Alternativní tresty v agendě Probační a mediační služby se zaměřením na trest obecně prospěšných prací

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce Denisa Racková

Alternativní tresty v agendě Probační a mediační služby se zaměřením na trest obecně prospěšných prací

Katedra: Sociální práce Vedoucí: Mgr. Martin Jelínek Rok: 2014

Prohlášení o samostatném zpracování práce 1. Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci na téma Alternativní tresty v rámci PMS se zaměřením na obecně prospěšné práce zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

27.8.2014

…………………….. Denisa Racková

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autoraNeužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

Anotace Téma této závěrečné práce se nazývá Alternativní tresty v agendě Probační a mediační sluţby se zaměřením na trest obecně prospěšných prací. Cílem závěrečné práce je popsat odborné činnosti PMS a vytvořit ucelený přehled o jednom z alternativních trestů PMS ČR – obecně prospěšných prací. K tomu, aby bylo dosaţeno cíle, kterého jsem si stanovila, bylo zapotřebí prostřednictvím odborné literatury vysvětlit základní pojmy. Jedná se například o pojmy probace, mediace, restorativní justice, alternativní tresty a mnoho dalších. Jednotlivé kapitoly se blíţe zabývají historií PMS, představením PMS, pojmy probace, mediace, principem restorativní justice, činnostmi PMS a v neposlední řadě také jednotlivými agendami PMS. Závěr práce je věnován kazuistikám, které bylo přínosné zařadit do této práce. Kazuistiky jsou zaměřeny na problematiku trestu OPP. V první kazuistice se jedná o klienta, který se pokouší o nápravu svého chování, pravidelně navštěvuje PMS a trest OPP se snaţí plnit. V druhé kazuistice se jedná o případ klienta, který nevykazuje známky snahy o nápravu škod ani svého chování, nenavštěvuje PMS a trest OPP neplní. Klíčová slova: Alternativní tresty, probace, mediace, obecně prospěšné práce, restorativní justice, Probační a mediační sluţba, pachatel, oběť

Annotation The topic of the final thesis is the Alternative punishments within the Probation and Mediation Service, with a focus on punishment of community service. The aim of the thesis is to describe the professional activities of PMS and create a comprehensive overview of one of the sentences PMS - community service. In order to achieve the goals that I set was required by the professional literature to explain the basic concepts. These include the terms of probation, mediation, restorative justice, alternative punishments and many others. Individual chapters deal with the history nearer PMS, PMS performance, notions of probation, mediation, restorative justice principles, activities, PMS and last but not least, the agendas PMS. The conclusion is devoted to case reports, which were valuable to include into this work. Case reports are focused on the issue of community service. In the first case report of a client who is trying to correct his behavior, regularly attends Probation and Mediation Service and sentenced to community service tries to perform. In the second case study is a case of a client who shows no signs of attempts to repair the damage or their behavior, not attending Probation and Mediation Service and punishment OPP are not met.

Key words Alternative punishments, probation, mediation, of Community service, restorative justice, Probation and Mediation Service, offender, victim

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Martinovi Jelínkovi především za ochotu, pomoc a podnětné připomínky při vypracování této práce, cenné rady a poskytnuté materiály.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 1 1

Historie vzniku Probační a mediační sluţby ............................................................ 3

2

Představení Probační a mediační sluţby .................................................................. 5 2.1

Pojem probace a mediace................................................................................... 5

2.2

Cílová skupina Probační a mediační sluţby ...................................................... 8

2.3

Cíle, poslání a zásady činnosti PMS .................................................................. 9

3

Restorativní justice ................................................................................................. 12

4

Činnosti Probační a mediační sluţby ..................................................................... 18

5

4.1

Přípravné řízení ................................................................................................ 21

4.2

Vykonávací řízení ............................................................................................ 22

Odborné činnosti Probační a mediační sluţby ....................................................... 23 5.1

Alternativní tresty ............................................................................................ 23

5.1.1

Parole ........................................................................................................ 25

5.1.2

Trest domácího vězení .............................................................................. 27

5.1.3

Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce ........ 30

5.2

Mediace mezi obětí a pachatelem .................................................................... 31

5.3

Práce s oběťmi trestného činu .......................................................................... 33

6

Trest obecně prospěšných prací.............................................................................. 35

7

Výkon trestu obecně prospěšných prací v praxi ..................................................... 40 7.1

Případ výkonu trestu obecně prospěšných prací: pan Marek, 30 let............... 40

7.1.1

Popis případu ............................................................................................ 40

7.1.2

Průběh spolupráce a informace o klientovi .............................................. 41

7.1.3

Analýza případu........................................................................................ 41

7.2

Případ výkonu trestu obecně prospěšných prací: Jindřich, 35 let .................... 42

7.2.1

Popis případu: ........................................................................................... 42

7.2.2

Průběh spolupráce a informace o klientovi .............................................. 43

7.2.3

Analýza případu........................................................................................ 43

Závěr ............................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 47 Seznam zkratek ............................................................................................................... 50

Úvod Hlavním důvodem pro volbu tohoto tématu k napsání absolventské práce byla přednáška v rámci předmětu Rizikové skupiny na téma Probační a mediační sluţba (dále jen PMS) na VOŠ Jabok. Toto téma mě velice zaujalo, zvláště kvůli provázanosti sociální práce s právem, kterou můţeme v PMS sledovat. Téma mě ale také zaujalo kvůli cílovým skupinám, se kterými zaměstnanci PMS pracují – pachateli trestných činů a oběťmi či poškozenými. Začala jsem se tedy o tuto problematiku více zajímat, a proto jsem si domluvila praxi na Středisku PMS Praha Západ, kde jsem ještě více pronikla do agendy probačních úředníků a asistentů, a také do oblasti alternativních trestů vůbec. Jeden z nich jsem si poté vybrala jako stěţejní téma mé absolventské práce, a to trest obecně prospěšných prací (dále jen OPP). Toto téma mě zaujalo jak po teoretické stránce, tak po praktické. Na praxi na Probační a mediační sluţbě – Středisko Praha Západ jsem si potvrdila, ţe je toto téma opravdu zajímavé a velmi rozsáhlé. Dozvěděla jsem se také to, ţe sociální práce nemusí být uţitečná pouze v oblastech jako je například sociálně právní ochrana dětí, práce se seniory a podobně, ale také je uţitečná i u lidí, kteří se dopustili trestného činu či u obětí, na nichţ byl trestný čin spáchán. Zjistila jsem, ţe i lidé, kteří páchají trestné činy, se mohou napravit. Ale kaţdý k tomu potřebuje někoho, kdo mu s tím pomůţe. I to je důvod, proč jsem si vybrala právě téma Probační a mediační sluţba se zaměřením na alternativní trest – obecně prospěšné práce. Myslím, ţe pokud se člověk chce změnit, můţe. Uţ samo uloţení alternativního trestu nabízí pachateli šanci změnit své chování či postoj, aby nemusel do výkonu trestu odnětí svobody. Cíl mé práce, který jsem si jasně stanovila, zní: „Popsat odborné činnosti PMS a vytvořit ucelený přehled o jednom z alternativních trestů PMS ČR – obecně prospěšné práce“. Tato práce se dělí na 6 kapitol a několik podkapitol. První kapitola se zabývá Historií vzniku Probační a mediační sluţby. Ve druhé kapitole se jedná o představení Probační a mediační sluţby. Tato kapitola obsahuje 3 podkapitoly. První z nich vysvětluje pojmy jako je probace a mediace, ale také příklad z praxe vhodný i nevhodný pro mediaci. Druhá z podkapitol se zaměřuje na cílovou skupinu Probační a mediační sluţby a třetí podkapitola se zabývá cílem, posláním a zásadami 1

činnosti PMS. Celá třetí kapitola se zaměřuje na Restorativní justici. Ve čtvrté kapitole je psáno o činnostech PMS. Pátá kapitola se zaměřuje na odborné činnosti PMS a dělí se na několik podkapitol, které se zabývají jednotlivými alternativními tresty a činnostmi PMS. Předposlední kapitola se zaměřuje na Trest obecně prospěšných prací a následně poslední kapitola je zaměřena na kazuistiky. V jedné kazuistice jde o klienta, který se pokouší o nápravu, dochází pravidelně do PMS a OPP se snaţí plnit. Druhá kazuistika je o klientovi, který o nápravu nejeví zájem, pravidelně PMS nenavštěvuje a nejeví známky snahy o plnění trestu OPP. Obě tyto kazuistiky se pokusím porovnat a okomentovat. Součástí této práce jsou také přílohy. Jedná se o přílohy jako například Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP, harmonogram výkonu trestu OPP.

2

1 Historie vzniku Probační a mediační služby Neţ se dostaneme k hlavnímu tématu této práce, měli bychom si nejprve stručně říci, jaká je vlastně historie vzniku Probační a mediační sluţby v České republice. Od historie vzniku Probační a mediační sluţby budeme postupně směřovat ke stanovenému cíli této práce. Probační a mediační sluţba je v systému justice poměrně novou a mladou institucí. Dnešnímu stavu PMS můţeme vděčit aktivitám, které vykonávali někteří odborníci, a to v oblasti sociální práce s pachateli, kteří vykonávali trestný čin. S těmito aktivitami se setkáváme od konce 60. let 20. století. Uţ v této době byla vytvořena agenda sociálních kurátorů a byla vytvořena práce ve věznicích. Vznik a rozvoj PMS byl ovlivněn především širšími společensko-politickými souvislostmi vývoje naší země.1 V následujících letech hrál důleţitou roli vývoj trestní politiky v České republice, kde pozornost byla věnována především celkové reformě, humanizaci justice včetně vězeňského systému. V neposlední řadě došlo také na rozšíření škály trestů i opatření. V průběhu devadesátých let 20. století se postupně začala rozvíjet škála alternativních trestů a postupů v trestním řízení. Vznik a také základní koncepci probace a mediace v naší zemi do značné míry ovlivnilo zaloţení katedry sociální práce na filosofické fakultě UK a aktivita studentů a přednášejících této katedry. Jelikoţ právě studenti a učitelé této katedry zaloţili Sdruţení pro rozvoj sociální práce v trestní justici, které se stalo významnou platformou k realizaci aktivit a projektů, které přispěly k institucionálnímu zakotvení probace a mediace.2 A o jaké aktivity se to vlastně jedná? Jedná se o aktivity jako například semináře, odborná setkání, zpracovávání některých projektů pro ověření modelu probace a mediace v podmínkách ČR. Studenti tuto katedru, která ovlivnila do značné míry vznik a základní koncepci probace a mediace zaloţili v roce 1994. V tomtéţ roce se stala další událost, která patřila k dalším významným mezníkům v rozvoji probace a mediace. Jednalo se o usnesení vlády, na základě kterého byla na

1

MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 287-289. ISBN 9788073678180. 2 MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 287-289. ISBN 9788073678180.

3

soudech zřízena místa probačních úředníků. Díky těmto místům měli moţnost první kvalifikovaní sociální pracovníci vstoupit do justice a mohli tak pronikat do praxe mediačních a probačních postupů. Spoluautorka příručky pro probaci a mediaci, paní Doubravová uvádí, ţe: „Prostřednictvím konkrétní případové práce s klienty se začala rozvíjet kvalifikovaná sociální práce s obviněnými i poškozenými v trestní justici.“3 Nyní jsme si napsali, jak vznikala a jak se rozvíjela PMS v České republice. Následně se krátce přesuneme z historie do současnosti a mimo Českou republiku. Probační a mediační sluţba existuje v mnoha zemích, nejen v České republice. Existuje pod stejným názvem nebo pod obdobným názvem, jako například sociální sluţba v justici. V jakých zemích existuje? Jedná se o mnoho zemí, zejména v zemích EU, v USA, Austrálii, ale také na Novém Zélandě. Nejstarší je však holandská probační sluţba, která nedávno slavila 170. výročí zaloţení, druhá nejstarší je britská PMS, která má uţ stoletou tradici.4 V této kapitole jsme se stručně zabývali historií PMS, jejím rozvojem, ale také jsme si řekli, zda PMS existuje v jiných zemích neţ v České republice. V následující kapitole si představíme Probační a mediační sluţbu a důleţité pojmy s ní spojené.

3

Srov. DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Institut pro probaci a mediaci, 2001, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-902-9980-6. 4 Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci: Sociální práce. Sociální práce: časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. Brno: Národní centrum pro rodinu, 2005, roč. 2005, č. 4, s. 4-5.

4

2 Představení Probační a mediační služby V této kapitole se zaměříme na představení Probační a mediační sluţby obecně a důleţité pojmy s ní spojené. Odpovíme si na otázky jako například, co vlastně znamená Probační a mediační sluţba, jaký význam nese slovo probace a mediace, jaký je mezi nimi rozdíl a podobně. Dále se dozvíme, jaké jsou cíle, poslání a zásady Probační a mediační sluţby.

2.1 Pojem probace a mediace Co je vlastně Probační a mediační sluţba? „Probační a mediační sluţbou se rozumí specializovaná sociální sluţba působící v rámci Ministerstva spravedlnosti ČR.“5 V této sluţbě jsou zaměstnáni probační úředníci a probační asistenti. Činnost této sluţby je zaměřena na práci s pachateli trestních činů a oběťmi trestných činů. Svou činností přispívá k naplňování trestní spravedlnosti. „Probační a mediační sluţba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního.“6 Nyní si rozlišíme pojmy probace a mediace. Probace pochází z latinského slova probare. Coţ si můţeme přeloţit jako zkouška, vyzkoušení neboli důkaz. Probací se také rozumí „organizace a výkon dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, individuální pomoc obviněnému, jeho pozitivní motivování, působení na něj, aby vedl řádný ţivot.“7 Probace je, ale i individuální práce úředníka s klientem, se kterým musí pravidelně udrţovat osobní kontakt. K tomu probační úředník nebo probační asistent pouţívá prostředky pomoci a kontroly. Pod tento pojem jsou zařazeny i specifické činnosti, které se vykonávají před pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce. Jedná se například

5

Srov. MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 283. ISBN 9788073678180. 6 Srov. Probační a mediační sluţba. In: MEZULIÁNÍK, Petr. Probační a mediační služba ČR: (úspěšnost plnění úkolů a cílů z pohledu probačních pracovníků) [online]. Brno, 2002 [cit. 2013-1226]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/poslani-a-cile/ 7 Srov. MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 283. ISBN 9788073678180.

