SLOVNÍK POJMŮ AKUTNÍ OTRAVA - náhle vzniklá porucha zdraví způsobená biologicky aktivní látkou. Průběh otravy nelze vždy dostatečně předvídat, užitá látka působí přímo sama nebo i prostřednictvím produktů svého rozkladu v těle v závislosti na dávce, kombinaci, ve které byla požita, na oběhu, distribučním prostoru, hydrataci, teplotě, v závislosti na svých fyzikálně-chemických vlastnostech. Prognózu určuje velikost dávky a doba, která uplynula od požití. ALERGICKÁ REAKCE, ALERGIE - přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v prostředí. Projevy alergických reakcí můžou být různého typu, od běžné rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí. ALKALOIDY - dusíkaté látky, které se nacházejí v buněčné šťávě rostlin jako sloučeniny organických kyselin. Známo je asi 5000 alkaloidů. Často nesou jména rostlin, z nichž pocházejí + koncovku -in např.: Colchicum (ocún) - KOLCHICIN Nicotiana (tabák) - NIKOTIN Papaver (mák) - PAPAVERIN Solanum (lilek) - SOLANIN Atropa (rulík) - ATROPIN aj.
ALKOHOL - označuje skupinu derivátů uhlovodíků, v toxikologii pak alkoholické nápoje, které se vyznačují různě vysokým obsahem ethanolu. ANILIN - nazývaný též aminobenzen, benzenamin nebo fenylamin, je bezbarvá olejovitá kapalina. Je toxický, má zásaditou reakci. V přírodě se nachází v černouhelném dehtu, průmyslově se vyrábí redukcí nitrobenzenu. Používá se při výrobě barviv, léčiv a polyuretanů. ANTIMON (Sb) - patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, v nichž zlepšuje vlastnosti základní slitiny – např. zvýšení mechanické pevnosti a odolnosti proti chemickým vlivům. Používá se ve výrobě elektronických součástek, barviv, keramických materiálů a při výrobě kaučuku. ARSEN (As) - toxický polokov, známý již od starověku. Používá se při výrobě speciálních slitin a v polovodičích. Arsen je v zemské kůře velmi vzácným prvkem. Přestože je arsen znám jako jedovatý prvek, kovový arsen je netoxický. V organismu je však metabolizován na toxické látky, nejčastěji na oxid arsenitý. Akutní otravy se projevují zvracením, průjmy, svalovými křečemi, ochrnutím a zástavou srdce. Oxid arsenitý se společně s arsenitými halogeny řadí mezi významné látky mutagenní a karcinogenní. BARYUM (Ba) - měkký, velmi reaktivní a toxický kov. Všechny rozpustné soli barya jsou prudce jedovaté. 1
BÍLKOVINY (proteiny) - patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené z aminokyselin. Proteiny jsou podstatou všech živých organismů. CELULÓZA - polysacharid, který je zcela nerozpustný ve vodě. Celulóza je hlavní stavební látkou rostlinných buněčných stěn, je nejrozšířenějším biopolymerem na zemském povrchu. Je hlavní složkou papíru a rostlinných vláken z bavlny, lnu a konopí. CYKLOHEXAN - uhlovodík patřící mezi cykloalkany. Používá se jako nepolární rozpouštědlo v chemickém průmyslu. Průmyslově se cyklohexan vyrábí reakcí benzenu s vodíkem. DEXTRINY - skupina nízkomolekulárních sacharidů vyráběných průmyslově hydrolýzou škrobů - především bramborového škrobu. Dextriny jsou ve vodě rozpustné, bílé až slabě nažloutlé látky. Často se využívají v průmyslové výrobě pro jejich nejedovatost a nízkou cenu. Slouží jako vodou rozpustná lepidla, zahušťovadla v potravinářském průmyslu a jako pojiva ve farmaceutickém průmyslu a pyrotechnice. Některé nestravitelné dextriny se občas používají jako náhrada vlákniny. DIETHYLENGLYKOL - toxická organická kapalina s nasládlou chutí, bezbarvá a prakticky bez zápachu. Často se používá jako rozpouštědlo. DISPERZE - směs látek, z nichž jedna je jemně rozptýlena v druhé (např. pěna). DLOUHODOBÁ EXPOZICE NÍZKÝM HLADINÁM - škodlivé účinky při dlouhodobém vystavení organismu malým koncentracím chemických sloučenin. ENDOKRINNÍ SYSTÉM - jiné označení pro soustavu žláz s vnitřní sekrecí. Endokrinní žlázy vylučují hormony, které cirkulují v těle v krevním oběhu a ovlivnění činnost vzdálených orgánů. ETHERY - látky, které mají charakteristickou vůni, jsou těkavé a hořlavé. Nemísí se s vodou