ALMANACH 9.B
2007 - 2016
Obsah Úvod 1. stupeň Vzkazy od učitelek z prvního stupně 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída Absolventské práce Vzkazy od učitelů z druhého stupně Tohle jsme my Vzkazy a rozloučení deváťáků Závěr
Úvod 1. září roku 2007 jsme se ve škole poprvé sešli. Sice jsme se ještě neznali, ale přesto už jsme tušili, že budeme dobrými kamarády. První dny jsme byli všichni nervózní, ale nervozita z nás brzy spadla a nakonec se z nás stala opravdu dobrá parta. Udělali jsme hodně průšvihů, zažili hodně zážitků a zábavy, hodně jsme se toho naučili a společně jsme si to všechno užili a nemůžeme uvěřit tomu, že už bude konec. Všechno to uteklo tak rychle, že jsme ani nestihli postřehnout, jak se všichni změnili. Práce na almanachu nám umožnila zavzpomínat na učitele, kteří nás provedli prvním i druhým stupněm. Zasmát se nad fotkami z našich „mladých let“. Nyní můžete zavzpomínat s námi…
1. stupeň V den, kdy jsme šli poprvé do školy, jsme měli pocit, že zažijeme devět úžasných let se svými novými kamarády. Někdo se těšil a někdo se naopak bál, ale od toho tu byla paní učitelka Medunová, aby nás všechny uklidnila. Od 1. až do poloviny 4. třídy jsme s paní učitelkou Medunovou zažívali spoustu zábavy. Nebyli jsme moc vzorní žáci, dostali jsme také „pár“ poznámek a třídních důtek za věci, které se „běžně“ stávají na 1. stupni, například rozbité dveře, okna a různé další menší průšvihy. Byli jsme s ní dvakrát v Horním Bradle ve škole v přírodě, ale nikdo nečekal, že se tam bohužel budeme i učit. Chodili jsme na procházky a hráli jsme různé hry. V půlce 4. třídy nás převzala paní učitelka Hatlapatková, která nás brala už jako starší žáky. Byli jsme s ní na týden v Oucmanicích, kde pro nás byl přichystaný program, lezení po lanech, vyrábění svíček, pečení housek, vyřezávání lžiček. Rádi jsme s paní učitelkou zpívali a vždy nás to ohromně bavilo. Měli jsme ji bohužel jen půl roku a poté nás v 5. třídě převzala paní učitelka Paletová, která nás připravila na druhý stupeň. Ten rok s námi naštěstí přežila, i když jsme nebyli nejhodnější třída. Bylo to pěkných 5 let na prvním stupni a hurá na druhý stupeň!
Milí deváťáci, je neuvěřitelné, že už je to pět let, kdy jsem nastoupila do vaší třídy a vy jste mě velice rychle vrhli do reality školního a třídního života. Sice jsem u vás ve třídě pobyla velice krátkou dobu, ale některé chvíle byly opravdu nezapomenutelné. Samozřejmě myslím na Oucmanice, kde jsem se vás musela naučit poznávat doslova ze dne na den, protože jsem k vám nastoupila těsně před odjezdem. Zvládli jsme noční výjezd a pár stehů na pohotovosti, ale vše nakonec naštěstí dobře dopadlo. Všem vám přeji, ať si naleznete svoji cestu životem, která vás bude těšit a bavit. Přeji vám, abyste dosáhli svých cílů a v životě se vám vše dařilo. A hlavně vám přeji, aby pokaždé, když něco skončí, ať něco skvělého zase začne… Andrea Hatlapatková
Moji milí deváťáci, je skutečně neuvěřitelné, jak čas letí. Pamatuji si Vás, jako by to bylo včera, když jste poprvé usedli s nejistotou a strachem do školních lavic a najednou jsou z Vás žáci deváté třídy. Strávili jsme společně nezapomenutelné čtyři roky plné vědomostí, zkušeností a zážitků. Pro mnohé z Vás bude určitě těžké se rozloučit, ale pamatujte, že něco krásného končí, aby mohlo začít ještě něco krásnějšího. Tímto okamžikem vítáte novou životní etapu a já Vám z celého srdce přeji spoustu štěstí na nové škole a úspěchů nejen studijních, ale i osobních. Mám Vás ráda! Vaše Martina Medunová
Milí žáci, tak jako každý rok opouští naši školu žáci deváté třídy, nadešel čas i pro vás. Je před vámi další životní etapa. Půjdete na střední školy a učiliště. Budete poznávat nové spolužáky, nové životní situace. Pevně věřím, že na devět let strávených v lavicích základní školy budete vzpomínat v dobrém. Že nezapomenete na své kamarády ze třídy ani na učitele. Na základní škole jste se museli vyrovnávat s různými problémy, překonávat je a nakonec je úspěšně zvládnout. Doufám, že se s nástrahami, které vám život přinese, zdárně vyrovnáte. Dovolte mi, abych vám popřála úspěch, spokojenost, radost, štěstí a hlavně ZDRAVÍ. Vlasta Paletová
6. třída Příchod do 6. třídy byl velmi odlišný. Ocitli jsme se na druhém stupni s jinými učiteli a staršími žáky. Byl pro nás nezvyk se stěhovat z jedné třídy do druhé. Přidělili nám i jiné předměty, na které nás učili různí učitelé. Abychom se poznali s novou paní učitelkou třídní, jeli jsme na pár dní na poznávací kurz opět do našich známých Oucmanic. V průběhu šesté třídy jsme společně s 6. A navštívili zábavný park Tongo v Hradci Králové. Z Tonga jsme se pak cestou zpět zastavili na zámku v Cholticích. Navštívili jsme také Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové, kde jsme dostávali různé úkoly ohledně hvězd a galaxií. Dějepisná exkurze do Všestar nás přenesla do pravěku. To jsme ještě netušili, že budeme jezdit na dějepisné exkurze každý rok. I když to zezačátku bylo těžké, brzy jsme se na 2. stupni rozkoukali a zvykli jsme si na jiné učitelé a jiný způsob práce.
