Aleš Rössler E-book Cesta ke štěstí
1
PODSTATA PROBLÉMŮ Bolavá duše se vyznačuje tím, že člověk najednou přestane mít radost ze života. Může se jednat o různé zdravotní problémy anebo jakoukoliv smutnou událost v životě. Také k tomu může dojít tím, že člověk prodělá určité dlouhodobější stresující období a to ho poznamená natolik, že se do problémů propadne a neví, jak z tohoto stavu ven. Tento e-book by měl posloužit právě lidem, kteří přestali vidět světélko na konci tunelu a měl by jim dát novou naději, pocit naplnění a vnitřního štěstí a klidu.
2
Tento e-book považuji za určitý návod, jak se zbavit strachu, snížené nebo vůbec žádné sebedůvěry a našlápnutí do nového procesu integrace osobnosti. Mělo by se jednat o tzv. manuál, jak žít pozitivně a šťastně. Kdo tedy má nějaká trápení a bolavou duši, nechť nelituje času, kdy si přečte tento e-book, protože mu může otevřít oči, kterými bude vidět svět podstatně jednodušeji a radostněji. Moje zkušenosti, které se tady snažím prodat, vyplývají z mého psychického zatížení, které mě několik let lámalo v pase a uvrhlo mě do dlouhotrvajícího neklidu a strachu, co se bude dít.
3
Je nabíledni, že každý z nás chce být šťastný, veselý a chce uvažovat pozitivně, aby se mohl radovat z každého dne, který na tomto světě prožívá. Všichni chceme být šťastní a veselí, ale někdy to bohužel nejde, protože problémy, které nás obklopily, jsou silnější, než by se mohlo zdát. Zkusme se tedy vydat na výpravnou cestu za poznáním, kde problémy vznikají a jak je můžeme přemoci. Kdo chce mít v tomto e-booku praktický návod, jak problémy překonat, dočte se o pozitivním způsobu myšlení, který pomohl i mně, když jsem byl hodně na dně. Všechno začíná tím, že člověk začne podléhat problémům, které ho drtí a nedávají mu možnost volně dýchat. Mohou to být jakékoliv problémy, které ale 4
v podstatě spočívají v tom, že se nemůžeme nadechnout a naše psychická stránka začne protestovat a nedává nám možnost se jakkoliv uvolnit. Je to prostě proces, který nám ubírá na uvolněnosti a radosti ze všedních okamžiků. Máme pocit, že jsme neustále v presu a nic se nám nedaří. Jsme sklíčení a nic nám nedává smysl. Co tedy v tuto chvíli dělat? Má rada zní, že v první řadě je třeba si uvědomit, že se máme dobře. Už jen to, že si někdo může zakoupit různé věci pro vlastní potěchu, znamená, že máme peníze, které si dokážeme vydělat, což v mnoha zemích světa není vůbec žádnou samozřejmostí. V těchto částech světa, jako třeba v Indii, Číně, Vietnamu a jiných zemích, kde lidé trpí chudobou, je velmi vzácné to, co my považujeme za samozřejmost. Uvědomte si, jaká bída vládne 5
v těchto zemích, kde si lidé za celodenní práci vydělají v přepočtu jeden americký dolar. Dokážete si představit, že lidé v těchto zemích nemají jídlo, pití a třeba střechu nad hlavou? Toto zde píšu proto, aby si každý uvědomil, že žije v té lepší části světa, jako je Evropa, potažmo Česká republika. Tuto skutečnost zdůrazňuji proto, že člověk, když se nechá pohlcovat problémy a z toho vyplývající špatnou náladou, měl by si uvědomit, že se má velice dobře. Má práci nebo jakýkoliv jiný druh příjmu (třeba důchod) a za ten je schopný si koupit jídlo, pití, ošacení, může si zajít do kina, do divadla, zajet si na výlet. Když si tuhle věc uvědomíte, tak v první chvíli vás uchvátí pocit, že máte vlastně obrovské štěstí. Žádné občanské války, rabování, mrzačení a další hrůzy se vás netýkají. Proč být tedy nešťastný?
6
A tedy….je mi jasné, že všichni si po přečtení těchto řádků řeknou: „to jsme přeci dávno věděli a není to pro nás nic nového“. Ano, máte pravdu, protože to, co jsem doposud popsal, vnímá každý z nás jako samozřejmost a problémy jsou přesto tady a naše duše je bolavá. Je to stejné, jakoby vám někdo řekl, buď rád, že jsi pes a ne jepice. Zní to možná trošku úsměvně, ale je to pravda. I když víme, že máme všechny vymoženosti vědy a jsme materiálně zaopatření, přesto jsou tady nemilé problémy, které nám ukrajují na dobré náladě. Tady je třeba si říct dost, začněme uvažovat pozitivně. Jak na to? To se budu v následujících řádcích snažit popsat. Je mi jasné, že každý z vás řeší jiné problémy. Někdo zdravotní, jiný zase existenční a další má třeba starost o někoho z rodiny. A proto se nejdříve zaměříme na obecné pojetí problému jako 7
takového a následně budeme zacházet do podrobností, které mohou být pro každého jiné. Dejme tomu, že někdo se trápí z důvodu zdravotních problémů, které jsou dosti závažné, a proto má člověk strach o svůj život anebo je vystaven každodennímu a neustálému boji s věcmi, které mu ze zdravotního hlediska způsobují velké problémy. Mohou to být jak fyzické, tak i psychické zdravotní problémy. Tak třeba já osobně jsem si prošel a vlastně ještě dosud procházím zdravotním problémem psychickým, kdy mi byla diagnostikována „maniodepresivní psychóza“. Co bych komu vykládal. Tato nemoc je svým způsobem strašlivá a člověk, pokud to vůbec dokáže, se musí odrazit ode dna, a získat nad svou 8
nemocí převahu tím, že si začne připomínat právě ty věci, o kterých jsem o pár řádků výše psal. Když vidíte všechno černě, tak je pro vás velmi obtížné se uvolnit a přestat mít strach. Je to neustálý boj o přežití v tomto náročném světě a obtížném období pro člověka. Procházení si depresemi a naopak zase manickými obdobími je pro člověka velice vysilující a ten nemá sílu s tímto stavem bojovat. Existuje tu však určitá naděje, že tyto nepříjemné stavy se člověku podaří překonat a vyjde z této bitvy jako vítěz. K této nemoci už bych se nějakým podrobným způsobem nevyjadřoval, ale chtěl jsem jen dát najevo, že mám osobní zkušenost s trápením, o kterém píšu tuto knihu. Ale abych pokračoval dál ve svém hodnocení problémů obecně a jejich případném odstranění, budu se zabývat tím, že člověk musí začít hledat klíč, 9
