více než dvakrát překonává ostatní světové regiony. Na subregionální úrovni je v této oblasti nejlépe Jižní a Středomořská Evropa, která zaznamenala 164,9 mil mezinárodních příjezdů. Druhé místo zaujímá západní Evropa (149,8 mil). Tyto dva světové subregiony výrazně zastiňují zbytek evropského světového regionu. Střední a Východní Evropa na třetím místě má 91,2 mil mezinárodních příjezdů a Severní Evropa 54,9 mil. Je zajímavé, že ačkoli Střední a Východní Evropa eviduje za rok 2006 téměř dvojnásobek mezinárodních příjezdů jako Severní, přesto jsou její příjmy z tohoto odvětví o celou třetinu nižší.
45
Asie a Tichomoří – v roce 2006 167,2 mil mezinárodních příjezdů. Jako světový region má druhý největší počet mezinárodních příjezdů v roce 2006 na světě. Historicky tomu tak vždy nebylo. Ještě v roce 2000 značně zaostávala za Amerikou. Pokud jde o subregionální statistiky, nejlépe je na tom Severo-východní Asie (94,0 mil), dále Jihovýchodní Asie (53,9 mil), Oceánie (10,5 mil) a Jižní Asie (8,8 mil). Asie si tento subregionální poměr mezinárodních příjezdů drží dlouhodobě a nedochází k záměně pořadí světových regionů. Stejně tak je tomu i v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu. Amerika – v roce 2006 135,9 mil mezinárodních příjezdů. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu tento světový region odsunul až na třetí příčku za Asii. Přesto má Amerika z mezinárodního cestovního ruchu stále větší příjmy než Asie, i když počet příjezdů je menší. První místo v počtu mezinárodních příjezdů si tradičně drží Severní Amerika, která má oproti ostatním světovým subregionům obrovský náskok (90,7 mil). Karibská oblast (19,4 mil) a Jižní Amerika (18,8 mil) dosahují podobných výsledků. Pouze Střední Amerika výrazněji zaostává se 7,0 mil mezinárodních příjezdů. Afrika – v roce 2006 evidovala 40,7 mil mezinárodních příjezdů. V posledních letech se na regionální úrovní dostala v počtu mezinárodních příjezdů až na poslední místo, protože její příčku obsadil Střední Východ. V počtu mezinárodních příjezdů na subregionální úrovni převažuje Subsaharská Afrika (25,8 mil) nad Severní Afrikou (14,9 mil). Střední Východ – v roce 2006 41,8 mil mezinárodních příjezdů, čímž zaujímá 4. příčku.
Tabulka č. 9: Počet mezinárodních příjezdů a jeho vývoj (mil) 1990
2000
2006
436
684
846
262,3
392,5
460,8
Severní Evropa
28,3
42,6
54,9
Západní Evropa
108,6
139,7
149,8
Střední a Východní Evropa
31,5
69,4
91,2
Jižní Evropa a Středomoří
93,9
102,7
140,8
Asie a Tichomoří
56,2
110,6
167,2
Severo-Východní Asie
26,4
58,3
94,0
Jiho-Východní Asie
21,5
36,9
53,9
5,2
9,2
10,5
Svět Evropa
Oceánie
46
Jižní Asie
3,2
6,1
8,8
Amerika
92,8
128,2
135,9
Severní Amerika
71,7
91,5
90,7
Karibská oblast
11,4
17,1
19,4
Střední Amerika
1,9
4,3
7,0
Jižní Amerika
7,7
15,3
18,8
15,2
27,9
40,7
Severní Afrika
8,4
10,2
14,9
Subsaharská Afrika
6,8
17,7
25,8
Střední Východ
9,6
24,5
41,8
Afrika
Pramen: UNWTO (http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
47
Kartogram č. 2: Mezinárodní příjezdy do světových subregionů (2006)
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
48
5.1.2 Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu Pro lepší vnímání těchto dat zde práce využívá vyjádření podílu světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu. (Pramen: UNWTO(on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
Procentuelně se Evropa v mezinárodních příjezdech podílí na mezinárodním cestovním ruchu více než polovinou (54,4%). Asie a Tichomoří na druhém místě s 19,8% mezinárodních příjezdů. Amerika 16,1%, Afrika 4,8% a téměř vyrovnaný Střední Východ 4,9. Je zřejmé, že co do příjezdů, Evropa mezinárodnímu cestovnímu ruchu výrazně dominuje. Může to být způsobeno atraktivitou evropského kontinentu nebo prostě faktem, že Evropané více cestují. Důležité je si v této souvislosti připomenout rozvíjející se vliv Asie, která postupně překonala Ameriku a počet mezinárodních příjezdů do tohoto světového regionu se neustále zvyšuje.
Graf č. 3: Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu (%), 2006 60 50 40 30 % mezinárodních příjezdů
20 10 0 Evropa
Asie a Amerika Tichomoří
Afrika
Střední východ
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
5.1.3 Mezinárodní výjezdový cestovní ruch Stejně jako v mezinárodních příjezdech, i v mezinárodních výjezdech je na prvním místě Evropa. Podle údajů UNWTO v roce 2006 pocházelo 56,3% mezinárodních výjezdů právě z Evropy, na druhém a třetím místě pak Asie a Tichomoří a Amerika,
49
které se na mezinárodních výjezdech podílejí cca něco pod 20%. I zde světový region Asie a Tichomoří postupně překonal Ameriku a po roce 2000 ji odsunul na třetí místo. Ze Středního východu a Afriky pocházelo okolo 3% mezinárodních výjezdů a 1,8% je z blíže nespecifikovaných zdrojů. (Pramen: UNWTO(on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
Tabulka č. 10: Mezinárodní výjezdy (2006) Počet mezinárodních výjezdů (2006) Podíl (% , 2006) 846
100
Evropa
473,7
56,3
Asie a Tichomoří
166,5
19,3
Amerika
142,2
17,1
Střední Východ
24,8
2,8
Afrika
24,5
2,7
Nespecifikováno
14,7
1,8
Svět
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
5.2 Funkční specifika mezinárodního cestovního ruchu Z předchozích analýz vyplývá, kolik mezinárodních příjezdů ročně je zaznamenáno i jak vysoké jsou příjmy z těchto příjezdů. Nyní se práce zaměřuje na to, proč a za jakým účelem jsou tyto cesty uskutečňovány. Proč lidé vynakládají prostředky, aby mohly takovouto mezinárodní návštěvu realizovat? (Pramen: UNWTO (on-line), za rok 2006, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.