7. třída Na začátku roku jsme se znovu sešli v naší třídě a přibyli noví spolužáci Tomáš Klčo a Kristýna Tomková. Vzhledem k tomu, že už jsme byli v 7. třídě, tak už jsme se tu cítili jako ryby ve vodě. Nic pro nás nebylo nového, věděli jsme, jak to tu chodí a vše už jsme znali. Na nové spolužáky jsme si rychle zvykli (Kristýnu jsme už znali). Během roku se udála spousta zajímavých věcí, například nám přibyly dva nové předměty - němčina a ruština, ale nejzajímavější byl asi lyžák…Škoda, že na něm nebylo moc sněhu… Bydleli jsme ve staré chatě v Orlických horách, kde jsme se měli fajn. Pokoje byly relativně pěkné, dokonce tam měli i televize. Byla tam i velká společenská místnost, kterou jsme používali ke všemu - jedli jsme v ní, hráli hry, dělali diskotéky... Všechno jídlo bylo cítit po česneku, což nás trošku odrazovalo Naštěstí zde byl i malý bufet, ve kterém byly různé brambůrky, tatranky a různé další sladkosti. Naše záchrana, na kterou padlo všechno naše kapesné . Ale i přes nedostatek sněhu jsme si lyžák docela užili. Byli jsme také na zajímavé exkurzi v Kutné Hoře. Šli jsme se podívat do dolů, ale viděli jsme jen jednu chodbu, protože ostatní části dolů byly zaplaveny vodou. Překvapilo nás, že voda byla krásně čistá, ale pít se nedala. Také jsme se byli podívat v Kostnici, která byla opravdu pozoruhodná. Před koncem školního roku jsme navštívili ZOO Praha, ve které jsme mohli zhlédnout napodobeninu indického pralesa, lední medvědy, antilopy a mnoho dalších zvířat. Na konci výletu jsme se šli posilnit do občerstvení. V 7. třídě jsme si to užili. Naše parta získala dva nové kamarády. A další rok byl za námi…
8. třída Když jsme přišli do osmé třídy, už od začátku roku se nás všichni ptali, jestli víme, na jakou školu bychom chtěli jít. Stejně to probíhalo i po zbytek roku a vzhledem k tomu, že v podstatě nikdo neměl ani tušení, co by chtěl v životě dělat, byly tyto dotazy celkem otravné. Přišla k nám nová spolužačka Lucie Cejpová, která stejně do dvou měsíců zase odešla na jinou školu. Taky jsme byli na spoustě výletů. Například v IQ Landii v Liberci. Bylo to tam fajn, vyzkoušeli jsme si mnoho exponátů na vlastní kůži a nejvíc se nám líbily vodní obrazce. Stejně jako každý rok, i letos jsme jeli na dějepisnou exkurzi, tentokrát na Chlum. Hledali jsme tam památky na bitvu z roku 1866. Dále jsme byli v Norimberku. Tam jsme navštívili historické centrum města. Líbilo se nám tam, ale nejvíce nás stejně pak zaujala norimberská zoologická zahrada. Naším favoritem byli rozhodně delfíni. Nejela jen naše třída, ale i druhá osmička a deváťáci. Během tohoto roku se ještě někteří z nás (,,marně“) snažili, aby měli dobré vysvědčení kvůli příjímacím zkouškám na střední školy.