kterým by si otevřel dveře k lepším zítřkům a přestal se prát s problémy a podléhat jim. Začněme tedy jakoby od začátku. Co může člověka trápit? Kromě zmíněných zdravotních problému, ke kterým je třeba přistupovat pozitivně, se nám otevírá jedna velká množina lidí, kteří trpí. Je samozřejmé, že každý prožívá své trápení jinak, ale obecně lze říct, že jsou pouze dvě skupiny lidí, a to optimisté a pesimisté. Pro pesimistu je obtížné vyrovnávat se s uspěchanou dnešní dobou a s nároky, které na nás klade. Každý z nás má své povinnosti a ty musí jakýmsi odpovědným způsobem plnit, neboť zadarmo nám nikdo neprodá ani rohlík. To snad jen žebrákovi na ulici někdo odhodí peníz, který si vlastně ničím, než lidským soucitem, nezasloužil. Ale my ostatní, kteří musíme platit nájem, 10
kupovat jídlo a oblékat se, jsme v podstatně složitější situaci, neboť peníze musíme nějakým způsobem vydělat a zadarmo nám je nikdo do kapsy nestrčí. A napadá mě, vyjmenovat tady několik druhů problémů, které se k lidem vztahují. Mohou to být zmíněné zdravotní problémy, psychické i fyzické, dále problémy existenční, když člověk sotva vydělá na živobytí. Jsou tu také lidé s problémy v práci, v partnerských vztazích, problémy s dětmi, strach ze všeho kolem sebe, úzkost, sociální fobie atd. Tyto problémy činí spoustu lidí nešťastnými a jsou typickým úkazem toho, že i když žijeme v míru a zemi, která nám dává svým způsobem životní „luxus“, tak přesto nejsme úplně spokojení a šťastní. Můj web se jmenuje „pozitivně a 11
šťastně“, což je z mého pohledu to nejzásadnější, k čemu by se měl člověk upínat. Každý z nás prožívá svoje problémy odlišně, neboť co hlava, to názor. Možná se bude někdo divit, že o podstatě problémů a jejich řešení píše člověk, který má psychickou poruchu. Ale domnívám se, že právě tato choroba a vítězství nad ní mi dává mandát, abych o těchto věcech psal. Překonat totiž deprese a začít se dívat na svět jinýma očima, je dle mého názoru srovnatelné s výhrou v loterii. Je to podobné, jakoby vám někdo sejmul klapky z očí a vy jste začali vidět nejen před sebe, ale i periferně. Je to úžasná změna stavu mysli. Když vidím, kolik lidí se trápí, a přesto nejsou nemocní, ptám se PROČ!?
12
Ale je mi jasné, že každý má určitou míru trápení, která je svým způsobem individuální. Když budete mít totiž žízeň a někdo vám podá kus chleba, tak se vám rozhodně nezavděčí. Je to sice jen příměr, ale myslím, že je pravdivý. Když má někdo určitý problém a vy mu budete vykládat, že jste na tom podstatně hůř, tak ho to možná dočasně zklidní, protože si uvědomí, že existuje podstatně větší trápení. Ale za krátkou dobu na váš problém zapomene a zase se bude trápit tím svým. Jsme již tak nastavení, že náš konkrétní problém je pro nás tím středobodem a my mu přikládáme veškerou důležitost. Stává se, že se trápíme úplnou hloupostí a najednou potkáme člověka, který jde s bílou hůlkou. V tu chvíli si řekneme, že jsme úplně bláhoví, protože právě tento člověk nám připomene, jaké máme štěstí, že vidíme. Jen tato situace zapůsobí úplně stejně, 13
jako jsme popisoval před pár řádky, že na tuto zkušenost velmi rychle zapomeneme. Takhle se chová většina lidí. A proto, abych zde předestřel efektivní způsob, jak si uvědomovat to, že není důvod se trápit, pokusím se v následující kapitole odhalit určité nástroje, jak žít pozitivně a šťastně.
14
JAK ŽÍT POZITIVNĚ A ŠŤASTNĚ ? Otázka jak žít pozitivně a šťastně může být jak obyčejnou tak také vysoce filosofickou. Já se pokusím podat výklad tohoto pojmu jednoduchým způsobem, protože na filosofii není každý zvědavý. A vůbec, styl, kterým píšu, je záměrně jednoduchým, protože mi jde o to, aby mému textu rozuměl každý. My všichni jsme každý den vystavování určitému stresu nebo náladám našich nadřízených, případně velké spoustě jiných situací, které nám nedovolují, abychom se radovali z přítomného okamžiku. Člověk by měl odhodit minulost a budoucnost, přičemž základní veličinou by měla být přítomnost. Je pro nás těžké nemyslet na to, že nám včera někdo ublížil nebo se neobávat budoucnosti, která nás straší. Avšak i přesto je důležité uvědomovat si krátké okamžiky a 15
chvíle štěstí, když jsme například obklopení svými blízkými a můžeme mít radost z toho, že jsme zdraví a dokážeme se smát. Toto je základní kámen, na kterém je třeba stavět pozitivní myšlení. O pozitivním myšlení bylo napsáno již mnoho knih, ale účelem tohoto e-booku je podat lidem určité svědectví, které poukazuje na to, že i člověk, který si prožil závažné psychické onemocnění, je schopen vidět svět v pastelových barvách. Je to vlastně podobné, jakoby se ochrnutý člověk naučil znovu chodit. Tento příměr nesmí vyznít tak, že ochrnutý člověk není schopen plnohodnotného způsobu života, i přesto, že zůstane upoután po zbytek svého života na invalidním vozíku. Právě tito lidé, kteří dokážou vnímat svět pozitivním pohledem, a přesto nemohou chodit jako ostatní, je fantastickým ukazatelem toho, jak se lze vyrovnat se svými závažnými zdravotními problémy. 16