5

o zpracování zpráv o pachateli nebo oběti, jejich současné aktuální ţivotní situaci. Zpráva obsahuje základní informace o aktuální ţivotní situaci klienta, úředníkem zhodnocený průběh jejich vzájemné spolupráce, jeho návrhy na další průběh dohledu, a to včetně návrhu na opatření v případě, ţe klient neplní podmínky dohledu. Důleţitým úkolem je podílet se na motivaci obviněného a snaţit se navrhnout alternativní tresty. Nyní následuje pojem mediace. Pojem mediace se vymezuje několika definicemi. Jednu z nich si představíme. Slovo mediace pochází z latinského slova mediare. V překladu toto slovo znamená vyjednávání, zprostředkování. Ve slovníku sociální práce je uvedeno, ţe mediace znamená „vyjednávání a uzavření dohody s pomocí vyškoleného zprostředkovatele.“8 Mediace obecně představuje alternativní metodu řešení konfliktu, při níţ se osoba, která mediaci provádí, snaţí najít nejvhodnější řešení pro obě strany. Jak pro pachatele, tak pro oběť. Osoba, která mediaci provádí neboli zprostředkovatel, se nazývá mediátor, jehoţ cílem je urovnání vzájemných vztahů všech stran. Mediátor programově nestraní ţádnému účastníku, ale snaţí se pomáhat všem, aby našli to, v čem se mohou shodnout. Zprostředkovatel mediace, tedy mediátor se v současnosti vyuţívá při mimosoudním řešení občanských sporů, při řešení komunitních problémů, občanských sporů, při práci s rodinami a manţelstvími, při řešení konfliktů uvnitř institucí, ale především při řešení společenských makroproblémů.9 Příprava a realizace mediace probíhá většinou před rozhodnutím soudu o vině či nevinně pachatele. To znamená, ţe se to odehrává v přípravném řízení. Spolupráce pracovníka PMS a pachatele je před vydáním rozsudku zcela dobrovolná. Nyní si vysvětlený pojem představíme na praktických příkladech. Příklad vhodný k mediaci: Pan Petr (18 let) posprejoval svému sousedovi čerstvě natřený plot. Soused, pan Jiří podal trestní oznámení. Policie zjistila, že tento trestný čin poškozování cizí věci spáchal právě pan Petr a uvědomila místně příslušné (k bydlišti pachatele) středisko PMS. Pan Petr byl pozván na úvodní konzultaci, kde během konzultace

8

Srov. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, s. 98. ISBN 978-80-7367-368-0. 9 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, s. 98. ISBN 978-80-7367-368-0.

6

s probačním úředníkem uvedl, že svého jednání lituje, že to bylo neuvážené a že by rád škodu napravil. Druhý den přišel na pozvání probačního úředníka i poškozený, pan Jiří. Byla s ním probrána možnost náhrady škody, a také, stejně jako panu Petrovi nabídnuta mediace, při které by se obě strany pokusily problém vyřešit. Obě strany s mediací souhlasily. Dva týdny po zaevidování případu u PMS proběhla mediace, na které se pachatel s poškozeným dohodl na tom, že pachatel na vlastní náklady odstraní následky své trestné činnosti, a dále ještě naseká poškozenému dřevo na celou zimu. Poškozený pak bude souhlasit s návrhem probačního úředníka na podmíněné zastavení trestního stíhání. Obě strany podepsaly dohodu a probační úředník informoval státního zástupce o výsledku mediace ve Zprávě o výsledku mediace. Státní zástupce poté návrh akceptoval a dle § 307 TrZ. zastavil trestní stíhání. Tento případ byl vhodný k mediaci z následujících důvodů: 1. Pachatel se k činu doznal 2. Pachatel projevil snahu o nápravu způsobené škody 3. Poškozený projevil ochotu s pachatelem komunikovat a vyrovnat se mimosoudně. Takto úspěšná mediace pomůţe nejen poškozenému, ale i pachateli, který nebude odsouzen, tudíţ nebude mít záznam v rejstříku trestů, a potaţmo také státu, který nebude vynakládat finanční prostředky na soudní líčení. Příklad nevhodný k mediaci: Pan Pavel (18) posprejoval svému sousedovi čerstvě natřený plot. Soused, pan Jiří podal trestní oznámení. Policie zjistila, že tento trestný čin poškozování cizí věci spáchal právě pan Pavel a uvědomila místně příslušné (k bydlišti pachatele) středisko PMS. Pan Pavel byl pozván na úvodní konzultaci, kde během konzultace s probačním úředníkem uvedl, že tento trestný čin nespáchal, k ničemu se nedozná a neví, proč by se měl o případ zajímat. Na základě této konzultace proběhla další s poškozeným, který bude po pachateli požadovat náhradu škody a spravedlivý trest. Příslušnému státnímu

7

zastupitelství byla zaslána zpráva o spolupráci s klientem, kde bylo uvedeno, že se pan Pavel k činu nedoznává, a že tedy PMS svoji aktivitu v tomto případě ukončuje. Nakonec byl pan Pavel shledán vinným, odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem na 5 let, dohledem probačního úředníka a povinností uhradit ve zkušební době způsobenou škodu. Tento případ byl nevhodný k mediaci z následujících důvodů: 1. Pachatel se k činu nedoznal 2. Pachatel neprojevil snahu o nápravu způsobené škody V tomto případě je vidět, jak uţitečná můţe být snaha pachatele o nápravu trestné činnosti. Pan Pavel vinu popíral, nakonec byl však odsouzen k podmíněnému trestu, to znamená, ţe bude mít záznam v trestním rejstříku minimálně po dobu 5 let dohledu plus dalších 2,5 let, coţ mu stíţí pozici na trhu práce a můţe ho to uvést v existenční problémy. V této podkapitole jsme si vysvětlili, co znamená pojem probace a mediace a dozvěděli jsme se, k čemu se v současnosti vyuţívá. U mediace jsme si uvedli příklady z praxe, které jsou vhodné i nevhodné k mediaci. Tyto příklady nám slouţí ke snazšímu pochopení mediace. Nyní přejdeme k probační a mediační sluţbě a její cílové skupině.

2.2 Cílová skupina Probační a mediační služby Ve všech oblastech sociální práce se musíme zaměřovat na některou z existujících cílových skupin. Ať uţ se jedná o cílovou skupinu seniorů, lidí s postiţením, dětí se syndromem CAN, bezdomovců. Do sociální práce aplikované v Probační a mediační sluţbě patří jedna hlavní cílová skupina. Jedná se o cílovou skupinu osob, která se dostala do problémů se zákonem. Lidé jednak mohli být odsouzeni, obviněni, obţalováni za trestný čin, popřípadě mohli být z věci podezřelí. Další cílovou skupinou PMS skupina osob, která se stala obětí, poškozeným. To představuje lidi, kteří byli poškozeni právě trestným činem. V PMS se dále rozlišují termíny klientů PMS, a to klient obviněný a klient poškozený. 8

PMS pracuje s dospělými pachateli trestných činů, s mladistvými pachateli, kde se trestný čin nazývá provinění. Dále také pracuje s dětmi mladšími, které se dopustily činu, který se u právně zodpovědných osob pokládá za trestný.10 Cílová skupina pro PMS je opravdu široká. U osob poškozených trestnou činností není omezeno, kdo z nich se můţe stát klientem PMS. Důleţitým krokem je pouze udání souhlasu se spoluprací s PMS. Této skupině osob, která byla poškozena trestným činem, můţe být poskytována v průběhu celého trestního řízení psychosociální pomoc, dále jsou poskytovány informace důleţité pro průběh trestního řízení, ale i informace o sluţbách, které jsou v jednotlivých regionech dostupné. Především je těmto lidem poskytována a zprostředkována mediace. Tedy vyjednávání mezi pachatelem a obětí. V této podkapitole jsme se dozvěděli, kdo všechno můţe být klientem Probační a mediační sluţby. Dále jsme zjistili, co je poskytováno osobám, na kterých byl spáchán trestný čin. V následující podkapitole se budeme věnovat cílům, poslání a zásadám činnosti Probační a mediační sluţby ČR.

2.3 Cíle, poslání a zásady činnosti PMS Nyní si řekneme, jaké jsou cíle, poslání, zásady a principy činnosti Probační a mediační sluţby. Dozvíme se, z čeho vychází činnost PMS a následně si to i vysvětlíme. Začneme tedy u činnosti PMS. Z čeho vychází? Činnost PMS vychází z restorativního pojetí spravedlnosti. Slovo restorativní pochází z anglického slova restore, coţ v překladu znamená obnovit neboli uzdravit.11 Co znamená pojem restorativní justice? Na co se vlastně zaměřuje? „Restorativní přístup v pojetí spravedlnosti se zaměřuje na újmy vzniklé trestným činem a usiluje o zohlednění potřeb poškozeného, dále podporuje odpovědnost pachatele za řešení vzniklé situace

10

MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 284. ISBN 9788073678180. 11 ŠČERBA, Filip. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, s. 23. Teoretik. ISBN 9788087212684.

9

a zapojuje poškozeného, pachatele a komunitu do procesu řešení“12 Je spousta moţností trestných činů. Můţe se jednat o krádeţ, podvody, násilné trestné činy, ale také trestný čin jako je výtrţnictví, loupeţ, přepadení, a podobně. Pokud se tento čin nestane nám a slyšíme ho například pouze v rádiu, nebo si ho přečteme v novinách, jsme rádi, ţe je pachatel potrestán. Málo kdo z nás si k tomu přičte pocity a ztráty osob, na kterých byl trestný čin spáchán. Ve většině případů právě tyto osoby, na nichţ byl spáchán trestný čin, mají velké ztráty. Ať uţ se jedná o osobu, na které byl čin spáchán nebo osoby blízké. Postiţena je celá tato skupina lidí, respektive se jich to také dotýká. Pokud jde o vyloupení bytu, můţe tím být respektive postiţena celá místní komunita. Zkrátka, veškeré události trestných činů nepříznivě ovlivňují ţivoty spousty lidí. Howard Zehr hovoří o pavučině vztahů, jíţ jsme všichni určitým způsobem spojeni. Kdyţ dojde ke spáchání trestného činu, právě ten trestný čin způsobuje zpřetrhání nitek pavučiny vztahů. A právě restorativní justice se snaţí hledat cesty, které tyto nitky opět obnoví, nakolik to bude jenom moţné.13 Nyní jsme se dozvěděli, z čeho vychází činnosti Probační a mediační sluţby a následně si řekneme informace spojené s cíli, posláním a zásadami činnosti PMS. Často si lidé mohou klást otázku, jaké je vlastně poslání Probační a mediační sluţby, proto si to vysvětlíme. Posláním Probační a mediační sluţby je především přispívání k naplňování trestní spravedlnosti, a to zejména vytvářením podmínek pro uplatnění alternativních postupů v trestním řízení. Do tohoto poslání také spadá zajišťování účinného výkonu alternativních trestů a nalezení účinné reakce na spáchaný trestný čin.14 Za tímto účelem PMS poskytuje sluţbu probace a mediace a snaţí se tak řešit spory, které jsou vzniklé spáchaným trestním činem, a to mezi pachatelem trestného činu, obětí a poškozenými. Nedílnou součástí poslání PMS je prevence trestné činnosti, ale také sniţování recidiva trestné činnosti. Více o Restorativní justici si řekneme v následující kapitole s názvem „Restorativní justice“. Nyní se dozvíme, jaké jsou cíle působení Probační a mediační sluţby. Probační a mediační sluţba chce na poli trestní spravedlnosti usilovat o dosaţení třech velmi

12

Srov. MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 285-286. ISBN 9788073678180. 13 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 29-30. ISBN 978-80-7367-757-2. 14 MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 286. ISBN 9788073678180.

10

důleţitých a základních cílů. Právě k naplnění následujících cílů směřuje činnost PMS. Prvním základním cílem je integrace obviněného. Co je integrace? Integrace je určitý proces začleňování osob, které jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněny. Jedná se o opak sociálního vylučování. V tomto prvním cíli se PMS snaţí začlenit pachatele trestného činu do ţivota společnosti tak, aby se uţ neopakovala trestná činnost. Také se zde snaţí, aby pachatel získal zpět respekt k právnímu stavu společnosti. Druhým základním a velice důleţitým cílem je participace poškozeného. Zde se Probační a mediační sluţba snaţí o zapojení poškozeného do „procesu“ odškodnění, dále řešení následků spáchaného trestného činu, ale také obnovení pocitu bezpečí a důvěry v právní systém.15 Třetím základním cílem působení Probační a mediační sluţby je cíl, který je nazván ochrana společnosti. V tomto cíle je kladen důraz na ochranu společnosti, a to řešením konfliktních situací a rizikových stavů, které jsou spojené se spáchaným trestným činem a trestním řízením. Zde se také vyuţívá uloţení alternativních testů a opatření. V této kapitole jsme se dozvěděli, ţe činnost PMS vychází z Restorativní justice, dále význam slova Restorativní justice. Krátce jsme shrnuli základní cíle působení PMS, kterými jsou: integrace obviněného, participace poškozeného a ochrana společnosti.