9. třída Do 9. třídy jsme vstoupili s vědomím, že tohle je náš poslední rok strávený na této škole. Každý už musel být pevně rozhodnut, na jakou střední školu půjde. Před námi byly příjímací zkoušky, na které jsme se museli skoro celý rok připravovat. Všichni jsme je zvládli a šťastní z přijetí na střední školu jsme trochu polevili v učení. Za celý školní rok jsme se zúčastnili mnoha akcí. V 9. třídě jsme si konečně mohli užít to, že pro malé děti jsme dělali Mikuláše a čerty. Filip Begera byl jako Mikuláš nepřehlédnutelný. Andělé byli opravdu andělští a čerti opravdu čertovští…
OSVĚTIM A KRAKOW Hned na podzim jsme jeli do Polska, kde jsme si prohlédli starobylé město Krakow a strašidelnou Osvětim, která na nás zapůsobila svojí strašnou historií.
TITANIC V květnu jsme jeli do Prahy na výstavu Titanik. Byla to dlouhá a zábavná cesta vlakem, kde pár lidí muselo sedět na zemi, kvůli nedostatku míst ve vlaku. Když jsme přijeli do Prahy, měli jsme rozchod v Palladiu, kde se naše třída jako při každém výletu nahrnula k obchodům s jídlem :D Pak už ale nastala samotná výstava, která byla překvapivě zajímavá a krásná. Když skončila prohlídka, zjistili jsme, že je v Praze na nádraží nahlášená bomba, čímž se náš výlet stal zajímavější a nastala napínavá atmosféra. Nakonec vše ale dobře dopadlo, žádná bomba tam nebyla a všichni jsme v pořádku dojeli domů.
BOZKOVSKÉ JESKYNĚ A RIEGROVA STEZKA Jako náš poslední výlet byly Bozkovské jeskyně. Čekali jsme, že pro nás přijede luxusní dvoupatrový autobus se vším všudy. Když jsme se ale ohlédli za skřípavými zvuky rozpadajícího se autobusu, všichni jsme doufali, že nepřijel pro nás. Bohužel jsme se ale mýlili, při cestě nám dokonce vypadlo okýnko. I když to tak nevypadalo, autobus celou cestu úspěšně zvládl a všechny kopce vyjel, za našeho velkého povzbuzování. V jeskyních se nám všem moc líbilo, ale také nás upozorňovali, že se máme chovat slušně a ničeho se nedotýkat. Naše třída si opět vše udělala po svém. Hned za první zatáčkou Lukáš spustil alarm. Dále po prohlídce jsme se vydali blátivou cestou, kde celkem dost lidí spadlo. Šli jsme k mamince paní učitelky Horákové, která byla moc milá a přivítala nás moc dobrým občerstvením. Nakonec jsme šli na Riegrovu stezku, která byla dlouhá 5 km. Byla krásná, a hodně lidí z ní bylo celkem unaveno tak, že v autobuse usnulo.
ABSOLVENTSKÉ PRÁCE Jako závěr 9. tříd nastaly Absolventské práce, kdy si každý žák vybral svoje téma, následně udělal prezentaci a předvedl ji před devátými třídami, pár učiteli a paní ředitelkou.
„Milí deváťáci, tak jste se dočkali. Konec školního roku. Pro školáky je tento den skoro státním svátkem a všichni školou povinní se těší na zasloužené prázdniny. I vy se jistě těšíte na dny volna, i když mnozí z vás cítí jisté rozpaky, protože tyto prázdniny jsou pro vás něčím jiné. Až prázdniny skončí, už se nevrátíte a rozejdete se každý na svou vysněnou střední školu či učiliště. Dokončili jste svou povinnou devítiletou docházku a teď vás čeká další etapa vašeho života. Doufám, že všichni budete na dny a léta strávená v naší škole vzpomínat jen v dobrém, že se do své základky rádi budete vracet a připomínat si svá bezstarostná léta. Mí kolegové tvrdí, že jména žáků své první třídy se nezapomínají, no, zatím si vás pamatuji všechny, ale taky mě trochu znáte, takže až se náhodou někde potkáme, nestyďte se připomenout. Jako třídní učitelka jsem se snažila pro vás celé tři a půl roku dělat maximum, ale žádný učený z nebe nepadá, a tak i já jsem se musela učit nové věci. Umím teď spoustu fíglů co se týká třídnických věcí a za to děkuji právě Vám, že jste mi umožnili se taky učit. Budu na vás vzpomínat jako na skvělou třídu, která i přes spoustu individualit uměla držet při sobě a skvěle se bavit. Chtěla bych vám popřát, abyste se každý ve svých školách, ale nejen ve školách, ale v celém svém životě, cítili spokojeně a dosáhli svých vytyčených a vysněných cílů. Abyste nedorozumění a konflikty, které jistě v životě přijdou, řešili s lehkostí a grácií. Na závěr vám přeji krásné prázdniny plné sluníčka, pohody a krásných zážitků. Držím vám palce, ať ten váš život zvládnete. Jitka Valentová