Všichni bychom tedy měli vycházet z toho, že překonat lze téměř každou situaci a uchovat si pozitivní myšlení. Kdo s tímto nesouhlasí, měla by pro něho být vodítkem skutečnost, že nikdo z nás dopředu neví, co krásného nás může potkat právě v následující chvíli. Je úžasné si zachovat víru, že i když jsem právě teď v nepříjemné situaci, tak tato se může během krátké doby změnit v situaci opačnou. Je tedy důležité mít na zřeteli, že pozitivní uvažování se neřídí tím, co bylo v minulosti, ale právě tím, co je teď a co může nastat v následujících okamžicích. Příkladem může být to, že jsme třeba bez životního partnera a trápíme se svou samotou, a přesto nevíme, kdy a jestli vůbec tohoto partnera potkáme. Jenže právě životní spletité situace nám mohou tohoto člověka přihrát do cesty velmi nečekaně a rychle. Stačí třeba cestovat ve vlaku a přisedne si k nám člověk, který nás znenadání osloví, a my zjistíme, že si máme co říct, 17
následně si předáme kontakt a partner je tady. Zní to sice jako pohádka, ale nepsal bych tuto věc v případě, kdyby se mi samotnému nestala. Je tedy důležité, jak nazíráme konkrétní situace a kolik věnujeme pozornosti jednotlivým okamžikům, ze kterých se skládá celá mozaika. Jestliže budeme uvažovat pozitivně a situace budeme hodnotit jako kladné, jsme velmi blízko pozitivnímu a radostnému životu. Je ale pravdou, že záleží na více faktorech, které hrají roli při utváření naší nálady. Ve skutečnosti snad není ani možné, aby člověk hýřil neustále dobrou náladou. Jsou tu také nepříjemné věci, které je třeba vyřídit a obstarat. Pokud však jdeme i do nepříjemných situací s úsměvem a grácií, tak vše může být vyřízeno podstatně dříve a více v pohodě. 18
PROČ SE NEBÁT BUDOUCNOSTI Budoucnost je až v příštím okamžiku, tudíž nemá cenu se o ni jakkoliv strachovat, protože nemůžeme vědět, jak tento okamžiku dopadne. Ano, můžeme se na budoucnost určitým způsobem připravit, ale spletitost budoucích situací je natolik neuchopitelná, že vše může dopadnout úplně jinak, než si plánujeme. Minulost nemůžeme ovlivnit, ale budoucnost určitým způsobem ano. Připravit se a potom očekávat, jak to dopadne. Říká se „kdo je připraven, není překvapen“. To je sice pravda, ale vše co si naplánujeme, může vzít za své už v následující chvíli, protože nejsme sami, kdo budoucnost formuje. Vždycky, když si třeba s někým naplánuji setkání, nemohu vědět, zda přijdu přesně nebo 19
se opozdím, z důvodu zpoždění nebo závady prostředku, kterým cestuji. A to je vlastně jen ten nejmenší důvod, který mě napadl. Dle mého názoru tedy nemá smysl se budoucnosti jakkoliv obávat, protože vše dopadne tak, jak má. V tomto směru věřím na osud, který má své pavučiny, ve kterých se mi lidé pohybujeme. Tak jako nikdy nevíme, co nás potká, tak také netušíme, jak dopadne příští chvíle. Kdo plánuje velké události, většinou z nich sejde, neboť člověk by neměl být nedočkavý, netrpělivý a předbíhat událostem. Čas odbíjí každou vteřinou nové a nové události. Budoucnost je pro nás všechny pokrytá závojem nepoznaného a dává nám tušit, že se může stát cokoliv, aniž bychom to mohli jakkoliv změnit. Člověk může onemocnět závažnou chorobou a svět se mu najednou zhroutí jako domeček z karet. Potom musí skládat mozaiku ze střípků, které se rozbily pádem nádoby. Stejně tak ale 20
může být člověk zdravý a zažít obrovské překvapení, štěstí a dlouhotrvající radost. V tomto všem jsme vystaveni osudovému určení, které nám přináší do života jak radostné změny, tak také ty obávané. Jsem tedy toho názoru, že je třeba žít přítomným okamžikem a radovat se z toho, co je právě teď a ne se obávat. Prožívání přítomného okamžiku je jednou z nejvíce sofistikovaných metod, jak žít šťastný a spokojený život. Ano, to co děláme právě teď, ať už je to aktivní činnost nebo odpočinek, je třeba si vychutnávat až do dna podávaného poháru a nemyslet ani na minulost ani na budoucnost.
21
PROČ MÁ NĚKDO ŠTĚSTÍ A DRUHÝ NE Tady se můžeme zamyslet a říct si, proč ostatní mají štěstí a já mám jen proklatou smůlu. Tohle přisuzuji karmě, tedy odplatě dobrých a zlých skutků. Karmu si vytvářím v průběhu svých životů, ať už minulých, či toho současného. Kdo nevěří na minulé životy, nechť mu postačí život současný. Vždycky jsem mezi karmou a osudem viděl určitou paralelu. Pokud se stane něco neočekávaného, každý má tendenci odkazovat se na osud. A pro mě je karma něco obdobného, protože každý z nás prožil život určitým způsobem, který může ovlivňovat to, co jsme zaseli. Potom podle toho také sklízíme. V našich končinách se tomu říká „Boží mlýny“. Je zvláštní, že někdo prochází životem jako nůž máslem a jiný se naopak zadrhne při každém problému, který ho potká. Domnívám se, že každý z nás má 22
své cesty, kterými se ubírá a není je možné měnit dle své vůle. Ano, každý máme svobodnou vůli, a proto se můžeme rozhodovat svobodně a dělat právě to, co uznáme za vhodné. Jenže ono právě to, co každý z nás děláme, je odlišné. Někdo jde do následující situace s úsměvem a dobrou náladu, a potom ho nepřekvapí, pokud se vyskytnou těžkosti. Druhý naopak již dopředu vidí jen samé problémy a je otrávený ze samotné situace, a proto dopadá většinou nepříjemně, protože tyto špatnosti si sám přitahuje. V duchovním světě se tomuto fenoménu říká „Zákon přitažlivosti“. Každá myšlenka, kterou vyšleme do Vesmíru, je nám vrácena, ať už se jedná o naše prosby nebo naopak špatné myšlenky, které se vracejí s dvojnásobnou a zničující silou.