15

Restorativní justice: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004, s. 40-41. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 8073380218.

11

3 Restorativní justice V této kapitole se dozvíme několik málo informací ohledně historie restorativní justice, postupně se dostaneme i k obecným informacím koncepce restorativní justice a také si představíme základní principy a modely restorativní justice. V předchozí kapitole jsme se uţ o restorativní justici zmínili, ale v této kapitole si ji zkusíme přiblíţit více a podrobněji. Začneme stručnou historií restorativní justice. Ačkoliv mnoho lidí můţe mít představu o tom, ţe je tento pojem novinkou, není to zcela pravda. Restorativní justice není ţádnou novou myšlenkou v moderní době. Její kořeny sahají aţ do minulosti, kde je můţeme hledat. Hledat cestu nápravy tak, aby byla nenásilná, můţeme hledat právě v archaických kulturách. V těchto kulturách bylo cílem zabránit dalšímu stupňování konfliktů. A to především proto, aby nebyla ohroţena komunita. Uţ v minulosti se lidé museli snaţit pečovat a udrţovat svou komunitu, aby vše zvládli a dokázali tak přeţít. Mezi známý institut, který umoţňoval na určitou dobu bezpečné útočiště pro pronásledovanou stranu konfliktu, se nazývá tzv. azyl.16 V těchto kulturách bylo významným postavením postavení vyjednavače. Toto postavení vyjednavače mělo za úkol setkávat se právě se stranami konfliktu. Při setkávání se snaţil udobřit strany a dovést je k rozumnému řešení onoho konfliktu. Kým a čím vlastně byly inspirovány ideje restorativní justice? „Ideje restorativní justice byly také inspirovány duchovními a kulturními tradicemi, a to původních například obyvatel Severní Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu či jiţní Afriky.“17 Prvním doloţeným případem mediace, který je doloţen v literatuře, je znám jako „Elmira Case“. Elmira Case se nazývá proto, ţe toto první skutečně restorativní řešení trestného činu se uskutečnilo v městečku Elmira, a to uţ v roce 1974. To je důkazem, ţe trestní justice, jak jsme si uvedli na začátku této kapitoly, má kořeny v minulosti. Nyní si řekneme, jak tento první doloţený případ mediace zní. Jednalo se o řešení trestného činu, a to vandalství, kdy „dva mladí pachatelé trestného činu

16

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 31-32. ISBN 978-80-7367-757-2. 17 Srov.ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 32-33. ISBN 978-80-7367-757-2.

12

tehdy na návrh místního pracovníka navštívili všechny poškozené. Pracovník, který případ dostal na starost, navrhl soudci, ţe spolu s nimi navštíví všechny poškozené a pokusí se tímto způsobem o nápravu. Oba pachatelé se skutečně všem obětem omluvili a dojednali za pomoci zmíněného pracovníka způsob nápravy.“18 Soud na základě zprávy pracovníka, který měl případ na starosti, uloţil pachatelům trestného činu pouze podmíněný trest. Do českého trestného práva začaly myšlenky restorativní justice pronikat postupně ve druhé polovině dvacátého století. Vše probíhalo především prostřednictvím praxe tehdy prvních místních pracovníků a získanými znalostmi a informacemi z odborných literatur a praxí, které absolvovali například v Kanadě, Rakousku, Německu a podobně. Myšlenky restorativní justice se také ukázaly v koncepci nového zákona o Probační a mediační sluţbě. I v minulosti existovalo chápání trestní spravedlnosti, které spočívalo především na odplatě a vyrovnání. Jako je známý princip „oko za oko“, „zub za zub“, vyjadřuje nejen záměr způsobit pachateli stejnou újmu, jakou způsobil své oběti, ale především vyjadřuje snahu vyrovnat situaci pachatele a poškozeného.19 Vyrovnání situace pachatele a poškozených je moţná například kompenzací, tedy poskytnutí adekvátního odškodnění. Tento postup byl chápán jako spravedlivý, vhodný a přijatelný. Nyní přejdeme k samotnému pojmu restorativní justice. Ačkoliv restorativní justice úzce souvisí s alternativním trestáním, v ţádném případě nejde o slova stejného významu, i přesto, ţe si to spousta lidí myslí. Pojem restorativní justice lze vyloţit jako určitý koncept zacházení s pachateli. „Restorativní justice je proces, který chce v maximální míře zapojovat ty, kdo mají na konkrétním trestném činu podíl, a společně zjišťovat a řešit újmu, potřeby a povinnosti s cílem přivodit ozdravení a dát věc do pořádku, nakolik je to jen moţné“20 Jak jsem jiţ uvedla v předchozí kapitole, pojem restorativní pochází z anglického slova restore, coţ v překladu znamená obnovit neboli uzdravit.

18

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 32. ISBN 978-80-7367-757-2. 19 Restorativní justice: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004, s. 6-7. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 8073380218. 20 Srov. ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 33. ISBN 978-80-7367-757-2.

13

V předchozí kapitole jsem zmínila Zehrovu pavučinu vztahů a teď si stručně řekneme o Zehrově pojetí restorativní justice. Restorativní justice stojí na třech pilířích, které charakterizuje právě Howard Zehr. První pilíř se nazývá újmy a potřeba. Tento pilíř se vztahuje k oběti TČ. Klademe si otázky jako, kdo újmu způsobil a zda má způsobená újma nějaké potřeby v souvislosti se spáchaným trestným činem? Druhým pilířem jsou závazky a povinnosti. Odpovědnost právě za závazky a povinnosti nese pachatel trestného činu. To znamená, ţe pachatel trestného činu musí vyloţit veškeré úsilí k tomu, aby odstranil újmy, které byly způsobeny jeho trestnou činností. Posledním pilířem je angaţovanost účastníků a účast. Právě pro to, aby byla celá situace týkající se způsobeného trestného činu úspěšná, je zde důleţitá osobní angaţovanost všech účastníků. Ať uţ se jedná o pachatele, oběť, tak o ostatní osoby, kterých se tento problém týká.21 Howard Zehr je jeden z „duchovních otců“ myšlenek restorativní justice, proto je o něm často hovořeno, a to i v oblasti restorativní justice. Jestliţe hovoříme o restorativní justici, nesmíme opomenout ani základní principy restorativní justice, jelikoţ je s nimi restorativní justice velmi úzce spojena. Principy jsou jakýmsi ukazatelem, který nám ukazuje, jakou cestou se můţeme vydat při řešení konkrétních případů. Jelikoţ je kaţdý řešený případ nebo spáchaný čin velice individuální, je proto spousta principů. Směr ukazují následující principy, které si následně vysvětlíme. Jednou z klíčových hodnot restorativní justice představuje právě respekt. Respekt nejen k osobě, která se stala obětí trestného činu, ale také sem patří princip respektu k pachateli trestného činu. Jak jsme uţ v této práci zmiňovali, obětí se nemusí nutně myslet člověk, na kom byla trestní činnost páchána, ale také příbuzní této osoby, sousedé, respektive veškeré osoby, které byli postiţeny, a trestný čin se jich dotýká. Směr ukazuje také princip odpovědnosti. „Kdy pachatel trestného činu je odpovědný za způsobenou újmu a restorativní proces posiluje jeho motivaci k obnově narušených vztahů.“22 Je to právě restorativní justice, která je zaloţena na dalším z principů, a to dialogu. Programy a techniky restorativní justice jsou zaloţeny na různých formách dialogu, ať uţ mezi pachatelem trestného činu, obětí

21ŠTERN,

Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 31. ISBN 978-80-7367-757-2. 22 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 33. ISBN 978-80-7367-757-2.

14

nebo ostatními poškozenými osobami. Restorativní justice usiluje o aktivní zapojení všech účastníků trestného činu, jejich blízkých, ale i zástupců. Důleţité je, ţe řešení události je v rukou osob, kterých se to týká, nikoliv v rukou jiných osob. Dalším ukazatelem cesty, který se můţe při řešení konkrétního problému vyuţít, je princip vyváţenosti. Restorativní justice hledá znovunalezení rovnováhy v komunitě. Snaţí se o vyváţení zájmů zúčastněných osob a samozřejmě se také snaţí najít přijatelné řešení pro všechny strany.23 Dobrovolnost a pospolitost. To jsou další principy restorativní justice. Mluvili jsme o participaci, a právě participace osob zúčastněných události trestného činu je v restorativní justici zaloţena na dobrovolnosti. Ani pachatel trestného činu, ani oběť, ani kdokoliv jiný by neměl být k účasti donucen. U principu pospolitosti restorativní justice usiluje především o zapojení členů komunity, ve které pachatel a oběť ţije. Nevnímá událost jako oddělený a izolovaný akt, který by byl pouze soukromou záleţitostí jeho aktérů.24 Posledním principem restorativní justice je individualita. Kaţdý člověk je individuální, stejně tak jako kaţdé řešení trestného činu. Tento princip musí vţdy platit současně s principem pospolitosti. V restorativní justici také existují tři modely restorativní justice, které zde dominují. Jedná se o modely jako konference mezi obětí a pachatelem, coţ v jiném slova smyslu znamená mediace, dále rodinné skupinové konference a tzv. kruhy.

23

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 33. ISBN 978-80-7367-757-2. 24 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 32. ISBN 978-80-7367-757-2.

15

Všechny tyto modely jsou charakteristické následujícími rysy25: kontakt mezi účastníky provádí facilitátor neboli vyjednavač účastníci mají moţnost seznámit se se všemi fakty, moţnost kdykoliv se vyjádřit uvědomit si odpovědnost za spáchaný trestný čin a další. Nyní si ve stručnosti řekneme několik málo informací týkajících se modelu restorativní justice, který se nazývá rodinné skupinové konference. Tento model pochází z Nového Zélandu. Je zaloţen na účasti širšího okruhu osob, zvláště rodinných příslušníků. V tomto modelu se jedná o vytváření takových podmínek, aby si pachatel uvědomil svou odpovědnost nad spáchaným trestným činem a následně změnil i své chování. V některých případech k tomuto setkání můţe být přizván například policejní úředník, jako představitel justičního systému. Tyto konference jsou postaveny tak, aby mohly ve většině případů nahradit klasické soudní jednání.26 Další z modelů restorativní justice jsou tzv. kruhy. „Tyto kruhy vyházejí z kanadských komunit, kde byly povaţovány za tzv. smírčí kruhy.“27 Zde jde o to, ţe účastníci, kteří jsou v tomto kruhu, vyjadřují své pocity, emoce, které vnímaly při spáchaném trestném činu. Například jak na ně působil, co se změnilo a podobně. Rozdíl mezi rodinnou skupinovou konferencí je, ţe zde nejsou přizváni pouze rodinní příslušníci, ale jsou zde přizváni navíc i účastníci z komunity. Je i další způsob jak bychom mohli rozdělit modely restorativní justice. A to například podle jejich cílů. Jedná se například o alternativní neboli odklonné programy. V tomto programu je často nutné doznání pachatele ke spáchanému trestnému činu a jak jiţ z názvu vypovídá, cílem je odklonit trestní řízení a vést ho jiným způsobem. Dále léčebné neboli terapeutické programy nebo programy po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Kaţdý z těchto modelů má svůj cíl. V této kapitole o restorativní justici jsme se dozvěděli, co vlastně restorativní justice je a také její stručnou historii. Dále jsme zjistili, ţe Howard Zehr je

25

ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 18-19. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 26 ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 19. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 27 Srov. ZEHR, Howard. Úvod do restorativní justice. Praha: Sdruţení pro probaci a mediaci v justici, 2003, s. 34. ISBN 8090299814.

16

„duchovním otcem“ myšlenek restorativní justice a právě proto je o něm často hovořeno v souvislosti s restorativní justicí. V neposlední řadě jsme si vyjmenovali základní principy restorativní justice a následně si je přiblíţili. V následující kapitole se budeme zabývat činnostmi Probační a mediační sluţby.