a jsou to výborná nepolární rozpouštědla. EXPOZICE - míra působení látky na živý organismus. EXPOZICE AKUTNÍ - jednorázová či opakovaná expozice projevující se během 1-2 dnů. EXPOZICE CHRONICKÁ – vícenásobná expozice trvající delší časový úsek. FORMALDEHYD – nejjednodušší aldehyd. Má baktericidní účinky, proto se používá jako konzervační prostředek pro některou kosmetiku a léčiva, a jako desinfekční a sterilizační prostředek. Plynný formaldehyd může vstupovat do těla inhalačně nebo kontaktem s kůží či okem. V plicích se formaldehyd snadno vstřebává. Orální expozice připadá v úvahu pouze u vodného roztoku formaldehydu nebo kontaminovanou stravou. Akutní expozice malým dávkám formaldehydu vyvolává bolesti hlavy a zánět nosní sliznice. Vyšší koncentrace způsobuje vážné podráždění sliznic a respirační problémy, např. zánět průdušek a otok nebo zánět plic. U citlivých jedinců může formaldehyd vyvolávat astma a záněty kůže. Chronická expozice způsobuje zánět průdušek. Formaldehyd dráždí oči a vyvolává slzení. Vyšší koncentrace mohou vyvolat zákal rohovky nebo i ztrátu zraku. 2
FORMALÍN - 40% roztok formaldehydu používaný k dezinfekci. FTALÁTY - skupina látek používaných jako změkčovadla v průmyslu výroby plastů - bývají používány pro měkčení např. podlahových krytin, zdravotnického materiálu (hadiček, infuzních vaků, dýchacích masek ad.) či dětských hraček, přičemž se z těchto výrobků mohou postupně uvolňovat a kontaminovat těla lidí a zvířat. Ftaláty se řadí mezi látky, které narušují endokrinní soustavu, některé z nich jsou podezřelé ze způsobování rakoviny. Ftaláty jak u dospělých tak i u dětí ohrožují funkce ledvin a jater, zvyšují riziko vzniku alergií a astmatu, způsobují poruchu mužských reprodukčních orgánů, čímž přímo narušují plodnost. FUNGICIDY - chemické látky používané k hubení hub, které napadají rostliny a působí na nich škody. GLYCERIN - jiným označením glycerol, je bezbarvá kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů součástí tuků. Glycerol je slabě jedovatý. V menších dávkách způsobuje bolesti hlavy, žaludeční potíže a zvracení. Ve větších dávkách může způsobit poškození jater. V nízkých koncentracích je prakticky neškodný. Ve zředěném stavu se používá ke zvlhčování pokožky a sliznic, neboť váže atmosférickou vlhkost a tím ji přenáší do povrchu těla; naopak použití čistého glycerinu je nevhodné, protože naopak z pokožky odčerpává vlhkost a tím ji vysušuje. GLYKOSIDY - molekuly sacharidů vázané s necukerným zbytkem tzv. aglykonem, který způsobuje jejich jedovatost. Některé glykosidy jsou účinné pouze v nerozštěpené formě, jiné až po svém enzymatickém rozštěpení (hydrolýze). GRAFIT - jiným označením tuha, je nekovový minerál tvořený uhlíkem C. Používá se při výrobě tužek a jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. CHLOR (Cl) - toxický světle zelený plyn. Na Zemi je chlor přirozeně přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer. Z minerálů je nejznámější chlorid sodný (NaCl) neboli halit (kuchyňská sůl). CHLORNAN SODNÝ - chemická sloučenina, jejíž roztok je známý jako chlorové bělidlo a používá se k dezinfekci a jako bělicí činidlo. CHLOROVANÉ UHLOVODÍKY - souhrnný pojem označující nízce chlorované a polychlorované sloučeniny uhlíku. Nalézají uplatnění kromě jiného jako prostředky na ochranu rostlin, dřeva, čisticí prostředky a rovněž rozpouštědla a změkčovadla. CHROM (Cr) - světle bílý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov. Používá se v metalurgii při výrobě ocelí a dalších slitin, tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před korozí a zvyšuje jejich tvrdost. Biologické účinky chromu jsou závislé na oxidačním stavu, ve kterém se do organismu dostává. Chrom je v určitých sloučeninách prospěšný a je nezbytnou součástí každodenní stravy, naopak jiných sloučeninách působí negativně a je pokládán za potenciální karcinogen. Dostatečný obsah chromu v organizmu je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků.