23
JE DOBRÉ VÁŽIT SI MALIČKOSTÍ Ano, je dobré mít peníze a majetek. To není nic proti ničemu. Ale štěstí si za ně nekoupíte. A zdraví možná jen částečně. Chci v této kapitole zdůraznit, že peníze jsou sice důležité, avšak vždy záleží, jak s nimi kdo nakládá. Většinou se říká, že kdo má peníze, tak nemá problémy. Ale s tímto názorem já osobně nesouhlasím. Je pravděpodobné, že někteří bohatí lidé mohou mít více problémů, než ti chudší. Jde o to, jak se kdo k penězům staví, jakým způsobem je používá a jak s nimi nakládá vůči sobě a ostatním. Jak už jsem napsal výše, tak štěstí vám peníze nepřinesou. Je sice velmi pohodlné mít co utrácet a nedělat si hlavu s denními problémy, které řeší ostatní lidé, ale…. Je tady to ale, které lze zaměřit právě na bohaté lidi, kteří si za 24
vydělané peníze kupují drahá auta, vily, letadla, ale to všechno neznamená, že jsou vnitřně šťastní a spokojení. Většinou je žene touha mít stále více peněz a dostávají se do začarovaného kruhu. Tím ale zase nemyslím, že by všichni bohatí lidé byli stejní a nebyli šťastní. V každém vzorku společnosti se nachází šťastní i nešťastní lidé a příliš nezáleží na tom, jestli peníze mají či nikoliv. Toto téma jsem ale hlavně otevřel kvůli tomu, abych zdůraznil, jak je třeba si vážit maličkostí, i když jsme třeba bohatí. Všechno je založeno na tom, že pokud se umí člověk radovat z malých věcí a pro mnoho lidí obyčejných, tak je celkem jedno jestli je bohatý nebo chudý. Prostě a jednoduše řečeno, je to právě skromnost, která určuje naše štěstí v tomto životě. Pokud je člověk skromný a dokáže se také o své peníze příkladně dělit s ostatními potřebnými, přichází mu automaticky pocit naplnění. Kdo peníze nemá, může použít pouze to, že je 25
solidární, soucítí s ostatními lidmi a je ochoten v případě problémů pomoci dalším lidem. Pokud si budeme vážit toho, že svítí slunce, zpívají ptáci a je krásně modrá obloha, máme našlápnuto k radostnému pojetí života. Kdo však ještě navíc uvažuje pozitivně i v situacích, kdy je venku zataženo a po slunci není ani památky, ten má vyhráno. Umět rozzářit to vnitřní slunce naplno, tak, aby předávalo člověku dobrou náladu a také všem, kteří jsou kolem něj. To je to největší umění. Dokázat se zasmát i v těch nejtěžších situacích, je to, co vyžaduje velkou dávku pozitivismu. Važme si tedy věcí, které nám život nabízí a nepropadejme mamonu, protože to je právě cesta, která vede do pekla. 26
Maličkosti můžeme spatřovat v každé drobné věci, která nám udělá radost nebo v každém šťastném okamžiku, který jsme prožili třeba se svými blízkými. Jsem tedy toho názoru, že ten, který se umí radovat z maličkostí, nepotřebuje k životu žádné velké peníze, avšak současně netvrdím, že peníze jsou na překážku. Všechno závisí na tom, jak kdo k životu přistupuje. Tohle všechno už možná znáte od svých rodičů nebo učitelů, takže abych přidal něco navíc. Když člověk dokáže vidět svět pozitivně a nenechá se rozhodit negativními náladami ostatních lidí, kteří si neustále stěžují a závidí ostatním, je možné uchopit štěstí za ruku. Každý z nás byl asi někdy v životě svědkem toho, že někdo nepokrytě závidí ostatním nejen peníze, ale také jeho životní štěstí, krásné a zdravé děti, auto, dům, zahradu. Prostě jsou to lidé, kteří závidí i tzv. nos mezi očima. Tito lidé jsou vysavači energie a tím, že si neustále stěžují, 27
ovlivňují i nálady ostatních lidí, kteří by jinak byli dobře naladěni. Takových vysavačů energie máme kolem sebe spousty a záleží na nás, jestli se dokážeme těmto lidem ubránit nebo nikoliv. Nejlepší možný recept proti těmto energožroutům je ten, že jim nedáme možnost vysávat energii. To lze udělat tak, že se s těmito lidmi přestaneme bavit (výjimka je jen v rámci pracovních a životně důležitých věcech) a tím jim nedáváme možnost, aby z nás tahali informace všeho druhu. Zároveň jim nesmíme dělat posluchače, a pokud to nechtějí pochopit, tak jim rázně, ale diplomaticky, říct, že nechceme slyšel jejich výlevy, protože máme jiné starosti. Tím jim vezmeme vítr z plachet. To vše je tedy o vážení si maličkostí, protože pouze tímto způsobem lze být šťastný. Ten, který podléhá mamonu je vězněm své vlastní duše a uzavírá si tím možnost, být šťastný. 28
JAK SE ZBAVIT NÁNOSŮ ŠPÍNY Z MINULOSTI Pro mnohé z nás má minulost negativní charakter a člověk doslova trpí nánosy energetické špíny. Přitom, kdy vzpomínáme na negativní události v našem životě, dělá se nám špatně při pomyšlení, čeho všeho jsme se dopustili. Ano, tady musím ubrat plynu a současně zmínit, že jsou také lidé, kteří žádné negativní nánosy ze své minulosti nemají. Ale položme si ruku na srdce a řekněme si, kdo z nás někdy v minulosti neudělal něco špatně. Myslím si, že nás je většina. A právě z tohoto vzorku je třeba udělat pouze matrici a to znamená určitou vyčpělou myšlenku. Člověk si samozřejmě tyto věci pamatuje, ale je důležité, nepřikládat jim zvýšený význam. Když se nad tím zamyslíte, tak si řekněte, co můžete na minulosti změnit. Jediné, co mě napadá, je omluva člověku, kterému jsme příkladně ublížili. Ale 29
tu samotnou zkušenost již stejně nezměníme. Budeme mít ale štěstí, že nám ten či onen člověk odpustil. Minulost je však již za námi a je zbytečné se zabývat jejím analyzováním, protože při sebevětší vůli zůstává minulost nezměněna. A proč se tedy trápit tím, že jsme udělali něco špatně a současně se tím ochuzovat o prožitky přítomného okamžiku nebo věcí budoucích. Je tedy dobré minulost zaškatulkovat do archivu našich vzpomínek, které můžeme oživit či nikoliv. Důležité je, pokud už vzpomínáme na minulost, vybavit si ty příjemné okamžiky, které nás provázely na naší cestě. Vždy je lepší vzpomínat na to dobré než se utápět v sebelítosti a žalu sám nad sebou. Zbavení se nánosů špíny znamená, že odpustíme sami sobě to špatné, čeho jsme se dopustili a taktéž odpustíme lidem, kteří nám ublížili. V poslední fázi je důležité požádat o odpuštění ty lidi, kterým jsme ublížili my. To všechno je ale 30
možné provést ve virtuální podobě, formou meditace a odpuštění. Vždyť odpuštění je snad nejvyšší forma milosti, kterou můžeme poskytnout sami sobě, ale i ostatním. Při odpuštění dochází k obrovskému uvolnění negativní energie a člověku se podstatně lépe dýchá. A to je tedy recept na štěstí, protože kdo se zbaví starých nánosů, dokáže odpustit a smířit se s druhým člověkem, tak udělal pro sebe i pro ostatní velmi hodnotnou věc. Nesmíme neustále stát a přešlapovat na místě, abychom tak nepřimrzli k zemi. Je důležité jednat a jednou provždy se vypořádat z minulostí takovým způsobem, který přinese do našich životů radost a zklidnění. A proto jsem toho názoru, že kdo má schopnost odpouštět ostatním lidem i sobě samému, tak má vyhráno a minulost už ho nemusí strašit a budit ze spánku.