Milí deváťáci, za chvíli se rozběhnete do všech koutů, abyste zúročili všechno, co jste mohli na naší škole do sebe vstřebat. Někteří „vstřebávali“ opravdu opatrně, někteří se snažili, co mohli. Musím říci, že naše společné hodiny dějepisu jsem se vždycky těšila, protože jste téměř vždy byli skvělými partnery pro diskusi, takže hodiny byli živé a přinášely spoustu nového. Učitele prostě vždy potěší, když si má v hodině s kým popovídat a není nuda, když má pocit, že žáky jeho předmět docela baví. Přeji Vám všem, aby se Vám na nových školách dařilo, abyste vykročili do života správnou nohu a abyste lehce zdolali všechny vrcholy, které před Vámi budou stát. Kateřina Vlasáková
Před devíti lety jsem zaskakoval za paní učitelku v 1. B. Děti dostaly úkol přinést si fotku z dětství (zřejmě ze školky a mladší). U učitelského stolu se vytvořila fronta a vy, prvňáčci, jste se předháněli, kdo ukáže tu svoji. Jeden chlapeček ukázal fotku miminka s naprosto stejným výrazem v obličeji, jako měl on sám. Úsměv od ucha k uchu a vykulené oči. Na toto první milé setkání s vámi jsem si vzpomněl, když jsem vás fotil do almanachu a ten chlapeček už není chlapeček, ale pořádný chlap. Tak rychle ten čas uběhl. Uchovejte si podobné milé vzpomínky na vaši školu, tak jako si je uchováme my učitelé na vás. Váš učitel zeměpisu, bývalý učitel tělocviku a dočasný záskok v družině Ivan Hoza
„Wer immer tut, was er schon kann, bleibt immer das, was er schon ist.“ Kdo stále dělá to, co již umí, zůstane stále tím, čím je. Henry Ford 1863- 1947 Ten, kdo bojuje, může prohrát. Ale ten kdo nebojuje, již prohrál. Jan Kosek
Moje milá 9. B, docela živě si pamatuju na první týdny ve vaší třídě, kdy jste byli hodně „rozjetí“ a upovídaní čtvrťáčci a já doufala, že z toho vyrostete. Nu, vyrostli jste v docela fajn „skorodospěláky“ a upovídanost vás nepřešla Jsem moc ráda, že jsem vás učila a snad i něco naučila. Věřte, že angličtina se vám bude v životě hodit, ať už do zaměstnání nebo jen při cestování. Přeji vám v životě jen to nejlepší, ať jste zdraví a spokojení a splní se vám vaše přání a touhy. Vaše Zdenka Šternberská
Moje milá 9. B, domluvit, napomenout, rozsadit………14: 00 poškola a pak to fungovalo :) A teď vážně. I když jsme se občas společně pořádně nadřeli, než jsme nějakou látku mohli prohlásit za probranou, byli jste fajn třída a budu na vás ráda vzpomínat. Přeju vám všem ze srdce hodně zdraví a štěstí, dobré kamarády, na které se můžete spolehnout, a na dalších školách, které jste si vybrali, dobré učitele a spolužáky. Užijte si zasloužené prázdniny, pořádně si odpočiňte a od září se pustě do poctivé práce. Pokud se vyskytne nějaký problém nebo překážka, řešte ji včas a s klidem, nic neodkládejte a nenechávejte na poslední chvíli. Přijďte se někdy ukázat a povykládat, jak se vám daří. Tak ještě jednou hodně zdraví a držte se!!! Vaše matikářka Jana Musilová Holky a kluci z 9. B, šest let jsme se spolu scházeli nejprve při přírodovědě, potom chvíli jenom na chodbách a poslední dva roky jsem se snažila nacpat vám do hlavy "proti vaší vůli" aspoň něco málo z chemie. Přesvědčili jste mě, že jste velmi odolní, ale vždycky jsem k vám šla ráda. Už proto, že kdykoli jsem potřebovala pomoc, věděla jsem, že mezi vámi najdu ochotné pracanty. I proto jsem přesvědčená, že se v životě neztratíte. Ale radši se hned od září obujte do učení, ať po úspěšném absolvování základní školy stejně úspěšně zvládnete i tu střední :) Kateřina Tichá