3
CHRONICKÁ OTRAVA - soubor příznaků rozvíjející se po dlouhodobé expozici toxické látky. Rychlost nástupu účinku je pomalý, příznaky se objevují po několika měsících, někdy i letech. Veškeré živé organismy včetně člověka jsou vystaveny škodlivým látkám nacházejícím se v životním prostředí, které mohou vyvolat chronickou otravu. INHALACE - škodlivé látky vstupují do organismu ze vzduchu vdechováním. INSEKTICIDY - přípravky určené k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stádiích. Insekticidy se používají v zemědělství, k ochraně zásob a také v oblasti hygieny. KADMIUM (Cd) - kovový prvek bílé barvy. V přírodě se kadmium vyskytuje jako příměs rud zinku a olova. Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve velmi často používáno jako antikorozní ochrana především pro železo a jeho slitiny. Díky prokázané toxicitě kadmia převládá v současné době snaha o nahrazení kadmia jinými kovy. Ze sloučenin kadmia má největší praktický význam sulfid kademnatý CdS, což je žlutá sloučenina sloužící při výrobě malířských pigmentů jako tzv. kadmiová žluť. Kadmium mělo svůj význam při výrobě černobílých televizích obrazovek. KAOLIN - hornina obsahující jílovitý minerál kaolinit. Kaolin sloužící zejména pro výrobu keramiky (speciálně porcelánu) a papíru. KARCINOGENNÍ LÁTKY - chemické látky, které způsobují nebo napomáhají rakovinnému bujení buněk a vzniků zhoubných nádorů. KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM - oběhová soustava. Slouží zejména k transportu živin, plynů a odpadních látek z tkání nebo do tkání. KONZERVAČNÍ LÁTKA - přírodní nebo syntetická chemická látka přidávaná do produktů jako jsou potraviny, léčiva, barvy, biologické vzorky, dřevo atd. k zabránění nežádoucích chemických přeměn nebo rozkladu mikrobiálním působením. KYSELINA BORITÁ - zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda. KYSELINA ŠŤAVELOVÁ - rostlinná kyselina. V organismu je tvorbou jejích nerozpustných solí (šťavelan vápenatý) poškozováno hospodaření s vápníkem. Vyskytuje se např. v čeledích rostlin šťavelovitých, rdesnovitých, merlíkovitých, lipnicovitých, aj. Ostré krystalky šťavelanu vápenatého poškozují sliznice. LOUH - jiné označení pro hydroxid. Hydroxidy jsou zásadité látky používané na výrobu mýdel, papíru, pracích prášků. MELAMIN - látka, která se průmyslově vyrábí z močoviny a ve spojení s formaldehydem tvoří melaminovou pryskyřici. Ta se využívá pro výrobu nábytku a výrobků běžné potřeby. Z těchto výrobků se pak do okolního prostředí uvolňuje formaldehyd, který může způsobit chronickou otravu.