17

4 Činnosti Probační a mediační služby V této kapitole se zaměříme na činnosti Probační a mediační sluţby. Tyto činnosti si rozdělíme na předrozsudkovou fázi (přípravné řízení) a porozsudkovou fázi (vykonávací řízení). Zaměření činnosti PMS pro lepší orientaci shrneme do bodů přípravného řízení, řízení před soudem a vykonávacího řízení. Všechny tyto činnosti si i následně vysvětlíme. Probační a mediační činnost je především hlavním posláním Probační a mediační sluţby. „Mezi probační činnosti patří především zajištění výkonu a organizace dohledu probačního úředníka u uloţených alternativních trestů a opatření.“28 Jako je například trest obecně prospěšných prací, trest zákazu vstupu na sportovní a jiné akce, a podobně. Ovšem, jednotlivým trestům se budeme věnovat v kapitole číslo pět. Nyní se vrátíme zpět k otázce týkající se probační a mediační činnosti. Mnoho lidí si můţe poloţit otázku: „Co se děje při těchto činnostech?“ Při těchto

činnostech

dochází

k bezprostřednímu

kontaktu

jak

s obviněným,

poškozeným, tak osobami blízkými, ale také dochází i ke kontaktu s orgány činnými v trestním řízení. Jedná se například o Policii ČR, státní zastupitelství a soud. Přejdeme k fázi předrozsudkové. Jak uţ vypovídá název této fáze, jedná se o stádium činnosti PMS před vynesením rozhodnutí. V předrozsudkové fázi se PMS snaţí zejména o to, aby se účastníci sporu zapojili do řešení problému.29 Pachatel by měl hledat moţnosti nápravy škody způsobené jeho jednáním, snaţí se pochopit důvody, které ho dovedli aţ ke spáchání konkrétního trestného činu. Jestliţe má PMS v úmyslu s pachatelem trestného činu pracovat, měla by ho seznámit jak se všemi moţnostmi alternativního řešení trestného činu, tak i s průběhem trestního řízení. PMS v předrozsudkové fázi spolupracuje také s poškozenými, osobami blízkými či s rodinnými příslušníky. Poškozený se snaţí naopak zjistit, proč vlastně on se stal obětí spáchaného trestného činu, co je tím důvodem, hledá moţnosti, jak by mohl zmírnit následky škody, které mu byli způsobené. Stejně jako pachatel, tak

28

Srov. ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 71. ISBN 978-80-7367-757-2. 29 Srov. ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 55. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

18

i poškozený je obeznámen o moţnostech alternativních způsobů řešení trestného činu i s průběhem trestního řízení. PMS se snaţí vyuţít mediaci jako způsob řešení sporu. Tato sluţba ovšem není vůbec povinná a stane-li se, ţe klienti nechtějí vyuţít této sluţby, kontakt s nimi je ukončen. A to i přesto, ţe by tuto sluţbu chtěla vyuţít pouze jedna strana. Jinými slovy, jestliţe s mediací souhlasí pouze jedna strana, i přesto bude kontakt ukončen, protoţe k tomu, aby byl spor vyřešen, musí souhlasit obě strany.30 Po fázi předrozsudkové následuje fáze porozsudková, kde je činnost PMS odvozena od pravomocného rozhodnutí soudu, popřípadě státního zástupce. V této fázi se úředníci a asistenci PMS snaţí zajistit účinnou a efektivní realizaci konkrétního rozsudku. A to zejména probaci.31 Probace zde spočívá zejména ve sledování klientova chovní, jinými slovy se PMS snaţí odborně působit na klienta a také spolupracuje s jeho rodinnými příslušníky za účelem vedení řádného ţivota. Toto působení PMS se dělí na dvě sloţky. První sloţka se nazývá motivační a druhá se nazývá represivní. Represivní sloţka je uplatněna v kontrole a dohledu nad tím, jak klient plní podmínky, které vyplývají z pravomocného rozhodnutí. V této fázi by se měla PMS podílet na motivaci klienta, aby se jim lépe nahlíţelo na situaci. Díky této motivaci by mohli změnit svůj postoj k problému. Kromě motivace nemůţeme opomenout ani poskytování moţných aktivit a příleţitostí, které mohou vést ke změně ţivotního stylu klienta, ale také posílit kontakty s rodinou a následně ţít ţivot bez porušování zákona. Velký důraz je kladen na správnou a dobrou spolupráci z klientovy strany, zejména o to, aby se i klient snaţil zlepšit situaci k lepšímu. Nyní jsme se dozvěděli o dvou fázích. První fáze se koná ještě před vynesením rozsudku. Druhá fáze je zaměřena především na činnost, která se odvozuje od rozhodnutí soudu po nabytí právní moci. Po těchto dvou fázích, které jsme si zmínili, musí následovat ještě fáze třetí, a to fáze vykonávací. Fáze vykonávací je další z klíčových činností PMS. Tato fáze je záměrně oddělena od fáze porozsudkové, i přesto, ţe se částečně blíţí fázi po rozhodnutí. A to protoţe „ještě před uloţením rozhodnutí soudem můţe probační úředník nebo

30

ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 54-55. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 31 ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 56. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

19

asistent PMS vykonávat např. probační dohled nad obviněným jako náhradu vazby.“32 K tomu, aby PMS mohlo řádně vykonávat své činnosti, musí vyuţívat různých nástrojů. Nástroje můţeme rozlišit na aktivní a pasivní. Jak jiţ název u aktivních nástrojů napovídá, je zde důleţitá aktivní spolupráce klienta PMS. U pasivních nástrojů je tomu naopak. U těchto nástrojů postačí pouze činnost pracovníka PMS. A co zahrnují jednotlivé nástroje PMS? Začneme tedy aktivními nástroji. Jak jsme si uţ řekli, z názvu vypovídá, ţe je zde nutná aktivní spolupráce klienta. Proto se do těchto nástrojů můţe zařadit osobní kontakt s klientem a také komunikaci s ním.33 Tento kontakt vede právě k tomu, aby se klient zapojil do procesu řešení trestní věci a tím zahájil svou spolupráci s PMS. Zde si můţeme poloţit otázku, k čemu vlastně slouţí aktivní nástroje? „Aktivní nástroje slouţí k naplňování specifických konceptů PMS, zohledňují řešení příčin a následků trestního konfliktu, motivují klienta k zadostiučinění poškozených a přijmutí odpovědnosti za spáchaný trestný čin.“34 Nyní jsme si řekli informace o aktivních nástrojích PMS a následuje další popis nástrojů, bude se však jednat o pasivní nástroje. Pasivní nástroje představují opak aktivních nástrojů. Jinými slovy, není zde nutná aktivní spolupráce klienta. Do těchto nástrojů je zařazeno například vedení dokumentace o klientovi, ověřování a získávání různých informací. O veškerém nakládání s těmito informacemi by měl být klient především informován, ale také poučen. Důleţitou informací pro pasivní nástroje je, ţe by měly být pouţívány především v kombinaci s aktivními nástroji. Převaţovat by však měly aktivní nástroje. Zde jsme měli rozlišení činnosti PMS na fázi předrozsudkovou, porozsudkovou a vykonávací. V neposlední řadě jsme se dozvěděli o dvou typech nástrojů, které PMS vyuţívá ke svým činnostem. V následujících podkapitolách si činnosti PMS rozdělíme do přehlednějších bodů.

32

Srov. ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 56. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 33 ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 61. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 34 Srov. ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 61. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

20

4.1 Přípravné řízení V této podkapitole naváţeme na hlavní kapitolu, která se týká činností PMS. Hned v úvodu této kapitoly jsme si rozlišili tři fáze činnosti PMS, a to na fázi předrozsudkovou, porozsudkovou a vykonávací. Nejedná se nikoliv o stadium přípravné, soudní a vykonávací. Pro lepší orientaci si shrneme zaměření činnosti PMS v jednotlivých stádiích trestního řízení do dvou bodů, ke kterým si řekneme několik málo informací. Pro lepší orientaci jsme si činnosti PMS shrnuli do dvou základních bodů. Nyní si jednotlivé body popíšeme a následně si k tomu řekneme, k jakým cílům a úkolům ve fázích trestního řízení směřuje činnost PMS. Znát jednotlivé cíle, ke kterým činnost PMS směřuje je důleţité i pro to, abychom věděli, proč se to vlastně děje a zda to má smysl. V této podkapitole se budeme zabývat bodem číslo jedna, a to je přípravné řízení. Přípravné řízení slouţí k prevenci kriminality, vydávají se zde rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, schválení narovnání. Dále se vydávají rozhodnutí o upuštění od uloţení trestního opatření. Měla by zde být aktivní účast obviněného v trestním procesu, snaha o motivaci k absolvování některého z výchovných opatření. Neopomíná se i zohlednění potřeb poškozených, nahrazení vazby probačním dohledem, ale pouze ve vhodných případech. V přípravném řízení dochází k vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání. Jedná se především o projednání moţnosti dohody o náhradě škod, které pachatel způsobil. Dohoda o projednání moţností náhrad škod se odehrává mezi obviněným a poškozeným. Neprojednávají se pouze dohody o náhradě škody, ale také dohody o narovnání nebo moţnost splnění dalších podmínek vhodných k alternativním způsobům řešení trestní věci. Důleţité je zde také zajistit podklady o osobě obviněného a jeho rodinném a sociálním okolí.35 V této podkapitole jsme se dozvěděli, co se odehrává v přípravném řízení. V následující podkapitole se dozvíme informace, které se budou týkat vykonávacího řízení.

35

ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 57. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

21

4.2 Vykonávací řízení Jelikoţ se nacházíme v kapitole, která se zabývá činnostmi PMS, musíme si říct informace, které se týkají určitých řízení, které jsou nezbytně nutné pro výkon činností PMS. V předchozí podkapitole jsme se dozvěděli informace, které se týkaly přípravného řízení. Proto se v této podkapitole budeme zabývat vykonávacím řízením. Ve vykonávacím řízení se musí také zajistit podklady o osobě obviněného a jeho rodinném a sociální okolí. Je zde vykonáván dohled nad chováním odsouzeného, jestliţe byl odsouzenému uloţen dohled probačního úředníka. Dále se zde také kontroluje a sleduje odsouzený, a to v průběhu zkušební doby.36 Jestliţe soud předal Probační a mediační sluţbě některá z výchovných a ochranných opatření, sleduje PMS i chování mladistvého. Vykonávací řízení je prevencí kriminality a zároveň efektivní způsob výkonu trestních sankcí. Vykonává se zde několik z činností PMS. Například parole, trest obecně prospěšných prací jsou jedny z činností, kterou PMS zprostředkovává v rámci tohoto řízení. Nepochybně se sem řadí i dohled nad odsouzeným a zohlednění potřeb poškozených.37 V této podkapitole jsme si řekli několik potřebných informací týkajících se vykonávacího řízení. Nyní uţ víme, co se odehrává v těchto dvou řízení, a můţeme přejít k následující kapitole.

36

ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 60. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557. 37 DOUBRAVOVÁ, Dagmar, OUŘEDNÍČKOVÁ, ŠTERN a URBAN. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Institut pro probaci a mediaci, 2001, s. D6. ISBN 8090299806.

22

5 Odborné činnosti Probační a mediační služby V této kapitole se budeme zabývat jednotlivými agendami PMS. Jednotlivými agendami se myslí jednotlivé alternativní tresty. Proto se v první podkapitole budeme věnovat všeobecným informacím, které se týkají alternativních trestů, abychom věděli, o čem vlastně pojednávají tyto tresty všeobecně. Posléze budou následovat jednotlivé alternativní tresty, ke kterým se pokusím alespoň zjednodušeně uvést několik málo skutečností.

5.1 Alternativní tresty Jak jsme si jiţ řekli v úvodu této kapitoly, zde se budeme zabývat alternativními tresty. Nejprve se budeme stručně věnovat historii a vzniku alternativních trestů. Následně naváţeme na vznik a historii alternativních trestů, a to všeobecnými informacemi týkajících se alternativních trestů. První myšlenky, které byly orientované na alternativní sankciování, byly vyřčeny uţ v roce 1976. V roce 1985 se v Miláně přijala rezoluce, a to o sníţení vězeňské populace, o alternativách trestu odnětí svobody, ale také o společné reintegraci pachatelů. Tento kongres také vydal usnesení, které se zaměřuje na sniţování negativních účinků trestu odnětí svobody.38 První, kdo se zabýval alternativními tresty, byla především Konference Rady Evropy ve Štrasburku v roce 1992. Tím to ale zdaleka neskončilo. Rok poté se konala dvacátá konference, která si stanovila jako hlavní téma „Psychosociální intervence v systému trestní justice“. Z hlediska alternativních trestů byla důleţitá novela č. 175/1990 Sb. Byl zrušen trest nápravného opatření, který byl do určité doby nejčastějším ukládaným trestem, a to po trestu odnětí svobody.39 Dále ve vývoji alternativních trestů je především důleţitá také novela č. 152/1995 Sb. Díky této novele je v našem prostředí zaveden

38

ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Úvod do penologie. Praha: Sociálně - právní institut, 1997, s. 79. ISBN neuvedeno. 39 NEČADA, Václav. PŘEHLED NOVEL TRESTNÍCH KODEXŮ : v období listopadu 1989 do konce roku 1999 [online]. Praha : IKSP, 2000, s. 15

23

alternativní trest, a to trest obecně prospěšných prací, kterému se budeme výhradně věnovat v kapitole číslo 6. Velká změna přišla s příchodem trestního zákoníku, resp. zákona č. 40/2009 Sb., který alternativní tresty rozšířil o dva nové tresty – trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Některé z trestů byly pouze upraveny. Například u peněţitého trestu se změnil způsob výpočtu trestu. Dále u trestu obecně prospěšných prací byla sníţena horní sazba o 100 hodin. Tudíţ ze 400 hodin na 300 hodin, na druhou stranu, tresty se nyní mohou kumulovat a odsouzený má na výkon uloţeného trestu 2 roky, dříve 1 rok.40 Autor knihy Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě, Ščerba označil jako první zmínku zavádění alternativních opatření institut podmíněného zastavení trestního stíhání. A to v roce 1994.41 V této době existovala čtyřbodová definice alternativy. Kdy prvním bodem je, ţe alternativa je volba trestu nespojeného s odnětím svobody. Pod bodem dvě je skryto, ţe alternativa trestu odnětí svobody nesmí zahrnovat ţádnou ztrátu svobody. A to z jednoho prostého důvodu. Tímto důvodem je, ţe pokud by tomu bylo naopak, mohlo by se jednat pouze o vylepšení trestu odnětí svobody a jeho lepší výkon. Třetí bod obsahuje informaci, která nám říká, ţe pachatel musí být schopen vyhovět podmínkám, které mu jsou stanoveny. Poslední bod se zabývá délkou trvání alternativní sankce. Například, ţe musí být úměrná trestnému činu.42 Nyní jsme si řekli stručně historii alternativních trestů. Neţ přejdeme k podkapitolám týkajících se jednotlivých trestů, měli bychom si říct nějaké všeobecné informace o alternativních trestech. Jednou z hlavních filozofií trestního zákoníku je, aby se co moţná nejvíce posilovala úloha alternativních trestů. U trestných činů, které nejsou natolik závaţné

40

DOLEJŠÍ, Milan. Alternativní tresty v českém právu. Pardubice, 2011. Dostupné z:http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39714/1/DolejsiM_AlternativniTresty_JV_2011.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce PhDr. Jaroslav Vetešek, Ph.D. 41 ŠČERBA. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, s. 16. Teoretik. ISBN 9788087212684. 42 ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Úvod do penologie. Praha: Sociálně - právní institut, 1997, s. 79. ISBN neuvedeno.