5.2.1 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty V roce 2006 byla více než polovina mezinárodních turistů motivována realizací svých volnočasových aktivit, rekreace a dovolených. Procentuelně to bylo 51% všech uskutečněných mezinárodních příjezdů (430 mil). 27% cest bylo uskutečněno z důvodu návštěvy přátel a příbuzných, z náboženských důvodů a zdravotních důvodů (225 mil). Důvodem 16% příjezdů byl obchod a podnikatelské aktivity (131 mil). Zbývajících 6%
50
jsou nespecifikované mezinárodní příjezdy. Hlavním důvodem cestování a turistického ruchu je tedy jasně důvod odpočinku a relaxace.
Graf č. 4: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty, 2006
16%
Dovolená, rekreace 51%
6%
Návštěvy přátel a příbuzných - 27% Podnikatelské aktivity - 16%
51% 27%
Ostatní - 6%
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
5.2.2 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy V posledních letech je trendem vyšší růst užívání letecké dopravy. V roce 2006 byla při mezinárodním cestovním ruchu nejčastěji užívána letecká doprava (46%). Pozemní doprava hned jako druhá (43%). Malý podíl potom tvoří vodní (7%) a železniční (4%) doprava, využívaná při mezinárodních cestách (Pramen: UNWTO (on-line), elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf).
51
Graf č. 5: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy, 2006
7%
4% 46%
Letecká Silniční Vodní Železniční
43%
Pramen:UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
5.2.3 Sezónnost mezinárodního cestovního ruchu Dalším pohledem na rozložení mezinárodního cestovního ruchu, je rozložení jeho příjezdů během roku. Jak se dá očekávat, nejvíce mezinárodních příjezdů se uskutečňuje v letních měsících, vrchol nastává zhruba v půlce července. Červenec a srpen jsou z tohoto pohledu dva nejvytíženější měsíce. V zimním období pak opět dochází k menšímu nárůstu (prosinec, leden). Tento fakt je způsoben největším vlivem dovolených a rekreací. Ať už letních, nebo zimních.
Graf č. 6: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch podle měsíců (mil)
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)
52
5.3 Nejvýznamnější země v mezinárodním cestovním ruchu Z výše uvedené analýzy mezinárodních příjezdů na regionální úrovni byla vyvozena převaha Evropy v tomto odvětví nad ostatními světovými regiony. Nyní se však práce blíže zaměří na tento problém a analyzuje deset nejvýznamnějších zemí z hlediska tohoto ukazatele. Pro srovnání pak ještě deset nejvýznamnějších zemí z hlediska příjmů z mezinárodního cestovního ruchu a na závěr provede stručnou analýzu cestovního ruchu a mezinárodního cestovního ruchu v ČR. (Pramen: UNWTO (on-line), elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.) 5.3.1 Určení nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu Tabulka č. 11: Mezinárodní turistické příjezdy do zemí Pořadí
Data
Příjezdy (mil, 2006)
1. Francie
TF
79,1
2. Španělsko
TF
58,5
3. USA
TF
51,1
4. Čína
TF
49,6
5. Itálie
TF
41,1
6. Velká Británie
TF
30,7
TCE
23,6
TF
21,4
TCE
20,3
TF
20,2
7. Německo 8. Mexiko 9. Rakousko 10. Rusko Pramen: UNWTO, 2008
Tabulka č. 12: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu podle zemí Pořadí
Příjmy (mld USD) 2006
1. USA
85,7
2. Španělsko
51,1
3. Francie
42,9
4. Itálie
38,1
5. Čína
33,9
6. Velká Británie
33,7
7. Německo
32,8
8. Austrálie
17,8
9. Turecko
16,9
10. Rakousko
16,7
Pramen:UNWTO, 2008
53
Údaje za nejnavštěvovanější země v roce 2006 ukazují, že na špici jsou Evropské země (Francie, Španělsko) a USA až na třetím místě. Při srovnání s daty uvádějícími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu v roce 2006 je však zřejmé, že pořadí se zde liší. Na špici této statistiky je se značným odstupem USA. Stejně tak je promícháno i pořadí dalších zemí. Například Mexiko, které je v počtu mezinárodních příjezdů na 8. místě, se do první desítky co se týče příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, vůbec nedostalo. Stejně tak Rusko. Naopak Austrálie a Turecko nejsou mezi prvními deseti státy s největším počtem mezinárodních příjezdů, ale mezi prvními deseti zeměmi v příjmech již figurují. Tyto země, které jsou nejnavštěvovanějšími zeměmi v mezinárodním cestovním ruchu, jsou v další podkapitole podrobně analyzovány. Analýzy vychází z dat WTTC, takže některé ukazatele (HDP, zaměstnanost) opět zahrnují i domácí složku.
5.3.2 Analýza nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu Francie Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Francie je na prvním místě v návštěvnosti zemí. Je to země, která má širokou nabídku kulturních a přírodních atraktivit, které využívá pro potřeby cestovního ruchu. Najdeme zde 30 památek a lokalit, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Hlavní destinací je Paříž, které nabízí řadu historických a kulturních objektů. Velkým lákadlem pro zahraniční turisty je Eiffelova věž, která je dominantou a symbolem města. Jih Francie nabízí zachovalé antické památky. Dále pak série zámků lemující břehy Loiry. Jih Francie nabízí vyhledávané lokality pro přímořskou rekreaci (Azurové pobřeží), pro zimní sporty zde nalezneme Alpy. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou opravdu rozmanité.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/France/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
54
V současné době tvoří cestovní ruch 10,9% celkového HDP (307mld USD). Očekává se nárůst na 11,6% (406mld USD) do roku 2018.
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří 3,365,000 pracovních míst, což je 13,1% celkového počtu zaměstnaných. Odhady předpokládají nárůst na 3,859,000 pracovních míst (14,7%) během deseti let.
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 1,5%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 2,7%, což je pod světovým průměrem.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 17,7% celkových exportů (138,8mld USD). Výhled na deset let je na 16,8% (227,8mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta Francie zaznamenává největší počet mezinárodních turistických příjezdů na světě. Relativní přínos tohoto oboru státní ekonomice je na 71. místě světového žebříčku. Růst odvětví cestovního ruchu s výhledem deseti let je na 154 světovém místě.
Španělsko Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Španělsko, jako druhá nejnavštěvovanější světová destinace, čerpá svůj potenciál hlavně z výhodné polohy ve Středozemním moři. Na území státu se nachází cca 4000 km pláží. Nachází se zde i množství historických památek (například palác Alhambra v Granadě) a země také nabízí možnosti zimních sportů (Pyreneje). Mezi atraktivity lze také zařadit corridu – národní sport.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Spain_/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím mezinárodního cestovního ruchu 55
HDP vytvořený odvětvím cestovního ruchu bude v roce 2008 17,2% (276,7mld USD) celkového HDP Španělska. Poměr přínosu odvětví cestovního ruchu národní ekonomice bude mírně slábnout, v roce 2018 na 17,1% (419,9mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří 3,687,000
pracovních míst, což je 17,7% celkového počtu
zaměstnaných. Při srovnání s Francií ve Španělsku pracuje v cestovním ruchu výrazně větší množství lidí. Odhady předpokládají nárůst na 4,360,000 pracovních míst (18%) během deseti let.