4
METABOLISMUS - látková přeměna; soubor chemických reakcí, při nichž dochází k přeměnám látek a energií v buňkách všech živých organismů. NARKOTICKÉ ÚČINKY - účinky způsobované chemickými látkami např. léky, které jsou schopné změnit psychický a fyzický stav organismu. NARKOTIKUM - látka vyvolávající závislost, snižující bolest, indukující spánek; může změnit náladu a chování. NEKRÓZA - smrt buněk a tkání v organismu. Jedná se o souhrn změn pozorovatelných až v určitém časovém odstupu po biologické smrti buňky. NEUROTOXICKÉ ÚČINKY - toxické účinky na nervovou soustavu. OHROŽENÍ – pravděpodobnost, že se poškození v dané situaci či určitém prostředí za přesně definovaných podmínek objeví. Přítomnost potenciální toxické látky ještě vždy neznamená, že existuje ohrožení, jestliže jsou stanoveny a respektovány podmínky nutné pro minimalizaci jejich absorpce. OLOVO - elementární olovo (Pb) se v přírodě vyskytuje jen vzácně, nejčastěji jej najdeme v podobě jeho sloučeniny galenitu (sulfid olovnatý, PbS). Olovo je šedý měkký kov, tažný a dobře tvarovatelný, na vzduchu se oxiduje a pokrývá se oxidem olovnatým PbO, který ho chrání před další oxidací. Olovo se používá k výrobě elektrod pro akumulátory, ochranných obalů před rentgenovým zářením (RTG), jako pájka, přidává se do skla, plastů a barviv. OZON - za normálních podmínek vysoce reaktivní plyn modré barvy a charakteristického zápachu s mimořádně silnými oxidačními účinky. Při teplotě -112 °C kondenzuje na kapalný tmavě modrý ozon a při -193 °C se tvoří červenofialový pevný ozon. Ozon vzniká působením elektrických výbojů nebo krátkovlnného ultrafialového záření na molekuly obyčejného kyslíku. Ozonová vrstva je součástí stratosféry. Chrání život na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Opakem životu prospěšného ozonu ve stratosféře je tzv. přízemní neboli troposférický ozon, vyskytující se těsně nad zemským povrchem. Tento plyn je lidskému zdraví nebezpečný, působí dráždění a nemoci dýchacích cest, zvyšuje riziko astmatických záchvatů, podráždění očí a bolest hlavy. PERORÁLNÍ CESTA – škodlivé látky vstupují do organismu požitím. POLYETHYLENTEREFTALÁT (PET) – materiál s obsahem ftalátů, ze kterého jsou vyráběny nápojové láhve – PETlahve. Polyethylentereftalát je organický polymer, skládající se z monomerů ethylenu a tereftalátu pospojovaných pevnou chemickou vazbou. Ftaláty tak do nápojů v PETlahvích nepronikají. Molekuly tereftalátu jsou zabudovány do struktury makromolekuly a mohou se uvolnit až při rozpadu materiálu, např. na skládkách nebo při neodborném spalování (např. doma). Proto je lépe předat PETlahve k recyklaci. Výsledným produktem recyklace již nejsou znovu nápojové láhve, ale např. syntetická textilní vlákna. POLYMER - látka sestávající z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika jednotek. 5
POLYPROPYLEN (PP) - patří mezi nejběžnější polymerní plasty, používá se v mnoha odvětvích potravinářského a textilního průmyslu. Polypropylen se používá jako alternativa k polyvinylchloridu (PVC). POLYVINYLCHLORID (PVC) - jedna z nejpoužívanějších umělých hmot na Zemi. Vyrábí se polymerací vinylchloridu, který je karcinogenem vyvolávajícím rakovinu jater. Od většiny běžných plastů se liší obsahem chloru. Obsahuje změkčovadla označovaná jako ftaláty, která poškozují endokrinní soustavu. Dalšími častými přísadami PVC jsou těžké kovy. RIZIKO – očekávaná frekvence výskytu účinku za definovaných podmínek (forma látky, způsob expozice, dávka a trvání expozice). ROZPOUŠTĚDLO - označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit částice jiných látek) pevné i kapalné látky, přičemž vznikají homogenní směsi - roztoky, které mají jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky - rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Nejvýznamnějším