24

je cílem nahradit trest odnětí svobody, a to alternativními druhy trestů.43 Co si můţeme představit pod pojmem alternativní trest? A co je vlastně alternativní trest? Alternativní tresty, jak uţ název napovídá, hledá jinou moţnost potrestání pachatele neţ je uloţení trestu odnětí svobody. Uloţení takového trestu je právě alternativa k tomu, aby nedocházelo k přeplnění věznic, ve kterých jsou odsouzení izolováni od společnosti, které má samozřejmě spoustu negativních důsledků. „Například se pachatel stává pasivním členem společnosti, nemusí pracovat, nemá moţnost hledat si práci či organizovat svůj volný čas.“44 Ubytování, stravu, zdravotní a sociální péči má zajištěnou, a to na účet daňových poplatníků. Navíc je tento trest velmi nákladný, proto by se měl ukládat spíše lidem, u kterých není probace či alternativní trest výhodný a nikterak účinný. V této podkapitole jsme se dozvěděli několik málo informací, které se týkaly vzniku alternativních trestů, následně jsme se věnovali informacím o alternativních trestech všeobecně. V následující kapitole uţ přejdeme k popisu jednotlivých alternativních trestů.

5.1.1 Parole Jednou z odborných činností PMS je činnost, která se nazývá parole. Vlastní pojem parole pochází z původního francouzského slova je donn ma parole. Tato fráze v překladu znamená, dávám své slovo. Slovo v tomto kontextu chápeme jako „výpověď“. Jedná se o podmíněné propuštění, kdy se trest vykonávaný ve věznici mění na trest vykonávaný na svobodě.45 Parole se vyuţívá v případech, kdy je odsouzený z věznice propuštěn na svobodu za určité podmínky. Touto určitou podmínkou se myslí to, ţe odsouzený slíbí, “dá své čestné slovo“, ţe se po propuštění z věznice bude po určitou dobu řádně chovat a plnit veškeré podmínky, které mu soud uloţí. Podle trestního zákoníku má odsouzený právo poţádat

43

Srov. Reforma justice. Nový trestní zákoník: Alternativní tresty [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/alternativnitresty.html 44 Srov.Alternativní tresty. In: Plzeň - bezpečné město [online]. Magistrát města Plzně, 2014 [cit. 201405-02]. Dostupné z:http://www.bezpecnemesto.eu/prevence-kriminality/probacni-a-mediacnisluzba/alternativni-tresty/alternativni-tresty.aspx 45 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.103 . ISBN 978-80-7367-757-2.

25

o podmíněné propuštění, a to pokud vykonal polovinu uloţeného trestu odnětí svobody, ale také pokud „svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a můţe se od něho očekávat, ţe v budoucnu povede řádný ţivot.“46 Zda si odsouzený vyhledá spolupráci s pracovníkem PMS, záleţí pouze na jeho uváţení a svobodném rozhodnutí, protoţe v ČR je tato spolupráce v době před podáním ţádosti o podmíněné propuštění dobrovolná. Pokud se odsouzený pro tuto spolupráci rozhodne, pracovník PMS se můţe v systému podmíněného propuštění uplatnit ve dvou oblastech. Do první oblasti patří období, kdy je odsouzený stále ve výkonu trestu ve vězení. „PMS odsouzeným nabízí moţnost dobrovolné spolupráce a to jiţ v době půl roku před jejich podmíněným propuštěním.“47 K této spolupráci dochází prostřednictvím návštěv probačního úředníka přímo ve věznici, kde se odsouzený nachází. Zde se odehrává setkání probačního úředníka a odsouzeného, kde probíhá příprava veškerých podkladů, které mají slouţit pro rozhodnutí soudu o ţádosti o podmíněné propuštění odsouzeného. Při této spolupráci se také zkoumá připravenost odsouzeného. To znamená, jak je odsouzený schopen zvládnout návrat do běţného způsobu ţivota na svobodě. Touto spoluprací není práce probačního úředníka u konce, jelikoţ dále ještě v této souvislosti spolupracuje se subjekty, které nepůsobí ve věznici, ale mimo ni. „Nejčastěji se jedná například o poskytovatele různých programů a sluţeb zaměřených na řešení problémů lidí opouštějících věznice a na řešení následků trestného činu.“48 Druhá oblast, kde se pracovník uplatňuje, zahrnuje období, kdy odsouzený je na základě rozhodnutí soudu podmíněně propuštěn z věznice. V tomto rozhodnutí je ale také moţnost zahrnout povinnost odsouzeného se podrobit dohledu pracovníka PMS. To znamená, ţe v tomto období má pracovník na starost kontrolovat odsouzeného, zda dodrţuje uloţené podmínky a vést ho k tomu, aby vedl řádný ţivot na svobodě, který bude v souladu se zákonem. Například se můţe jednat o uloţené přiměřené omezení a povinnosti typu zákaz pití alkoholu, zákaz kontaktu s určitými osobami

46

Srov. Česká Republika. Trestní zákoník. In: č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 2009. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-1-hlava-5-dil-2-oddil-7-paragraf-88 47 Srov. ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.104 . ISBN 978-80-7367-757-2. 48 Srov. Probace a mediace ČR. Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody: Parole [online]. 2002-2014 [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/parole-dohled-nadpodminene-propustenymi/

26

a další. Pracovník PMS v neposlední řadě také odsouzenému poskytuje odbornou pomoc při řešení jeho současných problémů. Můţe se jednat například o problémy rodinné, pracovní, sociální, ale také zdravotní.49 Doba dohledu pracovníka nad odsouzeným záleţí na lhůtě stanovené soudem. Můţe být však v rozsahu minimálně jednoho roku, ale maximálně sedmi let. Jestliţe bude odsouzený podmíněně propuštěn, po celou dobu podmíněného propuštění musí plnit určité povinnosti z toho vyplývající. Jedná se například o povinnost být s parolovým úředníkem v pravidelném, ale zároveň osobním kontaktu a neměnit své místo bydliště bez jeho svolení. V této podkapitole jsme si řekli několik informací o jednom z alternativních trestů, o paroli. Dozvěděli jsme se, co parole znamená, z jakého slova pochází, ale také jakou oblast v ní můţe zastupovat parolní pracovník. V následující podkapitole se budeme zabývat trestem domácího vězení.

5.1.2 Trest domácího vězení V této podkapitole se budeme zabývat dalším z alternativních trestů, tedy další agendou, kterou se PMS zabývá. Nejdříve si vysvětlíme význam pojmu, později připojíme další informace spojené s tímto alternativním trestem. Z předchozích kapitol uţ víme, co jsou to alternativní tresty, proto si nyní musíme vysvětlit, co znamená jeden z alternativních trestů, a to trest domácího vězení. Trest domácího vězení (dále jen TDV) je jeden z nejnovějších alternativních trestů, který nabyl účinnosti spolu s příchodem nového trestního zákoníku, a to od 1. 1. 2010. „Trestní zákoník povaţuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.“50 Co vlastně tento alternativní trest znamená? TDV znamená omezení osobní svobody pachatele trestného činu. Nejedná se o omezení svobody pachatele trestného činu ve vězení, ale na svobodě. Kromě toho, ţe má pachatel trestného činu omezenou osobní svobodu, má také jasně stanovené podmínky, které musí dodrţovat. Uloţení tohoto trestu můţe být pouze

49

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.104-105 . ISBN 978-80-7367-757-2. 50 Srov. Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně. Trestni-rizeni.com [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z:http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/domaci-vezeni

27

v případě, ţe odsouzený podepíše písemný slib, kterým slibuje, ţe se v danou dobu bude zdrţovat na dané adrese, a to po celou délku uloţení trestu. V daném prostoru se však odsouzený musí zdrţovat ve dnech pracovního klidu a pracovního volna, a to po celý den. V ostatních dnech se na tom samém místě musí zdrţovat v době od 20:00 hodin do 05:00 hodin. Tato doba musí být přesně soudem vymezena a můţe se měnit. Odsouzený tedy můţe opustit stanovené obydlí pouze kvůli zaměstnání, návštěvě lékaře, popřípadě i návštěvy bohosluţby. Stanovený čas by měl také zohledňovat pracovní dobu obviněného, čas potřebný na cestu do zaměstnání, čas určený k péči o nezletilé děti, ale také vyřízení osobních záleţitostí.51 Trest domácího vězení můţe soud uloţit v maximální době aţ na dva roky. V rámci výkonu tohoto trestu má odsouzený určitá práva a povinnosti, které musí dodrţovat. Mezi povinnosti odsouzeného související s výkonem TDV mimo jiné patří52: informovat probačního úředníka o svých osobních poměrech (bydliště, zaměstnání, sociální situace) ve spolupráci s probačním úředníkem se podílet na přípravě podkladů pro nařízení výkonu TDV po celou dobu výkonu trestu bezpodmínečně informovat o jakýchkoliv změnách, jako například pracovní neschopnost, pobyt v cizině, které by mohly vést například k přerušení trestu, popřípadě změně místa jeho výkonu odsouzený má dále za povinnost plnit přiměřené povinnosti a omezen musí také vést řádný ţivot a nedopouštět se další trestné činnosti v neposlední řadě musí odsouzený na základě rozhodnutí soudu uhradit náklady spojené s výkonem TDV, a to 50 Kč na jeden den trestu domácího vězení V rámci výkonu trestu domácího vězení má odsouzený také svá práva. Mezi tato práva patří například právo si před počátkem výkonu tohoto trestu obstarat své

51

Probační a mediační sluţba. Probační a mediační služba [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-domaciho-vezeni/ 52 Trest domácího vězení: Průvodce pro klienty PMS ČR. Praha, 2014. http://www.trestnirizeni.com/pms-tdv.pdf

28

rodinné a sociální záleţitosti, právo při výkonu trestu dále chodit do svého zaměstnání, navštěvovat pravidelně bohosluţby, docházet k lékaři, ale také právo poţádat o změnu místu výkonu TDV nebo také o přerušení výkonu TDV ze závaţných důvodů. Důvody mohou být například rodinné, kam spadá péče o nezletilé dítě nebo zdravotní důvody, kam můţeme zařadit například nástup do léčebného zařízení.53 Trest domácího vězení umoţňuje sice pobývat dále na svobodě, ale zároveň vyţaduje od odsouzeného aktivitu a závazek podrobit se uloţeným omezení v jeho běţném ţivotě. Výhodou tohoto trestu můţe být šance na nápravu následků způsobených spáchaným činem odsouzeného. Další z výhod, které přináší tento trest je to, ţe má odsouzený moţnost se vyhnout nepříznivým dopadům, které způsobuje trest vykonávaný ve vězení. Odsouzený vykonává trest na svobodě, je nadále se svou rodinou, vidí své děti, nepřichází o své zaměstnání, protoţe má moţnost ho dále navštěvovat. A jak probíhá kontrola u tohoto trestu? Kontrola uloţeného trestu pachateli trestného činu je prováděna přímo pracovníky Probační a mediační sluţby, kteří navštěvují odsouzeného v různých neohlášených časových rozmezí. Při těchto návštěvách pracovníci zjišťují, zda odsouzený plní své povinnosti a podmínky, které byly stanoveny soudem a souvisejí s výkonem trestu domácího vězení. V této kapitole jsme se zabývali trestem domácího vězení. Dozvěděli jsme se, co znamená trest, co obnáší, dále jaká jsou práva a povinnosti obviněného spojené s výkonem trestu domácího vězení. V neposlední řadě jsme si zmínili několik málo výhod, které tento trest odsouzenému přináší.

53

Trest domácího vězení: Průvodce pro klienty PMS ČR. Praha, 2014. http://www.trestnirizeni.com/pms-tdv.pdf

29

5.1.3 Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Jedním z významných kroků v boji s diváckým násilím se stal nový alternativní trest. Tentokrát je to jeden z novějších alternativních trestů, a to trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Dozvíme se zde, co vůbec obnáší tento trest, komu je určen, ale také jaká je maximální doba tohoto trestu. Divácké násilí, problémový fotbalový, hokejový nebo jiní fanoušci. To vše je společenský jev, pod kterým si můţeme představit velice znepokojující formu narušování veřejného pořádku. Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce je zaveden od roku 2010, a to při příchodu nového trestního zákoníku. V čem tento trest spočívá? TZV spočívá v tom, ţe pachateli trestného činu je zakázáno účastnit se určitých akcí, které stanoví soud. Komu je tento trest vlastně určen? Trest zákazu vstupu je určen především problémovým fotbalovým fanouškům, ale také ostatním pachatelům, kteří se dopustili úmyslného trestného činu, a to v souvislosti s návštěvou některé ze sportovních, kulturních či jiných společenských akcí.54 Kromě fotbalových utkání se můţe dále jednat i o hokejové utkání, koncerty, vesnické zábavy, atd. Tento trest se ukládá pachateli za přečin. K tomu, aby mohl být tento trest uloţen pachateli, musí se pachatel dopustit úmyslného trestného činu, který souvisí s návštěvou některé z určitých akcí. Na těchto akcí je pachatel z dobrovolného rozhodnutí, to znamená, ţe je to jeho volnočasová aktivita. Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nařizuje soud. Soud můţe stanovit rozsah tohoto trestu aţ na 10 let. V průběhu výkonu tohoto trestu musí pachatel trestného činu povinně spolupracovat s probačním úředníkem, vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, ale také programy psychologického poradenství.55

54

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.160-161 . ISBN 978-80-7367-757-2. 55 Probační a mediační sluţba. Probační a mediační služba [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-zakazu-vstupu/

30

Existuje základní dokument, který upravuje průběh trestu zákazu vstupu. Tento dokument se nazývá Probační plán. Probační plán jak jsme jiţ zmínili, upravuje průběh trestu zákazu vstupu, to znamená například pravidla spolupráce probačního úředníka s odsouzeným, způsob plnění povinností, dostavování se na sluţebnu Policie ČR, ale také plnění přiměřené povinnosti nebo přiměřených omezení, pokud byly soudem uloţeny.56 Na čem je stanoven probační plán? Tento probační plán je stanoven na základě pravomocného rozhodnutí soudu, individuální situace pachatele a specifických okolností, které souvisejí s příčinami trestné činnosti, analýzy rizik dalšího selhání a potřeb poškozeného.57 Úkolem probačního úředníka je také kontrola výkonu TZV, zda je porušen probační plán či úspěšně naplňován. V této kapitole jsme se dozvěděli nové informace o jednom z nejnovějšího alternativních trestů. Například co znamená, jaký je jeho základní dokument, který kontroluje průběh plnění tohoto trestu.