Milá 9.B, jděte si za svými sny, ale zároveň zůstaňte nohama pevně na zemi. Ať se vám vše daří! Dagmar Němečková
Milí deváťáci! Čtyři roky uběhly jako voda. Někdy se nám dařilo a práce byla příjemná, jindy to nevycházelo úplně podle mých i vašich představ. Tak už to bývá. Vždycky jsem si říkala: „Kdyby se tak učili, jak rádi diskutují, mohla bych všem dát jedničku“. Brzy přijdou noví kamarádi, noví učitelé a nové zážitky. Přeji vám všem hodně vytrvalosti, štěstí a pohody. Jitka Sedláčková
Ahojky 9. B! Milá třído, která mě někdy dokázala rozesmát, jindy rozzlobit. To „zlobení“ bylo při českém jazyce, který jsme spolu měli v 6. třídě. Veselá byla výtvarná výchova, kreslili jste rádi, hezky jsme si povídali. Pak jsem o vás už jen slýchala a viděla vás na chodbách. Postupně jste se z dětí měnili na slečny a mladé muže. Opravdu již vypadáte dospěle a čeká vás další cesta do dospělosti. Přeji vám všem hodně štěstí při zdolávání překážek. Vytrvejte a na dalších vašich vybraných školách jen samé lepší známky! Ivana Dvořáková Milí deváťáci, ať Vaše kroky směřují v životě správným směrem. A když budete mít příležitost, tak se občas zastavte v naší škole pochlubit se nám, co se Vám v životě povedlo, ale třeba i nepovedlo. A nebojte se, my už Vás z toho známkovat nebudeme Miloš Kantor
Má třído, doufám, že mohu říci má třído, i když vás vedu jen posledního půl roku. Nemohu tedy vzpomínat na uplynulé roky ani připomínat společné zážitky. Zaměřím se proto na budoucnost. Věřím, že se na své cestě životem neztratíte. Že se vám vydaří vše, co si přejete. Že z vás budou šťastní a spokojení lidé. Přeji vám hodně lásky, hodně zdraví, práci, která vám přinese uspokojení a pocit naplnění. A také hodně peněz Kateřina Horáková Nastal ten smutný, ale zároveň slavný a radostný okamžik, KONEC DEVÍTKY!!! Do této školy docházíte již devátým rokem. Ani jste se tu pořádně nerozkoukali a najednou se Vám otevírají brány do světa. Je až neuvěřitelné, jak ten čas letí. Loučíte se s krásnými a klidnými časy základní školy, jež Vás tu provázely. Je ovšem samozřejmé, že se sem tam vyskytly i nějaké ty krušné chvilky. Od dnešního dne budete na svou základku jen vzpomínat. Na to, co se Vám podařilo, co jste vyvedli, na kamarádství, na společné průšvihy, na učitele, ke kterým jste byli mockrát velmi kritičtí, a měli jste pocit, že toho, co po Vás chtějí, je moc, že je to zbytečné a že Vás vlastně trápí. Říkali si, že se už strašně těšíte na konec tohoto utrpení. Dnes Vám, ale asi všem - někomu rychleji a někomu pomaleji - začíná svítat a chápete, že velká většina z toho byla pro Vaše dobro. Byla to příprava na tvrdší přístup na středních školách a pro celý budoucí život. Nejtěžší pro Vás bude rozloučit se s kamarády i učiteli, které jste potkávali na školních chodbách celých 9 let. Budeme rádi, když se za námi občas zastavíte a připomenete si dobu, kdy jste byli ještě "malí" a vlastně mimo školy neměli moc jiných starostí. Něco prostě končí a něco nového začíná!!!! Za sebe i celý pedagogický sbor Vám přeji, abyste do dalšího studia a let vykročili tou správnou nohou, aby se Vám pokud možno splnila všechna přání a s láskou vzpomínali na „svítkovskou základku“. Ing.Monika Dobruská
Tohle jsme my… Filip Begera Přezdívka: Begí Datum narození: 5. října 2000 Mé záliby: hraní PC her a programování Čím jsem chtěl být: programátorem Kam jdu na školu: SPŠE elektrotechnická Pardubice Mé plány do budoucna: vystudovat elektrotechnu
Viola Hlaváčková Přezdívka: Via Datum narození: 8. května 2001 Mé záliby: sport, kamarádi, speedway, rodina Čím jsem chtěla být: zubařkou Kam jdu na školu: Anglické gymnázium Pardubice, obor masér sportovní a rekondiční Mé plány do budoucna: stát se fyzioterapeutkou