rozpouštědlem je voda. ROZPOUŠTĚDLA ORGANICKÁ - organické sloučeniny používané jako rozpouštědla v lepidlech, v čisticích prostředcích, v parfémech atd. RTUŤ (Hg) – těžký, toxický kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je jediným kovem, který je za normálních podmínek kapalný. Dobře vede elektrický proud. V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je sulfid rtuťnatý (HgS), tj. rumělka neboli cinabarit. Nejvýznamnější uplatnění v praxi má rtuť ve formě svých slitin s jinými kovy – amalgámů. SAPONÁTY - látky používané k čištění a mytí. Snižují povrchové napětí rozpouštědel a usnadňují tak rozpouštění a odstraňování nečistot. Mohou obsahovat řadu různých dráždivých chemických látek. Jsou obtížně biologicky odbouratelné, čímž ohrožují životní prostředí. SELEN - poměrně vzácný prvek. Většina sloučenin selenu je značně toxická. Selen je nezbytný stopový prvek pro živočišné organismy - v potravě je nejvíce obsažen ve skořápkových plodech, vnitřnostech a mořských rybách. SORBIT - jiným označením sorbitol, je obsažen v ovoci, zejména v třešních a hruškách. Užívá se jako náhradní sladidlo. Má poloviční sladivost než běžný cukr a v organismu se mění na fruktosu. Dále se používá pro přípravu infuzních roztoků, pro výrobu vitamínu C, tenzidů, léků, zubních past. STABILIZÁTORY - látky zajišťující stálost a trvanlivost barviv či potravin. STRATOSFÉRA - část atmosféry, která se nachází se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonová vrstva, protože obsahuje vysokou koncentraci ozonu. Ten absorbuje velké množství ultrafialového záření dopadajícího na Zemi. 6
SYMPTOM - příznak, vnější projev, průvodní jev nějakého jinak obtížně pozorovatelného procesu. Slouží k rozpoznání (diagnóze) nemoci. ŠKROB - makromolekulární látka syntetizovaná rostlinami, bez chuti a vůně, nerozpustná ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin. Zvláště bohaté na škrob jsou brambory, banány, obilniny. Škrob se používá například v potravinářství, v kvasném průmyslu, ve farmacii a k výrobě lepidel. TERPENY - organické sloučeniny převážně rostlinného původu. Vyskytují se v toxických silicích čeledi cypřišovitých a hluchavkovitých, v bavlníku a mohou působit jako kontaktní alergeny u rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Některé jsou karcinogeny. TĚŽKÉ KOVY - jsou chemické prvky, mezi které patří zejména přechodné kovy, některé polokovy, lanthanoidy a aktinoidy. Těžké kovy se ukládají v organismech (rostlinách i živočiších) a po jejich smrti se stávají potravou jiných živočichů až člověka. V tělech se kumulují a jejich vyšší koncentrace je smrtelná. TOLUEN - čirá, ve vodě nerozpustná těkavá kapalina, jejíž páry tvoří se vzduchem třaskavou směs. Patří mezi aromatické uhlovodíky, je zdraví škodlivý, dráždí oči a dýchací cesty, má tlumivý účinek na CNS a kardiovaskulární systém. TOXICITA – schopnost chemikálie způsobit poškození organismu. Jestli se toto poškození projeví, záleží na absorbovaném množství chemikálie, tj. na závažnosti expozice a na dávce. TOXIKOLOGIE – vědní obor, který se zabývá účinky chemických a fyzikálních faktorů na všechny živé organismy. Sleduje dále bezpečnost či rizika spojená s používáním chemikálií. TRANSDERMÁLNÍ CESTA – škodlivé látky vnikají do organismu skrze kůži. ULTRAFIALOVÉ ZÁŘENÍ (UV) - elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je Slunce. XYLEN/XYLOL - organické rozpouštědlo používané v tiskařství, lakýrnictví, v gumárenském a kožedělném průmyslu. Je to čirá, bezbarvá kapalina nasládlého zápachu, hořlavá. Podobně jako jiná rozpouštědla je i xylen zneužíván jako inhalační droga. ZHOŘČOVADLA - přidávají se do prstových barev, čímž se zamezuje jejich ochutnávání a olizování. Používá se např. neškodný naringin, který je obsažen v grapefruitech.
7