5.2 Mediace mezi obětí a pachatelem Mediace mezi poškozeným a pachatelem je jedna z činností Probační a mediační sluţby. Jak jsme jiţ uţ zmínili v předchozích kapitolách, Probační a mediační sluţbu můţeme rozdělit na dvě činnosti. A to činnost probační a činnost mediační. Mediaci zařazujeme do činnosti mediační. O mediaci jsme se jiţ krátce zmiňovali v podkapitole číslo 2.1 Pojem probace a mediace, kde jsme se dozvěděli, z jakého slova mediace pochází, jaké jsou její definice, kdo je zprostředkovatel, ale také jsme si tento pojem představili na příkladech mediace v praxi. V této podkapitole mediaci krátce shrneme a doplníme některé z dalších informací. Nejprve si tedy zopakujeme, co znamená pojem mediace. „Mediace je jedním ze způsobů zprostředkovaného řešení konfliktu, pro které se v angličtině vţil pojem alternativní způsoby řešení konfliktu.“58 V tomto zprostředkovaném řešení konfliktů

56

Probační a mediační sluţba. Probační a mediační služba [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-zakazu-vstupu/ 57 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.162 . ISBN 978-80-7367-757-2. 58 Srov. MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, s. 299. ISBN 9788026203667.

31

jsou ale také zařazeny další způsoby řešení konfliktů. Jedná se například o vyjednávání, spolupráci, vyrovnání, ale také arbitráţ. Arbitráţ je proces, ve kterém spor neřeší strany, ale rozhoduje ho arbitr, coţ znamená, ţe osoby řešící spor se dobrovolně rozhodly, ţe rozhodnutí arbitra akceptují, aniţ by dále chtěly pokračovat ve sporu. Při mediaci, vyjednávání a při spolupráci osob, které řeší společný problém, neboli konflikt vţdy platí, ţe všichni se tohoto procesu účastní dobrovolně. Kromě toho, ţe účastníci řešení konfliktu musí spor řešit dobrovolně a vlastními silami, zde také působí mediátor, tedy zprostředkovatel řešení konfliktu. Jak jsme se jiţ mohli dočíst v kapitole číslo 2, mediace byla vymezena hned několika definicemi. Proto je těţké vybrat pouze jednu, která by vystihovala všechny ostatní. Proto si uvedeme alespoň dvě z nich. Jedna definice mediace zazněla od autora Riskina, který tvrdí, ţe „mediace spočívá v tom, ţe spor, problém plánování a transakce mezi dvěma lidmi pomáhá vyřešit třetí strana. Mediátor nemá, na rozdíl od soudce či arbitra, autoritu k tomu, aby prosadil jím navrhované řešení.“59 Autor Plamínek povaţuje mediaci za vyjednávání, při kterém je účasten mediátor, tedy třetí osoba. Kdy mediátor neodpovídá za výsledek, ale za proces. To znamená, ţe mediátor rozhoduje o tom, jakým způsobem bude řešení sporu probíhat.60 Nyní si řekneme, jaké jsou výhody mediace. Mezi výhody mediace patří například dobrovolná účast stran, moţnost soukromí a záruky uchování důvěrných informací, pochopení druhé strany a i my sami můţeme být pochopeni ve vnímání a proţívání dané situace. Další z výhod mediace mezi obětí a pachatelem trestného činu můţe být i jednání v neformálním a bezpečném prostředí, výrazně lepší spokojenost zúčastněných stran s formou dohody a jejího následného dodrţování, ale také sníţení napětí a zlepšení vzájemných vztahů.61 Proces průběhu mediace můţeme rozdělit na tři fáze: 1) Fáze přípravná 2) Fáze realizační 3) Fáze závěrečná

59

Srov. MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, s. 299. ISBN 9788026203667. 60 MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, s. 299. ISBN 9788026203667. 61 Výhody mediace a typy sporu. In: Asociace mediátorů České republiky [online]. 2011 [cit. 2014-0812]. Dostupné z:http://www.amcr.cz/vyhody-mediace-typy-sporu.php

32

V první fázi jsou potencionální účastníci mediace seznámeni s mediací a základními principy zprostředkování takové mediace, účastníci mají prostor na rozhodování o tom, zda s tím souhlasí či nikoliv. Druhá fáze nastává tehdy, pokud účastníci souhlasili s mediací. V této fázi se mediace zprostředkovává. V poslední fázi, tedy závěrečné se dojednané závěry zpracovávají do výstupu z mediace. To znamená, ţe se uzavírají dohody účastníků o řešení konfliktu nebo dohody o nedohodě. To je v případě, ţe se strany nedohodnou na ţádném z moţných řešení. V této kapitole jsme si shrnuli obecné informace týkající se mediace. Dozvěděli jsme se, co mediace je, jak ji můţeme definovat, ale také jaké má fáze a jaké jsou její výhody.

5.3 Práce s oběťmi trestného činu Další z činností Probační a mediační sluţeb je práce s oběťmi trestného činu. Mnoho lidí v dnešní době si myslí, ţe PMS je určena pouze pro pachatele trestných činů, ale také to, ţe pro oběti trestných činů je u nás v ČR určen pouze Bílý kruh bezpečí. Ale není všemu pravda. PMS je zaměřena jak na pachatele, tak i na oběti trestného činu. Bílý kruh bezpečí je v dnešní době znám jako nejznámější a největší organizace, která se věnuje obětem trestných činů, to ano, ale pro práci s oběťmi TČ je zde i PMS, dále jsou také krajské intervenční centra či další NNO. Nejprve si ve stručnosti vysvětlíme pojmy, které nám pomohou se v této kapitole orientovat. Jedná se o pojem poškozený neboli oběť. Poškozeným je kaţdá osoba, které bylo trestným činem ublíţeno na zdraví nebo způsobena majetková, morální nebo jiná škoda.62 PMS poskytuje pomoc obětem trestných činů v souladu se zákonem číslo 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 8. 2013. Probační a mediační sluţba se obětem trestných činů věnuje postupně, a to během celého trestního řízení. Při práci s oběťmi trestných činů spolupracuje také

62

Průvodce obětem trestného činu: Průvodce pro klienty PMS ČR. https://www.pmscr.cz/download/otc_informace_pro_obeti_trestne_cinnosti.pdf

33

Praha,

2013.

s nestátními neziskovými organizacemi, jako je například Liga lidských práv, Intervenční centra, ale také České sdruţení obětí dopravních nehod. Veškeré tyto organizace mají za úkol poskytovat pomoc obětem. Ať uţ se jedná o pomoc psychologickou, právní pro oběti domácího násilí, tak pomoc pro oběti dopravních nehod. Pomoc se poskytuje nejen obětem, ale také rodinným příslušníkům a pozůstalým.63 Dalšími aktivitami, které se týkají obětí trestných činů, jsou projekty, které PMS realizovala či realizuje ve spolupráci s ESF, popřípadě EU. Jednalo se zejména o projekt „Specializované poradenství pro oběti trestných činů“, a na něj navazující projekty „Restorativní justice – podpora a poradenství obětem trestných činů“ a v současné době realizovaný projekt „Proč zrovna já?“, který koncepčně rozvíjí nastavené činnosti z obou projektů předchozích. V této kapitole jsme se dozvěděli zákon na základě, kterého PMS poskytuje pomoc obětem trestného činu. Dále jsme si řekli, kdo se stává poškozeným, tedy obětí. V neposlední řadě jsme se dozvěděli několik málo informací o projektech, které souvisí s pomocí obětem trestného činu.

63

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.200-201 . ISBN 978-80-7367-757-2.

34

6 Trest obecně prospěšných prací Tato kapitola se bude zaměřovat na trest obecně prospěšných prací. Dozvíme se zde, co si můţeme představit pod tímto pojmem, komu je ukládám, jaký je rozsah hodin uloţení tohoto trestu, ale také, kdy byl tento trest zaveden do českého trestního práva a jaká je jeho zákonná úprava. V neposlední řadě se zde dozvíme, jaké jsou jednotlivé kroky, tedy průběh realizace trestu. Trest obecně prospěšných prací je pro mě velice zajímavý. V dnešní době se o něm hodně píše a mluví v médiích, protoţe jsou nejčastěji ukládaným alternativním trestem a vţdy mě zajímalo, jak vlastně funguje. To je jeden z důvodů, proč jsem si vybrala zaměření na TOPP. Dalším důvodem je, ţe mě zaujalo, ţe TOPP vychází z principu restorativní justice, o které jsme se jiţ mohli dočíst v kapitole číslo tři. Restorativní justice má kořeny v kultuře původních obyvatel Nového Zélandu (tzv. Maoři) a Severní Ameriky (indické kmeny) a je to právě restorativní justice, která je současným trendem evropského trestního práva (myšleno trestní zákony jednotlivých evropských zemí), které se snaţí zahrnout nejen pachatele a oběť trestného činu do procesu nápravy následků způsobených trestným činem, ale i celou komunitu. Trest obecně prospěšných prací je jeden z nejčastěji ukládaných alternativních trestů vůbec. Jedná se o druh trestu, který je určen pro pachatele, který spáchal méně závaţný trestný čin. To znamená, ţe tento druh trestu lze uloţit za přečin. „Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.“64 Můţe se jednat například o krádeţe. Díky tomuto trestu si můţe odčinit své vlastní jednání, které vedlo ke spáchání trestného činu svou aktivitou, která vede k obecně prospěšným účelům. Trest obecně prospěšné práce je v českém trestním právu zakotven od roku 1. 1. 1996, a to novelou trestního zákoníku číslo 152/1995 Sb. Od roku 2002 se však

64

Srov. Česká Republika. Trestní zákoník. In: č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 2009. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#cast1

35

stává trest OPP samostatným trestem. Nyní je tento trest zakotven v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2010.65 Výměra tohoto trestu je v rozmezí 50 – 300 hodin, mladistvým se však ukládá maximálně 150 hodin. Tyto hodiny si pachatel trestného činu musí odpracovat, a to bezplatně, v rámci svého volného času a osobně. Veškeré hodiny, které budou pachateli určeny pro výkon trestu obecně prospěšných prací, musí pachatel trestného činu vykonat nejdéle do dvou let, a to ode dne, kdy nařídil soud výkon tohoto trestu. Jestliţe pachatel bude během výkonu trestu vést řádný ţivot a plnit veškeré povinnosti, které mu nařídil soud, můţe se začlenit po vykonání trestu zpět do společnosti, a to bez záznamu v rejstříku trestu. Pokud tomu tak ale není, pachateli se tento trest změní v trest odnětí svobody. Coţ znamená, ţe kaţdá započatá hodina představuje jeden den pobytu ve vězení.66 Trestní zákon umoţňuje uloţit tento druh trestu pachateli trestného činu v maximální hranici, která je 5 let. Práce, které má pachatel trestného činu odpracovat, musí mít charakter práce k obecně prospěšným účelům. To znamená, ţe by měl vykonávat práce, které například směřují k údrţbě veřejného prostranství, veřejných budov a komunikací, ale také práce ve prospěch obce, státní instituce a podobně.67 V této oblasti pracovník PMS zajišťuje a plní poměrně obsáhlou škálu rolí. Především roli koordinátora činnosti veškerých subjektů, které s tím souvisí. Jedná se zejména o soud, poskytovatele OPP, ale také obviněného a spolupráci s poškozeným. Co se týká soudu, pracovník PMS provádí předjednání uloţení trestu OPP. Předjednání se provádí na ţádost soudu. Jedná se o zjišťování stanovisek odsouzeného k uloţení trestu OPP a vyhodnocení moţných rizik pro výkon tohoto trestu. Dále pracovník PMS zajišťuje výkon trestu OPP, podává návrh na určité místo pro výkon OPP, ale také druh práce, poté sleduje průběh výkonu trestu a podává informace soudu o tom, jak výkon trestu probíhá, zda jsou nějaké problémy či nikoliv.68

65

Česká Republika. Trestní zákoník. In: č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 2009. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik 66 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 90-91. ISBN 978-80-7367-757-2. 67 MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, s. 295. ISBN 9788073678180. 68 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.91 . ISBN 978-80-7367-757-2.