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 3,5%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 2,9%, což je také pod světovým průměrem.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 23,4% celkových exportů (103,2mld USD). Výhled na deset let je na 22,2% (172,6mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta Španělsko má 7. nejsilnější ekonomiku cestovního ruchu na světě, v relativním přínosu národní ekonomice je na 40. místě a stejně jako ostatní tradiční regiony cestovního ruchu je na posledních místech v perspektivě růstu odvětví během deseti let (158 příčka).
USA Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Spojené státy jsou velmi rozlehlé a pokrývají tak obrovské spektrum zdrojů využitelných pro cestovní ruch. Už jen samotné turistické servery USA nenabídnou jako lákadlo výčet turistických atraktivit USA, ale nejdříve je nutné zvolit jeden z padesáti států a teprve o něm je možné získat podrobnější informace. Důvod je jednoduchý – souhrn atraktivit a možností pro cestovní ruch v USA je tak rozsáhlý, že shrnutí celku zkrátka není možné. Každý stát má přezdívku, která je už sama o sobě určitým turistickým lákadlem, protože je v ní obsaženo, co je pro který stát typické ( například Michigan – stát velkých jezer, Florida – stát slunce, Arizona – stát Grand Canon…). 56
Spojené státy se zabírají 40% plochy Severní Ameriky. Rozkládá se od Atlantského až po Tichý oceán. Z tohoto prostoru, jak už bylo řečeno, plyne množství atraktivit. V USA je obrovské množství turisticky atraktivních Národních parků, přímořských turistických letovisk, horských středisek… Historie Spojených států není dlouhá, proto zde nenalezneme příliš starých kulturních památek. Velký význam pro cestovní ruch USA má také jeho postavení ve světové ekonomice. Federace je sídlem mnoha organizací a firem, často nadnárodních a tak i z tohoto hlediska je přínos pro cestovní ruch obrovský.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/United_States_of_America/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím mezinárodního cestovního ruchu V současné době tvoří cestovní ruch 10% celkového HDP USA. Je to 1 442,8mld USD. Očekávaný nárůst během deseti let je na 10,3% (2 480,0mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří 14,933,000 pracovních míst, což je 9,2% celkového počtu. Odhady předpokládají, že procentuelně do roku 2018 toto číslo zůstane nezměněno, tedy 9,2%. Počet pracovních míst se zvýší na 15,799,000.
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 1,1%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 3,3%.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 14,4% celkových exportů (263.5mld USD). Výhled na deset let je na 13,2% (597.7mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta Ekonomika cestovního ruchu USA je nejsilnější na světě. Relativní přínos tohoto oboru státní ekonomice je však až na 77. místě světového žebříčku. Pokud hodnotíme rychlost růstu odvětví s výhledem na deset let, je až na 142 místě na světě. 57
Čína Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Oproti předchozím dvěma zemím je Čína rozlohou v jiných dimenzích. S populací více než 1 250 000 000 obyvatel a rozlohou 9,5 mil km čtverečních je 4 největší zemí na světě a vůbec nejlidnatějším státem. Toto obrovské území má velmi staré základy a najdeme zde památky prastarých kultur. Mezi nejznámější patří Velká Čínská Zeď. Lokality starobylé kultury kontrastují s moderními centry velkoměst, protože od devadesátých let zažívá Čína velký ekonomický rozmach a její pozice se bude podle odhadů do budoucna ještě zlepšovat. Světovou proslulost získala také čínská kuchyně, která svoji originalitou vytváří další atraktivitu destinace.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/China/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu tvoří 12,2% (508,6mld USD) HDP Číny. Jeho přínos by měl do budoucna mírně růst na 12,5% (2097mld USD) za deset let.
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří 74,498,000 pracovních míst, což je 9,6% celkové zaměstnanosti. Podle WTTC dojde k růstu na 12% (98,960,000) v roce 2018.
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 11,3%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 8,8%. Čína zažívá v tomto odvětví obrovský rozvoj. Průměrný růst této země je vysoko nad celosvětovým průměrem.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 6,9% celkových exportů (112,1mld USD). Výhled na deset let je na 7,2% (399,3mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta 58
Ekonomika cestovního ruchu Číny je druhá největší na světě, 63 v relativním přínosu národním ekonomikám a druhá v dlouhodobém růstu odvětví.
Itálie Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Itálie je další významnou evropskou zemí, která je mezi nejnavštěvovanějšími na světě. Opět jsou zde dvě hlavní stěžejní atraktivity: příhodné podnebí, hojně využívané pro rekreaci a vyhlášená a originální italská kuchyně. Centrem zimních sportů jsou Alpy a Apeniny,
které
nabízejí
řadu
významných
lokalit,
které
staví
Itálii
mezi
nejvyhledávanější destinace pro tyto aktivity. Dalším bodem je přímořská rekreace. Itálie je obklopena Středozemním mořem a Jaderským mořem, které vytváří další významnou atraktivitu území. Významné kulturní dědictví najdeme v Římě (výrazné stavby z antiky). Řada dalších měst je také světově známá (Benátky, Milán). V Itálii se nachází přes 40 památek zapsaných na seznamu UNESCO.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Italy/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří v Itálii v současnosti 9,7% HDP (226,1mld USD). Předpokládá se, že za deset let to bude 10,1% (292,2mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří v Itálii 2,491,000 pracovních míst (10,8% celkové zaměstnanosti). V roce 2018 by to mělo být 2,612,000 (11,6%).
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 0,2%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 1,8%. Itálie je další ze zemí, kde rozvoj cestovního ruchu stagnuje, i když je na špičce celosvětových příjezdů.
Turistické exporty 59
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 11,4% celkových exportů (80,3mld USD). Výhled na deset let je na 10,8% (131,5mld USD) v nominálních hodnotách. Význam pro ekonomiku mírně klesá.
Fakta Ekonomika cestovního ruchu Itálie je 8. největší na světě, 84. v relativním přínosu národním ekonomikám a 172 v dlouhodobém růstu.