31
Ano, vím, že je těžké případně odpustit člověku, který příkladně zabil někoho z našich blízkých. To je opravdu zapeklitá věc. Ještě také hodně záleží na tom, jestli to ten člověk udělal úmyslně nebo z nedbalosti. Toto je křehká věc a říkat někomu, aby odpustil vrahovi jeho matky, může znít jako bláznovství. Ve skutečnosti však tento člověk, pokud je vypátrán, dostane určitý trest a my můžeme pro klid vlastní duše odpustit jen v již zmíněné virtuální rovině, protože právě tímto krokem obohatíme sami sebe. Jinak se totiž utápíme v nenávisti vůči tomuto člověku a tato nenávist nás sráží na kolena. V tuto chvíli tady nechci jen teoretizovat, protože toto si musí každý rozhodnout sám. Každopádně je tady ale takové pojetí, které jsem popsal a hodilo by se tady přísloví, že „nelituji toho, co jsem v životě udělal, ale pouze toho, co jsem udělat mohl a neudělal“. 32
KONEC POCHYBÁM O SVÉ OSOBNOSTI Je spoustu lidí, kteří pochybují sami o sobě, neboť mají nízké sebevědomí a utápí se v sebelítosti. Jsou tady však dokonce takové případy, kdy člověk naprosto ztratí důvěru ve vlastní integritu osobnosti a není schopen vykonávat i ty nejobyčejnější denní povinnosti. Tady je namístě zapojit vlastní rozum a zbavit se pocitů, které ubírají člověku na sebedůvěře. Problém však často spočívá v tom, že je těžké přesvědčit člověka o tom, aby přestal o sobě pochybovat. Spousta lidí už při pohledu do zrcadla ztrácí půdu pod nohama, protože si absolutně nevěří a nemají se rádi. Rozum jim napovídá, že jsou přece stejní, jako ostatní lidé, ale podvědomí jim neustále
podsouvá
destruktivní
myšlenky.
Jak
tedy
propojit
rozum
s podvědomím, aby se stali kompatibilními. Jsem toho názoru, že nejlepší forma 33
pro tuto záležitost je buď meditace a relaxace nebo v horších případech psychoterapie. Zní
to
možná
divně,
když
si
člověk
představí,
že
bude
chodit
k psychoterapeutovi, ale vězte, že tito lidé mají neskutečnou schopnost Vás zbavit tíživých pocitů a dodat vám svěží vítr do plachet. V dnešní době již není žádnou ostudou navštěvovat psychologa nebo terapeuta, protože oni ví přesně, jak vám pomoci. Jsou tady však i lehčí případy, kdy člověk podléhá jistému sebeklamu, že je k ničemu a za nic nestojí. V takovém případě může dostačovat, když se dotyčný vypovídá svým přátelům a případně začne praktikovat zmíněné meditace. Forma meditace na vlastní sebedůvěru může být velice účinná, protože člověk 34
se zklidní, dostane se na jiné vlny vnímání a je schopný si dodat vlastního sebevědomí nebo vlastní „důležitosti“. Odkud vlastně pramení pocit vlastních pochyb o své osobnosti? To je otázka, kterou není lehké zodpovědět, protože se jedná o případy, kdy si člověk může nést tyto problémy již z dětství, dokonce i z prenatálního období. V těchto obdobích vzniká spousta problémů, které mohou zapříčinit právě ony zmíněné pochybnosti, vyplývající z poničené struktury osobnosti. Někdy stačí, když je třeba dítě vystaveno ve škole posměchu a toto se s ním může táhnout velkou část života. Důvodů, pro které ztrácí člověk sebevědomí je obrovské množství, ale vždy se jedná o určitou formu znehodnocení osobnosti, vyvolanou obavou z vlastní nedokonalosti.
35
Když uvážíme, že osobnost člověka se formuje od útlého věku, je třeba při odstranění jeho pochyb o vlastní osobě nasadit účinné páky, které mohou být nástrojem k tomu, aby došlo ke zklidnění a vyrovnanosti. Pro člověka, který ztratil kdysi dávno své sebevědomí, je pozitivní zákrok darem z nebes. Kdo najde ztracenou sebedůvěru, je na nejlepší cestě k dosažení šťastného a radostného prožívání života. Tady se opět vracíme k ústřednímu motivu tohoto e-booku, protože nám jde o to, jak vyléčit bolavou duši a nastolit pozitivní myšlení a šťastný způsob života. Některé pasáže v této kapitole se záměrně opakují, aby si lidé, kteří čtou tento ebook, vštípili do hlavy, jak se dostat ze začarovaného kruhu ven.