36

Ve vztahu k poskytovateli OPP plní pracovník PMS roli tzv. prostředníka, a to mezi poskytovateli OPP a soudem. Pracovník PMS musí být aktivní při řešení problém, musí průběţně kontrolovat stav OPP u poskytovatelů, ale také pořádat semináře pro poskytovatele OPP, kde informuje o tomto konkrétním alternativním trestu. Při výběru poskytovatele se přihlíţí k různým poţadavkům. Například pokud pachatel bydlí v Brně, ve většině případů se mu vyhovuje tím, ţe se mu seţene poskytovatel v místě bydliště. V menších obcích je poskytovatelem obecní úřad nebo pod něj spadající technické sluţby, jelikoţ poskytovatelem nesmí být soukromníci, firmy, ale pouze státní organizace nebo církve. Dalším obvyklým poskytovatelem OPP se můţe stát místní fara, psí útulek nebo škola. Dále se přihlíţí i k formě činnosti. To znamená, ţe například pro práci v mateřské škole se hodí jiným typ klienta neţ pro práci na lince třídění odpadu.69 Pracovník PMS dále působí ve vztahu k obviněnému a pachateli trestného činu jako profesionál, který případ vede. Jeho náplní je například motivovat odsouzeného k výkonu trestu, pomáhat při řešení problémů, kontrolovat jeho výkon trestu a plnění povinností a podmínek, které mu soud uloţil, ale také podávat základní informace o daném trestu.70 K tomu, aby se mohl výkon trestu zahájit, musí poskytovatel OPP uzavřít dohodu s odsouzeným. V této dohodě jsou definována všechna základní pravidla a podmínky jejich vzájemné spolupráce. Dále je nutné, aby byl stanoven harmonogram, kde budou vypsané veškeré termíny, kdy bude odsouzený povinen trest OPP vykonat. Jestliţe odsouzený splňuje veškeré podmínky nástupu výkonu trestu, zahájí tím i samotný výkon prací a trest by měl automaticky vykonávat podle předem domluveného harmonogramu. Probační úředník musí odsouzeného kontrolovat, a to tím, ţe provádí kontroly. Kontroly výkonu trestu by probační úředník měl vykonávat minimálně jednou za dva měsíce.71 Je velice důleţité, aby probační pracovník postupoval při těchto kontrolách výkonu trestu v součinnosti právě s obecními úřady a institucemi, kde odsouzeným odpracovává svůj trest OPP. Právě kvalitní

69

ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.92 . ISBN 978-80-7367-757-2. 70 ŠTERN, Pavel. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s.90 . ISBN 978-80-7367-757-2. 71 ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 86. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

37

spolupráce mezi institucemi a probačním úředníkem je jednou z důleţitých věcí, které zajišťují, aby probíhala opravdu kvalitní a efektivní kontrola nad výkonem trestu OPP.72 A to z toho důvodu, ţe probační úředník nemůţe být přítomen v kaţdém časovém období, kdy odsouzený trest OPP vykonává, proto se musí spoléhat na pravdivé a co nejpřesnější informace od institucí, kde se TOPP uskutečňuje. Právě k tomu je dobrá spolupráce mezi nimi, která vše usnadňuje. Probační úředník kromě toho, ţe vede odsouzeného k tomu, aby vedl řádný ţivot, který je v souladu se zákonem, zve ho také na pravidelné konzultace. Pokud dojde k situaci, kdy se odsouzenému, který trest OPP vykonává, zhorší jeho zdravotní stav, je pravomocí předsedy senátu odloţit nebo přerušit výkon trestu OPP, a to na přechodnou dobu. Dalším důvodem pro přerušení nebo odloţení výkonu trestu OPP můţe být těhotenství ţeny nebo skutečnost, ţe je odsouzená matkou novorozence. Jestliţe se jedná o jeden z těchto dvou případů, trest OPP se odkládá nebo přerušuje na dobu jednoho roku.73 Po vykonání celého trestu obecně prospěšných prací poskytovatel musí oznámit tuto skutečnost probačnímu úředníkovi, který má za úkol oznámit soudu, ţe odsouzený má trest splněn. K tomu však musí přiloţit hodnocení odsouzeného, které je součástí dohody o realizaci výkonu trestu. Dále probační úředník musí informovat soud o tom, zda odsouzený zaplatil veškeré výdaje spojené s jeho trestnou činností, ale také co udělal pro to, aby urovnal vztahy právě mezi pachatelem a oběťmi. Jestliţe pachatel splní veškeré podmínky, jako například, e vedl řádný ţivot a trest OPP splnil bez problémů, hledí se na něj po vykonání trestu jako by nebyl odsouzen. Trest obecně prospěšných prací je výhodný jak pro pachatele, tak pro komunitu. Pro pachatele je to výhodné v tom, ţe nejde do vězení, pokud vede řádný ţivot a plní veškeré podmínky, které mu soud uloţil. Dále také neztratí zaměstnání, kontakt s rodinou, nemá záznam v rejstříku trestu, coţ kdyby byl ve vězení, tak by tomu bylo naopak. Další výhodou pro pachatele je, ţe můţe získat práci od poskytovatele OPP. Výhodou pro komunitu je to, ţe pro ni pachatel vykoná něco, co jí pomůţe. Například postaví zeď, uklidí nepořádek na ulici. To jsou činnosti, které jsou pro obec prospěšné.

72

ŠČERBA, Filip. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, s. 299. Teoretik. ISBN 9788087212684. 73 ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 86. Právo (Key Publishing). ISBN 9788087071557.

38

V této kapitole jsme se dozvěděli, ţe trest obecně prospěšných prací zakotvuje trestní zákoník č.40/2009 Sb. Dále jsme zjistili, ţe TOPP má kořeny v kultuře původních obyvatel Nového Zélandu a S. Ameriky. V neposlední řadě jsme se dozvěděli, jaká je výměra trestu OPP, jak probíhá kontrola trestu OPP a jak se ukončuje trest OPP.

39

7 Výkon trestu obecně prospěšných prací v praxi V této kapitole se zaměříme na kazuistiky výkonu trestu obecně prospěšných prací. K popisu jsem si vybrala dva případy, které popisují konkrétní uloţení trestu OPP. Jedná se o dva odlišné případy. Případy jsou od sebe odlišeny tím, ţe v jednom případě se jedná o klienta, který středisko PMS navštěvuje pravidelně, podmínky jemu uloţené soudem splňuje a snaţí se o nápravu jak svého chování, tak nápravu škod, které vznikly v důsledku spáchaného trestného činu. Ve druhém případu se jedná o pravý opak. Klient nejeví ţádné známky snahy o nápravu a středisko PMS nenavštěvuje. Tyto dva případy jsou zvoleny především jako ukázka toho, ţe ne vţdy jsou všichni pachatelé trestného činu schopni plnit stanovené podmínky a ne vţdy uloţení trestu musí naplnit účel trestu. Je proto důleţité, aby se vţdy při ukládání trestu kromě jiného přihlíţelo také ke konkrétní povaze odsouzeného.

7.1 Případ výkonu trestu obecně prospěšných prací: pan Marek, 30 let 7.1.1 Popis případu Jedná se o případ, kdy pan Marek byl usnesením Okresního soudu v Praze odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací. Podle § 178 odst. 2 trestního zákoníku za pouţití § 43 odst. 1, § 63 odst. 1 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 trestního řádu se odsuzuje k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Podle § 63 odst. 2 trestního zákoníku se obviněnému ukládá, aby po dobu trestu podle svých sil uhradil škodu způsobenou trestným činem. Dále podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obviněný povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Marii Lukešové, nar. 24.7.1980, bytem Číčkova 158/5, 182 00 Praha 5, částku 6.000,-Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená Marie Lukešová, odkazuje se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskosprávních. 40

Pan Marek byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací za trestný čin neoprávněného vniknutí do jiného obydlí a uţití násilí při činu a překonání překáţky, jejímţ účelem je zabránit vniknutí a dále poškodil cizí věc a způsobil tak cizím škodu na majetku. Čímţ spáchal přečin porušování domovní svobody, za který mu byl udělen právě alternativní trest OPP.

7.1.2 Průběh spolupráce a informace o klientovi

Pan Marek byl poprvé zaznamenán v evidenci PMS v dubnu 2014 na základě rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ, kde mu byl uloţen trest obecně prospěšných prací. Klient byl kontaktován písemně a byl informován o termínu úvodní konzultace. Na tuto konzultaci se nedostavil, a proto mu byla odeslána druhá pozvánka (tzv. urgence), ale ani tu tuto urgenci se klient nedostavil, aniţ by se omluvil. Klient se nedostavil ani na další stanovené termíny. Při telefonickém rozhovoru, kdy klient kontaktoval pracovníka PMS, byl klient upozorněn, ţe je stanoven jeho poslední termín. Na tuto konzultaci se dostavil, podepsal poučení o výkonu trestu obecně prospěšných prací a podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu OPP (viz přílohy), které by měl pan Marek vykonat pro Obecní úřad Psáry, a to konkrétně na oddělení technických sluţeb. Pan Marek je momentálně nezaměstnaný a bydlí v rodinném domku v obci Psáry. Co se týče zdravotního stavu, pan Marek je zcela zdráv a nic mu nebrání ve výkonu trestu obecně prospěšných prací. Při úvodní konzultaci byly s klientem projednány povinnosti a podmínky výkonu OPP (viz přílohy).

7.1.3 Analýza případu K trestnému činu, pro který byl uloţen trest obecně prospěšných prací, se klient nijak nevyjádřil. Pan Marek tedy nastoupil k výkonu obecně prospěšných prací dne 14. 8. 2014. Na místo výkonu se však nedostavil a tak byl telefonicky poučen probačním úředníkem, ţe porušuje podmínky výkonu OPP. Klient argumentoval tím, 41

ţe má přeci na výkon 2 roky. Úředník klienta upozornil, ţe na výkon jsou sice 2 roky, ale dle zákona musí nastoupit na výkon TOPP co nejdříve. Byl tedy stanoven nový termín nástupu na TOPP. Ani na tento termín se však odsouzený k poskytovateli nedostavil. Na telefonický kontakt nereagoval. Jelikoţ se vyhýbal jak nástupu na výkon trestu, tak jednotlivým konzultacím, byl proto vydán na pana Marka příkaz k dodání osoby na výkon trestu odnětí svobody. Probační úředník proto písemně informoval soud formou „Sdělení o závaţném porušení podmínek výkonu OPP“. Za 14 dní byl odsouzenému trest OPP změněn na nepodmíněný trest ve výměře rovnající se počtu neodpracovaných hodin z původního rozsudku. Z výše uvedeného případu je zřejmé, ţe uloţení trestu obecně prospěšných prací v tomto případě svého cíle nedosáhlo a proto bylo nutné uloţit náhradní trest odnětí svobody.

7.2 Případ výkonu trestu obecně prospěšných prací: Jindřich, 35 let 7.2.1 Popis případu: Jedná se o případ, kdy pan Jindřich byl usnesením Okresního soudu v Praze odsouzen k trestu obecně prospěšných prací. Podle § 178 odst. 2 trestního zákoníku za pouţití § 43 odst. 1, § 63 odst. 1 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 trestního řádu se odsuzuje k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Podle § 63 odst. 2 trestního zákoníku se obviněnému ukládá, aby po dobu trestu podle svých sil uhradil škodu způsobenou trestným činem. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obviněný povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Jindřišce Linhartové, narozena 25. 7. 1979, bytem Luisova 545/10, 162 00 Praha 6, částku 12.000,-Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená Jindřiška Linhartová, odkazuje se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskosprávních. Pan Štěpánek byl odsouzen k trestu prospěšných prací za trestný čin neoprávněného vniknutí do jiného obydlí s pouţitím násilí při činu a překonání překáţky, která měla za účel zabránit vniknutí, a dále poškodil cizí věc a způsobil tak 42

cizím škodu na majetku. Čímţ spáchal přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku.

7.2.2 Průběh spolupráce a informace o klientovi Pan Jindřich byl poprvé zaznamenán v evidenci PMS v dubnu 2014 na základě rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ, kde mu byl uloţen trest obecně prospěšných prací. Klient byl kontaktován písemně a byl informován o termínu úvodní konzultace. Na tuto konzultaci se dostavil včas a podepsal tak všechny náleţitosti jako například poučení o výkonu trestu OPP, podklad pro vydání usnesení o nařízení trestu OPP, ale také byly s panem Jindřichem projednány všechny podmínky a povinnosti pro výkon TOPP. Na všechny ostatní konzultace, které byly naplánované, se pan Jindřich včas dostavil. Pokud se stala situace, kdy se nemohl dostavit, telefonicky se omluvil a sjednal si jiný termín konzultace na středisku PMS. Nemusel tak být urgován probačním úředníkem o nedodrţování sjednaných konzultací jako to bylo u pana Marka, který sjednané konzultace nerespektoval. Pan Jindřich je momentálně zaměstnaný a bydlí v rodinném domku v obci Nešvary. Co se týče zdravotního stavu, pan Jindřich je zcela zdráv a nic mu nebrání ve výkonu trestu obecně prospěšných prací. Kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací bylo soudem pověřeno středisko Probační a mediační sluţby ČR. Probační úředník podával soudu průběţné zprávy o provedených kontrolách, při kterých byl odsouzený pokaţdé řádně přítomen na stanoveném místě.

7.2.3 Analýza případu K trestnému činu, pro který byl uloţen trest obecně prospěšných prací, se pan Jindřich vyjádřil kladně. Měl snahu veškeré následky způsobené jeho trestnou činností napravit. K výkonu trestu obecně prospěšných prací nastoupil pan Jindřich dne 15. 8. 2014, kde bude vykonávat trest OPP nejpozději do 15. 11. 2014. Pan Jindřich podepsal poučení o výkonu OPP dne 14. 8. 2014. Hned ve sjednaném termínu nástupu se pan Jindřich dostavil na místo výkonu trestu OPP. 43

Po vykonání trestu OPP probační úředník podá závěrečnou zprávu k ukončení a zhodnocení trestu OPP, ve kterém bude napsáno, kolikrát byl klient kontrolován úředníkem PMS, zda byl při kontrole přítomen na stanoveném místě, jaké bylo jeho chování a zda spolupracoval s úředníky PMS. Ze spolupráce a slušného chování klienta lze usuzovat, ţe klient má velký zájem úspěšně splnit výkon tohoto trestu. A to například tím, ţe dodrţoval veškeré sjednané konzultace, spolupracuje jak s úředníky PMS, tak s poskytovatelem trestu OPP. Tento trest poskytnul klientovi šanci vykonat trest OPP bez ztráty zaměstnání, kontaktu s jeho rodinnou a blízkým prostředím. Klient tak měl moţnost být i nadále ve svém sociálním prostředí.