Lukáš Jeníček Přezdívka: Harly Datum narození: 6. června 2001 Mé záliby: motorky Čím jsem chtěl být: Simír z Kobry 11 Kam jdu na školu: SOU Rybitví, obor zedník Mé plány do budoucna: rád bych ještě s kamarádem projel na motorce Sibiř
Tomáš Klčo Datum narození: 25. května 2001 Mé záliby: PC hry, jídlo a kočky Čím jsem chtěl být: milionářem Kam jdu na školu: SPŠE elektrotechnická Pardubice Mé plány do budoucna: budu milionářem
David Kováčik Přezdívka: Kovy Datum narození: 18. ledna 2000 Mé záliby: skauting, hudba, kreslení Čím jsem chtěl být: kouzelníkem, doktorem a malířem Kam jdu na školu: SŠUP Ústí nad Orlicí, obor grafický design tiskovin Mé plány do budoucna: mít se fajn a trávit čas s přáteli
Jan Krejčí Datum narození: 18. listopadu 2000 Mé záliby: astronomie, cyklistika, cestování Čím jsem chtěl být: pilotem Kam jdu na školu: SPŠCH Pardubice, obor forenzní věda Mé plány do budoucna: cestovat po světě
Denisa Kubů Datum narození: 2. ledna 2001 Mé záliby: posilování, přátelé, rodina Čím jsem chtěla být: kadeřnicí Kam jdu na školu: Hotelová škola Hradec Králové, obor kadeřnice Mé plány do budoucna: být dobrou kadeřnicí
Denisa Lagronová Přezdívka: Deny Datum narození: 23. května 2000 Mé záliby: kolotoče, nakupování Čím jsem chtěla být: návrhářkou oděvů Kam jdu na školu: nikam :D Mé plány do budoucna: práce v rodinném podniku
Jiří Naštický Přezdívka: Našťa Datum narození: 18. února 2000 Mé záliby: hokejbal, F1, hokej, plochá dráha Čím jsem chtěl být: profesionálním hasičem Kam jdu na školu: SPŠCH Pardubice, obor požární ochrana Mé plány do budoucna: udělat maturitu a stát se profesionálním hasičem
Michaela Schäferová Datum narození: 16. ledna 2001 Mé záliby: literatura a poslouchání hudby Čím jsem chtěla být: servírkou Kam jdu na školu: Obchodní akademie Pardubice Mé plány do budoucna: napsat knihu
Marek Stránský Přezdívka: Mára Datum narození: 1. prosince 2000 Mé záliby: lezení po skalách a cyklistika Čím jsem chtěl být: tesařem Kam jdu na školu: SOU Hradec Králové, Vocelova, obor tesař Mé plány do budoucna: založit si stavební firmu
Anna Šimková Přezdívka: Anče Datum narození: 15. ledna 2001 Mé záliby: kreslení a zpívání Čím jsem chtěla být: zpěvačkou Kam jdu na školu: SŠ zahradnická a technická Litomyšl, obor floristika Mé plány do budoucna: chtěla bych být prvotřídní floristkou
Natálie Štěrbová Přezdívka: Štěrby Datum narození: 20. října 2000 Mé záliby: čtení, sportování Čím jsem chtěla být: tanečnicí Kam jdu na školu: SPŠCH Pardubice, obor kadeřnice Mé plány do budoucna: otevřít si vlastní studio
Kateřina Šťovíčková Přezdívka: Káťa Datum narození: 24. února 2001 Mé záliby: hasiči, fotbal, psi a kamarádi Čím jsem chtěla být: princeznou Kam jdu na školu: SPŠS Rybitví, obor architektura a podzemní stavitelství Mé plány do budoucna: být v životě hlavně šťastná a spokojená
Kristýna Tomková Přezdívka: Kikina Datum narození: 18. prosince 2000 Mé záliby: chození ven s kamarády, nakupování, zpěv Čím jsem chtěla být: Barbie Kam jdu na školu: SOŠ a SOU obchodu a služeb, obor informační technologie Mé plány do budoucna: chtěla bych hodně cestovat
Tereza Váňová Datum narození: 14. listopadu 2000 Mé záliby: hra na klavír a zpěv Čím jsem chtěla být: učitelkou Kam jdu na školu: SPŠS Rybitví, obor architektura a podzemní stavitelství Mé plány do budoucna: vystudovat střední a vysokou školu
Nela Vašíčková Přezdívka: Nelly Datum narození: 9. března 2000 Mé záliby: hokej, hokejbal, rodina, klavír Čím jsem chtěla být: sestřičkou v dětském domově Kam jdu na školu: SPŠCH Pardubice, obor kadeřnice
Adéla Vodrážkova Přezdívka: Aséla Datum narození: 7. května 2001 Mé záliby: sport a trávení času v posilovně Čím jsem chtěla být: veterinářkou nebo herečkou Kam jdu na školu: SPŠCH Pardubice, obor kadeřnice Mé plány do budoucna: chtěla bych si otevřít vlastní posilovnu a být trenérkou