36
Radujme se tedy z každodenních situací, pohlížejme optimisticky na každý okamžik našeho života, neboť uplynulé okamžiky se již nikdy nevrátí. Je třeba užívat si života ve všech jeho formách a svou nedokonalost hodit za hlavu. Každý jsme přece nějaký a není důvod se trápit pro to, že někdo je bohatší než my nebo má něco, co my nemáme. Důležitá je tedy skutečnost, že všechno spočívá v našich rukách a my můžeme pozitivně ovlivnit naši budoucnost.
37
NENÍ OSTUDA UPADNOUT, ALE ZŮSTAT LEŽET Toto okřídlené přísloví jde ruku v ruce s tím, že člověk může spadnout do problémů, ale je důležité, aby našel cestu ven. Každý z nás jistě v životě zažil nějaké kotrmelce a pády, ale jistě se většina lidí shodne na tom, že pokud je překonali, tak je to ještě více posílilo. Mám pocit, že poslední dobou potkávám jen lidi, kteří řeší problémy různého charakteru. Skoro každý je nějakým způsobem vystaven určitým životním zkouškám a nikdy neví, co ho právě potká. Je však nadmíru důležité, aby každý bojoval za své místo na slunci a nepoddával se žalu a sebelítosti. Kdo oplakává sám sebe, tak nedokáže přijmout pomocnou ruku ostatních lidí, protože si oběma rukama právě protírá oči od slz.
38
Ano, je jasné, že lidem se v životě přihodí velmi nepříjemné věci a někdy je namístě truchlit, protože to prostě velmi bolí. Ale vždycky je podstatné snažit se zvednout a oprášit špinavý kabát. Ať už člověk prochází jakýmikoliv potížemi, je nadmíru důležité věřit v lepší budoucnost. Vždy, když si nepřipouštíme lepší zítřek, upadáme do určitého druhu letargie a ta nás drtí jako mlýnské kameny. Uchovat si víru, že zítra ráno vyjde slunce a budou zpívat ptáci, je důležitější, než proklínat předešlou noc. Také se říká, že ráno je moudřejší večera. Toto je hodně poplatné, protože ranní východ slunce nám může podstatně zlepšit náladu, i když víme, že problémy jsou stále ještě tady. Kdo se však vrhne do boje s problémy, má velkou šanci zvítězit, neboť boj ze správnou věc se většinou vyplácí.
39
Jak už jsem psal na začátku tohoto e-booku, tak problémy jsou opravdu různého charakteru a nelze mezi nimi hledat bližší souvislosti. Někdo truchlí proto, že mu zemřel někdo blízký a někdo naopak nad tím, že v kasinu prohrál střechu nad hlavou. Jak jsem již řekl, nelze srovnávat. Ale vždy je podstatné, aby se každý z nás snažil objevit v sobě ty kladné vlastnosti a vyjít z boje vítězně. Kdo zůstane ležet, s ohledem na pád, který utrpěl, tak je to velmi zlé, protože lidově řečeno, si do takového člověka může každý kopnout. Zní to možná trošku pejorativně, ale je tomu tak. I když si člověk trhne ostudu, tak může svému okolí dokázat, že se nepoddal svému neštěstí a získal snahu se z něj vymanit. Nakonec této kapitoly tedy zmíním svůj případ, kdy jsem se dostal do psychiatrické léčebny a zpočátku jsem prožíval obrovskou stigmatizaci, což je 40
naprostá a zničující forma zostuzení. Konec konců skončit v blázinci není nic příjemného a člověk má pocit, že to o něm všichni vědí a má to napsáno na čele. Jenže kdo dokáže zvednout hlavu a podívat se lidem zpříma do očí, tak udělá pro sebe tu největší službu, kterou může.
41
JEZTE DO POLOSYTA A PIJTE DO POLOPITA Názvem této kapitoly jsem samozřejmě využil mých oblíbených příměrů. Jde tady o to, že každý z nás by měl být skromný a neuvažovat megalomansky. Pro každého je důležité, aby dokázal vnímat i ty drobné radosti v životě s neutuchajícím zájmem a nestylizovat se do roviny velikášství. Kdo chce moc, nemá nic. To je taky hezké přísloví, protože je většinou velmi pravdivé. Problémy začínají tam, kde člověk ztrácí soudnost. Každý z nás by asi chtěl vydělávat velké peníze, žít v krásné vile a jezdit v super limuzíně. Jenže důležité je si uvědomit, že ne všichni mohou být bohatí. Kdo vykonává obyčejnou práci, má často hluboko do kapsy. Ale přesto i mezi těmito lidmi se najdou tací, kteří jsou skromní a radují se ze života více, než bohatí. Také dost často vychovávají své děti lépe, neboť jim odmalička vštěpují zásady slušného 42
chování a pokory. Což znamená, že z těchto dětí vyrostou vysoce individuální, charakterní a slušní lidé. Děti, které mají vše, na co si vzpomenou a neváží si ničeho, mohou dosti často spadnout do různých závislostí a nedokážou si pomoci. A tedy je důležité, aby člověk dokázal vyjít s málem, i když netvrdím, že peníze jsou na závadu. Peníze by lidé měli vnímat jako platební prostředek a nepřikládat jim příliš velký význam. Ale také je třeba umět si jich vážit a nemrhat jimi. Řekl bych tedy, že je nejlepší najít zlatou střední cestu a po té se vydat, protože peníze jsou potřebné, ale nejsou nepostradatelné. Každý by tady asi namítl, že to, co jsem právě napsal, je nesmysl, protože když odmyslíme ty dva zápory, tak nám vychází, že peníze jsou postradatelné. Ale moje myšlenka směřovala právě tam, kde peníze nejsou potřebné, protože jsou podstatně vyšší hodnoty a my si je 43
musíme uvědomit. Jsem si jistý, že člověk, který má spoustu peněz nemusí být stejně tak šťastný, jako ten, který si sotva vydělá na živobytí. Ukončeme tedy tuto kapitolu tím, že ten, který neví, kdy má dost, se většinou přejí jeho oblíbeného jídla a to mu následně přestane chutnat.