Velká Británie Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Velká Británie, jako jedna z nejvýznamnějších evropských mocností, čerpá svůj potenciál pro mezinárodní cestovní ruch hlavně ze své historie. Nejnavštěvovanější je hlavní město Londýn. Dále města Edinburgh a Manchester. Nabízí turistům řadu památek, které pocházejí z různých období historie. K velmi známým patří Stonehenge, Big Ben, hrad v Ediburghu, katedrála sv. Pavla… Ve Skotsku se nachází slavné jezero Loch Ness, množství zřícenin a vyhledávaná příroda. Wales má z turistického hlediska především přírodní potenciál a Anglie nabízí historické dědictví, nejčastěji ze středověku. Dalším výrazným faktorem je typické podnebí, které ovšem cestovnímu ruchu příliš neprospívá.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/United_Kingdom_/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří ve Velké Británii v současnosti 9,2% HDP (262,3mld USD). Předpokládá se, že za deset let to bude 9,3% (399,2mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří 2,734,000
pracovních míst (8,6% celkové
zaměstnanosti). V roce 2018 se očekává 2,958,000 pracovních míst, vytvořených tímto odvětvím (8,7%).
Růst odvětví cestovního ruchu 60
Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 0,9%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 2,9%.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 10,6% celkových exportů (81,5mld USD). Výhled na deset let je na 9,9% (145mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta Šestá největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 93. v relativním přínosu národní ekonomice a 134 v dlouhodobém růstu. Velká Británie je další silnou evropskou zemí, kde je odvětví cestovního ruchu dlouhodobě velmi silné, ale již nedochází k velkému rozvoji.
Německo Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Německo je z větší části vnitrozemským státem a jako ostatní evropské země nabízí velmi atraktivní kulturní dědictví. Na jeho území se nachází 32 památek, zapsaných na seznamu UNESCO. Mezi nejvíce ceněné patří množství hradů. Německé pivo je dalším lákadlem a má ve světě také patřičnou prezentaci. S ním také souvisí známý festival Oktoberfest. Země nabízí také své tradice, které jsou potenciálem především na německém venkově.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Germany/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří v Německu 8,6% HDP (316,2mld USD). Předpokládá se, že za deset let to bude 8,9% (378,7mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu vytváří 3,616,000 pracovních míst (9,0% celkové zaměstnanosti). V roce 2018 se očekává 3,699,000 pracovních míst, vytvořených tímto odvětvím (9,3%). 61
Růst odvětví cestovního ruchu Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 0,8%. Do roku 2018 se očekává průměrný růst 1,9%.
Turistické exporty Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 10,8% celkových exportů (189mld USD). Výhled na deset let je na 10,6% (316,4mld USD) v nominálních hodnotách.
Fakta Čtvrtá největší ekonomika cestovního ruchu na světě. 103. v relativním přínosu národní ekonomice a 150. v dlouhodobém růstu odvětví.
Mexiko Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Mexiko tvoří propojení mezi Spojenými státy a Jižní Amerikou. Mezi jeho největší lákadla a atraktivity patří Aztécké pyramidy, originální potraviny a mexická kuchyně a nakupování. Krajina je také velmi různorodá a nabízí pouštní scenérie, sněhem zakryté vulkány, starověké ruiny, rozvinutá města, starobylá koloniální města, písečné pláže a obrovskou škálu fauny a flóry. Země láká turisty na mix „moderního s tradičním“. Do cesty rozvoji cestovního ruchu se staví vysoká kriminalita, na kterou upozorňují i turistické servery. Především v okolí největším města Mexiko D.F., které má 20 milionů obyvatel. Mexiko nabízí vhodné podmínky po celý rok, ale nejnavštěvovanější měsíce jsou od října do května. Letní měsíce bývají velmi horké a vlhké, hlavně na jihu země.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Mexico/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Mexika je 14% (130.2mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 15,2% (236,9mld USD). 62
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu V roce 2008 vytváří cestovní ruch v Mexiku 6,633,000 pracovních míst, to je 14,3% celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 8,100,000 (15,7%).
Růst odvětví cestovního ruchu Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 3,4%. Průměrná hodnota během dalších deseti let 4,4%.
Turistické exporty Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 12,5% celkové sumy exportů. Je to 39,1mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách 88,4mld USD, což je pouze 12,3% celkového objemu exportů.
Fakta Mexická ekonomika odvětví cestovního ruchu je 10. největší na světě, 52. v relativním přínosu národním ekonomikám a 67. ve výhledu na dlouhodobý růst.
Rakousko Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Přírodní podmínky v Rakousku jsou hlavní atraktivitou této země. Mezi turisticky nejvyhledávanější aktivity patři v zimě zimní sporty v Alpách, pro které destinace nabízí řadu středisek a v létě horská turistika. Je zde tradice lyžování, nachází se zde 22000km sjezdovek. I zde najdeme historické památky – města Vídeň, Innsbruck, Linz.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Austria/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Rakouska je 14,5% (59,7mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 17,6% (89,3mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu 63
V roce 2008 vytváří cestovní ruch v Rakousku 707,000 pracovních míst, to je 16,8% celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 960,000 pracovních míst (21,5%).
Růst odvětví cestovního ruchu Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 1,7%. Průměrná hodnota během dalších deseti let 4%.
Turistické exporty Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 13,4% celkové sumy exportů. Je to 32,6mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách 56,4mld USD, což je pouze 14,3% celkového objemu exportů.
Fakta 19. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 49. v relativním přínosu národní ekonomice a 116 v dlouhodobém růstu. Rakousko je zemí, pro kterou má cestovní ruch zásadní význam a stále se rozvíjí.
Rusko Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace Rusko je rozlohou největší zemí na světě. Z turistického hlediska je nevýznamnější hlavní město Moskva, Saint Petersburg, Transsibiřská Magistrála, jezero Bajkal, poloostrov Kamčatka. Rusko je zemí kulturních tradicí, nabízí krásnou přírodu a množství historických památek s typickou architekturou.
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo rts/Russian_Federation/) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Ruska je 6,9% (103,5mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 7,9% (308,6mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu 64
Cestovní ruch vytváří v Rusku 4,126,000 pracovních míst, což je 5,8% celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 4,563,000 pracovních míst (6,6%).
Růst odvětví cestovního ruchu Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 8,2%, což je velmi vysoká hodnota. Průměrná hodnota během dalších deseti let 6,9%.
Turistické exporty Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 7,6% celkové sumy exportů. Je to 36,4mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách 76,2mld USD, což je pouze 8,1% celkového objemu exportů.
Fakta 12. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 128. v relativním přínosu národní ekonomice a 19. v dlouhodobém růstu. Rusko je zemí s velkým potenciálem a cestovní ruch se zde rozvíjí.
5.3.3 Analýza cestovního ruchu v ČR V této podkapitole práce analyzuje postavení České republiky v mezinárodním cestovním ruchu, jeho ekonomický význam pro ČR a částečně také cestovní ruch v ČR jako celek (obě jeho složky).
Podle CzechTourism je cestovní ruch jedním z nejvýznamnějších odvětví hospodářství České Republiky. Devizové příjmy z cestovního ruchu tvořily v roce 2005 3,8% HDP.