Vojta Voženílek Přezdívka: Voža Datum narození: 11. srpna 2000 Mé záliby: fotbal Čím jsem chtěl být: fotbalistou Kam jdu na školu: Gymnázium Josefa Ressela Chrudim Mé plány do budoucna: vystudovat střední a vysokou školu
Terezka Valentová Datum narození: 4. února 2016 ve 4:04 Mé záliby: dudlík, hrkačka a lahev Čím chci být: hodnou holčičkou Mé plány do budoucna: naučit se chodit, mluvit, jíst příborem a chodit na nočník Mé vzory: maminka a tatínek
VZKAZY A ROZLOUČENÍ DEVÁŤÁKŮ Na 1. stupni jsem měla hrozně průšvihů, byla jsem drzá, nevydržela jsem sedět na zadku, prostě jsem si dělala, co jsem chtěla, což mi zůstalo i do teď! Tak rychle to všechno uteklo, že jsme ani nepostřehli, že jsme už v 9. třídě a za chvilku se za námi zavřou dveře a už nikdy se sem nepřijdeme učit. Bylo to moc užitečných 9 let, na které nikdo z nás nezapomene. Vašíčková Nela
Základní škola mi dala nový pohled na svět. Naučila mě, že všechno není tak, jak si představuji. Naučila mě, abych byla připravená na vše, co se stane i v době, kdy to nejvíc nebudu čekat. 9 let chodím na tuto školu a i přes všechny ty hádky, průšvihy a další… Budu na vás vzpomínat s pocitem, že jste byli lidé, kteří se mnou prožili dětství. Natálie Štěrbová Moje třída je prostě jako moje druhá rodina. Někdo nemá takové štěstí na svou třídu a já takových lidí znám dost. Já jsem ráda za to, že jsem to štěstí měla. To štěstí mít tolik lidí ve třídě, kteří mi pomůžou, když to jde a díky nim mě to v té škole i baví. Se kterýma, když trávím čas, zapomenu na všechny špatné věci. Budu se vídat asi jen se čtyřmi lidmi a ti ostatní? Budou mi chybět. Vlastně i ti, se kterými se budu vídat, protože už se nebudeme vídat každý den v lavicích a ve třídě. Už budeme každý někde jinde a nebudeme na sebe mít tolik času, každý z nás si najde nové kamarády. Zažili jsme spolu spoustu zážitků a průšvihů. Budete mi všichni hrozně chybět a už teď, když to píšu, mám slzy na krajíčku. Hrozně jsem si to užila, byly to zatím nejlepší roky. Uvidíme, jaké to bude dál. Doufám, že se s lidmi ze třídy budu scházet dál a na tuto školu budu vždy vzpomínat v dobrém a mám vás všechny ráda♥ Kristýna Tomková A teď zde píši své vzpomínky na 9 let mého života, které jsem strávil ve škole. Je těžké vzpomínat dobře, ale když se nad tím tak zamyslím… asi mi to tu bude někdy i chybět. Tomáš Klčo
Na prvním stupni jsem si říkala, že už chci být v deváté třídě a být nejstarší, strašně jsem se těšila, až ten okamžik nastane. A teď je to tu, devátá třída, poslední rok na této škole a já si začínám uvědomovat, že mi to tu bude opravdu chybět, celá moje skvělá třída, všichni ti lidé, vzpomínky, co jsme tu společně zažili… Je pro mě těžké se rozloučit a na konci bych chtěla jen říct, že jsme opravdu skvělá a ulítlá parta, a to je hlavní důvod, že na tuto školu budu vzpomínat vždy jen v dobrém a jsem ráda, že jsem mohla strávit devět let mého života zrovna s těmito lidmi, a na této škole. Adéla Vodrážková Musím říct, že jsme nebyli vždycky úplně dobrá parta. Spíše jsme se shlukovali do skupinek lidí, kteří nám byli názorem i humorem podobní. Ale až teď v deváté třídě mně došlo, že ta správná parta jsme, držíme spolu, zastáváme se jeden druhého, občas se přátelsky popichujem (to nám zůstalo). Jsme prostě super! David Kováčik Ze základní školy si odnesu dobré vzpomínky, je tady pár dobrých přátel, ale už se nemůžu dočkat střední školy. Vojta Voženílek
Začala 9. třída, hned si říkám: hurá! rok na této škole a konečně odejdu. Ale jsou dva měsíce do prázdnin a já začínám být smutná, jak opustím tuhle dobrou partu. Vím, nebyli jsme nikdy nejhodnější třída, ale kolektiv byl vždy dobrý. Některé naše dohadovaní mi teď přijde, že bylo zbytečné. Ale když jsem potřebovala pomoct nebo poradit, vždy mi někdo pomohl. Tahle třída mi vážně bude chybět. Kateřina Šťovíčková Devět let na této škole mi dalo hrozně moc zkušeností, rad do života a hlavně, jak se k tomu životu mám postavit. Nikdy na devět let na této škole nezapomenu. Na tolik super lidí a učitelů, co mi se vším dokázali pomoct a poradit. Viola Hlaváčková