44
JAK SE NEZAMOTAT DO SÍTÍ Každý z nás se někdy ocitnul v nezáviděníhodné situaci, ať už byla jakákoliv. Čím více se snažíme křečovitě tuto situaci řešit, tím více se zamotáváme do „pavoučích“ sítí, které nás stahují a my se nemůžeme volně hýbat. Kdo začne porušovat zásady slušnosti nebo selže jeho charakter, tam dost často nebývá pomoci anebo jen velmi těžko. Všichni si musíme uvědomit, že nejpodstatnější v našem životě je náš charakter, podle kterého nás posuzují ostatní lidé. Kdo je charakterním člověkem, je vážený a oblíbený. Naopak Ti, kteří porušují pravidla se ocitají na hraně zákona a dostávají se do souvisejících problémů. Někdo propadne alkoholu, jiný hazardním hrám, někdo zase promiskuitě. Všechny tyhle zlozvyky se následně podepisují na lidské důstojnosti a většinu slušných lidí odrazují. 45
Kdo je tedy soudný a chce, aby si užíval života, musí být slušný a poctivý. Leckdo tady namítne, že zná spoustu charakterově zkažených lidí, kteří si žijí na vysoké noze. Ano, to samozřejmě nepopírám, ale tito lidé jsou vystaveni zákonu „příčiny a následku“ a pevně věřím tomu, že dříve či později budou za svoje zločiny potrestáni. Když ne světskou spravedlností, tak tou duchovní určitě. Kdo není soudný, zamotá se právě do oněch pavoučích sítí osudu, které ho již následně nepustí. Není hanbou být obyčejným člověkem, který nemá velký majetek, protože „chudoba cti netratí“. I když je samozřejmé, že v našich podmínkách nelze o chudobě téměř vůbec mluvit. Je pouze těch pár jedinců, kteří si zvolili život na ulici a postupně se utápí v alkoholu a drogách, krádežích a lžích. Kdo žije poctivě a může mít tedy hlavu vztyčenou, ten je dle mého názoru šťastnější než 46
spousty těch, kteří si nepoctivým způsobem nakradli velký majetek. Kradenému často rychle odzvoní. Největší ránou pro bohaté bývá to, když onemocní nějakou závažnou chorobou. I pro ty, kteří žijí poctivě to je samozřejmě velmi nepříjemné, ale ti bohatí si doposud mysleli, že si koupí vše, avšak zdraví si nemůže koupit nikdo. Je sice možné si zaplatit v nemocnici nadstandardní péči, ale nevyléčitelným chorobám se neubrání ani bohatí. A proto se říká, že jedině smrt je spravedlivá. Dříve či později si odvede každého. Výjimku tvoří pouze malé děti a mladí lidé, u kterých je smrt vždy považována za nespravedlivou, neboť se nestihli za svůj krátký život ničím provinit, a proto je záhadou smrt každého dítěte nebo mladého člověka.
47
KDE HLEDAT ŠTĚSTÍ Toť otázka…V pohádkách vždy hledal Honza štěstí tím, že se vydal do světa a většinou zabil draka, osvobodil princeznu a dostal ji za ženu a k tomu půl království. Dnes také můžeme jít do světa a hledat tam štěstí, i když ne každý to dokáže. Spoustu lidí se vydalo hledat štěstí ve vzdálených destinacích a některým se to skutečně povedlo. Jenže já jsem toho názoru, že nezáleží na tom, jestli jsme v České republice nebo na Tahiti. Podstatné je to, že člověk se musí naučit vidět štěstí všude kolem sebe, protože ono skutečně není omezené na čas ani prostor. Většina z nás zná lidi, kteří hýří optimismem, ale naopak i ty druhé, kteří jsou škarohlídi a nic jim není dost dobré. 48
Kde tedy hledat štěstí? Vlastně kdekoliv. Jestliže si s sebou neseme dobrou náladu a vstřícnost k lidem, můžeme na štěstí narazit kdekoliv. A právě to by pro nás mělo být pozitivní, protože nezáleží kde, ale jak. Ten kdo vidí štěstí v malých věcech, je šťastný že prožívá tento život vesele a šťastně. Ti, kteří nejsou šťastní, stávají se většinou vysavači energie a nikdo nevyhledává jejich společnost. Je tu také závist některých lidí, která je namířena proti těm šťastným. Říkají si, proč ti druzí mají tolik štěstí v životě a jich samotných se drží jen smůla. Tohle je asi fenomén každé doby, ať už tisíce let zpátky nebo v dnešní době. Ti šťastní se tedy musejí mít na pozoru, aby je ti druzí nepřipravili o jejich úsměv na tváři. V realitě to však funguje tak, že kdo má dobré srdce a rozum na správném místě, tak se nenechá od pesimistů nakazit. Musíme však uvést, že i s pesimisty 49
je třeba hrát jejich hru a snažit se jim ukázat směr, kterým se mají vydat, aby našli svoje štěstí. Kdo tedy ví jak na to, může kolem sebe roznášet smích a dobrou náladu a takového člověka vždy všude rádi uvítají. Veselí a šťastní lidé jsou oblíbení a všude je jim dobře. Ale pozor! Znám také lidi, kteří kolem sebe rozsévají smích, ale mají pokřivený charakter, neboť jejich styl humoru je zaměřený na zesměšňování druhých lidí. Většinou si dobírají nedostatky ostatních a sami nesnesou jakoukoliv kritiku své osoby. Je to vlastně slupka, kterou se ti kašpárci snaží odvést pozornost od svých nedokonalostí. V hledání štěstí je tedy nadmíru důležité, aby ho člověk nemusel hledat, ale sám ho prožíval. Nemohu tady opomenout přísloví, že „Každý je strůjcem svého 50
štěstí“. Toto je svatá pravda, protože kdo chce být šťastný, tak také bude. Kdo však za vším vidí problém, ten se štěstí nedopracuje. Naše štěstí by měla být především rodina a skutečnost, že jsme všichni zdrávi. Dále by si měl člověk uvědomit, že je velmi důležité to, v jaké žijeme zemi. Pokud nás nesužuje hlad a žízeň, jsme vlastně nejšťastnější lidé. Už jsem v tomto e-booku psal o tom, kolik lidí na tomto světě trpí, a proto se již nebudu opakovat. Jestliže má člověk životního partnera a zdravé a šikovné děti, tak může být šťastný. Dále jsou tu také rodiče, sourozenci, přátelé a kamarádi. Pokud je máme, můžeme být šťastni. Užívejme si tedy hezkých chvil v přítomnosti našich blízkých a uvědomujme si, že je třeba si přát štěstí i pro ostatní. Pokud by na Zemi zavládl celosvětový mír a harmonie všech různých náboženství, bylo by nám opravdu dobře. Věřme tomu, že i politická scéna se 51
pročistí od negativních osob a my budeme žít šťastně a spokojeně. Pokud se do budoucna změní také pokřivené charaktery některých vysoce postavených lidí, bude nám dobře. Jestli se však tyto pokřivené charaktery nezmění, budou ze svých funkcí propuštěni a po právu potrestání. Kdo nevěří, že se tak stane, ať se pokusí alespoň o pozitivní náhled na lepší budoucnost, neboť čím více bude takových lidí, tím dříve se situace změní k lepšímu.