Tabulka č. 13: Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, 1999 2005 Ukazatel (mld USD) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Devizové příjmy
3,2
3,0
3,1
2,9
3,6
4,2
4,6
Devizové výdaje
1,5
1,3
1,4
1,6
1,9
2,3
2,4
Bilance
1,7
1,7
1,7
1,4
1,6
1,9
2,2
Pramen: CzechTourism, 2008
65
Cestovní ruch v České republice zaujímá standardně 3-4. místo mezi exportními komoditami a zaujímá tak velmi významnou pozici. Další část analýzy se zabývá mezinárodním příjezdovým cestovním ruchem do České Republiky. Počet zahraničních příjezdů alespoň na jednu noc stoupal od roku 1992 až do roku 1999. V roce 2000 došlo podle Českého statistického úřadu k většímu úbytku, ale jednotlivé zdroje se v jeho velikosti liší. ČSÚ uvádí pokles o 16,8%. V roce 2001 opět dochází k nárůstu mezinárodních příjezdů. Vývoj v roce 2002 byl zprvu poznamenán teroristickými útoky z roku 2001, ale pak se situace zlepšila. Mezinárodní cestovní ruch byl v roce 2003 utlumen iráckým konfliktem a umocněn nemocí SAARS, takže došlo k celosvětovému poklesu mezinárodních příjezdů. V roce 2005 došlo opět k velkému nárůstu. Ze statistik UNWTO vyplývá, že Česká Republika zaznamenala v roce 2006 6 435 000 mezinárodních příjezdů a příjmy z mezinárodního cestovního ruchu činily 5 007 mil USD. Pokud jde o sezónnost, měsíce v České Republice nevykazují příliš velké rozdíly. O něco méně mezinárodních příjezdů bývá zaznamenáno od listopadu do února. Největší počet turistů (využíváme data za rok 2005) přijíždí z Německa (25,4%), na druhém místě z Velké Británie (10,4%), na třetím z Itálie (6,4%), na čtvrtém z USA (4,8%) a na pátém z Nizozemska (4,7%). Je zajímavé, že například příjezdy z Polska a ze Slovenska jsou až na šestém a sedmém místě. (Zpracováno
podle
Czechtourism
(on-line),
2008.
Dostupné
na
WWW:
http://www.czechtourism.cz/?show=003022001).
Statistiky cestovního ruchu (Pramen: WTTC (on-line), dostupné na: http://www.wttc.travel/eng/Tourism_Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Cou ntry_Reports/Czech_Republic) Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu ČR je 10,4% (22mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 11,6% (36,1mld USD).
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří v ČR 478,000 pracovních míst, což je 9,6% celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 532,000 pracovních míst (10,6%). 66
Růst odvětví cestovního ruchu Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 3,1%. Průměrná hodnota během dalších deseti let 6,0%.
Turistické exporty Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 10,2% celkové sumy exportů. Je to 17,8mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách 31,8mld USD, což je 9,2% celkového objemu exportů.
Fakta 39. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 74. v relativním přínosu národní ekonomice a 10. v dlouhodobém růstu.
Tyto údaje ze zdrojů WTTC jsou při srovnání s ostatními analyzovanými zeměmi velmi zajímavé. Například 39. pozice ve velikosti ekonomiky cestovního ruchu nebo desáté místo v dlouhodobém růstu.
67
6 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Tato, poslední, kapitola přibližuje pravděpodobný vývoj mezinárodního cestovního ruchu do budoucna. Představuje vizi vývoje mezinárodních příjezdů a ekonomického růstu odvětví cestovního ruchu. Zabývá se vývojem postavení světových regionů na trhu cestovního ruchu v budoucnosti a nastiňuje plánované trendy.
6.1 Vize budoucího vývoje mezinárodního cestovního ruchu V souladu s hypotézou, mezinárodní cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví a tomu odpovídá i předpoklad budoucího vývoje. Podle UNWTO (zdroj elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf) dosáhnou mezinárodní turistické příjezdy v roce 2020 téměř 1,6mld návštěvníků (přesně 1,561mld). To je oproti dnešnímu stavu nárůst o 100%. Hranice návštěvnosti 1mld by měl mezinárodní příjezdový cestovní ruch dosáhnout v roce 2010.
6.1.1 Vývoj mezinárodních příjezdů a růst odvětví mezinárodního cestovního ruchu Ze zkušeností z minulosti se zjistilo, že v oblasti růstu odvětví mezinárodního cestovního ruchu se vyskytují výkyvy a existují silnější a slabší roky. Mezi lety 1995 a 2006 byl průměrný růst 4,2%. Podobná hodnota se celosvětově očekává i během následujících let. Do roku 2020 by to mělo být v průměru 4,1%. Prvenství v počtu mezinárodních příjezdů by si podle těchto předpovědí UNWTO měla udržet stále Evropa (v roce 2020 7171 mil turistů). Druhé místo by měla obsadit Východní Asie a Tichomoří (397 mil příjezdů) a třetí Amerika (282 mil příjezdů). Dále pak Afrika, Střední Východ a Jižní Asie. Ve vizích UNWTO pro dlouhodobou projekci mezinárodního cestovního ruchu je již zvlášť zmiňovaná Východní Asie a Tichomoří a Jižní Asie jako samostatné oddíly. Je to způsobeno rozmachem mezinárodního cestovního ruchu v regionu Východní Asie a Tichomoří, který již pro své sledování vyžaduje samostatnou kategorii. Již
zmíněný
očekávaný
průměrný
růst
4,1%
by
měl
být
vyšší
ve
světových subregionech Východní Asie a Tichomoří, Jižní Asie, Střední Východ a Afrika. V těchto světových subregionech by měl průměrný růst dosahovat hodnoty přes
68
5%. Ve světovém regionu Východní Asie a Tichomoří by to mohlo být až 6,5% a velký růst je očekávám i na Středním Východě (7,1%). Tradiční světové regiony jako Evropa a Amerika budou pravděpodobně vykazovat nižší než celosvětově průměrný růst odvětví. Podíl Evropy na mezinárodních příjezdech sice zůstane dominantní, ale zaznamená pokles výrazný pokles ve svém postavení, ze současných 54% na 46% v roce 2020. Tento pokles je však již dlouhodobý. V roce 1995 tvořil podíl Evropy v mezinárodních příjezdech 60%. Mělo by také docházet k většímu rozvoji cestování na velké vzdálenosti. (Pramen: UNWTO (on-line), dostupné na http://www.unwto.org, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
Graf č. 7: Vývoj mezinárodních příjezdů (1950-2020)
Pramen: UNWTO, 2008