Nedá se říct, že jsme zrovna vzorná třída, občas jsme dostali vynadáno a občas přiletěla taky nějaká napomenutí, důtky i poznámky. V naší třídě si občas někdo mohl připadat jako v ráji, ale jindy zase jako v pekle. Přirovnala bych to například k počasí: předpověď hlásí oblačno až zataženo, místy slunečno nebo polojasno. Přijde mi zvláštní, že když jsem nastoupila, doprovázel mě strach. A teď když mám odejít, tak ho mám najednou taky. Jasně že se těším na střední, ale tady už mám kamarády a jsme celkem dobrá parta, teď najednou se musím se všemi rozloučit. Kdybych teď byla zase malá a měla se rozhodnout znovu, na jakou ZŠ půjdu, zvolila bych si tuhle, žádnou jinou. Tady jsem poznala, co je to přátelství. Anna Šimková Škola mi toho dala opravdu hodně a věřím, že se jí bude dařit i nadále v rozvoji nových žáků. Doufám, že na nás budou učitelé vzpomínat jen v dobrém, mladší spolužáci si z nás vezmou příklad, aby nedělali stejné chyby jako my a snad se naše třída znovu sejde. Michaela Schäferová Do svítkovské školy jsem přišel do 5. třídy. Nikoho jsem neznal, ale už po nějaké době se mi třída i celá škola, hlavně holky. zalíbily.9. ročník se zdá takový nejpohodlnější. Je to takový dobrý pocit v tom, že se učitelé snaží s námi všemi komunikovat jako s dospělými. Jsem tady spokojen. Všechny ty průšvihy, co jsem dělal, byly na tom (teď už to můžu říct) to nejlepší. Každý si tím projde a nějaké ty postihy za nekázeň dostane. Jiří Naštický Jak roky plynuly, přišlo mi, že se z nás stávala taková velká rodina. Když bylo potřeba, tak jsme si navzájem pomohli nebo poradili. Na tuto školu budu vždy rád vzpomínat, především na všechny lidi, s kterými jsem zde prožil těch báječných devět let. Jan Krejčí
Když jsem do téhle školy poprvé šla, bála jsem se, že se mi tu nebude líbit. Ale vůbec jsem nemusela být nervózní, protože škola je moc hezká a kolektiv je tady příjemný. Tento rok hrozně rychle utekl a určitě kdybych mohla, tak bych si to zopakovala. Jelikož jsem tady jenom rok, tak tolik zážitků nemám, ale i tak, i když jsem tady jen chvíli, tak jsem si to tady hodně užila. Určitě, až budu starší, tak na tuhle školu budu ráda vzpomínat. Denisa Kubů I když jsem tu nebyla celých 9. let, kvůli tomu, že často cestuji, tak i přesto jsem si oblíbila tohle místo, ty lidi a hlavně učitele, kteří se nám to místo snažili zpříjemnit a z učení udělat zábavu… Na školu budu vzpomínat v dobrém, protože je to kus krásně prožitého života. Denisa Lagronová Škola sama o sobě je velmi užitečná. Naučili jsme se v ní číst, psát a počítat. Postupem věku je učení těžší, ale to je také tím, že my jsme starší. To, že my jsme líní, za to učitelé nemůžou. Pomalu ale jistě se škola krátí, a tak nadejde loučení, zbydou nám jen krásné vzpomínky, které máme navždy v srdíčku. Tereza Váňová Škola mi dala hodně zážitků s mými přáteli a jsem rád, že jsem byl 9 let v téhle třídě. Užil jsem si to tady a budu na třídu vzpomínat v dobrém. Filip Begera
Škola mi dala mnoho užitečných 9 let, kterými jsem se musel probojovat. Taky mi dala mnoho nových přátel a vědomostí, které se mi budou hodit v dalším kroku do života. Marek Stránský 9 let na této škole je kousek mého života a byl to pro mě velký zážitek. Byl jsem velkým průserářem a to mi zůstalo do teď, i když s učiteli teď lépe vycházím. Lukáš Jeníček
Závěr Celou dobu jsme se těšili do deváté třídy a ta utekla tak rychle! Nikdy už společně nezasedneme do stejných školních lavic. Každý se vydáme svojí cestou za svým osudem. A tímto bychom se chtěli rozloučit.
AHOJ!