52
ŠTĚSTÍ JE V NAŠÍ HLAVĚ V předchozí kapitole jsem psal o tom, kde hledat štěstí a napsal jsem, že nezávisí na čase ani prostoru. To je pravda. Ale chtěl bych ještě dodat, že štěstí je především v naší hlavě, tedy v mysli. Při jeho hledání je třeba zapojit také srdce a duši, ale mysl nám utváří rámec naší dobré či špatné nálady. Právě proto, že se zabýváme různými myšlenkami, můžeme si dobrou náladu lehce pokazit tím, že se necháme strhnout negativismem ostatních anebo přemýšlením o svých problémech, které zatím neumíme vyřešit. Tvrdím, že všechno, co se týká pozitivního myšlení, je v naší mysli a nezáleží tedy na vnějších okolnostech. Negativní vzorce, které máme vypěstované za celý náš život nás mohou strhnout do propasti pesimismu a my nevíme, jak se vyškrábat ven. Pokud ale najdeme cestu, která vede nahoru, můžou se z nás stát 53
opětovně optimisté, protože já zastávám ten názor, že pesimista je jen spící optimista. Anebo naopak, že optimista je již probuzený pesimista. Vše je tedy v naší mysli. Kdo se naučí nepřipouštět si negativní myšlenky, má vyhráno. Je samozřejmé, že na každého čas od času negativní myšlenky zaútočí, ale tady je třeba používat tzv. „dušení aikido“, což definuji tím, že negativní myšlenka se přiřítí, já jí uhnu z cesty a využiji její energii proti ní, takže dostane zpět svou negativní sílu dvojnásobkem. A potom mám čas zabývat se myšlenkami pozitivními a hýčkat si je. Co bychom měli dělat, pokud by naše mysl odmítala zbavit se negativních myšlenek? Je tady několik způsobů, jak s takovouto situací naložit. Jestliže je člověk svým založením negativista a všechno vidí černě, tak bude obtížné s ním nějakým způsobem pohnout k lepšímu vidění světlých zítřků. Většina takových 54
lidí si neustále na všechno kolem sebe stěžuje a má strach, co přijde v budoucnosti. Někteří to dělají již jen ze zvyku a prohlašují onu nesmrtelnou větu „a bude hůř“. Napadá mě tedy, že takovéto lidi je nutné bombardovat pozitivními zprávami všeho druhu a nedat jim vydechnout, abychom přehlušili tok jejich negativních myšlenek a nedali jim šanci, aby si stěžovali. Pokaždé, když vyřknou nějakou negativní myšlenku, musíme je zasypat dvěma nebo několika myšlenkami pozitivními. Je to vlastně taková hra, kdy si příkladně člověk stěžuje na svou práci, která ho nebaví a my ho okamžitě zahrneme vlnou pozitivních věcí, jako třeba: „buď rád, že sedíš v teple u počítače“, „buď rád, že si vyděláváš slušné peníze“, „buď rád, že máš svou židli“, „buď rád, že pracuješ v čistém prostředí“ atd. Protože štěstí je v naší hlavě, je třeba dát průchod vždy minimálně dvěma dobrým myšlenkám oproti jedné špatné. Už proto, že 55
dokážeme uvažovat racionálně, tedy rozumově, je v naší moci, abychom si uvědomili, co je špatné a co naopak dobré. Rozum nám říká, jak se lze radovat anebo naopak smutnit. Pokud ale do tohoto procesu zapojíme také srdce, ducha a duši, tak se tento stává jednodušším, protože začínáme uvažovat podvědomě pozitivním způsobem, neboť je nám vydatně pomáháno. Kdo zapojí do pozitivního uvažování podvědomí, tak toto v souladu s racionálním myšlením utvoří pevnou hráz, která zadržuje negativní myšlenky a postupně je prací na sobě integruje v myšlenky pozitivní. Tímto e-bookem jsem chtěl vyjádřit mentální snahu posunout všechny pesimisty do těch míst, která jim navodí radost a štěstí v životě. Je mi jasné, že tento proces není jednoduchý, protože vždy je nutné, aby každý člověk zapracoval sám na sobě a pokusil se změnit negativní vzorce, které má za celý 56
svůj život pevně usazeny v hlavě. Vzhledem k tomu, že jsem si sám zažil hodně nepříjemných životních okamžiků a v jisté době mi život nedával šanci se radovat, apeluji na všechny, kteří se trápí, aby se pokusili s tímto stavem něco udělat. Všechno je pouze relativní a tudíž i naše myšlenky nemusí být destruktivní, i když si prožíváme nepříjemné chvíle. Všem těm, kteří se právě trápí, vzkazuji, aby odhodili svoje strachy a naučili se znovu smát, protože s úsměvem jde všechno líp. Bude vám dobře na těle i na duši, když se zbavíte negativismu. Vím, že tato proměna je velmi náročná, ale pokuste se považovat štěstí za přirozený stav mysli a dejte průchod své radosti. Kdo jiný to může udělat než právě vy sami. Když vidím ztrápené lidi, srdce mi usedá, ale vždy si říkám, že i tito lidé mohou být veselí. Jen někteří potřebují naši pomoc, protože je nad jejich síly, aby se 57
z tohoto negativního stavu dostali sami. A proto apeluji na ty, kteří mají dostatečnou zásobu pozitivní energie, aby se snažili podat těm trpícím pomocnou ruku a vyloudit jim úsměv na tváři. Tato pomoc se rozhodně vyplatí, neboť sdílená radost je vždy dvojnásobná. A také jsem četl jeden krásný citát, že „Štěstí je to jediné, co se zdvojnásobí, pokud se o něj podělíte“.
58
59