Tabulka č. 14: Prognóza mezinárodních příjezdů a růstu odvětví mezinárodního cestovního ruchu (mil) Příjezdy 2010 Příjezdy 2020 Průměrný růst (%) 1995-2020 1006
1561
4,1
47
77
5,5
Amerika
190
282
3,8
Východní Asie a Tichomoří
195
397
6,5
Evropa
527
717
3,1
36
69
6,7
Svět Afrika
Střední Východ
69
Jižní Asie
11
19
6,2
Pramen: UNWTO, 2008
6.1.2 Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního ruchu Očekávaný vývoj odvětví mezinárodního cestovního ruchu také zahrnuje změnu poměru významu jednotlivých světových regionů v tomto odvětví. Postupem času dochází k růstu podílu Afrického regionu, do roku 2020 až na 5%. Podíl Ameriky pomalu klesá a v budoucnu se očekává, že bude zabírat cca 18% trhu cestovního ruchu. Výrazně roste podíl Východní Asie a Tichomoří, ze 14,4% v roce 1995 na 25,4% v roce 2020. Evropa, jak už bylo řečeno, zůstává na špici, ale její dominance postupně slábne. Rozvoj zažívá i Střední východ a do roku 2020 se očekává, že zdvojnásobí svůj podíl na 4,4%. Jižní Asie je také na vzestupu, i když ne v takové množstevní míře jako ostatní regiony zažívající tento boom. Její podíl je 1,2% v roce 2020. Ale tempo růstu tohoto světového subregionu je také jedno z nejvyšších. (Pramen: UNWTO (on-line), dostupné na http://www.unwto.org, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)
Tabulka č. 15: Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního ruchu Podíl (%) 1995
Podíl (%) 2020
100
100
3,6
5,0
Amerika
19,3
18,1
Východní Asie a Tichomoří
14,4
25,4
Evropa
59,8
45,9
Střední Východ
2,2
4,4
Jižní Asie
0,7
1,2
Svět Afrika
Pramen: UNWTO, 2008
6.2 Koncepce udržitelného cestovního ruchu Definice udržitelného cestovního ruchu byla zmíněna již výše. Udržitelný rozvoj je aktuálním tématem současnosti a plánovaným trendem do budoucna. Ještě jednou, jde o rozvoj, který uspokojuje potřeby v současnosti, aniž by omezoval jejich uspokojování v budoucnu. Dopadům cestovního ruchu nabyla dlouho věnována patřičná pozornost,
70
protože jde o fenomén relativně mladý (pokud jde o jeho masovou podobu). A protože cestovní ruch má při rozvoji území zásadní roli, je potřeba tento rozvoj koordinovat a myslet na důsledky, které z takového využívání území plynou. Pokud by k této koordinaci nedocházelo, mohlo by to vést k devastaci krajiny, nadměrnému využívání přírodních zdrojů a celkovému úpadku potenciálu regionů. I těmito otázkami budoucího vývoje se zabývá výše zmíněný Globální etický kodex cestovního ruchu. Nabízí moderní způsob rozvoje cestovního ruchu, naplňuje koncepci trvale udržitelného cestovního ruchu a snaží se předejít negativním důsledkům jeho růstu.
Otázkami udržitelného rozvoje v cestovním ruchu se mimo jiné zabývá publikace Geografie cestovního ruchu (Vystoupil, Šauer, 2008), ve které autoři uvádějí následující poznatky: V posledních 15 letech představuje problematika udržitelného cestovního ruchu celosvětově jedno z nejvýznamnějších paradigmat v geografii cestovního ruchu. Výzkumná témata se soustředí jednak na objasnění rostoucího významu, podstaty a principů dlouhodobě „udržitelného“ cestovního ruchu a jeho úlohy v dlouhodobě „udržitelném rozvoji“ lokality či regionu. Vedle mnohostranných analýz a hodnocení negativních dopadů cestovního ruchu na přírodní a zejména sociální prostředí přináší geografický výzkum také aplikaci moderních výzkumných modelů, teoretických přístupů a konceptů a diskutuje možnosti hledání zákonitostí v oblasti zjištěných dopadů (při zohlednění časoprostorového kontextu) a způsobů jejich verifikace. (Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008) Tabulka č. 16: Ekonomické, ekologické a sociální přednosti trvale udržitelného cestovního ruchu Ekonomické zisky a výhody návštěvník hostitel Konkurenceschopné podniky i celý průmysl cestovní Vytváření pracovních příležitostí a vznik různorodé ruch ekonomiky Kvalitní produkt (s odpovídající cenou) Ekonomická stabilita a nárůst bohatství (vysoké tržby a příjmy) Ekologické zisky a výhody Sociální zisky a výhody návštěvník hostitel návštěvník hostitel Nedotčená Uchování a péče o přírodní a Klid, odpočinek, vnitřní Nabídka pracovních příroda a krajina kulturní hodnoty pohoda a duševní příležitostí (např. lepší stimulace zařazení, rovnost šancí) Aktivity Produkce a spotřeba šetrná Osobní kontakt a Jednota celé společnosti a nepoškozující k životnímu prostředí mezikulturní výměna sociální spravedlnost přírodní a kulturní (jež vede k míru, bohatství porozumění a vzdělání) (Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008, str. 25)
71
ZÁVĚR Provedené analýzy potvrzují obrovské rozměry a rozvoj jevu zvaného mezinárodní cestovní ruch. V roce 2006 bylo realizováno 846 milionů mezinárodních turistických příjezdů, což je při porovnání s celkovým počtem obyvatel planety opravdu značně velké číslo. Mezinárodnímu cestovnímu ruchu dlouhodobě dominuje Evropa, která zaznamenává největší počet mezinárodních příjezdů (v roce 2006 54,4% všech mezinárodních příjezdů) i největší příjmy z odvětví cestovního ruchu (v roce 2006 51,1% celkové sumy příjmů z mezinárodního cestovního ruchu). Postavení Evropy v mezinárodním cestovním ruchu ale dlouhodobě postupně slábne, i když bude ještě dlouhou dobu nejnavštěvovanějším světovým regionem. Svoje místo na trhu si vybudovávají nové destinace, které se rozvíjejí obrovskou rychlostí. Je to například Severovýchodní Asie, která mezi lety 2000-2006 dosáhla průměrného růstu odvětví cestovního ruchu 8,3%, což je velmi dynamický rozvoj například oproti Evropě, která ve stejném období vykazovala růst v tomto odvětví pouze 2,7% a celosvětový průměr činil 3,6%.
Cestovní ruch výrazně přispívá k zaměstnanosti v jednotlivých regionech, díky svému multiplikačnímu efektu, což jsou další pracovní místa, která cestovní ruch vytváří v odvětvích na cestovní ruch nepřímo navázaných. Podle WTTC tvoří současné době odvětví cestovního ruchu 8,4% celkové světové zaměstnanosti a je největším zaměstnavatelem na světě.