44

Závěr Téma mé absolventské práce se týká problematiky alternativních trestů, blíţe se zaměřuje na trest obecně prospěšných prací. Cíl mé práce, který jsem si jasně stanovila, zní: „Popsat odborné činnosti PMS a vytvořit ucelený přehled o jednom z alternativních trestů PMS ČR – obecně prospěšné práce“. Inspirací pro můj přesně stanovený cíl byla má praxe na středisku PMS Praha- Západ, kde jsem měla moţnost si více prohloubit vědomosti v rámci této problematiky, ale také reakce mého okolí, které mnohdy ani nevědělo, co PMS znamená. Tuto práci jsem rozdělila na 6 kapitol a několik podkapitol. První kapitola se zabývá Historií vzniku Probační a mediační sluţby, kde se můţeme například dozvědět, ţe prostřednictvím případové práce s klienty se začala rozvíjet především způsobilá sociální práce jak s pachateli trestné činnosti, tak oběťmi. Ve druhé kapitole se jedná o představení Probační a mediační sluţby. Tato kapitola obsahuje tři podkapitoly. První z nich vysvětluje pojmy jako je probace a mediace, ale také příklad z praxe vhodný i nevhodný pro mediaci. Druhá z podkapitol se zaměřuje na cílovou skupinu Probační a mediační sluţby, kde se dozvídáme, ţe PMS pracuje s dospělými pachateli trestných činů, s mladistvými pachateli, s nezletilými, ale také oběťmi trestných činů. Třetí podkapitola se zabývá cílem, posláním a zásadami činnosti PMS, kde jsme kromě jiného také zjistili, ţe činnost PMS vychází z restorativního pojetí spravedlnosti. Celá třetí kapitola se zaměřuje na Restorativní justici. Ve čtvrté kapitole je psáno o činnostech PMS, ale také je zde rozlišeno přípravné řízení, řízení před soudem a vykonávací řízení. Pátá kapitola se zaměřuje na odborné činnosti PMS a dělí se na několik podkapitol, které se zabývají jednotlivými alternativními tresty a činnostmi PMS. Předposlední kapitola se zaměřuje na Trest obecně prospěšných prací, kde se nejprve dozvídáme stručnou historii tohoto trestu, kromě jiného také zjišťujeme, ţe je tento trest jeden z nejčastěji ukládaných AT. Důleţitou informací je zde také výměra trestu OPP, která je v rozmezí 50 – 300 hodin. U mladistvých se tato výměra však liší, její výše je 150 hodin. Poslední kapitola je zaměřena na uloţení výkonu trestu OPP v praxi. Na dvou příkladech z praxe jsem názorně ukázala, ţe aby bylo uloţení trestu OPP účinné, je důleţité, aby byl tento trest ukládán s určitou individualitou ke kaţdému jedinci 45

a přizpůsoben nejen podmínkám, ale také povaze odsouzeného za jím spáchaný trestný čin. Často se však setkáváme s tím, ţe je tento trest ukládán i v případech, ve kterých by být uloţen neměl. V takovém případě je totiţ trest velice neúčinný a dle mého názoru i zbytečný. Účelem trestu OPP je kromě jiného také to, ţe umoţňuje pachateli trestné činnosti napravit své chování, to znamená, ţe působí mimo jiné také nápravně, aby odsouzený tuto činnost uţ nepáchal. Je proto důleţité, aby se v budoucnosti hledali další a nové formy alternativních trestání, které by tak mohli dále plnit principy RJ. Bude-li tomu tak, tento větší výběr by mohl umoţnit lepší uloţení trestu pachateli trestné činnosti s ohledem právě na jeho povahu a podmínky, to znamená, ţe by mohl kaţdý odsouzený mít uloţený trest, který bude přímo odpovídat všem poţadavkům. Součástí této práce jsou také přílohy. Jedná se o přílohy jako například Dohoda o realizaci výkonu trestu OPP, harmonogram výkonu trestu OPP a hodnocení výkonu trestu OPP. O všem, co je v přílohách jsme se zmiňovali v této práci. Jedná se o dokumenty, které se vyuţívají při jednání s klientem o uloţení trestu OPP.

46

Seznam použité literatury [1] Alternativní tresty. In: Plzeň - bezpečné město [online]. Magistrát města Plzně, 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://www.bezpecnemesto.eu/prevence-kriminality/probacni-a-mediacnisluzba/alternativni-tresty/alternativni-tresty.aspx [2] Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci: Sociální práce. Sociální práce: časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. Brno: Národní centrum pro rodinu, 2005, roč. 2005, č. 4. [3] ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Úvod do penologie. Praha: Sociálně - právní institut, 1997, s. 79. ISBN neuvedeno. [4] DOUBRAVOVÁ, Dagmar, OUŘEDNÍČKOVÁ, ŠTERN a URBAN. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Institut pro probaci a mediaci, 2001, s. D6. ISBN 8090299806 [5] DOLEJŠÍ, Milan. Alternativní tresty v českém právu. Pardubice, 2011. Dostupné z:http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39714/1/DolejsiM_AlternativniTrest y_JV_2011.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce PhDr. Jaroslav Vetešek, Ph.D. [6] MATOUŠEK, Oldřich, KODYMOVÁ, Pavla, KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, 351 s. ISBN 978-807-3678-180. [7] MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 97880-7367-368-0. [8] MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 1. Editor Alois Křišťan. Praha: Portál, 2013, 570 s. ISBN 978-802-6203-667. [9] NEČADA, Václav. PŘEHLED NOVEL TRESTNÍCH KODEXŮ : v období listopadu 1989 do konce roku 1999 [online]. Praha : IKSP, 2000, s. 15

47

[10]

O projektu Proč zrovna já?. In: O projektu proč zrovna já [online].

2011-2013

[cit.

2014-08-13].

Dostupné

z:

http://www.restorativnijustice.cz/cz/o-projektu/o-nas [11] Probační a mediační sluţba. In: MEZULIÁNÍK, Petr. Probační a mediační služba ČR: (úspěšnost plnění úkolů a cílů z pohledu probačních pracovníků) [online]. Brno, 2002 [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/poslani-a-cile/ [12] Probace a mediace ČR. Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody: Parole [online]. 2002-2014 [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/parole-dohled-nad-podminene-propustenymi/ [13] Probační a mediační sluţba. Probační a mediační služba [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trestdomaciho-vezeni/ [14] Probační a mediační sluţba. Probační a mediační služba [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-zakazuvstupu/ [15]

Průvodce obětem trestného činu: Průvodce pro klienty PMS ČR.

Praha,

2013.

https://www.pmscr.cz/download/otc_informace_pro_obeti_trestne_cinnosti.p df [16] Reforma justice. Nový trestní zákoník: Alternativní tresty [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/alternativni-tresty.html [17] Restorativní justice: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Editor Zdeněk Karabec. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, 143 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 80-7338021-8. [18] ŠČERBA, Filip. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Editor Zdeněk Karabec. Praha: Leges, 2011, 416 s. Teoretik. ISBN 978-808-7212-684. [19] Trest domácího vězení: Průvodce pro klienty PMS ČR. Praha, 2014. http://www.trestni-rizeni.com/pms-tdv.pdf [20] Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně. Trestnirizeni.com [online]. 2010-2014 [cit. 2014-07-02]. Dostupné z:http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/domaci-vezeni 48

[21] Trestní zákoník. Česká Republika .In: č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 2009. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-1-hlava-5dil-2-oddil-7-paragraf-88 [22]

Trestní zákoník. Česká Republika. In: č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

2009. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#cast1 [23] Výhody mediace a typy sporu. In: Asociace mediátorů České republiky [online]. 2011 [cit. 2014-08-12]. Dostupné z:http://www.amcr.cz/vyhody-mediace-typy-sporu.php [24] ZEHR, Howard. Úvod do restorativní justice: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Editor Zdeněk Karabec. Praha: Sdruţení pro probaci a mediaci v justici, 2003, 48 s. Teoretik. ISBN 80-902-9981-4. [25] ŢATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly Probační a mediační služby: sborník příspěvků a dokumentů. Vyd. 1. Editor Zdeněk Karabec. Ostrava: Key Publishing, 2007, 136 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-7071557.

49

Seznam zkratek TOPP ………………………………………………Trest obecně prospěšných prací OPP ………………………………………………..Obecně prospěšné práce TDV ………………………………………………..Trest domácího vězení TZV ………………………………………………..Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce UK ………………………………………………….Univerzita Karlova PMS ………………………………………………...Probační a mediační sluţba TrZ…………………………………………………..Trestní zákoník CAN………………………………………………...Child Abuse and Neglect TČ …………………………………………………..Trestná činnost NNO…………………………………………………Nestátní nezisková organizace RJ……………………………………………………Restorativní justice Viz………………………………………………….. Odkaz na jinou stránku

50

Příloha č. 1

Na Míčánkách 1497/2 100 83 Praha 10 - Vršovice Tel: 251 444 961 Fax:251 444 975 [email protected]

Praha - západ

Dohoda o realizaci výkonu trestu obecně prospěšných prací (OPP) Na základě usnesení …………………..

soudu v ……………….. o nařízení výkonu

trestu obecně prospěšných prací ze dne …………. 2012, ve výměře ………….. hodin, s místem

výkonu

trestu:

……………………………………………………………………………………….. se odsouzený: ……………………………………….. narozen: ……………………………………………… bytem: ………………………………………………… a poskytovatel:………………………………………………………………zastoupený panem/paní:

dohodli na výkonu trestu OPP takto: 1. Odsouzený(á) zahájí výkon trestu OPP dne………………a práce budou dokončeny nejpozději do dohodnutého termínu, tedy dne ……………….(doba trvání nesmí překročit lhůtu dvou let od nařízení výkonu trestu OPP). 2. Poskytovatel místa výkonu trestu OPP poučil odsouzeného o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a poţární ochraně v rozsahu daném příslušnými právními předpisy pro dohodnutý druh práce a učinil o tom písemný záznam, podepsaný odsouzeným, který je přílohou této dohody. V případě potřeby poskytovatel místa výkonu trestu OPP předá proti podpisu odsouzenému kromě nářadí a pracovních pomůcek také ochranné pracovní pomůcky. Odsouzený se zavazuje je řádně pouţívat a v případě jejich ztráty nebo svévolného poškození je povinen je nahradit, jinak mu nebude umoţněno pokračovat ve výkonu trestu OPP. 3. Harmonogram výkonu trestu OPP je zpracován na základě potřeb poskytovatele místa výkonu a dle časových moţností odsouzeného. Odsouzený/á se na jeho vypracování podílí a dohodnuté termíny jsou pro něj/ni závazné. Odsouzený/á bere na vědomí, že pokud se bez omluvy opakovaně nedostaví ve sjednaném termínu, může být tato dohoda ze strany poskytovatele místa výkonu zrušena ještě před jejím ukončením.

Příloha č. 1 4. Odsouzený/á bere na vědomí poučení, ţe je povinen/povinna provádět určené práce osobně, bezplatně, a ţe poskytovatel místa výkonu OPP bude hlásit Probační a mediační sluţbě – středisku PMS Praha – západ vţdy k poslednímu dni v kaţdém kalendářním měsíci po dobu výkonu trestu počet odpracovaných hodin, neprodleně pak datum ukončení výkonu trestu či veškerá neplnění dohodnutých podmínek výkonu trestu OPP, zejména jestliţe určené práce nejsou bez závaţného důvodu prováděny vůbec nebo nejsou prováděny ve stanovené době nebo kvalitě. 1 x originál této dohody bude zaslán místně příslušnému středisku PMS ČR.

V ………………..dne …………………….

……………………………………………………………………………………………… podpis odpovědného zástupce + razítko organizace

podpis odsouzeného

Příloha č. 2 Hodnocení výkonu trestu OPP: Jméno odsouzeného:………………………………………………………………………… Datum narození:………………………………………………………………………………. Výkon

trestu

obecně

prospěšných

prací

byl

započat

prací

byl

ukončen

dne……………………………………….. Výkon

trestu

obecně

prospěšných

dne……………………………………….. Celkem bylo na určené práci odpracováno ………………………………. hodin Tím

byl

–

nebyl splněn výkon trestu obecně prospěšných prací

Celkové zhodnocení trestu OPP………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………… Oznámeno Probační a mediační sluţbě středisko: Praha–západ

dne……….........................

………………………………………………. podpis odpovědného zástupce + razítko organizace

Příloha č. 3 HARMONOGRAM VÝKONU TRESTU OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ Pokud se odsouzený/á nemůţe v dohodnutém termínu k výkonu prací dostavit, musí se předem omluvit a doloţit důvod nepřítomnosti (např. lékařské potvrzení) odpovědné kontaktní osobě…………..…………………….....tel:…………………………

dohodnutý

podpis

náplň

a

počet hodin

termín

odsouzeného

konkrétní místo výkonu

vykonaného

kontaktní

trestu OPP

trestu OPP

osoby

(datum)

Pozn:. další list.

práce

poznámky

podpis

Při nedostatku kolonek v tabulce harmonogramu je nutno zbývající počet hodin přiloţit na