Na začátku práce byla v souladu s cíli stanovena hypotéza, že mezinárodní cestovní ruch je důležitou součástí světových ekonomik. Pro její potvrzení je důležité definovat, co je „důležitá součást“. Každý může tuto hranici vnímat jinak, nicméně myslím si, že hypotéza byla ověřena a potvrzena. Už jen fakt, že odvětví cestovního ruchu na konci roku 2007 vytvářelo přes 10% celosvětového HDP, zaměstnávalo více než 8% populace, je největší složkou mezinárodního obchodu a navíc se stále dynamicky rozvíjí, je dostatečným argumentem k potvrzení této hypotézy. Je důležité podotknout, že význam cestovního ruchu je pro různé ekonomiky odlišný. Pokud tvrdíme, že je toto odvětví pro světové ekonomiky důležitý, je nutné konstatovat, že pro vybrané ekonomiky je odvětvím naprosto zásadním. Například v Macau tvoří cestovní ruch 82,5% celkového HDP.
72
Nejčastějším důvodem pro cestování je stále rekreace, která tvoří 51% důvodů k mezinárodnímu cestování. Velice rychlý rozvoj cestovního ruchu v posledních desetiletích způsobil potřebu jeho usměrnění a vyvolal otázky jeho budoucích dopadů. Prudký a nekontrolovaný rozvoj odvětví by mohl mít za následky nadměrné čerpání zdrojů a devastaci krajiny. Z těchto důvodů se začalo pracovat s principy udržitelného rozvoje v cestovním ruchu, které by měly těmto problémům předcházet regulovaným rozvojem cestovního ruchu, který by byl dlouhodobě udržitelný. V této souvislosti byl UNWTO vydán Globální etický kodex cestovního ruchu, který upravuje žádoucí chování subjektů cestovního ruchu tak, aby bylo dosaženo trvale udržitelného rozvoje.
V současné době existují v mezinárodním cestovním ruchu určité trendy, jako stálý růst počtu turistů, zvětšování vzdáleností a další. Budoucí vývoj však musí počítat i se změnou těchto trendů. Bude docházet ke změnám demografické struktury obyvatelstva, ke stárnutí populace. Tomu se musí přizpůsobit i nabídka cestovního ruchu, protože trendem bude cestovní ruch pro seniory a celková změna požadavků na služby.
Dříve chudé země se dnes dostávají do popředí zájmu a výrazně ovlivňují mezinárodní cestovní ruch. A jejich vliv se bude do budoucna ještě zvětšovat. Jde hlavně o Asii a Tichomoří. Obrovskou rychlostí stoupá návštěvnost těchto dříve opomíjených světových regionů. Ale do budoucna to nebude jen nabídka, která se bude takovým způsobem vyvíjet. Tyto na trhu nové země začínají již nyní výrazněji ovlivňovat poptávku po mezinárodním cestovním ruchu. V roce 2006 bylo nejvíce mezinárodních příjezdů uskutečněno tradičně z Evropy (56,3%), ale na druhé místo se místo Ameriky (17,1%) dostala Asie a Tichomoří (19,3%). A aktivity dalších světových regionů jako je Afrika nebo Střední Východ v mezinárodním cestovním ruchu také nabírají na rozměrech. Pro budoucí vývoj mezinárodního cestovního ruchu bude specifická změna postavení a účasti světových regionů. Jejich role se bude měnit a dříve chudé světové regiony budou mít daleko větší vliv na světový vývoj mezinárodního cestovního ruchu.
73
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu…………...13 Tabulka č. 2: Příjmy regionů z mezinárodního cestovního ruchu a celosvětový podíl...32 Tabulka č. 3: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (mld)………………....33 Tabulka č. 4: Příjmy na jeden mezinárodní příjezd ……………………………………35 Tabulka č. 5: Podíl příjmů světových subregionů na počtu celosvětových příjmů z cestovního ruchu, 2006…………………………………...…………………….…….37 Tabulka č. 6: Země nejvíce utrácející za mezinárodní cestovní ruch (2006)……...…...39 Tabulka č. 7: Přehled deseti zemí, pro jejichž ekonomiky má mezinárodní cestovní ruch největší význam, 2008………………………………………………..………………...40 Tabulka č. 8: Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti ve světových subregionech, 2008………………………………….…………………...44 Tabulka č. 9: Počet mezinárodních příjezdů a jeho vývoj (mil)………………………..46 Tabulka č. 10: Mezinárodní výjezdy (2006)……………………………………………50 Tabulka č. 11: Mezinárodní turistické příjezdy do zemí……………………………….53 Tabulka č. 12: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu podle zemí…………………53 Tabulka č. 13: Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, 1999 – 2005…………………………………………………………………………………….65 Tabulka č. 14: Prognóza mezinárodních příjezdů a růstu odvětví mezinárodního cestovního ruchu (mil)………………………………………………………………….69 Tabulka č. 15: Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního ruchu…………………………………………………………………………………....70 Tabulka č. 16: Ekonomické, ekologické a sociální přednosti trvale udržitelného cestovního ruchu………………………………………………………………………..71
Graf č. 1: Mezinárodní turistické příjezdy do světových regionů, 1950 – 2005 (mil)…20 Graf č. 2: Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu……...………...31 Graf č. 3: Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu (%), 2006…………………………………………………………………………………….49 Graf č. 4: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty, 2006…………51 Graf č. 5: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy, 2006…...52 Graf č. 6: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch podle měsíců (mil)……...…………..52 Graf č. 7: Vývoj mezinárodních příjezdů (1950-2020)…….................................……..69
74
Kartogram č. 1: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na subregionální úrovni (mld USD), 2006……………………………………………………………………………..33 Kartogram č. 2: Mezinárodní příjezdy do světových subregionů (2006)………………48
75
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura 1. Hesková, M.: Základní problémy cestovního ruchu. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, 142s., ISBN 80-245-0439-1 2. Vystoupil, J. – Šauer, M.: Základy cestovního ruchu, Brno, Masarykova univerzita, 2005, DSO, 156s. 3. Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008
Elektronické zdroje 4. International Labour Organisation (on-line), ILO, 2008. Dostupné na WWW: http://www.ilo.org 5. COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business, 2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz 6. World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW: http://www.unwto.org 7. World Travel and Tourism Council (on-line), WTTC, 2008. Dostupné na WWW: http://www.wttc.travel 8. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export (on-line), CzechTrade, 2008. Dostupné na WWW: http://www.businessinfo.cz 9. Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz 10. Cestovní-ruch.cz (on-line), 2007. Dostupné na WWW: http://www.cestovniruch.cz 11. Český statistický úřad (on-line), Praha, Český statistický úřad, 2008. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz 12. HM USA Travel Guide (on-line), Harrie Meeuwissen, 2008. Dostupné na WWW: http://www.hm-usa.com 13. USA Tourist (on-line), USATourist.com, 2008. Dostupné na WWW: http://www.usatourist.com 14. Info Amerika (on-line), Kateřina Havlíková, 2008. Dostupné na WWW: http://www.infoamerika.cz 15. Mexico-Travel (on-line), Marchex, Inc., 2008. Dostupné na WWW: http://www.mexico-travel.com
76
16. Lonely Planet (on-line), Lonely Planet Publications, 2008. Dostupné na WWW: http://www.lonelyplanet.com 17. Ministerstvo pro místní rozvoj (on-line), MMR ČR, Praha, 2008. Dostupné na WWW: http://www.mmr.cz 18. Euroskop – Vše o Evropské unii (on-line), Vláda České Republiky, Praha, 2008. Dostupné na WWW: http://www.euroskop.cz 19. The official website for tourism in Spain (on-line), TURESPANA, 2008. Dostupné na WWW: http://www.spain.info 20. China national tourist office (on-line), China national tourist office, 2008. Dostupné na http://www.cnto.org 21. ENIT – The Italian Government Tourist Board (on-line), ENIT North America, 2007. Dostupné na WWW: http://www.italiantourism.com 22. VisitBritain (on-line), VisitBritain, 2008. Dostupné na WWW: http://www.visitbritain.cz 23. Germany Travel and Tourism (on-line), Germany Travel, 2008. Dostupné na WWW: http://www.everythingaboutgermany.com 24. Austrian National Tourist Office (on-line), Osterreich Werbung, 2008. Dostupné na WWW: http://www.austria.info 25. Russia information and destination guide (on-line), Paley Media, Inc., 2008. Dostupné na WWW: http://www.russia.com 26. Czechtourism (on-line), 2008. Dostupné na WWW: http://www.czechtourism.cz
77
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu 1950-2005 (mld USD)..79 Příloha č. 2: Vývoj mezinárodních příjezdů 1950-2005 (mil)………………………….79
78
Příloha č. 1: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu 1950-2005 (mld USD) Svět
Afrika
Amerika
Asie a Tichomoří
2,1 0,1 1,1 1950 6,9 0,2 2,5 1960 11,6 0,3 3,4 1965 17,9 0,5 4,8 1970 40,7 1,3 10,2 1975 104,4 3,4 24,7 1980 106,1 3,7 27,8 1981 100,2 3,4 25,7 1982 103,4 3,5 26,3 1983 112,2 3,2 32,0 1984 119,1 3,1 33,3 1985 145,0 3,6 38,4 1986 179,1 4,6 43,1 1987 207,9 5,5 51,3 1988 265,6 5,7 60,2 1989 270,2 6,4 69,3 1990 283,4 6,0 76,3 1991 326,6 6,8 83,6 1992 332,6 6,9 89,2 1993 362,1 7,6 92,4 1994 410,7 8,5 98,4 1995 446,0 9,7 108,2 1996 450,4 9,5 114,4 1997 451,4 10,2 115,2 1998 464,5 11,0 119,9 1999 481,6 10,5 130,8 2000 469,9 11,5 119,8 2001 488,2 12,0 113,5 2002 534,6 16,1 114,2 2003 634,7 19,2 132,0 2004 682,7 21,5 144,6 2005 Pramen: UNWTO (Tourism Market Trends, 2006 Edition, on-line)
0,04 0,2 0,5 1,2 2,5 11,2 13,2 13,3 14,0 15,1 16,2 21,0 28,0 36,7 40,9 46,5 48,0 56,2 61,5 72,0 80,7 91,0 88,9 77,7 84,1 90,2 92,9 101,4 98,4 129,5 140,8
Evropa
Střední Východ
0,9 3,9 7,2 11,0 25,9 61,6 57,1 55,5 55,2 57,2 62,2 78,5 99,0 109,9 153,8 142,9 147,8 172,4 167,1 180,9 212,2 224,6 223,7 234,6 233,6 232,5 227,5 241,9 283,4 328,5 348,3
0,03 0,1 0,3 0,4 0,9 3,5 4,4 2,2 4,4 4,7 4,2 3,5 4,5 4,3 5,1 5,1 5,3 7,5 8,0 9,3 10,9 12,5 13,8 13,7 16,0 17,6 18,1 19,4 22,5 25,5 27,6
Příloha č. 2: Vývoj mezinárodních příjezdů 1950-2005 (mil) Svět 1950 1960 1965 1970 1975 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
Afrika 25,3 69,3 112,9 165,8 222,3 278,1 278,6 276,9 281,8 306,8 320,1 330,2 359,7 385,0 410,1 439,5
Amerika 0,5 0,8 1,4 2,4 4,7 7,2 8,1 7,6 8,2 8,9 9,7 9,4 9,9 12,6 13,9 15,2
7,5 16,7 23,2 42,3 50,0 62,3 62,5 59,7 59,9 67,4 65,1 70,9 76,6 83,0 86,9 92,8
79
Asie a Tichomoří 0,2 0,9 2,1 6,2 10,2 23,0 24,9 26,0 26,6 29,5 32,9 36,8 42,1 48,7 49,4 56,2
Evropa 16,8 50,4 83,7 113,0 153,9 178,5 175,5 175,3 179,6 193,4 204,3 206,2 223,9 231,6 250,7 265,6
Střední Východ 0,2 0,6 2,4 1,9 3,5 7,1 7,6 8,3 7,5 7,7 8,1 6,9 7,2 9,1 9,2 9,6
442,5 16,3 95,3 1991 479,8 18,3 102,2 1992 495,7 18,9 102,2 1993 519,8 19,3 105,1 1994 540,6 20,4 109,0 1995 575,0 22,2 114,5 1996 598,6 23,2 116,2 1997 616,7 25,6 119,1 1998 639,6 27,0 121,9 1999 687,0 28,3 128,1 2000 686,7 29,1 122,1 2001 707,0 30,0 116,7 2002 694,6 31,6 113,1 2003 765,1 34,5 125,7 2004 806,8 37,3 133,5 2005 Pramen: UNWTO (Tourism Market Trends, 2006 Edition, on-line)
80
58,0 65,8 72,3 80,1 82,4 90,4 89,7 89,4 98,7 110,5 115,7 124,9 113,3 144,2 155,4
263,9 282,2 290,8 303,1 315,0 332,1 352,9 364,6 370,5 395,9 395,2 407,0 407,1 424,4 441,5
8,9 11,3 11,4 12,1 13,7 15,8 16,7 18,0 21,5 24,2 24,5 28,5 29,5 36,3 39,0
